XI 2004
Noc v lese Jaroslav Vrchlický K zemi noc sklání se v závojích páry, hvìzdami protkává èerný svùj šat, každý strom v bájeèné mìní se tvary, v trávì a lupení šelest a chvat. Po mechu hebounkém tiše tma stoupá, stulí se v køoviny neb sluje skal, obraznost má se tam na vìtvi houpá, mihne se, zastaví, kývne mi dál. A jak jdu pomalu øasou a mechem, strom snù a vzpomínek v srdci mém zkvet, slyš! V jeho stínu zní èarovným echem báje a vzpomínky mladistvých let.
Foto: Vlastimil Smetana
Foto: Jiøí Smetana
Vážení obèané, pøijïte k volbám! Druhé letošní volby do krajského zastupitelstva jsou už pøede dveømi. Nezapomeòte, že se konají 5. – 6. listopadu 2004. A nevìøte tomu, že se Vás netýkají. Opak je pravdou. První ètyøi roky fungování krajského úøadu ukázaly, že se tam rozhoduje o mnoha dùležitých záležitostech, které se bezprostøednì dotýkají práce, života a dokonce i osudù Vás všech. Ani v nejmenším nepøeháním. Pamatujete si pokus o „loupež století“ a zápas o naši Císaøskou silnici? Nezapomeòte také, že se na krajském úøadì, dalším to stupni státní správy, øeší i veškeré Vaše stížnosti a odvolání proti rozhodnutí orgánù státní správy nižšího stupnì. K tomu je nutno pøiøadit i rozvojové dokumenty èi jiná závažná rozhodnutí, týkající se na pøíklad provozování škol a nemocnic, abych jmenoval alespoò nìkteré povinnosti. Pøi tomto výètu si zdaleka nemyslím, že je všechno v nejlepším poøádku, že všechno klape, tak jak má, že není co zlepšovat. Právì naopak. Nezapomeòme však, že se kraje rozjíždìly doslova na zelené louce. Krajské samosprávy byly hozeny do velmi hluboké a studené vody, dokonce s balva-
ny dluhù (zejména u nemocnice a silnic). Pøed mìsícem byl dokonèen prùzkum názorù obèanù kraje Vysoèina. Z nìj vyplývá, že i veøejnost je dnes ke vzniku kraje už o nìco smíølivìjší, než pøed dvìma lety. Zøízení kraje sice stále ještì odsuzuje více lidí (48%), než podporuje (40%), nicménì procenta podpory rostou ve prospìch kraje. K propagaci kraje snad nejvíce pøispìly Noviny kraje Vysoèina. Ty zná 75% obèanù a každé vydání ète 30% ètenáøù a dalších 33% se s nimi seznamuje nepravidelnì, pøièemž školní hodnocení kvality zpráv je za 2,8. Nejpalèivìjším problémem (35%) je nezamìstnanost, dále pak s 8% stav silnic a chodníkù a s 6% doprava. 87% obyvatel kraje bydlí ve svém kraji rádo, jen 13% naopak ne. Nejèastìjší spontánní spojení s pøedstavou našeho kraje je krásná pøíroda, krajina, lesy, rybníky, kopce, zdravá pøíroda a èistý vzduch. Vztah ke kraji vyjadøovali respondenti pojmy jako „domov“, „koøeny“ a „rodný kraj“. Už jen proto si myslím, že úèast v následujících volbách je v zájmu nás všech. Jan Nekula
2
Budìjovická Beseda má svého øeditele Vítìzem výbìrového øízení na funkci øeditele Mìstského kulturního støediska v Moravských Budìjovicích se stala PeadDr. Miroslava Èírtková z Lažínek. Byla vybrána z celkem tøinácti zájemcù. O první rozhovor jsme ji požádali hned po oznámení o jejím vítìzství. Paní doktorko, pøekvapil Vás výsledek výbìrového øízení? Velmi, byla jsem mile pøekvapena. Vím, že konkurence byla velmi poèetná a silná. Vìtšinu uchazeèù znám a vím, že to byli kvalitní zájemci. Øeknìte nám nìco o sobì a o tom proè jste se rozhodla opustit uèitelské povolání. Celý dosavadní život jsem se vìnovala uèitelskému povolání. Po ukonèení studia na Masarykovì universitì v Brnì jsem krátce uèila na ZŠ v Tøebíèi, od roku 1992 jsem až dosud pracovala na nynìjším Gymnáziu a SOŠ v Moravských Budìjovicích. Toto rozhodnutí pro mì nebylo lehké, protože práce se studenty mì tìší. Pøiznávám ale, že práce v oblasti kultury mne lákala již døíve, vyhlášení výbìrového øízení bylo tedy výzvou. Jak si pøedstavujete spolupráci s radnicí a myslíte si, že práce na MìKS bude snadnìjší? To ne, ale rozhodla jsem se pracovat v oblasti, která je mým koníèkem a to mi dává hodnì optimismu. Urèitì narazím na pøekážky a problémy, ale ty jsou všude. Vìøím, že je se svými spolupracovníky zvládnu.
