Norimberk: potenciál cestovního ruchu z ČR

Norimberk: potenciál cestovního ruchu z ČR

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souh lasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. května 2013

...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení mé bakalářské práce, uţitečné rady a veškerou pomoc, kterou mi ochotně poskytl. Dále bych chtěl poděkovat všem respondentům, kteří si našli čas a ochotně vyplnili dotazník, na základě kterého mi bylo umoţněno vypracovat praktickou část práce. Nesmím samozřejmě zapomenout poděkovat rodině a přátelům, kteří mi byli při psaní práce velkou oporou.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Norimberk: potenciál cestovního ruchu z ČR Bakalářská práce

Autor: Šťastný Jakub Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013

Copyright © 2013 Jakub Šťastný.

Abstrakt ŠŤASTNÝ, Jakub: Norimberk: potenciál cestovního ruchu z ČR. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Počet stran Tato bakalářská práce zkoumá potenciál cestovního ruchu z České republiky v bavorském Norimberku. Cílem práce je zjistit, jestli mají čeští turisté zájem navštívit toto město a také jaké o něm mají povědomí. Součástí je marketingový výzkum formou dotazníkového šetření, na základě kterého navrhuji opatření ke zvýšení návštěvnosti Norimberku a také navrhuji vzorový zájezd pro české studenty. Klíčová slova Norimberk. Kaiserburg. Albrecht Dürer. Potenciál cestovního ruchu. Dotazníkové šetření. Zájezd

Abstract ŠŤASTNÝ, Jakub: Nuremberg: potential of tourism from Czech republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of the work: RNDr. Milan Kameník. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. Number of pages. This bachelor´s thesis analyses the potential of tourism from the Czech Republic in Bavarian Nuremberg. The aim of thesis is to find out if Czech tourists are interested in visiting this city and what is their awareness about the city. A part of thesis is marketing research through a questionnaire survey, based on this I propose measures to increase visit rate of Nuremberg and I propose a model tour for Czech students. Key words Nuremberg. Kaiserburg. Albrecht Dürer. Potential of tourism. Questionnaire survey, Tour

6

Obsah Úvod ......................................................................................................................................8 Teoretická část .......................................................................................................................9 1 Norimberk - charakteristika města...................................................................................9 1.1 Historie .................................................................................................................. 10 1.2 Architektura ...........................................................................................................11 1.3 Významné osobnosti města .................................................................................... 13 1.4 Cestovní ruch v Norimberku ................................................................................... 18 2 Předpoklady CR ............................................................................................................ 21 2.1 Lokalizační předpoklady ........................................................................................ 21 2.1.1 Přírodní podmínky a atraktivity ....................................................................... 21 2.1.2 Společenské podmínky a atraktivity ................................................................ 22 2.2 Realizační předpoklady .......................................................................................... 33 2.2.1 Doprava ..........................................................................................................33 2.2.2 Ubytovací a stravovací zařízení ....................................................................... 35 Praktická část ....................................................................................................................... 39 3 Dotazníkové šetření ......................................................................................................39 3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ....................................................................... 40 3.2 Shrnutí dotazníkového šetření................................................................................. 60 3.3 SWOT analýza ....................................................................................................... 60 3.3.1 Návrhy na zlepšení .......................................................................................... 61 4 Poznávací zájezd do Norimberku .................................................................................. 63 4.1 Program zájezdu ..................................................................................................... 63 4.2 Itinerář ................................................................................................................... 64 4.3 Ubytování............................................................................................................... 65 4.4 Doprava.................................................................................................................. 66 4.5 Předběţná kalkulace ............................................................................................... 66 4.5.1 Nepřímé náklady ............................................................................................. 66 4.5.2 Přímé náklady ................................................................................................. 67 4.6 Výpočet ceny zájezdu ............................................................................................. 67 4.7 Shrnutí vytvořeného zájezdu................................................................................... 68 Závěr .................................................................................................................................... 69 Seznam pouţitých zdrojů ......................................................................................................70 Seznam obrázků a grafů ........................................................................................................ 77 Seznam tabulek .................................................................................................................... 79 Seznam příloh....................................................................................................................... 80

7

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma „Norimberk: potenciál cestovního ruchu z ČR“, protoţe se jiţ delší dobu zajímám o germánskou kulturu a právě toto město je i Němci vnímáno jako město s bohatou historií. Navíc se zde nachází Národní germánské muzeum, kde jsou cenná díla germánské kultury. Při výběru jsem váhal, zda-li se zaměřit na Norimberk či Dráţďany, ale nakonec jsem upřednostnil Norimberk. I proto, ţe většina mých přátel Dráţďany navštívila, zatímco Norimberk nikoliv. Proto bych chtěl v této práci ukázat, ţe Norimberk má dostatečnou atraktivitu pro to, aby se stal významnou turistickou destinací. Myslím si, ţe město doplácí na svou temnou minulost třicátých let minulého století, kdy si jej nacistická strana vybrala pro své stranické sjezdy. Také se v práci zaměřuji na to, jaké povědomí mají čeští turisté o tomto městu. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se nachází charakteristika města, jeho historie, architektura a také kapitola zaměřená na cestovní ruch v Norimberku. Větší prostor teoretické části věnuji rozboru předpokladů cestovního ruchu. Zaměřuji se především na předpoklady lokalizační a realizační. Praktická část obsahuje marketingový výzkum, který byl prováděn na základě dotazníkového šetření, které probíhalo elektronickou formou. Výsledky jsou graficky znázorněny a doplněny krátkým komentářem. Na základě těchto výsledků je sestavena SWOT analýza, která zobrazuje doporučení, která by měla vést ke zvýšení návštěvnosti města. Závěr praktické části tvoří mnou vytvořený vzorový zájezd, který by měl být určen především mladým lidem z řad studentů, aby poznali krásy Norimberku.

8

Teoretická část 1 Norimberk - charakteristika města Norimberk je druhým největším městem Bavorska a čtrnáctým největším v celém Německu. Zejména po východním rozšíření Evropské unie těţí ze své polohy v centru unie. S půl milionem obyvatel je ekonomickým a kulturním centrem severního Bavorska a zároveň je centrem norimberského metropolitního regionu, který čítá tři a půl milionu obyvatel. [1]

Obrázek č. 1: Poloha Norimberku v Německu [Zdroj www.wikipedia.org]

Město se nachází v nadmořské výšce 302 metrů nad mořem a protéká jím řeka Pegnitz, která jej dělí na severní a jiţní polovinu. Rozloha města je 186,38 kilometrů čtverečních a hustota zalidnění činí 2702 obyvatel na metr čtvereční. Starostou města je Ulrich Maly. [2] Procentuální podíl cizinců v této metropoli činí 18 procent a vysoko tím převyšuje průměr Bavorska i Spolkové republiky Německo. Norimberk udrţuje mezinárodní vztahy se čtrnácti partnerskými městy, mezi které patří od roku 1990 i Praha. Od roku 1970 se Norimberk přeměnil v centrum sluţeb s vysokým tempem růstu, zejména v oblastech zaměřených na strojírenství, ekonomické poradenství, průzkum trhu či facility management, coţ je disciplína zabývající se řízením podpůrných činností firmy. Norimberk je také jedním z nejrychleji rostoucích veletrţních míst v Evropě. Kaţdý rok asi 1,2 milionu lidí navštíví přibliţně 100 událostí a 50 odborných veletrhů a kongresů, včetně světově největšího veletrhu hraček. [1]

9

1.1 Historie První zmínka o Norimberku pocházející z roku 1050 byla nalezena v dokumentech císaře Jindřicha III. V roce 1219 byl městu udělen císařský titul Fridrichem II. a tím se Norimberk stal svobodným říšským městem, které podléhalo pouze císaři a nikoliv i kníţatům. I přesto, ţe se Norimberk nenachází v blízkosti velké řeky nebo moře, stal se významným obchodním a řemeslným centrem středověku. Bylo to způsobeno polohou města, protoţe se zde protínalo několik důleţitých obchodních cest a také proto, ţe v okolí nebylo ţádné podobně velké město. Roku 1356 nabylo město, díky Karlu IV., obrovského významu ve Svaté říši římské. V tomto roce totiţ vydal Karel IV. Zlatou bulu, která mimo jiné nařizovala, aby kaţdý nově zvolený císař uspořádal svůj první říšský sněm právě v Norimberku. [3] Největšího kulturního rozkvětu dosáhlo město v průběhu 15. a 16. století. Stalo se centrem německé renesance. Mezi umělce, kteří se zde v této době narodili nebo zde působili, patří malíř Albrecht Dürer, sochaři Adam Kraft, Veit Stoss, Peter Vischer či malíř a řezbář Michael Wolgemut. Město se stalo také centrem humanismu, vědy, tiskařství a technických vynálezů. [4] Ovšem po tomto vzestupu města následoval tragický ústup významnosti Norimberku. Opakované morové epidemie a přijetí reformací Martina Luthera způsobily, ţe císaři přestali město podporovat. Navíc město nebylo ušetřeno ani třicetileté války a ačkoliv nebylo dobyto, bylo vlivem zpustošení okolí nadlouho hospodářsky oslabené. Nástup průmyslového věku se ukázal být poţehnáním pro Norimberk. Město se stalo jedním z průmyslových center Bavorska, ke kterému bylo připojeno v roce 1806. První ţelezniční trať pro přepravu osob v Německu vznikla právě na trase Norimberk – Fürth. V průběhu 19. století se také tato metropole stala velmi oblíbenou mezi přívrţenci romantismu pro své malebné středověké vzezření. [3] V první polovině 20. století se Norimberk opět dostal do národního i mezinárodního povědomí. Ovšem ne zrovna v pozitivním slova smyslu. Roku 1933 bylo město uznáno jako „Město pro sjezdy nacistické strany“. Je zajímavé, ţe tím nacisté napodobili Karla IV., který nařídil vydáním Zlaté buly, aby kaţdý nově zvolený císař uspořádal první říšský sněm v Norimberku. Nacisté na svém sjezdu roku 1935 vydali tzv. „Norimberské zákony“, jeţ

10

například zbavily německé Ţidy občanských práv a také zakazovaly sňatky mezi Ţidy a „neţidovským“ obyvatelstvem. Během druhé světové války byl Norimberk jedním z hlavních cílů spojeneckých náletů, které 2. ledna 1945 norimberské staré město téměř zcela srovnaly se zemí a město jako celek těţce poškodily. Rovněţ v pětidenní bitvě o Norimberk v dubnu 1945 byly základy mnoha historických budov zničeny. Krátce zaznívaly i takové názory, ţe by bylo lepší zničené ruiny zanechat a město vystavět zcela znova na jiném místě, většinu staveb se ale podařilo zrekonstruovat do původní podoby. Po válce se v Norimberku konal poválečný soudní tribunál s představiteli nacistického Německa, který vešel do paměti jako „Norimberský proces“. Soud probíhal v Justičním paláci, který byl jednou z mála budov, co přečkala spojenecké nálety. Po válce se také začalo s obnovou města, při které se hledělo na to, aby byly zachovány původní rysy a struktura města. Takţe i dnes je moţné ve městě vidět středověký ráz města, ačkoliv většina staveb pochází aţ z doby poválečné. [2]

1.2 Architektura Norimberk byl bohuţel jedním z cílů spojeneckého bombardování za druhé světové války, při kterém byla polovina města zničena. Většina starého města připomínala pole trosek. V poválečné době docházelo k postupným rekonstrukcím, ale některé významné historické stavby byly nenávratně ztraceny, například Pellerhaus – měšťanský dům z počátku 17. století v pozdně renesančním stylu. Nejvýznamnější historickou i architektonickou hodnotu má staré město, které vděčí za svůj jednotný ráz tomu, ţe se pováleční obnovitelé rozhodli zachovat starou síť ulic, aby nezměnili historickou „střešní krajinu“. Také se uvnitř starého města zřekli výškových budov. To se rozkládá při břehu řeky Pegnitz, která jej dělí na dvě čtvrti, severní Sebaldov a jiţní Vavřincov. Tyto názvy dostaly po farních kostelech, které se v obou čtvrtích nachází. Někomu by mohly připadat obě čtvrti stejné, ale kaţdá má svůj zřetelný charakter. Sebaldov byl vţdy tou bohatší z nich a zachovává si svůj středověký vzhled. Vavřincov je naproti tomu více komerční a snoubí se v něm mix architektury středověku a moderních budov. [5] Většina budov ve městě je v gotickém slohu, který navazuje na sloh románský. Nejtypičtějším znakem pro gotiku byl lomený oblouk vysokých oken, která často sahala aţ do desetimetrové

11

výšky a byla po celém obvodu chrámu. Gotická architektura vyuţívala nespočetného mnoţství zdobných prvků – členitých výčnělků, prohlubní, zdobných věţiček, chrličů, trojlístků malých oken, konzol a baldachýnů. Pro gotiku kaţdého evropského státu se na první pohled stalo něco charakteristickým. V Německu se například stavěly stavby z kvalitních cihel a neomítaly se.[6] Mezi nejvýraznější gotické stavby Norimberku patří kostely jako Frauenkirche, Lorenzkirche, Marthakirche. Zajímavostí je, ţe kostel Sebalduskirche byl původně postaven v románském stylu, ale ve 14. století byl rozšířen a přestavěn ve stylu gotickém. Toto je také typické pro gotiku. Pouţití románských staveb a pouhé dozdobení gotickými prvky a detaily. Světlou výjimkou je Egidienkirche, jediný kostel v Norimberku postaven v barokním stylu a je ústředním bodem čtvrti Egidienviertel. [7]

Obrázek č. 2: Kostel sv. Jiljí (Egidienkirche) [Zdroj wikimedia.org]

Nelze opomenout hlavní dominantu města, hradní komplex Kaiserburg. Ten se skládá z několika staveb. Palác, podobající se výšinnému hradu má asymetrický půdorys, který je dán geografickými podmínkami. Jeho dnešní vzhled pochází ze 14. století. Nejzajímavější stavbou z uměleckohistorického hlediska je románská dvojitá kaple Heidenturm, postavená ve 12. století. Románské hlavice nosných sloupů zdobí orli a lví hlavy. Románská výzdoba kaple se do dnešní doby také nedochovala, protoţe kdyţ ji v 16. století objevili při sanačních pracích, chápali ji jako „pohanské“ obrazy a částečně ji odstranili. [8] V Norimberku jsou také pozůstatky, tzv. „nacistické architektury, která hledala náměty v antické, egyptské, babylonské i neoklasické architektuře. Vyuţívala monumentalitu, přehnané 12

měřítko, zjednodušování, symetrii, opakování, leštěné plochy, běţné byly symboly říše či strany na nábytku či průčelích budov. Kromě státní architektury vznikala i vědecká architektura a bytová výstavba. Vyznačovala se tradičními šikmými střechami, regionálními prvky a rustikální jednoduchostí. Pozůstatkem této architektury v Norimberku je Reichsparteitagsgelände, areál celoříšských sjezdů NSDAP. [9] Je patrné, ţe Norimberk je architektonicky významným městem a má návštěvníkům co nabídnout. Největší rozkvět zaznamenal za dob renesance, a právě proto je přirovnávám k italským Benátkám. V Norimberku se také podařilo něco, co můţeme vidět málokde. Nejenţe bylo město téměř znovu vystavěno, ale zároveň se podařilo zachovat historické jádro a do jeho okolí implementovat moderní budovy bez toho, aniţ by to narušovalo celkový středověký vzhled města.

