Newsletter Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Masaryk University Technology Transfer Office s Newsletter. Celebrio Software:

interface Newsletter Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Masaryk University Technology Transfer Office’s Newsletter

autumn 2012

01

Celebrio Software: Inspirativní spolupráce studentů, akademiků i podnikatelů Celebrio Software: Inspirational cooperation of students, academics and entrepreneurs

03

Projekt zaměřený na transfer technologií pomůže výzkumným týmům MU A project focused on technology transfer will help research teams at MU

04

CAVER: Praktický komerční výsledek mezioborové spolupráce vědců CAVER: A practical commercial application of interdisciplinary cooperation of scientists

06

Projekt Platforma průmyslové spolupráce: Základ pro kooperaci v aplikovaném výzkumu Platform for Industrial Cooperation Project: Basis for cooperation in applied research Konference stanovila strategické priority regionu CENTROPE Strategic priorities of the CENTROPE region established by conference

07

Inovační vouchery už počtvrté podporují spolupráci firem a vědců Innovation vouchers support cooperation of scientists and companies for the fourth time already

08

Antonín Hlaváček: Program MCC může pomoci chemikům, fyzikům i ekonomům Antonín Hlaváček: The MCC program can help chemists, physicists and economists

10

Slovníček pojmů: Neztraťte se ve světě duševního vlastnictví! Glossary: Don’t lose yourself in the world of intellectual property!

12

Získané patenty, zapsané užitné vzory a podané přihlášky Patents awarded, utility models registered and applications submitted

www.ctt.muni.cz

interface

Celebrio Software:

Inspirativní spolupráce studentů, akademiků i podnikatelů Inspirational cooperation of students, academics and entrepreneurs Na počátku výzkumu uplatnitelného v praxi musí stát dobrý nápad, nadšení a ochota věnovat projektu hodně práce. Nebývá však běžné, aby toto vše nabídli studenti bakalářského programu, přesvědčili akademické pracovníky k podpoře a společně s nimi vizi dotáhli do podoby spin-off firmy. Že to jde, dokazuje projekt Celebrio Software z Fakulty informatiky MU, u jehož zrodu stál studentský tým Bc. Martina Nováka a doc. Tomáš Pitner. At the beginning of research applicable in practice, there must be a good idea, enthusiasm and willingness to devote much of your time to a project. It is however rare for this all to be offered by bachelor-grade students, who persuaded academics to lend them support and together they developed the initial vision into a spin-off company. The Celebrio Software projects from the Faculty of Informatics proves that it is possible. The project was created by the student team of Bc. Martin Novák and Associate Professor Tomáš Pitner.

Bc. Martin Novák: „Chtěli jsme pracovat na projektu s praktickými výsledky.“

Bc. Martin Novák: „We wanted to work on a project with practical results.“

K čemu systém Celebrio slouží? Jedná se o operační systém určený především pro seniory. Jeho posláním je nabídnout možnost pracovat s počítačem i lidem, kteří mají specifické potřeby, preferují jednoduchost a přehlednost a jde jim hlavně o funkčnost – bez nutnosti se učit komplikované ovládání. Díky Celebriu si i lidé bez zkušeností s počítačem rychle mohou on-line povídat s přáteli, hledat informace, číst knihy nebo hrát hry.

What is the Celebrio system for? It is an operational system designed especially for seniors. Its mission is to offer the possibility of working with computer to people with specific needs, who are preferring simplicity, easy orientation and above all, functionality – without the need to learn complicated controls. Thanks to Celebrio, people with no computer experience can chat with friends, search for information, read books or play games quickly.

Jak vznikla myšlenka takového produktu? S kamarádem Petrem Kuncem podnikáme už od osmnácti let. Když jsme nastoupili do 1. ročníku

How did you come up with that idea? Me and my friend Petr Kunc were involved in entrepreneurship since we were eighteen. When

autumn 2012

01

bakalářského studia na FI, chtěli jsme pokračovat v práci, jejíž výsledky se dají využít v praxi. Na základě debat a průzkumů jsme se rozhodli pro projekt, který seniorům umožní jednoduše ovládat počítač. Kdy jste oslovili pedagogy z FI s žádostí o spolupráci? Prakticky ihned. Měli jsme vůli se rozvíjet, pracovat na Celebriu a dělat vedle studia něco navíc. A měli jsme velké štěstí, že jsme narazili právě na doc. Tomáše Pitnera a Dr. Jaroslava Škrabálka. Zásadní byl především vstřícný postoj doc. Pitnera, který po vyslechnutí našich argumentů řekl, že projektu věří a chce ho podpořit. V té době na FI vznikala Laboratoř softwarových architektur a informačních systémů (LaSArIS). Náš tým do ní byl začleněn, získali jsme možnost využívat její zázemí, vybavení i know-how, dokonce jsme několikrát mohli čerpat finanční podporu. Kde jste získávali znalosti nutné pro start podnikání? Vstoupili jsme do kontaktu s Jihomoravským inovačním centrem (JIC), kde jsme úspěšně prošli prvním českým akcelerátorem pro start-upy StarCube. To nás hodně posunulo – učili jsme se vytvářet business plán, chápat finanční toky apod. Navíc jsme díky úspěchu v akcelerátoru získali i inkubaci a dnes jsme jednou z inkubovaných firem v rámci JIC. Systém Celebrio ještě před dokončením finální verze zpopularizovaly soutěže. S prototypem jsme zvítězili v českém kole Microsoft Imagine Cupu, v celosvětovém finále v New Yorku jsme v nejprestižnější kategorii postoupili do TOP 18. V ČR jsme obsadili 1. místo také v soutěžích Vodafone Nápad roku a Ekonom Student Podnikatel. Tyto úspěchy nám velmi pomohly např. při hledání partnerů. Zároveň náš tým, jehož jádro se rozrostlo na osm lidí, vnitřně motivovaly. A motivace je nutná – vždyť tito kolegové byli ochotní na projektu téměř dva roky pracovat bez mzdy. V jaké fázi se Celebrio nachází nyní? Uvědomili jsme si nutnost spojení s investorem. V zimě jsme zahájili jednání s několika firmami a nakonec jsme našli společnou řeč s Petrem Zámečníkem. Jeho důvěra nás posunula opět dále a díky investici na Celebriu nyní pracují již téměř dvě desítky lidí. Aktuálně se chystáme začít Celebrio prodávat, jedním z brzkých kroků bude také založení spin-off s Masarykovou univerzitou. Váš tým již působí pod hlavičkou firmy Celebrio Software, s.r.o. Spolupracovali jste zde i s Centrem pro transfer technologií MU? CTT MU nám pomohlo ve finální fázi – mělo ústřední roli při zprostředkování a vyjednávání konkrétních podmínek mezi námi a FI. Ceníme si i jeho administrativní podpory a právních služeb. Těší nás, že zůstaneme ve spojení s MU – jednak jí chceme vrátit něco z toho, co nám poskytla, jednak náš tým akademická sféra baví, máme rádi technologie a chceme se dále vzdělávat.

02

doc. RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D.: „Celebrio je dobrý příklad pro ostatní studenty.“ Čím vás Martin Novák v 1. ročníku přesvědčil, že jste se tehdy neznámý tým studentů rozhodl na FI podpořit? Za prvé mě zaujal zápal, s nímž přišel – takové nadšení pro věc a cílevědomost se často nevidí. A za druhé nepřišel sám, už tehdy existovalo jádro týmu Celebrio – tehdy Albireo – jehož členové se znali a měli na co navazovat. Bylo zřejmé, že chtějí na něčem užitečném pracovat, jejich projekt navíc zapadal do koncepce zakládané laboratoře LaSArIS. A možnost podílet se na budování základů budoucí spin-off byla i pro mě výzvou. Jakou konkrétní pomoc laboratoř Celebriu poskytla? Dali jsme týmu k dispozici prostory, v nichž mohl projekt rozvíjet, nabídli jsme mu také prostor ve výuce – nejprve jednorázově v seminářích, v  poslední době i  na regulérních cvičeních. Projekty děkana umožnily Celebrio podpořit i finančně. Já sám jsem se členům týmu snažil předávat i prospěšné kontakty – např. na Univerzitu třetího věku, s jejímiž posluchači mohli produkt zkoušet. Co bylo podle vás pro dosavadní úspěch Celebria klíčové? To, že se Martinu Novákovi podařilo tým napojený na projekt udržet a rozvinout. Vytvořil odhodlané jádro a dokázal s ním expandovat do velikosti nutné pro fungování životaschopné firmy. Dobře motivovaný tým je v IT projektech nejdůležitější. Je třeba si uvědomit, že kvalitní odborník v tomto oboru může získat výborně placené zaměstnání v mezinárodní firmě, zatímco u podobných projektů jde do podstatně většího rizika. Zde nestačí být expert, ale také nadšenec, který si věří. Mají členové týmu čas i na akademické aktivity? Těší mě, že v týmu, který má komerční ambice, jsou zároveň výborní studenti. Vedle podnikatelských aktivit se vzdělávají, zvládají s akademiky psát články atd. Je to dobrý příklad pro ostatní studenty, že studium a byznys lze zajímavě skloubit. Co byste poradil studentům s podobnými ambicemi jako Celebrio? Stavět na motivovaném týmu. Dále neváhat a hledat si institucionální podporu – potřebná infrastruktura je na FI vybudována a nadaným studentům-podnikatelům k dispozici. Vedle podpory univerzity je klíčová třeba podpora JIC a časem také investora – to posune projekt z fáze start-upu do reálného světa podnikání. Jak bude spolupráce FI a Celebria pokračovat? Po podpisu smlouvy o spin-off a finančním vyrovnání se završí počáteční fáze. Dále hodláme s Celebriem spolupracovat obdobně jako s ostatními firmami ve Sdružení průmyslových partnerů. Tzn. stabilní kooperaci, výzkumné projekty, možnost pro studenty pracovat ve firmě na diplomových pracích apod.

