interface Newsletter Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Masaryk University Technology Transfer Office’s Newsletter
spring 2013
01
Ladislav Janíček: Transfer technologií je nejlepší cesta pro budování vztahů MU s průmyslovým a aplikačním okolím Ladislav Janíček: Technology Transfer Is the Best Way to Build Relationships between MU and Industrial or Application Sphere
04
Vědci z MU i podnikatelé ze spin-off získali prestižní ocenění Prestigious Awards Go to MU Scientists and Spin-Off Entrepreneurs
05
Zprostředkovali jsme setkání firmy Corinth a týmu Katedry biologie PdF MU TTO Arranged Meeting between Corinth Company and Team of Department of Biology FE MU
06
Dr. Mukul Ranjan představil vědcům z MU transfer technologií v USA Dr. Mukul Ranjan Presented Technology Transfer in the USA to MU Scientists
07
Kulatý stůl přinesl diskuzi o etice využití kmenových buněk Round Table Brought Discussion Concerning Ethics and Stem Cells
08
09
Rostislav Vocilka: S dobrou myšlenkou se není čeho bát Rostislav Vocilka: If You Have a Good Idea There Is Nothing to Be Afraid of
CTT MU připravilo seminář pro pracovníky transferu technologií TTO MU Held Seminar for Technology Transfer Employees
10
Energetika v perspektivě sociálních věd Energetics from the Perspective of Social Sciences
11
Získané patenty a zapsané užitné vzory Patents Obtained and Utility Models Registered
12
Aktuality News
www.ctt.muni.cz
interface
Ladislav Janíček:
Transfer technologií je nejlepší cesta pro budování vztahů MU s průmyslovým a aplikačním okolím Technology Transfer Is the Best Way to Build Relationships between MU and its Industrial or Application Surroundings Kvestor MU doc. Ladislav Janíček měl vždy blízko k tématu duševního vlastnictví (DV) a jeho ochrany. Zkušenosti z této oblasti získal v podnikatelském i akademickém sektoru. Jaký je jeho názor na transfer technologií na MU? The bursar of MU doc. Ladislav Janíček always related to the topic of intellectual property (IP) and its protection. He gained experience both at university and in business sector. What is his view of technology transfer at MU?
Jaké máte vy sám zkušenosti s transferem technologií? Zažil jsem čtyři vlny snah o jeho různou formu. První vlnou byly technologické parky ze začátku 90. let – podnikatelské inkubátory, které měly vznikat v blízkosti vysokých škol a vytvářet podmínky pro komercializaci jejich know-how. Dobrý úmysl však nepřežil výstavbu parku, který se vydal cestou prostého pronájmu prostor obchodním společnostem… Druhá vlna byla postavena na budování „inovačních center“, a tak se zakládala business innovation centra, jejichž jádrem byl podnikatelský inkubátor a která měla tvořit rozhraní mezi podnikatelskou sférou a univerzitami. Třetí vlna se nesla v duchu univerzitní iniciativy směřující k podpoře přenosu znalostí, zakládání spin-off firem včetně různých „business support“ center – kdy začaly vznikat zárodky budoucích center pro transfer technologií. Nyní prožíváme z mého pohledu čtvrtou vlnu postavenou právě na zakládání center pro transfer technologií – ochrana DV byla s projektovou podporou a řízením jedním z témat, která jsem
What experience do you have with technology transfer? As for the methods of TT, I experienced four different waves of efforts. First it was the technology parks at the beginning of 1990s – business incubators which were to be built near universities to provide conditions for commercialization of their know-how. However, the good intention did not live long; the park ended up letting out premises to business companies... The second wave consisted in building “innovation centres”. Business innovation centres with incubators were being established; they were supposed to create an interface between the business sector and universities. The third wave consisted in university initiative aimed at supporting knowledge transfer, starting spin-offs including various “business support centres”; this is when the seeds of future TT centres were planted. Nowadays, we are experiencing the fourth wave based on establishing TT centres – when I came to MU in 2003, protection of IP was, together with project support and management,
spring 2013
01
na MU se záměrem iniciovat jejich řešení v roce 2003 přinesl. Cítil jsem, že DV je třeba ošetřit, teprve pak lze něco komercializovat. Jak tento záměr navazoval na vaše předchozí aktivity? V soukromém sektoru se významnou oblastí řízení stalo řízení znalostí, knowledge management. Spoluzakládal a řídil jsem společnost zabývající se vývojem a výrobou leteckých simulátorů, kde téma znalostí bylo strategickým zbožím. Během působení v roli manažera koordinační jednotky Phare programu v Budapešti jsem pak řešil otázku DV výsledků projektů na mezinárodní úrovni ve vztahu k legislativám 13 zemí. Proto jsem se nemohl smířit s představou, že výsledky práce v projektech, které vznikly na MU, by měly mizet ve prospěch jiných organizací. Formální důvod poskytovaly i zpřísňující se podmínky dotačních projektů, které ošetření DV začaly požadovat. Rovněž bylo nutné řešit podmínky komercializace výsledku výzkumu podpořeného z dotačních peněz. Proto od roku 2004 vznikaly na MU různé verze směrnice o DV. Tato fáze vývoje transferu technologií vyústila v založení CTT MU, jež vzniklo s cílem zajišťovat související servis. Které otázky související s transferem považujete za klíčové? Je jich mnoho. Co je vlastně ono know-how či technologie? Nejde jen o obchodovatelné know-how, ale obecně o zkušenosti, které MU dávají konkurenční výhodu. Ale co je vlastně zaměstnanecké dílo? Někdy vzniká zcela spontánně, např. tím, že si učitel dělá přípravy na výuku. Naše konkurenční výhoda spočívá v lidech, které máme – oni a jejich znalosti nás mohou odlišit od ostatních. A MU a lidé na ní jsou dobří. Proto si chceme chránit to, co umí a vytvoří. Co je to ale přenos know-how a jaké jsou vhodné formy? Je velmi křehká hranice, kdy jde o žádoucí „transfer“, z něhož má prospěch MU, a kdy již může jít o vyvedení know-how mimo MU bez efektu pro ni. Efekt nemusí být vždy jen finanční, někdy má i prestiž vysokou cenu. Další otázky jsou spojeny např. s tím, jak iniciovat a řídit vznik DV či jak vyhledávat původní a potenciálně obchodně úspěšné know-how? Snažíme se na MU tyto věci uchopit a definovat náš vlastnický vztah k nim. Na počátku bylo např. důležité nastavit systém, aby naši pracovníci, kteří něco vymyslí, výsledek oznámili zaměstnavateli. Ten buď projeví zájem, nebo ne. Ale volba rozhodnout je na něm. Další otázkou je cena. Jak a za jakou cenu výsledky prodávat? Kalkulovat ji jako nákladovou, nebo jako tržní, která se stanovuje na základě odborného posudku? Jednou z forem transferu je zakládání spin-off společností. Jak tento postup vnímáte? MU má v takových firmách majetkový podíl, ale především jsou vlastnictvím nositelů know-how. A i zde vznikají otázky: Např. kdy know-how prodáváme s plným vědomím a máme na tento proces vliv a kdy už „vytahujeme“ z MU něco, co zde vzniklo, je jejím majetkem a mělo by jím i zůstat? Důležité je též mít jasno, jakou kontrolu nad takovou firmou MU vlastně chce mít. Klíčová je právě problematika výše podílu univerzity ve spin-off. Názory se vždy lišily a není obecné řešení. Jsem zastáncem toho, že podíl by se měl pohybovat někde od 8–10 %, neboť není účelem, aby univerzita rozhodovala a nesla zodpovědnost, ale aby měla účast. Důležité je však jedno: pravidla. Na počátku svého působení na univerzitě jsem mj. navrhl jako nedílnou
02
spring 2013
součást Statutu MU přílohu pojednávající o majetkové účasti MU v jiných právnických subjektech. A pravidla vstupu do nich tak, aby byla zajištěna kontrola MU nad touto formou transferu. Kde vidíte největší potenciál pro transfer? Těžiště komercializovatelných aktivit podle mě leží dominantně v biomedicíně a přírodních vědách. Zajímavý může být např. výzkum pro farmaceutický průmysl. Celkově vzato, transfer se dnes týká hlavně Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty a Fakulty informatiky. A je zde další téma – jak pracovat obecně s know-how, tedy věděním na MU koncentrovaným. Tématem je know-how v sociálních či ekonomických vědách, ale také u právníků apod. Zmínil jste mnoho otázek, na které je třeba nacházet odpovědi… Pohybuji se kolem transferu v prováděcí rovině. Proto mě zajímají krajní meze – jemná rozhraní vyžadující jemnocit. Zajímá mě hranice mezi „transferem“ a „tunelem“, identifikace toho, co je transferovatelné a co ne. Zajímá mě téma konkurenční výhody v obchodním pojetí – jak jsme schopni konkurovat výzkumu v podnicích. Zajímá mě, jakým způsobem lze s DV pracovat v personální rovině, jak zabránit tomu, aby schopní lidé výsledky své práce uplatňovali mimo MU bez efektu pro ni. Když hovoříme o původcích – jak vnímáte jejich roli v transferu? Nositeli DV jsou lidé – a jsou tím nejcennějším, co na MU máme. Proto považuji za klíčové vytvořit dobré podmínky pro ty nejlepší, aby neměli důvod odcházet a bylo pro ně zajímavé na MU třeba i podnikat formou hospodářské činnosti. Co je – v souvislosti s výše uvedeným – podle vás hlavní rolí CTT MU? Zmínil jsem některé důležité krajní meze a hraniční případy. Směrem ven by CTT mělo být rozhraním pro podnikovou sféru z hlediska správy DV a jeho obchodování. Směrem dovnitř je jednou z hlavních rolí CTT analyzovat, ošetřovat a sepisovat do pravidel a nastavovat tak praxe, jimiž se na MU chceme řídit. Je zřejmé, že to není snadný úkol… Další rolí CTT je vyhledávání nositelů know-how, ale také obchodovatelných výsledků. Neméně důležitá je péče nejen o výsledky, ale i jejich tvůrce. O nový výsledek je třeba pečovat, kultivovat ho, nechat růst a ne ho hned na začátku osekat administračními pravidly typu „to nejde“. A CTT by se mělo podílet na tvorbě podmínek pro to, aby akademičtí pracovníci nad nápady mohli pracovat. Poskytovat jim služby, jež by je zbavily některých byrokratických postupů plynoucích z vnitřních pravidel či vnější legislativy. Zkrátka vytvářet určité „inkubační“ podmínky pro růst nápadů. To je pro vědce nejlepší motivace – vědět, že se o ně někdo stará, že jim někdo pomůže najít, kde výsledky uplatnit. Že je o produkty jejich práce nikdo nechce připravit, ale naopak jim je pomůže využít. A také to, že mohou ekonomicky participovat na úspěšném obchodu s těmito výsledky. Názory na to, v jaké míře transfer technologií patří na MU, se různí. Jaký je váš názor? Transfer technologií je plnohodnotná, legitimní a nedílná složka činnosti každé univerzity. Jde nejen o indikátor konkurenceschopnosti, aplikovatelnosti a potřebnosti toho, co se na univerzitách dělá, ale také o součást třetího pilíře univerzit – budování vztahů s veřejností, partnery a průmyslem. Těmito aktivitami se MU může
