17 / 7 sobota 20:00 Pivovarská zahrada /
Noc na Broadway III. díl
Árie, duety, sbory a předehry z muzikálů L. Bernsteina, A. L. Webbera, C. M. Schönberga, J. Kandera a dalších. 1. dějství Jule Styne (1905–1994): předehra k muzikálu Funny Girl Cole Porter (1891–1964) a Irving Berlin (1888–1989): Another Opening a There’s No Business Like Show Business Leonard Bernstein (1918–1990): Maria, píseň Tonyho z muzikálu West Side Story America, sbor Anity, Rosalie a dalších dívek z party Žraloků z téhož muzikálu Somewhere, píseň dívky z téhož muzikálu George Gershwin (1898–1937): I Got Rhythm, píseň Charlie Smalls (1943–1987): Home, píseň Dorothy z muzikálu Wiz Frank Henry Loesser (1910–1969): Sit Down, You’re Rockin’ the Boat, píseň Nicelyho z muzikálu Guys & Dolls Andrew Lloyd Webber (1948): Don’t Cry For Me Argentina, píseň Evity z muzikálu Evita Claude-Michel Schönberg (1944): Bring Him Home, píseň Valjeana z muzikálu Les Miserables One Day More, sbor z téhož muzikálu přestávka 2. dějství James Kirkwood, Jr. (1924–1989): předehra k muzikálu Chorus Line John Harold Kander (1927): předehra a All That Jazz, píseň Velmy z muzikálu Chicago Sir Elton Hercules John (1947): Circle of Life, píseň Rafiki z muzikálu Lion King Frederick Perren (1943–2004): I Will Survive, píseň Benny Andersson (1946) a Björn Ulvaeus (1945): Dancin’ Queen, píseň z muzikálu Mamma Mia! Catherine Johnsonové (1957) Henry Krieger (1945): And I Am Tellin’ You, píseň Effie White z muzikálu Dreamgirls Andrew Lloyd Webber (1948): Think of Me, píseň Elissy z muzikálu Phantom of the Opera Phantom of the Opera, duet Christine a Phantoma z téhož muzikálu Music of the Night, píseň Phantoma z téhož muzikálu
Christiane Noll, Capathia Jenkins, Hugh Panaro (USA) – zpěv Kühnův smíšený sbor Marek Vorlíček – sbormistr Moravská filharmonie Randall Craig Fleischer (USA) – dirigent Závěrečného třetího dílu pokračování se v letošním roce dočkává úspěšný muzikálový projekt Noc na Broadway, který nabízí výběr známých árií a duet ze stěžejních děl světové muzikálové literatury v podání trojice pěvců přímo z legendární newyorské Broadwaye. Cílem tohoto programu společnosti John Such Artists´ Management, Ltd. je spojit typ amerického hudebního divadla s koncerty symfonických orchestrů a dát příležitost mladým talentovaným broadwayským interpretům představit svůj repertoár koncertnímu publiku. Projekt běží úspěšně od roku 1994 a umožnil již publiku na celém světě zažít něco z atmosféry Broadwaye vždy ve společnosti zdejších pěveckých hvězd. Hudebně-divadelní žánr muzikál se vyvinul v polovině 20. století v USA z operety a dalších druhů amerického hudebního divadla (minstrel show, newyorská veselohra či revue) jakožto jejich umělecky i ideově závažnější nástupce. Námět muzikálu je povětšinou společensky angažovaný s příměsí satiry, společenské kritiky a parodie, přičemž aktuálnost námětů doplňuje použití soudobého jazyka v dialozích a též uplatnění nejnovějších druhů zábavné hudby, tance a zpěvu. Dnešní večer otevře předehra k muzikálu Funny Girl – biografickému příběhu broadwayské filmové hvězdy Fanny Briceové – který zkomponoval americký písničkář Jule Styne (1905–1994) a hned poté zazní neotřelé spojení písní Another Opening amerického tvůrce muzikálových komedií a stovek písní Cola Portera (1891–1964) a There’s No Business Like Show Business z muzikálu Annie Get Your Gun z pera původem ruského židovského skladatele Irvinga Berlina (1888–1989). Těžko dostižitelný vrchol muzikálové tvorby vůbec představuje kultovní West Side Story (1957), jehož autorem je dodnes inspirující, renesanční osobnost – skladatel, dirigent, klavírista a významný popularizátor vážné hudby – Leonard Bernstein (1918–1990). Když se Bernstein se svými spolupracovníky Jeromem Robbinsem a Arthurem Laurentsem začali poprvé zabývat myšlenkou vytvořit muzikálovou verzi Shakespearových Romea a Julie, jejich původní záměr nesl název East Side Story a mělo jít o romanci pod Davidovou hvězdou – o příběh lásky mezi židovským mladíkem a italskou katoličkou. Přípravy se však pro řadu jiných závazků autorského týmu na několik let zastavily, a posléze již původní idea ztratila na své společenské aktuálnosti. Místo toho se tedy autoři o 6 let později rozhodli vyprávět příběh tragické lásky Poláka a Portoričanky nově přistěhovalých do Ameriky na pozadí bojujících pouličních gangů ve West Side. Dílo se od roku 1957, kdy mělo ve Winter Garden Theater na Broadwayi v New Yorku světovou premiéru, dočkalo úspěšného filmového zpracování a hraje se dodnes na jevištích celého světa. Dynamika, strhující rytmičnost i líbivé melodie, jež charakterizují i písně Somewhere, Maria či America, jsou hlavními prvky převratného Bernsteinova hudebního zpracování. Ačkoli od vzniku West Side Story uplynulo již přes půl století, jeho témata jsou stále aktuální: souboj dvou pouličních gangů, láska, agresivita, rasismus a šikana. Populárním jazzovým standardem se stala píseň I Got Rhythm George (1898–1937) a Iry (1896–1983) Gershwinových, ve které George Gershwin mistrně používá své typické změny rytmu v akordových bězích – prvku, jejž od Gershwina převzala řada dalších
jazzových tvůrců. O proslulost této vskutku rytmické písně pocházející z muzikálu Girl Crazy se postarala interpretace takovými jmény jako je Bing Crosby, Fred Astaire, Ella Fitzgerald či Lena Horne. K dalším jménům, která nemohou v muzikálové přehlídce chybět, patří Charlie Smalls (1943–1987) a jeho muzikál Wiz, inspirovaný slavným pohádkovým příběhem o putování malé Dorotky a jejich neobvyklých přátel za všemocným čarodějem Ozem do Smaragdového města, jehož autorem je Lyman Frank Baum, nebo muzikál Guys & Dolls Franka Henryho Loessera (1910–1969) čerpající z tvorby amerického novelisty Damona Runyona. V roce 1976 soudobý autor populárních muzikálů Andrew Lloyd Weber (1948) společně s básníkem Timem Ricem stvořili Evitu – příběh herečky – kurtizány, která se provdá za argentinského diktátora Juana Perona. Evita se záhy dočkala provedení na obou stranách Atlantiku, nicméně kritiky nebyly příliš příznivé. Následoval