autumn 2012

we enrolled into 1st year of bachelor study at FI, we wanted to continue in work that can be used in practice. Based on discussions and surveys, we decided for a project that allows seniors to use computer easily. When did you contacted the FI pedagogues, asking for cooperation? Virtually immediately. We had the will to develop, to work on Celebrio and to do something else besides study. We were very lucky to encounter Assoc. Prof. Tomáš Pitner and Dr. Jaroslav Škrabálek. Truly fundamental was the helpful attitude of assoc. prof. Pittner, who, after hearing our arguments, declared that he trusts the project and wants to support it. Just in that time, the Lab of Software Architectures and Information Systems (LaSArIS) was being created. Our team was incorporated into it, we get to use its equipment and know-how, we even managed to gain financial support several times. Where did you get the knowledge necessary for starting your own business? We got in touch with South Moravia Innovation Centre (SIC), where we successfully went through the first Czech start-up accelerator StarCube. That gave us a big boost – we learned how to create a business plan, get a grasp of financial flow, etc. Moreover, thanks to the success in accelerator, we secured an incubation, and now we are one of the JIC-incubated companies. The Celebrio System was popularized even before finishing the final version, thanks to competitions. We won the Microsoft Imagine Cup with the prototype, and in the world finals in New York, we managed to place in the TOP 18 in the most prestigious category. In the Czech Republic, we finished 1st in the Vodafone Idea of the Year and Economist Student Entrepreneur competitions. These successes helped us greatly e.g. in search for partners. At the same time, our core team (that grew to 8 people in the meantime) got great inner motivation. And it was much needed – these colleagues were willing to work on the project for two years with no salary. What phase is Celebrio in now? We realized the necessity of joining with investor. We started negotiations with several companies and finally we found a common ground with Petr Zámečník His trust helped us to move forward again, and thanks to the investment, almost twenty people are working on Celebrio now. Currently we want to start selling Celebrio, one of the first steps will be establishing a spin-off company with Masaryk University. Your team now works under the company Celebrio Software, Ltd. Have you cooperated with the Technology Transfer Office of MU? TTO MU helped us in the final phase – it played a crucial role in mediation and negotiations of specific conditions between us and FI. We highly appreciate its administrative support and legal services. We are glad to be still have ties to MU – we want to repay for something we got from it, and our team likes the academic field, we like technologies and we want to continue our education.

interface

Assoc. Prof. RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D.: „Celebrio is a good example for other students.“ What interested you in the 1st year student Martin Novák’s offer, so that you decided to support the then-unknown team of students at FI? First of all, I was taken by the enthusiasm he came with – such ardour and sense of purpose is rare to be seen. Second, he did not come alone – the core of the Celebrio – Albireo that days – team already existed. Its members knew each other, and there was a lot of work to tie-in. It was clear that they want to work on something useful, and their project fitted into the concept of the LaSArIS lab that was just being established. The possibility to participate in building the fundaments of a future spin-off was a challenge for me as well. What specific kind of help the lab offered to Celebrio? We lent them premises to work and develop the project in, we also offered them a place in teaching courses – first one-shot seminars, recently also in regular practices. The dean’s projects helped us to support Celebrio also financially. I have personally tried to share useful contacts with the team – e.g. the Third Age University, whose attendees helped to test the product. In your opinion, what was crucial for the success of Celebrio so far? Definitely the fact that Martin Novák managed to keep and further develop the project team. He created a determined core and was successful in expanding it to the size needed for functioning of

a viable company. A well-motivated team is crucial for IT projects. It is necessary to be aware that a high-quality expert in this field can get a royally paid job in international company, whereas such projects are far more risky. Being an expert is not enough here, you must be an enthusiast who believes in oneself. What advice would you give to students with ambitions similar to Celebrio? To build on a motivated team. To not hesitate and to search for institutional support – the necessary infrastructure is available at FI and fully at disposal to talented students-entrepreneurs. Besides the school’s support, the support of JIC and eventually investor is crucial as well – it will help to move the project from a start-up to a real business world. How is the Celebrio – FI cooperation going to continue? After signing the spin-off contract and financial compensation, the initial phase will be closed. We intend to cooperate with Celebrio in the same vein as with other companies in the Industrial Partners Association – i.e. stable cooperation, research projects, possibility for students to work on their theses there, etc.

Celebrio Software, s.r.o. www.celebriosoftware.com LaSArIS http://lasaris.fi.muni.cz

Projekt zaměřený na transfer technologií pomůže výzkumným týmům MU A project focused on technology transfer will help research teams at MU Profesionální pomoc při konkrétním uplatňování výsledků výzkumu v praxi, čerpání zkušeností od renomovaných zahraničních pracovišť, podpora připravenosti týmů na efektivní aplikovaný výzkum… To vše vědcům Masarykovy univerzity přinese projekt Transfer technologií na MU realizovaný Centrem pro transfer technologií (CTT). Professional help in transforming results of research into practical applications, exchanging experience and knowledge with renowned foreign institutions, support of teams in effective, applied research…all these will be made available by the project Technology Transfer at MU realized by the Technology Transfer Office (TTO). Na MU působí desítky špičkových výzkumných týmů, které pracují na projektech s atraktivními výstupy pro praxi a komerční uplatnění. Časová vytíženost vědců i jejich koncentrace na odborné vyřešení problému či úkolu však často způsobí, že tento potenciál zůstane nevyužit. Všestranně zvýšit šance na uplatnění vědeckých výsledků v praxi umožní právě projekt Transfer technologií na MU, na nějž univerzita získala 55 milionů korun z evropského Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Realizace projektu byla zahájena 1. června 2012 a pracoviště MU tak z něj mohou těžit již nyní. Tým CTT si je dobře vědom, že projekt

představuje výjimečnou příležitost pro rozvinutí a stabilizaci aktivit spojených s transferem technologií, na které se CTT zaměřuje již od roku 2005. Proto si pro projekt stanovil tři vzájemně propojené cíle: 1) zvýšit připravenost vybraných výzkumných skupin MU na aplikovaný výzkum a přímý transfer jejich výstupů do praxe, 2) celkově profesionalizovat proces transferu technologií na univerzitě a 3) stabilizovat služby v této oblasti – včetně jejich rozložení mezi interní pracoviště a dodavatele. Všechny tyto činnosti směřují ke společnému výsledku: uplatňování vědeckých výstupů a navazování užší spolupráce mezi pracovišti MU a podnikatelskou sférou.

Eva Janouškovcová ředitelka Centra pro transfer technologií MU Director of Technology Transfer Office MU Masarykova univerzita prochází výjimečným obdobím. Pokračují rekonstrukce univerzitních budov a laboratoří a probíhá nebo je zahajována výstavba dalších objektů, často s nejmodernějším přístrojovým vybavením a špičkovým zázemím pro generování nových znalostí a výstupů. I proto se MU stává stále atraktivnějším partnerem pro vnější subjekty. Nejčastěji soukromé společnosti cíleně vyhledávají spolupráci s univerzitou v konkrétní oblasti. Může jít o jednorázový servis či službu, mnoho firem však upřednostňuje dlouhodobější spolupráce spočívající ve společném hledání nových postupů a zlepšení. Spolupráce má různou podobu – od nezávislých konzultací přes zadávání témat studentských prací či společné VaV projekty (financované s veřejnou podporou či zcela bez ní) až po převod výstupů a duševního vlastnictví nebo vznik spin-off společností, které výstupy dále uchopí a rozvedou. Spolupráce s tzv. aplikačními partnery je pro univerzitu zajímavá a v mnoha směrech přínosná i potřebná. A Centrum pro transfer technologií MU je zde proto, aby se stalo vaším průvodcem ve spleti souvisejících problémů a překážek. Masaryk University is going through an extraordinary period. Reconstructions of university buildings and labs are running and/ or new objects are being built, quite often with state-of-the-art technical equipment and top quality background for generating new knowledge and results. This is one of the reasons why MU is becoming more and more attractive partner for outer subjects. Most often, private companies seek collaboration with the university in a particular field of interest. This may consist of a one-time service, many companies however prefer longer-term collaboration, characterized by joint search for new procedures and improvements. The collaboration may take many forms – from independent consulting through setting the topics for student works or joint R&D projects (financing supported by public funds or without their support) to transfer of outcomes and intellectual property or founding spin-off companies that further develop the outcomes. Collaboration with the so-called application partners is interesting for the university, and in many cases also beneficial and needed. And the Technology Transfer Office of MU is here to be your guide through the tangle of related problems and hindrances.