1.3 Významné osobnosti města Následujících několik odstavců je zaměřeno na slavné rodáky města či osobnosti, které město ovlivnily. Zařadil jsem mezi osobnosti i Adolfa Hitlera a Julia Streichera, kteří sice působili v nacistické straně, ale i oni výrazně zasáhli do historie města. Albrecht Dürer Albrecht Dürer je bezesporu nejslavnější osobností města Norimberku a také nejznámějším německým umělcem na světě. Lze říci, ţe byl německým průkopníkem v mnoha ţánrech umění. Byl prvním německým umělcem, který psal o svém ţivotě, jako první zacházel s autoportrétem jako se samostatným ţánrem a také jako první v Německu kreslil akty podle ţivých modelů a jako první podpořil své praktické dílo umělecko-teoretickými pojednáními. Ve srovnání s ním obstojí jedině Leonardo da Vinci - ovšem Dürer své výsledky prezentoval podstatně systematičtěji neţ da Vinci. [10] Albrecht Dürer se narodil v Norimberku 21. května 1471 jako syn zlatníka. V mládí šel k otci do učení, ovšem neustále tíhl spíše k malování, proto ho otec poslal do dílny malíře Michaela Wolgemuta, která patřila k velmi ceněným a uznávaným. Dürer poté jako tovaryš zcestoval horní Porýní, kde navštívil Frankfurt nad Mohanem a zřejmě i Míšeň – rodiště moderního malířství. O jeho dalším směru cesty se toho mnoho neví, ale jistý zůstává jeho cíl cesty, kterým byla dílna Martina Schongauera v alsaském Colmaru. Kdyţ tam však v roce 1492 dorazil, zjistil, ţe mistr nedávno zemřel. Vrátil se tedy v roce 1494 zpět do Norimberku, kde

13

na něj jiţ čekala nevěsta Agnes Frey, kterou pro něj otec vybral. Matka Agnes patřila mezi jednu z předních norimberských rodin a Dürer se tedy přiţenil mezi městskou smetánku. Albrecht Dürer se ovšem nedlouho po svatbě vydal na další cestu – tentokrát do Itálie, kam se po několika letech vypravil znovu. Benátky se staly městem, které mu učarovaly a nebylo to jen pro jejich krásu ale i kvůli tomu, ţe se tam k němu chovali jako k pánovi, kdeţto doma jako příţivníkovi. Po návratu do Norimberku si roku 1509 pořídil dům na náměstí Tiergärtnertorplatz. Jeho třetí a poslední cesta se mu stala osudnou. Roku 1520 se vydal na cestu do Nizozemska spolu se svou manţelkou Agnes. Důvodem jeho cesty byla návštěva císaře Karla V., za kterým se vydal pro potvrzení a o slibu doţivotní renty, kterou mu přislíbil jiţ zesnulý Maxmilián I. jako dvornímu malíři. Na výletě po moři v okolí Seelandu si Dürer uhnal nemoc, nejspíše malárii na kterou 6. dubna 1528 zemřel. Albrecht Dürer byl pohřben v Norimberku na hřbitově Johannisfriedhof. Náhrobní desku zdobí epitaf od Pirckheimera: „Quicquid Alberti Dureri mortale fuit, sub hoc conditur tumulo“, coţ by se dalo přeloţit jako: „Vše, co bylo z Alberta Dürera smrtelné, leţí pod touto mohylou.“. Po jeho smrti se stal legendou a ovlivnil mnoho dalších generací umělců. Jeho kresby „Mladý zajíc“ a „Ruce“ patří mezi nejvíce reprodukované motivy v historii umění. Zanechal po sobě více neţ 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytů a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb. Norimberk je na svého občana patřičně hrdý a proto lze ve městě najít nejen ulici Albrechta Dürera, ale také Dürerovo gymnázium, Dürerův ples v Opeře, Dürerovy puzzle, štoly a talíře a mnoho dalších. V domě, kde malíř bydlel, se nyní nachází Dürerovo muzeum. Nesmrtelné dědictví Dürera však spočívá v jeho univerzálnosti, nových tématech umění, formách a technikách, a jeho neustávající snaze o pokrok v renesančním malířství. [11] Hans Sachs Hans Sachs byl německý básník, dramatik a takzvaný „meistersinger“, coţ byl kaţdý člen německého spolku pro lyrickou poezii v průběhu 14., 15. a 16. století. Sachs se narodil jako syn krejčího 5. listopadu 1494 v Norimberku, kde později navštěvoval latinskou školu. Ve svých 14 letech se stal učněm na obuvníka. Po vyučení se vydal jako obuvnický učeň na cesty, na kterých byl přes 5 let. Během těchto cest působil také na dvoře císaře Maximiliána I. v Innsbrucku, kde se rozhodl stát se „meistersinger“. V roce 1520 se stal ševcovským mistrem a aktivním členem spolku Meistersinger, kde se o 35 let později stal předsedou. [12]

14

Roku 1516 se Hans Sachs vrátil zpět do Norimberku a zůstal zde aţ do konce ţivota. 1.září 1519 se oţenil s Kunigunde Creutzer s kterou měl 5 dcer a 2 syny, bohuţel ale všechny děti zemřely dříve neţ sám básník. Manţelka zemřela roku 1560, ale Sachs se o rok později oţenil znovu, a to s mladou vdovou Barbarou Harscherovou, která mu porodila 6 dětí.[13] Po roce 1520 měl stále blíţe k učení Martina Luthera, jehoţ začal uznávat a kázat jeho učení. Roku 1523 vydal báseň Die Wittenbergische Nachtigall, která mu přinesla velké uznání. V následujících letech vytvořil více neţ 6 000 děl, včetně tzv. „Knittelvers“, coţ je druh germánského verše poţadujícího rýmy a asonance. Sachs zemřel 19. ledna 1576 ve svém rodném Norimberku a patří mezi nejúspěšnější básníky 16. století. [12] Básník má přímo v Norimberku svou sochu, která je součástí alegorické kašny Ehekarussellbrunnen, která vznikla na motivy Sachsovy básně „Sladkohořký ţivot manţelský“. Karel IV. Karel IV. se narodil 14.5.1316 v Praze, jako nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Dostal jméno Václav. V jeho 7 letech ho otec poslal na vychování francouzskému dvoru. Studoval v Paříţi svobodná umění a učil se vladaření. Uměl číst a psát, coţ nebylo u panovníků v té době běţné. Ovládal hned 4 jazyky – latinu, italštinu, francouzštinu a němčinu. Francouzský král a Karlův kmotr Karel IV. Sličný mu propůjčil své jméno a tak se z Václava stal Karel IV. Ve Francii a v Lucembursku strávil Karel sedm let.[14] Roku 1346 se stal německým králem a byl korunován v Bonnu, protoţe v tradičním městě korunovací - Cáchách to nebylo moţné, jelikoţ toto město zachovávalo přízeň císaři Ludvíku Bavorovi. Korunovace v Cáchách nakonec také proběhla, ale aţ po smrti Ludvíka Bavora, a to roku 1349. [15] Karel IV. se zapsal do historie Norimberku i v negativním smyslu slova. Téhoţ roku, kdy byl korunován, věnoval markraběti Ludvíku Braniborskému „tři domy nejlepších Ţidů… brzy po tom, co budou pobiti“, čímţ de facto dovolil zábor ţidovského majetku a dal najevo, ţe chystané zavraţdění ţidovských obyvatel nehodlá nijak trestat. Během 5. a 6. prosince bylo zabito anebo ve svých domech raději uhořelo 562 Ţidů, jedna třetina tehdejšího norimberského ţidovského ghetta. Přeţivší museli město opustit a na tomto prázdném místě vznikla dvě velká trţiště, svými vánočními trhy proslavený Hauptmarkt a sousední Obstmarkt. Také na tomto místě, kde stála synagoga, nechal Karel IV. postavit 15

katedrálu Frauenkirche, slouţící k vystavování říšských klenotů. To, ţe tu kdysi stála synagoga, připomíná bronzová ţidovská hvězda zasazena do podlahy uprostřed východního chóru katedrály.[16] Nicméně Karel se také podílel na velkém rozkvětu města, především vydáním Zlaté buly. Ta byla vydána roku 1356 a byla nejdůleţitějším ústavním dokumentem Svaté říše římské ve středověku. Platila aţ do roku 1806. Zpečeťovala práva kurfiřtů při volbě nového krále, ale především stanovila, ţe kaţdý nově zvolený panovník musí pořádat svůj první říšský sněm v Norimberku. Tímto se městu dostalo výsadního postavení v říši. Tento dokument je připomínán orlojem umístěným na Frauenkirche, na kterém kaţdé poledne vzdává sedm kurfiřtů hold Karlu IV. sedícímu na trůně. Karlovi se v Norimberku narodili dva synové – Václav IV. a Zikmund Lucemburský.[17] Martin Behaim von Schwarzbach Tento významný mořeplavec a kartograf se narodil v Norimberku 6. října 1459. Narodil se do majetné rodiny, která se zabývala obchodem, a její členové byli voleni do nejvyšších městských úřadů. Martin Behaim se aţ do svých 17 let vzdělával a poté byl poslán do Nizozemí, aby se pocvičil v praxi obchodníka se suknem. Roku 1480 obchodně cestoval do Lisabonu, kde se seznámil s Kryštofem Kolumbem a norimberský obchodník se suknem se začal měnit cestovatele a kartografa. Portugalský král Jan II. jej přizval jako člena společnosti pro mořeplavbu. Roku 1484 byl Behaim přidělen legendárnímu kapitánovi jménem Diogo Cao, s kterým dopluli aţ k ústí řeky Kongo. Při druhé cestě dosáhli aţ k 22°jiţní šířky. Tam se ale výprava z neznámých důvodů otočila a při zpáteční cestě zřejmě kapitán Diogo Cao zemřel. Ale Behaim byl po návratu odměněn rytířským titulem a značným jměním.[18] Roku 1490 se vrátil do Norimberku a zde započal práci na svém nejznámějším díle. Na zakázku městské rady vytvořil glóbus o průměru 541 mm, který shrnoval soudobé kartografické znalosti. Behaim k různým místům napsal nejen popisky, ale i stručné charakteristiky zejména hospodářského významu. Behaimův glóbus je nejstarším dodnes dochovaným a měl obrovský vliv na tehdejší pohled na svět. Originál nalezneme v Norimberku, dobové kopie jsou uloţeny v Paříţi a Washingtonu. Martin Behaim von Schwarzbach nazval svůj glóbus „Erdapfel“, tedy zemské jablko.[19]

16

Julius Streicher Julius Streicher byl nacistický politik a vydavatel antisemitského týdeníků Der Stürmer. Narodil se 12. února 1885 ve Fleinhausenu jako syn učitele. V otcových stopách šel i Julius, který pracoval do roku 1914 jako učitel na základní škole. Po vypuknutí války narukoval do armády a byl vyznamenán ţelezným kříţem 1. třídy. Po skončení války se Streicher stává spoluzakladatelem Německé socialistické strany. Roku 1922 s Julius Streicher přechází spolu s členskou základnou své strany do Hitlerovy politické strany NSDAP. Roku 1923 se aktivně účastní mnichovského puče a v tom samém roce začíná vydávat týdeník Der Stürmer, který byl silně rasistický, ostře protiţidovský a byl jedním z podpůrných sloupů nacistické propagandy ve třicátých letech 20. století v Německu. V době své největší slávy měl Der Stürmer náklad aţ 800 000 výtisků týdně. V roce 1935 se stává Julius Streicher hlavním iniciátorem tzv. norimberských rasových zákonů, které jsou přijaty na jím organizovaném stranickém sjezdu v Norimberku – tyto rasové zákony pak znamenají ztrátu téměř všech práv pro tehdejší německé ţidovské obyvatelstvo. Julius Streicher ale nikdy nedosáhl významnější postavení v NSDAP a roku 1940 byl dokonce zbaven všech svých funkcí v NSDAP. Streicher totiţ ve svém týdeníku uvedl, ţe Göringovo dítě bylo počato umělým oplodněním. Zbytek druhé světové války tedy Julius Streicher strávil v ústraní.[20] V květnu 1945 byl Streicher zajat vojsky USA a odsouzen na základě obvinění z trestných činů proti lidskosti v hlavním procesu proti válečným zločincům před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku. Byl oběšen v Norimberku 16. října 1946.[21] Adolf Hitler Tuto nepochybně nejznámější osobnost není třeba dlouze představovat. Narodil se 20. dubna 1889 v rakouském Brannau am Inn, blízko německých hranic.[22] Jeho jméno je úzce spjato s Norimberkem. Hitler byl vůdcem NSDAP a tato strana si pro své stranické sjezdy vybrala právě toto město. Pro nacisty to totiţ bylo město s bohatou germánskou a anglosaskou historií. Hitler dokonce souhlasil se starostou, který nazval Norimberk „nejvíce německým ze všech německých měst“. První sjezd strany se tu uskutečnil roku 1927, ale na monumentalitě nabyly tyto sjezdy aţ roku 1933. A tak se tu kaţdé září během let 1933 – 1938 konalo výroční

17

shromáţdění NSDAP. Toto shromáţdění trvalo celý týden a konaly se zde obrovské oslavy, které do města přilákaly statisíce lidí. Město ovšem nemělo vhodné zázemí pro tyto obrovské sjezdy, proto se Adolf Hitler obrátil na svého oblíbeného architekta, Alberta Speera. Speer dostal za úkol navrhnout a postavit vhodné místo jihovýchodně od centra města. Toto dílo se nakonec stalo jedním z největších a monumentálních staveb Alberta Speera. Součástí této stavby měl být Olympijský stadion se 405 000 místy k sezení, oproti kterému vypadaly ostatní stavby Norimberku jako miniatury. Ale projekt stadionu nikdy nepřekonal prvotní fází plánování. Válečné výdaje zastavili dostavbu tohoto areálu, i přesto je neuvěřitelně rozlehlý. V dnešní době se zde nachází Dokumentační centrum areálu říšských stranických sjezdů. Při shromáţděních v Norimberku probíhaly přehlídky všech vojenských sloţek jako SS, SA, Wehrmacht, Hitlerjugend. Na cvičišti předváděli své formace a vzdávali hold Vůdci a padlým německým vojákům. Hitler měl během týdne několik projevů.[23] Po městě jsou také pojmenovány rasové zákony, které zde vešly v platnost. Norimberské zákony byly přijaty 15. září 1935 a tyto zákony se sestávaly ze zákona o říšském občanství a zákona na ochranu německé krve a německé cti. Během války do města Hitler jiţ mnohokrát nezavítal. A ani po válce zde nebyl souzen jako ostatní váleční zločinci, protoţe 30. dubna 1945 spáchal v bunkru v Berlíně sebevraţdu.

1.4 Cestovní ruch v Norimberku V loňském roce, tj. 2012, bylo zaznamenáno v Norimberku 2.647.000 přenocování, coţ znamenalo nárůst o 5,2% oproti roku 2011, kdy bylo překonáno dva a půl milionu přenocování. Z tohoto celkového počtu ovšem bylo pouze 836.209 od hostů ze zahraničí, většinu tvořilo domácí obyvatelstvo. Mezi cizinci ţebříčku vévodí turisté z USA, následováni Italy. Češi ani navzdory nárůstu o 18,9% se nedostali do první desítky. K těmto údajům řekl Dr. Fraas (2013), náměstek primátora pro ekonomické záleţitosti, následující: „Tato čísla jsou impozantní. Těch by nebylo moţné dosáhnout bez mezinárodně pojaté marketingové kampaně, kterou jsme schopni financovat díky fondu pro cestovní ruch.“ Pro Dr. Fraase je tento fond příkladem jak dosáhnout úspěchu.

