Pod z65titou: doc. Dr. lng. Petra Hor66ka, d6kana Lesnick6 a dievaisk6 fakulty Mendelovy univerzity v Brn6, Mgr. Tom65e Chalupy, ministra Zivotniho prostiedni CR, JUDr. Michala Ha5ka, hejtmana Jihomoravsk6ho kraje, Bc. Romana Onderky, MBA, prim6tora statut6rn(ho m6sta Brna.
Ve spolupr6ci s Ustavem environmentalistiky a piirodnich zdroj0 FRRMS MENDELU, Agenturou ochrany piirody en - Spr6vou CHKO Moravskf kras, Spr5vou jeskyni eR, SLP Masaryk0v les Kitiny, Ceskfm hydrometeorologicklim fstavem - pobodka Brno, deskou spolednosti krajinnfch inZenlirti, Mistni akdnf skupinou Moravskli kras o. s. a Centr5lou cestovnfho ruchu
- JiZni Morava. MMM-
Ministerrtvo Zivotniho prcstied i
Iihomoravski krai Za finandnf podpory statut6rniho mdsta Brna
E
nlNlol
Konference je za1azena do projektu celoZivotniho vzd6l6v6ni eeske komory autorizovanifih inZenfrfr a technikfr dinnlch ve vlistavbd. Vzd6l6vac[ program je hodnocen 1 kreditnfm bodem. Akce spad6 do programu celoZivotniho profesniho vzd6l6vSnf v r6mci Cesk6 komory architekt0 a byla obodov6na 4 body.
Editor sborniku: lng. Jitka Fialov6, MSc., Ph.D. rsBN 978-80-7375-61 1 -6
]UIII4]TT
h
iORING OF THE VISITORS'OPINIONS IN MOUNTAIN PROTECTED AREAS IN THE REPUBLTC (KRNAP, Np A CHKo SuMRvR, CHxo lrsirrrixitnlo-f,r"sxvovl
:'::;H
$,p,ace
IIIII\:,\ TORING NAZORU I.IAVSTTVTiXU
V NORSKYCH CHRANENVCH UZEMICH V EESKE
REpuBLrcE (KRNAP, Np A cHKo suMAvR, cHKo
.",., 116
:'-:dovdctecka rakutta
areas
..,.123
lisrr,ririi, iui
ur,W"r:i"Zirl:Y'3:^I::::'i,nitoring
navstevnosti s r.o
J'll[E::a ct:
-:=-:::rding opinions and preferences of visitors to protected areas is one of the fundamental ':'-::: 'cr setting up an appropriate tourism management ln a numbrer of protected areas, -: ---- cation with the visitors gives an important feedback for decision-making of the protected i: 'ii! edministration' This kind of data can be used successfully e.g. wr,en"modifying public
racts of Soutok
-
.... 130
: --s
r?
... 136
ta
...144
- =-:
.. 159
r
Mts.
. 166 )
. 169
oring
al for addressing the visitors with appropria'ie forms of interjretation
gives a great ofihe localieritage.
- ' s: najority of visitors have a very positive view of the state of 'nature in the respective protected t':= as well as of the existence of protected areas itself. Therefore, institutionaL ", --e is of great importance frotection ot to the visitors.
--= ..154
-
-':::-'ed nature and landscape, clean and healthy enuironrent, peace and relaxation. They :::-: about one quarter of their time observing the nature unJ it. beauty which
:
.. '150
:
'vhy an extensive questionnaire survey was carried out in model mountain protected areas :ae whole of the Czech Republic to find out the visitors'opinions about issues related to 'r;':':=::nal use of protected areas and to nature conservancy. ' out that the visitors' answers do not differ significanily " Acund among the single protected : ::= vast maiority of visitors finds the main values tt tr'" respective protected areas in
ru'-
... 139
controlling the numbers of visitors, including possible determination of limits for bearable
.,: :'::e protected areas. *"::
'esults show that summer visitors give significant preference to activities of soft tourism. rorrr. The I ttg nro1ec19d areas wourd wercome more inrormation paners,
'*-::':ljfr:fl:":t^ll:^Yt:':n_ew,hikins, i: lf3 tracks in the his;;st;;;;;; tr,";;;';i;:il,5,:j;.; :;: X:i,T:1"j^fTf: :i9 as'ue with buir;in;;i;"; ;"'; ;";;;; l;?;"5fift';: _:="3nV^uj:1l"lr3?:: . as new downhill skiing "^ll::pr"_*oJrd :--^ pistes, cableways, accommodation facilities -
or reinforced roads in the
parts (,,core
zone"). --::^.st research results have also shown that visitors are discouraged by urban character : - :ings as opposed to the original scattered and harmonious mountain landscape.
of new
'':^
toring of the visitors' opinions and preferences (the w"tt-uuing factor) should become an '=rral parl of protected areas management. The monitoring, complemented with records of the ---:bers of visitors to the protected area and their structure 1i.'e. automatic or physical counting of -= 'risitors and asking questions), should be repeated in a several-year interval.
