NÍZKOROZPOČTOVÝ PASIVNÍ DŮM Z PŘÍRODNÍCH A RECYKLOVATELNÝCH MATERIÁLŮ Daniel Grmela1 (Slamák.info)
1
ÚVOD
Pro zjevné výhody, jako jsou minimální spotřeba energie na výrobu a provoz, nízká cena, dostatečná životnost a následná jednoduchá a ekologicky výhodná likvidace, využití lokálních zdrojů, přínos pro místní ekonomiku a vhodnost pro stavbu svépomocí jsou v čím dál tím větší míře ve stavebnictví používány konstrukce využívající slaměné balíky. Článek se zabývá stavbou nízkorozpočtového pasivního domu z přírodních a recyklovatelných materiálů – základními materiály pro stavbu jsou dřevo, sláma a hlína. Dům je situován v řadové zástavbě v proluce vzniklé odstraněním historického rodinného domu z nepálených hliněných cihel porušeného ve velké míře vlhkostí. Původní stavba byla před odstraněním posouzena co do možnosti sanace a rekonstrukce. Porušení stavby vlhkostí bylo již v pokročilém stadiu. Investiční náklady rekonstrukce a sanace se ukázaly příliš vysoké, vzhledem k nízké užitné hodnotě výsledného díla, proto bylo rozhodnuto o odstranění stavby s následnou recyklací materiálů a jejich použití pro stavbu domu nového, splňujícího všechny požadavky komfortního moderního bydlení.
2 RECYKLACE PŮVODNÍHO OBJEKTU Vlhkostí vzlínající ze země byly porušeny všechny obvodové stěny až do výše 1,5m nad podlahou. Střecha byla propadlá, krovy a stropy z velké části napadené hnilobou a červotočem. Objekt hrozil zřícením. Rekonstrukce by znamenala odstranění krovu a stěn až pod úroveň stropů 1.NP a sanaci vlhkosti obvodového i vnitřního zdiva. Pro získání dostatečného množství světla v domě by bylo nutné podstatně zvětšit okenní otvory. Rekonstruovaný objekt by bylo možné tepelně izolovat jen poměrně tenkou vrstvou tepelné izolace – spotřeba tepla na vytápění by byla vysoká. Vzhledem k velké tloušťce obvodových i vnitřních zdí (60-70cm) by rekonstruovaný objekt poskytoval poměrně malou obytnou plochu a špatnou dispoziční variabilitu. Materiály z nichž byl původní dům postaven byly beze zbytku využity v místě stavby či blízkém okolí. Střešní tašky a otlučené vápenocementové omítky posloužily k výrobě podsypového stavebního recyklátu. Fošny podlahy půdy byly ošetřeny horkým vzduchem proti dřevokaznému hmyzu, vybroušeny, natřeny borovou solí a tvrdým podlahovým olejem a použity na výrobu podlahy zahradního domku, který slouží jako zázemí pro stavbu. Tesařské a truhlářské výrobky byly pořezány na palivové dříví, pálené cihly komína a část suchých nepálených cihel použito na vyzdění příček v novém domě, velké kameny z odstraněné stavby se upotřebily jako plnivo do základových pasů. Nepálené hliněné cihly zasažené plísní byly vyvezeny na pole a ty ostatní použity k výrobě hliněných omítek.
1
Ing. Daniel Grmela, www.slamak.info, tel: 725 463 740
1
Obr. 1 Původní objekt, pohled z ulice
Obr. 2 Původní objekt, půda
Obr. 3 Původní objekt, pohled ze dvora
Obr. 4 Těžba vepřovic pro výrobu omítek, fošen pro podlahu
Obr. 5 Izolace zázemí pro stavbu slámou v tenké vrstvě
Obr. 4 Podlaha z recyklovaných fošen, omítky z recyklovaných vepřovic, vnitřní
2
Obr. 6 Omítka z recyklovaných vepřovic, vnější Návrh nového domu vychází z geometrie a dispozic původní historické stavby. Smyslem je zachovat původní ráz ulice, řád místa, genia loci. Obyvatelé původního domu i sousedé z obou stran se zde dožili vysokého věku v plném zdraví. Zda a jak velký vliv má na tuto skutečnost vhodné geometrické uspořádání jejich obydlí, přírodní materiály z nichž byly zbudovány, hydrogeologické poměry v podloží apod. lze jen stěží odhadovat. Příznivou konstelaci místa, ať už způsobenou čímkoli, by však v každém případě bylo škoda narušit.
