PŘIPRAVME SE NA TU NOC,

4

Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje

2009

PŘIPRAVME SE NA TU NOC, KDY KRISTUS POUTA SMRTI ROZLOMIL Bratři a sestry, v tomto týdnu vrcholí naše duchovní příprava obnovou křestních závazků při Vigilii Zmrtvýchvstání. Pokud jsme po celou dobu postní skutky lásky (odříkání, almužna a modlitba) až dosud zanedbávali, máme možnost to napravit aspoň nyní. V pondělí začne postní duchovní obnova farnosti, jež by měla vést k očistě našeho vztahu k Bohu ve svátosti smíření. Není lepšího daru pro Boha než mít čisté srdce a s láskou mu sloužit – a zvlášť o Velikonocích, kdy Kristus jako vítěz nad Smrtí volá: Přijďte ke mně všichni a pijte z vody živé, která nevysychá! Nakolik si Bůh přeje, abychom pili z pramenů milosrdenství, se můžete dočíst na duchovní stránce. Stejně tak je vhodné se předem připravit na obsah bohoslužeb v Triduu, tj. od Zeleného čtvrtku do Zmrtvýchvstání Páně, které mají pro svou ústřední roli v celém liturgickém roku zvláštní obsah – ve čteních a úkonech během mše zpřítomňují naše vykoupení skrze utrpení našeho Pána. Zvláště s dětmi je vhodné se takto připravit, aby lépe pochopily, co se bude během bohoslužeb dít. Zrno tak padne na úrodnou půdu. Význam jednotlivých dnů lze dále podtrhnout zařazením činností, která je víc zdůrazní - např. na Zelený čtvrtek si doma připravit českou variantu velikonoční večeře (ve Starém zákoně můžeme vyhledat, jak Pascha probíhala, viz Exodus 12), na Velký pátek se kromě přísného postu zúčastnit křížové cesty a v sobotu se třeba sejít k více společným modlitbám během dne. Dobře připraveni, s vlastním připojením k Ježíšově oběti, tak s radostí přivítáme „onu noc, v níž Kristus pouta smrti rozlomil.“ Aleluja!

Marta Höferová

2 │ Informace o farnosti

OSLAVA NAROZENIN OTCE EDWARDA S MLÁDEŽÍ Dne 12.3. se nám narodil náš pan farář Edward Walczyk. Oslava s mládeží však proběhla o den později, v pátek třináctého - aby bylo jednou provždy učiněno zadost pověrám o smolném dnu. Ne všichni se mohli dostavit a našli se i tací, na které znenadání zaútočila choroba, ve snaze oslavy na poslední chvíli zkomplikovat, ale zaplať Pánbůh, naše mládež má tuhý kořínek. Po večerní bohoslužbě a následné pobožnosti křížové cesty jsme se začali srocovat na faře. Ženská část měla za úkol připravit gastronomické zázemí, zatímco muži měli zabavit pana faráře a udržet jej v dostatečné vzdálenosti od daru. Tím byl dort, na kterém byl mistrně vyobrazen náš kostel. Nedílnou součást tvořilo 39 svíček. Netuším, proč tak hodně, zřejmě byly ve slevě. Nebo snad chtěla naše mládež pana faráře potrápit? Zakoupila totiž svíčky, které nelze sfouknout. Na tomto místě musím vyzdvihnout oslavence, neboť na první nádech zdolal přibližně asi dvě třetiny, za což by se nemusel stydět ani sklářský mistr. Nevím, jak jdou dohromady laskominy a postní doba, ale jak praví lidová slovesnost: „Alkohol jen z rukou lékaře a dort v postní době jen z rukou faráře.“ Takže pan farář zakrojil a pak už se jen jedlo, pilo a pělo. Ačkoliv mládež nebyla zdaleka jediná, kdo panu faráři blahopřál, přesto bychom nyní touto cestou chtěli za všechny farníky vyjádřit svůj dík za jeho starost, obětavost a péči a popřát mu i nadále Boží náklonnost v jeho konání, mnoho sil a lásky na rozdávání. Zdeňka Víchová