autumn 2012

03

V jednotlivých případech budou výzkumníkům pomáhat speciálně vyškolení pracovníci CTT, stejně jako zkušenosti dlouhodobě úspěšných zahraničních pracovišť zaměřených na transfer technologií. Projekt, který bude završen v květnu 2015, vychází nejen z tradičního výzkumného zaměření MU, ale i z konkrétních praktických potřeb samotných vědců. Pracovníci CTT jsou připraveni jim poskytnout všestrannou odbornou podporu a poradenství. Centrum pro transfer technologií MU





bylo založeno v lednu 2005 zaměřuje se na ochranu duševního vlastnictví zaměřuje se na podporu uplatnění a komerčního využití výsledků VaV pracovišť MU spolupracuje s 50 výzkumnými týmy spravuje 70 patentových přihlášek, udělených patentů a užitných vzorů

Kontaktní osoba projektu TT na MU Mgr. Lenka Zemanová e-mail: [email protected]

The Masaryk University employs tens of high-quality research teams working on projects with outcomes attractive for practical and commercial use. The busyness of scientists and their concentration on the scientific solution of problem or task however sometimes hinders the transfer to application and causes that the potential remains often unfulfilled. An overall increase of chances of applying research results in practice is enabled by the project Technology Transfer at MU, where the university gained a 55 million CZK of support from the Operational Program Science and Development for Innovations. The project was started on June 1st, 2012 and MU teams can already reap its rewards. The TTO team is fully aware of the fact that the project embodies an exceptional opportunity to develop and stabilize the technology transfer activities the TTO is working on since 2005. Therefore, they defined three objectives of the project: 1) to increase the readiness of selected MU research groups for applied research and direct transfer of their outputs to practice, 2) to professionalize globally the process of technology transfer at the university and 3) stabilize the offered services in this field, including their allocation between internal teams and contractors.

All these activities have a common result: utilizing the scientific results and establishing closer cooperation between MU teams and entrepreneurial field. In specific cases, the researchers will be helped by specially trained TTO employees, as well as by experience of long-term successful foreign TT institutions and teams. The project, ending in May 2015, draws upon both from the traditional research focus of MU and from the practical needs of the scientists themselves. The TTO team is prepared to offer expert support and counsel in all ways possible. Technology Transfer Office of MU





Established in January 2005 Focused on protection of intellectual property Focused on support of application and commercial utilization of MU R&D outcomes Cooperates with 50 research teams Manages 70 patent applications, patents and utility models awarded

Contact: www.ctt.muni.cz

CAVER: Praktický komerční výsledek mezioborové spolupráce vědců CAVER: A practical commercial application of interdisciplinary cooperation of scientists Software CAVER Viewer, který slouží k pokročilé analýze a vizualizaci proteinových struktur, si ve světě vědy i podnikání získává zasloužené renomé. U zrodu společnosti CaverSoft s. r. o., která se zabývá jeho vývojem a prodejem, stála mezioborová spolupráce vědců z Fakulty informatiky a Přírodovědecké fakulty MU. The CAVER Viewer software that serves for advanced analysis and visualization of protein structures, gathers deserved reputation in both scientific and business world. At the birth of the CaverSoft, Ltd. was an interdisciplinary cooperation of scientists from the Faculty of Science and Faculty of Informatics of MU.

Projekt CAVER má za sebou již šestiletou historii. Jeho iniciátorem byl profesor Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří, které se na PřF MU věnují konstrukci proteinů pro biotechnologie. „Prostřednictvím docenta Jiřího Sochora, vedoucího Katedry počítačové grafiky a designu FI MU, oslovil nás studenty – s tím, zda bychom se nechtěli podílet na řešení zajímavého vědeckého problému. Ten se týkal analýz molekul proteinu obsahujícího dutiny. Pokud se do těchto dutin podaří dopravit specifickou malou molekulu, může proběhnout chemická reakce, jejíž produkty nacházejí široké praktické uplatnění ve farmaceutickém, chemickém a biotechnologickém průmyslu. Trojice studentů FI, mezi nimi i já, se rozhodla do projektu zapojit a věnovali jsme souvisejícímu výzkumu své diplomové práce,“ vzpomíná na počátky Dr. Barbora Kozlíková, spoluzakladatelka CaverSoftu. Tým studentů z FI se seznámil s dosavadním ne zcela uspokojivým řešením a přišel s nápadem, který se ukázal jako správná cesta. Asi po roce práce byla první verze programu

04

otestována. Vědci z PřF s ní byli spokojeni, což položilo základ další spolupráce. „Naše trojice pokračovala ve vývoji softwaru i v doktorském studiu a postupně vzniklo několik verzí. Protože jsme především počítačoví grafici, časem nás napadlo, že bychom výzkumníkům proteinů mohli nabídnout vytvoření vizualizační nadstavby softwaru. Tak se zrodil CAVER Viewer, který po bouřlivém vývoji a překonání řady vývojových potíží dospěl do dnešní plně fungující podoby,“ uvádí Kozlíková. Po celou dobu tým podporovali a podporují oba zmínění akademici. Barbora Kozlíková doplňuje: „Profesor Damborský vývoji softwaru udává správný směr, neboť se dobře orientuje v trendech v této oblasti. Zejména při vývoji a testování nám významně pomohla i spolupráce s jeho kolegy Dr. Antonínem Pavelkou, Dr. Evou Chovancovou nebo Dr. Janem Brezovským. Docent Sochor je nositelem klíčových vizí týmu, přináší do něj znalosti důležitých algoritmů a technik z oblasti počítačové grafiky a interakce člověka s počítačem.“

autumn 2012

Kromě samotného softwaru prošel vývojem i tým podílející se na jeho tvorbě. Před třemi lety se jeho součástí stali další doktorští studenti FI včetně Mgr. Viléma Šustra. „Jak práce pokračovaly, začalo být zřejmé, že původně čistě akademický projekt má komerční potenciál. Signálem byla skutečnost, že základní verzi, kterou si z našeho webu lze zdarma stáhnout, začaly používat renomované firmy i univerzitní pracoviště. Abychom komercializaci napomohli, rozhodli jsme se v roce 2011 založit spin-off firmu CaverSoft. Společníky ve firmě jsou profesor Damborský, docent Sochor a jejich někdejší či současní studenti: Barbora Kozlíková, Petr Beneš, Ondřej Strnad a já,“ vysvětluje Šustr. Při zakládání spin-off vědcům výrazně pomohlo Centrum pro transfer technologií MU. Poskytlo jim především právní služby a jeho pracovníci připravili smlouvu o odkupu duševního vlastnictví od univerzity. Také dnes s tímto pracovištěm tým CaverSoftu konzultuje některé otázky. Barbora Kozlíková dodává: „Spolupráce s univerzitou je oboustranně prospěšná a určitě v ní budeme pokračovat. Někteří studenti pod naším vedením pracují na svých závěrečných pracích – a my tak poznáváme nadané lidi s potenciálem rozšířit náš tým. Navíc pro akademická pracoviště – potenciální klienty CaverSoftu – je naše alma mater zárukou kvality.“ Po založení společnosti následovaly dva klíčové milníky pro nastartování komercializace. Prvním se stala úzká spolupráce s Dr. Ondřejem Valinou, který se zasloužil o dotažení byznys

interface

Dr. Barbora Kozlíková, Mgr. Vilém Šustr

plánu do současné podoby a položení základů marketingu. Stal se tak plnohodnotným členem týmu. Druhý mezník představovalo další rozšíření spolupráce s Jihomoravským inovačním centrem a zapojení do akcelerátoru start-upů StarCube. Mentoři JIC vědcům poskytují know-how z oblasti byznysu, pomáhají jim mapovat konkurenční prostředí apod. Vilém Šustr dodává: „Ondřej Valina nás oslovil na základě článku, který si o CAVERu přečetl v médiích. Z toho je vidět, že i publicita v rámci ČR je důležitá. Zapojení do StarCube nám pak v mnoha ohledech otevřelo oči.“ A v jaké fázi se software i CaverSoft nacházejí dnes? „Připravujeme zahájení prodeje komerčních licencí – pro nekomerční výzkum však i nadále bude základní verze k dispozici zdarma. Náš potenciální trh zahrnuje především farmaceutické a biotechnologické firmy, jako perspektivní se jeví zřejmě i oblasti zemědělství, potravinářství a kosmetiky. Platícím uživatelům softwaru připravujeme nabízet všestrannou uživatelskou podporu, zaostávat nebude ani vývoj nových verzí,“ vypočítává Vilém Šustr. Projekt CAVER má aktuálně asi 4500 registrovaných uživatelů převážně z USA, Japonska a Německa. Program byl již citován v bezmála 190 odborných publikacích a médiích. The CAVER project is already six years old. The originator of the project was prof. Jiří Damborský from the Loschmidt Laboratories from FSc MU, that focus on protein construction for biotechnology. “He asked us students - through Assoc. Prof. Jiří Sochor, the head of Department of Computer Graphics and Design of FI MU - whether we would like to participate in solving an interesting scientific problem. The problem was an analysis of protein containing hollow spaces caves. If it is possible to transport a small molecule into these caves, a reaction can occur whose products finds great use in pharmaceutical, chemical and biotechnological industry. A trio of FI students, including me, decided to join the project and focus our diploma theses on related research,” reminisces Dr. Barbora Kozlíková, co-founder of CaverSoft

