11/2009
LISTOPAD
Nezapomeňte snít! Mamma HELP partnerem projektu Medicacom Jak se změní invalidní důchody v roce 2010 Zapište si do diáře V listopadu 1999 se narodil Mamma HELP, je nám deset let!
zlom.indd 1
8.11.2009 23:31:07
SLOVO DO DUŠE
Nezapomeňme snít Jistě vám taky chodí různé emaily, v nichž čtete moudré rady, jak správně žít. Některé vás osloví, souzní s vašimi myšlenkami. A tak i já pod vlivem článku, který mne oslovil, pouštím svoje myšlenky jen tak se proběhnout… Některé věci cítíme, některé víme, ale dokud je nepojmenujeme, jsou jakoby neviditelné. Možná i vy si uvědomujete, že žijeme mnoha různými životy – rodinným, společenským, pracovním, kulturním, jen ne tím osobním. Co to vlastně je? Jak by měl vypadat? Ta první půlka našeho života je pro nás pro všechny zřejmě daná. Vychodíme školu, najdeme si práci, vdáme se, máme děti, zařídíme bydlení…A ta druhá? Obyčejně začíná takzvanou krizí středního věku. Děti vyletí z pomyslného hnízda a my hledáme, čím bychom to prázdné místo zaplnily. Žijeme dál pro své rodiny, ale někdy od nich moc očekáváme. Povídání, sdílení, pochopení, společný čas…Ne vždy nacházíme pochopení. Ale napadlo vás někdy, že chápat toto všechno mohou především vaše přítelkyně? A jak je to s našimi sny? Někdy jsme je obětovaly druhým, ale oni teď nejsou schopni naplnit náš život, jak bychom si přály a jak možná stále tajně doufáme…A máme vůbec ještě nějaké sny? Vzpomínáte, v dívčím věku jsme jich měly – jen jsme většinu z nich postupem času nahradily úkoly. Píšeme si harmonogramy, abychom ty úkoly dokázaly splnit. Jen ty sny jsme si zapomněly zapisovat a to je zřejmě chyba! Jak se mohou naplnit, jednou, až na ně třeba dojde? Není lepší mít pořád nějaké v zásobě a odvážně je pojmenovávat, nebát se posměchu okolí, živit je, aby mohly vyrůst a uskutečnit se? Při hodinách asertivity s MUDr. Tomášem Novákem jsem byla překvapená, když jsem si uvědomila, jak moc naše spokojenost a štěstí závisí na tom, jestli jsou šťastní a spokojení naši nejbližší. Že vlastně náš pocit štěstí závisí hlavně na druhých. Jak těžké pro většinu z nás bylo odpovědět na jednoduché otázky: co nám udělá radost, kdy jsme šťastné, co uděláme pro sebe, abychom si udělaly radost. Dlouho trvalo, než se pan doktor dočkal uspokojivé odpovědi. Přesto, že kurz asertivity jsme absolvovaly už před lety, stále z něj čerpám. A snažím se přemýšlet a poznávat samu sebe. Dá to práci, věřte mi. Jen drobný příklad, s nímž se možná ztotožní i některá z vás. Někdy se ve snaze ,,udělat něco pro sebe“ vrhneme do množství aktivit, které zpočátku považujeme za to pravé, co pro sebe chceme. Vždyť přece i ty ostatní chodí na kosmetiku, do divadla, dělat si pravidelně gelové nehty… A tak se objednáme na masáže, kosmetiku, přihlásíme se do nějakého kurzu, seženeme si i ty lístky do divadla – a může se nám stát, že jen roztočíme další kolotoč. Že naše „chci“ se stalo převlečeným „musím“. 3
zlom.indd 3
8.11.2009 23:31:17
Měly bychom si uvědomit, že k poznávání sebe sama je důležité dokázat být sama se sebou. Někdy to nemusí být příjemné. Mohou se začít ozývat různé zasunuté myšlenky, na které dřív nebyl čas. Často nemáme ani čas se ztišit, zastavit, naslouchat. A pak možná přijde zastavení z donucení, jako je nemoc. Mockrát se mi ženy v rozhovoru svěřily s tím, že nebýt nemoci, nedokázaly by se zastavit. Právě v nemoci, kdy byly donuceny zpomalit, měly čas zamyslet se nad svým životem, přehodnotit jej a někdy došly k poznání, že chtějí některé věci ve svém životě změnit. Až překvapivě často slýchám paradoxní věty o tom, že jim nemoc možná víc dala, než vzala. Bývá to poznání sama sebe, hodnot, přátel, navázání nových vztahů a přátelství. Vždyť i v lidové moudrosti se praví, že všechno zlé je k něčemu dobré. Ať už jsme toužily malovat, učit se jazyky, cestovat, zapsat se na tanec, nebo zase jezdit na koloběžce…. cokoliv. Máme před sebou možná druhou polovinu života, možná jen čtvrtinu a možná jen několik let. Ale svůj život máme jen ve svých rukou a záleží jen na nás, jaká ta další část bude. Věřím, že teď stejně jako já berete do ruky pero a začínáte psát svůj seznam snů. A že už netrpělivě očekáváte a vyhlížíte jejich naplnění. Těším se na to, až mi od vás začnu docházet zprávy, jak se učíte tango, břišní tanec, japonsky a nebo jak jste vyrazily do pouště na velbloudu. Vykašlete se na „musím“, bacha i na to převlečené a začněte říkat, ale hlavně dělat co opravdu CHCETE!!! Vaše velblouda sedlající Zrnko, co se v poušti rozhodně neztratí!!! (A kdyby jo, tak jen proto, že CHCE!)