18

Atraktivitu Norimberku pro cestovní ruch podtrhuje také zájem hotelových investorů. Do konce roku 2012 se počet hotelových lůţek se zvýšil na 15.891, jejichţ průměrná obsazenost také vzrostla, a to na 45.7 procent. Významným cílem v oblasti cestovního ruchu je rozvoj kongresového cestovního ruchu. Ovšem Norimberku chybí prostory pro pořádání kongresů a konferencí v rozsahu pro 500 aţ 1000 osob. Proto Dr. Fraas vítá návrhy bavorské vlády k vystavění výstaviště přímo v letištním areálu. Uţ samotné umístění tohoto kongresového centra na letišti by podle něj zvýšilo atraktivitu uspořádaného kongresu či konference. Mezi největší lákadla mezi turisty patří expozice o Albrechtu Dürerovi, stejně jako proslulý Christkindlesmarkt.[24]

Následující graf zobrazuje vývoj počtu přenocování od roku 1996 do roku 2012.

Graf č. 1: Vývoj počtů přenocování [Zdroj www.nuernberg.de]

Podařilo se mi také vyhledat studii od firmy dwif-Consulting GmbH na téma – Hospodářské dopady cestovního ruchu pro město Norimberk. V této studii z roku 2011 se nachází zajímavé informace o tom, z jaké vzdálenosti přijíţdějí jednodenní návštěvníci. Na základě těchto informací jsem vypracoval graf, který ukazuje, ţe 28% návštěvníků přijíţdí ze vzdálenosti do 25 kilometrů a následuje 22,4% návštěvníků ze vzdálenosti větší jak 150 kilometrů. Tato data vypovídají o tom, ţe Norimberk je místem pro výlety převáţně pro obyvatele bydlící poblíţ města, kteří sem zřejmě často vyráţí i za nákupy, jelikoţ je Norimberk největším městem v jejich okolí.[25] 19

Graf č. 2: Vzdálenost bydliště jednodenních návštěvník [Zdroj vlastní]

20

2 Předpoklady CR Jedná se o souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytváří předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčněchronologického členění je lze členit na lokalizační předpoklady, selektivní předpoklady a realizační předpoklady.[26] V této práci se zabývám především předpoklady lokalizačními a realizačními. Selektivní předpoklady nemají dle mého subjektivního názoru značný význam při rozhodování turistů o návštěvě, zvláště jedná-li se o destinaci uprostřed vyspělé Evropy. Selektivní předpoklady mají primární postavení především v rozvoji cestovního ruchu.[27]

2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační podmínky cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný význam. Rozhodují však o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností a charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit.[28] I kdyţ je Norimberk velké město o 500 000 obyvatelích, turisticky významnou část má přehlednou a kompaktní. V centru lze kaţdého muzea a pamětihodnosti dosáhnout pohodlně pěšky. Vzhledem k tomu, ţe kosočtverec starého města je dodnes skoro kompletně obehnán hradbami, je snadné se v něm orientovat. Uličky a ulice stoupají na sever k hradu. Přechod mezi oběma částmi města umoţňují četné mosty. Vozem se v centru pohybovat prakticky nejde. A veřejné dopravy zde rovněţ není třeba. [29]

2.1.1 Přírodní podmínky a atraktivity S 500 000 obyvateli a rozlohou 186,5 kilometrů čtverečních je Norimberk největším městem Frank. Městská oblast se rozkládá na obou stranách řeky Pegnitz, která město rozděluje na severní a jiţní polovinu. Město je vystavěno především na pískovci z období triasu, coţ určuje jeho vegetaci a zemědělství. Ve městě ale i mimo něj se rozprostírá rozlehlý areál lesů, tvořících tzv.

„Reischwald“, který v období císařského Norimberku slouţil

jako

nenahraditelná zásobárna dřeva. Nyní ovšem slouţí jako rekreační prostor pro obyvatele města a jako „Zelené plíce Norimberku“.

21

Okolí Norimberku je charakteristické atraktivní krajinou. Na východě ji tvoří pohoří Franská Alba neboli také Franská Jura, které je budováno vodorovně uloţenými jurskými vápenci, které jsou částečně překryty křídovými usazeninami. Nachází se tu také několik vápencových lomů. Na sever od Norimberku se ovšem toto pohoří nazývá Franské Švýcarsko, a to pro jeho značnou členitost. V pohoří Franská alba pramení asi 80 km od Norimberku také řeka Pegnitz, která se ve městě Fürth spojuje s řekou Rednitz, aby vytvořily řeku Regnitz. Jihozápadně od Norimberku ve vzdálenosti asi 30 km od města leţí Franské „Lake District“. Tato oblast je nováčkem v cestovním ruchu v oblasti Frank. Byla zaloţena v posledních desetiletích a od té doby se stala atraktivní rekreačním a zábavním místem pro rodiny s dětmi. Skládá se z jezer Altmühlsee, Brombachsee, Rothsee, Dennenloher See and Hahnenkammsee. Přátelé vodních sportů zde najdou ukázkové zázemí například pro plachtění, surfování nebo samotné plavání. V oblasti téţ najdeme přes 1 500 kilometrů cyklostezek a dobře značenou síť stezek pro pěší turistiku.[30]

2.1.2 Společenské podmínky a atraktivity Tyto faktory uspokojují hlavně poptávku po poučení, vzdělání a zábavě. Charakteristickým rysem je značná územní koncentrace – převaţuje bodové rozmístění. Ve srovnání s přírodními podmínkami jsou svým vznikem geneticky druhotné, ale ve vztahu k cestovnímu ruchu takové postavení nemají. Patří sem kulturněhistorické památky; kulturní zařízení, kulturní a jiné akce; sportovní a zábavní zařízení a akce. [31]

22

2.1.2.1 Kulturněhistorické památky Ehekarussellbrunnen Alegorická kašna Manţelský kolotoč stojí přímo před Bílou věţí. Kašna je dílem sochaře Jürgena Webera. Vytvořil ji v letech 1977 – 1984 na motivy básně Sladkohořký ţivot manţelský od Hanse Sachse. Největší evropská figurální kašna 20. století je zasazena do mramoru a zobrazuje radosti a strasti manţelského ţivota. Kdyţ byla kašna v roce 1984 postavena, její drastické vzezření a vysoké celkové náklady na stavbu vyvolaly bouřlivou polemiku v městské radě, v médiích i mezi obyvateli.[32] Frauenkirche Kostel Panny Marie s pozdně gotickým průčelím vévodí východní straně skoro čtvercového Hauptmarktu. Nechal ho postavit roku 1355 Karel IV. Frauenkirche stojí na místě, kde do roku 1349 stála synagoga, která byla zbořena při pogromu na Ţidy. Architektem je zřejmě Petr Parléř, stavitel katedrály svatého Víta. Kostel měl slouţit k uloţení korunovačních klenotů, které ale později nechal císař z bezpečnostních důvodů převézt na Karlštejn. Uvnitř jsou bohatě zdobené interiéry, které utrpěly válkou, kdy přišly o většinu vitrají a fresek. K nejcennějším dílům zde patří Tucherův oltář, pocházející přibliţně z roku 1445. Původní součástí nebyl orloj, zvaný „Männleinlaufen“. Ten odkazuje na Zlatou bulu Karla IV., která zpečeťovala práva kurfiřtů při volbě římského císaře. Orloj tedy kaţdé poledne zobrazuje, jak sedm kurfiřtů vzdává třikrát hold Karlu IV sedícímu na trůně. Z empory Frauenkirche, nacházející se pod orlojem, kaţdý rok zahajuje norimberský „Jeţíšek“ Christkindlesmarkt. [33] [34] Heilig-Geist-Spital Nemocnice svatého Ducha vznikla mezi lety 1332 – 1339. Nechal ji vystavět bohatý patricij Konrad Gross, aby slouţila k pečování o staré a potřebné. Ke špitálu patřil kostel, v němţ se v letech 1424 aţ 1796 uchovávaly korunovační klenoty. Kostel byl ale za války aţ na jednu vnější zeď zničen. Poslední podobu dal špitálu stavitel Hans Behaim starší, který přemostil severní rameno Pegnitz se západním výběţkem ostrova Schütt dvojitým obloukem. Dnes je nemocnice sídlem městského domova seniorů.[35] [36] Kaiserburg Císařský

hrad

na

vrcholu

skalnatého

ostrohu

nad

Norimberkem

byl

jedním

z nejvýznamnějších opevněných císařských paláců staré Svaté říše římské. Vykopávky doloţily, ţe uţ asi 100 let před první písemnou zmínkou o Norimberku (1050) bylo na tomto 23

vrchu nějaké opevněné sídlo. Z nevýznamné tvrze vyrostl během 11. století větší hrad, který slouţil jako falc, tedy opevněné sídlo panovníka při jeho cestách zemí. V letech 1050 aţ 1571 zde všichni němečtí císaři a králové Svaté říše římské drţeli své dny sněmování a soudnictví. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších císařských paláců středověku. [37] Hradní komplex původně sestával ze tří částí – císařského hradu, purkrabského hradu a budov patřících říšskému městu. V obnovených komnatách je dnes umístěno muzeum císařského hradu, pobočka Germánského národního muzea. Ve stálé výstavě prezentuje stavební historii a význam císařského hradu, stejně jako vývoj techniky zbraní. Bezesporu nejzajímavější je románská dvojitá Císařská kaple, která pochází z nejstaršího dochovaného stavebního období, z doby Štaufů okolo roku 1200. Díky tomu je nejdůleţitější zachovanou místností hradu a jednou z nejpůsobivějších místností z doby císařského panování rodu Štaufů. Sestává ze Spodní kaple pro niţší šlechtickou druţinu a Horní kaple pro vyšší dvorní společnost. Obě kaple jsou spolu prostorově a liturgicky propojeny otvorem ve stropě. Galerie v Horní kapli byla prominentním místem pro císařskou rodinu. Kromě této kaple, která zůstala nedotčená, je moţno si prohlédnout i císařské obytné a reprezentativní místnosti v paláci, které jsou vybaveny nábytkem, obrazy a nástěnnými koberci z 16. a 17. století. Azylový dvůr a Sinwellova věţ nabízejí jedinečný pohled na město. V bývalých císařských stájích je ubytovna pro mládeţ. S průvodcem lze také navštívit studnu Tiefer Brunnen. Budova se studnou Tiefer Brunnen se nachází uprostřed nádvoří. Šachta studny v hradní skále dosahuje hloubky 47 metrů. Pravděpodobně pochází z první doby vzniku císařského hradu a od 14. století je také písemně zmiňována. [38] Lorenzkirche Stavba této baziliky byla započata kolem roku 1250 ve stylu vrcholné gotiky. Jedná se o trojlodní kostel, ke kterému byla v letech 1439 aţ 1477 přistavěna pozdně gotická síň, v níţ byl umístěn oltář sv. Deocara. Součástí kostela jsou dvě vysoké věţe, mezi nimiţ se v průčelí nachází devíti metrová rozeta s erby Karla IV. a jeho manţelky Anny Svídnické. Během spojeneckých náletů na Norimberk a závěrečné bitvy o město došlo v dubnu 1945 k váţnému poškození kostela. Opraven a přestavěn byl v letech 1945 aţ 1949. V interiéru kostela nalezneme mnoho vzácných uměleckých děl: pískovcový 18 metrů vysoký a sochařsky bohatě zdobený svatostánek, zhotovený Adamem Kraftem v letech 1493 aţ 1496, Zvěstování Panně Marii ve věnci zlatých růţí (tzv.Andělský pozdrav), vyřezané z lipového dřeva Veitem 24

Stossem a mnoho dalších obrazů, soch a nástěnných maleb. K vybavení kostela dále patří 16 zvonů a troje varhany s 12 000 píšťal. Kostel jiţ od roku 1525 spravuje evangelická lutheránská církev.[39] [40]

Obrázek č. 3: Kostel sv. Vavřince (Lorenzkirche) [Zdroj wikimedia.org]

Schöner Brunnen Krásná kašna se nachází v severozápadním rohu Hauptmarktu. Byla postavena v letech 1389 – 1396 stavitelem a kameníkem, Heinrichem Beheimem. Díky pozlacení a pestrému provedení se jí brzy začalo říkat „krásná“. Kašnu tvoří osmiboká pyramida zuţující se ve třech krocích, které tvoří podstavce pro čtyřicet soch. Stavba má bohatou ikonografii, v níţ středověký člověk mohl číst jako v obrázkové knize. Kašna představuje pohled na Svatou říši římskou. Na samém vrcholu stavby Mojţíš se sedmi proroky nabádá k dodrţování boţského řádu, pod ním je sedm kurfiřtů s devíti hrdiny jako symbol světské spravedlnosti. Na okraji kašny jsou alegorické sochy symbolizující Filosofii a svobodná umění a také čtyři evangelisté a čtyři Otcové (Ambroţ, Jeroným, Augustin a Řehoř).[41] [42] Sebalduskirche Kostel sv. Sebalda je nejstarším městským farním kostelem. Farním kostelem je jiţ od roku 1255. Tato původně románská sloupová bazilika byla postavena v letech 1230 – 1270. Ve 14. století byl přestavěn ve stylu gotickém. Románské postranní lodě byly zbourány a byly rozšířeny jiţ jako lodě gotické. To samé se stalo s východním chórem kostela, kde byl 25

románský nahrazen gotickým. Uvnitř chrámu se nachází hrob patrona města Norimberku svatého Sebalda, jehoţ náhrobek odlitý z mosazi zhotovil významný renesanční sochař a kovolitec Peter Vischer se svými syny v letech 1508 aţ 1516.[41] Nejvýznamnějším dílem kostela je náhrobek rodiny Schreyerových a Landauerových od Adama Krafta. Stejně jako spousta dalších pamětihodností města, nebylo Sebalduskirche ušetřeno spojeneckých náletů. Ovšem kostel prošel rekonstrukcí v 50. letech, kterou se podařilo do značné míry zachovat jedinečnou atmosféru chrámu. Umělecká díla a vitraje se díky přemístění do bezpečí kompletně zachránily. Vysvěcen byl kostel znovu v roce 1957.[43] St. Egidienkirche Kostel svatého Jiljí je jedinou zbývající barokní sakrální stavbou města. Stojí na místě bývalého kláštera skotských mnichů, který tu stál ve 12. století. Na počátku 18. století se město rozhodlo kostel obnovit a rozhodlo se pro novostavbu v barokním stylu. Interiéry bohatě vyzdobil štuky Donato Polli, ty však nepřečkaly druhou světovou válku. Předchozí stavbu připomíná uţ jen románská kaple sv. Eucharia, gotická kaple rodiny Tetzelových a pozdně gotická kaple sv. Wolfganga.[44] 2.1.2.2 Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce Albrecht-Dürer-Haus Masivní hrázděný dům postavený roku 1420 byl obýván po devatenáct let nejslavnějším norimberským umělcem, Albrechtem Dürerem. Tento bývalý měšťanský dům představuje nejen jeho bydliště, ale i jeho pracovní dílnu. Uvnitř se nachází zrekonstruovaná kuchyň a obývací pokoj. Zvláštní atrakcí je dílna, ve které Dürer maloval a tiskl. Návštěvníci si mohou prohlédnout plně funkční tehdejší tiskařské vybavení. Po domě hosty provádí audio průvodce, který je v pěti světových jazycích.[45] Altstadtfest Kaţdý rok tento festival přiláká přes milion návštěvníku do starého města. Na festivalu je k vidění asi 60 stanovišť s téměř 800 účastníky, kteří nabízí bezplatnou zábavu, např. folk, hry od Hanse Sachse, jazzové koncerty nebo tradiční rybářské klání na řece Pegnitz.[46]

26

Bardentreffen Setkání bardů je tradiční hudební festival pouličních umělců, pořádaný ve venkovních prostranstvích Starého města. Jeho tradice sahá aţ do roku 1976, kdy se uskutečnil poprvé. Koná se první víkend o bavorských letních prázdninách a navštěvuje jej kaţdoročně 200 000 lidí. Po tři dny tento bezplatný festival nabízí vzrušující hudební program na sedmi scénách, na kterých vystupují jak slavní hudebníci, tak nové objevy.[47] Blaue Nachte Takzvaná „Modrá noc“ se koná kaţdý rok v květnu a v tento den mají kostely a další kulturní atrakce otevřeno aţ do brzkých ranních hodin. Na mnoha místech v centru města i jeho okolí probíhají různé společenské a kulturní akce. Během této dlouhé noci se návštěvníci mohou různý hudebních, tanečních a divadelních představení, setkat se se zajímavými umělci, zhlédnout neobvyklé projekce či instalace. Spousta budov v centu města je v průběhu této noci nasvícena namodralým světlem, které jim dodává výjimečnou historickou atmosféru.[48] DB-Museum Jak známo, jezdila mezi Norimberkem a Fürthem v roce 1835 první německá ţeleznice. Není proto divu, ţe právě v Norimberku zaloţili „Královské bavorské muzeum ţeleznice“. Muzeum má dvě velké haly, v nichţ jsou vystaveny skvostné kousky německých ţelezničních dějin. Je zde vystaven i model vysokorychlostního vlaku ICE 3, který je pro ukázku pokroku technologie umístěn hned vedle repliky první německé lokomotivy Adler z roku 1835. Ve stále expozici jsou názorně představeny různé etapy ţeleznice od počátků aţ po současnost. Návštěvníci zde objevují, jak ţelezniční doprava zásadně ovlivnila všechny oblasti lidského ţivota. Část expozice s názvem „Století páry“ ukazuje, jak ţeleznice ovlivnila průmyslový věk a urbanizaci Německa. V muzeu je také oddělení „Říšské dráhy za výmarské republiky a národního socialismu 1929 – 1945“, kde je ukázáno, ţe ţeleznice slouţila mj. také k deportaci Ţidů. [49] Samotnou expozici tvoří „Dějiny nádraţí“. Tyto „katedrály“ 19. Století byla svou exponovanou funkcí vlastně vizitkou města. Proto se v nádraţích nacházely honosné čekárny a jídelny.

