interface Newsletter Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Masaryk University Technology Transfer Office’s Newsletter
autumn 2013
01
Martin Bareš: Z univerzity musí znít jednotný hlas Martin Bareš: The University Has to Have a Single Voice
03
Cliff Zintgraff, IC 2 Institute, USA: Technologický rozvoj na MU Cliff Zintgraff, IC 2 Institute, USA: Technology-Based Development at MU
04
Jaromír Homola, Corinth s. r. o.: Vyvíjíme vizuální vzdělávací svět Jaromír Homola, Corinth Ltd.: We‘re Developing a World of Visual Education
05
Specialisté z IC 2 Institute se podílejí na rozvoji týmu CTT IC 2 Experts Take Part in Developing the TTO Team
06
Tým CTT MU poprvé uspořádal TT DAY TTO MU Team Organized First TT DAY
07
První národní konferenci o transferu technologií navštívilo přes 140 účastníků The First National Conference on TT Drew More than 140 Visitors
08
Luděk Matyska: CERIT-SC je partner pro řešení velkých úkolů Luděk Matyska: CERIT-SC Is a Partner Prepared for Big Tasks
10
Biomechanická obuv J HANÁK R: Výsledek spolupráce, který léčí Biomechanical Footwear J HANÁK R: Healing Coollaboration
12
Aktuality News
www.ctt.muni.cz
interface
Martin Bareš:
Z univerzity musí znít jednotný hlas The University Has to Have a Single Voice Programové období 2014–2020 pro podporu z evropských strukturálních fondů bude klíčové pro vědu, výzkum i transfer technologií na MU. Příprava na tyto roky a nastavení správné strategie je tak důležitější než kdykoliv předtím. V čele těchto aktivit na MU stojí prorektor pro rozvoj prof. Martin Bareš. The 2014–2020 European structural funds support programmes are going to be pivotal to science, research, development and technology transfer at MU. Preparing for this period and setting up the right strategies is therefore more important than ever. These activities are supervised by the vice-rector for development Prof. Martin Bareš.
Jak se Masarykova univerzita připravuje na nadcházející programové období? MU si už ve druhé polovině roku 2012 uvědomi la, že je třeba vytvořit vnitřní strategii ohledně budoucích programových výzev. Na Rektorátu MU vznikla pod mým vedením menší pracovní skupina, která začala rozpracovávat tři základ ní kapitoly: vzdělávání, výzkum a další podpůr né činnosti. Hlavním cílem těchto aktivit je účel ně připravit univerzitu na programové období let 2014–2020 a co nejvíce do něj vtělit její vize. Tyto přípravy jsou nyní jednou z nejzásadnějších agend na MU. I proto, že v pomalu končícím pro gramovém období byla MU velmi úspěšná, což nás zavazuje, abychom v tom dalším byli úspěš ní minimálně stejně.
What steps is MU taking to prepare for the upcoming programming period? In the second half of 2012 MU already realized that it is necessary to devise an internal strategy concerning the future programme calls. At the Rector’s Office a smaller work group was estab lished under my command; it has started work ing on three basic chapters: education, research and other supporting activities. The main goal of these activities is to prepare the university for the 2014–2020 programmes while incorporat ing its objectives as strongly as possible. These preparations are of utmost importance also be cause MU has been very successful during the current programming period. This compels us to be at least as successful during the next one.
Jak je tento aktivní přístup vnímán? Ukazuje se, že šlo o správné rozhodnutí. A rád bych zdůraznil, že MŠMT naši iniciativu přija lo velmi pozitivně, neboť ne každý subjekt v ČR
How is this proactive attitude perceived? It appears that it was the right decision. I would also like to stress that the Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS) very much appreciated
autumn 2013
01
přemýšlí takto prozíravě a chce hrát roli domi nantního partnera při vyjednávání s vyhlašova teli výzev. Zároveň však je nutné říct, že na MU netvoříme pouze strategii pro evropské struktu rální fondy, ale celkovou strategii rozvoje uni verzity. Tak, abychom měli zmapovány všechny kapitoly a pokryta bílá místa. A evropské struk turální fondy vnímáme jako jednu z příležitostí, jak na strategické projekty získávat prostředky.
kvalitní vědy do budoucna. Důležitou oblastí je též otevřenost univerzity vůči světu. Jsme na dobré cestě, ale musíme ještě intenzivněji získá vat zahraniční akademiky, studenty a výzkumné týmy. Rozvíjet výuku v angličtině, dbát na přije tí a dodržování mezinárodních standardů apod. A ještě více vnímat MU jako celek – např. vytvá řením mezioborových studií, která mohou vést k netušeným efektům.
Je třeba v porovnání s končícím programovým obdobím očekávat významné změny? Věříme, že ano a že přinesou další zefektivnění. Zejména by měly být preferovány větší tema tické celky – abychom se vyhnuli situaci známé mj. z projektů OPVK, kdy výzvy často na tak řka stejné téma byly nelogicky rozděleny a řeše ny nepříliš koordinovaně. To přineslo komplika ce například v řízení projektů či fakult. Dále by měl být kladen důraz na snížení administrativy. Nadměrná administrativa v minulých letech ztí žila roli vedení jednotlivých fakult i koordinaci mezi projekty. A spotřebovala peníze, které bylo možné využít racionálněji.
Jaké přínosy budou výzvy mít pro oblast spolupráce MU s komerčními partnery? Zatím nevíme, jak budou programové výzvy na konec nastaveny. Nicméně podle aktuálních infor mací je důraz na spolupráci s aplikační sférou, na přenos výsledků do praxe a diverzifikaci finanč ních zdrojů univerzit jednou z významných a oče kávaných kapitol. Je zřejmé, že budeme muset dále pracovat na tom, aby mizela tlustá linie mezi univerzitou a komerčním prostředím. Potvrdila to i nedávná evaluace Asociace evropských univer zit. Přínosy jsou jednoznačné – od lepší přípra vy absolventů na přechod do pracovního proce su až po získávání dalších zdrojů.
Můžete uvést některá opatření, která by k těmto změnám měla přispět? Pokud se má vysokým školám podařit vyjednat výzvy tak, aby rozumně odpovídaly potřebám příjemců – aby byly „user friendly“ – je třeba na tom pracovat už nyní. Upozorňovat na minulé ne dostatky, administrativní zátěž apod. a ovlivňovat nastavování věcnými argumenty. V další fázi už pak musíme za relativně obecnými tezemi vidět jednotlivé programové výzvy. A mít připravené zásobníky tematických okruhů, abychom mohli na výzvy náležitě reagovat. Tím vším se nyní mj. zabývá i širší pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých fakult a ústavů. Její členové přemýš lejí, co jsou jejich strategické plány do roku 2020 a co by opravdu chtěli změnit ve výuce či vědě. Tento postup nám umožní identifikovat společ ná témata, která bude možné poskládat do zmí něných větších celků. Ty mají jednak větší šanci na úspěch, jednak mohou snížit administrativní zátěž. Třeba tak, že větší celek napříč několika fakultami by obhospodařoval jediný projektový tým. K této vizi chceme přispět a uděláme vše pro to, abychom byli úspěšní.
Často diskutovaným tématem je, jak se MU postaví k členům stávajících projektových týmů v mezidobí do nového programového období. Touto důležitou otázkou se zabýváme už od po čátku roku. Bohužel to zatím vypadá, že ač pro gramové období zahrnuje roky 2014–2020, první výzvy lze očekávat přinejlepším na konci roku 2014, se začátkem realizace v polovině roku 2015. Proto intenzivně pracujeme na tom zjistit, koho se tento problém týká, a identifikovat, kteří pra covníci stávajících týmů jsou pro MU cenní i pro další programové období. A nalézt prostředky, abychom je mohli zaměstnávat i v mezidobí. Bylo by krátkozraké nevyužít lidského potenciálu, který zde již vznikl.