Mých 10 let s Mamma HELPEM Jmenuji se Olga Růžičková, je mi 47 let. V listopadu 1999 jsem se stala na první valné hromadě zakládající členkou sdružení Mamma HELP. Zúčastnila jsem se jí vlastně ze zvědavosti, na pozvání MUDr. Václava Pechy a Jany Drexlerové. DOBŘE JSEM UDĚLALA! Téměř od začátku vzniku naší organizace jsem její aktivní členkou. Tehdy, na počátku, jsme byly všechny hodně aktivní. Těšilo nás budovat zázemí pro sebe, i pro ostatní ženy. Navštívily nás jich od té doby tisíce, ale o tom jsme tenkrát nemohly mít ani tušení. Uvědomovaly jsme si ale, že vzniklo úžasné a pestré společenství žen různého věku a různých profesí, pocházejících z nejrůznějších koutů republiky i světa, které se vzájemně potřebovaly, podporovaly, doplňovaly, učily, pomáhaly si. Internet byl ještě u nás skoro v plenkách a potřebné informace k diagnóze rakovina prsu, lymfedém 4
zlom.indd 4
8.11.2009 23:31:17
a jiné nebyly tak snadno dostupné jako dnes. Hltaly jsme všechno, co nám mohlo prospět či pomoci pochopit svou nemoc, její léčbu a zmírnit fyzické i psychické následky. Dnes je běžné získat informace na mnoha zdravotních serverech i výběrem z řady brožur i odborných knih, přesto věřím, že osobní kontakt se stejně postiženou komunitou poskytuje nemocným ženám další rozměr. Můžete najít směr i způsob, jak žít dál. Uplynulo – neuvěřitelně rychle – už deset let. Z Mamma HELPU, který mohl vypadat zpočátku jako další pacientský klub, se stala nezisková organizace na profesionální úrovni, s celostátní působností. Předpokladem tohoto rozvoje i úspěchu je neustálé vzdělávání žen, které dnes ve sdružení pracují, většinou jako laické terapeutky, a to nejen v oblasti psychologického výcviku. Já sama jsem se mnohé naučila také v kurzu práce na PC, kurzu pro účetní v neziskových organizacích, v kurzu první pomoci, v kurzu fundraisingu (způsoby získávání peněz pro neziskové organizace). Hodně se učím běžnou praxí. V Mamma HELPU je tolik možností – každý projekt je jiný a vyžaduje jiný způsob práce, komunikace, Různorodost mne obohacuje a baví. Jsou aktivity vážnější i veselejší. Snažíme se, aby všechno, co děláme, přinášelo jak členkám sdružení, tak klientkám našich center užitek, aby se k nám rády vracely, aby také je samotné bavilo spolupracovat. Za to, čím Mamma HELP dnes je vděčíme vlastní práci a píli, ale především naší ředitelce Janě Drexlerové, vizionářce, která z ničeho vydupala organizaci s MH centry v šesti městech: Praze, Brně, Plzni, Hradci Králové, Zlíně a Přerově. Vážím si jejích nápadů, pracovitosti, daru empatie, schopnosti přesvědčit své spolupracovnice a spolupracovníky, že dokážeme i zdánlivě nemožné, schopnosti přesvědčit co nejširší okolí o smysluplnosti existence naší organizace. Výsledky hovoří samy za sebe. Jsem, Jano, ráda, že jsme na sebe v životě natrefily. Bilancuji svůj život s Mamma HELPEM po deseti letech jako šťastnou volbu. Potkala jsem mnoho skvělých kamarádek, které mi rozumějí, mají mne rády tak jako já je. Znají mne dobře a poznají, kdy mi není dobře a kdy je mi dobře nesmírně. Jsou tolerantní, chápavé. Jsou milé. Ve sledu událostí jsem si ani neuvědomovala, jak moc mi sounáležitost k Mamma HELPU pomáhá, jak mi zvedá sebedůvěru. Dnes vím, kolik jsem se toho za ta léta naučila a jak se mi rozhodně zpestřil život. Šestého ledna 1999 jsem byla operována pro rakovinu prsu. Přesně pět let před tím pro hemangiom v mozku (nezhoubný krevní nádor na cévě, pokud se neodstraní, zahubí vás taky). Tehdy, v roce 1994 mi bylo necelých 32 let. Musela jsem se poprvé v životě vyrovnávat se závažnou diagnózou a pooperačními následky. Nebylo to lehké. Nález v blízkosti řečového centra způsobil, že jsem se probrala z narkózy bez schopnosti mluvit. 5
zlom.indd 5
8.11.2009 23:31:18
Dlouhodobou rehabilitací řeči i dalších schopností (poruchy paměti, soustředěnost, pohyb pravé ruky, celková koordinace) jsem se pomalu přibližovala „normálu“. Únava, vyčerpanost a časté bolesti hlavy se ale staly ve větší či menší míře součástí mého života. S neustálou únavou se časem objevily deprese. Začal koloběh: únava – deprese, deprese – únava. Přestala jsem se smát, nic mne netěšilo. Měla jsem problém, který jsem nemohla neřešit. V Helpu jsem kdysi zaslechla též o nemocech štítné žlázy v souvislosti s únavou. Nechala jsem se vyšetřit endokrinologem. Začala jsem brát léky na sníženou funkci štítné žlázy. Stav se nezlepšoval. Neuroložka mi doporučila užívat antidepresivum, aby se mi zvýšila hladina serotoninu. Je to hormon „štěstí“, který si má tělo vyrábět samo. Někdy je třeba tělu pomoci. Lék užívám asi rok. Nevím, zda je to medikací nebo shodou okolností, ale můj stav se výrazně zlepšil. Už se zase těším ze života, jsem po patnácti letech živější, únava o sobě dává sice vědět, ale není tak destrukční… Vím, že tělo musím stále poslouchat, řekne si své – ale všechno je snadnější. Přes všechny tyto peripetie jsem nevzdávala práci pro Mamma HELP. Jeho tolerantní zázemí jsem opravdu potřebovala. Když jsem v roce 1999 v MH centru začínala, nepřišla jsem pro psychickou podporu, ale z důvodu být prospěšná, pracovat pro sebe i pro ostatní. Měla jsem pocit, že jsem svůj osud přijala, vyrovnala se s ním. V těžkých chvílích jsem si pomáhala hudbou, dokonce mne překvapil vlastní humor. Obě své vážné nemoci jsem psychicky ustála. Jenom chronická únava mi dávala o to víc zabrat. A měla jsem ještě druhý problém – ocitla jsem se v plném invalidním důchodu hodně mladá, ve dvaatřiceti letech. Příležitost alespoň jedenkrát či dvakrát týdně pracovat v pražském MH centru mi přinášela možnost styku s lidmi a alespoň nějakou malou seberealizaci, aby se můj život neskládal pouze ze střídání odpočinku s péčí o domácnost a s pravidelnými návštěvami lékařů. Od Helpu jsem pomoc sice vědomě nežádala, ale dostalo se mi jí vrchovatou měrou. Pracovat a poznávat spoustu nových zajímavých lidí, hovořit s nimi je dodnes vlastně také mojí řečovou a paměť trénující rehabilitací. Resumé: Na nemoc mohu být naštvaná, třeba mi něco v životě pokazila, ale také ji mohu přijmout a podívat se, jaké nové cesty mi pootevřela, co mi dala. Nic v životě není černobílé. Svůj život si můžeš plánovat jak chceš, osud ti ho zřejmě změní. Zbývá to akceptovat a zařídit se podle toho – a snažit se o štěstí. Život mne zavál jiným směrem. V Mamma HELPU se cítím šťastně jako ve své rodině. Děkuji za to. Vaše Ola R. 6
