Nikolaj Vasiljevič Gogol
REVIZOR Premiéry 26. 4. a 27. 4. 2013
Nikolaj Vasiljevič Gogol
REVIZOR MARKÉTA TALLEROVÁ MARTIN STRÁNSKÝ MARTIN STRÁNSKÝ ZDENĚK KUPKA
GOGOLŮV ŽIVOT V DATECH
První verzi Revizora dokončil již v roce 1835. Premiéru
zažívá hra o rok později v Alexandrijském divadle, hra měla
Narozen 1809 ve městě Velké Soročince v rodině ukrajin-
odpůrce i příznivce.
ského statkáře.
za vypůjčené peníze. Pobývá dlouhodobě ve Švýcarsku, Francii
Od roku 1817 mu začínají školní povinnosti, které znamena-
Na přelomu třicátých a čtyřicátých let hodně cestuje, často
jí jeho odloučení od rodiny.
a Itálii. Průběžně pracuje na jednom ze svých nejvýznamnějších
děl – na Mrtvých duších, které vydává v roce 1842 (původně je
Studuje na gymnáziu v Něžině (1821–1827), kde se pokouší
o první literární práce, přispívá do školního časopisu, organizuje
zamýšlí jako trilogii, v následujících letech však pokusy o další
divadelní představení a nachází zálibu v kreslení.
pokračování opakovaně spálil).
Roku 1825 umírá Gogolův otec.
Po ukončení školy odjíždí do Petrohradu (1828), marně
komedie Ženitba a Hráči nebo např. povídku Plášť. Roku 1842 mu
Na začátku čtyřicátých let dokončuje svá stěžejní díla:
hledá pracovní uplatnění, nepomáhají ponížené žádosti ani přímlu-
vycházejí čtyřsvazkové sebrané spisy.
vy známých. Gogol, který si od mládí klade nejvyšší cíle a touží svým
životem naplnit vyšší poslání, neúspěch velmi trpce nese.
ce s přáteli. Proti Gogolovým názorům vystoupí i jeho příznivci jako
např. Bělinskij. Gogol reaguje polemikou nazvanou Autorova zpověď.
Vlastním nákladem vydává poému Gans Kjuchelgarten
Roku 1847 vydává kontroverzní Vybraná místa z koresponden-
(1829). Na negativní ohlasy reaguje tím, že skoupí všechny výtisky
V závěru života Gogol propadá mysticismu, podniká cestu
a spálí je. Neuspěje u konkurzu ani jako adept herectví. Jako ještě
k Božímu hrobu do Jeruzaléma (1848), vrací se do Vasiljevky, kde
mnohokrát později ujíždí před nepřízní osudu do ciziny. Ani tam
pobývá s matkou a sestrami. Po krátkém pobytu v Petrohradu se
ale dlouho nevydrží a příznačně pro svou nestálou povahu se vrací
na poslední roky života stěhuje do Moskvy (1849). Zříká se umění,
zpět do Ruska. Po celý život si až hypochondricky stěžuje na špatné zdraví.
Na přelomu dvacátých a třicátých let pracuje bez úspěchu
jako úředník a učitel. Seznamuje se s Puškinem (1831), který se stává Gogolovým přítelem a rádcem. Vydává Večery na dědince nedaleko Dikaňky, stává se uznávaným spisovatelem. Roku 1835 vychází povídkové knihy Arabesky (Něvská KAROLÍNA BARANOVÁ třída, Bláznovy zápisky, Podobizna, později výbor doplní ještě Nos a Plášť) a Mirhorod (Starosvětští statkáři, Taras Bulba, Vij, Vyprávění o tom, jak se Ivan Ivanovič rozkmotřil s Ivanem Nikiforovičem). Literární věda mluví o specifické gogolovské fantastice, která byla na počátku inspirovaná především fantastikou folklórní. Kritik Bělinskij staví Gogola na roveň Puškinovi.