Do jaké míry může MU ovlivnit konkrétní témata, která budou podpořena? Můžeme je ovlivnit celou řadou jednání. Minis terstva nám zasílají dotazy, existují neformální sdružení jako Klub VaVpI, např. v těchto dnech jsme odesílali na MŠMT dopis ohledně typových projektů apod. Jako prioritu zde vidím přede vším to, aby z MU zněl navenek jeden hlas. Aby si současné týmy z různých projektů nevyjedná valy rozdílné podmínky. Je obtížné jednotného hlasu dosáhnout? Ano, ale nic není neřešitelné. Je to o diskuzi, ote vřenosti a vědomí, že v tomto případě je konzis tentní chování celku prospěšné i pro jednotlivce. Nechceme nic zásadním způsobem centralizovat, naším cílem je minimalizovat rizika pro všech ny zapojené. Které oblasti podpory jsou vnímány jako klíčové? Zejména výuka, jejíž podpora ve vztahu ke kva litě bude velmi významná. Už proto, že kvalitní vzdělávání je nezbytnou podmínkou pro udržení
02
Co v souvislosti s již řečeným vnímáte pro MU jako největší příležitost a co jako největší riziko? Za největší příležitost považuji celkový rozměr strategie Masarykovy univerzity, tak, abychom se kvalitativně – i díky zdrojům ze strukturálních fondů – posunuli na vyšší úroveň. Aby byla MU intenzivněji vnímána jako kvalitní univerzita v me zinárodním měřítku a špičkoví akademici a vý zkumníci si řekli: Toto je univerzita, kde chci strá vit část kariéry. A riziko? To je paradoxně v naší úspěšnosti z aktuálního programového období. Stát se úspěšným je jedna věc, udržet si vysokou úroveň a dále se rozvíjet je mnohem těžší. our initiative because not every institution is as forward-looking and set on becoming a domi nant partner during negotiations with call mak ers. At the same time it has to be said that we are not only creating a strategy for the European Structural Funds but also a general development strategy of the university, so that we have all the chapters covered and blank areas filled. We see European Structural Funds as one of the oppor tunities to fund strategic projects. Should we expect any radical changes as against the current programming period? We believe so and we hope they will increase effectiveness. Notably, larger thematic wholes should be preferred so that we can avoid the situation known from the ECOP projects when almost identical calls were often unnecessarily
autumn 2013
divided and dealt with in a rather uncoordinated fashion. It brought about complications e.g. in project or faculty management. Furthermore, the need to reduce administration should be stressed. In past years, excessive administration compli cated both management of individual faculties and coordination between projects. And it cost money which could have been put to better use. Can you mention some measures which could contribute to these changes? If universities want to succeed in negotiating the calls in such a way that they reflect the needs of beneficiaries and are “user-friendly” it is neces sary to start working on it right away – bring for ward past flaws, administrative load etc. and try to change the process by objective arguments. During the next phase we already have to be able to transform relatively general propositions into individual programme calls. We have to stock up sets of topics so that we can respond to calls properly. All this is currently being dealt with by a larger work group consisting of faculty and de partment representatives. Its members reflect on their strategic plans for 2020 and the changes they really want to make in teaching or science. This approach will allow us to identify common topics which can then be made into the afore mentioned greater wholes. These stand better chance of success and can decrease the admin istrative load, for instance by allowing a single project team to take care of a “greater whole” across several faculties. We want to contribute to this vision and we will do whatever we can to succeed. To what extent can MU influence which topics will be supported? We can influence it by a number of negotiations. Ministries are sending us questions; there are in formal associations such as the RDI Club... For in stance, several days ago we sent a letter to MEYS concerning model projects etc. However, for me the priority is that MU is unified in its approach and has a “single voice”. So that different pro ject teams do not negotiate different conditions. Is it difficult to achieve this unified approach? Yes it is, but it can be done. It is about dialogue, openness and awareness of the fact that such an approach is beneficial both for the whole and an individual. We don’t want to centralize anything in a radical way; we aim at minimiz ing risks for all the parties involved. Which areas of support are perceived as pivotal? Especially education – supporting its quality will be extremely important. First-rate education is necessary to sustain high-quality science in the future. Another important area is the openness of the university to the rest of the world. We are on the right track but we have to attract even more foreign academicians, students and research teams. We have to increase the num ber of lectures taught in English, observe inter national standards, etc. And we also have to perceive MU more as a whole – e.g. by creat ing interdisciplinary studies which can yield sur prizing results. What benefits will the calls have in the area of MU’s cooperation with commercial partners? We don’t know yet what the programme calls
interface
will look like. However, according to the latest information, cooperation with the application sphere, putting results to practice and diversi fication of universities’ financial resources are some of the important and expected chapters. It is apparent that we will have to go on trying to erase the thick line between universities and the commercial sphere. It was confirmed also by the recent evaluation of the European University Association. The benefits are clear – from bet ter prepared graduates to gaining other finan cial resources. Another frequently debated topic is the attitude MU will adopt towards the members of
the current project teams during the interim between the programming periods. This issue has been dealt with since the begin ning of the year. Unfortunately, it seems that even though the programming period covers the years 2014–2020, first calls can be expected to wards the end of 2014 at best; implementations will begin mid-2015. We are therefore working hard to find out who might be affected by this problem and to identify those members of the current teams who will be valuable to MU in the next programming period. We are also trying to find the resources to employ them even during this interim. It would be rather short-sighted not to use the human potential which is already there.
What do you perceive to be the greatest opportunities and risks for MU in relation to these issues? I consider the general strategy of MU to be the greatest opportunity. It can push us to a whole new qualitative level – also thanks to the struc tural funds. I would like MU to be seen as a firstrate university on an international level so that top academicians and researchers could say: “This is the university I would like to spend a part of my career on. And the risks? Ironically, they could lie in our success during the current pro gramming period. To become successful is one thing, to keep it so and to develop even further is much harder.
Cliff Zintgraff, IC2 Institute, USA: Technologický rozvoj na Masarykově univerzitě Technology-Based Development at Masaryk University Institut IC 2 (Inovace, Kreativita a Kapitál) na Texaské univerzitě v Austinu podporuje vý zkum a rozvoj ekonomik založených na technolo giích. Poskytuje transfe rovým pracovištím, uni verzitám a regionům poradenství v oblasti lokálních programů pro rozvoj, získávání globál ních konexí, napojení na průmysl a uplatnění vý sledků výzkumu na trhu. Věříme, že technologic ké inovace jsou klíčem k ekonomickému rozvoji, který napomáhá zlepšovat kvalitu života v regi onech po celém světě. Zaměstnanci a programy Institutu IC2 sehráli v Austinu zásadní roli při roz voji ekonomiky založené na vyspělých technolo giích. V průběhu posledních 15 let jsme spolupra covali se 17 zeměmi Evropy, Asie, Jižní Ameriky a na Středním východě při vytváření lokálně udr žitelné komercializace univerzitního výzkumu. Nedávno jsem byl vedením CTT MU pozván, abych strávil čtyři dny se zaměstnanci centra, vý zkumníky MU a partnery této univerzity. Vedl jsem workshop cílený na výzkumníky v oblasti přírodních věd, osobně jsem hovořil s výzkumní ky specializovanými na IT a přírodní vědy i s pod porovateli MU. Masarykova univerzita i brněnský region disponují mnoha prostředky pro podporu komercializace technologií. V Univerzitním kam pusu Bohunice jsem byl svědkem použití nejno vějších přístrojů založených na nukleární magne tické rezonanci k určování proteinů a hodnocení potenciálu nových metod léčby. Seznámil jsem se s dynamickou komunitou, kterou brněnský regi on v okolí kampusu pomohl vytvořit. Dozvěděl jsem se o vládní podpoře budování infrastruktury kampusu i o vznikajících plánech na zvýšení ka pacity a kapitalizaci výzkumu z celé univerzity. Váš region má strategickou polohu a 14. mezi národní konference ICTPI, kterou MU hostí v září 2014, tento fakt jistě zviditelní. Výzkumníci, me todologové a experti z celého světa přijedou do Brna, aby poznávali místní kulturu a diskutova li o tom, jak vytvářet udržitelná centra pro vý zkum a vývoj, která budou napomáhat regionál nímu ekonomickému rozvoji. Jednou z oblastí mé
kvalifikace je výuka vědy, technologií, inženýr ství a matematiky. Proto budu mít tu čest vést jednání, jejichž cílem bude povzbudit spolupráci mezi středoškolskými pedagogy, vysokoškolský mi pedagogy a zástupci průmyslu. Schopnost do dávat kvalifikovanou pracovní sílu je klíčová pro udržení technologického rozvoje jakéhokoli regi onu. Další oblasti diskuze se budou týkat např. tzv. „inteligentních měst“, veřejné politiky, ko nektivity a spolupráce. Regiony schopné konkurence v globálním měřítku zpravidla skvěle fungují jak na regio nální úrovni, tak v oblasti navazování celosvěto vých partnerství. Na takových místech dochází k vzniku univerzitních spin-off společností, ma lých a středních firem založených na technolo giích, příchodu velkých zaměstnavatelů a zvýše ní finanční podpory akademických výzkumníků. Gratuluji CTT a Masarykově univerzitě k jejich dosavadním úspěchům i k rozhodnutí nepolevit ve svém úsilí! At the IC2 Institute (Innovation, Creativity and Capital) at The University of Texas at Austin, we advance the research and practice of developing technology-based economies. We advise tech nology transfer offices, universities and regions on how to build local programs, build global con nections, connect to industry, and take univer sity research to market. We believe technology innovation is key to economic development, and economic development helps build quality of life in regions around the world. Staff and programs at the IC 2 Institute have been instrumental in developing the Austin, Texas high-tech econ omy. Over the last fifteen years, we have also worked with partners in 17 countries in Europe, Asia, South America, and the Middle East to cre ate locally sustainable capacity to commercialize university research. At the invitation of CTT leadership, I re cently spent four days with CTT staff, Masaryk University researchers, and university partners. I conducted a workshop for life science research ers, spoke individually with life science and ICT researchers, and spoke with other supporters of the university. The Masaryk University and the Brno region have strong assets to support
technology commercialization. At the new cam pus in Bohunice, I saw state-of-the-art Nuclear Magnetic Resonance (NMR) machines being used to characterize proteins and identify poten tial new medical therapies, and I also saw how the Brno region has built a dynamic community around the new campus. I learned how the na tional government has helped fund the infra structure, and how there are emerging plans to increase human capacity and capitalize on the re search emerging from all the Masaryk University campuses. Your region is well positioned, and soon that will be highlighted when the Masaryk University hosts the 14th International Conference on Technology Policy and Innovation (ICTPI) in September of 2014. Researchers, Policy and Thought Leaders from around the world will ar rive in Brno to experience the local culture and discuss how to build sustainable R&D Centers that advance regional economic development. One of my areas of expertise is Science, Technology, Engineering and Math (“STEM”) education, and I will have the honor of leading sessions encourag ing collaboration between secondary educators, university educators and industry. “The ability to deliver a qualified workforce is key to sustaining high-tech growth in any region. Other areas of discussion will include smart cities, public poli cies, and connectivity and collaboration. Regions that compete well on the global stage do a great job of working together regionally and at building global partnerships. These regions will see university spin-offs, technology-driven Small to Medium Enterprises (SMEs), large technology employers, and more funding for university re searchers arrive in their communities. I congratu late CTT and the university on its success to date, and for embracing the next work to be done!