{eywords: visitor monitorllg,_mountain protected area, questionnaire, KRNAP, Np a cHKo :-nava, CHKO Jeseniky, CHKO Beskydy
177 l.Jvod a cile vfzkumu --alost nazort a preferenci navstevnik0 chranenych lzemije jednim ze steZejnich podkladt pro -astaveni vhodneho managementu turismu viad6 chranenfch'rizemi (Banas zoool.'Komunikace s navstevniky piinasi vlTznamnou zpetnou vazbu pro rozrroiovani
sprav chrilnenycrr uzemi. Takto : skane fdaje lze s fspechem vyuzit napi. pri Ipravach prace s verelnosti, uimornovani -avst6vnosti, vcetne piipadneho stanoveni iimit0 r-rnosneho zali2eni chran6nlich uzemi ,;iz Manning 2002, Stankey et al. 1985, Eagles eI al. 2002). lzemich je oblast honitoringu navstevnosti
'r ceskVch chrdrnenlTch
a
komunikace
s navstevniky cbecn6 podcen6na. lnformace o struktuie. navst6iniki vnimani nekterlTch problemi cchrany piirody jsou k dispozici zejm6na z narodnich partt " le;i"1 lnapr. cirrar et ar zooej, !"oinct" ture z chran6nfch krajinnlTch oblastf (napi. Banas et at. zboe). rnroiru"" o tom, jakyi maji niivstevnici nazor na plilnovanf rozvoj jednotlivlTch rekreadnich aktivit a infrastruktury cestovniho ruchu ve vztahu k ochran6 piirody prakticky chybi. ZAroven je zapotiebi dodat, ze se jedn6 o inforr""" vyznamne jak pro sprdvy chrSnenlTch uzemi, tak pio organy riitni"n a krajskych samosprav a
v neposledni iade t6Z pro podnikatele v cestovnim ruchu.
-7
Z techto dtvod0 bylo provedeno v modelovlich ch16nenlich 6zemi v iR rozsdhle dotaznikov6 Setieni mezi navStevniky, jehoZ cilem bylo zji5teni nazortt navstevnfkg na oaixy ve vztahu k rekreadnimuvyuZlvAni chranenych uzemi a ochran6 piirody.
Metodika vfzkumu Yyzkumseuskutecnil vdob6letnichSkolnich.prl..ql]!-vprvnipotovinesrpna2006 nauz_gmi6Iyi horskych chrandnych uzemi'. cHKo Beskydy, cHKo Jeseniky, KRNAP, Np a cHKo Sumava. V kaZdem ze studovanlTch chr5nenfch uzemi byl vlTzkum realizovetn ve dtyiech lokalitach, ktere by mely postihovat piirozenou variabilitu ndrv5t6vnbsti vdanem chrdnenem ,izemi. VCHKO Beskydy se,konkretnd jednalo o-.lokality. Pustevny, LysS hora, Koh0tka a Solan, na uzemi KRNAp: Horni Mald Upa, Pec pod SneZkou, rozcesti U ctyi pdn0 - oblast Vrbatovy boudy a Lucni bouda, v CHKO Jeseniky:-ovdarna, Karlova Studanka, iervenohorske sedlo a {ejviz i na uzemi Np a CHKo pec
Sumava: Spicacke sedlo, Rokyta, Novd a Kvilda. Prfrzkum probihal pros-tiednictv_im piedem piipravenlTch dotaznik0, ktere byly k dispozici ve ctyiech jazykovych mutacich: cesky, nemecky, anglicky, potit
dane
cHU
Zndni dotaznik0 bylo piipraveno v uzk6 spolupraci se Spriivami piislusnlTch
chranenlTch uzemi a se sociorogem. Vfber respondent0 byr nrihodnlT
Osloveni respondenti (nav5tevnici) vyplriovali piedloZen! dotaznfk samostatnd za asistence tazatele. Dotazovacimi misty byly lokality zv175en6 kbncentrace ndv5tevnik0 turisticke rozcestniky, venkovni obderstvovaci mista, v piipade Spatneho pocasi vestibul restauracnich di ubytovacich zafizeni Dolazovani na kaid6 lokaliie trvalo sedm kontinudlnich dni (dva vikendove
dny a pdt pracovnich dni).