zlom.indd 6
8.11.2009 23:31:18
LISTÁRNA
Žijeme naplno
V
týdnu od 10. do 17. října naše skupina mammahelpek žila skutečně naplno. Františkovy Lázně se na čas staly naším domovem. Byla jsem na své první rekondici, která mi přinesla nečekaný, fantastický zážitek. Ve svých 73 letech jsem prvně v životě proplula toboganem! Překonala jsem svou obavu a bázeň a dala se přesvědčit od Janičky a ujížděla tou obavy vzbuzující rourou a v zatáčkách dosahovala nepředvídanou fantastickou rychlost. Byla jsem šťastná, cítila jsem se mladá, spokojená. Celý týden jsme všechny žily naplno již od rána. Někdy za deštíku, nebo dokonce mírného sněžení jsme začínaly den v barevném podzimním parku příjemnou rozcvičkou. Stále se mi vybavují překrásně zbarvené listnáče, stromy a keře a průčelí našeho lázeňského domu Melodie, zkrášleného červenými muškáty a zelenými okenicemi. Po bohaté snídani jsme si užily dvouhodinovku v bazénu v Aquaforu. Opět jsme měly báječné cvičení pod vedením Helenky a využívaly jsme vířivky, vodní masáže, teplé a příjemné vody, zaplavaly jsme si a pohyb ve vodě nás velmi, velmi uspokojoval. Jitka vše filmovala a naše akvabely byly přímo neuvěřitelné. Také jsme dopoledne i odpoledne trávily čas na různých lázeňských procedurách. Po dobrém obědě jsme chvilku odpočívaly a opět na nás čekal nějaký program – cvičení, vycházky, výlety. Viděly jsme hrad Seeberg s krásnou expozicí porcelánu a charakteristikou zemědělských usedlostí Chebska, rovněž návštěva půvabného hradu Loket nás velmi potěšila, podívaly jsme se také do Chebu. I večery jsme trávily velmi příjemně. Byly jsme v divadle, na Travesti show, která nás ohromně pobavila. Mluvily jsme spolu, vyměňovaly si informace o naší momentální životní zkušenosti, povídaly jsme si o svých milovaných v rodině, hlavně o vnoučatech a právě narozenou vnučku Broni jsme přivítaly na svět přípitkem… Milá Marcelko, Zdeničko, Jano, Boženko, Martino, Liduško a krásná Jitko, ozdobo naší skupiny – a vlastně všechny ostatní dívenky, díky za Vaši milou společnost. Mé velké poděkování patří milé Janičce, se kterou jsem sdílela manželské lože a bylo mi s ní báječně. Nasmály jsme se a povídaly od srdce k srdci. Naše velké poděkování patří především Haničce Jírovcové a Helence Dvořákové za veškerou péči a starost o náš pobyt a samozřejmě i personálu lázeňského domu Melodie. Celý rekondiční pobyt měl jen jednu chybu a to, že nastala sobota a my jsme se loučily a rozjížděly se ke svým milým domů. Rády bychom ještě zůstaly. Stále vidím Zdeničku, Jitku a Janičku a mám slzy dojetí, ale bez sentimentu, opravdové, upřímné. Budete mi chybět, milé dívky. Díky, milý Mamma HELPE, že existuješ, díky a za rok zase na viděnou. Mgr. Libuše Nováková
7
zlom.indd 7
8.11.2009 23:31:18
Rekondice ve Františkových Lázních
D
ovolenou jsem už dlouho potřebovala. Téměř dva roky strachu o život, náročné léčby a lítání po doktorech člověka vyčerpává. A proto jsem se rozhodla přijmout nabídku na účast na rekondici, přesto, že jsem si neuměla přesně představit, o co se vlastně jedná. Odjížděla jsem se Zdeničkou autem z Plzně a do krásného hotelu Melodie jsme dorazily jako první kolem poledne, zbytek výpravy měl přijet vlakem. Přivítala nás milá paní recepční, nabídla kávu, ale sotva jsme si sedly do útulné hotelové restaurace, celá výprava dorazila. Po rozdělení pokojů a ubytování jsme se shromáždili v restauraci, kde nám organizátorka celého pobytu Hanka sdělila celotýdenní program a také jsme si vybrali jídla na celý týden. Následovalo představování. Někteří se znali z předchozích rekondic, někteří byli úplní nováčci a po nedávno ukončené léčbě jako já. Já byla nejmladší. Trochu jsem z toho generačního rozdílu měla obavy, ale časem se ukázalo, že naprosto zbytečně. Druhý den začínal stejně jako pak každý následující ranní rozcvičkou v parku, vedenou Helenkou, zkušenou fyzioterapeutkou. Bez mučení se přiznám, že jsem ji absolvovala jednou a pak pokaždé zaspala. Obdivovala jsem všechny, které pravidelně vyrážely v půl osmé cvičit, přestože mrholilo a v druhé půlce týdne dokonce poletoval sníh. Po snídani následovaly předem objednané procedury, některé šly do bazénu v Aquaforu, některé se šly jen tak projít. Dvakrát v týdnu proběhlo také důkladné rehabilitační cvičení s Helčou v tělocvičně pensionu Josef. Každodenní dopolední program se shodoval s prvním dnem (bazén nebo procedury, ve čtvrtek navíc návštěva solné jeskyně), zato odpolední program byl každý den jiný a velice pestrý, nutno dodat, že náročný na organizaci, kterou Hanka zvládla naprosto perfektně! Sobota: procházka po Lázních a samozřejmě nedočkavé ochutnání některých pramenů – já osobně Glauber II. Neděle: procházka po Lázních a seznámení se s lázeňskými domy, kde probíhaly masáže, obklady bahnem, plynové injekce a vše co si kdo objednal. Večer společenská hra Hádej, kdo jsem ( a u nás v pokoji sraz karbaníků). Pondělí: cvičení s Helčou, večer volná zábava. 8