3 │ Informace o farnosti BURZA ODÍVÁNÍ Ke konci března se na faře konala burza odívání, jejíž výtěžek půjde na pořádání staročeského jarmarku za necelý měsíc. Je to velice výhodné. Někdo přinese šatstvo, ze kterého děti vyrostly, někdo miminkovské – trička, bundičky, ale i věci pro dospívající mládež. A samozřejmě (a hlavně) oblečení pro ženy. Sešly se však i další věci, např. kola, koloběžky a tříkolky. Ty zůstaly před farou, aby uvnitř v hale nepřekážely. Držela jsem v ruce dětský klobouček. Vzadu u okna se ozval smích, šla jsem se tam tedy podívat. Mladé sestry si oblékaly různé věci, aby to vypadalo legračně. Když spatřily klobouček, hned křičely: „Předvést!“ Nasadila jsem si ho a – smích. Pak mě oblékly do růžového saka – a ještě větší smích. I pan farář se tomu srdečně zasmál. Toto zázemí u kostela sv. Bartoloměje je jistě dar od Boha, a také velká zásluha našeho pana faráře, který se postaral, aby to takto příjemně a útulně vypadalo. Můžeme si na faře v neděli vypít kávu. Jsem tam vždy šťastná a ráda potom doma vzpomínám. Eva A.M.

Farnost Kyje a Černý Most ve spolupráci s Městskou částí Prahy 14, pořádá

STAROČESKÝ JARMARK, který se koná v sobotu 2. května od 14 hodin u kostela Sv. Bartoloměje v Kyjích

Program: •

Rotyka - skupina historického šermu z období pozdní gotiky

•

Schola Speciale Familiae, rodinná skupina středověkých muzikantů pod vedením Vlastislava Matouška

•

Středověký fakír

•

Ukázka lidových řemesel, trhovci

•

Občerstvení Těšíme se na Vás!

Linda Koubová

4 │ Rozhovor PO VSTUPU DO KYJSKÉHO KOSTELA JSEM HNED CÍTIL, ŽE JSEM DOMA V dnešní rubrice rozhovorů bychom vám rádi představili druhého katechumena, který přijme v naší farnosti za pár dní iniciační svátosti. Je jím mladý, sympatický muž Petr Brandýský, jenž do naší farnosti chodí asi půl roku. Předtím, než jsme se k rozhovoru sešli, jsem ho požádala, zda by mi o sobě mohl poslat pár informací. Dostalo se ke mně následující: …zde posílám něco o postavičce jménem Petr Brandýský: Oblíbená barva: modrá Stav: svobodný Věk: 21 + 5 Záliby: sport – příležitostně, téměř vše akční, pravidelně se ještě věnuji fotbalu, velmi rád jezdím na hory. Dále vaření, budování, občas divadlo, četba, kino, a když jsou penízky a čas, tak i cestování. Práce: podnikám v oblasti správy nemovitostí. Studium: VŠE v Praze, nestojí za řeč – už dlouho tam jsem a dlouho ještě budu… ☺ Mohla bych se na úvod zeptat, co znamená ten věk 21 + 5? To znamená, že jsem se narodil roku 1982. Hm, mladý, svobodný, a k tomu katolík, to se jen tak nevidí. Co s tím? Hm… (směje se) Dobře, náš rozhovor není o námluvách. Co ti dává práce? Přináší mi radost i starost. Radost nad tím, že dělám práci,

která mě baví, a starost, protože podnikám - pracuji sám za sebe, nikdo za mě nic neudělá. Někdy je ale výhodou, protože si to uděláš přesně tak, jak považuješ za nejlepší… To je sice pravda, ale jsou situace, kdy musím být v práci i dlouho do večera, anebo mi někdo zavolá, když je nějaká porucha, a musím to řešit i v době svého osobního volna.

5 │ Rozhovor Pojďme k podstatě rozhovoru. Jak došlo k Tvému obrácení? Přijetí víry bylo postupné. Začalo to v osmi letech, kdy jsem s bratrem jezdil k babičce a dědovi. A protože babička byla věřící, chodili jsme s ní do kostela. Už tehdy jsem se tam začal připravovat na křest. V rodině ale nastala situace, že jsem tam přestal jezdit, čímž skončil můj aktivní styk s církví. Ale věřit jsem v podstatě nepřestal.

ka věřící není, nechce přijmout odpovědi, které katolická církev dává, ale mé rozhodnutí respektuje.

