Newsletter Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Masaryk University Technology Transfer Office s Newsletter

Newsletter Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Masaryk University Technology Transfer Office‘s Newsletter

FOCUS: CONTRACT RESEARCH Výzkum protinádorových vakcín na MU propojuje akademickou a komerční sféru Research of antitumor vaccines at MU supports both university and commercial domains Zvyšujeme kvalitu léčby a novinky rychle zavádíme do praxe We increase quality of treatment and we quickly introduce innovations into practise

Výzkum protinádorových vakcín na MU propojuje akademickou a komerční sféru Research of antitumor vaccines at MU supports both university and commercial domains

IBA je špičkovým partnerem vědeckých projektů i klinického výzkumu IBA is a top partner in scientific projects and clinical research Centrum RECETOX provádí unikátní výzkum škodlivin v ovzduší RECETOX centre carries out research of air pollutants Co je třetí role vysokých škol? What is the third role of universities? Tým podpory projektů EU EU Project Advisory Service Studenti MU mohou navštěvovat nový předmět o řízení výzkumu Students of MU can attend a new research management course CTT bude prezentovat univerzitu na veletrhu ANALYTICA 2008 TTO will present University at ANALYTICA 2008 MU představí na veletrhu Profintech plazmová zařízení MU will introduce its plasma technologies on the Profintech fair

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČR

Úspěšné završení laboratorního výzkumu odpovídajícími klinickými zkouškami je obtížné i pro zkušenou farmaceutickou firmu. Dosáhnout stejného výsledku na půdě univerzity pak může být ještě složitější. Jako velmi přínosné se jeví propojení obou sfér, komerční a akademické. Na MU takováto úspěšná kooperace probíhá na Lékařské fakultě – v Univerzitním centru buněčné imunoterapie (UCBI) vedeném prof. MUDr. Jaroslavem Michálkem, Ph.D., které spojilo své síly s firmou Genex CZ, s. r. o. A successful completion of a laboratory research by relevant clinical tests is difficult even for an experienced pharmaceutical company. It may be even more difficult to achieve the same results at the university grounds, though. Interconnection of both domains, commercial and academic, seems to be a very advantageous solution. Such a successful cooperation is under way at the Faculty of Medicine of the Masaryk University – at the University Centre of Cellular Immunotherapy (UCBI) directed by prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., which has combined its experience with those of Genex CZ, s. r. o.

MU podporuje UCBI již druhým rokem, tým prof. Michálka se však výzkumu protinádorových vakcín a buněčné imunoterapie (podání buněk a látek stimulujících vlastní imunitní systém v boji proti rakovině) věnuje už osm let. Centrum čerpá podporu převážně z grantových prostředků, v současnosti dospěl jeho výzkum do fáze klinických zkoušek. Konkrétně se jedná o tři studie. Dvě z nich již byly v roce 2007 schváleny Státním ústavem pro kontrolu léčiv – jako vůbec první na akademické půdě v ČR. První klinická studie se zaměřuje na pacienty s vysoce zhoubným kožním nádorem – melanomem. UCBI při ní úzce spolupracuje také s odborníky z Masarykova onkologického ústavu. Operuje se zde s pacientovými vlastními imunitními buňkami (lymfocyty), které mají silný protinádorový potenciál. Buňky jsou více než tisícinásobně namnoženy a následně

MU has supported the UCBI for two years, the team of prof. Michálek has been researching antitumor vaccines and cellular immunotherapy (administration of cells and substances stimulating the immune system itself to fight cancer) for eight years, though. The Centre draws its resources mostly from grants and the research has currently arrived into the stage of clinical tests. Specifically, these are three studies. Two of them were approved by the State Institute for Drug Control in 2007 – this was the first such approval for a university in the Czech Republic. The first clinical study is focused on patients with highly malignant skin tumors – melanomas. In this study the UCBI closely cooperates with specialists from the Masaryk Memorial Cancer Institute. Patients’ own immune cells (lymphocytes) featuring a strong anti-tumor potential are used here.

nitrožilně podány pacientovi. Druhá studie by měla efektivně ochránit pacienty s leukémií, kteří podstupují transplantaci krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce, před nežádoucími účinky. Ty vznikají na základě imunitní reakce mezi dárcem a příjemcem transplantátu a mohou zavinit i smrt pacienta. Experti UCBI dokáží v rámci studie účinně oddělit prospěšné protileukemické lymfocyty dárce od těch škodlivých, které negativní reakci způsobují. Poslední studie se pak zabývá očkováním pacientů s nádorem ledvin. Pracovníci centra připravují individualizovanou vakcínu na bázi dendritických buněk (specializované buňky imunitního systému), která je šitá na míru jednotlivým pacientům s pokročilou formou nádoru. Všechny uvedené studie jsou prováděny v čistých výrobních prostorách UCBI v Univerzitním kampusu MU, které představují jediné pracoviště svého druhu v ČR. Na vývoji nových technologií s UCBI intenzívně spolupracuje již zmíněná společnost Genex CZ, s. r. o., která se specializuje na výzkum, vývoj, výrobu a obchod v oblasti biomedicínských technologií. Její prioritou je zejména mikrobiologická molekulární diagnostika a řešení výzkumných úkolů a grantů. Firma disponuje nově zbudovanými laboratorními prostory a špičkovým týmem molekulárních biologů a manažerů v oborech aplikovaného biotechnologického vývoje a následné výroby, kontroly kvality, obchodu a marketingu. Výzkumu technologie protinádorové terapie pomocí transplantace krvetvorných

kmenových buněk se Genex účastní jako spoluřešitel grantu Národního programu výzkumu II Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na vývoji vakcín se společnost podílí i vlastními zdroji a očekává získání komerční technologie, která by se mohla dobře uplatnit na tuzemském i zahraničním trhu se zdravotnickými službami a prostředky. Jako ideální cesta vedoucí k naplnění očekávání obou stran se jeví vytvoření spin-off. Jejím cílem bude propojení know-how zavedeného akademického laboratorního týmu se zkušenostmi soukromé firmy. A to jak v oborech laboratorní výroby a kontroly kvality, tak i v převedení výsledné technologie do podoby komerčního produktu a jeho následného marketingu a obchodu. Oboustranně prospěšná spolupráce tak bude ještě více těžit ze spojení akademické instituce s komerční biotechnologickou společností.  www.genex.cz, www.muni.cz/med/119630

prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D. Již nyní testujeme další protinádorové vakcíny a postupy. Even now we test other antitumor vaccines and procedures.

These cells are propagated more then a thousand times and then they are intravenously administered to the patient. The other study should effectively protect patients with leukemia, who undergo a transplantation of hematogenous stem cells donated by a healthy donor, from undesirable effects. These effects emerge due to the immune reaction between the donor and the recipient of the transplant and they could even cause the death of the patient. The UCBI experts are able to separate the expedient antileukemic lymphocytes of the donor from the harmful ones causing the negative reaction. The last study deals with inoculating patients with kidney tumors. The Centre specialists prepare an individualized vaccine based on dendritic cells (specialized cells of the immune system), which is tailor-made for the individual patients with advanced stages of the tumor. All of the

RNDr. Radek Horváth, Ph.D. ředitel společnosti Genex CZ, s. r. o. Director of Genex CZ, s. r. o. Kdy a jak spolupráce UCBI a Genexu vlastně vznikla? S prof. Michálkem jsem spolupracoval na vědecké bázi v době svého postgraduálního studia na Mikrobiologickém ústavu LF MU. Naše přátelské vztahy pokračovaly i po mém odchodu do soukromé sféry. Aktivity UCBI tedy sleduji od počátku a vnímám jistý komerční potenciál výsledků jeho práce. Proto jsme se jako soukromá instituce rozhodli podílet se přímo na tomto výzkumu a vstoupit do společného projektu. Čím konkrétně se při výzkumu technologie protinádorové terapie zabýváte? Genex se účastní především výzkumu technologie transplantací imunitních buněk – máme za úkol vést molekulárně-biologickou část výzkumu. Vzhledem k zaměření naší laboratoře řešíme hlavně individualizovanou detekci a sledování linií reaktivních buněk, které se v buněčné terapii používají.