zlom.indd 8
8.11.2009 23:31:19
Úterý: dorazila Broňa z Plzně, která čekala na narození vnučky Anetky, návštěva hradu Seeberg (někdo ho může znát pod názvem Ostroh), večer divadlo – veselohra „Divadelní komedie“. Středa: cvičení s Helčou, návštěva Travesti show „Cirkus Hanky Panky“ v místní restauraci Bažina. Úžasný zážitek, kluci byli dokonalí (nebo spíš dokonalé), všichni se rozvášnili, návštěvníci tleskali nadšením. Čtvrtek: návštěva hradu Loket, večer volný program. Pátek: individuálně návštěva Chebu, přírodní rezervace SOOS nebo hradu Kynžvart, a večer rozlučkový večírek. Vůbec se mi nechtělo v sobotu odjet domů. Strava byla celý týden perfektní, velmi chutná a servírky ochotné. Ubytování moc hezké, i když některé z nás se potýkaly s drobnými provozními problémy jako nižší strop v podkrovním pokoji nebo netekoucí teplá voda v některých pokojích v době, kdy bychom se rádi po náročném dnu osprchovaly, či studené radiátory.(Omluvou vedení hotelu bylo to, že rozvody jsou před rekonstrukcí.) Přestože se v týdnu, kdy probíhala tato rekondice, vystřídala snad všechna roční období (kromě léta…), já jsem si to naprosto užila, načerpala jsem síly, které jsem tolik potřebovala a našla i pár skvělých kamarádek, a zažila spoustu legrace. A myslím, že ostatní si to užily stejně jako já. A některé překonaly samy sebe – musím zmínit Aquaforum, kdy roky jako by nic neznamenaly a i ty nejstarší členky s nadšením sjížděly v zimě tobogán. V podstatě jsem se vracela domů smutná, že se vracím do každodenní reality. Moc za to děkuji a těším se na další rekondici! Jitka Chudáčková, Plzeň Chtěla bych k těmto dvěma skoro totožným příspěvkům do naší listárny dodat jen to, že je napsaly ženy, které s námi jely na rekondiční pobyt vůbec poprvé, nemohly tedy mít dost konkrétní představu, co je tam čeká, a vzhledem k rozdílu jejich věku by se dalo předpokládat, že mohly mít každá poněkud jiné očekávání…Tím víc mě těší, že obě byly spokojené, že jim byla milá společnost ostatních, že je uspokojil program (díky, Hanko a Heleno!), že pochopily, o co při takovém týdenním pobytu jde především – o příležitost užít si to v dobré atmosféře, i když zrovna venku nesvítí sluníčko! A totéž přeju i vám všem, kdo s námi pojedete napřesrok, pokud se nám podaří opět získat dotace a pobyty zajistit. Jana Drexlerová 9
zlom.indd 9
8.11.2009 23:31:19
Mamma HELP partnerem významného projektu Ve Fakultní nemocnici Motol již koncem listopadu odstartuje zcela nový audio-vizuální interaktivní komunikační projekt s názvem Medicacom. Jeho autorem a realizátorem je společnost Onyx Company Vision a my jsme se stali – jako jediná z pacientských organizací – jeho partnery. Medicacom je svým rozsahem, strukturou a pestrostí zcela ojedinělý komunikační nástroj zaměřený na pacienty a návštěvníky zdravotnických zařízení. Jednoduše řečeno, jde o vysílání, které bude poprvé spuštěno ve FN Motol, jež je největší a jednou z nejnavštěvovanějších nemocnic v ČR i v Evropě. V čekárnách ambulancí a v místech s velkou kumulací lidí, jako je například velká vstupní hala, bude umístěno více než 120 LCD obrazovek. „Vysílat začneme nejprve na všech dětských odděleních a do konce tohoto roku pak taktéž v čekárnách pro dospělé. Vysílání bude rozděleno na dětský a dospělý okruh, přičemž do budoucna plánujeme i specifické programy dle odborností ambulancí. Pacienti a jejich doprovod se mohou těšit na zdravotní osvětu, informace z nemocnice, vlídnou českou hudbu a děti samozřejmě na hezké pohádky. Vysílací program je sestaven tak, aby nenudil, ale diváky během čekání zaujal, pobavil a informoval,“ říká Mgr. Gabriela Bártíková, ředitelka společnosti Onyx Company Vision. „Programová smyčka bude dvouhodinová a aktualizována bude každý týden“, vysvětluje. Přínos projektu oceňuje i vedení nemocnice „Velmi mne těší, že projekt nabízí v případě traumaplánu či krizového řízení možnost využít obrazovky jako rychlý informační a navigační systém,“ říká JUDr. Miloslav Ludvík, ředitel FN Motol. Nemocnice navíc může využít pro aktuální informování pacientů on-line fulltextovou spodní lištu i kdykoli během vysílání. „Průměrná doba strávená v čekárnách se pohybuje kolem dvou hodin a proto čekající lidé jistě rádi ocení tento vysílací program,“ myslí si Mgr. Eva Jurinová, tisková mluvší FN Motol. „Nemocnice bude jeho prostřednictvím informovat o všech novinkách a aktualitách, představí se jednotlivé kliniky, metody vyšetření atd. A věřím, že program bude milým a užitečným zpestřením i pro téměř 5 500 zaměstnanců nemocnice,“ dodává. A čím můžeme přispět my? Určitě informacemi o prevenci, diagnostice a léčbě onkologických onemocnění, k čemuž se samozřejmě spojíme s odborníky z těchto oborů, ale jako pacientky nás bude zajímat také například dostupnost a možnosti psychoterapeutic10
zlom.indd 10
8.11.2009 23:31:19
ké podpory jak pro nemocné, tak pro jejich rodiny. Předpokládáme, že větší informovanost o užitečnosti této pomoci vyvolá následně i větší tlak na pojišťovny, které na tomto segmentu péče dosud velmi výrazně šetří. Protože dalšími partnery projektu jsou Krátký film Praha a Mise zdraví, která vznikla pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR, lze předpokládat, že se projekt bude úspěšně rozvíjet. Hned v příštím roce se počítá s jeho rozšířením i do dalších, zejména fakultních nemocnic v ČR. Jeho hlavním přínosem by měl být program šitý na míru přímo pro konkrétní zdravotnické zařízení a jeho pacienty. I vás všechny proto vybízíme, ozvěte se nám se svými nápady, co byste chtěly vy samy ve vaší nemocnici na obrazovkách sledovat.