Jak reagovala rodina? Pozitivně. Bratr je věřící, vybral jsem si ho proto za svého kmotra. Nejprve se mě zeptal, zda jsem na křest opravdu připraven, protože to nejí jen tak, ale pak souhlasil. Mam-

Jak vnímáš zjištění, že v církvi pozemské nejsou lidé svatí? To není pro mě nové zjištění; přesto je mi společenství věřících velmi blízké.

Co Tě dovedlo do naší farnosti? Když jsem se rozhodoval pro křest, hledal jsem farnost ve svém okolí. Tak jsem zašel nejprve na mši do kostela v Hloubětíně, kde se mi moc nelíbilo, ale po vstupu do kyjského kostela, jsem hned cítil, že jsem doma.

6 │ Rozhovor Jaké sis vybral biřmovací jméno? Jiří. Jmenoval se tak můj bratr.

Není někdy obtížné pochopit podstatu probíraného tématu? Je. Ale co není v životě těžké?

Miluješ hory, což dokazuje i tvá účast na nedávném výjezdu do rakouských Alp s mladými z naší farnosti. Jak se Ti tam líbilo? Moc. Bylo to super, vyšlo i počasí, a lidi, co tam jeli, byli moc fajn. Jen to bylo krátké. (směje se)

Předpokládám, že s tvou vášní k horám a k cestování máš proježděno kde co. Jaká místa bys nám doporučil, abychom navštívili? Moc se mi líbilo v Londýně, kde jsem pobyl rok, ale něco doporučit je velmi těžké. Každému se líbí něco jiného.

Pomohlo ti to seznámit se více s mladými z farnosti? Určitě. Na takovýchto akcích je to vždy snazší. Ty chodíš i na Setkávání mladých nad Katechismem katolické církve. Co o tom soudíš? Přijde mi to přínosné. Mám příležitost přemýšlet o věcech, o kterých by člověk jinak sám nepřemýšlel.

Jak jsi se dostal k vaření? Asi jsem si potřeboval uvařit. (vzpomíná). Tak nějak přirozeně. Máš nějaký vlastní recept? Ani ne, spíš vařím podle intuice, baví mě improvizovat. Nejlepší kuchař uvaří jídlo pro čtyři, i když v lednici a spíži nic není. Myslím, že se mu říká hlad. (směje se) připravila Marta Höferová

Oběma katechumenům vyprošujeme hojnost Božích milostí a ochranu Panny Marie na jejich cestě do Nebeského království. farníci od sv. Bartoloměje

7 │ Stránka pro děti a nejen pro ně SOUTĚŽ: Řešení soutěže z minulého čísla: 1. sourozenci; 2. syn a matka; 3. strýc a synovec; 4. matka a syn; 5. bratři; 6. manželé; 7. teta a neteř; 8. otec a syn; 9. sestra a bratr; 10. bratranci

Kdo byl otcem následujících biblických postav? 1. Lota 2. Árona 3. Izmaele 4. Jana Křtitele 5. Rebeky

6. Ráchel 7. Jidáše 8. Davida 9. Abrahama 10. Jonáše MIMO SOUTĚŽ:

1. Ve školním testu získala Anička o 75 bodů více než Barborka a Barborka o 68 bodů méně než Karlík. Eda dosáhl o 27 bodů více než Dan a Karlík o 26 bodů více než Eda. Barborka a Eda získali dohromady 82 bodů. Kolika bodů dosáhly jednotlivé děti? 2. Jaké číslo nahradí otazník?

3. Dívka jde na procházku na kopec. Po cestě nahoru jde průměrnou rychlostí 2 km/hod, ale po cestě zpátky se rychlost zvýší na 8 km/hod. Jaká je průměrná rychlost celé cesty? Odpovědi posílejte ve formě SMS na č. 775 029 580 nebo e-mailem na adresu [email protected] do dvou týdnů. Vylosovaný výherce obdrží hezkou cenu.