Účastníte se dalších podobných projektů? Spolupracovali jsme se soukromými farmaceutickými firmami a akademickými institucemi, které se zabývaly vývojem veterinárních i humánních vakcín proti infekčním nemocem. V současnosti řešíme mj. s Mikrobiologickým ústavem LF MU projekt vývoje technologií, jehož výstupem jsou komerční produkty pro diagnostiku infekčních onemocnění. S akademickými i soukromými subjekty pak připravujeme řadu společných projektů, zaměřených na aplikovaný výzkum v biomedicíně.  When and how was the cooperation between the UCBI and Genex actually established? I scientifically cooperated with Prof. Michálek at the time of my doctoral studies at the Department of Microbiology of the Masaryk University’s Medical Faculty. We have maintained our friendly relations even after my departure for commercial domain. I have been therefore watching the activities of the UCBI from the very beginning and I could feel certain commercial potential of the results of its activities. Therefore we have decided, as a private in-

stitution, to establish a joint project and directly participate in this research. What do you specifically focus on in the anti-tumor technology research? Genex participates mostly in the immune cell transplantation technology research – we direct the molecular-biological part of the research. Due to the specialization of our laboratory we deal especially with the personalized detection and monitoring of the reactive cell strains used in the cell therapy. Do you participate in other projects like this? We cooperated with private pharmaceutical companies and academic institutions that performed researches of veterinary and human vaccines against infectious diseases. Currently we cooperate, among others, with the Department of Microbiology of the Masaryk University’s Medical Faculty at the development of technologies that would result in the introduction of commercial products for infectious disease diagnostics. Currently we prepare several common projects focused on applied research in biomedicine both with academic and private subjects. 

above described studies are performed in clean UCBI facilities in the MU University Campus – these represent a single facility of the kind in this country. At the development of the new technologies the UCBI closely cooperates with the abovementioned company Genex CZ, s. r. o. – this company operates in the fields of research, development, production, marketing and sale of biomedical technologies. Microbiologic molecular diagnostics and solving of research tasks and grants are the main priorities of Genex CZ. The Company operates in newly-constructed laboratory facilities and its staff comprises a superior team of molecular biologists and managers highly experienced in the fields of applied biotechnological research and the subsequent production, quality control, marketing and sales. Genex CZ participates in the research of the antitumor therapy technology based on the transplantation of hematogenous stem cells as a co-researcher of the National Research Program II grant of the Ministry of Education,

Youth and Sports. Genex CZ has invested its own resources in the vaccine development and it expects an acquisition of a commercial technology that could be marketed in both domestic and foreign markets with medical services and appliances. Spin-off establishment seems to be a perfect way to fulfill the expectations of both parties. It will be the purpose of the spinoff to combine the know-how of an established university laboratory team with the experience of a private company. This combination is expected to prove useful not only in the fields of laboratory production and quality control but also in the transformation of the resulting technology into a final commercial product, including its subsequent marketing and sale. The mutually advantageous cooperation will even better demonstrate the advantages of a close relationship between an academic institution and a commercial biotechnological company.  www.genex.cz, www.muni.cz/med/119630

prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D. Univerzitní centrum buněčné imunoterapie University Centre of Cellular Immunotherapy Jak myšlenka zahájit na MU výzkum protinádorových vakcín původně vznikla? Jako mladý a nadšený dětský onkolog jsem o vakcínách proti nádorům začal uvažovat před deseti lety. V období 2000– 2003 jsem měl možnost podílet se na výzkumu protinádorových vakcín a transplantace kostní dřeně na University of Texas v Dallasu, což mě inspirovalo k pokračování v této práci i po návratu do ČR – na půdě MU. Kolik členů má v současnosti váš tým? Kolektiv UCBI je dvacetičlenný, jeho převážnou část tvoří mladí vědečtí pracovníci a doktorandi. Opíráme se i o speciálně vyškolené laboranty a využíváme jednoho administrativního pracovníka. Celý projekt je finančně i časově náročný. Jak dlouho aktuální klinické studie potrvají? Provedení klinické studie trvá zpravidla dva až tři roky. Nezbytná je však dokonalá příprava a testování vakcíny v laboratorních podmínkách. To samotné studii předchází a trvá také minimálně tři roky. Plánujete se po ukončení těchto studií zaměřit i na jiné typy rakoviny? Již nyní testujeme v rámci základního laboratorního výzkumu další protinádorové vakcíny a postupy, o kterých si myslíme, že jsou perspektivní z hlediska budoucího klinického použití u různých typů nádorových onemocnění. 

How did you get the idea to start antitumor vaccine research at the MU? As a young and excited children’s oncologist I started to think about tumor vaccines ten years ago. In 2000–2003 I had the opportunity to participate in the anti-tumor vaccine and bone marrow transplantation research at the University of Texas in Dallas and this experience inspired me to continue this work even after my return to the Czech Republic – this time at the MU grounds. How many members currently comprise your team? The UCBI team currently comprises twenty members, the vast majority of them are young researchers and post-graduate students. We rely on specially-trained laboratory staff and we have one administrative employee. The whole project must be financially and time-consuming. How long will the current clinical studies take? Clinical study performance usually takes two to three years. Nevertheless, it is necessary to prepare everything well and test the vaccines under laboratory conditions. This precedes the study itself and it also takes at least three years. After finishing these studies, do you plan to focus on other types of cancer as well? Even now, as a part of our basic laboratory research, we test other antitumor vaccines and procedures that we believe to be promising for future clinical use in treating various types of cancers. 

NEWSLETTER CENTRA PRO TRANSFER TECHNOLOGIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY MASARYK UNIVERSITY TECHNOLOGY TRANSFER OFFICE‘S NEWSLETTER

Jiří Krechl, Director of R&D, CzechInvest

Transfer technologií z univerzit do praxe by měl být politickou prioritou, neboť zvyšuje návratnost státních investic do vzdělávání a vytváří nová pracovní místa. Není pouze prodejem, vždy souvisí s inovací. Moderní univerzita odpovídá na potřeby znalostní ekonomiky – řeší aktuální problémy, vyvíjí výrobky a procesy a připravuje studenty na praxi. Důležitou roli by zde měla hrát obchodní oddělení univerzit. Tyto tzv. technology transfer offices vyhledávají partnery pro výzkum, pomáhají s patenty a pečují o marketing duševního vlastnictví. Od vedení škol se očekává aktivita a proměna žebříčku hodnot, aby výzkumné týmy byly co nejvíce konkurenceschopné. Vědci musejí být na patentech či licencích finančně zainteresováni, právní vztahy v oblasti duševního vlastnictví musejí být dokonale vyřešeny. Významná je i institucionální nezávislost univerzit. Transfer technologií neohrožuje akademické hodnoty – mnoho institucí s vyspělým aplikovaným výzkumem má výborné výsledky i ve výzkumu základním. ČR má skvělou průmyslovou tradici a značný podíl technicky vzdělané populace. Profesionální transfer technologií je příležitostí vrátit se zpět na výsluní evropské vědy. Technology transfer from universities to practise should be a political priority as it increases the recoverability of state investment in education and creates new job opportunities. It’s not only sale, it always comes together with innovation. A modern university responds to the needs of the knowledge economy – it solves topical issues, develops products and processes and prepares students for practise. An important role should be played by the sales departments of universities. These so called “technology transfer offices” seek partners for research, care for the patents and provide the intellectual property marketing. The university management is expected to adopt an active approach and change the priorities so that the research teams are as competitive as possible. The scientists must be financially involved in the patents and licences, the legal relations in the intellectual property area have to be solved. The institutional independence of universities is also of a high importance. Technology transfer doesn’t menace the academic values – many institutions with an advanced applied research have excellent results also in the basic research. CR has an exceptional industrial tradition and a significant ratio of the technology-educated population. Professional technology transfer is our opportunity to come back to the sunny side of European science.

Zvyšujeme kvalitu léčby a novinky rychle zavádíme do praxe We increase quality of treatment and we quickly introduce innovations into practise Mezi výzkumem a aplikací jeho výsledků často uplyne dlouhá doba. Centrum molekulární biologie a genové terapie při Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno (FN) dokazuje, že tomu tak být nemusí. Pod vedením prim. prof. MUDr Jiřího Mayera, CSc. vytváří a zavádí nové diagnostické metody a provádí také kontrahovaný výzkum podporovaný farmaceutickými firmami. There is often a long time between the research and the application of its results. The Centre of Molecular Biology and Gene Therapy at the Clinic of Internal Medicine – Hematology and Oncology of the Faculty Hospital Brno proves that it doesn’t need to be always true. Under the management of prim. prof. MUDr Jiří Mayer, CSc. the Centre develops and introduces new diagnostic methods and carries the contract research supported by pharmaceutical companies.

Jak a kdy centrum vzniklo? Po založení kliniky v roce 1989 jsme pracovali ve skromných poměrech. Postupně se situace měnila a začali jsme sledovat světové trendy. Uvědomil jsem si, že hematologie a onkologie se stávají oborem molekulární medicíny – při stanovování diagnózy musíte jít na mikroskopickou a často až molekulární úroveň. Bylo zřejmé, že je nutné vybudovat nové pracoviště takto se zabývající hematologií. Oslovili jsme některé potenciální partnery, ohlas byl ale slabý až odmítavý. Posléze jsme oddělení vytvořili na počátku 90. let sami. Po začátcích v provizorních prostorách se nám nakonec podařilo přesvědčit vedení FN, že je smysluplné mít pracoviště zaměřené na molekulární biologii v medicíně, které bude ovládat moderní technologie a bude schopné zavádět zásadní novinky. Získali jsme prostory v areálu Dětské nemocnice, v nichž jsme už pět let. Důležité bylo i spojení FN s tzv. Výzkumným ústavem zdraví dítěte, jehož oddělení molekulární biologie se sloučilo s naší laboratoří. Dnes máme dvacet kmenových zaměstnanců, s diplomanty a doktorandy dvojnásobek. Čím se vaše pracoviště primárně zabývá? Centrum je rozděleno do několika tematických sekcí, které se zaměřují na určité problémy. Mnoho přístrojů (např. termocyclery či centrifugy) je ale společných a využívají je různé sekce. Provádíme vyšetření, která jsou pro nás rutinní, ale jinde obvyklá být nemusejí. Nelze pro ně koupit hotový set, jde o home-made metody, které vytváříme na základě dat z literatury. Další skupina vyšetření není rutinní ani pro nás, některá děláme jako jediní v ČR. I tyto metody vyvíjíme sami. Jde např. o molekulární metody sledování tzv. minimální zbytkové nemoci u leukémie, kterými dokážeme lépe zjistit, zda se choroba nevrací. Dále diagnostika mykotických infekcí nebo – u chronické lymfatické leukémie – techniky týkající se antionkogenu p53. Ty jsme použili jako první na světě. Z jakých zdrojů jsou aktivity centra hrazeny? Diagnostickou činnost financují hlavně zdravotní pojišťovny. Vyšetření se skládají z dílčích