Stìžejní bude zøejmì dostatek finanèních prostøedkù na kulturu ve mìstì. Budu se maximálnì snažit hledat finance i z dalších zdrojù a nespoléhat se pouze na peníze z rozpoètu mìsta. Za neménì dùležitou považuji i otázku pøestavby budovy MìKS a její budoucí efektivní využití. A samozøejmì poèítám s úzkou spoluprácí pøi pøedání kulturních akcí – myslím tím oboustrannou podporu. Hodláte do spolupráce zapojit i okolní obce? Ano, hodlám navázat bližší spolupráci s obecními úøady èi osadními výbory i s obèany pøilehlých obcí a aktivnì je zapojit do kulturního dìní Moravských Budìjovic. Chci zlepšit informovanost a pøístup všem na jednotlivé kulturní akce ve mìstì. Jakou máte pøedstavu o budoucím kulturním životì mìsta? Kultura je významným faktorem života obèanské spoleènosti a pøispívá ke všeobecnému rozvoji osobnosti každého èlovìka. Chci podporovat oblast umìlecké tvorby, která je nejbližší obèanùm tohoto regionu, vzbudí jejich zájem a pøivede co nejvìtší poèet lidí do kulturních sálù a místností. Hodlám navázat na pozitivní výsledky dosavadní èinnosti MìKS a kulturní život výraznì rozšíøit o nové žánry a umožnit obèanùm další možnosti využití volného èasu v této oblasti. Redakce Listù Budìjovicka dìkuje za rozhovor.
Musíme se s tím smíøit? Sobota 2. øíjna 2004. Nádherný den, jako vymalovaný tìmi nejkrásnìjšími barvami štìtcem Mistra podzimu. S vnouèaty jedu na výlov hornického rybníka, o kterém jsem slyšel z ústního podání známých a pøátel samou chválu. Skuteènost je ještì lepší než moje oèekávání. Pøátelská pohoda, spousty lidí, které tak jako mne pøilákala zvìdavost spatøit na vlastní oèi jak takový výlov vypadá a samozøejmì totéž dopøát vnouèatùm, jejichž èetné dotazy nestaèím kvalifikovanì zodpovídat. „Dìdo a proè jsou ti páni v gumì? Proè mají v rukou ty kolíky? Proè se tak boøí do bahna? Dìdo, a neutopí se? A kde jsou ti kapøi?“ Desítky dotazù spojených s obrovským zájmem a prožitkem. Hornický pan starosta vítá návštìvníky, dává pokyn baštýøovi a výlov zaèíná. Kamery vrèí, cvakají fotoaparáty, zkrátka slavnostní chvíle. U hráze rybníka peèlivì vše dokumentuje muž støedních let s digitálním fotoaparátem. Bohužel si nevšiml nerovnosti svahu a upadá a kutálí se až na betonové panely. Tvrdý náraz vymrštil fotoaparát z ruky a ten padá do bahna a vody u bøehu. Témìø všichni kdo to vidí jsou strnulí a v šoku. Postižený muž se zvedá a ještì otøesený se vrhá po aparátu aby jej zachránil. Daøí se , ale zøejmì po otøesu a v bahnì ztrácí opìt stabilitu. Malý okamžik, který nepostøehli ani všichni pøítomní. Vnouèata jsou nìmá právì zhlédnutým. Vedle stojící muž s kamerou u oka, bøichem u kolenou, ve vytahaném svetru znaènì ušmudlaném, zavyje jak postøelená zvìø. Jeho rykot se mìní v kuckání a posléze v nechutný smích. Bolestivý pád a znièení fotoaparátu nešastníka, vyvolalo u tohoto èlovìka nesmírnou radost a srdeèný smích, má-li takovýto èlovìk vùbec srdce nìjaké. Obì dìti se mne vzápìtí ptají „Dìdo a proè se ten pán tak moc smál a èemu?“ Chvíli váhám. Ten èlovìk je zøejmì velmi dobrým žákem poøadù „Natoè to!“ a „Neváhej a toè!“, kde se pøímo programovì uèíme smát neštìstí druhých. A tak nakonec dlouze a pracnì vysvìtluji malým zvìdavcùm, že nic nepotìší tak jako cizí neštìstí. Není to sice vùbec správné a morální, ale je to bohužel souèasné a my se s tím musíme smíøit. Michal Peva
Pøeèetli jsme v jednom volebním letáku Jeden z mnoha dnešních volebních programù se redakci Listù Budìjovicka vyjevil jako malý zázrak (a k tomu ještì kvùli jediné vìtì!). Posuïte sami. Na prvním místì obsahuje podporu pro zlepšení silnièního propojení ve smìru Bystøice n/P – Velké Meziøíèí – Tøebíè – Mor. Budìjovice – Rakousko. Chtìlo by se øíci, to to trvalo! Desetileté zpoždìní se asi nedožene, ale i tak, díky za to. Bude-li nás více, máme vìtší nadìji, že se dobrá vìc podaøí. Jedná se o tzv. severojižní propojení, které dlouho prosazuje i sdružení obcí kolem Císaøské silnice a celý Moravskobudìjovický mikroregion. Uvidíme, zda nejde jen o pøedvolební slib a zalíbení se volièùm. vn
