Nizozemsko obchodní partner ČR

Partneři přílohy

Nizozemsko – obchodní partner ČR

Nizozemsko – obchodní partner ČR

II/III

Náš společný hlas zní v Evropě silněji Nizozemsko je v současnosti jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. „Naše firmy včetně řady společností v maloobchodním sektoru, finančnictví a oblasti high-tech mají v ČR zelenou a Nizozemsko je jedním z největších investorů v Česku,“ říká velvyslanec Nizozemského království v ČR Eduard W. M. V. Hoeks.



i nze rce A151000472

J

sme sedmým největším obchodním partnerem ČR, naše vztahy se dlouhodobě vyvíjejí pozitivním směrem a obchodní výměna je poměrně stabilní, což nás velmi těší. Potenciál růstu nizozemského exportu vidíme především v tradičních oblastech jako strojírenství, chemický a farmaceutický průmysl. Nizozemské firmy vyvážejí do Česka také mnoho zemědělských produktů a potravin. Čeští exportéři se zase mohou zaměřit na perspektivní sektory s vysokou přidanou hodnotou jako ICT (software a počítačové hry), moderní technologie v biologii, medicíně a nanotechnologie. České firmy, obzvláště malé a střední podniky, mohou rovněž rozvíjet kontrakty s našimi obchodními společnostmi, které jim pomohou vyvážet jejich produkty na trhy třetích zemí. Česká republika může stavět na svém strategickém umístění a vysoce kvalifikované pracovní síle, která má dlouhodobé zkušenosti v mnoha průmyslových odvětvích. Přesto zde stále existuje pro potenciální zájemce o investice celá řada překážek. Přes jisté pokroky vnímají zahraniční firmy problémy s vymáháním smluvních závazků a občas si stěžují na nepředvídatelnost českých zákonů. V české ekonomice je navíc nadále řada sektorů, které jsou silně regulovány – a regulace bývá překážkou obchodu. Na druhou stranu vidíme pozitivní trend a velký potenciál pro investory v průmyslu s vysokou přidanou hodnotou a oblasti vývoje, výzkumu a služeb.

ČR i Nizozemsko se nadechují k růstu

Obě naše ekonomiky se v poslední době opět nadechují k růstu. Nizozemské hospodářství je po letech

krize eurozóny v relativně slušné kondici a HDP se opět zvyšuje, i když zatím jen mírně – o 0,75 procenta loni a předpokládaných 1,25% v letošním roce. Hnací silou nizozemské ekonomiky jsou tradičně export a zahraniční investice. Nizozemsko je v žebříčku největších exportérů i dovozců světa v první desítce. Jako otevřenou a proexportní politiku nás ovšem ohrožuje geopolitické napětí v různých částech světa. Stejně jako ve vašem případě, je i naším největším obchodním partnerem Německo a platí, že když je Německo nemocné, Nizozemsko kýchá. Naše země má mimořádný potenciál v oblasti

výzkumu, vývoje a inovací. Hlavním mottem naší ekonomiky je: být vynalézavý, podnikavý, vysoce vzdělaný a otevřený světu. Naše země hraje klíčovou roli v udržitelném rozvoji či hledání inovativních řešení v oblasti vodního hospodářství a energetice. Holandské projekty v oblasti úpravy krajiny jsou příkladem pro celý svět. Aktuálně navíc patříme do první desítky nejvíce konkurenceschopných ekonomik světa.

Oba národy jsou si blízké

Vstup Česka do Evropské unie zvýraznil podobné smýšlení našich národů. Na mnoho věcí máme v Bruselu stejný pohled a vaši zemi považujeme v rámci EU za důvěryhodného a loajálního partnera. Evropská příslušnost ČR je nezpochybnitelná. Česká republika je členem Visegrádské skupiny, která je na národní i evropské úrovni velmi aktivní, a  Nizozemsko tradiční součástí Beneluxu. Pokud se spojíme, náš společný

hlas může znít v Evropě silněji. Sluchu nám dopřejí dokonce i Berlín či Paříž. V obou našich státech je část euroskeptické populace, ovšem společný volný trh podporuje naše bohatství a jakkoli nás netěší regulace EU, snažme se o přístup “národní, pokud je to možné a evropský, pokud je to nutné”. Naše země jsou významně provázány rovněž v oblasti kultury. Soustřeďujeme se především na rozvoj kreativního průmyslu, architektury, literatury či designu. Velvyslanectví podporuje ve spolupráci s místními českými partnery ročně zhruba padesát projektů, které představují lidem v ČR naše umění a kulturu (tanec, divadlo, hudbu, design, architekturu, literaturu ad.) a zhruba deset projektů na poli veřejné diplomacie se zaměřením na lidská práva včetně práv sexuálních menšin, městskou cyklistiku apod.

Učme se jeden od druhého

Mým osobním cílem v pozici velvyslance v ČR je především ukázat, jak se mohou oba naše národy - členové evropského společenství s podobnými zájmy - učit jeden od druhého. Zprostředkováním kontaktů v mnoha oblastech chci spojovat lidi z obou zemí. Naše velvyslanectví bude pokračovat v podpoře a posilování vzájemných vztahů v politické, ekonomické, kulturní i diplomatické oblasti. Přátelství na politické úrovni je základem, na němž mohou vzkvétat i obchodní vztahy. Věřím, že budoucnost je právě v ekonomické diplomacii. Máme v úmyslu soustředit se na rozvoj současných obchodních relací mezi oběma zeměmi, ale současně také vytvářet podmínky pro nové příležitosti. Jak bylo výše zmíněno, můžeme se učit jeden od druhého. My se považujeme za vstupní bránu do Evropy, Česko leží v samém srdci Evropy a představuje most mezi Západem a Východem. Společně tvoříme skvělý tým. Velvyslanec Nizozemského království v ČR Eduard W. M. V. Hoeks

Nizozemsko – obchodní partner ČR

IV/V

Prezident Nizozemsko-české obchodní komory: Jsme mostem mezi oběma zeměmi

V

Obě země se vyznačují podobnou velikostí i počtem obyvatel. Liší se sice aktuální skladbou svých ekonomických aktivit daných zejména geografickou polohou, ale komplementárně fungují již po dlouhá období. ČR i Nizozemsko patřily ve své době k nejrozvinutějším oblastem Evropy a mají založenu svou ekonomiku zejména na přidané hodnotě kvalitní a vzdělané pracovní síly. Není tedy náhodou, že po politických změnách v devadesátých letech navázaly na dřívější ekonomické vztahy. Od ekonomické spolupráce je jen krok k politickému porozumění a tedy i vztahům uvnitř Evropské Unie. Nesmíme zapomenout ani na neekonomická odvětví jako jsou například hudba a sport. I tyto aktivity přispívají k budování vztahů mezi oběma zeměmi.

ztahy mezi Českem a Nizozemskem se úspěšně rozvíjejí. Obě země mají k sobě historicky blízko a v současnosti patří v EU k nejbližší partnerům. Jaká je role Nizozemsko-české obchodní komory (NCCC) v posilování vzájemných vazeb a kontaktů prozrazuje její prezident Elias Drakopoulos.

Nizozemsko-česká obchodní komora vznikla v roce 1992. Dá se stručně nastínit její historie? Nizozemsko-česká obchodní komora byla založena Antonem van Beekem v roce 1992. Všichni zástupci představenstva hráli za dobu 22 let významnou roli, včetně Misji den Haana, který komoru posílil v roce 1995 a vedl ji až do loňského roku. Vzájemné česko-nizozemské vztahy mají za sebou již téměř tisíciletou tradici. Cesty obou zemí se ovšem rozešly především v roce 1949, kdy Nizozemsko patřilo k zakladatelům NATO a dále hrálo důležitou úlohu při založení Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1951 – předchůdce dnešní EU. Od sametové revoluce v roce 1989 vzájemné vztahy opět ožily. Změny také nastaly také po vstupu České republiky do NATO a Evropské Unie. Jaká byla od počátku role komory ve vzájemných obchodních vztazích Nizozemska a ČR? Na počátku svého vzniku komora pořádala převážně obchodní mise, podporovala navazování nizozemsko-českých obchodních vztahů, vyhledávala vhodné obchodní partnery. V době bez běžně dostupného internetu měly obchodní mise významnou a nezastupitelnou roli. Od roku 1993 vydává vlastní bulletin, kde informuje o novinkách v oblasti práva, akcích v ČR i Nizozemsku, úspěšných projektech našich členů, sociální odpovědnosti firem aj. NCCC podporuje navazování osobních kontaktů, mimo jiné pořádá tři tradiční, velmi oblíbené akce, kterých se účastní převážně zástupci firemního top managemen-

tu: Novoroční recepce, Flower Power Spring Party a Prinsjesdag. Kolik má komora aktuálně členů a jaké jsou podmínky pro vstup a členství v NCCC? NCCC má v současné době 80 členů. Firemní a patronátní členové se prezentují v rámci akcí, které pořádáme samostatně, ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království v Praze, odborníky z řad nejen našich členů a v neposlední řadě i ostatními obchodními komorami v ČR. Řečníky a hosty jsou významní zástupci vlády, odborníci na ekonomiku, mezinárodní vztahy a sociální odpovědnost z ČR i Nizozemska. Pomáháte svým členům rovněž rozvíjet CSR aktivity a podporujete charitativní projekty v ČR? CSR podporujeme aktivně již od roku 2010, kdy ve spolupráci s naším členem, nizozemskou společností TNT vznikl Corporate Responsibility Club. Původ nebo sídlo v Nizozemsku není podmínkou k uzavření členství,

i když převažují firmy se vztahem k Nizozemsku. V obchodní komoře jde především o sdílení informací a navazování kontaktů. V technicky pokročilé době je osobní kontakt stále vzácnější a zároveň jednou z nejefektivnějších forem rozšiřování portfolia potencionálních dodavatelů, odběratelů, zákazníků. Zvýhodněné podmínky mají neziskové organizace, pro které platí stejná výše příspěvku jako pro osobní členy, tedy 8000 Kč za rok a neziskové organizace tak mají stejné výhody jako firemní členové, kteří hradí 25 000 Kč za rok. Charitativní projekty podporujeme aktivní účastí a především vyhledáváním vhodných partnerů, kteří přispívají finančními i nefinančními dary, v rámci firemního dobrovolnictví, propagací nebo odborným poradenstvím. Jak v současnosti charakterizovat vzájemné obchodní vztahy mezi Českem a Nizozemskem? Považujete je za standardní nebo dokonce výjimečně dobré? Nakolik prospěl vzájemným vazbám vstup ČR do Evropské unie?

Nizozemsko je pro ČR desátým největším obchodním partnerem. Kde je největší potenciál dalšího růstu, jaké jsou perspektivní obory pro české exportéry a naopak pro nizozemské zájemce o vývoz zboží do ČR? Vzájemné obchodní vztahy se rozvíjí napříč celým spektrem odvětví od průmyslové výroby přes bankovnictví, cestovní průmysl či obecně terciální sféru. Nizozemsko má rozvinuté mnohé sektory průmyslu, z nichž potravinářský je asi nejviditelnější. Společné zájmy ale najdeme i v průmyslu chemickém, rafinérském či elektrotechnickém, nebo dopravě. Všechny pak mají i své zázemí u nás a tedy vzájemná obchodní výměna je oboustranně definovatelná. A nejen zboží je artiklem vzájemného partnerství. Také znalosti a zkušenosti z vědecké oblasti jsou předmětem spolupráce. Jestlipak víte, že současný král Wilem Alexander patří k uznávaným světovým odborníkům v oblasti vodního hospodářství? Poznatky z tohoto vědního oboru jsou převoditelné i do našich podmínek a použitelné při řešení vodního hospodářství u nás, včetně prevence a odstraňování povodňových situací.

Ekonomika stojí na inovacích a kreativitě Nizozemsko patří dlouhodobě mezi vyspělé země světa s nejnižší mírou nezaměstnanosti a výraznou orientací národní ekonomiky na produkty s vysokou přidanou hodnotou a na inovace. Pro Českou republiku je Nizozemské království desátým nejvýznamnějším obchodním partnerem, obchodní výměna po světové krizi stabilně rostla, mírný propad nastal jen v uplynulém roce.