VÁCLAV HELŠUS ZDENĚK KUPKA
žije v askezi, druhý díl Mrtvých duší odevzdává plameni. Roku 1852
ale „malíř“ jdoucí překvapivě pod povrch věcí, tvůrce obdařený
vysílen umírá.
zbystřeným citem pro existenciální stav mysli. A to doslova. Gogol
byl v osobním životě velmi nestabilní a zranitelný člověk. A jako
První české uvedení Revizora proběhlo roku 1865 v Proza-
tímním divadle. Asi nejvýznamnějším českým Revizorem ve
takový našel dost podnětů k tvorbě ve svém vlastním životě…
20. století bylo nastudování pražského Činoherního klubu (1968)
v režii Jana Kačera s Pavlem Landovským v roli Hejtmana
nižší šlechtic, rodák z Ukrajiny. Jaký to protimluv a rozpor vetknu-
a hostujícím O. Tabakovem jako Chlestakovem. Poslední liberecká
tý do vínku citlivému dospívajícímu muži. Na jedné straně „lepší
premiéra Revizora nese datum 1986 a podpis režiséra Petra
člověk“ oprávněný mít o sobě dobré mínění, na straně druhé – po
Palouše.
příjezdu do velkého světa, jaký představuje Petěrburg – někdo
Jeho pohled na svět do značné míry předurčil jeho původ:
podřadný a přehlížený. Rozpor mezi touhou a vědomím sebe sama na straně jedné, a realitou a chováním okolí na straně druhé byl
GOGOL MEZI SATIROU A EXISTENCIALISMEM
mu osudově předurčen. Po smrti otce Gogol v Petěrburgu jen těžko hledal byť špatné zaměstnání a protloukal se bez peněz závislý na
Poukazovat na satiričnost Gogolova Revizora je nošením
rodině a na přátelích. Ty tam byly velké plány, očekávání, která
sov do Athén. Zvlášť v zemi, kdy je možné vydávat se za zaměstnance
si vysnil už na škole… Ale existují i další souvislosti. Jako chlapec
ministerstva a oblétat na vládní náklady polovinu zeměkoule, a zej-
zažil nedaleko svého rodiště jakousi „hru na Petěrburg“, která se
ména v době, kdy jsou i politické strany nuceny prohlašovat boj s ko-
čas od času odehrávala v příbytku někdejšího Petěrburčana. Gogol
rupcí za svou prioritu… Nesmějeme se Rusku 19. století. Nám stejně jako autorovým současníkům patří replika: „Komu se smějete? Sami sobě se smějete.“… Gogolova satira funguje vždy a všude, tady a dnes obzvlášť. Přesto by bylo škoda vidět Revizora pouze jako satiru. Gogol nejen jako dramatik, ale možná především jako autor Petrohradských povídek proslul vedle schopnosti vykreslit prostředí, pročež ho obdivovali zastánci realismu, také darem čehosi, co by šlo nazvat smutnou groteskou: hyperbolizovaným pohledem na realitu malých lidských životů, za jejichž malostí a směšností se často skrývá něco tragického a příznačného pro moderní dobu. (Ostatně za nejlepšími groteskami se vždy skrývalo i něco vážného – vzpomeňme na Chaplina.) „Smích skrze slzy,“ říká se někdy o Gogolově literatuře, V. G. Bělinskij konstatuje, že „jeho povídky jsou směšné, když je čtete, a smutné, když je přečtete…“ Tedy nikoli pouze humorista, ne jen kritický satirik,
ŠTĚPÁNKA PRÝMKOVÁ LENKA LANGOVÁ
TOMÁŠ DIANIŠKA JAKUB ALBRECHT
MICHAL MALÉŘ ZDENĚK KUPKA
JAKUB KABEŠ TOMÁŠ VÁHALA
PŘEMYSL HOUŠKA TOMÁŠ VÁHALA VÁCLAV HELŠUS MARTIN STRÁNSKÝ JAROMÍR TLALKA
od mala viděl lidi toužící po velkoměstě snažící se chovat se nad své
NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL REVIZOR
poměry, hru na metropoli v podmínkách provincie. Kolik místních figur odpozoroval a kolik si v Revizorovi vymyslel, se nedovíme, ale
Překlad ................................................... Zdeněk Mahler
paralela mezi profesorem historie vyloučeným z lycea, jež Gogol
Režie ...................................................... Ivan Krejčí
navštěvoval, a mezi strachem z učitelů – volnomyšlenkářů v kome-
Scéna ..................................................... Milan David
dii Revizor, přímo praští do očí. Atmosféru strachu zažil Gogol na
Kostýmy ................................................ Marta Roszkopfová
vlastní kůži – byl jediný, kdo se odvážného profesora, který se při
Dramaturgie ......................................... Tomáš Syrovátka
přednáškách nevyhýbal tématům současného světa, zastal.