Vyzkumu se celkem zucastnilo 268l respondentrj, z toho 694 respondentfr piipadalo na CHKO pgsky-dy, 657 respondenti na KRNAP, 684 respondenti na CHKO jeseniky u'oa'o p"rpondentrjr
na
NP a CHKO Sumava.
Ziskane dotazniky byly piepsany do PC dalabbze a d6le byly zpracovdny prostiednictvim statistickeho software-. Klome zAkladni popisn6 statistiky byia- mira souhias'u nav5t6vnik0 jednotlivlich CHU s piedloZeniimi vyroky analyzovana pomoci #folit u model0 ordin6lni latentni shlukove anal,lzy.
Vybran6 vfsledky Hlavni kategorie nav5tevnik0 chran6nych uzemi:
Na zaklade provedene latentni shlukove analyzy vyhodnoceni miry souhlasu a nesouhlasu s jednotlivlmi vyroky respondent0 bylo definovany ctyii-zakladni kategorie (clustery) n6v5tevnik6
studovanfch CHU. Prvni kategoriijsou TURISTI. Jedna se o kategorii, kter6 je ve vSech CHU nejvetsi (.1eji vetikost se pohybuje od 36% v Beskydach a2 po 53% na Sumav6). Ve srovnani s ostatnimi t
s
jednotlivfmi vyroky se jedna
o
pravideln6 n6v5tdvniky, ekologicky zameiene,
kteii
ovSem
podporuji automobilovou dopravu pro piistup ke sv17m rekreadnim objekt0m. Tieti a ctvrta kategorie jsou nejcitelnej5i. Jedn6 se o dve men5i skufiny navst6vniktr, piidemZ prvni z vyrazne ekologicky zam6ieni nav5tevnici, kteii neschvaiuji automobiiovou dopravu v 1ch.,lsou CHU, nepovaZuji za dobr6 vfrazn6j5i zm6ny v CHU a jsou spiSe orientovdni proti sportovnimu vyZiti v chrilne^nfch tizemich. Tuto skupin u nazyvame EKOLOGOVE a jeji zastoupeni je od 1 1o/o fia Sumav6 po 23oh v Jesenik6ch . Respondenti v posledni kategorii jsou pravym opatem piedchozi skupiny. Jedna se o shluk lidi, kteii hledaji v chrdn6nlictr irzlmiin piedevsim sportovni vy2iIi a schvaluji dal5i stavby a zmdny za udelem vy55iho.standardu jejich sportovnich moZnosti yCHU. Tato skupina je nejmen5i (3% respondentrl na Sumave a2 12ok v KRNAp) a nazyvttme jel SPORTOVCI.
Hodnoceni stavu piirody v jednotlivlich chran6nlich fzemich niivstevniky: Drtiva v6t5ina nav5tevnik0 vnima stav piirody a krajiny v jednotlivlich CHU jako vlibornf nebo spise dobryi (cca 85-96% respondentt, viz Obr. 1). Vet5ina n5v5t6vnik0 odek5vri Oo OuObucna spise
pozitivni a velmi pozitivni v17voj voblasti piirody a krajiny v jednotlivfch CHU. Rozdlty ve vnimani stavu piirody a krajiny mezijednotlivlimi CHU jsou minim6tni.
8
.
tkove
ztahu
,
-i ctyi ?"rava.
;re by
',' ra podpory n6v5tevniki ochrane piirody: =xistenci jednotlivych CHU hodnoti temei 100% nav5tevniki kumulativne pozitivnd (rozhodne
::zitivne jejich existenci hodnoti 68-80% navStevniki). '.i ra obecne podpory veiejnosti ochrane piirody je relativne vysoka, jakukazuli odpovedi na dotaz ,.kajici se alokace dani. Pokud by respondenti mohli rozhodovat o alokaci svlch dani piidelili by -:a 14oh - 18ok na ochranu piirody. --ruba 3/4 respondentrl se domnivaji (kumulativni souhlas), 2e by ochranair meli mit vice :'avomoci.
skydy Horni
]HKO ]HKO ',"iech rotliva h pro
5n!ch E uj'born!
g spise dobri
:ence sticke
ch
O spiSe Spatni D velmi Spatni
ci
:Cove
)HKO
tu na ctvim ,'n ik0 .-ontn i
Obr. 1 Stav piirody a krajiny v chran6nych 0zemich pohledem nav5tevnik0
r
lasu
,
rik0
St Se
: tato STU,
- asu
,'iem
:rvni ]
TAVU
:imu :c
l-]o
".,ozi iti a
lt-tu.