N

izozemsko má minimální nerostné zdroje, ekonomický růst je založen především na vzdělanosti, inovacích a kreativitě. Na velmi vysoké úrovni je finanční sektor, který patří mezi nejvyspělejší na světě. Zahraniční investoři profitují z vysoké vzdělanosti občanů a podnikavosti. Domácí společnosti se orientují na technologicky náročné obory, výkonnost národní ekonomiky je vysoká, stejně tak produktivita práce. Tahounem ekonomiky je také obchod. Nizozemsko těží z výhodné polohy u moře, Rotterdam je třetí největším přístavem světa. Hlavními obchodními partnery jsou Německo, Belgie, Francie a Velká Británie.

Nizozemské společnosti mají zvuk

Renomovaný americký časopis Forbes každoročně sestavuje žebříček největších a nejsilnějších kótovaných společností světa. Forbes Global 2000 hodnotí hlavní obchodovatelné společnosti světa dle tržeb, zisku, souhrnu aktiv a tržní hodnoty společnosti. Prim samozřejmě hrají americké společnosti. V hodnocení z roku 2013 má Nizozemsko v žebříčku 24 společností. Pro srovnání, Česko má v žebříku pouze jednu společnost, a to ČEZ. Nejlepší hodnocení dle daného žebříčku mají tyto nizozemské společnosti: Royal Dutch Shell (7. místo), ING Group (60. místo), Unilever (103. místo), Schlumberger (119. místo), EADS (135. místo) a Aegon (207. místo). Dalšími světovými nizozemskými společnostmi jsou např. Heineken Holding, Ahold, Philips, KPN, DSM, Delta Lloyd nebo Wolters Kluwer.

Ekonomické hodnocení V řadě významných hodnocení

renomovaných společností najdeme Nizozemsko na předních místech. Vysoká ekonomická svoboda, výborné podmínky pro podnikání, nízká korupce a fungující veřejná správa, i to jsou znaky nizozemské ekonomiky. Zahraniční investice jsou vítané, podnikatelské prostředí liberální a infrastruktura na špičkové úrovni. Silniční síť je jedna z nejhustších na světě. Nizozemsko má však v rámci zemí EU mírně nadprůměrný veřejný dluh (69 % k HDP). Ekonomická svoboda v Nizozemsku je dle poslední zprávy společnosti The Heritage Foundation „2014 Index of Economic Freedom“ 15. nejlepší na světě (ze 178 zemí). Podmínky k podnikání jsou v Nizozemsku 28. nejlepší ze 189 hodno-

cených zemí světa. Uvádí to studie Světové banky „Doing Business 2014“. Nizozemsko má 3. nejkonkurenceschopnější ekonomiku v EU za rok 2014 (po Finsku a Švédsku), jak vyplývá ze studie „The World Competitiveness Report“, kterou vydává Světové ekonomické fórum. Nizozemsko se může pochlubit i minimální mírou korupce. Tu pravidelně každoročně hodnotí společnost Transparency International. Dle indexu za rok 2013 má 8. nejlepší hodnocení na světě ze 177 sledovaných zemí. Nizozemská ekonomika se po letech stagnace ve spojitosti s globální krizí vrací k mírnému růstu. Loni se HDP zvýšilo o 09,75 procenta, predikce na letošní rok je 1,25 procenta.

Daňová soustava

Podle hodnocení Světové banky ve spolupráci s PwC („Paying Taxes 2014“) má Nizozemsko 28. nejjednodušší daňový systém světa, přestože daňové zatížení je na světové poměry vysoké (v rámci zemí EU průměrné). První místa patří zejména zemím bohatým na

ropu a nerostné suroviny, kde stát vybírá minimální daně (např. Spojené arabské emiráty, Katar, Saudská Arábie, Bahrajn, Omán nebo Kuvajt). Z členských zemí EU má lepší hodnocení než Nizozemsko pouze Irsko, Dánsko, Velká Británie, Lucembursko, Finsko a Malta. Důvodem příznivého hodnocení Nizozemska je jednoduchost a jednoznačnost – daňové povinnosti zaberou firmám méně času než ve většině evropských zemí. Celý daňový systém je vzájemně provázaný a řadu činností mohou zaměstnavatelévyřídit online. V Nizozemsku je u daně z příjmu fyzických osob (DPFO) zavedeno progresivní zdanění, sazby daně jsou 5,85 %, 10,85 %, 42 % a 52 %. Odvody na DPFO jsou provázány se sociálním pojištěním, proto jsou v přiložené tabulce uvedeny celkové odvody zaměstnance na dani z příjmu a pojistném u jednotlivých typů mezd. Zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 39 %, náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance se tedy u průměrné mzdy liší o 39 % (v Česku o 42 %). >>>

Nizozemsko – obchodní partner ČR

VI/VII

Obliba zkrácených úvazků

V Nizozemsku pracuje nejvíce zaměstnanců na zkrácený úvazek z členských zemí EU. Žen pracuje na zkrácený úvazek dokonce přes 60 %, což je jednoznačně nejvyšší hodnota z členských zemí EU, v druhém Irsku 38 % žen. Z mužů pracuje na zkrácený úvazek každý sedmý muž, což je opět nejvyšší hodnota ze zemí EU. Rozšířenost zkrácených úvazků je i jedním z důvodů dlouhodobě nízké míry nezaměstnanosti v Nizozemsku, která i během ekonomické krize nepřekročila 5% úroveň. Dále mají positivní vliv na trh práce, neboť např. umožňují rodičům s malými dětmi skloubit péči o děti a práci. Zahraniční investoři musí v Nizozemsku počítat s vyššími mzdovými náklady, průměrné mzdové náklady zaměstnavatele (tedy včetně povinných odvodů) za odpracovanou hodinu zaměstnance jsou v Nizozemsku spolu s Německem šesté

nejvyšší ze zemí EU (po Švédsku, Belgii, Dánsku, Francii a Lucembursku). Za celý rok 2012 byla průměrná hrubá mzda v Nizozemsku dle databáze OECD 46 418 eur (1 273 760 Kč). Mezi roky 2005 až 2012 stoupla průměrná nominální mzda o pětinu. V roce 2013 byla minimální mzda 1 469 eur měsíčně (40 311 Kč). Spolu s Lucemburskem (1 874 eur) a Belgií (1 502 eur) je minimální mzda v Nizozemsku nejvyšší na světě.

Dveře pro Čechy otevřené

Nizozemsko mohlo a mělo být cílem pro české firmy, které se již etablovaly v Německu nebo v jiných (okolních) západoevropských zemích. Nizozemsko si po staletí budovalo svou pozici obchodní velmoci. Desetitisíce nizozemských obchodních firem orientovaných na dovoz/vývoz a velkoobchod v sobě skrývají veliké know-how nejen nizozemského, ale i světového obchodu. Zde se nabízí možnost zvláště pro české malé a střední podnikatele, kteří někdy obtížně a s nedostatkem zkušeností hledají

Nizozemsko je pro české exportéry důležitým teritoriem z pohledu jeho vnitřního trhu (takřka 17 milionů obyvatel), ale i s ohledem na možnost reexportů. Hospodářství a obchodní dovednosti jsou na velmi vysoké úrovni, přesto mají čeští výrobci možnost umístit své výrobky a služby na místním trhu za předpokladu dodržení vysoké kvality a konkurenční ceny. Logicky by tak

odbyt pro své výrobky. Navázání kontaktů s nizozemskými obchodními společnostmi neznamená jen možnost vývozu českých výrobků na nizozemský trh, ale též možnost dostat se prostřednictvím nizozemských firem na třetí trhy včetně trhů rozvojových zemí. Jednou z dalších možností vstupu na nizozemský trh je výrobní spolupráce s místními firmami, které často hledají výrobce nebo dodavatele pro své distribuční sítě. Petr Gola, (jap) Převzato z BusinessInfo.cz

Dovoz a vývoz Podle statistik ČSÚ činil v roce 2013 český vývoz do NL  87 miliard korun, dovoz dosáhl výše 88,7 miliard korun. Česko vyváželo do Nizozemska především výpočetní techniku (14 procent), automobily a jejich součástky (13 procent), televize, mobilní telefony a telekomunikační přístroje a příslušenství (10,5 procenta). Opačným směrem putují především procesory a řídicí jednotky a příslušenství k nim, plasty či léčiva. Významnými položkami dovozu jsou i potraviny a květiny a cibulky rostlin. Perspektivní obory pro české exportéry jsou potravinářství (především slad a chmel), automobily a strojírenské výrobky, zdravotnická technika nebo energetika.

Neziskový sektor: Míříme za společnými hodnotami Velvyslanectví Nizozemského království i Nizozemsko-česká obchodní komora úzce spolupracují s českými neziskovými organizacemi, které pomáhají v rámci všech regionů Česka tvořit hodnoty, jež se shodují s těmi nizozemskými. Vybraným zástupcům neziskových organizací, které velvyslanectví i komora pravidelně podporují, jsme položili tři stejné dotazy, aby čtenářům E15 přiblížili své plány pro rok 2015.

> 1. Jaké hodnoty spojují vaši organizaci působící v ČR a Nizozemsko? > 2. Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch? > 3. Které projekty plánujete pro rok 2015?

Auto*Mat

1. Pro politiky a správce věcí veřejných v NL je udržitelná doprava a kvalita života po desetiletí jedním z primárních ukazatelů při plánování rozvoje měst. Nizozemsko stejně jako ostatní vyspělé země zažilo výhody i nevýhody masového automobilis-

mu. Na rozdíl od ostatních zemí se však v sedmdesátých letech 20. století vydalo jinou cestou. Automobilová doprava dostala více prostoru mezi městy, zatímco v obytných oblastech byl její význam snížen ve prospěch lidí. Dnes je 26 procent cest v celém Nizozemsku vykonáno na kole (v ČR je to jen jedno až dvě procenta). V pracovní den je to průměrně 14 milionů cest na kole. Ve všech nizozemských

obcích je cyklistická doprava začleněna do všech úrovní územního plánování. Pro cyklisty je k dispozici hustší síť než pro auta, místních cílů lze dosáhnout kratší a přímější cestou. Pro Auto*Mat není kolo samospasitelným prostředkem, podporujeme také pěší či veřejnou hromadnou dopravu. Bicykl je nicméně jedním ze symbolů příjemného a zdravého města. Tam, kde se jezdí na kole, bývá klidnější doprava,

s tím související větší bezpečnost, čistší životní prostředí a celkově vyšší kvalita života. To jsou přesně hodnoty, které chceme ve městech v ČR podporovat. 2. Úspěchů, které pokládáme za zásadní, je více. Již v roce 2007 jsme informovali veřejnost, že tunel Blanka bude stát až 40 miliard místo tehdy primátorem veřejně deklarovaných 26,8 miliardy. Dali jsme vzniknout a koordinujeme republikově největší

komunitní festival pouličních sousedských slavností Zažít město jinak, během nějž v polovině září díky iniciativě místních obyvatel, spolků a podnikatelů dočasně oživnou ulice na více než 50 místech v Praze a dalších městech množstvím komunitních aktivit. Vytvořili jsme dokument Vize veřejného prostoru a mobility Praha 2025, který je v současnosti jedinou komplexní vizí, kterou má město k dispozici a z níž reálně čerpají úředníci i politici při plánování rozvoje Prahy. V roce 2012 jsme prosadili přestavbu nejnebezpečnější pražské křižovatky pro chodce a cyklisty nábřeží kpt. Jaroše. Vytvořili jsme nejlepší informační portál pro městskou cyklistiku v Praze (www. prahounakole.cz) s on-line vyhledávačem tras a největší celorepublikovou kampaň na podporu udržitelné mobility Do práce na kole, do jejíhož posledního ročníku se zapojilo téměř šest tisíc lidí z 900 firem a institucí v 19 městech po celé ČR. 3. První velkou akcí roku bude již tradičně Velká jarní cyklojízda v dubnu. Tisíce lidí všech věkových skupin i s celými rodinami si oblíbily tuto manifestaci volného pohybu po městě a užívají si možnost projet společně na kole místa, která jsou jindy výhradním královstvím motoristů. Začátkem jara rozjíždíme také propagační kampaň k již pátému ročníku akce Do práce na kole. Za řidítka kol usednou v květnu díky této týmové soutěži tisíce zaměstnanců ve více než 25 městech po celé České republice. Registrace do soutěže je otevřená od 3. března do konce dubna na www.dopracenakole. net. V jubilejním desátém ročníku sousedských slavností Zažít město jinak chceme dát ještě větší prostor pro tvořivost místních obyvatel místo komerční produkci.