výkonů, které pojišťovny hradí. Objem bodů za vyšetření je ale v FN poměrně přísně omezen. Kdybychom zavedli nové metody navíc, nebudou nám zaplaceny. Pomoci může optimalizace některých vyšetření a nahrazení starých metod novými. Např. u infekce cytomegalovirem jsme navrhli metodu, o níž jsme ale zjistili, že nedokáže nemoc u všech pacientů odhalit. Ukázalo se, že některé viry jsou zmutované a naší metodou nejdou zachytit. Po značném úsilí jsme připravili novou metodu. Z pohledu pojišťoven se sice nic nezměnilo, z pohledu pacientů šlo ale o velký krok dopředu. Nejde tedy jen o kvantitu, ale hlavně o kvalitu. Výzkumné aktivity jsou často financovány z grantů nebo výzkumných záměrů. Spolupracujeme i s farmaceutickými firmami, které poskytují komerční granty. Z nich lze hradit chemikálie, přístroje i některé úvazky. Firmy podporují oblasti, u nichž předpokládají následné zvýšení zájmu a více publikací – např. molekulární mechanismy rezistence na léky. Celkově asi třetina peněz pochází ze soukromých zdrojů a dvě třetiny z grantů. Jak se nové metody dostávají k pacientům? Laboratoř je integrální součástí kliniky. Zaměstnanci laboratoře i klinici se setkávají v širších pracovních skupinách. Díky pravidelným schůzkám jsme schopni flexibilně výsledky výzkumu aplikovat do praxe. Funguje i rychlá zpětná vazba. Využívají know-how centra i jiná pracoviště? Pravá komercializace je obtížná. Nemůžeme se chovat jako soukromá firma, která by nové poznatky nabízela, přetahovala klienty odjinud apod. S méně rutinními vyšetřeními se pochlubíme, některá děláme i pro pacienty odjinud. U klinických aplikací, metod a optimalizací vyšetření je sdílení na vědeckých fórech nebo v časopisech poměrně široké. Mnoho našich metod vychází z publikovaných informací, i my se snažíme podělit se o smysluplné poznatky – např. o zmíněnou metodu identifikace cytomegaloviru. Pomohla by nám možnost založit spin-off, bohužel to zatím nejde.

prim. prof. MUDr Jiří Mayer, CSc.

Vaše pracoviště nabízí mj. možnost analýzy DNA a proteinových čipů (microarrays). K čemu tato metoda slouží? Technologie microarrays velmi zintenzívnila výzkum – umožňuje sledovat expresi řádově až desetitisíců genů najednou. Lze zjistit, zda buňka daný gen používá, nebo ne. To vedlo k objevu nových typů onemocnění a k pokusům jinak klasifikovat některé choroby. Přístroj jsme získali díky penězům ze sponzorských darů. Technologie zatím není součástí běžné diagnostiky, ale už ji aplikujeme v praxi a je hrazena z výzkumných prostředků. Využití microarrays nabízíme i jiným pracovištím. Některé čipy jsou dokonce komerčně vyráběny. Jaké problémy musí centrum řešit? Chybí nám zkušení lidé. A když už se někdo takový vyskytne, neexistuje možnost ho motivovat. I mezi absolventy je jen málo lidí, kteří jsou ochotni nadstandardně pracovat a pronikat do novinek. Naše pracoviště je nadprůměrné ohledně možností vědeckého růstu, kontaktů i publikací. Zároveň je ale vnímáno jako místo, kam se není dobré hlásit, protože toho po lidech moc chceme. Tento pohled bohužel nejsme schopni ovlivnit. Jak se podle vás bude daná oblast výzkumu dále vyvíjet? Zintenzivňování výzkumu nepochybně povede ke kupování malých farmaceutických a biotechnologických firem velkými. ČR se svými omezenými možnostmi se na zásadních věcech může podílet jen okrajově. I tak zde lze dělat mnoho podnětných věcí, které největší firmy nevnímají jako zajímavé. Problémem je zmíněná komercializace – jakoukoliv snahu změnit rigiditu v této oblasti bych uvítal.  How was the Centre established? In 1989 when the Centre was established, we worked in humble conditions. Gradually the situation started to change and we followed the world trends. I realised that hematology and oncology becomes a discipline of molecular medicine – for diagnosing you often have to go to a microscopic up to molecular level. It was

obvious that we need a new department focused on hematology in this particular way. We addresses several potential partners, however, the response was very weak or even refusing. After all at the beginning of 90’s we founded the Centre on our own. After the start in makeshift premises we managed to induce the hospital management that it would be advantageous to have a centre focused on molecular biology in medicine, which will have a good command of modern technology and will be able to introduce innovations. We got premises in the Children‘s Medical Center complex, where we have been already for five years. An important step was the merge of the Faculty Hospital with the so called Children’s Health Research Institute, which Department of molecular biology merged with our laboratory. Today we have 20 regular employees and a double when we count also graduates and PhD students. What is the main task of your Centre? The Centre is divided into several topical sections focused on various issues. However, the sections share many devices (e.g. thermocyclers or centrifugal machines). We conduct examinations, which are routine for us, but they are not regular elsewhere. It’s impossible to buy the ready sets for the examinations; we use the home-made methods that we create on the basis of professional literature. Another group of examinations isn’t routine even for us, some of them we conduct as the only workplace in CR. These methods we develop ourselves. They include e.g. molecular methods of monitoring the so called minimum residual di-

sease in leukaemia, with which we can better trace a possible return of the disease. Further – diagnosis of mycotic infections or – chronic lymphatic leukaemia – the p53 antioncogene methods. Those we used as the very first in the world. What resources finance the activities of the Centre? The diagnosing is paid especially by the health insurance companies. Examinations consist of partial performances paid by the health insurance companies. However, the amount of points for the examination is strictly limited in the Faculty Hospital. If we introduce new extra methods, nobody will pay for them. The help is in the optimization of some examinations and replacement of the old methods by the new ones. For example in case of the cytomegalovirus infection we proposed a method, about which we found out that it doesn’t reveal the disease for all the patients. It proved that some viruses are mutated and cannot be detected by our method. After a lot of effort we’ve developed a new technology. There was no change from the point of view of the health insurance companies, however, it was a big step forward from the patients’ point of view. So, it’s not only about quantity but quality. The research activities are often funded from grants or research projects. We cooperate also with pharmaceutical companies providing commercial grants, which finance our chemicals, equipment and some personnel too. The companies support the areas for which they expect a potential increase of interest and more

Centrum molekulární biologie a genové terapie při Interní hematoonkologické klinice FN Brno Centre of Molecular Biology and Gene Therapy at the Clinic of Internal Medicine – Hematology and Oncology of the Faculty Hospital Brno  Sekce onkologická (Ing. D. Dvořáková,

 Section of Oncology (Ing. D. Dvořá-

CSc.) – je zaměřena především na různé typy myeloidních maligních onemocnění (leukémie, myeloproliferace)  Sekce lymfoproliferativních onemocnění (Ing. D. Dvořáková, CSc.) – zabývá se různými typy lymfomů a chronickou lymfatickou leukémií  Sekce oportunních infekcí (Mgr. M. Lengerová, Ph.D.) – provádí např. diagnostiky Herpes viru, BK a JC viru, adenovirů či respiračních virů  Sekce vrozených genetických chorob (RNDr. L. Fajkusová, CSc.) – specializuje se na diagnostiku neurogenetických a metabolických onemocnění  Sekce DNA čipů, funkční genomiky a proteomiky (RNDr. Š. Pospíšilová, Ph.D.) – prioritou této především výzkumné sekce je zavádění nových technologií funkční genomiky a proteomiky do biomedicínského (převážně onkologického) výzkumu s výhledem na jejich perspektivní využití v klinické diagnostice Centrum se nachází v nově zrekonstruovaném pavilonu L areálu Dětské nemocnice FN Brno (Černopolní 9)

ková, CSc.) – focused on various types of myeloid malignant diseases (leukaemia, myeloproliferation)  Section of lymphoproliferative disorders (Ing. D. Dvořáková, CSc.) – focused on various types of lymphomas and chronic lymphatic leukaemia  Section of opportune infections (Mgr. M. Lengerová, Ph.D.) – e.g. diagnosing Herpes virus, BK and JC virus, adenoviruses and respiratory viruses  Section of congenital genetic disorders (RNDr. L. Fajkusová, CSc.) – focused on diagnosing neurogenetic and metabolic diseases  Section of DNA chips, functional genomics and proteomics (RNDr. Š. Pospíšilová, Ph.D.) – the priority of this researchoriented section is the implementation of new technologies in functional genomics and proteomics to biomedical (mainly oncologic) research with a perspective use in clinical diagnostics The Centre is found in the newly reconstructed L pavilion of the Children‘s Medical Center of the Faculty Hospital Brno (Černopolní 9)

www.fnbrno.cz/Article.asp?nArticleID=292

NEWSLETTER CENTRA PRO TRANSFER TECHNOLOGIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY MASARYK UNIVERSITY TECHNOLOGY TRANSFER OFFICE‘S NEWSLETTER

