UNIVERSITY OF DEFENCE / CZECH REPUBLIC UNIVERZITA OBRANY / ČESKÁ REPUBLIKA
7th PhD Conference 7. doktorandská konference
New Trends in National Security Nové přístupy k zajištění bezpečnosti státu
Published by University of Defence in Brno Brno 2012
Conference Steering Committee prof. Ing. Vladimír Potužák, CSc. prof. PhDr. Miroslav Krč, CSc. prof. Ing. Petr Hajna, CSc. npor. Ing. Jakub Picka pplk. Ing. Pavel Foltin, Ph.D.
Organization Committee por. Ing. Ondřej Trubecký por. Ing. Karel Šilinger pplk. Ing. Pavel Otřísal mjr. Ing. Břetislav Štěpánek pplk. Ing. Pavel Foltin, Ph.D.
Copyright © 2012 All rights reserved. No part of this publication may be reproduced without the prior permission of University of Defence in Brno University Press. ISBN 978-80-7231-876-6
ÚVODNÍ SLOVO Važení, dostává se Vám do rukou sborník z mezinárodní doktorandské konference s nazvem Nové přistupy k zajištěni bezpečnosti statu, jejiž sedmy ročnik proběhl ve středu 7. března pod zaštitou děkana Fakulty ekonomiky a managementu plukovnika Ing. Vladana Holcnera, Ph.D. na půdě Univerzity obrany. Na konferenci, jejimž cilem bylo prezentovat výsledky výzkumu studentů doktorskeho studia, přijelo 58 učastniku z Belgie, Německa, Polska, Litvy, Maďarska, Slovenska a Česke republiky, mezi nimiž byli zástupci akademických obcí různých univerzit, ale i odborníci z praxe. Po uvodním slovu děkana fakulty plukovníka Vladana Holcnera následovala přednáška Michela Hermana, ředitele úřadu finanční kontroly NATO na tema Finanční management NATO. Konference poté pokračovala ve dvou samostatných sekcích, Veřejné finance a Bezpečnost a obrana, v nichž postupně vystoupilo 24 prezentujicich. K vidění byly přispěvky z oblasti veřejnych financí, vojenství i bezpečnosti. Prezentovane přispěvky byly vybrány ze 46 članků, které přišly programovému výboru konference od zajemců o vystoupení a které jsou obsaženy v tomto sborníku. S obzvláště pozitivními ohlasy se setkaly přispěvky Petra Bernatíka z Velitelství společných sil na téma Analýza rakouské rozpočtové reformy, Justyny Stochaj z Akademie národní obrany ve Varšavě na téma Bezpečnostní rizika spojená s činností nadnarodních firem nebo Vladase Tumalavičiuse z litevské Vojenské akademie ve Vilniusu s názvem Rozvoj státu a společnosti v EU: Problémy, řešení a perspektivy národní bezpečnosti. Konference obohatila přitomne o nove poznatky a zkušenosti, splnila svůj učel a jeji učastnici vyslovili přani zůčastnit se i přištího ročníku, který se uskuteční opět na půdě Univerzity obrany v březnu 2013. npor. Ing. Jakub PICKA člen Programového výboru
OBSAH / CONTENT PETR BERNATÍK ANALÝZA RAKOUSKÉ ROZPOČTOVÉ REFORMY
ANALYSIS OF AUSTRIAN FISCAL REFORM ................................................................. 8 DAVID ČEP, RADEK DUBEC KONCEPCE POUŽITÍ ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY JAKO VÝCHODISKO PRO TVORBU JEJÍ STRUKTURY V BUDOUCÍCH OPERACÍCH CONCEPT OF USING THE CZECH ARMY AS A RESOURCE FOR DEVELOPMENT OF ITS STRUCTURE IN FUTURE OPERATIONS .......................... 16 LADISLAV KOLÁČEK, RADEK DUBEC DEFINOVÁNÍ SCHOPNOSTÍ MODULÁRNÍCH ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ S VYUŽITÍM ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ MANAGEMENTU JAKOSTI. DEFINE OF MODULAR TASK FORCES USING BASIC PRINCIPLES OF QUALITY MANAGEMENT ......................................................................................... 24 PAVEL FOUSEK PŘÍPRAVA BOJOVÝCH SKUPIN EU PRO TAKTICKÉ ČINNOSTI V ASYMETRICKÉM PROSTŘEDÍ THE PREPARING OF THE BATTLE GROUPS EU FOR A TAKTICAL AKTIVITIES IN ASYMMETRICAL ENVIRONMENT .................................................. 33 ROMAN HEGYI SOUČASNÉ POZNATKY Z PROCESU TARGETINGU NA TAKTICKÉM STUPNI CURRENT KNOWLEDGE OF THE TARGETING PROCESS AT TACTICAL LEVEL .................................................................................................................................... 40 MARTA OSYPOWICZ, IRMINA DENYSIUK CRISIS RESPONSE OPERATIONS OF THE AFRICAN UNION .................................. 45 BŘETISLAV ŠTĚPÁNEK, PAVEL OTŘÍSAL KEY ASPECTS OFJOINT CBRN DEFENCE COE DEVELOPMENT AS A TOOL IN RESPONSE TO NATO IN AREA OF CBRN THREATS ...................... 55 BŘETISLAV ŠTĚPÁNEK, PAVEL OTŘÍSAL HISTORICKÉ SOUVISLOSTI VÝSTAVBY MEZINÁRODNÍ VOJENSKÉ ORGANIZACE JOINT CBRN DEFENCE COE HISTORICAL CONNECTIONS OF INTERNATIONAL MILITARY ORGANIZATION JOINT CBRN DEFENCE COE DEVELOPMENT .......................... 60 VLADAS TUMALAVIČIUS, ANTANAS MAKŠTUTIS THE DEVELOPMENT STATE AND SOCIETY IN THE EU: PROBLEMS, SOLUTIONS, PERSPECTIVES OF NATIONAL SECURITY ........................................ 65 MILAN RŮŽIČKA, VOJTĚCH HUMLÍČEK, PETR WITT ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ AČR V ASYMETRICKÝCH OPERACÍCH THE ACR MEDICAL SUPPORT OF THE ASYMMETRICAL OPERATIONS .......... 74 4
ANETA MIČEKOVÁ VERIFICATION AND IDENTIFIKATION PROCESSES AS FUNDAMENTAL IN BIOMETRICS .................................................................................. 80 OSKÁR SZABO RIZIKÁ SPOJENÉ S JAZDOU NA MOTOCYKLY RISKS ASSOCIATED WITH RUNNING FOR MOTORCYCLES ................................ 85 KAREL ŠILINGER MOŽNOSTI ZEFEKTIVNĚNÍ BALISTICKÉ PŘÍPRAVY DĚLOSTŘELECTVA AČR POSSIBILITIES OF EFFECTIVENESS INCREASING OF THE ACR ARTILLERY BALLISTIC PREPARATION ..................................................................... 94 TEREZA ŠRÁMKOVÁ THE DEFENCE EXPENDITURES IN THE TIME OF THE ECONOMIC RECESSION ........................................................................................................................ 101 ANTONÍN NOVOTNÝ NOVÁ OBRANNÁ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY THE NEW DEFENCE STRATEGY OF THE CZECH REPUBLIC .............................. 111 BARBORA VEGRICHTOVÁ NÁVRH VÝZKUMU SOUČASNÝCH TRENDŮ V OBLASTI METOD A NÁSTROJŮ PROPAGACE EXTREMISTICKÝCH SKUPIN V ČESKÉ REPUBLICE THE RESEARCH PROPOSAL OF CURRENT TRENDS IN THE FIELD OF PROMOTION METHODS AND TOOLS USED BY EXTREMIST GROUPS IN THE CZECH REPUBLIC ............................................................................................. 118 LUDĚK MICHÁLEK ANALÝZA SOCIÁLNÍ SÍTĚ A JEJÍ VYUŽITÍ V PREVENCI, ODHALOVÁNÍ, OBJASŇOVÁNÍ A DOKUMENTACI TRESTNÝCH ČINŮ S EXTREMISTICKÝM PODTEXTEM SOCIAL NETWORK ANALYSIS AND ITS USAGE IN THE PREVENTION, IDENTIFICATION, INVESTIGATION AND DOCUMENTATION OF THE EXTREMIST CRIMES ...................................................................................................... 126 JAN NOHEL INFORMAČNÍ PODPORA PROCESU VELENÍ A ŘÍZENÍ KONTINGENTŮ AČR V ZAHRANIČNÍCH OPERACÍCH INFORMATION SUPPORT TO THE COMMAND AND CONTROL PROCESS OF THE ACR FORCES IN FOREIGN OPERATIONS .................................................. 136 VIERA PECHANCOVÁ KRITÉRIA ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI OPTIKOU ZEMNÍHO PLYNU ENERGY SECURITY CRITERIA VIEWED FROM THE NATURAL GAS PERSPECTIVE ................................................................................................................... 146
5
LADA KOVÁŘOVÁ ZKUŠENOSTI Z FINANCOVÁNÍ A REALIZACE NEBOJOVÝCH AKTIVIT V RÁMCI VOJENSKÝCH OPERACÍ ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY EXPIRIENCES WITH FOUNDING AND REALIZATION OF NON-COMBAT ACTIVITIES WITHIN CZECH ARMED FORCES MILITARY OPERATIONS ...... 156 LUKÁŠ TRNKA VYBRANÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ASPEKTY HODNOCENÍ VLIVU LIDSKÉHO FAKTORU NA SPOLUPRÁCI MEZI SPECIÁLNÍMI JEDNOTKAMI POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A ŽENIJNÍHO VOJSKA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY SELECTED QUALITATIVE AND QUANTITATIVE ASPECTS OF THE INFLUENCE RATING OF THE HUMAN FACTOR ON THE COOPERATION BETWEEN SPECIAL UNITS OF THE POLICE OF THE CZECH REPUBLIC AND ENGINEER TROOPS OF THE CZECH ARMY ................................................... 162 ELVIRA KUHN, WALTER VOIGT THE NEW CHALLENGE: SEARCH FOR A BALANCE BETWEEN REGULATIONS AND THE BARRIER OF FRUSTRATION ....................................... 172 MARTA CHMIELEWSKA, MAŁGORZATA KOLIŃSKA SOME LEGAL ASPECTS OF UNITED NATIONS'COUNTER-TERRORISM EFFORTS ............................................................................................................................. 179 PETRA KVAPILOVÁ MODUL SDM JAKO NÁSTROJ PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ V PROCESU ZÁSOBOVÁNÍ MODUL SDM AS A DECISION SUPPORT TOOL IN THE PROCESS OF SUPPLY .......................................................................................................................... 190 JAN ONDŘEJKA KYBERNETICKÁ VÁLKA V KONFLIKTNÍCH OBLASTECH CYBERWAR IN CONFLICT AREAS .............................................................................. 197 IVANA MOKRÁ MODELOVÁ PODPORA TAKTICKÝCH ROZHODNUTÍ A MODEL APPROACH TO TACTICAL DECISIONS .................................................. 204 ANDREJ ORAVEC MARKETING COMMUNICATION TOOLS IN PUBLIC FINANCE ......................... 208 JUSTYNA STOCHAJ RISKS ASSOCIATED WITH ACTIVITY OF TRANSNATIONAL CORPORATIONS .............................................................................................................. 214 SYLWIA WINIARSKA-SOLSKA SECURITY AFTER SCHENGEN AREA EXTENTION ................................................. 223 MAGDALENA WITECKA SOCIAL MEDIA FOR NATIONAL SECURITY ............................................................ 235 6
MAŁGORZATA WRÓBEL NEW TRENDS IN SAFETY OF MASS EVENTS EXAMPLE OF EURO 2012 ........... 242 ZÁGON CSABA BORDER CONTROL RISK ASSESSMENT ................................................................... 248 MAGDALENA EL GHAMARI CROSS-CULTURE AWARENESS IN CRISIS RESPONSE OPERATIONS ..................................................................................................................... 259 JAKUB PICKA MÍSTO A ÚLOHA KRITICKO RACIONALISTICKÉ METODOLOGIE V BEZPEČNOSTNÍM VÝZKUMU CRITICAL RATIONALISTIC METODOLOGY IN DEFENCE RESEARCH ......... 271 MARTIN LOJDA STAV OBJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NA URČENÉ DOPRAVNÍ SÍTI THE STATE OF TRANSPORT INFRASTRUCTURE OBJECTS ON THE SELECTED ROAD NETWORK ...................................................................................... 277 ALEŠ HORČIČKA NĚKTERÉ ASPEKTY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI ÚZEMÍ NA MUNICIPÁLNÍ ÚROVNI SOME ASPECTS OF THE AREA SAFETY AT THE MUNICIPAL LEVEL ............ 287 ZOLTÁN KRAJNC, CSABA HORVÁTH SOME OBSERVATIONS OF STUDENTS’ EXERCISES OF NATIONAL UNIVERSITY OF PUBLIC SERVICE IN HUNGARY ................................................. 292 GABRIELLA GÖNCZI, ZOLTÁN KRAJNC CONVERGENCE BETWEEN THE STRATEGIC LEVEL PLANNING AND EXECUTION OF BUSINESS (CORPORATE) AND MILITARY ACTIVITIES ESPECIALLY AIR CAMPAIGNING ..................................................... 300 EVA VINCENCOVÁ NÁSTIN IMPLEMENTACE MANAŽERSKÉHO-NÁKLADOVÉHO ÚČETNICTVÍ V ORGANIZAČNÍ SLOŽCE STÁTU MINISTERSTVO OBRANY OUTLINE FOR IMPLEMENTATION OF MANAGEMENT-COST ACCOUNTING IN THE STATE ORGANIZATIONAL ENTITY MINISTRY OF DEFENCE ................................................................................................ 311
7
ANALÝZA RAKOUSKÉ ROZPOČTOVÉ REFORMY ANALYSIS OF AUSTRIAN FISCAL REFORM Petr Bernatík Abstrakt Rakousko jako náš bezprostřední soused a stát, se kterým nás pojí dlouhá historie, realizuje rozpočtovou reformu. Práce nad reformou zahájilo Rakousko v roce 1998 a v roce 2004 uskutečnilo první a zásadní krok nezbytný pro úspěšnou reformu – vytvořilo Federální účetní agenturu. Vznikem této agentury uspořilo cca 500 úředníků a původních 32 úřadů sloučilo v jeden. V roce 2007 pak jednomyslně rakouský parlament přijal dodatek k ústavě, kterým nastavil časové a věcné parametry rozpočtové reformy. 1. fáze reformy započala v roce 2009 a jejími hlavními body je vytvoření Střednědobých rozpočtových rámců a možnost převést nespotřebované zdroje do příštího roku. 2. fáze bude spuštěna 1. 1. 2013 a její hlavním cílem bude propojení výkonově orientovaného managementu administrativních jednotek, výkonového rozpočtování, nové rozpočtové struktury, akruálního rozpočtování a účetnictví. Klíčová slova: rozpočtová reforma, střednědobý rozpočtový rámec, výkonové rozpočtování, genderové rozpočtování, akruální rozpočtování Abstract Austria is our a close neigbour which has had long common history with ours, has realized a budget reform. Austria started this reform work in 1998 and implemented first and fundamental step for successful reform in 2004 – created Federal account agency. The Federal account agency saved on about 500 clerks and 32 offices transformed to one. Austrian parliament unanimously approved amendment of constitution which set time and factual framework of budget reform. 1.stage of reform has started in 2009 and it has this main points – medium term expenditure frameworks and unused funds at the end of the year may be carried forward to future periods. 2.stage will be started 1. 1. 2013 and its main task will be to link performance oriented management of administrative units, performance budgeting, new budgeting structure, achal budgeting and accouting. Key words: budget reform, medium term expenditure framework, performance budgeting, gender budgeting, acrual budgeting
ÚVOD Tématem této konference jsou „Nové přístupy k zajištění bezpečnosti státu“. Nová je však zvláště situace v současné Evropě, zmítané recesí a ekonomickou krizí. Snaha o snížení rozpočtových deficitů je doprovázena snižování rozpočtů jednotlivých rozpočtových kapitol, ministerstva obrany nevyjímaje. Současně s tím probíhají ve většině států rozpočtové reformy, které jsou realizovány vcelku neveřejným, skrytým procesem zavádění nového systému finančního řízení rozpočtů – Státní pokladny. Státní pokladna je někdy označována za jakési univerzální řešení současných problémů státních financí, neboť si od ní politici a státní 8
úředníci slibují efektivnější nakládání s vybranými příjmy a jejich transparentnější vydávání. A to je možná nová cesta, jak s tenčícími zdroji zabezpečit bezpečnost státu. Cílem Státní pokladny by mělo být zefektivnění a zhospodárnění výdajů státu. Tento nemalý úkol je však v různých zemích řešen různě. Přesto, anebo právě proto, by odborná veřejnost měla získávat co nejvíce informací vážících se k tomuto tématu. Mohly by totiž ovlivnit nejen jejich chápání problematiky samé, ale i posunout řešení některých problémů správným směrem. Z hlediska zkušeností se Státní pokladnou je v našem okolí několik zemí, které tento systém zavádějí, nebo již zavedly. Jako objekt tohoto článku si autor vybral Rakousko, které je jak z hlediska velikosti země, polohy, ale koneckonců i historie, České republice velmi blízké.
1 STÁTNÍ POKLADNA RAKOUSKA Prvopočátky Státní pokladny v Rakousku jsou datovány do roku 1998. Samozřejmě je nutné hovořit spíše o úvahách a návrzích, než o zavádění nových technologií, či výstavbu nových struktur. Nicméně tyto prvopočátky se přetavily v zákon o Federální účetní agentuře (v originále Buchhaltunhagentur des Bundes dále je BHAG) schválený Rakouským parlamentem a vstoupivší v platnost 30. dubna 2004. K tomuto datu došlo k redukci personálu i poboček a to z 1100 úředníků v 78 místech a 32 úřadů do 1 účetní agentury o 600 zaměstnancích. Tato redukce přináší Rakousku každoročně úsporu cca 29,7 mil. Eur.1 Nutno zároveň poznamenat, že tato účetní agentura realizuje okolo 50 miliónů operací ročně v objemu přesahujícím 50 miliard Euro ročně. BHAG realizuje tyto základní úkoly: regulace, registrace a zápis v účetnictví; kontrola rozpočtu; státní závěrečný účet; příkazy k úhradě; dohled nad vymáháním federálních pohledávek a dluhů; obchodování ve spolupráci se zákazníky. BHAG vykonává služby dvojího druhu a to: Hlavní služby tedy ty, které vyplývající ze zákona jako účtování v SAPu (fondy, dluhy, pohledávky, platby) souvisejících s federálním rozpočtem a vedení podvojného účetnictví, realizace platebního styku, rezervace plateb, daňové účty, výkazy, státní závěrečný účet a kontrola. Dodatkové služby, které jsou na základě dobrovolnosti, neboť je zákon nevyžaduje, a uzavřených dohod, nicméně musí souviset s federálním rozpočtem, tedy účtování fondů, přezkoumání požadavků ministerstev, školení v SAPu, vytváření osvědčení o auditu na projekty EU, analýzy nákladového účetnictví apod.2
1
Státní pokladna středem e-zájmu [online], ©2008. [cit. 2008-04-15]. Dostupné na http://hn.ihned.cz/c124030140-statni-pokladna-stredem-e-zajmu. 2 http://www.buchhaltungsagentur.gv.at/de/unsereLeistungen.
9
Mezi hlavní výzvy, kterým musí BHAG čelit, patří: omezování narůstajících veřejných výdajů; nedostatek transparentnosti; zaměření na vstupy; nedostatečně povědomí o nákladech, omezená bezpečnost plánování restrikce v alokaci rozpočtů restrikce pro rezervní fondy. BHAG si proto do svého znaku vepsalo tři slova, které ji vcelku přesně vystihují a to transparentnost, kompetentnost a spolehlivost. Tedy slova, která odráží základní principy účetnictví. BHAG na svých www stránkách uvádí, že stojí na těchto třech pilířích a komentuje je takto: transparentnost označuje odbornou způsobilost, realizovanou prostřednictvím průběžného vzdělávání a odborné přípravy a ochotu měnit se podle vnitřních a vnějších požadavků; kompetentnost je považována za odpovědnost k zákazníkovi, společnosti a jejím zaměstnancům a dosažení podnikových cílů v rámci spravedlnosti a lidskosti; spolehlivost jako sledovatelnost všech jejich rozhodnutí a činů a otevřená, objektivní a včasná komunikace.3 Hlavní právní rámce rozpočtové reformy, respektive reformy finančního řízení byly přijaty dodatkem k rakouské ústavě, přičemž pilotní projekty byly spuštěny od roku 1999. Tyto byly nazvány „Flexibilní doložkou“ a jejich hlavními částmi výkonových kontraktů jsou: trvání projektu (až 3 roky); definice cílů (management cílů); definice klíčových výkonnostních parametrů; alokace zdrojů na celé období kontraktu. Dalšími důležitými znaky jsou rozpočtová autonomie a bezpečnost plánování pro organizaci, příjmy plynoucí z úspor náleží organizaci a čtvrtletní kontrola kontraktů. 1.1
Fáze zavedení rozpočtové reformy
Dodatkem k rakouské ústavě bylo zavedeno rozpočtování orientované na výstupy jako součást nového zákona o Federálním rozpočtu z prosince 2007. Tento zákon stanovil 2 fáze reformy – první začala v roce 2009 a druhá bude spuštěna v roce 2013. Dodatek k rakouské ústavě obsahuje základní rozpočtové principy, kterými se řídí tvorba i čerpání rozpočtů jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Je to zaměření se na výsledky, efektivnost, transparentnost, pravdivost a spravedlivý pohled. První část reformy stanovila, jako základní kámen rozpočtu střednědobé rozpočtové rámce s výdajovými stropy pro 5 těchto oblastí: 1. bezpečnost a spravedlnost; 2. sociální zabezpečení, práce, zdraví a rodina; 3. vzdělávání, věda, výzkum, kultura a umění; 3
http://www.buchhaltungsagentur.gv.at/de/unserunternehmen/dazustehenwir.
10
4. 5.
ekonomika, infrastruktura a životní prostředí; dluhy a majetkové účasti.
V tomto plánování rozpočtu je zdůrazněna alokace zdrojů na politické cíle prostřednictvím rozpočtových stropů pokrývajících 4 roky, dále jsou stanoveny základní podmínky pro počet státních zaměstnanců a to vše prostřednictvím závazného dokumentu, který vyplývá z federálních zákonů. Jednotlivá ministerstva na základě těchto dokumentů zpracují detailní rozpočty na příští rok a zároveň střednědobý výhledy na rok následující. Při stanovování rozpočtových stropů je formálně pevných cca 75 % výdajů. Zbylých 25 % tvoří variabilní náklady, které jsou předdefinovány indikátory pro výdajové oblasti s vysokým vlivem ekonomických cyklů, záležejících na daňových příjmech, refundacích z EU a platbách splatných závazků. Jako nesmírně pozitivní je nutno hodnotit možnost převést ušetřené prostředky oproti plánovaným přímo do rezervního fondu a tento flexibilně využít v následujících létech. Stejně se přistupuje k možnosti dodat službu či materiál v běžném roce a faktury uhradit až v roce příštím. Tato opatření zabraňují šíření tzv. „prosincové horečky“, tolik známé z české státní správy, kdy je nutné utratit přidělené zdroje stůj co stůj, přineslo značné úspory, lepší přístup k rozpočtovým prioritám až po úsporu nákladů na úroky posunutím plateb do období, kdy stát disponuje dostatečnými zdroji.4 Pro větší přehlednost je níže uvedeno zajímavé srovnání stavu u některých vybraných oblastí před zahájením 1. fáze rozpočtové reformy a po ni, tedy před a po roce 2009. Tabulka 1 - Porovnání vybraných oblasti rozpočtové reformy před a po roku 2009 Rozpočtový systém do roku 2009 Současný rozpočtový systém zavedený od roku 2009 Střednědobé plánování: Výsledek: nezávazné rozpočty
Střednědobý výdajový rámec Výsledek: závazné výdajové stropy Pevný: 4 roky předem Nevyužité zdroje: Nevyužité zdroje – rezervy: Po konci roku možno využít jen ve Po konci roku je možné využít podle pravidla výjimečných případech „Každý ministr je sám sobě ministrem financí.“ Rakousko hodnotí tento nový způsob střednědobého finančního plánování vysoce pozitivně, neboť přežilo bez úhony zkoušku ohněm v průběhu finanční krize a napomohlo minimalizovat dopady krize na rakouskou ekonomiku a potažmo stát. K zabezpečení kvalitních dat pro přípravu rozpočtu a nezávislé kontroly rozpočtu byly v Rakousku zřízeny 3 nezávislé instituce a to: Rakouský institut ekonomických výzkumů – jedná se o nezávislý poradní orgán, který poskytuje ekonomické předpovědi pro plánování rozpočtu prostřednictví Střednědobých výdajových rámců a pro každoroční rozpočty.
4
http://english.bmf.gv.at/Budget/TheAustrianBudgetReform/Presentation/Budgeting in Austria.ppt, s. 9-
13.
11
Vládní dluhový výbor – tzv. „hlídací pes“, je výbor, který je převážně složen z reprezentantů akademické obce a tripartity. Navrhuje doporučení pro vládu ohledně každoroční fiskální udržitelnosti a realizuje výzkum v dané oblasti. Je financován centrální bankou. Auditorský dvůr – jedná se o nezávislou instituci, jmenovanou parlamentem, která ex-post kontroluje každoroční rozpočet a Střednědobý výdajový rámec, audituje podniky držené nebo kontrolované státem a obce s více jak 10.000 obyvateli. O svých výsledcích informuje parlament.5
2 FÁZE ROZPOČTOVÉ REFORMY Rok 2013 bude rokem počátku druhého kroku reformy veřejných financí. Jeho hlavní část leží v zavedení rozpočtování zaměřeného na výstupy. V podstatě to znamená, že veškeré výdaje musí být ztotožněny s výstupy, tedy výkonové rozpočtování. Je to odklon od současného rozpočtování zaměřeného na vstupy, tedy orientace na položky. Zároveň je mimořádně důležité propojení odpovědnosti za výstupy se zdroji, tedy s možností rozhodování o nich. Jako velmi pozitivní lze hodnotit snahu o maximální transparentnost rozpočtu, kterou rakouští kolegové vyjadřují myšlenkou, že rozpočtové cíle musí být jednoduše identifikovatelné. Předpokládaným výsledkem tohoto druhého kroku je zvýšení efektivity a odpovědnosti za vlastní zdroje. Toto se má realizovat cestou více motivovaného personálu, větší transparentností založené na výkonových klíčových ukazatelích a čtvrtletním porovnávání výsledků s plánem. V této druhé fázi rozpočtové reformy jsou klíčovými elementy ovlivňujícími rozpočet výsledkově zaměřený management rozpočtu, výkonové rozpočtování, akruální účetnictví a rozpočtování, nová rozpočtová struktura tzv. paušální rozpočtování. Tabulka 2 - Porovnání oblasti rozpočtové reformy před a po roku 2013 Rozpočtový systém do roku 2013 Nový rozpočtový systém zahájený v roce 2013 Účtování a rozpočtování Účtování a rozpočtování - založeno na výdajích - dvě závazné perspektivy - výdaje a náklady Rozpočtová struktura: Rozpočtová struktura: -Detailně právně závazné vyhrazené částky -Právně závazné globální rozpočty v počtu v počtu více jak 1000 cca 70 Orientace na vstupy, položkový rozpočet Výkonové rozpočtování: -Zahrnuje genderovou rovnost jako integrální součást rozpočtového procesu na všech stupních řízení Rozpočtová disciplína: Rozpočtová disciplína: -slabé stimuly i tresty -stimuly i tresty značně vzrostly Není dlouhodobý fiskální odhad Je dlouhodobý fiskální odhad na více jak 30 let
5
Reforming fiscal frameworks – Austrian case, Ministerstvo financí Rakouska [online], ©2012, [cit. 12-0215], Dostupné na http://english.bmf.gv.at/Budget/TheAustrianBudgetReform/Presentation/2011-1116_Reforming_Fiscal_Frameworks_The_Austrian_case.pdf.
12
2.1
Genderové rozpočtování
Tento relativně nový pojem v anglickém originále gender budgeting neznamená rozpočtování zvlášť pro a zvlášť pro ženy. Gender budgeting je součástí politické strategie zrovnoprávnění a zaměřuje se na genderovou analýzu a hodnocení rozdělování zdrojů z hlediska rovného postavení žen a mužů. Jedná se především o peníze, čas, placenou nebo neplacenou práci. Cílem gender budgetingu je rovné postavení žen a mužů při rozdělování zdrojů. V dnešní době je gender budgeting často vnímán jako metoda systematické analýzy a uspořádání veřejné rozpočtové politiky s cílem orientovat se na rovné postavení žen a mužů. Přezkoumávají se přitom dopady všech rozpočtových politických rozhodnutí, opatření, programů a zákonů i rozpočtových plánů na různé ženy a muže. Analýzy totiž ukazují, že při přesunu odpovědnosti a zdrojů směrem od státu k soukromému sektoru jde většinou o práci realizovanou za peníze a povětšino muži. Na základě výsledků této analýzy se tedy mění celé rozpočtové řízení s cílem realizovat takové využívání prostředků, které bude respektovat rovné postavení žen a mužů. Týká se to nezbytných restrukturalizací příjmových a výdajových řízení. A právě Rakousko jako jedna z prvních zemí se v roce 2013 připojí k tomuto novému trendu posuzování rozdělování veřejných zdrojů.6 Zcela nový pohled na propojení jednotlivých částí akruálního rozpočtování a účetnictví, tedy na rozdíl od současnosti, pohled na rozpočet ze dvou stran a to nákladů a výdajů. K tomu je použito propojení operačních výkazů, jejichž prostřednictvím je realizováno přímé spojení s federálním nákladovým účetnictvím, výkazů finanční pozice (rozvahy) a výkazu cash flow. Účelem tohoto propojení je poskytování relevantních finančních informací. Chceme-li realizovat výkonové rozpočtování, musíme mít k dispozici výstupy z účetnictví o nákladech a jejich provázání s výkony. Tyto informace jsou poskytovány prostřednictvím účetnictví, které je orientováno na mezinárodní účetní standardy veřejného sektoru. Akruální účetnictví není zdaleka neznámý pojem a o jeho přednostech není potřeba se rozepisovat. Naopak aktuální rozpočtování je vcelku málo používaný pojem. Tento pojem lze interpretovat dvěma způsoby: (1) rozpočtové dokumenty, které zahrnují vedle ukazatelů schválených výdajů na pokladním základě i informace z akruálního účetnictví; (2) rozpočtové výdaje schvalované na stejných principech jako akruální účetnictví – např. rozpočtují a schvalují se i odpisy.7 Rakousko k akruálnímu rozpočtování přistupuje ze dvou perspektiv a to z perspektivy použití zdrojů a z perspektivy likvidity. Rozpočtový výdaj je tedy posuzován jak z pohledu limitů hotovosti (výdajů), tak z pohledu limitů aktuálního účetnictví (nákladů). Z tohoto důvodu jsou do operativního rozpočtu zahrnuty nevýdajové položky jako odpisy a zásoby. Zároveň po celou dobu realizace rozpočtu probíhá neustálý monitoring všech procesů. Rakousko považuje rozpočet za komplexní řídící nástroj pro zdroje, výkony a výsledky. Při zavádění rozpočtové reformy byla rakouská vláda vedena primární motivací a to snahou zvýšit účinnost rozpočtových rozhodnutí. Je tím míněno vypořádání se s těmito třemi slabostmi současného systému: nezávazná střednědobá perspektiva rozpočtu; převažující orientace rozpočtu na vstupy, položky rozpočtu;
6
Budgeting in Austria, Ministry of Finance, Austria [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://english.bmf.gv.at/Budget/TheAustrianBudgetReform/Presentation/Budgeting in Austria.ppt, s. 15-19. 7 Výkladový slovník pojmů MF ČR [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/427_468.pdf dne 16.1.2012.
13
monopol výdajového rozpočtu.
Rakousko si pro tuto druhou fázi vytýčilo následující cíle, které by chtělo dosáhnout pomocí výkonového rozpočtování, a to: 1. ukázat, jakých výkonů a výsledků bylo dosaženo s přiděleným rozpočtem; 2. zjednodušení nastavení priorit pro politiku a následně ve veřejné správě; 3. posílení zodpovědnosti za výkony jednotlivých ministerstev a rozpočtových kapitol; 4. transparentní prezentace výsledků dosažených veřejnou správou obyvatelům a parlamentu.