NE-BE, společnost pro nizozemskou a vlámskou kulturu

1. Naše společnost sdružuje všechny, kdo mají zájem o kulturu, historii a společenské dění v Nizozemsku, Belgii i v dalších zemích, kde se mluví nizozemsky. Máme členy jak v České republice, tak v Nizozemsku.

Informujeme je o divadelních představeních, přednáškách a koncertech v České republice, jež souvisí s Nizozemskem či Vlámskem. Pořádáme přednášky a literární večery s autory knih přeložených do češtiny. Vydáváme dvojjazyčnou ročenku a většina našich akcí je také dvojjazyčná. 2. Za náš největší dosavadní úspěch považujeme, že navzdory dobrovolnickému charakteru sdružení fungujeme již šestnáctý rok jako řádná kulturní instituce s vlastním periodikem a knihovnou. Jsme důstojným, profesionálním a respektovaným partnerem (nejen) státním kulturním orgánům – spolupracujeme s divadelními a klubovými scénami, zahraničními kulturními instituty, velvyslanectvími, literárními fondy, knižními veletrhy či univerzitami. 3. V roce 2015 tradičně vydáme naši ročenku, uspořádáme ochutnávku sýrů, vydáme se po stopách tajemného nizozemského brouka a budeme se snažit šířit mezi sebou a mezi našimi členy pohodu a dobrou náladu. Více informací najdete na www.ne-be.cz

Člověk v tísni

prostituci, migraci, vhodnosti syrové stravy pro děti apod. Do Nizozemska navíc každý rok jezdíme na největší festival dokumentárního filmu na světě IDFA v Amsterdamu, kde ulovíme řadu kvalitních filmů, které pak Jeden svět promítne českému publiku. 2. Jsme pyšní na to, že již sedm ročníků po sobě jsme dosáhli návštěvnosti přes 100 tisíc diváků a divaček. Ale každý rok slavíme řadu dílčích úspěchů. Například loni se nám povedlo přivézt do ČR tanzanského právníka Josephata Tornera, který bojuje za práva albínů v Africe. Kvůli problému s vízy na letišti v Etiopii neměl peníze a jako albínovi mu hrozil fyzický útok. S pomocí ambasád čtyř států se nám ho podařilo po dvou dnech vysvobodit. 3. Od 2. do 11. března 2015 proběhne další ročník festivalu Jeden svět v Praze a následně se přesune do dalších 33 měst v ČR. Nejlepší dokumenty pak českému publiku zprostředkujeme v projektu Promítej i ty!, který lidem v ČR umožňuje zdarma si promítnout festivalové filmy. Na www.promitejity.cz je nyní takto k dispozici 32 filmů.

Festival Jeden svět

Armáda spásy

1. Nizozemsko je průkopníkem v mnoha oblastech lidských práv. Festival Jeden svět se zaměřuje na kvalitní dokumentární filmy o lidských právech a velmi často jsou tyto filmy právě z Nizozemska. V minulých letech jsme promítali dokumenty o sňatcích párů stejného pohlaví,

1. Armáda spásy v České republice je součástí mezinárodního křesťanského hnutí The Salvation Army, které působí v téměř 120 zemích světa. Organizačně tvoříme s Nizozemskem jeden celek „Území Nizozemska

a České republiky“. Již od počátku obnovení své činnosti v tehdejším Československu jsme jako svého partnera získali právě Nizozemsko, zemi, ve které má Armáda spásy dlouholetou tradici, zemi, se kterou nás nyní pojí velice krásné pracovní, ale také osobní vztahy. Během uplynulých let jsme měli možnost mnoho čerpat, učit se, vzájemně sdílet a velice jsme těžili z mnohých návštěv v Nizozemsku. Dobrou praxi jsem přenášeli i do zdejšího prostředí. 2. Velkým milníkem v životě Armády spásy v České republice byla registrace Armády spásy rovněž jako církve, a to v roce 2013. Nebylo to kvůli restitucím, na které jsme samozřejmě nikdy neměli nárok, ale mohli jsme se přihlásit k tomu, kým opravdu jsme. V době, kdy se Česká republika řadí mezi nejateističtější země Evropy, naše malá církev roste. I v této době má církev ve společnosti své pevné místo, ale pouze taková církev, která je relevantní a pružně reaguje na potřeby a změny ve společnosti. Samozřejmě další úspěchy jsou i na bázi sociální práce, kde jsme jednou z vůdčích organizací v poskytování služeb znevýhodněným osobám – lidem bez domova – mužům, ženám, maminkám s dětmi, ale také seniorům. Máme mnoho programů pro děti a mládež. 3. Jsme „armádou“, a tak i u nás jedeme v jednotné linii a podle vytyčeného strategického plánu. Jaké jsou naše cíle na rok 2015? Těch je několik – v prvé řadě oslava našeho již 25. výročí od obnovení činnosti v České republice, ale i nadále se budeme spolupodílet na tvorbě podkladů pro vznik zákona o sociálním bydlení (jako jedna z mála organizací již několik let máme zpracovanou svou vlastní koncepci sociálního bydlení a nabízíme našim uživatelům téměř 200 bytů), ale také i nadále chceme být tou „armádou“ v pohybu, která bude rozvíjet své sociální služby do nových měst a regionů. Významným cílem je rovněž ukotvení sociálního podniku „ReShare“, který se zabývá tříděním a zpracováním obnošeného textilu. Tuto myšlenku jsme rovněž převzali od našich nizozemských partnerů, se kterými velice blízce spolupracujeme. Věříme, že budoucí zisk z tohoto projektu přinese i tolik potřebné finance do našich sociálních a duchovních služeb.

Nizozemsko – obchodní partner ČR

VIII/IX

Projekt Maasvlakte 2: Přístav Rotterdam na druhou

„Brána do Evropy“ je otevřená i pro české investory

Nizozemský přístav Rotterdam tradičně dominuje evropské námořní

Nizozemsko je pro zahraniční

dopravě. V současnosti se ovšem svou pozici rozhodl ještě

podnikatele jednou

posílit. Velkolepý projekt Maasvlakte 2 kapacitu přístavu téměř

z nejatraktivnějších zemí

zdvojnásobí a zpřístupňuje Rotterdam i obřím kontejnerovým lodím

v Evropě. „Brána do Evropy“ na

nejmodernější generace.

břehu Severního moře nabízí

N

investorům liberální podmínky,

izozemsko je v novodobé éře hlavní evropskou námořní branou do světa. Podíl na tom mají mimo jiné přístavy jako Amsterdam nebo Vlissingen, jednoznačně největší je ovšem Rotterdam, kterým ročně projde téměř 400 milionů tun zboží. Až do roku 2004 byl dokonce Rotterdam vůbec největším přístavem světa. Poté ale přišel ekonomický boom v Asii a co do objemu námořní dopravy předstihly nizozemský přístav čínská Šanghaj a také jihoasijský Singapur. Rozvoj námořní dopravy a obchodu v Rotterdamu polila ovšem v současnosti doslova „živá voda“. Nizozemsko spustilo ambiciózní projekt Maasvlakte 2, který má postupně zdvojnásobit odbavovací kapacitu rotterdamského přístavu a také rozšířit jeho celkovou plochu až na úctyhodných 12 500 hektarů.

Stavba na čtvrtstoletí

Původní soustava hrází, přístavních mol a odbavovacích doků

Maasvlakte 1 byla vybudována už v šedesátých letech minulého století. Cílem nového projektu je zpřístupnit Rotterdam i těm nejmodernějším obřím kontejnerovým lodím. Stavba pozoruhodného vodního díla začala v roce 2008. V jejím rámci vzniká zčásti umělý poloostrov o celkové ploše zhruba dva tisíce hektarů. Přístavní vodní plocha má hloubku přesahující 20 metrů, takže do ní mohou veplout i plavidla s extrémně hlubokým ponorem. Jen za prvních pět let prací si stavba vyžádala investice přesahující 1,5 miliardy eur. A není divu. Konsorcium PUMA složené ze stavebních firem Boskalis a Van Oord dostalo epický stavební úkol. Hned v úvodní fázi stavby muselo například z mořské vody přemístit a znovu využít neuvěřitelných 240 milionů metrů krychlových písku a 20 tisíc betonových bloků, jež byly původně součástí starého vlnolamu. Práce probíhají přímo v hluboké vodě Severního moře a konsorcium muselo napří-

daňové úlevy i průhledné a stabilní právní prostředí. Založení firmy v Nizozemském království je navíc relativně klad sestrojit speciální jeřáb, který práci v tak specifických podmínkách umožňuje. Tak rozsáhlý projekt je samozřejmě rozplánován do několika etap. Loni v létě otestovala vnitřní vody Maasvlakte 2 první kontejnerová loď a část nového přístavu je již v plném provozu. Úplné završení projektu a stoprocentní vytížení Maasvlakte 2 je ovšem plánováno až na rok 2033.

90 tisíc pracovních míst

Přístav zahrnuje tři terminály pro kontejnerové lodě nové generace, přepravní stroje, jeřáby, sklady i propojení na železniční a silniční síť. Celkové pojetí odráží fakt, že v poslední době v Rotterdamu poněkud klesá objem přepravy ropy a želez-

ných rud, zato naopak nezadržitelně roste množství přepravovaných kontejnerů. Na druhou stranu už v první fázi výstavby bylo rezervováno také na 300 hektarů plochy pro podniky působící v chemickém průmyslu, které budou moct přímo v areálu přístavu zpracovávat dovezené suroviny. Zboží proudí a má i v budoucnu Rotterdamem proudit samozřejmě obousměrně, tedy jak na evropskou pevninu, tak i z Evropy do světa. Rotterdamem prochází mimo jiné i nemalé množství českých výrobků či naopak zboží určeného na český trh. Stavba nového přístavu má solidní podporu i u nizozemské veřejnosti. Rotterdamský přístav dává totiž už teď práci zhruba 90 tisícům lidí a Maasvlakte 2 by mělo přinést dalších šest tisíc pracovních příležitostí. Přístav jako celek navíc generuje plná tři procenta všech národních příjmů. V neposlední řadě je hlavní evropský přístav samozřejmě i určitou národní chloubou. Nizozemského daňového poplatníka navíc muselo příjemně překvapit, že náklady na první fázi projektu byly nakonec zhruba o 20 procent nižší, než se původně očekávalo. Maasvlakte zkrátka ukazuje, že v Nizozemsku se utěšeně drží na špici námořního obchodu, v čemž má koneckonců nepřetržitou tradici už od sedmnáctého století. Tomáš Stingl

jednoduché a rychlé.

M

ekkou zahraničních investic v zemi je Amsterdam. „Existuje několik faktorů, kterými nizozemská metropole přitahuje zahraniční podniky. Zaprvé je to snadná dostupnost prostřednictvím letiště Schiphol a kvalitní infrastruktura. Zadruhé zde pracuje mnoho různě nadaných mladých lidí, což dodává městu barvu. Zatřetí má Amsterdam v porovnání s ostatními městy v Evropě dobrý poměr mezi kvalitou a cenou,“ uvádí Brigitte Vaňatová z  advokátní kanceláře De Koning Vergouwen Advocaten. A nejde pouze o částku, jíž zaplatíte za založení podniku. Nájemné za bydlení, náklady na provoz kanceláře či advokáta jsou v hlavním městě Nizozemského království podstatně nižší než například v Londýně nebo Paříži.