27

V muzeu se rozhodně nebudou nudit ani děti, které se pomocí her mohou seznámit s ţelezniční technikou, například na jízdním simulátoru nebo při imaginární jízdě v kabině strojvůdce.[50] Dokumentationszentrum Reichsparteitagsgelände S gigantickými troskami bývalého areálu celoříšských sjezdů NSDAP zbylo Norimberku nemilé dědictví. Areál rozkládající se na jihovýchodě města a zabírající plochu 16,5 km2 byl příliš velký, neţ aby se dal jednoduše pominout. Některé části byly zdemolovány nebo se z nich stala parkoviště, ale samotný význam areálu pro světové dějiny nebylo moţné ignorovat. Aţ koncem 90. let uzrál čas vypořádat se s touto minulostí. Soukromí sponzoři, město

Norimberk, spolková vláda i Svobodný stát

Bavorsko podpořily zřízení

dokumentačního centra. Architektem se stal Günther Domenig.[51] A tak bylo roku 2001 otevřeno Dokumentační centrum a areál pro zasedání říšského sjezdu NSDAP, nacházející se v severním křídle nedokončeného kongresového sálu. Na 1300 m2 je stálá expozice s názvem „Fascinace a násilí“, jeţ zobrazuje vzestup NSDAP, vypráví o uchvácení moci a mýtu Vůdce a představuje Norimberk jako „město říšských sjezdů“. V expozici je 19 výstavních ploch uspořádaných v chronologickém pořadí. Na závěr prohlídky si návštěvník prohlédne fotografie a stavební dokumentaci areálu. V expozici nechybí ani propagandistické filmy Leni Riefenstahlové. Kromě stálé expozice je v areálu také studijní fórum, kde jsou nabízeny vzdělávací programy pro školní třídy, mládeţ i dospělé. Programy jsou různorodé, od 45 minutové diskuse aţ po několik dní trvající semináře. [52] Dürer-Stadt-Nürnberg Kaţdý rok na začátku srpna Norimberk zasvětí celý víkend svému nejslavnějšímu umělci, Albrechtu Dürerovi. Program akcí, které vystihují tohoto inovativního a talentovaného, uměleckého génia, obsahuje jak humorné akce, tak kvalifikované přednášky od předních odborníků na Dürerovu tvorbu. Ţivot a díla Albrechta Dürera jsou tak obsáhlá, ţe není problém nabídnout kaţdý rok jiné zaměření akce. [53] Frühlingsfest Ve vzduchu je cítit vůně kandovaných mandlí, pivní pěna přetéká velké korbely a nad hlavami návštěvníků projíţdí horská dráha. Tak přesně takto to vypadá na norimberské jarní 28

pouti. Tuto pouť navštěvují jak milovníci adrenalinových atrakcí, tak prostí milovníci jídla, pro které jsou připravena pečené vepřové kýty, hovězí na roţni či grilované kuřecí a rybí maso. Tento „Jarní festival“ se koná u jezera Dutzenteichu a při příznivém počasí jí navštíví kolem 2 000 000 návštěvníků. [54] Germanisches Nationalmuseum Germánské národní muzeum zaloţil roku 1852 Hans Freiherr von und zu Aufseß, aby shromaţďovalo exponáty vztahující se k německé kultuře a historii. V současnosti má sbírka asi 1,2 milionu exponátů, čímţ se stala největším muzeem kulturní historie v Německu. Kartuziánský klášter tvoří architektonické jádro dnešního muzea. Vystavené exponáty zde dokladují německou kulturu od pravěku aţ po 20. století a jsou zobrazeny v šestnácti atraktivních expozicích. Mezi nejvzácnější exponáty tohoto muzea patří „Zlatý kuţel z Ezelsdorfu“, obrazy Albrechta Dürera či originál Behaimova glóbusu, který se vystaven v samostatné místnosti.[55] [56] Christkindlesmarkt Vánoční trhy v Norimberku patří bezesporu k nejznámějším a nejstarším vánočním trhům na světě. Původ norimberského vánočního trhu sahá do počátku 17. století. Zpočátku měl jen lokální význam, ale v 19. století se stal součástí oslav mnoha lidí a začal se měnit v atrakci, která přitahovala i přespolní. Ani nacisté nedokázali této fascinaci odolat. Současná zahajovací ceremonie na empoře kostela Panny Marie byla nápadem tehdejšího nacionálně socialistického primátora a zachovala se dodnes. Trh kaţdoročně zahajuje „Jeţíšek“, tzv. „Christkind“. Christkind je šestnáctiletá aţ devatenáctiletá místní dívka oděná jako vánoční anděl a kaţdý rok zahajuje, v pátek před prvním adventem, z empory kostela Frauenkirche tento Vánoční trh.[57] Christkindlesmarkt navštíví kaţdoročně více neţ 2 miliony návštěvníků z celého světa, kteří touţí vychutnat si zdejší vánoční náladu. Tento tradiční předvánoční záţitek je spojen s jedinečnou atmosférou vyzdobených stánků, nasvícených ozdob, vonícího svařáku a zářicích dětských očí.[58] Internationale Orgelwoche Tento norimberský Mezinárodní varhanní týden patří mezi největší a nejstarší v Evropě, čímţ se řadí mezi nejoblíbenější a nejnavštěvovanější festivaly duchovní hudby. Proslulí umělci z celého světa po jedenáct dní hrají v gotických chrámech starého města. Vedle symfonií a 29

oratorií si lze vyposlechnout i oblíbené polední koncerty. Od roku 2009 se pořádá hudební program i na Velikonoce.[59] Klassik Open Air Roku 2000 oslavil Norimberk 950. výročí svého zaloţení a koncert klasické hudby pod širým nebem, konané v Luitpoldhainu, byl ten největší narozeninový dárek, který mohl Norimberk svým obyvatelům dát. Od té doby se představení Norimberské filharmonie a Norimberských symfonických orchestrů stalo pevnou součástí kalendáře letních akcí. Panuje zde uvolněná atmosféra, návštěvníci sedí na trávníku jako při pikniku. Vstup na tuto akci je zdarma.[60] Memorium Nürnberger Prozesse Tato výstava „Vzpomínka na Norimberské procesy“ je na stejném místě, kde se konal Mezinárodní vojenský tribunál s hlavními nacistickými válečnými zločinci. Výstava představuje tribunál, obţalované a zločiny, jeţ jim byly kladeny za vinu. Textové tabule a filmový a zvukový materiál zprostředkovávají ţivý dojem z tehdejších líčení, jeţ skončila dvanácti rozsudky trestu smrti. [61] Museum Industriekultur Muzeum průmyslové kultury se nachází v historické tovární budově a bylo zaloţeno v 80. letech 20. století. V roce 2000 bylo muzeum rozšířeno na téměř 6000 m2 výstavní plochy, zahrnující mnoho nových muzejních objektů. V přízemí se vše točí kolem dvoustopých vozidel, neboť Norimberk býval předním výrobcem bicyklů a motocyklů. Rovněţ se v přízemí nachází také „muzeum školy“, které se zabývá významem vzdělání a ukazuje 500 let školních dějin. Vlastní expozice industriálních dějin se nachází v suterénu.[62] [63] Neues Museum - Staatliches Museum für Kunst und Design Jak uţ název muzea naznačuje, spojily se zde dvě sbírky. Jednak sbírka světového soudobého umění, jiţ vytvořily město Norimberk a soukromé nadace, jednak sbírka designu, která pochází se sbírek Státního muzea uţitého umění a designu mnichovské Pinakotéky moderny. Ovšem muzeum uchvátí spíše pohledem zvenčí. Asi stometrové prohnuté skleněné průčelí svou lehkostí ruší masivnost městských hradeb. Zejména v noci, kdyţ jsou sály osvětleny, vyzařuje umění daleko do veřejného prostoru. Architektem je Volker Staab, který v roce 2000 obdrţel Kulturní cenu Norimberku.[64] [65]

30

Nürnberger Bratwurstdorf Je to moţná trochu neobvyklé, ale norimberské klobásky si opravdu vyslouţily svůj vlastní festival. Protoţe tyto chutné klobásky pošimrají mnoho chuťových pohárků. Norimberské klobásky patří mezi charakteristické produkty města, spolu s norimberským perníkem. Po letech úsilí ze strany města jsou klobásky nyní konečně pod ochranou právních předpisů Evropské unie. Festival se koná na Trödelmarkt a návštěvníci mohou ochutnat kulinářské speciality či zábavný doprovodný program. To vše je zaměřeno na klobásky.[66] Rock im Park Více neţ 85 kapel a 40 000 návštěvníků – to je Rock im Park, největší rockový festival Německa. Rozmanitost, to je téma dne. Ţádný předepsaný hudební styl. Hlavní scéna se nachází na Zepellinfeld. V roce 1976 se desítky tisíc fanoušků sešly na Zepellinfeld na prvním open air festivalu. Vystoupily zde kapely jako Santana nebo Chicago. O 2 roky později zde Eric Clapton spolu s Bobem Dylanem předvedli legendární show před 80 000 fanoušky. Od té doby zde vystoupily rockové superstar, v čele s AC/DC, Iron Maiden, Deep Purple, Ozzy Osbourne nebo třeba Bon Jovi. Roku 1998 Zepellinfeld hostilo obrovskou show skupiny Rolling Stones, kterou navštívilo 100 000 nadšených fanoušků. Festival trvá tři dny a odehrává se na třech scénách, z nichţ jedna je vţdy hlavní, na které vystupují rockové legendy.[67] Spielzeugmuseum - Museum Lydia Bayer Jiţ od středověku je Norimberk městem hraček. Dnes je zde světově proslulé Muzeum hraček. V přízemí návštěvníka přivítají hračky vyrobené ze dřeva. Prvním patro je zasvěceno panenkám, domečkům pro panenky, z kterých lze získat poznatky o tehdejší měšťanské kultuře bydlení. Domečky totiţ pochází například z období biedermeieru či secese. Ve druhém patře jsou cínové hračky, mezi nimiţ je nejvýznamnější sbírka cínových hraček značky Lehmann. Zkrátka zde nepřijdou ani nadšenci modernějších hraček. Horní patro je věnováno panenkám Barbie, legu či autíčkům Matchbox. [68] [69]

31

Tiergarten Nürnberg Zoologická zahrada, jeţ se nachází v Reichswald, byla zaloţena v roce 1912 a zaujímá plochu 170 ha. Vznikla na místě bývalých kamenolomů. V zahradě, která patří mezi nejhezčí krajinné zoologické zahrady v Evropě, ţije přes 300 druhů zvířat. Zvláštností zahrady je delfinárium, jehoţ součástí je delfíní laguna z šesti propojených vodních nádrţí. Aktuálně jsou v laguně 4 delfíni, z nichţ je jeden narozený ve zdejší zoo. V laguně jsou spolu s delfíny ještě lachtani. V současné době je jich osm a všichni jsou narozeni ve zdejší zoologické zahradě.[70] Trempelmarkt Největší německý bleší trh, to je Trempelmarkt. Koná se dvakrát ročně - na druhý víkend v květnu a září, na Starém Městě v Norimberku. Větší část trhu je umístěna na hlavním náměstí, ale ulice a uličky v okolí nabízí také mnoho místa pro obchodování. Děti zde mohou své staré hračky prodávat zdarma. Ostatní musí za prodejní místa platit.[71]

V Norimberku se rovněţ nachází několik soukromých galerií, které pořádají výstavy, na nichţ se často dává prostor regionálním umělcům. Mezi tyto galerie patří například Kreis Galerie, Galerie Röver, Galerie Sima nebo Galerie Voigt. 2.1.2.3 Sportovní a zábavní zařízení a akce Norisring Rennen Jedná se o událost světového významu v mezinárodním motoristickém sportu. Kaţdý rok více neţ 100.000 příznivců motorismu a fanoušci závodů na Norisringu

sledují mistrovství

cestovních vozů (DTM). Trať leţí nedaleko jezera Dutzendteich.[72] Rund um die Nürnberger Altstadt Kaţdý rok se do Norimberku sjede mezinárodní cyklistická elita na závod nazývaný „Kolem norimberského starého města“. Okruh měří třináct kilometrů a obvykle je vypsáno 10 kol pro profesionální cyklisty. Od letošního roku 2013 je tento závod součástí Tour Bavorska a stal se jeho závěrečnou etapou.[73]

32

Grundig stadion Fotbalový stadion týmu 1 . FC Nürnberg s kapacitou 48 548 míst slouţí nejen fotbalovému klubu,ale konají se zde také koncerty či atletické závody. Stadion byl vybudován v roce 1928, ale dnes je jiţ plně zmodernizován a stal se z něj multifunkční stadion. Roku 2006 tento stadion hostil Mistrovství světa ve fotbale. [74]

2.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem cestovního ruchu. Prostřednictvím dopravy umoţňují dosáhnout míst cestovního ruchu a tato místa vyuţít prostřednictvím ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení.