publications – e.g. molecular mechanisms of drug resistance. In the total circa one third of funding comes from the private resources and two thirds from grants. How do new methods get to the patients? The laboratory is an integral part of the Clinic. Laboratory staff and clinicians meet in wider work groups. Thanks to the regular meetings we are able to adopt research outcomes flexibly to practise and we also have a quick feedback. Do other departments use the know-how of the Centre? The real commercialization is very difficult. We cannot act as a private company, which would market new information, woo clients from elsewhere and so on. We like to show off with our unique examinations, some we do also for patients from other hospitals. Sharing information at the scientific forums and in magazines is quite common in the case of clinical applications, methods and optimization of examinations. Many our methods are based on the published information and reciprocally we make an effort to share our interesting outcomes – e.g. the above mentioned method of cytomegalovirus identification. It would be very helpful for us if we could establish a spin-off, unfortunately it’s not possible at the moment. Your Centre offers also the analysis of DNA and protein microarrays. What is the purpose of this method? The microarray technology has very intensified the research – it is possible to observe the expression up to the tens of thousands at once. We can determine if the cell uses the given gene or not. This led to the discovery of new types of diseases and to the trials to classify some diseases differently. We bought the apparatus thanks to our sponsors. The technology has not been included in a regular diagnosing yet, however, we use it in practise already and it’s paid from the research resources. We offer the use of microarrays also to other departments and some chips are manufactured commercially. What problems does the Centre face? We lack experienced staff. And even when we find somebody like that, we don’t have resources for a sufficient motivation. Even among the graduates are very few of those who are willing to work hard and learn new things. Our Centre is above-average as for the possibility of research growth, contacts and publications. However it also is perceived as a job, which is not advisable to apply for, because we want too much from our staff. Unfortunately we are not able to influence this attitude. According to your opinion – how will the research in this area develop further? The research intensification will undoubtedly lead to the acquisition of small pharmaceutical and biotechnological companies by the big ones. CR with its limited possibilities can participate in the cardinal issues only marginally. However, we can do many interesting things that are not attractive for the big companies. The problem is the above mentioned commercialisation – I would appreciate any endeavour to change rigidity in this area. 

IBA je špičkovým partnerem vědeckých projektů i klinického výzkumu IBA is a top partner in scientific projects and clinical research Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU (IBA) byl založen v červenci 2006 jako pracoviště pro vědeckovýzkumnou činnost, řešení vědeckých projektů a poskytování souvisejících služeb. Jeho aktivity spadají do oblasti analýzy biologických a klinických dat, organizace a managementu klinických studií, vývoje softwaru a aplikací ICT. Primárně je činnost IBA zaměřena na organizační a odborné zajištění rozsáhlých vědeckých projektů a projektů klinického výzkumu. Institute of Biostatistics and Analyses at the Faculty of Medicine and the Faculty of Science MU (IBA) was established in July 2006 as an institute for science and research, scientific project solution and providing related services. Its activities fall into the area of biological and clinical data analysis, clinical trial organisation and management, software development and ICT applications. The IBA activities are primarily focused on organisational and expert services for large scientific projects and clinical research projects.

Pro současnou vědu je typický narůstající spěch. Pod tlakem konkurence jsou mnohé projekty zaměřeny velmi úzce, ty podávané jsou často již částečně vyřešeny. Dochází tak k omezení prostoru pro hledání mezioborové spolupráce. Jednotlivé obory představují rozdílné myšlenkové světy, k jejichž propojení paradoxně vytváří lepší podmínky praxe a komerční sféra. Ta umí nové věci lépe prodat. O co rychleji se ovšem novinky prodávají, o to pomaleji se vynalézají, zvláště je-li zapotřebí funkční kooperace více oborů. Jako nejlepší řešení se nabízí propojení akademického a komerčního světa. Podobně jako u čistě akademické mezioborovosti se však styčné plochy teprve ustavují a často se objevuje obviňování jedné strany z komerčních zájmů, zatímco druhá mnohdy dostává nálepku konzervativismu a pomalosti. IBA vykročil mezioborovou cestou zaměřenou na analýzu dat, modelování a aplikace informatiky v klinickém a biologickém výzkumu. Působí jako samostatné hospodářské středisko MU, přičemž zůstává také nákladovým střediskem zřizujících fakult. Na projektech pracují samostatně i ve spolupráci Divize analýzy dat, Divize informačních a komunikačních technologií, Divize environmentální informatiky a modelování a Divize klinických studií. Pracovníci IBA dlouho hledali způsob, jak efektivně skloubit analýzu dat s medicínou a biologií. Jde o komplikovanou interakci. Kdokoli se rozhodne pro klinický výzkum, musí

respektovat podmínky praxe, která samozřejmě a správně staví na první místo bezpečnost a zájmy pacienta (legislativní a etické normy, časové a finanční nároky). Finanční náročnost zde kvůli provozním nákladům i pojištění pacientů vysoce převyšuje průměr běžných akademických grantů. Proto mnoho dlouhodobých klinických projektů vzniká za podpory soukromého sektoru, nebo jsou jím přímo organizovány. Strategickou výhodou univerzity je v této oblasti schopnost postavit týmy expertů z různých oblastí. Takový potenciál má málokterá soukromá společnost a ty výzkumně zaměřené ho dovedou ocenit. Díky popsanému modelu spolupráce získává IBA partnery i v komerční sféře. Ideální situace nastává, pokud požadavek soukromého subjektu, státní správy nebo i jiné akademické instituce přináší výzkumný úkol nejen pro IBA, ale i další pracoviště MU. Tehdy je výzkum kryt granty zainteresovaných subjektů a prostředky mohou být dále využity i k vybavení zapojených týmů či pro podporu výuky. Tento model lze označit jako „contract research“ („smluvní výzkum“). IBA se však nespoléhá jen na něj – uchází se i o standardní granty akademických agentur. Nicméně uvedený model otevřel možnosti aplikovaného výzkumu, pro který by se hlavně v klinické oblasti získávaly akademické prostředky pouze obtížně. Svůj výzkumný potenciál nabízí IBA v oblasti analýzy dat, modelování a vývoje informačních

doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.

systémů ve specifických oblastech (klinické studie, prediktivní zdravotnické registry, environmentální informatika nebo hodnocení ekologických a humánních rizik). Perspektivní částí klinického výzkumu je vývoj a implementace zdravotnických registrů. Institut vyvíjí komplexní systémy pro sběr, kontrolu a analýzu klinických dat s využitím lokálních i webových technologií. V současnosti garantuje několik desítek zdravotnických registrů a výzkumných projektů. Specializuje se na často problematickou oblast analýzy dat a integruje tak potřeby přírodních a klinických věd. K dispozici má vlastní analytické nástroje včetně algoritmů dolování dat a strojového učení. IBA spolupracuje s více než 150 akademickými a komerčními institucemi nebo týmy a nabízí komplexní řešení, která zahrnují plánování experimentů, vývoj informačního zázemí, vědecký management a analýzu dat, modelování a zavádění jejich automatického zpracování formou reportingu dostupného on-line. V letech 2006–2007 IBA inicioval založení celonárodní sítě lékařských fakult. Cílem projektu s názvem MEFANET (MEdical FAculties NETwork) je podporovat spolupráci českých lékařských fakult a maximální využití moderních informačních technologií při výuce. Hlavním důvodem vzniku projektu byl fakt, že tradiční formy výuky již neposkytují dostatečný prostor pro zvládnutí probíraného tématu. Je tedy nutné hledat efektivnější nástroje. V listopadu 2007 byla v souvislosti s MEFANETem uspořádána konference, která slavila nečekaný úspěch. Nyní už je do projektu zapojeno všech 7 českých a 3 slovenské lékařské fakulty. Autoři projektu usilují o tvorbu nové generace multimediálních učebních pomůcek, budování systémů on-line výuky a webových archivů obrazové dokumentace z klinické praxe. Pedagogická díla vznikající na Lékařské fakultě MU jsou např. od loňska shromažďována na portálu http://portal.med.muni.cz. Studenti zde mohou využívat přes sto didaktických materiálů (multimediální atlasy, texty k přednáškám, výuková videa apod.). Moderní způsob výuky jistě přispěl i k tomu, že v žebříčku

lékařských fakult ČR uveřejněném v únoru v Hospodářských novinách získala Lékařská fakulta MU první místo. IBA si klade za cíl být i do budoucna partnerem, se kterým budou lékaři i specialisté jiných oborů rádi spolupracovat na výzkumných a pedagogických projektech. Chce být také spolehlivým zázemím pro studenty oboru Matematická biologie, jimž rozšiřuje možnosti studia a příležitosti uplatnění. Prioritou i nadále budou akademické aktivity a výuka, které IBA nadřazuje ostatním činnostem.  The present science is characterised by a growing rush. Under the pressure of competition many projects have very narrow focus, and those submitted are often partially solved already. This limits a space for seeking the interdisciplinary cooperation. Individual disciplines represent different mental worlds, which interlinking has ironically better conditions in practise and commerce. It can better sell new ideas. The faster it is to sell new ideas, the slower they are invented, especially when the cooperation of several disciplines is essential. The best solution offers the linking of the academic and commercial world. Similarly as in the case of academic interdisciplinarity the interfaces are only being established and often we see accusation of one party of commercial interests, whilst the other party is often labelled as conservative and slow. IBA stepped out on the interdisciplinary way focused on data analysis, modelling and informatics application in clinical a biological research. It was established as an independent economic centre of MU, whilst it also is a cost centre of the founding faculties. The projects are elaborated independently as well as in cooperation with the Division of Data Analysis, Division of Information and Communication Technologies, Division of Environmental Informatics and Modelling and Division of Clinical Trials. For a long time the IBA experts have been seeking the way how to effectively bring into accord data analysis with medicine and biology, as it is a complicated interaction. Whoever decides for the clinical research, must respect conditions of practise, which of course and rightfully puts on the first place the safety and interests of a patient (legislative and ethic norms, time and financial demands). Financial demands due to operational costs and patient health insurance highly exceed the average academic grants. Therefore many long-term clinical projects are based on the support from the private sector or are directly organised by the private sector. The strategic advantage of the University in this area is the capability to build teams of experts from various disciplines. Only very few private companies have this kind of potential and the ones oriented on research can really appreciate it. Thanks to the described cooperation model IBA gains partners also in commerce. The ideal situation is when the requirement from the private entity, state authority or other academic institution brings a research project not only for IBA, but also for another department of MU. In such a case the research is covered by grants from the parties involved and the resources can be used for equipment of the teams involved or

