Jak jiste všichni víte,Angličani jsou známi svým smyslem pro tradice, a hlavně je to národ námořníků.Jsou hrdi nejen na své námořní loďstvo,kdysi,docela nedávno,byla Anglie královnou moří a Union Jack vlál snad nad všemi oceány světa. A byla to zase Anglie,která odstartovala průmyslovou revoluci na konci osmnáctého století,dokonce i něco před ním.Pan James Watt zkonstruoval první použitelný parní stroj,netrvalo dlouho a rozjela se Raketa,první parní lokomotiva,dílo to ctihodného pana Stephensona.Dokázala se řítit na svou dobu závratnou rychlostí,prý až 30km/hod. Na vodě nedlouho potom,pan Parsons předvedl první loď,poháněnou parní turbínou. Inu,mají toho angličtí technici a vynálezci dost na triku! Svět jim dluží příslušnou úctu a respekt! Tyhle hezké mašinky potřebovaly k svému provozu dosti paliva,tedy,kvalitního uhlí.Toho se nachází i dnes v té zemi poměrně dosti. Snad bych se měl zmínit o nelidských pracovních podmínkách v anglických dolech,kde musely v nízkých slojích pracovat i malé děti.Havíř byl zhruba v dvaceti pěti rocích svého života,odepsán.Pokud nezemřel v důsledku pracovního úrazu,tak se na něm podepsalo zaprášení plic.a také tuberkulosa. Proč takový smutný úvod? Důvod je prostý,ten ekonomický a technický rozvoj Anglie,byl vykoupen miliony zmařených životů,nejenom v dolech a prvních fabrikách,které rostly jak houby po dešti,ale i v koloniálních válkách téměř po celém světě. Dnes je v tomto ničemném počínání,nahradili Američané. To uhlí se muselo nejen vytěžit,ale i nějakým efektívním způsobem dostat k spotřebiteli.A těmi byly velké hutě a továrny většinou na pobřeží a v blízkosti loděnic. Železniční doprava byla v té době drahá,ale hlavně,nespolehlivá.Kolejnice z lité litiny dosti často praskaly,ostatně,jedno z vůbec prvních železničních neštěstí v historii lidstva,se událo pochopitelně v Anglii,a na vině byla ta
zlořečená litinová kolejnice. To trvalo tak dlouho,než jiný Angličan,pan Bessemer,přišel na to,jak z litiny udělat kujné železo,tedy,ocel.A to ve velkém,v malém to dovedli i vesničtí kováři! Ta se dala válcovat,kovat,kalit,i jinak zušlechťovat.Dosaženo bylo v tomto oboru mnoha úspěchů,ale,i tak i dnes,občas nějaká ta kolejnice rupne,a je malér. A tak,kde jen to bylo možné,tak se uhlí i jiné suroviny vozily po vodě.Napřed po splavných úsecích tamějších řek,později se počaly budovat kanály a kanálky,proti nimž je Baťův kanál téměř Suezským průplavem. Lodě měly maximální nosnost něco kolem deseti tun,to jen v lepším případě. Posádka spala na březích,či na střeše uhelného člunu.Na kajuty jaksi místo nebylo.V zimě,spali po stájích u místních sedláků,pochopitelně,za mírný poplatek. Ty nejmenší nákladní lodě,zvíci větší pramičky,si tahali majitelé buď sami,nebo si k tomu účelu někoho zjednali.Zájemců o tuto práci bylo vždy dost. Větší nákladní lodě,tahali koně,často i více lodí za sebou. A právě o tom bych dnes chtěl zavést řeč. Tato tradice totiž se dožila i dnešní doby,prý dokonce i Holandsku. Naši milí Angličané,majitelé tehdejších uhelných lodí,přestavěných na poměrně luxusní hausboty,se někdy kolem roku 2001 dali dohromady z majiteli koní a založili bohulibou společnost The Horseboating Society,což se mi do češtiny správně přeložit asi jen tak nepovede,prostě koňskolodní společnost,no to je snad trochu padlé na hlavu? No,a tak jsem zajásal,že tam na tom jejich Webu mají poměrně slušné fotky.a tak vám jich pár posílám. Snad se mi podaří přiřadit i popisky. Tak vám přeji hezké počtení
Z Kanady Georg L'Ermite
Ten koník se jmenuje Bilbo a jeho majitelka paní Marie. Na obrázku je před svou stájí v domečku u plavební komory.
Bilbo s paní Marií na cestě do práce.panička je oblečena ve stylovém dobovém oblečení.
Typický Canalboat ve vleku za Bilbem
Krásná příroda a pohoda,zdá se,že i Bilbo si to užívá.
Bohužel,nesouměrný tah,tedy,nikoliv ose trupu koníka,namáhal silně jeho boční svalstvo ,zejména na zadních končetinách.Délka života zvířete závisela hodně na jeho majiteli, a když se rozvinula arthrosa,byl prodán řezníkovi.
Lodní tunel,tady Bilbo přejde z paničkou na druhou stranu,a je na posádce aby napnula svaly.
A dělá se to i tahle,navíc,je tam i sprcha zadarmo. Toto rekreační podnikání bych doporučil i u vás.Zejména na Baťově průplavu,kde zajisté zůstalo zachováno dosti z původních stezek pro traktory. A ta kombinace koňského potahu a rekreačního plavidla,by zajisté přitáhla návštěvníky,zejména z řad dětí! Vést koníka za dozoru majitele,to by zajisté poěšilo každou dětskou dušičku. A nějaká paní Marie,která by při té činnosti podala zasvěcený výklad,by se určitě také našla. A hlavně,nesmrděla by tam nafta ani benzin! Býti tedy u vás majitelem hausbotu,rád bych si zaplatil přinejmeším cenu paliva,dokonce i něco navíc! I kdyby se jednalo o koňský vlek v délce jen pár kilometrů! Asi si tu myšlenku dám patentovat!