3 jej
;p ;p
rse i5e
rani
n6v5tevnik0 na vybrane problemy ochrany piirody a rozvoje cestovniho ruchu v chrdnenlich "azory -zemich: Za jednu znelvyrazndji problemovlTch aktivit cestovniho ruchu ve vztahu k ochran6 piirody pova\uji -avStevnici automobilismus. Cca 80% respondent0 (kumulativne) se domniva, Ze automobiliste :cSkozuji piirodu a stejny podil ndv5t6vnik0 se domniva, 2eby vjednotlivlch CHU mel byt kladen , etsi d0raz na ochranu piirody. Scokojenost s nabidkou sluieb pro nAvStevniky. .'yraznA vetSina n6v5tevnikfr je kumulativne spokojena se stavajici nabidkou informaci pro -6v5tevniky, nicmene znacne zastoupena je skupina odpovedi ,,spiSe spokojen(a)" coZ signalizuje rracne rezervy v praci s veiejnosti v jednotlivfch CHU. Tento fakt se potvrzuje v sumaii nabidek .-rismu, ktere ndvStevnici nejcasteji uvadeli mezi vitanymi. NejvetSi podil n6v5t6vnikir CHU by -',,ital vice informacnich panel& (kolem B0% respondent&) a vice informadnich stiedisek (60-70% 'espondenti).YyraznA nadpolovicni vet5ina (60-70% respondentt) by piivitala nove trasy pro peSi ,e vrcholovych partiich a cca 45-55% respondent0 drobna obcerstvovaci zaiizeni ve vrcholovych :artiich. Cdst respondent& by uvitala nove cyklotrasy ve vrcholovych partiich (rozmezi. zhruba :'etina respondent0 v piipad6 KRNAP aZ polovina v piipade CHKO Beskydy). Pom6rn6 vysokli :odil respondent0 (cca 40-45% - kumulativni souhlas) by souhlasil s kyvadlovou piepravou osob arty a autobusy do uzemi prvni zony ochrany CHU. f,ouze mal6 cdst ndv5tevnf kt by souhlasila se zpoplatnenim vstupu do jednotlivlch CHU (necelych 2C% respondentfr v piipade KRNAP, CHKO Beskydy-necelych 10% respondent&, Sumava-'l5%, -eseniky -22%). DcZadavky na infrastrukturu tvrdeho turismu:
.'ystavbu novych prvk0 infrastruktury ,,tvrdeho turismu" by uvitala menSi c5st navSt6vnik0. '(onkretnd by vlistavbu lanovek vedoucich do vrcholovlch partii CHU piivitalo necelSich 30% ':spondentft, vlstavbu novych lyZaisklich sjezdovych trati ve vrcholovych partiich by uvitala necela :rvrtina respondentO.
Velmi nizkou podporu mezi n6vstevniky mii pozadavek na budovdni novfch ubytovacich kapacit ve vrcholovych partiich horsklTch cHU (cca 10-15% navst3vnir<,i1. vystavou novlch ubytovacich kapacit ve vrcholovych partiich cca 50-55% n6vstevnikfr velmi nevita. obdobn! podil navstevnik& velmi nevita take nove asfartove komunikace ve vrchorovych partiich. V piipade cHKo Beskydy kumulativn6 nevitd drtivir v6isina navttevnir
N rozhodn6 ano
lspise
-_'_'_
v ne.iceDDdjSich oblastech dalii stavby do pn,ni z6nykryadlovApieprava
ano
Ospiae ne Orozhodn6 ne
auty, aurobusy
je dostarek inlorntaci pro n6vStEvniky cyklostezky odddlerly od stezek pro pdsi vice lanovek pro ndvitdvniky
ochraniiii vice pravotnoci vicc cest pro autorrobilistl, do nejvysSich partii vjezd automobihi chatairi nedodr2ovdni pravidel fi nandnd pokutovAno cyklisrd poskozu ji piii.odu auromob jl jsrd poSkozuji
piirodu
vice ly2aiskich sjezdovek vice stezek pro cyklisty lanovky ubliZi
lyzaiski sjezdovky ubliZi velke Sclnry patii do CIIKO
vice stezek pro vdtSi
piii
diraz na ochranu piirody vice divodiny v CIIKO za vstup
by se otilo platit
0%
10% 2AaA 30% 4A% 50% 60% 7oo/o Ba% sa% rco%
Obr.2 Mira souhlasu n6v5tevnikri s r0zn,.irni \?i2rl na rozvol turismu a ocnrany priroOy na piikladu NPa CHKO Sumava Nazory navStevnik0 na divoiinu v chranenych uzemich: Yyraznis v6tSina navst6vnik0 se domnivii, 2e velke selmy patii na uzemi Sumavy a Beskyd, piicemz v piipade NP a-cHKo_Sumava se jednil zhruba o 5l+ naustovnikt coz je pieivapive ni2si podpo-ra ne2 v piipade cHSo Beskydy, kde s timto tvrzenim kumulativnd souhlasf BT% navstevniktr' Pouze zhruba 1/3 respondent0 se domnivir,2e oy na SumavJ
"e"kj""ri"'rle
divociny.