kompilát z dřívějších děl Song and Dance a v roce 1981 zkomponoval Webber slavné Cats na základě dětské poezie T. S. Eliota. Do tohoto muzikálu angažoval Webber známou zpěvačku Sarah Brightman, která se posléze stala jeho manželkou a vytvořila i hlavní ženskou úlohu Christine v díle The Phantom of the Opera (1986) na motivy novely Gastona Lerouxe. Cats byly svého času nejdéle uváděným dílem v celé hudební historii, fenomenální Fantom je však v roce 2006, tj. 10 let po svém vzniku, překonal. Andrew Lloyd Webber je bezpochyby nejúspěšnějším britským skladatelem své generace, na svém kontě má řadu prestižních cen i vyznamenání. Jeho líbivá hudba vynikající zejména sugestivní melodikou představuje dokonalou syntézu různých hudebních prvků a žánrů, stín na jeho tvorbu však vrhá nejedno obvinění z plagiátorství. První dějství dnešní muzikálové show uzavře ukázka z díla Les Miserables Claude-Michela Schönberga (1944) a textaře Alaina Boublil. Tato autorská dvojice debutovala v roce 1973 dílem La Revolution Français, ve kterém sám Schönberg ztvárnil úlohu Ludvíka XVI. V roce 1978 spatřily světlo světa Les Misérables – muzikál poprvé uvedený v Paříži, který získal mnohá ocenění včetně dvou zlatých disků a Tony Awards. Muzikálová adaptace jednoho z nejslavnějších románů Victora Huga způsobila ve své době značnou revoluci v rámci muzikálového žánru a dodnes si drží třetí místo v počtu produkcí nejvíce uváděných na Broadwayi. O finální podobu tohoto díla se postaral britský producent Cameron Mackintosh, který objevil jeho bohatou muzikalitu, emocionalitu a literární kvalitu a nechal příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi přeložit do angličtiny a znovu zinstrumentovat. Od té doby byl muzikál uveden takřka po celém světě a dnes se již legendární „Le Miz“ – romantický příběh nesený na silné melodické lince – pyšní titulem celosvětově nejdéle uváděný muzikál. Druhé dějství představí americkou muzikálovou tvorbu druhé poloviny 20. století. Úvodem zazní předehra k muzikálu Chorus Line, jehož autorem je James Kirkwood, Jr. (1924–1989). Tento muzikál o broadwayských tanečnících tzv. gypsies získal nebývalý ohlas, jenž vyvrcholil udělením bezpočtu Tony Awards a především Pulitzerovy ceny. Chorus Line je nejdéle hraným muzikálem na Broadway, který byl kdy produkován v USA. Americký skladatel John Kander (1927) začínal jako korepetitor u muzikálu West Side Story a Gypsy. Během zkoušek se Kander setkal s choreografem Jeromem Robbinsem, který mu nabídl možnost zkomponovat taneční hudbu pro jeho show v roce 1959. V roce 1965 začal Kander spolupracovat s Fredem Ebbem a společným úsilím vy-
tvořili Flora the Red Menace, v jehož nastudování se poprvé na scéně objevila pozdější hvězda Liza Minnelli. Tento muzikál se setkal s výrazným úspěchem a nastartoval autorské duo Kander-Ebb k další tvorbě. Dvojice zkomponovala mnohé skladby přímo pro Lizu Minelli a Chitu Rivera. Vrcholem jejich tvorby se staly muzikály Cabaret a Chicago, které se dočkaly i zfilmování a Chicago získalo cenu Academy Award pro nejlepší snímek v roce 2002. Sir Elton Hercules John (1947) je známý především jako nekonvenční zpěvák a písničkář, nicméně ani rozsáhlejší muzikálové formy nejsou tomuto umělci vzdálené. V roce 1994 zkomponoval John na motivy Disneyho animovaného filmu muzikál o lvím králi Lion King. Za titulní píseň získal Elton John nejen Zlatý Glóbus, ale i Oscara za nejlepší filmovou píseň roku 1994. Zpestřením muzikálové přehlídky je zařazení hitu I Will Survive, jehož autorem je americký písničkář Frederick Perren (1943–2004), který složil řadu šlágrů pro velké popové hvězdy nevyjímaje Michaela Jacksona, Yvonne Elliman či Glorii Gaynor. Právě poslední jmenovaná proslula s písní I Will Survive a získala s ní i prestižní Grammy Award for Best Disco Recording. Projekt Noc na Broadway bychom nemohli s klidným svědomím uzavřít, pokud bychom pominuli uvedení hitu z poslední doby, jímž je muzikál Mamma Mia! Catherine Johnsonové (1957), který staví na stále svěžích hitech švédské popové ikony 70. a 80. let – skupiny ABBA. Na přípravě muzikálu se od samého počátku účastnili i sami členové skupiny ABBA, Björn Ulvaeus a Benny Andersson, kteří složili původní hudbu. Anni-Frid Lyngstad se stala finanční producentkou a Agnetha Fältskog projekt podpořila účastí na jeho švédské premiéře. Jednoduchý a přitom neuvěřitelně silný je i příběh muzikálu Dreamgirls skladatele Henryho Kriegera (1945), zachycuje trnitou cestu za slávou v podání dívčího tria Dreams, jejich vzestupy, pády a oběti, které musí svému snu přinést. Zkrátka příběh, jaký má každý pořádný muzikál mít. Christiane Noll Christiane Noll pochází z New Yorku, vystudovala Carnegie Mellon University a herecky vyspěla v New Jersey. Brzy se stala jednou z nejvšestrannějších hereček amerického hudebního divadla s širokým repertoárem zahrnujícím jak muzikálový repertoár broadwayských divadel, tak operu, operetu a jazz. Na Broadwayi debutovala v roli Emmy v Muzikálu Jekyll a Hyde. Za roli Hope Cladwell v muzikálu Urinetown získala Ovation Award. Značný úspěch ji přineslo i účinkování v muzikálu Mambo Kings a oslnila rolí Jane Smart v americké premiéře Čarodějek z Eastwicku. Christiane Noll je pravidelnou hostující sólistkou v Bravo Broadway! a vystupuje rovněž s řadou symfonických orchestrů, z nichž jmenujme například National Symphony s Marvinem Hamlischem, Cincinnati Pops s Ericem Kunzelem, Jeruzalémský symfonický orchestr s Donem Pippinem, Philadelphia Pops s Peterem Nerem nebo Cleveland Orchestra, Detroit Symphony, San Francisco Symphony, Sinfonica Brasileira v Rio de Janeiro a Hong Kong Philharmonic. Vedle řady dalších nahrávek vydala tři sólové a řadu dalších nahrávek. Úspěšně vystupovala i v operetách a v zájezdových představeních muzikálů Grease a Miss Saigon. Svůj hlas Christiane Noll propůjčila rovněž Anně v animovaném filmu Král a já a zazářila v Broadwayské produkci It Ain’t Nothin’ But The Blues. Významného kritického ohlasu se Christiane Noll dočkala i v operetách Encores!, The New Moon, The Student Prince a The Pirates of Penzance.