Co jsem zažila na Medical Fair Brno Central Evrope Už jste někdy měli možnost zavítat na mezinárodní veletrh MEDICAL FAIR BRNO? Já se vám přiznám, že na takovéto akci jsem byla poprvé v životě. Přestože se jedná o mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví, nedovedla jsem si ani ve snu představit tu úžasnou a přátelskou atmosféru, která zde vládla – a nejen v pavilonu, který patřil neziskovým organizacím, které se věnují hlavně sociálním službám a měl svůj mnohé naznačující název Pro tvůj úsměv. Veletrh proběhl ve dnech 20. až 23. října na brněnském výstavišti a já jsem tu s dalšími mammahelpkami strávila – bohužel – jen jeden den. Náš stánek umístěný blízko vchodu pavilonu C byl sice rozlohou skromný, ale přesto si myslím, že zaujal a oslovil mnoho návštěvníků. Potěšilo mě, že nás spousta lidí již znala a věděla o naší organizaci. Moc ráda bych psala o všech těch nádherných výrobcích, které se zde vystavovaly a prodávaly. To ale bohužel nepůjde, už jenom z prostého důvodu, že by místo v tomto čísle bulletinu na vyjmenování všech těch úžasných nápadů nestačilo. Ale přesvědčila jsem se, že pojem „zlaté české ručičky“ určitě platí a tady byl zcela namístě. Tolik krásy a vtipných nápadů se hned tak neuvidí. Určitě se s vámi ale musím podělit o tu nepopsatelnou atmosféru, kterou jsem tu zažila a kterou jsme vlastně vůbec nečekala. Přesto, že spousta návštěvníků a účastníků programu jsou zdravotně postižení lidé, nesetkala jsem se s nikým, kdo by se mračil nebo nějak jinak dával najevo mrzutost ze svého údělu. Právě naopak – ta radost, optimismus a chuť 11
zlom.indd 11
8.11.2009 23:31:19
do života z těchto sympatických lidí přímo vyzařovaly. Mnohý zdravý člověk by jim mohl jejich elán a smysl pro humor závidět a něčemu se od nich přiučit… Bez rozdílu věku byli všichni moc milí a srdeční. Svůj zážitek z Brna jsem popsala proto, abych vyjádřila, jak hodně mně toto setkání dalo a kolik poučení jsem si z něho odnesla. Že člověk může být šťastný a radovat se i z obyčejných maličkostí. A že bychom si měli všichni vážit svého zdraví. Vždyť zdraví je opravdu velmi cenný a jedinečný dar. Proto přeju co nejvíc zdraví nejen vám, ale i těm báječným lidičkám, které jsem na této akci poznala. Jarka ze Zlína
ABECEDA ŽIVOTA A B C D E F G H CH I J K L M N O P R S T U V Z
je ALEJ třešní z jara, alej bílá jako pára. jsou BARVY zahrad v září, i tu kytku čeká stáří. jsou CESTY tam a zpátky, někdy dlouhý, někdy krátký. je DOMOV v tichém koutě, tam kde končí všechny poutě. je EVA, první žena, z ráje pro hřích vyhoštěna. je FALEŠ, sestra zrady, k ní se raděj otoč zády. jsou GESTA, němá slova, za která se všechno schová. jsou HVĚZDY, co se třpytí, střepy slunce, noční kvítí. je CHLÉB náš, živých lánů, naděj chudých, jídlo pánů. je inkoust první řádky, co jsi čmáral do pohádky. je JIZVA v duši skrytá, jizvy život nepočítá. je KÁMEN – nezestárne, jenom člověk to má marné. je LÁSKA, slabé chrání, za peníze není k mání. je MATKA, má nás ráda, i když pláče, i když strádá. je NOUZE, přepych střídá, často po ní chodí bída. je OMYL, to se stává, čekáš pád a přijde sláva. je PRAVDA, maják v bouřích, nikdy oči nezamhouří. je RADOST, malé ptáče, co si jen tak světem skáče. je SMUTEK – kreslí vrásky, někdy zbývá z velké lásky. je TOUHA, voda živá, její pramen v každém bývá. je ÚŽAS dětských očí, nad tím, že se země točí. je horká VŮNĚ hlíny, každý musí mezi stíny. je ZEMŘÍT a tak tedy, zet je konec abecedy ... Z netu poslala Maruška Jiroušková 12
zlom.indd 12
8.11.2009 23:31:19
CO SE DĚLO V MAMMA HELP CENTRECH?
V Brně pořád jedeme na plný plyn Hned první přednášku ,,Potraviny jako lék“jsme z důvodu nemoci Boženky musely odložit. Ale nepřijdeme o ni, jakmile se Boženka uzdraví, určitě si to vynahradíme. Letos jsme se zúčastnily veletrhu Medical Fair poprvé jako vystavovatelé. Využily jsme možnost představit se širší veřejnosti, seznámit je s tím, co děláme v neposlední řadě jsme také využily možnost prodat výrobky, které jsme společně vyrobily převážně v artedílnách. Podařilo se nám prodejem získat skoro 8 000 Kč! Za to, že jsme měly co prodávat a zhostily jsme se tohoto úkolu se ctí, chci poděkovat především Štěpánce z Prahy, která nás několikrát přijela v artedílnách naučit ty pěkné věci vyrábět. Štěpánko, díky za tvoji trpělivost! A nedá mi to, abych se u artedílen nezastavila. Zdaleka to není tak, že by se u nás v Brně sešla taková parta nadšenců do ručních prací! Naopak většina se nechá slyšet často vtipnými průpovídkami o svojí absolutní nešikovnosti a nechuti k takovéto činnosti. Ale nakonec se vždycky zapojíme všechny. Z obyčejného přihlížení se nakonec stává týmová práce. Nadšený výrobce se pak může v klidu soustředit na to, aby si nepřekousnul jazyk, protože někdo třeba začne vytrhávat ubrousek, další se nabídne, že výrobek vyfénuje a další třeba začne natírat barvami, nebo lepidlem a jiná zase popadne žehličku a dokončuje zažehlováním. A práce nás těší a jde nám od ruky. Většinou některá z děvčat donese něco na košt ze svého kuchařského umění, a nebo si pocucáváme dobrého vínka…no prostě jak zpívá klasik- pohoda, klídek, tabáček…Co nevidět se budete moci přesvědčit i na našem webu o tom jak jsme ,,malé, ale šikovné“. Výrobky jsme poctivě fotily. No a pokud jsem vás právě navnadila na naše artedílny, uvítáme vás s otevřenou náručí, protože výrobků budeme k prodeji potřebovat ještě fůru. Firma O2 nás pozvala k prodeji na Vánočním jarmarku, který každoročně organizují pro své zaměstnance. A od 2. prosince budeme mít stánek ve Špalíčku. Určitě se tam za námi zastavte, uvidíte i putovní výstavu fotografií ,,Umíme žít naplno“, na kterých si můžete prohlédnout mammahelpky v kloboucích. Chci také poděkovat všem, kteří nám na náš účet poslali finanční dar. Bohužel dost často se z výpisu dá zjistit jen jméno dárce, a tak nemáme kam zaslat poděkování. Takže alespoň touto cestou posíláme veliké DĚKUJEME! Jana Zrnečková