Atraktivita rtznych typO lesa a krajiny k navSteve: cilem t6to ddsti dotazoviini bylo zjistit odpoved'na otdzku: Jak6 lesy a jaka krajina ldka nejvice turisty k ndv5tev6? Navstevnikim byly piedloZeny.karty s fotografiemir0znfch typ0 lesa a krajiny, piicemz meliza rjkol je seiadit dle atraktivity k ndvstev6 ve stupnici 1 (velmi atiar
z prrizkumu atraktivity rrirznlich typ0 lesa k navsteve prostiednictvim piedlozenfch fotografii vyplfva, 2e rozdily ve vnimSni miry atraktivity lesa mezi navstevniky r,jr;t"[ CiUlroi,-rini.arni. Ve vsech lokalit6ch povaZuji n6rv5tevnici za neivice atraktivni'foto A - kulturni lesni porost s minimalni vdkovou strukturou, nicmend dostatedne prosv6ilenf, s hojnlim bylinnfm a mechovym gatrem Tento typ lesa je pomerne dastyTm typem lesniho porostu,'tat< lat< .;el lide z;aji z okoli sveho bydliSt6 (sb6r lesnich ptodin, vychlzky apod.).
- 10 -
tve :ich riku
t,',t,,'o
:-'rgr?fii
1: Jednotlive typy lesa piedloZene nav5tevnikflm k posouzenijejich atraktivity k n6v5teve
-liurni lesni porost s minim6lni vekovou
rtu)
rsa
Foto
B: BeZn6 hospod6iskd lesni paseka
s minimem ponechanych
stojicich suchlich
stromi
:;':
: I -esni porost na uzemi NP Sumava,
ve
- i* :., o stromov6 patro dievin siln6 napadeno , : -:- Pod stojicimi suchymi stromy, ktere byly ,i, -r - :cnechany na miste postupne odrtstaji .- :-:- - -:^ :^.. - =,llV
Foto D: Piirode blizky horsky les s minim6lnim vlivem cloveka
itadu
skyd, n
iZ5i
87% rcrny.
Piirode blizky horsky les s vyrazneJSrmr prosychani stromoveho patra vlivem
.'jvice
: ukol
.
Pro
;grafii
;ri
:orost ovym s,,'eho
- 11 -
Foto F: Stejnoveky kulturni lesni
porost
Za o n6co mene atraktivni pro nav5tevu je povaZov-rno foto D - piirode blizkf horsky les s minimalnim vlivem cloveka. Piekvapive je za tieti nejatraktivnej5i typ lesa povaZov6na fotografie F - stejnoveklT kulturni lesni porost prakticky bez podrostu. Tuto skutednost je moZno vysv6tlit pravdepodobnlTm stereotypem vnimani lesa mezi veiejnosti jakoZto porost0 dievin s minimdrlni druhovou a prostorovu strukturou, tak jak je pievaZn6 znaji z okoli sv6ho bydli5t6.
Za srovnatelnd mhlo atraktivni les k n6v5t6v6 respondenti povaZuji dvojici fotografii B
(beZna
hospod6isk6 lesni paseka s minimem ponechanych stojicich suchlch strom0) a C (lesni porost na 0zemi NP Sumava, ve kter6m bylo stromove patro dievin velmi silne napadeno k0rovcem), piicemZ typ lesa C byl hodnocen jako les nejm6n6 atraktivnik niiv5t6v6. Zde je tieba dodat, Ze atraktivita obou typ0 lesa je v piipadd NP a CHKO Sumava shodndr. Relativnd nejmenSi atraktivita lesniho porostu silne napadeneho k0rovcem se stojiclmi suchSimi stromy a odrtstajicimi mlad!mi dievinami m0Ze souviset se stereotypem vnim6ni lesnich porost0 veiejnosti. V beZn6m hospod6iskem lese ndrv5tevnik narazi na minimum stojicich suchych stromfr pod nimiZ by dochazelo k rozsdrhlej5imu odrtstdrni piirozeneho naletu dievin a ostatni vegetace. N6vStdvnik piijfZdejici na fzemi ndrodniho parku, kterli aplikuje odli5n! piistup k p6ci o lesni porosty (ve srovn6ni s beZnfm hospodaienim) je tudiZ c6stedne piekvapen, coZ se m0Ze odrazit ve vysledn6m vnim6ni atraktivity lesa pro n6v5tevu - ,,vnim6ni na prvni pohled". Jak ukazuji zku5enosti z nekterlTch zahranidnich chrdndnych fzemi (napi. Bavorsk5i les, eerny les), kde je jiZ del5i dobu uplatnovdn zvy5enf dtrazna procesy spontanni sukcese v lesnim ekosystemu, jsou tyto lesni porosty cilem kaZdorocn6 rostouciho z6jmu n5v5t6vnikt, kteif se zde opetovne vraceji pozorovat, jak se les meni(napi. Seelensteig v n6rodnlm parku Bavorskf les -bliZe viz Bana5 2006).