for a support of teaching. This model is called “contract research”, however IBA doesn’t rely only on that – IBA also applies for standard grants of research agencies. Nevertheless the described model opened possibilities of applied research, for which it would be very difficult to find research resources in the clinical field. IBA offers its research potential in the area of data analysis, modelling and information system development in specific disciplines (clinical trials, predictive clinical registries, environmental informatics or assessment of ecological and human risks). The perspective area of the clinical research is the development and implementation of clinical registries. The institute develops complex systems for clinical data collection, control and analysis with the use of local and web technologies. Presently it guarantees several tens of clinical registries and research projects. It specialises in the problematical area of data analysis and thus integrates the needs of life science and medicine. It has at its disposal the analytic tools including data mining algorithms and machine learning. IBA collaborates with more than 150 research and commercial institutions and teams, offers a complex solution including experiment planning, information background development, research management and data analysis, modelling and implementation of automated data processing via on-line reporting. Between the years 2006–2007 IBA initiated the establishment of the nationwide network of medical faculties. The objective of the project called MEFANET (MEdical FAculties NETwork) is to support collaboration of Czech medical faculties and maximum use of modern information technologies in teaching. The main reason to start the project was the fact that traditional teaching methods do not provide sufficient space for the comprehension of the issue. Hence it is necessary to seek more effective tools. In November 2007 the conference within MEFANET was held, achieving an unexpected success. Presently the project involves all 7 Czech and 3 Slovak medical faculties. The project authors endeavour to create a new generation of multimedia teaching aids, development of the on-line teaching systems and web archives of images from the clinical practise. The pedagogical papers that were created at the Faculty of Medicine have been collected since the last year on the portal http://portal.med.muni.cz. Students can also use more than a hundred of didactic materials (multimedia atlases, lecture texts, tutorial videos etc.). Modern teaching methods certainly contributed to the fact that the Faculty of Medicine MU gained the first place in the medical faculty ratings in Hospodářské noviny daily in February. The IBA objective is to become a partner, with which physicians and other experts will gladly cooperate on research and teaching projects. It also wants to provide a reliable background for students of Mathematical biology, for whose it widens study possibilities and job opportunities. In future IBA plans to cooperate closely with the private sector and provide services for the contract research, however, its core activities still aim at research and teaching.  www.iba.muni.cz, www.mefanet.cz, www.registry.cz

NEWSLETTER CENTRA PRO TRANSFER TECHNOLOGIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY MASARYK UNIVERSITY TECHNOLOGY TRANSFER OFFICE‘S NEWSLETTER

LAB

Centrální laboratoř Core Laboratory Centrální laboratoř MU (CL) podporuje výzkum uvnitř univerzity i mimo ni. Špičkové technické i intelektuální zázemí CL slouží k řešení komplexních genomických a proteomických výzkumných úkolů. Laboratoř je zejména servisním pracovištěm, dává však přednost spolupráci na dlouhodobých projektech. V rámci genomických technik CL nabízí DNA sekvenování (stanovení sekvence nukleotidů kapilární elektroforézou s laserovým detektorem), fragmentární analýzu (stanovení délek fragmentů DNA – např. pro charakterizaci mutací a určování příbuzenských vztahů) a syntézu oligonukleotidů. Proteomické techniky zahrnují spektrum metod od izolace proteinů až po jejich charakterizaci a bioinformatické zpracování dat. Jde např. o přípravu vzorků, separaci proteinů elektromigračními a chromatografickými metodami a charakterizaci proteinů. Další informace, kontakty a objednávkové formuláře: http://www.sci.muni.cz/FGP.  The MU Core Laboratory (CL) supports research inside as well as outside the University. The top technical and intellectual background of CL seeks solutions of complex genomic and proteomic research projects. The Laboratory primarily provides related services, however, the preference is given to the cooperation in long-term projects. Within the genomic methods the CL offers DNA sequencing (determination of nucleotide sequence via capillary electrophoresis with a laser detector), fragment analysis (determination of length of DNA fragments – e.g. for mutation characterization and kinship recognition) and oligonucleotide synthesis. Proteomic methods involve a spectrum of techniques starting from protein isolation as far as their characterization and bioinformatics data processing. For instance sample preparation, protein separation via electromigrative and chromatographic methods and protein characterization. Further information, contacts and order forms can be found at: http://www.sci.muni.cz/FGP. 

Centrum RECETOX provádí unikátní výzkum škodlivin v ovzduší RECETOX centre carries out research of air pollutants Rostoucí znečištění životního prostředí (a jeho dopady na zdraví populace) se stává předmětem všeobecného zájmu. I proto byly v posledních letech vyvinuty nové metody pro odběr vzorků a následné stanovení chemických látek v nich. V centru pozornosti zůstávají zejména perzistentní organické polutanty. A právě při výzkumu sledování jejich výskytu dosáhli významných úspěchů vědci Výzkumného centra pro environmentální chemii a ekotoxikologii (RECETOX) z Přírodovědecké fakulty MU, v jehož čele stojí prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. The increase of environment pollution (and its impacts on human health) starts to be a topic of common interest. This is another reason why new sampling methods with chemical agent determination were developed in the past few years. The focal point belongs especially to the persistent organic pollutants. This is the area of research, which brought many significant achievements to the researchers from the Research Centre for Environmental Chemistry and Ecotoxicology (RECETOX) from the Faculty of Science of Masaryk University, led by Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.

Perzistentní organické polutanty (POPs) jsou nebezpečné zejména kvůli své široké distribuci, schopnosti kumulace v tukových tkáních, karcinogenitě, mutagenitě apod. Dostávají se do prostředí z primárních i sekundárních zdrojů. Současný výzkum hledá nové informace právě o zdrojích POPs, zaměřuje se ale také na faktory ovlivňující jejich koncentrace ve vzduchu. Ty jsou totiž závislé např. na procesech na rozhraní atmosféry a povrchu půdy či vody nebo klimatických podmínkách. Proto jsou velmi důležitá pravidelná měření koncentrací POPs ve vzduchu na různých místech i monitorovací studie od bezprostředního okolí zdrojů až po kontinentální měřítko. Jednu z nejvhodnějších metod v tomto ohledu představují různé varianty pasivního vzorkování ovzduší. Pasivní vzorkovače jsou schopné poskytovat informace o dlouhodobé kontaminaci vybrané lokality. Jde o jednoduchá zařízení, která pracují na principu samovolné difúze stanovované látky do sběrného média. To se po skončení odběru analyzuje a přepočtem se zjistí koncentrace škodliviny v ovzduší. Velkou výhodou vzorkovačů je nízká cena i provozní náklady, logistická nenáročnost či možnost využití v těžce přístupných oblastech. V ČR jsou tato odběrová zařízení užívána od roku 2002 právě centrem RECETOX, které bylo v té době součástí první pilotní celoevropské monitorovací studie organizované Lancaster University. Od roku 2003 RECETOX tento výzkum nadále intenzivně rozvíjí. Jeho tým se zaměřil především na ověření základních charakteristik, jako první také testoval schopnost pasivních vzorkovačů postihnout sezónní variabilitu koncentrací POPs. Dalším krokem bylo navržení jádra budoucí monitorovací sítě v ČR. Tato začala pracovat v lednu 2005 a zahrnovala 47 lokalit v okolí různých průmyslových zdrojů, průmyslové aglomerace, dopravní tepny, malá sídla s významným podílem místního vytápění, zemědělské a pozaďové oblasti. V roce 2006 byla síť modifikována, aby postihla další