Zprávy z Přerova V Přerově jsme měsíc říjen pojaly jako Měsíc boje s rakovinou prsu. Měly jsme opět úspěšnou výstavu v INFO centru pro tělesně postižené, kde si zájemci mohli prohlédnout i naše výrobky z artedílen. A samozřejmě jsme přidaly informace o prevenci. Marta k podzimní výstavce udělala okrasné dýně s překrásnou květinovou ozdobou a Dáša, která je stále ještě nemocná, poslala z domova své korálkové výrobky. Nabízely jsme výšivky, obrázky, věnečky a zvonečky a podobně. 13
zlom.indd 13
8.11.2009 23:31:20
Druhou výstavku těchto výrobků jsme měly na Hranickém zámku. K této akci nás pozvala paní Pavelková z Městského úřadu, bylo to u příležitosti Dne oslavy kultury v Hranicích. Právě loni v tomto čase jsme měly v Hranicích přehlídku s klobouky, vzpomínáte? Zřejmě jsme tam zanechaly dobrý dojem, že nás i letos přizvali – udělalo nám to radost a děkujeme! Měly jsme svůj prodejní stůl hned vedle ochutnávky francouzského vína. Lidé se zastavovali a něco i koupili. Hlavně ženám jsme však také rozdávaly naše bulletiny, propagační a informační letáky. Dostaly jsme také od jedné mladé ženy dárek pro naše centrum. Jiná dívka se zase zastavila, aby se zeptala, jak by měla o sebe pečovat, když právě její maminka zemřela mladá na rakovinu prsu. Poradily jsme, potěšily a dodaly jí odvahy. V tomto měsíci jsme stihly také čtyři přednášky na středních školách v Přerově. Reakce mladých dívek byla pokaždé jiná. Na jedné z přednášek posluchačky měly hodně dotazů a vytyčený čas se jim zdál krátký. Doporučily jsme jim, pokud se budou chtít ještě něco dovědět, že mohou ještě kdykoli přijít do naší poradny. Na jiné přednášce zase byla reakce dívek třeba taková, že si připadají příliš mladé a že se jich to ještě přece netýká (byly to dívky ve věku 18 let a více). Vysvětlily jsme jim, že se tyto informace dovídají tak brzy proto, aby se naučily správnému životnímu stylu a něco se o prevenci dozvěděly. Vždyť nové vědomosti mohou také využít k poučení svých matek, sester a podobně. Přesto, nebo právě proto si myslíme, že je to práce potřebná a že prevence není nikdy dost. Z Přerova Jana Čaganová
V poslední době se na nás obrací stále víc klientek s dotazy sociálně právního charakteru. Není divu, sociální situace v rodinách, kde je někdo dlouhodobě nemocný, případně invalidní, není právě záviděníhodná. Navíc se legislativa v sociální oblasti dost často mění, a někdy se v jejím výkladu zcela přesně neorientují ani odborníci. Snažíme se pro vás hledat odpovědi u důvěryhodných zdrojů – na specializovaných portálech v internetu, na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších a přinášet vám aktuální informace.
Příspěvek na péči – jeho užití a kontrola Na dotazy odpověděl doc. Mgr. et PaedDr. Jan Michalík, Ph.D. Osoba, která pobírá příspěvek na péči, je podle zákona o sociálních službách povinna použít jej výhradně k účelu, k němuž byl přiznán, tj. k úhradě služeb péče. Z příspěvku na péči nelze hradit zdravotní pomůcky a dokonce ani doplatky za léky, náklady za benzín apod. Příspěvek na péči je dávkou podle zákona o sociálních službách – a jako takový je určen výhradně na úhradu nákladů sociální péče. Je určen k tomu, aby si občan, který je závislý na péči jiné osoby při zvládání úkonů soběstačnosti a úkonů péče o vlastní oso14
zlom.indd 14
8.11.2009 23:31:20
bu (což jsou právě termíny ze zákona o sociálních službách), mohl z příspěvku uhradit část těchto úkonů – péče, které samostatně nezvládne. A to tak, že si „nakoupí“ služby péče od osoby blízké (tou může být například matka, dcera, další příbuzný), ale i jiné (sousedka, známý apod.). Samozřejmě si může služby zajistit i od registrovaného poskytovatele služeb. Ať už je to pečovatelská služba, denní stacionář nebo třeba osobní asistence. Kontrolou užití příspěvku je pověřen obecní úřad obce s rozšířenou působností, který příspěvek přiznal a vyplácí. V praxi je kontrola dosud výjimečná – úřad vyplácí stovky příspěvků a pracovnice kontrolu provádí jen namátkově (například když vznikne důvodné podezření, že osoba příspěvek pobírající jej používá v rozporu s jeho určením.) Tato osoba je povinna prokázat, kdo (a jakým způsobem) jí péči poskytuje. Zcela určitě to nebude ve formě „paragonů“ – vždyť příspěvek není určen na koupi věcí. Ale ani ty nelze zcela vyloučit – může jít třeba o potvrzení při koupi „pečovatelské“ kosmetiky apod. Rozhodující část z příspěvku na péči však bývá zpravidla použita na úhradu „odměny“ pečující osoby. Přitom částky příspěvku nejsou tak vysoké, aby umožnily uhradit všechny úkony péče, které osoba v daném stupni závislosti potřebuje. V loňském roce jsme prováděli rozsáhlý výzkum podmínek v sociálních službách. Zjistili jsme, že například osoba ve IV. stupni závislosti potřebuje měsíčně až 564 hodin péče a dohledu. Uvážíme-li, že příspěvek na péči činil 11 000 korun (je zvýšen na 12 tis. korun), je jasné, že užití tohoto příspěvku se prokáže velmi snadno – hodinová mzda pečující osoby je méně než dvacet korun…. Shrnuto a podtrženo: kontrola příspěvku na péči je jistě oprávněná a správná tam, kde osoba závislá na péči tuto vůbec nedostává (např. těžce nemocná babička „předává“ příspěvek na péči vnukovi – ale ten se o ni vůbec nestará). V takovém případě je v zájmu nás všech, aby obecní úřad příspěvek pozastavil či odebral. Pokud však o svého blízkého pečujete „obvyklým“ způsobem, nemusíte se kontroly vůbec obávat. Čerpáno ze stránek www.pecujdoma.cz, které vřele doporučujeme všem, kteří se o někoho starají a také těm, o které se někdo stará.