fakticky prezentovat, získávat respekt v aplikační sféře a budovat prestiž. A to je také tzv. „order winning factor“. Tyto efekty přispívají i k tomu, že MU se může ocitnout na předních místech v žebříčcích, což přináší příznivé body pro její „konkurenceschopnost“. Co tedy považujete za hlavní přínos transferu technologií pro MU? Budování dobrého jména a uznání od partnerů. Dále výsledky transferu vytváří i dopad na hodnocení univerzity z hlediska výkonových parametrů, na jejichž základě MU získává normativní zdroje financování. V neposlední řadě se prestiž MU měří též jejím mezinárodním dopadem. Je však třeba říci, že nelze očekávat, že by MU na transferu zbohatla, výdělečná činnost ani není její primární činností – tou je výuka a výzkum. Ale transfer obě tyto činnosti významně podporuje. Troufnu si říci ještě jeden názor: vždyť i to, že MU prodává kurzy celoživotního vzdělávání, je forma transferu know-how. A na to je potřeba nezapomínat! Hovořil jste o nutnosti nastavit pravidla. Jak striktní by měla být? Musejí vycházet z legislativního prostoru, v němž žijeme. Česká legislativa není ideální, často se dvě normy vzájemně vylučují. Je tedy nutné legislativu zmapovat a pak prostor pro transfer technologií vydefinovat. A posléze aktivně přispívat k úpravám zákonů cestami, které je třeba budovat. Kterou formu transferu považujete za ideální? To se liší případ od případu, každý výstup má svá specifika. Je třeba se rozhodovat tak, aby i díky zvolené formě obchodování měl produkt co největší užitek. Někdy je lepší založit spin-off, někdy prodat licenci či patent apod. Jak vnímáte současný stav transferu na MU? Máme před sebou ještě hodně práce, velké projekty a velké výzvy. Čeká nás téma promítnutí otázky zacházení s DV do pracovněprávních vztahů. Bude záviset jen na nás, co se nám podaří vybudovat. Věřím, že tým CTT je – nebo v nejbližší době bude – stabilizován tak, aby úkoly zvládal efektivně a v potřebném rozsahu. Každá činnost – pokud má být vykonávána dobře – totiž potřebuje dostatečnou personální kapacitu, „kritické množství“, aby se mohla efektivně spustit akce. Optimální kapacitu pro CTT aktuálně ověřujeme a zajišťujeme v rámci projektu OP VaVpI. Co považujete za největší dosavadní úspěch v této oblasti? Třeba uvedení směrnice o DV do života – resp. to, že se na MU téma duševního vlastnictví dostalo do popředí. Také se nám podařilo nějak uchopit majetek vznikající v rámci duševní činnosti a učíme se ho evidovat. Úspěchem je i to, že oproti stavu před několika lety se mezi akademickými pracovníky a vědci stále více objevuje názor, že ochrana DV je nezbytná, transfer je užitečný a má smysl. one of the topics I wanted to deal with. I felt it was necessary to attend to IP first; only then can something be commercialized. How was this goal related to your previous activities? In the private sector knowledge management became one of the significant areas of
interface
management. I co-founded and managed a company dealing with development and production of flight simulators where knowledge was a strategic commodity. When I was the manager of the Phare Programme coordination unit in Budapest I was dealing with IP of project results on an international level in relation to legislations of 13 countries. That’s why I refused to come to terms with the idea of MU project results disappearing for the benefit of other institutions. Moreover, the grant projects conditions were becoming stricter and started requiring IP management. It was also necessary to deal with conditions of commercialization of research results supported by grants. That is why since 2004 various versions of IP directives have been elaborated at MU. This phase of TT development resulted in the foundation of TTO MU which was created to provide related services. What in your view are the key issues of TT? There are many. What actually is this knowhow or technology? It is not only marketable know-how but experience in general which give MU a competitive advantage. But what exactly is an employee work? Sometimes it springs up spontaneously e.g. while a teacher is preparing a course. Our competitive advantage lies in the people we have – their knowledge can set us apart from the others. And both MU and its people are great. We want to protect what we know and create. What actually is transfer of know-how and what forms should it have? There is a very subtle boundary between a desirable “transfer” from which MU benefits and a case of transferring know-how out of MU with no benefit at all. The effect need not be just financial; sometimes reputation is of an extreme value. Other questions are related e.g. to initiation and management of IP or to scouting original and potentially commercially successful know-how. At MU we try to approach these issues and define our ownership relationships. At the beginning it was vital to set up the system so that our employees who come up with an idea report the results to their employer. Either he shows an interest or he doesn’t. But the decision is his. Where do you see the greatest transfer potential? I consider biomedicine and natural sciences to be the focal point of commercializable activities. Research concerning e.g. pharmaceutical industry can also be interesting. In general, these days transfer concerns mainly the Faculty of Medicine, The Faculty of Science and the Faculty of Informatics. And there is another topic – how to generally work with knowhow concentrated at MU. You have mentioned a lot of questions which need answers... I cope with transfer at an executive level. That is why I am interested in extremes – subtle boundaries requiring a delicate approach. I am interested in the thin line between “transfer” and “siphoning away” of funds, identifying what is transferable and what is not. I’m interested in competitive advantage from the business point of view – how can we compete with private research. I’m interested in ways one can work with IP on a personnel level, how to prevent talented people from applying their results outside of MU.
What is the main task of TTO MU? I have mentioned some important extremes and borderline cases. Outwards, TTO should provide an interface for the corporate sector in terms of IP management and its marketing. Inwards, one of the main tasks of TTO is to analyse, attend to and draw up rules thus setting up practice MU could follow. It is obviously not an easy task... Another role of TTO is searching for know-how bearers but also for marketable results. It is no less important to take care not only of the results but also of their authors. A new result has to be tended to, cultivated, given space to grow, not axed by administration and “no can do” attitude. TTO should take part in creating conditions which would allow academic employees to work on their ideas. It should help them to get rid of some red tape inherent to either internal rules or outside legislative. It should simply create certain “incubation” conditions for ideas to grow. There are different opinions as to what extent TT belongs at MU. What is your view? Technology transfer is a regular, legitimate and integral part of every university’s activities. It is not only an indicator of competitiveness, applicability and usefulness of what is being done at universities but also a part of their third pillar – building up relationships with public, partners and industry. MU can use these activities to present itself, gain respect in the application sphere and build its reputation. It is the so called “order winning factor”. These things also contribute to MU being able to rank among the best, which aids its competitiveness. What do you consider to be the main contribution of TT to MU? Building reputation and earning respect of our partners. Furthermore, the results of transfer influence university performance ratings on basis of which MU gets normative financial resources. Last but not least, MU reputation is measured also by its international impact. It must be said though, that one cannot expect MU to get rich on transfer, making money is not its primary objective – it is education and research. But transfer significantly supports both these activities. How do you see the present state of TT at MU? We have a lot of work ahead of us, great projects and great challenges. We will have to deal with the influence of IP management on labour relations. What we will manage to build depends purely on us. I believe that the TTO team is – or soon will be – stable enough to manage these tasks effectively and in the extent necessary. Every activity – if it is to be carried out well – needs a sufficient personnel capacity, a “critical mass” needed for an effective launch. An ideal capacity for TTO is currently being tested and provided within the frame of the OP RDI project. What do you consider to be the greatest success in this area? For instance bringing to life the IP directive – or more precisely the fact that intellectual property at MU came to the fore. We also managed to handle the assets gained within the frame of intellectual activities and we are learning to keep a record of them. Another success is that academic employees and scientists are increasingly aware of the fact that it is necessary to protect IP and that transfer is beneficial and worthwhile.