The FI student team learned about the current, not quite satisfactory solution, and came up with an idea that proved to be on the right track. After approximately a year, first version of the program was tested. The scientists from FSc were satisfied with it, so the cooperation continued. “Our trio continued in developing the software during our doctoral studies and several versions were born. Because we are computer graphic designers, we came up with the idea that we can offer the protein researchers some visualization add-ons for the software. So the CAVER Viewer was born, and after turbulent development and overcoming of many development difficulties, it reached the current, fully functional status,” states Kozlíková. During all the time, the team was supported by the mentioned academics. “Professor Damborský helps to maintain the right direction of development, because he is well oriented in trends in the field. When developing and testing the program, the cooperation with his colleagues Dr. Antonín Pavelka, Dr. Eva Chovancová or Dr. Jan Brezovský helped us significantly. Associate Professor Sochor is the vision creator and bearer of the team, he brings the knowledge of important algorithms and techniques of computer graphics and man-computer interaction.” Besides the software itself, the team also went through development. Three years ago, further doctoral students from FI joined it – including MSc. Vilém Šustr. „As the work went, it became apparent that the project has commercial potential. A clear signal was that the basic version, downloadable for free from our web, started to be used by renowned companies and university research teams. To help the commercialization, we decided to found a spin-off company CaverSoft in 2011. The partners in the company are prof. Damborský, assoc. prof. Sochor and their current or former students: Barbora Kozlíková, Petr Beneš, Ondřej Strnad and me,” explains Šustr. During the founding of the spin-odd, the Technology Transfer Office of MU helped the scientists a lot. Primarily it offered legal services and its experts prepared the agreement of purchasing the intellectual property from the university. Nowadays the CaverSoft team also consults some

questions with TTO. “Cooperation with university is mutually beneficial and we certainly want to continue in it. Some students work under our supervision on their theses – therefore we meet talented people with the potential to join our team. And for the academic users – potential CaverSoft clients – our alma mater’s name guarantees quality,“ adds Kozlíková. After the company was founded, two crucial milestones for starting the commercialization followed. The first was a close cooperation with Dr. Ondřej Valina, who helped to finalize the business plan and founded the marketing. He became a full-fledged member of the team. The second milestone was broadening the cooperation with South Moravia Innovation Centre and joining the StarCube accelerator. The SMIC mentors offer the scientists the know-how from business field, to map the competition etc. “Ondřej Valina contacted us when he read an article on CAVER in media. This shows that publicity, even at Czech Republic level, is important. Joining the StarCube then opened our eyes in many ways”, adds Vilém Šustr. And in what phase is the software and CaverSoft now? “We are preparing to start selling commercial licenses – but for non-commercial research, the basic version will still be available free of charge. Our potential market encompass pharmaceutical and biotechnological companies, other prospective fields are agriculture,food and beverage industry and cosmetics. We prepare to offer full user support to paying customers, and we will definitely develop new versions, “ Vilém Šustr lists. The CAVER project has approximately 4500 registered users, mainly from USA, Japan and Germany. The software was cited in almost 190 publications and media.

CaverSoft s. r. o. www.caver.cz Loschmidt Laboratories http://loschmidt.chemi.muni.cz

autumn 2012

05

Projekt Platforma průmyslové spolupráce: Základ pro kooperaci v aplikovaném výzkumu Platform for Industrial Cooperation Project: Basis for cooperation in applied research Projekt Platforma průmyslové spolupráce (PPS) vznikl na Fakultě informatiky MU a je financován ze strukturálních fondů EU. Od svého počátku v červenci 2011 je realizován za podpory Laboratoře softwarových architektur a informačních systémů (LaSArIS). Hlavním cílem PPS je stabilizovat spolupráci s průmyslovými partnery, soustředit tyto aktivity do tematicky příbuzných uzlů a vytvořit solidní platformu pro další rozvoj výzkumu. Těžištěm projektu je tzv. dvoufázový model stáží, který propojuje snahy zapojit odborníky z firem do dění na FI, zvýšit povědomí studentů o problémech z praxe a harmonizovat požadavky průmyslu a akademické sféry. V první fázi se studenti seznámí s trendy v technologiích již na FI – v předmětech navržených ve spolupráci s firmami. Tato výuka je projektová a zadání pochází buď od firem samotných, nebo z konzultací s nimi. Studenti tak mají možnost

dozvědět se od specialistů o aktuálním vývoji v komerční praxi a nabyté znalosti si osvojit řešením reálného projektu. Úspěšné projekty jsou dále rozvíjeny ve formě závěrečných prací, mohou též zvýhodnit řešitele při přihlášce na stáž do firmy. Tento formát je úspěšně zaveden v kurzu Pokročilé Java technologie: JBoss a bude aplikován i na další předměty. Samotná stáž ve firmě již tvoří druhou fázi modelu. Díky předběžnému seznámení s oblastmi zájmu konkrétní firmy sem studenti nastupují dobře připraveni. Po absolvování stáže vypracují studii, která může sloužit firmě jako inspirace pro další aktivity. Některé poznatky jsou zohledněny ve výuce prostřednictvím konzultantů PPS. Do obou fází se zapojují hlavní partneři projektu: Red Hat Czech, IBM Česká republika a Microsoft. Spolupráce však není omezená pouze na ně. Jednou z klíčových oblastí

podpory je pomoc začínajícím firmám (tzv. start-upy). Proto byl přizván čtvrtý partner – Jihomoravské inovační centrum (JIC). V předmětu Inovace a podnikání v IT pořádaném JIC ve spolupráci s PPS jsou účastníci vedeni k vytvoření podnikatelského záměru, který je pak rozvíjen ve funkční podnikatelský model a vlastní start-up. JIC též nadějným firmám umožňuje zapojit se do programu podpory start-upů, tzv. StarCube. Jednou z úspěšně podpořených firem je i Celebrio Software (viz článek na straně 1). Studenti se účastní také stáží u těchto nově založených společností a získávají zkušenosti v projektovém managementu v IT. Díky JIC má PPS možnost zapojit do spolupráce i malé dynamické firmy, které doplňují portfolio průmyslových partnerů pro ustálení spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu.

Konference stanovila strategické priority regionu CENTROPE Strategic priorities of the CENTROPE region established by conference Projekt CENTROPE CAPACITY, jehož kořeny sahají do roku 2003, se zaměřuje na rozvoj a růst přeshraničního znalostního regionu ležícího na území Rakouska, ČR, Maďarska a Slovenska. Cílem projektu podporovaného programem Evropské unie CENTRAL EUROPE je posilovat v rámci CENTROPE konkurenceschopnost, kreativitu a udržitelný růst i prohlubovat úspěšně probíhající evropskou integraci. Pro letošní rok jsou hlavními body spolupráce nejdůležitější iniciativy v oblasti znalostního regionu, lidského kapitálu, územní integrace, cestovního ruchu a kultury. Na tato témata se zaměřila i konference CENTROPE Summit 03, kterou 21. května 2012 hostilo Brno a Jihomoravský kraj. Nejvyšší političtí představitelé, hejtmani a primátoři regionů a měst CENTROPE se zde zavázali, že budou pracovat na společném cíli stát se atraktivním znalostním regionem mezinárodního významu, který bude všestranně podpořen výbornou konektivitou a dostupností. Ústředním bodem strategické vize CENTROPE pro nejbližší roky se stalo položení základů konkurenceschopnosti a prosperity. Pro dosažení tohoto cíle zde Politická rada CENTROPE schválila čtyři hlavní priority. První je vysokokapacitní dopravní infrastruktura jako základní předpoklad hospodářského růstu. Společným nástrojem