Nebojte se byrokracie

Na rozdíl od Česka, kde jde o zdlouhavý byrokratický proces, trvá v Nizozemsku založení společnosti s ručením omezeným zhruba deset dní. Do roku 2011 komplikovalo start podnikání zasílání informací o představitelích vznikající firmy ministerstvu spravedlnosti. Nizozemská justice si zájemce prověřila a vydala tzv. prohlášení o beznámitkovosti – pokud tedy nehrozilo nebezpečí, že

Založit s.r.o. nebo a.s.? Živnostník nebo společník smluvní společnosti je osobně zodpovědný za vzniklé závazky. Když podnikání „převede“ na společnost s  ručením omezeným (v  Nizozemsku BV) nebo akciovou společnost (NV), není už sám zodpovědný. Toto vyloučení odpovědnosti se v  Nizozemsku považuje za významný motiv k založení NV či BV. Druhým důležitým důvodem je snadný převod vlastnických zájmů, což je prospěšné také pro kontinuitu podnikání. Například v případě úmrtí velkoakcionáře není potřeba podnik rozdělovat, místo toho se rozdělí akcie. Jako třetí výhodu této formy podnikání lze uvést, že BV i NV mají na rozdíl od smluvní společnosti jasně vymezenou právní organizaci. To se projevuje zejména při rozdělování pravomocí a rozhodování. Díky tomu se hodí k vytváření skupin v rámci koncernu. Klasickým motivem volby, konkrétně a.s., je to, že tato právní forma – na rozdíl od s.r.o. – používá akcie na doručitele. To znamená, že držitel akcie na doručitele může zůstat anonymní, dokud se nedostaví na valnou hromadu. Někdy je anonymita ceněna. Akcie na doručitele tradičně používají také akciové společnosti zapsané na burze. Burzovní obchod však dnes probíhá prostřednictvím žirového systému cenných papírů. Zákon o žirovém převodu cenných papírů otevírá tento sys-

tém akciím na jméno. A konečně při zakládání společnosti mohou svou roli hrát také daňové a sociálně-právní motivy. V mnoha případech jsou právě ty rozhodující. Společnost s ručením omezeným se zakládá u notáře. Notář sepíše notářský zápis se stanovami. Do společnosti musíte vložit nejméně jeden eurocent. Vklad může být v  penězích nebo in natura. Notář většinou také zajišťuje zápis s.r.o. do obchodního rejstříku. Než dojde k  zápisu, jste osobně odpovědní. Ještě před založením firmy ovšem můžete vést podnikání. Zatímco notář pracuje na přípravách založení společnosti, můžete navenek vystupovat se zakládanou s.r.o. Svým obchodním partnerům dejte najevo, že smlouvy uzavíráte jménem zakládané s.r.o. Vaše firma musí každoročně sestavovat účetní uzávěrku a  uložit ji u obchodní komory. Jako ředitel a většinový podílník platíte daň z příjmu ze svého platu a případně daň z dividend. Přijímat plat z BV je relativně drahé, vyplácení dividend je z daňového hlediska levnější. Finanční úřad však nedovoluje, abyste nedostávali žádný plat nebo jen nízký. Váš plat musí odpovídat trhu, kdy minimální roční mzda činí 44 tisíc eur. Firmu lze založit během deseti dnů. Za vyšší tarif (u notáře) lze ovšem podnik založit i v kratší lhůtě, například během 24 hodin. Zdroj: Advokátní kancelář De Koning Vergouwen Advocaten

Jak po stupovat?

bude nový podnik „využíván k nelegálním účelům nebo jeho činnost nepovede k poškozování věřitelů“. „Prošetřování podnikatelské minulosti rozhodujících osob mohlo založení společnosti zbrzdit a v praxi se ukázalo, že jej lze obejít,“ upozorňuje Brigitte Vaňatová. Toto preventivní opatření nahradil „permanentní dohled nad právnickými osobami a fyzickými osobami s nimi spojenými“, který se ovšem vztahuje na všechny (nejen zahraniční) firmy v zemi.

Právní formy společností a) akciová společnost, NV (Naamloze Venootschap) b) společnost s ručením omezením, BV (Besloten Vennootschap met Beperkte Aansprakelijkheid) c) veřejná obchodní společnost, VOF (Vennootschap onder firma) d) komanditní společnost, CV (Commanditaire Vennootschap) e) podnik jednotlivce OSVČ (Eenmanszaak).

Nově vznikající firma musí mít sídlo v Nizozemsku a před jejím založením je potřeba vypracovat tzv. společenskou smlouvu. Samozřejmě se nevyhnete návštěvě notáře. Samotný úkon založení podniku je nutné stvrdit notářským zápisem, a to výhradně v nizozemštině. Nakonec vás čeká zápis společnosti do obchodního rejstříku na Obchodní komoře (Kamer van Koophandel). Musíte se také registrovat na místním daňovém úřadu (Belastingdienst). „Pokud se zakládání účastní více než jedna osoba, potom předchází smlouva o založení společnosti. Tato smlouva se však nesmí zaměňovat s vlastní zakladatelskou listinou,“ upřesňuje zástupkyně De Koning Vergouwen Advocaten a dodává: „Zakladatelská listina obsahuje stanovy společnosti, tedy ustanovení, jimiž se společnost dle prohlášení účastníků jednání bude řídit.“ Součástí stanov bude minimálně jméno, sídlo a předmět podnikání společnosti, částka podílů či akcií >>>

Nizozemsko – obchodní partner ČR

X/XI a také způsob, jakým bude společnost řízena v případě, že jednatel (BV) či představenstvo (NV) nemohou vykonávat svou funkci.

Vstupní kapitál u spol. s r.o. symbolický

Zájemce o podnikání v zemi bude zajímat především to, kolik musejí do své vznikající firmy investovat. Do roku 2012 byl u BV nutný poměrně vysoký vstupní kapitál ve výši 18 tisíc eur. To ovšem zrušil takzvaný „flexibilní zákon“ (Flex-wet) a dnes je možné složit na účet pouze symbolický kapitál. Celý proces založení BV vyjde zájemce zhruba na dva tisíce eur, přičemž drtivou většinu této částky zaplatíte za notáře. U akciové společnosti (NV) ovšem musí být nadále vstupní kapitál minimálně ve výši 45 000 eur. Přihlášení na daňovém úřadu, kde probíhá i registrace nejen k daním, ale i do systému sociálního zabezpečení, je zdarma. Při zápisu nové firmy nebo organizace do obchodního rejstříku zaplatíte jednorázově 50 eur. Každoroční poplatek, jehož výše závisela na velikosti firmy, byl zrušen v roce 2013. Registrací se příliš nezdržíte. V případě osobní návštěvy komory obdržíte registrační číslo během několika hodin. Finanční úřad vám vydá daňové číslo asi během jednoho měsíce. Pokud si chcete v Nizozem-

Daně v Nizozemsku Rezidenti zde zdaňují stejně jako v ČR vždy svůj celý svůj příjem i ze zahraničí, zatímco nerezidenti pouze specifický příjem plynoucí ze zdrojů v Nizozemsku. Za rezidenty jsou pro účely daně z příjmů právnických osob a srážkové daně z dividend považovány společnosti založené podle tamního práva. Do úvahy se berou i další okolnosti, například místo jejího skutečného vedení, sídlo řídícího orgánu, místo konání valných hromad. Nizozemský daňový systém určený pro firmy umožňuje řadu daňových úlev pro zahraniční subjekty, které v Nizozemsku založí centrálu firmy formou holdingové společnosti a v některých případech též i finančním společnostem se sídlem v Nizozemsku. Obecná srážková daň ve výši 15% se vztahuje a) na přijaté dividendy od zahraniční dceřiné společnosti do mateřské nizozemské společnosti, b) vyplacené dividendy ze strany Nizozemska dceřiné společnosti do mateřské zahraniční společnosti, c) výnosy z prodeje majetkových podílů - podíl na likvidačním zůstatku - a jiné formy rozdělování zisku. Tyto příjmy mohou být od daně osvobozené při splnění zákonných podmínek (tzv. participation exemption), mezi

sku vydělávat peníze jako OSVČ a být tedy samostatnou jednotkou (eenmanszaak), musíte se rovněž registrovat u obchodní komory.

Daňový ráj?

Daňový systém v zemi tulipánů a větrných mlýnů nabízí zahraničním firmám řadu lákadel. Vzhledem k výši korporátních daní se sice nedá považovat za klasický daňový ráj, ale například osvobození zisku z prodeje podílů od daně

které patří, aby byly obě společnosti aktivní. Mateřská společnost musí mít v dceřiné společnosti podíl minimálně ve výši 5%. Srážková daň se neuplatňuje z licenčních a úrokových příjmů a jestliže jsou obě společnosti součástí stejné fiskální jednotky. Na základě společné žádosti a  při splnění podmínek stanovených zákonem může v  Nizozemsku mateřská společnost tvořit se svými dcerami daňový celek (veškerý majetek a závazky jsou účetně přemístěny do mateřské společnosti). Ztráty a  zisky společností jsou vzájemně kompenzovány a daň hradí pouze mateřská společnost. Dochází tak k celkové optimalizaci (snížení) daně. Fiskální jednotku může tvořit neomezený počet společností, což v ČR není možné. Nizozemský daňový systém má též požadavek na tzv. obvyklou cenu pro ceny uplatňované u  transakcí mezi dvěma ekonomicky či personálně spojenými subjekty (transferové ceny). Pro uplatňení veškerých výhod daňového systému Nizozemska je vhodné využít služeb speciálních poradců (tax lawyers) a závazné posouzení dané věci místním finančním úřadem.  Zdroj: AK Pajerová s.r.o

z příjmu (osvobozeny jsou dividendy a kapitálové zisky z prodeje akcií v zahraničních dceřiných společnostech), absence srážkové daně z úroků a licencí či rozsáhlá síť smluv o zamezení dvojímu zdanění dělají z Nizozemska ještě atraktivnější místo pro zahraniční byznys. „V Nizozemsku je daňová sazba odstupňovaná podle výše zisku, přičemž u zdanitelného příjmu do 200 tisíc eur činí sazba 20%. Zdanitelný příjem nad 200 tisíc eur je zdaněn

částkou 40 000 eur a sazbou ve výši 25% z částky převyšující 200 tisíc eur. Některé kvalifikované investiční fondy mohou být rovněž od daně osvobozeny,“ uvádí Vladimíra Pajerová z AK Pajerová s.r.o Základní sazba DPH je 21 procent. Snížená sazba ve výši šesti procent je uplatňována jen pro určité zboží a služby (potraviny a léky, umění, knihy, noviny a časopisy, přeprava osob a ubytovací služby atd.).  Jakub Procházka

Ekonom ING: Máme důvod k optimismu Statistická čísla vzájemného obchodu mezi Českem i Nizozemskem i data vývoje ekonomik obou zemí v loňském roce ukázala, že existují důvody k optimistickým očekáváním. Další pozitivní vývoj v roce letošním očekává i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Jak byste zhodnotil vývoj české ekonomiky v loňském roce? Určitě to byl rok úspěšný. Po dvou letech recese ekonomika opět rostla o více než 2 %, k čemuž přispěla rostoucí zahraniční poptávka, obnovující se ekonomická důvěra, uvolněné měnové podmínky a méně restriktivní fiskální politika. Dařilo se i zahraničnímu obchodu, data za prosinec sice ještě nejsou k dispozici, ale dle dosavadních údajů vyvoz v minulém roce meziročně vzrostl o téměř 14 %, v eurovém vyjádření bylo tempo růstu asi poloviční, což je ale stále příznivý vývoj.

S Nizozemskem se zahraniční obchod také zlepšoval? Ano, český vývoz do Nizozemska vzrostl v roce 2014 v eurovém vyjádření kolem 4 %, dovoz z Nizozemska pak přes 7 %. V korunovém vyjádření byl růst v obou případech dvouciferný. Největší část vývozu do Nizozemska představovaly osobní automobily, významnou část však tvořila i výpočetní technika a telekomunikační přístroje. Naopak největší část dovozu z Nizozemska do ČR se týká elektronických součástek, konkrétně procesorů. Zahraniční obchod s Nizozemskem však představoval pouze necelá 3 % z celkového obra-

tu zahraničního obchodu ČR v roce 2014. Jaké je očekávání na rok 2015? Pozitivní ekonomický vývoj by měl dle současných výhledů setrvat i v letošním roce. Tomu do jisté míry napomůže i výrazný propad cen ropy a další uvolňování měnových podmínek ze strany ECB, které povede k oslabování eura. Tyto faktory totiž budou napomáhat i německým firmám a vývozcům. Zahraniční obchod by si tak měl udržet příznivou dynamiku i v tomto roce, a to i díky efektu oslabené koruny.

