Vrchlick;'',
Jaroslav
Rahiní^ka moudro nt
/v
Í9. DRAMATICKÁ
DÍl^V
JAROSLAVA VRCHLtGKÉH
RABÍNSKÁ MOUDROST
^1r
PRAZE
i
ííslp
'
ŠVOrrXJ-
231
obsaJiiijf:
I.
Koím
o jednom jetkiání.
BOTUID Xj-í^SSCY.
isto -H.obsahiije: selohra o
.
-
Náklaflem knihtiskáray F. ŠIJÍAliia
Yvšly:
\
tech jednáních.
,'
' .
Za vím a
i';a/e
volnosl:.
Báse
'
v
" •
od
-í^idO'X-.;e"^ :e3:e:-^idxj2C-a.. v& skv. úprav se 60 iilustrac^mi
d
JA
KU BA
cona 3
ŠI
KAN ED R A.
20 kr, ve skvostné Yá/.bc' za ~ " 4 zi. 80 kr. Desky (zhotovené dlo HiUresu prof. .1. Kouly v sii vodu ]j. típottuv) po hú kr. fs lOŠc. zA.-^vlkou 1 zl. Ivriímsliá
zl.
Po zrušené
KoniisKaci.
TWARDOWSKI. (
N
y tlili.
í)
m ..'.
Jar.
Vrohlipkbo.
a novým rx,
S(!
kr.,
zpvem MiMoii HS kr.
i
ozžiieiK^
MÍxlikfiiJuÁ-
rabínská moudrost.
DRAMATICKÁ DÍLA
JAROSLAVA VRCHLICKÉHO. III.
RABÍNSKÁ MOUDROST. VESELOHRA O
3
JEDNÁNÍCH.
V PRAZE. TISKEM A NÁKLADEM FBANTIŠKA ŠIMÁKA. 1886.
SVE DKUHE MATCE, PANÍ
.
Pi proítáni Talmudu našla Jsi výrok o povaze lidské, na konci posledního jednání kladu do ist rabbiho Lijwa, a zárodek veselohry. hned duchem pronikavém vidla Jsi v Nevím, zdali moje „Babínská moudrost" vtélila Tvou myšlénku,
jejž
nm
ale vím, že
pijmeš
ji
tak shovívavé, jak
pipisuju.
V PRAZE,
dne
15.
kvtna
1886.
vdné
a rád
ji
Tob
UBf^M ^4 ^r
OSOBY Filip
Lang
z Langenfelsu, císaský rada, první komorník Rudolfa II.
Oldich Desiderius Pruskovský. Rabbi Jehuda Low ben Bezalel. Perl, jeho manželka.
Mistr David z Brusselu, zlatník a klenotník.
Recha, jeho manželka.
Bartolomj Spranger,
í
Roland Saveri, Arcimbaldo, Stepán Chanovský.
dvorní malíi. J I
Veronika, jeho milenka. Krištof Geissier, tlesní trabant Rudolfa Isak, knihtiska,
]
Seligman,
j
náhoní
Jechiel, famulus Lówa.
II.
Filipa Langa.
Jakub
Prefát, majitel
ném trhu. Hejtman mstské
dom
rabbiho
„U tí
Lówa na
mst Doba dje
31.
tí per" na Uhel-
stráže.
První jednání v kréme v
krmy „U
per",
Široké
druhé a
ulici
v
tetí
židovském
Pražském.
kvtna a
1.
a
2.
ervna
1608.
!
jednaní Krma
i.
Uhelném trhu Starého mésta Pražského. Nízká, klenutá jizba, osvíceiiá lampou visící uprosted na dlouhém etze. Dva sloupy dlí jizbu v trojí oddéleni,
Sciia
:
_U tí
per" na
i ua právo hostinské stoly s židlemi, prostedek Dví-e jsou v stedu. Vedle nich kredenc hostinského, za ní nižSí dvíka ve zdi. Na právo devená pavla, k niž vedou Za zábradlím ozdolmé vyezáschody o nékolika stupních. vaném dvée.
v obou na levo prázdný.
Výstup
I.
vyhrnutí opony je slyšet Sum dežt, svist vtru a hímání. Vejde Filip Lang, zahalený v dlouhý, hndý pláí, za ním
Pi
Kiištof Geissler.
Lang. Peklo poslalo nám Geissler.
Nebe má
že asjto tak velikou jako
žízn
své. Hej,
Prefáte
!
to hromobití
diru, Milosti, a
zdá se mi,
—
soudím dle
mj
chtán
Holá, šenkýi!
Lang. Máš pravdu, jsme sedt na sucho. Hoj, Preóte!
v
krm
a
nesmíme
!
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
10
Hukot boue hlas náš pehlušuje. Jakube Prefáte spíš by mrtvého z hrobu
Geissier.
Holá
hej,
vyvolal.
—
ertv krmá!
Výstup Jakub
lza
Prefát. Jaká to
2,
Prefát, Piedešli.
láteí zde
!
(Uzi Langa.) Ach,
odpuste, Milosti, nejponíženjší sluha nejzvnešenjšího a všemohoucího pana Langa (ukiání se hluboko) z
Langenfelsu ...
Ml
Lang. Prefát.
a nejmenuj
Vždy
mé jméno!
zde není nikoho. Vaší Milosti
Lang. Je nebo není. To jest jedno. Nechci být jmenován Geissier (stranou). Již vlastní jeho jméno studem
—
ho napluje. Prefát. Milosti
.
.
.
Lang. To je velká chyba, že mne zná zde každý kluk a každá babizna sedící ve dne na stupních chrámových, co chromá žebrácká a v noci jezdící, co arodjnice na koštti.
Nechci být znám a jmenován,
rozumíš, Prefáte
^i^
RABÍNSKÁ MOUDROST.
11
Prefát. Rozumím, Vaší Milosti. Dležité jednání státní, tajné poslání
Lang. Ani Geissier tak byl
od jeho císaské
cháme,
slovo,
Hází
(stranou).
.
.
.
je-li ti život
drah.
jako by svým
životy,
s
jist.
Prefát.
ím
Lang.
Nejdív
mohu
sloužit Vaší Milosti?
mn
povz,
mne
zdali nehledali
zde Isak a Seligman? Prefát. Isak, knihtiska, byl zde o druhé a ekl, že pijde o páté se Seligmanem.
Lang. kol),
Bou
je zdržela
—
je k
hosté posud se nescházejí
ligman pijdou.
Geissier
Dobe
—
a nyní jdi,
sedmé
pines nám
Které nezaplatí
(stranou).
(rozhlíží se
snad Isak a Se-
.
.
víno.
.
Lang. Pak odejdi, rozumíš, a nepouštj sem
ni-
koho, leda Isaka a Seligmana. Prefát. Ale, dovolte. Milosti,
hospoda, já zlíbí
—
musím
mj dm
každého,
pustit
—
komu
je
pece
se
tak
Lang. Ani muk. Ješt vzpoura? Což nemáš na tom dost, že mže mrzká tvoje stecha hostiti mne, Filipa Langa Hajdy lote, ani slova více. ale nemohu, pijde-li Prefát. Jak porouíte !
—
kdo, ví bfth, že nesmím
.
.
.
!
RABÍNSKÁ JIOUDROS.
12
—
brue za chvíli se vrátí s korbelem vlna, jimž naplní poháry a odejde. Boue znova zuí Geissler rychle pije, Lang ochutná víno, ušklíbne se a postaví pohár na stl, Geissler chytí jeho pohár a rovnž jej vyprázdní hlasn si pomlaskuje.) (Odejde
;
Výstup
3.
Lang, Geissler.
Lang. Geisslere Geissler. Milosti!
Lang. Jsme o samot. koís. by nám nebyla ušla! Geissler mél jste
A
(hnviv).
!
vypukla boue,
Jen
—
as jakým
vdt, kdo
ten
Ale krásná byla ta žena po jeho
mraen
vy-
Ale Geisslere, já ti netys pes, falešný pes, ty pravdu mi nepovíš. (]'iistoupí
(Chytne ho za hrdlo.)
k uému.)
Mluv,
co okli,
kdvž
jsi
jim na-
moje nosítka V Geissler.
U
erta, máte ruce jako klešt našeho
Langu
mistra popravího, pane
mne,
že
lijáku,
se piblížit.
krásná jako dennice z
Geisslere,
cházející.
bízel
mn!
toho
Nel)ýt
jsem zamítnut
byl
To
Geisslere!
zpupný cizinec byl
vím,
rád,
aspo záminku k nim
Lang úsmvem, boku.
BucTte
(pije).
—
a
mohu
mluvit
.
.
.
— ekli — ale
puste
!
RABÍNSKÁ MOUDROSl'.
Lang
13
Nuže ...
(pustí jej).
Geíssler (odskoí oti nho). Víte co, pane komoí, chcete, abycb Vám to ekl, ale s odpuštním, nco za
nco
.
.
Lang.
mne
.
Což chceš zas ode
nenasytná!
Pijavice
'.^
Geíssler. Nic, Milosti, jen co mi právem naleží, nedostal jsem od Vás ješt služné od Hromnic a dnes
máme msíc ped památkou nika Jana Husi
.
.
upálení velkého niuen-
umínil jsem
.
si,
že
vám
to ne-
povím, pokud mi nezaplatíte. (Skoil za stl.)
Lang. Darebáku! bylo. (Nahlas.) Geisslere,
Hochu, pamatuj, že patky
(iiodí
mu
tu
zasluhuješ, a nyní, co
Geíssler
(sebere
ne-
zaínáš být píliš opoutalým
mám
mšec),
Kdyby jeho ženy
(Stranou.)
ti
dlouhé ruce
a
máš, je tam
železné podvíc,
než pse
ekli!
mšec).
Co mi ekli, pane ko-
moí V Lang.
Což
jsi
hluchý jako zlomyslný.
—
Co
ti
ekli, ano!
Geíssler
si
(zastrí mšec). Nic.
Lang. Co V Pokej šelmo! poínali? Co dlali?
—
Kam
tedy šli? Jak
RABÍNSKÁ MOUDROST.
14
On
Geissier.
nmu
se
na
mne
jen ušklíb,
ona se
ekl: chtl jsem za nimi ale v tom zala s nebe padat taková hrubozrná krupice, že on vyal facilet a jako závojem zastel její tvá. K tomu zavál vítr a vehnal mi v obliej plnou hrs svých drobných, tak že jsem na chvíli oslepl když jsem prohledl, byli ti tam Hledejte je! k
PojcT.
pitulila,
on
Recho! a ona
ji
šla
zahalil ve kuní šubu a
—
—
—
—
—
Eh,
Geissier. (Dívi ae do dveí.)
je
židovka
s
židy se již Vaše Milos vyzná.
Ach, tu jdou také dva, nechci vám
pekážet, pane komoí, usednu stranou 8i
—
Lang. Recha se tedy jmenovala málo jsem dost draze zaplatil.
to
;
dovolte, bych
spoítal své služné.
Lang. To jisté Isak a Seligman. Geissier (usedaje v pozadí). Ješt nco, pane Langu! Dejte si pozor na Hieronyma Schonfelda, Valentina Ecka a cis. radu Tenagla, ti vás mají v lásce, Milosti,
ve velké lásce.
Lang.
pevn
Zbytené
starosti,
milostí svého císae,
hlupáku,
drahou
hvzd
Lang a
—
stojí
svými
penzi.
Geissier
(nahlížeje do dveí).
trabant Jeho císaské Milosti
Lang. Isak a Seligman?
—
Jako Že jscm tlesní jdou sem.
!
Geissier. Ne, naši neznámí.
Lang
(ustoupí T pozadí).
Pozor! Jaká to náhoda!
Biul fich, Oeisslere
Výstup
4.
Vejdou David z Brusselii, Recha pod závojem, stepán Chanovsfej a Prefát, Pedešli.
Prefát. Je mi
líto,
ale opravdu
Však ono
Chanovský.
se
nemám
placení.
David. Jímž Prefát
jisté skrbliti
(prohlíží
nepatrná hospoda
CeiSSler
si je).
nebudu
—
Pro tak vzácné hosty
—
(kývá
místa.
najde za dobré za-
vru jsem v na ze zadn, aby
rozpacích
— .
má
.
jim dal hospody).
David. Zaplatím trojnásobn. Jen o noc tu bží, o jedno pespání, jsme zvyklí
cestování a
nedláme
nárok. Prefát. špatný,
Zde nad pavlaí malý
nízký,
že
se
vru ostýchám
pokojík, ale tak
pánovi
jej
na-
bídnout.
Chanovský. Dobrá vle vaše nahradí ostatní. David. Vším za vdk vezmu s radostí. Prefát. Dovolte tedy, bych dal ho díve trochu zídit.
RABÍNSKÁ MOIDKOS.
16
Není teba, jsme promoklí a musíme se
David.
pevléci. (K Chauovskéinu). Dovolte, pane, bych
srdený a upímný
slovil
vám
vy-
Nejen
dík za vaši ochotu.
že z dáli pozoruje naše rozpaky, byl jste naším štítem a chránil nás
ped
dotravostí neznámého rufiaua a
jeho nohsled, nýbrž že jste nás šastné dovedl až
sem
.
.
.
Lang David pedstavit.
(stranou).
Ten
rufian
ti
Dovolte,
(pokrauje).
mže
draho pijíti!
bych se vám mohl
(Vezme Rechu za ruku a sundá
jí závoj).
mistr David z Brusselu, zlatník a klenotník;
—
Jsem
má cho
Dležité obchodní záležitosti vedly mne do nechtl jsem v dobé líbánek nechati ženu o samot, nad to byli jsme oba zvdaví na lesk a
Recha.
Prahy;
slávu dvora Rudolfova.
Lang
(stranou).
Chanovský David vím, co
si
(8
U
erta! Jaké noviny!
(chladn).
Mne
tší, pane!
amvem). Jsem pímý muž, pane, a mlu-
myslím.
Vy
jste v své úslužnosti schladl
najednou shledav žida ve
mn. Nemám vám
to za zlé.
Neuznáváte nás ani za hodný, íci nám jméno své, busi, není to vaší povinností, ale povinností naší vždycky zstane vám dkovat. s vámi, pane
Bh
Pojd, Recho!
!
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
Prefát
1
Pozor na schody, pane Davide
(svítí jim).
Jsou trochu sešlapaiié
.
.
7
!
.
(Odejdou do dveí na pavlai, l'retát se po chvíli vrátí a odejde atedem.)
Výstup
5.
Chanovský, Pedešlí v
Chanovský jfho víra mi
jo
(k
sob).
Hm,
pozadí.
ten
kamenem urážky
—
bloud ne.
—
myslí,
Nco
že
jiného
—
a tísní zárove. A jméno jemu íci? jméno moje? Bublina, nic ano prozradit je, mohlo by ješt být na škodu mým zámrm (rozVšak ticho. Opatrn, hlédne se a vidí, že není saraoten). nejsem sám. (Sedá.) Tak musím jen ekati na náhodu. K'!e ho jen najdu, jak se k uému dostaiui (Usedne ke stolu na právo. Prefát mu pinese víno a odejde.
mne mate Co
—
jest
Chanovský opíraje hlavu o dlan, nikoho si nevšímá, Lang 8 Geisslerem usedne za stl na levo vle v popedí a po tichu e ním hovoí. Vejde Isak a Seligmau. Geissler dává jim znamení, by Langa neprozradili a jednali opatrné.)
Výstup Lang,
IS3k
(usedaje
Trochu jsme J.
6.
Geis8lei', lítak, Seligmaii, ('liaii(>\ský.
Vrchlický
ku
stolu,
kde sedí Lang
s
Geisslerem).
se opozdili. :
Rabínská iiioudros.
5Ž
EABlNSKÁ MOUDROST.
18
Geissier. Jen když nesete dobré noviny. Isak (Btiumen). Obcházcl jsem
myš
a darmo, ani
Seligman
tyi
hodiny kolem
nevylezla.
Ovšem.
(taktéž).
dm
Židv
jest
jako
pevnos. Isak. Mluvil
uenec jako
jsem aspo
Lów
rabbi
a
s
jeho famulem. Takový
má
kluka za po-
blitého
sluhu.
Geissier.
To
zcela
rozumné, aby nepochopil
erné kuchyn. Lang. A co ekl kluk?
tajemství jeho
Isak.
mu
Dal jsem
roztrhanébo
svého
dvé pistole, on je stril do
kaftanu,
m
na
vyplaz
jazyk,
skoil do vrat a zavel mi j)ed nosein.
Lang. Hlupáku! Geissier.
Nu,
khik není tak blbý
jak se zdá.
Ale~(0ž ncmflžem jinak židovi na kftži?
Lang.
Bohužel, že ne.
Vlivem toho šarlatána
Kepplera a nedávno zesnulého jest
rabbi Bezalel v milosti
pijdu Isáku
na ;
dal
kloub ti
jinudy.
Prefát ony
pines Geissier? Isak. Dal, ale
.
.
.
Tychona de Brahe Ale já tomu
císaské.
Te
však
dv skín,
nco
které
jiného,
sem vera
RABÍNSKÁ MOUDEOS.
Lang. zasloužím.
19
Nu co? ti sta tolar stíbrných pece Vždy tam byl jeden Tizian a dva Correg-
giové.
Kde pak? Samo hlouposti: pár zobákv
Isak.
indiánských pták,
dva magnety, porouchané dudy,
rozbité benátské zrcadlo a v
pravost
jehož
hebík
ví
snad jedin
z
archy Noemovy,
Jeho
milos
cí-
saská. Geissler.
ueházj tak císaskou
Tišeji, židáku,
Milostí!
Lang Viuciho,
(popuzen).
Lž'
sám jsem
ji
š,
Isaku! Byla tam Judita od
snímal
s
hoejší
imsy nme-
ckého sálu! Geissler. Probh, nezapomínejte
se,
?»liIosti'
Lang. Sám jsem ji dával do bedny, tmito rukama! Ty lžeš, žide, chceš mne oklamat, ale ty se klameš sám anebo ty, Geisslere, u sta hrom, se
—
mnou
nežertujte!
Geissler. Odevzal jsem bednu Prefátovi, jak mi ji
d.ila
paní Hasslerová,
a mne
Belzebub,
jest-li
jsem
se do ní podíval.
Lang. Ty snad ne, ale tvtoje žena, pse! k vli té chlípné Susané tvojí!
O.,
zku.sím
9*
co
KABÍNSKA MOUDROST.
20
Geissier (vyskoí). U mi trplivos pechází!
Chanovský pozor!
(upozornn).
(Staví se, jako
Lang.