typy zdrojů a poskytovala také data o možném dálkovém transportu POPs z jiných evropských států. Nyní se skládá z 50 lokalit. Metoda pasivního vzorkování je neocenitelným nástrojem hlavně v zemích, kde monitorovací programy zaměřené na kvalitu ovzduší téměř neexistují. Proto byla výzkumným týmem RECETOXu využita také v některých mezinárodních studiích, zejména v projektu 5. rámcového programu EU „APOPSBAL – Assessment of the selected POPs in the atmosphere and water ecosystems from the waste generated by warfare in the area of formal Yugoslavia“. Projekt byl zaměřen na zhodnocení dopadů válek v zemích bývalé Jugoslávie na kvalitu životního prostředí a zdraví místních obyvatel. Výsledky měření prováděných v Srbsku, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku byly porovnávány s výsledky z ČR jako referenční oblasti. V rámci projektu byla na Balkáně navázána také dlouhodobá spolupráce, technika pasivního vzorkování je zde využívána i dnes. Problematika POPs je v současnosti předmětem několika mezinárodních i regionálních úmluv. Z globálního hlediska má největší význam Stockholmská úmluva, jejímž signatářem je i ČR. Úmluva upravuje v souladu s principem předběžné opatrnosti výrobu (zamýšlenou i nezamýšlenou), použití, dovoz a vývoz prozatím 12 vybraných POPs, např. polychlorovaných bifenylů. Jedním z klíčových témat je také použití DDT v rozvojových zemích. Ratifikace Stockholmské úmluvy zavazuje signatářské země mj. ke sledování účinnosti přijatých opatření – klíčové tedy je zavedení vhodného nástroje pro měření dlouhodobých trendů. ČR je zatím jedinou zemí, kde je tento nástroj již vyvinut, úspěšně testován a široce využíván, a to v podobě zmíněné sítě pasivního vzorkování ovzduší. Česká síť zároveň slouží jako model pro vybudování podobných nástrojů v dalších státech. I proto by její dlouhodobá udržitelnost měla být prestižní záležitostí s vysokou prioritou. Za účelem zajištění provozu sítě

bylo v březnu 2007 založeno konsorcium MONET-CZ, mezi jehož ustavující členy patří mj. RECETOX, některé krajské úřady, brněnský a zlínský magistrát a průmyslové podniky – např. Českomoravský cement, a. s., SITA a. s. či Spolana Neratovice a. s. Na základě závazků vyplývajících ze Stockholmské úmluvy připravila ČR tzv. Národní implementační plán, jehož příprava byla koordinována RECETOXem ve spolupráci s dalšími experty a institucemi. Ministerstvo životního prostředí ČR (garant plnění úmluvy) došlo k závěru, že tým odborníků podílející se na sestavení inventur POPs by měl fungovat i nadále. Proto bylo vytvořeno Národní POPs Centrum vedené prof. Holoubkem, mezi jehož úkoly kromě zajištění implementace úmluvy v ČR patří koordinace rozvoje a výzkumu, posudková, konzultační a vzdělávací činnost (např. formou mezinárodních letních škol), spolupráce s průmyslovou sférou ohledně realizace závěrů NIP atd. Nejlepším dokladem špičkové úrovně týmu RECETOXu i jeho ambicí je návrh hostit regionální centrum zaměřené na budování kapacit a přenos technologií pro oblast střední a východní Evropy. Centrum by mělo působit jako vědecký a technický most mezi zeměmi EU, CEE a NIS a jeho cílem je sladit POPs iniciativy na regionální úrovni. Pro tyto účely bylo v září 2005 MU a Ministerstvem životního prostředí ČR založeno POPs Centrum pro střední a východní Evropu (CEEPOPsCTR), které se nachází v Univerzitním kampusu v Brně-Bohunicích. Vláda ČR jej předložila Sekretariátu Stockholmské úmluvy k projednání, které proběhne na 4. konferenci smluvních stran v květnu 2009.  www.recetox.muni.cz Persistent organic pollutants (POPs) are dangerous especially due to their wide distribution, capability of accumulation in adipose tissue, carcinogenicity, mutagenity etc. They penetrate the environment from the primary and secondary sources. The present research seeks new information about sources of POPs, it focuses also on the factors effecting their concentration in the air, which depends e.g. on the processes on the interface of atmosphere and surface of soil, water or climate conditions. Therefore it is so important to carry out regular measuring of POPs concentration in the air in various locations as well as monitoring studies from the immediate environs of the sources up to the continental scale. The most suitable methods in this respect include various variants of passive sampling of the air. The passive samplers are able to provide information about the long-term contamination of a selected locality. These are simple devices working on the principle of spontaneous

diffusion of the analysed agent to the collecting media. After collection it is analysed and calculated, which delivers the resulting pollutant concentration in the air. A big advantage of samplers is a low price and operating costs, logistic simplicity and a possible usage in locations with a difficult access. In the Czech Republic these samplers have been used since 2002 by the RECETOX, which was at that time involved in the pilot European-wide monitoring study organised by the Lancaster University. Since 2003 RECETOX have been intensively working on this research. The RECETOX team focused especially on the verification of basic features, as the first team they tested the ability of passive samplers to cover the seasonal variability of POPs concentrations. Another step was the design of the future monitoring network core in CR. It started off in January 2005 and involved 47 localities near various industrial sources, industrial agglomeration, traffic artery, small towns with a significant ratio of local heating, agricultural and

prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.

background areas. In 2006 the network was changed to cover other types of sources and provide data about a possible remote transport of POPs from other European countries. The method of passive sampling is an irreplaceable tool especially in the countries with no existing air pollution monitoring programmes. Therefore the RECETOX team used it in several international studies, especially in the project within the EU 5th Framework Programme “APOPSBAL – Assessment of the selected POPs in the atmosphere and water ecosystems from the waste generated by warfare in the area of former Yugoslavia”. The project focused on the assessment of the impact of wars in former Yugoslavia on the quality of environment and health of local inhabitants. The results of measurements executed in Serbia, Bosnia, Herzegovina and Croatia were compared to the results in CR as a reference area. The project enabled a long-term cooperation in Balkan and the passive sampling method is still used there.

The POPs issue is presently a topic of several international and regional conventions. From the global point of view the most significant is the Stockholm Convention, which also involves the Czech Republic. The convention regulates in accord with the preliminary caution principle the production (intended and unintended), use, import and export of so far 12 selected POPs, e.g. polychlorinated biphenyls. One of the key topics also is the use of DDT in developing countries. Ratification of the Stockholm Convention binds the signatory countries to monitor effectiveness of the adopted measures – so it is cardinal to implement an appropriate tool for a long-term trend measurement. CR is so far the only country, where this tool is developed, successfully tested and widely used – in the shape of the above mentioned network of passive air sampling. The Czech network serves as a model for similar tools development in other countries. Therefore its long-term sustainability shall be a prestige issue of a high priority. In March 2007 the MONET-CZ consortium was founded by the constitutive members as e.g. RECETOX, several regional authorities, municipal governments of Brno and Zlín and industrial companies (e.g. Českomoravský cement, a. s., SITA a. s., Spolana Neratovice a. s.) to maintain the network operation. On the basis of liabilities concluding from the Stockholm Convention the Czech Republic prepared the so called National Implementation Plan, which preparation was coordinated by RECETOX in cooperation with other experts and institutions. The Ministry of the Environment of CR (convention fulfilment guarantor) came to the conclusion that the expert team that participated in the POPs control should continue in its work. Therefore the National POPs Centre led by Prof. Holoubek was established to provide the Convention implementation in CR, coordination of research and development, assessment, consulting and education (e.g. in a form of international summer schools), cooperation with industry regarding implementation of NIP etc. The best proof of the top level of the RECETOX team and its ambitions is the proposal to host the regional centre focused on developing capacities and technology transfer for Central and Eastern Europe. The Centre should work as a scientific and technical bridge between the countries of the EU, CEE and NIS, and its objective is to harmonise POPs initiatives on the regional level. To meet this purpose Masaryk University and the Ministry of the Environment of CR in September 2005 established the Central and Eastern Europe POPs Centre (CEEPOPsCTR) located in the Brno-Bohunice Campus. The Government of CR submitted this proposal to the Stockholm Convention secretariat that shall be discussed on the 4th conference of the parties involved in May 2009.  www.recetox.muni.cz

NEWSLETTER CENTRA PRO TRANSFER TECHNOLOGIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY MASARYK UNIVERSITY TECHNOLOGY TRANSFER OFFICE‘S NEWSLETTER

LAB

Laboratoř molekulární fyziologie rostlin nabízí spolupráci Laboratory of Plant Molecular Physiology offers cooperation Laboratoř disponuje systémem pro automatickou mikroskopii „.slide“ (Olympus), který umožňuje analýzu mikroskopických preparátů. „Digitální preparáty“ vytvořené tímto unikátním zařízením mohou být archivovány v podobě databázových záznamů a následně kdykoliv zpracovávány. Systém laboratoře je vybaven podavačem sklíček na padesát preparátů. Po zvolení rozlišení komprimuje jednotlivé snímky a on-line je skládá do výsledného obrazu. Získané obrázky lze prohlížet či analyzovat – manuálně nebo prostřednictvím automatického systému. „.slide“ lze využít v základním, aplikovaném i klinickém výzkumu (např. analýza změn expresních profilů genů či vyhledávání abnormalit), stejně jako v laboratorní praxi. Laboratoř nabízí jeho využívání i na komerční bázi a je schopna pro potenciální zájemce uspořádat seminář s praktickými ukázkami. Technická data jsou dostupná na http://www.olympus.cz/ microscopy/22__slide.htm.  The Laboratory disposes of the system for the “.slide” automated microscopy (Olympus) that allows analysis of microscopic sections. “Digital sections” created by this unique device can be archived in a shape of data records and consequently processed anytime. The laboratory system is equipped by the mount feeder for fifty sections. After the resolution set up it compromises individual images and folds them online into a resulting image. The images can be viewed and analysed – manually or via automated “.slide” system that can be used in basic, applied and clinical research (e.g. analysis of gene expression profile changes or abnormality search) as well as in laboratory practice. The Laboratory also provides services on the commercial basis and can organise a seminar with demonstrations for those interested. Technical data can be found at http://www.olympus.cz/ microscopy/22__slide.htm. 