06

rozvoje dopravy se stane především dokument CENTROPE Infrastructure Vision 2030. Druhou prioritou jsou uživatelsky přívětivé služby veřejné dopravy, resp. integrovaný systém přeshraniční dopravy s účinným plánem koordinace. Třetí priorita – mezinárodně viditelná spolupráce v oblasti výzkumu – se opírá o 25 univerzit, stovky výzkumných institucí, podnikatelské aktivity a inovační centra. Poslední z priorit představují udržitelné struktury řízení. The CENTROPE CAPACITY project, that has its early roots in 2003, is focused on development and growth of trans-national knowledge region lying at the borders of Austria, Slovakia, Hungaria and Czech Republic. The objective of the project, supported by the European Union programme CENTRAL EUROPE is to reinforce the competitiveness, creativity and sustainable growth in CENTROPE framework, and to deepen the successfully proceeding European integration. The main fields of cooperation for this year are initiatives for knowledge region, human resources, territorial integration, tourism and culture. These points were the topics of the CENTROPE Summit 03 congress, hosted on May 21st 2012 by Brno and South Moravian region.

autumn 2012

The top political representatives, governors and lord mayors of regions and cities of CENTROPE made an obligation here to work together towards the joint objective of becoming an attractive knowledge region of international importance, supported by overall excellent connectivity and easy access. The central point of the strategic vision of CENTROPE in the following years became the building of fundaments for competitiveness and prosperity. In order to achieve this objective, the Political Council of CENTROPE agreed on four primary priorities. The first is a high-capacity traffic infrastructure as the basic premise of economic growth. A joint traffic development tool will be provided by the CENTROPE Infrastructure Vision 2030 document. The second priority is user-friendly public transport system, resp. integrated system of cross-border traffic with effective coordination plan. Third priority – internationally visible research cooperation – is supported by 25 universities, hundreds of research institutions, entrepreneurial activities and innovation centers. The last priority is sustainable management structures. www.centrope.com/cz

interface

Kontaktní osoba projektu PPS Mgr. Jana Bartáková, tel.: 549 495 357 e-mail: [email protected] www.fi.muni.cz/projects/pps The project Platform for Industrial Cooperation (PIC) originated at the Faculty of Informatics of MU and it is financed from the EU structural funds. Since its start in July 2011, the project is realized with support of the Lab of Software Architectures and Information Systems (LaSArIS). The main objective of the PIC is to stabilize cooperation with industrial partners, concentrate these activities in thematically related nodes and create a solid platform for further development of research. The core of the project is the so-called two-phase stay model that interconnects the efforts to get experts from companies involved in activities at FI, to increase the students’ awareness of practical problems and to harmonize the requirements of industry and academic field. In the first phase, the students become acquainted with trends in technologies already during their FI study – in courses designed in cooperation with companies. These courses are project-based and the tasks come either from the companies themselves, or from consulting the companies. The students therefore have an opportunity to learn from specialists about the

current development in commercial field and hone their acquired skills by solving a real project. The successful projects are further developed in the form of graduate theses, they can also form an advantage for their solver if he or she applies for a stay in the company. This format is already successfully employed in the Advanced Java Technologies: JBoss course and it will be applied to further courses. The stay in the company itself embodies the second phase of the model. Thanks to the preliminary experience with fields of interest of the company in question the students enter the stay well-prepared. After the stay ends, they write out a study that can serve the company as inspiration for further activities. Some of the findings are even accounted for in the educational courses by PIC consultants. The main partners of the project are involved in both phases: Red Hat Czech, IBM Czech Republic and Microsoft. The cooperation is nevertheless not limited to them. One of the key areas of support is helping the companies in their beginnings (so-called start-ups). Therefore, a fourth partner was invited to participate: the

South Moravian Innovation Centre (SMIC). In the Innovation and Entrepreneurship in IT course held by SMIC in cooperation with PIC, the attendees are led to creation of their own business plan that is developed into functional entrepreneurial model and their own start-up. The SMIC also allows the prospective companies to enter the start-up support programme, the StarCube. One of the supported companies is Celebrio software (see article on Page 1). The students participate also in stays in these newly created companies and through them gain experience with IT project management. Thanks to SMIC, the PIC can bring in also small, dynamic companies that complement the portfolio of industrial partners for stabilizing the cooperation in applied research field. Contact person of the PIC project Mgr. Jana Bartáková, tel.: 549 495 357 e-mail: [email protected] www.fi.muni.cz/projects/pps

Inovační vouchery už počtvrté podporují spolupráci firem a vědců Innovation vouchers support cooperation of scientists and companies for the fourth time already

V letošním roce měla brněnská vědecko-výzkumná pracoviště díky projektu inovačních voucherů už počtvrté možnost získat prostředky na zahájení spolupráce s firmami. Inovační vouchery představují dotaci až 100 tisíc Kč (kryjící 75 % hodnoty zakázky) určenou na nákup znalostí podnikatelským subjektem právě od těchto institucí. Cílem podpory je umožnit firmě se plně soustředit na byznys, zatímco výzkumníci dodají znalosti potřebné pro inovace. Inovační vouchery tak podporují transfer technologií

a napomáhají k odbourání bariér mezi podnikateli a akademiky. Ve výzvách z let 2009–2011 bylo rozdáno celkem 145 inovačních voucherů v hodnotě přes 20 milionů Kč. Letošní výzva přinesla významnou novinku – poprvé mohly podávat žádosti o vouchery firmy z celého světa. Celkem se jich o dotaci ucházelo 180, nejčastěji ze stavebnictví a strojírenství. Losování 17. května 2012 určilo 43 firem, které na inovativní práci podpořenou výzkumníky získají 4 miliony Kč. S vědci z MU bude díky inovačnímu voucheru spolupracovat např. společnost Retap. Její projekt se zaměřuje na topný radiátor, který umožní – na principu fotokatalýzy – současně topit a čistit vzduch od mikrobů, virů a pachů. Na MU pracovištím, která jsou zapojena do projektů spolufinancovaných inovačními vouchery, poskytuje všestrannou podporu Centrum pro transfer technologií. This year meant the fourth time that the scientific-research organizations in Brno had opportunity to receive financial means to start cooperating with companies through innovation vouchers. The innovation vouchers represent grant money up to 100 000 CZK (covering 75% of the value of the contract) designated

to purchasing knowledge by the entrepreneurial subject from these institutions. The aim of this kind of support is to allow the company to focus fully on business, whereas the researchers provide knowledge needed for innovation. Innovation vouchers therefore support technology transfer and help to eliminate the barriers between entrepreneurs and academics. In the 2009-2011 calls, a total of 145 innovation vouchers were awarded, in a total value over 20 millions of CZK. This year’s call has brought an important novelty – for the first time, companies all over the world have been eligible to apply for vouchers. A total of 180 companies applied, mostly engineering and construction companies. The draw on May 17th determined 43 companies that are going to receive four million CZK. An example of cooperation of MU scientists and a commercial company is the project of the Retap company. The project focuses on heating radiator, that enables – utilizing photocatalysis – simultaneous heating and elimination of microbes, viruses and smells from air. The MU departments and teams participating in the innovation voucher projects are fully supported by the Technology Transfer Office. www.inovacnivouchery.cz

autumn 2012

07

Antonín Hlaváček: Program MCC může pomoci chemikům, fyzikům i ekonomům Antonín Hlaváček: The MCC program can help chemists, physicists and economists Ačkoliv výzkum mateřského pracoviště patří mezi priority všech vědců Masarykovy univerzity, někteří z nich si při něm dokážou udělat čas také na další zajímavé aktivity prospěšné pro širší vědeckou komunitu. A přesně to je případ Mgr. Antonína Hlaváčka, Ph.D. – autora specializovaného programu Monte Carlo Calculator. Although the research performed for their mother group is a priority for all MU scientists, some of them are able to make time for some other interesting activities beneficial for broader scientific community. This is exactly the case of Antonín Hlaváček, Ph.D. – an author of a specialized program Monte Carlo Calculator.

Metoda Monte Carlo má široké použití v různých oborech – např. ve fyzice, chemii nebo ekonomii. Konkrétně je používána pro simulaci experimentů (např. difuze molekul), počítání integrálů či řešení diferenciálních rovnic. Historicky poprvé ji využili američtí jaderní fyzici ve 40. letech k výzkumu chování neutronů při vývoji atomové bomby. Dr. Antonín Hlaváček z Výzkumné skupiny Nanobiotechnologie Středoevropského technologického institutu CEITEC se zabývá přípravou a modifikacemi nanočástic, jejich separacemi a charakterizacemi. Uvedenou metodu při své práci již delší dobu využívá pro výpočty nejistot měření. „Koncept nejistot umožňuje kvantitativně vystihnout, jak moc můžeme věřit výsledku měření. Poprvé jsem se s ním seznámil při svém magisterském studiu. Vadilo mi však, že výslednou nejistotu experimentu bylo nutné poměrně komplikovaně počítat ručně nebo v tabulkovém procesoru, a cítil jsem potřebu jednoduchého a uživatelsky nenáročného softwaru pro tyto účely. Později jsem se začal zajímat