IN
iu
Foto
A
lilt
a:
j
FotoB
(
I -
@x
Foto C
BeskYdY
& Krkono5e SUmava
-'Jeseniky Foto
D
& ,rl
Foto E
{mm
Foto
F
<""'b^
123456
velmi
zcela neatraktivni
atraktivni
Obr.3 Mira atraktivity jednotlivlch typfr lesa pro nav5t6vniky (ottnka pro navSt6vniky: Kterliztechto les0 V6s nejvice l6k5 a kterf les Vdrs naopak nejmend lak5 k n6v5teve?)
ffi
fl -12-
rr ilnim rveky
:nym ]TOVU
i :: '."'
"'.y jednotlivych typir krajiny podle nav5tevnik0 CHU:
S,armii'::cgrafii2: Jednotlive typy krajiny piedlozene navstevnikdrm k posouzenijejich atraktivity k nav5t6v6
;n'n r p;irozena horska rozptlTlendr zastavba r ':i -: tiZ ruSiveho vlivu jineho typu zastavby
Foto B: Typickd horska
rnu 3- _,sokohorska krajina s vyraznou pievahou ,' r:- :- orvku a s turistickou chatou v ptvodnim 'i r. :, :- ckem stylu citlive zasazenou na upati ' 'j.:-_ s,,,ahu
s
5v:,: 5: lentrum horske obce s dominujicimi prvky
Foto F: Horska obec s vyraznym zastoupenim
diev6nice
Eln6 st na cem2 obou
;hfmi rrost0 u pod )tace.
lrosty
lit
ve
:nosti dobu rrosty
;e les
Foto D: Rozptllena horska zastavba ojedinellim, ale vyraznym prvkem nove,
architektonicky ruSive zdstavby hoteloveho komplexu
nove zSstavby mestskeho typu
ichto
Ve vsech cHU jsou za srovnatelne nejvice atraktivni povaZovany krajiny na fotografiich A - piirozend horska rozptlTlena z6stavba v krajine bez rusiveho uliuu zastavby, B - klasicka trorsta iinjr]o'typ, diev6nice v harmonicke krajine podhtiii, y{.o{or..orJkJkl;ina s vyraznou pievahou piirodnich 9 ., s turistickou chatou v p0vodnim "archite(tonicxom styrulitiv6 zasazenou na [pati
!J:iX " Tyto vlisledky ukazuji, 2e pro atraktivitu. ndvstevnickeho pobytu jsou srovnateln6 dramaticke tvary piirodni
horskeho
vyznamn6 krajiny a p0vodni zastavba r,armonicrihorske krajiny, ktere dohromady tvoii
nedilnlT celek.
s velmi v'irazn'im odstupem od nejatraktivnejsich
typt
krajiny jsou z
hlediska atraktivity pro navSt6vniky na srovnatelne pozici fotografie (typykrajin): b - rotrjilir"nZ horska zastavoa s ojedinetlTm, ale vyrazn'im prvkem nove, architektonicky
rrsre .artauoy hoi"Lu"ho
s vliraznlTm zastoupenim nov6 zdstavby m6stskeho typu.
komplexu a F - horska obec
Za nejmene atraktivni k n6v5t6ve (ni hranici
6-krajina zcela neatraktivni k ndrvstevel) je ltrpF niivstevniky povazovana krajina zobrazena na fotu E - cenirum horske obce s oominulicimi prvky apartmSnovych budov mestskeho typu. Zde je mozno .p"t rtouut, ze ndvstevniky v tomto piipade odrazuje mestskf charakter zdstavby, kterf je dalek p0voini .rpty'r"ne a harmonicie rrorsr<e krajine, kterou odekavaji pro sv01 odpodinek. Foto
A
A
Foto R
Foto
C
t
A
;
Beskydy
Llrl
& KrkonoSe Sumava
q,
Foto D
iil
Jeseniky
Foto E 4lrlltr
Foto
J
F
Z
1234s6 velmi atraktivni
',.i rtlit,.