K dalším stěžejním rolím této zpěvačky se řadí úlohy ve hrách Little Shop Of Horrors, Into The Woods, Mack & Mabel, Lizzie Borden, The Baker’s Wife, Carousel, Frankenstein, Kept, Take Flight, Call The Children Home, Little By Little, Grease!, Miss Saigon, City Of Angels nebo South Pacific. V operním divadle debutovala na scéně Washington National Opera v Lehárově Veselé vdově po boku Plácida Dominga. K dalším významným debutům lze zařadit i vystoupení s Hollywood Bowl a Julie Andrews a koncert 3 Broadway Divas s New York Pops a Skitchem Hendersonem v Carnegie Hall. Christiane Noll vystupuje také na sólových show v broadwayských kabaretech a je členkou Broadway Inspirational Voices/Gospel Choir. Capathia Jenkins Tato rodačka z Brooklynu debutovala na Broadwayi v roli Harriett Jackson v muzikálu The Civil War. Záhy zazářila v mimobroadwayské produkci Godspell zejména v písni „Turn Back, O Man“ a na Broadway se vrátila v muzikálu The Look of Love. Kritického ohlasu se dále dostalo Jenkinsiným představením hitů Hala Davida a Burta Bacharacha. Následovala role v produkci The Washing Machine a Change, které jí umožnily spolupráci s broadwayskými ikonami Georgem C. Wolfem, Jeanine Tesori a Tonym Kushnerem. V poslední době vystupuje Capathia Jenkins v roli Friedy May v Shortově muzikálu Fame Becomes Me a mimo Broadway v (mis)Understanding Mammy-The Hattie McDaniel Story. Za tuto roli byla v roce 2007 nominována na Drama Desk Award. Spolupráce s renomovaným skladatelem Louisem Rosenem vyústila v debutové album South Side Stories obsahujícím písně napsané přímo pro Capathii Jenkins a pro PS Classics Records novým projektem One Ounce of Truth: The Nikki Giovanni Songs, který byl vydán v roce 2008. Capathia Jenkins koncertně vystupuje v USA (např. v newyorských Joes’ Pub, Birdland, The Metropolitan Roomnebo v Chicagu ve Steppenwolf) a na svém kontě má i spolupráci s předními symfonickými tělesy Cleveland Orchestra, National Symphony, Utah Symphony, Minnesota Orchestra, San Diego Symphony a Hong Kong Philharmonic. V roce 2008 vystoupila rovněž na Mezinárodním hudebním festivalu v Harare v Zimbabwe. Hugh Panaro Hugh Panaro se narodil ve Philadelphii a absolvoval Temple University. Panaro je jedním z výjimečných umělců, jehož všestrannost mu dovolila rozvinout výjimečnou kariéru zahrnující divadelní vystoupení, koncertní činnost i bohaté nahrávací aktivity po celém světě. Za své divadelní úspěchy získal již i čestné ocenění Boyer College of Music. Hugh Panaro dosáhl velkého uznání svým ztvárněním role Fantoma a Raoula v muzikálu Fantom opery na Broadwayi, který se dočkal více než tisíce repríz. K jeho dalším úspěchům patří vystoupení v produkcích Show Boat, Side Show, The Red Shoes, Lestat a Les Miserables nejen na Broadwayi, ale i dalších scénách v USA a konečně i v legendárním londýnském West Endu. Panaro se představil v americké premiéře muzikálu Martin Guerre. Z mimobroadwayských produkcí zmiňme White Lies, Noa Noa, Wuthering Heights, Children of Eden nebo Little Fish. V Los Angeles vystoupil v projektech “Reprise!”, Merry We Roll Along, Gentlemen Prefer Blonds a Call Me Madam, za nějž obdržel nominaci na Ovation Awards. V Kennedyho centru ztvárnil Anthonyho Hopa ve Sweeney Todd a účastnil se i Stephen Sondheim Gala, v newyorské Avery Fischer Hall vystoupil v Mack and Mabel. Za roli Jeana Valjeana ve philadelphské produkci Bídníků získal prestižní Barrymore Award. Koncertně se představil Panaro s významnými symfonickými orchestry v Dallasu, Detroitu, San Franciscu, Houstonu, St. Louis a Utahu. V zámoří pak s London Sinfoniettou, Hong Kong Philharmonic. K jeho významným počinům patří například i premiéra
Pendereckého Te Dea uvedená v Carnegie Hall. V nedávné době vystoupil Panaro se San Diego Symphony a Marvinem Hamlischem a National Symphony a Donaldem Pippinem. Jeho diskografie zahrnuje mimo jiné nahrávku Side Show, Tap Your Troubles Away (Herman), The Centennial (Weil), Life On The Wicked Stage (Kern) a další. Své první sólové album nahrál Hugh Panaro pro Sony/BMG v roce 2007. Za zmínku stojí i jeho spolupráce s Barbarou Streisand na jejím posledním evropském turné. Kühnův smíšený sbor Kühnův smíšený sbor patří do hudebního světa už celé půl století. Vznikl v roce 1959 připojením mužských hlasů k původně ženskému komornímu sboru, který založil ještě během svých studií na AMU v roce 1958 Pavel Kühn. Navázal tak na práci svých rodičů – Markéty a Jana Kühnových, zakladatelů novodobé české sborové tradice. Od svého vzniku byl Kühnův smíšený sbor průkopníkem uvádění a capellových děl světového romantismu v koncertních sálech i nahrávacích studiích (J. Brahms, R. Schumann, A. Bruckner, R. Strauss, M. Reger ad. Ve sborovém umění a capella dosáhl mnoha vítězství v mezinárodních pěveckých soutěžích – např.v Itálii a Maďarsku. Své kvality však sbor brzy po svém založení prokázal i v repertoáru oratorním a kantátovém. Ten se vyvíjel především z úzké spolupráce se Symfonickým orchestrem hl.m. Prahy FOK, s nímž sbor provedl řadu stěžejních děl oratorní a kantátové literatury pod vedením všech jeho hlavních dirigentů – Václava Smetáčka, Zdeňka Košlera, Zdeňka Mácala, Jiřího Bělohlávka, Vladimíra Válka, Petra Altrichtra, Libora Peška, Martina Turnovského či Gaetana Delogu. Kühnův smíšený sbor spolupracuje i s dalšímí předními symfonickými tělesy ať už domácími (Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražská komorní filhamonie, ad.) nebo zahraničními (Concertgebouworkest, Tonhalle Orchester Zürich, Izraelská filharmonie, ad.). S těmito orchestry zpíval sbor například pod taktovkou Sira Charlese Mackerasse, Vladimira Ashkenazyho, Zubina Mehty, Davida Zinmana či Elli Jaffeho. Sbor vystupuje pravidelně na významných mezinárodních hudebních festivalech – např. Pražské jaro, Smetanova Litomyšl. Dlouhodobý charakter měla v 80.letech 20.století rovněž spolupráce sboru s Nederlands Dans Theater, s nímž se průběžně podílel na provozování choreografií Jiřího Kyliána na hudbu I. Stravinského, M. Ravela, L. Janáčka, B. Martinů