ZÁVĚR Rozpočtovou reformu Rakouska lze tedy shrnout do těchto základních opatření pro rok 2009 a pro rok 2013. Rakousko postupuje metodou postupných kroků, kdy si na zavedení těchto významných změn vytváří dostatečné časový rámec, který by měl zabezpečit odzkoušení systému jako celku a odstranění vzniknuvších chyb. Za hlavní prvky 1. fáze rozpočtové reformy od roku 2009 jsou považovány v rámci rozpočtové disciplíny a plánování vazba mezi střednědobým rozpočtování a strategickými zprávami a flexibilita využití zbylých zdrojů bez nutnosti je vracet na konci roku ministerstvu financí. Hlavními prvky 2. Fáze rozpočtové reformy je vzájemné propojení výkonově orientovaného managementu administrativních jednotek, výkonové rozpočtování, nové rozpočtové struktury (rozpočtů jednorázových plateb), aktuálního rozpočtování a účetnictví a fiskální udržitelnost rozpočtu („rozpočtové prognózy“). Rakousko patří v Evropě k lídrům v oblasti zavádění státní pokladny. Možná, že je momentální 1. fáze oproti některým státům poněkud pozadu, nicméně připravenost a promyšlenost 2. fáze napovídá, že po jejím zavedení bude Rakousko patřit k evropským lídrům v této oblasti. Jako nesmírně pozitivní je nutné hodnotit jednomyslné schválení rozpočtové reformy rakouským parlamentem, což zaručuje, že při změně vládnoucí politické garnitury jako výsledku voleb, nedojde k zpomalení, zásadním změnám či dokonce zastavení tohoto projektu. Dalším zajímavým faktem je rozhodnutí, zavést v 2. fázi princip akruálního rozpočtování. Tento princip je velmi často diskutován nejen v odborné veřejnosti v Česku, ale i v nejvyšších politických kruzích. V Rakousku však existuje „platný jízdní řád“ zavedení tohoto typu rozpočtování a samozřejmě jsou vytvořeny nástroje pro jeho aplikaci a testování, v roce 2012 pak bude probíhat paralelní systém rozpočtování jak v původním, tak novém formátu. Jedná se o změnu myšlení při rozdělování zdrojů z prostého položkového rozpočtu na rozpočet výkonový, tedy rozpočet, ke kterému je přiřazen měřitelný výstup či výsledek, který lze po realizaci zdrojů vyhodnotit. Zároveň se v tomto typu rozpočtování uvažuje i s takovými veličinami, jako jsou odpisy či zásoby, což státní správu opět posunuje blíže k podnikovému řízení, které je stále mnohem efektivnější než státní. Při zavádění 2. fáze tohoto procesu bude uplatněna i genderová rovnost jako integrální součást procesu rozpočtování na všech jeho stupních. Jedná se o tzv. genderové rozpočtování, nový fenomén v pohledu na rovnost přístupu ke zdrojům, který daleko hlouběji než dnes posuzuje neplacenou práci, hodnotu času věnovanou rodině apod. Tato skutečnost napovídá, jak daleko je oproti České republice Rakousko v rovnosti přístupu k mužům a ženám. Rakousko od rozpočtové reformy očekává, že to bude: podrobná reforma adresovaná celému systému a nejen specifickým částem; více než prostá změna managementu, rozpočtu a účetních pravidel; 14
vyžadovat změnu kultury jak administrativy, tak politiky (nastavením priorit, definováním měřitelných výsledků, transparentností rozhodnutí apod.)8.
Je tedy zřejmé, že Rakousko jde cestou maximalizace užitku z vydaných peněz státu. Má připravený a nastavený rozpočtový systém, který je schopen absorbovat výkyvy ekonomiky, jednotlivé rozpočtové kapitoly mají jistotu zdrojů přidělených zdrojů prostřednictvím Střednědobých výdajových stropů a provázání výdajů na výkony. to jsou jen základní parametry rozpočtové reformy. Výsledkem by tedy mělo být efektivní a hospodárné využívání omezených zdrojů rozpočtu státu, které by mělo přinést více užitku z nich. A to znamená, že by i v podmínkách omezených zdrojů měly být zabezpečeny hlavní úkoly státu, mezi které bezpečnost států bezpochyby patří.
Literatura [1] online, Státní pokladna středem e-zájmu, [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://hn.ihned.cz/c1-24030140-statni-pokladna-stredem-e-zajmu. [2] http://www.buchhaltungsagentur.gv.at/de/unsereLeistungen. [3] Budgeting in Austria, Ministry of Finance, Austria, [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://english.bmf.gv.at/Budget/TheAustrianBudgetReform/Presentation/Budgeting in Austria.ppt, s. 9-13. [4] Výkladový slovník pojmů MF ČR, [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/427_468.pdf dne 16.1.2012). [5] http://www.gendertoolbox.org/toolbox/toolboxCZ/Tschechische%20Version/5CZMat erialien/PDF_cz/5.2.1%20Gender-Budgeting_cz.pdf. [6] Reforming fiscal frameworks – Austrian case, Ministerstvo financí Rakouska, [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://english.bmf.gv.at/Budget/TheAustrianBudgetReform/Presentation/2011-1116_Reforming_Fiscal_Frameworks_The_Austrian_case.pdf.
8
http://english.bmf.gv.at/Budget/TheAustrianBudgetReform/Presentation/Budgeting in Austria.ppt, s. 33.
15
KONCEPCE POUŽITÍ ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY JAKO VÝCHODISKO PRO TVORBU JEJÍ STRUKTURY V BUDOUCÍCH OPERACÍCH CONCEPT OF USING THE CZECH ARMY AS A RESOURCE FOR DEVELOPMENT OF ITS STRUCTURE IN FUTURE OPERATIONS David Čep, Radek Dubec Abstrakt Článek se zabývá výsledky studie uskutečněné v rámci projektu obranného výzkumu OPERKON a vytváří předpoklady využitelnosti výsledků projektu obranného výzkumu STRUKTURA. V provedené studii jsou hledány příčiny neexistence koncepce použití AČR. Studie vychází z potřeby vytvoření této koncepce v podmínkách České republiky, která je nezbytná jako základní vymezení směřování rozvoje schopností AČR a tvorby organizačních struktur použitelných v celém spektru budoucích operací, stejně jako v ostatních armádách NATO. V článku jsou popsány postupy a vybrané metody vhodné pro formulaci problému (metoda stromu problému a diagram rybí kosti - Ishikawa diagram), metody sběru dat (metoda dotazníkového šetření a standardizovaných rozhovorů), rovněž jsou zde identifikovány možné příčiny a důsledky problému neexistence koncepce použití AČR a aplikace metody analýzy zainteresovaných stran. Klíčová slova: Koncepce, operační koncepce, rozhodovací problém, sběr dat, strom problému, diagram rybí kosti, zainteresované strany. Abstract The article deals with the results of a study undertaken within the OPERKON defence research project and constitutes for a usability of results of STRUKTURA defence research project. In the study the causes of absence of the concept of utilization of the Army of the Czech Republic (ACR further on) are explored. The study is based on the need of development of this concept in the Czech Republic, which is essential for defining the basic course of the development of the capabilities of the ACR and generation of organizational structures applicable across the entire spectrum of future operations, as well as it is in other NATO armies. The article describes the procedures and selected methods suitable for formulation of the problem (problem tree method and the fishbone chart Ishikawa chart), data collection methods (method of questionnaire survey and structured interviews), also possible causes and consequences of the problem of absence of the ACR utilisation concept and the application of the stakeholders analysis method are identified. Key words: The concept, operational concepts, decision-making problem, data collection, problem tree, fishbone chart, stakeholders.
16
ÚVOD Strategické (koncepční) dokumenty jsou zpracovávány nejvyšší úroveň řízení, které jsou určeny pro systémy řízení a velení organizace. Vyjadřují nejen plánování, rozvoj, popis a postup využití přesně stanovených vojenských schopností, za účelem dosažení stanoveného cíle nebo záměru, ale popisuje i strukturu organizace, množství a úroveň potřebného personálu, systém vzdělávání a výcviku, materiál, sociální zabezpečení a jiné oblasti. V těchto souvislostech tedy zpravidla hovoříme o dokumentech, které popisují především rozvoj organizace, a to zpravidla v dlouhodobém časovém horizontu obecně vyjadřovaném převážně v relaci 15 – 20 let dopředu. Tyto dokumenty řeší zpravidla složité, špatně strukturované rozhodovací problémy, které jsou do značné míry nové a neopakovatelné a řeší se za nejistoty, kdy nejsou známy důsledky dopadu našeho rozhodnutí a ani pravděpodobnost s jakou mohou tyto dopady vzniknout. Zároveň jsou návodem pro strategické rozhodování na úrovni MO/GŠ, jejímž účelem je použití ozbrojených sil v budoucích operacích. Současné i budoucí koncepční dokumenty nejsou fixní, ale vyvíjejí se v čase jako reakce na různé faktory. Tyto faktory zahrnují technologický, politický, sociální, kulturní, ekonomický, legislativní a jiný vývoj, které jsou zároveň determinanty vyžadující si změny v koncepcích. Rozvíjejí se rovněž jako odpověď na rozvoj technologií, získané zkušenosti z probíhajících operací nebo jako reakce na koncepce partnerů, ale i potencionálních nepřátel či protivníků. Dá se tedy tvrdit, že existuje větší počet vnitřních i vnějších faktorů, které ovlivňují celkový koncept budoucího použití ozbrojených sil. Za posledních 20 let bylo zpracováno na úrovni národních strategických dokumentů 7 Vojenských strategií, které vznikaly jako reakce na změny v bezpečnostním prostředí. Na úrovni resortu obrany vzniklo 9 Koncepcí výstavby armády9 a Bílá kniha o obraně, která definuje roli a funkce ozbrojených sil, restrukturalizaci systému velení a řízení AČR a směry rozvoje jejich schopností. Vyšší četnost přijímaných strategických dokumentů je dokladem stavu, že se v resortu obrany mnohdy pracovalo ukvapeně a bez důkladných vědecky podložených a zdůvodněných rozborů, prognóz a trendových analýz. Jen pro představivost, Vojenské strategie měly životnost 3 roky a Koncepce výstavby se měnily v průměru každého 2,5 roku. Příčiny tohoto stavu lze rozdělit do dvou skupin a to do vnějších a vnitřních příčin. Mezi vnější příčiny se dají zařadit např. rychlé změny v bezpečnostním prostředí (globalizace, integrace, nové hrozby, nové technologie); praxe předbíhá teorii. Určitě by se dala najít spousta dalších vnějších příčin, které se podíleli na nekoncepčním stavu strategických dokumentů. Mezi vnitřní příčiny, které bychom měli umět zásadním způsobem ovlivnit, se řadí především ty, které souvisejí se strategickým rozhodováním. Neexistence ucelené teorie tvorby koncepcí a vizí; neexistence metodiky tvorby koncepcí a vizí. Chybí pohled do budoucnosti na základě trendových analýz a studií; neprovádějí se důkladné analýzy
9
Včetně KRAČR, která nebyla přijata.
17
současného stavu; nepřipravují se varianty rozvoje; pracuje se s nereálnými personálními, materiálovými a finančními položkami. Primárním obecným předpokladem pro formulování špatně strukturovaného rozhodovacího problému je, že nesystémovým přístupem nelze dospět k sofistifikovaným strategickým dokumentům popisujícím vize a strategie rozvoje organizace. Dosažení vysoké míry reálnosti uvedených dokumentů předpokládá kvalitní analytické materiály, ze kterých vychází, popsané a strukturované procesy, které umožňují zpracování takových dokumentů a dostatečnou míru strategického myšlení a kultury organizace. Uvedené skutečnosti a popsaný kontext problému tvorby koncepcí v AČR byl východiskem pro téma analytické studie. Volba tématu vychází z aktuálně řešeného projektu obranného výzkumu OPERKON, který má za cíl zpracovat „Návrh operační koncepce ozbrojených sil ČR ve společných operacích“. Studie dále vychází z nových přístupů k plánování rozvoje a činnosti v rezortu MO, s využitím přístupů modularity v rámci použití AČR, která je řešena v projektu obranného výzkumu „Tvorba modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací a jejich ověřování s využitím CD&E10“. Vzhledem k uvedeným skutečnostem byla v rámci projetu OPERKON zpracována analytická studie „Analýza a formulace rozhodovacího problému při neexistenci koncepce použití AČR, s využitím primárních dat“, jejímž cílem bylo, pomocí primárních dat, formulovat rozhodovací problém způsobující neexistenci koncepce použití. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny následující dílčí cíle (6): identifikace vhodných metod, výběr a provedení vybraných metod (pro sběr primárních dat) pro základní vymezení rozhodovacího problému; získání souboru primárních informací z provedených metod, identifikace, analýza a hodnocení příčin a důsledků neexistence koncepce použití AČR. Formulace rozhodovacího problému a návrh jeho řešení. Pro studii byla stanovena hypotéza: “Hlavní příčinou neexistence koncepce použití AČR je absence vztahů a role koncepce, určující zadání pro rezort obrany“. Důsledkem neexistence této koncepce použití AČR je nesystémový rozvoj organizace, který je příčinou chybného vynakládání finančních prostředků, což vede k nehospodárnému, neefektivnímu a neekonomickému vynakládání finančních prostředků. Sekundárním důsledkem pak je mrhání lidskými a morálními zdroji.
1 POUŽITÉ METODY A ZDROJE DAT 1.1
Formulace a analýza problému
Pro pochopení problematiky je nezbytné obecné vymezení základních pojmů, které byly použity v analytické studii a jejich jednoznačné vymezení. Toto vymezení bylo pouze výchozím a současně i dílčím předpokladem pro zahájení rozhodovacího procesu, který povede k rozhodnutí, jehož výsledkem bude zpřesněná konečná formulace rozhodovacího problému, neexistence koncepce použití AČR.
10
CD&E Concept Development and Experimentation.
18
Formulace a analýza problému byla v rámci realizované analytické studie prováděna v souladu s doporučeným postupem, který vycházel z publikace doc. Grasseové (2), (5). Zvolený postup přesně reflektoval doporučení a zásady použití jednotlivých metod, což se plně projevilo v efektivnosti práce a kvalitě získaných poznatků. V rámci formulace a analýzy problému byly identifikovány a vybrány vhodné metody sběru dat. Jako nejvhodnější byly identifikovány a následně i realizovány metoda dotazníkového šetření a standardizovaných rozhovorů. Pro úvodní vymezení vybraného rozhodovacího problému bylo využito metody „strom problémů“(1) a „diagram rybí kosti“ (5). V rámci analýzy konstrukce problému byla využita „základní analýza zainteresovaných stran“ (5).
1.2
Sběr dat
Pro sběr dat byla použita metoda dotazníkového šetření a standardizovaných rozhovorů. Respondenti byli vybráni z okruhu osob zabývajících se teorií v řešené oblasti a také z praxe na jednotlivých operačních velitelstvích. Závěry z vyhodnocení dotazníku byly použity jako podklad primárních informací o názorech na tvorbu koncepcí a při formulaci rozhodovacího problému a jeho zpřesnění.
1.3
Analýza problému
Koncepce budoucího použití AČR by měla být rozhodujícím strategickým vojenskoodborným dokumentem pro rozvoj ozbrojených sil, který popisuje zásady, pravidla a předpoklady použití sil v budoucích operacích a to v závislosti na předpokládaném vývoji bezpečnostního a operačního prostředí. Neexistence koncepce použití AČR má zásadní negativní dopad na definici vize vycházející z poslání OS ČR a směřující do budoucnosti a rovněž negativně dopadá na obranné plánování. Neexistence tohoto dokumentu vytváří určité vakuum pro stanovení směrů a oblastí rozvoje OS ČR, což je do budoucna nepřípustným stavem. Není jasné přesné vymezení místa, ale i charakteru této koncepce v systému strategických dokumentů a systému obranného plánování v podmínkách ČR. Všechny ostatní vojenské koncepce, včetně vojenských doktrín, by měly z této koncepce vycházet. Na obrázku číslo 1 je znázorněno systémové umístění a vhodný proces plánování na základě schopností, na kterém je „schematicky“ vidět místo a úloha koncepcí použití AČR. Tyto koncepce jsou determinovány scénáři, hrozbami a požadovanými schopnostmi, které je nutno v budoucnu dosáhnout, abychom mohli určit způsoby, jak, kde a s čím budou v daném scénáři ozbrojené síly použity pro naplnění budoucích cílů operace.
19
Obrázek 1 - Vztahy (vazby) obranného plánování a koncepce použití ozbrojených sil Zdroj: Vlastní zdroj
1.4
Analýza zainteresovaných stran
V této analýze bylo prostřednictvím brainstormingové diskuse identifikovány možné zainteresované strany (ZS), které problematika ovlivňuje. V následující fázi analýzy zainteresovaných stran byly u jednotlivých zainteresovaných stran identifikovány zájmy ve vztahu k řešenému problému. Po provedené identifikaci byly zpracovány kontrolní seznamy - Checklists (5). Pro zpracování kontrolního seznamu byly vytvořeny kontrolní otázky: 1. kdo disponuje finanční, relevantními schopnostmi a informacemi? Ministerstvo financí, národní vláda, ministerstvo obrany. 2. čí podporu potřebujeme, aby byla strategie mohla být úspěšně realizována? NATO a EU. 3. kdo by mohl realizaci strategie zamezit? Ministerstvo financí Ministerstvo obrany a národní vláda. 4. od koho lze očekávat odpor? Ministerstvo financí. 5. které skupiny nebo jednotlivci jsou přímo či nepřímo dotčeni, pozitivně či negativně? AOBP, složené ze státních podniků11 a soukromé podniky12 6. kdo disponuje užívacími nebo vlastnickými nebo vlastnickými právy? Armáda České republiky. 7. kdo nebude pravděpodobně moci uplatnit žádné zájmy? Vědecká centra, AČR.
11 12
VOZ - vojenské opravárenské závody. Excalibur aj.
20
Prostřednictvím těchto otázek byly zainteresované strany posouzeny pomocí hodnocení vlivu a znalostí předpokladů. Na obrázku 2 je matice analýzy zainteresovaných stran, která poukazuje na rozložení zainteresovaných stran, včetně jejich vztahu ke strategii organizace.
Obrázek 2 - Matice analýzy zainteresovaných stran Zdroj: Vlastní zdroj
Předpokladem vytvoření koncepce použití sil AČR je přesvědčit národní vládu a ministerstvo financí o nutnosti existence této koncepce. K tomu je potřeba, aby příslušníci rezortu obrany byli v této oblasti vysoce kvalifikovanými a vzdělanými odborníky. Tuto úlohu by rovněž měla plnit vědecká centra (zejména UO Brno a Institut doktrín VeV - VA Vyškov). Mezinárodní organizace, reprezentující především NATO a EU, svým působením, ovlivňují postoje národní vlády (ministerstev) tím, že prosazují plnění závazků vůči nim. Rovněž AOBP má snahu ovlivňovat různé složky státní správy, neboť je to v jejím ekonomickém zájmu.
2 FORMULACE PROBLÉMU Jako problém bylo označeno tvrzení o neexistenci koncepce použití AČR. Z výsledků dotazníkového šetření a s přihlédnutím k odpovědím při vedení standardizovaných rozhovorů vyplynuly tyto závěry: není vnímána potřeba koncepce, ta je nahrazována pseudo-dokumenty nebo nepřesnými překlady dokumentů NATO; AČR nemá bez existence koncepce použití AČR rámec svého rozvoje a nejsou tímto systematicky rozvíjeny jednotlivé druhy sil. Koncepce použití AČR určuje směr rozvoje priorit a schopností s dlouhodobým výhledem; chybí širší rámec a absence politických zadání pro rezort obrany. Koncepce by měla být nadstranická – žádný vliv krátkodobých politických záměrů a cílů; nerespektují se doporučení NATO, ale když využijeme struktury koncepcí, používaných v armádách NATO jako inspiraci, a ne jejich pouhý nepřesný překlad, hierarchie bude korespondovat a bude funkční; není ustanoven orgán, který by byl zodpovědný za koordinaci mezi jednotlivými prvky na strategické úrovni. Není zavedeno plánování na základě schopností, ale plánuje se bohužel podle zdrojů; chybí potřeba budování, vyhodnocení a potřeba budování praktické aplikace koncepčního přístupu a tím pádem jistoty při dlouhodobém plánování. V rámci formulace problému bylo přistoupeno k dalšímu kroku nezbytnému pro provedení dekompozice. Pro tento krok byla použita metoda „strom problému“ (2). Tvorba stromu 21
problému vycházela ze získaných primárních výsledků dotazníkového šetření a závěrů z provedených standardizovaných rozhovorů. Tato tvrzení byla rozdělena do skupiny příčin a důsledků, které byly dostatečným podkladem pro zpracování strom problému: k důsledkům problému patří nepřesnosti v překládání aliančních koncepcí („kalkové“ překlady), vytváření doktrín bez zásadní koncepce (bez hierarchie), změny bezpečnostního prostředí, dynamika rozvoje operačního prostředí; mrhání lidskými a morálními zdroji, dochází k neustálým změnám na základě politických rozhodnutí, které mění základní podmínky ke zpracování koncepce, zbytečné ekonomické ztráty v důsledku neefektivního nakládání s finančními prostředky, nárazové nákupy materiálu a techniky. Nesystémové a jednoúčelové nákupy techniky a materiálu; stárnutí strategických dokumentů a nekoncepčnost rozvoje AČR. Nekoncepčnost výstavby AČR, neúplné využití schopností AČR v projektech mezinárodní spolupráce, ztráta některých schopností AČR. mezi příčiny problému jsme zařadili absenci odborného střediska pro vytváření koncepcí, reorganizaci (snižování počtů – ztráta odborníků), pakované finanční restrikce, rychlý rozvoj technologií (vliv na vedení operací), velký vliv krátkodobých politických záměrů a cílů, absenci politického zadání; AČR nemá vědecké pracoviště, které by se věnovalo dlouhodobými analytickými studiemi pro podporu rozhodovacího procesu na strategické úrovni při vytváření koncepcí naší armády, nesystémový přístup k rozvoji ozbrojených sil. Chybí dlouhodobá vize – dopad minulosti. Nedocenění významu koncepce, je potřeba větší stabilita (jistota) ekonomického rámce pro rezort obrany, z toho vyplývají jasně zadané úkoly při plánování v dlouhodobém horizontu. Posledním krokem pro formulaci problému bylo jeho upřesnění. Pro toto zpřesnění ale i ověření poznatků získaných v předcházejících krocích (strom problému), se jako nejvhodnější nabízela metoda diagramu rybí kosti (Ishikawa diagram).
Obrázek 3 - Diagram příčin a důsledku Zdroj: Vlastní zdroj
Rozhodovací problém, který byl v úvodu definován jako problém špatně strukturovaný použitím této metody, dosáhl přesně definovaných a ověřených příčin uvedeného stavu.
22
ZÁVĚR Cílem této analytické studie bylo pomocí primárních dat, formulovat rozhodovací problém způsobující neexistenci koncepce použití AČR. Získáním souboru primárních informací z provedených vybraných a vhodných metod, identifikací, analýzou a hodnocením příčin a důsledků neexistence koncepce použití AČR tento rozhodovací problém formulovat a potvrdit nebo vyvrátit uvedenou hypotézu. Hypotéza stanovená pro tuto studii “Hlavní příčinou neexistence koncepce použití AČR je absence vztahů a role koncepce, určující zadání pro rezort obrany“, byla potvrzena především získanými a vyhodnocenými daty dotazníkového šetření a řízenými rozhovory. Použitím stromu problémů a metodou rybí kosti byly tyto data potvrzeny a vytvořily celkový kontext řešeného problému. Nejvýznamnější příčiny neexistence koncepce použití AČR se podle diagramu rybí kosti nacházejí převážně v oblasti systému řízení a v prostředí rezortu MO, což jednoznačně potvrzuje platnost stanovené hypotézy. Pro řešení tohoto problému, je tedy nezbytné vyřešit rozhodovací problém, tak jak byl pomocí uvedených metod formulován. Na základě získaných primárních dat a na základě aplikace uvedených metod byl formulován základní rozhodovací problém - jaké identifikované nejvýznamnější příčiny neexistence koncepce použití AČR je nutné eliminovat a jakým způsobem, aby bylo možné vytvořit tuto koncepci a zakomponovat ji do základních strategických dokumentů rezortu MO. Literatura [1] FOTR, J. a kol., Manažerské rozhodování:Postupy, metody a nástroje. 1. Vydání, Praha: Ekopress, 2006. 409 s. ISBN 80-86929-15-9. [2] GRASSEOVÁ, M.; MAŠLEJ, M.; BRECHTA, B., Manažerské rozhodování: Teoretická východiska a praktické příklady. Část 1, vydání první, Brno: Univerzita obrany, 2010, 182 s. ISBN 978-80-7231-730-1. [3] GRASSEOVÁ, M. a kol. Procesní řízení ve veřejném i soukromém sektoru. Teoretická východiska a praktické příklady. Computer press, a.s., Brno 2008. 1. vydání, 266 s. ISBN 9788-80-251-1987-7. [4] DUBEC, R. a kol. Swot analýza Katedry celoživotního vzdělávání: Podklady pro tvorbu dlouhodobého záměru. K-111, Brno 2010, s. 24. [5] GRASSEOVÁ, M. a kol., Analýza podniku v rukou manažera. 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. Computer Press, a.s., Brno 2010, 1. vydání, 326 s., ISBN 978-80-251-2621-9. [6] ČEP, D.; Analýza a formulace rozhodovacího problému při neexistenci koncepce použití AČR: Analytická studie s využitím primárních dat. K-111, Brno 2012, s. 26, přílohy 3/11.
23
DEFINOVÁNÍ SCHOPNOSTÍ MODULÁRNÍCH ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ S VYUŽITÍM ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ MANAGEMENTU JAKOSTI DEFINE OF MODULAR TASK FORCES USING BASIC PRINCIPLES OF QUALITY MANAGEMENT Ladislav Koláček, Radek Dubec Abstrakt Článek se zabývá výsledky studie uskutečněné v rámci projektu obranného výzkumu „STRUKTURA-Tvorba modulárních struktur úkolových uskupení pro celé spektrum operací a jejich ověřování s využitím CD&E“ a zabývá se hledáním odpovědí na otázky: Co je vlastně produktem ozbrojených sil? Kdo je zákazníkem (odběratelem) produktu ozbrojených sil (OS) a jak lze hodnotit kvalitu produktu OS. Studie podává odpovědi na tyto otázky a hodnotí možnosti realizace zásad (principů) systému managementu kvality v podmínkách OS ČR při plánování schopností modulů a modulárních struktur jednotek AČR. Klíčová slova: Jakost, jednotka, management, modul, modularita, plánování, princip, proces, produkt, schopnost, uskupení, útvar, zákazník
Abstract The article was elaborated as a part of the defence research project named „STRUCTURE – generation of modular structures of task forces for the entire spectrum of operations and their verification by using the CD&E method”, and also, it is dealing with looking for the answer to the questions:“ „What is the product of the armed forces?“, „Who is the customer (client) of this product?” and „How to assess the quality of the product of the armed forces?”. The study is to provide the answers to these questions and also to assess the possibilities of implementation of principles of the quality management process in the conditions of the Czech armed forces during the planning of capabilities of modules and modular structures of the Czech Army components. Key words: Quality, unit, management, module, modularity, planning, principle, process, product, capability, group, department, customer
ÚVOD Základní filozofií možného použití AČR ve vojenských operacích je možnost působení v různých druzích operací, jejichž rozsah, obsah i naléhavost jsou a budou velmi rozdílné. Tomuto širokému spektru použití je přizpůsobována organizační struktura nasazovaných jednotek AČR, počty osob, vybavení zbraňovými a technickými systémy a materiálem. Pro plnění úkolů budou vytvářena úkolová uskupení (dále jen ÚU), která budou mít schopnost samostatného působení a budou složena z modulů menších jednotek. Tvorba modulárních struktur v rámci nově vytvářených ÚU vojsk je fenoménem, který je nutné plnohodnotně docenit, rozpracovat a implementovat. Bezpečnostní dokumenty na strategicko-politické 24
a strategicko-vojenské úrovní řízení státu, resp. AČR s tímto pojmem pracují již v současné době a uvádí ho jako jeden ze základních požadavků na současná úkolová uskupení a to nejen na úrovni vševojskových útvarů (svazků), ale i na úrovni jednotlivých druhů vojsk a specializovaných i podpůrných sil. K tomu, abychom mohli naplnit požadavky, je nutné vydefinovat základní stavební kameny finálních modulárních struktur, a to jednak z hlediska jejich početního, tak zejména z hlediska dosavadních i perspektivně naplňovaných a požadovaných operačních schopností. Výstavba sil na principu modularity má zásadní vliv na organizační struktury jak aktivní části armády, tak i záloh, stejně tak na strukturu bojových jednotek či jednotek bojové podpory a jednotek bojového zabezpečení. Z hlediska modularity je velmi důležité uvést, že schopnosti AČR představuji to, co jednotlivé složky AČR i jako celek mají umět, znát a být schopny realizovat v přípravě k nasazení a v rámci reálně uskutečňované operace. Jednotlivé schopnosti se navzájem doplňuji, jsou propojeny a jsou na sobě závislé. V podmínkách Armády České republiky je tedy nezbytné vytvořit organizační struktury jednotek složených z jednotlivých modulů schopných naplnit požadavky na schopnosti, které bude možné kombinovat. Tato strategická role armády poskytuje sily s požadovanými schopnostmi, velikostí, odbornou strukturou a personálním obsazením. Takto vytvořené moduly pak zajistí, připravenost k nasazení do konkrétní operace konkrétního úkolového uskupení. Z pohledu managementu kvality je modul i jeho operační schopnosti produktem OS a je předpoklad, že je možné hodnotit jakost (kvalitu) těchto produktů.
1 PLÁNOVÁNÍ SCHOPNOSTÍ JAKO MODIFIKACE ŘÍZENÍ JAKOSTI Schopnostem ozbrojených sil, jejich výstavbě a plánování se v podmínkách Armády České republiky stále větší pozornost a význam schopností neustále roste. Toto slovní spojení získalo především v posledních letech značného významu a nebývalé pozornosti zejména v oblasti plánování rozvoje ozbrojených sil. V nynější, moderní, rychle se měnící době spojené s úsporami na obranu a neustálými úvahami o specializaci jednotlivých armád, mají slovní spojení „schopnosti ozbrojených sil“ a „modularita ozbrojených sil“ nebývalý význam i z hlediska nositele schopností. Základním dokumentem a zároveň základní vnitřní normou, která definovala schopnosti a plánování schopností je rozkaz ministra obrany číslo 24/2010, Plánování činnosti a rozvoje rezortu MO (dále jen RMO 24/2010). Plánováním se dle RMO 24/2010 rozumí řízený, metodicky a organizačně upřesněný, cyklicky se pakující proces, jehož cílem je zajistit optimální činnost rezortu Ministra obrany, respektive udržování a rozvoj schopností ve vazbě na vývoj vnějšího prostředí, závazky České republiky v oblasti obrany, hodnocení vývojových trendů bezpečnostního prostředí, hodnocení dosaženého stavu a dostupné zdroje. [6] Schopností se v tomto rozkazu rozumí, soubor nezbytných vlastností jednotlivce, organizačního celku rezortu Ministerstva obrany (dále jen „organizační celek“) nebo charakteristik systému (např. zbraňového) k vytvoření požadovaného efektu (např. splnění bojového úkolu, dosažení cíle). Základním nositelem schopností v rezortu Ministerstva obrany je organizační celek, jehož schopnosti vycházejí z tabulek počtů a jsou definovány úrovní jeho připravenosti k činnosti podle jeho poslání a schopnostmi 25
interoperability s ozbrojenými silami členských států Organizace severoatlantické smlouvy (NATO) a Evropské unie (EU). [6] Schopnostem a jejich rozvoji věnuje významnou pozornost i Bílá kniha o obraně. V sedmé kapitole pod názvem „Rozvoj schopností“ pak charakterizuje schopnost jako „úplný soubor schopností ozbrojených sil ČR, nezbytných k zajištění obrany země a k dosažení deklarovaných politicko-vojenských ambicí České republiky“. [4, str. 92]. Vyjdeme-li z předpokladu, že na plánování schopností ozbrojených sil v Armádě České republiky je do jisté míry možné pohlížet jako na management kvality, respektive na management řízení jakosti, je pak nezbytné, věnovat zvláštní pozornost jednak implementaci kvalitativních měřítek a dále důkladně analyzovat aplikaci metodologického aparátu, který nemusí být na podmínky ozbrojených sil vždy vhodný.
1.1
Základní pojmy
Terminologie představuje v oblasti schopností problematické území. Klíčový problém byl identifikován jako prozatímní nedostatečná informovanost na pozici jasné, stručné, výstižné a konkrétní definici schopnosti nebo schopností, tak jak to chápe Armáda České republiky. Jestliže se máme zabývat využitím základních principů managementu jakosti při definování schopností modulárních úkolových uskupení, je potřeba nejprve odpovědět na následující otázky: Co je to jakost, co je to management jakosti a podle jakých základních principů se řídí, co je to produkt a co je vlastně produktem ozbrojených sil, kdo je zákazníkem (odběratelem) produktu ozbrojených sil (OS)? K objasnění managementu jakosti a zejména jeho propojenosti se schopnostmi jako takovými, je nutné charakterizovat základní pojmy managementu jakosti. Klíčovým pojmem této oblasti je pojem jakost. Definice jakosti je uvedena v normě ISO 9000 jako inherentní charakteristika produktu, procesu nebo systému týkající se požadavku.13 Srozumitelnější definici uvádí publikace „Moderní management jakosti, principy, postupy metody“, který definuje kakost jako „komplexní vlastnost výrobků, služeb, informací, lidí a systémů, projevující se určitou mírou schopností plnit požadavky, které jsou na ně kladeny. Zároveň umožňuje různé produkty podobného charakteru rozlišovat a přiřazovat jim rozdílnou hodnotu.14 Management jakosti „je rozhodujícím faktorem stabilní ekonomické výkonnosti organizace“15. „Je to koordinovaná činnost pro vedení a řízení organizace. Tyto činnosti lze shrnout do skupin plánování jakosti, řízení jakosti, prokazování jakosti a zlepšování jakosti. 2 Nenadál dále tvrdí, „že přínosný management jakosti musí být postaven na pevných základech“ 2. Pod těmito základy je možné si v současné době představit určité principy, které reprezentují trvalé hodnoty, na kterých dnes moderní management jakosti staví. Princip je zpravidla chápán jako základní pravidlo, výchozí myšlenka, popřípadě strategická zásada, na které je systém managementu jakosti vytvářen a dále rozvíjen. Nenadál definuje 13
ČSN EN ISO 9000 (01 0300). Systémy managementu kvality - Základní principy. 3. Český normalizační institut, 2006. 14 NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867. str 14. 15 NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867. str. 19.
26
11 základních principů managementu jakosti16: Těmito principy jsou zaměření na zákazníka, vůdcovství, zapojení zaměstnanců, učení se, flexibilita, procesní přístup, systémový přístup k managementu, neustálé zlepšování, management na základě faktů, vzájemně prospěšné vztahy s dodavateli a společenská odpovědnost4. V různých modelech systémů řízení se můžeme setkat s určitými odlišnostmi jak v pojetí, tak i struktuře těchto zásad, které jsou ale v základu téměř identické. Produkt je výsledkem procesů dodavatele. Produkt může mít podobu hmotnou, konkrétního výrobku, služby, nebo činností, nebo nehmotnou, například podobu informací. Zákazník je fyzická nebo právnická osoba, která přijímá produkt-výsledek práce organizace. Každá organizace má dvě skupiny zákazníků. Interní zákazníky, to jsou zaměstnanci organizace a externí zákazníci, to jsou odběratelé, zprostředkovatelé a uživatelé produktu-výrobku.