Kdy může být příspěvek na péči snížen či odebrán? Příspěvek na péči je přiznáván z důvodu závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby, bez ohledu na příjmy žadatele či jeho pracovní aktivity. K odejmutí či snížení příspěvku může dojít pouze v případech, kdy dojde ke změně závislosti (ať již snížení či zvýšení závislosti – na základě kontroly nebo žádosti o zvýšení), popř. pokud oprávněná osoba nesplní některou zákonem požadovanou skutečnost (zejména neoznámí poskytovatele pomoci). Jelikož oznámení poskytovatele pomoci, tedy osoby, která zajišťuje potřebnou péči a pomoc je jednou z podmínek vyplácení příspěvku na péči, je právě v případě, že 15
zlom.indd 15
8.11.2009 23:31:20
osoba pečující začne pracovat např. na zkrácený úvazek, nutné hlásit jakékoliv změny, a to v termínu stanoveném zákonem – tedy do 8 dnů. Takže, pokud budou péči o oprávněnou osobu zajišťovat i osoby jiné, než jsou na úřadě nahlášeny, je třeba je dodatečně oznámit na tiskopise předepsaném MPSV – Oznámení o poskytovateli pomoci. Pokud nedojde současně i k jiné změně (např. adresy, způsobu výplaty aj.), není v souvislosti s příspěvkem na péči potřeba již nic hlásit. Na dotaz odpovídala Jana Šťavíková, Magistrát města Brna Tiskopisy, ale i spoustu užitečných informací získáte na webu Ministerstva sociálních věcí: ww.portal.mpsv.cz/forms
Jak se změní invalidní důchody od roku 2010 Tři stupně invalidity zavádí od 1. ledna 2010 zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje současný zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Jde o součást I. etapy důchodové reformy. Nový právní předpis stanoví, že pojištěnec bude invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesne pracovní schopnost nejméně o 35 %. Na míře poklesu pracovní schopnosti bude záviset stupeň invalidity: 1. stupeň se bude týkat lidí, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %. 2. stupeň bude znamenat pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %. 3. stupeň invalidity se bude týkat těch osob, kterým poklesla pracovní schopnost nejméně o 70 %. V souvislosti s tím Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novou vyhlášku, která nově stanoví jak procentní míry poklesu pracovní schopnosti tak i náležitosti posudku o invaliditě. Jde o vyhlášku č. 359, která byla publikována ve Sbírce zákonů ze dne 20. října 2009 a tento předpis nahradí dosavadní vyhlášku č. 284/1995 Sb., včetně příloh č. 2 – 4. Vyhláška z roku 1995 už nebyla v souladu s aktuálními poznatky o dopadech zdravotních postižení na pracovní schopnost. Vyplývá to i z odborných podkladů České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČSL JEP). Podle nich prognózu řady dříve nepříznivých stavů zlepšují nové a včasné lékařské metody v oblasti diagnostiky a léčby. Moderní medicína rovněž zmenšuje negativní důsledky a přispívá ke zlepšení kvality života a ke 16
zlom.indd 16
8.11.2009 23:31:20
zvýšení schopnosti pracovního uplatnění. ČSL JEP, v čele s profesorem MUDr. Jaroslavem Blahošem, Dr.Sc., jako garantem odborné problematiky, se posuzováním zdravotního stavu, pracovní schopnosti a funkčních schopností pro jednotlivé okruhy zdravotních postižení detailně zabývala cca 3 roky a využívala při tom aktuální lékařské metody. Poznatky ČSL JEP proto MPSV implementovalo do nové vyhlášky o posuzování invalidity. Ta mimo jiné zavádí pozitivní přístup k zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti, včetně vymezení zcela mimořádných podmínek pro výdělečnou činnost. Posiluje i právní jistoty posuzovaných pojištěnců, protože stanovuje náležitosti posudku jako výsledku posouzení zdravotního stavu, poklesu pracovní schopnosti a invalidity. Cílem vyhlášky není ušetřit na osobách se zdravotním postižením. Podstatou změny je po cca 15 letech poskytnout klientům systému důchodového pojištění a posudkové službě sociálního zabezpečení moderní právní předpis, který respektuje pokroky v medicíně. Stejně jako není dnes možné diagnostikovat a léčit podle poznatků lékařské vědy z roku 1995, není možné posuzovat zdravotní stav a pracovní schopnost na základě patnáct let starých znalostí. Štěpánka Filipová, vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV
Parametry pro výpočet důchodu v roce 2010 Všeobecný vyměřovací základ za rok 2008 je 23 280 Kč, přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 pak 1,0184. Ve středu 16. září o tom rozhodla vláda. Uvedené údaje jsou nezbytné pro výpočet důchodů v roce 2010. Výše těchto ukazatelů vychází z vývoje české ekonomiky v předchozím období. Každým rokem je stanovuje vláda na základě údajů z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Všeobecný vyměřovací základ zákon definuje jako výši průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za kalendářní rok. Přepočítací koeficient je podle zákona podílem průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za první pololetí roku 2008 a 2009. Velmi zjednodušeně řečeno tak jde o koeficient, který příjmy v uplynulém období zhodnocuje na příjmy v současné době. Vláda se zabývala také valorizací důchodů. Rozhodla ale, že se důchody nezvýší, protože nebyly splněny zákonné podmínky. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se mají důchody valorizovat v případě, že index růstu spotřebitelských cen a třetiny růstu reálné mzdy je alespoň 2 %. Celkový růst byl však pouze 0,9 %. K valorizaci důchodů tak od 1. ledna 2010 nedojde a nezvýší se ani související příplatky k důchodu 17
zlom.indd 17
8.11.2009 23:31:21
podle odškodňovacích předpisů. Zachovány zůstanou i tzv. redukční hranice, tedy částky redukující při výpočtu důchodu výši osobního vyměřovacího základu. Budou stejné jako v letošním roce, tj. 1. redukční hranice 10 500 Kč a 2. redukční hranice 27 000 Kč. Důchod si nyní může orientačně vypočítat každý, a to pomocí důchodové kalkulačky na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí na adrese http://www.mpsv.cz/cs/2435.
ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE
Program MHC Praha čtvrtek, začátky od 15.00 nebo 17.00 hod.
5. 11. 17:00 Znáte své laboratorní hodnoty? Pokud nevíte, jak se ve výsledcích z laboratoře orientovat, přijďte na přednášku MUDr. Lucie Hubičkové z FNKV 12. 11. 15:00 Arteterapie se Štěpánkou – přijďte se něco nového naučit a pomoci nám vyrábět předměty na benefiční prodej POZOR: 19. 11. máme zavřeno – jsme na celostátní poradě 26. 11.17:00 Přednáška výživové poradkyně Theodory Toulcové. Poradí nám jak na hubnutí a co všechno máme při stravování dodržovat 3. 12. 15:00 Arteterapie se Štěpánkou – přijďte se něco nového naučit a pomoci nám vyrábět předměty na benefiční prodej 10. 12. 16:00 VÁNOČNÍ BESÍDKA – tradičně v přízemí budovy HAMU na Malostranském náměstí, nezapomeňte na jeden dárek pod vánoční stromeček. Každá přineste nějakou mňamku, ať si užijeme hezkou vánoční pohodu. 17. 12. 15:00 Arterapie se Štěpánkou – chcete si vyrobit na poslední chvíli nějaký vánoční dáreček? (určitě zavolejte Štěpánce a domluvte se s ní dopředu!