Obce pøipravují protestní akci V Jihlavì se dne 14.øíjna 2004 konalo shromáždìní zástupcù mìst a obcí kraje Vysoèina pod hlavièkou svazu. Pøedstavitelé obcí ve veliké shodì konstatovali nepøíznivou finanèní situaci svých rozpoètù. Kritizovali zejména negativní dopady danì z pøidané hodnoty, nìkolik let nevalorizované dotace do škol a nedostateèné dotace na výkon státní správy, kterou obce vykonávají. Nakonec, kromì jediného hlasu, vìtšina podpoøila uspoøádání celostátní protestní akce, aby se koneènì nìkdo problémy obcí a mìst zaèal zabývat. Ve stejném duchu probìhla ve dnech 7. a 8. øíjna i Celostátní finanèní konference Svazu mìst a obcí Èeské republiky. vn
Pøeèetli jsme v daèickém zpravodaji Daèicko, Slavonicko a Telèsko pøipravují vydání nového svazku Vlastivìdy moravské. Je to proto, že svazky Vlastivìdy moravské o Telèsku z roku 1913, o Daèicku z r. 1925 a o Slavonicku z r. 1926 jsou dnes již zastaralé a také èasto nedostupné. Nové dílo bude obsahovat ètyøi základní kapitoly: pøírodní pomìry, spoleèenský a kulturní vývoj a místopis jednotlivých mìst èi vesnic od nejstarších dob do souèasnosti. Bude-li se na vydání tohoto díla podílet všech 141 obcí, byl by vyøešen nejobtížnìjší problém – znaèné finanèní náklady. vn
Živnostenský odbor MìÚ v Moravských Budìjovicích INFORMUJE ZEMÌDÌLSKÉ PODNIKATELE Doklady nutné pro zápis do evidence zemìdìlského podnikatele Fyzické osoby: % výpis z rejstøíku trestù (nesmí být starší 3 mìsícù) % doklad o odborné zpùsobilosti – výuèní list v nìkterém zemìdìlském oboru, nebo maturitní vysvìdèení ze školy se zamìøením na zemìdìlství, anebo diplom VŠ se zamìøením na zemìdìlství, popøípadì doklad o absolvování akreditovaného rekvalifikaèního kurzu zamìøeného na zemìdìlskou èinnost v rozsahu 150 hodin, nebo doklad o zemìdìlské praxi v zemìdìlském podniku po dobu nejménì 5 let (stávající držitelé osvìdèení samostatnì hospodaøícího rolníka mohou praxi prokázat napø. daòovými pøiznáními). % Držitelé osvìdèení samostatnì hospodaøícího rolníka jsou povinni se ve lhùtì do 30. 4. 2005 zaevidovat na MìÚ Moravské Budìjovice, obecním živnostenském úøadì do evidence zemìdìlského podnikatele. Právnické osoby: % výpis z obchodního rejstøíku (pokud je již zapsána), smlouva o založení spoleènosti (pøed zápisem do OR) % Za odpovìdného zástupce, kterého je právnická osoba povinna ustanovit, pak doklady totožné jako fyzická osoba. Zápis do evidence zemìdìlského podnikatele je v souèasné dobì bezplatný.
3 Stalo se v našem mikroregionu Mikroregion Èlenové organizace Èeského svazu zahrádkáøù v Moravských Budìjovicích se pøedstavili ve dnech 2. až 4 øíjna 2004 veøejnosti výstavou ovoce, zeleniny, okopanin i okrasných kvìtin v prostorách Zámeckých koníren. Pøes ètyøicet vystavovatelù i z øady obcí mikroregionu se prezentovalo 2.158 exponáty. Nejširší expozice patøila jablkùm, dále jiøinám, švestkám, bramborùm a dalším. Pìkný pohled byl nejen na jiøiny, ale také na dýnì, které mìly v prùmìru 33 kg. Sobotní odpoledne zpestøilo promítání diapozitivù ze zahranièních výstav, které promítal Ivan Fryèera. Pøítomní si také mohli zakoupit jableèný mošt. Po dvou letech tato akce byla nejen pouèná, ale i zpestøila kulturní dìní ve mìstì.
dlouhou dobu byl samaritánem Èerveného køíže. Po roce 1945 se stal èlenem výboru. Aktivnì se podílel na rozvoji èlenské základny. V roce 1953 se stal velitelem okrsku a tuto funkci zastával nepøetržitì 21 rokù. V roce 1968 byl zvolen starostou sboru a zde úspìšnì pùsobil plných 24 rokù. Svým pøíkladným pøístupem k plnìní povinností se stal vzorem pro další generace hasièù, kteøí mu pøejí do další desítky rokù života pevné zdraví. Jan Šenkypl
Mikroregion Na závìr houbaøské sezóny potkalo mimoøádné houbaøské štìstí Miroslava Fendeka z Moravských Budìjovic. V plném košíèku hub vévodily dva unikátní køemenáèi – kozáci. Jeden vážil 106 dkg s obvodem hlavy 81 cm a druhý 92 dkg s obvodem hlavy 78 cm. Aè by ètenáøe LB bezpochyby zajímalo, kde takové krásné kusy rostou, Mirek pouze prozradil, že v oblasti Moravskobudìjovického mikroregionu.
- MBS -, Foto VS
Litohoø V mìsíci øíjnu byly v obci dokonèeny chodníky ze zámkové dlažby, zhotovena a osazena lávka pro pìší pøes potok kolem mostu na Domamil. Asfaltový koberec byl položen na místních komunikacích, tím v obci není žádná místní komunikace bez úpravy živicí. Sloupy veøejného osvìtlení byly opatøeny novým nátìrem, poškozené patice byly nahrazeny novými a v celé obci bylo osazeno nové úsporné osvìtlení. Tyto akce si vyžádaly náklad 5,022,000,- Kè.