1.2
Základní principy managementu jakosti a jejich aplikace v ozbrojených silách
Za předpokladu, že plánování schopností ozbrojených sil v Armádě České republiky je do jisté míry možné pohlížet jako na management kvality, respektive na management řízení jakosti, je pak nezbytné, se dále zabývat podrobnějším popisem konkrétních pojmů principů managementu jakosti a návaznosti na podmínky Armády České republiky. Je tedy nutné principy managementu kvality charakterizovat z pohledu vojenského managementu a pokusit se tyto principy přizpůsobit podmínkám ozbrojených sil, potažmo vyvinout aktivitu v oblasti implementace těchto principů do podmínek Armády české republiky. Jaká je tedy možná aplikace základních principů managementu jakosti v ozbrojených silách (OS) v procesu definování schopností modulárních úkolových uskupení? Pro realizaci principu zaměření na zákazníka v procesu definování schopností modulárních úkolových uskupení je potřeba důsledně definovat zákazníka OS, produkt, nebo produkty OS, které požaduje a cíle OS, tak aby byly v souladu s požadavky zákazníka. Z pohledu managementu jakosti jsou OS organizací, která poskytuje produkt a produktem OS je služba, která tvoří bezpečné prostředí pro zákazníka, tedy bezpečné prostředí státu. Hlavním úkolem ozbrojených sil, neboli hlavním produktem, je připravenost k obraně suverenity a územní celistvosti ČR a obrana před vnějším napadením ve spolupráci (vojensky v součinnosti) s OS členských států NATO. Tato připravenost je celková schopnost OS, která se skládá z dílčích schopností jednotlivých prvků a součástí OS. Jsou to produkty OS, které vycházejí z procesu obranného plánování (moduly modulární jednotky) a z procesu operačního plánování (úkolová uskupení), která jsou složena z jednotlivých modulů. Z výše uvedeného vyplývá, že zákazníkem je stát jako jejich zřizovatel. Stát zastoupený vládou má odpovědnost za obranu České republiky. Vláda zajišťuje obranu prostřednictvím ozbrojených sil. K naplnění principu zaměření na zákazníka je také potřeba definovat cíle OS tak, aby byly v souladu s požadavky zákazníka. V ozbrojených silách jsou hlavní cíle definovány v rámci obranného plánování na základě požadavků státu. Tyto požadavky vycházejí z politického zadání vlády ČR, politicko-vojenských ambicí a jsou zpřesňovány na základě průběžné analýzy bezpečnostních hrozeb a rizik a očekávaných scénářů jejich vývoje. Cíle musí být formulovány tak, aby bylo možné objektivně hodnotit jejich věcné plnění. Existují však další zákazníci, kteří požadují (poptávají) produkt OS. Jsou to především NATO a EU, kterým se stát zavázal určité produkty poskytovat. Těmito produkty jsou úkolová uskupení 16
NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867, str. 25.
27
s deklarovanými schopnostmi v souladu s politicko-vojenskými ambicemi ČR poskytovaná pro nasazení v mnohonárodních operacích. Pro naplnění (realizaci) principu vůdcovství v procesu definování schopností modulárních úkolových uskupení musí vrcholový management přesně vymezit odpovědnosti a pravomoci vzhledem k činnostem, které přímo i nepřímo ovlivňují jakost procesů v organizaci i jakost produktů organizace. Realizace tohoto principu v podmínkách OS je zajištěna přesným vymezením pravomocí všech velitelů, hlavních funkcionářů i personálu a především hierarchickým uspořádáním a velitelskou pravomocí. Obrázek 1 - Determinanty tvorby ÚU Zdroj: Vlastní zdroj
Tato pravomoc umožňuje provádět vnitřní audit, sebehodnocení, vlastní organizace, identifikovat možné reálné, nebo latentní problémy. K naplnění principu zapojení zaměstnanců v procesu definování schopností modulárních úkolových uskupení je nutné, aby všichni zainteresovaní pracovníci znali strategické cíle organizace, znali svůj podíl na plnění (dosahování) strategických cílů, byli pravidelně hodnoceni podle dosahování individuálních a skupinových cílů, měli přesně stanovené pravomoci, měli zabezpečen obousměrný tok informací a zpětnou vazbu. V podmínkách OS České republiky je tento princip naplňován tím, že všichni příslušníci OS zainteresovaní do tohoto procesu znají a jednotně chápou strategické cíle a jsou schopni definovat cíle nižších řádů. Podmínkou je objektivní hodnocení výstupů z procesů a zpětná vazba, s hodnocením seznámí nadřízený podřízeného formou pohovoru, je zabezpečena i zpětná vazba. Soubor schopnosti modulárních úkolových je produkt velmi specifický. Musí umět pružně reagovat na měnící se situaci a nové požadavky zákazníka. Hlavním požadavkem zákazníka je především kvalitní dodávaný produkt za minimální cenu. to znamená dosažení požadovaných schopností za přijatelnou cenu. Rozhodující jsou především schopnosti personálu. Proto je potřeba uplatňovat princip učení se. K tomu je nezbytné definovat úroveň a rozsah požadavků na odbornou způsobilost zaměstnanců, plánovat zdroje potřebné k rozvoji způsobilostí a znalostí zaměstnanců, plánovat přístupy, metody a rozsah různých forem učení se organizace, systematicky realizovat výcvik a další formy učení se v organizaci, posuzovat efektivnost procesů učení se na základě prokazatelně efektivního plnění cílů organizace, trvale plánovaný a zabezpečovaný personální rozvoj všech skupin zaměstnanců, zabezpečovaný personálními manažery. Realizování tohoto principu v OS je ve třech úrovních. První úroveň to jsou požadavky na jednotlivce, zařazované na systemizovaná místa. Tyto jsou stanoveny Rozkazem ministra obrany České republiky č. 8/2010. V souladu s tímto rozkazem jsou ke každému systemizovanému místu (ke každé funkci) přiřazeny požadavky na odbornou způsobilost osob, které jsou na toto systemizované místo zařazeny. 28
Jsou to především kvalifikační požadavky, které stanovují stupeň vzdělání zaměstnance, kvalifikační předpoklady a které stanovují úroveň dalších požadovaných znalostí, dovedností pro dané systemizované místo a požadavky na jazykové znalosti. Podstatou principu flexibility je schopnost organizace rychle reagovat na všechny podněty a změny. Tento princip má vazbu na ostatní principy, především pak na princip učení se. V procesu definování schopností modulárních úkolových uskupení je pro naplnění tohoto principu bezpodmínečně nutné trvalé získávání, analýza, syntéza a využití všech dostupných informací. Jedná se o nepřetržitý proces. Na základě tohoto nepřetržitého procesu se provádějí změny v plánování schopností jako základu pro další plánování zdrojů. Podstatou principu procesního přístupu je tvrzení o tom, že organizace pracují efektivněji a výsledky jsou dosahovány s vyšší účinností, pokud vzájemně související činnosti jsou chápány jako procesy17. Na zavedení procesního přístupu v resortu se začalo pracovat v roce 2001. Procesy byly rozděleny do kategorií hlavní procesy, které zajišťují tvorbu produktů a služeb, které jsou důvodem existence resortu, tedy procesy výstavby, přípravy a použití OS České republiky. Mezi tyto procesy patří i proces tvorby modulárních jednotek. Dále řídící procesy zahrnují především oblasti plánování a řízení zajišťování obrany a zabezpečují, že je resort při realizaci hlavních procesů řízen odpovídajícím způsobem. Poslední skupinou jsou podpůrné procesy, které podporují hlavní a řídící procesy především řízením lidských, věcných a finančních zdrojů. Princip systémového přístupu k managementu v praxi znamená, že systém managementu jakosti musí být souborem na sebe navazujících procesů. Hmotné a informační výstupy z jednoho procesu budou současně vstupy minimálně do jednoho z procesů následujících. Pro realizaci tohoto principu je důležité definovat soubor procesů v rámci managementu organizace a především systematické měření a monitorování výkonnosti systémů managementu a organizace jako takové. Jedná se především o metodu Balanced Scorecard (BSC), model CAF (společný hodnotící rámec) a model EFQM (The EFQM Excellence model). Jde o metody sebehodnocení jednotlivých prvků organizačních struktury a aplikace je možná i v rámci OS na velitelství společných sil, velitelstvích druhů sil a podřízených svazcích, útvarech a zařízeních AČR. Princip neustálého zlepšování je chápán jako část managementu jakosti zaměřená na zvyšování schopnosti plnit požadavky na jakost. Neustálé zlepšování je jedním ze základních předpokladů úspěšnosti organizace, protože:18 požadavky zákazníka se neustále mění; organizace musí neustále odstraňovat jakékoli vnitřní neefektivnosti, aby mohla produkty nabízet za přijatelnou cenu. Neustálý vývoj vědy a techniky přináší celou řadu nových příležitostí ke zlepšování. V podmínkách OS se požadavky zákazníka - státu na produkt, taktéž neustále mění, a to v souvislosti s vývojem mezinárodní bezpečnosti a vývojem bezpečnostního prostředí. Na druhé straně je neustálý tlak zákazníka na snižování nákladů na tvorbu tohoto produktu. Organizace musí respektovat požadavky zákazníka, a proto musí opakovaně identifikovat možná řešení snižování ceny produktu, to znamená hledat cesty ke snižování výdajů. OS musí navrhovat nové, efektivnější organizační struktury, 17
NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867. str. 29. 18 NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867str. 230.
29
se stejnými, nebo vyššími schopnostmi za pomoci využití nových efektivní technologií a systémů a stanovovat priority v zabezpečování produktu - bezpečnosti. Je potřeba si uvědomit, že princip neustálého zlepšování vyžaduje investice do nových technologií a do vzdělávání personálu s cílem dosahování požadovaných schopností. Nelze donekonečna udržovat úroveň kvality produktu, nebo ji i zlepšovat bez potřebných investic. V tomto případě odběratel produktu (zákazník), zároveň však i zřizovatel organizace (OS), kterým je stát musí být ochoten investovat do organizace poskytující produkt a za kvalitní produkt zaplatit, nebo musí přehodnotit požadavky na odebíraný produkt, to znamená i na schopnosti organizace poskytující produkt - OS. Princip managementu na základě faktů je rozhodování na základě analýzy zjištěných dat a informací. Ve všech organizacích platí zásada, že rozhodování manažerů nemůže být prováděno na základě osobních pocitů a subjektivních názorů. Aplikace tohoto principu vyžaduje 19 monitorování a měření spokojenosti zainteresovaných stran, přípravu zaměstnanců pro realizaci monitorování a měření spokojenosti zainteresovaných stran, systematický sběr dat ze všech procesů zařazených do systému managementu organizace, přezkoumání objektivnosti a spolehlivosti dat, systematickou analýzu a zpracování dat, zpřístupnění dat všem funkcím v organizační struktuře, které je potřebují k řízení procesů a činností, systematické přezkoumávání analyzovaných dat všemi skupinami manažerů a realizaci rozhodnutí odvozených od poznaných trendů ve vývoji ukazatelů výkonnosti. I tento princip je v praxi OS realizován. Jeho realizace má však některá specifika. Sběr dat ze všech procesů je centralizován. V současné době je platný předpis pro získávání a vyhodnocování informací v OS20. Zde je tento proces popsán a jsou stanoveny povinnosti manažerů - velitelů všech velitelských stupňů. Získaná data jsou distribuována oprávněným funkcionářům k dalšímu využití pro řízení procesů a činností. Vzájemně prospěšné vztahy s dodavateli. Každá organizace musí pořizovat hmotné vstupy, služby informace a další. Spolehlivost dodavatelů je faktor, který výrazně ovlivňuje reálnou výkonnost organizace21. Podle jedné z definic je partnerství pracovní vztah mezi dvěma nebo více zainteresovanými stranami, vytvářející přidanou hodnotu22. OS jako organizace vytvářející produkt musí nakupovat hmotné vstupy, tj. výzbroj, výstroj, bojovou techniku, ostatní materiál, energie a služby. V tomto případě se jedná o externí dodavatele. Dodavatelsko-odběratelské vztahy existují i uvnitř OS. Dodavateli, ale i odběrateli produktů jsou z hlediska managementu jakosti i jednotlivé organizační stupně a celky v hierarchii OS. Například praporní úkolové uskupení je dodavatelem definovaných schopností pro velitelství brigádního úkolového uskupení a odběratelem produktů od tohoto velitelství (informací, rozkazů, nařízení ale i schopností jako podpora a zabezpečení). Princip společenské odpovědnosti je dobrovolné integrování ekonomických, sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními zainteresovanými osobami. Být společensky odpovědnou organizací je v zájmu organizace samotné. Odpovědné chování zvyšuje produktivitu práce a loajalitu zaměstnanců a přináší podniku dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu. Předpokladem úspěchu je však 19
NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867str. 32. 20 Vševojsk-51-12 Zásady a způsob organizace získávání poznatků a využívání republiky, 55 s, Praha 2010. 21 NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867. str. 3. 22 NENADÁL, J., Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Press, 2008, 377 s. ISBN 978-807-2611-867str. 129.
30
Vyd. 1. Praha: Management zkušeností v Armádě České Vyd. 1. Praha: Management Vyd. 1. Praha: Management
systematický přístup, kdy odpovědné chování navazuje na obchodní strategii, hodnoty a poslání podniku. Jde o to, volit takové aktivity, které odpovídají charakteru podniku a očekávání klíčových zainteresovaných osob. Aktivity spojované se společenskou odpovědností firem nejsou účinné bez osobního etického přesvědčení vedení i zaměstnanců 23. V prostředí OS, potažmo Armády České republiky (AČR) jsou cíle společenské odpovědnosti v jednotlivých oblastech zakotveny v Bílé knize o obraně České republiky.
ZÁVĚR Norma ČSN EN ISO 9000 specifikuje, jaké požadavky na systém jakosti se mají použít v případech, kdy je třeba prokázat způsobilost dodavatele dodávat shodný produkt vytvořený podle požadavků. Specifikované požadavky směřují především k dosahování uspokojení zákazníka prevencí neshody ve všech etapách od výroby až po servis. Tato mezinárodní norma se dá použít v situacích, kdy jsou specifikované požadavky na výrobek obsaženy ve vytvořeném návrhu nebo specifikaci a v situaci kdy se dá důvěra ve shodu výrobku docílit přiměřeným prokázáním způsobilosti dodavatele při výrobě, instalaci a servisu. Z popisu jednotlivých principů managementu jakosti podle EN ISO 9000 a nástinu jejich realizace vyplývá, že všechny požadavky této mezinárodní normy jsou generické a jsou aplikovatelné ve všech organizacích bez ohledu na jejich typ, velikost a na poskytované produkty včetně Ozbrojených sil České republiky. Tato studie dokazuje, že Systém managementu kvality v souladu s normou ISO EN 9000 je možné realizovat i v podmínkách Ozbrojených sil České republiky při plánování schopností jednotlivých modulů a modulárních struktur jednotek Armády České republiky. Pro úspěšnou realizaci managementu jakosti v podmínkách ozbrojených sil jsou vytvořeny vstupní podmínky, včetně legislativy. Zavádění systému řízení kvality bylo v OS zahájeno v roce 2001. Avšak tento systém dodnes nebyl zcela uveden v život. Je potřeba skutečné vůle vrcholového managementu OS aby tento systém mohl být plně využit pro skutečný rozvoj organizace, která bude pracovat efektivně, a její produkty budou splňovat všechny požadavky, které na ně klade zákazník.
Literatura [1] ČSN EN ISO 9000:2005 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník. Praha: Český normalizační institute, 2006. 64 s. [2] GRASSEOVÁ, M., Plánování činnosti a rozvoje resortu obrany jako účinný nástroj řízení veřejných výdajových programů v oblasti obrany a bezpečnosti. In Theoretical and Practical Aspects of Public Finance. Anthology of the XIIth International Conference. Praha: University of Economics, Prague, 2007, 7 pp. ISBN 978-80-245-1188-7. [3] JANOŠEC, J. a kol., Bezpečnost a obrana České republiky 2015-2025. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2005. 200 s. ISBN 80-7278-303-3. [4] Kolektiv autorů. Bílá kniha o obraně. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – OKP MO, 2011. 168 s. ISBN 978-80-7278-564-3. 23
http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A1_odpov%C4%9Bdnost_firem.
31
[5]
[6]
NENADÁL, J. – NOSKIEVIČOVÁ, D. – PETŘÍKOVÁ, R. – PLURA, J. – TOŠENOVSKÝ, J.: Moderní management jakosti. Principy, postupy a metody. 1. vyd. Praha: Management Press, 2008. 377 s. ISBN 978-80-7261-186-7. Rozkaz Ministra obrany č. 24/2010. Plánování činnosti a rozvoje v rezortu Ministra obrany. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2010. 10 s.
32
PŘÍPRAVA BOJOVÝCH SKUPIN EU PRO TAKTICKÉ ČINNOSTI V ASYMETRICKÉM PROSTŘEDÍ THE PREPARING OF THE BATTLE GROUPS EU FOR A TAKTICAL AKTIVITIES IN ASYMMETRICAL ENVIRONMENT Pavel Fousek Abstrakt Článek pojednává o změnách v přípravě pro vedení taktických činností plněných jednotkami v bojových skupinách EU. Definuje principy přípravy na taktické činnosti v asymetrickém prostředí soudobých i budoucích operací vedených jednotkami bojových skupin EU. Klíčová slova: bojová skupina, asymetrické prostředí, principy, příprava, velitel, taktické činnosti Abstract The article deals with changes in preparing of tactical activities by task forces in the Battlegroups EU. There are characterized the principles of the preparing for tactical activities within of the asymmetric operational environment by the battle groups EU. Key words: battle group, asymmetrical environment, principle, preparation, commander, tactical activities
ÚVOD Snaha o vytvoření nového modelu „unipolárního světa“, nabízeného v posledních dvaceti letech, nepřinesla kýžený výsledek. Naopak – ve svém důsledku se stala generátorem nových ohnisek napětí. Často docházelo (a bohužel stále dochází) ke zcela zbytečnému používání vojenské síly v nejrůznějších sporech, které přicházejí jeden za druhým. to v konečném důsledku pak zpravidla znamená nemožnost k vyřešení ani jednoho ze vzniklých sporů a někdy dokonce znemožňují případné politické urovnání. Nejvážnější hrozbou se v současném světě jeví národní a nadnárodní terorismus, zaměřený především proti symbolům ekonomické, politické a vojenské moci v euroatlantické oblasti. Teroristické útoky jsou vedeny zákeřně a nečekaně a zasahují společnost na nejcitlivějších místech. Globální terorismus z vojenského i ekonomického hlediska vymazává rozdíly mezi vyspělými, rozvojovými, i vysloveně zaostalými státy. Reakcí na hrozbu současného terorismu se stala rozsáhlá mezinárodní spolupráce, do které se zapojily nejen státy v euroatlantické oblasti. Za dobu své existence se EU stala jedním z nejvýznamnějších ekonomických činitelů. V souvislosti s narůstající globalizací se oblast zájmů EU neustále rozšiřuje, což vytváří potřebu zabezpečit dosaženou ekonomickou moc
33
důvěryhodnou zahraniční a především bezpečnostní politikou, která bude mít ke svému prosazování i odpovídající vojenské síly a prostředky. [2] K prosazování jednotné politiky v oblasti zahraničních věcí a bezpečnosti došlo prostřednictvím tzv. společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Selhání Evropy při potlačování konfliktů na Balkáně v 90. letech minulého století se stalo impulsem pro revizi společné zahraniční a bezpečnostní politiky s cílem zvýšit její efektivitu a charakter.
1 BOJOVÉ SKUPINY (BATTLE GROUPS) EU Důležitým mezníkem pro vybudování evropských ozbrojených sil se stal rok 1998, kdy bylo deklarováno, že k dosažení skutečně efektivní bezpečnostní politiky musí mít EU kapacity pro vedení autonomních operací. Tím byl položen základ pro vytyčení a přijetí „evropského základního cíle” (EHG - European Headline Goal) a na rozhodnutí o vytvoření politickovojenských struktur. Smyslem základního cíle bylo vybudování efektivní vojenské kapacity pro řešení budoucích krizových situací. Půjde o řešení krizových situací v rámci tzv. petersbergských operací, kterými jsou: humanitární a záchranné operace; operace na udržení míru (peacekeeping) a operace s využitím bojových sil v rámci krizového managementu, včetně operací k utváření míru (peacemaking). K dosažení uvedených cílů se členské země EU dohodly vytvořit společné evropské standardy pro síly rychlého nasazení a urychleně vypracovat kolektivní standardy pro oblasti velení a řízení, zpravodajství a strategické přepravy.24 Při jejich utváření sehrály důležitou roli zkušenosti členských zemí NATO. [4] Členské země EU si předsevzaly vybudovat síly, které musí být schopny samostatného působení se všemi nezbytnými složkami, jako jsou velení a řízení, zpravodajství, logistika a další prvky bojové podpory po dobu jednoho roku s dobou nasazení do 60 dnů. Tím byly vytvořeny předpoklady pro schopnost členských států odpovědět rychlou a rozhodnou akcí v úplném spektru operací, určených smlouvou o Evropské unii a Evropskou bezpečnostní strategií. Počátek 21. století přinesl velké změny v charakteru a poslání ozbrojených sil členských států EU a především přinesl zcela nový koncept – koncept Battle Groups EU (BG EU) jako neoddělitelného prvku doktríny pro vedení expedičních operací. I když pojem Battle Group není ve vojenství novinkou – zejména u námořnictva jde o po desetiletí používaný pojem pro síly a prostředky určené k vedení manévrového způsobu boje – lze Battle Group pro vyjádření nového prvku ozbrojených sil EU definovat jako nejmenší soběstačnou vojenskou jednotku, kterou lze nasadit do operačního prostoru k vedení nepřetržité operační činnosti po určitou dobu. [7]
24
European Security Strategy (Council of the EU, 2003).
34
2 SCÉNÁŘE A ÚKOLY BOJOVÝCH SKUPIN (BG) EU Požadavkem EU se stalo mít ve stálé pohotovosti bojovou skupinu (BG EU) s dobou rotace šesti měsíců, přičemž plán rotace je veden na dobu pěti let a je každoročně aktualizován. Od operačního svazku BG EU se očekává, že bude schopen provést rychlou a rozhodnou vojenskou akci ke splnění nejen tzv. „petersberských úkolů“, ale i úkolů stanovených v evropské bezpečnostní strategii. Návodem pro možné úkoly, které mohou být před BG postaveny, jsou základní scénáře pro nasazení sil a prostředků (tabulka 1). [7]
1. 2. 3. 4. 5.
Tabulka 1 - Základní scénáře a úkoly BG EU SCÉNÁŘ MOŽNÝ ÚKOL Preventivní nasazení sil a prostředků, Odvrácení konfliktu. odzbrojovací operace. Oddělení znepřátelených bojujících Vytvoření nárazníkového pásma, zajištění stran silou. klíčových prostorů. Stabilizace, rekonstrukce a vojenská Zajištění klíčových prostorů, monitorování, pomoc. výcvik místních bezpečnostních sil. Evakuační operace v nepřátelském Evakuace nekombatantů. prostředí. Poskytnutí pomoci při vedení Odstraňování následků živelních pohrom, humanitárních operací. zajišťování opatření proti násilí a zvěrstvům.
I přes nebývale rychlou realizaci konceptu BG EU zůstalo ještě stále mnoho nedořešených problémů, jejichž řešení přinesl rozšířený koncept BG EU. Do okamžiku jeho přijetí byl BG postaven téměř výlučně na mechanizovaném prvku pozemních sil. Ukázalo se ale, že při řešení krizových situací je krajně nevýhodné limitování se pouze tímto typem sil, zejména z důvodu potřeby mimořádného úsilí při jejich zasazení.25 Nový koncept BG odstranil rozdíl v rychlosti zasazení lehkých bojových jednotek do 10 dní, a středních (těžkých) bojových a podpůrných jednotek, které bylo nemožné přisunout do prostoru operace v odpovídající časové normě. [7] Tím docházelo k absenci požadované palebné síly a operační pohyblivosti, což jsou aspekty, které zejména v počátku vedení operace bývají rozhodující pro její celkový úspěch. Došlo k vytvoření nového trvalého prvku sestavy BG – operační zálohy v síle praporu, jehož klíčový prvek je tvořen mechanizovanými jednotkami. Dalším opatřením je vyšší zapojení a nové vymezení úkolů pro prvky CIMIC a PSYOPs. [17]
3 ÚKOLY MALÝCH ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ V RÁMCI BG EU Analýzy z dosavadních nasazení sil EU ukázaly, že zpravidla nebude možné použít sestavu BG EU jako jeden operační celek. Roty a čety (zpravidla ale rotní nebo četová úkolová uskupení) budou často zasazeny jako operačně manévrující prvky samostatně, zpravidla v asymetrickém prostředí, v rámci bojových i nebojových operací.
25
Food for thought paper on the preparation of an EU Battle Group (Council of the EU, 2007).
35
Tato úkolová uskupení budou zasazována do prostorů operačních zásahů (obr. 1). Operační úkol budou plnit samostatně, odtrženě od hlavních sil, což bude klást velké nároky jak na mužstvo, tak zejména na velitele. Obsahem taktických činností těchto uskupení jsou principy použití sil a prostředků v asymetrickém prostředí a účinné velení a řízení těchto sil a prostředků. Pro tuto taktiku je podstatné provedení rychlého a překvapivého manévru, často za pomocí prostředků taktické vzdušné přepravy. Tímto způsobem lze zajistit vysokou pohyblivost, rychlé řešení nenadálých krizových situací a dostatečnou převahu nad protivníkem.
Prostor zodpovědnosti BG EU
BG EU
Prostory operačních zásahů operačně manévrujících prvků Obrázek 1 - Prostory operačních zásahů operačně manévrujících prvků Zdroj: Vlastní zdroj
Principy manévrové taktiky v asymetrickém prostředí jsou: pružná změna operační sestavy a flexibilita při vytváření rotních úkolových uskupení; rychlý, utajený a účinný manévr do prostoru operačního zásahu; překvapení; dovedné manévrování zálohami v rozhodujících momentech operačního zásahu; nepřetržité vedení operační činnosti po omezenou dobu; stupňování převahy operačního úsilí ve vybraném místě operačního zásahu až do vyřešení krizové situace; účinné logistické a zdravotnické zabezpečení; rychlé vyvedení z prostoru operačního zásahu.
4 PŘÍPRAVA MALÝCH ÚKOLOVÝCH USKUPENÍ PRO BG EU Při výstavbě CZE/SVK BG EU byla výstavba a příprava tohoto úkolového uskupení rozdělena na čtyři období [10]:
1. období: Analýza a příprava podkladů k vyhlášení závazků s cílem: připravit podmínky k rozjetí procesu plánování a přípravy BG; provést potřebné analýzy scházejících schopností a kapacit; provést předběžné finanční kalkulace; vyspecifikovat a sladit okruhy a obsahy jednání na pracovních setkáních v rámci EU i mimo.
36
POLITICKÉ ROZHODNUTÍ
2006 Organizační nařízení Zajištění Počáteční OHQ Analýza kapacit plánování Scénáře, omezení
Koncepční Identifikace jednotek pro BG
příprava BG
„LEHKÁ VARIANTA“
2007
Uzavírání dohod
Příprava
k zajištění strategické
štábů
Výcvik,
přepravy,
koordinace
spojení, průzkumu a
a tvorba SOP na
VŠC
logistického
mezinárodní
zabezpečení
úrovni
2008
Vydání Plánu přípravy CZE/SVK BG
Intenzivní vVŠC ý csvČVV ik jednotek začleněných CERTIFIKACE 43. vmpr
d o BG
CERTIFIKACE
VŠC s ČVV
2009 CZE/SVK BG EU
COLLECTIVE SHIELD 2009 Aktivační cvičení
POHOTOVOST K NASAZENÍ
Obrázek 2 - Časová osa přípravy a pohotovosti CZE/SVK BG EU Zdroj: Vlastní zdroj
37
2. období: Zajištění strategických schopností s cílem: připravit a podepsat možné smlouvy; dořešit chybějící schopnosti a kapacity; zahájit přípravu a výcvik vybraného velitelského sboru; rozpracovat jednotlivé scénáře nasazení; zkalkulovat potřebné zásoby materiálu na jednotlivé scénáře použití.
3. období: Příprava a výcvik. Toto období bylo charakterizováno: komplexním výcvikem jednotek zařazených do uskupení; inventurou a prověřením všech potřebných smluv a ujednání. 4. období: Národní certifikace CZE BG a certifikace CZE/SVK BG EU certifikace celého bojového uskupení a hlášení pohotovosti. Z hlediska přípravy jednotek je podstatné 3. a 4. období, přičemž je nutné vzít v úvahu, že se nejedná o samostatné etapy v přípravě jednotek pouze v rámci přípravy na zasazení BG EU, ale tato období bezprostředně navazují na standardní „mírový“ výcvik v rámci běžného výcviku.
ZÁVĚR Výrazným rysem výcviku a přípravy jednotek začleněných do BG EU musí být cílevědomost, konkrétnost a maximální přiblížení podmínkám vedení integrované expediční operace. Jednotlivce a jednotky je nutno připravovat a cvičit v souladu s principy a zásadami asymetrické manévrové taktiky. Jak ukázaly zkušenosti z přípravy CZE/SVK BG EU, ke splnění těchto požadavků je nejvhodnější rozdělit přípravu do dvou oblastí – do oblasti plánování a do oblasti bojové způsobilosti. Obě oblasti jsou prověřovány systémem kontroly stavu bojové připravenosti CREVAL (Combat Readlines Evaluation). Pro přípravu rot a čet (rotních a četových úkolových uskupení) je stěžejní oblast bojové způsobilosti. Nejen certifikace CZE/SVK BG EU, ale i zkušenosti z nasazení jednotek AČR v zahraničních misích dokazují, že systém přípravy jednotek pro vedení taktických činností v asymetrickém prostředí může v současnosti vyhovovat. Je ale nezbytné jej průběžně aktualizovat, neboť nereagování na nové poznatky o vedení bojové (i nebojové) činnosti ze strany asymetrického nepřítele by se mohly krutě vymstít.
Literatura [1] Dokumentace k přípravě a provedení VŠC s ČVV CZE/SVK BG EU „COLLECTIVE SHIELD 2009“. Olomouc: Velitelství společných sil, 2008. [2] European Security Strategy. Brussel: Coucil of the EU, 2003. [3] Food for thought paper on the preparation of an EU Battle Group. Brussels: Council of the European Union, 2007. [4] FOUSEK, P., Taktické činnosti jednotek AČR v bojových skupinách EU. [Písemná práce ke státní doktorské zkoušce]. Brno: Univerzita obrany, 2010, 53 s. [5] KRÁSNÝ, A., SOCHA, O., Bojová uskupení AČR ve prospěch Evropské unie. In: Vojenské rozhledy, 3/2007, s. 43-51. 38
[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17]
KRÁSNÝ, A., SOCHA, O., Operační prostředí. In: Vojenské rozhledy, 2/2007, s. 5165. KULÍŠEK, J., Budování a příprava Battle Groups EU. Vojenské rozhledy, 4/2007, s. 30-50. KULÍŠEK, J., Operační prostředí prostoru nasazení BG EU. In: Vojenské rozhledy, 3/2009, s. 19-36. Metodika pro kontrolu bojové připravenosti velitelství a jednotek Společných sil podle programu CREVAL. Olomouc: Velitelství společných sil, 2006. Organizační nařízení NGŠ AČR k výstavbě a přípravě CZE/SVK bojového uskupení EU. Praha: SRDS-OS MO, 2006. Plán přípravy CZE/SVK BG EU. Olomouc: Velitelství společných sil, 2008. Scénáře použití ozbrojených sil ČR. Praha: MO ČR, 2005. Taktika spojeneckých mírových operací. [Pub-100-30-01] Vyškov. ŘeVD, 2007. Treaty on European Union. Maastricht, 1992. Vojenský výkladový slovník vybraných operačních pojmů. Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2005. VOLNER, Š., Asymetrické války. Vojenské rozhledy, 3/2007, s. 15-26. ZŮNA, J., Zkušenosti jednotek taktického stupně ze soudobých operací v Íráku a Afghánistánu. [Informační analýza] Vyškov. ŘeVD, 2007.
39
SOUČASNÉ POZNATKY Z PROCESU TARGETINGU NA TAKTICKÉM STUPNI CURRENT KNOWLEDGE OF THE TARGETING PROCESS AT TACTICAL LEVEL Roman Hegyi Abstrakt: Aktivní zapojení vyčleněných příslušníků štábu včetně prvků bojové podpory a bojového zabezpečení do procesu targetingu je jedním z důležitých aspektů pro zajištění maximálního efektu s minimálním použitím sil a prostředků v prostoru odpovědnosti (operace). Jednotlivé funkce procesu targetingu se prolínají s plánovacím a rozhodovacím procesem. Výsledné produkty procesu targetingu napomáhají veliteli v jeho rozhodování. Je nutné znát jednotlivé kroky plánovacího a rozhodovacího procesu, pochopit význam a účel procesu targetingu, zejména jeho funkce v rámci plánování a následně řízení operací. Klíčová slova: Targeting, Pracovní skupina targetingu (TWG), Zvlášť důležité cíle (HPT) Abstract: Active involvement of dedicated staff members, including elements of combat support and combat service in the targeting process is one of the important aspects to ensure maximum effect with minimal use of forces and resources in the area of responsibility (operations). Individual functions targeting process are intertwined with the planning and decision-making process. The resulting products of targeting process help the commander in his decisions. It is necessary to know the steps of planning and decision-making process, understand the importance and the purpose of the targeting process, especially its function in the planning and subsequent leading of the operations. Key words: Targeting, Targeting Working Group (TWG), High Payoff Target (HPT)
ÚVOD Cyklus targetingu poskytuje iterativní (opakující se), logickou metodiku pro vývoj, plánování, realizaci a hodnocení účinnosti nasazení zbraňových systémů. Využití targetingu podle STANAG 2285 (Targeting pozemních sil) je prospěšný v celém rozsahu operací, od operací vysoké intenzity až po nízkou intenzitu a v rozsahu od letálních až po neletální účinky. Doktrína targetingu pozemních sil vznikla kombinací existujících metodologií armád Holandska, Velké Británie a USA za účelem podpory pozemních operací NATO napříč spektrem konfliktu. [1] Koncept targetingu byl ve značné míře použit během druhé světové války. V rámci plánování se do popředí dostávala analýza vlastních sil. S koncem války, byl kladen důraz na zpravodajský sběr informací a zpracování analýz pravděpodobné činnosti protivníka. Targeting na úrovni společných sil se stal sekundární v strategickém plánování. 40
V průběhu korejské války, americká armáda byla přinucena vyvinout metodologii targetingu pro pohyblivé cíle. Zde se jasně prokázalo, že musí být jednoznačná součinnost mezi sběrem zpravodajských informací a operačním plánováním a řízením. [2] Proces prochází i nadále vývojem a v současné době je prováděn také na taktickém stupni. Targeting pozemních sil je zaměřen na pozemní operace na stupni brigáda (na bázi brigádního úkolového uskupení) a vyšší. Je nutné brát v úvahu skutečnost, že činnost prováděná na taktickém stupni může mít dopady na operačním a strategickém stupni. Targetingu se mohou účastnit i jiné nevojenské, vládní a nevládní organizace. Targeting podporuje jednotu úsilí tím, že: jsou dodrženy pokyny, cíle a záměr velitele úkolového uskupení; je zaměřen na těžiště (CoG) protivníkových aktivit a rozhodujících bodů (DP); koordinuje, synchronizuje a integruje jednotlivé činnosti; elimininuje duplikaci úsilí; neustále vyhodnocuje výsledky působení z provedených operací; plně integruje všechny dostupné možnosti; snižuje riziko vedlejších škod (CD).