a P. Ebena. Neméně výraznou a důležitou aktivitou sboru byla též účast na nahrávání filmové hudby (Miloš Forman: Amadeus – 1983, Lid versus Larry Flint –1996; Bernard Rose: Nesmrtelná láska – 1994), včetně podílu sboru na realizaci původní filmové hudby Zdeňka Lišky k filmům Františka Vláčila (např. Markéta Lazarová). Sbor má na svém kontě řadu znamenitých nahrávek (mj. kompletní sborové dílo B. Martinů). Provádění novinek soudobé hudby patřilo vždy k samozřejmostem v činnosti tohoto tělesa. Od počátku své existence inspirovalo vznik řady děl soudobých skladatelů. Kühnův smíšený sbor se dodnes řadí mezi špičková pěvecká tělesa. Jeho zakladatel Pavel Kühn (1938–2003), který výrazně ovlivnil zvukově barevný ideál sborového zpěvu, s ním pracoval nepřetržitě takřka 45 let, až do svého předčasného úmrtí. Poté se role sbormistra ujal Jan Rozehnal, který sbor vedl necelé čtyři koncertní sezóny (200–2006). Marek Vorlíček V současnosti je sbormistrem Marek Vorlíček (1979), absolvent oboru dirigování na Pražské konzervatoři a tamější Akademii múzických umění. Jako dirigent hostoval u Jihočeské komorní filharmonie, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Hradec Králové a pravidelně spolupracuje s Plzeňskou filharmonií, s níž také realizoval několik nahrávek pro Český rozhlas. S vedením sborového tělesa má rovněž
bohaté zkušenosti, které získával nejprve jako sbormistr domažlického dětského sboru (od roku 1994) a posléze (od r. 1997) domažlického smíšeného sboru Čerchovan. S tímto tělesem absolvoval desítky koncertů doma i v zahraničí a natočil dvě CD s duchovní hudbou. Za tuto práci obdržel národní sbormistrovskou cenu Unie českých pěveckých sborů. Moravská filharmonie Moravská filharmonie patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Sídlí v Olomouci, v historické metropoli Moravy. Toto starobylé a univerzitní město je významným vzdělanostním, kulturním a uměleckým střediskem celé střední Moravy. Při rozdělení České republiky do regionů se Olomouc stala centrem Olomouckého kraje. V čele Moravské filharmonie stály významné osobnosti české hudební kultury, za jejím dirigentským pultem se střídali přední světoví dirigenti, např. O. Klemperer, A. Janson, Lord Yehudí Menuhin, V. Neumann, L. Pešek a další. Jejími hosty byli významní instrumentalisté, např. S. Richter, I. Oistrach, G. Kremer, S. Ishikawa, P. Fournier, D. Šafrán, A. Navarra, J, Suk, V. Hudeček, J. Carreras, A. Baltsa a mnoho dalších. Za více než 50 let svého působení si Moravská filharmonie vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Orchestr věnuje pozornost velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století. Je samozřejmé, že Moravská filharmonie patří k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury – A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka a B. Martinů. Moravská filharmonie intenzívně propaguje soudobou českou i světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí, že již premiérovala více než 250 novinek. V poslední době se Moravská filharmonie specializuje na CD nahrávky hudby soudobých autorů. S velkým ohlasem vystupovala v převážné většině evropských států, do mnoha míst v zahraničí se vrací pro velký ohlas obecenstva i kritiky opakovaně téměř každý rok. Zúčastnila se významných mezinárodních hudebních festivalů, např. v Řecku, Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Rakousku. Moravská filharmonie je kulturní institucí, která se podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci. Je organizátorem a pořadatelem hudebního festivalu Dvořákova Olomouc a Mezinárodního varhanního festivalu. Pravidelně pořádá i Mezinárodní dirigentské kurzy. Randall Craig Fleischer Randall Craig Fleischer se stal nejprve bakalářem hudby na Oberlin Conservatory of Music a dirigování studoval soukromě u Otto Wenera Muellera a v mistrovských třídách u Seiji Ozawy, Riccarda Mutiho a dalších. Magisterského titulu dosáhl na Indiana University School of Music, během studia byl také sbormistrem universitního operního divadla. V letech 1986–1989 sloužil jako dirigent-asistent u American Symphony Orchestra. V roce 1989 studoval také u Leonarda Bernsteina v Tanglewoodu, letním středisku Boston Symphony Orchestra. Mezinárodně na sebe poprvé upozornil v roce 1990, když dirigoval Dvořákův violoncellový koncert s Mstislavem Rostropovičem jako sólistou na turné National Symphony Orchestra po Japonsku a SSSR. Kritika ocenila Fleischerovu schopnost vést orchestr ve skutečném dialogu se sólistou. Fleischer vystoupil jako hostující dirigent u mnoha předních orchestrů v USA a získal i mezinárodní angažmá u Izraelské filharmonie, Los Angeles Philharmonic, San Francisco Symphony, Houston Symphony, St. Paul Chamber Orchestra, Seattle Symphony, Utah Symphony, San Diego Symphony, Philadelphia Chamber Orchestra, Los Angeles Chamber Orchestra a mnoha dalších. V roce 2008 debutoval úspěšně s Boston Pops. Jako hudební ředitel a dirigent třech orchestrů Youngstown Symphony, Hudson Valley Philharmonic a Anchorage Symphony projevil svoji schopnost
budovat orchestr a zajistil umělecký vzestup a nárůst posluchačské popularity těchto těles. V roce 1995 debutoval v New York City Opera jako dirigent Mozartovy Kouzelné flétny. Jeho operní repertoár zahrnuje díla, jako jsou La Bohéme, Turandot, Tosca, Madama Butterfly, Don Giovanni, La Traviata a další. Kritika přiznává jeho subtilnímu přístupu k interakci mezi sólovými zpěváky a orchestrem kvalitu komorní hudby. Jako skladatel patří k důležitým představitelům syntézy symfonické hudby s rockem a folklórními inspiracemi tzv. world music. Dnes jsou takové snahy stále běžnější, R. C. Fleischer však byl jejich průkopníkem už před dvaceti lety. Spolupracoval s řadou osobností z oblasti rocku, popu i americké lidové hudby. Jako vášnivý propagátor nové hudby zadal a řídil provedení mnoha světových premiér děl žijících skladatelů. Vášnivě se věnuje hudební výchově, je spoluautorem řady instruktivních děl pro děti, připravuje také výchovné orchestrální programy pro děti.