Obr. 7 Půdorys přízemí
3
Obr. 8 Řez
3 STAVBA EXPERIMENTÁLNÍHO RODINNÉHO DOMU Nový dům je v maximální možné míře navržený z lokálních, přírodních a recyklovaných materiálů. Důraz je kladen na vysokou kvalitu vnitřního prostředí, minimální ekologickou stopou, nízkou potřebu tepla na vytápění a celkově nízké provozní i investiční náklady. Podlaha domu je hliněná. Není zde použitá žádná plošná hydroizolace. Na upravený terén je položena geotextilie. Na ní je lehce zhutněná (1:1,05) vrstva štěrku z pěnoskla 35cm (recyklovaný a recyklovatelný materiál), geotextile a hrubá hliněná podlaha 18cm. Vrstva pěnoskla plní funkci tepelné izolace (tepelná vodivost je 0,06-0,08 W/mK), je vrstvou bránící vzlínání vody (póry pěnoskla jsou uzavřené) a zárověň tvoří ideální podklad pod hliněnou podlahu. Hlína mezi její zrna dobře sedne, snižuje to její tendenci k praskání. Geotextilie chrání šterk z pěnoskla před zanesením hlínou, to aby nebyla snížena jeho efektivní tloušťka. Hrubá hliněná podlaha slouží jako pracovní. Po dokončení všech omítek se provede finální povrchová vrstva hliněné podlahy v tloušťce 4 cm. První 3 cm silná vrstva bude připravena ze směsi jílu z nedaleké pískovny a šterku frakce 0-4mm a bude srovnána a stlačena ocelovým hladítkem. Povrchová vrstva tloušťky 1cm bude provedena ze směsi jílu a písku frakce 0-1mm. Bude hlazena ocelovým hladítkem pod velkým tlakem a napuštěna lněným olejem zahřátým na cca 60°C. Zahřátí zvyšuje tekutost oleje a umožní mu penetrovat hliněnou vrstvu do hloubky. Po vyschnutí vzniká tvrdý, trvanlivý, otěruvzdorný povrch. Způsob provedení hliněné podlahy bude upřesněn řadou experimentů. S moderními hliněnými podlahami dosud chybí v tuzemsku zkušenost. [1]
4
Obr. 9 Výroba základní vrstvy hliněné podlahy, geotextilie, rozhrnutí materiálu
Obr. 10 Výroba základní vrstvy hliněné podlahy, dusadlo Dům má skeletovou konstrukci z dřevěných fošen vyplněnou balíky pšeničné slámy. Pro stavbu bylo použito tzv. lunární dřevo. Dřevo z hor, ze zimní těžby, kácené v druhé půli měsíce má vyšší pevnost, trvanlivost a odolnost vůči dřevokazným škůdcům aniž by bylo třeba jej ošetřovat ochrannými prostředky. [2] Na základových pasech je vyzděná jedna vrstva pórobetonových tvárnic (písek, vápenec). První řada balíků je zvednuta cca 30cm nad terén a tím je chráněná proti odstřikující dešťové vodě. Stěny jsou fošnové konstrukce (stojky 50x200mm) jsou z vnější strany zavětrovány šikmým bedněním ze stavebních prken netříděné šířky (nejlevnější řezivo). Šikmé bednění tvoří nosný rošt fasády z dřevovláknitých desek (ulice - požadavek vysoké odolnosti proti větrem hnanému dešti, rychlost provedení práce a rovinnost povrchu), ale lze je také poměrně snadno zaomítat hlínou (do dvora - závětrná strana, ochrana velkým přesahem střechy, požadavek na měkký vzhled, dotyk teplých lidských rukou). Absence zavětrovacích diagonál v prostoru pro izolaci usnadňuje instalaci balíků slámy do konstrukce. Světlá vzdálenost mezi stojkami stěn je o 5cm menší než je délka balíků. Balíky jsou tak ve stěně pod tlakem, bez dutin a mezer. Drží ve stěně předpětím a třením, aniž by bylo třeba je jistit přivazováním, pruty či jakoukoli pomocnou konstrukcí. Díky značné pružnosti pšeničné slámy a velké míře slisování použitých balíků (90-100 kg/m3) beze zbytku obepínají sloupky stěn. Potřeba docpávání dutin a mezer (které se u žádné slaměné stavby úplně nevyhneme) je tak minimalizována. Výhodou takového řešení je oproti předsazené či dovnitř zasazené nosné konstrukci úspora místa.