Řešení nesoutěžních otázek:

Helena Kolomá

8 │ Reportáž NÁVŠTĚVA U OTCE LADISLAVA SOUČKA Nevím, zda je v naší farnosti někdo, kdo by neznal patera Součka. Pokud ano, je to dobrá zpráva – v tom případě nemáme nouzi o „čerstvou krev“. Nicméně většina z nás patří k těm, o které otec Ladislav ještě před dvěma roky pečoval. Do loňského léta pak působil alespoň v těsném sousedství na Chvalech. Následoval další „odsun“ až na samou výspu pražské diecéze – do středočeských Peček. Mlhavý, předjarní den. S Pavlem Fialou nasedáme krátce po poledni do jeho škodovky a vyrážíme na přátelskou vizitaci směr Pečky. Krátce svištíme po dálnici, odbočujeme mezi čerstvě zoraná pole, projedeme jednou vesnicí a už jsme v cílovém městečku – triumfálně objíždíme náměstí a otevřenou branou suverénně zajíždíme na farní zahradu. Záhy se objevuje usměvavý otec Ladislav. Netrvá dlouho a sedíme v příjemně vytopeném sálku; hovoříme, vážně míněné věty se prolínají s lehkou ironií – a nás samozřejmě zajímá, jak se otec Ladislav v novém působišti aklimatizuje. „Stále se ještě rozkoukávám, bydlím tu teprve od Vánoc,“ odpovídá. Po chvíli z něj ale „vytáhneme“, že už si na jeho faru našel cestu docela pěkný houfec malých školáků. Brzy se také přesvědčujeme, že otec Ladislav rozhodně není svými někdejšími farníky zapomenut. Od jednoho z nich mu na mobil přichází zpráva s prosbou o modlitbu za právě zesnulou babičku. Otec vzápětí otevírá „bohoslužebný notes“ a vpisuje jméno zesnulé. Jiného známého od sv. Bartoloměje potkáme večer na mši svaté, zvíme také o „kyjské“ pomoci na faře, jež rozhodně nebyla v ideálním stavu… Ve čtyři hodiny faru opouštíme; od kašny na náměstí pozorujeme patera Ladislava, kterak zametá schody před kostelem. Na střeše Božího domu i sousední školy vidíme stovky holubů. Navrhuji Pavlovi název této reportáže: Dobří holubi se vracejí, zlí kálejí na kostel. Ale je shledán jako příliš prvoplánový. Otec míří do zpovědnice, my do nedalekého hájku, kde bloumáme a zpytujeme svědomí, neboť také chceme přistoupit ke svátosti smíření. Do pseudogotického kostela sv. Václava se vracíme na křížovou cestu,

9 │ Reportáž po níž následuje mše svatá s pěknou, hutnou homilií otce Ladislava. Dobře připraveni tak po bohoslužbě jdeme na faře ke zpovědi. Večer pak opět patřil poklidnému posezení. Rozmlouvali jsme o dalších farnostech a celkem jedenácti kostelech, které má otec Ladislav na starosti, ale též o našich všedních radostech i strastech, občas zacitovali něco z našeho oblíbeného Járy Cimrmana. Do Prahy jsme se vraceli krásně vyladění. Děkovali jsme Pánu za setkání s mužem, jehož si velmi vážíme. A vezli jsme s sebou mnoho pozdravů, které tímto rád vyřizuji. Petr Střešňák

Otec Ladislav Souček před kostelem sv. Václava v Pečkách.