A
by
co mi
vlastními lidmi,
sta
si
hromu, pane Langu, už
Jak
—
pane Langu? Aj,
jich nevšímal.)
ohledy!
Nedám
se
pece šidit niem-
které jsem pozvedl z prachu
na výsluní císaské Milosti. Ale, mlte, vždy vám dost ruce za
nosti
Geissier. to pozlatili.
Lang.
Mli mne
pozlatit celého. (Smje
se.)
Ha,
stvry dovedu íditi sám a šáliti se vámi nedám. Nechal jsem pece otevené dvée do císaské komory co jsi dostal, Isaku, za vásu jaspiha, ha, svoje
sovou
—
—
a
ty,
dal Geissier?
U
Seligmaiie za turecké kroje, které
hrom, mohu za
sta
ti
tak okrádat se nedám!
Isak. Což já to? Vezmu, co dostanu, odevzdám vám, co utržím; co na chcete.
mn
Lang.
Já vám nevím, zvláš na tebe dávno podezení.
Jste falešní psi!
tob, Seligmane, mám Seligman. Na mne? Lang. Ano, na tebe. Ty jedin jsi varoval Mardocheje Maisla pede mnou, že on na smrtelné posteli kázal své žen Fromet, aby nejvzácnjší poklady na zlat, stíbe a klenotech odeslala k úkrytu a bedlivému uschování rabbimu Lówowi Bezalelovi.
RABÍNSKÁ MOUDROST.
21
Seligman. Já iieek nieho. Aliraham ví Isak. Na štstí paní Frometa neposlechla chot svého a Vaše Milos odvezla na osmi vozech celé cí.
saskému jen
Ne,
ulít a
jest
peníze a
nevím! dostat
i
zbyt
.
Maislovo.
Nejlepší
ptáek nán pece Potebuji
rabbiho Bezalela.
kleci
v
musím
vše, co se
k.
Rozšlapu a rozdrtím
mi v cestu namane.
Geissier. Jen a tu
jmní
tisku propadlé
Lang.
.
probh
(dívá se do dveí)
tišeji,
Milosti, nejsme
noví hosté picházejí a ne
sami
práv
vítaní.
ArcimbaldO
(za sceuou zpívá).
(Jím víc
ím
víc
hrom blesk
nebem
letí,
svítí,
tím hlasiiji budou pti,
m
rychleji píti!
Lang. Koho sem ert nese? Geissier. Což neslyšíte! Spranger,
Roland Saveri,
—
.Jsou to:
Arcimbaldo,
Bartolomj
misti!'i
cechu
malíského, kteí alchymií hrnce s barvami a kivulí šttce stejn Jeho císaskou Milos okrádají, jako vy trepkami knžny Libuše a prkýnkem z triui Šala-
mounova. Ale co napjat
— Mundus vult decipi — není-li
pravda?
Lang. Ergo decipiatur! Ale
te
pozcr.
!
KABÍNSKÁ MOUDROSt.
22
Výstup
7.
Vejdou Bartolonij Spranger, Holand Saveii. Arcimbaldo, provázeni Prefátem, kter; za uimi nese tác s korbelem a poháry. Pi jich plcliodu Lang a soudruzi jeho vedou hovor hlasem stlumeným. Malíi nevšimnou si Langa a sedají si ke stolu v právo. Krma je ozáena toliko visací lampou, tak že v koutech je pološero. Na právo sedí u jednoho stolu sám Chanovský více v pozadí, v popedí u jiného stolu na téže stran Spranger. Saveri, Arcimbaldo.
Arcimbaldo sniku, jež
d.ije).
Na
levo
Znáte-li
Lang
a jeho soudruzi.
pak nejnovjší
pí-
se zpívá u dvora V
Spranger. Dej pokoj se dvorem. Není to jiiž dvr, Co je císa chorol)ný, je tam smutno. Eskurial se pestéhoval na Hradany.
jaký býval.
Saveri. z které
i
To
Spranger ješt
je
myši se
pravda Dvir náš je tonoucí lo, útkem zachraují.
již
(pije).
Jen že každá na svých prackách
odnáší, co se odnésti dá.
Saveri. Jak
to,
miste Bartolomji?
Spranger. Takto, miste v
nmeckém
sále a víte,
co
Saveri. Byl jsem
tam
již
není?
Judita
Arcimbaldo. Perla sbírky císaské! Saveri. Arcidílo!
vera
Vinciho
EABÍNSKÁ MOUDROST.
—
Spranger. Ano, arcidílo Odejdu z Prahy.
23
nemohu na
to dále
se dívat.
Arcimbaldo. Na
to se
práv
hodí moje písnika!
Spranger (nevSímá si ho). A pak, jaký smysl to všecko má? Císa chodí jako ve snu, apatický, nieho si nevšímá. Co Strada zemel, hynou sbírky císaské. Od té doby, co jsem naposledy provázel jak se vše jimi Ulmského agenta Ulricha Krafta zmnilo. Je to k víe nepodobné, pátelé! Ilioneus je pokryt prachem a visí s nho pavuiny, vypadá asi tak, jak ho druhdy nalezl u ímského antiquáe Jan
—
z Cách.
Saveri. Je to
Spranger. co
nám do
sloví.
vbec
Ale za
Nehas, co
toho.
—
Arcimbaldo. písniku, všecko v
když
jí
Nu,
vidíte,
ni ústí.
ty,
vci tam
t
ti
se.)
To
je
moje pí-
mou
vám
s ní,
se
(Zpívá.)
pane Langu,
chystá v bílé
vži
pomazánku. (Sméje
nejsou. Ale
všecko pijde na
máš už na kahánku, kat
stoji.
nepálí, je
Musím
nechcete jinak slyšet. Hoj,
tam
zázrak, že to jiné
pece znamenité? Co?
vnutit
KABlNSKÁ MOXJDEOSt.
24
Saveri. Prosím t, to jsou hlouposti. Takoví lidé
jako Lang nepadnou tak najednou. Mluví se o tom A pak, zloinu mu nedokážeš, le'ta, ale jen se mluví
k tomu je on píliš chytrý rušky dobré pod stechou.
—
a pak
známe ho jak svj kabát, a není vídá se o
nm
tisíc
špinavostí
hlavní nikdo nepoví,
mohou
být tak
—
ponvadž
dobe pomluvou
Spranger.
má
se s uím,
to nic platné.
ale
e
je
to neví a ty
e.
Po-
To
malikosti
jako klepem.
prý ani svým
Neplatí
on své be-
Nenamáhejme
sluhm,
ím
jest jím povinen.
Zstal dlužen strážci obory císaské ve Hansu Christlovi devt zlatých ticetpt krejcar za víno, jež tam vypil se svými holomky. Saveri.
Hvzd
Arcimbaldo. Dal
od dvorního kaplana Maillar-
si
diho darovat italské hedvábné stevíce, kaplan se ho
mlí. Spranger.
bojí a
Drží
s
ženou
trabanta
frtoch. Ale co
s
Saveri. Ano,
císaského pod
tím?
žen Jakuba Hasslera Mne to juž nudí.
mne
také!
Kryštofa Gcisslera a sahá
Arcimbaldo. Ale co máme dlat? Pro chodíme do hospod, než abychom pomlouvali svého bližního? Spranger. Necht již toho Langa. Zeptejte se ladji Peata, co to
má
za hosty.
RABlXSKÁ MOUDROST.
Saveri. síni.
Njaké
Jsou židé
—
dají
ním v ped-
cizince. Mluvil jsiii s
néco podezelého.
Eh, takoví jsou práv
Arcimbaldo. se
25
podškubat a Prefát leckomu
praví,
ti
nocleh
ti
nepro-
pují.
Ml
si udlat žert a dát jim k veei Spranger. vepovinu, moh íci, že nic jiného nemá, byla by to
podívaná, jak by se ušklíbali. Starý vtip, miste Bartolomji
Saveri.
Nudíme
!
Já vím nco lepšího. židovce hezkou serenadn.
se však, a tu je všecko dovoleno.
Pojdrae a zazpívejme té
Ar&imbaldo. (Skoí k stát.
Musí
Židovce?
—
Aj
se
nám,
je- li
to
Ten
odkud vezme loutnu.)
polici,
pece
dvorná,
néco nového!
bude za
Žert
ukázat,
to_
pod-
e. Co íkáš tomu, miste Martolomji V Spranger. Mjte rozum a nedlejte hlouposti! Saveri. Eh co, jsme jen jednou mladí a veselí! Je-li hezká ta židovka, vyznám jí lásku. Ale CO to Arcimbaldo (drnkaje na loutnu). CoŽ
kovat a jeli hezká, bude stát za
!
jí
zazpíváme
?
—
Ale postavte se
Již
to
pec
mám,
do
ady
tak hezky pozor
—
nemáte také hudebních nástroj, ale Má každý nco a kdo nieho nemá, na zouvák. Nebo
a
bruí,
to
1
škoda,
je sice
— že
to nic nevadí. af
hraje
dovede každý.
teba
EABÍNSKÁ MOUDROST.
26
Spranger. Byls blázen od jakživa,
ale co
blázny!
s
Saveri. Židovku ert nevezme. Zazpívejme
jí
n-
jaké žalmy.
Arcimbaldo.
To pio
žida snad, ale
serenadu. Slyšte a opakujte sborem po (Všichni postaví se
baldo
ped pavla
hraje aa loutnu,
Saveri
nejdíve
v komických positurách, Arcimna svj kord jako na flétnu,
dlá jako by na
Spranger chytí židliku a
jí
mn.
basu hrál, Arcimbaldo
zpívá a drnká na loutnu.)
Ticho! Prázdné poháry
nemohou
se
tma,
jeti
tvoje
zím
kol zoubky cenit,
ó kéž bych
pnit; rozmary
moh
•
touhy své
divé lásky palivé v holubice
zmnit!
Všichni.
Ó
kéž bych uioh touhy své
divé lásky palivé
v holubice
zmnit!
(Pausa.)
Saveri.
Ani
si
toho
nevšimli,
a bylo
to
pec
pkné. v
Spranger. tom pece být
Nevdli,
nco
Musí Snad lépe porozumjí.
že jich se to týká.
biblického.
!
BABlNSKÁ MOUDROST.
Saveri. slyšíš,
To
Nco
pravda!
jo
z
27
„Písn
písní",
Arcimbaldo?
Arcimbaldo. Dobrá! Vyžcntm Apolla a lnidem vzývat svatého Davida. (Hraje a zpivá.)
Na Libami
cedry šum!
tiché touhy, tkliv
objev
se,
má
dumy,
holubiko,
odkryj líko, nežli
zpv
mj
náek
Výstup Na pavla
ztlumí
8.
vyjde David, Pedešlí.
Saveri. Vida, to pomohlo!
Arcimbaldo.
Kite
sláva!
Všichni. Sláva!
David, se mi,
Slyšel
jsem zpv, vzácní pánové, zdálo co jest mrav a jdu se
že se týkal nás. Vím,
podkovat, ovšem víc jménem své choti než svým. Arcimbaldo. Výborué! Saveri, U erta! Spranger. Má rozum a umí se chovat, my snad jeho horší ucbudem. Zmýlili jste se v adresse, hoši
KABiXSKÁ MOUDROST.
28
David
Nemám
(trochu ironicky).
jež
vzácné pány,
dkuji, staí-li
to,
poctili
sice tu
es znáti
nás takou pozorností,
ale
ješt jednou a peji všem dobrou
—
noc.
Tak nám nevyklouznete! Jména nám neteba. Zde mistr Bartolomj Spranger, zde
Arcimbaldo. tajiti
dvurní Roland Saveri a já jsem Arcimbaldo, všichni lidé pomalíi Jeho císaské Milosti, šlechticové a estní. zlatník já jsem mistr David z Bruselu, jsme po cest, zvláš moje chot Recha jednou dík. pánení zvyklá cesty námahám. Ješt nové
David.
A
a klenotník,
!
Arcimbaldo. O ne, pane! Serenada neplatila íci, platila vám. Jsme tak nezdvoilí a musíme to pouze vaší choti. David. A Saveri.
Ji
David. To
eho
si
pejete?
vidt a pozdravit. jest
nemožno, jest na
Spranger. Tím zajímavjší!
Arcimbaldo. On
žárlí!
Saveri. Jen
ven!
s
ní
David. Ale, pánové!
loži.
Arcimbaldo. To máte marné. Xepovolíte-li, budélat takový pekelný rámus tebas až do
deme vám
rána. až pnslecliuete. Víte,
A
Spranger. choti
záleží-li
uám
je to jedno
vám na odpoinku
vaší
V
Saveri.
A
na vašem!
David. Co váni Všichni.
to jen
Vidt
napadá! Co chcete!
vaši ženu!
Výstup Za Davidem objeví
g.
Eecha v bílém noOuím
se
šatí'
a v závoji.)
Recha, Pedešli.
Recha. Slyším spor, pánové si peji Arcimbaldo. Sláva! David (kárav). Ale Reclio! Recha. Což to nco zlého? Pánové jsou umlci a dovedou oceniti krásu a zárove ctíti ženu. Není-li pravda? Pánové se obrátili k nám v plné a ta nesmi býti sklamána Nechci íci a tvrditi, že jsem .
.
.
dve
krásna
—
ale cítím,
serenadu so
ekali na slunce
mésíom.
že jsem
odmuji.
—
žena a tak
prosím, aby se
vdn
za
Pánové snad spokojili s bledým
(Strhne závoj.)
!
!
rabínská moubros.
30
Spranger (klekne), A s hvzdami oí Arcimbaldo. Venuše!
vašich!
Saveri. Apparnit dea! Arcimbaldo. Creatnra bella bianco vestita!
Spranger. Andéle!
Recha
(shrnouc
si
závoj
pes
obliej).
A
nvDÍ vidím,
že jsem se nesklamala ve vás, pánové.
Spranger.
Stojíme zkamenlí jako starci
ped
Helenou v llin! Arcimbaldo. Jsem nmý úžasem! Saveri. Jaký jsi taj, ó kráso! Recha. Dovolte, bych vám pála dobrou noc. S bohem, pánové! (Podá ruku Davidovi, kyue
malím
Výstup Pi-ertešli bez
a
dstojn
odejde.)
lo.
Davida
a Recliy.
(Malíi opét zasedají ra svj stl.)
Arcimbaldo. Vru, krásná Saveri.
A
jak dftstojné
její
to
žena!
chování, plno grácie!
Spranger. Škoda, že je židovka Arcimbaldo. A ješt vtši, že jest vdaná! morous Saveri. A nejvtší, že jest s ní ten žárlivý
!
RABÍNSKÁ MOUDKOSt.
Spranger. Však
to je
pravda
—
31
zajímaví jsou
oba; b}l bych skoro ekl, že spíš je to njaký rabbi cestující do Prahj', jen aby uvidl aneb v uenou
hádku se pustil s rabbim Lówom Bezalelcm. Tak vypadá a se chová, ne jako obyejný obchodník. Arcimbaldo. Ano, co se týe rablho Lowa
—
denn
nové a uovc o
nm
se vypravují povsti, divné
neuvení.
až k
Saveri. Je alchymista!
Arcimbaldo. arodj a kouzelník! Spranger. A co více než to, je velký uenec, a to nco jehož cenil sám zemelý Tycho de Brahe znamená, jehož poctil návštvou v jeho díln u kamenného lva na Široké ulici v mst Židovském sám
—
rísa.
Saveri.
Jemuž on
snesl
celé HradL-aiiy
do
své
ve
své
jizi)y.
Spranger.
tmav komoe
Povídaky!
Ukázal
mu
je
na skle
Arcinnbaldo. Ano, ta komora tmavá!
Což
víte,
že do ní nikdo nesmí, ani žena rabbiho?
Saveri.
A
co v si
pechovává?
Arcimbaldo. Má nkolik ástí ta tmavá komora, které se na pokyn rabbiho, jak chce, zamují a stídiíjí.
V jedné jest antenora,
pec nesmrtelnosti,
RABÍNSKÁ MOUDROSt.
32
ve drubé kotel
auri potabilis.
plný tekutého zlata,
šperk
ve tetí okované truhly plny zlata,
a draho-
kam. Geissier
(ti§e
k Langovi).
j
To
zbytek pokladu
Mardocheje Maisla.
Arcimbaldo. Salomonis,
spisy
kabbalistického
Dále
arodjné
knihy,
a všecky
Raimonda Lulla
Sigillum
pomcky
umní.
Spranger. A jak to všecko mory posud niko nevstoupil?
Arcimbaldo. Lid
si
víš.
když do
té k.
-
to vypravuje.
Spranger. Což lid! Ten vypravuje také, že ral.: Low si udlal hlinného panáka, Golema, jemuž vdeclii :
duši, a Který jej v kabbalistické jeho
kuchyni obslu-
Jednou ten hlinný chlaj) vypovdl rabbimu poslušnost, vzpímil se a rostl hrozný, až se hlavo;; hoval.
stropu jizby
na, ekl mádku
dotýkal,
ale
rabbi se
nezalekl:
kouzelné slovo a kolos rozpadl se
dcchi v hro-
prachu.
Saveri. Podivno!
Arcimbaldo. To jsem posud
neslyšel.
doby najal si rabbi k obsluze patrn, aby nemohl vyblbého lirbáe Jechiele tak snadno eem, ale Nevím tajfuiství. jeho zraditi
Spranger. Od
té
—
RABÍNSKÁ MOUDROST.
vru, je na
labbibo by muo zajímala, tcbto povstech.
diliia
Arcimbaldo. Což rabbibo proti'
se
do jeho
i
33
co pravdou
to,
žena asto prý
neslyšel'?, že ani vlastní
kuchyn
nedostane,
mezi nimi jsou mrzutosti a bádky.
Saveri. Toto tajnstkáství jest
práv podezelé.
Spranger. Mne to dráždí! To by ert, abych se nedostal do komory Lowovy!
Arcimbaldo. Brachu, nedostaneš
se
tam!
Saveri. Škoda myšlení a práce!
Spranger. Vsadíme se, že se tam dostanu! Arcimbaldo. Prohraješ, miste! Spranger. O sto kus portugalesu. Saveri. Prohraješ!
Spranger. Do tí dn vniknu v tajemství rabbiho, která S(it\a budou stát za tu práci, ale sazku vyhraji.
Arcimbaldo. Nevyhniješ! Spranger. Tedy platí, pijímáte sázku? Saveri. Platí!
Arcimbaldo. Pijímáme! Spranger.
A
zaplatíte
stejnou sumu.
když vy-
hraj u?