Eva Janouškovcová ředitelka Centra pro transfer technologií MU Director of Technology Transfer Office MU Jedním ze způsobů, jak posouvat transfer technologií kupředu, je kontakt se špičkovými zahraničními pracovišti zaměřenými na tuto problematiku. CTT MU taková spojení vyhledává a komunikuje s experty z různých zemí. Kromě aktuálního navázání užší spolupráce s odborníky z IC2 v texaském Austinu náš tým v dubnu a květnu výrazně využil přítomnosti Dr. Mukula Ranjana, specialisty na transfer technologií z National Institutes of Health (USA). V průběhu několikatýdenního pobytu Dr. Ranjana v ČR jsme měli možnost jednak uspořádat jím vedený seminář (o němž si můžete přečíst v tomto Interface), jednak s tímto odborníkem obsáhle konzultovat služby CTT, konkrétní transferové případy, zavedené a zaváděné postupy i v obecnější rovině mechanismy transferu v celém Jihomoravském kraji. Ve srovnání s NIH, jehož tradice sahá do 40. let, je transfer technologií v ČR na začátku. O to více nás těší, že Dr. Ranjan po analýze činnosti CTT MU konstatoval, že naše pracoviště vykročilo správným směrem. Přímá komunikace s vědci, pořádání akcí bořících bariéry mezi univerzitami a průmyslem, podpora nadějných projektů… To vše jsou dle něj i nás postupy, které nejlépe vedou k vytýčenému cíli: zavádění výsledků výzkumu do praxe. A těší nás i to, že kroky na této cestě už nesou své plody. One of the ways of improving technology transfer is to keep in touch with top international organizations specializing in this field. TTO MU actively seeks these alliances and communicates with foreign experts. Not only did we establish closer cooperation with experts from IC2 in Austin, Texas; in April and May our team also took advantage of the presence of Dr. Mukul Ranjan, a technology transfer specialist from the National Institute of Health (USA). During the several weeks Dr. Ranjan spent in the Czech Republic we were able to organize his seminar (about which you can read in this Interface); we also consulted him extensively on the services provided by TTO, specific cases of transfer, implemented and introduced methods and, on a more general level, also on the mechanisms of transfer in the whole South Moravian Region. In comparison with NIH, tradition of which reaches back to 1940s, technology transfer in CR is still in its infancy. Therefore we were glad that after an analysis of the activities of TTO MU Dr. Ranjan noted that we are going in the right direction. Direct communication with scientist, organizing events which break barriers between universities and industry, supporting promising projects... These are the methods which lead to the principal goal: practical implementation of research results. We are also glad that the steps we took already started bearing fruit.
spring 2013
03
Vědci z MU i podnikatelé ze spin-off získali prestižní ocenění Prestigious Awards Go to MU Scientists and Spin-Off Entrepreneurs Invention from the Department of Chemistry Voted “Innovative Idea” of the Competition Czech Innovation 2012
Vynález z Ústavu chemie se stal inovativním nápadem soutěže Česká inovace 2012 Vědci z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU dosáhli v únoru 2013 pozoruhodného úspěchu v soutěži Česká inovace 2012. Nová metoda analýzy kovů v kapalinách, která byla v loňském roce patentována, získala 1. místo v kategorii Inovativní nápad. „Metoda funguje pro určování kovů, jako je olovo, cín, zinek či kobalt, v nejrůznějších kapalinách od krve po potraviny. Mezi její hlavní výhody patří především nízká cena, vysoká rychlost a snadný transport a archivace vytvořených vzorků,“ uvedl k vynálezu vedoucí pracovního týmu doc. Jan Preisler. Vítězství v soutěži podle něj může pomoci posunout výsledky výzkumu k využití v praktickém životě. Podstatou úspěšného vynálezu je způsob tvorby aerosolu, tedy směsi částic v plynu, který umožňuje určit obsah vybraného prvku v kapalině. Jen v podobě aerosolu totiž lze vzorek analyzovat atomovým spektrometrem. Aerosol je sice možné získat různými způsoby, avšak obvykle náročnými na přípravu nebo příliš nákladnými. Patentovaná metoda může oproti tomu využívat i obyčejný kancelářský papír a dostupný laser – podobný třeba tomu v laserovém ukazovátku. Na běžné inkoustové tiskárně vědci na papír vytisknou černé čtverečky o rozměrech několika milimetrů, nanesou na ně malý vzorek zkoumané látky (např. krve) a ozáří je laserem. V místech s látkou pak dojde k pyrolýze a tvorbě aerosolu v podobě kouře, který vědci následně analyzují právě ve zmíněném spektrometru. Jedním z možných konkrétních použití metody je jednoduché stanovení množství olova v lidské krvi v rozvojových zemích. Vítězství v soutěži vedle kvality aplikovaného výzkumu potvrdilo také přední místo MU mezi českými univerzitami v oblasti inovací – šlo
04
spring 2013
doc. Jan Preisler, Dr. Pavla Foltynová
o jediný projekt vzešlý z vysokých škol, který se probojoval až do finále soutěže. www.ustavchemie.sci.muni.cz www.ceskainovace.cz
Společnost INVEA-TECH získala už podruhé cenu na veletrhu CeBIT IT společnost INVEA-TECH a. s., která vznikla v roce 2007 jako spin-off MU a VUT v Brně, získala v březnu prestižní cenu na veletrhu CeBIT v Hannoveru. Odborná veřejnost jí zde udělila ocenění European Seal of e-Excellence 2013, a to na základě inovací jejího řešení FlowMon a za vynikající marketing v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetických hrozeb. Country Manager společnosti pro Německo Zdeněk Vrbka k ocenění řekl: „Je pro nás velkou poctou. Vzhledem ke vzrůstajícím hrozbám ohledně bezpečnosti sítí klade naše firma důraz na inovace a marketing pokročilých technologií, které se využívají v boji s novými kybernetickými útoky. Jsme proto velmi rádi, že nám bylo toto ocenění uděleno, navíc už podruhé.“ K čemu přesně oceněný produkt FlowMon slouží? Jde o kompletní řešení pro monitorování a bezpečnost počítačových sítí na základě IP toků, které obsahuje inovační technologii analýzy chování sítě. Ta umožňuje automaticky detekovat hrozby, proti kterým jsou ostatní bezpečnostní nástroje neúčinné – například špionážní malware psaný na míru, viry a botnety nepodchycené antiviry nebo sociální inženýrství. I díky špičkovému vývoji, inovačnímu přístupu a spolupráci s akademickou sférou je INVEA-TECH lídrem na evropském trhu monitoringu a bezpečnosti sítí. Více se o společnosti dozvíte v článku na straně 8. www.invea.cz www.cebit.de
In February 2013, scientists from the Department of Chemistry of the Faculty of Science of MU achieved a remarkable success in the “Czech Innovation 2012” competition. A new method of analysing metals in liquids, which was patented last year, won the first place in the Innovative idea category. “The method helps to identify metals such as lead, tin, zinc or cobalt in various liquids ranging from blood to beverages. Its main advantages include low costs, high speed and easy transportation and filing of the created samples,“ said the work team leader doc. Jan Preisler. According to him, winning the competition can help to make the results of the research applicable in practical life. The successful invention is based on a method of creating aerosol, i.e. a solution of particles in a gas, which enables detection of a given element in a liquid. It is only in the form of aerosol the sample can be analysed by an atomic spectrometer. Aerosol can be generated by various methods; however, they are usually rather complicated or expensive. The patented method, on the other hand, requires only regular office paper and an easily accessible laser – similar to the one used in a laser pointer. A regular ink printer is used to print out small black squares (several millimetres) on a sheet of paper; a small amount of the substance being examined (e.g. blood) is applied to them and then exposed to laser. In the areas covered with the substance pyrolysis occurs; it produces aerosol in the form of smoke which can be subsequently analysed in the above-mentioned spectrometer. One of the possible practical applications of the method is a simple quantification of lead in human blood in developing countries. Winning the competition confirmed not only the quality of applied research but also the top position of MU among Czech universities in the area of innovation – it was the only project originating from a university which made it to the finals. www.ustavchemie.sci.muni.cz www.ceskainovace.cz
INVEA-TECH Received Prize on CeBIT Fair for the Second Time Already The IT Company INVEA-TECH a.s. founded in 2007 as a spin-off of MU and BUT in Brno received a prestigious award on the CeBIT fair in Hannover. The Expert public awarded the
interface
company the European Seal of e-Excellence 2013 for innovations of its product FlowMon and for an excellent marketing in the area of cybernetic security and threats. The company’s country manager for Germany Zdeněk Vrbka commented on the award: “It is a great honour. In consideration of the rising threats to network security our company places great emphasis on innovations and marketing of advanced technologies employed in fighting new cybernetic attacks. We are therefore extremely proud to be awarded this prize for the second time already.” What exactly does the award-winning product FlowMon serve to? It is a complex solution for security and monitoring of computer
networks based on IP flows; it involves innovative technology of network behaviour analysis. It allows automatic detection of threats against which other security tools are ineffective – e.g. specially-made spy malware, social engineering, viruses or botnets undetected by antiviruses. It is top-quality development, innovative attitude and cooperation with the academic sphere which also contributed to INVEA-TECH becoming the European market leader in network monitoring and security. More about the company in the article on page 8. www.invea.cz www.cebit.de
Zprostředkovali jsme setkání firmy Corinth a týmu Katedry biologie PdF MU TTO Arranged Meeting between Corinth Company and Team of Department of Biology FE MU Jedním z úkolů Centra pro transfer technologií MU je podpora spolupráce akademické a komerční sféry. Do této oblasti spadá i kulatý stůl, který náš tým připravil 17. dubna 2013 na Pedagogické fakultě MU. Setkali se zde zástupci společnosti Corinth Investment, s. r. o. a Katedry biologie PdF a diskutovali především o možnostech kooperace při společném vývoji vzdělávacích produktů. One of the tasks of Technology Transfer Office of MU is supporting cooperation of academic and commercial sphere. Within this area falls e.g. the Round Table which was prepared on 17 April 2013 at the Faculty of Education MU. It facilitated a meeting of representatives of the Corinth Investment Ltd. and the Department of Biology of FE. The discussion concerned chiefly the possibility of cooperating on a development of educational products.