1 TARGETING A PLÁNOVACÍ A ROZHODOVACÍ PROCES Plánovací a rozhodovací proces (MDMP) je určen k vytvoření synchronizaci činností jednotek v operaci, jejich zabezpečení a doplňování. Plánovací a rozhodovací proces s procesem targetingu se navzájem prolínají a doplňují. Za proces targetingu na každém stupni velení odpovídá velitel úkolového uskupení. Proto je důležité, aby vydal pokyny pro plánování k zpracování cílů a stanovení jejich priorit. Velitel může delegovat pravomoc řízení targetingu na příslušníka štábu s odpovídajícími zkušenostmi. Pro koordinaci, časové sladění a realizaci procesu targetingu se vytváří pracovní skupinu targetingu (Targeting Working Group – TWG). Z odborného hlediska druhů vojsk, tento proces je využíván k plánování a synchronizaci palebné podpory. Je nápomocen prvkům bojové podpory k zabezpečení činnosti vojsk vzhledem k mobilitě a její opatření vůči ní, k ochraně vzdušného prostoru a také k ochraně proti ZHN, průmyslovým, toxickým nebo škodlivým látkám. Nesmíme zapomínat také na neletální působení jako je elektronický boj, CIMIC/PSYOPS, zpravodajské zabezpečení. K tomu abychom mohli implementovat funkce targetingu do plánovacího a rozhodovacího procesu musíme pochopit co je targeting a jeho účel. Můžeme ho dále charakterizovat jako proces, který zahrnuje koordinaci činností spojených: se zjištěním, sledováním a výběrem cíle; s určením jeho důležitosti a stanovením požadovaného účinku; s analýzou vlastních schopností; s určením sil a prostředků k letálnímu a neletálnímu působení na cíl pro dosažení požadovaného účinku; s vyhodnocením působení na cíl a efektivnost účinků.
41
Obrázek 1 - Jednotlivé funkce targetingu v plánovacím a rozhodovacím procesu Zdroj: Vlastní zdroj
V AČR jsou v současné době dvě mechanizované brigády, které jsou základním pilířem pro tvorbu úkolových uskupení. Pro zajištění efektivního systému velení a řízení jsou na jejich úrovni zpracovány Standardní Operační Postupy (SOP) mechanizovaných brigád. V těchto dokumentech je popsán proces targetingu, ale neodpovídá, jakým způsobem se prolíná plánovací a rozhodovací proces s jednotlivými funkcemi targetingu pozemních sil, jaké sílya prostředky jsou nutné pro vytvoření synergického efektu pro splnění úkolů velitele a záměru nadřízeného, tak aby zapadal do celkového konceptu operace a byl sladěn s bojovým rytmem úkolového uskupení. Proces targetingu je plánován štábem BÚU, ale je řízen na těch nejnižších stupních. Tyto jednotky poskytují důležité podklady pro plánování, pozorovánía hodnocení. Zejména ve fázi hodnocení pak umožňuje pracovní skupině targetingu reagovat na vzniklé situace a poskytnout podporu veliteli v jeho rozhodování. Ne méně významnéje zvážení vedlejších škod nebo dodatečných účinků při působení na cíle. Účinky se mohou rozšířit a vytvořit neúmyslné důsledky, obvykle ve formě škod nesouvisejících s vojenským cílem. Plánováním se musí zvážit riziko neúmyslných důsledků podle běžného postupu s ohledem na zákony ozbrojeného konfliktu (LOAC) a pravidla pro vedení boje (ROE).
2 PRACOVNÍ SKUPINA TARGETINGU A PORADY Složení skupiny závisí na plnění úkolů a požadavků v operaci. Klíčovými členy skupiny jsou zpravidla zástupci zpravodajského, plánovacího, operačního oddělení (včetně zástupců druhů vojsk) a skupin štábu úkolového uskupení. Tato skupina se na úrovni velení BÚU vytváří ad hoc při zahájení plánování. Pracovní skupinu targetingu je nutné vytvořit účelně a koordinovat ji po celou dobu operace (úkolu). V podmínkách AČR je při tvorbě složení skupiny nutné uvažovat v mezích daných organizační strukturou, personálním obsazením prvků míst velení a zabezpečením směnnosti v úkolovém uskupení. Důstojníci štábu musí být multidisciplinárně vzdělaný a znát plánovací a rozhodovací proces na jednotlivých stupních velení, musí být schopni zpracovávat vstupní informace tak, aby je mohli přenést ve formě 42
příspěvků do plánu velitele, jeho rozkazů a nařízení. Jedině tak budou schopni pochopit proces targetingu. Porada pracovní skupiny se řídí dle pokynů NŠ nebo důstojníka pověřeného řízením targetingu a je rozhodující událost k usnadnění a integraci procesu targetingu v rámci plánovacího a rozhodovacího procesu. Účelem porady je přes funkce Targetingu synchronizovat bojovou sílu jednotek a prostředků. Provádí se verifikace a aktualizace zvlášť důležitých cílů (HPTs). Přidělení prostředků pro letální a neletální působení na určené cíle a úkoly prostředkům ke sledování a hodnocení účinků v cíli. Jako účastníci pracovní porady se mohou vyčlenit i jiní funkcionáři štábu v závislosti na druhu operace nebo úkolu. Klíčem úspěšného řízení porady je připravenost každého z účastníků diskutovat o vhodných prostředcích a jejich schopnostech, které jsou k dispozici. Pracovní jednání skupiny targetingu je zpravidla realizováno ve dvou rovinách. První je na základě rutinní práce štábu, kdy jednání probíhají pravidelně, a mezi jednotlivými jednáními se nic významného nestane a vývoj operace jde podle předem stanoveného plánu. Na tomto základě, pokud to vyžaduje situace, se vydává předběžné nařízení (FRAGO) s upřesněním činnosti. Pracovní skupina targetingu zhodnotí situaci za 24 hodin a aktualizuje cíle na dalších 24-48-72 hodin. Problémem současných operací je, že neustále dochází ke změnám událostí, které je třeba při plnění úkolů zohlednit. Druhá rovina se vyznačuje nepřetržitým hodnocením situace v prostoru odpovědnosti, která má za následek neustálou soustředěnost a připravenost příslušníků štábů ÚU při provádění analýz a zhodnocení informací z prostoru operace. V tomto případě příslušníci skupiny targetingu pružně reagují na vzniklé situace a veliteli doporučují relevantní řešení. Zpravidla řeší časově limitované cíle nebo krizové situace pro podporu plánu velitele
ZÁVĚR Proces targetingu je z hlediska vědeckého skoumání multidiciplinární proces zabezpečující kladné vyřešení stanovených úkolů při procesu plánování operací na kterém se podílí příslušníci štábu ÚU. Informací a materiálů k provedení analýz a skoumání ze zahraničních zdrojů je mnoho. Proces se neustále vylepšuje na základě zkušeností z operací a je snaha o jeho automatizaci. V současné době se vše odvíjí od finančního a zdrojového rámce, který vlivem úsporných opatření v alianci má dopad na jednotlivé struktury velení a řízení. I přes tato omezení lze konstatovat, že proces targetingu se zdokonaluje. Synchronizace palebné podpory aliančních jednotek v současné době je zabezpečena koordinovaným úsilím všech složek. Je detailně plánovaná a vychází z podkladů procesu targetingu tak aby bylo dosaženo maximálně účinného efektu a úsilí směřovalo ke splnění záměru a cílů velitele v operaci. Targeting na jednotlivých stupních velení (BÚU, Velitelství pozemních sil) je rozpracován okrajově. Při vytváření úkolových uskupení se o procesu targetingu mluví, ale není realizován, včetně řízení pracovní skupiny targetingu.
43
Problematika targetingu se v AČR řeší. Na základě přijaté dohody STANAG 2285 (Targeting pozemních sil) je prováděna implementace do vnitřních předpisů. Velitelé jednotlivých stupnů velení o procesu targetingu vědí, ale při plánování operací se jím neřídí a to z několika důvodů: proces targetingu je chápan jako duplicita plánovacího a rozhodovacího procesu; proces targetingu je často chápán jako součást plánování palebné podpory; v podvědomí velitelů je to záležitost pouze důstojníků dělostřelectva nebo skupiny palebné podpory. Nejednotnost pojmového aparátu a nejednotnost metodik pracovních postupů plánovacího a rozhodovacího procesu k targetingu nás nutí k zamyšlení. Vypracujeme si vlastní „Technologie případně program“ pro podporu rozhodnutí velitele úkolového uskupení? Zpracování projektu pro vytvoření SW pro sběr a analýzu všech prostředků a senzorů „ISR“, zejména na taktické úrovni? Nebo tuto technologii převezmeme od aliančních armád z důvodu kompatibility v rámci společných operací? Jsou vypracované a prověřené metodiky činnosti pracovní skupiny targetingu? Jestli ano, proč se nepoužívají? Dalším nedostatkem, který se vyskytuje v podmínkách AČR je částečne nedokonalý nebo smyšlený překlad (výklad) zahraničních publikací vzhledem k procesu targetingu. Neznalost tématiky procesu targetingu, nebo nezájem o jeho aplikaci způsobuje zkreslené pohledy na význam tohoto procesu.
Literatura [1] STANAG 2285 Land Targeting, AJP – 3.9.2 LAND TARGETING, Brusseles: NSA, May 2006, 38 s. [2] SMITH, D., 1994. Doctrinal Issues in Joint Targeting. Military Intelligence, October – December, p. 37-39.
44
CRISIS RESPONSE OPERATIONS OF THE AFRICAN UNION Marta Osypowicz, Irmina Denysiuk, Abstract The African Union (AU) with the status of international organization does not only forme the security of the African continent but also directs its activities on providing international security. Appreciating such values as peace, security and democratic order, UA creates its own security system multifaceted and multidimensional, including social, political, ecological, military securities, cares about human rights and prosperity. It takes action both military and non-military from creating political - strategic programs to conflict prevention and participation in peace support operations or counterterrorism activities. Key words: crisis response operation, African Union
1 THE NATURE, MISSION AND DOMAIN OF THE AFRICAN UNION The African Union (AU) is an international organization of political, military and economic character. It is composed of all African countries except Morocco. This organization started its activities 9 July 2002 in Durban (South Africa). It was created from the transformation of the Organization of African Unity (OAU)26, which did not comply with its objectives. The legal basis of the organization is the Constitutional Act of the African Unionn. The Act is a specific constitution of African countries, which formulated the basic objectives and principles of the organization. By the Constitutional Act the African Union was established to implement the following objectives: 1. achieve greater unity and solidarity between the African countries and the peoples of Africa; 2. defend the territorial integrity and independence of its Member States; 3. accelerate the political and socio-economic integration of the continent; 4. encourage international cooperation, taking due account of the Charter of the United Nations and the Universal Declaration of Human Rights; 5. promote peace, security, and stability on the continent; 6. promote democratic principles and institutions and good governance; 7. promote sustainable development at the economic, social and cultural levels,; 8. promote co-operation in all fields of human activity to raise the living standards of African peoples; 9. the promotion of good health on the continent. Principles of the AU are contained in Article 4 Constitutive Act, of which the most important are non - interference in the internal affairs of any country - member AU, rright of the AU 26
Organization of African Unity was founded in 1963. For its task was primarily: ensuring the unity and solidarity of African countries, (...) a better life for the people of Africa or the respect for the Universal Declaration of Human Rights. In fact, the main goal was to protect the African leaders; the continent's real problems were not taken. A. JUSZCZAK, Wojskowy wymiar Unii Afrykańskiej, „Kwartalnik Bellona”, No 3/2010 (662), p. 10.
45
to intervene in a Member State if it is suspected that the state has committed war crimes, genocide and crimes against humanity. The recommendations of the peaceful coexistence of states, the right to live in peace and respect for the rule of law are extremely important factors to safety. It should be noted that the security of each African country is closely related to the security of other countries and African continent as a whole27. The security is also associated with the risks, which are essential to functioning and play a significant role in international security environment: a common internal threats, including: interstate conflicts and tensions, internal conflicts and tensions, fragile post-conflict situations, serious humanitarian situation (...); a common external threats, which include: external aggression, international conflicts and crises that affect the African regional security, international terrorism, the negative impact of globalization, the proliferation of weapons of mass destruction, cross-border crime, storage of chemical and nuclear waste28. It should be mentioned that the classification of risk emphasizes the unity and solidarity of the countries against "common" threats.
2 AFRICAN UNION AND PEACE
ORGANS
RESPONSIBLE
FOR
SAFETY
African Union to respond and prevent emergencies and crises has organs responsible for taking decisions. These are: the Assembly, the Executive Council, the Peace and Security Department - PSD, the Peace and Security Council - PSC. The Assembly consists of Heads of State and Government or their representatives. In the security sphere The Assembly makes directives how to prevent conflicts, wars and other emergencies and how to make and keep peace and security on the African continent. The Executive Council coordinates the activities of the AU through the execute of political decisions which are of common interest to Member States. In terms of both military and civilian crisis management, the Executive Council is engaged in humanitarian aid and responsible for to any emergencies and crises. In the jurisdiction of the Executive Council is also a possibility of appointment The Specialized Technical Committees. The Peace and Security Department (PSD) is subject to the Commission. The PSD is set up to provide support for peace, security and stability on the continent. Now the activities of the PSD are focused on: 1. implementation of the Common African Defense and Security Policy – CADSP; 2. providing peace and security across the African continent; 3. support structural programs of conflict prevention including special programs on the African border (AUBP- African Union Border Program); 27 28
Ibid. p. 8. Ibid. p. 9.
46
4.
5.
implementing the political program of the African Union for Reconstruction and Development in post-conflict (PCRD - Post Conflict Reconstruction and Development); Coordination, harmonization and promotion of peace by supporting and cooperating with the United Nations (UN) and other international organizations.29.
Picture 1 - African Union organs responsible for crisis response Source: made by the author. PSD has been divided into four sections, adequate for the type of tasks. The first section is called Crisis Management Division (CMD-Crisis Management Division). CMD actions include the operationalization of some aspects of the African peace and security. The CMD manages and directs the Continental Early Warning System (CEWS-Continental Early Warning System), signs contracts and agreements with countries that want to actively participate in crisis response operations (MOU-Memorandum of Understanding). Peace Support Operations Division manages a comprehensive peace support operations conducted by the AU. It implements decisions about the use of African Standby Forces (ASF) at the operational level. The Defence and Security Division (DSD) are responsible for providing security at the strategic level. These are long-term plans covering the aspects such as arms control and disarmament, the fight against terrorism, security sector reform (SSR-Security Sector Reform). Secretariat of the Peace and Security Council primarily provides administrative support to the PSC. It is an element that establishes contacts and cooperation with other organizations and institutions.
29
African Union homepage [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Avaible at http://au.int/en/dp/ps/psd.
47
Picture 2 - Divisions of the Peace and Security Department Source: made by the author. The Peace and Security Council (PSC) consists of representatives of 15 Member States representing the five regions of the AU. In Article 3 of the Protocol to establish There are formulated PSC`s objectives in article 3 of The Protocol Relating to the Establishment of the Peace and Security Council of the African Union: 1. promote peace, security and stability in Africa, in order to guarantee the protection and preservation of life and property, the well-being of the African people and their environment, as well as the creation of conditions conducive to sustainable development; 2. anticipate and prevent conflicts; 3. promote and implement peace-building and post-conflict reconstruction activities to consolidate peace and prevent the resurgence of violence; 4. co-ordinate and harmonize continental efforts in the prevention and combating of international terrorism in all its aspects; 5. promote and encourage democratic practices, good governance and the rule of law, protect human rights and respect for the international humanitarian law30. The Peace and Security Council should benefit from the support CEWS, ASF and Military Staff Committee to achieve these objectives. According to the AU Assembly, African Standby Force (ASF) can be used to intervene in the Member States of the AU, in the case of genocide, war crimes and crimes against humanity and are to provide peace and security. In order to fight these risks ASF will conduct observation and monitoring missions and peace support operations (Conflict Prevention, Peacemaking, Peacekeeping, Peace enforcement, Peacebuilding and Humanitarian Aid). The composition of these forces should be composed of civilian and military forces, stationing on the home - territory. That has been assumed 300 - 500 military observers, at least 240 police officers and civilian experts. Each region will have one brigade of infantry. 30
Art. 3, Protocol Relating to the Establishment of the Peace and Security Council of the African Union, Adopted by the 1st Ordinary Session of the Assembly of the African Union, Durban, 9 July 2002.
48
According to expert assessment, the African Standby Force should 15 to 20 thousand people31.
have from
The Military Staff Committee is a consultative body of the Peace and Security Council32. The Military Staff Committee consists of representatives (senior officers) of the Member States of the Peace and Security Council. The main task of the Military Staff Committee is to consult decisions and actions with the regions.
3 THE PEACE SUPPORT OPERATIONS DOCTRINE OF AFRICAN UNION This Doctrine was adopted In November 2006 by the member states of the African Union. It consists of eight chapters, about: creation of conditions of the African Union (Chapter 1); the main concepts and developments in crisis response operations AU (Chapter 2); the principles of the planning process (Chapter 3); the African Standby Force – their mission and task (Chapter 4 and 5); technology used during AU operations (Chapter 6); planning process of the multinational operations (Chapter 7); and the legal basic of the crisis response operations of the AU (Chapter 8). The crisis response operations of the African Union belong to the group of multinational operations, involving more than one state. These operations can be conducted on the entire African continent to ensure the security and peace by: ensuring that the human and civil rights are obeyed and reducing the consequents of existing conflicts. According to the Doctrine, in the PSO can take part an international, non-governmental, regional organizations, international and national government other agencies, governments of another country and neighboring governments and armed groups. According to The Doctrine the African Union can organize the following types of operations: conflict prevention – are conducted based on Chapter VI of the United Nations Charter. During this operation can be use different preventive measures: diplomatic, military fact-fanding missions, consultations, monitoring, alerting and using a armed forces, but can always use different various activities, such as: early warning, monitoring (supervision), training, reform of security sector and embargoes; peacemaking – includes diplomatic activities conducted before the conflict (e.g. supervision or monitoring of sanctions) or during (the final goal is: establishment of a ceasefire or peaceful solution of conflict). This operations are organized and carried out by non-military institutions with the possible support on ASF (indirect [e.g. providing support for employees] or direct [active involvement of army]); peace enforcement (PE) – are taken based on Chapter VII of the United Nations Charter. This actions have a compulsory character and their conduct doesn’t require 31
JUSZCZAK, A., op. Cit., p. 15. Article 4.5, Policy Framework for the Establishment of the African Standby Force and The Military Staff Committee (Part I), Document adopted by the Third Meeting of African Chiefs of Defense Staff, Addis Ababa, 5-16 May 2003. 32
49
a agree from all parties of conflict. Are carried out to restore or maintain peace or to enforce the terms of the signed agreement;
PEACE SUPPORT OPERATION
CONFLICT PREVENTION
PEACEMAKI NG
PEACE ENFORCEME NT
PEACEKEEPI NG
PEACEBUILD ING
HUMANITARI AN OPERATION
Picture 3 - The division of the crisis response operations of the African Union Source: Own source
peacekeepieng– are conducted to monitor the peace and stability in country a land of conflict and to improve the living conditions of communities. According to The Doctrine, the area of operations shouldn’t be restricted only to land. It can be also conducted at sea and in air. This means that in it can take part all armed forces: Navy, Air Force and Land Army; peacebuilding – in such operations, according to The Doctrine, tasks of a military component is limited to ensure order in area after conflict, to train and reform a security sector and to protect a civilian component. Civilian component carries out tasks to ensure state economic development and to improve living conditions to community; humanitarian operations – aim to improve living conditions. It can be conducted as separate operations or as part of another crisis response operations. According to The Doctrine, the most important role is played by a civilian component. The military component should only protect an institution from civil component.
The African Union can carry out a crisis response operations under the following scenarios: 1. scenario 1: African Union/Regional Brigade Military Advice to a Political Mission (Deploy within 30 days); 2. scenario 2: African Union/Regional Brigade Observer Mission Co-Deployed with a United Nations Mission (Deploy within 30 days); 3. scenario 3: Provision of Stand-Alone African Union or Regional Observer Missions (Deploy within 30 days); 4. scenario 4: Deployment of an African Union or Regional Peacekeeping Force for UN Charter, Chapter VI and Preventative Deployment Missions as well as Peace Building Missions (Deploy within 30 days); 5. scenario 5: African Union Peacekeeping Force for Complex and Multidimensional Peacekeeping missions, including those involved in Low Level Operations. ASF
50
6.
completed deployment required within 90 days from an AU mandate resolution, with the military component being able to deploy in 30 days; scenario 6: African Union Intervention, that is, in genocide situations where the international community does not act promptly (Deploy within 14 days)33.
The planning process of crisis response operations of the African Union A huge role in organizing and conduct planning process of crisis response operations fulfills the AU Peace and Security Council (AU PSC) and/or the United Nations Security Council 34 (UNSC). The mandate issued by these institutions defines the strategic (end) goal of the operation which is to ensure the security of citizens and peace in the country. Fundamental to the success of the PSO is the close involvement of Regional Organisations/Regions with the support of the Training Centres of Excellence. Their role is to provide a multi-dimensional capability consisting of military, police, civil administration and any other necessary PSO components, with its Headquarters, trained and equipped to common standards and operating in line with common doctrine and standard operating procedures (SOPs) of the UN35. The planning process, according to The Peace Support Operations Doctrine of the African Union, takes place at different levels: the strategic level is represented by the AU Commission / Peace and Security Department; the operational level by the Special Representative of the Chairperson of the Commision / the Head of Mission; the tactical level by those elements of the mission deployed in the mission area. It is divided to four stages: 1. direction – define the strategic (end) goal by the political level. It has a uniform (unchanging) character to end of the operation; 2. development of the plan – Invariably the development of the plan will involve a number of different stages starting with an initial draft which is likely to precede any mandate given by the PSC, through a technical assessment to the mission area and various updated drafts that are developed as more information becomes available and the mandate is confirmed. As the likelihood of a PSO increases the PSD will direct the PSOD to take the lead for planning. Bearing in mind that mission personnel may, or may not have been appointed at any stage of this process, PSOD is likely to retain the lead for planning until such time as there is a viable mission headquarters to assume its responsibilities. Close coordination with all actors, both internal to the AU and external including international organisations, donors, IFIs, etc is essential throughout the development of the plan.36; 3. transition to the mission – when the tactical level is ready to take responsibility for conducting of operations; 33
The Peace Support Operations (PSO) Doctrine of the African Union, Addia Ababa, Ethiopia, November 2006. Art. 6, Chapter 5. 34 In order to conduct a crisis response operations according to Chapter VIII of the Charter of the United Nations the African Union should also get a mandate from the UNSC – note from the author. 35 The Peace Support Operations (PSO) Doctrine, op. cit. Art. 9, Chapter 2, 36 Ibid., Art. 25b, Chapter 7.
51
4.
implementation – the plan is implemented. This plan can be change during an action, however these changes should be compatible with the strategic (end) goal of operations. The implementation phase ends with the end goal of the operation.
The conduct of the operations, according to the Doctrine, consists of five steps: 1. preparation - The preparation phase covers all activities prior to departure, including warning, reconnaissance, planning, liaison, assembly, administration and training. The preparation phase of PSO is a national responsibility, giving guidance on the standards of training, equipment and personnel strengths to be achieved; 2. deployment - the deployment phase starts with the departure of the national contingents and other elements of a PSO from their home bases and ends with their arrival in the mission area; 3. operations - the operational phase begins with the arrival of the elements of the PSO in the mission area and covers their reception, move to base camps, preparatory measures, their tactical deployment forward into their respective areas of operations, and the subsequent conduct of operations; 4. redeployment - any redeployment phase starts with a cessation or handing over of perational tasks. The nature of any redeployment may vary from emergency extraction to planned withdrawal and routine rotation. When appropriate, redeployment will cover the transfer of operational and administrative activities to relieving elements, international relief agencies or civilian authorities. Postoperational activities will embrace all after action activity, including post-operational reports; the submission of lessons learned information and national administration37; 5. transfer of Responsibility – consists on transfer the obligation and the responsibility for the tasks performed to other military units or civilian organizations.
4 THE PRACTICAL DIMENSION OF THE AFRICAN UNION'S CRISIS RESPONSE The African Union has the experience of participating in several operations. African Mission in Burundi (AMIB) – April 2003 – May 2004; was the first mission of this organization. Its objectives included: overseeing the implementation of the ceasefire agreements, support to the initiative of disarm and demobilize combatants and their counseling on reintegration, aim to ensure suitable conditions to begin a UN peacekeeping operations, support of political and economic stability in Burundi. The force consisted of military and civilian component. Military component considered with South Africa, Ethiopia and Mozambique forces (total 3128 soldiers). In addition, observers from Burkina Faso, Gabon, Miali, Togo and Tunisia participated in these operations. South Africa played a special role in this mission. Thanks to this country this operation was initiated and executed under the flag of the African Union38. African Mission in Burundi – January 2007 – December 2009. Its objectives included to support the implementation of the peace agreement between the Government of Burund and the Forces National de Liberation (FNL), which had not been participant in the precious 37 38
Ibid., Art. 67 – 70, Chapter 3. JUSZCZAK, A., op. cit., p. 14.
52
arrangements. African Union Special Task Force in Burundi was a battalion of South Africa, which since December 31 of 2006 had been included in UN peacekeeping force in this country. After the mandate of the UN operation expiry battalion acted as the AU forces. The operation supported the disarmament, demobilization and reintegration of more than 21 000 FNL fighters.39 The African Union Mission in Somalia (AMISOM) – since March 2007, replaced the Ethiopian forces who resided there to the request of Transitional Federal Governmenr (TFG). Its objectives are to support the government’s efforts to stabilize the country, dialogue and reconciliantion, creating favorable conditions for the humanitarian assistance delivery and long-term stabilization, reconstruction and development of Somalia. In mandate of operation provided the military component in the strength eight thousand soldiers and civilian elements. Ready for the separation of military forces declared: Uganda, Burundi, Nigeria, Ghana. This operation was conducted with the international support (United States of Americaw, Great Britian, Kenya, Italy, Sweden, China, European union and the League of Arab Country). The African Union Mission for Support to the Elections in the Comoros (AMISEC) – March – June 2006. The objective of this operations was to assist in monitoring a course of the presidential election. It included of civil – military contingent, which had 462 persons. South Africa was the leading state. In this mission also involved: Egypt, Democratic Republic of the Congo, Mozambique, Nigeria, Rwanda, Madagascar and Mauritius. The African Union Electoral and Security Assistance Mission to the Comoros (MAES) – march – october 2008. The objective of this African Union operation was to restore the legitimate authority of one the islands – Anjouan. It began to enter a Tanzania and Sudan military contingent. Overall, including with the subunits of the Comoros the forces consisted of over 1500 soldiers. After the MAES invasion has received a new mandate, by which objectives was collect weapons on Anjouan, assistance in organization and in the next election and the establishment of new international security forces, support to improve the anagement and the Comoros constitutional amendment.
Literature [1] Constitutive Act of the African Union, adopted by the thirty-sixth ordinary session of the Assembly of Heads of State and Government, 11 July 2000 - Lome, Togo. [2] Draft Policy Framework for Post – Conflict Reconstruction and Development (PCRD), African Union, Addis Ababa, www.africaunion.org/.../Framework_PCRD.pdf. [3] Peace Support Operations Doctrine of the African Union, Headquarters of the African Union, Addis Ababa, Ethiopia. [4] Protocol Relating to the Establishment of the Peace and Security Council of the African Union, Adopted by the 1st Ordinary Session of the Assembly of the African Union, Durban, 9 July 2002. [5] Policy Framework for the Establishment of the African Standby Force and The Military Staff Committee (Part I), Document adopted by the Third Meeting of African Chiefs of Defense Staff, Addis Ababa, 5-16 May 2003. 39
Ibid., p. 15.
53
[6] [7] [8] [9]
JUSZCZAK A., Wojskowy wymiar Unii Afrykańskiej, „Kwartalnik Bellona”, No 3/2010 (662). ISSN: 1897-7065. KOIVULA T., KAUPPINEN H., Promoting peace and security in Africa: Is the European Union Up to the Challenge?, Helsinki 2006. ISSN: 1455-2108. SCHOFIELD C. H., Global Boundaries. World Boundaries, vol. 1, Routledge, London and New York 1994. ISBN: 0-415-08838-0. African Union homepage, [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Avaible at http://au.int/en/dp/ps/psd.
54
KEY ASPECTS OF JOINT CBRN DEFENCE COE DEVELOPMENT AS A TOOL IN RESPONSE TO NATO IN AREA OF CBRN THREATS KLÍČOVÉ ASPEKTY VÝSTAVBY JOINT CBRN DEFENCE COE JAKO NÁSTROJE NATO NA REAKCI V OBLASTI CBRN HROZEB Břetislav Štěpánek, Pavel Otřísal Abstract Quickly and negatively changing nature of security environment in the world after the collapse of bipolarity created the need for rapid adaptation of NATO's new global security threats. at the Prague summit of NATO member states was decided to create a technologically advanced and flexible NATO's reaction forces. Following the conclusions of the Prague Summit, there was approved the new NATO Command Structure. It was also decided that the new command structure will be supported by a number of national or multinational funded centres. Based on a thorough consideration of all infrastructure aspects such as dislocation of this element in the territory of the Czech Republic it was decided to establish a NATO centre for protection against Weapons of Mass Destruction in the garrison of Vyškov. Key words: Joint CBRN Defence COE, NATO summit, Centre of Excellence, financing, CBRN Defence Abstrakt Rychle a negativně se měnící povaha bezpečnostního prostředí ve světě po rozpadu bipolarity vyvolaly potřebu urychlené adaptace NATO na nové globální, bezpečnostní hrozby. V rámci Pražského summitu členských států NATO bylo mimo jiné rozhodnuto o vytvoření technologicky vyspělých a flexibilních NATO reakčních sil, schopných zasáhnout kdekoliv to bude nutné. V návaznosti na závěry Pražského summitu byla schválena nová velitelská struktura NATO. Rovněž bylo rozhodnuto, že tato nová velitelská struktura bude podporována řadou národně či mnohonárodně financovaných center. Na základě důkladného posouzení všech aspektů infrastruktury pro dislokaci takovéhoto prvku na teritoriu ČR bylo rozhodnuto o zřízení Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení NATO v posádce Vyškov. Klíčová slova: COPZHN, summit NATO, Centre of Excellence, financování, ochrana proti ZHN
INTRODUCTION Quickly and negatively changing nature of security environment in the world after the collapse of bipolarity created the need for rapid adaptation of NATO's new global security threats. Although NATO's Strategic Concept in 1999 and decisions taken at the Prague Summit in November 2002 reaffirmed the validity of NATO's original mission - collective defence, 55
but it also laid the conceptual framework of the NATO response to these new security challenges in capacity building application for a much wider spectrum of future NATO operations. At the Prague summit of NATO member states was also decided to create a technologically advanced and flexible NATO's reaction forces, capable to intervene wherever necessary, the need for restructuring the Command Structure of NATO, and taking the initiative to develop the Alliance's defence capabilities including the implementation of five specific obligations to protect against weapons of mass destruction (hereinafter referred to CBRN Defence). It was also determined that one of the effective forms to fulfil this initiative is to specialize in certain defence capabilities, which is based on shared responsibility, cost and security risks. Each member country is primarily focused on the development and construction of certain powers and abilities beyond their own needs, with the potential insufficient ability to be balanced within the frame of common alliance projects or on a bilateral and multilateral basis. The Czech Republic, after a careful consideration of all options, decided to make a commitment to the ACR with specialization in problems of CBRN Defence and for an active contribution to the implementation of five specific commitments in the area of CBRN Defence. This decision contributed significantly prior experience gained from the operation of chemical units ACR troops in coalition operations „Desert Shield” and „Desert Storm” in 1990-1991 in the Persian Gulf and in particular the construction of the ninth chemical protection company, which was the very first unit of ACR earmarked for operations in NATO forces immediate response.