10 │ Liturgie EUCHARISTICKÁ MODLITBA Všeobecné pokyny zdůrazňují, že eucharistickou modlitbou začíná střed a vrchol celého slavení eucharistie, totiž vlastní eucharistická modlitba, tj. modlitba díkůvzdání a posvěcení. Smyslem této modlitby je spojení celého shromáždění věřících s Kristem ve vyznávání velikých činů Božích a v podání oběti. Eucharistická modlitba si žádá, aby jí všichni s úctou a v tichosti naslouchali. Eucharistická modlitba v sobě zahrnuje: a) Díkůvzdání - kněz jménem veškerého svatého lidu oslavuje Boha Otce a vzdává mu díky za celé dílo spásy nebo za jeho určitou část podle různého charakteru dne, svátku či doby: Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, Všemohoucí Bože, abychom ti vždycky a všude vzdávali díky… b) Společné zvolání Svatý, Svatý, Svatý, jímž se celé shromáždění připojuje k nebeským zástupům. c) Epikléze - církev vyprošuje působení Ducha Svatého, aby věřícími přinesené dary byly proměněny a tak se staly Kristovým Tělem a Krví a aby neposkvrněná oběť byla ke spáse těm, kdo na ní budou mít účast při svatém přijímání: (např. Proto tě, Otče, prosíme, sešli svého Ducha také na tyto dary, a posvěť je, ať se nám stanou Tělem a Krví Tvého Syna…) d) Zpráva o ustanovení a proměnění: (Neboť on, když se vydával na smrt, vzal při večeři chléb…) Slovy a úkony Kristovými se koná oběť, kterou Kristus ustanovil při Poslední večeři, když obětoval své Tělo a Krev pod způsobami chleba a vína, dal je apoštolům k jídlu a pití a dal jim příkaz, aby nepřetržitě slavili toto tajemství. e) Anamnéze: Církev, plníc příkaz obdržený skrze apoštoly od Krista Pána, slaví Kristovu památku vzpomínkou zvláště na jeho požehnané utrpení, slavné vzkříšení a nanebevstoupení. (Např: Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.)

11 │ Liturgie f) Podání oběti: Při slavení této památky, církev, a to především ta, která je tu teď shromážděna, obětuje v Duchu Svatém neposkvrněnou oběť Otci (např. Proto konáme, Otče, památku smrti a vzkříšení tvého Syna, obětujeme ti chléb života a kalich spásy …) g) Prosby: Jimi se vyjadřuje, že eucharistie se slaví ve společenství s celou církví jak nebeskou, tak pozemskou a že se přináší oběť jak za ni, tak za všechny její členy, živé i mrtvé, kteří jsou povoláni k účasti na vykoupení a spasení získaném Kristovým Tělem a Krví. h) Závěrečná doxologie (z řeckého doxa – sláva, logos – řeč, tedy chvalozpěv) Skrze něho a s ním a v něm, jíž se vyjadřuje oslava Boží; stvrzuje a uzavírá ji společné zvolání lidu: Amen. Mohlo by vás zajímat, že Kodex kanonického práva podrobně upravuje průběh obřadu slavení eucharistie, dobu a místo jejího slavení, uchovávání a uctívání eucharistie. Stanoví např., že posvátná eucharistická mešní oběť se musí slavit za použití chleba a vína, do něhož se přimísí maličké množství vody. Chléb musí být čistě pšeničný a čerstvě připravený, aby nebylo nebezpečí zkažení. Víno musí být přírodní z vinné révy (ne tedy ředěné ani s příměsí koření, barviv, aromat atp.) a nezkažené. Pokračování příště

Soutěžní otázka: Lze u ambonu ve výjimečných případech (a kterých) slavit bohoslužbu oběti? Správné odpovědi mi předejte osobně do 15. 4. 2009. Ze všech došlých správných odpovědí vylosujeme výherce, který obdrží láhev vína! Správnou a nejrychlejší odpověď na otázku v minulém čísle (V době přímluv věřící v kostele stojí či klečí?) poslala Blanka Ocovská. Odpověď zní: V době přímluv mají věřící v kostele stát. Výherkyně tak získává slibovanou publikaci S Marií na křížové cestě. Gratulujeme!