08

také o jiné aplikace počítačů v chemii a při studiu na Fakultě informatiky MU jsem získal i základy programování. Výsledkem bylo mé rozhodnutí vytvořit program, který především analytickým chemikům – ale i výzkumníkům z dalších oborů – pomůže metodu Monte Carlo jednoduše a efektivně využívat při výpočtech nejistot měření,“ popisuje Antonín Hlaváček. Programování první verze Hlaváčkovi trvalo asi tři roky, jeho výsledek dal nejprve posoudit svým kolegům. Výsledkem této iniciativy i testování je program MCC – Monte Carlo Calculator, který je v současnosti k dispozici zdarma ke stažení na webové stránce www.uncertainty.cz. Antonín Hlaváček k hlavní výhodě programu říká: „Existují i jiné programy, které se zaměřují na tuto problematiku, avšak jsou zpravidla příliš komplikované. MCC je ve srovnání s nimi uživatelsky mnohem příjemnější – např. proto, že pro zadávání výpočtu používá běžnou matematickou syntaxi. A pokud by i tak měl uživatel nějaké potíže, na zmíněném webu nalezne tutoriál a návodné screenshoty.“ Uživatelské rozhraní

autumn 2012

MCC je tvořeno jediným oknem, které graficky připomíná skutečný kalkulátor – s tím rozdílem, že uživatel zde nenalezne tlačítka s číslicemi, ale s operátory, funkcemi a generátory náhodných čísel. „Program též upozorňuje vědce na chyby v syntaxi – pokud nějakou zaznamená, displej kalkulátoru zčervená, je-li vše v pořádku, má zelenou barvu. Když MCC takto hlásí chybu a uživatel ji nemůže nalézt, má k dispozici nápovědu, která např. ukáže neznámý identifikátor. MCC také umí ukládat zadané proměnné pro použití v následujících výpočtech a nabízí možnost k výpočtu doplnit textový komentář,“ popisuje Hlaváček další funkce programu. Důležitou výhodu MCC představuje přehledné zpracování výsledků simulace. Prvním typem výsledku výpočtu je grafický výstup (funkce hustoty pravděpodobnosti), druhým statistické vyhodnocení – průměrná hodnota, medián a směrodatná odchylka, nechybí ani intervaly pokrytí. Uživatel si může zobrazit také numerickou analýzu, která mu např. sdělí, jestli nedošlo k chybě způsobené reprezentací reálných čísel v počítači nebo vygenerováním náhodných čísel mimo definiční obor dané funkce. Všechny výstupy jsou pak v MCC shrnuty do dialogu, který obsahuje zadání, výpočet, výsledek i statistické údaje, přičemž vše lze uložit jako textový soubor pro další práci. V porovnání s Excelem, v němž lze nouzově s metodou Monte Carlo pracovat také, pak MCC vedle jednoduchosti přináší i mnohem větší výkonnost. U metody Monte Carlo je totiž generováno velké množství náhodných

interface

čísel. A zatímco v tabulkových procesorech lze generovat řádově maximálně statisíce až miliony číslic, v MCC stovky milionů – a to v průběhu pouhých několika sekund nebo minut. Nyní se Monte Carlo Calculator nachází ve fázi praktického používání a šíření první plné verze – článek popisující jeho možnosti byl nabídnut i odbornému časopisu Analytical and Bioanalytical Chemistry. Vývoj MCC však rozhodně nekončí – jak sám Antonín Hlaváček konstatuje, vždy existuje prostor pro zkvalitňování např. uživatelského rozhraní. Ve spolupráci s Centrem pro transfer technologií MU pak autor také zvážil možnosti komercializace. „Nebráním se ani situaci, kdy bych se zapojil do tvorby dalšího vědeckého softwarového nástroje ve spolupráci s jinými skupinami,“ uzavírá Antonín Hlaváček.



Uživatelské rozhraní MCC User interface MCC

The Monte Carlo method is widely used in many fields – e.g. physics, chemistry or economy. In particular it is used for simulations of experiments (molecular diffusion), integral calculations or solving of differential equations. Historically it was used for the first time in the 40’s by American nuclear scientists for research of neutron behavior when developing the atomic bomb. Dr. Antonín Hlaváček from the Nanobiotechnology Research group from the Central European Institute of Technology is working on preparation and modifications of nanoparticles, their separation and characterization. He uses the said method for some time already, for the calculation of uncertainty of his measurements. “The concept of uncertainty allows for quantification of how much we can trust in a result of measurement. I met it for the first time during my master degree study. However, I did not like that the resulting uncertainty of the measurement had to be calculated in a rather complicated way manually or by a spreadsheet application, and I felt that a simple and user-friendly software for this purpose is needed. Later, I became interested in other applications of computers in chemistry, and during my studies on the Faculty of Informatics of MU, I learned basics of programming. The result was a decision to create a program that helps analytical chemists – but also researchers from other fields – to use

the Monte Carlo method easily and effectively for calculation of uncertainty of measurement,” describes Antonín Hlaváček. Programming the first version took three years for Hlaváček, and he asked his colleagues for the first evaluation. The result of his initiative is the MCC program – Monte Carlo Calculator, currently available for free download at the webpage www.uncertainty.cz. As for the main advantages of the program, Antonín Hlaváček says: “There are other programs focused on this problematics, but they are usually too complicated. Compared to them, the MCC is far more user-friendly, e.g. because the user can use standard mathematical syntax for putting in the calculation. And if he or she runs into any problems anyway, there is a tutorial and instruction screenshots at our web.” The user interface of MCC is a single window that resembles an actual calculator – differing in the fact that instead of numbers, the user finds keys with operators, functions and random number generators. “The program also points out syntax errors to the user – the display turns red in case of error, whereas it is green if everything is OK. If MCC reports an error in this way and the user cannot find any, there is a system of help that e.g. points out an unknown identifier. MCC is also able to save defined variables in order to use them in follow-up calculations and also offers the possibility to add a text comment,” dr. Hlaváček continues to describe the program’s functions. A significant advantage of MCC is a clear overview of results of the simulation. The first type is a graphical output (probability density function), the second is a statistical evaluation average value, median and standard deviation, confidence intervals. The user also can select to have a numerical analysis displayed that can tell him e.g. whether there was not an error caused by real number representation in the computer or by generating a random number out of the domain of the function in question. All outputs are then summarized into a dialogue that contains the input, calculation, result and statistical data, where everything can be saved for further work in text format. Compared to Excel, that can serve as an emergency Monte Carlo calculator, the MCC brings far simpler and far more efficient solution. In the Monte Carlo method, many random numbers are generated, and whereas the spreadsheet applications can generate these random numbers in amounts of hundreds of thousands to millions, in MCC these are hundreds of millions – done in a time of a couple of seconds or minutes. Now, the Monte Carlo Calculator is the phase of practical use and distribution of the first full version – an article describing its features was offered to the scientific journal Analytical and Bioanalytical Chemistry. The development of MCC is however far from finished – as Antonín Hlaváček himself says, there is always a space for improving the quality - e.g. improving the user interface. In cooperation with the Technology Transfer Office of MU, he also considered the possibilities of commercialization. “I am not against participating in the development of other scientific software in collaboration with other groups,” Antonín Hlaváček concludes.

Tým CTT / TTO Team RNDr. Eva Janouškovcová, Ph.D., LL.M. ředitelka tel.: +420 549 49 4654 e-mail: [email protected] Mgr. Jan Alán business development manažer tel.: +420 549 49 3495 e-mail: [email protected]

Mgr. Olga Bohuslavová projektová manažerka tel.: +420 549 49 3287 e-mail: [email protected]

Mgr. Markéta Vlasáková, Ph.D. projektová manažerka tel.: +420 549 49 3512 e-mail: [email protected]

Mgr. Lenka Zemanová projektová manažerka tel.: +420 549 49 3268 e-mail: [email protected]

prof. RNDr. Jan Slovák, DrSc. akademický konzultant tel.: +420 549 49 7308 e-mail: [email protected]

JUDr. Pavel Koukal, Ph.D. právník tel.: +420 549 49 4171 e-mail: [email protected]

Mgr. Radek Ruban právník tel.: +420 549 49 6273 e-mail: [email protected]

Ing. Martina Šiborová ekonomka tel.: +420 549 49 3988 e-mail: [email protected]

Eva Syslová účetní tel.: +420 549 49 6879 e-mail: [email protected]

Monika Suchyňová asistentka tel.: +420 549 49 2887 e-mail: [email protected]

www.uncertainty.cz

autumn 2012

09

Slovníček pojmů: Neztraťte se ve světě duševního vlastnictví! Glossary: Don’t lose yourself in the world of intellectual property! V oblasti duševního vlastnictví a jeho ochrany se užívá množství odborných termínů. Přinášíme vám přehled těch nejčastějších, seřazených podle abecedy. There are many technical terms used in the field of intellectual property and its protection. We bring you a glossary of the most frequently used.