Firma Corinth se specializuje na vývoj interaktivních vzdělávacích aplikací s dotykovým ovládáním. Jejím cílem je umožnit žákům/studentům prostřednictvím těchto produktů hravou formou získávat znalosti o různých oblastech života. Při setkání u kulatého stolu marketingový ředitel Jaromír Homola prezentoval především dvě aplikace: Corinth Micro Engines zobrazující 3D modely motorů a Corinth Micro Plant zaměřený na strukturu rostlin – od celkového pohledu až po nejpodrobnější buněčnou strukturu. Katedra biologie PdF MU je vzdělávací a výzkumné pracoviště s tradicí sahající do 50. let minulého století. Členové katedry věnují značnou pozornost spolupráci se školami a školními institucemi nejen v Brně. Velmi dobré partnerské vztahy má pracoviště s dalšími biologickými katedrami ostatních pedagogických fakult v ČR a mnohými dalšími – např. v Bratislavě, Lublani nebo Jeně. Za katedru řídila setkání její vedoucí doc. Zdeňka Lososová. Strany se shodly, že spolupráce při tvorbě interaktivních vzdělávacích aplikací je možná a oboustranně přínosná. Kromě úvodních kroků a návrhu dalšího postupu se zástupci firmy Corinth a katedry dohodli, že jedním z prvních témat kooperace může být zobrazování struktury lidské kůže. Pracovníci CTT MU budou oběma stranám poskytovat odbornou pomoc. www.ecorinth.com www.ped.muni.cz/wbio Corinth specializes in developing interactive educational applications controlled by touch. By means of these products it aims at providing pupils/students with information from different
areas of interest in a playful manner. During the Round Table meeting, the Marketing Director Jaromír Homola presented two applications in particular: Corinth Micro Engines which shows 3D models of engines and Corinth Micro Plant aimed at structure of plants – from the general view to the most detailed cell structures. The Department of Biology of FE MU is an educational and research establishment with a tradition reaching back to 1950s. Members of the department pay significant attention to cooperation with schools and educational institutions not only in Brno. The department maintains very good relations with other biology departments of other faculties of education in CZ
and many others – e.g. in Bratislava, Lubljana or Jena. On behalf of the department the meeting was managed by its head doc. Zdeňka Lososová. Both sides have agreed on the cooperation on developing interactive applications being both possible and mutually beneficial. Besides preparatory steps and a proposal concerning further course of action the representatives of both sides agreed on one of the first subjects of cooperation – a representation of human skin. TTO MU specialists will provide expert advice for both sides. www.ecorinth.com www.ped.muni.cz/wbio
spring 2013
05
Dr. Mukul Ranjan představil vědcům z MU transfer technologií v USA Dr. Mukul Ranjan Presented Technology Transfer in the USA to MU Scientists
Seminář o transferu technologií na National Institutes of Health (NIH), který 29. dubna 2013 v inkubátoru INBIT vedl Dr. Mukul Ranjan, přilákal tři desítky vědců a studentů. Akci uspořádalo Centrum pro transfer technologií MU ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem. A seminar about technology transfer at the National Institute of Health (NIH), which was held on 29 April 2013 at the INBIT Incubator by Dr. Mukul Ranjan, attracted around thirty scientists and students. The event was organized by the Technology Transfer Office of MU in collaboration with the South Moravian Innovation Centre.
Dr. Ranjan je specialistou na transfer technologií v NIH v americkém státě Maryland, zároveň působí jako vedoucí Immunology and Emerging Infections Branch in National Institute of Allergy and Infectious Diseases (NIAIDs). Na začátku své prezentace představil posluchačům NIH – špičkové pracoviště zaměřené na základní i klinický výzkum, které zaměstnává 6000 vědců, disponuje ročním rozpočtem přes 30 miliard dolarů a aktuálně pracuje na asi 2000 výzkumných projektech. Pohovořil také o aktivitách NIAIDs, jež se zaměřují na výzkum a léčbu AIDS, malárie, sexuálně přenosných chorob, astmatu, na vývoj vakcín apod. Dále se příspěvek věnoval translační medicíně – moderní koncepci v biomedicínském výzkumu zdůrazňující těsnější propojení laboratorního výzkumu s klinickou praxí – a souvisejícím pracovištím. Třetí část semináře byla věnována mezinárodnímu výzkumu, který je na NIH realizován už od roku 1948, přičemž Dr. Ranjan zmínil i spolupráci s ČR: NIH řeší devět grantů za účasti českých vědců a např. v roce 2011 tento institut navštívilo šestnáct českých expertů. Hlavním tématem se však stal transfer technologií, jehož tradice na NIH sahá až do 80. let a aktuálně se na něm podílí na 150 pracovníků. „Transfer technologií v USA vyrostl díky unikátnímu souboru podmínek v 70. a 80. letech. Patřily mezi ně změny v trendech financování výzkumu, větší tempo komercializace nebo posílení zahraniční hospodářské soutěže,“ vysvětlil Dr. Ranjan. Zmíněné podmínky vedly mj. k vzniku nových zákonů o transferu technologií, posílení patentových
06
spring 2013
zákonů, nárůstu průmyslu založeného na výzkumu a nastartování clusterů a rozvoje na regionální úrovni. V závěru přednášející srovnal jednotlivé nástroje transferu technologií, popsal cyklus transferu osvědčený v USA a uvedl příklady úspěšně transferovaných produktů a postupů. Dr. Ranjan is a technology transfer specialist at NIH in Maryland, USA. He is also the head of the Immunology and Emerging Infections Branch of the National Institute of Allergy and Infectious Diseases (NIAIDs). At the beginning of his presentation he introduced NIH – a top facility centred on both basic and clinical research which employs 6000 scientists, has an annual budget of $30 billion and currently is working on around 2000 research projects. He also spoke about the activities of NIAIDs which focus on research and treatment of AIDS, malaria, STDs, asthma, development of vaccines etc. Furthermore, he gave a talk on translational medicine – a modern approach in biomedical research stressing closer connections between laboratory research and clinical practice. He also mentioned related workplaces. The third part of the seminar was devoted to international research which has been carried out at NIH since 1948. Dr. Ranjan mentioned also the cooperation with the Czech Republic: NIH manages nine grants which Czech scientists participate in; e.g. in 2011 sixteen Czech specialists visited the institute. However, the main topic was technology transfer. It’s tradition at
NIH goes back to 1980s and currently 150 employees participate in it. “Technology transfer in the USA grew thanks to the unique set of conditions in 1970s and 80s. Among these were changes in research funding trends, faster pace of commercialization or stronger foreign economic competition,” explained Dr. Ranjan. The above-mentioned conditions led, among other things, to new technology transfer laws, stronger patent laws, increase in research based industry, startup clusters and regional development. At the end the lecturer compared the individual tools of technology transfer, described the transfer cycle well-proven in the USA and gave several examples of successfully transferred products and methods.