Bohumír Kašík, starosta obce Foto: František Smetana
Text i foto: - VS -
Lukov V sobotu 25. 10. 2004 se uskuteènil první roèník soutìže v požárním sportu kategorie: muži, mladí hasièi, poèet družstev: 5 muži, 4 mladí hasièi. Soutìž pøipravili èlenové SDH Lukov, za pøispìní TJ Lukov, která poskytla prostory. Vìøíme, že úèast bude v pøíštím roce vìtší, a že soutìž získá pevné místo v kalendáøi. Nadšení se projevilo zejména v øadách hasièù. Výsledky soutìží: Muži: 1. Vranín, 2. Lukov, 3. Jakubov; Mladí: 1. Mor. Budìjovice, 2. Jakubov, 3 Lukov.
Pøíprava družstva mladých hasièù Lukov pøed útokem. Text a foto Josef Èástek
Kojatice
Cidlina
Pìkný dárek, titul „Zasloužilý hasiè“ obdržel ke svým 90. narozeninám jeden z nejstarších hasièù Moravskobudìjovického mikroregionu Josef Buèek ze Sboru dobrovolných hasièù v Kojaticích. Slavnostní akt pøedání probìhl v Kulturním domu v Kojaticích 22. èervence 2004 a èestný titul pøedal Josefu Buèkovi starosta obce František Fiala, za hasièe byl pøítomen starosta Jan Šenkypl a za okrsek Nové Syrovice, starosta Jiøí Veselý. Pøítomni byli také hosté Jan Jurka a Oldøich Nedvìdický. Josef Buèek se narodil 21. èervence 1914 a do hasièské rodiny vstoupil v roce 1942. Po
Dne 3. øíjna 2004 se uskuteènil již druhý roèník velkého fotbalového klání pod názvem "Cidlinská liga mistrù". Jedná se o tradièní derby mezi hráèi "Horního" a "Dolního" konce. Že jde o velmi prestižní zápas dokazuje i znaèné nasazení všech zúèastnìných. Ani jeden celek si nevytvoøil vìtší náskok a pøevážnou èást hrací doby se hrálo s rozdílem jednoho až dvou gólù. O vyrovnaném boji svìdèí i koneèné skóre 7:6 ve prospìch mužstva "Horního konce". Bìhem pøestávky, která byla pro nìkteré hráèe doslova vysvobozením, si zahrála i nastupující
generace fotbalistù. Více informací i fotografie z tohoto utkání a nejen z nìj, naleznete na internetových stránkách obce Cidlina - www.cidlina.net. Jaroslav Kosmák
Mikroregion Ve d n e c h 2. až 3. øíjna 2004 se uskuteènila v areálu hasièù poblíž letištì v Moravských Budìjovicích krajská výstava drobného zvíøectva. V podstatì se jednalo o dvì výstavy a to krajskou a místní ve spoleèných prostorách. Na krajské si mohli návštìvníci prohlédnout po padesáti kolekcích králíkù, holubù a drùbeže. Obdobný poèet byl i na místní výstavì. V nedìli dopoledne pøedala vítìzùm diplomy a poháry námìstkynì hejtmana kraje Vysoèina Marie Èerná. Putovní pohár získali chovatelé z Tøebíèska pøed Žïárem n. Sáz., Havlíèkovým Brodem, Jihlavou a Pelhøimovem. V odpoledních hodinách vyhodnotili XVIII. roèník místní výstavy, kde bylo vystaveno 950 zvíøat. Diplomy, poháry i vìcné odmìny pøedal moravskobudìjovický starosta Jan Nekula, spoleènì s Josefem Štìpanovským a Jiøím Filipským. Mezi úèastníky i vyhodnocenými byla i øada chovatelù z Moravskobudìjovického mikroregionu. - MBS -, Foto – VS -
Sádek „Sádek a víno ve fotografii“ tak se jmenovala výstava barevných fotografií a historických materiálù vztahujících se k hradu a obci Sádek, kterou uspoøádali èlenové fotoskupiny Spektrum z Moravských Budìjovic v nové pøístavbì areálu Vinaøského a kulturního centra Sádek u obce Kojetice na Moravì. Výstavu zahájili vernisáží v pátek 24. záøí 2004 za pøítomnosti spolumajitelù Lubomíra Lampíøe a Ladislava Nováka, starostù okolních obcí, pozvaných hostù a dalších návštìvníkù. Výstavu otevøel krátkým projevem exøeditel MìKS v Mor. Budìjovicích Václav Kováø, který mimo jiné uvedl: „Dnes se fotografové František Èábel, Eduard Pøibil, František Smetana a Vlastimil Smetana prezentují speciální kolekcí fotografií, mající bezprostøední vztah ke vzniku, vývoji a souèasnosti „Vinaøského a kulturního centra“ na Sádku. Tuto krásu prezentují moravskobudìjoviètí fotografové spoleènì s historickými dokumenty na svých snímcích. Jak se jim to podaøilo, posuïte sami.“ Hudební vystoupení Evy Zavadilové (klavír) a Milady Šteifové (zpìv) podtrhlo slavnostní náladu. Že byl o výstavu mimoøádný zájem svìdèí i zápisy v kronice klubu. Výstava byla ukonèena 6. øíjna 2004.