2.2.1 Doprava Patří mezi základní podmínky realizace, zajišťuje styk mezi výchozím místem účastníka a navštěvovanou lokací a rozhoduje o vyuţívání prostoru cestovním ruchem.[75] 2.2.1.1 Silniční doprava Norimberk je umístěn na průsečíku dálnic Praha-Paříţ, Londýn-Brusel-Vídeň-Budapešť a Varšava-Berlín-Řím. Roku 2004 bylo v okolí města zavedeno tzv. „dynamické řízení provozu“. Tento projekt stál přibliţně 26 milionů eur, ale velice usnadnil dopravu do Norimberku a také parkování ve městě. Systém řidiče navádí na sběrná parkoviště, která jsou součástí městské dopravy, čímţ je zabráněno dopravním zácpám a není znečišťováno ţivotní prostředí. Vzdálenost mezi Prahou a Norimberkem činí téměř 300 kilometrů a cesta automobilem trvá přibliţně 3 hodiny. Při cestě autobusem to bude asi o 45 minut déle. Mezi Prahou a Norimberkem jezdí šestkrát aţ sedmkrát denně přímý autobusový spoj Německých drah. Autobusy jsou vybaveny klimatizací, WC, zásuvkami a moţností zakoupení občerstvení. Obyčejné jízdné stojí přibliţně 56 eur, coţ je v přepočtu 1 400 Kč.[76]

33

Obrázek č. 4: Silniční spojení do města [Zdroj http://www.nuernberg.de/]

2.2.1.2 Ţelezniční doprava Norimberk je ţelezniční uzel Evropy, je integrován v sítích Euro-City, Intercity a InterCityExpress

(ICE),

společností Deutsche

coţ

je

Bahn (DB)

označení vysokorychlostních na

území Německa a

v

vlaků

provozovaných

sousedních

zemích

(Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Francie). Deutsche Bahn (Německé dráhy) jsou hlavním přepravcem v zemi, denně přepraví 7 milionů cestujících. Hlavním vlakové nádraţí v Norimberku vyuţívá 40 milionů cestujících ročně.[76] Od roku 2006 po zavedení vysokorychlostních vlaků na trasy, které jsou součástí ICE, trvá cesta mezi Mnichovem a Norimberkem pouhou jednu hodinu. Trasu z Prahy urazí vlak za 5 hodin. Cena jízdného z Prahy je srovnatelná s autobusovou přepravou. [77] 2.2.1.3 Letecká doprava V Norimberku se nachází významné mezinárodní letiště, které je dostupné metrem přímo z centra města. Letiště přepraví více neţ 4,2 milionů cestujících ročně a nabízí 60 přímých letů do 21 zemí světa. Pro srovnání – největší německé letiště ve Frankfurtu nad Mohanem přepraví ročně 53 milionů osob. Letiště v Norimberku je co do přepravy osob aţ desáté v Německu, ale má obrovský význam pro ekonomiku regionu. Provoz letiště vytváří deset tisíc pracovních míst.[78]

34

Obrázek č. 5:Letištní linky z Norimberku [Zdroj www.nuernberg.de]

2.2.1.4 Lodní doprava Stále více a více turistů vyuţívá tento způsob dopravy. Norimberk leţí na trase kanálu Mohan – Dunaj. Přibliţně 500 výletních lodí kaţdý rok připluje do přístavu tohoto města. Plavební společnosti nabízí vánočný výlety, výlety za vínem a romantické nebo vzdělávací výlety. Přístav je zároveň důleţitým logistickým centrem regionu, je zde odbaveno více neţ jedenáct milionů tun nákladu a jeho rozloha činí 337 hektarů. Sídlí zde 260 společností s 5 500 zaměstnanci, tudíţ má tento přístav i příznivý ekonomický vliv.[79] 2.2.1.5 Místní hromadná doprava K přepravě po městě má návštěvník hned několik moţností. Ve městě je totiţ hustá síť příměstských a podzemních vlaků, autobusů i tramvají. Tato síť slouţí k přepravě nejen po městě, ale i do okolních oblastí. Při návštěvě města, ale není třeba vyuţít ani jeden z předešlých dopravních prostředků, protoţe všechny hlavní atrakce města jsou pohodlně dostupné pěšky. Od června roku 2008 má Norimberk plně automatizovaný provoz metra. Stal se tak prvním městem v Německu, které tento systém zavedlo.[80]

2.2.2 Ubytovací a stravovací zařízení Tato zařízení tvoří podstatnou část materiální základy zabezpečující realizaci cestovního ruchu. Jejich rozsah i úroveň limitují vyuţití přírodních moţností a kulturněhistorických či jiných atraktivit konkrétních oblastí. [81] 35

2.2.2.1 Ubytovací zařízení Cestovní ruch v Norimberku je na vzestupu. V roce 2012 bylo zaznamenáno 2 647 000 přenocování ve městě, coţ je ukazatelem pokračující růstu cestovního ruchu v Norimberku. Oproti roku 2011 tento počet přenocování znamená nárůst o 5,2 procent. Roku 2011 byl překonán počet dva a půl milionu přenocování. Ovšem více neţ dvě třetiny přenocování tvoří obyvatelé Německa, u zahraničních hostů bylo zaznamenáno pouze 836 209 přenocování. Pořadí přenocování cizinců vévodí USA s celkovým počtem 80 586, na dalším místě se nachází Itálie se 74 071 přenocováními. Oproti roku 2011 byl nejvyšší nárůst zaznamenán u přenocujících z Ruska, kteří zvýšili svůj počet o 35 procent. Návštěvníci z České republiky zvýšili kvantum svých pobytů o 18,9 procent na 24 417 ročně. [24] Celkem se v Norimberku nachází 15 981 lůţek, přičemţ průměrná vyuţitelnost lůţek činí 45,7 procent. Nicméně se můţe stát, ţe při špičkách, jako jsou Christkindlesmarkt a Mezinárodní veletrh hraček, bude ubytování přechodně nedostatek. V samotném městě, nebereme-li v úvahu celou aglomeraci v okolí Norimberku, je k dispozici 99 hotelů v cenové relaci od 23 eur za jednolůţkový pokoj aţ po 332 euro za pokoj. Zmíním několik z nich, zejména ty, které jsou doporučovány v průvodcích.[82] Hotel Drei Raben Tematický hotel se těší oblibě nejen pro svou polohu v samém centru města mezi nádraţím a kostelem Sv. Vavřince. Zdejší pokoje jsou věnovány známým Norimberčanům jako Albrechtu Dürerovi, Martinu Behaimovi a Peteru Henleinovi, ale i norimberskému trychtýři či rytíři Eppeleinovi. Pokoj č. 15 je určen pro fotbalové fanoušky kluby 1. FC Nürnberg. V salonku, který slouţí také k podávání snídaní nebo večer jako koktejlový bar, si návštěvník můţe vychutnat legendy o městě, které jsou promítány pomocí projektorů. Cena začíná na 120 eurech za jednolůţkový pokoj a 135 eurech za dvoulůţkový. Vosteen Nostalgický hotel s pokoji ve stylu 50. a 60. let. Tapety, záclony, lampy a koupelny, naprosto vše je sladěno. Ovšem ani o komfort moderní doby zde host nebude ochuzen.

36

Agneshof Hotel s moderními pokoji se jmenuje po Dürerově ţeně, neboť leţí nedaleko od jejich domu. Ve sklepě hotelu se nachází sauna s vířivkou a soláriem. Za domem leţí loučka slouţící k relaxaci. Sheraton Carlton Nürnberg Nejmodernější z norimberských hotelů. Nachází se několik metrů od hlavního vlakového nádraţí a Hauptmarktu. K dispozici je venkovní i vnitřní parkoviště. Čím ale hotel návštěvníky oslní, to jsou jeho lázně. Vysoko nad střechami města, na střeše hotelu je k dispozici wellness s fitstudiem, saunou a parní lázní. Pokoje jsou zde rozděleny do tří kategorií – Classic, Superior, Executive. Nejlevnější jednolůţkový pokoj tohoto hotelu stojí 99 eur, nejdraţší pak eur 390. DJH Jugendherberge Nürnberg Jedna z nejkrásnějších německých ubytoven mládeţe má jedinečné sídlo – v bývalých císařských stájích přímo v areálu císařského hradu. V ubytovně je 93 pokojů s celkem 382 lůţky. Pokoje jsou vybaveny sprchovým koutem i záchodem. V těchto mládeţnických ubytovnách jsou přednostně ubytováváni hosté do 26 let. Tuto ubytovnu jsem vybral i pro svůj zájezd.[83] 2.2.2.2 Stravovací zařízení Perník Lebkuchen a opékané klobásky Rostbratwurst přispěli k věhlasu Norimberku po celém světě. Rostbratwurst mají svou specifickou chuť, která závisí na poměru hmoty a objemu. A proto jedna klobáska, která je tlustá asi jako lidský prst, váţí 25 gramů, neboť tak na horkém roštu vyvine lepší aroma. Vyrábí se jedině z prorostlého vepřového, které se pomele a zjemní solí, pepřem, majoránkou a troškou muškátového oříšku. Takzvané klobásky „Drei im Weggla", coţ jsou 3 klobásky v housce či bagetě, jsou populární jak mezi občany města, tak i mezi jeho návštěvníky, a to i přes to, ţe se jedná o fast food stravování. Klobásky jsou typické pro Norimberk a zřejmě proto je jim věnován jeden z festivalů. Konkrétně Nürnberger Bratwurstdorf. Norimberská kuchyně je vydatná a zakládá se především na mase. Mezi místní speciality patří vepřové ramínko „Schäufele“ a svíčková pečeně „Sauerbraten“. Nejčastější přílohou jsou 37

bramborové knedlíky nazývané „Gniedla“. Celkově mezi přílohami převládají brambory a výrobky z nich. Na začátku května do 24. Června nastává sezóna chřestu, připravovaným s rozpuštěným máslem, se šunkou nebo jako příloha k masitým jídlům. K jídlu se příleţitostně pije franské víno, tradičně ovšem pivo. Zmíním zde několik specializovaných restaurací. Essigbrätlein Tento hostinec patří mezi nejstarší a zároveň nejlepší v Norimberku. Má dvě michelinské hvězdy a jelikoţ je kapacita tohoto podniku omezená, doporučuje se včasná rezervace. Gasthaus Rottner Tento franský hostinec jako by vypadl z nějaké obrázkové kníţky. Nachází se na předměstí Gebersdorf. Je zde prezentována franská regionální kuchyně s bohatým vinným lístkem a dezerty. Například ovoce v rumu, takzvané „Rumtopf“. Sushi Glas Podnik zaměřený na milovníky sushi. Ti zde naleznou i speciality, mezi které patří nigimari, maki či sašimi. Otevřená kuchyně stojí uprostřed jídelny. Sushi Glas nabízí v létě i velkou venkovní terasu. Bratwursthäusle Nejznámější z restaurací, specializujících se na norimberské klobásky. Restaurace sídlí přímo naproti radnici, i proto jsou zde často k vidění norimberští radní. Hosté si zde mohou pochutnat na 6, 8, 10 nebo 12 klobáskách opékaných na bukovém dřevě.[84]

38

Praktická část 3 Dotazníkové šetření Součástí této bakalářské práce je dotazníkové šetření, jehoţ cílem bylo zjistit jaké mají čeští turisté povědomí o Norimberku a také, zda-li město jiţ navštívili či nikoliv. Více otázek čekalo na ty respondenty, kteří město navštívili a u těchto respondentů mě zajímalo hlavně která místa navštívili, s čím byli spokojeni, jak dlouho ve městě pobývali atd. Šetření probíhalo elektronickou formou a dotazníky jsem rozesílal skrze e-mail, sociální sítě a také diskusní fóra. Dotazník byl umístěn na webových stránkách www.vyplnto.cz, které se mi zdají velice vhodné pro podobné průzkumy. K dispozici byl dotazník od 2. dubna 2013 do 20.dubna 2013 a zodpovědělo jej celkem 163 respondentů. Dotazník byl samozřejmě anonymní a byl určen pouze jako podklad pro výzkum pro mou bakalářskou práci. Po vyhodnocení dotazníku jsem výsledky zpracoval do grafů.

39

3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Ve vzorku respondentů je téměř 50% dotazovaných z Vysočiny a zároveň více jak 70% ve věku do 25 let. I kdyţ je tu určité procento respondentů z jiných krajů, abych ve výzkumu dospěl k relevantnímu a vypovídajícímu výstupu, rozhodl jsem se na základě odborných konzultací s vedoucím práce zúţit základní soubor z celé České republiky pouze na kraj Vysočina a to pouze na mládeţ ve věku do 25 let. 1. Co si představíte, kdyţ se řekne Norimberk?

Graf č. 3:Představy českých turistů o Norimberku [Zdroj vlastní]

První otázka byla zaměřena na to, co se respondentům vybaví jako první věc, kdyţ se řekne Norimberk. Respondent musel vybrat jednu z nabízených moţností. Téměř 43% odpovědělo Norimberské procesy, 8% NSDAP a 4% odpovídajících si představilo spojenecké bombardování. Tyto odpovědi dávají dohromady 55% odpovědí, které jsou spojeny s nacistickou minulostí města a druhou světovou válkou. To jsou bohuţel smutné informace a dle mého názoru i jeden z hlavních důvodů, proč není Norimberk českými turisty navštěvován. Jenom 45% odpovídajících si město spojuje s něčím příjemným, co se netýká nacismu a války. Druhá nejčastější odpověď byla Vánoční trhy, velká deviza Norimberku. Přesně 9,2% respondentů zvolilo Gotický hrad, který se tyčí nad městem. Nejméně hlasů dostal Albrecht Dürer, konkrétně 2,45 procenta, a to navzdory tomu, ţe se Norimberk snaţí sám sebe propagovat jako „Město Albrechta Dürera.

40

2. Ve které spolkové zemi se Norimberk nachází?

Graf č. 4: Lokace Norimberku [Zdroj vlastní]

Druhá otázka byla jednou z několika vědomostních v dotazníku. Dotazovaný musel odpovědět v které spolkové zemi Norimberk leţí. Zde k ţádnému překvapení nedošlo, skoro 80% lidí odpovědělo správně, ţe se Norimberk nachází v Bavorsku. Druhou nejčastější odpovědí bylo Sasko, které s Bavorskem sousedí. I přesto je ale znepokojující, ţe 33 dotázaných neví ani v které spolkové zemi Norimberk se nachází.

41

3. Christkindlesmarkt jsou Vánoční trhy v Norimberku, kdo je slavnostně kaţdý rok zahajuje?

Graf č. 5: Kdo zahajuje Christkindlesmarkt? [Zdroj vlastní]

Další z vědomostních otázek. Zde se ukázalo, ţe málokdo tyto slavné trhy navštívil nebo se o ně hlouběji zajímal, protoţe pouze 23,31% respondentů odpovědělo správně, ţe Christkindlesmarkt zahajuje Christkind nebo Jeţíšek. Nejvíce odpovědí zaznamenala moţnost starosta, kterou vybrala více neţ polovina dotazovaných.

42

4. Kolik přibliţně obyvatel ţije v Norimberku?

Graf č. 6: Počet obyvatel Norimberku [Zdroj vlastní]

Závěrečná otázka z vědomostních. Téměř polovina odpovídajících odpověděla správně, ţe Norimberk má půl milionu obyvatel. Čtvrtina dotázaných povaţuje Norimberk za větší město neţ ve skutečnosti je, odpověděli totiţ, ţe město má 750 00 obyvatel. Tři procenta dotázaných si dokonce myslí, ţe Norimberk má 1 250 000 obyvatel, coţ je dva a půl krát více neţ ve skutečnosti má. 5. Je pro Vás Norimberk turisticky atraktivní destinací?

Graf č. 7: Je pro Vás Norimberk turisticky atraktivní? [Zdroj vlastní]

43

Velmi potěšující odpovědi u otázky, která zjišťovala, jestli je Norimberk pro české turisty atraktivní destinací. Většina jich odpověděla, ţe ano, coţ je dobrá zpráva pro rozvoj cestovního ruchu z České republiky. To ţe je pro respondenty Norimberk turisticky atraktivní pro mě bylo motivujícím zjištěním i z toho důvodu, protoţe jsem věděl, ţe mnou navrhovaný poznávací zájezd by mohl někomu poslouţit jako tip na výlet. U těch, pro které je Norimberk atraktivní destinací, jsem další otázkou zjišťoval, čím je pro ne atraktivní a u těch, pro které atraktivní není, jsem zjišťoval proč tomu tak je. 6. Čím je pro Vás Norimberk atraktivní?