Proslulé stavitele hrází čeká práce Voda je dobrý sluha, ale špatný pán. Nizozemci s tím mají staleté zkušenosti. Živel jim slouží k dopravě, zavlažuje květinová pole a pohání elektrárny, zároveň je však Damoklovým mečem celé země.

O

blíbené nizozemské přísloví říká, že bůh stvořil svět a Holanďané Holandsko. To, že se při tom činili, dokazují jednoduchá čísla. Asi pětina rozlohy Nizozemska ve skutečnosti leží pod mořskou hladinou na půdě, kterou moři vyrvali. Jejich boj s vodou však připomíná běh, jenž nikdy nekončí. Vláda se obává, aby je nakonec nedoběhla. Globální oteplování možná odstartuje sprint o život.

Vodní svět

Na světě existuje jen málo míst, kde můžete ujít suchou nohou desítky kilometrů po mořském dně a nenamočit si ani palec u nohy. V zemi to není problém. To mořské dno je samozřejmě bývalé a slaný živel drží v uctivé vzdálenosti téměř čtyři tisíce kilometrů hrází, náspů a přehrad. Na poldrech, tedy zemi, jež původně byla dnem moře, dnes leží celé provincie. Pod úrovní mořské hladiny žije dvacet procent národa tulipánů a polovina Nizozemska má nadmořskou výšku nižší než jeden metr. Každá mince však má dvě strany a životodárné hráze by se mohly snadno proměnit v mokrou past. Tekuté nebezpečí totiž nečíhá jen v moři. Své vody do holandské nížiny odvádí hned několik evropských řek a soustava elektrických čerpadel má plné písty práce, aby ji dostala na druhou stranu hrází.

Názornou ukázku toho, kolik z  území Nizozemska a  přilehlých států by oceán zaplavil při různém zvýšení hladiny moří, najdete zde: http://geology.com/sea-level-rise/ netherlands.shtml

Kdyby se zastavila, proměnilo by se Nizozemsko do několika málo dní v největší přehradní nádrž Evropy. K čerpadlům voda putuje pěti tisíci kilometrů kanálů, jezer a grachtů. A protože má snad každý třetí Holanďan nějaké to plavidlo, slouží zdejší kanály jako dopravní cesty vybavené dokonce i mimoúrovňovými křižovatkami.

Teplo nebo horko pod nohama?

Teplota stoupá – a hladina moří spolu s ní. I podle nejoptimističtějších modelů by se mohla do konce tohoto století zvýšit zhruba o půl metru. Což je alarmující zprávou pro nizozemskou vládu i zdejší vodní inženýrství. Globální oteplování sice může mít i své kladné stránky, mezi které patří zvýšený počet dní s letní teplotou lákající do země větrných mlýnů turisty nebo zvýšení zemědělské produkce, možná rizika však rozsvěcují oranžový majáček. Prognózy, podle kterých by se mělo o pětinu zvýšit také množství srážek, což znamená větší přítok říční vody do Nizozemska, volají stavbaře do práce. Současná úroveň zabezpečení proti velkým záplavám způsobeným mořem i sladkou vodou znamená, že by k takové události nemělo dojít s pravděpodobností větší než jednou za deset tisíc let. Plány

do budoucna však přepokládají, že by se příznivý poměr pravděpodobnosti zvýšil ještě o jeden řád. Nebude to však zadarmo –nizozemský rozpočet to bude ročně stát dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu.

Žijme s vodou – chceme tu zůstat! Právě tak se jmenuje kampaň, kterou vyhlásila nizozemská vláda. Záměrem celé snahy je zvyšování hrází a zlepšování odčerpávacího systému tak, aby byl schopný udržet na uzdě i přívaly vod příštích desetiletí. Masivní zlepšování se má týkat například i Projektu Delta, který chrání celý jih země a bývá označovaný za technický div světa. Nizozemská vláda má pádný důvod k preventivním opatřením. V obdobných podmínkách už živly svou sílu

ukázaly na druhé straně Atlantiku. Když se během řádění hurikánu Katrina před téměř deseti lety protrhly ochranné hráze u města New Orleans, znamenalo to škody ve výši 25 miliard dolarů a ekonomické ztráty ještě čtyřikrát vyšší. V porovnání s možným zatopením pobřežních částí Nizozemska se přesto jedná o pouhý zlomek možných následků. V tomto případě by bylo zatopeno mnohem větší území a vzhledem k vysoké hustotě zalidnění zasaženo i více lidí. Podle provedených studií je však je však možné situaci bez vážných problémů zvládnout. Pro stavební společnosti to bude znamenat velké obchodní příležitosti a také možnost získat cenné zkušenosti, jež pak budou moci zúročit při obdobných projektech jinde ve světě. Michael Fokt

Nizozemsko – obchodní partner ČR

XII/XIII

Částečné úvazky mají v Nizozemsku zelenou Zaměstnání na flexibilní či zkrácené pracovní úvazky je poslední dobou ve vyspělém světě stále populárnější. Nizozemsko patří k zemím, kde je využívá nejvíce lidí. Zároveň je zde také nejkratší pracovní doba ze všech světových zemí.

P

racovní doba se v členských zemích OECD stále zkracuje. Důvodem je rozšířenost zkrácených úvazků a nabízení delší dovolené jako oblíbeného firemního benefitu. Zatímco Nizozemsko je v této oblasti průkopníkem, v ČR je systém flexibilních či zkrácených pracovních úvazků stále nerozvinutý. I zde by přitom mohl být účinným nástrojem v boji s nezaměstnaností. Veřejné průzkumy opakovaně potvrzují, že po nich veřejnost volá. Češi by práci na několik hodin denně, případně možnost pracovat z domova, přivítali. Mohli by tak zůstat v kontaktu se svou profesí a přitom věnovat dostatek času své rodině.

Pro zaměstnavatele to přitom není systém nevýhodný. V Nizozemském království je podle statistických čísel z roku 2012 nejkratší pracovní týden na světě. Lidé zde pracují zhruba 26,5 hodiny týdně. V zemi také pracuje nejmenší počet lidí déle než 50 hodin týdně (pouze 0,7 procenta). Podobně příjemné starosti mají zaměstnanci i v SRN, Norsku, Belgii a Francii. V ČR trávíme v zaměstnání průměrně 37 hodin za týden. Státní podpora zkrácených úvazků (např. formou nižších odvodů) je přitom pro ekonomiku výhodná. Rozšíření zkrácených pracovních úvazků je jednou z možností, jak zlepšit

situaci na trhu práce pro mladé rodiny a občany v předdůchodovém věku. Potvrzují to i zkušenosti z NL. Podle Nizozemců osobní spokojenost přináší inovaci a kreativitu. Jinými slovy: vyspělé společnosti chtějí usměvavé a spokojené zaměstnance, kteří mají vysokou produktivitu práce a přinášejí nové nápady.

Ideální volba pro řetězce Ideální pro poskytování brigád a částečných úvazků jsou obchodní řetězce a všeobecně segment služeb. Vědí to i zástupci nizozemské korporace Ahold. Ahold v ČR provozuje řetězce Albert, INTERSPAR. „Zejména v nejrušnějších obdobích roku, tedy o Vánocích a Velikonocích, kdy se prodlužuje otevírací doba, je potřeba poskytnout zákazníkům co nejlepší služby. To znamená šanci pro nové zaměstnance, kteří rozšíří stávající týmy v supermarketech a hypermarketech,“ říká tisková

mluvčí obchodního řetězce Albert Dagmar Krausová. Zástupci firmy sami zmiňují, že chtějí, aby s nimi i zaměstnanci na částečný úvazek zůstali co nejdéle. V budoucnu tak nemusí znovu zaškolovat další zaměstnance. Albert nabízí využití právě flexibilních úvazků ve formě práce na dohodu o pracovní činnosti – a to ve všech prodejnách v ČR. „V Nizozemsku je tato forma pracovních úvazků mnohem běžnější než u nás, ale i v ČR se pohybujeme v řádu stovek. Zaměstnanci pracující na flexibilní pracovní úvazek navíc mají stejné zaměstnanecké výhody jako zaměstnanci na plný pracovní úvazek. V našich řadách často máme nejen studenty, kteří většinou využívají pro práci dobu letních prázdnin, ale i rodiče na mateřské či rodičovské dovolené nebo aktivní důchodce. Pro všechny z nich je to příležitost,“ doplňuje Dagmar Krausová.

Společenská odpovědnost konkurenční výhodou V Nizozemsku je společenská odpovědnost firem (CSR) klíčovým tématem - a to nejen mezi korporacemi a neziskovými organizacemi. Dobrý vztah k zákazníkům a obchodním partnerům, transparentnost, dodržování pracovních standardů či šetrná produkce a rozumná ekologická politika – to jsou bonusy, které podnikání posouvají dopředu a generují zisky.

S

polečensky odpovědné firmy mohou mít oproti svým rivalům významnou konkurenční výhodu. Klíč k úspěchu tedy v současnosti drží v rukou ty podniky, které jsou schopny aktivně reagovat na stále se měnící očekávání spotřebitelů a zahrnují společensky odpovědné aspekty do svého podnikání.

Odpovědní Nizozemci

Téměř čtvrtina nizozemských firem vidí ve společensky odpovědném podnikání důležitý nástroj pro zvýšení svých zisků. V Česku je toto procento daleko nižší. Příkladem společnosti, pro níž je CSR nedílnou součástí firemní strategie, je společ-

nost Business Lease, zabývající se leasingem automobilů. Firma svým zákazníkům již několik let nabízí hodnotnou službu s názvem Blue Care, která si klade za cíl přispět ke snížení dopadů automobilismu na životní prostředí a přináší výraznou úsporu majitelům vozových parků. Ti tak ušetří nejen na palivu, ale i na škodách na vozidlech při dopravních nehodách. Základem Blue Care je školení řidičů, kteří svým způsobem jízdy ovlivňují produkci zplodin vozu. V rámci celodenního kurzu s teoretickou a praktickou částí se zájemci dozvědí, jak snížit emise CO2, uspořit palivo a jezdit bezpečněji. V praxi to zna-

mená i méně pojistných událostí, tím pádem nižší výdaje za spoluúčast při pojistných událostech. Toto školení využila v roce 2013 velká společnost NET4GAS s.r.o,, která má velmi pestrý a rozsáhlý vozový park (350 vozidel různých typů). „Už po měsíci od jeho absolvování jsme zaznamenali zlepšení. U některých řidičů se spotřeba snížila až na tři čtvrtiny té původní,“ říká fleet manažer NET4GAS Jan Betko. Dalším příkladem společensky odpovědné firmy je řetězec pražských hotelů Hilton. Ten v Česku navazuje na globální strategii společnosti Hilton Worldwide. Kurz sebeobrany pro dívky z dětských domovů, Ekologický workshop „Tonda Obal“, charitativní aukce deštníků, charitativní lekce vaření – to je jen několik vybraných akcí, které zástupci pražských hotelů Hilton zorganizovali v roce 2014. Hlavními partnery společnosti byly v roce 2014 Nadace Terezy Maxové a Projekt Šance. Loni v létě Hilton poskytl letní brigádu cca 30 dětem z dětských domovů a letos plánuje v této aktivitě pokračovat. V rámci

Projektu Šance byla nabídnuta práce buď formou brigády či hlavního pracovního poměru rovněž pěti mladým lidem žijícím na ulici. „Projekt Šance podporují pražské hotely Hilton v hmotné oblasti – čtyřikrát ročně generální ředitel obou hotelů podává menu připravené v hotelu v centru organizace. Dále podporujeme organizace jako Chance4Children, jíž jsou bezplatně poskytovány prostory v hotelu Hilton Prague pro trénink a školení nových nemocničních klaunů nebo Pestrou společnost (finančně podporujeme výcvik asistenčních psů pro zdravotně postižené osoby),“ uvádějí zástupci společnosti.