Arcimbaldo. Pidám ješt dvacet
pistolí
Saveri. Já tiicet! J. A''iclilickJ'
:
Kahfnská moudrosf.
3
!
RABÍNSKÁ MOUDBOS.
34
To
!
!
Spranger. Dobrá, tedy do tí duv, uvidíme by ert, abych tomu na kloub nepišel! Lang (vstává). Mám již dost tch povídaek.
Pjdem,
Geisslere!
Spranger všichni vstávají).
(nevšímaje
si
hostftv
Je as, abychom
u lev(?ho stolu,
šli.
Zaplatíme.
jenž
Hej,
Prefáte
(Pi posledních slovech vstal Chanovský od stolu, kde posud v hluboké dum dlel pohížen a blížil se energickým krokem se postavil. Když Lang s (ieisslereui piSli ke dveím a ped k nmu, zastril prudce závoru a zvolal hlasem velitelským.)
n
Chanovský. Zpátky! pane Filipe Langu!
—
Odsud nevyjdeš
Arcimbaldo, Saveri, Spranger: Lang!? Lang. Jaké to šašky, cháme, zi^átky, nebo
t mravm
kord
živý,
mj
nauí,
Spranger. Nu
to
jsme
si
dali!
Saveri. Slyšel všecko
Chanovský.
Ano, musím
s
tebou,
pane Filipe
Langu, vážné slovo promluviti.
A kdo jsi, neznámý všeteko, jenž zastumn, všemohoucímu Langovi? (Rozhrne Ano, pánové, nímiám píiny odkryje hlavu.)
Lang. puješ pláéí a
cestu
stydti se
Lang,
za
jehož
své jméno.
pízn
Jsem
obávaný Filip
ten
arcibiskupové
a
kurtirsti
vy-
!
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
bledávají,
Lang,
ten
jenž
vnouat zve
ktil svých
k svatb svých
dti
hlavy korunované.
i
a
Slyšel
—
jsem nestonána ei vaše odpouštím vám smlos a drzos vaši moh by vás hrakou pivésti do erné nelto bil vže a na muidlo, ale ím jsou slunci sliny klnoucích žebrákv a msíci štk hladového psa V Ale pravím váni: po druhé bojte se šlápnouti mi na nohu, nebo snadno bych vám mohl šlápnouti na hlavu, moh' bych si umíti v krvi vaší &vé ruce a srdce z tla vykousati. \ ám S bohem, pánové (K Chanovskému.) Hajdy, mladíku, nechci ani tvé jméno slyšet ;
!
—
z cesty
I
—
Odstr
ho, Geisslere
hanovskího
(Geissler tlice
odstrit,
lilochou stranou
Chanovský. Zpátky, Geissler (Odskoí ke
stolu
U
Lang.
ty
erný
lýtka.)
truse svého pána!
S tím nejsou žerty.
(úpí).
Seligiuan.
ale tento tasí a švihue jej
kordu pes
ua levo, pod který vlezli oba židi Isak a jakmile zeli, že Chanovský tasil.)
cTábla,
tedy
to
nejsou mumraje
A
(Malíi u svého 'atolu tvoi malebnou sku)iiuu.) ty
víc? JSi,
smetk? Chanovský.
sundá klobouk že
kfio
Ilinod
uslyšíš.
a iiiibllži se-k
malím,
Lang sniéuje ke dveím
se opováží
piblížiti se
a zvolá
(Odioží
na cest
hromovým
svj
piást
se obrátí
Kdo
hlasem.)
ke dveím, je synem
a
vida
smrti
3*
!
I
RABÍNSKÁ MOUDEOS.
36
ped
(Postoupí
Vám, pánové,
malíe.)
sed
Vidél jsem
zde drahný
vaše ušlechtilé a
rytíské chování a prosím, byste byli kterou zde
ped bohem
mj pozdrav
uctivý
as
svdky mé pe,
a vámi chci vyíditi s
panem
—
jméuo Filipem Langem. Jsem Štpán Chanovský prázdné, beze zvuku, ale jméno poctivé mám u Bran;
dýsa statek a lole a pišel jsem do Prahy, hledati ne práva, ale pomsty; nebo práva se nikdo nedovolá,
dokud práh k velikému srdci našeho císae bude stežen kousavými psy. Vím, že bych se nedovolal spravedlnosti a proto
ji
A
sám.
vykonati
chci
tak
pravím zde, jako muž poestný, že ty, Filipe Langu ž Langeufelsu, císaský rado, mstský hejtmane v Kremži a Innsbrucku, první u vaší pítomnosti,
komoí Jeho cti
Milosti císaské, jsi prodajný lotr,
mrba
dobrého jména
a
niema vení,
pánové,
!
a
usvdený
mrzký
bídák a
ti vhod toto mé oslohoden souboje s mužem
(Všeobecný úžas.) Není-li
pak
poctivým.
se
bra,
a
(Doráží naíi
Lang
(B
nejsi
meem.)
S blázny mi dvée!
poškiebkem).
Geisslere, otevi
Filip
Chanovský. Ani krok, otroku!
Lang nejedná.
—
Aby
se však
nezdálo, že jest pravdou, co on praví, slyšte, pánové
statení
padouch.
a urození,
Ti
dcery
ím se ml šafá
na mne provinil tento císaských dvor Ondej
!
BABÍNSKÁ MOUDEOS.
Ivvéch V Brandýse, byly jak ti tento lotr uátlaky a
mu
Pyl manové,
vdov Tomáše
úad
lv
hlídae
íká „má
nejsladší komornice"
vždycky
z
ubohých obtí zemela v
v
bahn
byla
velikého
mojí
piml
Margariniho, jíž
a potvor v královském
milenkou a
jeho
zahrad
a tu jejich
odevzdal Lorenzin
kde je
do Prahy,
je
v
že povolil chlípnému jeho chtíi a od-
slabého otce, vezl
rže
výhržkami k tomu
msta
nevstou,
a
jeho
opatíil
zvinci, a které
nkdy
která jest
Jedna
kuplíkou.
šílenství,
druhá zmizela
Tetí
bez stopy.
Filipe Langu,
—
mn
ta však
zaslíbenou
—
nebo co jsi Co jsi z ní uinil, neptám se mohl uiniti, každý se domyslí. Pln nedokavé touhy a nadje letl jsem ve dvorec otce jejího v den satku, ale odtamtud \yjel prý ped slunce východem kr\tý vz s ubohou obtí a ujíždl smrem ku Praze. Netvou, neb co mi platná bídná a žádám na tob ziiectoá, ale žádám spravedlnost a sám ji vykonám. Vás, pánové, zvu za svdky netvor zvaný Filip ženou.
ob
—
Lang
tuto
jizbu
živý
neopustí
Nu, haj
pane,
se,
císaský rado (Geissler mezitím
nepozorováni se vytratil tlvikama vedle kredence.)
Lang
(vztekem sotva
V nastraženou
pas lotr
tžce
oddychuje).
— jsem
ztracen
Padl jSem
—
v
ruce
!
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
38
muže poctivého, odmním
Šílencov. Pánové, chrate se
!
vám císasky.
mj
a spiklý
nho.)
(Maiifi se odvracejí od
nepítel
!
—
To blázen dvée
Geisslere, otevi
!
—
Isaku a Seligmane, bžte pro stráž
ti
Chanovský. Nu tak se aspo, ernou duši z tla vyženti Spranger.
bra, než
sketo,
pane Langu, vinen tím, co praví
Jste,
muž?
teuto
Lang. Zpovídat
nikomu nebudu
se
—
Spranger. Jest vinen
obran kordu
nezvedne,
pane, jak za dobié uznáte
muž poestný k
vaší
(k Chanovskénm.)
Jednejte,
—
my
ruce,
t
tedy
myjem
si
my
vám pekážeti nebudem. Chanovský. jak p«a!
es
smyta
býti
Lang Filip !
kord i;ím
Jsi souzen, Jidáši
(86 vzcliopí a odhodí
bez obrany
mflže (Vrhá
!
pláš,
se
stoji
zabít
jen krví tvou na nho.) celý v
kovovém
si
ncmysli, zákeníku, že
Lang chodí na polulky
své bez do^tatené zá-
brnní a
ruky
!
Musím
ubohé Veroniky
tasí diouiiý
Jen bys
si
me).
nemysli,
rozstííštil,
Jen
že se
než
ti
podá bez
protkneš
mj
boje,
pt
háv a pod
mám drátnou košili, sekej, chlape, sekej! Chanovský. Nuž tedy jménem Bohorodikyl
ješt
(Zápasí.)
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
Spranger
o< ^on.^.uhn.).
by jsme
mu pece
pi nm.
pomoci, právo jest
Arcimbaldo.
Mli
39
Proti Langovi?
Saveri. Je to na pováženou!
—
Spranger. Musí zahynout Lang (V i.oji). Hade!
mu
není
[uanoci.
Chanovský. Bazilišku! Lang. štíre
Chanovský. Babo! Spranger. Pi sfim svatá panna, já déle!
se
nezdržím
(Tasil
Výstup
II.
(V tom otevrou se tiše dvíka vedle kredence, z nich vyjde Geissler, za ním mstský hejtman, pak Jest muž stráže.)
Hejtman Milosti císae
(vrazi !
meem
Stíijte
mezi bo.jujííi.
Jménem Jcha
!
Chanovský. Jsem ztracen! Lang.
Pane hejtmane
padl jsem v brlohu
jest
v
as
vás
poslal
bh,
zákeník.
Hejtman. Nastavte muškety a kdo uiní krok synem smrti.
RABÍNSKÁ MO li) ROS.
40
Lang. Zatknte tohoto výtržníka, jenž mno, Filipa Langa, tžce urazil a o mé bezživotí usiloval
—
Jménem císae Hejtman.
mo,
tak
uitež!
Stane se dle
vaší Milosti!
vftle
Váš
pRne!
Chanovský.
Ustupuji
císaské Velebnosti práva
pesile
si
—
u
trnu Jeho
vyžádám.
Lang. Blázne, v bílé vži snad (k stráži.) Odvedle ho! (K hejtmanovi.) Všc jsem ojlioten, p:ine liejtmane, !
na strážnici starého msta pražského složili v propísahou a estným slovem potvrditi, (ikazuje na malíe, ironicky.) Pánové tito byli nestrannými svdky tohoto zjevného násilí, jsou známí všem a mohou, kdy vám libo, složiti svdectví. Nym', prosím, jich netokol a
zdržujíc, a pejte jim volného východu.
Hejtman. Na
Jdte
s
slovo vaše, pane komoí! inkulpátem a bedliv ho ostíhejte
Lang. Je to bezpochyby njaký spiklý pane hejtmane! Poj, Geisslere! (Odchází
hnló stedem
zii
nimi Isak, Seligji.an,
Spranger
,k
ciianovskému).
Já vás
lituji!
stráži.)
jiikhart.
stráí:
Chanovski^ho.)
Chanovský. Vcíím v spra>edlnos
(k
sváz.ilii
i
!
rabínská >rOl'DKOS.
41
Hejtman. Ku píodii pochodem na strážnici staroDohrou noc, pánové, radím vám, byste mstskou! ím dÍMv tím lip olilédli se po cest k domovu. Arcimbaldo. Dkujem za laskavou radu!
—
(Hejtman » stráž
s
Chanovsk^^ni odejdou.
Výstup
12.
Spraiiger, .Vciinbaldo, Saveri.
Spranger. Ten hoch so mi líbil, škoda ho Arcimbaldo. Je ztracen, kdo Langovi v spáry padne
.
.
.
Saveri. Jak síla v
—
jeho
PojcTte
ei
—
mu
Ml
Spranger.
jen pomoci!
pravdu ve všem!
a vystoupení
plnoc
—
!
se
David klenou
David (scházeje po nové. Žádného klidu, nada!
ta !
odbila.
Výstup (Ka iiavlai objeví
Ten ohe,
Škoda, vše ztraceno
z 7.a,
13.
Bruselu vede Reehu zakuruku.)
stupních).
nejdi-ív
To
Strašný
sorenada
—
dm,
pá-
pak kano-
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
42
Ttd mžete
Spranger.
—
Nikoliv
David.
oka
být klidným, pane!
již
bychom
nezamhouili.
Lépe bude, když odejdcm. Spranger. Jak, tecT v noci? Co vám
to jen na-
padá! David. Dukáty bych zaplatil prvodího. Mám který by se nehnval, že jej
zde výborného pítele, v noci ale
bouím
a rád by otevel
jsem poprv
neku -li
o
pl
Praze
v
a
dm svj
netrefím
pohostinný,
tam ve dne,
noci.
Spranger. Kdo je to? David. Velký rabbi Lów Bezalel. Spranger. Jak? Low? David.
Bydlí na Široké
Ale kde najdu prvodce chvíli
nkoho
—
ulici
u kamenného
šenký
sotva mi
lva.
v této
opatí.
Spranger. To
je to nejmenší!
k domu rabbiho doprovodíme, vi, Arcimbaldo?
My
vás
s
radostí
není-li pravda, Saveri,
Saveri. Zajisté!
Arcimbaldo. Rádi a hned. David. Jak vám dkovati, páiiové! Poj, Recho, vše jen kráse tvojí
dkujcm
Spranger. Prefáte! Pochodn! David.
Tcb
snad neteba.
F RABÍNSKÁ MOUDEOS.
Saveri. Jen necht, ulice Židovského
43
msta
jsou
tsné a tmavé. Spranger. Pojte iVe dveích zjeví se shilia s ponaped, hochu, do Široké ulice na Židovské msto, ke kamennému lvu, kde bydlí velký rabbi Lów Bezalel (Stranou.) Asiio se dozvím, kudy k nmu, 1
chodní.) Jdi
!
snad pece sázku vyhraji! (.Viichni odcházejí.)
Opona spadne.
"SS"
JEDNÁNÍ
II.
Scéna: Sí u labbiho Lowa Bezalela. Strop a stny bohatými ezbami ozdobené. Na právo velký gothický krb, na imse jeho zlaté mísy a vásy, ramenaté svícny a S.ibesová lampa. Na levo stl pokryt pergameny a knihami, folianty, globem a psacím náiním Asi do prostedku jeviSt vystupuje LSwova alchymistická dílna, povstná tmavá komora. V stedu má tžké okované dvée, plné arabesek a ryteb, na jedné stran ovální okénko. Na dveích jsou zasazeny tyi velké knoflíky barvy bílé, ervené modré a zelené. U krbu Irží dva kamenní lvi lev, znak to ;
rabbiho, jest
umístn
nade dvemi sín v levo i v právo i nade dvemi komory. Všude písná, spíše pochmurná nádhera. Hojnos židlí a sedadel. Po zemi v koutech taktéž knihy a folianty. též
Výstup Pi
oteveni opony
stojí
rabbi
volá do
LOW
I.
L«w
pod oválným okénkem
(velký kmet vznešeného tla držení
vousem v obleku
z
rukávy). Jechieli
a
nho.
erného aksamitu
s
s dlouhým, bílým širokým pásem a svislými
!
r Jechiel
Low.
(u
rabínská moudrost.
45
okna v komoe). AllO, rabbi
Nezapome
mé
na
rozkazy!
Rozumls
všemu ? Jechiel. Rozuml, rabbi!
Low (postoupí ku stolu). Ubohá dívka! Dotkl se Jehova prstem svým srdce mého, a ekl: Lowe, syuu Bezaiela, vstau a jdi a polož vli svou jako tvrdé bevno ped rozjeté kolo osudu a ono se zastaví.
A
stalo
se.
Ted musím
již
pokraovat
Výstup
v této úloze.
2.
z komory vyjde Jechiel, malý hrbá
bystr.5
tváe v roztrhaném
kaftanu.
Low, Jedlici.
Low, Zavi dobe dvée komory, Jechieli! Jechiel Stalo se, rabl)i. Low. Uinils vše, jak jsem rozkázal? Jechiel, Uinil, rabbi. Low. Uložils dívku v teplé houn, nakapal jí do úst osvžujícího balsamu, dal na nohy stydlé podušku a horký kámen? JechieL Všecko, jak jsi Low. Co dlá ta dívka?
naídil, rabbi.
!
EABÍNSKÁ MOUDROST.
46
Jechiel. Sladce v spánku oddychuje.
Low. Poj
blíž, Jechieli!
Jechiel (pistoupí k nému). Peješ Low. Pohled mi do oí Jechiel (uiní tak). Ote!
Low
(hraje
si
si?
jeho vlasy v patrném pohnutí).
Kollk
let
dom?
sloužíš V
Jechiel. Sedm.
Low. a ústa
má
Vidls nkdy nohu mou na cest kivé' na cest podvodu?
Jechiel. Nikdy, rabbi!
Low.
Vidls, že by kdy rozkazy
mé
necelily
k dobru? Chtls vždy jen dobro a
Jechiel.
sil
vždy
jsi
jen lásku!
Low. Naizuji ti mlení, Jechieli, mlení, které pod škraboškou zdánlivé blbosti, je ti híkou poslechneš mue, hochu? Jechiel. Jako vždycky. ;
ped chotí mou? ped tou.
Low. Mleni Jechiel.
Low s
tebou
(položí
i
mu
ruku na eio).
Jdi a Jehovah
bud
1
Jechiel balsky.)
I
(políbí
lem jeho roucha).
Ale dovolíš, abych
sml
Poslouchám. (Náhle býti veselým?
Ši-
RABÍNSKÁ MOUDROST.
Low. Naopak, rozkazuju ti pláe a trudí se v úzkosti, s tím nelioske'
zalíbení. Jdi, (Jechiel
Low
Kíká
(sám).
more
—
i
má
hvzdy v
mysli
odbéhne do komory.)
studené vody, které pod ním
pravda; ale
povtí pozná lovka
3.
že kdo v cizí záležitosti se
se,
skáe do vdra
roste v
že kdo
víš,
hochu!
Výstup
v
nebo
]iláí v noci
srdce veselé však miluje pán a
;
utšené své
míchá,
to,
47
íká
se též,
že
i
pták
srdce tvrdého a nelaskavého.
Ml jsem býti na ostudn ptactvu nebeskému? Skoil jsem radj do vdra studené vody to£ vše! Vyplavu také ven
s
pomocí boha!
pítele svého
Vltavském
— — Jdu z návštvy od vzácného lidí na behu Jakás dívka skoila do
Keplera a vidím shon
Co
se
dje?
—
reky, z vozu ukrytého se vydrala a pehou])la
pes mostu
zábradlí.
Dav vidl tonoucí a
skokem
nehýl)al se.