Autor: fyzická osoba, která dílo vytvořila. V případě díla souborného jako celku i fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala. Autorské dílo: dílo literární, jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické (a to trvale nebo dočasně), bez ohledu na rozsah, účel nebo význam. Autorskými díly jsou např. díla slovesná, hudební, dramatická a hudebně dramatická, choreografická a pantomimická, fotografická, audiovizuální, výtvarná, architektonická, díla užitého umění a kartografická, ale také počítačový program, dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného (včetně překladu do dalšího jazyka), sborník či databáze. Duševní vlastnictví (DV): jakýkoliv produkt nebo forma vyjádření vytvořená vlastním intelektem, která je nová a unikátní. Specifickým druhem je průmyslové vlastnictví, druhou skupinu tvoří právo autorské a práva příbuzná. Know-how: soubor poznatků, dovedností, zkušeností a zběhlostí výrobní, technické, provozní, obchodní, vědecké, výzkumné nebo jiné povahy, které nejsou všeobecně známé či dostupné. Dále jsou podstatné, popsatelné (existují v objektivně vnímatelné podobě) a komerčně využitelné. Komerční využití DV (komercializace): finanční zhodnocení DV MU např. prostřednictvím prodeje licencí, podílu MU ve spin-off či formou služeb využívajících DV MU. Licence: právo užívat chráněné technologie nebo know-how. Díky nastavitelným

10

podmínkám představuje flexibilní a hojně užívaný nástroj poskytnutí práv k DV. Mezi nejdůležitější parametry licenčních smluv patří exkluzivita, vymezení teritoria, způsob finančního vyrovnání (např. procenta z prodeje, fixní poplatky), doba trvání a možnosti uzavíraní sublicenčních smluv. Nabyvatel: subjekt (fyzická či právnická osoba), který získá právo k DV MU na základě smlouvy uzavřené s MU. Náklady na komerční využití DV: veškeré náklady spojené se zhodnocením tržního potenciálu DV (např. průzkum trhu, odměny externích odborníků), náklady spojené s ochranou DV (patentové poplatky, odměny patentových zástupců atd.), náklady spojené s prodejem licencí (např. právní služby) apod. Obchodování s předměty DV: zejména úplatné poskytování licencí k využívání DV MU. Nejde o případy příležitostného jednorázového prodeje. Ochranná známka: jakékoliv označení schopné grafického znázornění – zejména slova (včetně osobních jmen), barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Patent: forma ochrany vynálezu. Majitel patentu má výlučné právo chráněný vynález využívat, poskytovat souhlas k využívání jiným osobám (např. licencí) i převést patent na jinou osobu. Vynález, na nějž byl udělen patent, nesmí být bez souhlasu majitele vyráběn, nabízen k prodeji či využíván třetí osobou pro průmyslové/komerční účely.

autumn 2012

Podnikový vynález: vynález, který původce vytvořil při plnění úkolů plynoucích z pracovního poměru nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k MU. Průmyslové vlastnictví: výsledky duševní činnosti, které jsou nové a průmyslově (hospodářsky) využitelné. Jde o vynálezy, technická řešení chráněná užitným vzorem, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků, zlepšovací návrhy, odrůdy rostlin, biotechnologické vynálezy či ochranné známky. Průmyslový vzor: vzhled výrobku nebo jeho části spočívající ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného (případně jeho zdobení). Původce: jakákoliv fyzická osoba v pracovním poměru nebo jiném obdobném pracovněprávním vztahu k MU, která se podílela na vytvoření předmětu DV. Spin-off (též spin-out): firma založená za účelem využití a rozvoje DV univerzity až do formy produktu nebo služby uplatnitelné na trhu. DV (většinou výsledek výzkumu) je firmě poskytnuto prostřednictvím licenční smlouvy či prodejem. MU může (ale nemusí) získat v spin-off majetkový podíl, společnost se naopak může s univerzitou dohodnout na využívání jejích laboratoří či poskytování služeb. Na činnosti firmy se obvykle podílejí i původci DV. Většinou jde o malé a střední firmy, které nedisponují dostatečnými prostředky pro realizaci vlastních investičních záměrů, proto nabízejí možnost vstupu investora. Školní dílo: autorské dílo, které student MU (nebo účastník celoživotního vzdělávání) vytvořil ke splnění studijních povinností. Užitný vzor: forma ochrany pro technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Představuje nižší úroveň ochrany než patent.

interface

graphic or sculptural work, an architectonic work including a town-planning work, a work of applied art, cartographic work, computer program, a work which is the outcome of the creative adaptation of another work, including its translation into another language, a collection or a database. Intellectual property (IP): any product or form of creation of one’s intellect that is new and unique. A specific type is an industrial property, the other group is copyright and related rights. Know-how: a sum of knowledge, experience, skills and findings of producing, technical, operational, research, scientific or other nature that are not widely known or available. Also, they have to be substantial, describable (they exist in objectively perceivable form) and commercially usable. Commercial use of IP (commercialization): a financial valorization of IP of MU, e,g. by selling licenses, share of MU in spin-offs or by form of services using the IP of MU Vynález: technické řešení, které je nové, je výsledkem vynálezecké činnosti, je průmyslově využitelné a chránitelné patentem nebo užitným vzorem. Za vynálezy se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, počítačové programy či podávání informací. Patent nemůže být udělen na odrůdy rostlin a plemena zvířat, biologické způsoby pěstování rostlin a chovu zvířat, způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování, diagnostické metody používané na lidském či zvířecím těle a vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku či dobrým mravům. Zaměstnanecké dílo: individuální i kolektivní autorské dílo, které autor/autoři vytvořil/i z podnětu a pod vedením MU ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu k MU. Zlepšovací návrh: technické, výrobní nebo provozní zdokonalení (též řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví a životního prostředí při práci), s nimiž má zlepšovatel právo nakládat. Author: The author is the natural person who has created the work. (2) The author of a collection in its entirety is the natural person who has selected the components or arranged them in a creative manner. The work (as subject of copyright): a literary work or other work of art or a scientific work which are the unique outcome of the creative activity of the author and are expressed in any objectively perceivable manner including electronic form, permanent or temporary, irrespective of their scope, purpose or significance A work shall be namely a literary work expressed by speech or in writing, a musical work, a dramatic work or dramatico-musical work, a choreographic work and pantomimic work, a photographic work, an audiovisual work, a work of fine arts like a painting,

License: the right to use protected technologies or know-how. Thanks to adjustable conditions, it is a flexible and often used tool for providing IP rights. The most important parameters of license agreements are exclusivity, defining territories, financial compensation (fixed fees, share of sales), period of protection and possibilities of signing sub-license agreements. Acquirer: a subject (natural or artificial person), that acquires the rights to IP of MU based on an agreement signed with MU. Costs of commercial use of IP: all costs related to valorization of the IP market potential (market survey, paychecks of external experts), costs related to IP protection (patent fees, paychecks of patent representatives), costs related to selling licenses (e.g. legal services), etc. Trading with IP subjects: especially commercial provision of licenses to IP of MU. Not the cases of one-time sale. Trademark: any distinctive sign able to serve as graphical representation – especially words (including names), colors, drawings, letters, numbers, shape and form of product, that is able to distinguish the products of said entity from products or services from those of other entities Patent: a form of protection of an invention. The patent holder has an exclusive right to use the protected invention, to provide agreement to use the invention to other persons (e.g. by license), or to transfer the patent to other person. The invention for that has been a patent awarded cannot be manufactured, offered for sale or used by a third party for industrial/commercial purpose without the consent of the patent holder. Invention belonging to an enterprise: an invention created by the originator when fulfilling work tasks coming from a work contract

or similar employment relationship with MU Industrial property: outcomes of intellectual activity that are new and industrially (economically) utilizable. This means inventions, technical solutions protected by utility model, industrial designs, topographies of semiconductor products, rationalization proposals, plant cultivars, biotechnological inventions of trademarks. Industrial design: appearance of the product or its parts, including lines, shapes, colors, structure or material of the product itself (eventually its decoration) Originator: any natural person employed by MU or in other employment relationship with MU that participated in the creation of the subject of the IP Spin-off (also spin-out): a company founded for the purpose of utilization and development of the IP of the university towards the form of marketable product or service. The IP (usually a research outcome) is provided to the company by license agreement or sale. MU can (but needn’t) to gain a property share in the spin-off, the company can agree with the university on using its labs or services. The originators of the IP usually participate in running the company. Usually these are small and medium-sized companies that do not have enough means to realize their own investment intents, therefore they offer the possibility of investor participation. School work: an (author) work that a MU student (or a lifelong education participant) created to fulfill his studying duties. Utility model: a form of protection for technical solutions that are new, beyond the frame of simple skill and are industrially usable. It is a lower form of protection than a patent. Invention: a technical solution that is novel, a result of inventive activity, that is industrially usable and protectable by patent or utility model. The following are not considered inventions: discoveries, scientific theories and mathematical methods, aesthetic creations, plans, rules and ways of performing intellectual activity, computer programs and information transfer. A patent cannot be awarded to plant and animal varieties, biological essential methods of animal breeding and plant cultivation, ways of surgical or therapeutic treatment, diagnostic methods used on human or animal bodies and inventions whose use would be against public order or morality Employee work: individual or collective author work that the author(s) created at the incentive and under the supervision of MU to fulfill the work duties coming from an employment relationship with MU. Rationalisation proposal: A rationalisation proposal shall be any technical improvement of a manufacturing or operational nature and any solution to a problem of safety, protection of health at work or protection of the environment the rationalisator shall have the right to dispose of his proposal.