1 NATO COMMAND STRUCTURE Following the conclusions of the Prague Summit, there was at the regular meeting of the Defence Planning Committee of NATO and the Nuclear Planning Group in Brussels on the 12th June 2003 which approved at the ministerial level, the new NATO Command Structure. It was determined that this new, optimized command structure will both provide massive skills in planning and conducting operations to increase gradually modernize and enhance the interoperability of NATO forces. It was also decided that the new command structure will be supported by a number of national or multinational funded and sponsored centres but which are not an integral part of the NATO Command Structure. Construction of these centres, however, makes possible to increase the level of training, to enhance interoperability of NATO need to create new concepts, doctrine and standards, and they will be checked with experiment. Decisions made towards the restructuring of the NATO Command Structure, were further developed in Directives by the NATO Military Committee of 28th May 2004. In the ongoing debate on the form of restructuring the Command Structure of NATO, the Czech Republic decided to use his experience in the area of CBRN Defence and to offer creating so-called „NATO Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence“, (hereinafter referred to NATO Joint CBRN Defence COE). Apart from the very practical reasons, such as the utilization of professional staff experience, quality and superior results of scientific research and the work of the Czech defence industry in the area of CBRN Defence, followed by Czech Republic to step out of the military-political aspects in particular the possibility of future location of military institutions of NATO 56
on its territory, it was obviously, these institutions may, under certain conditions recognised by the North Atlantic Council NATO's the statute of NATO international military organizations.
2 JOINT CBRN DEFENCE COE Based on a thorough consideration of all infrastructure aspects such dislocation this element in the territory of the Czech Republic, issues related to Command and Control, possibilities for providing education and training in the area of CBRN Defence, following the location of training facilities of the Czech Republic Army (ACR) and logistic and security issues, it was decided to establish a NATO centre for protection against weapons of mass destruction NATO in the garrison of Vyškov in direct subordination of the General Staff of ACR. One of the basic assumption to construct Joint CBRN Defence COE was a series of meetings in 2005 (Army Staff Talks) among members of the NATO High Command (HQ SACT) for transformation and members of ACR, where the Czech side were explained in detail the requirements for the construction of the centre, conditions meet the accreditation criteria and procedures for the accreditation process by SACT HQ, which is responsible for coordinating the activities of centres, as well as realizing their accreditation within the Alliance. During the year 2006, there were hold a total three international conferences, targeting of the multinational cast, to develop appropriate Memoranda of Understanding and to develop concepts of COPZHN (Joint CBRN Defence COE) with potential sponsoring states.
2.1
Memoranda of Understanding
On 26 October 2006 was held at the Supreme Headquarters of NATO's transformation (HQ SACT) in Norfolk ceremonial act of signing Memoranda of Understanding, where authorized representatives of Czech Republic (centre’s establishing state), the Italian Republic, the Federal Republic of Germany, Romania, the Hellenic Republic, Slovenia, United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland and the supreme commander of NATO transformation gen. Lance L. SMITH approved the above-mentioned Memorandum of Understanding. This step has been completed the official process of establishing a multinational NATO Joint CBRN Defence COE. Following the decision approving the Memoranda of Understanding and the official establishment of a multinational centre, asked the Czech Republic, in accordance with established accreditation criteria and procedures to initiate the process of initial accreditation NATO Joint CBRN Defence COE. Custom centre’s accreditation visit was conducted by the Commission designated the Supreme Commander of NATO's transformation (SACT) of 15 - 16 November 2006 in Vyškov. on the basis of compliance with accreditation criteria established centre, approved Supreme Commander of NATO's transformation the initial results of the Centre’s accreditation and also recommended NATO's North Atlantic Council to activate the NATO Joint CBRN Defence COE as an international military organization of NATO.
57
Following the NATO Military Committee approved the accreditation results and recommended the centre of the North Atlantic Council NATO to activate the NATO Joint CBRN Defence COE as an international military organization of NATO further to Article XIV, the „Paris Protocol”. North Atlantic Council NATO's decision in this matter is expected shortly, but no later than 1 January 2008.
2.2
Status of international military organization
Paris Protocol (full name is „Protocol on the Statute of the International Military Headquarters set up pursuant to the North Atlantic Treaty”), is a multilateral international treaty adopted by NATO in Paris on 28 August 1952. For the CR Paris Protocol entered into force on 30 November 2000, after it agreed with the Parliament of the CR (it is a "president's contract). It was published as No. 5 / 2002 Coll. international treaties. Although the Paris protocol applies primarily to international military headquarters, NATO's North Atlantic Council on the basis of Article XIV, paragraph 1 can decide, that this Protocol (whole or part) will also apply to other international military headquarters or organization that has been established under the Washington Treaty. NATO North Atlantic Council decision on the application of the Paris Protocol to other international military headquarters or organization is essential for their legal personality. Such a decision implies that another international military headquarters or organization become de facto the equivalent of the High Command, which the Paris Protocol in Article X gives legal personality, including specifically the right to contract, acquire property and dispose of it. Although the relevant documents have mentioned the fact that NATO Joint CBRN Defence COE would be granted the status of international military organizations, in legal terms, it was actually the creation of a new entity, which performs the tasks of responding to threats associated with the asymmetric threats of the contemporary world. Kazanský specifies these threats with the latest approaches in the Multi Track Diplomacy, where the threats of CBRN have its irreplaceable place. Existing NATO Joint CBRN Defence COE, which is part of the Ministry of Defence of Czech Republic (CR) as a government department in the form of military equipment No. 6421 (further only VZ 6421), indeed, not from NATO North Atlantic Council decision could separate from the state and continue to exist separately. NATO North Atlantic Council decision on the application of the Paris Protocol meant that in addition to VZ 6421, a new entity using the indications Joint CBRN Defence COE, which took over part of the tasks still filled with the VZ 6421. In connection with the VZ 6421 it has been ceased to use the designation NATO Joint CBRN Defence COE to avoid confusion between them. The purpose of the continued existence of VZ 6421 is to provide support for the newly created entity of the Ministry of Defence (it is providing such a service building, which will be located Joint CBRN Defence COE). VZ 6421 is de facto the „service organization” for Joint CBRN Defence COE.
2.3
Assignment of identification numbers
Doubt that the legal personality Joint CBRN Defence COE based on the Paris Protocol and the North Atlantic Council, NATO's decision pursuant to Article XIV, paragraph 1 of this Protocol in practice to its future partners (e.g. suppliers of materials and services) could appear to be untrustworthy, because such entities (legal persons) are not usual in the CR. This, 58
however, refuted reliably allocating an identification number (ID), which in the case of legal persons shall act as de facto proof of legal existence of such a person. The identification number assigned by law No. 89/1995 on the State Statistical Service, in which case Joint CBRN Defence COE's ID according to § 22 paragraph 1 point. g) of this Act was committed by the Czech Statistical Office. The need for allocation of ID results from separate terms of eference independent legal entity.
CONCLUSION Paris Protocol under Article VIII, paragraph 1 refers to the fact that the Joint CBRN Defence COE with the status of international military organization is “the extent practicable”, exempted from duties and taxes, which will affect its costs in the interest of common defence and in his official and exclusive benefits. As is apparent from the above analysis, the existing legislation governing the taxes do not allow the executive authorities to refrain from levying taxes and fees. In this case, applies the second part of Article VIII, paragraph 1 of the Paris Protocol, which foresees negotiations between each party to this Protocol, each Allied Command (international military organization) on its territory for the purpose of concluding an arrangement, which would be fulfilled, the provisions for exemption from taxes and fees. Ministry of Defence with such an arrangement Joint CBRN Defence COE has not concluded yet, even though it had been to grant the status of international military organization. The formal-legal arrangements, the nature of the so-called presidential contracts within the meaning of Article 49 of the Constitution, which is approved by Parliament, will it regulates (taxes and fees) to which the adjustment would otherwise be needed to enact a law.
Literature [1] Document „The Alliance’s Strategic Concept” on 24 April 1999. [2] Document „Prague Summit Declaration“on 21 November 2002. [3] Document „Prague Capabilities Committment (PCC)” on 21 November 2002. [4] Document „Ministerial Meeting of the Defence Planning Committee and the Nuclear Planning Group - Final Communiqué” on 12 June 2003. [5] Document MC 324/1 (Final) - „The NATO Military Command Structure“on 28 May 2004. [6] Document NATO C-M (69) 22 „Procedures for the activation and reorganization in peacetime of NATO Military Bodies and rules for granting them international status and financing“on 15 September 1969. [7] Document IMSM-0416-04 „NATO Centres of Excellence Accreditation Criteria“on 11 June 2004. [8] Document HQ SACT 5000-TC 512/Ser: NU 0097 „HQ SACT Assessment and Endorsement of the Czech Republic´s Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence (Joint CBRN Defence COE) for Accreditation as a NATO COE and Activation as an International Military Organization“on 14 February 2007. [9] Document NATO MCM-0038-2007 „Accreditation and Activation of the Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence (Joint CBRN Defence COE) as a NATO Military Body“on 23 April 2007.
59
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI VÝSTAVBY MEZINÁRODNÍ VOJENSKÉ ORGANIZACE JOINT CBRN DEFENCE COE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY HISTORICAL CONNECTIONS OF INTERNATIONAL MILITARY ORGANIZATION JOINT CBRN DEFENCE COE DEVELOPMENT ON TERRITORY of CZECH REPUBLIC Břetislav Štěpánek, Pavel Otřísal Abstrakt V souvislosti s restrukturalizací velitelské struktury NATO v letech 2003 - 2004 bylo rozhodnuto o vytvoření struktury tzv. „Centres of Excellence“, jejichž úkolem je zkvalitnění výuky a výcviku, zvýšení úrovně interoperability a schopností, vývoj doktrín a experimentální posuzování a hodnocení nových koncepcí, a to vždy v dané specifické oblasti podle delegovaného vojensko-politického zadání. ČR se po předchozím zvážení všech možností rozhodla navázat na dlouholeté zkušenosti v oblasti OPZHN a zavázat se ke specializaci AČR na tuto problematiku výstavbou Joint CBRN Defence COE na svém území. Klíčová slova: systém, výstavba, OPZHN, NATO, COPZHN Abstract In connection with restructuring the Command Structures of NATO in years 2003 - 2004, there has been decided to create so - called „Centres of Excellence“, whose task is to improve the quality of education and training, increasing levels of interoperability and abilities, doctrine development and experimental consideration and evaluation new conceptions, always in given specific area according to delegated military-political ordering. The CR has after previous appreciation of all possibilities decided to link at experiences of many years in the area of CBRN and to commit the CR Army with specialization on these problems by development of Joint CBRN Defence COE on its territory. Key words: Arrangement, development, CBRN, NATO, Joint CBRN Defence COE
ÚVOD Dlouhodobá vize MO ČR uvádí, že: „Ochrana proti ZHN a s ní související bojová podpora bude i nadále rozvíjena jako profilující schopnost ozbrojených sil České republiky v rámci NATO i EU.“ Tím, že se ozbrojené síly ČR zavázaly nadále rozvíjet svoji specializaci zejména v rámci výstavby jednotek a schopností v oblasti ochrany proti ZHN, kde v rámci NATO budou sehrávat vedoucí roli toto ustanovení prakticky naplňují. Česká republika chápe specializaci jako efektivní řešení nedostatku obranných zdrojů a současně jako příležitost k rozvoji oborů, v nichž má zájem o udržení špičkové úrovně. Specializace ozbrojených sil ČR rovněž posílí jejich schopnost plnit plánované úkoly v oblasti vlastní obrany území ČR. V oblasti tvorby vysoce specializovaných sil došlo k vytvoření expertního a poradního centra, které je v současné době pojmenováno jako Centrum ochrany proti ZHN (COPZHN). 60
Toto centrum primárně slouží jako prvek národní podpory ve prospěch mezinárodní vojenské organizace NATO Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence (Joint CBRN Defence COE) na území ČR. Jak znázorňuje schéma 1, specializace Joint CBRN Defence COE na podporu transformace NATO je realizována cestou modelování a simulací, které pomocí čtyř pilířů aktivit směřují k cílové interoperabilitě Aliance v problematice ochrany proti ZHN. Pro správnou interpretaci jeho role ve vztahu k chemickému vojsku (CHV) AČR je nutno pochopit, že Joint CBRN Defence COE je aliančním prvkem s aliančním řízením a plní úkoly prioritně ve prospěch NATO. Je zřejmé, že odborníci v něm se rekrutují nejenom z řad CHV AČR, ale také z řad příslušníků vybraných armád NATO. Chemické vojsko AČR je nedílnou součástí jeho virtuálního prostředí a úkoly plněné pro NATO jsou jedním z jeho významných úkolů.
1 ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE JOINT CBRN DEFENCE COE V lednu 2003 byla v ČR zvažována možnost vytvoření COE zaměřeného na oblast ochrany proti ZHN. Zpracováním koncepce a vytvořením pracovního týmu byl pověřen velitel 5. velitelství specializovaných sil (VSS). Ve svém programovém prohlášení ze dne 5. srpna 2002 formulovala vláda ČR své hlavní priority a úkoly v oblasti zahraniční politiky. Koncepce zahraniční politiky na léta 2003-2006 vycházela z tohoto programového prohlášení a byla pojata jako rámcový dokument koncipovaný na období čtyř let za předpokladu, že v tomto období nedojde k závažným změnám, které by si vyžádaly jeho aktualizaci dříve. Koncepce zahraniční politiky ze dne 3. března 2003 blíže charakterizovala východiska zahraniční politiky ČR i jednotlivé priority a úkoly, na něž se ve sledovaném období chtěla zaměřit. Jednou z těchto hlavních priorit se stalo vytvoření COE na území ČR. Dne 14. prosince 2003 byl péčí 5. VSS zpracován návrh koncepce COE. V návaznosti na zrušení 5. VSS k termínu 1. prosince 2003 byl dokončením koncepce pověřen velitel Vojenské akademie Vyškov (VAV). V rámci koncepce bylo rozhodnuto o vytvoření Centra odborné přípravy chemického vojska (COPCHV) v podřízenosti velitele VAV. V únoru 2004 proběhla v Turecku konference k problematice COEs, kde byly poprvé prezentovány požadavky a kritéria výstavby a činnosti těchto mezinárodních vojenských organizací. V návaznosti na koncepci a Organizační, mobilizační a dislokační změny (OMDZ) bylo vytvořeno dne 1. dubna 2004 COPCHV v podřízenosti VAV. V průběhu listopadu 2004 byla zpracována analýza stavu výstavby a rozvoje COPCHV. Na přelomu měsíců ledna a února 2005 se uskutečnilo 1. kolo štábních rozhovorů s představiteli HQ SACT k problematice výstavby COE na území ČR. Představiteli HQ SACT bylo sděleno, že COE v podobě COPCHV nesplňuje alianční požadavky na organizaci tohoto typu a v takovéto podobě nemůže být ze strany HQ SACT v žádném případě akreditováno. České straně byla ze strany HQ SACT podrobně objasněna legislativně-právní problematika výstavby a postup případného akreditačního procesu. V návaznosti na to bylo dne 1. dubna 2005 svoláno mimořádné jednání náčelníka generálního štábu (NGŠ) AČR k výsledkům štábních rozhovorů k problematice výstavby COE v ČR. NGŠ AČR rozhodl o zpracování a předložení nové koncepce výstavby a rozvoje. V průběhu měsíců dubna až září 2005 byly zpracovány návrhy funkčního a operačního memoranda o porozumění (Joint CBRN Defence COE Functional Memorandum of Understanding FMOU a Joint CBRN Defence COE Operational Memorandum of Understanding - OMOU) a koncept Joint CBRN Defence COE. Zpracování těchto pilotních dokumentů proběhlo v součinnosti a koordinaci s HQ SACT. 61
Dne 12. října 2005 byla schválena koncepce výstavby a rozvoje Joint CBRN Defence COE. Dva dny poté se konala porada ředitele Sekce rozvoje druhů sil - operační sekce (SRDS-OS) MO k výstavbě a rozvoji Joint CBRN Defence COE, kde bylo předběžně rozhodnuto o komplexní rekonstrukci budovy pro potřeby COE a byly vydány úkoly Vojenské ubytovací a stavební správě (VUSS) Brno, Sekci komunikačních a informačních systémů (SKIS) MO a Ředitelství výcviku a doktrín (ŘeVD) ke zpracování kalkulací nákladů. V návaznosti na rekonstrukci budovy pro Joint CBRN Defence COE byla dne 27. října 2005 péčí ŘeVD zpracována a zaslána na Sekci plánování sil (SPS) MO žádost o změnu střednědobého plánu (SdP) rozpočtových prostředků kapitoly MO na léta 2006 - 2011. Z důvodu navázání kontaktů, upřesnění spojení a představy spolupráce se dne 31. října 2005 konala pracovní porada představitelů jednotlivých subjektů AČR v rámci tzv. „spolupracujícího prostředí“ (viz. kap. 1.4.2) k problematice výstavby Joint CBRN Defence COE na území ČR. Dne 31. října 2005 proběhla porada ředitele SRDS-OS MO k výstavbě a rozvoji Joint CBRN Defence COE, kde bylo s konečnou platností rozhodnuto o komplexní rekonstrukci budovy, a byly vydány úkoly jednotlivým složkám MO ČR.
1.1
Formování prvku národní podpory
Dne 3. listopadu 2005 byly schváleny a vydány tabulky počtů COPZHN. Tímto byla zahájena výstavba prvku národní podpory ve prospěch budoucí mezinárodní vojenské organizace NATO Joint CBRN Defence COE. V návaznosti na úkoly vydané dne 14. října 2005 byly dne 7. prosince 2005 zpracovány péčí ŘeVD uživatelské požadavky akviziční potřeby (UPAP) a uživatelské specifikace akviziční potřeby (USAP) na rekonstrukci budovy pro COPZHN respektive Joint CBRN Defence COE. Žádost o změnu SdP byla schválena ředitelem SPS MO dne 10. listopadu 2005. Dne 14. listopadu 2005 byl zpracován a zaslán na SRDS-OS MO návrh působnosti COPZHN. Dne 24. listopadu 2005 se uskutečnilo jednání v rámci ověřovacího průzkumu staveniště za přítomnosti ŘeVD a VUSS Brno. Bylo rozhodnuto o požadavcích na projekt a rozsahu rekonstrukce budovy. Nařízení NGŠ AČR k realizaci koncepce výstavby a rozvoje COPZHN bylo vydáno dne 29. listopadu 2005. Jeho součástí byly úkoly jednotlivým součástem MO ČR. Byl zřízen resortní pracovní tým k výstavbě a rozvoji COPZHN za řízení ředitele SRDS-OS MO. Ve dnech 14. -15. prosince 2005 se uskutečněno 2. kolo štábních rozhovorů s představiteli HQ SACT k problematice výstavby Joint CBRN Defence COE. Zástupcům HQ SACT bylo představeno připravené znění konceptu Joint CBRN Defence COE a obou MOUs. Ze strany HQ SACT byl oceněn značný pokrok ČR ve výstavbě Joint CBRN Defence COE a byly doporučeny některé dílčí změny v předložených dokumentech tak, aby tyto dokumenty aktivně vybízely k mnohonárodnímu obsazení Joint CBRN Defence COE. V průběhu měsíců ledna až června 2006 byly průběžně plněny dílčí opatření plánu OMDZ podle harmonogramu k vytvoření COPZHN jako samostatného vojenského zařízení (VZ) a nákladového střediska (NS) v podřízenosti SRDS-OS MO a zrušení COPCHV v podřízenosti velitele VAV ve všech oblastech. Dne 26. ledna 2006 prezentoval náčelník CHV AČR koncepci výstavby a rozvoje Joint CBRN Defence COE v rámci plenárního zasedání Výboru pro obranné plánování NATO v Bruselu. Ve dnech 15. - 16. února 2006 se uskutečnila 1. mezinárodní konference ke koncepci, MOUs a mezinárodnímu obsazení Joint CBRN Defence COE. Další, druhá mezinárodní konference se konala dne 26. dubna 2006 s tím, že dne 9. května 2006 byla koncepce výstavby a rozvoje Joint CBRN 62
Defence COE prezentována v rámci zasedání Vojenského výboru NATO v Bruselu. Ve dnech 4. - 5. května 2006 proběhla tématická kontrola (TeKo) vedená ředitelem SRDS-OS MO k připravenosti COPCHV na předání z podřízenosti velitele VAV do podřízenosti ředitele SRDS-OS MO a plnění opatření harmonogramu výstavby a rozvoje COPZHN. Následovalo komisionální předání COPCHV z podřízenosti velitele VAV do podřízenosti ředitele SRDS-OS MO, které proběhlo 13. června 2006. Vyvrcholením celé anabáze bylo vytvořeno COPZHN jako samostatného VZ a NS v podřízenosti SRDS-OS MO dnem 1. července 2006.
1.2
Akreditace a aktivace mezinárodní vojenské organizace
Ve dnech 12. - 13. července 2006 se konala 3. mezinárodní konference Joint CBRN Defence COE ke koncepci, MOUs a mezinárodnímu obsazení za účasti finančních a právních expertů. V návaznosti na výsledky konferencí k mezinárodnímu obsazení Joint CBRN Defence COE byly dne 14. září 2006 vydány aktualizované tabulky počtů COPZHN. Během srpna 2006 proběhlo zpracování a zaslání posledních významných připomínek sponzorujících států ke znění MOUs včetně jejich vypořádání a zapracování do finálního znění. Delegování pravomocí na úrovni jednotlivých MO k podpisu a schválení MOUs se realizovalo v září 2006. V říjnu 2006 proběhl proces autoevaluace Joint CBRN Defence COE, jehož vyvrcholením byl slavnostní podpis MOUs mezi HQ SACT, ČR a sponzorujícími státy, který se konal 26. října 2006 v Norfolku ve Virginii. Z právního hlediska byla tímto podpisem založena mezinárodní vojenská organizace NATO Joint CBRN Defence COE na území ČR. Tuto organizaci založila ČR, Itálie, Německo, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Velká Británie. Ve dnech 15. - 16. listopadu 2006 se konala ve Vyškově návštěva komise HQ SACT k uskutečnění prvotní akreditace Joint CBRN Defence COE. Na základě výsledků prvotní akreditace NGŠ AČR požádal ředitele Mezinárodního vojenského výboru NATO dne 5. prosince 2006 o aktivaci Joint CBRN Defence COE jako mezinárodní vojenské organizace (MVO). Dne 26. ledna 2007 se uskutečnilo v Praze první ustavující zasedání Řídícího výboru Joint CBRN Defence COE. Dne 14. února 2007 HQ SACT oficiálně schválilo výsledky akreditace Joint CBRN Defence COE a doporučilo Vojenskému výboru NATO schválit výsledky akreditace a předložit Severoatlantické radě žádost o aktivaci Joint CBRN Defence COE jako MVO NATO. Vojenský výbor NATO dne 21. března 2007 schválil výsledky akreditace Joint CBRN Defence COE a navrhl Severoatlantické radě aktivovat Joint CBRN Defence COE jako MVO v návaznosti na čl. 14 tzv. Pařížského protokolu. Poté Severoatlantická rada aktivovala Joint CBRN Defence COE jako MVO dnem 31. července 2007.
ZÁVĚR Aktuálnost myšlenky vytvoření COPZHN, respektive Joint CBRN Defence COE souvisí s permanentní existencí reálného použití ZHN a jejich existencí jako takovou. Tím je dána reálná potřeba přijímání účinných opatření, která by snížila úroveň rizika a rozsah možných následků jejich použití. Ochrana proti ZHN má v resortu MO ČR mimořádný význam 63
vyplývající z naplnění úsilí o udržení vedoucí role, kterou ČR v rámci transformace schopností aliančních sil v této oblasti musí trvale rozvíjet. Vybudování mezinárodní vojenské organizace NATO Joint CBRN Defence COE na území ČR by mělo k naplnění uvedených požadavků a ambicí ČR výrazným způsobem přispět.
Literatura [1] Document „The Alliance’s Strategic Concept” on 24 April 1999. [2] Document „Prague Summit Declaration“ on 21 November 2002. [3] Document „Prague Capabilities Committment (PCC) on 21 November 2002. [4] Document „Ministerial Meeting of the Defence Planning Committee and the Nuclear Planning Group - Final Communiqué” on 12 June 2003. [5] Document MC 324/1 (Final) - „The NATO Military Command Structure“on 28 May 2004. [6] Document NATO C-M (69) 22 „Procedures for the activation and reorganization in peacetime of NATO Military Bodies and rules for granting them international status and financing“on 15 September 1969. [7] Document IMSM-0416-04 „NATO Centres of Excellence Accreditation Criteria“on 11 June 2004. [8] Document HQ SACT 5000-TC 512/Ser: NU 0097 „HQ SACT Assessment and Endorsement of the Czech Republic´s Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence (Joint CBRN Defence COE) for Accreditation as a NATO COE and Activation as an International Military Organization“on 14 February 2007. [9] Document NATO MCM-0038-2007 „Accreditation and Activation of the Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence (Joint CBRN Defence COE) as a NATO Military Body on 23 April 2007. [10] KAZANSKÝ, R., Multi-Track Diplomacy as a Tool of After-Conflict Reconstruction. In “International Conference of Young Scientific Workers „Modern Technologies for Managing of Crisis Situations“. Editor P. Otřísal. Vyškov: NBC Defence Institute of University of Defence, 26.10.2010, s. 12. ISBN 978-80-7231-744-8.
64
THE DEVELOPMENT STATE AND SOCIETY IN THE EU: PROBLEMS, SOLUTIONS, PERSPECTIVES OF NATIONAL SECURITY Vladas Tumalavičius, Antanas Makštutis Abstract The paper analyzes the global political, economic and social factors of the development of the national state and society in the European Union (EU). The place of the national state and society is shown under globalization in the common EU space where under the conditions of a free market complicated tasks are being formed: for development of progress, promotion of democracy in the territory of the state, and activation of the public activity. Problems of the national state and public development as well as ways of their solution are described. Analysis is given of the opportunities of the factors for optimization of human labour on the national market. Key words: National security, social factors, political factors.
INTRODUCTION The scientific and practical problem of the work is to explore the factors of globalization, which impact the EU political, economic and social system under the conditions of the global market, to identify the place of the national state and society in the EU in the 21st century and developmental tendencies that are specified by the development of progress and democracy on the national market [6]. Progress and democracy factors form the prospects for the development of the individual, family and organization in the EU space, which are regulated by the national state and the EU. on the other hand, the EU is a constituent part of the global economy and takes a strategically important place in European-Asian-African region in the field of national, continental and global security [19]. Problem analysis created conditions for formulation of research objective and tasks [10]. The objective of research is to determine the national development tendencies in the EU and the world in the 21st century. Research the tasks are to analyze the trends of the national state and society development system, progress and democracy processes and factors, to present a national state and society model and steps for its implementation in the 21st century under the conditions of globalization, andto formulate the conclusions for the modernization of an organization. Research methods: scientific literature analysis, analysis of legal documents, statistical data analysis, logical analysis, systemic analysis, seeking to determine the principal tendencies of changes. Research the results are to forecast the tendencies for the modernization of an organization under the global economy and market conditions in the national state and society, the EU, and the world. In this work the use is made of the material of research carried out in Lithuania within 2007–2011, the most advanced scientific and other national, EU and world information data sources, which created conditions for formulation of the key theoretical and practical approaches presented in this work [8]. Research results allow one to forecast the activity of the 21st century organization in the national state and society under the conditions of the EU global economy, to formulate theoretical and practical provisions in respect of labour. 65
The state and society is the most significant system of the balanced development of the political organizations of the society, through which the progress and democracy development factors are controlled for speeding up the balanced development of the society on the national market, an impact is made on the human labour, family life, labour results of a separate collective in the organization, the general economic, political and social structure of the society, individual, family and collective (in the organization) is secured, and progress of developmental processes, characteristic of the 21st century in the global world, is constantly ensured [9]. The labour activity, which is expressed by the work performed per calendar year (or per activity cycle), explains how the most important features of the state and society, intended for the improvement of the management and self-management system on the national state and EU common market under the conditions of global economy, are revealed in the society, national economy, and the market [12, p. 399-404]. The management theory provided in the work is characteristic of all the states in the world to date and in the future [17, p. 93-104]. According to this theory, the most important features of the national state in the 21st century society are distinguished and characterized by [10]: the special system of institutions, which is intended for performance of government functions; the right to perform government functions strictly according to the normative system of acts („NSA”) of the state; the state territory, which is limited by the borders and where the government functions are implemented for the development of progress and democracy of the organizations according to their normative system of acts („nsa”).The features of the state in the society provide equal conditions for optimization of human labour, family life and activity of the organization in using progress, developing democracy in the society, since the government executive functions are implemented according to „NSA” (constitution, laws and other normative acts), therefore the system of the organizations of the national state, which exercises management, must undertake personal responsibility for the speed of progress development on the national market, since democracy in the society is expressed through self-management (human labour in the family life and organization by actual results) [3]. Democracy is expressed by the self-management, which is implemented in the life of the individual and the family, management of the activity of the collective inside and outside the organization according to „nsa” of the organization. The mutual factors of NSA” and „nsa” regulate the degree of public democracy in the national state and the common EU market in the world [6]. Methodology of effective management is expressed by management and selfmanagement computations with the application of mathematical model [8, p. 93-94]: A = MS + SBCO , here: A – result of development society in state, the value of which is 100 percent; MS – management of state; SBCO – self-management of society in region of state and organization (Bi..., Ci...and Oi). References and other sources – the authors’ published works, the normative acts of the state, national legal acts of regions, and other material of Lithuanian experience.
1 THE PROGRESS AND DEMOCRATY OF SOCIETY TODAY The progress and democracy factors may be subdivided into macro- and micro-factors. Macro-factors are characterized by political, economic and social factors. The efficiency of the management and self-management system of these factors is expressed by macroeconomic indicators within the year in the national economy, market and society as [10]: state national budget and its balance (income less expenses); national market balance (export less import); unemployment – the ratio of the number of the unemployed people with the number of the people able to work actually; the average standard of living, expressed by the ratio of the real income and normative state expenses per capita; minimum wage – the normative wage established by the state; minimum standard of living – the normative 66
established by the state per capita, on the average; investment speed – the average volume of investment per capita in the country; demand – the real purchasing power, calculated, on the average, per capita in the country; supply – the volume of the product manufactured in the national economy and placed on the market (calculated, on the average, per capita in the country); strategic programmes of the development of the national economy, separate branches of the economy, regions and local economy (the actual number); other national market factors (agreements, protocols of intention, and projects). These macroeconomic indicators are specific of all the states in the world, therefore in the national state the labour results, achieved in developing progress and democracy, define, in the essence, the management and self-management efficiency, which is evaluated by the already mentioned criteria and indicators [1]. Work is carried out by the collective in the concrete organization [13]. Therefore the efficiency of the management of progress and democracy factors and of the self-management of the organization is expressed by economic indicators per year like [10]: organization activity balance (income less expenses); product cost price; product price; product profit; average wages of the worker; capital of the organization (real estate, investment and money); annual labour programme; number of jobs; level of modernization of jobs (by application of progress); labour efficiency; competence of employees (capacity to apply progress); application of progress (new product, new materials, new technologies, new equipment, new jobs and labour efficiency); purchase volumes; sales volumes; product stock; other factors for optimization of the organization activity (strategic and perspective programmes, agreements, protocols, and projects).These microeconomic indicators are characteristic of all business organizations, they are also important for the system of state organizations since they are intended for evaluation and optimization of its activity efficiency [2, p. 55-65]. The macroeconomic indicators on the national market depend on the microeconomic indicators, and all of them are under direct effect of progress and democracy processes under global economic conditions. Therefore in the 21st century the management factors in the national state and selfmanagement factors in the organization make an impact on the balanced development of the state and society under the EU global market conditions [14]. With the average standard of living in the national state, it is important that the accumulation function of the separate individual per year would be more than the unity, since the unity expresses the average real consumption needs per family member on the national market. It is the real accumulation function that provides the opportunity to develop progress. [5] Such criterion for the evaluation of the development of progress and democracy in the state and society is essential in the 21st century [4]. Progress factors and objects. It was established by research that progress factors and objects in the balanced development of the society and the state are as follows [10]: factors – political, economic, social; objects – national state budget, national market balance, labour, development strategy of national economy, its separate branches, regions, cities, districts, programmes and projects (strategic, perspective and operative plans for the implementation of programmes and projects). State national budget is aimed at ensuring the development of political, economic and social factors for the balanced development of the society and the national state and development of progress, therefore its optimum balance shall be equal to zero [9, p. 13]. National market balance is expressed by the difference in the volumes of export and import [2, p. 55-65]. Therefore progress development is optimum when national market balance is positive, and the result is worst when national market balance are negative. In this case (in the state) the value of labour reduces, the number of jobs does not increase, demand on the market (or the purchasing power of people) decreases, and supply 67
on the market is ensured at the account of import volumes (the labour value of people of other states is imported and sold) [8, p. 28]. Thus, progress development is not promoted, modern organizations (small, medium, large: of the manufacturing industry, creation and realization of new products) and new modern jobs are not established, therefore it is especially difficult to organize and implement investment projects, which would ensure the balanced development of the society and the state [7, p. 19-69]. Democracy factors and objects. It was identified by research that democracy factors and objects in the life of the individual, family development, and in extending the activity in the organization under global economic conditions are as follows [15, p. 183-184]: factors – external factors of the political, economic and social environment of the national state (characterizing „NSA” of the state) and internal factors of the organization (characterizing „nsa” of the organization), which impact the life of the individual and the family, selfmanagement of the collective in the organization through the labour results and also express the prospects of the management efficiency of the system of the state organizations; objects – national wealth (national resources: natural resources, real estate, investment, money), product, human labour, profit, cost price, wages, income, expenses, creation and application of progress, imported resources, miscellaneous (state action strategy, programme, investment environment, national and global market). The whole capital of the individual, of the family and of the collective in the organization is intended for the development of progress and organization of the efficient work of the individual, whereas the labour results show the speed of the application of progress on the national and EU market in the world. This means that the development of all factors and objects of democracy depends in the essence on the development of labour and capital. This development ensures the improvement of the systems of the management of the state and selfmanagement of the organization on the national market, therefore the national capital increases and capital concentration occurs. Capital concentration manifests itself when the amount of money increases. Then it is possible to increase the volumes of investment and real estate, which under the global economic conditions increase the amount of money again. These processes are developing in the realization of labour results on the national, EU and world markets under the global economic conditions. [16] The results achieved by human labour in the organizations create the real conditions in the human and family life, therefore special attention by the state management system should be accorded to business organizations through „NSA”, then the democracy factors in the organizations will ensure the improvement of the „nsa” in the organization [9, p. 10 -13]. The efficiency of the organization activity increases when the key factors are constantly evaluated optimally and are established in the employees’ organization: objectives, normatives, planned and real results. These activity conditions are characteristic of all organizations in the state and the world community in starting and completing the calendar year, since it is this environment that creates conditions for the development of democracy and progress in the 21st century. After making analysis of the global economic impact and the national market factors, the generalizations, forming conditions for the creation of the state model, may be presented for improvement of the management and self-management system. [17, p. 93-104] The national sate model conditions foresee [2, p. 55-65]: to restructure the state management system and attribute to this system the society and state development strategy, programmes, progress, and democracy; to restructure the self-management system of the organization 68
and attribute to this system human labour, optimization of the activity of the organization; 21st century action prospects only for modern organizations, therefore their activity is specified by objectives, programmes, tasks, evaluation criteria, resources, normatives, planned and real labour results. Globalization result is the harmonious development of the political, economical and social environment of the state and society, where political and economic factors are closely associated, and social factors recede still more further from the former ones, this showing the non-conformity of the national economic development programmes of the state institutions to the 21st century modern management theory and results of the development of other states in the EU. The results of research „A” of development economic environment in society and state are presented in Table 1 (per 10 years). Table 1. The matrix of the correlation links of the factors of the economic environment [8, p. 171-173]. The results of research „A” (Tab. 1) – negatyve quantity. Factors of the Economic Environment in Table 1: 1. The nuber of the population. 2. Employed population. 3. The level of unemployement. 4. Average monfhly gross salary of the employed population. 5. Average monfhly income of households. 6. Average retirement pension. 7. The total agricultural production. 8. Sold production of the whole economy. 9. Completed construction work by local constructors. 10. The output of the retail sales. 11. The dynamics of international trade. 12. Transportation of goods. 13. Direct foreign investments. 14. GDP. Table 1 - The results of research40 „A” x1
x2
x3
x1
1.0 0.35 0.69
x2
1.0 - 0.4
x3 x4 x5 x6 x7
1.0
x4
x5
x6
x7
x8
x10
x11
x12
x13
x14
-0.92 - 0.85 - 0.94 0.90
- 0.89 - 0.84 - 0.94 -0.92 -0.76 - 0.89 -0.94
- 0.09 0.08
- 0.27 0.17
- 0.13 0.62
-0.86 - 0.92 - 0.84 0.40 1.0
- 0.08 0.02
0.14
0.05
- 0.04
- 0.63 - 0.96 - 0.85 -0.89 -0.79 - 0.9
-0.89
0.98
1.0
-0.77 0.75
0.92
0.92
0.95
0.70
0.96
0.98
1.0
0.97
-0.64 0.69
0.95
0.91
0.95
0.72
0.98
0.97
1.0
-0.79 0.77
0.92
0.94
0.95
0.71
0.97
0.98
1.0
- 0.68 - 0.55 - 0.71 -0.68 - 0.41 - 0.68 -0.73
x8
1.0
x9 x10 x11 x12 x13 x14
40
x9
0.79
0.88
0.82
0.88
0.74
0.83
1.0
0.95
0.95
0.86
0.94
0.96
1.0
0.97
0.88
0.94
0.97
1.0
0.86
0.98
0.99
1.0
0.79
0.82
1.0
0.98 1.0
Makštutis, A. Modern Management. Vilnius: MAL, p. 171-173. ISBN 978-9955-423-90-4.