Což musil pijíti žid, aby pohnul srdcem jejich? Dal jsem tyi dukáty pevozníka pacholkm, dva Jich pomaham a nevím, pro se mi chvlo srdce pi tom. Blázen, kdo ped dobrým skutkem utíká! Šastn ji zachránili, ale co s ubohou? Kdo ji zná?
—
EABÍNSKÁ MOUDROST.
48
Kam
A
s iií?
vydati
nkdy uinil
zdaž vydati
!
se.)
vnitní mi
pro
Ale
nebylo by
prchala? Právo
Vzal jsem
ale hlas
(Zastaví
právu,
ji
ped kterým
železné dásn.
nevím,
dále,
pak,
osudu,
ji
ji
dí,
že
dobe jsem
chci tajiti
to
má
k sob. Co bude
ped
svou
—
ženou? Zde uzel, který nerozvážu. A pece ten hlas mi káže velitelsky mlení! —Ženám tžko mlet, jako ptákm nezpívat. Jedno slovo je halí, mlení dva, já mám radji dvri. Však tu pichází.
—
Výstup
4.
(Vejtle Perl, za ní Recha. odkládají vrchní Sat.)
Liiw, Perl, Kechit.
Lów. Nu, a
prohlédl
si
vzácný host náš synagogu
msto? Recha.
LOW
Dkuji,
(kývá hlavou).
Recha.
rabbi, jak vaše
A
David
Odešel hned
z
cho
je dobrá!
?
rána na hrad královský
za obchodními záležitostmi, vrátí se až k polednímu.
Low. mácnos. šperky a
Nu, Perl, ukaž svému
Mé
hostu
pece
do-
málo bavily, spíš tvoje kmenty, šatstvo a kišály, pístroje a stolní folianty,
by
ji
KABtNSKÁ MOUDKOS.
Bh
náiní! tolik,
nám požehnal
dary jeho je
a skrývati
jako jimi opovrhovati.
Perl
(mlí).
Recha.
mám
49
Paní Perl musí za
tolik náhledu,
sama
domácností, rabbi,
dovedu
se
abych nezapomnla, njaký lovk,
zabaviti.
mn
—
Ale
njak známý,
dm a divn si nás prohlížel. Lów. Ml patrn nohy k chzi a oi k dívání má dcero. isté vod to nepekáží, když se v ní
obcházel váš
se,
zhlížíme. |
Tvoje lhostejnost je
Perl.
vru
víc
než klidem,
opatrností není!
Ped lovkem
Lów. srdce
stojí
istých rukou a istého
vždy andl Gabriel a zachycuje v
své bláto a kal, který
drahá! Jdi jen
na
vrhají
dlan
nepátelé jeho,
má
Rechou!
s
Perl. Když tak porouíš, zda
mohu
jinak.
(Odchází za Kechou na právo.)
Výstup Low Ale jho
(sám).
její jest
Žena prý sladké
pi
Te
teba
zase již se vrací?
J.
5.
nejvíc
tom. býti
Vrchlický: Habisská mondrosf.
trpí,
když miluje!
(Dívá se za
opatrným!
ní.)
Aj,
*
!
4* KABÍNSKÁ MOUDROST.
50
Výstup Perl,
mrav
6. (v
komoe).
Recha nedopustila, abych
Perl.
ukázala jsem
a
Low, Jechiel
jí
naše zásoby.
ji
provázela,
Je to žena ušlechtilá
vysoce jemných.
Low.
Tob
se sotva vyrovná,
Perl (neodpoví
Low
(popojde k okr-nku kuchyn).
Jechiel
má
holubice!
a skládá stolní prádlo).
(uTnit).
Jechieli!
Rabbi?
Low. Vaí se? Jechiel. Yarí a hází
Low.
bíle'
bubliny.
Stup?
Jechiel. tyicet.
Low. Zahívej do osmdesáti Perl
(s
povzdechem
odejde).
Výstup
7.
Low (sám). Ubohá! Vím, co ji tísní, je mi jí srdené líto, však pomoci jí nemohu. (Zamyslí se.) Sám sebe asto se tážu: Na ty mumraje, na to tajnstkáství
— má pravda a vda zapotebí této škrabošky? — dnes ano. Což roz-
Snad pijdou doby, kdy ne
I
!
RABÍNSKÁ MOUDlROST.
hlédnu-li se kol,
neiní
51
vny bh totéž? Celá píTo jeho škraboška, a svta bh blíže stajeným
roda jaký to velkolepý mumraj! jí
zahalen pivádí života
jich
likolm
!
A jak
nádherný
to
mumraj
v kukli mlhy, v bleskném odní,
duše dítte
— jaké
!
v azuru
za nímž se
to stídání,
Tvá
nebes
istém jak tají
pravda
A lidský rozum, ervík — chce chápat a mže! Tak se dje tob, má Perl! — Ticho, opt jdi\
jediná
!
i
Výstup Pei'1,
Perl
netu
8.
Low.
(vzlykajíc za svou práci se ubírá).
Low
(jde za ni a položí jí
Perl
(pláe).
vné dít! mj pane!
Ldw. ženo, Perl. Nic,
vlídn rukn na rameno).
Mluv, co je
1
erl
ti?
Low. Nic ženy jest bezdné more. Hodím tam si svého pezvdu, co vyvážím? Písek. Vím, co t trápí, ale musím státi na svém, Perl! tyicet let žili jsme spolu v míru a lásce malikost, dtinství, hloupos a zkaleny jsou poslední dny naše, Perl!
—
—
Perl.
A pro
jsi
dtinství, malilíos a
tak tvrdošíjný, když je to jen
hloupos? 4*
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
52
Low. Má Ženo! Ty tedy svou komoru neoteveš? Low. Ne, má drahá! Perl.
Ó
Perl.
jak jsem nešastná!
Low. Jak dti neštstí, ženol
nkdy. Dej
s
drápkami hrajem slovy štstí a
Ale drápky se náhle
pozor,
a
mní
v balvany
tebe v hlubinu nestáhnou!
Perl. Tvá tvrdošíjnost jest tím balvanem nejvtším. Což nejsem hodná tvé dvry? Nebyla jsem ti vždy vrnou, oddanou a trplivou chotí? Nezasloužím
úcty? Nemám práva na to zvdti, co komoe? Nesmím jíti s tebou cestou práce, vdy? Ty mne podceuješ, mj pane, a to
tvé
tajíš v své
snahy a
mne
v hloubi duše bolí.
Low
(ksob).
Má
pravdu! Ale jak
do komory? Jindy bych byl
dnes
ji
vésti
kdyby byla tak dnes, všecko vykládat znova mohla by naléhala mít všelijaké podezení! Ne, na dávati zlému duchu Bíf zlých myšlének do ruky ? (Nahlas.) Mýlíš se, Perl povolil,
—
—
Bylas vždy kídlem ale vše
má
dn
je
duše a rosou mého srdce,
nemžeš!
Kapeš žlu v zbytky íše mojí a žlu na horší než na povrchu, to ml bys vdt, ty,
Perl.
moudrý
mé
své meze, za tyto ani ty
rabbi!
!
!
kabínskA moudrost.
Tob
Low.
chybí
vlvra a
na povídku, kterou jsem
Cbudý rabbi
šeho: zlé
asy
ml
ti
53
víra, ženo!
Vzpome
povídal v den súatku na-
zlatý šábesový svícen,
a on byl nucen prodati
jej.
pišly
Nechtje však
zarmoutiti ženu svou, dal dlat stejný mns.izný a tu když jim bylo nejhe, zadívala se žena jeho na tento
padlaný
svícen a íkala: Vida, je
nejh, nebo máme posud
ddictví
nám otc
zle, ale
není
svých, zlatý
Rabbi asto byl až k slzám pohnut nechtl rušit svatý její blud. I zemela
svícen šábesový
nad tím v
nm
ten,
a
šastna a blažena
upírajíc
i
jak myslila, zlatý svícen šábesový.
v smrti
oi na
Ó
ženo, všecko
že
nam ženám
je víra
Perl
(vzlykajíc).
staí všecko,
Tím chceš
lež místo pravdy,
íci,
škraboška místo tváe,
Však mýlíš se, ty velemoudrý a poslouchám t co svého tomto neustoupím, do tvé komory
sen místo skutenosti.
mj
pane!
chot
Ctím,
a pána, ale v
se dostanu,
miluji
stj co stj!
Ranné
a prpovídkami talmudu nezhojíš (Odejde.)
srdce
parabolami
RABÍNSKÁ MOUDEOS.
Výstup Low Však
i
(sám).
z toho
9.
Má pravdu! Ale nemohu více zpt. mi tryská pramen nauení I nejlepší !
paraboly a píklady mohou psobiti opak zamyšle-
ného úinu. Já chybil
— já
ale všecko je láska, a
ml
ml
mnoho, Nyní pykej,
íci, víra je
jsem
povolit.
synu Bezalelv!
Výstup
10.
(Vstoupí David z Brusselu, jest polekán a zdéSen.)
David, Lfíw.
Low.
Aj, tak brzy
David.
Zlé
zpt, milý píteli?
hvzdy
svítí
od
poátku nad mým
píchodem do Prahy. Low. Nu? David.
drahokam pijdu ti
~
Víš,
ml
vše
žo velké objednávky zlata, perlí a
jsem pro císaskou komoru a te, když
umleno
své nahodilé setkání
a vyvráceno. Vypravoval jsem s
Filipem Langem vera. Dnes
to již nese ovoce.
L5w
(k^vá povái^iivé hlavou).
nebezpený lovk.
Filip
Lang
je zlý a
!
David. Nebyl jsem ani puštn k slyšení! Setkal se v pedsíni sice s dvorním klenotníkem Anselmem Loretem, který vidl mé vci a nelíený jim vzdal obdiv, ale v tom pišel Lang, vrhl na mne zlý pohled a upel všecky objednávky císaské jsem
jsem
;
znien.
Low. To jsem oekával. Mls mu pár smaragdv a perel
bud pro
David.
v žilách, že jsem
Low. Tys David.
nho
nebo pro jeho ženu podstrit.
Chtl nco
mu
jiného-,
krev
mi
vzkypla
nedal políek v nestydatou tvá.
prchlý, Davide!
I ty
hnvu
bys neodolal spravedlivého
Pitoil se ke mn a ekl slovo jediné: Recha! Rozumíš? Za tuto cenu mohu uzavíti ten obchod. Jinak jsou mi císaské komnaty zaveny, má vzplanutí.
cesta sem, ty výlohy, ty útraty, to strádání
.
.
.
Tak rychle to nejde, Davide! Lang není všemohoucí. Mohu také ke dvoru. Zde na této židli sedl jednou Rudolf II., ímský císa a eský král! Low.
Mohu
s
ním
mluvit.
David. Zkus
to, chccš-li; ale nejsem hotov. Lang mi na srozumnou, že nedám-Ii po dobrém, dám po zlém. Ti chlapi z krmy od víra obcházejí tvj dm, Lówe, a pijdou sem. Zde není ochrany, musíme odsud
dal
!
EABÍNSKÁ MOUDEOS.
Low.
Nemluvíš jako moudrý obchodník! podnikne a zkusí a vydrží David. Což mohu?
nco
Ten
již
Low. Zsta. Zakroím
Pi emž
David.
Low.
v tvj prospch.
ztratím ženu.
V mé komoe komoe?
Neztratíš.
V
David.
tvé
jí
Low. Ano, jdi a zavolej Rechu! ja jednati v tvj prospch. David
(volá).
nikdo nenajde.
-
Dále budu
Recho!
Výstup
II.
Low, David, Recha.
Mj
Recha. pane David. Bez dlouhých výklad poslechni ve všem rabbího. Jde o naše jmní, ano o víc, o naŠi Pozdji vše ti vysvtlím. Tys moudrá a poslechneš!
es
Recha. S
Low
radostí!
ku své
komoe a stiskne eivenf knoflík) Budeš opatena vším pohodlím, dcero! (Dvée komory se otevrou.)
cjde
Vstup do vnit! (Eecha
Tam
je v bezpeí.
mne!
(Odejdou
L6w
A
a David.)
dvée se zavrou) ke dvoru, doprovod
vstoupí,
nyní jdu
!
Výstup
12.
(Po chvilce oteve se komora, z ní vyjde Jechiel, v tom proti
nému
vystoupi pani Perl, nesonc na stíbrném tácu
f% vina
a kasy medových pokroutek.)
Jechiel, Perl.
Jechiel (ksobé). To by bylo néco na zoubek! Perl (volá do vnit). Recho, Kecbo! Jechiel. Nenamáhejte Perl. Což by
l)yla
opt
se,
pauí Perl!
odešla? Snad se
již vrátil
David ? Jechiel. Ano, David se Perl. Nesla jsem
Jechiel (mžourá
vrátil.
nco k
jí
po tom).
zakousnutí.
Bylo by se škodou, kdy-
byste to odnášela.
Perl. Jechieii!
Jechiel (Nahiaf).
Perl
I
Ú rozumím
(gtrauou).
—
ale
nemohu
ani J'erl! (v rozpacích).
Jechiel
(stranou).
I
IMC
Mám
se
sám
dovtípit.
Perl. Chceš to sníst a vypít?
Jechiel nu,
njak
(stranou).
Aj
se vykroutím.
Perl. Nechceš?
!
— Ale
builu musit
mluvit,
!
r
RABÍNSKÁ MOUDROST.
58
Jechiel (bží k se
mžete
vci
ptát,
jedli jist u
vína). Jak Takové dobré
vezme pokroutky a íé
ni a
paní Perl?
(jí
hltav.)
pana Ibalamouna, když
slavná Balkis, královna
s
oslíma
navštívila
lio
nohama
a po-
(pije)
libky její byly sotva sladší než toto víno.
Jaké
Perl.
to
hlouposti jsi vyetl zase z knih
Kdybys radji nco moudejšího vypra-
mistrových? voval.
Jechiel to
bych
Perl s
Co
(stranou).
komoe
se robí v
rabbiho,
dal
si
(stranou).
Ten
je
nechápavý, jaký je
t.»
kíž
lidmi blliými!
Jechiel
(obUzuje
to potíž s lidmi
stranou).
se,
všetenými
Ta
je
zvdavá, jaká
1
(Pausa.)
Perl.
Nu, jak dlouho
Jechiel
budeš ješt oblizovat?
se
Ta má
(stranou).
trhání!
dkaz, jak dobré vci dovedou (Líbá
jí je.)
Perl. Pochlebníku!
— Ale
To
(Nahlas).
vidíš,
Jechielku, mezi
námi upímné slovo Jechiel (stranou). Nechcc to z ní ven tak jen mezi tyma Perl. Mohl bys mi .
.
.
.
—
íci, víš
—
co
Jechiel
dlá
a
(tajupln).
jest
vaše ruce pipravovat.
.
.
oima
rabl v své komoe? Co tam dlá?
tají
!
Perl. Ano!
JeChiel když je tam V
(náhle
—
s
blbým výiazem).
Co
dlá
rabbi,
Dýchá!
Perl. Jdi, blázne! Vždy na tebe tvá blbos padne,
rozumn
kdykoliv máš
zase vína a medových
odpovídat.
Po druh
ti
dám
kolák
Jechiel. liozumné! -- Co jest rozumné, paní Perl? naši noty, to je rozumné, co se sro-
Co hraje podle vnává
s
naším podnebíkem a lahodí našemu jazyku.
Perl.
Jdi,
naichl
jsi
pánovými prpovídkami.
Jak by ne, paní Perl? Zasate rži Sarouskou v hlinný koená a budou vonti po letech pán je vzácný ten jeho stepy balsamickou vní. ke, na nmž kvetou vonné rže moudrosti, já jsem Jechiel.
Mj
nmž
ten vetchý step, v
Perl.
A
on zakotven
—
co jsem já?
—
blinou Jechiel. Nu, když to chcete vdt kob-m nho. Perl. Tof mne urážiš, Jtchieli! Jechiel. Aj? Jak jste nerozumná, paní Perl, což nessaje z blíny neúhledné kvt život a svžes? Ctím vás velice tímto pirovnáním
—
Perl. Ale, co
dlá
rabbi v své
díln?
Jechiel. Inu, vaše roztomilos mne nutí k híchu. Ví bnh
Abrahamv,
paní Perl, tak jsem se ješt ne-
!
EABiNSKÁ MOUDROST.
60
prohešil na svém pánovi, ale kdož by vám odolati
mohl Perl
(radostn).
Rtu zahívaná
Jechiel.
zmnila .
.
sedla
lístku
do osmdesáti
která zhoustla v
páru,
v bílou
každém
jejímž veliká
se
Ty pochlebníku!
krpj
zlatá
stup
jako slza
.
Perl (poslouchá udiven).
A
Jechiel. Rabbi dechl na
zmti šedého litha Adama, ony krpje. kišálové, Perl.
.
.
lilii,
ovinul se kol stonku
.
v
tom
krpje
tryskiiul ze
podob
svedla Li-
a
lízal zlaté
lilie,
Avšak dech rabbiho a
slovo tajuplné
stekly a zachytily se na desce
již v
ruce držel a utvoily písmena.
A
písmena
ta
.
.
.
Jechiel. Petli jsme je Perl.
a
v jehož
olova had,
zapudilo hada,
Ta
Jechiel.
s
rabbim, paní Perl.
pravila?
Blaze
tm, kdož
jsou srdce prostého
a duše vící, nepoznají trampot strádání; avšak davci a všetekové, lidé blázniví a prostoecí v tenata, jež sami
nochim.
na
lilii,
(Odchází.)
sob
nastrojili.
zv-
upadnou
Alem, halem, ha-
1
>-
'-;-V
:
"
5^
'^'
BABlNSKá. MOUDROST.
61
Perl. Jechieli! Podvodníku! Blázne! na
(Je slyšet rány
Jechiel Odpuste, musím
vrata.)
jít
otevít,
nkdo
klepal
(Odejde.
Výstup Perl
Ó
(sama).
pátrat tajemství rabbiho. stálo! (Zarazí
se.)
Což
Však musím vyMusím! Kdyby mne to život
život, ale Ztratit
lásku, jeho vážnost? (Vášniv.) úctu,
13.
já se zalkuu!
Však
jeho úctu, jeho
stará se on o moji
vážnos a lásku? Zub za zub, oko za oko!
Výstup
14.
(Vejde Isak, pod paždim nese tlustý foliant za nim Jechiel.)
Perl, Isak, Jechiel.
isak.
Pozdrav
Perl. Co
Isak
mu
bh,
doma?
paní Perl! Je rabbi
chcete, Isaku?
(otvírá foliant).