Chytré cestování s KLM

Ideálním příkladem dobře fungující společensky odpovědné firmy je KLM Royal Dutch Airlines - nejstarší letecká společnost na světě, která poskytuje služby klientům stále pod svým původním názvem. Z Prahy do Amsterdamu můžete s KLM letět čtyřikrát, ve spolupráci s ostatními dopravci dokonce šestkrát denně. Nakolik jsou Nizozemci inovativní,

dokazuje nová World Business Class v letadlech KLM. Ta je ještě vice orientována na design a funkčnost a přitom stále příjemně domácká. Sedačky jsou odlehčené, při výrobě polstrování a koberců se využily recyklované textilie z 90 000 kilo látky ze starších uniforem letušek.

Inovacím se nevyhnul ani catering. KLM dbá na čerstvost potravin a odebírá produkty od místních farmářů. Zvláštní pozornost věnuje nejen způsobu výroby a dodávek kávy, čajů, čokolády nebo ryb a kuřat. I vejce, pečivo a víno jsou vždy bio. Ekologie a udržitelnost jsou pro

KLM synonymem. Letecká společnost se dlouhodobě věnuje snižování emisí CO2, kterého dosahuje nejen využíváním biopaliv, ale i výkonnějšími leteckými motory, používáním odlehčenějších materiálů při výrobě letadel nebo nástřikových barev. I při vybavení letadel se mohou ušetřit

stovky kilogramů, díky servírovacím vozíkům, vyrobených z lehčích materiálů. Například u letadla typu Boeing 700-300 ušetřila KLM výměnou 75 vozíků 400 kg. Staré vozíky nabídla aerolinka zaměstnancům, kteří si je koupili do domácnosti třeba jako pomůcku na zahradní grilování.

Budoucnost patří mořským řasám i vodíku

N

izozemští vědci hledají levný a účinný způsob, jak získat biopalivo z mořských řas. S komerční produkcí biopaliva třetí generace plánují začít do deseti let. A nejen řasám patří budoucnost. Jak by se vám například líbilo auto na vodík? Americkým vědcům nasbíraná data ukázala, že v průměru čtyři tisíce metrů čtverečních ploch, na nichž jsou řasy „pěstovány“, může ročně vyprodukovat až 9,4 tisíce litrů biopaliv. Pro srovnání: sójové boby pěstované na stejné ploše vyprodukují přibližně 181 litrů , kukuřice pak jen 68 litrů. Jejich nizozemští kolegové už před čtyřmi lety odhadovali, že roční produkce z jednoho hektaru může dosáhnout 20 až 40 tisíc litrů. Biopaliva první a druhé generace – tedy ta, která se vyrábějí ze zemědělských plodin respektive slámy, či bioodpadu – mají v současné době prioritu, budoucnost bude ale zřejmě odlišná.

Místo v budoucím energetickém mixu

S ekonomickým růstem a zvyšováním životní úrovně na planetě bude potřeba více energie. Výrazně se bude zvyšovat i počet osobních a nákladních aut. Také doprava bude tedy potřebovat více paliv - ovšem při současném snižování emisí. Aktuálně je celosvětová doprava z více než 96% postavena na ropě. Z dlouhodobého hlediska budou ostatní zdroje energie hrát mnohem větší roli, ovšem z krátkodobého hlediska potřebujeme paliva produkující nízké emise CO2, jež jsou cenové dostupná a jejichž produkce je udržitelná a přátelská k životnímu prostředí.

Brewing a Better World

“Z tohoto pohledu budou biopaliva součástí globálního energetického mixu. Pro nadcházejících zhruba dvacet let představují biopaliva globálně nejvíce realistické a komerčně dostupné řešení pro snižování emisí oxidu uhličitého při současném využití stávající infrastruktury i vozového parku. Ne všechna biopaliva jsou ovšem stejná. Akceptaci biopaliv ovlivňuje celá řada faktorů, které musí být vzaty v úvahu – od využití půdy, použití vody na výrobu až po celkový emisní dopad na provoz vozidla,” upozorňuje manažer vnějších vztahů společnosti Shell Czech Republic a.s., Petr Šindler. Pro využití biopaliv druhé generace (z nepotravinářských plodin nebo rostlinných zbytků) je důležitá podpora vlád. Za stávající situace je není možné vyrábět za cenu konvenčních paliv. Zejména v Evropě je potřeba mít jasně danou dlouhodobou podporu ze strany státní administrativy.  Zdroj: Shell Czech Republic a.s.

Vodíková budoucnost

Nizozemská Louwman Group je jedním z největších automobilových distributorů v Evropě. Spadají pod ní značky Toyota, Lexus, Ford a Suzuki. Česká Louwman Motor Praha

s.r.o. vznikla v roce 2007 po dohodě značky Toyota s mateřskou Louwman Group jako autorizovaný dealer značek Toyota a Lexus v několika regionech ČR. A právě japonská Toyota patří v oblasti palivových článků nové generace ke světové špičce. „Klíčovou bude první generace vozidel s vodíkovými palivovými články, uváděných na trh v období 2015 až 2020,“ říká Bob Carter, starší viceprezident Automotive Operations ze společnosti Toyota Motor Sales, USA Inc. Jinými slovy: Toyota zve své zákazníky do vodíkové budoucnosti. Už v letošním roce bude na trh uvedeno první auto, které jako palivo využívá vodík. Futuristická Toyota Mirai by měla konkurovat bateriovým elektromobilům a nebude přitom drahá. Už v létě 2015 by se měl vůz představit v Evropě. Zasazení automobilky Toyota o vývoj vozů šetrných k životnímu prostředí staví na třech základních zásadách: využívání různých zdrojů energie; vývoj hospodárných vozů s nízkými emisemi; a zasazení o skutečně pozitivní změny v oblasti ekologie cestou širšího prosazování těchto automobilů. Zdroj: Tomáš Rzounek, generální ředitel Louwman Group

Podobně progresivní je i dlouhodobý přístup společnosti Heineken a jejího programu Brewing a Better World. Heineken si v něm před pěti lety vytyčil vysoký cíl, stát se nejodpovědnější pivovarnickou skupinou na světě, a to nejpozději do roku 2020. Firma se intenzivně věnuje nejen kvalitě piva. „Snižování uhlíkové stopy je jedním ze čtyř pilířů našeho nastaveného zodpovědného cíle. Dalšími jsou: ochrana vodních zdrojů, udržitelné čerpání zdrojů a zodpovědná konzumace,“ uvádějí zástupci společnosti. „Snižování uhlíkové stopy je jednou z klíčových součástí firemního programu udržitelnosti, promítá se v celém spotřebním řetězci především ve výrobě, v logistice a u zákazníka či spotřebitele (lednice a chlazení v hospodách),“ zdůrazňuje ředitel korporátních vztahů společnosti Heineken Jiří Hauptmann. Firma pečlivě měří hodnoty uhlíkové stopy a její data ověřuje v rámci interního i externího auditu. Výsledky jsou prokazatelné. Heinekenu se v roce 2013 podařilo snížit produkci CO2, a to hlavně díky tomu, že společnost začala nakupovat zelenou elektřinu, tím snížila nepřímé emise CO2. V loňském roce klesla produkce CO2 ve společnosti Heineken Česká republika z 9,1 kg CO2/hl na 4,3 kg CO2/hl. Společnost má vytyčeny čtyři hlavní cíle, kterými ovlivňuje průběžné snižování uhlíkové stopy. Vedle výše zmíněného nákupu zelené energie sem patří snižování objemu odpadu, zlepšování v rámci distribuce a snižování hmotnosti obalových materiálů a jejich inovace.

Nizozemsko – obchodní partner ČR

XIV/XV

Země inovátorů, novinkám zaslíbená Nizozemsko je zemí inovátorů. Zdejší know-how je v mnoha oblastech inspirací pro celý svět. Jedním ze základních rysů tamního hospodářství je vývoj nových produktů a technologií.

N

ositelem více než 90 % celkových nákladů na vědu a výzkum je v Nizozemsku průmyslový sektor. Země má dobrou pozici v oblasti klíčových moderních oborů jako biotechnologie, ICT, elektronika a technologie materiálů. Tamní firmy rovněž v Evropě vydělávají nejvíce peněz na prodeji svých patentovaných technologií a vynálezů, což dokazuje jejich mimořádnou technickou vyspělost a schopnost neustále přicházet s ´něčím novým´. Ke světové extratřídě patří země, i pokud jde o krocení vodního živlu a krajinotvorbu. Vodní masy drží na uzdě téměř čtyři tisíce kilometrů hrází, náspů a přehrad. Na bývalém mořském dně dnes leží celé provincie. Novinky se ale netýkají jen stavebnictví, techniky a průmyslu. Nizozemci jsou prostě inovativní ve všech oblastech svého života.

Hybridní létající vůz

Mekka operativního leasingu

Milovníci sportu znají Nizozemsko jako zemi skvělých fotbalistů a rychlobruslařů, gurmáni oceňují kvalitu tamějších sýrů. Málokdo ale ví, že Nizozemci dali světu otevřenou kalkulaci v rámci operativního leasingu. Asi nikde jinde není operativní leasing tak rozšířený jako právě tady. V loňském roce zahrnoval místní leasingový trh firemních automobilů zhruba 650 tisíc osobních a užitkových vozidel, z toho 90 % bylo financováno právě prostřednictvím operativního leasingu. V NL se dokonce zrodila jedna ze specifických forem tohoto produktu – tzv. otevřená kalkulace. Před 50 lety, tedy v polovině 60. let minulého století,

s ní přišla nizozemská společnost LeasePlan. Zakladatel firmy Anton Goudsmit měl přitom původně v úmyslu poskytovat leasing zařízení. O autech možná ani nepřemýšlel. Přimělo ho k tomu až setkání s dalším Nizozemcem, Huibem van der Meulenem, prodejcem vozů Opel. Právě jeho inovativní přístup k byznysu stál na počátku budoucího globálního úspěchu LeasePlanu. Na jeho nápadu postavila firma svou otevřenou kalkulaci, s níž se prosadila po celém světě. Firma dnes nabízí služby ve 32 zemích a celkem pečuje přibližně o 1,4 milionu vozů. Otevřená kalkulace je jednou z forem zpoplatnění operativního leasingu, kdy leasingová společnost přebírá povinnosti spojené s firemními vozy. Zákazník se nemusí zabývat sháněním dálničních známek, placením silniční daně, vyřizováním pojistek, objednáváním sezonních pneumatik, řešením pojistných událostí… prostě spoustou věcí, které ho zdržují. Auta navíc nekupuje, ale pronajímá si je na předem určenou dobu. Výhodou je přehledná fakturace: většina nákladů je rozpočítána do měsíčních splátek. „K tomu lze připočítat úspory ve formě slev u prodejců vozů i autodo-

plňků, pojišťoven, servisů, poskytovatelů čerpacích karet a podobně,“ říká generální ředitel české pobočky LeasePlanu Jaromír Hájek.

(Nejen) ekologické stavby

Dalším případem úspěšné nizozemské firmy, která u nás prosazuje inovativní přístupy, je inženýrská firma Tebodin. Například projektuje a řídí výstavbu úsporných, ekologických budov, které mají výrazně nižší energetickou náročnost a nižší dopad na životní prostředí v mnoha oblastech. Příkladem budiž sídlo společnosti Olympus v Přerově nebo projekty certifikované v systému LEED a BREEAM. Kanceláře Tebodin B.V. se specializují na určité obory průmyslového inženýrství, v nichž koncentrují unikátní know-how. Mimo chemie a petrochemie je to především plynárenství, farmacie a zpracování plodin. V třech posledně jmenovaných oborech je know-how exportováno i do dalších zemí včetně ČR. Nizozemské a české kanceláře Tebodinu spolupracovaly poslední dobou například při řešení výroby ultračisté vody pro výrobu vakcín, speciální čištění zemního plynu v podzemních zásobnících, nebo skladování a míchání melasy.