Co je třetí role vysokých škol? What is the third role of universities? prof. RNDr. Jan Slovák, DrSc.

Univerzity byly po dlouhé desítky či stovky let zvyklé poměřovat a zdůvodňovat svoji existenci a cíle samy sebou. Nebylo pochyb o tom, že mají přenášet vědomosti mezi generacemi, zároveň případně produkovaly poznání. Byly vystaveny spíše rozmarům a záměrům svých zřizovatelů (ať už to byli králové, církve nebo mecenáši) než jakékoliv obdobě vlivu trhu v současném globálním světě. Dnes máme místo několika slovutných univerzit „instituce terciárního vzdělávání“, které jsou stále výrazněji vystaveny konkurenčnímu prostředí. A to nejen v rámci vcelku autonomního univerzitního světa, ale též v širším kontextu konkurence ekonomické. Vysoké školy se přitom nutně proměňují v instituce hrající klíčovou roli v produkci znalostí a tvorbě inovačního potenciálu. Když se (některé) vysoké školy stávají centry inovačního procesu, postupně se mění i přímé ekonomické a sociální dopady jejich činnosti v regionální, národní i nadnárodní rovině. Tím se vedle vzdělávací a výzkumné role objevuje i role další. Toto nové postavení vysokých škol nelze paušálně popsat pomocí univerzálních procesů či procedur. Naopak, způsob zakotvení této tzv. třetí role je specifický pro každou univerzitu a je vždy determinován regionálními, ekonomickými a politickými okolnostmi. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o přímém propojení vzdělávací činnosti, výzkumu a vývoje s aplikační sférou. Procesně pak třetí role jednotlivých univerzit vyžaduje zpravidla agenturní zabezpečení a profesionalizaci specifických činností, stejně jako důsledně oborově vymezenou orientaci. Četné případové studie ukazují, že úspěšný rozvoj nové role univerzit je podmíněn zejména souhrou těchto faktorů: a) tlak/zájem zavedených firem na spolupráci s univerzitami, b) jistá forma recese nebo krize, c) model financování a chránění výsledků vývoje z veřejných zdrojů – včetně zajištění jejich transferu do praxe, d) rozmach regionálních rozvojových iniciativ, e) mobilizace jednotlivců, f) postupné vytváření regionálního

mandátu univerzit v celkovém rozvoji (viz např. http://web.mit.edu/lis/papers/LIS05–002.pdf). Jakkoliv není v tomto procesu dostupnost přímého financování z veřejných zdrojů pro aktivity univerzit a jejich partnerů prvořadá, rozsah i rychlost naplňování třetí role jsou podstatně ovlivňovány politikou na národní úrovni. Proto i v ČR v posledních 15 letech vzniklo mnoho institucí, jejichž posláním je podporovat inovace v podnikání a přenos znalostí a technologií mezi univerzitami a komerčními partnery (v obou směrech). Některé české univerzity zavedly nebo zavádějí tzv. centra pro transfer technologií. Jde o místa, která zprostředkovávají přenos informací, připravují a řídí smluvní vztahy a poskytují marketing i služby při ochraně duševního vlastnictví všech typů. Jiné univerzity začínají systematicky využívat služeb obdobných externích institucí. Tato sféra zabezpečení transferu znalostí a technologií je však zatím velmi málo účinná. Vedle individuálních vad v samotných institucích je totiž možné nalézt systémové problematické jevy. Na ideologické úrovni je třeba konstatovat, že podstatná část akademické obce i managementů pracovišť stále ještě považuje podnikání s výsledky výzkumu za téměř nemravné, ne-li kriminální chování (a to přesto, že výzkumy prokázaly, že v průměru již mají akademici názor spíše opačný). Legislativní problémy zahrnují příliš restriktivní pravidla pro účelová určení strojů a zařízení pořízených s veřejnou podporou. Dále zákoník práce, který nepodporuje přiměřené systematické zapojení studentů do výzkumné nebo vývojové práce, aniž by se stali regulérními zaměstnanci (se všemi z toho plynoucími riziky a nevýhodami). A konečně platný zákon o vysokých školách zakotvující nevhodný systém řízení a ekonomického fungování univerzit. Na poli personálním chybí podnikavost, znalosti i zkušenosti mezi absolventy a pracovníky univerzit. Vážným ekonomickým problémem je nedostupnost zdrojů univerzitních pracovišť pro překlenutí tzv. „předposlední míle“, tj. období mezi obdržením

výsledku výzkumu a definicí produktu, se kterým se lze jako s projektovým záměrem obrátit na potenciální investory. V neposlední řadě pak bojujeme s problémem kvality, jde hlavně o obecný nedostatek koncentrovaných excelentních lidských i technologických zdrojů pro výzkum a inovace na straně vysokých škol. Tato častá neexistence excelence a velmi nízká akceschopnost vede k malému zájmu o spolupráci ze strany firem. Poslední uvedená slabina souvisí vedle problémů s řízením a strukturováním VaV v ČR také s hlubokým podfinancováním vzdělávání na výzkumně zaměřených pracovištích univerzit. Je obvyklé, že výkonní vědci na špičkových pracovištích ve světě věnují část svého času vzdělávacím aktivitám (včetně související administrativy) – a teprve zbytek výzkumu. Nelze přitom předpokládat, že jejich vzdělávací činnosti budou financovány z peněz na výzkum nebo z komerční spolupráce. Zároveň ale sama výuka probíhá v počtech, podmínkách a prostředí podobném výzkumu. Na českých špičkových pracovištích je pak skoro nemožné při současném financování přibližně na úrovni třetiny až desetiny ve srovnání se zeměmi EU15 (měřeno absolutní částkou na studenta ročně) vytvářet prostor pro zapojení učitelů i studentů do komerčně zajímavých projektů v rámci výuky. Tytéž projekty nelze plně financovat jako komerční zakázky. Masarykova univerzita ve své nedávné historii prokázala, že nepostává v řadách prosebníků a stěžovatelů, kteří odůvodňují svoje tápání či nezdary špatnými okolními podmínkami. V prvních letech 21. století se nepodvolila naprosto restriktivní státní politice vůči terciárnímu vzdělávání, naopak právě tehdy nastartovala nebývale dynamický rozvoj. Věřím, že i tento newsletter a práce Centra pro transfer technologií MU přispěje k přesvědčení akademické obce, našich komerčních partnerů i širší veřejnosti, že obdobný postup volíme také vůči naší tzv. třetí roli. 

For many decades and centuries universities have been accustomed to measure and justify their existence and objectives by themselves. There was no doubt that they are supposed to transfer knowledge between generations, and at the same time they possibly produced knowledge. They were more exposed to caprice and intentions of their founders (whoever they were kings, churches or patrons) than to any kind of market influence like in the present global world. Today instead of several prestigious universities we have “higher/tertiary education institutions”, which are more and more exposed to the competitive environment – not only within the complex of the autonomous university world, but also in the wider context of economic competition. Thus the higher education institutions necessarily change into institutions with a key role in production of knowledge and innovation potential. When (some) higher education institutions become the centres of innovation process, it consequently changes also the direct economic and social impacts of their activities on a regional, national and supranational level. That besides educational and research role creates new roles as well. New status of higher education institutions cannot be described by means of generally valid processes or procedures. To the contrary, the way of embedment of this so called third role is specific for every university and is always determined by the regional, economical and political circumstances. The most often in this respect we speak about a direct connection of education, research and development with the application sphere. In the procedural respect the third role of individual universities demands usually services of expert agencies and professionalization of specific activities, as well as a rigidly disciplinary defined orientation. Case studies show that the successful development of a new university role is conditioned especially by a synchronisation of these factors: a) pressure/interest of established companies in cooperation with universities, b) certain form of recession or crisis, c) funding model and protection of research outcomes from public resources – including provision of their transfer to practise, d) expansion of regional development initiatives, e) mobilisation of individuals, f) gradual formation of a regional mandate of universities in general development (see e.g. http://web.mit.edu/lis/papers/LIS05–002.pdf). Although the accessibility of direct public funding for the activities of universities and their partners is not of prime importance, the extent and speed of the third role fulfilment are substantially influenced by the policy on a national level. Therefore in the Czech Republic during the last 15 years many institutions have been established with the mission of supporting innovation in enterprise and technology and knowledge transfer between universities and commercial partners (in both directions). Some Czech universities introduced or are introducing the so called technology transfer offices, which mediate information transfer, prepare and manage contracts, provide marketing and services related to all types of intellectual property protection. Other higher education institutions start to systematically utilise services of professional external institutions. This sphere of the technology