Hle, paní Perl, krásný amste-
rodamský výtisk Majmonida, vzácnost veliká rabbi BÍ ho dávno pál pro svou knihovnu, ale byla mu cena pílišná. Dnes mohu jej dáti levnji. ;
!
BABlNSKÁ MOUJDBOS.
62
Jechiel (skoí mu do eá). To podivné, Isaku! mžeš dát knihu lacinji, jdi, stará šelmo!
Najefliiou
Je to záminka, je tu jeu na zvdách
(Stranou.)
od
Langa. Však pokej Isak. Aj ty
erný
kozle! (Chytí ho za ucho.) Což ty
dv pistole, které jsi mi ondy vylákal, jdu si V které díe tvého kaftanu zstaly, niemo?
pro
n.
Jechiel (vymkne se mu). Jaké to povídáš nesmyslv? nic nezstane, byla by to divná díra, leda taková, jako má tvé svdomí. Perl. Co tu lelkuješ, Jcchieli, což nemáš nic lepšího na práci ? Jechiel (ironicky). T mám, paní Perl, v rabbiho
V díe
v
komoe.
se 8
(Stiskne jeden z knofilkv rachotem za ním zavrou.)
Výstup
a zmizí ve
dveích, které
15.
Isak, Perl.
Perl
(zlostn).
stoeký a píliš Isak. vrátí se
áblovo
brzy
Mohl bych mluvil.
si
se
Rabbi rozmazluje kluka,
pro-
je
dovoluje. to semínko,
rabbi?
paní Perl
!
—
A
což
(Obchází pátravé kol, vSe prohUží.)
ho snad
dokat? Rád bych
s
ním
RABÍNSKÁ MOTJDBOS.
63
Což myslíte, že mi rabbi ekne, kam jde Spíš ten kluk to ví než já, jeho
Perl.
aneb kdy se vrátí? žena.
Nu, každý
Isak.
máme
svou
njakou chybiku,
paní Perl, rabbi je velmi moudrý pán. stavi se
(Obchází a za-
povstná komora, Nemohl bych se tam podívat,
u komory.) Aj, to tedy ta jebo
paní Perl? Vida, vida. paní Perl?
vždy víte, že tam já nesmím. To je chyba. Eabbi chybuje. Ale okénkem mužem pece do vnit podívat, to není nic zlého, Perl. Jdte,
Isak.
se
podívejte se také, paní Perl.
Perl. Nic neuvidíte, Isaku, Isak. Jen to zkuste,
Perl vykikne
a
(vystoupí
oko
si
vždy
tam tma.
je
zvykne
v tmách.
i
na Špiky a podívá se do vnit, v tom
odstoupí zpt;
tvá
zahlédla v okénku
íVeroniky).
Ó Bože! Isak.
Co
je
vám?
Perl. Což jste nevidl? tajemství, skrývá
(stranou).
To
tedy jeho
tam dívky!
nieho nevidím. Tak jsem se snad
Isak. Já
Perl.
mýlila, ale podívejte se
ješt jednou! Isak (vystoupí rovnž na fipiky a dívá toto se zatmí a z
nho
se
vystoupí karrikov;ná hlava
do okénka, dlouhýma.
s
!
KABÍNSKÁ MOUDROST.
64
oslíma uSima).
Aj ? (Odskoí.) Podivné vci
To
vidla?
jste tedy
Perl
resignací).
(B
Ano
Nu, a což abychom zkusili ty dvee, jak
Isak.
Tmi
jsou tžké. všelijaké
Zkusíme
(HQava zmizí.)
!
bych sotva hnul;
Na
knoflíky.
Když
mže
nám
co se
to,
nepovolí.
hle,
stát?
Bud
povolí,
zle.
mn,
je
Nu
Perl.
po
mn
neb
—
(Stiskne jeden knoflík zasní yý-
buch, Isak dostane ránu, až zavrávorá zpSt.) Aj,
je po
tu jsou
zmákly?
vejdem do vnit, když ne
povolí,
také nebude zrovna
aj,
než aby se
jsou,
(vm
!
se
bda!
Aj,
po zemi.)
tak vstate, snad vás to nezabilo! Jaké
jsou to hlouposti!
Vám se to nestalo. — Povolilo, Zmáknte také jeden knoflík
Isak.
Ouvej, ouvej
ješt ti.
!
(Vstane a kulhá.)
ale jak!
jsou tam
Nu, nechci schromnout na
S bobem, paní Perl; knihu nechám zde, na lístku její cena, pijdu si zítra pro od-
celém tle.
uvnit
pov.
je
—
ábelský
pozor, s takovými
Perl. Což o Isak.
to,
to
kluk
vcmi
ttMi
Jecbiel,
a
dá rabbi
není co žertovat.
milý Isaku Ale bojím se horšího. !
—
Nu?
Perl. Rabbi asto a tajn vychází z domu, napadá mi, zdali se nezapletl ve své pílišné horlivosti do vcí, do kterých mu nic není.
!
KABiXSKÁ MOUDKOST.
Isak.
Myslíte-
do
65
politických?
šaiejdii
—
Hm,
možná vc. Perl. Rabbi tajné obsylky a cesty Jechielovi na-
kazuje a asto do noci peníze pepoítává.
O mám
strach, co z toho pojde
Hra, varujte ho! Jste moudrá paní a on Isak. moudrý pán, nebudete pece proto žíti v nešváru. Však nemám asu dél a jtšt brní tlo od té rány. Majmonida zde nechám, cena je na lístku v knize. S Bohem, paní Perl (Stranou.) Jaké to noviny pro Langa (Odejde.)
je
mn
.
.
.
!
Výstup Perl klamal.
(sama).
ííe, to
Muž takový
v
i6.
nemže
být,
aby mne rabbi Ale vi-
stáí tak ctihodném
!
dla jsem dobe, nechtla jsem to jen íci ped Isakem, aby nebylo pomluv. V okénku byla díví hlava, hlava kesanky, zlatovlasá, krásná. Ó bože, bože! Co jen s ní tam dlá? K emu ji tam vzní?
Výstup
17.
Jechiel. Perl.
vJeChiel (vyjde náhle do eii. J.
Rabbi dlá
Vrchlický
:
ze
zlato,
dveí a vpadne
promuje
Rabinská moudros.
jí
sarkasticky
baby v mladice 5
RABÍNSKÁ MOUDROST.
66
a k tomu potebuje erstvou svží krev panenskou, paní Perl. Ano, tak to je a ne jinak!
Perl lile,
rabbi
z cesty.
Ó
a
s
(Odejde.)
Ó áble Já se zblázním Však tu, ním njaký cizí pán, ustoupím jim
(za ním).
!
!
bože, bože, jak jsem nešastná
Výstup (Vejde chvatným
krkem
!
(Odejde.)
i8.
ním v malé Tzdálenosti Bartolomj Spranger). rabbi Líiw, za
L&w, Spranger.
LOW (v roailení, jež nadarmo pemabá). MoudrOSti! Moudrosti, kde jsou tvé prsy! Rozvaho, kde jest tvé veslo!
Klide,
kde
je
tvá
paveza!
—
Ó
pane, co mi
na vlas. Je to velice pravd ona! Ten bídník, ten padouch! —
vyprávíte, souhlasí se vším
podobné, zeje to
Odpuste mému
mte
za
vdk
rozilení, posadte se, prosím, a vez-
íší vína. Hej, Perl!
Spranger.
Mám
Dkuji vám,
rabbi!
(RozMím
se
zv-
na kvap se svou prosbou, (sedá) a nechci vás zdržovati v ueném a zbožném vašem za-
dav
kolem.)
mstnání.
Low.
Perl!
!
KABlífSKÁ MOUDROST.
Výstup
67
ig.
Perl, Lftw, Spranger.
Low. Má drahá, zde pan Bartolomj Spranger, malí Jeho císaské Milosti, má se mnou dležité jednání. Jdi, pines víno a zai, bychom nebyli
dvorní
vyrušováni, (k Sprangerovi.)
Má
žena Perl.
Spranger. Odpuste, že vás ruším v milém
zátiší
blahé domácnosti, paní Perl.
Perl
(8
povzdechem).
dence do poháruv.)
ho
již lacinéji,
ekat ua a kdy pro
tebe
Máš
tO zátiší!
(Nalévá u kre-
cenu najdeš na lístku uvnit
—
ale
(s
se vrátíš, poslala
odpov.
Ach,
zde, rabbi, foliant od Isaka, dává
výitkou) já
jsem ho
—
chtl
nevdla, kde
dom,
pijde
jsi
si zítra
(Podává Sprangerovi a Lowowi poháry.)
Na
vaše zdraví, pane
Spranger. Na zdar vašeho domu, paní Perl!
Low
(ironicky).
Perl
(postaví poháry
Na
klid tvé duše,
na stl a
má
mlky
drahá
odejde,
!
(Pije.
Spranger
se ji ukloní).
4*
>
!
RABÍNSKÁ MOUDEOST.
68
Výstup
20.
Low, Spranger.
Low. knihu
—
Povolte, knihy,
to
pane, bych se ješt podíval na
mj
chléb,
duše mystický
chle'b
a svatý.
pane (Kozhiíží se kolem.) Majmonides! Jaká to Btudnice moudrosti, duch s drápy lva a kídly orlími (Vyndá lístek z knihy.) Nyní bude mj [('te.) Ne, to není
Spranger. S
Low
radostí,
(otevel knihu).
!
Mj
!
to nco
cena knihy,
nvadž
jsi,
zcela jiného! (te
rabbi Lowe,
na pozoru se
ml ped Filipem Langem,
svou tmavou komoru a zakopal co nejdíve, nebo Filip
hodin." nebojím,
—
Lang
t
její
varuji
mé
i
t, bys
bys vyprázdnil
poklady
—
navštíví dnes o
Aj, poctivý Isak dvojí hraje hru
ruce
srdce jsou cisty,
„Po-
z lístku.)
muž bohabojný,
a
a to
druhé
— já sa
pijde Filip
Lang nebo kdokoliv. (ZaTe knihu.) A nyní dovolte, pane, bychom pikroili k vaší záležitosti. Spranger. Vyprávl jsem vám vše, co se sbhlo vera v krm „U tí per" na Uhelném trhu; Lang ale pokrytecky odchodu našemu z ki my nebránil bda, kdo mu ví. Arcimbaldo a Saveri opustili již Prahu ze strachu ped jeho špehy a nohsledy. Udává
—
KAliíXSKÁ MOrDROSt.
nás všechny pro utrhání na
násilnictví a spojenství
skutkem ubohého Chanovského.
se šíleným tím
Low
cti,
69
A pro
(kíraje hlavou).
medle vy
jste také
z Praliy neujel?
Spranger. Dojal mne osud tohoto mladíka hlu-
Mám ve dvorních kruzích lecjaké spojem. Ale co císa churav, jsem zídka k nmu volán; nad to jít ke dvoru, bylo by vbhnout v sít Langovy! Vzpomnl jsem v té tísni na vás, jste pítel Keplerv boce.
je
a císa vás jisté chová v dobré
Low. Aíe
Filip
Spranger.
Jste
Lang muž
pamti.
v nejhorší
šlechetný,
obii, ochotný a úslužný.
Vy
vy nepi'ipustite, aby se
íkalo, že
rabbiho
Lówa
.
.
.
schopný" každé
najdete cestu ku dvoru,
nkdo
odešel od
oslyšen.
Low. Divná shoda událostí! Je to jist ona dívka, Ona mhi tedy Langovi v spáry
není v tom pochyby
padnout!
—
Ale
!
vidíte,
pane, já byl ráno u dvora a
zasazoval jsem se vší silou o slyšení u Jeho Milosti
— i
ale nešlo to.
t
Spranger. Hlete, bylo by škoda toho mladíka dívky. Budte soucitným a milosrdnými
Low. Což jak, jak
.
.
.
o to, neznáte rabbiho
Lówa, pane,
ale
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
70
dkaz
Spranger. Nový
A
v i-ukou.
obtžoval, ale musím, jak že bych
tahání se soudy,
Ujmte
souvisí! le'pe
vidíte, z
—
bál [Langa
se
niemnosti Langovy máte
pak, sám bych zakroil a vás bych ne-
ale
Prahy.
Ne snad
mn
píjemné
není
výslechy a vše, co
s
se toho mladíka, jehož
obyejn
tím
vám
co nej-
doporuuji.
Low
Soucit je olej olivový na rány
(v myšlénkách).
srdce a milosrdí je mléko
stj co stj, podniknu
.
.
života.
Podniknu nco,
.
Spranger (pohnut). Ó jak jste dobrý! (Stranou.) Ted musím odejít a komoru jsem pece nevidl. (V tom zazni ráuy na vrata.)
LÓW To
(zvedne hlavu a podívá se na hodiny).
je Filip
Spranger nesmí
.
.
.
Dvé.
—
Lang!
Bda, mé zde Kudy uniknu?
(vyskoí udiven).
(Eány
se
opakují.)
Lbw. Je pozd,
zastati
není vyváznutí pane Sprangere.
Spranger. Jde jist
me
mne, já tasil vera Ó na to on nezapomene
se svými trabanty a zatkne
na pomoc Chanovskému.
(Rány neustávají.)
Low. Máte pravdu.
Odsud nemžete
—
ale on
vás neuvidí.
Spranger. Což mne udláte neviditelným?
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
LOW. dvée
(Je ke komoe
Skoro.
se otevrou).
cíle
Low. hroraadé
!
modrý
stiskne
knoflík,
Vstupte, pane
Spranger. Ó, díky vám, díky! jsem U
71
fVejde do komory,
Mám
dvée
ted ve své kleci
(stranou.) se za
Vyhráno,
ním zavrou.)
pkné ptáky
po-
I
Výstup Low, David
21.
z Brusselii (vejde).
Lów. Což, Davide? Vše jest ztraceno, Lowe. David (pobouen). Moje cesta do Prahy byla nadarmo. U dvora jsou jako pitomí, s nikým nelze jednat a promluvit rozumn. Odjedu okamžité.
—
Low. Tys pvchlý
a prudký, Davide.
—
vše
se
Sekej pár
dn
v Praze, což se
vykati
vyrovná a vše ti
zas
Teba
trochu
bude dobe.
u mne nelíbí?
Nejsem rád obklopen špehy a zvdy. Žiji ráil v bezpeí a zde se strojí léky na mou ženu, kterou vášniv miluji. Piznám se ti, Lowe, jsem žárlivý jako tigr, a neznám se v tom citu, ona je mladá a krásná, svdná já jsem již starší a David.
—
je to
tedy
pirnzenó.
Pjdem
z
Prahy,
obtuji ty
!
JRABÍNSKÁ JMOrDEOS'!'.
72
—
peníze
pjdem, ješt
dnes, hned, okamžit. Ó, ty
nevíš, jak žáriím
Low. lilie
Žárlivost!
Na poátku byla láska jako snhem a svtlem. Byla jen rozkoší. Tu pišel závistivý
k nebi vonící odna
celá sladká a dýchala
Azazel a nemoha vypletl plival
aspo na
a jmenuje se si
tento
muž,
žárlivostí.
koínek
Davide,
ji
Však
dvrou
lovk
mudrc
a rozvahou a ty
jsi
(popuzen).
Rechu
na-
doby
té
oslazuje
moudrý
a rozumný, ty z Prahy nepehneš
tvé obavy jsou klamné, nikdo o tvou
David
—
docela ze svta
koínek. Ten zhokl od
její
—
neusiluje.
Tys staroch, Lówe, a lásce ne-
rozumíš, ale já zuím. Yydej mi Rechu,
pus
ji
z ko-
nioiy a odcestujem ihned.
Lów. To nemožno, Davide, aspoií ted to nemožno, pokej do veera! David. To jest podezelé! Nejen, že vymlouváš Hanba tvým vše, ty máš i v neestech tch podílu. šedinám, Lówe! Loví.
Nevíš,
co mluvíš, Davide, a proto
ti
od-
pouštím.
—
David. On mi ješt odpouští! To je znamenité! Ale
slyšíš,
já chci na to') svou ženu.
hned a okamžité!
Low. V
té chvíli nelze.
Pus Rechu
-
•se
•-
BABÍNSKÁ MOUDROSt.
vdl, pro! A
David. Nelze? Rád bych vedu
z té
ji
Low. Davide!
73
co. vy-
zatracené komory sám!
—
Zatracené!
jak
Aj,
Kdo mne ped hodinou
jsi
lualicherný,
žpbronil,
bych
ji
ale nyní chri odcestovat.
Bez
ní
ukryl? JdižižI
David. Ano. nemohu. Pus ji.
Low.
Nelze.
David. Já
ti
porouím, pus
ji!
Low. Nelz.
Pro?
David.
Udej
píinu
—
jinak
mohu
si
mysliti to nejhorší!
Low. Co
vod?
Bh
si
mžeš
mysliti?
svt dlá
leccos ve
a
A na ti teba dlovk nezná také
dvod. bohem? Jak jsi smšný, rabbi! nebo ne. to nerozhoduje. Ml a po svém. Pokej a budeš mi žehnat. David. Což
jdi
ty jsi
Smšný
Low.
David. Hádat se
s
tebou nebudu. Ale ženu svou
vysvobodím.
Low. Zkus David Sprangera).
to!
íobcházi [kol komory, v tom
ó, hanba
Low. Co
šílíš?
ti,
rabbi
!
uzí v okéaku tvá
Hanba!
kabínskA moudkos.
74
David. Fi na
tvé
muže,
mám
Jen dlej nevinného a stav se svatým!
—
Tam v okn zel jsem tvá dobrý zrak, tam jsem zahlíd tvá gojima, tvá jednoho z tch malí, jenž dlali mé žen šediny!
zastaveníko.
nimi srozumn,
Jsi s
bídný, já darebiiý
!
(Trhá
si
vias a vous
ó, i
rabbi!
—
Já
sat.)
Low. Vášn! Rozmary! — Davide, mj rozum Byls pece jiný ped lety! Vzpamatuj se!
a náhled!
David. Co jiný? Co rozum a náhled! Chci svou ženu.
— Ci neupreš, že tam, ve tvé komoe, za jednmi
dvemi je s ní muž? Low, Za jednmi dvemi —
pec mému David.
ano, s ní není.
Víš
slovu?
A pro
ji
tedy nepustíš?
Chci,
abys
otevel, chci odcestovat!
Low. Dít
také chce
nž
a matka
jist poeza.
David. Nech prpovídek a otevi!
Výstup (Vejde
chratn
22. Perl.)
Perl, L6w, David. Perl. Ano, otevi rabbi! David. Ano, otevi!
ví,
že se jím
!