Transfer technologií na NIH v číslech Technology Transfer at NIH in Numbers
350 oznámení o vynálezech ročně 150 nových patentů ročně 200 nových licencí 200 technologií uvedených na trh 111 miliónů dolarů – příjmy z licenčních poplatků (2012)
350 new invention reports a year 150 new patents a year 200 new licenses 200 technologies in the market $111 million royalty income (2012)
www.nih.gov www.niaid.nih.gov
interface
Kulatý stůl přinesl diskuzi o etice využití kmenových buněk Round Table Brought Discussion Concerning Ethics and Stem Cells Tým Centra pro transfer technologií MU uspořádal 7. března 2013 v hotelu Continental v Brně diskuzi u kulatého stolu na téma Komerční využití kmenových buněk v etických souvislostech. Hlavním hostem večera se stal významný evropský vědec a expert na problematiku etiky v medicíně prof. Göran Hermerén ze Švédska. Druhým řečníkem byl Mgr. Vít Hubinka – vedoucí laboratoří embryologie a andrologie společnosti REPROFIT. On 7 March 2013, the TTO MU team organized a round table discussion on the topic of Commercial Application of Stem Cells in the Context of Ethics. It took place at Hotel Continental in Brno. The guest of the evening was the distinguished European scientist and specialist in the field of ethics in medicine Prof. Göran Hermeren from Sweden. The second speaker was Mgr. Vít Hubinka – head of the embryology and andrology laboratories of REPROFIT.
REPROFIT International s. r. o. REPROFIT International Ltd.
klinika reprodukční medicíny a gynekologie založení: 2006 první pracoviště v ČR zaměřené na asistovanou reprodukci s využitím darovaných vajíček specializace na veškeré dostupné moderní metody léčby neplodnosti za rok 2012 provedeno 2800 léčebných cyklů – nejvíce v oboru v ČR další služby: gynekologická péče a péče o těhotné odborný garant pracoviště: prof. Ladislav Pilka clinic of reproductive medicine and gynaecology established: 2006 the first institution in CZ focused on assisted reproduction using donated ovula specializes in every accessible modern method of infertility treatment 2800 treatment cycles carried out in 2013 – most in this field in CZ other services: gynaecologic and prenatal care specialist guarantor-expert: Prof. Ladislav Pilka
Prof. Göran Hermerén
Cílem akce byla především diskuze ohledně vytýčení výzev a hranic v rychle se rozvíjející oblasti užití kmenových buněk. Kulatého stolu se zúčastnily dvě desítky vedoucích a řídicích pracovníků z prostředí komerčních i nekomerčních subjektů – např. včetně výkonného ředitele Středoevropského technologického institutu CEITEC Dr. Markuse Dettenhofera. Prezentace řečníků i následná debata se dotkly mnoha zajímavých témat. Profesor Hermerén zmínil např. dva možné úhly pohledu na nastolené téma: perspektiva vědců, kteří usilují o vyvinutí komerčně využitelných aplikací vlastního výzkumu kmenových buněk, versus perspektiva etiků, kteří se snaží identifikovat etické otázky vycházející z komercializace metod/produktů tohoto směru výzkumu. Renomovaný vědec neopomněl ani relativismus celé problematiky: je třeba mít na paměti, že nic není černé nebo bílé, odpovědi na mnohdy kontroverzní otázky nejsou „vytesány do kamene“ a měly by být považovány za orientační a předběžné. Vedle filozofických pohledů na věc se diskuze dotkla i ryze praktických aspektů souvisejících mj. s asistovanou reprodukcí nebo etikou vědců při klinických studiích.
The event aimed chiefly at discussing the marking-out of challenges and boundaries of the rapidly developing field of stem cell application. The round table was attended by two dozens of executive and management personnel from both the commercial and non-commercial subjects – e.g. the executive director of the Central European Institute of Technology CEITEC Dr. Markus Dettenhofer. The presentation of participants and the following debate touched upon many interesting topics. Apart from other things, professor Hermerén mentioned two different points of view: the perspective of scientists who aim to develop commercial applications of the stem cell research versus the perspective of moral philosophers who are attempting to identify general ethical issues arising from commercialization of results of this area of research. The renowned scientist did not forbear from mentioning the relativity of this issue: one has to bear in mind that nothing is purely black or white; answers to often controversial questions are not “carved in stone” and should be regarded as incomplete. Besides philosophical points of view the discussion touched upon purely practical aspects incidental i.a. to assisted reproduction or scientific ethics during clinical trials.
www.hermeren.nu www.reprofit.cz
www.hermeren.nu www.reprofit.cz
vědec a umělec působil jako profesor filozofie na několika univerzitách od roku 1991 je profesorem lékařské etiky na Lund University ve Švédsku 2002–2011: prezident European Group on Ethics in Science and New Technologies (Brusel) v současnosti: předseda dozorčí rady German Reference Centre for Ethics in the Life Sciences (Bonn) malíř, autor abstraktních maleb a grafik scientist and artist worked as a professor of philosophy at several universities since 1991 he is a professor of medical ethics at the Lund University in Sweden 2002–2011: the president of the European Group on Ethics in Science and New Technologies (Brussels) currently: chairman of the advisory council of the German Reference Centre for Ethics in the Life Sciences painter, author of abstract paintings and prints
spring 2013
07
Rostislav Vocilka: S dobrou myšlenkou se není čeho bát Rostislav Vocilka: If You Have a Good Idea There Is Nothing to Be Afraid of Společnost INVEA-TECH a. s. se zaměřuje na vývoj nejmodernějších řešení pro vysokorychlostní síťové aplikace. Vznikla před šesti lety jako spin-off MU a VUT v Brně. O tom, jakou cestou se od té doby ubírala, jsme hovořili s jejím CEO Rostislavem Vocilkou. The INVEA-TECH a.s. company focuses on developing state-of-the-art solutions for high speed network applications. It was established six years ago as MU and BUT spin-off. We discussed the path it has taken since with its CEO Rostislav Vocilka.
JIC. V prvních letech jsme měli např. dotovaný nájem, ale hlavní přidanou hodnotou jsou semináře, zprostředkované a zaplacené konzultace či právní podpora.
Jak společnost INVEA-TECH vznikla? Skupina původců pochází z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a sdružení CESNET. Právě v CESNETu pracoval tým „otců zakladatelů“ zaměřený na programovatelný hardware – Jiří Novotný, Jan Kořenek, Pavel Čeleda a Tomáš Martínek. Rozhodli se vytvořit firmu působící v oblasti programovatelných obvodů FPGA, které by aplikovali v počítačových sítích – jako akcelerátor – a zároveň se zaměřili na jejich bezpečnost. Obrátili se přitom na UNIS, a. s. jakožto technologického partnera. V této firmě, která se zabývá průmyslovou automatizací – zejména projekcí a plánováním projektů až po jejich realizaci v chemickém, farmaceutickém, strojním či leteckém průmyslu – jejich myšlenka zaujala a slovo dalo slovo.
Byla jednání složitá? Jak na ně s odstupem vzpomínáte? Trvala řadu měsíců, ale neřekl bych, že byla zdlouhavá nebo obtížná. Šlo o novou věc – na MU jsme byli první spin-off s majetkovou účastí univerzity. Zástupci MU i VUT byli při jednáních o vzniku firmy velmi vstřícní. Je pravda, že na MU byla jednání – díky tomu, že se zde transfer technologií nacházel v pokročilejším stádiu – o něco jednodušší. Jakou roli při vzniku spin-off sehrálo CTT MU? CTT se aktivně zapojilo zejména v momentě, kdy bylo třeba definovat, se kterým subjektem se uzavře transfer technologie, a při vyjednávání o majetkových podílech škol. Nakonec byl jako nejvýhodnější pro transfer vyhodnocen CESNET, protože zastřešoval obě univerzity.
Můžete popsat současné portfolio společnosti? Hlavním produktem je kompletní řešení pro monitorování sítí na základě IP toků FlowMon. Zahrnuje výkonné autonomní sondy – nejrychlejší na světě – pro všechny typy sítí až do 100 Gb/s, kolektory pro uložení, zobrazení a analýzy síťových statistik. A to včetně modulu Anomaly Detection System Network Behavior Analysis, který automatizuje vyhledávání útoků a podezřelého chování na síti. Nedávnou koupí společnosti AdvaICT, včetně jejího týmu v čele s Dr. Pavlem Minaříkem, jsme portfolio produktů FlowMon zkompletovali. Dle analytické společnosti Gartner jsme jednou z devíti firem na světě, které tato řešení dodávají. Druhá produktová řada zahrnuje především DR – Data Retention určený pro poskytovatele připojení k internetu, jimž umožňuje naplňovat zákonné požadavky na sběr provozních a lokalizačních údajů. Dále nabízíme i aplikace v oblasti využití programovatelných obvodů FPGA vycházející z vývojové platformy NetCOPE.