zcela neatraktivni
obr.4Miraatraktivityjednotliv17crlpronav5t6vniky:Kteraztechto krajin Viis nejvice lak6 a ktera krajina Vas naopik'nejmene lakd k
tr
nav5tev6{
I
nove trasy pro pesi turisty ve vrcholovlch. partiich horskiich cHU
Vlirt""o, rovych
:
rit
,:i_
::LII,,rriljl
Iiir r ; - ,,r,,,t
interpretace mistniho dedictvi. Nejcastejsi skupinou navstevnikdr cHU je kategorie tzv. TURlsrU, ktera se nevyznaduje vyhranenlimi nizory ve vztahu k rozvoji turismu ci ochrane frirooy. Drtiva vetiina navstdvnik"0 noonbti stav prirody v CHU velmi kladn6, stejne jako samotnou existenci iz|emi.lnstitucion6lni ochrana piirody tedy poZivdr mezi nav5tevniky znacneho vyznamu. "r'ranenych Za neivice problemovou aktivitu cestovniho ruchu ve vztahu k ochran6 piirody povaZuji n6v5tevnici automobilismus' VlTsledky ukazuii, ze letni navstevnici vyrazn6 preferuji attivity meklieho turismu. Nejvetsi podil nSvstevnik0 cHU by uvital vice informadnich panet0, vice - informacnich stiedisek a
'i:il liii
1 "i'r'
ljr
lll r'* - 1"7 il,r.t : fl 't:. li"
prvkrl
infrastruktury ,,tvrdeho turismu" (napi. nove ly2aisk6 sjezdov6 trat6, lanovky, ubytovaci kapacity ci zpevn6ne komunikace) ve vrcholovlich partiich, by uvitala jen malii c6st navsievniti0.
:ir
rl J'
Shrnuti a zAvEr Bylo zjiSteno, 2e se odpovedi respondent0 mezi jednotlivfmi cHU vyrazn| nelisi. Drtiva vetsina navst6vnik0 spatiuje hlavni hodnoty jednotlivlch 'CHU v'zachovale piirooe a krajrne, cistem a zdrav'm prostiedi, klidu a moZnosti relaxace. zhruba ctvrtinu dasu trdvi navstevnici pozorovdnim piirody a jejich kr5s, co2 nabizi znadnV potencial pro osloveni navstdvnikir vhodne zvoienlmi prvky
"
"t, illli i;'
'i iil
-14
t,,,,
"
lti
",
t,:r I I
:::eSujici skutecnosti je fakt, 2e.vyrazna vetSina navStevnik0 se domniva, Ze velke Selmy patii na -:emi hojne nav5tdvovanfch CHU. Np Sumava a CHKO Beskydy. ' . sledky vyzkumu dale ukazaly, Ze l:62nir hospod6iskd lesni paseka je pro nav5tevnika na prvni :-rrled srovnatelnd malo atraktivni jako lesni porost, ve kterem bylo stromove patro dievin silne 'padeno kirovcem a nedo5lo zde k jeho nasledn6 sanaci. Zde se nabizi znacny prostor pro Spravy - iU piedstavit navStevniktm dfrvody ponechani napadenfch strom0 bez zasahu a zm6ny, ke kterfm
3na ske
rich eho
nne
.
,,roii
esnim ekosystemu nasledne dochAzi.
' 'znamnou skutecnosti je dale fakl, 2e pro atraktivitu navStevnickeho pobytu jsou srovnateln6 '-,znamne dramaticke tvary piirodni krajiny a pOvodni zastavba harmonicke norste krajiny, kter6 -:rromady tvoii nedilny celek. N6v5t6vniky naopak odrazuje mestsk5i charakter zastavby ha ukor
pro ym,
:-,.,odni rozptylene a harmonicke horske krajiny.
;bec
'.':ritoring nazoli a preferenci nav5tevnik0 (faktoru pohody) by se mel stiit nedilnou soucdsti -:ragementu chranenych fzemi. Uvedene sledovani, doplnene o zaznam mnoZstvi nav5t6vnik0
lie
:hranenem uzemi a o jejich struktuie (automaticke ci fyzicke scitdni navStevniki a jejich dotazovani)
rvky
= ,,hodne opakovat v nekolikalete periode.