17 / 7 Saturday 8:00 p.m. Brevery Garden
Night on Broadway Part III Arias, duet, choirs, and preludes from musicals by L. Bernstein, A. L. Webber, C. M. Schönberg, J. Kander, and others. 1st part Jule Styne (1905–1994): prelude of Funny Girl Cole Porter (1891–1964) and Irving Berlin (1888–1989): Another Opening and There‘s No Business Like Show Business, songs Leonard Bernstein (1918–1990): Maria, Tony’s song from West Side Story America, choir of Anita, Rosalie and other girls from the Shark group from the same musical Somewhere, a song of a girl from the same musical George Gershwin (1898–1937): I Got Rhythm, song Charlie Smalls (1943–1987): Home, song of Dorothy from Wiz Frank Henry Loesser (1910–1969): Sit Down, You’re Rockin’ the Boat, song of Nicely from musical Guys & Dolls Andrew Lloyd Webber (1948): Don’t Cry For Me Argentina, song of Evita from musical Evita Claude-Michel Schönberg (1944): Bring Him Home, song of Valjean from musical Les Miserables One Day More, choir from the same musical intermission 2nd part James Kirkwood, Jr. (1924–1989): prelude to musical Chorus Line John Harold Kander (1927): prelude and All That Jazz, song of Velma from musical Chicago Sir Elton Hercules John (1947): Circle of Life, song Rafiki from musical Lion King Frederick Perren (1943–2004): I Will Survive, song Benny Andersson (1946) and Björn Ulvaeus (1945): Dancin’ Queen, song from Mamma Mia! By Catherine Johnson (1957) Henry Krieger (1945): And I Am Tellin’ You, song of Effie White from the musical Dreamgirls Andrew Lloyd Webber (1948): Think of Me, song of Elissa from Phantom of the Opera Phantom of the Opera, duet of Christine and the Phantom from the same musical Music of the Night, song of the Phantom from the same musical
Christiane Noll, Capathia Jenkins, Hugh Panaro (USA) – vocals Kühn Mixed Choir Moravian Philharmonic Orchestra Randall Craig Fleischer (USA) – conductor The successful musical project Night on Broadway will bring the final third part this year. It offers a selection of well-known arias and duets from the most important works of the world’s musical literature performed by a trio of singers from the very legendary Broadway in New York City. The goal of the program prepared by John Such Artists’ Management, Ltd. is to combine American musical theater with concerts of symphonic orchestras and give an opportunity to young talented Broadway interpreters to present their repertoire to concert audience. The project has been successful since 1994 and it has already made it possible for audiences all around the world to experience something of the atmosphere of Broadway, always in company of its vocal stars. The musical theater genre developed in the USA in the middle of the 20th century from operetta and other kinds of American musical theater such as minstrel show, New York comedy opera and revue as their artistically and ideologically more serious successor. Plots of musicals are usually socially engaged with bits of satire, social criticism, and parody and topicality of plots is underlined by use of contemporary language in dialogs and also use of the latest types of music, dance, and singing. This night will be opened by a prelude of musical Funny Girl – a biographic story of a Broadway movie star Fanny Brice – composed by American song writer Jule Styne (1905–1994) and then you will be able to hear the unusual combination of songs Another Opening by American author of musical comedies and hundreds of songs, Cole Porter (1891–1964), and There’s No Business Like Show Business from the musical Annie Get Your Gun written by Russian-Jewish composer, Irving Berlin (1888–1989). The almost uncontested apex of musical works is represented by the cult West Side Story (1957), the author of which is still inspiring and renaissance personality – composer, conductor, pianist, and important promoter of classical music – Leonard Bernstein (1918–1990). When Bernstein and his colleagues, Jerome Robbins, and Arthur Laurents first started to discuss the idea of creating a musical version of Shakespeare‘s Rome and Juliet, their original idea was called East Side Story and it should have been a romance under David’s star – a story of love of a Jewish young man and an Italian catholic girl. Preparations however stopped for several years because of many obligations of the author team and then the original idea lost its social topicality. Instead, six years later, the authors decided to tell a story of tragic love of a Pole and a Puerto Rican who have just moved to America with a background of fighting gangs in West Side. Since 1957, when the musical was premiered in Winter Garden Theater on Broadway in New York City, it has gotten a successful film version and has still been played on stages all around the world. Dynamics, breath taking rhythms, likable melodies represented among others by songs Somewhere, Maria, and America are the main items of the revolutionary Bernstein’s musical. Although more than a half century has passed since West Side Story was written, its topics are still up-to-date: a battle of two street gangs, love, aggressiveness, racism, and abuse. I Got Rhythm has become a popular jazz standard. It was written by George (1898–1937) and Ira (1896–1983) Gershwins, and George Gershwin perfectly uses his typical changes in rhythm in chord
streams – which is something that many other jazz authors have adopted from Gershwin. Popularity of this really rhythmical song from the musical Girl Crazy came from interpretation by Bing Crosby, Fred Astair, Ella Fitzgerald, as well as Lena Horne. Another name that cannot be missing at a musical show is Charlie Smalls (1943–1987) and his musical Wiz inspired by the famous fairy tale about the quest of small Dorothy and her unusual friends for the almighty wizard of Oz in his Emerald City written by Lyman Frank Baum, and the musical Guys & Dolls by Frank Henry Loesser (1910–1969), which finds inspiration in works of an American novelist, Damon Runyon. In 1976, the contemporary author of popular musicals Andrew Lloyd Weber (1948) and poet Tim Rice gave birth to Evita – a story of an actress and courtesan who marries Argentinean dictator Juan Peron. Evita was soon performed on both coasts of the Atlantic Ocean but critics were not too positive. It was followed by a compilation of former works Song and Dance and