- VS -, Foto: - MÈ -
4 Stalo se v našem mikroregionu Jakubov V srpnu zaèaly práce na rekonstrukci kanalizace a vozovky v místní èásti „Hrad“. Jedná se o jednu z posledních místních komunikací, která ještì èekala na svou opravu. Byly položeny nové plastové roury v délce 108 metrù. Dále bylo pøipojeno 8 dešových vpustí. V mìsíci záøí pokraèovaly práce pokládáním obrubníkù a pøídlažby. Koncem mìsíce záøí byl položen nový asfaltový povrch v délce 170 metrù. Celkové náklady na tuto akci se díky zvýšené sazbì DPH vyšplhají na èástku 1,400.000,- Kè. Miroslav Kabelka, starosta obce
Foto: Vlastimil Smetana
Jakubov Na svatého Václava se slaví v Jakubovì posvícení. V sobotu uspoøádal sbor dobrovolných hasièù taneèní zábavu. K tanci a poslechu hrál Špacír band. Nedìle byla ve znamení fotbalových zápasù. Dopoledne byl sehrán mistrovský zápas Jakubov – Štìmìchy a odpoledne zpestøilo utkání dívek proti „mladým“ mužùm. Obecní úøad uspoøádal výstavu fotografií Jakubova a blízkého okolí. Obèané z nich formou ankety vybírali 12 nejlepších snímkù na velký nástìnný mìsíèní kalendáø. Èást výstavy byla vìnována vyobrazení svatojakubské mušle na znacích a praporech obcí a mìst. Vše bylo vhodnì doplnìno podzimní výzdobou kvìtin a zahrádkáøských výpìstkù. Výstava se tìšila velkému zájmu obèanù. MK
lína a makrely se prodalo 240 porcí. „Šenk u pijavic“ nabízel nápoje: Vypálený rybník, Jikry v rumu nebo Hornické pøekvapení. I pøíznivci piva si pøišli na své. Vždy ètrnáct vyèepovaných sudù hovoøí za vše. Na dìti bylo také pamatováno. Po d o b r é m o b è e rstvení napø. i klobáskou z udírny, nebo dobrotou z cukrárny se mohly vydovádìt v gumovém hradu, na houpaèkách èi skluzavce, Ty ménì odvážné dìti mohly tajnì sledovat vodníka, který se pohyboval se svým „Brekeke“ mezi pøítomnými návštìvníky. Malé dešové pøeháòky v pozdním odpoledni nezabránily startu horkovzdušného balonu, ve kterém se k osadì Spetice proletìly i dcera a neteø starosty obce Miloše Bøeziny. Úèast na tomto zdaøilém výlovu rybníku pøesáhla jeden tisíc pøítomných a je skuteèností, že jak úèast, tak i pøátelskou atmosféru a dobrou organizaci mohou takové malé obci jako jsou Hornice závidìt i velké obce a nìkterá mìsta. Foto i text Vlastimil Smetana
Lukov Jezdecký oddíl pøi TJ Lukov poøádal dne 2. 10. 2004, pro všechny milovníky koní 2. Hubertovu jízdu. Po slavnostním nástupu absolvovali jezdci na koních i vozatajové se 12 vozy kolektivní jízdu okolím Lukova. Po pøíjezdu èekalo na všechny obèerstvení a nìkolik atraktivních soutìží. Halali, ve kterém zvítìzila mladá jezdkynì z Lukova – Petra Pelantová, reprezentantka JK Viki – Horní Újezd. Židlièková, vítìz Vilímek z JK Viki. Pro vozataje byli pøipraveny dvì soutìže. Vozatajský parkur, ve kterém zvítìzil Rùžièka Jan mladší a Slalom s kládou, kde zvítìzil Rùžièka Jan starší. Vítìzové obdrželi floty a poháry. Floty byly pøipravené i pro všechny úèastníky Huberta. Po ukonèení soutìží následoval veèerní program. Nefalšovaný Hubertovský soud a taneèní zábava s Jihlavskou skupinou GOLDEN NIGHT. OÚ Lukov
Èastohostice Obecní zastupitelstvo v roce 2003 rozhodlo o nadstavbì kulturního domu s výstavbou pìti bytù. Projekt vyøešil i problém rovné støechy, která rušila vesnický ráz obce. Téhož roku byla zaslána žádost ministerstvu pro místní rozvoj o dotaci. Obec získala dotaci v r. 2004 ve výši 2,750.000,- Kè. Celkové náklady jsou 5,200.000,- Kè. V únoru 2004 probìhlo výbìrové øízení, kterého se úèastnilo pìt firem. Nejvýhodnìjší nabídka byla podána firmou Stabo MB. V èervnu 2004 byla zapoèata stavba a kolaudace je naplánovaná na kvìten 2005. V souèasné dobì pøicházejí stále nové žádosti na obsazení bytù. O pøidìlení bytù rozhodne zastupitelstvo obce zaèátkem roku 2005. Marie Vláèilová, starostka obce
Hornice V okrajové èásti území Moravskobudìjovického mikroregionu se nachází obec Hornice s osmdesáti obyvateli. Ta se stala v sobotu 2. øíjna 2004 støedem zájmu nejen rybáøù, ale i tìch, kteøí si rádi pochutnají na rybích specialitách. Od deváté hodiny zde probíhal druhý roèník výlovu místního rybníku a již od rána se na hrázi tísnily desítky zájemcù o nákup živých ryb. Prodali jich pøes tøi sta kusù. Starosta obce Miloš Bøezina zamìnil svùj tradièní elegantní odìv za pracovní a spoleènì s kolegou pomáhal celé dopoledne zabíjet a porcovat zákazníkùm zakoupené ryby. Kousek nad hrází probíhala ochutnávka nejen rybích specialit, ke které vyhrávala kapela Genetic. Poøadatelé rybí speciality i stánky zajímavì pojmenovali. Napø. „Kuchynì u škeblièek“ pøipravovala chutná Žabí stehýnka, Nadívanou ploutev, Èerstvý žabinec s vejci a další. V cukrárnì „U zelené žáby“ byly ke koupi Žížalky na modro, Užovky s mandlí, nebo Ploutvièky z cukru. Klasického uzeného kapra,
dobrovolných hasièù za jejich èinnost o obci a za reprezentaci obce na hasièských soutìžích dìkuje Karel Novák
Petru Pelantovou s konìm Veritas z JK Viki oceòuje J a n Vi d o u r e k , pøedseda TJ Lukov.