IC 2 Institute: www.ic2.utexas.edu Konference ICTPI 2014: http://ictpi.ctt.muni.cz
autumn 2013
03
Jaromír Homola: Vyvíjíme vizuální vzdělávací svět We‘re Developing a World of Visual Education Společnost Corinth s. r. o., která se specializuje na vývoj interaktivních vzdělávacích aplikací, již více než půl roku intenzivně spolupracuje s týmem Katedry biologie Pedagogické fakulty MU. Jak partnerství, u jehož vzniku stálo Centrum pro transfer technologií MU, vlastně začalo? Jaké budou jeho praktické výstupy? Na tyto i další otázky odpovídal marketingový ředitel společnosti Ing. Jaromír Homola. For more than half a year now, the Corinth s. r. o. (Ltd) company, which specializes in developing interactive educational applications, has been engaged in an intensive collaboration with the team of the Department of Biology FE MU. How did this partnership, birth of which was facilitated by TTO MU, actually started? What practical outputs is it going to have? These and similar questions were answered by the company’s marketing manager Ing. Jaromír Homola. V květnu jste od Jihomoravského inovačního centra získali finanční podporu pro spolupráci s Pedagogickou fakultou MU. Jak projekt probíhá a jak jste s ním spokojeni? Spolupráci s MU si nemůžeme vynachválit. Oceňujeme technické zázemí špičkové univer zity – například elektronový mikroskop pro poři zování detailních snímků vnitřních struktur lidské ho těla – i přístup Katedry biologie Pedagogické fakulty, se kterou projekt řešíme. Jakožto firma, která se zaměřuje na vývoj vzdělávacích pomůcek, potřebujeme kvalitní materiály pro výuku. Zapojením expertů z MU získáváme odborně popsané, přesné a originál ní obrázky lidského těla. My zase garantujeme jejich kvalitní technologické a funkční zpraco vání tak, aby žáky doslova pohltily a motivova ly k učení. Jakou formu budou mít výstupy z projektu? Výsledným produktem budou výukové mate riály o lidském těle pro naši vzdělávací platfor mu Corinth Classroom, kterou nyní testujeme
04
na desítkách škol po celém světě. Budou mít po dobu vizuálních aplikací pro dotyková zaříze ní jako chytré telefony a tablety, ale i pro stol ní počítače. Žáci i učitelé si je tedy budou moci spustit v podstatě na jakémkoliv zařízení, inter aktivně a ve 3D. Katedra biologie spolupracuje se školami a vzdělávacími institucemi nejen v Brně. Můžete průběh kooperace trochu přiblížit? Díky penězům z inovačního voucheru pro nás výzkumný tým katedry získává poznatky o lid ském těle. My pak vyvíjíme moderní a pouta vý způsob, jak je šířit a jak pomoci žákům s je jich osvojováním. Na základě tematických plánů přírodopisu na základních školách tak společně skládáme interaktivní trojrozměrný obraz ana tomie člověka. Jako velcí nadšenci do vědy a techniky jsme fascinováni technologickými možnostmi kated ry. Díky tomu, že disponuje elektronovým mik roskopem, můžeme proniknout hluboko do lid ské struktury, doslova až na dřeň. Oko, složení
autumn 2013
lidské kůže, zkažený zub… Na 3D modelech částí lidského těla se budou žáci učit, z čeho se co skládá a jak to funguje. Katedra nám dodává mikroskopické foto grafie, odborné texty i vlastní výzkumná data. Tyto materiály i jejich didaktickou stránku spo lečně konzultujeme. Jak jste sám zmínil, členové katedry s tím mají mnoho zkušeností. A proces výroby aplikací je díky jejich zapojení rychlejší. Pro nás jde o velmi obohacující spolupráci a já doufám, že obohacující bude i výsledek. Rád bych také vyzdvihl profesionální práci dr. Martiny Jančové a ochotu doc. Zdeňky Lososové, která celý projekt za katedru zastřešuje, spolupraco vat i nad rámec voucheru. O inovační voucher se ucházelo na 180 firem. Z těch se losovala čtyřicítka, mezi kterou byly rozděleny dotace v celkové hodnotě 4 miliónů korun. Corinth přitom byl jedinou firmou, jíž se hodnotící komise rozhodla udělit bonusový voucher. V čem si myslíte, že byl váš projekt tak přesvědčivý? Vizuální vzdělávací svět, který ve svých aplika cích vyvíjíme, činí přírodní vědy a technologie pro žáky srozumitelnějšími. Učitelům zase pomá há studentům tento složitý svět vysvětlit. Snad jsme porotu zaujali jeho názorností, interakti vitou i funkčností. A nejen porotu. Žáci v ame rickém Seattlu nedávno natočili sadu instruk tážních videí o našich aplikacích řady Corinth Micro. Zábavný způsob, jak ostatním přiblí žit zábavné aplikace. A to z rukou těch, kteří je sami používají. Podívejte se třeba na video k naší anatomické aplikaci v augmentované realitě
interface
„Anatomy Augmented“: http://bit.ly/corinthby kids1. Někteří mí známí, kterým jsem videa uká zal, si myslí, že jde o naše vlastní PR. Zdá se, že se vám daří zaujmout jak žáky, tak své partnery. Dlouhodobě patříte k nejviditelnějším českým startupům v Silicon Valley, za výukové aplikace série Corinth Micro jste se stali jedním z nejuznávanějších globálních partnerů Microsoftu ve vzdělávání. Za vizuální platformu Dreamwalk jste zase před několika týdny získali ocenění Podnikatelský projekt roku, váš tým grafiků se již poněkolikáté dostal do finále soutěže v architektonické vizualizaci… Ano, je to pro nás silná motivace, abychom dále investovali tolik energie do výzkumu uživatelské praxe, potřeb učitelů i motivace žáků. Právě pro ně to vše děláme – proto je jejich zpětná vazba pro nás nejdůležitější. Jsme rádi, že nám v tom pomáhá partnerství s MU a že se díky finanční podpoře zprostředkované Jihomoravským ino vačním centrem vůbec mohlo uskutečnit. A že nám Centrum pro transfer technologií MU po mohlo tuto plodnou spolupráci zprostředkovat. In May 2013, the South Moravian Innovation Centre financially supported your collaboration with the Faculty of Education of MU. How is the project going and how satisfied are you with it? The Collaboration with MU is priceless. We ap preciate the technology this top university has to offer – e.g. an electron microscope we can use to take detailed pictures of human body’s inter nal structures – and the helpful attitude of the Faculty of Education. As a company which focuses on develop ment of educational aids, we need high-qual ity educational materials. By involving the MU experts, we can acquire expertly described, ac curate and original pictures of the human body. Our company, on the other hand, can guaran tee a functional and high-quality application of the data so that students are literally immersed in the pictures and motivated to learn. What shape will the outputs of the project have? The final product will consist in human bodyrelated educational materials for our Corinth Classroom educational platform which is cur rently being tested in dozens of schools all over the world. They will be presented in a form of visual applications for touch-controlled devices such as smartphones and tablets but also for PCs. Both students and teachers will be able to run them basically on any device, interac tively and in 3D. The Department of Biology collaborates with many schools and educational institutions. Can you tell us more about the cooperation? Thanks to the innovation voucher, the depart ment’s research team can supply us with infor mation related to human body. We are develop ing a progressive and attractive way to spread it and help students to acquire it. On the basis of the natural history thematic plans for basic schools we are putting together an interactive 3D representation of human anatomy. As huge science enthusiasts we are fascinated by the technological possibilities the department has. Thanks to the electron microscope, we can
penetrate deep into the very marrow of human body structures. An eye, human skin, a decayed tooth... 3D models of parts of human body will teach students about their composition and functions. The department supplies us with microscopic images, scientific articles and their own research data. Then we consult these materials and their didactic value with each other. As you mentioned before, the department has a lot of experience with these issues. And it makes the process of developing the applications faster. For us, this collaboration is extremely en riching and I hope the result will be enriching as well. I would also like to point out the profes sional work of Dr. Martina Jančová and the will ingness of Assoc. Prof. Zdeňka Lososová (who vouches for the whole MU part of the project) to exceed the scope of the collaboration funded by the voucher. There were 180 companies competing for the innovation voucher. 40 of those were chosen in a draw and a subsidy of 4 million CZK was distributed amongst them. Corinth was the only company awarded with a bonus voucher. Why do you think your project was so convincing? The visual educational environment we are de veloping through our applications makes natural sciences and technology easier to comprehend. It helps teachers to explain this complex world to students. Perhaps it was the plasticity, func tionality and interactive nature of it that caught the board’s attention, and not only the board’s. Students from Seattle, USA recently made a set of instructional videos about our Corinth Micro application. It is an entertaining way to present entertaining applications; moreover, it is done by those who actually use them. Have a look at the
video about our augmented reality anatomical application “Anatomy Augmented”: http://bit. ly/corinthbykids1. Some of my friends thought that it was our own PR. It appears that you’re succeeding at arousing the interest of both students and your partners. For a long time now you have been one of the most noticeable Czech start-ups in Silicon Valley; the Corinth Micro educational applications made you one of the Microsoft’s most respected global partners in the area of education. Only a couple of weeks ago the Dreamwalk visual environment won you the Best Business Project of the Year 2012 award; your team of graphic designers has made it to the finals of an architectural visualization competition several times already... Yes, it motivates us to keep investing so much of our energy into analyzing user feedback, needs of teachers and the ways to motivate students. In the end, it is them we’re doing all this for – that is why their feedback is most important for us. We are glad that the partnership with MU is help ing us to achieve our mission; and that thanks to the financial support of the South Moravian Innovation Centre, such partnership was even made possible. We’re also grateful for the help TTO MU provided when arranging this fruitful collaboration.