Kdy jste ve společnosti začal působit vy? Byl jsem najat už v počáteční fázi, v listopadu 2006, s úkolem založit firmu dle definovaných parametrů. Po několika měsících jednání byla v červnu 2007 založena samotná společnost, zároveň byla podepsána smlouva o transferu technologie z CESNETu. MU i VUT se staly 4% akcionáři.
Jak se INVEA-TECH po založení rozvíjela? Ihned jsme začali fungovat a v srpnu 2007 nabrali první dva zaměstnance. Jiří Tobola se posléze vyprofiloval v obchodního ředitele, Jan Pazdera měl na starost podporu a dnes se zaměřuje na vývoj. Celkem máme tým 23 lidí. Dále musím zmínit velký přínos toho, že jsme od začátku umístěni v inkubátoru – Innovation parku
Spolupracuje INVEA-TECH stále s univerzitami? Je pro nás důležité udržet tempo růstu inovací produktů. Snažíme se proto o rozvoj dlouhodobé spolupráce s univerzitami a sdružením CESNET formou společných projektů a stáží studentů. Studenti z MU u nás působí v rámci programu Interim, studentům z VUT konzultujeme diplomové práce. Usilujeme o to, aby z této
08
spring 2013
interface
spolupráce vznikalo něco využitelného v praxi. Program Interim podporujeme i technologicky: Přes speciální rozhraní lze do našich technologií přidávat funkčnost formou zásuvných pluginů, které mohou vytvářet právě studenti. Jeden ze studentů u nás zůstal pracovat, dalšího prosazujeme do spřátelené firmy. Obecně mohu říct, že jsme s programem Interim velmi spokojeni – studenti nám přinášejí přidanou hodnotu a zároveň získají praxi i finanční příspěvek. Jaká je vize společnosti pro nejbližší dobu? Chceme dokončit integraci INVEA-TECH a AdvaICT do jedné firmy – půjde o fúzi sloučením. Stěžejní pro tento rok – kromě technologických posunů – je navýšit zahraniční obchod. Nyní se slibně rozvíjejí naše aktivity v Polsku a na Slovensku, o totéž se snažíme v Japonsku, Německu či Beneluxu. Ohledně obratu chceme letos dosáhnout 50 miliónů korun. Co byste vzkázal studentům či vědcům, kteří uvažují o založení spin-off? Ať do toho určitě jdou. Za pomoci inkubátorů, které jim umožní zformovat myšlenku a udělat startovní byznys plán – aby bylo jasné, zda dojít až k vlastní firmě. Když se pod vedením konzultantů dostanou až sem, mohou se pokusit o vývoj a obchodní expanzi. A co neopomenout? Důkladně zpracovat marketingový průzkum, odhad situace na trhu a rozvoje technologií. Právě s tím může pomoci třeba CTT MU a JIC. S dobrou myšlenkou se není čeho bát. How was the idea of founding INVEA-TECH conceived? The group of people who initiated it came from Masaryk University, Brno University of Technology and CESNET. The team of its “founding fathers” – Jiří Novotný, Jan Kořenek, Pavel Čeleda and Tomáš Martínek – was working in CESNET; its members specialized in programmable hardware. They decided to start a company in the area of field-programmable gate arrays (FPGA) which would be applied in computer networks – as an accelerator – and at the same time they focused on their security. They approached the UNIS a.s. company as a technological partner. This company which specializes in industrial automation (including both project planning and designs and their application in chemical, pharmaceutical, engineering or aviation industry) was interested in their idea and one word led to another. When did you start working in the company? I was hired during the initial phase in November 2006 in order to start the company according to the defined parameters. The company itself was established in June 2007 after several months of negotiations; at the same time a contract of technology transfer from CESNET was signed. MU and BUT became 4% stockholders. Were the negotiations difficult? How do you see them now? They took many months but I would not say they were lengthy or difficult. It was a new thing – we were the first spin-off at MU with university investment. Representatives of MU and BUT were very helpful. The negotiations
at MU were a bit easier – probably owing to the fact that technology transfer at MU was more advanced.
Interim project – students are bringing in an added value; at the same time they acquire practical experience and earn some money.
What role did TTO MU play in creating the spin-off? TTO actively participated especially when it was necessary to define which subject will the technology transfer be concluded with and also during the negotiations about the property shares of the universities. In the end CESNET was evaluated to be the most suitable for the transfer because it links both universities.
What is in the Company’s foreseeable future? We want to complete the integration of INVEATECH and AdvaICT into one company – they will be merged. Another key objective for this year is – besides technological advances – to increase foreign trade. Nowadays we successfully operate in Poland and Slovakia; we are attempting to gain the same foothold in Japan, Germany or Benelux. As for the turnover we would like to reach the sum of 50 million CZK.
What course did INVEA-TECH take after its foundation? We immediately started working and in August 2007 we hired first two employees. Jiří Tobola later made his name as a sales manager; Jan Pazdera took care of support and today focuses on development. In total, we have 23 team members. Furthermore, I have to mention the great benefits of starting in an incubator – The JIC Innovation Park. During the first couple of years our rent was subsidized but the real value added were the seminars, arranged and paid consultations or legal support. Could you describe the current company portfolio? Our chief product is the complex solution for monitoring networks on the basis of IP flows called FlowMon. It includes effective autonomous probes – the fastest in the world – for all types of networks up to 100 Gb/s, collectors for storing, representation and analyses of network statistics. There is also the Anomaly Detection System Network Behaviour Analysis module which automates searching for attacks and suspicious behaviour in networks. The recent acquisition of the AdvaICT Company, including its team led by Dr. Pavel Minařík, completed the portfolio of the FlowMon products. According to the Gartner analysts we are one of only nine companies in the world offering these solutions. The second product line includes DR (Data Retention); it is aimed at Internet service providers whom it helps to fulfil legal requirements concerning collection of operating and localization data. Furthermore, we offer applications in the area of utilizing field-programmable gate arrays (FPGA) based on the NetCOPE development platform. Does INVEA-TECH cooperate with other universities? Keeping up the pace of innovation is vital to us. Therefore, we aim at developing long-term cooperation with universities and CESNET in the form of common projects and student internships. MU students work in our company via the Interim project, students from BUT can consult their diploma theses with us. We want this cooperation to have practical outcomes. We support the Interim project also technologically: functionality of our technologies can be enhanced by student-made plug-in modules which can be added via a special interface. One of the students was offered a job, another was recommended to a friendly company. Generally speaking, we are extremely satisfied with the
What would you say to students or scientists who are considering launching a spin-off? Go get it! Use incubators which will give you the opportunity to formulate your thoughts and prepare a preliminary business plan so that you are certain whether to start your own company. When, with the guidance of advisers, you reach this point you can focus on developing and expanding. You certainly should not forget to do a thorough marketing research, assess the situation on the market and the state of development of technologies. These things can be consulted with by e.g. TTO MU or JIC. If you have a great idea there is nothing to fear.
CTT MU připravilo seminář pro pracovníky transferu technologií TTO MU Held Seminar for Technology Transfer Employees Centrum pro transfer technologií MU zorganizovalo 10. dubna 2013 seminář pro pracovníky organizací transferu technologií. Na programu byla mj. přednáška ředitelky CTT MU Dr. Evy Janouškovcové o transferových aktivitách na regionální a nadregionální úrovni, příklady dobré praxe nebo výměna zkušeností z realizace konkrétních projektů – ve vztahu k efektivitě činností center pro transfer technologií. Nechybělo ani představení aktivit a služeb CTT MU a možnost osobní konzultace s jeho manažery. On 10 April 2013, Technology Transfer Centre of MU arranged a seminar for employees of organizations dealing with technology transfer. The seminar consisted i.a. of a lecture by the director of TTO MU Dr. Eva Janouškovcová dealing with transfer activities at a regional and supra-regional level, providing practical examples and exchange of experience with implementation of specific projects; all this in relation to effectiveness of activities of technology transfer offices. There was also a presentation of TTO MU activities and a possibility of individual consultations with its managers.
spring 2013
09
Energetika v perspektivě sociálních věd Energetics from the Perspective of Social Sciences Na první pohled vypadá ta kombinace minimálně neobvykle. Energetika a sociální vědy spolu totiž obvykle ruku v ruce nechodí. Pokud se ale zamyslíme o chvíli déle, začne toto spojení dávat velmi dobrý smysl. At first glance this combination appears to be rather odd. Energetics and social sciences usually do not go together. However, if we give it some more thought the connection starts making good sense.