in 1981 Webber composed famous Cats on basis of children’s poetry by T. S. Eliot. Webber engaged wellknown singer Sarah Brightman for this musical and she then became his wife and played also the main female role of Christine in The Phantom of the Opera (1986) inspired by a novel by Gaston Leroux. For a long time, Cats used to be the longest played performance in musical history but the phenomenal Phantom beat the record in 2006, i.e. ten years after it was created. Andrew Lloyd Webber is without any doubts the most successful British composer of his generation and he has received a number of prestigious awards and prizes. His likable music is excellent especially thanks to the suggestive melodies and it represents a perfect synthesis of various music elements and genres but his work is overshadowed by many accusations of plagiarism. The first part of this year’s musical show will be closed by a song from Les Miserables by Claude-Michel Schönberg (1944) and lyrics writer Alain Boublil. This couple of authors debuted in 1973 by La Revolution Francais, in which Schonberg himself played Luis XVI. In 1978, Les Miserables was premiered – it is a musical performed first in Paris that has won many prizes including two golden discs and Tony Awards. The musical adaptation of one of the most famous novels by Victor Hugo brought a revolution to the musical genre and it still keeps the third position in terms of the number of productions most performed on Broadway. The final version of this piece comes from British producer Cameron Mackintosh, who realized its rich musicality, emotionality, and literary quality and had the story about a fled galley slave Jean Valjean translated to English and reinstrumented. Since then, the musical has been performed almost all around the world and now the legendary “Le Miz” – a romantic story on a strong melodic line – is already the longest performed musical worldwide. The second part will present American musicals from the second half of the 20th century. It will start with an interlude of Chorus Line by James Kirkwood, Jr. (1924–1989). This musical about Broadway dancers, socalled gypsies, has earned unusual reputation which led to many awards including Tony Awards and Pulitzer Prize. Chorus Line is the longest performed musical on Broadway among those produced in the USA. American composer John Kander (1927) started as an accompaniment of musicals West Side Story and Gypsy. During the rehearsals, Kander met choreographer Jerome Robbins who offered him a possibility of composing dance music for his show in 1959. In 1965, Kander started cooperation with Fred Ebb and together they created Flora the Red Me-
nace, in which future star Liza Minnelli played for the first time. This musical was very successful and encouraged the duo of authors, KanderEbb, to create more. The duo composed many of their songs bespoke for Liza Minelli and Chita River. The apex of their work is represented by musicals Cabaret and Chicago. Film versions have been created and Chicago received Academy Award as the best movie in 2002. Sir Elton Hercules John (1947) is known especially as an unusual singer and song writer but even larger musical forms are no problem for this artist. In 1994, John composed a musical called Lion King inspired by a cartoon by Disney. For the theme song, Elton John received not only a Golden Globe but also an Oscar for the best movie song of 1994. The musical show will include also the hit I Will Survive by American song writer Frederick Perren (1943–2004) who composed a number of hits for big pop stars including Michael Jackson, Yvonne Elliman, and Gloria Gaynor. The last one was very successful also with the song I Will Survive and got prestigious Grammy Award for Best Disco Recording. The project Night on Broadway could not be closed if a recent hit were ignored – musical Mamma Mia! By Catherine Johnson (1957) based on still fresh hits by the Swedish pop icon of 1970’s and 1980’s – ABBA. Members of ABBA themselves, Bjorn Ulvaeus and Benny Andersson, participated on the preparation of the musical. Anni-Frid Lyngstad became the financial producer and Agnetha Faltskog supported the project by taking part at its Swedish premiere. Dreamgirls by Henry Krieger (1945) also has a simple and still unbelievably strong story. It describes the way for fame by a duo of girls Dreams, their rises and falls, and sacrifices that they have to give up to their dreams. Simply a story that every good musical should have. Christiane Noll This New York born, New Jersey raised actress made her Broadway debut starring in Jekyll & Hyde, creating the role of Emma. Ms. Noll received an Ovation Award for her comedic turn as Hope Cladwell in the National Tour of Urinetown and wowed audiences again as Vanna Vane in the new musical The Mambo Kings and soared as Jane Smart in the American premiere of The Witches Of Eastwick. Ms. Noll has been living up to her reputation as being “one of the most versatile actresses in the American Musical Theatre” with a varied repertoire in Broadway, Opera, Operetta and Jazz. She has been a frequent guest soloist as part of Bravo Broadway with symphony orchestras around the world, including the National Symphony and Marvin Hamlisch, the Cincinnati Pops and Eric Kunzel, the Jerusalem Symphony and Don Pippin, the Philadelphia Pops and Peter Nero, as well as appearances with The Cleveland Orchestra, the Detroit Symphony, The San Francisco Symphony, the Sinfonica Brasileira in Rio, and the Hong Kong Philharmonic. She has released four solo CD’s. She supplied the singing-voice of Anna in the Warner Brothers animated feature The King And I, and starred on Broadway in It Ain’t Nothin’ But The Blues. Ms. Noll was critically acclaimed for her operetta performances as Marianne in City Center Encores! The New Moon, Kathie in The Student Prince and Mabel in The Pirates Of Penzance. Other favorite roles include Audrey in Little Shop Of Horrors, The Baker‘s Wife in Into The Woods, Mabel in Mack & Mabel, working with Jerry Herman and winning a Connecticut Critics Circle Award, Lizzie in Lizzie Borden, Genevieve in The Baker’s Wife, and Carrie in Carousel. She starred in the premieres of Frankenstein (37 Arts), Kept (Krieger/Russell), Take Flight (Maltby/Shire), Call The Children Home (Primary Stages), and Little By Little (York Theater).