Corinth s. r. o. (ltd) tel.: 775 570 011 e-mail:
[email protected] www.ecorinth.com
Specialisté z IC2 Institute se podílejí na rozvoji týmu CTT IC2 Experts Take Part in Developing the TTO Team Už v první polovině letošního roku zahá jil tým CTT spolupráci s University of Texas, konkrétně s jejím IC2 Institute. Pracovníci to hoto prestižního výzkumného a vzdělávacího střediska disponují mnohaletými zkušenostmi s transferem technologií do komerční praxe a v rámci spolupráce se podílejí na dalším pro fesním rozvoji business development mana žerů CTT. Dvojice těchto kolegů – Mgr. Jan Alán a Mgr. Jan Brulík – absolvovala v říjnu 2013 v Austinu intenzivní dvoutýdenní kurz zaměřený na teoretické znalosti i praktic ké dovednosti nutné pro úspěšný transfer. Nechyběly exkurze na akademická i neaka demická pracoviště, která transfer techno logií aktivně provádějí. Spolupráce obou pracovišť pokračova la i v listopadu, kdy ČR navštívil Program Manager IC 2 Institute Cliff Zintgraff. Tento specialista s pětadvacetiletou praxí z aka demické i komerční sféry (v současnosti mj. stojí v čele firmy DaVinci Minds) na MU na vštívil vybrané vědecké týmy. Vedle těch to konzultací pak 13. listopadu vedl prak tický workshop pro výzkumníky z oblasti Life Sciences zaměřený na komercializaci výsledků.
The collaboration of the TTO team with the IC 2 Institute (University of Texas at Austin) began in the first half of 2013. The employ ees of this renowned research and education centre have many years of experience in tech nology transfer and within the scope of the collaboration they take part in further profes sional advancement of the TTO business de velopment managers. In October 2013, two of our colleagues – Mgr. Jan Alán and Mgr. Jan Brulík – went to Austin to attend an intensive two-week course aimed at theoretical and prac tical skills necessary for a successful transfer. There were excursions to both academic and non-academic institutions dealing with tech nology transfer. The collaboration of both institutes went on even during November when the Program Manager of the IC 2 Institute Cliff Zintgraff vis ited the Czech Republic. This expert with 25 years of experience from both the academic and the commercial sphere (currently he is the head of the DaVinci Minds company) visited several scientific teams at Masaryk University. Besides tutoring them, he led a practical workshop for Life Sciences researchers focused on commer cialization of results on 13th November.
autumn 2013
05
Tým CTT MU poprvé uspořádal TT DAY TTO MU Team Organized First TT DAY TT DAY – první den otevřených dveří Centra pro transfer technologií MU – přivítal 26. září 2013 v prostorách pracoviště více než sto hostů. Na všechny návštěvníky čekala prohlídka CTT MU, prezentace vynálezů a technologií, netradiční kvíz, občerstvení i slavnostní přípitek. On 26 September 2013, more than 100 guests visited our office on the occasion of TT DAY – the first open day of the Technology Transfer Office of MU. Visitors could take a complete tour of TTO MU, see presentations of inventions and technologies, take an unconventional quiz and enjoy refreshments and a ceremonial toast. V průběhu TT DAY se hosté mohli seznámit nejen s týmem CTT, ale také s prací jeho jed notlivých oddělení i konkrétními příklady úspěš ného využívání vynálezů a technologií vzešlých z Masarykovy univerzity v praxi. K dispozici
06
byla ukázka biomechanické obuvi společnosti J HANÁK R, vyvíjené ve spolupráci s Katedrou ki neziologie Fakulty sportovních studií MU. Hosté si mohli boty i vyzkoušet a sami tak posoudit je jich pohodlí. Na dalším stanovišti členové týmu spin-off CaverSoft prezentovali fungování svého produktu – softwaru CAVER Viewer, který pro vádí pokročilou analýzu a vizualizaci proteino vých struktur. Na třetím stánku si zájemci pro hlédli vzorkovače Centra pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX, vyráběné ve spolu práci se společností BAGHIRRA. Čtvrté stano viště patřilo společnosti Corinth, která hostům ukázala některé ze svých interaktivních výuko vých aplikací. Článek o spolupráci této společ nosti s Katedrou biologie Pedagogické fakulty MU si můžete přečíst na straně 4. Kromě těchto atraktivních ukázek návštěv níci TT DAY absolvovali zábavný právnický kvíz s tematikou duševního vlastnictví. Za doprovo du příjemné živé hudby si každý host mohl pro číst také novou brožuru Transfer technologií na Masarykově univerzitě, kterou pracovníci CTT MU připravili. Vrcholem akce se stal slavnostní inovační přípitek pronesený prorektorem MU pro rozvoj prof. Martinem Barešem.
autumn 2013
During the TT DAY guests had an opportu nity to get to know the TTO team and also the work of its individual departments and familiar ize themselves with specific examples of success ful application of MU inventions and technolo gies. There was a presentation of J HANÁK R biomechanical footwear which is being devel oped in cooperation with the Department of Kinesiology at the Faculty of Sports Studies of MU. Guests could try the shoes on and form their own opinion. At another display stand, members of the CaverSoft spin-off team were presenting their new product – the CAVER Viewer software which performs advanced analysis and visualization of protein structures. At the third stand visitors could have a look at the samplers of the RECETOX Research Centre for Toxic Compounds in the Environment, pro duced in collaboration with the BAGHIRRA Company. The fourth stand belonged to the Corinth Company which was presenting some of its interactive educational applications. You can read the article about this company’s col laboration with the Department of Biology FE MU on page 4. Besides these attractive demonstrations and presentations, TT DAY visitors could take an entertaining legal quiz concerning intellec tual property. While listening to pleasant live music, guests could also leaf through the new brochure about technology transfer at MU prepared by the employees of TTO MU. The event was crowned with a festive innovation toast made by the vice-rector for development Prof. Martin Bareš.
interface
První národní konferenci o transferu technologií navštívilo přes 140 účastníků The First National Conference on Technology Transfer Drew More than 140 Visitors
Tým CTT MU ve spolupráci se sdružením pracovišť transferu technologií v ČR zorganizoval ve dnech 4.–5. listopadu 2013 v Brně 1. národní konferenci s názvem Transfer technologií v podmínkách ČR. On 5th and 4th November 2013, the TTO team in collaboration with the Association of Technology Transfer Offices in the Czech Republic organized the first national conference called Technology Transfer in the Czech Republic.