autumn 2012

11

interface Newsletter Masarykovy univerzity s pololetní periodicitou. Listopad 2012. Vydává Masarykova univerzita, CTT. Sídlo vydavatele: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno Evidenční číslo: MK ČR E 18490 ISSN: 1803-5248 Masaryk University Newsletter of biannual publication periodicity. November 2012. Published by Masaryk University, TTO. Seat of publisher: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno. Náklad 2 000 ks Impression 2 000 copies

Šéfredaktor: Lenka Zemanová Redaktor: Miroslav Mašek Redakční rada: Eva Janouškovcová, Jan Slovák, Lenka Zemanová, Olga Bohuslavová, Jan Alán Design a sazba: Jakub Vémola (cube-studio.cz) Foto: Miroslav Mašek, Aleš Ležatka a archiv MU Anglický překlad: Jan Adam Tisk: TISKÁRNA KNOPP

Photo: Miroslav Mašek, Aleš Ležatka and MU archive Translation: Jan Adam Printed by: TISKÁRNA KNOPP

Editor-in-chief: Lenka Zemanová Editor: Miroslav Mašek Editorial board: Eva Janouškovcová, Jan Slovák, Lenka Zemanová, Olga Bohuslavová, Jan Alán Graphic Design and setting: Jakub Vémola (cube-studio.cz)

Contact: tel. +420 549 49 8016, e-mail: [email protected], www.ctt.muni.cz

Kontakty: tel. +420 549 49 8016, e-mail: [email protected], www.ctt.muni.cz

Získané patenty, zapsané užitné vzory a podané přihlášky Patents awarded, utility models registered and applications submitted V období prosinec 2011–říjen 2012 byl MU udělen český patent na vynález s názvem Způsob tvorby aerosolu vzorků pro atomové spektrometrické techniky (doc. Jan Preisler z Ústavu chemie PřF). Zahraniční patenty v Izraeli a Kanadě se podařilo získat na vynález související s degradací sulfidického yperitu (doc. Zbyněk Prokop z Ústavu experimentální biologie PřF), u kterého již dříve došlo k udělení patentů v ČR, Rusku, Austrálii, USA, Japonsku a na Novém Zélandu a je k němu udělena licence. V uvedené době bylo též zapsáno deset užitných vzorů: Kultivační půda pro identifikaci a kultivaci Pseudomonas aeruginosa, Sada pro barvení a detekci biofilmpozitivních mikroorganizmů (oba Dr. Veronika Holá z Mikrobiologického ústavu LF), Výztuha incizální dlahy, Materiál pro vyplnění prostoru mezi čepem kořenové nástavby a zubem (oba doc. Lenka Roubalíková ze Stomatologické kliniky LF), Totální náhrada části dolní čelisti (Dr. Ondřej Liberda z Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF), Vzorkovač atmosférické depozice, Vzorkovač volného ovzduší (oba Dr. Pavel Čupr, RECETOX PřF), Umělá půda pro testy ekotoxicity (doc. Jakub Hofman, RECETOX PřF), Zařízení pro sledování pohybu zvířat (Dr. Tomáš Bartonička z Ústavu botaniky a zoologie PřF) a Litorální sonda (Dr. Jan Sychra z Ústavu botaniky a zoologie PřF). Za účelem získání průmyslově-právní ochrany bylo na MU v daném období podáno 27 přihlášek. Dvě patentové přihlášky rozšiřují ochranu vynálezu do zahraničí – tzv. PCT přihláška byla podána na vynález zaměřený na charakterizaci ledvinových kamenů, který vznikl ve spolupráci s univerzitou v Barceloně (prof. Josef Havel z Ústavu chemie PřF). Pouze český je pak vynález způsobu stabilizace proteinů (prof. Damborský z Ústavu experimentální biologie PřF), jehož ochrana je rozšiřována do USA. Třináct podaných přihlášek tvoří žádosti o udělení patentu v ČR – devět je z oblasti tzv. udržitelné chemie (doc. Pavel Pazdera z Ústavu chemie PřF), ostatní české patentové přihlášky souvisejí s  novým způsobem identifikace kvasinek (doc. Filip Růžička z Mikrobiologického ústavu LF), novými inhibitory pro léčbu B-buněčné chronické lymfocytární leukémie (Dr. Vítězslav Bryja z Ústavu experimentální biologie PřF), novými poznatky v oblasti slizniční imunity kojenců (Dr. Julie Bienertová Vašků z Ústavu patologické fyziologie LF) nebo novým antistafylokokovým léčivem (doc. Roman Pantůček z Ústavu experimentální biologie PřF ve spolupráci se společností Imuna CZ).

12

Přihlášek se žádostí o zápis užitného vzoru bylo podáno sedm, přičemž technické řešení s názvem Průtokový reaktor s ultrasonikačním zdrojem (doc. Pavel Pazdera z Ústavu chemie PřF) na zápis stále čeká, zatímco u zbývajících šesti technických řešení k zápisu užitných vzorů již došlo (viz součást přehledu zapsaných užitných vzorů). Univerzita netradičně zažádala i o zápis pěti průmyslových vzorů souvisejících se vzhledem dentálních implantátů (Dr. Patrik Prachár ze Stomatologické kliniky LF). Between December 2011 and September 2012, a Czech patent was granted to Aerosol sample preparation for atomic spectrometry techniques (assoc.prof. Jan Preisler from the Institute of Chemistry, FSc). International patents in Israel and Canada were granted for Degradation of sulphidic yperite (Assoc. Prof. Zbyněk Prokop from Institute of Experimental Biology, FSc), that has been previously patented in in Czech Republic, Russia, Australia, USA, Japan and New Zealand, and where a license has been awarded. In the same period, ten utility models were registered as well: Cultivation media for identification and cultivation of Pseudomonas aeruginosa, Set for dying and detection of biofilm-positive microorganisms (MSc. Veronika Holá from the Institute of Microbiology, FMed), Reinforcement of incisial splint, Material for filling the space between the root extension and tooth (Assoc. Prof. Lenka Roubalíková, Department of Stomatology, FMed), Total replacement of part of lower jaw (Dr. Ondřej Liberda from Department of Oral, Jaw and Facial Surgery, FMed), Sampler of atmospheric deposition, Sampler of open air (Dr. Pavel Čupr, RECETOX FSc), Artificial media for ecotoxicity tests (Assoc. Prof. Jakub Hofman, RECETOX FSc), Equipment for tracking of animal movements (Dr. Tomáš Bartonička from the Institute of Botanics and Zoology, FSc) and Lithoral probe (Dr. Jan Sychra from the Institute of Botanics and Zoology, FSc). In order to receive industrially-legal protection, 27 applications were submitted by MU in this period of time. Two of those were international extension applications: a so-called PCT application was submitted for an invention for characterization of renal calculi (kidney stones) that was created in collaboration with University of Barcelona (MU represented by Prof. Josef Havel, Institute of Chemistry, FSc). The other invention is purely Czech: Procedure of Protein Stabilization (Prof. Damborský from the Institute

of Experimental Biology, FSc.), whose protection is being extended to USA. Thirteen applications were submitted for Czech patent: nine from the field of so-called sustainable chemistry (Assoc. Prof. Pavel Pazdera from the Institute of Chemistry, FSc), the rest include the New procedure of yeast identification (Assoc. Prof. Filip Růžička from the Institute of Microbiology, FMed), Inhibitors for the treatment of B-cell chronic lymphocytic leukemia, (Dr. Vítězslav Bryja from the Institute of Experimental Biology, FSc.) and B-cell activating factor for increasing the immunity of mucous membranes in babies (Dr. Julie Bienertová Vašků from the Institute of Pathological Physiology, FMed), and a new antistaphylococcal drug (Assoc. Prof. Roman Pantíček from the Institute of Experimental Biology in collaboration with the Imuna CZ company) There were seven applications for registration of utility model. The technical solution “Flow reactor with ultrasonic source” (Assoc. Prof. Pavel Pazdera from the Institute of Chemistry, FSc) is still waiting for registration, whereas the six others were already registered (see the overwiew of registered utility models). Quite unconventionally, the university applied also for registration of five industrial designs, related to the look of dental implantates (Dr. Patrik Prachár from the Department of Stomatology, FMed).

Statistiky MU: prosinec 2011–říjen 2012 MU Statistics: Dec. 2011 to Sep. 2012 Udělené patenty v zahraničí International patents awarded

2



Udělené patenty v ČR Czech patents awarded

1



Zapsané užitné vzory v ČR Utility models registered in the Czech Republic

10



Patentové přihlášky zahraniční International patent applications

2



Patentové přihlášky v ČR Czech patent applications

13



Přihlášky užitných vzorů v ČR Czech applications for registration of utility model

7



Přihlášky průmyslových vzorů Applications for registration of industrial design

5