Počínaje stavbou jaderné elektrárny a strategickým vyjednáním o dodávkách energetických surovin konče, energetika už dávno není doménou inženýrů a specializovaných techniků. Pokud tedy vůbec kdy byla. Na důležitosti zde získávají poznatky z mezinárodní diplomacie, sociologie, ekonomie či strategicky pojaté národní bezpečnosti, s jejichž pomocí a na jejichž základě teprve dochází k realizaci původně čistě technických energetických řešení. Příkladem rozvoje této z podstaty multidisciplinární symbiózy může být relativně mladý (věkovým průměrem i datem založení) výzkumný tým fungující na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU, který spolupracuje s Mezinárodním politologickým ústavem tamtéž. Už třetí rok kombinuje odborné zázemí své mateřské katedry se znalostmi dalších oborů jak ve výuce, tak ve výzkumu otázek energetické bezpečnosti. „Prvním systematičtějším projektem tohoto typu byla v roce 2011 spolupráce s kolegy z Fakulty informatiky na vytvoření modelu MEOS. Ten na základě zvolených technických a ekonomických parametrů mapoval optimální
10
spring 2013
toky zemního plynu v regionu střední Evropy, odrážel se od komplexních modelů typu GASMOND nebo EUGAS. Díky tomu jsme měli solidní základ pro širší analýzu dopadů nových evropských infrastrukturních projektů na diplomatické vztahy mezi dodavatelskými a odběratelskými zeměmi, což jsou informace i dnes žádané a aktuální,“ komentuje Dr. Filip Černoch ze zmíněného týmu. Spolupráci napříč obory potom výzkumníci využívali i v rámci dalších projektů. Především s polskými přírodovědci (a politology i sociology) např. realizovali dva výzkumy na téma možných dopadů explorace tzv. břidlicového plynu v Polsku a dalších zemích Evropy. Technické aspekty související s těžbou kombinovali s analýzou a mapováním percepce relevantních aktérů celého procesu případné těžby. Experti z Ekonomicko-správní fakulty poté pomohli kalkulovat možné ekonomické a následně i bezpečnostní dopady odstavení páteřního ropovodu Družba, spojujícího ruská naleziště s evropskými konzumenty. Také v nejnovějším projektu má dojít k synergické spolupráci více pracovišť, konkrétně Fakulty
sociálních studií a Přírodovědecké fakulty, tentokrát ovšem na dlouhodobé bázi. „Chceme zkombinovat specifické geologické nástroje používané pro zkoumání podloží a jeho vhodnosti pro umístění vybrané energetické infrastruktury – ať už jde o seismickou stabilitu, porozitu či jiné faktory – se sociálně vědními nástroji odhalujícími vnitřní dynamiku lokálních komunit a toho, kdy v jejich rámci dochází k aktivizaci místní opozice. Tam se zaměříme na multiagentní modelování nebo síťovou analýzu. Jednodušeji řečeno, rádi bychom ve výsledku představili samonosnou metodiku schopnou komplexně zhodnotit daný infrastrukturní projekt typu úložiště jaderného odpadu nebo podzemního zásobníku plynu z technických i sociálních hledisek. Metodika by měla sloužit např. pro účely land managementu. Využívat by ji mohly jak orgány státní správy, tak soukromé firmy nebo i právě lokální komunity a NGO,“ shrnuje Filip Černoch. Tento tříletý projekt je natolik slibný, že jej nedávno podpořila i Grantová agentura Masarykovy univerzity. Zdá se tedy, že původní idea celého výzkumného týmu – nahlížet na problémy spojené s energetikou sociálně-vědní optikou a tam, kde je to žádoucí, využívat znalosti i zásadně odlišných profesí – má budoucnost. From nuclear power plant construction to strategic negotiations concerning energy resources, energetics ceased to be the domain of just engineers and expert technicians long time ago; if it ever was. Knowledge and information from
interface
the fields of international diplomacy, sociology, economics or strategic national security gain in significance; only on the basis of these can the originally purely technical energetic solutions be implemented. An example of this exemplary multi-disciplinary symbiosis is e.g. the relatively young (both by average age of its members and by the date of its foundation) research team working at the Department of International Relations and European Studies at the Faculty of Social Studies of MU which cooperates with the International Institute of Political Science at the same place. For the third year already, it combines the expert background of its mother department with knowledge of other fields both in teaching and in research concerning energy security issues. “A first more systematic project of this type was the cooperation with our colleagues from the Faculty of Informatics on creating the MEOS model in 2011. This model mapped optimal flows of natural gas in the Central European region on the basis of chosen technical and economical parameters; it drew on complex models such as GASMOND or EUGAS. Thanks to this we had a solid foundation for broader analysis of the impacts new European infrastructural projects have on diplomatic relations between supplier and customer countries, which still are relevant and sought-after pieces of information”, says Dr. Filip Černoch from the above mentioned team. The researchers used cooperation across fields also in other projects. For example, together with Polish natural scientists, political scientists and sociologists, they carried out two research projects on the topic of possible impacts of exploration of so called shale gas in Poland and other European countries. They combined the technical
aspects of gas recovery with an analysis and mapping of perception of the participants relevant to the whole process of the prospective gas recovery. Experts from the Faculty of Economics and Administration then helped to calculate possible economic and security impacts of shutting down the Druzhba gas pipeline which connects Russian gas fields with European consumers. The most recent project should also build upon synergic cooperation of several institutions, more specifically the Faculty of Social Studies and the Faculty of Science; however, this time it will be a more long-term cooperation. “We would like to combine specific geologic tools used to analyse bedrock and its suitability for chosen energy infrastructures – being it seismic stability, porosity or other factors – with social sciences tools revealing internal dynamics of local communities and the point at which mobilization of the local opposition occurs. We will focus on multi-agent modelling or network analysis. To put it simply, in the end we would like to introduce a self-contained methodology capable of comprehensive analysis of given infrastructural project such as nuclear waste repository or underground gas storage from both technical and social perspective. The methodology should be suitable e.g. for land management purposes. It could be used both by state administration and by private companies or local communities and NGOs,” sums up Filip Černoch. This three-year project is so promising that it was recently supported by the Grant Agency of Masaryk University. It would appear that the original idea of the research team – to look at energy-related problems from the perspective of social sciences and, when necessary, to use knowledge from various scientific fields – has a bright future.
Energy Security Programme (Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU) Energy Security Programme (Department of International Relations and European Studies of FSS MU) Pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií ve spolupráci s Mezinárodním politologickým ústavem MU Tým: koordinace aktivit – Mgr. Filip Černoch, Ph.D.; členové týmu – Mgr. Hedvika Koďousková, Ph.D., Mgr. et. Mgr. Veronika Zapletalová, Mgr. Jan Osička, Mgr. Petr Ocelík, PhDr. Tomáš Vlček, Mgr. Martin Jirušek Kontakt:
[email protected] Tým byl založen současným děkanem FSS doc. PhDr. Břetislavem Dančákem, Ph.D. s cílem rozvíjet výuku i výzkum otázek energetické bezpečnosti, a to především s využitím odborného zázemí oborů Mezinárodních vztahů a Evropských studií. Postupně navázal a rozvinul kontakty s odbornými pracovišti v Evropě i v USA a rozšířil svůj původní záběr mj. o environmentální aspekty energetiky. www.iips.cz Workplace: The Department of International Relations and European Studies in cooperation with the International Institute of Political Science of MU The team: coordinator – Mgr. Filip Černoch, Ph.D.; Team members – Mgr. Hedvika Koďousková, Ph.D., Mgr. et. Mgr. Veronika Zapletalová, Mgr. Jan Osička, Mgr. Petr Ocelík, PhDr. Tomáš Vlček, Mgr. Martin Jirušek Contact:
[email protected] The team was founded by the dean of FSS doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D. in order to develop both teaching and research of energy security related issues with the aid of the expert background offered by the Department of International Relations and European Studies. It has gradually established and developed contacts with expert institutions in Europe and the USA and expanded its original goal i.a. by environmental aspects of energetics. www.iips.cz
Získané patenty a zapsané užitné vzory Patents Obtained and Utility Models Registered V období listopad 2012–duben 2013 byly MU uděleny dva patenty. První se týká území EU a vynálezu Způsob realizace polyreakcí, plazmochemických polyreakcí, jejich modifikace a modifikace makromolekulárních látek plazmovou tryskou s dielektrickou kapilárou obepnutou dutou katodou (Dr. Miloš Klíma z Ústavu fyzikální elektroniky PřF). Druhý – tentokrát český – patent byl udělen na vynález Způsob výroby ethandinitrilu oxidací kyanovodíku (doc. Pavel Pazdera z Ústavu chemie PřF). Za stejnou dobu bylo zapsáno také několik průmyslových a užitných vzorů. Hned pět průmyslových vzorů souviselo se vzhledem dentálních implantátů (Dr. Patrik Prachár ze Stomatologické kliniky LF). Zapsán byl také užitný vzor ohledně průtokového reaktoru s ultrasonikačním zdrojem (doc. Pavel Pazdera z Ústavu chemie PřF), zařízení pro generování plazmatu (doc. Vít Kudrle z Ústavu fyzikální elektroniky PřF), zařízení pro zapálení a udržení hoření nízkoteplotního dielektricky izolovaného vyfukovaného plazmatu (Dr. Jozef Ráheľ z Ústavu fyzikální elektroniky PřF) a zařízení pro úpravu rostlinných semen nízkoteplotním plazmatem za atmosférického tlaku (prof. Mirko Černák z Ústavu fyzikální elektroniky PřF).