the first speakers were the MU vice-rector for development Prof. Martin Bareš, Mgr. et Mgr. Tomáš Hruda from the Ministry of Education, Youth and Sports and Prof. Jan Vrbka from BUT. After a break, there were contributions from the director of TTO MU Dr. Eva Janouškovcová, the director of Inovacentrum of CTU Dr. Jaroslav Burčík and Dr. Martin Jakl from the Association of Knowledge Transfer Offices and Professionals (AKTOP). The first day’s programme was topped off with a moderated panel during which trans fer offices of public research organizations intro duced themselves. In the evening there were in formal networking discussions and refreshments accompanied by the Ponava dulcimer folk band. First four contributions of the second day focused on technology transfer at institutional level. Their authors were Dr. Pavel Krečmer from the Centre for Technology and Knowledge Transfer at the University of Pardubice, Ing. Jiří Herinek from the Science and Technology Park of Palackého University in Olomouc, Dr. Lucie Bartošová from the Center for Transfer of Biomedical Technologies (CTBT) at the Hradec Králové University Hospital and Ing. Jiří Mošna from the same institution. Current issues con cerning future grant support and legal issues were discussed in the afternoon by Ing. Pavel Komárek from the Technology Agency of the Czech Republic, Mgr. Petr Chládek from the
Program setkání se zaměřil mj. na strate gickou podporu transferu technologií, aktuál ní výzvy a příležitosti, srovnání se zahraničím, roli transferových pracovišť na půdě různých typů institucí nebo odborné záležitosti z oblas ti transferu. O tom, že se jedná o klíčová téma ta, svědčila návštěvnost konference – do Brna přijelo přes 140 hostů z vysokých škol, firem, úřadů, nemocnic a dalších subjektů z celé ČR. Dvoudenní akce, jejímž moderátorem se stal prof. Jan Slovák, byla v Hotelu International Brno zahájena 4. listopadu v odpoledních hodinách. Mezi prvními řečníky se objevil prorektor MU pro rozvoj prof. Martin Bareš, Mgr. et Mgr. Tomáš Hruda z Ministerstva školství, mládeže a tělo výchovy a prof. Jan Vrbka z VUT v Brně. Po přestávce následovaly příspěvky ředitelky CTT MU Dr. Evy Janouškovcové, ředitele Inovacentra ČVUT Dr. Jaroslava Burčíka a Dr. Martiny Jakl z Asociace institucí a odborníků transferu zna lostí AKTOP. Odborný program prvního dne završil moderovaný panel, při němž se postup ně představila většina transferových pracovišť veřejných výzkumných organizací. Večer pak nechyběla neformální networkingová jednání a příjemné občerstvení za doprovodu cimbálo vé muziky Ponava. První čtveřice příspěvků z 5. listopadu se zaměřila na transfer technologií na institu cionální úrovni. Jejich autory byli Dr. Pavel
South Moravian Innovation Centre, Mgr. Lenka Zemanová from TTO MU and JUDr. Matěj Myška from MU. We are glad that the conference provided pro fessionals from the area of technology transfer with an opportunity to meet in one place, think about current issues and consider the future of technology transfer in the Czech Republic.
Krečmer z Centra transferu technologií a zna lostí Univerzity Pardubice, Ing. Jiří Herinek z Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci, Dr. Lucie Bartošová z Centra transferu biomedicínských technologií FN Hradec Králové a Ing. Jiří Mošna z téhož pra coviště. Na aktuální témata spojená s budou cí grantovou podporou a právní problemati kou po přestávce promluvili Ing. Pavel Komárek z Technologické agentury ČR, Mgr. Petr Chládek z Jihomoravského inovačního centra, Mgr. Lenka Zemanová z CTT MU a JUDr. Matěj Myška z MU. Těší nás, že konference umožnila profesio nálům v oblasti transferu technologií setkat se na jednom místě, zamyslet se nad společnými tématy a pojmenovat možnosti transferu v ČR do budoucna. The event dealt for example with strategic support of technology transfer, current chal lenges and opportunities, comparison with for eign countries, role of transfer offices in vari ous institutions and other TT related issues. The fact that these topics are of key importance was supported by the attendance – more than 140 guests from universities, companies, public of fices and other organizations arrived in Brno. The two-day event, which was moderated by Prof. Jan Slovák, began in the afternoon of 4th November in Hotel International, Brno. Among
autumn 2013
07
Luděk Matyska: CERIT-SC je partner pro řešení velkých úkolů Luděk Matyska: CERIT-SC Is a Partner Prepared for Big Tasks Ve spolupráci Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a Ústavu výpočetní techniky MU vyrůstá v Brně CERIT – Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací pro ICT. Mezi trojici hlavních projektů, z nichž se skládá, patří CERIT Scientific Cloud vedený ředitelem prof. Luďkem Matyskou. The collaboration of FI MU and ICS MU gave rise to CERIT – Center for Education, Research and Innovation which is currently being built in Brno. One of the three main projects it consists of is the CERIT Scientific Cloud led by the director of ICS prof. Luděk Matyska. Jak vypadaly počáteční úvahy, ze kterých se CERIT zrodil? U zrodu myšlenky založení centra CERIT stáli především doc. Václav Račanský a prof. Jiří Zlatuška. Jejich vizí bylo vytvořit centrum ex celence se zaměřením na spolupráci s průmys lovými podniky – s cílem posílit složky FI a ÚVT, které mají potenciál kooperace s průmyslem. To zahrnovalo vhodné rozšíření výuky, vytvo ření prostor, kde se mohou setkávat výzkum níci z firem se studenty, a vznik zázemí, aby se firmy více angažovaly v zadávání témat závě rečných prací. Jak se tato vize dále vyvíjela? V rámci projektu existovaly tři roviny: podpora výukové a výzkumné části na FI, podpora spolu práce s průmyslem a aktivity, které na MU fun govaly už od roku 1994 jako Superpočítačové centrum Brno. V jeho čele jsem stál já a před pokládalo se, že bude do projektu zahrnuto jako třetí pilíř – výpočetní, simulační a obecně in silico experimentální základna. Celkový pro jekt směřovaný do 2. prioritní osy však neuspěl, a tak se pilíře rozštěpily do samostatných projek tů. Prvním je CERIT-SC (Scientific Cloud), který podával ÚVT s mým zastřešením jako výpočet ní a e-infrastrukturní centrum určené primár ně pro výpočty, ukládání dat a simulace. Dále CERIT-SP (Science Park) pro spolupráci s prů myslovými partnery a CERIT-RE (Research and
08
Education) usilující o zlepšení zázemí FI pro vý zkum a vývoj. V rámci MU ještě vzniklo samo statné středisko CERIT, které uvedené aktivity zastřešuje pod vedením prof. Zlatušky. Vy stojíte v čele CERIT-SC. Co je aktuálně jeho úkolem? V rámci ČR vytváříme centrum s nadrepubliko vým působením s dostatečně výkonnou výpo četní technikou a dostatečně velkou kapacitou pro ukládání dat. Hlavním posláním je dovolit zá jemcům na této technice experimentovat. Naše rétorika je jasná: Máme několik tisíc jader a vy naopak IT problém, který neumíte spočítat? Přijďte za námi, zahájíme společnou výzkum nou aktivitu. Může začít neformálně, a pokud se bude dařit, převedeme ji do společného pro jektu s externím financováním. Pomáháme tedy partnerům řešit IT část jejich problému. A pro tože disponujeme velkými kapacitami, zajímají nás primárně jejich velké a složité úkoly. Příklad: Vaše laboratoře získaly nové přístroje, které vám 10 000krát zvýší objem dat, a nejste si jisti, jak se k tomu postavit? Pak je CERIT-SC správný partner. Takových spoluprací bude nyní přibý vat, neboť v ČR vznikají centra typu CEITEC či ELI, která mají podobné potřeby a zpravidla nedisponují dostatečným IT zázemím. My za nalyzujeme jejich problém, pomůžeme ho na definovat i vyřešit. To vše se zapojením našich odborníků i (především doktorských) studentů.