Graf č. 8: Atraktivity Norimberku [Zdroj vlastní]

Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří odpověděli, ţe je pro ně Norimberk atraktivní. V této otázce museli vlastními slovy odpovědět, čím je Norimberk přitahuje. Nejčastější ze 106 odpovědí byla odpověď historie či bohatá historie. I já bych zřejmě zvolil tuto odpověď, protoţe Norimberk je skutečně místem s bohatou historií, kterou se nemůţe pochlubit kaţdé město. O něco méně hlasů obdrţely Vánoční trhy, které jsou bezpochyby obrovským lákadlem k návštěvě. Další odpovědí, která se vyskytovala poměrně často, byla architektura. Bohatě zdobené gotické kostely jako Lorenzkirche a Sebalduskirche činí město velmi atraktivním, a proto není divu, ţe si architekturu zvolilo přes 20% dotázaných. Minimum lidí napsalo něco jiného neţ historii, architekturu nebo vánoční trhy.

44

7. Proč nepovaţujete Norimberk za turisticky atraktivní?

Graf č. 9: Proč pro Vás není Norimberk atraktivní? [Zdroj vlastní]

Opět zde respondenti vlastními slovy měli vyjádřit, proč pro ně není Norimberk atraktivní. Všechny odpovědi by se daly rozdělit do čtyř hlavních kategorií. Nejčastější odpovědi by se daly shrnout tak, ţe dotazovaný nikdy neslyšel o tom, ţe by byl Norimberk atraktivním místem pro výlet. To je dle mého názoru hlavní důvod proč není Norimberk navštěvován. Respondenti vědí o Norimberku pouze to, ţe tam nacisté pořádali sjezdy a nic víc. To, ţe je to nádherné město s historickou atmosférou a architektonickou hodnou, ví jen málokdo. Zřejmě jedna z nejslabších stránek města – nedostatečná propagace. Dvacet šest procent dotázaných odpovědělo, ţe neví proč je pro ně Norimberk neatraktivní, ale jeho návštěva je neláká. Poměrně častou odpovědí také bylo, ţe respondent celkově nemá vztah k Německu a jeho návštěva jej neláká. I zde se domnívám, ţe je to způsobeno převáţně druhou světovou válkou a tím, ţe jsme byli jako Protektorát Čechy a Morava pod správou německé Třetí říše. Zhruba desetina odpovědí pak vyjadřovala, ţe čeští turisté preferují jiné státy.

45

8. Norimberk a Dráţďany jsou si v lecčem podobné, pokud by Vám byl zdarma nabídnut zájezd do jednoho z těchto měst, které město byste si k návštěvě zvolil/a?

Graf č. 10: Které město byste navštívil/a radši? [Zdroj vlastní]

Srovnávací otázka zkoumající, které město by dotyčný navštívil radši, pokud by mu byl zdarma nabídnut zájezd do jednoho z nich. Odpovědi byly téměř vyrovnané, i kdyţ přeci jen o něco málo hlasů víc dostal právě Norimberk. Osobně mě tento výsledek překvapil, neboť jsem si myslel, ţe většina dotázaných si zvolí Dráţďany. Proto byl tento výsledek potěšující, protoţe je vidět, ţe čeští turisté by Norimberk rádi poznali. 9. Proč jste si vybral/a právě Dráţďany?

Graf č. 11: Proč jste zvolil/a Dráţďany? [Zdroj vlastní]

46

Tato otázka navazovala na otázku předchozí a zjišťovala, proč si respondent v předchozí otázce zvolil právě Dráţďany. Odpověď musela být napsána vlastními slovy. Třetina dotázaných povaţuje Dráţďany za město zajímavější a atraktivnější, coţ je samozřejmě pro kaţdého subjektivní záleţitost. Dvaadvacet procent českých turistů uvedlo, ţe je to blíţe neţ do Norimberku. Tato odpověď se vyskytovala poměrně často, coţ mě zaskočilo, neboť zájezd by byl pro turistu zdarma, tudíţ by neměla hrát vzdálenost velkou roli. Jedině, ţe by dotazovaným vadilo dlouhé cestování. Další častou odpovědí bylo, ţe zde respondent ještě nebyl, a proto by toto město rád navštívil. 10. Proč jste si vybral/a právě Norimberk?

Graf č. 12: Proč jste zvolil/a Norimberk? [Zdroj vlastní]

Opět navazující otázka na otázku číslo 8. Nejvíce dotázaných by si vybralo pro zájezd Norimberk, protoţe zde ještě nikdy nebyli a rádi by město poznali. Třetina jich pak povaţuje Norimberk za atraktivnější a zajímavější město neţ Dráţďany. Zanedbatelné mnoţství dotázaných pak buď neví nebo by město navštívili kvůli jeho vánočním trhům.

47

11. Navštívil/a jste někdy Norimberk?

Graf č. 13: Navštívil/a jste někdy Norimberk? [Zdroj vlastní]

Zcela jednoznačný výsledek. Pouze pětina respondentů, coţ je 33 osob, navštívila Norimberk. Zbylých 130 osob jej nikdy nenavštívilo. Jasný ukazatel toho, ţe Norimberk by v České republice mohl získat mnoho návštěvníků. Tato otázka byla také filtrační a rozdělila respondenty na dvě skupiny a kaţdá skupina nyní měla jiný soubor otázek. Následují otázky pro ty, kteří Norimberk navštívili. 12. Jaký byl účel Vaší cesty?

Graf č. 14: Účel cesty [Zdroj vlastní]

48

Tato otázka teda směřovala pouze k těm, kteří město navštívili a zjišťovala jaký byl účel jejich cesty. Nejvíce lidí do města vyrazilo kvůli vánočním trhům, které se ukazují být velmi významnou atraktivitou města. Však je kaţdý rok navštíví přes dva miliony návštěvníků. Čtvrtina dotázaných zavítala do města za poznáním, aby si prohlídli pamětihodnosti ve městě a jeho jiné atraktivity. Patnáct procent respondentů navštívilo město za účelem nakupování. Ostatní odpovědi byly spíše odpovědi jednotlivců. 13. Kolik dní jste v Norimberku strávil/a?

Graf č. 15: Počet dní strávených ve městě [Zdroj vlastní]

Zde opět jednoznačná odpověď. Tři čtvrtiny těch, kteří město navštívili, zde byli pouze po dobu jednoho dne. Proto by se představitelé města měli zaměřit na to, aby nabídli vícedenní programy pro udrţení návštěvníku ve městě po delší dobu. Z těchto výsledků totiţ vyplývá, ţe většina osob do Norimberku přijede pouze na jednodenní prohlídku města či návštěvu vánočních trhů a poté opět odjíţdí a ve městě nepřenocuje. Pro navýšení délky pobytu ve městě by bylo vhodné například ve městě propagovat okolní atraktivity a výlety do okolí. Nebo přidávat ke vstupenkám do muzeí a ostatních atraktivit města slevové poukazy na vstupné do pamětihodností v okolí města. Popřípadě nabídnout výhodné víkendové balíčky, které by byly finančně výhodnější neţ ubytování pouze na jednu noc.

49

14. Který druh dopravy jste na cestu do Norimberku vyuţil/a?

Graf č. 16: Druhy dopravy [Zdroj vlastní]

Z výsledků této odpovědi je patrné, ţe čeští turisté vyuţívají k dopravě do Norimberku, pouze tři způsoby přepravy. Nikdo nevyuţil dopravu leteckou či lodní. Ovšem Norimberk není natolik daleko, aby nebylo moţné jej pohodlně dosáhnout autem či autobusem. Pouze zlomek lidí vyuţil vlakové dopravy, coţ mne překvapilo. Cena vlakové i autobusové dopravy je srovnatelná, ovšem cesta autobusem je rychlejší. Mezi Prahou a Norimberkem jezdí přímý autobusový spoj, a to dokonce aţ sedmkrát denně a autobusy jsou vybavené klimatizací, WC, zásuvkami a moţností zakoupení občerstvení.

50

15. Která místa jste v Norimberku navštívil/a?

Graf č. 17: Navštívená místa [Zdroj vlastní]

U této otázky byla moţnost zaškrtnout hned několik z nabízených odpovědí či dopsat svou vlastní. Otázka nám zobrazuje, která místa dotazovaní navštěvovali nejvíce. Na prvním místě se nachází se shodně hlasy císařský hrad a vánoční trhy. Na místě třetím je pak Lorenzkirche neboli Kostel sv. Vavřince. Je zajímavé, ţe tento kostel patří spolu se Sebalduskirche (Kostel sv. Sebalda) mezi nejvýznamnější kostely města, ale Kostel sv. Vavřince navštívilo celkem 13% dotázaných a Kostel sv. Sebalda pouze 4% dotázaných. Mezi další hojně navštěvovaná místa se dále zařadil Hauptmarkt, radnice Rathaus, Frauenkirche a zoologická zahrada, která má dle mého názoru velký potenciál stát se hojně navštěvovanou. Navíc je její součástí také delfinárium, které můţe přilákat spoustu návštěvníků. Pro zvýšení návštěvnosti i ostatních atraktivit města by bylo vhodné ve městě zaloţit poznávací trasy, které by návštěvníkům ukázaly i méně známé místa Norimberku.

51

16. Za co jste v Norimberku utratil/a nejvíce peněz?

Graf č. 18: Za co jste v Norimberku utratil/a nejvíce? [Zdroj vlastní]

Jedná se o informativní otázku, zjišťující za co čeští turisté utrácí v Norimberku nejvíce. Největší poloţku v jejich výdajích tvoří stravování, coţ můţe být signálem toho, ţe přestáváme být národem „svačinkářů“, který si na výlety připravuje a vozí své jídlo. Více neţ čtvrtina dotázaných pak uvedla, ţe nejvíce utratila za suvenýry, aby měli na návštěvu města nějakou památku. Na třetím místě se pak nachází výdaje za vstupné, coţ je pozitivním důkazem toho, ţe čeští turisté jezdí do Norimberku poznávat místní atraktivity a nevadí jim za toto poznávání zaplatit.

52

17. S kterými sluţbami jste byl/a nejvíce spokojen/a?

Graf č. 19: Spokojenost se sluţbami [Zdroj vlastní]

Téměř polovina dotázaných byla nejvíce spokojena se stravovacími sluţbami ve městě. Čtvrtina dotázaných byla spokojena ve městě se vším. Ubytovací sluţby obdrţely pouze 9% hlasů, coţ je ovšem dáno tím, ţe většina respondentů strávila ve městě pouze jeden den a tím pádem nemohla kvalitu ubytovacích sluţeb zhodnotit. 18. S kterými sluţbami jste byl/a nejvíce nespokojen/a?

Graf č. 20: Nespokojenost se sluţbami [Zdroj vlastní]

Myslím si, ţe toto je vynikající výsledek, protoţe více neţ 70 procent návštěvníků bylo se všemi sluţbami ve městě spokojeno a je tu tedy velký potenciál pro to, aby se sem někdy 53

v budoucnu vrátili. Z toho, s čím byli nespokojeni, bych vybral zejména nedostateční značení památek, coţ můţe pověsti města uškodit. Ale jelikoţ se nejednalo o výrazné procento odpovědí, mohlo dojít také například k tomu, ţe respondent značení pouze přehlédl či si jej nevšiml. 19. Co povaţujete za silnou stránku města?

Graf č. 21: Silné stránky města [Zdroj vlastní]

Otázka stále určená pouze těm, kteří město navštívili. Většina jich povaţuje za silnou stránku města jeho historii a atmosféru. I já osobně se s touto odpovědí ztotoţňuji, protoţe si myslím, ţe takovouto atmosféru nikde jinde nezaţijete. Čtvrtina dotázaných neví, co by vybrala jako silnou stránku města. Téměř devatenáct procent dotázaných uvedlo vánoční trhy, které tvoří opravdu velmi silnou stránku města. Však se jedná o největší vánoční trhy ve střední Evropě. Zbylých 12 procent uvedlo, ţe za silnou stránku Norimberku povaţují pořádek ve městě a bezpečnost.

54

20. Co povaţujete za slabou stránku města?

Graf č. 22: Slabé stránky města [Zdroj vlastní]

Většina návštěvníků města si není vědoma nějaké slabé stránky, kterou by Norimberk vykazoval. Ale v odpovědích se objevily dvě odpovědi, které jsou i podle mě slabými stránkami města. Konkrétně je to nedostatečná propagace a nacistická minulost. Toho, ţe ve městě působili nacisté, se uţ Norimberk asi nezbaví. Ale můţe to překonat právě zvýšenou propagací města, kde by se měl prezentovat jako architektonicky bohaté město, které má zajímavou, dalekosahající historii, nejen svou nechvalně známou éru 30. let 19. století. 21. Navštívil/a byste Norimberku znovu?

Graf č. 23: Navštívil/a byste Norimberk znovu? [Zdroj vlastní]

55

Toto je velmi důleţitý výsledek. Téměř 85% těch, co město navštívili, by jej navštívilo znovu. Coţ znamená, ţe je Norimberk v ničem nezklamal, jelikoţ málokdo by se vrátil na místo, kde byl s něčím nespokojen. Zbylých 15% by Norimberk znovu jiţ nenavštívili, ale jelikoţ jsem dále nezkoumal jejich důvody proč tomu tak je, můţeme o tom pouze spekulovat. 22. Proč jste město nikdy nenavštívil/a?

Graf č. 24: Proč jste město nikdy nenavštívil? [Zdroj vlastní]

Na tuto otázku byli přesměrování ti respondenti, kteří Norimberk nikdy nenavštívili. Zjišťoval jsem tedy proč tomu tak je. Dotazovaný zde musel vybrat minimálně jednu z nabízených moţností či napsat vlastní. Třetina jich odpověděla, ţe nikdy nezaznamenala ţádnou reklamu vyzývající k návštěvě města. Přiznám se, ţe ani já jsem nikde nenarazil na ţádnou reklamu, kde by mi byly ukázaný atraktivity města. Myslím si, ţe Norimberk podceňuje přínos českých turistů pro cestovní ruch města. Ani oficiální stránky cestovního ruchu v Norimberku, nacházející se na adrese http://tourismus.nuernberg.de/, nemají na výběr češtinu, ačkoliv je zde na výběr ze šesti světových jazyků. Další z důvodů, proč město čeští turisté navštěvují, je vzdálenost města. Na třetím místě skončila odpověď oznamující, ţe Norimberk není dostatečně atraktivní. Tady si spíše myslím, ţe zde hraje roli nedostatečná informovanost respondentů o městě. Protoţe pokud by znali historii města a jeho atraktivity, nemohli by uvést jako důvod nedostatečnou atraktivitu města. I kdyţ uznávám, ţe kaţdý máme jiný vkus a někomu město skutečně nemusí připadat turisticky atraktivní.

56

23. Navštívil/a byste město, pokud byste zaznamenal/a jeho propagaci či by Vám jej někdo doporučil k návštěvě?

Graf č. 25: Navštívil/a byste město? [Zdroj vlastní]

V této otázce se ukazuje, ţe propagace je jednoznačnou slabinou města. Mám konkrétně na mysli propagaci v České republice. Více neţ tři čtvrtiny z těch, kteří město nenavštívili, by jej při doporučení či zvýšené propagaci navštívily. Ukazuje se, ţe Norimberk má co nabídnout a lidé by jej chtěli poznat. Samozřejmě se jedná o spekulace na základě několika dotazníků, ovšem i tak si myslím, ţe by část těch, kteří odpověděli ano, skutečně Norimberk navštívili. 24. Jaké je Vaše pohlaví?

Graf č. 26: Pohlaví respondentů [Zdroj vlastní]

57

Přibliţně stejný počet muţů i ţen vyplnilo tento dotazník. Pokud by byl rozdíl markantnější mohli bychom konstatovat, ţe je Norimberk atraktivnější ať uţ pro jedno či druhé pohlaví. Ovšem při tomto zanedbatelném rozdílu mezi muţi a ţenami ţádné závěry dělat nemůţeme. 25. Jaký je Váš věk?