Špatná logistika přináší firmám velké výdaje, dobrá ušetří

N

izozemsko je z hlediska logistiky vysoce strategickým centrem – a to především díky své poloze, ale také díky rozsáhlé železniční síti, síti vodních cest a dostupnosti po evropských dálnicích. Jen pro srovnání: Nizozemské království je rozlohou téměř o polovinu menší než ČR, přesto je délka místních dálnic oproti Česku dvojnásobná, hustší je i silniční síť. Pokud jde o vodní cesty, v Česku je využíváno k dopravě celkem 664 kilometrů vodních toků, v Nizozemsku 6214 km. Nizozemsko je označováno za bránu do Evropy – mj. i jako významné centrum námořní dopravy. Rotterdam je největším námořním přístavem

v Evropě a jedním ze tří největších na světě.

Nové výzvy v logistice

Stejně jako průmyslu, dotkla se hospodářská krize i evropské logistiky. Hospodářský pokles v letech 2008-9 přiměl zákazníky přemýšlet o svých dodavatelích ve snaze ušetřit. Finanční tlak pociťují firmy do dnešních dnů. Mnoho zákazníků proto začalo hledat cestu, jak snížit své náklady. Logistika patří k těm částem podnikání, kde platí v dnešní době hledání úspor, jednoduché pravidlo: když ji děláte dobře, přináší firmě velkou efektivitu, pokud ji děláte špatně, velké výdaje. A to znamená, že mnoho firem si právě na logistiku

pořádně posvítilo. I v tomto ohledu jsou v Nizozemsku napřed, i české společnosti už ale hledají odpovědi na otázky, zda je nutné dovážet tolik komponent ze zahraničí, jak ušetřit na dálkové dopravě a jak pečlivě vybírat přepravce. Nizozemské logistické společnosti jdou s trendem dnešní doby – zahrnout do svého portfolia více malých a středně velkých firem. Malé a střední podniky nemají většinou svá vlastní oddělení dopravy a logistiky, případně celní deklarace. Potřebují proto řešení na klíč, které jim pokryje přepravní potřeby od A do Z. „I nadále však úzce spolupracujeme se zákazníky z velkých společností, které jsou pro nás klíčové. Například z automobilového

segmentu, průmyslu, péče o zdraví, hig-tech nebo lifestylu,“ uvádí Miloš Malaník, generální ředitel TNT ČR, která má nejlepší silniční přepravní síť v Evropě a po německé DHL je i druhou největší logistickou společností na evropském trhu. Lidé v TNT vědí, že zákazníci jsou ochotni akceptovat delší dobu dodání, nicméně stále vyžadují vysokou spolehlivost. Před „expresní“ službou tedy dávají přednost bezpečnosti, spolehlivosti, sledovatelnosti dodávek apod. „Většina našich zákazníků využívá kombinaci leteckcýh služeb Express a pozemní přepravy Economy Express. K tomu je evropská pozemní síť perfektně přizpůsobena,“ doplňují zástupci TNT.

Budeme jíst hmyz a řasy? Vypadá to, že naše gastronomická budoucnost bude návratem ke kořenům lidských potravních zvyklostí. Alespoň podle inovátorů z několika nizozemských společností.

S

arančata, cvrčci, mořské řasy a celá řada dalších neuvěřitelných laskomin končí na talířích miliard lidí po celém světě. Zpravidla těch méně movitých, kteří si zkrátka šťavnatý steak můžou dovolit jen stěží. Strava chudých však možná brzy spasí svět bohatých. Je zdravá, výživná a díky novým technologiím jí brzy budeme mít plné pěstírny.

Šestinozí zachránci lidstva?

Hmyz pochoduje na frontu – v jídelních přídělech elitních vojáků. Právě pro ně a třeba také pro kosmonauty vědci vyvíjejí potravinové energetické bomby z hmyzích surovin. Do restaurací si však šestinohé pochoutky nacházejí cestu už teď. „Hmyz je v poměru ke své hmotnosti neobyčejně výživný. Pokrmy z něj obsahují vysoké procento bílkovin, téměř žádný cholesterol a chitin z vnějších schránek navíc čistí střeva podobně jako vláknina,“ vysvětluje Ger van de Wal ze společnosti Insect Europe sídlící v nizozemském Lelystadu. Podle nizozemských odborníků je pojídání hmyzu zdravé nejen pro lidi, ale i pro celou planetu. „Při chovu běžného dobytka jsou zapotřebí rozlehlé pastviny nebo mamutí velkochovy, při produkci masa se navíc do ovzduší dostává mnoho skleníkových plynů. Nároky na chov jedlého hmyzu jsou řádově nižší,“ vypočítává Ger van de Wal. Móda netradičních pokrmů navíc v Evropě sílí. „Dnes najdete naše delikatesy ze sarančat, cvrčků nebo moučných červů ve vybraných restauracích, za pár let by se však mohly stát součástí běžné nabídky. Když totiž hmyz dobře ochutíte, získáte překvapivě dobré jídlo,“ slibuje průkopník nové výživy.

Zdraví má zelenou

Ochutnali byste chléb z řas? V Holandsku už ho prodávají. Dali mu přiléhavou přezdívku „meerbrood“, tedy „mořský chléb“, ačkoli se o jeho zelenou barvu starají sladkovodní řasy rodu Chlorella. „V porovnání s běžným pšeničným chlebem ten náš obsahuje o třicet procent soli méně. Tajemství se skrývá právě v přidaných řasách. Ty totiž stimulují takzvanou pátou chuť umami, jež pak zintenzivňuje vnímání slaných příchutí,“ vysvětluje Erwin Houzager, ředitel společnosti Phycom, jež se výrobou řasových pokrmů zabývá. Na počátek potravního řetězce, který řasy v přírodě tvoří, se můžeme vydat i díky těstovinám či sušenkám s přídavkem řas obsahujících

velké množství zdraví prospěšných minerálních látek či nenasycených mastných kyselin. „Naší výhodou je, že dokážeme získat absolutně čistou řasovou kulturu bez bakterií a dalších mikroorganismů, které se v přírodě přichycují na buněčné stěny řas,“ dodává Houzager. Kultivace řas probíhá nonstop v krytých halách. Po sklizení se z řas odfiltruje voda a vzniklá zelená pasta se rychle vysuší. Společnost tak denně vyprodukuje asi třicet kilogramů řas za prodejní cenu 70 eur za kilo.

Nově postaru

Aby člověk přišel s něčím novým, nemusí nutně upírat zrak do daleké budoucnosti. Někdy stačí obrátit se směrem zcela opačným. Heslem, že člověku nejlépe svědčí potraviny

pocházející z jeho rodiště, se začal řídit bývalý manažer Jac Nijskens. Založil unikátní projekt „De Historische Groentehof“, tedy v překladu něco jako „Farma staré zeleniny“. Na svém pozemku nashromáždil přes 700 druhů a odrůd evropských plodin, z nichž některé byly zapomenuté už za časů našich babiček. Navázal styky s botanickými zahradami po celém kontinentu, aby své zahradní unikáty posháněl. A nejen to. „Studuji kuchařské recepty staré klidně tři století, abych své výpěstky správně připravil,“ ukazuje Jac. A aby měli šťovík, brukev či rebarbora dveře otevřené i do dalších domácností, pořádá na svém statku kuchařské kurzy a prodává semena zelených vyslanců minulých dob. Michael Fokt

Nizozemsko – obchodní partner ČR

XVI/XVII

Nizozemské vynálezy? Létající elektrárna či chytrá dálnice

Rotterdam: Město s dírou v srdci

Nizozemsko je na špičce Evropy v patentech a vynálezech. Už

manitou architekturou. Moderní

v minulosti dali nizozemští vynálezci světu třeba kompaktní disk nebo

budovy tu najdete na každém

ponorku. I v současnosti technické novinky z Nizozemska překvapují

kroku, mnohem častěji než kdekoli

a udivují. Ať už jde třeba o cyklostezku vyrábějící elektřinu nebo

jinde v Evropě. Město tak zaceluje

o alkohol v pilulkách.

svou „ránu v srdci“, kterou mu

Ú

spěch nizozemského hospodářství stojí mimo jiné tradičně na chytrosti tamějších vědců a konstruktérů. Mezi výčet důležitých vynálezů, které spatřily světlo světa poprvé právě v Nizozemsku, patří třeba elektronický kardiograf nebo kompaktní disky. Mezi technickými průkopníky se Nizozemci drží i v současnosti. Nizozemsko má po Německu nejvyšší počet podaných žádostí o patent u Evropského patentového úřadu, kam jen v letech 2007 až 2012 podali Nizozemci téměř 38 tisíc žádostí. Pro srovnání – například žadatelé z České republiky

Vedle seriózně myšlených vynálezů přicházejí z Nizozemska i poněkud méně vážné nápady, které však o to víc poutají pozornost médií. To se týká například první elektrické cigarety imitující chuť marihuany. V Nizozemsku panuje velká tolerance vůči prodeji a  konzumaci marihuany, a  tak není náhoda, že právě v této zemi začala podle vzoru elektronických tabákových cigaret jedna společnost prodávat i  elektronické „jointy“. Podle výrobce je tato e-marihuana vůči zdraví uživatele na rozdíl od klasické marihuany neškodná. Také s  další návykovou látkou – s alkoholem – to zkusili v Nizozemsku novátorsky. Tamější studenti vyvinuli jakýsi alkohol v prášku. Pilulka se rozustí ve vodě a vznikne šumivý nápoj s příchutí a s obsahem pouhých tří procent alkoholu, takže díky tomu lze pilulky prodávat i mladým konzumentům.

Maas se může pyšnit velmi roz-

T

Cyklostezka, která vyrábí energii

Elektronická marihuana a alkohol v prášku

něj nezapomene. Ve většině lidí tato nejnovější dominanta města vyvolává pozitivní emoce. Most byl otevřen holandskou královnou Beatrix v roce 1996 a hned od začátku si vysloužil přezdívku Labuť. Avšak nejen mosty jsou schopny dostat lidi přes řeku. Stále se zde nachází taxislužba, která využívá rychlých motorových člunů, a pod řekou vede jak dráha metra, tak několik tunelů. Nejstarší z nich, Maas tunel, slouží nejen autům, ale i početným cyklistům a chodcům. O bezpečnost uvnitř se starají policisté, kteří pravidelně procházejí chladnou chodbou.

kdysi způsobily válečné nálety.

podali ve stejném období jen zhruba 800 patentových přihlášek.

Mnoho současných nizozemských inovací směřuje k ekologičtějšímu životu. Týká se to například unikátní solární cyklostezky, kterou loni zprovoznilo město Krommenie. V podstatě jde o stezku udělanou z panelů, které zároveň generují energii ze slunečního záření. Stezka zatím měří jen 70 metrů a nyní se testuje, nakolik se provoz osvědčí. Pokud by ale kombinace cesty a elektrárny

Rotterdam ležící na řece Nieuwe

zafungovala, nápad by mohl mít obrovský potenciál v zemi, která je cyklostezkami doslova prošpikována. Na ekologické získávání energie míří také kuriózní patent nizozemského vynálezce Wubbo Ockelse. Ten experimentuje s velice jednoduchým principem – do vzduchu vypustí velkého draka, který opisuje ve větru osmičku, a ukotvující lano přenáší pohyb na soustrojí, jež tah přeměňuje na energii. Podle Ockelse by mohla tato „létající elektrárna“ nazvaná Kite Power fungovat pro výrobu elektřiny hlavně v těch částech Nizozemska, kde vanou silné a trvalé větry.