rade
jin6,
litovana literatura :=raS M, HoSek J., Treml V.2003. Plan pece narodni piirodni rezervace prad6d, kapitola cestovni "--:
Analyticka cast. Manuskript pro Spravu CHKO Jeseniky, 155s. -"aS M.2006. Sustainable Tourism in European Mountain Protected Areas - report about a project - -:c.oded by Alfred Toepfer Natural Heritage Scholarship and EUROpARC Federation. 44 p. - -ai et al. 2003. Monitoring udrZitelneho turismu v centralni c6sti niirodniho parku Sumava. Ustav : -: 2ivotni prostiedi PrF UK, Praha, 20 s. + piilohy. =::les F.J., McCool S.F., Haynes Ch.D.2002. Sustainable Tourism in protected Areas. Guidelines for : =rning and Management. IUCN Gland and Cambridge, xv + 183 pp. "=ining R. E 2002. How Much is Too Much ? Carrying Capacity of National parks and protected --:as 306-313 pp. ln: Arnberger, A., Brandeburg, C., Muhat, A. Qn02): Monitoring and Management -' './isitor Flows in Recreational and Protected Areas. Conference ProceeJings, Bodenkultur - '''ersity, lnstitute for Landscape Architecture and Landscape Management, Vienna, ZgS p. :':-key G. H., Cole D. N., Lucas R. C., Petersen M.E., et Frissells. S. j985. The limitsoiacceptable
--319e (LAC) system for wilderness planning. U.S. Department of Agriculture, Forest Service, - ='mountain Forest and Range Experiment Station, Ogden, Utah, USA. GJn. Tech. Rep. INT-126.
Kontakt:
=',1r. Marek Bana5, Ph.D., Mgr. David Zahradnik -^ 'erzila Palackeho v Olomouci, Piirodovedecka fakulta, katedra ekologie a Zivotniho prostiedi, Ti. : . :rody 26,771 46 Olomouc, [email protected] \r:"itoring nav5tevnosti s.r.o., Polivkova 15, 779 oO Olomouc, zahradnik(enronitorinqnavstevnosti,cz
S
'
chto
6t5 ina
ema ',,anf m
prvky 6nymi rrirody
:iirody revnici rrismu.
sek
a
prvk0
lcity ci
ummary
found out that the respondents'answers do not differ significantly among the single protected A vast majority of visitors finds the main values of the respective protect"d ateasr-n preserved ''=:s. -=--'e and landscape, clean and healthy environment, peace and relaxation. They spend about one l--ier of their time observing the nature and its beauty which gives a great potential for addressing ,,;sitors with appropriate forms of interpretation of the local heritage. = - - - RISTS are the most frequent group of visitors and they do not have strong opinions about tourism -=,e opment and nature conservancy. A vast majority of visitors have a very fositive view of the state -'-ature in the respective protected area, as well as of the existence-of protected areas itself. --='efore, institutional protection of nature is of great importance to the - --e people's opinion, individual car transport is the most problematicvisitors. tourism activity in relation to -:.-'e conservancy. The results show that summer visitors give significant preference to activities of , - - lourism. The biggest proportion of the visitors to the proteited areas would welcome more --:-ration panels, more information centres and new hiking tracks in the topmost parts of the ---^tain protected areas. Only a small number of people would agree with building of new hard :---''11 infrastructure, such as new downhill skiing pistes, cableways, accommodation facilities or - -':iced roads in the topmost parts. "act that a vast majority of the visitors think that big carnivores belong to the territories of Sumava 3eskydy Mts.(both areas being visited ptentifuily) is gratifying. 'esearch results have also shown that a common cultivated forest clearcut is not very attractive s iors at first sight, as opposed to a forest stand in which the tree layer had been attacked
"'as
15 -
severely by the bark beetle and the dead trees were not removed subsequently. This gives a great opportunity for the protected areas' administrations to explain to the visitors the reasons for leaving the trees attacked in the place without any intervention, as well as changes happening in the forest ecosystem later on. It is also very important that both dramatic shapes of the natural landscape and the original buildings in a harmonious mountain landscape, which form an integral whole together, are of comparable importance for attractiveness to visitors. On the other hand, the visitors are discouraged by urban character of new buildings as opposed to the original scattered and harmonious mountain landscape. Monitoring of the visitors' opinions and preferences (the well-being factor) should become an integral part of protected areas management. The monitoring, complemented with records of the numbers of visitors to the protected area and their structure (i.e. automatic or physical counting of the visitors and asking questions), should be repeated in a several-year interval.
il
'lt
d
l0
l\I{
r@
t ttlll mq
ilru iNflffi
,1lm,11
iffir
m
'ntrail
{lMr llllfrnr
flffi ilm
{ftffi Mfir
ffitlmn ]mtrrllffi
ilhWil ,Surm
*:Wt -ilMth *]IMfu
-
mur
*mur *l$lur iltT
-
ffiMM rrundb ,lW'
@
milmqdr tmllllmlrlm mmnullmrn
ilMffillrfii ilm@Miill
modifi'm fi@dllttttp rfiIl@finlm
l@MWr $nmrMn
'm@l@ ryilMMl rmffmxu
-16-
rl