69
.
2 THE NATIONAL STATE AND SOCIETY FUTURE Firstly, the state and society is independent in the world community. In the 21st century, the vision and mission of the national state and society got changed in the essence and, accordingly, the state and society management system [6]. Secondly, national market relations underwent changes under global political, economic and social conditions, affecting the state and social relations, which are characterized by the political, economic and social factors of the national state and society in the 21st century [12, p. 399-404]]. Thirdly, rates of the development of the national state and society are slowing down, therefore the totality of negative and positive factors increases and is characterized by inflation, competition, conjuncture, unemployment, bankruptcy, demand, supply, import, export, resources, migration, other national and global market factors [9, p. 12-15]. The world economic and global market factors (free movement of capital, goods and services, people) make a direct impact on the national state and society management efficiency, which may be increased only by implementing the balanced development model of the society and the state under the conditions of globalization, which is given below [19, p. 183-196]. Model of national state future [8, p. 89]. To transform the existing management system into the management – self - management system of national economy (model: “nsa–NSA and NSA–nsa”), which would develop democracy under the 21st century conditions. Place of implementation of article 1 of the model – the state and society. Responsible for implementation – the national state parliament. To prepare and implement a scientific-technical progress model in the state (for optimization of the human, family, collective /in the organization/ activity, model: “nsa-NSA and NSA– nsa”), which would ensure the manufacture of the national product and market development under global economic conditions. Place of implementation of article 2 of the model – the state and society. Responsible for implementation – the national state government. Improvement of political, economic, social factors (a social self-management model: “nsa– NSA and NSA–nsa”) in the national state under the globalization conditions. Place of implementation of article 3 of the model – organizations. Responsible for implementation – management and specialists of organizations. To create the optimum activity environment for organizations (a social self-management model: “nsa–NSA and NSA–nsa”) under global market conditions. Place of implementation of article 4 of the model – organizations. Responsible for implementation – management and specialists of organizations. To plan optimum activity factors in the organizations and to manufacture a new product (a social self-management model: “nsa–NSA and NSA–nsa”) under global market conditions. Place of implementation of article 5 of the model – organizations. Responsible for implementation – management and specialists of organizations. To plan the optimum activity factors in the organizations and to increase the national product volumes (a social self-management model: “nsa–NSA and NSA–nsa”) under global market 70
conditions. Place of implementation of article 6 of the model – organizations. Responsible for implementation – management and specialists of organizations. The balanced development model is intended for optimization of labour of the collective in the organization, the human and family life conditions in the national state and society under the global market conditions in the world [11]. Implementation of this model in practice creates all conditions for the balanced development of the society and the state under the EU global economic conditions in the 21st century in the world [18]. Statistical data confirm that in separate states political and economic factors are constantly moving away from social factors, as a result of which in the world in the 21st century security cooperation of people will be very vulnerable, and special attention should be devoted to the strengthening of national, regional, continental and global security [15].
CONCLUSIONS The conclusions and problems presented above are characteristic of all the states in the Baltic Sea region, the regional cooperation between West-East and East-West in the common EU and the world. Research factors of regional cooperation in the conditions of Lithuania’s integration into the EU revealed wide opportunities for a comprehensive analysis of external and internal threats to the national state as well as for evaluation of the impact of the changes of political, economic and social factors on the geopolitical environment of Lithuania in time and space [8, p. 170-174]. Conclusions are based on the methodological principles in investigating external and internal threats to regional cooperation in the EU, methodics and methods of their implementation: 1. it is the harmonization of the development of political, economic and social factors that will assure the balanced development of the state and society under conditions of Lithuania’s integration into the EU; 2. integration into the EU creates positive conditions for strengthening national cooperation in time and space (in Lithuania, the EU and in the world); 3. today, however, the existing political, economic, and social factors of the internal environment in Lithuania are unfavourable to the investors from the EU, since the tax system and price policy on the national market constantly increase the cost price of the national product for business organizations, as a result of which the compatibility of business organizations go on reducing on the national, EU and world markets; 4. the institutions of the Lithuania must review in the essence the national tax policy, create favourable conditions for investment of national and foreign capital into Lithuania’s economy; 5. the national business organizations due to the tendencies towards increasing the product cost price do not possess the real economic conditions for wage increase of the employees, and because of these reasons the purchasing power of the population on the national market goes on decreasing, the annual inflation rate amounts to over 3 %, and the social environment is becoming worse; 6. the factors of the social environment accelerate the emigration of young people, its scale going up, and within the nearest 21 years over 750,000 young people will emigrate from Lithuania, the demographic environment will become worse for a long period, as a result of which the number of the population in Lithuania in January 2021 go down from 2,750,000 to 2,500,000 of 3,250,000 today;
71
7.
8.
the national business organizations should search other economic methods and ways for their integration into the activities of international corporations under the conditions of global economy; the institutions of the Lithuania must solve the problems of reduction of import flows from the East (to 50 %) and limit the import of unqualitative goods (to 100 %) into the national market.
The conclusions and problems presented above are characteristic of all the states in the EU and the world.
Literature [1] BAGDANAVIČIUS, J., Human Capital. Vilnius: VPU, 2009. 154 p. ISBN 978-9955-20-425-1. [2] Between Europe and Russia. Problems of Development and Transborder Co-operation in North-Eastern Borderland of the European Union. The research work financed by scientific funds 2005–2008 as a research Project No. H02C08829. Editors A. IgnasiakSzulc, W. Kosiedowskiej. Toruń: WN UMK, 2009. 285 p. ISBN 978-83-231-2348-4. [3] Constitution of the Republic of Lithuania. Kaunas: Mažoji poligrafija, 2006. 48 p. ISBN 9955-9852-0-8. [4] Global Knowledge Work. Edited by Nicolopoulou K., -Öxkan M.K., Tatli A. and Taylor J. UK: Edward Elgar Publishing, 2011. 288 p. ISBN 978-84844-543-7. [5] HAOUR, G.; MIEVILLE, L., From Science to Business. UK: Palgrave Macmillan, 2010. 240 p. ISBN 978-0-230-23651-6. [6] INDRIŪNAS, A. V.; MAKŠTUTIS, A., Public Management Strategy in Lithuania.Vilnius: Firidas, 2008. 264 p. ISBN 978-9955-590-71-2. [7] LESSEL, W., Management of Projects.Vilnius: Alma littera, 2007. 144 p. ISBN 978-9955-24-633-6. [8] MAKŠTUTIS, A., Modern Management. Vilnius: MAL, 2010. 215 p. ISBN 978-9955-423-90-4. [9] MAKŠTUTIS, A.; KOTLIAR, V.; MAJ, I.; ALIAEV, A., Management and Globalization in XXI Century. Moscow: Kanon, 2006. 335 p. ISBN 5-94935-054-6. [10] Modern Tendencies of Management. A Collection of Scientific Works. Editor & Complier A. Makštutis. Vilnius: MAL, 2008. 380 p. ISBN 978-9955-423-69-0. [11] ROBERTSON, I.; COOPER, C., Well-Being. – UK: Palgrave Macmillan, 240 p. ISBN 978-0-230-24995-0. [12] Społeczeństwo sieci gospodarka sieciowa w Eoropie Środkowej i Wschodniej. 2011. T1. Pod redakcją S. Partyckiego. Lublin: KUL, 2011. 722 p. ISBN 978-83-7702-220-7. [13] STEIN, H. D., Modeling Enterprise Co-opetition. Vilnius: Technika, 2011. 187 p. ISBN 978-9955-28-850-3. [14] SUŁEK, M., Prognozowanie i symulacje międzynarodowe. Warszawa: SCHOLAR, 2010. 213 p. ISBN 978-83-7383-439-2. [15] Tendency of National Security in Baltic Sea Region. Compilers: A. Makštutis, D. Prakapienė. Vilnius: MAL, 2006. 332 p. ISBN 9955-423-43-9. [16] The Competitive Dynamics of Entrepreneurial Market Entry. Edited by Markman G. & Phan P.H. UK: Edward Elgar Publishing, 2011. 544 p. ISBN 978-1-84980-271-0. [17] The Rol of Human Capital in the Development of the Countries and Regions of Central and Eastern Europe. Edited by A. Ignasiak-Szulc. Toruń: Dom Organizatora, 2010. 322 p. ISBN 978-83-7285-562-3.
72
[18] VIJEIKIS, J., Internationalisation of Business and Influence of Economic Risk Factors on National Security. Vilnius: Edukologija, 2011. 60 p. ISBN 978-9955-20-676-7. [19] Wspόłczesne bezpieczeństwo. Perspektywa teoretyczno-metodologiczna. Redakcja naukowa: S. Jaczyński, M. Kubiak & M. Minkina. Warszawa–Siedlce: UPH, 2011. 283 p. ISBN 978-83-7051-620-8.
73
ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ AČR V ASYMETRICKÝCH OPERACÍCH
THE ACR MEDICAL SUPPORT OF THE ASYMMETRICAL OPERATIONS Milan Růžička, Vojtěch Humlíček, Petr Witt Abstrakt Zkušenosti z vedení operací posledních let ukazují změny v jejich soudobém vedení. Stále více se do popředí dostávají operace asymetrické. Zdravotnické zabezpečení těchto operací je jednou z podmínek jejich úspěšnosti. Výsledky explorativních metod výzkumu prokazují potřebu úprav ve vzdělávání a výcviku a organizaci zdravotnického zabezpečení taktických jednotek v zahraničních operacích asymetrického charakteru. Klíčová slova: Asymetrická taktika; Asymetrické operace; Odborná příprava; Příprava před výjezdem do zahraniční operace; ROLE-1; Vojenská zdravotnická služba; Zdravotnické zabezpečení Abstract In recent years, experience from the conduct of operations has shown changes in their contemporary leadership. Increasingly, asymmetric operations step to the fore. Medical support of these operations is one of the conditions for their success. Results of exploratory research methods indicate the need for adjustments of education, training and organization of medical support of tactical units within foreign operations of asymmetrical character. Key Words: The Asymmetric Taktics; Asymmetrical Operations, Specialized Training; Predeployment Training; ROLE-1; Military Medical Service; Medical Support
ÚVOD V prvních letech 21. století došlo ve vojenství k zásadním změnám. Jestliže převážná většina válečných konfliktů 20. století byla vedena ve znamení symetrických operací, konec tohoto století a první roky 21. století, zejména díky rozpadu bipolárního světa, zaznamenaly nové typy hrozeb. S těmito hrozbami je nezbytné se vypořádat, najít politická i vojenská řešení[6]. Pro toto období je typické spíše vedení asymetrických operací, důležitou roli zde hrají rotní a praporní úkolová uskupení, která jsou schopna působit samostatně a flexibilně reagovat na činnost protivníka[2]. Tato schopnost s sebou přináší asymetrickou taktiku a s tím spojené nové způsoby vedení operací. Mezi operace označované jako vojenské operace s výrazně asymetrickým charakterem jsou označovány operace nízké intenzity. Vojenské operace nízké intenzity jsou rozdělovány podle FM 7-98, Operations in a Low-Intensity Conflict, do čtyř následujících operačních kategorií: 1) Podpora povstání a činnost proti vzpourám (povstáním); 2) Boj proti terorismu; 3) Operace k nastolení, vytváření a udržení míru (mírové operace); 4) Mírové operace ve zvláštních (rizikových) situacích[3,4]. Tento fakt se nezbytně 74
odráží v požadavcích na zdravotnické zabezpečení, do této doby budovaného pro vedení symetrických operací velkými operačními celky. Zdravotnické zabezpečení AČR je v soudobé praxi realizováno tak, že u taktických jednotek úrovně družstvo, četa a rota jsou pro jejich zdravotnické zabezpečení do sestavy začleněni zdravotníci, případně zdravotničtí záchranáři. Nejmenší zdravotnické jednotky, jejichž součástí je lékař, jsou organizovány až na úrovni stupně útvar[1,11]. Tento systém je více akceptovatelný v okamžiku, kdy jednotky, útvary a svazky jsou prostorově a vzdálenostně v kontaktu. Nevyhovujícím se však stává v okamžiku, kdy budou malé taktické jednotky a rotní úkolová uskupení zasazovány do prostorů vedení operace při odtržení od hlavních sil na vzdálenost řádově stovek kilometrů, s nutností plného, jak logistického, tak i zdravotnického zabezpečení. Na základě výše uvedených změn směrem k asymetrické taktice se ukazuje jako nezbytné podpořit zdravotnické zabezpečení malých taktických jednotek. V posledních letech jsou proto vybraní příslušníci bojových jednotek školeni v kurzech Combat Life Saver (dále jen CLS) a po absolvování získávají druhou odbornost – vycvičený nezdravotnický personál se schopností poskytovat zdokonalenou neodkladnou život zachraňující pomoc na bojišti. V letech 2010 a 2011 bylo provedeno šetření, jehož cílem bylo zjistit názory příslušníků Vojenské zdravotnické služby AČR na problematiku soudobých možností Vojenské zdravotnické služby při poskytování zdravotnického zabezpečení bojovým jednotkám v asymetrických operacích. Pro získání potřebných dat bylo využito explorativních metod výzkumu, a to dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů. Zatímco dotazníkové šetření bylo realizováno napříč všemi funkcemi Vojenské zdravotnické služby AČR, polostrukturovaný rozhovor byl veden s vybranými funkcionáři AČR, kteří v uplynulém období působili v zahraničních operacích ve velitelských a řídících funkcích. Celkem 6 lékařů, 2 příslušníci nelékařského zdravotnického personálu a 5 vševojskových velitelů odpovídalo na 25 otázek, týkajících se jejich zkušeností ze zahraničních operací a názoru na vývoj zdravotnického zabezpečení v asymetrických operacích současnosti a v blízké budoucnosti.
1 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Výsledky rozhovorů ukázaly na nejednotnost názorů na zdravotnické zabezpečení ve výše uvedených typech operací. Někteří dotázaní poukazovali na nekoncepčnost přípravy Vojenské zdravotnické služby, nejasnost „kam“ by měla směřovat. Bylo zde porovnáváno zdravotnické zabezpečení AČR zejména s americkým způsobem zabezpečení, neboť s tímto jsou ze společného působení v zahraničních operacích největší zkušenosti. Jiní respondenti naopak poukazovali na odpovídající způsob zdravotnického zabezpečení, ovšem s nutností dílčích změn a úprav. Na základě výše uvedeného by mělo dojít k určitým obsahovým úpravám v přípravě zdravotnického personálu před výjezdem do zahraniční operace, zejména v personální práci při výběru personálu, v zaměření lékařů především na urgentní medicínu, praktické dovednosti a také dovednosti vševojskové. Jako neodpovídající současným požadavkům se zde ukazuje stále ještě poměrně malé zastoupení vojáků s CLS jako svou druhou odborností a nutnost položení důrazu na jejich urychlené vyškolení a zejména udržování dosažených odborných kvalit v poskytování první pomoci po celou dobu čtyřleté platnosti certifikátu. Další sporný názor vyvstal se zařazením nelékařského zdravotnického personálu a lékařského personálu do konkrétních organizačních struktur. Rozhovory prokázaly reálné vnímání zdravotnického personálu vševojskovými veliteli, kteří lékaře 75
a nelékařský zdravotnický personál mnohdy nerespektují jako vojenské profesionály a naopak, vnímání zejména lékařů sebe sama jako lékaře – a možná potom vojáka, místo vnímání vojáka – lékaře. Nejednotný názor panoval na organizační struktury rotního úkolového uskupení z pohledu zdravotnického zabezpečení. Bylo možno vystopovat dva názory, a to se zdravotnickým zařízením úrovně ROLE-1 v sestavě uskupení, nebo bez tohoto zdravotnického zařízení, ovšem s masivní podporou vzdušných odsunových prostředků na vyšší zdravotnickou etapu. U pozemních zdravotnických odsunových prostředků bylo poukazováno na neexistenci jejich balistické ochrany a nezbytnost jejího zavedení. Jako další se v názorech dotázaných objevoval požadavek stmelených zdravotnických týmů, pokud možno již od mateřských útvarů z území ČR. Rozhovory také ukázaly, že někteří velitelé nemají představu jak náčelníka vojenské zdravotnické služby u své jednotky využít, co od něj mohou očekávat a jak jej úkolovat. Naopak, lékaři měli vcelku jasnou představu o svém místu a úkolech v rámci jednotky nebo útvaru. Závěr rozhovorů jednoznačně poukázal na fakt, že soudobá organizace a řízení zdravotnických jednotek AČR v zahraničních operacích je využitelná také pro zdravotnické zabezpečení úkolových uskupení v podmínkách asymetrických operací, ovšem jedná se zpravidla spíše o improvizaci než o systémový přístup.
2 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Organizaci zdravotnického zabezpečení rotního úkolového uskupení, které bude operovat na větší vzdálenost od hlavních sil, lze realizovat třemi způsoby: do každého družstva začlenit dva vojáky s CLS (jejich druhá odbornost), s nezbytnou zdravotnickou výbavou pro poskytování první pomoci a stabilizaci. V návaznosti na CLS působí zdravotníci čet a dále zdravotník roty (zdravotnický záchranář – Bc., DiS.) se schopností poskytovat rozšířenou zdravotní péči, třídění raněných a jejich přípravu k odsunu na vyšší etapu. Podstatou tohoto systému je zabezpečení vzdušného odsunu na základnu ke zdravotnickému zařízení ROLE-1 nebo ROLE-2. Tento systém se jeví jako optimální pro úkolová uskupení, která plní bojové úkoly na velkém prostoru bez možnosti rozvinutí zdravotnického zařízení úrovně ROLE-1 v sestavě tohoto uskupení. Podmínkou je dodržení časových limitů, kdy první lékařská pomoc bude poskytnuta až po transportu raněného do zdravotnického zařízení na základně; do každého družstva začlenit dva vojáky s CLS (jejich druhá odbornost), s nezbytnou zdravotnickou výbavou pro poskytování první pomoci a stabilizaci. V návaznosti na CLS působí zdravotníci čet a dále zdravotnický tým se schopností poskytovat zdravotnickou péči úrovně ROLE-1 přímo v sestavě rotního úkolového uskupení. Podstatou tohoto systému je posunutí lékaře přímo do sestavy uskupení a schopnost poskytovat život a končetiny zachraňující úkony. Tento systém je rovněž závislý na vzdušných odsunech a bude optimální při nebojových operacích, kdy riziko ztráty zdravotnického týmu je vyhodnoceno jako malé; do každého družstva začlenit dva vojáky s CLS (jejich druhá odbornost), s nezbytnou zdravotnickou výbavou pro poskytování první pomoci a stabilizaci. V návaznosti na CLS působí zdravotníci čet a dále zdravotník roty (zdravotnický záchranář – Bc., DiS.) se schopností poskytování rozšířené zdravotní péče, třídění raněných a jejich příprava k odsunu na vyšší etapu. Podstatou tohoto systému, na rozdíl od první varianty, je zdravotnický tým v pohotovosti na základně. Tento tým je na základě požadavku letecky přepraven ke konkrétnímu rotnímu úkolovému uskupení a v jeho prospěch provádí zdravotnickou podporu. I tento systém je závislý na vzdušných 76
odsunech. Jeví se jako optimální v situaci, kdy jsou zasazena nejméně dvě rotní úkolová uskupení na velké vzdálenosti a předem není jasné, jaké požadavky na zdravotnické zabezpečení budou od těchto uskupení požadovány. Významným činitelem je zde optimalizace zdravotnické podpory bez znalosti budoucího vývoje situace u zasazených rotních úkolových uskupení na velkém prostoru na určitý čas. Na základě provedeného výzkumu je možné navrhnout obsahově i časově upravený Program přípravy příslušníků Vojenské zdravotnické služby AČR a vojenských zdravotnických jednotek před výjezdem do zahraniční operace [10]. Pro dosažení odpovídající úrovně připravenosti jednotlivců a jednotek Vojenské zdravotnické služby je nezbytné dodržet tyto zásady: pro plnohodnotné odborné využití náčelníka vojenské zdravotnické služby v sestavě jednotky (kontingentu) je nutné znát jeho místo a úlohu v procesu plánování a realizace zdravotnického zabezpečení. Zde je nezbytné začít se seznamováním organizace a taktiky Vojenské zdravotnické služby příslušníky AČR již v systému prvotního vzdělávání a dále pokračovat v jednotlivých kariérních kurzech. Náčelník zdravotnické služby by měl být vnímán jako plnohodnotný člen štábu a zároveň jako poradce velitele v oblasti zdravotnického zabezpečení. Tato spolupráce může fungovat pouze za předpokladu, že se obě strany budou odborně respektovat. Toto se může stát pouze v okamžiku, kdy bude zaveden systém, v němž se vševojskoví velitelé budou dále vzdělávat také se zaměřením na Vojenskou zdravotnickou službu AČR, její organizaci a taktiku, a náčelníci vojenské zdravotnické služby budou podrobněji seznamováni s problematikou velení a řízení vojsk; správná personální politika při výběru vhodných kandidátů na obsazování systematizovaných míst. Do zahraničních operací vysílat lékaře pouze s ukončenou specializační přípravou. Lékaře s neukončenou specializační přípravou zařazovat pouze za předpokladu zabezpečení odborného dohledu. Do operací vysílat pokud možno sehrané týmy (např. lékař, nelékařský zdravotnický personál, řidič; organizační struktura ROLE-1; polní chirurgický tým), které spolu pracují již v mírových podmínkách ČR. Jednotlivci v týmu musí splňovat stanovené požadavky již v okamžiku jejich zařazení na systematizované místo v organizační struktuře jednotky (kontingentu), vysílané do zahraniční operace. Nelze spoléhat na to, že týmy budou sestaveny až v přípravě před výjezdem do operace, kde dojde k jejich stmelení a secvičení, nebo že chybějící dovednosti jednotlivec získá vysláním do odpovídajícího kurzu těsně před rotací. Vlastní příprava před výjezdem do zahraniční operace navazuje na Programy přípravy specialistů a jednotek [7,8] a řeší pouze specifika konkrétní operace. Sem patří: bezpečnostní situace v prostoru nasazení, hygienicko-epidemiologická situace, specifika organizace a rozvinutí léčebně-odsunového systému v prostoru operace, konkrétní místo a úloha zdravotnické jednotky v operaci (národní respektive mezinárodní prvky systému a jejich provázanost). Obsahovou náplň přípravy jednoznačně zaměřit na konkrétní aspekty zahraniční operace, na kterou jsou jednotky připravovány. U zdravotnického personálu se v průběhu stmelení zaměřit na urgentní medicínu a dolaďování činností v rámci vyššího celku (týmu). Zaměřit se na schopnost zdravotnického personálu kooperace se zdravotníky koaličních armád. Zaměřit se na pochopení systému zdravotnických odsunů v místě nasazení a využívání 9-line MEDEVAC pro vyžadování leteckých odsunů. Je vhodné, aby příslušníci Vojenské zdravotnické služby (zdravotnické jednotky a týmy) byli součástí vševojskové přípravy a přípravu prováděli společně s bojovou jednotkou, jíž jsou součástí, a to pod jednotným taktickým námětem a v reálných časech. Zdravotnické zabezpečení této 77
činnosti by měl provádět zdravotnický tým z mírové organizační struktury, který není součástí kontingentu a do operace tudíž nevyjíždí. Zaměřit se na tu část vševojskové přípravy, která je pro činnost v prostoru nasazení charakteristická, zejména v procvičování poskytování zdravotnického zabezpečení v balistické ochraně za ztížených podmínek nebo v manipulaci se zbraní. Na základě provedeného výzkumu je možné také navrhnout dílčí úpravy v systému vzdělávání [9], který se významně podílí na přípravě vojenských profesionálů a jejich využitelnosti v operacích. 1. do budoucna více propojit systém vzdělávání vojenských manažerů na Fakultě ekonomiky a managementu v Brně se systémem vzdělávání vojenských lékařů na Fakultě vojenského zdravotnictví v Hradci Králové. Do učebních programů vojenských manažerů by bylo vhodné zařadit několik přednášek o problematice organizace a taktiky Vojenské zdravotnické služby AČR. Dále by bylo vhodné rozšířit učební programy Kurzu vyšších důstojníků a Kurzu generálního štábu o další přednášky, zaměřené na výše uvedené téma, včetně možnosti použití Vojenské zdravotnické služby v zahraničních operacích. Cílem tohoto doporučení je studentům vojenského managementu a velitelům a náčelníkům druhů vojsk a služeb ve velitelských a řídících funkcích více přiblížit Vojenskou zdravotnickou službu AČR, její organizaci a taktiku, a také místo a úlohu náčelníka vojenské zdravotnické služby daných úrovní ve struktuře štábu. Pro soudobé velitele a příslušníky štábů praporů a brigád, kteří již výše jmenované kurzy absolvovali a v jejichž programech ještě nebyla témata zařazena, připravit několikadenní kurz, který by těmto odborníkům problematiku organizace a taktiky Vojenské zdravotnické služby AČR přiblížil. Tím bude docíleno větší prolnutí a pochopení dané problematiky oběmi stranami a zamezení nepochopení skutečných možností Vojenské zdravotnické služby zejména v zahraničních operacích; 2. v systému přípravy budoucích vojenských lékařských profesionálů a nelékařského zdravotnického personálu se zaměřit na skutečné požadavky vojsk v zahraničních operacích na zdravotnické zabezpečení, s ohledem na stále častější požadavky znalosti a praktické dovednosti v urgentní medicíně. Učební programy ještě více zaměřit nejen na vojenské aspekty medicíny, směřující k daleko vyšší použitelnosti zdravotnického personálu v polních podmínkách, ale také ke schopnosti organizovat a řídit Vojenskou zdravotnickou službu v podmínkách vedení různých druhů operací. Urgentní medicína je nedílnou a nejdůležitější součástí poskytování zdravotní pomoci v podmínkách asymetrických operací. Cílem tohoto doporučení je vytvořit dostatečnou „zásobárnu“ lékařů a nelékařského zdravotnického personálu, který bude schopen plnit úkoly zdravotnického zabezpečení v bojových podmínkách podle potřeby operace; 3. i nadále budovat systém přípravy vojáků s CLS jako svou druhou odborností. Jejich potřeba v podmínkách zahraničních operací neustále roste. Toto tvrzení lze doložit také na dokumentech NATO , které CLS dávají stále větší význam[5]. (viz návrh MC 326/3, kde je požadavek, aby vyškolený nezdravotnický personál byl schopen poskytnout pomoc nejpozději do 10ti minut). Důvodem je v první řadě jejich organická příslušnost k jednotce a jejich první odbornost, která z nich činí součást již secvičeného a sladěného týmu. Ve druhé řadě je to jejich druhá odbornost, tedy schopnost poskytnout nezbytnou první pomoc příslušníkům své jednotky. Ovšem pouhé absolvování kurzu není pro jejich praktickou přípravu dostačující. Je nezbytné a nutné vytvořit systém jejich neustálého procvičování tak, aby tito vojáci byli v polních podmínkách pod palbou a ve stresu schopni poskytovat adekvátní zdravotnickou pomoc. V současné době je prosazován neoficiální názor na zařazení 78
jednoho vojáka CLS v bojovém družstvu, cílem nastávajícího období je zvýšit tento počet na dva. V problematice využívání vojáků CLS je ovšem nutné provést analýzu legislativní podpory, neboť zde se teorie a praxe, zejména v možnostech poskytování zdravotní pomoci, rozcházejí. Jeví se jako nezbytné sladit legislativu s požadavky praxe v podmínkách zahraničních operací. Cílem tohoto doporučení je vytvořit optimální a funkční systém přípravy vojáků s CLS jako svou druhou odborností tak, aby každá potenciálně nasaditelná jednotka stupně družstvo měla dva příslušníky, absolventy CLS kurzu, kteří jsou prakticky schopni poskytovat první pomoc v polních podmínkách pod palbou a ve stresu.
ZÁVĚR Požadavky na efektivní zdravotnické zabezpečení soudobých asymetrických operací vychází ze změn taktiky malých taktických jednotek a rotních úkolových uskupení v zahraničních operacích. Ukazuje se, že možnosti použití sil a prostředků Vojenské zdravotnické služby AČR v zahraničních operacích asymetrického typu jsou ovlivňovány celou řadou faktorů, od systému přípravy a vzdělávání vojenských profesionálů bez rozdílu odborností, přes odpovídající přípravu příslušníků Vojenské zdravotnické služby před výjezdem do operace, až po vytvoření modulárního systému zdravotnické podpory pro konkrétní operaci. Je zjevné, že každý z těchto faktorů má v systému své nezastupitelné místo. Bez postupného zavádění výše uvedených poznatků nebude možno zabezpečit jeho progresivní vývoj.
Literatura [1] AJP-4.10 (A) Allied Joint Medical Support Doctrine. [2] Doktrína Armády České republiky. Vyškov: Institut doktrín VeV - VA, 2010. [3] FM 7-98 Operations in a Low-Intensity Conflict. [4] KRÁSNÝ A., Pohledy na asymetrii v operacích. [online]. Dostupné na WWW: http://www.defenceandstrategy.eu/redakce/index.php?xuser=&lanG=cs&subakce=scea rch&scearchText=15.%09KR%C3%81SN%C3%9D%2C+A.+Pohledy+na+asymetrii+ v+operac%C3%ADch. [5] MC 326/3 (Draft 4) NATO Principles And Policie of Medical Support. [6] POHLODEK, J., ZŮNA, P., FM 3-0 Operace – změna amerického pohledu na soudobé války. [online], ©2008. [cit. 2008-04-15]. Dostupné na WWW: http://doctrine.vavyskov.cz/2_2008.htm. [7] Prog-1-2/Zdrav. Programy odborné a speciální přípravy specialistů zdravotnických odborností. [Vojenská publikace]. Vyškov: ŘeVD, 2004. [8] Prog-1-3/Zdrav. Programy přípravy zdravotnických jednotek. [Vojenská publikace]. Praha: MO ČR, 2005. [9] Pub-70-01-01. Příprava příslušníků armády České republiky. [Vojenská publikace]. Praha: MO ČR, 2007. [10] SOP 202, Čj. 952/2010-1160, Standardní operační postup číslo 002 k přípravě úkolových uskupení do operací. Praha: MO-SOC, 2010. [11] Zdravotnická doktrína Armády České republiky – zásady a taktika zdravotnického zabezpečení, Praha: MO–GŠ, Čj. 20028/15/2002-1236, 2002.