Inteligentní silnice sama varuje před námrazou Pozornost si získal také originální nápad designéra Daana Roosegaarda, který přišel s konceptem „inte-

ligentní dálnice“. Pruhy na takové silnici jsou vyvedeny luminiscenční barvou, která v noci sama světélkuje. Na chytré silnici jsou také speciálními barvami naneseny varovné symboly, které se na základě chemické reakce objeví právě za takového počasí, před kterým mají varovat – například při námraze. Původně jen odvážný nápad se již v praxi zkouší na jedné z nizozemských dálnic. Možná na ní budou jednou světélkující pruhy ukazovat cestu i létajícímu automobilu, což je další vynález, se kterým experimentují talentovaní nizozemští konstruktéři. V roce 2012 poprvé vzlétl prototyp označený PAL-V One, který se může během deseti minut změnit z dvousedadlového vozu na vrtulník. V létající i pojízdné formě se tento hybridní stroj pohybuje rychlostí až 180 kilometrů v hodině. Stejně jako u konkurenčních modelů z jiných zemí však zatím létající auto představuje spíš technickou kuriozitku než stroj určený k sériové výrobě a masovému využití. Naopak velmi široké využití může uplatnit vynález kompletovaný Massoudem Hassanim, který se do Nizozemska přistěhoval z Afgánistánu. Právě poměry ve válkou zmítané zemi ho motivovaly k sestrojení jakési samohybné koule proti minám. Koule připomíná květ bodláku, a protože je lehká, podle konstruktéra ji může vítr hnát volně přes minová pole, kde bude koule samovolně odpalovat nastražené miny. Tomáš Stingl

ento přístav byl odedávna významnou světovou křižovatkou v námořní plavbě i obchodu. Když byl v roce 1872 dokončen vodní kanál nazvaný Nová vodní cesta (Nieuwe Waterweg), město samotné se stalo přístupné i velkým zaoceánským lodím. Aktivita při stavbě tohoto kanálu vedla k expanzi města a přístavu na jižní břeh řeky Maas. Těsně před koncem 19. století však na břehu severním vyrostl první představitel moderní architektury – Bílý dům (Witte Huis). Byl postaven ve stylu francouzských zámečků, ale zároveň v americkém duchu, tedy do výšky. S 45 metry byl tento „mrakodrap“ svého času nejvyšší budovou v Evropě. Když tu na začátku 20. století vyrostla řada raně moderních staveb, jako například továrna Van Nelle s mosty mezi budovami, stal se Rotterdam renomovaným centrem moderní architektury s rodící se tradicí modernistického designu. Rozrůstání města učinila přítrž druhá světová válka. Německé letectvo Luftwafe bombovými útoky srovnalo se zemí celé srdce města. Přibližně osmdesát tisíc lidí zůstalo bez domova. Po válce byla v části Luevehaven odhalena socha s názvem Město bez srdce (Stad zonder hart) od uznávaného sochaře běloruského původu Ossipa Zadkina. Tato pozoruhodná socha se později také stala symbolem Rotterdamu. Ve stejném čase započaly práce na obnově města. V padesátých až sedmdesátých letech vyrostla nejen řada nových budov, ale i celé čtvrtě pro dělníky z přístavu. Výstavba těchto čtvrtí (např. Pendrechtu) byla i prvním poválečným pokusem dát hmatatelnou formu touze po nové harmonické společnosti. Této

Blaakse Bos Rotterdam

myšlence odpovídal i experimentální vzhled těchto částí města.

Les bez stromů

V sedmdesátých letech, kdy byl střed města již zaplněn zejména vysokými kancelářskými budovami, radní náhle zjistili, že když lidé večer opustí svá pracoviště, život ze středu města opět zmizí. Proto začali vyvíjet aktivní architektonickou politiku, jejímž výsledkem byla stavba tří vysokých věžových domů se stovkami apartmánů. Stále však nebyli spokojeni, a tak rozhodli, že pokud chtějí lidem zpříjemnit život a udělat město malebnější, musejí na další projekt přivézt architekta z Amsterdamu. Stal se jím Piet Blom. Tomu byl přidělen úkol překlenout myšlenkou, originálním designem i vlastní stavbou tramvajový uzel ve čtvrti Blaak. Inspirací mu byl most Ponte Vecchio ve Florencii. Samotný design jednotlivých kvádrů (bytů) zpodobňuje abstraktní strom. Celý komplex nazývaný také Blaakský les (Blaakse Bos) je míněn jako lesní vesnička ve městě. Výstavba těchto bytů byla experimentem, ve kterém Blom myslel spíše na formu a estetický i prostorový efekt než na praktické využití. Nicméně všechny byty byly rozprodány ještě před jejich dokončením v roce 1984. Funkčnost projektu ale spočívá v tom, že na „mostě“ (promenádním patře) jsou umístěny obchody, školy, dětské hřiště i služby, a tak to obyvatelé nemají nikam daleko. V jednom z bytů sídlí i Akademie

architektů a další slouží jako ukázkový byt, který je momentálně přístupný veřejnosti. „Mnoho lidí přicházelo, zvonilo u dveří na nájemníky a zvědavě se dožadovalo prohlídky,“ vysvětluje vlastník a manažer experimentálního „muzea“ Ed van der Graaf. „Zájem veřejnosti mě tak přímo podnítil k otevření tohoto bytu,“ říká. Interiér každého bytu je rozdílný, ale všechny mají společné to, že plochy půdorysu mají trojúhelníkový tvar. Okna i zdi mají sklon přibližně šedesát stupňů a ze stran se sbíhají do špičky. Uprostřed všech podlaží se tyčí nosný sloup, kolem něhož se vine schodiště.

Na hřišti architektů

Od hlavního vlakového nádraží Centraal v severní části města se táhne tzv. zelená osa vedoucí téměř až k řece. Tuto osu vyznačuje dlouhý pás podlouhlých jezírek, lemovaný zelení a stromy. Do parkového charakteru zapadají i tramvajové koleje, které splývají s krátce střiženým trávníkem, jenž tak připomíná spíše golfové hřiště. Na druhé straně se nacházejí nejrůznější sochařské exponáty od renomovaných sochařů, jako jsou například Shapiro Laurens, Wotruba nebo Rodin. Jejich sochy sem byly umístěny v rámci výstavy Rotterdam, město kultury v roce 2001. Jakmile se člověk dostane k řece a pohlédne na elegantní strukturu mostu Erasmusbrug, pojmenovaného podle středověkého filozofa, nikdy na

Člověk v pozadí

Už na první pohled Rotterdam zaujme, a to nejen počtem zcela originálně řešených budov, architektonických prvků, ale i detaily, které mnohdy plní jen estetickou funkci. Prohlídka města dá skutečně zabrat. Zdá se, jako by zde architekti pracovali na směny, s nezlomnou touhou neustále chodili ulicemi a přemýšleli, co kde nového postavit, zlepšit, upravit, předělat, dodělat, vyplnit nebo překlenout. Avšak toto zdání je přehlušené promyšlenou architekturou celku i vstřícnými podmínkami k životu, což naplňuje srdce zdejších obyvatel především. A ti, jak sami tvrdí, jsou již smířeni s faktem, že žijí ve městě, které nebude nikdy dokončeno. A jeho srdce i pneumatická kladiva budou bít navždy. Daniel Pečeně, Lidé a země

Lodní a dopravní škola

Nizozemsko – obchodní partner ČR

XVIII/XIX

Hvězda nizozemské architektury oslňuje svět Patří mezi hvězdy současné

časné architektury, se stala doslova kultovním dílem.

architektury. Fascinující

zná celý svět. Seznamte se: Nizozemský architekt a profesor architektury a urbanismu na Harvardově univerzitě Rem Koolhaas.

N

ejvýznamnějším nizozemským vyslancem moderní architektury je v současnosti právě sedmdesátiletý Rem Koolhaas. Jeho ateliér OMA (Office for Metrpolitan Architecture), který založil v roce 1975 spolu s architekty Eliou Zenghelisem, Zoe Zenghelisovou a Madelon Vrisendorpomovou v Londýně, má za sebou stovky realizací po celé planetě. Na webových stránkách OMA najdete téměř denně nové zprávy o tom, kde se začíná podle jeho unikátních návrhů stavět. Způsob, jakým Koolhaas dokázal prezentovat dokonalá technická řešení budov a zároveň jim obléct nekonvenční ale slušivý kabát, ho už před 35 lety katapultoval mezi světovou elitu. Kreativita v architektuře musí jít podle něj ruku v ruce s funkčností, což připomínají i slova jeho českých kolegů na stránkách Stavebního fóra: „Koolhaas si uvědomuje, že jako tvůrce můžete mít tisíc myšlenek a nápadů, avšak bez klientů zůstanete jen jako vysílací přístroj bez elektrického proudu.“

Prodejna jako umělecká scéna K nejproslulejším stavbám, jež

Věž CCTV v čínském Pekingu

udivují netradičním pojetím exteriéru ve spojení s dokonalou funkčností, patří koncertní síň v portugalském Portu Casa Musica, hypermoderní věž CCTV v čínském Pekingu, Lille Grand Palais ve Francii, působivá budova nizozemské ambasády v německé metropoli Berlíně, která vyhrála Architekturpreis Berlin 2003 a Mies van der Rohe Award for European Architecture 2005, či projekt Dům umění v architektově rodném Rotterdamu. Že zájem o Koolhasovo dílo neutuchá, dokazují chystané projekty v Evropě, Asii i na americkém kontinentu: nová budova nakladatelství Axel Springer v Berlíně, knihovna ve francouzském Caen, zážitkový dům Samsung v Singapuru, nová zástavba v Miami Beach, ředitelství burzy v Shenzen v Číně, či domy v kolumbijské Bogotě. S nadšením byl před několika lety

odbornou i laickou veřejností přijat jeho projekt obchodu Prada v New Yorku. V luxusní čtvrti Soho vyrostl na místě bývalého muzea moderního umění obchodní dům, který je prodejnou a zároveň ´uměleckou scénou´. Zboží zde visí pod stropem v pohyblivých kolejnicích, které mohou zákazníci odsunout, případně se jako v přírodním amfiteátru posadit na prostorné schodiště, kde jsou vystaveny boty či šaty. Rem Koolhaas se živí jako urbanista, architekt a učitel, ale současně pracuje jako odborný poradce, designér webových stránek či spisovatel. Filozofie jeho ateliéru OMA dodnes vychází z jeho knihy Delirious New York (1978), ve které analyzoval dopad prostředí a kultury velkoměsta na architekturu, a který určil směr jeho kariéry. Monografie S,M,L,XL z roku 1994, plná komentářů a kritických esejů na téma sou-

Jako teoretik a guru urbanismu se Rem Koolhaas dokáže nadchnout i pro nevábná zakoutí velkoměst. Zajímají ho například i parkoviště u dálnic, nákupní centra či drive-in restaurace. Otevřené prostory na periferii - případně i válkou zničená města - nabízejí podle jeho názoru nekonečná prostranství, která volají po zkrášlení nekonvenční a kreativní zástavbou. Ostatně i výše zmíněný Rotterdam, kde se Koolhaas na konci druhé světové války narodil, a z jehož historického centra tehdy zbyly jen ruiny, je dnes nizozemským centrem moderní architektury. Postmoderna a dekonstruktivistická architektura je pro jedny nestravitelná, druzí ji ale zbožňují. Každopádně však nenudí a často vyvolává v lidech silné emoce. Vždyť i Tančící dům architektů Franka O. Gehryho a Vlada Miluniče byl v Česku léta předmětem vášnivých polemik. Rem Koolhaas však nenásledoval osud známého českého architekta a inovátora Jana Kaplického, kterého ctil svět, ale v rodné zemi se příliš velkého uznání nedočkal. Naopak. Profesor urbanismu a architektury na Harvardu je v Nizozemsku i ve světě uznávanou personou nejen na poli architektury. Není divu, že jej v roce 2008 zařadil časopis Time do celosvětového žebříčku 100 nejvlivnějších lidí. Rem Koolhaas je zároveň držitelem Pritzkerovy ceny, jež je prestižním oceněním Hyattovy nadace v oblasti architektury, inspirovaným Nobelovou cenou. Jakub Procházka © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena

Nizozemsko – obchodní partner ČR, příloha deníku E15, samostatně neprodejná. Číslo registrace deníku E15 – MK ČR E 17948, ISSN 1803-4543 | Adresa redakce a obchodního oddělení Mezi Vodami 1952/9, 143 00, Praha 4-Modřany, www.e15.cz | ředitel divize Euro E15 Tomáš Skřivánek | obchodní ředitel David Korn, [email protected] Přílohu připravili: Jakub Procházka, Petra Vytečka Šedinová (Velvyslanectví Nizozemského království v Praze), Veronika Karásková (Nizozemsko–česká obchodní komora)



dekonstruktivistické moderny

i nze rce A151000808

Lákavá nevábnost velkoměst

projekty jednoho z otců