Jakubov Ve ètvrtek 14. øíjna se pro velký zájem obèanù uskuteènil v kulturním domì další kurs ruèních prací. Tentokrát se úèastníci mohli seznámit s ubrouskovou technikou. Pod vedením paní Dany Paøízkové si vyzkoušeli dekorování rùzných pøedmìtù napø. kvìtináèù, dóz, podnosù, prostírání apod. Dále si mohli z ubrouskù vyrobit obrázek na zeï. Tato technika zaujala nejen dospìlé, ale i školní dìti. Všichni odcházeli spokojeni a shodli se na dalším pokraèování tìchto setkání. MK
Litohoø
Foto: Vlastimil Smetana
Jackov Po dobrých zkušenostech z loòského roku se Osadní výbor rozhodl opìt zamìstnat pracovníky na veøejnì prospìšné práce. Starali se hlavnì o veøejnou zeleò na høišti, u obecního domu, u høbitova a kolem cesty u rybníka. Pro tuto èinnost jim byl zakoupen køovinoøez. Udržovali poøádek v obci, vyèistili chodník u hlavní silnice, pomáhali pøi asfaltování cest, provedli odrezování a dvojí nátìr plechové støechy na obecním domì, vykopali šachtu pro rozšíøení veøejného osvìtlení u høbitova. Natøeli lavièky a opravili židle v obecním domì, zabetonovali nové branky na dìtském høišti. Za tuto odvedenou práci pro obec jim patøí dík. Také Osadnímu výboru za starost o rozvoj obce a Svazu
Vybrali jsme z „Litohoøských novin“ 2004-03: Pod èarou Na tomto místì bych se ještì jednou vrátil k otevøení tenisového areálu. Je to bezpochyby nejvýznamnìjší událost posledního období. Sportovištì má sloužit pøedevším Litohoøákùm, tedy nám všem. Jedná se o obecní majetek a podle toho bychom se také o nìj mìli starat, aby nám sloužil k naší spokojenosti co možná nejdéle a bez zbyteèných dalších nákladù na opravy a rekonstrukce. Musím se pozastavit nad tím, že ihned týden po otevøení pro veøejnost byl vidìn kdosi, jak leze do zamèeného areálu pøes plot a nìkdo jiný, který bohužel vidìn nebyl, hned druhý den ukradl rozprašovací koncovku z hadice pro kropení kurtù. Je to smutné a dotyèní by se nad sebou mìli zamyslet. Nebo se budeme chovat podle známé parafráze Werichovy písnì??: „až všechno rozkradem, nebudem pracovat, budem si navzájem všechno jen pùjèovat ten pùjèí to a ten zas tohle, a všichni všechno budem mít dohromady“
5
Císaøské posvícení pod taktovkou hasièù Oslavy 130. výroèí založení dobrovolné požární ochrany v Moravských Budìjovicích zahájili již v pátek 15. øíjna 2004 ve veèerních hodinách otevøením výstavy z historie a souèasnosti dobrovolných hasièù, v Zámeckých konírnách. V úvodu vernisáže hovoøil nejen starosta SDH František Svoboda, ale i starosta mìsta Jan Nekula. Po kulturním programu si prohlédli výstavní prostory, kde se nacházelo impozantní množství zajímavých historických materiálù majících vztah i k souèasnosti. Autorem výstavy byl Josef Beránek, kterému oba starostové podìkovali. Souèasnì si na Zámeckém nádvoøí pøítomní prohlédli historickou i souèasnou hasièskou techniku. Sobotní oslavy zaèaly ranní mší svatou v místním kostele sv. Jiljí, kterou celebroval èlen Moravskobudìjovické hasièské organizace P. Jaroslav Beránek. Ještì za deštivého rána položila delegace hasièù a pøedstavitelù mìsta vìnec na místním høbitovì k uctìní památky svých pøedchùdcù. O pùl desáté zahájili slavnostní valnou hromadu. Mezi mnoha hosty byl námìstek hejtmana Vysoèiny Miloš Vystrèil, starosta mìsta Jan Nekula, øeditel HZS, územního odboru Tøebíè pplk. Bohumír Benáèek, hosté z SDH Hluboèky z okresu Olomouc, z SDH Vlènov, Žïáru n. Sáz, Jemnice, Hrotovic, Námìštì n. Osl. a dalších. Ve vystoupeních se vzpomenula jak historie sboru tak i souèasný život. Souèástí programu bylo i ocenìní øady funkcionáøù i èlenù medailemi, odznaky, øády, stužkami. Pamìtní list pøevzala i øada hostù valné hromady. Odpolední program se uskuteènil za deštivého poèasí na místním stadionu „Na Valech“. Pøítomní shlédli ukázky Mladých hasièù, mažoretky, bojová umìní, vyprošování osob, slaòování, souèinnost Integrovaného záchranného systému i ukázky zásahové jednotky policie a další. K této historické události vydali také zajímavý almanach, ve kterém se ètenáøi dozví vše podstatné ze života hasièù ve mìstì i okolí Text a foto: Vlastimil Smetana