RABÍNSKÁ MOUDROSÍ.
Low. Což a
mn? Zvdavos
jste se spikli proti
zbran malicherné
ó ženo a šílenost jeho jsou
tvoje,
75
pec nebezpené. Kam jste dali rOznm? — i Low Bezalel? — Co chcete ode mne?
nejsem já rabbi
Perl. Otevi!
David.
vidl
okn
Ano, otevi!
i
mi upeš, že jsem ne-
okn zde hlavu muže? Perl. A upeš mn, že jsem v
nevidla v témž
hlavu dívky?
Low.
Aj,
i
ty,
Perl
?
(Smje
Hle,
se).
i
zimní slunce
ješt pálí? Perl.
A
ty se
bolesti mé a mukám mým ? mj, ponvadž t miluji. Kdo
smješ
Ano, žárlím, pane ra
— je
dívka? David. Recha! Perl. Nikoliv!
—
To
jest jiná, cizí
tvá!
David. Tedy dvojí hích pášeš, ó rabbi
psáno o hrobech obílených? Hanbím se a volám síru Sodomy na tvoje šediny
Low. Jak dobe dlá Jehovah,
ps
z
hlubin
zem! Jak asto
s
epici!
—
Ó,
vy blázni
oba!
—
Kde
jest
tebou
že neslyší štkot
musil
blankytu a nastrit místo
slunce
!
ped
nho
Stydte
by
strhnout
lidem se,
noní
ty stará
a ty dtinský!
David.
Pro
tedy mi nechceš vydati
Rechu?
^
!
i RABÍNSKÁ MOUJlROSt.
76
A pro nechceš íci, koho tam skrýváš? Proto že nechci. Proto že orel neodpovídá
Perl.
Low.
stonožce pod ním v prachu se plazící a podešev pout-
níka nemluví vím,
s
že dobro
mže
ervem,
jejž
dlám
a chci a že
rozšlápnout, protože v
tom jsem roven
bohu.
David. Ty se rouháš, ó rabl)i! Low. Nikoli já, nýbrž vy se rouháte kladouce na rozum lidský mí-ítko své omezenosti a blbosti. Což musí být všecko pochopeno okamžit? Paprsky Oriona za kolik k nám docházejí let? A pece jsou!
—
Jdte
a necht mne, nestaíte k výši mého pohrdání David. Co mi tvé logické hraky a skoky Chci svou ženu a nedáš-li mi ji. mocí ji dobudu. Ty dvee /de nejsou nedobytné. 1
Perl
(pláe).
Low. že to na
Cos
to
na nás dopustil, ó Hospodine
Dopustil! Aj, hle, celý tu
t
dopustil,
opt lovk!
bláhová? Sama
jsi to
Bh
pivolala.
Mlýnský kámen
visel na pavuin, strhlas ji a padl na hlavu a nyní skuhráš Bože, cos to na mne dopustil! Takoví jste lidé, strháte obvazky ran svých
ti
:
a viníte pak lékae!
David i
Kde
(zuí).
páím, vyvrátím sebe pochovati
v
jest
sekera? Chci sekeru, vy-
zapálím tvj jeho ssutiiiách
vše,
dm,
bych
ml
'-
'
'
,' •
**•
'? •i
BABlXSKÁ MOTTDEOSt.
Lbw. Dít! Dít!
A pro
David.
tedy nechceš otevít?
Výstup
23.
(Vejde Jechiel polekaný a udfchaný.)
Low, David, Jechiel. Miste
Low. Co Jechiel. trému domu
David '"si
(3
zašantroil
mu
!
rabbi!
jest? Filip
—
Lang
mám
ábelskou
mou
jde pro
—
Perl, Jechiel.
tlupou
s
odnc
Laug? Ovšem
ironii).
kterou
ženu,
mu
rabbi
Jak jinak, hochu, nejen
házet na cestu, svolat
žalmy; nejdíve
A
Low
ji
(klidné).
blíží se
jej vpustit?
citeristy
ml
Vždy
že!
tak fortelné
vpustit, ale kvítí
a pvce,
pan Spranger, iLang! O hanba! hanba!
i
-
te
zpívati
pan
Filip
Ano, vpus sem pana Filipa Langa.
vidí tento šílenec propast,
kam
se ítí.
ekni
mu,
jat
nechá odnce své venku, že jich nebude zapotebí.
[že
jsem
mu k
službám.
David. Což jsem Perl.
Ó
to
neekl?
bože! ó bože!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
78
Low. A
vás prosím, byste na chvíli poodešli, až]
uslyšíte hluk a vádu,
sem pana Langa!
pak
hochu a uvedj Nuže! Bude to?
vstupte. Jdi
(jechiei odjte.)
(David a Perl odcházejí nevrle.
Výstup Low lve
!
tle
—
je
V
(sám).
24.
hezkou sí
nkdy
nebezpené,
se
jsi
Ale budiž, dobojuj ten boj
!
zapletl,
starý
Rýti ve vlastním
ale zdravé.
—
Aj, tu on!
(Vejde Filip Laag.)
Výstup
25.
Lang, L<>w.
Low
(jde
císaský rado
Lang.
Low, Lang.
mu !
vstfíc).
(Nablzi
Dkuju
ím
ti
Mám
Vítám
pítel tvj
—
nucen sáhnouti k s
sebou!
jménem božím, pane
Ti, rabbi! (sedá.)
mže za
to,
sloužiti sluha
pokorný? jsi rozumný
rabbi Lówe, že
muž, a že brzy pochopíš, co
té
mu keslo.)
o
jde. Chci zprvu mluviti
kdybys nechtl rozumt,
prostedkm
jiným,
mám
byl bych lid
svíy
Low. Dkuji
za
ti
uprímnos a rovnou
ti
hodlám
spláceti mincí.
Budu mluvit
Lang.
krátce.
Víš,
skému
:
já však vím,
ukryla nejlepší jeho
To
dlužních.
že
jmní
Mardocheje Maisla propadlo jeho
po smrti
že Frometta, žena jeho,
ás
je okrádání
císa-
fisku
k tob
na zlat, šperkách a úpisech
komory císaské,
rabbi, a ty
jako muž poctivý vrátíš ten zbytek.
Low. Zbožuný Mardochej Maisi odkázal jistou tu spravuji; uhrazují se íás záduší židovskému O jiném jmní, jak bh z ní pohby chudých žid.
—
nade mnou, nevím!
Lang.
a
Marn
se kroutíš, rabbi.
propadlo císaské
je kdekoliv,
Low. Velký
to
in,
Jmní
Maislovo
komoe.
nepochopitelné to bezpráví
Ubohý Maisl Co mu platný výsady isal Nic! Jeho žena i dti okradeny! Lang. Jazyk za zuby, žide! Mluv opatrnji o císaských úadech a jich výkonech. v
našem
století
Low.
!
!
Velký Rudolf neví o tom, co páše malý
Filip.
Lang. s
Privileje. o
z
Ty mne
dráždíš,
tebou mluviti o tom,
ale
žide
!
budiž,
Neml nutíš
bych ani
mne sám.
kterých nestoudn hovoíš, byla
již
dávno
pamtí a zápisk zempanských jakož „male
nar-
i
n
m KABIXSKÁ rnOUDKOS.
80
rata"
a
vylouena a
dospjem ke
jui-e
devolutionis vytrhána.
A
nyní,
komoru bez váháni
konci, otevi svou
a vysyp zbytek pokladu Maislova.
Lów.
jmním
Jaké svdomí obohacovati íiskus císaský
ubohých, mrtvých žid, ustanoveným k jich
pohbu! Což
se nebojíš, pane Langu, že nahé ty obti bez rakve a rubáše, bez modlitby a žehnání obklopily by jednou tvoje smrtelné lože žádajíce na tob klid,
o který bys je oloupil?
Hrza mne
probíhá
pi
té
myšlénce!
Darmo se vytáíš! Tam v tvé komoe dobe okované truhly a v nich dobe uložené
Lang. jsou
jmní Mardocheje
odcizené
po jeho smrti paní Fro-
zstane vše mezi námi a budem pátely (tiSe), já potebuji penz, rabbi, nutn, co nejdív. Dovedu ti býti i vden. mettou.
Otevi,
Low.
Vdnos
lidská
zelných barev, než se
nám
—
jaká to bublina kou-
dostane za podíl a jaký
pod podušku naší potom Ne, pane Langu, nade vše právo a spravedlnost jmní Maialovo nevydám. Lang. Tedy se piznáváš, že je máš?
to oblázek
!
—
Low. uarozem',
základní
Ano, lež nepekroila práh
mám
v
komoe
rt mých
od
své 30.000 tolar stíbrných,
jmní Mardocheje
Maisla vzrostlé úroky od
!
rok co zemel, urené k tomu, aby bylo fondem pohebním pro chudé židy. Víc nemám, na thoru to písahám na bibli na talmud. Lang. Do pekel s biblí, talmudem i thorou. Dej sem peníze, žide Dáš, nebo ne ? sedmi
i
!
Low. Nedám Lang. Nutíš mne k nejhoršímu!
(Hvízdne).
Staniž
sel Užiji násilí.
Low. Andlé
boží jsou se
Výstup
mnou!
26.
(Na zaameni Langovo pikvapi David a Perl z jedné, Isak a Seligman s šesti zbrojnoši z druhé strany, za nimi .Krištof Geissler.)
Perl, David, Lang,
Low,
Geissler, Isak
a.
Seligman.
Lang. Otevi komoru! Jménem císae! Low. Jménem boha všemohoucího dost se napáše hích a násilí pro by se nemohla páchati taktéž jménem císae? Kdo ty jsi, pane Langu, ukaž mi
— —
dekret císaský!
Lang
(vytahuje z kapsy listinu).
Low
(nahlíží do ni,
Zde!
roztrhne a hodí
mu
ji
pod nohy).
Falšovaná, pane Langu, falšovaná jako tvoje duše
padlaný podpis J.
i
pee!
Vrchlický: Bablnská moudrost.
g
—
!
!
!
Ji
EABlNSKA MOUDEOST.
82
Lang. Pse,
Low. Zde
ly
mne
nutíš k nejhoršímu!
v tomto
kesle sedla Jeho Velebnos Kudolf n když byl tetího dne v msíci Adar u mne hostem. Jeho vznešený stín vznáší se tu posud pede mnou. Zde v te'to jizb se narodily a umely moje ,
dti, zde sestár jsem až k poctivým šedinám v práci zde vznáší se všude pítomnos Jehovy
—
a klopot
nad knihami prorok a mudrc. Zde lháti nemohu a nesmím, a proto klidn ti pravím v tvá, Filipe
Langu
— ten podpis
obohatit
penz, bys
i
ta
pee jsou
císaský,
fiskus
nýbrž
falešný, ty nechceš
sebe!
Potebuješ
zastínil a utlumil své zloiny, jenž
proudu Vltavy a vlhkých stín Lang. Zadrž, utrhaný jazyku!
volají z
bílé
k nebi vže!
PerL Lówe, rabbi Co poínáš Low. Stojím na prahu hrobu svého, ženo, a musím vyznávati pravdu. Tri spikli jste se proti mn, !
vlastní
žena,
silná je duše
pítel dávný
má
i
starý
mj
sok.
Však
vírou a nezachvje se
Lang (k stráži). Vypate dvée jeho komory, zasate halabardy do veejí a vyvrate je! Rabbi Low Bezaiel vzdoroval rozkazu císaskému a jest váš
vze L5w. Rabbi Low Bezaiel poslouchá rozkazu svého svdomí a bude v poutech svobodný! i
Lang. Vypate dvee Vyplte mé rozkazy! !
noši namáhají se Tniknouti do komory,
Ó bda! Bda!
Perl.
LOW
(Zbroj-
lomcuji a ttesou jimi.)
(postoupí daleko v popedí, roztáhne ruce
mluví hlasem velikým, který roste v nadšení víc a
k nebi a
více).
Po-
ku dveím zákona svého a vnoils mne jako kotvu pevnou v moe života, abych nezoufal, ale ostíhal vždycky zákon tvj a lid tvj miloval Svtlo lásky rozžal jsi v hrudi mé stavils
mne, Jehovo, jako skálu
!
a nedáš,
ped
bych chodil
hanbení, by plyvali na
mj
svými nepátely v za-
vous a ekli, byl oklamán
ve svém doufání a v bohu svém
Ve
!
volám, na perutéch modlitby letím, se plavím,
proudem vzdech
sklánjí svá kídla
ped mou
k tobé k tob Cherubím
zlé chvíli
ekou
slzí
té dosahuji!
modlitbou a já slyším
vzduchem tepot tisícerých kídel, jak duní vesmírem tvých obrnných jezdc hímání (Kiesna bez dechu na kolena). Tys mne nesklamal a duše má t
jak
letí
!
velebí do skonáni!
Výstup
27.
(Vrazí Jeebiel bez dechu. Pedešlí.)
Jechiel.
Ó
rabbi,
rabbi,
celá Široká
plna vojska císaského, houf lidu klestí
našemu
—
si
cestu
ulice je
k domu
zde jsou!
6*
!
BABlXSKÁ MOUDEOS.
Low Lang mane,
(na kolenou).
Já
pro
jste
Co se dje nezstali na stráži?
Výstup (Vejde
8
—
Isaku, Selig-
28.
Oldich Desiderius Pruskovský,
noš
volám Hossanah
je slyšel a
(convá udiven).
napjatými mušketami.
—
za ním
ada
zbroj-
Pi'edešlí.)
Pruskovský (rozhlédne se kolem, pak podá Langovi list). Zde císaský rozkaz na tvé bezprodlené zatknutí pane Langu! Tvj kord! Lang. Mne zatknout?
—
To omyl.
toho nestrpím,
to pomstím.
Pruskovský (ukazuje na list). Zde pee a podpis císav. Tvj istý spojenec Krištof Geissler jakož celý tvj dvr náhoních propadli rovnž soudu i Zde je shledáváme z ásti pohromad. hrdelnímu Zatknte je (Stráí obklopí Langa Geiaslera.) Lang. Však se to vysvtlí — (odevzdá kord) co i
!
nejdív vysvtlí
—
Pruskovský. Ano, v Bílé vži. Spoutejte a odRabbi Lowe, zítra prijdem na komisi, vete je nebo zlé obžaloby pan Lang na tebe uchystal. !
—
^T
Low.
Ó pijte, pnjté,
zvítzí! (Langa odvádjí).
pece vám
pták (Perl,
A
neotevru, dnes
svých dobrým
nyní ji
spravedlivý (vesele)
neotevru
!
vždycky
komOru SVOU
—
Což nejsem
ptáníkem?
David a Jechiel v úžasu za Langem si
ruce mne.)
se dívají, 'írabbi vesele
^T
jednaní
III.
(Scéna jako v jednání druhém.)
Výstup
I.
(Jechiel oteve dvoe tmavé komory, vystrí z nich hlavu a opatrn kol se rozhlíží když vidi, že tu nikoho, zmizl v komoe, sa chvilku vyjde ven vynášeje talíe se zbytky jídel, poháry a konvici 8 vínem. Postaví vSe na stl..) ;
Dobe
Jechiel.
našim
hostm
chutnalo! (Vybirá
panenka mnoho tomu neudlala a jí dkuji za ty zbyteky. Ale umí se rabbi starat o své hosti. (ji). Takhle kdyby mne chtl zavít na njaký as do své komory! — Ta panenka ani skoro vína nepila — je hodná za to, zbylo mi Dal jim rabbi dobré víno, to nejlepší ze víc. (Pije).
sbytky a rychle pojídá).
svého sklepa
chudince?
!
—
(S komickým
—
A
Zato
Jen
ta cizí
—
jak byla uplakána, co jest ale
poeukem)
—
jí
pnn Spracger, ten jed a
asi pil!
Nu, ona paní Recha, také
nezanedbala a nebála se ani za mák.
nic
pravila ke
pust? Ba
mn,
to hyi
co pak je maso-
odpovdl
jsem, pan Lang
pauí Recbo,
ie.
Jechieli,
vera rámus,
hrál
si
na poctivce, nosil masku šlechetného rytíe
—
byl
vera náhodou demaskován! Po svém muži
se
ani
nezeptala!
—
(Podivá se do kuUsy).
lovk
Ale
se
klidn najíst nemže tu paní Perl, vypadá chudák jako zlé svdomí, tam pan David vypadá jako dlouhý den hajdy odsud, ješt bych mohl utržit nco neani
:
—
milého.
(Sebere talíe a láhve a odbhne.)
Výstup
2.
(Z jedné strany Perl, z druhé David.)
Perl. Dobré jitro, miste Davide!
David.
Dobré
jitro,
paní
Perl.
—
Rabbi juž
odešel? Perl.
Což mne se
slední? Což já vím? jí
—
ptáte,
Ó
co
nejsem já
ta dnešní noc,
ta
po-
nezapomenu
do smrti.
David. Rabbi zuil? Není-li pravda? Perl.
Ó,
toho neznáte
se nahlas a zpíval žalmy,
starých cosi pedíkával.
!
.
Dlouho do noci modlil
chodil po pokoji a z knih
Byl veselý a nadšený, ani
Ií
RABÍNSKÁ MOUDROST.
oka nezamhouil, po dvanácté v
dom,
svícen šábesový,
i
rozsvítil
a
st^le
všecky lampy
Raduj se
volal:
nebo bh nedal mne zahanbiti, neposmch nepátelm mým, hossanah
Perl se mnou,
vydal i
m
alleluja
v
—
Pak zase odešel do své komory, odkud penz, jako když je nkdo pepoítává, slyšeti zavírání truhel, pak vyšel, oi mu
'
zazníval cinkot
pak bylo
záily a volal: v pokoji,
bratí
tvoji
pohbeni
budou,
v zemi
A
David.
mžeš
Píteli Mardocheji,
odkazu tvého nedotkne i
ti
nejchudší,
se
odpoívat ruka zlolajná a
klidn
dle
obad
posvcené!
nemluvila jste
s
ním?
—
Což myslíte, že mne k slovu pustil? Což jsem já pro nho? Což moje slzy? K ránu klesl na židli, sklonil hlavu na Majmonida zde na stole Perl.
tri hodiny. O svítání byl na nohou, šel do komory, vzal nejlepší svj šat a hlasn prozpvuje nevím. odešel. Kam
a dímal asi
—
David. Mohl by nám
Jdte mi
Peri.
když chce. ke konci, mluvit
s
Musí
má
to
tím
íci Jechiel.
klukem.
blbý jen
Jest
domu. jak tato událos dospje mne za blázna, mne, paní dom. Ani z
ním nechci
David.
s
víc.