autumn 2013
Jaká partnerství už jste navázali? Spolupracujeme např. s Centrem výzkumu glo bální změny AV ČR CzechGlobe nebo zmíněným centrem CEITEC. Napojujeme se na velké projekty ESFRI a VaVpI. Dále jsme spoluzakládajícím čle nem národního uzlu ELIXIR a aktivně kooperuje me s bioinformatiky. Pracujeme také s komerční mi partnery, např. společností ČEZ, a to v oblasti smart grids a zelené energie. Vytvářeli jsme pro ni simulační prostředí, v němž si mohla vyzkoušet sběr a zpracování dat ze smartmeterů. Preferujete komerční nebo akademické partnery? Nezastíráme, že akademická sféra je pro nás primární, ale přesahu do komerční sféry se ne bráníme. Spolupracujeme také se státní sprá vou – např. s Národním bezpečnostním úřadem. Vytváříme polygon pro simulace bezpečnostních útoků a toho, jak na ně reagovat. Tvorba zázemí pro takové simulace je přesně v souladu s hlav ním posláním CERIT-SC. Vyvíjíme různá prostředí, která lze upravit dle potřeb partnera. A díky vir tuálnímu cloudovému prostředí je také dokážeme i po delší době ve stejné podobě obnovit – v nor málním prostředí, kde se počítače a prostředí ne ustále aktualizují, to není možné. Zmínil jste, že preferujete společné projekty. Jakou by měly ideálně mít formu? Ideálním způsobem spolupráce by měl být spo lečný projekt financovaný např. z Horizon 2020, TAČR či GAČR. Smluvní výzkum umíme také, ale je to komplikovanější. Preferujeme neformál ní „oťukání“, a pak oficiální projekt. Jak velký tým aktivity centra zajišťuje? Z projektu je placeno 6 odborných a 1,5 adminis trativních pracovníků, z jiných zdrojů financujeme
interface
další 2 lidi. Ale to je pouze jádro týmu, CERIT-SC je integrován do ÚVT a spolupracuje s FI, čerpá tedy z mnohem širší základny včetně doktorských a dalších studentů. Úzce spolupracujeme i se sdru žením CESNET, společně s FI máme laboratoř po kročilých síťových technologií SITOLA. Máme tak de facto k dispozici přes 200 odborníků. Jakou kapacitou CERIT-SC nyní disponuje? Máme 4000 TB na data a asi 4500 jader. To je dost, abychom mohli vymyslet, jak má part ner něco vyřešit, a rovnou to mohli vyzkoušet. Kapacitu můžeme dále navýšit např. i díky spo lupráci se sdružením CESNET, s nímž dohroma dy máme dvojnásobný výkon a pětinásobnou úložnou kapacitu. Jaká je vize dalšího rozvoje centra? Obsahově hodláme pokračovat ve stávajících aktivitách. Nechceme ale objem spolupráce řá dově navyšovat, plánujeme se soustředit na asi dvacet oblastí/partnerství. Za úspěch bych po važoval, pokud třetina bude financována expli citními projekty, třetina se bude nacházet v po znávací fázi a třetina bude fungovat, i když bez vnějšího financování. Dále chceme, aby se naše zkušenosti ze spolupráce se špičkovou vědou více propagovaly a odrazily i v aktivitě ÚVT jako celku. Potřeba IT podpory vědecké činnosti na MU narůstá a naším cílem je přispět k náskoku univerzity i v této oblasti. www.cerit-sc.cz/cs/ What was the original thinking behind CERIT? The thought of building CERIT was conceived chiefly by Assoc. Prof. Václav Račanský and Prof. Jiří Zlatuška. Their vision was to create a cen tre of excellence focused on collaboration with industrial partners – in order to strengthen FI and ICS which have great potential for collaboration with industry. It involved an appropriate broad ening of the curriculum, building a space com pany researches and students can meet in and providing background which would allow com panies to be more involved in the selection of di ploma theses’ topics. What was the further development of this vision? Within the scope of the project there were three levels: supporting education and research at FI, promoting collaboration with industry and the activities which have existed at MU since 1994 under the name of Supercomputing Center Brno. I was at the head of the center and it was to be included in the project as the third pil lar – computing, simulation and in silico experi mental base. However, the whole project which aimed at the second priority axis did not succeed and the pillars were split into several individual projects. The first one is CERIT-SC (Scientific Cloud) which was submitted by ICS under my supervision as a computing and e-infrastruc ture center designated primarily for computa tion, data storage and simulations. Then there is CERIT-SP (Science Park) which supports col laboration with industrial partners and CERIT-RE (Research and Education) aimed at improving conditions for research and development at FI. Moreover, an autonomous CERIT Center was created at MU which is, under the supervision of Prof. Zlatuška, overseeing the aforemen tioned activities.
You are at the head of CERIT-SC. What are its objectives? We are building an internationally orientated cen tre with sufficiently powerful computing technol ogy and enough data storage. Its chief goal is to allow the interested parties to experiment with this technology. Our offer is clear: We have sev eral thousands of cores whereas you may have an IT problem which you can’t work out. Come to us and we will start a joint research activity. It may begin as an informal open collaboration and if all goes well we can make it into a joint project with external funding. This way we can help our partners to solve the IT part of their problems. And because we have huge capacities at our dis posal we are primarily interested in big and com plex tasks. For example: Your labs just acquired some new devices which can increase your data volume 10 000 fold and you don’t know how to approach it? Then CERIT-SC is the right partner for you. There is going to be more of these col laborations now that new centres such as CEITEC or ELI are being created which have similar needs and usually do not have a sufficient IT technology. We can analyse their problem, help to define it and then solve it. Our experts and (mostly doc toral) students are engaged in all these activities. What par tnerships have you already established? We collaborate e.g. with the Czech Globe (Global Change Research Centre AS CR) or with the afore mentioned CEITEC. We are connected to large RDI projects. We have also co-founded the na tional ELIXIR node and we actively cooperate with bioinformatics specialists. We also work with commercial partners, e.g. with the ČEZ Company in the area of smart grids and green energy. We have been developing a simulation environment in which this company can test collecting and pro cessing data from their “smartmeters”. Do you prefer commercial or academic partners? We are not hiding the fact the academic sphere is our primary concern; however, by no means do we refuse reaching out to commercial sphere. We are also collaborating with state administra tion – e.g. with the National Security Authority. We are devising a polygon for simulations of se curity attacks and how to react to them. Providing background for such a simulation is exactly what CERIT-SC should do. We are working on various environments which can be adapted to fill our partners’ needs. Thanks to the virtual cloud envi ronment we are able to recover their original con figuration even after considerable time which is not possible in a normal environment where com puters/interfaces are being constantly updated. You mentioned that you prefer joint projects. What form should they ideally have? An ideal form of collaboration is a joint project funded e.g. by Horizon 2020, TACR (Technology Agency of the Czech Republic) or GACR (Czech Science Foundation). We can do contractual re search as well but it is more complicated. We prefer an informal “get together” before start ing an official project. How big a team takes care of the centre’s activities? There are 6 specialists and 1,5 administra tive workers paid from the project and 2 other
employees are paid from different sources. But this is only the heart of the team, CERIT-SC is in corporated in ICS and collaborates with FI; thus it draws on much broader base including doctoral and other students. We collaborate with CESNET and, together with FI, we run the Laboratory of Advanced Networking Technologies (SITOLA). In fact, we have more than 200 specialists at our disposal. What capacities does CERIT-SC currently have? We have 4000 TB of data storage and around 4500 cores. That is enough for us to figure out a solution to our partner’s problem and try it out right away. Moreover, we can increase the capac ity e.g. through collaboration with the CESNET association; together we have double the com puting power and five-times the storage capacity. What is the centre’s further development going to look like? We are planning to carry on with our current ac tivities. We don’t want to increase the volume of our collaboration; we are planning on focus ing on around twenty areas/partnerships. I willl consider it a success if one third is funded by explicit projects, another third is in a cognitive stage and a third works without external funding. Furthermore, we would like our experience in col laborating with top science to be more promoted and reflected in the activity of ICS as a whole. The need for IT support of scientific activities at MU is increasing and our goal is to contribute to giving the university a head start in this area. www.cerit-sc.cz/en/
CERIT-SC CERIT Scientific Cloud je národním cent rem poskytujícím flexibilní úložné a výpo četní kapacity a související služby, včetně podpory jejich experimentálního využití. Provádí též výzkum a vývoj v oblasti fle xibilních e-infrastruktur a spolupracuje na výzkumných aktivitách uživatelů. Je součástí národní e-infrastruktury – sys tému propojených síťových, výpočetních a úložných kapacit a souvisejících služeb pro výzkumnou komunitu ČR. Svým za měřením doplňuje její další složky schvá lené vládou: sdružení CESNET a superpo čítačové centrum IT4Innovations.
CERIT-SC The CERIT Scientific Cloud is a national centre providing flexible data storage and computing capacities and related services including the support of their experimen tal use. It also does research and develop ment in the area of flexible e-infrastruc tures and takes part in the users’ research activities. It is a part of the national e-in frastructure – a system of connected net work, computing and data storage ca pacities and other related services for the community of Czech researchers. Its ori entation complements the other govern ment-approved sections: the CESNET as sociation and the national supercomputing center IT4Innovations.
autumn 2013
09
Doc. Martin Zvonař a Josef Hanák Assoc. Prof. Martin Zvonař and Mr. Josef Hanák
Biomechanická obuv: Výsledek spolupráce, který léčí Biomechanical Footwear: Healing Collaboration Chůze je nejpřirozenějším pohybem. O to závažnějším problémem je, že většina populace dnes chodí špatně a že to v blízké budoucnosti může stále více lidem přinášet vážné zdravotní problémy. Dostupné řešení přitom existuje – v podobě biomechanické obuvi, kterou společně vyvíjí společnost Boty J HANÁK R, s. r. o. a tým doc. Martina Zvonaře z Fakulty sportovních studií MU. Walking is the most natural movement. Unfortunately, nowadays most people walk in a wrong way, which can cause serious health problems. Yet there is a solution – the biomechanical footwear being developed by the Boty J HANÁK R, Ltd. Company and the team of Assoc. Prof. Martin Zvonař from the Faculty of Sport Studies of MU.