5
Obr. 11 Stavba dřevěného skeletu
Obr. 12 Zavětrování stavby šikmým bedněním
6
Na vnitřním líci stěny vzniká kompaktní slaměná plocha, ideální k aplikaci hliněné omítky. Stěna bude prve zarovnána strunovou sekačkou, odpadnou tak všechna volná stébla, zmenší se měrný povrch a nanesení první vrstvy hliněné omítky bude snazší a s menší spotřebou materiálu. Sláma se nejprve smočí nástřikem jílového mléka. K navlhčené slámě hlína lépe přilne. Poté se do hloubky několika centimetrů pod povrch slaměné stěny zatlačí hmota z recyklovaných nepálených cihel (vepřovic) rozmíchaných ve vodě na konzistenci hustého jogurtu. Vytvoří se tak pevný a únosný podklad pro další vrstvy. Neprovede li se tato vrstva kvalitně, hrozí odtržení tlusté vrstvy těžké hliněné omítky vlivem vlastní tíhy od slaměného povrchu. Jádrová vrstva omítky se provede ze směsi recyklovaných vepřovic se slaměnou řezankou. Směs je dobře možné umíchat v horizontální talířové míchačce anebo šlapáním na plachtě. Slaměná řezanka se připraví pomocí čtyřkolové sekačky na trávu z ocelovým šasé a kovovými ložisky. Bylo vyzkoušeno mnoho různých způsobů výroby slaměné řezanky, pojezd balíků slámy rozprostřených na zemi v místnosti čtyřkolovou sekačkou na trávu se ukazuje jako nejefektivnější. Doba pojezdu určí průměrnou délku stébel řezanky. Délka stébel řezanky by se měla přibližně rovnat tloušťce aplikované vrstvy. Slaměná řezanka zamezuje nadměrnému vzniku smršťovacích trhlin při vysychání omítky. Jádrová vrstva vyrovnává nerovnosti slaměného povrchu, tvoří podstatnou část parobrzdy a tepelně a vlhkostně akumulační hmotu. Bude aplikována ručně v tloušťce cca 5cm.
Obr. 13 Výroba slaměné řezanky
Obr. 14 Výroba směsi pro jádrovou vrstvu hliněné omítky Také finální vrstva omítek bude vyrobena ze směsi z recyklovaných vepřovic. Kaménky se z materiálu odstraní rozmícháním s vodou ve vaně a slitím, po částečném sednutí težkých částic na dno. Přečištěný materiál se smíchá s pískem frakce 0-1mm a dřevěnými pilinami z místního truhlářství. Piliny plní stejnou funkci jako řezanka ve druhé vrstvě. Finální vrstva se aplikuje rovnoměrně v tloušťce do 4 mm. Natáhne se a srovná se ocelovým či plastovým hladítkem. Po částečném zavadnutí se buď dohladí hladítkem, čímž se zrnka písku zatlačí do hloubky, na povrch vystoupí jíl a vznikne hladký povrch s uzavřenou strukturou, anebo se uhladí houbou, čímž vznikne povrch se strukturou písčitou. V druhém případě se ještě volná zrnka písku z povrchu ometou smetáčkem. Po vyschnutí se povrch hliněné omítky může, ale nemusí, natřít barvou. Vhodné jsou přírodní barvy s nízkým difuzním odporem (např. na bázi kaseinu s minerálními pigmenty, ale lze též vylíčit vápnem), které zachovávají vlhkostně regulační funkci omítky. Hliněnou omazávku je vhodné provést i pod jakékoli obklady slaměných stěn. Hliněné omítky hrají na slámě mj. významnou roli také z hlediska požární bezpečnosti. [3,4] Doporučuje se omazat všechny slaměné povrchy hlínou bezprostředně po instalaci balíků do konstrukce. Pod případnou větranou fasádou pak hliněná omazávka může plnit vedle požární ochrany také funkci pojistné izolace - namísto konvenční difúzní fólie.