79
VERIFICATION AND IDENTIFIKATION PROCESSES AS FUNDAMENTAL IN BIOMETRICS Aneta Mičeková Abstract: The principle of identity, according to which each person only and only identical to itself based on the biometric characteristics, so called. biometric keys, became the basis for identifying and verifying the identity of the first police practice and the development of technology and demands of society and in commercial and security spheres. In essence, the requirements of these two spheres of questions about the identity of the same, but the differences mainly concern the possibility of processing methods used and the outcome of the process for identification. The author outlines a brief overview of methods for biometric identification and verification process compares the identification and highlights the fundamental differences between them. Key words: biometrics, biometric key, identification and verification Abstrakt: Princíp identity, podľa ktorého je každá osoba identická len a len sama so sebou a to na základe jej biometrických charakteristík, tzv. biometrických kľúčov, sa stal základom zisťovania a overovania totožnosti najprv v policajnej praxi a s rozvojom technológií a požiadaviek spoločnosti aj v komerčno-bezpečnostnej sfére. Vo svojej podstate sú požiadavky oboch týchto sfér ohľadom otázky totožnosti osôb rovnaké, avšak rozdiely sa týkajú najmä možností používaných metód a spracovania výsledku procesu zisťovania totožnosti. Autorka načrtáva stručný prehľad metód biometrickej identifikácie, porovnáva proces verifikácie a identifikácie a poukazuje na základné rozdiely medzi nimi. Kľúčové slová: biometria, biometrický kľúč, identifikácia, verifikácia
1 DEFINITION OF TERMS The principle of identity, according to which each person only and only identical to itself based on its physical and psychological, so-called. biometric keys, became the basis for identifying and verifying the identity of the first police practice and the development of technology and demands of society and in commercial and security sphere, but which have now overtaken the police sector in applied technologies and methods, and greatly extended the use of biometric keys. Biometric keys are called the characteristics of persons and these are divided into two groups. Physiological-keys-are human anatomical data, respectively. consist of anatomical data, papillary lines, eye iris, retina, hand, face, DNA, fingerprint, iris scan, retina scan, hand geometry, facial geometry, DNA, behavioral-key-expressions are formed by people, that such person data, such as voice, signature, gait, use the keyboard.
80
For these biometric key characteristic of non-transferable to another person, and their uniqueness. on this basis, is based methods, technologies, systems, biometric identification and verification. The condition for the use of biometric keys is their uniqueness, stability, measurability and practical technological possibility of further processing aimed at capturing and then comparing the evaluation of biometric keys belonging to different parties. Identification and verification process is due to modern technology is almost fully automated. The police judicial practice, the conclusion must always be an expert. Identification can be characterized as a process by which to identify the person, the process that resulted in the identification person. to ensure that no identification of an unknown person could have, but needed a database containing records of people, thus records of persons system, respectively database and identifies it with their characteristics. Without the existence of such a database identification process is not feasible, since we lack comparative characters. Equate a person give their characters that are then compared with data in the database and the result is either positive or negative, that person will either identify with, so it is already in the database or not combined, thus removing the data does not indicate in the database. Verification is the process of determining whether a person is the one for which it is issued, it is "only" verify his identity. The result of the verification process, verification, respectively. refute screening of a person identity. Biometric identification is the use of unique, measurable, physical or physiological characteristics (called minutiae) or human speech to unambiguously establish its identity.41 Biometrics is a set-automated methods that are intended to identify and verify the identity of he person on the basis of its physiological and behavioral characteristics, namely biometric keys. Then we can accurately state that the identification process, a comparison of associating (in Anglo-American literature, I also called the "One-To-Many Matching," one to many, 1: n) capturing biometric samples of any reference templates, stored in a database (or and the list below.) conducive to finding a reference template (if it exists in the database) corresponds to the template from captured samples. Identifying the biometric application then detects the identity of the person under review. Identification answers the question: who is?42 With the identification of closely related verification, one could say that it is only slightly modified type of identification. The matching process ("One-To-One Matching," one to one, 1-1, authentication), a single template created from captured biometric sample with a single reference template, the brew screening of a person. The aim is to determine whether an investigated person is really the person claims to be or are otherwise outwardly appears. Biometric application confirms or refutes the identity of the person under review.
41
RAK, R., MATYÁŠ, V., ŘÍHA, Z., a kol., Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích, Grada publishing, tiskárny Havličkuv Brod 2008, s. 664, ISBN- 80-247-2365-5, s. 104. 42 PORADA, V., RAK, R., Kriminalita souvisejíci s informačními a komunikačními technologiemi a identifikace osob na základě projevu lokomoce člověka, VŠ Karlovy Vary, 2007, s. 149, ISBN 978-80-2541797-4.
81
2 COMPARISON IDENTFICATION AND VERIFICATION Both terms are in their meaning and content are very similar but not identical. In the following I will discuss the fundamental differences between them.
speed and complexity imposed on the application -The process of identification is much more difficult, as compared template must be compared with „n“ number of reference patterns stored in the database. The verification process is compared to only one template is compared with one reference template stored in the database; determination concludes - For identification, used by police, judicial practice, conclusion, although evaluated technology always provides expert. The verification process is all automated and biometric applications automatically make a conclusion, a person verifies or not; use of aids - In identifying the police-court practice, the identification process is only by comparing the samples provided, respectively taken from a person whose identity we want to see (and of course samples seized at the scene) with the samples stored in the database. Verification is always performed by automated systems for identification help. The user, therefore a person whose identity should be verified, in addition to entering their biometric characteristics (depending on application) enters its next data-for example, identification number and password below; content databases- Databases used to identify samples containing only a reference or template without any additional data. Databases that are used in the process of verification, in addition to reference templates also contain identificator, which can be password, identification number, but the name identification number and the like. Each template is associated with a specific identifier; goal - The identification, especially in the police-court practice, the proof of guilt, thus identifying a particular person as the perpetrator. The verification of the commercial and security applications is confirmation of eligibility of input, respectively, access to something.
3 OVERVIEW BIOMETRIC KEYS USED IN PRESENT PRACTICE Fingerprint-Fingerprint Identification System, is the most famous and one of the most widely used biometric methods. Fingerprints are papillary lines in the shape of curves found on fingertips. Their characteristics, which uses biometrics, is unique, this means that each person has a unique artwork, a unique fingerprint (this includes identical twins), which is unchanging throughout the life of a relatively irremovable. The geometry of the hand and fingers, this method is used to identify the persons hand geometry. It is based on the knowledge that the hand, that hand geometry is unique to each person. Evaluating the extent of particular fingers, their length and width. The image usually captures using sensitive cameras (eg. CCD camera) and the mirror, which provides for acquisition of 3D information, and more recently come to the fore three-dimensional scanners. Face-painting to the verification or identification of individuals based on facial image. It is based on the principle of personal identification through facial recognition, the main features. Used to identify various parameters, particularly the relative position of the eyes, nose, mouth, ears. This is a quite difficult task because the system must eliminate the current 82
changes caused by facial mimics, change your hair, using cosmetics, unshaven or using glasses. Facial recognition biometrics is the only method that can act as an early warning system. This approach is called passive identification- person does not develop any action to prove his identity. Maybe he immediately signaled the occurrence of particular interest people in the area.43 Scan iris - eye iris is colored ring around the pupil of the eye, which contains a high number of identification points for each person is unique. It is implemented by scanning video technology. Observed are also characters such as algae, radial furrows, pigment dishes and arched. These are then converted into a registration pattern, is encrypted and will be created from one pattern. Retinal scan - this method takes away the image of the eye, particular unique configuration of blood vessels located in the retina. The identified person must be a short distance from the eye to focus auxiliary point the reader a faint glimmer of light is then focused on the lens of the eye retina. Light reflected from the retina passes back through the eye lens to the sensor and the information about "drawing" the retina. Geometry of the bloodstream back-hand way of identifying the senses of the shelf in the infrared spectrum and determines the shape of the bloodstream. It is quite able to find a deep set veins on the back of the hand. The shape of the scanned image then verifies or identifies the person. Electronic signatures, this method is based on the individual characters signature. It analyzes the static signature, the process is independent of time or dynamic signature, the process is dependent on time so online signature. Voice - uses the characteristics of the voice, bass and treble tones, vibrations of the voice, guttural and nasal tones. Because voice is changing during the day and is affected by fever, chills, cough, hoarseness and other factors, evaluation systems focus has characteristics that are constant. They must simultaneously eliminate the use imitator or cassette recordings. Gait and locomotion - walking is a human space-time phenomenon, which includes physical characteristics of the individual. Therefore, the observation of walking is very suitable for the observation and recognition where it is not possible to distinguish people by face, ear, iris or fingerprint. DNA, deoxyribonucleic acid, thus the carrier of genetic information of all living organisms, therefore, man. It means we can safely identify each individual and to find some other characteristics. The method of personal identification by DNA profile was discovered in 1984 by the British conscious of Alec Jeffreys and the practice was first used by Britain's Scotland Yard in 1987, when he was using the DNA profile obtained convicted multiple murderer who escaped a few years before justice. This method is a sufficient amount of comparative material and observing laboratory infallible rules (referred to 99.999 % accuracy). In order to be identified person, just the amount of DNA equivalent to 50 picograms (1 picogram = 0.0000000000001 g), while 43
TALLO, A., RAK, R., TUREČEK, J., Moderné technológie ochrany osôb a majetku, A PZ Bratislava, 2006, s. 162.
83
in one cell of the human body is the amount of DNA corresponding to about 6 picograms. The identification, however, does not complete DNA pattern, but so. DNA profile, which is a set of values deduced from the characteristic variable sections of DNA. Finally, I evaluate the use of biometric technology in the process of identification and verification is not strictly separated, their use is limited financial capabilities, which is the - is available and user environment in which these processes occur.
Literature [1] PORADA V, RAK R- Kriminalita souvisejíci s informačními a komunikačními technologiemi a identifikace osob na základě projevu lokomoce člověka, Vysoká škola Karlovy Vary, 2007, ISBN-978-80-254-1797-4. [2] TALLO, A., RAK R., TUREČEK J.- Moderné technológie ochrany osôb a majetku, A PZ Bratislava, 2006. 229 s. ISBN 80-8054-387-9 [3] Bezpečnosť, bezpečnostné riziká a ohrozenia v bezpečnostnom manažmenteMedzinárodný terminologický seminár, Žilinská univerzita, 2003. [4] ROMŽA, S.- Kriminalistika, UPJŠ Košice, 1993. 167 s. ISBN 80-8054-387-9. [5] FAŠKO, R. –Biometrická identifikácia /referát/, Žilinská univerzita v Žiline, 2005. [6] RAK R.- MATYÁŠ V.-ŘÍHA Z. a kol.: Biometrie a identita člověka ve forenzních a komerčních aplikacích, Grada publishing, tiskárny Havličkuv Brod 2008, 664 s., ISBN- 80-247-2365-5.
84
RIZIKÁ SPOJENÉ S JAZDOU NA MOTOCYKLY RISKS ASSOCIATED WITH RUNNING FOR MOTORCYCLES Oskár Szabo Abstrakt Z hľadiska bezpečnosti cestnej premávky je univerzálny opatrenia, ktoré by umožnilo znížiť počet dopravných nehôd. Je preto nevyhnutné balíček. Preto v tomto článku zaoberať faktormi, ktoré ovplyvňujú riziko nehody. V celkovom dopravnom systéme zaujíma významné postavenie, cestná doprava, ako jeden zo špeciálnych odvetví dopravy, ktorého význam pre integráciu do európskych štruktúr bude aj naďalej zvyšovať. Odvrátenou stranou je rozvoj dopravy, ale rad negatívnych dôsledkov. Najzávažnejšie patrí zvýšenie počtu dopravných nehôd, rastúci počet padlých a ranených, značné straty hmoty av neposlednom rade aj rozsiahlu devastáciu životného prostredia, na neustále sa zvyšujúce daní na stupni motorizácie. Bezpečnosť pri jazde na motocykli vyžaduje osobitnú pozornosť, ktorá je špecifická povaha motocyklových nehôd. Vzhľadom k tomu, príčiny a následky týchto nehôd sú spôsobené tým, skenovanie obyčajného bicykla od vodičov automobilov, alebo nesprávne odhad vzdialenosti a rýchlosti jazdy. Kľúčové slová: bezpečnosť, motocykla, zranenia, riziko nehôd Abstract In terms of road safety there is a universal measure that would allow to reduce the number of traffic accidents. It is therefore essential package. Therefore addressed in this article, factors, that influence the risk of an accident. In the overall transport system occupies an important position, road transport, as one of the special transport sector, whose importance to the integration into European structures will continue to increase. The flip side is the development of transport but a host of negative consequences. The most serious include increased road accidents, a growing number of killed and wounded, a large mass loss and, finally, widespread devastation of the environment, to the ever increasing taxes on the degree of motorization. Safety when riding a motorcycle requires special consideration, which is the specific nature of motorcycle accidents. As the causes and the consequences of these accidents are caused by scanning an ordinary bike by car drivers, or an incorrect estimate, of the distance and speed of travel. Key words: safety, motorcycle, injury, risk, accident
ÚVOD Motocykle sa vyskytujú v cestnej premávke už od roku 1800 a od počiatku po dnešok sa používajú na všetky možné činnosti. Sú riešením rýchlejšej prepravy v mestách kde je veľký nárast automobilovej dopravy a menší počet parkovacích miest. V porovnaní s autami sú motocykle nestabilnejšie, menej viditeľné a vodičovi poskytujú menšiu úroveň ochrany. U motocyklistov je percento smrteľných a vážnych nehôd neporovnateľne vyššie, väčšina z nich sa stane v mestách a zapríčiňuje ich ľudský faktor. Motocykle majú oveľa väčší 85
pomer váha – výkon motora než autá a preto sú schopné vysokého zrýchlenia za kratší čas a dosiahnutia vyššej rýchlostí. Porovnaní s inými motorovými vozidlami, vodiči jednostopových vozidiel sú menej viditeľný, ako ostatné motorové vozidla. Samotná jazda na motocykli nesie so sebou určité riziká, s ktorými sa pri jazde v aute nestretnete. Asi prvý základný rozdiel je nulová stabilita bez vyváženia stroja. Ak stojaci motocykel nebudete stabilizovať, padne na zem, nemá stabilitu štvorkolesového vozidla. Nestabilita je často krát dôvod havárii. Ďalším faktom je nulová ochrana, žiadne deformačné zóny ako má auto. Pádu sa tak vystavuje celé telo. Funkčné oblečenie či airbag len zmenšujú následky po kolízii. V autoškole sa postarajú o výuku podľa príslušných predpisov a zákonov a odovzdajú jazdcovi, prvé skúsenosti s jazdou na motocykli. Spravidla sa jazdí v tandeme s inštruktorom. V závere je samozrejme aj samostatná jazda, pri ktorej musí každý predviesť spôsobilosť viesť motocykel. to však nestačí nato aby motocyklista vedel svoj motocykel plne ovládať, nakoľko sa tieto kurzy nepribližujú skutočnej jazde na motocykli. Napríklad v Nemecku alebo Veľkej Británii musia motocyklisti zvládnuť mimo psychotestov jazdu zručnosti, na ktorú sa pripravujú na dvoj – až trojmesačných kurzoch. Mimo ciest je možné si nacvičiť základné zručnosti. Ako je správny posed, držanie tela a stroja s prechodom k handlingu (ovládanie motocyklu), nácvik krízových situácií ako vyhýbanie sa prekážke či núdzové brzdenie, ale aj rýchly slalom, náklon a prejazdy zákrut. U nás sú povinný absolvovať psychotesty len vodiči kamiónov a autobusov. Zmenou zákona by sa znížilo riziko vzniku dopravných nehôd. Tak isto neznamená, že ak žiadateľ o vodičský preukaz dosiahne stanovenú hranicu veku určenú zákonom pre skupinu A bez obmedzení bude vedieť ovládať svoj motocykel. Ak tento žiadateľ do tejto doby nemá žiadnu skúsenosť, kde je istota, že mu vek zaistí menšie riziko vzniku dopravnej nehody. Z môjho pohľadu nie, a preto by mal aspoň absolvovať povinne prípravu vo forme kurzu a preukázať, že motocykel, na ktorom bude jazdiť vie ovládať a v kritických situáciách. Navrhujem určiť v zákone aj obdobie v ktorom, je možné vykonávať zákonom stanovené skúšky. Zimné mesiac sú pre tieto skúšky nevyhovujúce no aj napriek tomu sa vykonávajú. Nehody na motocykloch patria k najťažším úrazom vôbec s dlhodobými následkami a preto by malo byť absolvovanie takéhoto kurzu povinné.
1 PRÍČINY DOPRAVNÝCH NEHÔD Zo štatistík MV SR pre rok 2010 celkový počet dopravných nehôd v SR predstavoval číslo 21595. Počet usmrtených 345 a ťažko zranených 1204. Z počtu 345 usmrtených pripadá na motocyklistov 26, čo predstavuje 7,6 %. Štúdie americkej NHTSA (National Higway Traffic Safaty Administration) poukazujú nato, že riziko smrteľnej nehody motocyklistov je 35 krát väčšie ako pri osobnom automobile. Pri vekovej hranici nižšej ako 40 rokov pri používaní motocykla je pravdepodobnosť usmrtenia 36 krát vyššia ako pri používaní iného dopravného prostriedku. Motocyklisti vo veku 40 a viac rokov majú pravdepodobnosť asi 20 krát častejšiu ako tá istá veková hranica pri používaní iného dopravného prostriedku. Z výskumu bolo ďalej zistené že 75 % zistených nehôd sú nehody motocykla a automobilu a zvyšných 25 % predstavuje nehody motocyklov samotných. Takmer polovica smrteľných nehôd poukazuje na alkohol. Čo zvyšuje aj závažnosť zranení. Nedostatočný technický stav ovplyvňuje cca 3 % nehôd a počasie ako faktor možného vzniku dopravných nehôd sa z 98 % nepodieľa pod nehody motocyklistov. V niektorých prípadoch, 86
mali vplyv na dopravnú nehodu nehody porušené pravidla cestnej premávky iných vodičov ako motocyklistov. Za veľmi dôležitý faktor bezpečnosti sa považuje viditeľnosť. Motocykel svoju stavbou je oveľa menší ako automobil a preto je aj jeho viditeľnosť obmedzená. K zvýšeniu bezpečnosti prispieva celodenné svietenie. Ale ak by jazdec používal reflexné oblečenie, bielej alebo svetlej farby prilbu, mohlo by sa znížiť počet zranení a úmrtí motocyklistov. Štúdia NHTSA zistila, že reflexné oblečenie znižuje riziko zranenia pri autonehodách o 37 %, biela prilba o 24 % a svietenie o 27 %. Francúzko k 1. Januáru 2012 zaviedlo povinné reflexné pásy na budnách pre jazdcov na motocykli do 125 ccm. Reflexný pás bude musieť mať šírku 3cm a byť umiestnený na oboch pažiach, v povolených farbách šedá a žltá. Mnohý výrobcovia už ponúkajú reflexné vesty na motocykle a je zatiaľ len na jazdcovi či ju použije alebo nie. V tabuľke 1 je uvedený počet dopravných nehôd motocyklistov a taktiež aj počet usmrtených. Tabulka 1 - Počet dopravných nehôd a počet usmrtených motocyklistov. The number of accidents and the number of motorcyclists killed44 Rok Motocykel Počet usmrtených
2000 511 28
2005 527 34
2006 547 28
2007 631 37
2008 598 32
2009 438 26
2010 364 13
K najčastejším príčinám dopravných nehôd patria tieto: nedovolená rýchlosť jazdy; porušenie základných povinnosti vodiča; nesprávny spôsob jazdy; nedanie prednosti v jazde; nesprávne predchádzanie; alkohol u vinníka dopravnej nehody; alkohol u vodiča mot. vozidla. Faktory ovplyvňujúce úroveň riziká ochrana: zraniteľnosť ľudského tela je dôležitým hľadiskom pri porovnaní rizikovosti jednotlivých druhov dopravy. Hmotnosť a rýchlosť motorových vozidiel je neporovnateľná s nemotoristickou prepravou; povaha vozidla: vysoké riziko vodičov jednostopových motorových vozidiel; priorita pri plánovaní a projektovaní: plánovači a projektanti zohľadňujú oveľa viac požiadavky pohodlia a hospodárnosti vodičov automobilov, ako nároky jednostopových vozidiel a chodcov; vzťah k vystaveniu sa (riziku): ak málo ľudí chodí pešo alebo na bicykli, má plánovanie pre nich menšiu prioritu a problém ostáva nevyriešený. Nízky podiel niektorého druhu dopravy v premávke ovplyvňuje očakávanie (nehody) a vedie k zníženej pozornosti ostatných účastníkov cestnej premávky; nedostatočná komunikácia: je základným faktorom pri nehodách, pretože vodiči môžu byť zaskočení neočakávanými udalosťami alebo môžu nepopiť zámery iných. Komunikácia je zvlášť ťažká pri vysokých rýchlostiach, ak fyzikálne prostredie neumožňuje vodičom sledovať chodcov, alebo ak majú problémy s rozhľadom;
44
http://www.telecom.gov.sk/files/statistika_vud/dop_nehody_cest.htm#k10.
87
vek: starší ľudia podliehajú vyššiemu riziku usmrtenia alebo ťažkému zraneniu z dôvodu vyššej zraniteľnosti ich organizmu. V prípade detí a mladistvých je vyššie riziko ich účasti na nehode pre ich nedostatočnú dopravnú zručnosť a neskúsenosť; vyhľadávanie rizika: približne 30 % vodičov vyhľadáva senzácie na cestách, napr. Pri autonehodách často tvoriace sa kolóny z dôvodu zvedavosti vodičov a tým nedostatočné venovanie pozornosti.
Pri posudzovaní akceptovateľnosti alebo neakceptovateľnosti rizík sa musia brať do úvahy mnohé faktory: rozsah, v rámci ktorého môže každý kontrolovať riziko, s ktorým je konfrontovaný: (napr. užívatelia verejnej dopravy a cestujúci v lietadle podstupujú nižšie riziko ako individuálny účastníci dopravy, ako sú motocyklisti a vodiči áut); rozsah, v rámci ktorého je jeden chránený a iní sú nechránení: (napr. riziko, že činnosť chodcov a cyklistov sa považuje za horšie akceptovateľný ako riziko vodičov áut); vyhnutie sa riziku: situácie, v ktorých by sa dalo ľahko vyhnúť riziku napr. riziko ako dôsledok agresivity, nadmerného použitia alkoholu, prekročenie povolenej rýchlosti, sú horšie akceptované ako situácie, v ktorých sa riziku nedalo tak ľahko vyhnúť; nevyhnutnosť rizika: jedna nehoda so 100 úrazmi sa zdá dôležitejšia ako 100 nehôd s jedným úrazom; závažnosť, týkajúca sa cestovania: vodič, ktorý odišiel neskoro na dôležité stretnutie, podniká väčšie riziko, ako niekto, kto odchádza na rekreáciu. Samotná neprimeraná rýchlosť nemusí byť hlavným faktorom dopravných nehôd. Jeden z hlavných faktorov zapríčiňujúcich dopravnú nehodu je nesprávny spôsob jazdy. Vysoká rýchlosť výrazne znižuje čas pre vyhodnocovanie situácií a reagovanie na ne (reakčný čas). Reakčná doba sa pohybuje od 0,37 s (čas špičkových pretekárov) do 1,4 sekundy. Tento čas závisí od bdelosti vodiča. Skúsený vodič je pripravený brzdiť v čase 0,6 až 0,7 sekundy, pozorný vodič, ktorý nečaká prekážku v čase 0,7 až 0,9 sekundy. Zaraďujúci alebo predbiehajúci vodič reaguje v čase 1,0 až 1,2 sekundy, nepozorný vodič v čase 1,4 až 1,8 sekundy a indisponovaný vodič ( únavou, chorobou, použitím alkoholu) potrebuje 1,6 sekundy a viac. Vysoká rýchlosť má vplyv aj na zorné pole vodiča. Na obrázku 1. vidieť ako sa mení zorné pole vodiča v závislosti od rýchlosti, ktorou sa pohybuje. Ak sa vodič pohybuje rýchlosťou 40km/h jeho zorné pole je 100 % vďaka tomu zvláda sledovať aj periférie a lepšie reaguje na nepredvídané situácie. Pri rýchlosti 130 km/h je zorný uhol už iba okolo 30°, čo značne znižuje schopnosť odhadu potenciálneho nebezpečenstva. Z výskumov vyplynulo, že na priamych a prehľadných úsekoch dochádza k častejšiemu prekračovaniu maximálnej povolenej rýchlosti. Z toho vyplýva, že prehľadný a rovný úsek navodzuje vodiča nutkanie k prekračovaniu maximálnej povolenej rýchlosti, čo má za následok podstatne väčšiu dĺžku rozhľadu potrebného na zastavenie vozidla v čas. Ak sa pozrieme na parametre motocykla, ktorý má výkon 185 koní, váha motocykla je 175 kg a maximálna rýchlosť viac ako 290 km/h, je ťažké uveriť, že jazdec bude dodržiavať maximálnu povolenú rýchlosť ak zrýchlenie z 0-100 km/h je okolo 3s. S takýmto motocyklom je v bežnej premávke skoro nereálne jazdiť podľa predpisov. Ak vodič nemá dostatočné skúsenosti a „zdravý rozum“ stáva sa motocykel v jeho rukách doslova smrtiacou zbraňou. Ďalším faktorom kde hrá rýchlosť dôležitú úlohu je nedanie prednosti v jazde. Výrazné prekročenie maximálnej povolenej rýchlosti môže viesť k tomu, že ostatní účastníci premávky 88
zle odhadnú vzdialenosť približujúceho sa vozidla a môže dôjsť k nedaniu prednosti v jazde. Pri motocykloch, ktoré sa už konštrukčne na prvý pohľad líšia od dvojstopových vozidiel sa odhad takejto vzdialenosti a rýchlosti ešte viac sťažuje. Štvrtým faktorom je neprispôsobenie rýchlosti stavu a kvalite vozovky. Pri jednostopových vozidlách to platí v plnej miere. Vzhľadom k fyzike pohybu jednostopového vozidla závislom najmä na styčných plochách s povrchom, kde sa rozvrhnutie pôsobením síl mení podľa náklonu motocykla na jednu alebo druhú stranu. Akákoľvek nerovnosť, zníženie trenia vďaka nečistotám na ceste alebo pri mokrej vozovke, zvyšuje mieru rizika zlyhania riadenia a spôsobenie nehody. Toto riziko sa zväčšuje s rastúcou rýchlosťou. Príčinou tohto rastu je opäť reakčná doba. Motocykel je podstatne citlivejší na povrch komunikácie ako automobil. Akákoľvek prekvapivá odlišnosť, napr. nepredvídateľne prudšia zákruta, prekážka za neprehľadným úsekom cesty, má vysoký vplyv na schopnosť vodiča predvídať a prispôsobovať svoju jazdu.
Obrázek 1 - Meniace sa zorné pole vodiča v závislosti od rýchlosti. Changing the driver's field of view depending on the speed Zdroj: http://www.becep.sk/index.php/nehody-a-priciny/rychlost
Tabuľka 2 uvádza plán rizík, ktoré sú najpodstatnejšie a majú vplyv na bezpečnosť motocyklistov. V tabuľke č. 3 sú uvedené zdroje rizík, ktoré môžu mať vplyv, už na somotnú dopravnú nehodu.
Zdroj rizika Jazdec
Motocykel
Stav infraštruktúry
Tabulka 2 - Tabuľka Plán rizík , Schedule risk Chýbajúci prvok Nedostatok Ochrana celého tela bezpečnostnými ochrannými prvkami nie je zabezpečená kompletná ochrana tela, napr. krk a chrbtica proti zlomenine v prípade nárazu Správnosť konania súčasný systém nedokáže stopercentne zaručiť a ovplyvniteľnosť elimináciu zlých rozhodnutí samotného jazdca ľudského faktora Bezchybná výroba proces výroby a kontroly technického stavu a technický stav motocyklov nie je bez závad a žiaden motocykla existujúci technický systém to neumožňuje Stabilný a rovnorodý materiály, z ktorých je konštruovaná cestná povrch vozovky infraštruktúra, podliehajú vplyvom poveternostných podmienok a opotrebovaniu a nie je zabezpečená ich dostatočná údržba 89
Zdroj rizika Jazdec
Motocykel
Stav infraštruktúry Poveternostné podmienky
Tabulka 3 - Zdroj rizika, Source of Risk Rizikový stav Príčina vzniku rizika jazda pod vplyvom alkohol, drogy (marihuana, LSD, extáza,...), omamných látok návykové lieky rýchlosť vysoká rýchlosť, príliš nízka rýchlosť bezpečnostné prilba, obuv, rukavice, kombinéza, chrániče ochranné prvky spôsob jazdy zvládnutie šmyku, technika brzdenia, prejazd zákrutou choroby krátkozrakosť, ďalekozrakosť, srdcové choroby, cukrovka, prekonaný infarkt myokardu, oneskorené reflexy sústredenie ľahostajnosť, nepozornosť, disciplína skúsenosť prax, potrebné vedomosti zlý technický stav akákoľvek technická porucha kontrola pred jazdou stav pneumatík, riadenie, svetlá, olej a kvapaliny, podvozok, stojany drsnosť povrchu stavebný stav povrchu, opotrebovanosť, druh povrchu, prevádzkový stav, klimatické a poveternostné podmienky rovnosť povrchu nerovnosti mieste a trvalé dážď strata trakcie pneumatík, znížená viditeľnosť a účinnosť svetiel, zvýšené riziko šmyku, predĺženie brzdnej dráhy sneh a námraza nebezpečenstvo šmyku, predĺženie brzdnej dráhy, znížená viditeľnosť, sťažená manipulácia s motocyklom hmla znížená, často nebezpečne nízka viditeľnosť ostré slnko náročnejšia viditeľnosť kvôli ostrým slnečným lúčom, optické vlnenie vozovky
Vzhľadom na to, že existuje viacero faktorov, je ťažké určiť hlavnú príčinu. Poučenie z pádu je rovnaké ako pri väčšine zlyhaní a to, že nehoda má zriedkavo jedinú príčinu. Zakaždým sa totiž jedná o interakciu viacerých faktorov, ktoré sa hromadia a v určitom okamihu sa spoja tak, až vznikne nehoda. Mnoho bezpečnostných profesionálov nerado používa slovo ,,nehoda". Nehody sú totiž predvídateľné a možno im predchádzať. Obrázok 2 znázorňuje reťazec dopravnej nehody. Na obrázku je vidieť , ako pracuje reťaz nehodovosti. Je to diagram rizikových faktorov štyroch kategórií (tmavé časti reťaze) tvoriace spojený reťazec udalostí. Odstránenie jediného faktora preruší reťazec a môže tak zabrániť zrážke.
90
Obrázek 2 - Reťazec dopravnej nehody. The string of transport accidents Zdroj: http://motoride.sk/?ID=3193
Každý vodič a nielen jazdec na motocykli by mal vedieť včas rozpoznať nebezpečenstvo, vyhodnotiť ho a podľa toho zareagovať. Mnoho nehôd a úrazov vzniká práve zlým vyhodnotením hroziaceho nebezpečenstva. Motocylový jazdec by mal mať znalosť o mŕtvom uhle spätného zrkadla automobilu, vedieť v ktorej pozícií ho pred ním idúci vodič nevidí a snaží sa v tomto postavení zdržiavať čo najmenej. Skúsený jazdci vedia, že v ľavo točivých zatáčkach býva často nafta, ktorá uniká z plniacich hrdiel nákladných vozidiel a autobusov a preto nepokúšajú hranicu možného náklonu v zatáčke. Riadenie motocykla si vyžaduje okrem všeobecných znalostí o cestnej premávke a znalosť fyzikálných zákonov predovšetkým osobnú disciplínu a stopercentnú pozornosť. Jazdec je často vystavený náporom nespočetným množnstvom vnemov, ktoré musí v zápätí vyhodnotiť. Pre lepšiu predstavu uvediem, ktoré vnemy počas jazdy môžu vplývať na jazdcovú bezpečnú jazdu: priame vnemy: kopce, zatáčky, klesanie, križovatky, napájanie ciet; okrajové vnemy: krajnica vozovky, stromy, zvieratá, bočný vietor, značenie na vozovke, dopravné značky; základné vnemy: jazdec musí vedieť „čítať“. Problémy môže spôsobiť zmena povrchu (betón – asfalt), značenie na vozovke, odfrézovaný asfalt, koľaje, dilatačné škáry na mostoch, lístie, olej, nafta, diery, atď. Je potrebné zvlášť dávať pozor na známych úsekoch ciest, pretože aj tam sa môže kedykoľvek nachádzať neznáme nebezpečenstvo. Nebezpečenstvo môžu skrývať aj tvz. kritické miesta a kritické obdobia napr:. zlý odhad zatáčky, prudkosť kopca, vzdialenosti križovatiek; slnko v pozícií nízko nad obzorom; víkendový nápor vozidiel na cestnej komunikácií (začiatok a koniec víkendov); oslňujúce plochy; zimná prestávka; skupinové jazdy.