Between November 2012 and April 2013 MU was granted two patents. The first one concerns the EU territory and the invention “Method of Realisation of Polyreactions, Plasma-chemical Polyreactions, Their Modification and Modification of Macromolecular Substances by the Plasma Jet with a Dielectric Capillary Enlaced by a Hollow Cathode” (Dr. Miloš Klíma from the Department of Physical Electronics of FS). The second – in this case Czech – patent was granted for the invention of „Production Method of Ethane Dinitrile by an Oxidation of Hydrogen Cyanide“ (doc. Pavel Pazdera from the Department of Chemistry of FS). During the same period several industrial designs and utility models were registered. Five of those concerned dental implants design (Dr. Patrik Prachár from the Department of Stomatology of FM). Other registered utility models concerned a through-flow reactor containing an ultrasonic source (doc. Pavel Pazdera from the Department of Chemistry of FS), a device for plasma generation (doc. Vít Kudrle from the Department of Physical Electronics of FS), an apparatus for initiating and sustaining low-temperature dielectrically insulated blowing plasma (Dr. Jozef Ráheľ from the Department of Physical Electronics of FS) and a device for processing vegetable seeds by low-temperature plasma in atmospheric pressure (Prof. Mirko Černák from the Department of Physical Electronics).
spring 2013
11
interface Newsletter Masarykovy univerzity s pololetní periodicitou. Červen 2013. Vydává Masarykova univerzita, CTT. Sídlo vydavatele: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno Evidenční číslo: MK ČR E 18490 ISSN: 1803-5248 Masaryk University Newsletter of biannual publication periodicity. June 2013. Published by Masaryk University, TTO. Seat of publisher: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno. Náklad 2500 ks Circulation 2500 copies
Šéfredaktor: Eva Janouškovcová Redaktor: Miroslav Mašek Redakční rada: Eva Janouškovcová, Jan Slovák, Lenka Zemanová, Jan Alán Design a sazba: Jakub Vémola (cube-studio.cz) Foto: Miroslav Mašek, David Povolný a archiv MU Anglický překlad: Jakub Vémola Tisk: Optys, spol. s r. o.
Photo: Miroslav Mašek, David Povolný and MU archive Translation: Jakub Vémola Printed by: Optys, spol. s r. o.
Editor-in-chief: Eva Janouškovcová Editor: Miroslav Mašek Editorial board: Eva Janouškovcová, Jan Slovák, Lenka Zemanová, Jan Alán Graphic Design and setting: Jakub Vémola (cube-studio.cz)
Contact: tel.: +420 549 49 8016, e-mail:
[email protected], www.ctt.muni.cz
Kontakty: tel.: +420 549 49 8016, e-mail:
[email protected], www.ctt.muni.cz
Aktuality News CTT MU na Facebooku a Twitteru TTO MU on Facebook and Twitter Chceme s vámi komunikovat co nejvíce způsoby, které jsou pro vás pohodlné a umožní vám získávat přesně ty informace, které potřebujete. Kromě webových stránek www.ctt.muni.cz, jež v nedávné době prošly kompletním redesignem, tak CTT MU nově najdete také na sociálních sítích. Naše stránka na Facebooku má adresu: http://www.facebook.com/CTT.muni.cz, na Twitteru nás najdete zde: https://twitter.com/TechTransferMU. Budeme rádi, když nám na sociálních sítích budete psát své nápady, podněty a dotazy nejen k transferu technologií. We want to communicate with you in ways that feel natural and convenient and provide you with exactly the information you need. Besides our recently re-designed website www.ctt.muni.cz, you can now find TTO MU also on social networks. Meet us on Facebook: http://www.facebook.com/CTT.muni.cz or on Twitter: https://twitter.com/TechTransferMU. We will be glad if you use these social networks to send us your ideas, suggestions and questions not only about TT.
Reprezentujeme výsledky MU i za oceánem We Represent MU Results Overseas As Well Business development manažer CTT MU Mgr. Jan Alán se ve dnech 22.–25. dubna 2013 zúčastnil veletrhu BIO International Convention v Chicagu. Na společném českém stánku zde návštěvníkům prezentoval především výzkumný potenciál Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu CEITEC. Více o akci: www.convention.bio.org Další naše zahraniční aktivita směřovala také do USA. Ředitelka CTT MU Dr. Eva Janouškovcová a odborný konzultant prof. Jan Slovák absolvovali v první polovině května cestu do Austinu v Texasu. Na zdejší univerzitě navštívili IC2 Institute – mezioborové výzkumné pracoviště s tradicí od roku 1977, které se mj. zabývá transferem technologií. Tým CTT jeho odborníkům prezentoval celouniverzitní výsledky výzkumu a diskutoval s nimi o tom, které a za jakých podmínek jsou vhodné ke komercializaci. Více o pracovišti: www.ic2.utexas.edu
12
Between 22 and 25 April 2013, the business development manager of TTO MU Mgr. Jan Alán attended the BIO International Convention in Chicago. He presented to the visitors chiefly the research potential of Masaryk University and of the Central European Institute of Technology CEITEC. More about the event: www.convention.bio.org Another international activity targeted the USA as well. In the first half of May, the director of TTO MU Dr. Eva Janouškovcová and expert consultant Prof. Jan Novák took a journey to Austin, Texas. At the local university they visited the IC2 Institute – interdisciplinary research institution with a tradition going back to 1977 – which deals i.a. with technology transfer. The TTO team presented the results of the MU research to the foreign experts and discussed which results and under what conditions are suitable for commercialization. More about the institute: www.ic2.utexas.edu
Novinky ze světa transferu technologií News from the World of TT Spolupráce mezi univerzitami i dalšími institucemi, vzájemná výměna zkušeností a mnohdy i jednotný postup jsou u transferu technologií velmi důležité. Proto vznikla v prosinci 2012 společná platforma českých organizací a center transferu technologií zaměřená na koncentraci kapacit v této oblasti. O jejím dalším vývoji vás budeme informovat. V nedávné době zahájilo činnost Centrum transferu biomedicínských technologií (CTBT) při Fakultní nemocnici Hradec Králové. Jeho úkolem je podporovat rozvoj komercializace nových objevů, poznatků a know-how vzniklých v rámci výzkumu a vývoje ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, na Univerzitě Hradec Králové a na Fakultě vojenského zdravotnictví. Mezi CTBT a CTT MU již proběhla zajímavá networkingová setkání za účelem výměny zkušeností. www.fnhk.cz/ctbt Cooperation among universities and other institutions, mutual exchange of experience and unanimous approach are frequently vital to technology transfer. Therefore, in December 2012, a common platform of Czech TT organizations and centres was established aimed at getting the experts in this area together. We will keep you posted about its future development. Recently the Centre for Transfer of Biomedical Technologies (CTBT) at Hradec Králové University
Hospital was established. It aims at supporting commercialization of new discoveries and knowhow originating from research and development at Hradec Králové University Hospital, at the University of Hradec Králové and at the Faculty of Military Health Sciences. Interesting networking meetings between TTO MU and CTBT were already held in order to exchange experience. www.fnhk.cz/ctbt
Inovační vouchery v JMK popáté Innovation Vouchers in the South Moravian Region for the Fifth Time Už pátým rokem mají firmy možnost získat díky projektu inovačních voucherů finanční příspěvek na spolupráci při výzkumných projektech s vědci z Jihomoravského kraje. Město Brno letos za tímto účelem vyčlenilo 4 milióny korun, na konkrétní projekt s jednou z 12 institucí může žadatel získat inovační voucher ve výši až 100 000 Kč. Hlásit se přitom mohou firmy z celého světa. Organizátor – Jihomoravské inovační centrum – spustil příjem žádostí 13. března, ukončen byl 10. května. Losování voucherů proběhlo 28. května a MU uspěla ve 3 případech: Vouchery podpoří její spolupráci s firmami PLASMA-TECHNOLOGIC s. r. o. a umaa, s. r. o.; Corinth Investment, s. r. o. získala bonusový voucher. Za uplynulé čtyři ročníky zadotovalo Brno projekt částkou 24 milióny Kč, která podpořila 187 voucherů. www.inovacnivouchery.cz It is already the fifth year companies can use innovation vouchers to obtain funding for cooperation on research projects with scientists from the South Moravian Region. The city of Brno has put aside 4 million CZK for this purpose; for a specific project with one of the 12 institutions, an applicant can obtain an innovation voucher for up to 100 000 CZK. Companies from all over the world can apply. The organizer – South Moravian Innovation Centre – was accepting applications since 13 March to 10 May. The draw was carried out on 28 May and MU was successful in three cases: the vouchers will support its cooperation with the companies PLASMATECHNOLOGIC Ltd. and umaa, Ltd.; Corinth Investment, Ltd. obtained a bonus voucher. During the last four years Brno provided the project with 24 million CZK; this amount supported 187 vouchers.