and knowledge transfer provision is though very insufficiently effective. Next to the individual faults inside the institutions we can also find the system problems. On the ideological level we have to say that a substantial part of academic community and department managements still considers academic enterprise to be an immoral or even criminal behaviour (despite the fact that the research proved that the majority of academics have a contrary opinion). Legislative problems involve too restrictive rules for the purpose determination of machines and device acquired with a public support. Another problem is the Labour Code, which does not support a reasonable systematic involvement of students in research work without becoming regular employees (with all related risks and disadvantages). And final problem is the present Higher Education Act, confirming the unsuitable system of management and economic functioning of universities. On the personal field is a lack of spirit of enterprise, knowledge and experience between university graduates and employees. A serious economic problem is the unavailability of resources for bridging the so called “last mile”, i.e. period between receiving research outcomes and the definition of a product, which can be as a project proposal offered to the potential investors. Last but not least we fight the problems with a quality. The main problem is a lack of concentrated excellent human and technology resources for research and innovation on the side of universities. This lack of excellence and very low ability of action leads to a low interest in cooperation from the side of commercial companies. The last weakness is connected with problems in R&D management and structuring in CR as well as with a deep under-funding of education at research departments of universities. The high-performance scientists in the top institutes in the world usually dedicate a part of their time to teaching (including related paperwork) – and only the rest to the research. At the same time it is impossible to expect that their teaching activities will be paid from the resources for research or commercial cooperation. However the teaching is done in numbers, conditions and environment similar to the research. Thus in the top Czech institutes it is almost impossible with the present funding reaching only one third up to one tenth in comparison with the EU15 countries (measured by the absolute amount per student yearly) to create a space for involvement of teachers and students in the commercially interesting projects within the education process. The same projects cannot be fully financed as commercial orders. Masaryk University in its recent history proved that it does not wait around in the array of petitioners and complainants who blame their groping and failures on bad conditions. In the first years of the 21st century the University withstood the absolutely restrictive government policy in tertiary education – to the contrary at the same time MU launched its extremely dynamic development. I believe that also this newsletter and work of the Technology Transfer Office MU will contribute to the conviction of academic community, our commercial partners and wider public that we have chosen a similar approach also in case of our so-called third role. 

NEWSLETTER CENTRA PRO TRANSFER TECHNOLOGIÍ MASARYKOVY UNIVERZITY MASARYK UNIVERSITY TECHNOLOGY TRANSFER OFFICE‘S NEWSLETTER

Tým podpory projektů EU EU Project Advisory Service V rámci Centra pro transfer technologií na MU vznikl čtyřčlenný tým pro podporu projektů EU. Náplní jeho činnosti je spolupráce se špičkovými univerzitními vědeckými pracovišti při aktivním vytváření a identifikaci příležitostí, při přípravě projektových záměrů i řízení projektů ve fázi jejich realizace. Vytvoření takto zaměřeného týmu je odezvou na strategický záměr vedení MU podpořit využití dostupných evropských fondů, především 7. rámcového programu a strukturálních fondů, pro výzkumné a rozvojové projekty MU a posílit účast univerzitních týmů v konsorciích se zástupci evropského průmyslu. Konzultanti projektů EU poskytují servis agenturního typu ve spolupráci s Odborem pro vědu a výzkum Rektorátu MU, který nadále odpovídá za interní metodiku a zajišťuje agendu uvnitř MU. Činnost obou skupin působících v rámci CTT MU, tj. týmu podpory projektů EU a týmu podpory využívání duševního vlastnictví, se významně prolíná, protože účast průmyslu se stává klíčovou součástí projektů částečně či plně financovaných z fondů EU. Současně možnost společného postupu při získávání evropských projektů je významnou investiční pobídkou pro firemní sféru.  www.ctt.muni.cz A small team of four EU project consultants has recenlty been created at the Technology Transfer Office of MU. Its aim is to assist research teams with identification of funding opportunities, preparation of project proposals, as well as with management and administration of projects during their implementation. EU Projects Advisory Services aim at increasing the use of available European funds, especially the 7th Framework Programme and Structural Funds for the benefit of research and development at the university. The new team supports participation of university’s research teams in international consortia along with partners from both the academic and private sectors across the EU and beyond. The services of the EU Project Advisory team complement activities of the Research & Development Office of MU, which is responsible for the methodology and administration of the EU projects within MU. Activities of both TTO teams working in the field of Intellectual Property Advisory Services and EU Project Advisory Services are complementary and mutually reinforce each other. On one hand, the participation by industrial partners helps to increase the applicability of research projects co-financed by the European Community funds. On the other hand, in many cases the possibility to collaborate with academia can, in many cases open the way for private businesses to publicly funded grants. www.ctt.muni.cz 

Newsletter Masarykovy univerzity s pololetní periodicitou. Březen 2008. Vydává Masarykova univerzita, Centrum pro transfer technologií. Masaryk University Newsletter of biannual publication periodicity. March 2008. Published by Masaryk University, Technology Transfer Office. Náklad 9 000 ks Impression 9 000 copies

Šéfredaktor: Jiří Soukop Redaktor: Miroslav Mašek Redakční rada: Jiří Soukop, Jan Slovák, Eva Janouškovcová, Petra Nováková Design a sazba: EXACTDESIGN Foto: Miroslav Mašek a archiv CTT Anglický překlad: Lucie Šebelová Tisk: PRINTECO s. r. o. Editor-in-chief: Jiří Soukop Editor: Miroslav Mašek Editorial board: Jiří Soukop, Jan Slovák, Eva Janouškovcová, Petra Nováková, Graphic design and setting: EXACTDESIGN Photo: Miroslav Mašek and archive TTO Translation: Lucie Šebelová Printed by: PRINTECO s. r. o.

Kontakty pro zájemce o spolupráci s Masarykovou univerzitou: tel. +420 549 49 8016, +420 549 49 3843, e-mail: [email protected]. Contact information for cooperation possibilities with Masaryk University: tel. +420 549 49 8016, +420 549 49 3843, e-mail: [email protected]. Další informace jsou k dispozici na webových stránkách www.ctt.muni.cz. More information is available on the web pages at www.ctt.muni.cz.

MU představí na veletrhu Profintech plazmová zařízení MU will introduce its plasma technologies on the Profintech fair

Studenti MU mohou navštěvovat nový předmět o řízení výzkumu Students of MU can attend a new research management course CTT připravilo pro studenty MU nový předmět nazvaný Výzkum a vývoj v praxi. Kurz reaguje na poptávku studentů a vychází z předchozích zkušeností CTT s pořádáním obdobných předmětů. Jeho hlavním cílem je vnést do povědomí posluchačů reálný náhled na řízení, organizaci a finanční zabezpečení vědeckovýzkumné činnosti. Chce také poukázat na nejrůznější aspekty moderního výzkumu – včetně přesahů do jiných oborů. Mezi tematické okruhy kurzu patří např. zdroje financování výzkumu, ochrana duševního vlastnictví nebo podnikání v akademickém prostředí. Jednotlivé přednášky a praktická cvičení vedou experti z MU i mimo ni, kteří se uvedenou problematikou dlouhodobě zabývají. Předmět (s kódem pro registraci CTT001) je určen především studentům magisterských a doktorských studijních programů a je nabízen napříč celou univerzitou. 

TTO prepared for students a new subject called Research and Development in Practise. The course responds to the students’ demand and issues from the experience of TTO with organising similar subjects. Its main objective is to introduce students to the realistic approach to management, organisation and financial background of research and development. It also wants to point out various aspects of modern research – including overlaps to other fields. The course topics include e.g. research funding sources, intellectual property protection and enterprise in academic environment. Individual lectures and seminars are supervised by experts from MU and outside, who have a long-term experience in these issues. The subject (registration code CTT001) is meant especially for students of Master’s degree and doctoral programmes and will be offered across the entire University. 

CTT bude prezentovat univerzitu na veletrhu ANALYTICA 2008 TTO will present University at ANALYTICA 2008 CTT bude ve spolupráci se společností CEITEC Cluster ve dnech 1.–4. dubna 2008 zajišťovat prezentaci MU na veletrhu ANALYTICA 2008 v Mnichově. V rámci své účasti nabízí zaměstnancům univerzity zdarma vstupenky na tento veletrh (kontakt [email protected]). Více informací o akci naleznete na www.analytica.de. 

Masarykova univerzita se ve dnech 13.–16. května 2008 zúčastní druhého ročníku Mezinárodního veletrhu technologií pro povrchové úpravy Profintech, který proběhne na brněnském výstavišti v rámci komplexu technologických veletrhů TOP TECHNOLOGY BRNO. MU tak naváže na úspěšnou prezentaci na prvním ročníku veletrhu (s názvem Fintech) z května 2006, kdy představila tři plazmové technologie: zařízení pro povrchovou úpravu plošných materiálů (koplanární výboj), zařízení pro měření povrchové energie (tzv. SEE systém) a univerzální plazmový zdroj pro lokální úpravy (tzv. plazmová tužka). Také letos bude univerzita, jejíž účast na veletrhu zajišťuje CTT, prezentovat některé plazmové technologie z Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty. Bližší informace o veletrhu: http://www.bvv.cz/fintech.  On May 13–16, 2008 Masaryk University will participate in the 2nd Annual International Surface Technology Fair Profintech, which will take place in Brno Exhibition Centre within the technology fair complex TOP TECHNOLOGY BRNO. Thus MU will follow up the successful presentation on the first annual (called Fintech) in May 2006, when it introduced three plasma technologies: facility for surface treatment of sheet materials (coplanar discharge), facility for surface energy measurement (so called SEE system) and the all-purpose plasma source for local modifications (so called plasma pencil). This year the University represented by TTO will introduce several plasma technologies from the Department of Physical Electronics of the Faculty of Science. More information about the fair can be found at: http://www.bvv.cz/fintech. 

On April 1–4, 2008 TTO in cooperation with CEITEC Cluster will present MU at the fair ANALYTICA 2008 in Munich. Within the participation TTO offers free tickets to the MU employees (contact: [email protected]). More information about the event can be found at www.analytica.de. 

www.ctt.muni.cz