7
Obr. 15 Aplikace základní vrstvy hliněné omítky Obr. 16 Stěna připravená k montáži fasádních desek bezprostředně po instalaci balíků do stěny Hlína přijímá vlhkost z prostředí rychleji a ve větší míře než sláma – má strmější sorpční křivku. Uchovává tak slámu relativně v suchu. Se zvýšenou vlhkostí prostředí jíl v omítce bobtná, zatahuje póry v omítce a brzdí tak prostup vodních par do konstrukce. V suchém prostředí se naopak jíl smršťuje, póry se roztahují a umožňují rychlejší vysychání naakumulované vlhkosti. „Sláma je tak pod hliněnou omítkou ideálně chráněna. Voda se k ní jen těžko dostane, a dostane-li se přece, je omítkou automaticky přitahována a potom se z jejího volného povrchu snadno odpařuje. [5]” Příčka za kamny je zděná z recyklovaných pálených cihel, omítnutá bude omítkou z recyklovaných vepřovic ve dvou vrstvách. Ostatní příčky jsou z netříděných stavebních prken, oboustranné šikmé bednění (ob dvě prkna) je vyplněno volnou slámou. Příčky jsou omítnuté obdobným postupem jaký je popsaný v odstavci o omítání slaměných stěn. Jádrovou vrstvu (s velkým množstvím slaměné řezanky) je třeba provést aspoň 2cm přes vnější líc prken, jinak se podél prken objeví smršťovací trhliny.
Obr. 17 Omítání příčky z recyklovaných pálených cihel
8
Obr. 19 Balíky instalované v obvodové stěně – vnitřní Obr. 18 Výroba příčky ze stavebních prken, slámy a povrch hlíny Balíky slámy je izolována také střecha. Velká tloušťka slaměné izolace, poměrně velká objemová hmotnost a velká měrná tepelná kapacita (v porovnání s konvenčními tepelně izolačními materiály) přispívají k tepelné stabilitě podkroví a snižují maximální denní teplotu místnosti v letním období. Tento efekt bude ještě umocněn omítnutím slaměné vrstvy střechy z vnitřní strany hliněnou omítkou. Balíky jsou mezi krokvemi a pod krokvemi fixovány roštem z netříděných stavebních prken (2 prkna/balík) vyneseným konzolkami ze stejného materiálu. V případě požadavku na úsporu pracnosti a tíhy by bylo možné ke stejnému roštu upevnit montovaný podhled z jakýchkoli desek.
4
VYTÁPĚNÍ A OHŘEV TEPLÉ VODY
Vytápění domu budou zajišťovat kamna na kusové dřevo. Přívod vzduchu do spalovací komory kamen bude z nevytápěné chodby. Teplo bude distribuováno radiací a přirozenou konvekcí vzduchu pomocí systému stropních klapek (bez potrubních rozvodů). Zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu je řešeno dvěma podstropními decentrálními rekuperačními jednotkami Mitsubischi Lossnay VL100-U. Výhodou je jen minimální ztráta záporných vzdušných iontů (čerstvost vzduchu) v krátkých potrubních rozvodech (pouze skrze obvodovou stěnu) a několikanásobně nižší pořizovací cena oproti systémům s centrální jednotkou a vnitřními potrubními rozvody. Nevýhodou by mohla být o něco nižší účinnost zpětného získávání tepla. S ohledem na skutečnost, že v běžné výstavbě připadá až 70% výměny vzduchu na odvětrání výparů z umělých materiálů, 20 % na odvětrání přebytečné vlhkosti a pouze kolem 10% na výměnu vzduchu [Feist in Hujsa, 6], který obyvatelé domu vydýchají, ztrácí však teoreticky tato nevýhoda díky absenci jakýchkoli umělých materiálů s nízkou permitivitou [7] (záporné vzdušné ionty se nevybíjejí, vzduch neztrácí rychle svoji čerstvost ) a lepidel ve stavbě (žádné škodlivé výpary), velké sorpční schopnosti použitých materiálů (regulace vlhkosti vnitřního prostředí - dřevo, hlína – žádný nátěr uzavírající povrch materiálů) a snadnému prostupu vodních par obvodovými
9
konstrukcemi (žádný materiál s vysokým difúzním odporem), na významu. Potřeba výměny vzduchu v takovém domě by měla být poměrně malá. Jaká bude skutečnost ukážou měření prováděná za reálného provozu. Výpočtová roční potřeba tepla na vytápění objektu je 2,2 MWh (dle TNI 730329). To při předpokládané účinnosti spalování v kamnech 70% představuje asi 790 kg = 2,85 prms (buk) suchého tvrdého palivového dřeva za rok. Náklady na vytápění domu se v závislosti na ceně palivového dřeva (100 – 1271 Kč/prms) můžou teoreticky pohybovat mezi 300 – 3600 Kč/rok (90m2 užitné plochy). Ohřev teplé vody je řešený dvojící solárních kolektorů s akumulační nádrží.