A komoru nám
Perl. Až bude
chtít.
rabbi
neoteve?
Špatn bych ho
znala.
í
!
je i
.
David. Ale já tu meškaje picházím o as, kterjvzácnjší. Ne, tak to zstati nesmí! Kdybych
penz
vil,
že
mou
chotí
s
nic zlého v
Perl. Což tam není
zeptám
se
ho
s
mn
se
nedje
lovk! Jak nato
David. Ovšem, ovsem ten myslím, krev se ve
komoe
.
.
ten Spranger?
s ní
pní.
Hle,
po-
tam jde Jechiel,
dovolením vaším.
Výstup
3-
Perl, David, Jechiel.
David. Hej, Jechieli
Jechiel. Porouíte, pane Davide? David.
Kam
Jechiel.
odešel rabbi?
Na hrad
pražský.
David. Kdy se vrátí? Jechiel. To nevím, podle toho, jak tam poídí.
David. s
Slyš, Jechieli, tys
prstu prsten).
Hle,
vidíš ten
rozumný hoch.
(Sundává
prsten?
Jechiel. Vidím, pane.
David. Takový smaragd tak hned nenajde.š,
jsem i
na
nábidky
velký chán
v Asii
až
—
z
ml
chtl ho ten prsten, ale zbav
Konstantinopole,
dám
ti
^B|
!
EABÍNSKÁ MOUDKOST.
90
mne brozué komory,
nejistoty;
ty
máš pístup do mistrovy tam dje. vezme prsten a pak vám
ty víš o všem, co se
Perl. Ale necht ho, na nos povsí njakou bajku, kterou vyetl
rabbiho: o
se
liliji
zlatými
a což já vím David. Jechielku, .
slzami,
z
erveném
o
knih lvu
.
.
pidám ti jehlici
s
velkou perlou
A Sto pistolí k tomu, když mi povíš, co tam dlá moje žena, když mi ekneš, co dlá ten prokletý na ty taje, na to všecko? Vezmi Spranger ten prsten a bud tak hodný Jechiel. Paní Recha má se docela dobe, spali
—
—
do osmi hodin. David. Spali, kdo Jechiel.
No
spal,
Hospodine!
všichni spali, co
pak nemli spát?
Co bouíte! David. Ale ty povídáš, že Recha spala
—
Jechiel. Nu, to se rozumí, zbudil jsem ji teprv, když jsem jí snídaní pines, sndla a vypila všecko,
poádný kus jdi
bu
jelení kýty
a víno
—
a jaké
I
Chlape, jediné slovo a do pekel neb do nebe — spala Recha sama?
David
(chytí
Jechiel.
ho za
Vždy
ruce).
by se tam ani dva nevešli.
David. Což tam není ten Spranger? Perl. A ta cizí divka?
Jechiel. Ne!
David
(pustl ho).
Ale vždy jsem ho vidl v tomto
okénku. Perl. Já ji
Jechiel.
rovnž — Vy také
jednmi dvemi. okem svým hvzdy
a vešli jist vidíte
v jednom
okn
sebe jako
moudros rabbiho
nebeském a pece jsou tak daleko od a vaše zteštnos. (Odejde.)
Výstup
4.
Perl, David.
Což jsem vám
Perl. rabbiho,
myslím,
že
mu
to
neekla? Kluk
dal
píti
je celý
njaký kouzelný
k sob pipoutal.
nápoj, by ho
—
David. Ó, já se z toho zblázním! A hodina míjí za hodinou a rabbi se nevrací Ó lehkomyslná
—
Recho, tam
jí
a pije
—
v nejistot a úzkostech
I
a já se
zde trápím a hynu
Prokletá hodina, kdy jsem
poslechl sladkou písniku dvorního klenotníka
Loreta se
do
i
Anselma
dvorního kamenorytce Kratzsche a odhodlal
Prahy,
mne hnaly
z
prokletá ziskuchtivost a obchod, jenž
náruí sladkých
všecko! (Sedne zdrcen na
židU).
líbánek, proklet svét a
!
^ !
i
RABÍNSKÁ MOUDROST.
92
Perl. Což je vám, miste Davide!
pece
svou to
dostanete, odjedete
bude zdáti snem
a blaha nevyjde nikdy
—
pojte mu
mn
ale já,
;
víc.
Konen
ženu
a všecko se
vám
slunce spokojenosti
Hlete, tam pichází rabbi
radji!
z cesty
dom A
zase jde
s
njakým
dm
náš
pravou zájezdní hospodou. Pojte, miste Davide David. Snad se pece neho dozvíme
já
cizincem.
V
dob
poslední
jest jindy ticliý
—
zstanu. Perl.
Mne
bolí
pohled na rabbiho
—
Ó bože
bože!
David.
Jdte
tedy,
zavolám vás v
as poteby!
(Perl odejde plaíc.)
Výstup
k 5.
(Vejde Ij6w, za nim v patách Chanovský.)
Ldw, Chanovský, David.
—
Low. Zde jsme u
Vida, cíle, pane Chanovský! mj pítel z dávných dob, Davide pane, mistr David z Brusselu. David (podává mu ruku). Aj, pane, vždy jsme staí v
as
tu jsi,
—
známí? Vy jste tedy na svobod, a divím zárove.
ó jak se
tomu tším
™l
RABÍNSKÁ BIOUDEOS.
93
Chanovský. Dík tomuto muži šlechetnému to
tžké
(uka-
istý vzduch nebes! Ó, byly vži, pane Davide, i muidla na
dýši opét
zuje na íovra.)
chvíle v té
V plísni a vlhku ležel jsem na chladné dlažb po celou noc lupem svého vzteku a své bolesti. K ránu, kdy ml jsem býti veden ped právo útrpné, nastal v pedsíni mébo žaláe podivný ruch, zmatený povyk, bhání a žaláník sdlil mi na mé otázky, že všemohoucí Filip Lang byl den ped tím zatknut a dnes, že bude do Bílé vži odveden. Mžete si pedmne
strojili
stavit
mj
!
úžas radostný
dlouho, vstoupil
do
mé
skovský a za ním rabbi
A
!
vskutku netrvalo tu
jizby pan
Low
Desiderius Pru-
zvstujíce mi svobodu.
Mám
jen krátký as zdržeti se v Praze, k podání potebného vysvtlení a rzných zpráv, nebo zloin
Langv má
se
s
Veronikou je též v
ad
otázek,
z
nichž
zbjník tento zodpovídati.
Low, Ovšem, Jeho Milost ráila panu Desideriu Pruskovskému sviti sestavení zvláštního soudu hrdelQího a celé
dobrý
mj
pedbžné pítel,
vyšetování.
zvolil
si
blaíné pány, pana Matouše
Pan Pruskovský,
za soudce
Mattera
uené
a vé-
z Mattersteinu,
a sekretáe císaské kanceláe dvorní, a pana loktora Jana Ulricha Hámerle, íšského radu, primasa tarého msta pražského Jiího Heidela z Rassen-
radu
,
KABlNSKÁ JIOUDKOS.
94
Jana Plateise. Ted již otázkám útrpným látky shledáno, bude
steinu a dvorního sekretáe
ku
šedesáti
to soud velepamátný a nevídaný.
Chanovský.
Jak mohl jen padnouti ten vše
mohoucí Lang?
Low. jsem se
Však on dlouho
od Hieronyma
Milosti, který naposled
píiny Teuagel
jeho
pádu.
dlouho
tak
ped
mu dvoval, ml,
co
dveníka jeho
pece na nho vyzrál, poslední Eck i císaský rada
Valentin
Langovy upozorovali utrhání
Dozvdl
se již viklal.
Schónfelda,
tím jeho
—
ale
Milost
na zloády
Jeho Milost
nadarmo.
mrzké na cti kdy doslechl
že vše za pomluvu a
o
nm
nechvalného
Ale nedávno pohešoval Jeho Milost vzácné asterolabium,
dar
zvnlého Tychona
hledáno, nadarmo
de Brahe,
vše pro-
na to druht'ho dne šel Jeho Milost do komory a tu vidl na vlastní oi, jak Lang ped ním odcházeje dvee nechal otevené, jak tam vklouzl Krištof Geissler a dv dobe zadlané bedny odtamtud pak pod pláštm odnášel. Jindy chybl tubus peítko z achátu, práce benátská; a konen byl dopaden Filip Lang naslouchající za dvemi, když Jeho Milos zpovdníkovi svému páteru Pistoriovi se zpovídal. Ten bídník ješt ml tu drzos a tasil na ctihodného knze, ale prozrazen na útk se dal a zmizel. ;
—
1 RABlXSKÁ JlOUDEOSt. Císa
se rozlobil
zatknutí.
95
a hned vydán rozkaz na Langovo ho hledat tu nejsladší jeho
-
Ale kde
komornice, Jakuba Hasslera žena, vyzradila, pro peníze do židovského msta, ke mn!
[že
šel
Jak byl
latknut, víte!
0'dat svdectví
Hrdelní soud bude tu co nevidt, má dle pravdy, neb ten zlovolník nakl
nne prý ze skutk hanebných.
David. Jak, ti pánové sem pijdou? snad bude Recha vysvobozena. •abbi ješt ted, obrátím se k soudu.
(stranou).
lecné
Ko-
Nepovolí-li
Low. Ješt mám dobrou zprávu pro tebe, Davide, jsem s Anselmem Loretem, dvorním klenotukem a smluvil jsem se s ním; máš ješt vlluvil
dnes pijít a hrad se .svými zásobami, bude vše zakoupeno pro
bírky císaské.
David.
Low. A
A
je to
tys,
možná?
blázinku,
—
Tys tedy
moh
o
mj
pítel,
tom pochybovat?
David. Ale Recha?
Low (8 úsmvem). To jest jiná kapitola, píteli, rochu trplivosti ješt a vše bude vysvtleno. Nyní tám však prosbu k tob: jdi pro Perl, chci aby byla ntomna, až pijdou páuové hrdelního soudu. Ubohá,
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
96
má
asi
hokos
k poznám.
Jdi,
svém
v srdci
—
uu, musí
sama pijít
Davide
David. Xu, pece jsem nejel nadarmo do Prahy! (Odejde.)
Výstup
6.
Low, Chanovský.
Low. Vždycky všecko
se obrátí
Chanovský. Ale, což vy tu v smutku
—
k dobrému, pane stojíte ])ohrížen V
Což nejste na svobod? Neíkám to snad, abyste dkoval, vždy nejsem si zásluh o vás povdom tom mluvte se vzácným pítelem svým, panem!
mn O
Sprangerem.
Chanovský. Jak
—
SprangerV
Low. Ovšem, sám k vli vám v nebezpeí st vydal a sám ohrožen, když bál se jít ke droru, mn( o zakroení požádal. Však nyní hlavu vzhru, mlad} muži, tecT. když Lang leží iia tchže vlhkých dlažicích kde vy vera jste úpl, budte vesel!
—
Chanovský. Já vesel? Nikdy! Low. Aj, co to slyším, mladý píteli Vy zíkati se nejvtšího daru nebes? Kdo vesel, neheší, parna tujte si to! Vydáte potebné svdectví v pi sv< !
—
UAHlXSKÁ MOUDROST.
ped soudem
a
vrátíte
se
v. sel
z
97
pražského toho
Babele v útulný klid svého domova.
Chanovský. Kde mue pivítá samota a opuštuos.
Ach,
mn
rabbi,
nezaskvje slunce štstí
se
nikdy víc!
Lów. Dtinský olo,
které
snílku
se rychle
Což
!
otáí?
nevíte,
—
že je štstí
Jdte! Co se vám Trochu dobrodružství ve vašem vku, to jako
ítaloV
rochn
pepe na pokrm.
Byl by život jednotvárný bez
iríhod rozmarných.
Chanovský. Což vám Spranger nevyprávl o výkrm na Uhelném trhu? Low. Ba že vyprávl. Chanovský. Nu a nestaí to k zoufaní, není to
stupu v
ztracený?
Jivot
Lów. Piznávám ení tak
zlého,
se,
ož se dívka také objeví,
Chanovský. bjeví
y
!
Ale
krut
se
že to
vc dost mrzutá,
aby nebylo dobrým.
ím je mnou
Objeví
kdo
—
ji
inu
ale nic
Lang padl
—
bude zdržovat?
možná
že se
dost,
mi rozškubaný kvt; ó jdte, rabbi, žertujete!
Lov/. Já? Ani mi ve snu nenapadlo, pane Chaovský
Chanovský. Jak mžete mluviti takto! Tak starý zkušený muž Já jsem jen prostý veu-
života J.
bh
!
Vrchlický: Eablnská moudrost.
7
KABlNSKÁ MOUDROST.
98
kovau,
vte
ale
slinou kohokoliv
sebe vtší,
teba císaské
!
Dát
se pozvat
dvoe! Je
to jako
pkných
rže, sem
s
ji
bující
ó
a pi
ten život
u cesty.
Jede kol
paní a statených rytí. Jaká to
Každý k
ní
nejdív pivoní, každý
nejdív opatrné, ale jak pozdji! Jeden dám své do vlas, neb za adra jiný dostane
ohmatá,
strí ji
ní!
rží
s
z bláta
na zbytky
k tomu jsem,
hostiny,
jen venkovský zeman, píliš hrdý.
kavalkada
kvt
že bych nezvedl
mi,
potísnný
ji
od
;
té
dámy ve
za knoflík,
umfu,
nosí
veer ji rži
dostal již
sladké chvilce darem ji
a strí
tam celý den v znak svého
si
ji
tri-
hodí v prach a bláto ulice, nebo zatím jinou.
tu pohozenou a
A vte,
kdyby
šel
potísnnou nezvedne;
žebrák okolo, i
ten je hrdý
píliš.
Ldw. Soudíte písn, milý píteli! Chanovský. Odpuste rabbi, neznáte
noen a
v
život. Pomoudrost dávnovkosti nerozeznáváte styky
pomry
pítomnosti.
již líbal Filip
není tak
duševn
Low.
Ale to vám íkám, že dívku,
Lang, nepolíbí nikdo víc! Nikdo, kdo schátralý jako on!
Jste hrdý a sluší
vám
to.
Avšak, kdo vám
ekl, že dívka je znectna!
Chanovský. Edo mi její
sester?
to
ekl? Což neznám
osud
I
!
Lów. To na váhu nepadá. Lang
byl v poslední
dob
vážnjšími vécmi zamstnán, než aby vnovati milostnému dobrodružství.
A
Chanovský.
—
dvorní?
kdyby
—
Což
mohl
se
neznáte
Což ten Krištof Geissler, který
ji
život
pHvez
do Prahy, což ta družina psovod ve zvinci paní Lorenziny Pylmanové, což ty harpyje Langovy fi,
—
potísnna na vky
jen dotknuta jest
Low. Lorenzina Pylmanová
Kdož
ož
vy
víte,
ví,
co
Sedl
hoditi?
se
ni
osudu
ídyby
se
bylo
lovk
niloval jste
v bílé vži,
stalo
i
složen
nejhorší, z
ale
o
em
rtíky a
miloval jste
ládechem panenství ovátou duši?
u vrnou, vám
pochybuji,
tla a duše zárove? Což
ržové
i
svt nesedl,
ješt nco, mladíku,
pouze na své Veronice tu
ukradené?
nikde stopy spáry padla,
pihodilo neb mohlo zatím pi-
bh! A pak
)Ostavu, plné formy,
lunci
Krištofá Geisslera
pann Veronice vbec Langovy v
zda
jsle
píteli,
ož není
žena Jakuba Hass-
po vaší
byl prohledán,
aebylo.
i
— dm
lera byly i"ovuž zatknuty
vdku
plnou
vlas zlato samému zárove její svží,
A
nemiloval-li jste
v ústret jásající duši víc
než to smysl-
—
pak jste nemiloval do opravdy. tlo Chanovský. Toto soíisma, rabbi, mne nezmate lze svadlá a zdeptaná nerozkvte více.
lostí
kypící
7*
m*
rabínská moudrosí.
100
Low. Mladíku malé víry! Znáte báj o rži betMemské ? Jsem žid, ale ten gojim, který tu vymyslil, byl hluboký duch a velký mudrc. Hlete, je
rže suchá a svadlá, ale když ji v noc zrození vašeho Mesiáše postavíte do sklenice erstvé vody, ta ona pi hlaholu zvon vánoních rozkvte v arovný
to
kvt
a dýchá edenskými
ta erstvá voda?
dobro a i
Láska
lovk teba
víra, že
stvoiteli
svému
vnmi.
!
Mladíku,
víte,
co je
a shovívání, soucit a lidskos,
Pipuste
kleslý
mže
to nejhorší
že by to tak daleko bylo došlo milujete, není-li pravda?
s vaší
se rovnati
a dejme tomu, Veronikou.
Vy
ji
Chanovský.
A
vy se ptáte,
což nevidíte
moje
zoufalství ?
Low. Výborn, pak je
vyhráno, pak hlavu vzhru,
—
a tlo, tot mladíku Duše její se Lang nedotknul hrs£ prachu od poátku. Ze špinavé a smrduté krpje povstal lovk a pece nese na ele svém korunu, !
v které Orion jest jen mlhavou jiskrou! Proto hlavu vzhru a vesele do svta! Vždy nevíte sám, co se stalo;
pokejte a
uvidíte!
Chanovský. Nevím, nevím ... zmaen, zmaen pro vždycky!
ale život
mj jest
ji
Výstup
7,
(Vystoupí Jechiel. Pedešli.)
Jechiel. Páni
Low.
A
z
hrdelního soudu picházejí!
vejdou, jsou mi vítáni!
Výstup
8.
(Z jedné Desiderius Pruskovský se soudní assistencl,
David a
Lów, David,
Perl,
Chanovský
Pruskovský. Dobré
Lów.
Dík, vzácný a
Pruskovský.
jitro,
uený
Ml jsem
z
druhé
Perl.)
a Pruskovský.
rabbi!
pane, za vaši laskavos.
vás dát pedvolat k soudu
na hrad královský, ale Jeho Milos berouc v úvahy a vaše zásluhy svolil, bych vás vyslechl
vaše stáí zde.
Sednme!
Low
(8
pohledem k
nebi).
Bh
Žehnej
a
opatruj
jeho Milos císaskou! (
všichni usedají.)
Pruskovský. Zle' vci na vás, milý rabbi, proslovil Filip Lang pi prvním výslechu. Ale utrhae nemže škodit muži spravedlivému. Však úad žádá v nkterých vcech vysvtlení a ta mu jist neode-
e
^m
RABÍNSKÁ MOUDKOSt.