Bylo by hodně polopatistické a scestné srovnávat Gogola se
Osoby a obsazení
samotným Chlestakovem. Ale na druhou stranu je možné, že si Gogol
Hejtman ................................................ Václav Helšus
opravdu dělal trochu legraci sám ze sebe, když se vysmíval méně
Anna, jeho žena .................................... Štěpánka Prýmková
lichotivým stránkám své osobní historie. Podobně jako Chlestakov
Marie, jeho dcera ................................. Lenka Langová
byl v Petrohradě úředníkem a nikam vysoko to nedotáhl. Podobně
Bobčinskij .............................................. Jakub Albrecht
jako Chlestakov měl o sobě lepší mínění, než jaká byla realita jeho
Dobčinskij ............................................. Tomáš Dianiška
mládí ještě před spisovatelskou kariérou. Tehdy měl také velké plány,
Chlestakov ............................................. Zdeněk Kupka
nedařilo se je ale realizovat. Stejně jako Chlestakov si musel půjčovat
Osip ....................................................... Michal Maléř
a nemíval z čeho vracet. I on zažíval pokořující cesty domů, kam
Soudce Ljapkin Ťapkin ......................... Jaromír Tlalka
nevozil peníze rodině, ale naopak musel žádat o pomoc. Jaký plán má
Ředitel nemocnice Zemljanika ............ Přemysl Houška
Chlestakov, když sedí v hostinci bez peněz, bez naděje na výdělek,
Ředitel pošty Špekin ............................ Jakub Kabeš
a přesto žije na dluh, nic nedělá, nikam nejede. Jakoby uvízl v bezčasí,
Ředitel školy Chlopov .......................... Martin Stránský
uprostřed cesty nikam – jako člověk, který jen stále před něčím ujíždí,
Žena ředitele školy ............................... Jana Hejret-Vojtková
ale nakonec už nemá kam a za co. Nepřekvapí asi, že Gogol sám celý
Obchodník Abdulin ............................. Jindřich Khain
život hodně cestoval, pryč z Ruska nadýchnout se, zpět k domovu, bez
Číšnice ................................................... Barbora Mottlová
nějž nelze žít. Hraniční zkušenost. U Gogola dospěla až k náboženskému
mysticismu, k němuž se na konci života utekl. Chlestakov končí jako
Doktor ................................................... Jindřich Khain
muž bez tváře (nebo muž tisíce tváří) – na místo náboženské mystiky
Náčelník policie Svistunov .................. Tomáš Váhala V dalších rolích ..................................... Lukáš Trojan
se v Revizorovi (kterého psal Gogol ještě ve svých mladších letech)
Pavel Diviš
vrší groteskní hyperbolizace až ad absurdum. Jako by ho zajímalo jen
Jaroslav Němec
nepravděpodobné, protože pouze v nepravděpodobnosti se odkrývá pravda, pravděpodobnost je povrchní a slepá…
Inspice a nápověda ............................... Přemysl Houška
Chlestakov se ale vymyká žánrovým komediálním figurkám
podvodníčků. Byť je to prototyp hochštaplera, nafoukaného floutka
Premiéry 26. a 27. dubna 2013 v Šaldově divadle
a líného vyžírky, je také něco navíc: je zosobněním člověka roz-
nejdřív ho připraví o rozum, říká Hejtman. Návštěva domnělého
polceného mezi vysokým míněním o sobě samém a prachbídnou
revizora přivede postavy stejnojmenné hry do hraniční situace,
realitou, kterou zažívá. Je ztělesněním touhy po lepším světě. Možná
která otřese jejich životní i vnitřní existencí…
i proto, že je v něm něco z mučivých sebeobviňování samotného
Gogola. Zdůrazněme, že Gogol sám tvrdil, že Chlestakov není pod-
lidského individua – s otázkami strachu, úzkosti, touhy po poznání
vodník, rozhodně ne podvodník z rozhodnutí, ale že sám uvěří, že je
smyslu života apod. V hraničních dobách lidských dějin, kdy se
tím, co říká. Těžko s touto interpretací vystačit pro všechny situace
společnost dostává do krize, kdy se ztrácí vize budoucnosti, kdy je