5 PASIVNÍ STANDART A ŽÁDOST O DOTACI Na dům byla podána žádost o dotaci z programu Zelená úsporám v oblasti podpory kategorie B – Pasivní novostavba v kombinaci s opatřením v oblasti podpory C – Instalace solárně termických panelů pro celoroční ohřev teplé vody. Možným úskalím získání dotace v oblasti podpory B by mohlo být splnění požadavků blow-door testu. Neprůvzdušnost obálky budovy nesmí přesáhnout 0,6 objemu vzduchu v objektu za hodinu při přetlaku 50 kPa. Dosáhnout této hodnoty pouze kvalitním provedením hliněných omítek a zejména napojení detailů např. prostupů stropních trámů skrz omítky bude obtížné. Objekt není navržený jako pasivní prvoplánově – konstrukce a detaily nejsou řešeny ortodoxně dle zásad navrhování pasivních domů doporučovaných Passivhaus institutem. Přednost zde byla dána minimální pořizovací ceně, jednoduchosti výstavby, užití přírodních a ve velké míře lokálních materiálů s minimální ekologickou stopou za cenu o něco málo vyšší potřeby tepla na vytápění (ovšem je zde už ztěží na čem šetřit – viz. předchozí kapitola, odstavec o nákladech na vytápění). I tak však tento objekt bezezbytku (vyjde li blow-door test) splňuje požadavky na pasivní dům dle programu Zelená úsporám. Ke splnění požadavku na měrnou roční potřebu tepla na vytápění významně přispívá situování domu v řadové zástavbě (štítové stěny nejsou ochlazované).
10
Tab. 1 Splnění požadavků na pasivní dům dle programu Zelená úsporám
6 NÍZKÁ CENA STAVBY Extrémně nízká cena stavby: cca 5 tis. Kč/m2 užitné plochy při získání dotace (cca 9tis. Kč/m2 bez dotace) v porovnání s běžnou cenou konvenční výstavby 20-25tis. Kč/m2 je dána ve velké míře svépomocným způsobem výstavby. Firmy a řemeslníci byli zapojeni jen v minimální možné míře. Dokáže li si stavebník před stavbou ušetřit trochu peněz, udělat si čas a postavit si dům sám, ušetří tak hned několikrát. Pracuje – li na svém domě namísto v zaměstnání, není jeho práce zdaněna. Nezaplatí - li svojí zdaněnou mzdou firmu či řemeslníka, který svoji práci opět zdaní, není jeho práce zdaněna podruhé. Také velkou část stavebních materiálů (např. slaměné balíky, hlína …) a služeb (např. doprava, konzultace …) lze získat z druhé ruky, z přátelství či výměnou za protislužbu. Při tak nízké ceně stavby lze také mnohem snáze stavět i bez půjčky či hypotéky a zbavit se tak povinnosti placení úroků. Položka
jednotek
cena jedn. (Kč/jedn.)