102
1
pete. Pominu, že Lang se
vyslovil,
jako byste byl ve
náboními schytralého Kblesla, který chce arcivévod Matyášovi k vlád pomoci, pominu i ten spojení
s
oí bijící, že Turkm jste již pes dva jmní prý Maislova — na pomoc zaslal. hovoru, jsouce lidé rozumní vésti nemžeme.
nesmysl do miliony
—
z
O tom ani Ale jedno tvrdí Lang, že prý ve své komoe alchymistické bohopusté rejdy provádíte a vedle alchymií získaného zlata i zbytek jmní Mardocheje Maisla pechováváte íisku císaskému dávno propadlý. Tož vás jménem soudu prositi musím, byste otevel svou tajuou komoru a o pravém vcí stavu nás pesvdil. David. Ted to praskne! Low (vstane). S radostí, pane rado císaský. S volkou jelikož tím jednou ranou nejen dv, nýbrž nkolik much zabiji. Nejdíve osvobodím sebe z naknutí nekalých a pak zjednám pátelm svým a domu svému mír ztracený a tžce pohešovaný. radostí,
i
David. Aj,
aj,
pro
Low. Alchymistou ale práce
má
a smuje.
více
jsi
tedy díve neotevel?
nejsem.
k pírodních
Zabývám
se
Znám trochu kabalu, vd tajm se obrací
studiemi
o
svtle a proto
potebuji tmavé komory. Však uvidíte, ž.; uelhu. Jeho Milos, král Rudolf, byl v té komoe a vidl na vlastni
oi mé
optické
pokusy.
Vše jen lámání a odrazy
!
!
Le
svétla.
pistupme dnve k
jiné otázce.
pokladu Mardocbeje Maisla,
muže
posvátný odkaz svátnému.
dovnit
Tam
nahlížejí).
je
zbytek
ale je to
k úelu stejn po-
lidumila
komoe a stiskne mou komoru. (Dvée se (Jde ke
vstoupit V
Mám
to je pravda,
k).
RatC
otevrou, vSichni
zvdav
zelený knofl
truhla
v té
a
jmní
ono^
tolar stíibrných, odkaz na pohební fond schudlých žid. Jsou tam i knihy út; vše najdete 30 000
v
—
poádku
penz chudiny
však, vím to,
se nedo-
tknete
David. Aj
Kam
Perl.
— se
Lów. Prosím, mých slov.
j .1
I
,|
komora je prázdná! podla? vstupte a
pesvdte
]
í
se o pravdivosti
\
(Desid. Pruskovský vstoupí do komory.)
David. Což mou ženu pohltila Perl. Uinil
Low
ji
zem?
snad, rabbi, neviditelnou?
Vzácné nkteré rukodané a pak, jak jsem ekl, odkaz Maislv
(potásá spokojen hlavou).
a bohoslužebná roucha, privileje císaské
pisy
zdejší obci naší
— to
celé
—
moje tajemství!
(PruskovskJ vrátí se z komory,
Pruskovský.
Nemáme
Pravdu
jejíž
jste
dvée
se
ihned uzavrou.)
mluvil,
práva na halé chudiny, (k
milý
ostatním).
rabbi.
Pojme,
pánové
J
^»"
RABÍNSKÁ IMOUDEOST.
104
Low. Odpuste, vzácný a uený pane, nejsem ješt u konce s tajem své dílny, musím vás ješt zdržeti
ponkud, jde
jednou konec
mého domu a
o mír
chci,
by
planým povídakám a povstem,
byl
ár
které z alchymie a
mne viníce pokoj mi otrami srdce osob milených. (Stiskne ervený Nejdíve musíme uspokojiti hirkánského,
vují a odcizují knoflík veejí).
mu jeho sladkou holubici. Davide, a obejmi zase svou ženu, která nyní jista ped nástrahami vilného prostopášníka žárlivého tigra a vrátiti
Pojd
blíž,
vrací se v
(Dvée
náruí
tvé
istá jak polní
lilie!
na prahu ee objeví Becha, rabbi podá ruku a vede ji k Davidovi.)
se otevrou,
Mj
Recha. David
Low.
Davide!
(Letí
mu
ji
dvorn
vstíc.)
komickým výrazem). A bylas tam sama? Jen vstup ty nevící a pesvd se vlast(8
níma oima! David. A mohu tam vstoupit bezpen? L5w. Aj, lidská povaha! Díve chtl rozbíti sekerou mou komoru a vedrati se tam násilím: ted,
když pátelsky
mu
ji
otevírám,
vstup tam a ohmatej strop
myška nemohla k jí
tvé
i
choti
váhá a bojí
se.
Nuž,
dvée a pesvd se, že — mimo Jechiela, jenž
dnes ráno nesl tam snídaní.
David.
To vc
opravdu podivná!
(Vejde dovnit.)
!
Recha. Ubohý David! Low. Miluje vás, paní Recho. Trochu divoce po svém spsobu, ale vše, co má být velké, musí nkdy rsti pes meze lidských zvyklostí. Ej, tu se raci.
David
dobe
(ie« jí
^ náru).
uschována!
Dkuji
Má ti,
Recho
!
Tam
jsi
byla
rabbi!
(Dvée zapadnou.)
Low.
Vida, ješt
te
(Jde a stiskne
díku utržím! modrý
knoflík.)
Pruskovský.
Což nejste ješt u konce, rabbi ? Low (rozmarn) ó moje komora, to pravé bicho Jonášovy velryby. (Dvée se otevrou.) Jen ven, pane Sprangere, jen ven!
Chanovský. Jak, mistr Spranger zde? (Vystoupí Spranger.)
Spranger. Ovšem, in persona živ a zdráv, trochu sice rozlámán a zkroucen, jinak ale chlapík, jako vždy. Dkuji, rabbi jest po nebezpeí? Low. Což vy nevíte? Ale, co bláhový ptám
—
se
—
—
David. Lang sedí Chanovského
Spranger. píteli
—
(Letí
v
Hrome, to mu v náruí.)
bílé
je
vži na míst pana novina!
Chanovský,
!
!
BABÍNSKÁ MOUDROST.
106
Dík za pomoc vaší bych hoden se,
Chanovský. pátelství,
vynasnažím
i
nabídnuté
ho
byl
do
smrti. (Dvée komory se zavrou.)
Low. Ml jste hezké sousedství, pane Sprangere pec nesmrtelnosti? Spranger. Jaké sousedství
—
Low.
I
toto
—
paní Rechu zde.
Spranger. Hrome! Že jsem to nevédél, mohl jsem se lépe baviti. David. Pane Sprangere! ani o sob nevdli Low. Nu vidíš, ty tige A nyní poslední kouzlo. Perl pistup blíže a plivni na mj vous a odíkej se starého rabbiho, po jehož
—
boku
jsi
1
sestarala v poctivosti (Stiskne bílý knoflík.)
Perl.
Ó bda!
Low. Jen to
také blíže, pane Chanovský,
ponkud týel (Dvée
se otevrou, z nich vyjde
i
vás se
Veronika)
panenko! Nebojte se, pan Filip Lang kdežto uit hrát na housle v Bílé vži vám teprv zazní pravá píse lásky v nárui ženicha
Nu, jen
dále,
—
se bude
vašeho!
Chanovský. Veronika Low. Ovšem, živa a zdráva, píteli Líka trochu ubledlá — ale prosím vás, vezmte takovou láze rovnýma nohama s mostu Karlova 1
!
EABlNSKA MOUDEOál"
Pruskovský. Jak, to ona dívka, která, aby unikla osidlm násilníka, vrhla se stemhlav s mostu? Celá Praha
se obdivuje jejímu hrdinství!
Low. A kterou
rabbi
Lów
vrací v
náru
milen-
covu istou a neporušenou!
Veronika. Jak vám dkovat, ó jjane! Low. Což mn! Tam obejmte svého ženicha! Nu, pane Chanovský, co stojíte jako sloup?
Chanovský. Veroniko! Ty zde
a zdráva! Smysly
mi pecházejí.
Low. Nejen zdráva, ale neporušená. Chanovský (a výitkou). A nechal jste mne tak dlouho v mukách nejistoty x-abbi. Lów. Zkoušel jsem vás však dost jsem se namluvil do nho, panno Veroniko, ve prospch váš, i
—
byl jako
zkamenlý. Ale promluvte mi pec, co
stojíte
jak vyjevení? vaší
Veronika. dobrot !
pichvátal,
liys
Jak dkovat mám Štpáne, jak tob, za ranou jsi mne vyrval nebezpeí. Velebný rabbi
—
Chanovský.
!
A
To uinil
rabbi,
má
drahá, já
t
chtl pomstít.
Low. To uinila ona sama, vyhoupnuvši se v osudné pes zábradlí mostu Karlova. Ctnos její rovná se lásce. Závidím vám takovou ženu, pane Chanovský.
chvíli její
!
4l RABÍNSKÁ MOUDROST.
108
Perl.
Ó Lowe! Což
a odpuštní
Low. neteba
pro
mne nemáš
slova míru
?
Neml
jsem slova
mluviti o opaku!
hnvu
a kyselosti
Však díve teba
cizí
— vci
vyíditi než se zcela vrátíme ke krbu domácímu.
Chanovský
Má
(objímaje Veroniku).
drahá, drahá
duše
Pruskovský. Rekovná, hrdinská dívko!
Low. Tu jste vidli všecka tajemství tajné a povstné komory Lówa Bezalela. Hostila ti lidi, jenž za rznými zájmy jeden o druhém nevdouce v ní se sešli. Dnes dokonala svou úlohu. Je to trochu podivínská hraka, ve všem plod naší tajemstvím se obklopující doby. z
Poznan
Našel jsem to zaízení hned, když m
za rabbiho
sem povolán, do tohoto domuPi
pesthoval. Nechtl jsem bourati dílo pedk a asem hodila se ta hraka k lecemus. Je to zcela jednoduchá vc. Vnitek prostoru na tyi ásti rozdlen, toí se na hídeli i s podlahou a vždy podlého) stisknutí jednoho knoflíku, jedna celku, samo jsem
se
ás
statná a objeví.
pevn
práv vidli, sefci rzné ásti komory k rzným ^ pokusm. Jechiel si tam všelijaké
ohranií ná, jak
jste
Užíval jsem
optickým pracím a
|jj|,
hraky
tam železný lev, který chodí a do If nedávná byl tam kovový panák Golem zvaný, který ^ osnoval, je
vnitnini strojem hnán, ústa otvíral a lidskou
e
ná-
podobil.
Spranger. Tedy povst pece nelhala! Low. Vždy jest zrnko pravdy v eech lidskýck, pane, divn v mumraj zahalené a zpotvoené, ale jaderko je tam vždy. y
vci a nemálo David.
A
Jeho Milost císa Rudolf vidl
jej pobavily.
okno, rabbi?
Vždy
v
nm
vždy jiná
ilava se objevila?
Lów.
Jest jediné, ale jak vnitek se otáí vždy
odpovídá jinému oddlení komory.
A pro
Spranger.
to
tajnstkáství, rabbi?
to já? Nkdy pirozená oddechu a klidu donutila užíti mne této neiuné masky, jindy dobromyslný žert a konen i bylo
Low.
Pro, což vím
oiiha
ni
to záštitou a
potebnou hradbou.
Spranger. Jak
Low.
Proti
laobcbázel Isak
i
í,
v
A
pak,
i
jak rodí se pravda?
ké dít.
máme které
se tají?
Dost se kolem
právo
Híky
nkdy
i
s
ped
vda, nkdy ráda
mumraj fraškovný; nebo kdož
ejími a
eu
píteli.
Seligman, ale tam byl jsem kryt
raky drzých všetek. lali
rabbi?
to,
zvdavcm,
z nás,
tyto jsou
se
pánové,
plénkami
nimi zavrhnouti bož-
posud neznáme a které v nich bezOvšem nkdy slupky i jádro pohltí a
dlo
tak se
i
mn,
a já zabrán
v
svj vnitní
život
nepozoroval jsem, jak se kupí kolem mraky pomluvy a plané
ei
lidské
!
Dnes jsem trochu vyhojen
z toho
a za to vám všem dkuji!
Pruskovský. jste
i
nejen šlechetný a ctihodný,
Jste
Lowe
velký muž, rabbi
Bazaleli. Dovolte,
bych
vám stisk ruku s pocitem úcty, jakou vzdáváme nejvtším duchm svého století! (Tiskne mu ruku.) Budte
hodn
a dlouho zdráv! (k své družin.) Naše dílo, pávtší a tžší nás ješt s Fi-
nové, je tu dokonáno
—
Langem oekává S bohem, rabbi Low. Budte s bohem, pane vznešený!
lipem
1
1
(Doproyázl
jej.)
(PruBkoTBk:^ všefc ee kloní a odejde se btou družinoa.)
Výstup
9.
(Sotva odejdou vejde Jeobiel.)
Jechiel, PedeSli.
Jechiel. Dva pánové, praví, že jsou malíi, ná-
sem se dobývají. Spranger. Aj?
silím
Low.
A
vejdou, hochu
1
(Jechiel odejde.)
!
!
Což pro mne nemáš jediného slova, ó rabbi Low. Sekej, má drahá. To nejlepší pichází vždy na konec. Sara ekala sedmdesát let na svého prvorozence ale stál potom za to Perl.
Což nebude tomu konce?
sirou a plaící
—
I
Výstup
10.
Vejdou Aroimbaldo, Saveri a PedeSlí.
Arclmbaldo. pomyslil,
že
se
Corpo di Bacco! To jsem si nekdy dostanu k uenému rabbimu
Lowovi Saveri. Odpuste naší všetenosti, rabbi.
Máme
staros o pítele Sprangera.
Spranger. Zde jsem živ a Arcímbaldo. Utekli jsme
Ivzd
došla nás zpráva o
zdráv. z
Prahy.
Ale
uvznní Langov.
již
ve
Vrátili
sme se ihned. Ale po Sprangerovi nikde stopy. Mli sme staros a báli se, že snad upadl pece ve spáry oho zurivce. Tu vzpomli jsme na naši sázku a ihvátali jsme sem. Low. Sázku? Spranger (pedstoupí). Odpuste, rabbi! Nejsem kak nezištný a velkomyslný, jak se o
mn
domýšlíte.
!
RABÍNSKÁ MOUDROST.
112
Nejen touha, pomoci píteli, jejž jsem od první chvíle vele si zamiloval, vedla mne pod stechu vaši
—
nýbrž
i
Vešel jsem totiž se
sázka.
v nesmyslnou a šílenou sázku,
soudruhy svými
že se
dopídím taj
vaší tajemné' komory.
Low.
Máme
A
slavn
jste vyhrál!
svatbu zde a tu
Spranger.
Nuže, pánové, plate!
penz potebí
Ano, vyhrál jsem
—
ale dovoluji
si
celou výhru vnovati co malý dar svatební ušlechtilé
hrdinské
nevst
pítele Chanovského.
My
Arcimbaldo.
zveme
se
na svatbu!
Low. I
My
David.
všichni!
I
Recha.
'
Spranger. A nyní dovolte, rabbi, bychom máte ješt jiné vci na práci, než zabavovati šimi hloupostmi.
L5w Ješt
Pojme, pátelé!
(zastaví jim cestu).
Nikoliv,
zstate,
poslední a nejsladší mi zbývá úloha.
zkusila jsi
Perl
(klesá
pane, odpuštní!
ped ním na
kolena).
drazí!
Perl,
na má adra a odpus mi pi tom nejvíce!
sivá holubice, pojd
—
odešli,
se na-
tu
Odpuštní,
má hru
mj
RABÍNSKÁ MOUDROST.
113
Low
Tam V prachu je moje místo, (zredá ji). Hlete, pátelé, jak zde lidské povahy v arovném se objevily zrcadle Jedna, ta nejhorší, hned rozlobena a nikdy nesmíena Filip Lang, druhá hned rozlobena a také hned dobrá náš pítel David, tetí dlouho dráždná, tžce rozlobena, ale také tžko smíená vi, má Perl! drahá
!
I
—
—
—
Perl.
t
rozlobiti
Low.
A
ta nejlepší, ty
—
ale jsi
mj
vbec
pane! Je tžko
hned jako dcko usmíen.
To snadno k
nerozlobím
vysvtlení,
se
nikdy do pravdy.
Jechiel
(klekne
ped
paní Perl).
A
sc
mnou
se ne-
jmííte, paní Perl?
Perl.
Nemla
bych, ty všeteko!
(Lehce
Jechiel.
dázn
pravdu.
novomanželé,
si
•ezalel musil žít
oké nauení. Muž J.
pes tvá
nhodf.)
—
kamenem mudrc.
Ale jedno, vy pátelé, zvláš
vemte naueni: Nemjte
— to
ped
že-
tžko mstí a rabbi Low sedmdesát rok, by z toho vzal si
ami svými tajemství
"aliaud
jej
chybila byste, nebo šprýmy a šašky
jsou nejlepším zkušebným
L5w. Má y,
A
se
celý patí
žen
veliká, zlatá pravda.
Vrchlický; Rabínská moudrost.
a naopak, praví
Budiž váš celý život
8
w
RABÍNSKÁ MOUDROST.
114
knihou otevenou, kde na každé stránce mže ísti ona pravdu, a pak vám bude svítit vždycky láska, tato nejsvtjáí zlatá lampa šábeáová! (Líbá Perl na elo.)
Opona spadne.
"e)(s"
^ A
UBR
v cizích službách. Kus éeské anabase.
Vypravuje
ALOIS JIRÁSEK.
(Poteno první ermákovou cenou
z
r.
1884.)
S 33 illustracemi od E. ZILLICHA..
Cena výtisku ve vkusn
kart.
deskách
zl.
1*60.
Václav Z Michalovic. Báse
od
SVATOPLUKA flCHA v nádbevné úprav sál illustracemi
krámská cena
zl. 2*20, ve skvostné
vazb
zl. 3*30.
Desky pocházejí z knihaského závodu p. Špotta a vyniklí vkusem a elegancí. Jednotlivé po 80 kr. (s pošt. zásylkou
doporuenou 1 zl.;.
^*-
Rada básní od
ELIŠKY KRÁSN0H0RSK1S-] 10
i
1
arcb
skvostné úpí-avy
PG
5038 F8R33 1886 C.l
ROBA
PlEASE
DO KOT REMOVE
FOCKIT CAROS OR SUPS FROM TH!5 UNIVERSITY OF
TORONTO UBRARY