She has been a member of the national tours of Grease! as Sandy, Miss Saigon as Ellen, and City Of Angels as Mallory/Avril as well as a tour of Australia and Thailand as Nellie in South Pacific. Ms. Noll made her opera debut with Plácido Domingo and the Washington National Opera in The Merry Widow as Valencienne at The Kennedy Center, her Hollywood Bowl debut with Julie Andrews - The Gift Of Music, and her Carnegie Hall debut as one of the 3 Broadway Divas with The New York Pops and Skitch Henderson in his last pops performance. Christiane has performed her solo show in cabaret at The Plush Room, The Duplex, The Nevermore, Arci’s Place, The China Club, Peaches, B. Smith’s and The West Bank Café as well as being a featured member of the Broadway Inspirational Voices/Gospel Choir. Other recordings: The King & I (Sony Classic), Jekyll & Hyde (Atlantic), Little By Little, Sondheim At The Movies, Primetime Musicals, Cinderella, The Burt Bacharach Album, The Paul Simon Album, The Stephen Schwartz Album, The Sondheim Collection (all with Varese Sarabande), The Stephen Sondheim Album (Fynsworth Alley), A Christmas Survival Guide, What’s A Nice Girl Like You…and Z – The Masked Musical (all with Car-Jam Records), Bravo Broadway 2 and The Three Broadway Divas (Jay Records). Christiane is a graduate of Carnegie Mellon University. Capathia Jenkins This Brooklyn-born and raised actress made her Broadway debut in The Civil War, where she created the role of Harriett Jackson. She starred in the Off-Broadway revival of Godspell, where she wowed audiences with her stirring rendition of ‘Turn Back, O Man’ which can still be heard on the original cast recording. She returned to Broadway in The Look of Love, and was critically acclaimed for her performances of the hit songs of Hal David and Burt Bacharach, including the title song. Ms. Jenkins then went on to create the role of ‘The Washing Machine’ off- Broadway in Caroline, or Change which later moved uptown to Broadway. This proved to be a wonderful time in her career, providing the opportunity to work with George C. Wolfe, Jeanine Tesori and Tony Kushner. Most recently she created the role of Frieda May on Broadway in Martin Short: Fame Becomes Me where she sang the eleven-o’clock number, ‘Stop The Show’ and brought the house down every night. Capathia then starred in the Off-Broadway show, (mis)Understanding Mammy-The Hattie McDaniel Story, a one-woman piece for which she was nominated for a 2007 Drama Desk Award. She has been working with the acclaimed composer Louis Rosen, who has been writing specifically for her. In the fall of 2006, they released a debut CD, South Side Stories, which is available at www.cdbaby.com. Ms. Jenkins and Mr. Rosen are currently signed to PS Classics Records with a new project, One Ounce of Truth: The Nikki Giovanni Songs, released in the spring of 2008. Capathia has enjoyed much concert success in New York at Joes‘ Pub, Birdland, The Metropolitan Room, and in Chicago at Steppenwolf. She has recently appeared with the Cleveland Orchestra, National Symphony, Utah Symphony, Minnesota Orchestra and the San Diego Symphony. In October of 2008, Capathia will appear with the Hong Kong Philharmonic. She has also been seen in the International Music Festival in Harare, Zimbabwe in April 2008. Hugh Panaro Hugh Panaro is one of those rare artists whose unique versatility has allowed him a distinguished career, not only in the theater, but also in recording studios and concert halls throughout the world. He has the distinction of having played both Raoul and the Phantom, a role he performed over 1000 times, in the Broadway production of The Phantom of the Opera. Also on Broadway, Mr. Panaro has been seen
as Gaylord Ravenal in the Harold Prince revival of Show Boat and Marius in Les Miserables, and he created the roles of Buddy Foster in Side Show, Julian Craster in Jule Styne’s final musical The Red Shoes and, most recently, the title role of the seductive vampire in Elton John’s musical Lestat. Mr. Panaro made his West End debut as Gaylord Ravenal in Show Boat and went on to perform the title role in the American premiere of Martin Guerre. Some of Mr. Panaro’s Off-Broadway credits include White Lies at the Triad Theater, Noa Noa at Playwright’s Horizons, Heathcliff in Wuthering Heights at the John Housman Theatre, Children of Eden at the Actor’s Playhouse and the role of Robert in Little Fish at Second Stage Theatre. In Los Angeles, Mr. Panaro has participated in “Reprise!” concert performances of Merry We Roll Along, Gentlemen Prefer Blonds and Call Me Madam, for which he received an “Ovation” nomination. At the Kennedy Center, he portrayed Anthony Hope in Sweeney Todd and participated in “The Stephen Sondheim Gala”. At Avery Fischer Hall in New York City, he performed in Jerry Herman’s Mack and Mabel. And at the Walnut Street Theatre in Philadelphia, he recently starred as Jean Valjean in Les Miserables, a performance for which he won the Barrymore Award. An active concert artist, Mr. Panaro has performed with numerous symphony orchestras including the Dallas, Detroit, San Francisco, Houston, St. Louis and Utah Symphonies, the Hong Kong Philharmonic, and the London Sinfonietta, among many others, and had the privilege of performing in the world premiere of Penderecki’s Te Deum at Carnegie Hall. Recently, Mr. Panaro was a guest soloist with the San Diego Symphony, conducted by Marvin Hamlisch, and he will return to the National Symphony for an all Jerry Herman program, to be conducted by Donald Pippin. His recordings include Jerome Kern Treasury, the original cast recording of Side Show, Tap Your Troubles Away (Herman), The Centennial (Weil), Life On The Wicked Stage (Kern) among others. His first solo CD, recorded with Sony/ BMG, was released in 2007. Mr. Panaro recently toured throughout Europe with the legendary Barbra Streisand. A native of Philadelphia, Mr. Panaro graduated from Temple University and was awarded the Boyer College of Music Certificate of Honor for his impressive career in musical theatre. Kühn Mixed Choir The Kühn Mixed Choir has been part of the music scene for almost half a century. It was founded in 1959 when male voices were incorporated into what was originally a female chamber choir established in 1958 by Pavel Kühn while he was still a student of Prague’s Academy of Music. He thus continued the work of his parents Markéta and Jan Kühn, the founders of the modern Czech choral tradition. The choir was a pioneer in the performance of a cappella works from the international Romantic repertoire, both in concert and in the recording studio (Brahms, Schumann, Bruckner, Strauss, Reger etc.). As an a cappella ensemble, the choir has won many international choral competitions, for example, in Italy and Hungary. The Kühn Mixed Choir has also had major successes performing works from the oratorio and cantata repertoire, which it developed chiefly in close collaboration with the Prague Symphony Orchestra, with whom the choir performed a number of key works from this genre. The choir has naturally worked with other leading symphony orchestras, whether Czech (the Czech Philharmonic, Prague Radio Symphony Orchestra, Prague Philharmonia etc.) or foreign (Concertgebouworkest, Tonhalle Orchester Zürich, Israel Philharmonic, among others). During the 1980s the choir worked extensively with the Nederlands Dans Theater, and participated in Jiří Kylián’s choreography projects, set to the music of Stravinsky, Ravel, Janáček, Martinů and Eben. Equally im-