6 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice * * * * *
* *
* * * * * * * * *
*
4. 11. v 17 hod. Prodloužená, Velký sál – MìKS. 6. 11. od 8,30 hod. Aerobic s Mistry svìta v hale TJ Sokol od 9,30 do 13,30 hod. 6. 11. v 17 hod. Vernisáž výstavy fotografií, Zámecké konírny. 7. - 14. 11. Výstava fotografií Františka Zvìøiny k výroèí jeho nedožitých 65. narozenin. 7. 11. v 15 hod. Netradièní olympiáda v sále DDM Budík. Pro dìti pøedškolního a ml. školního vìku, jejich rodièe a prarodièe. S sebou: pøezùvky. Program: netradièní olympijské disciplíny pro malé i velké. 12. 11. v 19 hod. IX. Autorský galakoncert, Velký sál – MìKS. 14. 11. v 15 hod. Zpívání dešti v sále DDM Budík. Pro dìti pøedškolního a ml. školního vìku, jejich rodièe a prarodièe. S sebou: pøezùvky, netradièní hudební nástroje (vaøeèky, lžíce, valcha, ...). 16. 11. v 17 hod. Vernisáž výstavy fotografií, obrazù a mysliveckých trofejí, Zámecké konírny. 17. - 28. 11. Výstava fotografií, obrazù a mysliveckých trofejí, Zámecké konírny. 17. 11. v 18 hod. Hudebnì literární veèer, Zámecké konírny. 19. 11. v 19 hod. Folkový koncert, Malý sál – MìKS. 20. 11. v 17 hod. Autorské ètení poezie, Zámecké konírny. 20. 11. ve 20 hod. Duha slaví 15 let, Velký sál – MìKS. 25. 11. v 17 hod. Kurz pletení košíkù z materiálu pedig, Záemcké konírny. 26. 11. v 19 hod. Koncert – The Beatles Revival Band, Velký sál – MìKS. 28. 11. v 15 hod. Pøedvánoèní inspirace a øádìní (nejen) s tatínky v prostorách DDM Budík. Pro všechny od 1 do 100 let. S sebou: pøezùvky, dobrou náladu popø. vánoèní dekorativní pøedmìty na výstavku. 28. 11. v 17 hod. I. Adventní koncert, kostel sv. Jiljí.
Na slovíèko s paní Vìrou Novákovou
Recepty našich ètenáøù
V listopadovém èísle Listù Budìjovicka se všeobecnì seznámíme s novou tvùrèí technikou nazvanou „Práce se slaným peèivem“. Ze slaného tìsta je možné tvarovat malé figurky, reliéfy i stolní dekoraci. Ovšem vázy na kvìtiny, nádoby na nápoje a malé obaly na kvìtináèe, které pøicházejí do styku s vodou, ze slaného tìsta vyrábìt nelze, nebo tìsto ve spojení s vodou nebo pøi vysoké vlhkosti vzduchu mìkne a drolí se. Pro pøípravu slaného tìsta potøebujeme následující suroviny: bìžná levná pšenièná mouka, sùl, voda a jeden malý balíèek lepidla na tapety. Kromì toho si pøipravíme ostatní pomùcky: šálek, misku, vaøeèku, vál na nudle, kuchyòský nùž, vidlièku, alobal, nádoby na vodu, vlasový štìtec, párátka, bezbarvý lak ve spreji a plastovou modelovací tyèinku. Slané tìsto si pøipravíme následovnì: 1 a 1/2 šálku soli, 4 šálky mouky, 1 a 1/2 šálku vody, 2 polévkové lžíce práškového lepidla na tapety. Nejprve smícháme v misce za sucha mouku, sùl a lepidlo na tapety. Poté pøidáme vodu a hnìteme tak dlouho, dokud nevznikne pevná hmota. Trvá to asi pìt minut. Pak necháme tìsto asi hodinu odpoèinout v misce pøikryté utìrkou nebo alobalem. Pokud máme pøipravené pracovní místo a tìsto má správnou konzistenci, lze zaèít s modelováním. Bìhem modelování je nutné zbytky tìsta, které právì nezpracováváme, vždy pøikrýt v misce fólií, jinak povrch rychle osychá a tìsto køehne. Pokud výrobek tvarujeme na matné ploše kousku alobalu, je možné jej následnì vložit i s alobalem do trouby. Výrobky lze sušit vzduchem, v elektrické troubì nebo v horkovzdušné troubì. Témìø všechny výrobky lze po vysušení omalovat a nalakovat.