Tělocvična Pondělí 15.00 a 16.30 Rehabilitační cvičení s Helou Středa 16:30 Tai chi s Ivou Lhotskou – začínáme 4. 11. NOVINKA! (svoji sestavu rozdělila Iva do několika kratších částí, aby se je mohl naučit každý, kdo bude mít chuť. Na závěr procvičí energetické dráhy orgánů.) 18
zlom.indd 18
8.11.2009 23:31:21
Čtvrtek 14.00 a 15.30 Jóga s Irenou. Čtvrtek 19.00 Hodina stepu s Renatou Brožovou. Přijďte i vy, co chcete teprve začít! Sobota 24. 10. 9.30 Cvičení s Hankou Vránovou – dvě hodiny rehabilitačního a relaxačního cvičení s přestávkou na občerstvení (konec kolem 11.45)
Internetová kavárna/čajovna Mammanetka Zatím není v provozu, omlouváme se – počítače už máme, ale čekáme na naše velké stěhování a přemístění do dalších, nově získaných prostor.
Výlety 12. 12. Tradiční předvánoční vycházka do Klokočné ke Korytu (mají tam úžasné steaky na grilu na otevřeném ohni). Sraz na Hlavním nádraží v 8:45 před pokladnami, odjezd vlaku v 9:19. Pojedeme do Říčan a pak pěšky do Klokočné, což je asi 6 až 7 km. Odjet pak můžete z Klokočné příměstským autobusem, nebo s námi dojít pěšky na vlak do Mnichovic.
Personální poradna pro mammahelpky Každou středu od 17.00 – po předchozím objednání na tel. 272 731 000 – vám zajistíme konzultaci s personalistkou ing. Michaelou Škodovou (bezplatně.) Praktická pomoc při hledání zaměstnání, zvládnutí změny oboru, pozice, pracovního nasazení a stylu. Orientace na portálech pracovní nabídky a poptávky, sestavení životopisu, příprava na vstupní pohovory. Nabídka je vhodná i pro mimopražské mammahelpky, zavolejte nám předem a domluvte se i na případném noclehu! POZOR: MHC Praha má od 21.12. do 3.1. 2010 zavřeno!
Program MHC Brno středa, začátky od 14.00 hod. 11. 11. Vypravíme se na Náměstí Svobody na ochutnávku Svatomartinského vína 19
zlom.indd 19
8.11.2009 23:31:21
18. 11. Artedílna – ubrouskování, malování na trička, textil, hedvábí, každý, co jej baví nejvíc POZOR: 19. 11. máme zavřeno – jsme na celostátní poradě 25. 11. Cestovatelské okénko – Chorvatsko 2. 12. Vernisáž fotografií ,,Umíme žít naplno“a zahájení prodeje na Vánočním jarmarku ve Velkém Špalíčku. Koupit si naše výrobky a podpořit tím naše centrum můžete až do 5.prosince 16. 12. Vánoční besídka
MHC Hradec Králové pokud není uvedeno jinak, programy začínají ve 14 hodin 5. 11. 16:00 Návštěva Dne otevřených dveří knihovny města Hradec Králové. ,,Jak vyhledávat informace“ (v rámci týdne vzdělávání dospělých v Královéhradeckém kraji) 17:00 Poslechové studio hudební knihovny ,,Mozart na Bertramce“ 6. 11. Účast na Týdnu vzdělávání dospělých. Prevence pro veřejnost 7. 11. Martinské trhy v Adalu. Tradiční nabídka růžové výšivky 12. 11. Proč jóga? Historie, původ, jóga dnes ve světě, jak nám pomáhá POZOR: 19. 11. máme zavřeno – jsme na celostátní poradě 26. 11. TIMO – nabídka zdravotního prádla a plavek 3. 12. Babinec a příprava na besídku, výměna receptů na cukroví 9. 12. Vánoční jarmark – nabídka našich výrobků zaměstnancům O2 10. 12. Vánoční besídka s bohatým programem
Pravidelné cvičení Pozor: jóga se do odvolání nekoná pro nemoc cvičitelky.
20
zlom.indd 20
8.11.2009 23:31:21
Program MHC Plzeň čtvrtek, začátky od 15.00 hod. 5. 11. ALOE VERA a její blahodárné účinky na lidský organismus. Přednáška a poradna paní Šefrhansové POZOR: 19. 11. máme zavřeno – jsme na celostátní poradě 26. 11. Artedílna s vánoční tématikou – výroba adventních věnců a dalších vánočních dekorací (Korpusy a nějaký materiál si přineste s sebou) 3. 12. Mikulášský babinec 10. 12. Artedílna – výroba vánočních dárků z korálků
Pravidelné akce POZOR změna! Abychom vyšly vstříc zaměstnaným mammahelpkám, mění se den i čas cvičení jógy s Martou Jiřincovou – od 2. listopadu budeme cvičit vždy v pondělí od 16:30 hodin. Počítače – Každé úterý od 13 do 15 hodin – příležitost pro mammahelpky, které se chtějí naučit základům práce na počítači. Je nutné se předem objednat na tel. 377 917 395 – zavolejte!
Program MHC Přerov čtvrtek, začátky od 15.00 hod. 12. 11. Artedílna – podzimní dekorace na balkon a okna POZOR: 19. 11. máme zavřeno – jsme na celostátní poradě 26. 11. Výroba ozdob a dekorací na vánoční prodej 3. 12. Mikulášská nadílka v centru, pro hodné i nehodné děti a dospělé 17. 12. Předvánoční prodej ve stánku na Masarykově náměstí v Přerově
21
zlom.indd 21
8.11.2009 23:31:22
Program MHC Zlín začátky od 15.00 hod. 11. 11. Cestovatelské okénko – Na velbloudu do pouště POZOR: 19. 11. máme zavřeno – jsme na celostátní poradě 25.11. Artedílna 9. 12. Cestovatelské okénko – Po Elbě na kole 16. 12. Vánoční babinec pod stromečkem
Od 18. 12. (v Praze od 21. 12.) do 3. 1. je v MH centrech zavřeno! Těšíme se na vás opět v novém roce od 4. ledna !
Gratulace: těm z nás, které oslaví své narozeniny v prosinci Dana M. a Marta O. – 1.12., Alena F. – 3.12., Jitka S. – 5.12., Miroslava H., Miroslava N. a Olga N. – 6.12., Ingrid S. – 7.12., Věra D. a Gabriela Ch. – 8.12., Jana H., Marta J. a Jitka N. – 12.12., Božena F. (80), Olga N. Mgr. A Jaroslava P. – 13.12., Dagmar Š. – 14.12., Věra S. – 15.12., Hana P. Mgr. a Růžena S. – 17.12., Eliška B. a Svatava P. – 18.12., Bohumila R. – 19.12., Danuše S. (50) – 20.12., Eva Ž. (60) – 21.12., Marie S. a Milena T. – 23.12., Otýlie O. a Alena Z. – 24.12., Alena H. (55), Jarmila M. a Eva N. – 25.12., Jaroslava D., Eva F. a Petra Š. – 27.12., Hana V. – 28.12., Petra A. (45), Ludmila H., Hana T., Květoslava V. a Marie Z. – 29.12. 22
zlom.indd 22
8.11.2009 23:31:22