portant was the choir’s involvement in recordings of film scores (Miloš Forman: Amadeus – 1983, The People vs. Larry Flint – 1996; Bernard Rose: Immortal Beloved – 1994); the choir also shared in the recording of Zdeněk Liška’s original sound tracks for films by František Vláčil (such as Markéta Lazarová). The choir has made a series of notable recordings (e.g. the complete choral works of Bohuslav Martinů). Performing new contemporary works has always been a natural part of the choir’s programme. Since it was founded, it has inspired a series of works by contemporary composers. The Kühn Mixed Choir is a leading ensemble to this day. Its founder Pavel Kühn (1938–2003), who had a profound influence on choral art and the model principles underlying choral singing, worked with the choir continually for nearly 45 years, until his untimely death. The role of choirmaster was subsequently taken up by Jan Rozehnal, who headed the choir for almost four concert seasons (2003–2006). Marek Vorlíček The choir is currently headed by choirmaster Marek Vorlíček (1979), graduate of conducting from the Prague Conservatoire; he is now studying this discipline at the Prague Academy of Music. As a conductor he has made guest appearances with the Czech Chamber Philharmonic (Pardubice), the Hradec Králové Philharmonic, and he regularly works with the Plzeň Philharmonic, with whom he made several recordings for Czech Radio. He also has a wealth of experience conducting choirs, initially through his work with the Domažlice Children’s Choir (from 1994) and later (from 1997) heading the Čerchovan Mixed Choir, also from Domažlice. He has conducted dozens of concerts with this ensemble, both at home and abroad, and has recorded two CDs featuring spiritual music. For this project he won the national choirmaster’s prize awarded by the Czech Choral Union. Moravian Philharmonic Orchestra The Moravian Philharmonic Orchestra was founded in 1945 and belongs to the foremost and the oldest symphonic orchestras in the Czech Republic. It resides in the historic Moravian city of Olomouc. This ancient university town is an important centre of education and culture of the whole middle Moravia. After the formation of the independent Czech Republic Olomouc became the centre of the administrative unit of the District of Olomouc. The Moravian Philharmonic Orchestra has been lead by significant personalities of the Czech music culture and it has been conducted by internationally renown artists such as Lord Yehudi Menuhin, Václav Neumann, Libor Pešek, Vladimír Válek and many more. Famous soloists have performed with the orchestra, for example S. Richter, I. Oistrach, G. Kremer, S. Ishikawa, P. Fournier, J. Suk, V. Hudeček, E. Indjic, J. Carreras, A. Baltsa, J. Cura. During its existence the orchestra has performed an outstandingly large and varied repertoire which, next to the Czech music, includes compositions of the classics of the 19 th and 20th century European orchestral music. The Moravian Philharmonic Orchestra has intensively been promoting contemporary Czech and international music which has been proven in the hundreds of premiered works of contemporary composers. In recent years the orchestra has been specializing in recording contemporary international music. The Moravian Philharmonic Orchestra has performed with great success in the majority of European countries and has taken part in many important international music festivals in the Czech Republic and abroad, for example The Prague Spring Festival, Smetana’s Litomysl, the Summer Music Festival in Reims, France or the Thurn und Taxis Festspiele in Regensburg, Germany. The orchestra has performed on important European stages such as Alte Oper in Frankfurt, Saal der
Munchner Philharmonie, Vereinsaal Wien, Saal Pleyel Paris, Tonhalle Zurich or Palaois de Musica in the Spanish cities of Barcelona and Valencia. The Moravian Philharmonic Orchestra has been actively taking a share in the organizing of the cultural and concert life in Olomouc. The orchestra is also the promoter of the international music festival Dvořák’s Olomouc and the International Organ Music Festival. Randall Craig Fleischer With three Music Director positions, a demanding guest conducting schedule, major awards and a career spanning four continents, Randall Craig Fleischer is making a substantial impact. Mr. Fleischer has appeared as a guest conductor with many major orchestras in the United States and internationally including repeat engagements with the Israel Philharmonic, Los Angeles Philharmonic, San Francisco Symphony, Houston Symphony, St. Paul Chamber Orchestra, Seattle Symphony, Utah Symphony, San Diego Symphony, Philadelphia Chamber Orchestra, Los Angeles Chamber Orchestra and many others. Recent and upcoming engagements include the Hong Kong Philharmonic, National Symphony, San Francisco Symphony, Chamber Orchestra of Philadelphia, San Diego Symphony, Utah Symphony, Houston Symphony and the Prague Festival. In December, 2008, Mr. Fleischer made his debut with the Boston Pops. As Music Director/Conductor of three symphony orchestras, Youngstown Symphony, Hudson Valley Philharmonic and the Anchorage Symphony, Mr. Fleischer has led each orchestra through a dramatic period of artistic growth, demonstrating his abilities as a proven orchestra builder. Mr. Fleischer first came to international attention when, while serving his first of five years as Assistant, then Associate conductor of the National Symphony Orchestra, he conducted Dvorak’s Cello Concerto with Mstislav Rostropovich as soloist during the NSO’s 1990 tour of Japan and the U.S.S.R. This was the first time Rostropovich had played the cello in Russia since his forced exile in 1972. In 1995 Mr. Fleischer made his debut with New York City Opera conducting “The Magic Flute.” Mr. Fleischer’s operatic repertoire includes productions of La Boheme, Turandot, Tosca, Madama Butterfly, Don Giovanni, La Traviata and others. Active as a composer, Mr. Fleischer is a national leader in the area of symphonic rock and world music fusion. Just recently, he premiered his ground-breaking original composition, „Triumph“ combining ceremonial Navajo songs and dances in a full orchestral work. Pioneering these new and growing genres for more than twelve years now, Fleischer has worked with artists such as John Densmore (The Doors), Natalie Merchant, Blondie, Ani DiFranco, John Cale (Velvet Underground) Garth Hudson (The Band), Kenny Rogers, and Native American artists R. Carlos Nakai, Burning Sky, The Hawk Project, The Benaly Family and others. As a fervent advocate of new music, Mr. Fleischer has commissioned and conducted many world premieres and many works by living composers. A passionate educator, Fleischer has co-authored several instructional pieces for children in collaboration with his wife, comedian Heidi Joyce, which were premiered by the National Symphony Orchestra. Mr. Fleischer studied with Leonard Bernstein as a conducting fellow at Tanglewood in 1989. He served as the Assistant Conductor of the American Symphony Orchestra from 1986 to 1989. While working toward his Master of Music degree at the Indiana University School of Music, he served as chorus master of the I.U. Opera Theater program from 1983–1985. Fleischer received his Bachelor of Music Education from the Oberlin Conservatory of Music and has studied conducting privately with Otto Werner Mueller and in Master class with Seiji Ozawa, Ricardo Muti, Gustav Meier and others. Mr. Fleischer lives in Los Angeles with his wife Heidi and daughter Michaela.