Graf č. 27: Věkové sloţení [Zdroj vlastní]

Otázka zjišťující věkové sloţení respondentů. Podle mých očekávání odpovídalo nejvíce osob mladších 25 let. Převaha této kategorie je dána hlavně tím, ţe dotazník byl umístěn na sociálních sítích a byl sdílen především přáteli v mé věkové kategorii. Podařilo se dotazník sdílet i do věkové skupiny 26 – 35 let, od které pocházelo 13,27% odpovědí.

58

26. Jaké je Vaše ekonomické zařazení?

Graf č. 28: Ekonomické zařazení respondentů [Zdroj vlastní]

Převáţná většina odpovídající byli studenti, kteří tvořili téměř dvě třetiny. Je to dáno věkovou skupinou, ke které se dotazník dostal a také tím, ţe byl dotazník sdílen také v komunitě mezi studenty. Třetinu odpovídajících pak tvořili zaměstnanci. 27. V kterém kraji České republiky máte trvalé bydliště?

Graf č. 29: Trvalé bydliště respondentů [Zdroj vlastní]

Dominují respondenti z Vysočiny. Opět je to dáno tím, ţe sám bydlím i studuji na Vysočině. Ovšem nebýt internetu asi bych těţko sháněl respondenty i z jiných krajů České republiky. Takto se mi díky sdílení dotazníku na internetu podařilo oslovit i respondenty z jiných krajů. Toto byla také závěrečná otázka dotazníku.

59

3.2 Shrnutí dotazníkového šetření Jak jsem jiţ uvedl, šetření probíhalo na webovém portálu www.vyplnto.cz, který je podle mě ideální pro internetové výzkumy studentů. Po vyhodnocení dotazníku jsou odpovědi přehledně zobrazeny a server sám vygeneruje grafy. Těchto grafů jsem ovšem nevyuţil a zpracoval grafy vlastní, protoţe jsem je mohl ještě dále upravovat. Základní soubor jsem po zhlédnutí výsledků zúţil na mladé lidi ve věku 25 let z Vysočiny. Dotazník nám prozradil, ţe 65% dotázaných povaţuje město za turisticky atraktivní, ovšem navštívilo jej pouze 20% respondentů. Průzkum také ukázal, ţe čeští turisté nemají o Norimberku příliš informací. Ačkoliv téměř 80% dotázaných odpovědělo správně, ţe se nachází v Bavorsku, počet obyvatel správně určila jiţ jen polovina z nich. Otázka zjišťující, zda-li čeští turisté vědí, kdo zahajuje Christkindlesmarkt, dopadla nepříznivě. Sotva čtvrtina tázaných odpověděla správně. Největším nedostatkem města je dle výsledků nedostatečná propagace. Respondenti nemají základní informace o městě a většina z nich nemá hlubší povědomí o atraktivitách města.

3.3 SWOT analýza Na základě výsledků dotazníkového šetření, informací v teoretické části a mých osobních postřehů jsem sestavil SWOT analýzu, zobrazující silné a slabé stránky města a také příleţitosti a ohroţení Silné stránky Bohatá a dlouhá historie Atmosféra města Architektonické památky Christkindlesmarkt Veletrh hraček Rodák Albrecht Dürer Poloha ve středu Evropy Dopravní dostupnost Přehledné a kvalitně zpracované webové stránky Pořádek ve městě

60

Slabé stránky Nedostatečná propagace atraktivit města v ČR Oficiální webové stránky postrádají v nabídce jazyků češtinu Nacistická minulost města Příležitosti Zvýšení povědomí českých turistů o atraktivitách města Zvýšení propagace města Ukázat, ţe město není jen bývalým sídlem nacistů, ale má spoustu jiných předností Zvýšení návštěvnosti ostatních událostí ve městě, aby čeští turisté nenavštěvovali jen vánoční trhy či veletrh hraček Zvýšení propagace Norimberku jako „Města Albrechta Dürera“ Propagace města v souvislosti s Karlem IV. Vyuţití areálu NSDAP ke vzdělávání mládeţe Zvýšení počtu nabízených zájezdů do Norimberku českými CK Hrozby Ekonomická krize Dosud neodtajněný skandál v souvislosti s nacistickou minulostí města Pokles atraktivity vánočních trhů Christkindlesmarkt Zvýšení cen

3.3.1 Návrhy na zlepšení Všechny tyto návrhy vychází z mých subjektivních pocitů a názorů. Největším nedostatkem, který by zvýšil návštěvnost Norimberku českými turisty, jsou webové stránky, které jsou sice kvalitně zpracované a obsáhlé, ale postrádají češtinu. Oficiální stránky pro cestovní ruch v Norimberku jsou v šesti světových jazycích, a to v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, japonštině a italštině. Čeští turisté sice nepatří mezi první desítku těch, co navštěvují město nejčastěji, ale čeština na stránkách města by to mohla změnit. Pokud by měl český turista moţnost přečíst si informace o městě a tipy na výlety ve svém mateřském jazyce, věřím, ţe by to přispělo ke zvýšení návštěvnosti. Navíc si myslím, ţe se nejedná o velkou investici, které by město nebylo schopno.

61

Za další velkou slabinu povaţuji nacistickou minulost města. Tu samozřejmě teď jiţ těţko někdo ovlivní, ale myslím si, ţe by to město mohlo vyuţít ve svůj prospěch jako názornou ukázkou velikášství Třetí říše. Obrovský areál budí respekt a návštěvníci ţasnou nad monumentálními betonovými stavbami. Dalším řešením, jak se s temnou stránkou minulosti vypořádat, je upozornit na ostatní atraktivity města. Však to není jen město nacistů. Císařský hrad tyčící se nad městem byl sídlem císařů Svaté říše římské. Kostely s bohatou gotickou výzdobou, z nichţ některé byly vystavěny jako románské a později přestavěny na gotické. Toto jsou atraktivity, které by měly potencionální návštěvníky hlavně zajímat. Neměli by mít předsudky, ţe zde vznikly rasové zákony či ţe se zde konaly sjezdy NSDAP. Tyto časy jsou jiţ dávno pryč, ale Norimberk na ně stále doplácí. Při zpracovávání této bakalářské práce jsem se také zaměřil na nabízené zájezdy do Norimberku českými cestovními kancelářemi či agenturami. Nenašel jsem ţádnou kancelář či agenturu, která by se zaměřovala na čistě poznávací zájezd do města. Kanceláře pořádají zájezdy do města pouze za účelem návštěvy Vánočních trhů. Coţ samozřejmě ke zvýšení návštěvnosti města českými turisty nepřispívá. Proto v další kapitole navrhuji modelový poznávací zájezd pro české studenty, který by mohl být vodítkem pro české cestovní kanceláře a agentury, aby začaly pořádat poznávací zájezdy do tohoto bavorského města.

62

4 Poznávací zájezd do Norimberku Závěr praktické části obsahuje mnou vytvořený poznávací zájezd do Norimberku zejména pro mladé cestovatele z řad studentstva. Zájezd bude trvat tři dny a jeho cílem bude ukázat hlavní atraktivity města. Součástí je program a kalkulace ceny zájezdu. Výklad průvodce bude vycházet z teoretické části této bakalářské práce. K přepravě do Norimberku bude vyuţito autobusové dopravy společnosti COMETT s. r. o., ale po městě se budou turisté pohybovat pěšky či hromadnou dopravou za doprovodu průvodce. Program není časově ani fyzicky náročný.

4.1 Program zájezdu Program zájezdu jsem zpracoval do tabulek pro kaţdý den zvlášť. Prodlevy mezi časovými údaji jsou záměrné a jsou určené k přesunu na dané místo. V programu jsou všechna navštívená místa napsána oficiálním názvem. České překlady lze nalézt v teoretické části, konkrétně v lokalizačních předpokladech cestovního ruchu. 1. den Tabulka 1: Program 1. dne zájezdu

Čas 5:00 10:30 10:30 – 11:00 11:00 – 13:00 13:30 – 14:30 14:50 – 15:30 15:40 – 17:00 17:00

Program Odjezd z Jihlavy Příjezd do Norimberku Ubytování turistů Prohlídka Kaiserburg včetně muzea Prohlídka Albrecht Dürer Haus Návštěva Sebalduskirche Návštěva Spielzeugmuseum Volný program

Zdroj vlastní

63

2. den Tabulka 2: Program 2. dne zájezdu

Čas 8:00 – 9:00 9:10 – 9:40 10:20 – 11:15 11:15 – 13:00 13:20 – 16:00 16:15 – 17:00 17:00

Program Prohlídka Hauptmarktu včetně Frauenkirche a Schöner Brunnen Prohlídka Heilig-Geist-Spital Prohlídka Lorenzkirche Přestávka na oběd Návštěva Germanisches Nationalmuseum Návštěva Neues Museum Volný program

Zdroj vlastní

3. den Tabulka 3: Program 3. dne zájezdu

Čas 8:00 – 12:00 13:00 – 18:00 18:30 24:00

Program Prohlídka Dokumentationszentrum Reichsparteitagsgelände Návštěva Tiegarten Nürnberg Odjezd z Norimberku Příjezd do Jihlavy

Zdroj vlastní

4.2 Itinerář 1.den Tabulka 4: Itinerář 1. dne

Místo Jihlava Kladruby Rozvadov Norimberk

Kilometry 0 254 299 422

Poznámka Start Přestávka na čerpací stanici Hraniční přechod Cíl

Čas 5:00 7:59 – 8:30 9:02 10:29

Zdroj vlastní

3. den Tabulka 5: Itinerář 3. dne

Místo Norimberk Rozvadov Kladruby Jihlava

Kilometry 0 123 168 422

Poznámka Start Hraniční přechod Přestávka na čerpací stanici Cíl

Čas 18:30 19:57 20:29 – 21:00 23:59

Zdroj vlastní

64

Obrázek č. 6: Trasa cesty do Norimberku [Zdroj: maps.google.cz]

4.3 Ubytování Turisté budou ubytování v DJH - Jugendherberge Nürnberg. Jedná se o ubytovnu mládeţe, nacházející se přímo v areálu císařského hradu. Je ideálním výchozím bodem pro pěší prohlídku města. Je zde celkem 93 pokojů se záchodem i sprchovým koutem. Ubytovna je určena především pro mládeţ do 26 let věku. Hosté budou ubytování ve dvoulůţkových pokojích včetně polopenze. Snídaně jsou formou bufetu. Cena při větší skupině lidí čini 36,9 eur na osobu za jednu noc.

Obrázek č. 7: Ubytovna mládeţe [Zdroj http://nuernberg.jugendherberge.de/Portraet]

65

4.4 Doprava Doprava bude zajištěna táborskou společností COMETT spol. s r.o., se kterou jsem jiţ osobně jedenkrát cestoval a vše proběhlo naprosto v pořádku. Společnost si účtuje 25 Kč za ujetý kilometr a 30 Kč za čekací čtvrthodinku. Zájezd se pojede s autobusem značky Mercedes a pojede pouze 1 řidič. Autobus má kapacitu 43 míst, má pouze 2 nápravy a splňuje normu EURO III.

4.5 Předběţná kalkulace Měna euro je přepočítávána v kurzku 1 euro = 25,60 Kč. V ceně zájezdu nejsou zahrnuty vstupy a pojištění léčebných výloh. Kalkulace je počítána při počtu 40 účastníků tohoto zájezdu.

4.5.1 Nepřímé náklady Doprava Kilometrovné Objíţďky Celkem

422 km 21 km 443 km * 25 Kč = 11 075 Kč

Čekací čtvrthodiny – celkem 126 * 30 Kč = 3 780 Kč Mýto se v Německu neplatí a v Čr je to v našem případě 1 Kč/km, coţ se rovná 285,1 Kč. Stravné řidiče Tabulka 6: Stravné řidiče

Den

Sazba 30 € 45 € 45 € X

1. den 2. den 3. den Celkem

Sráţky Večeře Snídaně, večeře Snídaně X

Stravné 22,5 € 22,5 € 33,75 € 78,75 €

Zdroj vlastní

Přepočet

78,75 * 25,6 = 2016 Kč

Náklady na průvodce Stravné bude stejné jako u řidiče, tudíţ 2 016 Kč celkem. Mzda byla průvodci stanovena na 1 000 Kč/den, coţ je celkem 3 000 Kč.

66

Kursové riziko Nyní spočítáme kursové riziko, které se počítá pouze z poloţek v cizí měně, coţ je v našem případě stravné průvodce a stravné řidiče. Kursové riziko je stanoveno ve výši 10%. 2 016 Kč * 2 * 0,1 = 403, 2 Kč

4.5.2 Přímé náklady Zde jsou zahrnuty pouze náklady na ubytování. To znamená 73,8 € na osobu za ubytování. Po převodu to je 1 889,28 Kč. Kursové riziko z této částky je pak 188,928 Kč.

4.6 Výpočet ceny zájezdu Tabulka 7: Rozpočítání nepřímých nákladů

Nepřímé náklady Doprava Stravné řidiče Mzda průvodce Stravné průvodce Kursové riziko Celkem NN na 1 účastníka *

Bez DPH 15 140,1 Kč 2 016 Kč 3 000 Kč 2 016 Kč 403,2 Kč 22 575,3 Kč 705,48 Kč

DPH 0 423,36 Kč 0 423,36 Kč 0 846,72 Kč 26,46 Kč

S DPH 15 140,1 Kč 2 439,36 Kč 3 000 Kč 2 439,36 Kč 403,2 Kč 23 422,02 Kč 731,94 Kč

Zdroj vlastní

* Bereme v úvahu riziko z neobsazenosti, které je 20%, tudíţ celkovou částku rozpočítáváme mezi 32 účastníků namísto 40. Tabulka 8: Přímé náklady na jednoho účastníka

Přímé náklady Ubytování Kursové riziko PN na 1 osobu celkem

Bez DPH 1 889,28 Kč 188,928 Kč 2 078,208 Kč

DPH 283,392 Kč 0 283,392 Kč

S DPH 2172,672 Kč 188,928 Kč 2 361,6 Kč

Zdroj vlastní

Celkové náklady na 1 osobu činí 2 783,688 Kč bez DPH. K této ceně přičteme naši marţi ve výši 30% (835,1064 Kč bez DPH). Přidáme DPH ve výši 21% (175,372 Kč) a získáme hrubou cenu zájezdu, která v tom případě činí 3 372,0784 Kč. Cenu marketingově upravíme a zájezd by se mohl prodávat za 3 399 Kč za osobu.

67

4.7 Shrnutí vytvořeného zájezdu Cílem tvorby tohoto zájezdu bylo navrhnout vzorový zájezd, kterým by se mohly inspirovat cestovní kanceláře či agentury, aby zavedly poznávací zájezdy do Norimberku. Zvolil jsem záměrně kratší zájezd se zaměřením na hlavní atraktivity města. Samozřejmě by mohl být zájezd delší a podrobnější, ale zde šlo především o ukázku, ţe lze sestavit zajímavý poznávací zájezd do tohoto města. Navíc kalkulace ukázala, ţe by se nejednalo o nijak finančně náročný zájezd. Byl bych rád, kdyby se tento zájezd stal skutečně některé kanceláři inspirací, a doufám, ţe se brzy dočkáme poznávacího zájezdu zaměřeného na atraktivity Norimberku ve výloze některé z kanceláří.