cena (Kč)
1 22 10 11 350 45 10 1 7 5 1 1 1 1 11 1 1 1
30000 110 1100 1500 95 110 190 7000 6000 3350 3000 55000 50000 14000 1910 3600 105000 38000
30000 2420 11000 16500 33250 4950 1900 7000 42000 16750 3000 55000 50000 14000 21010 3600 105000 38000
Bourání Výkopy (m3) Odvoz na skládku, přistavení kontejneru Základ pasy (m3) Ytong P2-300 Ytong P4-400 Malta Ytong (pytel) Štítová stěna práce Stavební řezivo (m3) Prkna (m3) Řezivo doprava Tesařské práce, spojovací prostředky Střešní tašky, pokrývačské, klempířské Sláma (materiál, doprava, práce) Pěnosklo štěrk Pěnosklo doprava Okna, dveře (dodávka, montáž) Okna střešní (dodávka, montáž)
11
Komín (materiál, práce) Steico protect - dřevovláknitá deska (m2) Fasádní desky montáž Omítka silikát fasáda (kg) Práce omítka fasáda (m2) Solární systém (dodávka, montáž) Kamna Přípojka elektro Rozvody elektro Rozvody voda Přípojka kanalizace Rozvody kanalizace Zařizovací předměty TZB Podlaha přízemí práce Palubky podkroví Schodiště Spotřební materiál a nářadí Těsnící pásky (ks) Práce zednické celkem Rekuperace (ks) Razítko, daň z faktury, autorizace Požární zpráva PENB Ohřev vody kuchyně Infrapanel koupelna Telefony Brigádníci elektřina voda statická sanace sousedů
1 37 1 8 37 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 6 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
17000 220 700 600 50 68000 9000 3000 5000 3800 2000 2000 20000 5000 25000 20000 30000 1200 40000 12000 12500 1500 4000 3000 5000 5000 20000 2000 2000 5000
17000 8140 700 4800 1850 68000 9000 3000 5000 3800 2000 2000 20000 5000 25000 20000 30000 7200 40000 24000 12500 1500 4000 3000 5000 5000 20000 2000 2000 5000
Cena celkem (Kč)
811 870,-
Tab. 2 Položkový rozpočet Kč
Dotace B Pasivní novostavba
250 000
C Solární kolektory
55 000
Projekt B
50 000
Projekt C
5 000
Bonus B+C
20 000
Dotace celkem
380 000
Cena domu po odečtení dotace
431 870
Cena m2 užitné plochy bez dotace (Kč/m2)
9021,-
Cena m2 užitné plochy s dotací (Kč/m2)
4799,2
Tab. 3 Výše dotace z programu Zelená úsporám, cena za m užitné plochy
7 STAVBA JAKO SOCIÁLNÍ A SOCIALIZAČNÍ PROCES Stavba se stává sociálním a socializačním procesem, místem sdílení a výměny zkušeností. Vedle přátel a příslušníků rodiny zde pracovali absolventi tesařského rekvalifikačního kurzu pracovního úřadu, nezaměstnaní romové, v rámci terapie drogově závislí, pro relaxaci a ze zájmu o nové stavební postupy i manažeři stavebních firem, studenti, čerství absolventi vysokých škol před nástupem do prvního zaměstnání i vídeňská operní pěvkyně. Nejčastěji přijíždějí přiložit ruku k dílu budoucí stavebníci slaměných domů. Využívají možnost konzultovat vlastní projekty. Chtějí si vyzkoušet, co taková stavba slaměného domu prakticky obnáší. Učí se míchat a aplikovat hliněné omítky, upravovat a instalovat slaměné balíky.