Jak největší problémy s chůzí vznikají a jaké mají dopady? Pokud chodíme naboso, je vše an tropologicky v pořádku a přirozeně se vytváří zdravá nožní klenba podélná i příčná. Většina bot na trhu však nerespektuje morfologii chodidla. „Příčná klenba je držena svrškem obuvi, vzniká nevhodný tlak a výsledkem je plochá noha. Pata začne vybočovat do strany a vše může vyústit až ve valgozitu kotníku nebo kolena. Druhým problematickým místem je první článek palce, který má velký vliv na postavení nohy. Nevhodná obuv nedokáže zajistit dokonalou rigidní páku palce a opět negativně ovlivňuje klenbu. Noha se zkrátka příliš zafixuje, což se může projevit dokonce až u stehenních svalů,“ vysvětluje za kladatel obuvnické firmy Josef Hanák. K řešení těchto problémů se společnost Boty J HANÁK R dostala přes dlouholetou výrobu bot, zejména těch zdravotních – např. pro diabetiky. Druhým produktem, který dílnu ve Snovídkách poblíž Slavkova u Brna proslavil, jsou speciální stélky pomáhající zmírnit ortopedické problémy. Doc. Martin Zvonař, vedoucí Katedry kineziologie
10
na FSpS MU, se nevhodností běžné obuvi zabý val také dlouhodobě: „Propadnutí nožní klenby se promítne do kolen, kyčlí i páteře. Dokladem jeho rozšířenosti je fakt, že více než polovina ev ropské populace má problémy s páteří. Nejvíce se styl chůze a zdraví chodidla projevuje na be derní páteři. Lidé často bolavá záda řeší nevhod ně – neuvědomují si, že zdrojem je chůze a obuv, a léčí tak místo příčiny jen následek. A co léčba zborcené klenby? Běžná praxe funguje tak, že se člověku vyrobí stélka, která kopíruje tvar nohy a poškozenou klenbu podpírá. Tento postup zdravotní problém nezhorší, ale ani nezlepší. Při pobytu v USA na University of Illinois jsem se seznámil s myšlenkou, která takovou praxi zpo chybňuje a hledá přínosnější cesty. Krátce poté jsem se setkal s panem Hanákem, který přišel s nápadem, jak efektivně podpořit už zmíně nou rigidní páku palce. V místě, kam se obvykle umísťují podpůrné výplně, naopak udělat jamku. Nepodpírat uměle zborcenou klenbu, ale palec předpružit a nechat přirozeně fungovat. Klenba tak dostane možnost se začít sama uzdravovat.“
autumn 2013
Setkání, které se uskutečnilo díky zprostřed kování ředitele boskovické nemocnice, stálo u zrodu nové biomechanické obuvi i stélek do bot. Kromě zmíněného přístupu k poškozené klenbě, která tak může postupně narůst zpět, má biomechanická obuv i další inovativní prvek. „Jde o pružiny, které umožňují klenbě se hýbat. Fyzikálně jde o jednoduchý princip: Impulz síly je posunut dopředu, což zvětšuje páku a chůze je biomechanicky zcela jiná. Tělo reaguje tím, že zpevní vazy, které to nejvíce potřebují. A právě tyto vazy jsou pro zdravou klenbu nejdůležitěj ší,“ doplňuje Zvonař. Poté, co byl nejvhodnější tvar biomecha nické stélky navržen, bylo hlavní rolí specialis tů v laboratořích FSpS změřit a dokázat, že má skutečně předpokládaný efekt. Martin Zvonař uvádí: „Dlouho jsme přemýšleli, jak v experi mentech nastavit podmínky, abychom hodno věrně dokázali, že to opravdu funguje. Pomohly nám přitom speciální přístroje, které měří tlaky na spodní části nohy při došlápnutí. Ty nejlep ší se dají vložit přímo do boty a pomocí senzo rů umějí hodnotit nejen chování nožní klenby, ale i vhodnost samotné obuvi.“ Výsledky měře ní na různých skupinách populace jednoznačně potvrdily, že nové stélky a boty skutečně pomá hají. Samozřejmým předpokladem však je jejich dlouhodobé používání. Společnost Boty J HANÁK R tedy vyrábí obuv, která umí vyřešit mnoho zdravotních problémů. Přesto musí bojovat s předsudky danými dese tiletími nošení nevhodných bot po celém světě.
interface
„Když jsme dříve produkovali zdravotní boty pro nemocné lidi, všichni to chápali. Nyní ale mnozí nerozumějí tomu, proč by jako zdraví lidé měli de facto zdravotní obuv nosit. To je ale nelogic ké uvažování – podle nás musí být obecně jen jedna bota, a to taková, která nepoškozuje lid ské zdraví. Razíme filozofii, že zdravotní/zdra vé boty by měly být pro každého. Výrobcům běžných bot však jde často jen o byznys, o to, aby jejich boty byly líbivé. A spousta zákaz níků, když je zrovna nic nebolí, se rozhoduje pouze podle vzhledu obuvi,“ říká Josef Hanák. A Martin Zvonař dodává: „Z hlediska fyloge neze nyní stojíme na křižovatce, kdy se může me rozhodnout s dlouhodobými důsledky. Buď budeme dále chodit v nezdravých botách jako doteď, a noha se tomu přizpůsobí – tzn., že se propadne a zhorší se nám podmínky pro chůzi. Negativní zdravotní dopady takového rozhod nutí na populaci se mohou projevit už za dvě generace. Nebo noze vrátíme možnost vyvíjet se tak, jak se vyvíjela milióny let, a budeme sti mulovat podmínky pro zdravý pohyb.“ Jisté je, že spolupráce na vývoji mezi firmou Josefa Hanáka a týmem doc. Martina Zvonaře bude dále pokračovat. Připravují se nové typy obuvi pro širokou veřejnost, ale pracuje se např. i na studii pohybu těhotných žen, které mají s nožní klenbou problémy. Tým CTT MU se do spolupráce aktivně zapojuje a napomáhá jí např. právní podporou (biomechanická obuv je mj. chráněna patentem) nebo propagací.
arches? Typically the patient is given an insole shaped to support the fallen arch. This proce dure makes the problem neither worse nor bet ter. During my stay at the University of Illinois in the USA I came across an idea that questions such procedures and makes for a better solu tion. Shortly afterwards I met Mr. Hanák who came up with an idea to effectively support the aforementioned rigid lever of the big toe. He de
shoes. “Earlier, when we were producing health shoes for patients everyone understood us. Now, many people don’t see the reason to wear health shoes when they are actually healthy. This is rather unfortunate – we think that there should be only one type of shoe – one that doesn’t pose a risk to human health. Our philosophy is that health (and healthy) shoes are for every one. Many shoemakers often think only about
www.botyhanak.cz www.fsps.muni.cz/kk
cided to replace the supportive cushions with a small depression, thus letting the big toe per form its natural function instead of artificially supporting the fallen arch. This gives the arch a chance to start healing on its own.” The meeting which took place thanks to the director of the Boskovice hospital stood at the beginning of the new biomechanical footwear and insoles. Besides the aforementioned ap proach to a fallen arch which is thus given an opportunity to gradually grow back, the biome chanical footwear has another innovative fea ture. “It’s the springs which enable the arch to move. From a physical point of view it’s a sim ple principle: The impulse of force is shifted forwards, which increases leverage and alters the walk biomechanically. Body reacts to it by strengthening the ligaments which need it the most. It is those ligaments which are most im portant for a healthy arch,” adds Mr. Zvonař. After the design of the new biomechani cal insole was finished, the main role of the ex perts from the FSpS labs was to measure it and prove that it really does have the anticipated ef fect. Mr. Martin Zvonař says: “For a long time we were pondering on how to set up the con ditions of the experiments to provide a reliable proof that it really works. We did so with the aid of special devices which measure the pres sures exerted on the lower part of feet when walking. The best of these devices can be in serted directly in the shoe and their sensors can evaluate not only the behaviour of the foot arch but also the suitability of the footwear.” The re sults have unambiguously proven that the new insoles and shoes really do help. However, they have to be used on a long-term basis. That means the company Boty J HANÁK R is producing footwear that can solve many health problems. Nonetheless, it has to fight the prej udice caused by decades of wearing unsuitable
making their shoes attractive to increase their sales. And many customers, when they don’t have any health problems, judge shoes just by their appearance,” says Josef Hanák. Martin Zvonař adds: “From the phylogenetic point of view we are at the crossroads and our decision is going to have long-term consequences. Either we keep wearing unhealthy shoes and our feet will adapt to them – that is our arches will fall and walking will become more difficult. The negative effects of such a decision can mani fest as soon as after just two generations. Or we’ll allow the foot to evolve the way it did for millions of years and we will stimulate the con ditions for healthy walking.”