Viktor Mach

12 │ Duchovní stránka Dříve, než přijdu jako spravedlivý soudce, otevírám nejprve dokořán dveře svého milosrdenství. Kdo nechce projít dveřmi mého milosrdenství, musí projít dveřmi mé spravedlnosti… …zvláště od Velkého pátku do první neděle po Velikonocích… MILOSTNÝ OBRAZ MILOSRDNÉHO JEŽÍŠE Ježíš Kristus se takto zjevil 22. února 1931 v Plocku polské řeholnici Faustyně Kowalské. Ježíš jí řekl: „Namaluj obraz podle toho, jak mě vidíš, s nápisem Ježíši, tobě důvěřuji. Toužím, aby tento obraz byl uctíván nejprve ve vaší kapli a pak na celém světě. Slibuji, že duše, která bude uctívat tento obraz, nezahyne. Slibuji ji také již zde na zemi vítězství nad nepřáteli a zvláště v hodině smrti. Já sám ji budu bránit jako svou čest. Hříšník ať se nebojí ke mně přijít. Pálí mne plameny Milosrdenství, chci je vylít na lidské duše.“ „Dva proudy paprsků znamenají Krev a Vodu. Bledý Vodu, která očišťuje, červený Krev, která je životem duší. Tyto dva paprsky vyšly z hloubky mého milosrdenství, když mé umírající srdce bylo na kříži otevřeno kopím. Chrání duše před hněvem mého Otce. Šťasten, kdo bude žít v jejich stínu, protože ho nezasáhne spravedlivá ruka Boží… NEDĚLE BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Toužím, aby první neděle po Velikonocích, byla svátkem Milosrdenství.“ (Tento svátek vyhlásil Jan Pavel II. dne 30. dubna 2000 při příležitosti svatořečení sestry Faustyny.) „Kdo v ten den přistoupí ke zřídlu života (ke sv. přijímání po předchozí sv. zpovědi), dosáhne úplného odpuštění vin i trestů. V tento den jsou

13 │ Duchovní stránka otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit: I kdyby byly její hříchy jak šarlat, vybílí se jako sníh… Lidstvo nedosáhne pokoje, pokud se s důvěrou neobrátí k mému milosrdenství. Velmi mě zraňuje nedůvěra duše. Taková duše vyznává, že jsem Svatý a Spravedlivý, ale nevěří, že jsem Milosrdenstvím, nedůvěřuje mé dobrotě. I ďáblové ctí mou spravedlnost, ale nevěří v mou dobrotu. Mé srdce se raduje v milosrdenství. Pověz, že milosrdenství je největší Boží vlastností. Všechna díla mých rukou jsou korunována milosrdenstvím.“ KORUNKA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ Ježíš sdělil sestře Faustyně modlitbu na usmíření Božího hněvu. Modlí se na růženci. Na začátku Otče náš, Zdrávas a Věřím v Boha, dále na zrnkách otčenáše: Věčný Otče, obětuji ti Tělo i Krev, Duši i Božství tvého nejmilejšího Syna a našeho Pána Ježíše Krista na smír za hříchy naše i celého světa. Na zrnkách jednotlivých zdrávasů pak: Pro jeho bolestné utrpení buď milosrdný k nám i k celému světu. Na závěr třikrát: Svatý Bože, Svatý Silný, Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi a nad celým světem. Tuto korunku se máme modlit zvláště od Velkého pátku po Svátek Božího Milosrdenství. „V té novéně (modlitba po devět dní) udělím duším všechny milosti… Toužím, abys každý den přiváděla jinou skupinu duší do mého srdce a ponořila je do moře mého milosrdenství: 1. den: celé lidstvo a zvláště všechny hříšníky 2. den: duše kněžské a řeholní 3. den: zbožné a věrné duše 4. den: ty, kteří Ježíše ještě neznají 5. den: duše odloučených bratří ve víře 6. den: duše pokorné a tiché a duše malých dětí 7. den: ctitelé Božího milosrdenství 8. den: duše, které jsou ve vězení očistce 9. den: duše vlažné Tato novena je k dispozici v kostele na zadním stolečku.

14 │ Duchovní stránka HODINA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Roku 1936 doporučil Pán Ježíš uctívat hodinu své smrti: „Kdykoliv uslyšíš, jak hodiny odbíjejí třetí, celá se ponoř do mého milosrdenství, veleb je a oslavuj, svolávej jeho všemohoucnost na celý svět, zvláště na ubohé hříšníky, vždyť v té chvíli bylo pro všechny duše otevřeno dokořán. V tuto hodinu vyprosíš pro sebe i pro jiné všechno, v tuto hodinu milosrdenství zvítězilo nad spravedlností. Snaž se v tuto hodinu vykonat pobožnost křížové cesty. Není-li ti to možné, běž aspoň na chvíli do kaple uctít mé Srdce v Nejsvětější svátosti, přetékající milosrdenstvím. Nemůžeš-li ani to, ponoř se do modlitby tam, kde jsi, aspoň na okamžik…O třetí hodině vyprošuj mé milosrdenství zvláště hříšníkům a alespoň na chvilku se zamýšlej nad mým utrpením, zvláště nad mou opuštěností ve chvíli umírání. Je to hodina velikého milosrdenství pro celý svět. Dovolím ti proniknout do mého smrtelného smutku, v tuto hodinu nic neodmítnu duši, která mě prosí pro mé utrpení…“ Věra Bidlová, upravila Marta Höferová