68

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat cestovní ruch v Norimberku z hlediska českých turistů a návštěvníků. V teoretické části jsem se snaţil představit Norimberk jak z hlediska obecného charakteru, tak z hlediska turistického potenciálu. Představil jsem spoustu atraktivit, kterými město disponuje ,a také jsem se zaměřil na realizační předpoklady cestovního ruchu. Zjistil jsem, ţe Norimberk je velice turisticky atraktivním městem, a proto jsem se v části praktické zajímal, jestli toto povědomí mají o městě i čeští turisté a návštěvníci a zda-li město navštěvují či nikoliv. Tyto informace jsem zjišťoval prostřednictvím dotazníkového šetření, které probíhalo elektronickou formou. Bohuţel se ukázalo, ţe čeští cestovatelé toho o Norimberku moc neví a ani jej nenavštěvují. Navštívila jej pouze pětina dotázaných. Mě osobně ovšem nejvíce zklamalo to, ţe mají město neustále spojené nacistickými sjezdy, které se zde konaly. Většina dotazovaných si při vyřknutí slova Norimberk představí nějakou událost spojenou s druhou světovou válkou. Proto jsem se na základě tohoto šetření pokusil sestavit SWOT analýzu, která mi poslouţila jako podklad pro mé návrhy ke zlepšení této situace. Za největší slabinu Norimberku povaţuji nedostatečnou propagaci v České republice. Přes 83% respondentů uvedlo, ţe by město navštívilo, pokud by zaznamenalo jeho zvýšenou propagaci nebo by jim jeho návštěvu doporučil někdo ze známých. O propagaci Norimberku v Čechách se snaţí webové stránky www.norimberk.eu, ale stránky jsou velice nepřehledné a graficky neupravené, ačkoliv nabízí relevantní informace. Za nejlepší řešení ovšem povaţuji nabídnout na oficiálním webu Norimberku, www.nurnberg.de, češtinu. Návštěvnost města českými turisty se v loňském roce navýšila o 18,9% oproti roku 2011, coţ je ovšem stále neřadí ani mezi prvních deset. Ale je to velký příslib do budoucna, kdy by se návštěvníci z České republiky mohli stát významným prvkem v oblasti cestovního ruchu v Norimberku. Praktickou část zakončuji návrhem modelového poznávacího zájezdu, který by mohl být inspirací pro cestovní kanceláře a agentury k pořádání poznávacích zájezdů do tohoto města. Byl bych samozřejmě rád, pokud by se tento zájezd poslouţil i samotným turistům, kteří by si na jeho základě naplánovali výlet do města. Zpracování této bakalářské práce pro mne bylo velice přínosné. Ačkoliv jsem si myslel, ţe Norimberk dobře znám, při tvorbě této práce jsem se dozvěděl spoustu nových a zajímavých informací. Proto by tato práce měla být přístupná široké veřejnosti k rozšíření základních znalostí o Norimberku a třeba by ji právě tyto nové informace přiměly k návštěvě města. 69

Seznam pouţitých zdrojů [1] City Portrait. City of Nuremberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/buerger/city_portrait.html [2] Norimberk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Norimberk [3] History of Nuremberg. Motherearthtravel.com [online]. 2000 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://motherearthtravel.com/germany/nuremberg/history.htm [4] Nuremberg: History. Infoplease.com [online]. 2005 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.infoplease.com/encyclopedia/world/nuremberg-history.html [5] Nuremberg Travel Information. Motherearthtravel.com [online]. 2004 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://motherearthtravel.com/germany/nuremberg/index.htm [6] Gotika. ARTMUSEUM [online]. 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=67 [7] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 47 - 53. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [8] Bayern- Císařský hrad: Kaiserburg Nürnberg. Bayern - Zámky, paláce a hrady [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.bavorsko.eu/cisarsky-hrad-kaiserburgnuernberg [9] Nacistická architektura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nacistick%C3%A1_architektura [10] Albrecht Dürer. ARTMUSEUM [online]. 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=505 [11] Albrecht Dürer ţivotopis. Osobnosti.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/albrecht-durer.php [12] Hans Sachs Biography. Art Directory [online]. 2008 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.sachs-hans.com/

70

[13]

Hans

Sachs. Osobnosti.cz [online].

2010

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.spisovatele.cz/hans-sachs [14]

Karel

IV.

Osobnosti.cz

[online].

2007

[cit.

http://www.panovnici.cz/karel-iv [15] Karel IV. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. [16] Karel IV. v pozadí norimberského pogromu. LENKOVÁ, Jitka. Časopis spirit [online]. 2009

[cit.

Dostupné

2013-05-07].

z:

http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6171:karel-iv-vpozadi-norimberskeho-pogromu&catid=76:ostatni&Itemid=94 [17] Město, které ovlivnil Karel IV. i neblaze proslulá NSDAP. VÍTEK, Štěpán. IHNED.cz [online]. 2010 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://life.ihned.cz/cestovani/c1-46932610mesto-ktere-ovlivnil-karel-iv-i-neblaze-proslula-nsdap [18] Ecce Homo - Martin Behaim von Schwarzbach. VYKOUPIL, Libor. Český rozhlas Brno

[online].

2007

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-martin-behaim-vonschwarzbach--366337 [19] Martin Behaim. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Behaim [20] Julius Streicher: Antisemita. ŽivotopisyOnline.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://zivotopisyonline.cz/julius-streicher-antisemita/ [21] Julius Streicher: Biography. United States Holocaust Memorial Museum [online]. 2012 [cit.

2013-05-07].

z:

Dostupné

http://www.ushmm.org/wlc/en/article.php?ModuleId=10007316 [22]

Adolf

Hitler.

Osobnosti.cz

[online].

1996

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.financnici.cz/adolf-hitler [23] Hitlerův Norimberk. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10364944451-hitleruv-norimberk/ 71

[24] Tourism in Nuremberg is growing steadily. Business location Nuremberg [online]. 2013 [cit.

Dostupné

2013-05-07].

z:

http://www.nuernberg.de/internet/economy/aktuell_34480.html?pk_campaign=economy&pk_ kwd=aktuell_34480_folgeseite [25] . Wirtschaftsfaktor Tourismus für die Stadt Nürnberg [online]. 2011[cit. 2013-05-07]. Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/imperia/md/wirtschaft/dokumente/wiv/dwif_wirtschaftsfaktor_touri smus_nuernberg.pdf [26] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Linde, 2002, 231 - 232. ISBN 80-245-0858-3. [27] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. V Praze: Idea servis, 2002, s. 12. ISBN 8085970368. [28] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. V Praze: Idea servis, 2002, s. 15. ISBN 8085970368. [29] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, s. 45. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [30] Geographic Location. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/buerger/geographic_location.html [31] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. V Praze: Idea servis, 2002, s. 22. ISBN 8085970368. [32] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, s. 48. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [33] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 49. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [34]

Frauenkirche.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/reiseziel/ctz_1604.html [35] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 51. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0.

72

[36] Heilig-Geist-Spital. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/reiseziel/ctz_1904.html [37] Imperial Castle. Tourismus Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://tourismus.nuernberg.de/en/sightseeing/places-of-interest/imperial-castle.html [38] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 45 - 47. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [39] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 53 - 55. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [40]

St.

Lorenz.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/reiseziel/ctz_404.html [41] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 57. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [42] Schöner Brunnen. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/reiseziel/ctz_4204.html [43]

St.

Sebald.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/reiseziel/ctz_504.html [44] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 47 - 48. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [45] Albrecht Dürer's House. Tourismus Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://tourismus.nuernberg.de/en/sehen-erkunden/museen/duererhaus.html [46]

Altstadtfest.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_3801.html [47]

Bardentreffen.

Norimberk

[online].

2011

[cit.

2013-05-07].

http://norimberk.eu/bardentreffen.html [48] Die Blaue Nacht. Norimberk [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://norimberk.eu/die_blaue_nacht.html [49]

DB

Museum.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_1402.html 73

[50] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 63 - 66. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [51] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 66 - 67. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [52] Dokumentationszentrum Reichsparteitagsgelände. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 201305-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_10502.html [53] Dürer-Stadt-Nürnberg. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_3901.html [54]

Frühlingsfest.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_4001.html [55] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 67 - 69. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [56] Germanisches Nationalmuseum. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_1702.html [57] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 36 - 37. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [58] Nürnberger Christkindlesmarkt [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.christkindlesmarkt.de/ [59] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 36. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [60] Klassik Open Air. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_8601.html [61] Memorium Nürnberger Prozesse. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_7602.html [62] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 36 - 37. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [63] Musem Industriekultur. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_7302.html 74

[64] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 71 - 72. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [65]

Neues

Nürnberg

Museum.

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_3702.html [66] Nürnberger Bratwurstdorf. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_5201.html [67]

Rock

Nürnberg

im Park.

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_5601.html [68] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 39. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [69]

Nürnberg

Spielzeugmusem.

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_4302.html [70]

Zoo.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/zoo.html [71]

Nürnberg

Trempelmarkt.

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_8001.html [72] Norisring Rennen. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_5001.html [73]

Radrennen.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/ctz_5501.html [74]

Stadium.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/kultur/frankenstadion.html [75] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. V Praze: Idea servis, 2002, s. 27. ISBN 8085970368. [76] Road and Rail Network. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/wirtschaft/road_rail_network.html [77]

Autobus Praha.

Norimberk [online].

2012 [cit.

2013-05-07].

Dostupné z:

http://norimberk.eu/bus.html 75

[78] Nuremberg Airport. Nürnberg [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.nuernberg.de/internet/economy/location_infrastructure_airport.html?pk_campaign =economy&pk_kwd=location_infrastructure_location_infrastructure_airport.html

[79]

Port.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/wirtschaft/port.html [80]

Local

Traffic.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/wirtschaft/local_traffic.html [81] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. V Praze: Idea servis, 2002, s. 30. ISBN 8085970368. [82]

Hotels.

Nürnberg

[online].

2013

[cit.

2013-05-07].

Dostupné

z:

http://www.nuernberg.de/internet/portal_e/reiseziel/hotels.html [83] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 13 - 15. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0. [84] NESTMEYER, Ralf. Norimberk. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2010, 16 - 22. Merian live!. ISBN 978-80-7236-732-0.

76

Seznam obrázků a grafů Obrázek č. 1: Poloha Norimberku v Německu Obrázek č. 2: Kostel sv. Jiljí (Egidienkirche) Obrázek č. 3: Kostel sv. Vavřince (Lorenzkirche) Obrázek č. 4: Silniční spojení do města Obrázek č. 5:Letištní linky z Norimberku Obrázek č. 6: Trasa cesty do Norimberku Obrázek č. 7: Ubytovna mládeţe Graf č. 1: Vývoj počtu přenocování Graf č. 2: Vzdálenost bydliště jednodenních návštěvník Graf č. 3:Představy českých turistů o Norimberku Graf č. 4: Lokace Norimberku Graf č. 5: Kdo zahajuje Christkindlesmarkt? Graf č. 6: Počet obyvatel Norimberku Graf č. 7: Je pro Vás Norimberk turisticky atraktivní? Graf č. 8: Atraktivity Norimberku Graf č. 9: Proč pro Vás není Norimberk atraktivní? Graf č. 10: Které město byste navštívil/a radši? Graf č. 11: Proč jste zvolil/a Dráţďany? Graf č. 12: Proč jste zvolil/a Norimberk? Graf č. 13: Navštívil/a jste někdy Norimberk? Graf č. 14: Účel cesty Graf č. 15: Počet dní strávených ve městě Graf č. 16: Druhy dopravy Graf č. 17: Navštívená místa Graf č. 18: Za co jste v Norimberku utratil/a nejvíce? Graf č. 19: Spokojenost se sluţbami Graf č. 20: Nespokojenost se sluţbami Graf č. 21: Silné stránky města Graf č. 22: Slabé stránky města Graf č. 23: Navštívil/a byste Norimberk znovu? 77

Graf č. 24: Proč jste město nikdy nenavštívil? Graf č. 25: Navštívil/a byste město? Graf č. 26: Pohlaví respondentů Graf č. 27: Věkové sloţení Graf č. 28: Ekonomické zařazení respondentů Graf č. 29: Trvalé bydliště respondentů

78

Seznam tabulek Tabulka 9: Program 1. dne zájezdu Tabulka 10: Program 2. dne zájezdu Tabulka 11: Program 3. dne zájezdu Tabulka 12: Itinerář 1. dne Tabulka 13: Itinerář 3. dne Tabulka 14: Stravné řidiče Tabulka 15: Rozpočítání nepřímých nákladů Tabulka 16: Přímé náklady na jednoho účastníka

79

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník k bakalářské práci

80

Příloha č.1: Dotazník k bakalářské práci Váţení respondenti, jmenuji se Jakub Šťastný a momentálně studuji poslední ročník Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě a rád bych Vás tímto poţádal o vyplnění dotazníku, jehoţ cílem je zjistit potenciál cestovního ruchu v Norimberku a povědomí českých turistů o tomto bavorském městě. Dotazník bude slouţit jako podklad k mé bakalářské práci. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění Vám nezabere více neţ 10 minut. 1. Co si představíte, kdyţ se řekne Norimberk? Gotický hrad Vánoční trhy NSDAP Norimberské procesy Spojenecké bombardování Albrecht Dürer Germánské národní muzeum Bohatě zdobené kostely 2. Ve které spolkové republice se Norimberk nachází? Sasko Bavorsko Durynsko Sársko Hesensko Porýní-Falc 3. Christkindlesmarkt jsou Vánoční trhy v Norimberku, kdo je slavnostně kaţdý rok zahajuje? Starosta Prezident Jeţíšek Kancléř/ka

4. Kolik přibliţně obyvatel ţije v Norimberku? 250 000 500 000 750 000 1 000 000 1 250 000 5. Je pro Vás Norimberk turisticky atraktivní destinací? ANO – čím? NE – proč?

6. Norimberk a Dráţďany jsou si v lecčem podobné, pokud by Vám byl zdarma nabídnut zájezd do jednoho z těchto měst, které město byste si k návštěvě zvolil? Norimberk Dráţďany 6.1. Proč právě Dráţďany? 6.2. Proč právě Norimberk? 7. Navštívil/a jste někdy Norimberk? ANO 7.1. Jaký byl účel cesty? Sluţební cesta Nakupování Vánoční trhy Prohlídka města Návštěva známých/příbuzných sport Jiné - ………… 7.2. Kolik dní jste v Norimberku strávil/a? 1 den 2 – 3 dny 4 – 7 dní 8 a více

7.3. Který druh dopravy jste na cestu do Norimberku vyuţil? Automobil Autobus Vlak Letadlo Jiné - ………. 7.4. Která místa jste v Norimberku navštívil/a? Hrad Norimberská zoologická zahrada Christkindlesmarkt Kostel Sv. Vavřince (Lorenzkirche) Germánské národní muzeum Muzeum průmyslové kultury (Museum Industriekultur) Hauptmarkt Kostel Panny Marie ( Frauenkirche) Radnice (Rathaus) Areál celoříšských sjezdů NSDAP (Reichsparteitagsgelände) Sebalduskirche Muzeum hraček Jiné další - …….. 7.5. Kolik peněz jste v Norimberku utratil/a? 0 – 15 € 16 – 40 € 41 – 60 € 60 a více € 7.6. Za co jste utratil/a nejvíce? Stravování Ubytování Vstupy Doprava po Norimberku Suvenýry Jiné - …….. 7.7. S kterými sluţbami jste byl nejvíce spokojen/a? 7.8. S kterými sluţbami jste byl nejvíce nespokojen/a?

7.9. Co povaţujete za silnou stránku Norimberku? ……………………………………. 7.10. Co povaţujete za slabou stránku Norimberku? ……………………………………. 7.11. Navštívil/a byste Norimberku znovu? Ano Ne POKUD TÁZANÝ NORIMBERK NENAVŠTÍVIL 8. Proč jste Norimberk nenavštívil/a? Příliš daleko Malá atraktivita města Nezajímám se o cestovní ruch Je to město spjaté s nacisty Nikdy jsem nezaregistroval reklamu vyzývající k návštěvě Jiné - ……. 9. Navštívil/a byste město pokud by Vám ho někdo doporučil či byste zaznamenal/a propagaci cestovního ruchu v Norimberku? Ano Ne 10. Pohlaví Muţ Ţena 11. Věk 25 let a méně 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 let a více

12. Jaké je Vaše ekonomické zařazení? Student Zaměstnanec OSVČ Nezaměstnaný Důchodce