Do listopadového èísla LB nám zaslala recepty paní Ludmila Rùžièková z Nimpšova.
Klub dùchodcù informuje: * *
Ètvrtek 18. 11. Horácké divadlo: Kdes byl(a) dnes v noci. Odjezd od ÈS v 17 hod. Bližší informace na plakátech a poutaèích, zmìna programu vyhrazena.
Kulturní a spoleèenské akce v obcích mikroregionu
Martínkov *
27.11. v 17 hod. „Souèasný Vietnam“ Pásmo barevných diapozitivù a slova z nedavné cesty prof. Valíèka do Vietnamu. Zasedací místnost OÚ.
*
13. 11. poøádá Klub žen Èastohostice posvícenskou zábavu, k tanci a poslechu hraje hudba Prima band.
Èastohostice
Dle osobního vkusu lze vytvarovat napø. citróny èi pomeranèe, hroznové víno, kopretiny, olivovou girlandu, dýnì, svícen s ovocem, ale také sluneènice. Prakticky si tuto techniku provedeme v nìkterém z pøíštích kurzù. Vìra Nováková
Pùjèky na bydlení, podnikatelské objekty bez ruèitelù a prokazování pøíjmù. tel. 602 24 79 58.
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] nebo
[email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 12/2004 je do 19. 11. 2004. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují.
Špenátový štrùdl 1 hotové listové tìsto, 1 zmrazený špenátový protlak, 5 velkých stroužkù èesneku, sùl, pepø, 2 vejce, trochu hl. mouky na vyválení tìsta, 20 dkg plátkového sýra (Eidam), 20 dkg mìkkého salámu (nejlépe šunkový). Rozmrazíme špenát, pøidáme sùl, pepø, prolisovaný èesnek a nastavíme ho jedním vejcem (mùžeme i kváskem, aby byl špenát hustší). Necháme vychladnout. Listové tìsto rozdìlíme na 2 èásti (pro 2 nohavice štrùdlu). Tìsto rozválíme na plát o velikosti cca 35 x 35 cm. Na nì dáme polovinu špenátu, rozetøeme a na to rozložíme plátky cihly a salámu. Zavineme, okraje pevnì pøitiskneme a položíme na plech a potøeme rozkvedlaným vajíèkem. Tak udìláme obì nohavice. Mùžeme je posypat sezamovým semínkem nebo mákem, pøíp. paprikou. Upeèeme dozlatova. Krájíme studené. Rychlé šišky tvarohové 25 dkg tvarohu, 4 lžíce rumu, 1 lžíce mléka, 3 vejce. Vše umícháme a pøidáme 22 dkg hladké mouky a 1 prášek do peèiva. Šišky vykrajujeme z tìsta lžièkou a smažíme v rozpáleném tuku. Ihned po vyjmutí sypeme cukrem. Berlínské øezy 25 dkg hladké mouky, 15 dkg másla, 8 dkg práškového cukru, 1/2 prášku do peèiva, 1 vejce. Z uvedených ingrediencí vypracujeme na vále tìsto. Rozválíme a pøeneseme na plech. Tìsto potøeme marmeládou (nejlépe meruòkovou) a dále nádivkou. Nádivka: 1 šálek mléka, 4 lžíce cukru krystal, 20 dkg oøechù. Za stálého míchání povaøíme a necháme vychladnout. Nahoru rozetøeme piškotové tìsto: 4 vejce, 12 dkg krystalového cukru, 10 dkg polohrubé mouky. Nejprve ušleháme z bílkù tuhý sníh a postupnì pøidáváme žloutky, jeden po druhém, cukr a nakonec vmícháme lehce mouku. Tvarohové øezy trojbarevné Tìsto tmavé: (dìláme na vále) 20 dkg hl. mouky, 10 dkg cukru mouèky, 10 dkg tuku (Hera aj.), 1 vejce, 4 lžíce mléka, trochu kakaa, 1/2 bal. prášku do peèiva. Náplò: 3 kostky tvarohu, 3 vanilkové cukry, trošku mléka. Tìsto svìtlé: (mícháme v míse) 20 dkg polohr. mouky, 15 dkg krystalového cukru, 3 vejce, 7 lžic oleje, 5 lžic mléka, 1/2 prášku do peèiva. Suroviny na tmavé tìsto smícháme a vyválíme placku, kterou vložíme na vymazaný a vysypaný plech. Na placku dáme tvarohovou náplò, kterou jsme dle chuti dosladili. Nakonec polijeme umíchaným svìtlým tìstem. Upeèeme a hotové pocukrujeme.
Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice poøádá 12. listopadu 2004
IX. autorský galakoncert Jaroslava Nováka, Pavla Svobody a Ladislavy Hrdlièky v interpretaci „Kateøinky“ z Mutìnic Letošní galakoncert zpestøí mužský sbor „Révokaz“ z Èejkovic. Zaèátek v 19 hod. ve Velkém sále MìKS