sestra Faustyna

15 │ Duchovní stránka Křížová cesta Křížová cesta je starobylou formou rozjímavé pobožnosti. Vznikla ve XIV. století, když jí bylo možno procházet v Jeruzalémě. Podle ní se pak začala také v Evropě budovat na vhodných místech jednotlivá zastavení. Tak vznikla ve Francii řada poutních vrchů, zvaných Kalvárie. V XVIII. století se začaly zřizovat Křížové cesty s dnešními čtrnácti zastaveními v kostelních interiérech. Lidé rozjímali o Ježíšově utrpení, chtěli je opět zpřítomnit a vděčně myslet na své spasení. Použitá literatura: Utrpení Ježíšovo – úděl člověka; Jednotlivá zastavení: Karel Stádník - Neobyčejná křížová cesta

Velikonoce Ještě pár dnů a máme tu jeden z největších svátků. „Velikonoce“. Po mnoho století se po zmrtvýchvstání radujeme. To, co bylo tajemstvím, se apoštolům zcela hned nepodařilo pochopit a ještě byli pronásledovaní. Jak my máme vše dnes jednoduší. Můžeme se volně rozhodnout k pravdě a víře. Bůh je pravda a vše co předpověděl, se stále víc a víc plní. A víru máme tím, že jsme Pána Ježíše přijali do svého srdce. A tím jsme zjistili, že nic lepšího na světě není. Hned nás nic tak těžkého nesrazí a nezraní. Máme mnoho příkladů ze svatého života světců i Panny Marie a Pána Ježíše. V katolické církvi jsme vedeni k očistě těla i duše. Svátost smíření a eucharistie je nutnost. Veselit se budeme později, možná i věčně. Eva A.M.

16 │ Informace o farnosti Přehled bohoslužeb ve Svatém týdnu Středa 18:00 h

Neděle Zmrtvýchvstání páně 10:00 h Kyje 18:00 h Černý Most

Zelený čtvrtek 18:00 h mše sv., Památka ustanovení Eucharistie a svátosti kněžství Velký pátek 17:00 h Křížová cesta 18:00 h Velkopáteční obřady Bílá sobota 16:00 Svěcení pokrmů 20:00 h Vigilie Zmrtvýchvstání Páně

Pondělí velikonoční 10:00 h Kyje Po mši sv. začíná nová tradice kyjské velké velikonoční grilování. Zváni a vítáni jsou všichni bez ohledu na věk, vyznání, národnost a soukromé názory. Zaručujeme příle-žitost k diskuzi a výbornou atmos-féru. Uvítáme také masíčko, zeleni-nu a zbytek dobrot, které společně zbaštíme.

DOKONALÁ VYDANOST Otče v nebi, přijals na sebe totální chudobu Svou vydaností, v Ježíši Kristu ses úplně odevzdal, takže kdo vidí Jeho, vidí Tebe. Vydal ses docela v nás a nic sis pro sebe neponechal. Čekáš, až se darujeme zpět, aby ses v nás mohl stát vším. Naplň nás účastí na Tvém bytí a dej, ať se naše vydanost, prosta všech podob břemene a tíže, stane zřídlem života a radosti. O tuto milost Tě prosíme. Amen.

Z knihy H. Buoba: Povolání k vydanosti, Karmelitánské nakl., 1995 Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 60ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů (10 Kč) děkujeme. Své příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail [email protected] do 26.4.2009. Technicky zajišťuje: p.Fiala a p.Januš. ● Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.