hry, jimiž Chlestakov prochází, ale promítneme-li si před sebou tuto
nalomena důvěra lidí ve stát, ve spravedlnost, kdy narůstá pocit,
postavu viděnou Gogolovýma očima, vyroste před námi dráždivá
že není dovolání a zhoršuje se vymahatelnost práva, v takových
situace člověka, který náhle zažívá svět nikoli takový, jaký obvykle
dobách dosahuje celospolečenská skepse existenciálního rozměru:
je, ale takový, jaký by si ho přál mít, takový, jaký by podle něj být
je mučivě pociťována většinou z nás jako optika našich vlastních
měl. Vzhledem k tomu, že je to představa neoprávněná, je za ní cítit
životů a perspektiv. V takové době, jakou žijeme, je Gogolův Revi-
typický gogolovský groteskní škleb, ale přes to všechno je Chlestakov
zor víc než jen kritikou poměrů, víc než jen satirou. S rozšiřující se
taky postavou s existenciálním rozměrem nespokojenou s vlastním
skepsí stává se satira stále víc vyjádřením našich existenciálních
životem a zoufale toužící po lepším větším světě. Oč méně si lepší
pocitů, při nichž tuhne cynický úsměv na tváři…
Existenciální pocity obvykle spojujeme s osobním životem
osud zaslouží, o to je komičtější a tragičtější postavou zároveň…
tos
Chlestakovův příjezd do zapadlého městečka zapůsobí
jako ničivá bouře, která převrátí poklidné životy zdejších obyva-
IVAN KREJČÍ
tel naruby. Vyzdvihne je do nebe, aby je v zápětí srazila do bahna ponížených a podvedených. Když chce Bůh člověka potrestat,
Narodil se v Opavě roku 1966. Absolvoval DAMU v roce 1996
inscenací M. J. Lermontova Maškaráda v ročníku J. Kačera a I. Rajmonta. Po krátkém stipendijním pobytu v Klicperově divadle v Hradci Králové nastoupil angažmá do Slováckého divadla v Uherském
MICHAL MALÉŘ
Hradišti. V letech 1999–2001 byl uměleckým šéfem Městského divadla v Karlových Varech. Do roku 2005 byl na volné noze a režíroval pohostinsky v Opavě a Ostravě. Od roku 2006 je uměleckým šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě. Vybrané režie: A. P. Čechov – Racek, Višňový sad, E. O´Neill – Smutek sluší Elektře, P. Marber – Na dotek, M. Ravenhill – Polaroidy, W. Shakespeare – Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Hamlet, T. Rychetský – Nevinní jsou nevinní, T. Vůjtek – Ubohý večer, S nadějí i bez ní, J. Topol – Kočka na kolejích, G. Tabori – Goldbergovské variace, L. Klíma – Lidská tragikomedie.
Technická spolupráce Light designer....................................... Svítí ....................................................... Vedoucí zvukař ..................................... Zvukař ................................................... Jevištní mistr ......................................... Rekvizity ............................................... Vlásenky ............................................... Vedoucí výroby scénických kostýmů ....
Pavel Hejret Pavel Košek Miloš Vondráček Karel Korous Petr Ottl Danuše Klosová Iva Šebelíková Taťána Hrustinczová
Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla Užitá hudba: Sat (T. Lato, T. Kukurba / Ar. Boban Marković), Magija (F. London / B. Marković), Boban i Marko (B. a M. Marković), Biseri Srbije v podání Boban i Marko Marković Orkestar a Legényes, legenyes (Besh o Drom). Hudba v představení užita na základě licence OSA. www.saldovo–divadlo.cz
© 2013 / Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení, Krátkého 1, Praha 9. Náklad: 1 000 ks /cena 23 Kč Ředitel: MgA. Martin Otava Šéf činohry: Michal Lang Redakce: Tomáš Syrovátka Grafika: Ondřej Brom, Pavel Dušek Fotografie: Leoš Skokan Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR. www.saldovo-divadlo.cz, www.evstupenka.cz Mediální partner představení
VÁCLAV HELŠUS
www.saldovo–divadlo.cz