12
8 OBJEKT K MĚŘENÍ IN SITU Experimentální rodinný dům poslouží k bydlení a zároveň k provádění výzkumu tepelně technických vlastností slámy a sledování kvality vnitřního prostředí. Bude tak možné za reálných podmínek „in situ“ ověřit řadu hypotéz stanovených již dříve teoreticky, výpočtově, simulacemi, měřením v laboratorních podmínkách i na reálných stavbách autorem článku a dalšími [7, 8, 9, 10, 11, 12, 13]. Obzvláště výhodná bude možnost dokumentovat chování obyvatel domu (zdroje vlhkosti, doba pobytu v budově, užívání spotřebičů -množství pasivních tepelných zisků, intenzita větrání …) Sledován bude obsah CO2, vlhkosti a záporně nabitých vzdušných iontů v interiéru. Bude tak možné určit míru vlivu použitých přírodních materiálů na kvalitu vnitřního prostředí. Budou měřeny povrchové teploty konstrukcí, hustota tepelného toku konstrukcemi, průběh vlhkosti v konstrukci, vnitřní a vnější okrajové podmínky (teplota, tlak, vlhkost). Na základě porovnání měřených a vypočtených hodnot bude možné upřesnit jak parametry (zejména ekvivalentní tepelná vodivost slámy v závislosti na vlhkosti a teplotním spádu) vstupující do výpočtů (prostup tepla konstrukcí, tepelná ztráta objektu, měrná spotřeba tepla na vytápění), tak případně i výpočtové metody. Nespočet faktorů jako je např. pocit z dotyku a vůně přírodních materiálů či vědomí toho, co, proč a jak činím v širších souvislostech však pravděpodobně nikdy změřit možné nebude. Přesto si i tyto faktory zaslouží naši pozornost, na kvalitu bydlení mají nejméně stejně významný vliv, jako všechny veličiny měřitelné.
Literatura [1] [2] [3] [4]
[5] [6] [7] [8]
[9] [10] [11]
[12] [13]
ŠMARDOVÁ, Kateřina. Hliněné podlahy v architektuře minulé i současné, Brno, Juniorstav, Sborník 2010. THOMA, Erwin. Viděl jsem tě růst. Paprsky, ISBN 80-903553-4-X, Ústí nad Labem, 2006. GRUPPE ANGEPASTE TECHNOLOGIE, Prufbericht uber das Brandverhalten einer Strohballenwand, ONORM B 3800-2, Technische Universitat Wien, 2000. INSTITUT FUR BAUSTOFFE, MASSIVBAU UND BRANDSCHUTZ, Straw bale wall rendered with clay plaster - Clasification of the behaviour in case of fire in accordance with DIN EN 13501-1:2007, Braunschweig, 2008. WIHAN, Jakub. Nosná sláma a CO2 neutrální dům, Materiály pro stavbu 3/2007. HUJSA, Martin. Porovnanie viazanej a prievádzkovej energie v pasívných domoch, Archicafé, ČVUT, Praha, 2009. KOLÁŘ, Radim. PŘÍČINY NÍZKÉ KONCENTRACE AEROIONTŮ V BUDOVÁCH A KRITÉRIA PRO JEJICH POSUZOVÁNÍ , Juniorstav, Sborník 2007 ANDERSEN, J., M., ANDERSEN B., M., Udformning og materialeegenskaber [pdf dokumet, online]. Dánsko, Halmhuse, Danish Building and Urban Research, 2004. ISBN 87-563-1196-6. Dostupné na
. HOLLAN, J., Fyzikální vlastnosti izolace ze slaměných balíků a jejich úprava pro pasivní domy . In. Sborník semináře „Praktické zkušenosti z výstavby pasivních domů“. Brno, ZO ČSOP Veronica, 2005. GRMELA, D., Tepelný odpor konstrukcí ze slámy, Zdravé domy, ISBN 978-80-214-3886-6, VUT v Brně, 2009. GRMELA, D., HAMŠÍK, P., ČUPROVÁ, D. Thermal and moisture transmittance in strawbale structures, INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCE PEOPLE, BUILDINGS AND ENVIRONMENT 2010, ISBN 978-80-7204-705-5, AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM ®, s.r.o., Brno, 2010. GRMELA, D., ČUPROVÁ, D. Tepelný odpor slaměných konstrukcí, Materiály pro stavbu, ISSN 1213-0311, Bussines media CZ, Praha, 2009. GRMELA, D., HAMŠÍK, P. Využití slámy ve stavebních konstrukcích - šíření tepla a vlhkosti, Udržitelná energie a krajina, ISBN 978-80-87308-05-9, ZO ČSOP Veronica, Panská 9, 602 00 Brno, 2010.
13