What problems can walking bring around and what are their consequences? When we are walking bare-footed everything is in order – from an anthropological point of view. It supports the natural growth of healthy transverse and lon gitudinal arches. However, most shoes on the market do not respect the plantar morphology. “Transverse arch is held by the shoe’s vamp which creates undesirable pressure resulting in flat foot. The heel starts tilting outwards and the whole process can lead to valgoid knees or ankles. The second problematic spot is the first digit of the big toe which has a strong influence on foot posture. Improper footwear can’t pro vide for an optimal and rigid lever of the big toe and negatively influences arches of the foot. The foot is just too immobilized which can show even in thigh muscles,” explains the founder of the company Josef Hanák. The company Boty J HANÁK R came across these problems after years of manufacturing shoes, especially health ones – e.g. for diabet ics. Another product which made the company from Snovídky near Slavkov u Brna famous was the special insole reducing orthopaedic problems. Assoc. Prof. Martin Zvonař, the head of the Department of Kinesiology at FSpS MU, has been dealing with the unsuitability of regular footwear for a long time as well. “A fallen foot arch can manifest in knees, hips and even spine. The fact that more than a half of Europeans suf fer from spine problems proves just how com mon it is. Way of walking and condition of feet influence mostly lumbar spine. People often treat their aching backs in a wrong way – they don’t realize walking and footwear can be the source of their pain and treat the effects rather than the cause. And how do we usually treat fallen
Nonetheless, the cooperation of Josef Hanák’s company and the team of Assoc. Prof. Martin Zvonař will certainly carry on. New types of shoes for general public are being developed and a study of movement of pregnant women who often have problems with their arches is also being elaborated. The TTO MU team ac tively participates in the cooperation and facil itates it e.g. by providing legal support (the bi omechanical footwear is patent-protected) or promotion. www.botyhanak.cz www.fsps.muni.cz/kk
autumn 2013
11
interface Newsletter Masarykovy univerzity s pololetní periodicitou. Prosinec 2013. Vydává Masarykova univerzita, CTT. Sídlo vydavatele: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno Evidenční číslo: MK ČR E 18490 ISSN: 1803-5248 Masaryk University Newsletter of biannual publication periodicity. December 2013. Published by Masaryk University, TTO. Seat of publisher: Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno. Náklad 2500 ks Circulation 2500 copies
Šéfredaktor: Eva Janouškovcová Redaktor: Miroslav Mašek Redakční rada: Eva Janouškovcová, Jan Slovák, Lenka Zemanová, Jan Alán Design a sazba: Jakub Vémola (cube-studio.cz) Foto: Miroslav Mašek, Aleš Ležatka a Ondřej Surý Anglický překlad: Jakub Vémola Tisk: TISKÁRNA KNOPP
Photo: Miroslav Mašek, Aleš Ležatka and Ondřej Surý Translation: Jakub Vémola Printed by: TISKÁRNA KNOPP
Editor-in-chief: Eva Janouškovcová Editor: Miroslav Mašek Editorial board: Eva Janouškovcová, Jan Slovák, Lenka Zemanová, Jan Alán Graphic Design and setting: Jakub Vémola (cube-studio.cz)
Contact: tel.: +420 549 49 8016, e-mail:
[email protected], www.ctt.muni.cz
Kontakty: tel.: +420 549 49 8016, e-mail:
[email protected], www.ctt.muni.cz
Aktuality News Patenty chrání další vynálezy z MU Patents protect more MU inventions
V období červen–listopad 2013 bylo MU uděleno hned několik patentů. Český patent nyní chrání vynález Zařízení rozdělující tok te kutiny do více kanálů a jeho použití (Dr. Karel Lacina z Výzkumné skupiny Nanobiotechnologie CEITEC), který vznikl ve spolupráci s VUT v Brně. Další české patenty byly uděleny na vynález Iontově imobilizované katalyzátory pro akti vace elektrofilů, způsob jejich výroby a použití (doc. Pavel Pazdera z Ústavu chemie PřF) a vy nález B-buněčný aktivující faktor pro zvýšení slizniční imunity kojenců a přípravek jej obsahu jící (doc. Julie Bienertová Vašků z Kliniky dětské onkologie – společného pracoviště LF a Fakultní nemocnice Brno). Evropský patent udělil Evropský patentový úřad v Mnichově na vynález Method of deto xication of yperite by using haloalkane deha logenases (prof. Jiří Damborský z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí PřF). Tým původců vedený prof. Damborským stál také u zrodu vynálezu Method of thermostabilizati on of a protein and/or stabilization towards or ganic solvents, který je od listopadu chráněn americkým patentem. Between June and November 2013 several patents were granted to MU. The Invention of the Device for Distribution of Fluid Flow to Several Channels and Its Use (Dr. Karel Lacina from the Research Group Nanobiotechnolgy CEITEC) which was created in cooperation with BUT, is now protected by a Czech pat ent. Other Czech patents were granted to the Invention of Ion-Immobilized Catalysts for Activation of Electrophiles, Process of Their Preparation and Use (Assoc. Prof. Pavel Pazdera from the Chemistry Deparment of FS) and the Invention of the B-cell Activating Factor for Increasing Mucosal Immunity of Suckling Infants and Composition Containing Thereof
12
(Assoc. Prof. Julie Bienertová Vašků from the Clinic of Pediatric Oncology – joint workplace of FM and the University Hospital Brno). The European Patent Office in Munich granted a European patent to the Invention of Method of Detoxication of Yperite by Using Haloalkane Dehalogenases (Prof. Jiří Damborský from the Research Centre for Toxic Compound in the Environment at FS.) The team of authors lead by Prof. Damborský was also at the birth of the invention Method of Thermostabilization of a Protein and/or Stabilization towards Organic Solvents which is now protected by an American patent.
Nová směrnice o duševním vlastnictví New Intellectual Property Directive Ve druhé polovině roku 2013 byla přija ta Směrnice 10/2013 Duševní vlastnictví na Masarykově univerzitě, na jejíž přípravě se vý znamně podíleli pracovníci CTT. Důvodem nut nosti přijetí nové směrnice jsou především změny v právních předpisech a potřeba reagovat na ochranu duševního vlastnictví (DV) v projektech. Jaké nejdůležitější změny směrnice přinesla?
1) Stanoví-li poskytovatel dotace nebo smlou va s třetí osobou (např. o kontrahovaném vý zkumu) odlišná pravidla, použijí se přednostně před ustanoveními směrnice. 2) Dochází k roz lišení pojmů interní a externí využívání DV (dů sledek dopadu zákona č. 130/2002 Sb.). Externí využívání se rozděluje na bezúplatné a komerční (typicky jde o úplatnou licenční smlouvu k vy užití patentu). 3) Ochranu ochranných zná mek a nakládání s nimi bude provádět CTT. 4) Proces uplatňování práv k předmětu průmy slového vlastnictví je v rámci MU zjednodušen. 5) Smlouvy o nakládání s know-how podepisu je buď ředitel CTT, nebo vedoucí hospodářské ho střediska (HS) – dle toho, o jaké know-how se jedná. 6) U zaměstnaneckých autorských děl zůstává zaměstnancům výkon práv k dílům
časopiseckým a ve sbornících. Jsou však povi nni respektovat odlišná pravidla stanovená po skytovatelem dotace. Vnitřní norma MU nebo HS může stanovit, že zaměstnanci jsou opráv něni vykonávat majetková práva i k monografi ím či jiným dílům. 7) Je doplněna problematika ochrany databází a nakládání s nimi. 8) Proces odměňování autorů a původců prošel změnou. Je lépe definována odměna z komercializace, která je pojímána jako podíl původce na čis tém výnosu z komerčního využívání DV. 9) Byla doplněna část týkající se nabývání práv k DV. 10) Ekonomické a účetní záležitosti budou kom plexně upraveny v Pokynu kvestora k evidenci a oceňování DV. In the second half of 2013 the Directive 10/2013 Intellectual Property at Masaryk University was adopted. The TTO employees played a crucial role in its preparation. The new directive was adopted mainly because of the changes in legislation and the need to respond to intellec tual property protection (IP) in projects. What are the most important changes it has brought? 1) If the grant provider or the third-party contract (e.g. concerning contractual research) establishes different rules they are given pri ority before establishing the directive. 2) The terms internal and external use of IP are differ entiated (as a result of the Act No. 130/20020 Coll.). External use is divided into gratuitous and commercial (typically it is a commercial licens ing contract for use of a patent). 3) Registered trademarks will be protected and dealt with by TTO. 4) The process of exercising rights to sub jects of industrial property is simplified (within MU). 5) Contracts concerning use of knowhow are signed either by the TTO director or by the head of the cost centre – depending on the type of know-how. 6) As for the employee works their authors can still exercise their rights to works in journals and anthologies/collections. However, they have to respect the different rules set by the grant provider. An internal standard of MU or Cost Centre can specify that employ ees are entitled to exercise their property rights even to monographs and other works. 7) The issue of protecting and disposing of databases was appended. 8) The process of rewarding au thors underwent some changes. The reward for commercialization is better defined; it is now un derstood as the author’s interest in the net pro ceeds from the commercial use of IP. 9) A part concerning acquisition of IP rights was added. 10) The economic and accounting issues will be radically altered in the Bursar’s Directive on Appraisal and registration of IP.