91
Dôležitý sú aj ostatný účastníci cestnej premávky ako: deti; nákladné automobily, autobusy; zahraničný vodiči, ktorí majú problémy s orientáciou; taxikári často náhle brzdia alebo odbočujú; omeškanci na svetelných križovatkách; odstavené alebo cúvajúce vozidlá; jazdci často zle odhadnú šírku motocykla, rýchlosť jazdy a vzdialenosť od prekážky; mŕtve uhly spätných zrkadiel; kvôli menšej stavbe sú motocykle často prehliadnuté. V neposlednom rade je tu sám jazdec a jeho: istota pri ovládaní motocykla; skúsenosti, znalosť možného nebezpečenstva; nálada, cieľ cesty; momentálne pocity a vnemy; telesné rozpoloženie, fyzická vytrvalosť, únava, choroba, vplyv alkoholu, liekov a omamných látok; stav prilby, škrabance, oslnenie, znečistenie. Rady, ktoré môžu pomôcť pri odhade situácie v cestnej premávke: nikdy sa nepoliehať na druhého, nebrať samozrejmosť, že ten druhý pozerá a vidí motocykel; byť viditeľný aj pre ostatných účastníkov cestnej premávky (farba oblečenia, osvetlenie motocykla); snažiť sa predvídať vývoj situácie na ceste a byť pripravený včas a správne zareagovať; obzvlášť venovať pozornosť na križovatkách v tvare t; dodržiavať dostatočnú vzdialenosť od ostatných vozidiel; udržiavať motocykel v dobrom technickom stave;
ZÁVER Ak by sa tieto rady v závere zhrnuly tak motocyklisti by si pred každou jazdou mali uvedomiť že: patria k najzraniteľnejším účastníkom cestnej premávky a prípadný stret s vozidlom alebo s pevnou prekážkou končí vo väčšine prípadov smrťou alebo ťažkým zranením motocyklistov; podmienkou jazdy na motocykli je používanie prvkov pasívnej bezpečnosti; prilba, vhodné oblečenie s reflexnými prvkami, pevná obuv a rukavice sú nutnosťou; aj tá najlepšia výbava nie je zárukou bezpečného návratu, pokiaľ motocyklista ide riskantne, najmä ak neprispôsobí rýchlosť svojej jazdy stavu pozemnej komunikácie, hustote premávky a počasia; je potrebné si uvedomiť brzdnú dráhu motocykla. Za normálnych podmienok s reakčnou dobou 1 sekunda je potrebná na zastavenie z 80 km/ h cca 58 metrov, pri rýchlosti 100 km/ h je brzdná dráha cca 83 metrov a pri 200 km/h 280 metrov;
92
pri jazde je nutné dbať na zvýšenú opatrnosť, pokiaľ je na vozovke: - popadané lístie; - olejové škvrny; - dochádza k zmene povrchu vozovky (napr. asfalt - betón); - mostné závery na mostoch; - povrch je pokrytý dlažobnými kockami (najmä ak je povrch vlhký); pri jazde je nutné predvídať – uvedomiť si existenciu slepých (mŕtvych) uhlov spätných zrkadiel automobilov, skutočnosť, že ostatní motoristi môžu ľahko motocyklistu prehliadnuť; najčastejšie zdravotné následky dopravných nehôd motocyklistov: -otvorené, komplikované zlomeniny dolných končatín; -vážne úrazy hlavy, zlomeniny tvárových kostí, a to aj napriek použitiu prilby; -úrazy chrbtice; -zlomeniny panvy;
Vodiči ostatných motorových vozidiel by si mali uvedomiť, že: motocyklisti jazdia veľmi často vyššie ako povolenou rýchlosťou; často predbiehajú zľava, ale aj sprava; motocykel je nestabilný a môže dôjsť k jeho nezvládnutiu zo strany motocyklistov; motocyklistov možno ľahko prehliadnuť; pri predbiehaní motocykla je nutné dodržiavať bezpečný odstup. Ak by sa vodiči motocyklov a ostatný účastníci riadili týmito radami, a došlo by k zmene možnosti získať vodičský preukaz verím, že by nehodovosť motocyklistov klesla a zranenia by neboli také ťažké a náročné na liečbu ako sú dototeraz. Literatúra [1] ĎURICA,T. ,SZABO,O., Bezpečnosť dopravy na cestných komunikáciách, Zborník vedeckých prác: Manažérstvo bezpečnosti, 2009, Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach: Košice, 2010, ISBN 978-80-89282-34-0, S. 57 – 64. [2] CHMELNÍK, J., a kol.,2009, Dopravní nehody, Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, ISBN 978-80-7380-211-0, 540s. [3] SZABO, O., Bezpečnosť motocyklistov, Zborník príspevkov z 5. medzinárodnej vedeckej konferencie: Bezpečné Slovensko a Európska únia, 2011, Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach: Košice, 2011, ISBN 978-80-89282-65-4, S. 491-495. [4] Speed management a raod safety manual for decision – makers and practitinoners, Global Road Safaty Partnership, Geneva, ©2011, [cit.2011-11-20]. Dostupné na http://siteresources.worldbank.org/EXTAFRSUBSAHTRA/Resources/SpeedManag ement.pdf, ISBN978-2-940395- 04-0, str. 164. [5] Prehľad základných štatistických ukazovateľov dopravnej nehodovosti za roky 1980 až 2010. Policajného zboru SR odbor dopravnej polície ©2011, [cit.2011-11-20]. Dostupné na http://www.minv.sk/?statisticke-ukazovatele-sluzby-dopravnej-policie. [6] http://www.nhtsa.gov/Safety/Motorcycles.
93
MOŽNOSTI ZEFEKTIVNĚNÍ BALISTICKÉ PŘÍPRAVY DĚLOSTŘELECTVA AČR POSSIBILITIES OF EFFECTIVENESS INCREASING OF THE ACR ARTILLERY BALLISTIC PREPARATION Karel Šilinger Abstrakt Článek rozebírá postupy provádění jednotlivých opatření balistické přípravy dělostřelectva AČR. Uvádí možnosti a doporučení k zefektivnění balistické přípravy a tím i celého procesu přípravy řízení palby dělostřelectva. Klíčová slova: dělostřelectvo AČR, příprava řízení palby, balistická příprava, změna počáteční rychlosti střely, teplota prachové náplně Abstract This article deals with executing of ballistic preparation measurements of the Czech Army artillery. It mentions opportunities and recommendations to make the ballistic preparation more efficient and consequently the whole artillery fire control preparation process. Key words: ACR artillery, fire control preparation process, ballistic preparation, muzzle velocity divergence, gunpowder charge temperature ÚVOD Kritickými požadavky soudobých operací jsou včasnost a vysoká přesnost dělostřelecké palby, které jsou předpokladem její efektivnosti. Efektivnost dělostřelecké palby je úzce spjata s kvalitou provedení jednotlivých činností procesu přípravy řízení palby dělostřelectva. Neoddělitelnou součástí procesu přípravy řízení palby je i balistická příprava dělostřelectva. Chyby balistické přípravy ovlivňují dálku střelby. Značný vliv mají na středních a velkých dálkách střelby a jejich podíl na celkové pravděpodobné chybě dálkové může dosahovat až 60 %. Stávající způsoby provádění jednotlivých opatření balistické přípravy dělostřelectva přetrvávají již řadu let a nebyla provedena žádná hlubší analýza balistické přípravy. Zjišťování balistických podmínek střelby současnými prostředky je navíc časově náročné.
94
1 OBSAH BALISTICKÉ PŘÍPRAVY Úkolem balistické přípravy je určení balistických podmínek střelby a vyloučení jejich vlivů při výpočtu prvků pro střelbu. Balistická příprava dělostřelectva AČR zahrnuje: určení celkové změny počáteční rychlosti střel, která sestává ze změny počáteční rychlosti střely způsobené opotřebením hlavně a změny počáteční rychlosti způsobené vlastnostmi série prachových náplní; určení teploty náplní; určení balistických charakteristik střel; roztřídění střeliva a jeho rozdělení jednotkám (dělům). K zabezpečení včasnosti a dosažení co největší přesnosti balistické přípravy je potřebné předem realizovat některá opatření. Čety (baterie) je nutné uspořádat tak, aby nesrovnalost ostatních děl vzhledem k řídícímu dělu čety (baterie) nepřesahovala 0,3 % v0 (zejména při rozmístění jednotek v palebném postavení vcelku). Řídícími děly čet (baterií) je vhodné určovat děla s průměrně opotřebenou hlavní v dané četě (baterii). Vezenou zásobu střel v děle je potřebné kompletovat ze sérií náplní, u nichž je známa celková změna počáteční rychlosti. Počet vystřelených střel je nutné pečlivě evidovat v dělových knihách. Uvedená opatření jsou u dělostřeleckých jednotek standardně plněna. Nezbytným požadavkem úplné přípravy prvků pro účinnou střelbu je určení balistických podmínek střelby, zejména celkové změny počáteční rychlosti. to znamená, že pro splnění podmínek přesnosti úplné přípravy (a tím i vedení palby bez zastřílení) je nutné určit opravu dálky, především pro celkovou změnu počáteční rychlosti střely. Kromě toho je nutné v rámci balistických oprav určit a zahrnout opravy pro: změnu teploty náplní; nábojku československého typu (případně jiného nově zavedeného typu nábojky, pokud z jejího použití vyplyne nutnost započítání oprav); nenabarvení střely.
2 REALIZACE
JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ A MOŽNOSTI JEJICH ZEFEKTIVNĚNÍ
BALISTICKÉ
PŘÍPRAVY
U dělostřeleckých baterií 152mm ShKH vz. 77 balistická příprava zahrnuje: určení změny počáteční rychlosti střely způsobené opotřebením hlavně – ; určení nesrovnalosti jednotlivých děl baterie (čety) vzhledem k řídícímu dělu baterie (čety) při rozmístění baterie v palebném postavení v celku (při rozmístění po četách); určení celkové změny počáteční rychlosti střely řídících děl baterií (čet) – ; měření teploty náplní Tn; určení balistických charakteristik střeliva; roztřídění střeliva a jeho rozdělení četám a dělům. Změna počáteční rychlosti vlivem opotřebení hlavně se u 152mm ShKH vz. 77 určuje podle výsledků měření vložné hloubky nábojové komory pomocí přístroje pro měření vložné hloubky nábojové komory (PMNK) vždy před každými střelbami. Zjištěnému prodloužení 95
nábojové komory vzhledem k normální (tabulkové) účinné vložné hloubce (657 mm pro tříštivo-trhavé střely of a OF-540) odpovídá úbytek počáteční rychlosti v % v0 uvedený v tabulce 1, která je uvedena v tabulkách střelby. Hodnoty se v tabulce určují interpolací s přesností na 0,1 % v0. Tabulka 1 - Hodnoty úbytku počáteční rychlosti Prodloužení nábojové komory (mm) 15 30 45 65 90 120 Úbytek počáteční rychlosti (% v0) -1 -2 -3 -4 -5 -6 Vždy, když změna počáteční rychlosti vlivem opotřebení hlavně dosáhne celého procenta, odesílá se dělo na polní balistickou stanici (PBS) k určení změny počáteční rychlosti polní balistickou stanicí. Srovnávací střelbou pomocí PBS se pak určí hodnota upřesňující opravy ( ), která se do dosažení dalšího celého procenta úbytku počáteční rychlosti připočítává k hodnotě zjištěné pomocí PMNK: , kde:
(1)
je změna počáteční rychlosti střel řídícího děla (děla) způsobená opotřebením hlavně, zjištěná PBS; je změna počáteční rychlosti střel řídícího děla (děla) zjištěna podle výsledků měření vložné hloubky nábojové komory přístrojem PMNK.
U minometů je změna počáteční rychlosti vlivem opotřebení hlavně vzhledem k hladkému vývrtu hlavně zanedbatelná. Současné opotřebení hlavní 152mm ShKH vz. 77 zatím nedosahuje 1 % v0, proto se upřesňující oprava změny počáteční rychlosti neurčuje. Přesnost určení změny počáteční rychlosti vlivem opotřebení hlavně je charakterizována pravděpodobnou chybou při: 1. měření vložné hloubky bez započítání upřesňující opravy: - 0,2 % v0 při ; - 0,4 % v0 při ; - 0,7 % v0 při . 2. měření vložné hloubky se započítáním upřesňující opravy 0,3 % v0. Při opotřebení hlavně, na samé hranici možnosti jejího použití, může změna počáteční rychlosti střely vlivem opotřebení hlavně dosahovat až 10 % v0, avšak při změně počáteční rychlosti střely vlivem opotřebení hlavně dosahující 6 % v0 se dělo odesílá na generální opravu (vyplývá to i z tabulky 1). Čl. 82 publikace [1] uvádí možnost určení změny počáteční rychlosti způsobené vlivem opotřebení hlavně u 152mm ShKH vz. 77 i na základě počtu vystřelených střel. V současné době se však úbytek počáteční rychlosti tímto způsobem neurčuje, neboť doposud nejsou zpracované příslušné podklady. Při zavádění nových zbraňových systémů bude vhodné, aby v dokumentaci každého zbraňového kompletu byla uvedena závislost úbytku počáteční rychlosti na počtu vystřelených ran. Ta může být stanovena buď konkrétními hodnotami, nebo vyjádřena 96
matematickou funkcí. Velikost změny počáteční rychlosti stanovené na základě počtu vystřelených střel je nutné brát jako orientační údaj, neboť úroveň opotřebení hlavně ovlivňuje i velikost náplně, se kterou jsou střely vypáleny (čím větší je náplň, tím větší je opotřebení hlavně). Tato hodnota musí být pro výpočet odpovídající opravy dálky dále zpřesněna (např., jsou-li zbraňové systémy vybavené snímači počátečních rychlostí, způsobem popsaným níže) a je vhodné ji použít zejména v případech, kdy není k dispozici přístroj pro měření vložné hloubky nábojové komory nebo není dostatek času k provedení měření vložné hloubky. Změnu počáteční rychlosti střely lze rovněž určovat snímačem počáteční rychlosti, který v průběhu střelby změří počáteční rychlost každé střely. V současné době však nejsou zbraňové systémy dělostřelectva AČR snímači počátečních rychlostí vybaveny. Automatizovaný systém řízení palebné podpory musí, s využitím hodnot ze snímače počáteční rychlosti, umožnit výpočet změny počáteční rychlosti střely vlivem opotřebení hlavně ( ). Je rovněž výhodné, aby v případě nefunkčnosti snímače počáteční rychlosti bylo umožněno určení změny počáteční rychlosti střely náhradním způsobem. Toho lze docílit například následujícím postupem. Automatizovaný systém řízení palebné podpory bude vybaven podklady pro stanovení změny počáteční rychlosti na základě počtu vystřelených střel ( ). K upřesnění hodnoty změny počáteční rychlosti získané na základě počtu vystřelených střel se použije rozdíl hodnot změn počátečních rychlostí vlivem opotřebení hlavně ( ) zjištěných snímačem počáteční rychlosti ( ) a podle počtu vystřelených střel ( ): ,
(2)
kde je hodnota zjištěná snímačem počáteční rychlosti při poslední vystřelené ráně a je hodnota změny počáteční rychlosti vlivem opotřebení hlavně, která odpovídá údaji, jenž by byl získán z podkladů pro určení změny počáteční rychlosti na základě počtu vystřelených střel pro poslední vystřelenou ránu. K tomu je potřebné, aby rozdíl hodnot změn počátečních rychlostí ( ) byl po každé vystřelené ráně automatizovaným systémem aktualizován a uchován pro případ nefunkčnosti snímače počáteční rychlosti, případně „ztráty“ hodnoty změny počáteční rychlosti zjištěné snímačem počáteční rychlosti při posledních střelbách (například neuložení do paměti počítače apod.). Rovněž je výhodné evidovat rozdíl hodnot změn počátečních rychlostí ( ) i mimo paměť automatizovaného systému řízení palebné podpory (např. zápisem do dělové knihy vždy po ukončení střeleb) pro případ nefunkčnosti automatizovaného systému řízení palebné podpory a nutnosti stanovit opravu dálky pro celkovou změnu počáteční rychlosti početně. Celková změna počáteční rychlosti
se pak získá jako:
, kde
(3)
je změna počáteční rychlosti způsobená vlastnostmi série prachové náplně.
Při průběžném aktualizování rozdílu hodnot změn počátečních rychlostí ( ) dojde k zanedbatelnému snížení přesnosti oproti hodnotám získaných snímačem počáteční rychlosti. Oprava dálky pro celkovou změnu počáteční rychlosti ( ) se vypočte jako:
97
, kde
(4)
je tabulková oprava dálky pro změnu počáteční rychlosti o 1 % v0.
Jelikož při výpočtu prvků náhradním způsobem jsou prvky pro střelbu určovány pouze pro řídící děla baterií (čet), určuje se nesrovnalost jednotlivých děl vzhledem k řídícímu dělu baterie (čety). Nesrovnalost jednotlivých děl vzhledem k řídícímu dělu je možné určovat výpočtem nebo srovnávací střelbou. Výpočtem se nesrovnalost jednotlivých děl vzhledem k řídícímu dělu ( ) může určovat v případě, že změna počáteční rychlosti střel řídícího děla je menší než 1 % v0 a to podle vzorce: , kde:
(5)
je změna počáteční rychlosti střel daného děla; je změna počáteční rychlosti střel řídícího děla.
Srovnávací střelba se provádí se střelami se stejnými hmotnostními znaky, jednou sérií náplní a s jedním náměrem odpovídajícím 0,6 – 0,8 dostřelu daného čísla náplně. V době do 30 minut každé ze srovnávaných děl vystřelí 3 – 4 rány (vytvoří fiktivní pomocný cíl). Souřadnice všech výbuchů se určují laserovým dálkoměrem nebo sdruženým pozorováním (úhel protínání nejméně 2-50). Nesrovnalost daného děla ( ) se určí jako:
, kde:
(6)
je topografická dálka fiktivního pomocného cíle vytvořeného daným dělem; je topografická dálka fiktivního pomocného cíle vytvořeného řídícím dělem baterie (čety).
Srovnávací střelbou se nesrovnalost jednotlivých děl vzhledem k řídícímu dělu baterie (čety) v současnosti u dělostřelectva AČR neurčuje. Přesnost určení nesrovnalosti jednotlivých děl vzhledem k řídícímu dělu určené uvedenými způsoby je charakterizována pravděpodobnou chybou 0,3 % v0. V současné době se u dělostřelectva AČR nesrovnalost jednotlivých děl vzhledem k řídícímu dělu neurčuje, neboť to vzhledem k aktuálnímu opotřebení hlavní děl není třeba. V automatizovaném režimu se určování nesrovnalosti jednotlivých děl vzhledem k řídícímu neprovádí, neboť prvky pro střelbu se určují pro každé dělo zvlášť. Celková změna počáteční rychlosti střel řídícího děla (děla), ( ) je rovna součtu změny počáteční rychlosti způsobené opotřebením hlavně ( ) a změny počáteční rychlosti střel způsobené vlastnostmi série prachové náplně ( ): . U sérií náplní, u nichž změna počáteční rychlosti není známa, se určuje srovnávací střelbou se sérií náplní se známou změnou počáteční rychlosti. Srovnávací střelba sériemi náplní 98
se provádí stejně jako srovnávací střelba děl. Tato situace je v době míru v podstatě vyloučena, a proto se tato střelba neprovádí. Není-li změna počáteční rychlosti způsobená vlastnostmi série prachové náplně nulová, je uvedena v truhlíku s municí na lístku na vnitřní straně víka. Přesnost určení změny počáteční rychlosti způsobené vlastnostmi série prachové náplně je charakterizována pravděpodobnou chybou 0,3 až 0,5 % v0 a může dosahovat až 2,5 % v0. Teplota náplní má vliv na přesnost střelby v dálce. V podmínkách AČR se měření teploty náplní provádí nejméně 10 až 15 minut baterijním teploměrem vloženým do nábojky mezi prachové váčky. Měření je nutno zahájit nejpozději 30 minut před zahájením střelby. Měření se provádí po jedné až dvou hodinách. Pět nábojek v muniční skříni N3 u 152mm ShKH vz. 77 je ohříváno od výfuku vozidla, proto je u nich třeba měřit teplotu náplní zvlášť. Přesnost měření teploty náplní u děleného střeliva je charakterizována pravděpodobnou chybou 1,5 °C a 2,2 °C pro jednotné střelivo. Perspektivní zbraňové systémy musí umožňovat automatické měření teploty prachových náplní, případně prachové náplně uchovávat v bojovém prostoru kompletu ve stejných teplotních podmínkách. Nejoptimálnější variantou je uchovávat nábojky při tabulkové teplotě 15 °C. Uchováváním nábojek při tabulkové teplotě by odpadlo měření teploty prachových náplní a tím i výpočet opravy dálky pro změnu teploty prachových náplní. Je však pravděpodobné, že i budoucí zbraňové systémy vždy neumožní uložení všech nábojek ve stejných teplotních podmínkách. K tomu se nabízí následující možná řešení: experimentálně stanovit funkční závislost teploty náplní na teplotě vzduchu v okolí nábojky a době měření. V případě nutnosti musí automatizovaný systém řízení palebné podpory umožnit určení teploty prachových náplní v závislosti na změřené teplotě vzduchu v okolí nábojky a době, během které přijímal údaje o teplotě vzduchu. Děla bude potřebné vybavit venkovními snímači teploty vzduchu s napojením do automatizovaného systému řízení palebné podpory. Počet čidel bude odpovídat počtu prostorů uložení nábojek s odlišnými teplotními podmínkami. dalším řešením je instalace teplotních snímačů do zbraňových kompletů s mechanickým řešením dotyku k nábojnici. Čidla budou trvale propojena s automatizovaným systémem řízení palebné podpory a v určitých časových intervalech budou odesílat informace o teplotě nábojnice. Na základě stanovených závislostí teploty prachových náplní na teplotě nábojnice a době, během které bylo měření prováděno, automatizovaný systém řízení palebné podpory provede výpočet teploty prachové náplně. Počet čidel bude opět odpovídat počtu prostorů uložení nábojek s odlišnými teplotními podmínkami. V současnosti má dělostřelectvo AČR k dispozici pro 152mm ShKH vz. 77, 120mm M vz. 82 a 120mm ShM vz. 85 střely tříštivo-trhavé, pro 82mm M vz. 52 střely tříštivé a dýmové a kromě toho pro 152mm ShKH vz. 77 střely kumulativní a pro 120mm M vz. 82 a 120mm ShM vz. 85 střely osvětlovací. Do budoucna je třeba počítat s přechodem na ráži NATO a s tím spojené možnosti širšího výběru druhů střel. Je nezbytné, aby nadřízení velitelé a orgány koordinace bojové podpory a řízení palby měli k dispozici aktuální přehledy o stavu munice (druh střely, hmotnostní znaky, nabarvení střely, typ náplně, její série a změna počáteční rychlosti a druh zapalovače) u jednotlivých palebných
99
kompletů, čet, baterií a oddílu. V současnosti se potřebné balistické údaje o střele a nábojce uvádí pomocí tzv. šablonování. Vlivy série prachové náplně a rozdílné hmotnosti střely na počáteční rychlost střely se mohou zahrnovat do změny počáteční rychlosti a následně do jí odpovídající opravy dálky. Na jednotlivé nábojky a střely (u dělené munice) se nalepí čárový kód, případně magnetický proužek nebo čip, který ponese informaci o změně počáteční rychlosti vlivem série prachové náplně a hmotnosti střely. Čtecí zařízení děla před nabitím střely přečte informaci z čárového kódu (magnetického proužku, čipu) a odešle ji automatizovanému systému řízení palebné podpory. Tento systém je nezbytné dále rozpracovat. Zapotřebí je zejména: stanovit informace, které čárový kód (magnetický proužek nebo čip) ponese; určit úkoly pro logistiku; definovat příslušné požadavky na automatizovaný systém řízení palebné podpory. Munice se rozděluje tak, aby každá baterie měla střelivo pokud možno stejné série náplní. Rozložení se provádí tak, aby bylo možné provést jednotlivé palebné úkoly střelami stejného druhu a náplněmi stejné série. V případě, kdy nelze tohoto docílit, je třeba započítávat příslušné opravy dálky. Pro jednotlivá děla je potřebné vybírat střely se stejnými hmotnostními znaky. ZÁVĚR Kvalita provedení jednotlivých opatření balistické přípravy dělostřelectva významně ovlivňuje přesnost dělostřelecké palby. Balistické podmínky jsou zjišťovány před zahájením palby, proto je žádoucí zabývat se možnostmi nalezení časových úspor při realizaci jednotlivých opatření balistické přípravy dělostřelectva. Snímače počáteční rychlosti jsou v některých zahraničních armádách běžně používány. Přesnost určení počáteční rychlosti u některých typů snímačů počáteční rychlosti může být i do 0,1 % v0. Jejich instalací na zbraňové systémy dělostřelectva AČR se získá výrazného zpřesnění dělostřelecké palby. Pro získání co nejpřesnějších výchozích prvků pro střelbu je výhodné mít zpracovány podklady pro určení změny počáteční rychlosti vlivem opotřebení hlavně na základě počtu vystřelených střel. Hodnotu změny počáteční rychlosti vlivem opotřebení hlavně na základě počtu vystřelených střel je nutné brát jako přibližný údaj a pro potřebu vedení dělostřelecké palby bez zastřílení je výhodné ji dále zpřesnit.
Literatura [1] VELITELSTVÍ SIL PODPORY A VÝCVIKU, Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). Pub-74-14-01. Praha: 2007. 256 s. [2] NATO Capabilities/Statements - 2018. Brusel, 2007. [3] GOLIAN, M., Střelba a řízení palby smíšeného dělostřeleckého oddílu. Brno: UO. 2005. 154 s.
100
VÝDAJE NA OBRANU V DOBĚ HOSPODÁŘSKÉ RECESE THE DEFENCE EXPENDITURES IN THE TIME OF THE ECONOMIC RECESSION Tereza Šrámková Abstrakt Cílem příspěvku bylo provést rozbor vývoje velikosti obranných výdajů u členských zemí NATO a následně zhodnotit vliv ekonomické a hospodářské krize na vývoj těchto výdajů. V úvodní části byl proveden stručný exkurz ekonomického a bezpečnostního prostředí, včetně identifikace změn, kterými obě oblasti v posledních letech prošly. Následně byla provedena komparace vývoje výdajů na obranu ve vybraných členských státech NATO, zejména v kontextu dopadu ekonomické krize na velikost obranných rozpočtů. Bylo poukázáno na rozdílný vývoj na evropském kontinentu a v severoamerických státech. Pro další komparaci byly země NATO rozděleny do dvou skupin tak, aby bylo vůbec možné je vzájemně srovnávat: 1. Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Kanada, 2. Česká republika, Slovenská republika, Belgie, Estonsko, Slovinsko. Klíčová slova: bezpečnost, obrana, obranné výdaje, ekonomická krize, NATO Abstract The aim of this paper was to analyse the development of the size of defence expenditure in NATO countries and to evaluate the impact of the economic crisis on the development of this expenditure. In the first part a brief description of the economic and security areas was written, including an identification of the changes of both areas over the few last years. Then a comparison of the development of defence expenditures in selected NATO countries was made, particularly in the context of the impact of the economic crisis on the size of defence budgets. Different developments in the European continent and North American countries were pointed out. For further comparison, the NATO countries were divided into two groups so that everything was able to be compared: 1. France, Germany, Great Britain, Italy, Canada, 2. The Czech Republic, The Slovak Republic, Belgium, Estonia, Slovenia. Key words: security, defence, defence expenditures, economic crisis, NATO
1 EKONOMICKÉ A BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ Původně krize bankovního sektoru, posléze ekonomická a hospodářská krize, která propukla v roce 2008 na území Spojených států amerických, odstartovala období hospodářské recese, která nemá po 2. světové válce obdoby a která více či méně trvá dodnes. A to nejen v USA. Dopady této krize pocítily snad všechny evropské státy (vyspělé státy eurozóny nevyjímaje), do kterých byla krize importována ze zámoří. Hlavním důvodem přenosu krize z USA do dalších států se zdá být vysoký stupeň globalizace a s ní související provázanost stále většího množství národních ekonomik.
101
Hospodářská krize se nevyhnula ani České republice, což jistě není žádným překvapením vzhledem k vysoké otevřenosti naší ekonomiky. Hospodářský propad, resp. pokles hrubého domácího produktu, jsme v ČR zaznamenali v důsledku jistého zpoždění až v roce 2009. Nepříznivá situace související s útlumem tempa růstu národní ekonomiky, i přes jistá optimistická očekávání, která se objevila již v průběhu roku 2010, však nadále trvá. Objevují se sice už i pozitivnější prognózy týkající se nejbližšího ekonomického vývoje, ovšem přílišná vlna optimismu zřejmě není ještě na místě. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím globální ekonomické klima jsou vážné problémy, se kterými se poslední dobou potýká eurozóna (zejména se hovoří o tzv. dluhové krizi), potažmo celá Evropská unie. Zůstává jen málo států EU, které by nečelily vážným problémům spojeným s dlouhodobou (ne)udržitelností svých veřejných financí. I přesto, že ČR není zapojena do systému jednotné měny Euro, celkové zpomalování ekonomického růstu, oslabování pozice EU jako jednoho z lídrů světového trhu, postupné snižování konkurenceschopnosti, to vše provázeno vynořováním nových globálních aktérů a mocností, spolu s dalšími problémy sužujícími Evropskou unii, dopadají zprostředkovaně i na ČR a její veřejné rozpočty. Zásadními proměnami prošlo nejen ekonomické, ale i bezpečnostní prostředí. Základním pilířem obranné politiky ČR je členství v NATO a zapojení se do Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Po vstupu do NATO a později do EU jsme se stali součástí společenství největších demokracií světa a současně jsme „vnitrozemím“ těchto významných uskupení. Na základě vývoje bezpečnostního prostředí lze konstatovat, že napadení ČR a jejích aliančních a unijních spojenců masivním vojenským útokem ve střednědobém horizontu je nepravděpodobné.45 Přesto však všechna nebezpečí zcela nevymizela. Poslední desetiletí 20. století přineslo podstatné změny v oblasti obrany státu. Po rozpadu bipolárního uspořádání světa došlo ke změně v zaměření bezpečnosti státu od „konkrétního“ nepřítele (jednoznačně definovaný protivník) k bezpečnosti „globální“, kdy společným nepřítelem je, na rozdíl od předchozích „viditelných“ protivníků, „neviditelný“ terorismus.46 Podle plk. Ivančíka47 se momentálně nacházíme v dynamickém, komplexním a proměnlivém globálním bezpečnostním prostředí, přičemž v dlouhodobém horizontu bude mít na jeho vývoj stále větší vliv neustále se zvyšující různorodost a stále obtížněji identifikovatelná provázanost v něm působících aktérů. Bezpečnostní hrozby a rizika jsou stále hůře lokalizovatelné a mají stále častěji nestátní a nadnárodní charakter. Hovoříme o tzv. hrozbách asymetrického charakteru. Mezi nejzávažnější z nich patří mezinárodní terorismus, politický radikalismus, ideologický a náboženský fundamentalismus. Se stále se prohlubující globalizací úzce souvisí i vzrůstající možnost šíření bezpečnostních hrozeb z čím dál více vzdálených oblastí. „Nepřekonatelné“ geografické vzdálenosti se v čase postupně stírají. Proto nemůžeme vyloučit negativní dopad různých místních a regionálních konfliktů na ČR či na některou jinou členskou zemi NATO nebo EU. Současně také potenciálně narůstá riziko výskytu nevojenských bezpečnostních hrozeb, jako jsou živelné katastrofy, průmyslové a ekologické havárie, šíření epidemií a epizootií, výroba a distribuce drog, mezinárodně organizovaný zločin atd. Obranu proto nemůžeme chápat izolovaně,
45 46 47
Zpráva o zajištění obrany České republiky, 2006, s. 6. OCHRANA, F., Metodologická poznámka k teorii ekonomiky obrany státu, s. 40. IVANČÍK, R., Výdavky na obranu v čase krízy a rozpočtových obmedzení, s. 151-152.
102
ale musíme na ni pohlížet v mnohem širších souvislostech. Dnes se často hovoří o konceptu tzv. komplexního pojetí bezpečnosti, včetně oblasti obrany státu.
2 VÝDAJE NA OBRANU ČLENSKÝCH ZEMÍ NATO V literatuře se často setkáváme s pojmy, jako jsou výdaje na obranu, obranné výdaje, vojenské výdaje apod., jejichž definice se různí. Obecně můžeme obranné výdaje charakterizovat jako výdaje, které stát vynakládá na zabezpečení své obrany. Jinými slovy, obranné výdaje vyjadřují charakter obranné politiky státu, jeho obrannou strategii, poskytují informace o obranném úsilí státu aj. Zároveň samozřejmě odráží, resp. měly by odrážet, reálné ekonomické možnosti daného státu.48 Bude jistě zajímavé zmapovat, jak se nedávno proběhnuvší (a velmi pravděpodobně stále ještě doznívající) ekonomická krize projevila na vývoji velikosti obranných výdajů. V následujícím textu se zaměříme na členské země Severoatlantické aliance. Pokud chceme hodnotit vliv hospodářské krize na obranné rozpočty jednotlivých zemí, nemůžeme se při tomto zaměřit pouze na inkriminované roky, nýbrž je potřeba porovnávat delší časové období a na jeho základě vysledovat i určitý trend ve vývoji. Z tohoto důvodu jsou na následujících grafech zobrazena delší časová období než by odpovídala pouze „krizových“ létům. Na níže uvedeném grafu je zachycen vývoj velikosti výdajů vyčleňovaných na obranu v členských zemích NATO, a to v rozdělení na evropské členy NATO a severoamerické členy (USA a Kanada). Můžeme si všimnout, že v čase se stále více prohlubují diference mezi průměrnými obrannými výdaji v Evropě a v Severní Americe. Zatímco v Evropě (NATO – Europe) dochází v posledních letech spíše k poklesu výdajů na obranu, v Severní Americe (North America) naopak dochází k nárůstu, a to zejména díky podílu USA. Oproti roku 1980 došlo na severoamerickém kontinentě k téměř šestinásobnému růstu velikosti obranných výdajů, přičemž Evropa dosáhla pouze zhruba dvou a půl násobku výdajů z roku 1980.
Graf 1 - Obranné výdaje členských zemí NATO (v běžných cenách, mil. USD) * ukazatel 2010e vyjadřuje odhady pro rok 2010 – pozn. aut. Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2010, 2009, 2007, 2006, December 2005, June 2005. Table 1, [online]
48
IVANČÍK, R., HORÁK, R., Naplňovanie poslania a úloh ozbrojených síl a ich zdrojové krytie v dobe rozpočtovej reštrikcie, s. 27.
103
Přehled vývoje nominálních částek přece jen není ke srovnávání v dlouhém období nejvhodnějším ukazatelem, proto je na dalším grafu vyjádřena velikost obranných výdajů v procentech HDP. Opět jsou data rozdělena na část evropských a severoamerických členů NATO a z těchto údajů je vypočítán průměr, který je zachycen v grafu. Při pohledu na graf je zřejmý stejný trend jako na grafu č. 1. U států sveroamerického kontinentu dochází k postupnému zvyšování procenta výdajů na obranu, v roce 2010 se blíží hodnotě 3,5 % HDP. I přes to, že americká ekonomika byla silně zasažena ekonomickou krizí už v roce 2008, ke snížení obranných výdajů zde nedošlo. Naopak došlo v roce 2009 k meziročnímu navýšení. U evropských států je situace opačná – s mírnými výkyvy oscilují obranné výdaje kolem hranice 1,5 % HDP, což je poměrně výrazně pod 2 % hranicí, která je doporučována Severoatlantickou aliancí. Ani zde se ovšem dopady hospodářská recese (bráno v průměru) neprojevily výraznými rozpočtovými omezeními.
Graf 2 - Obranné výdaje členských zemí NATO (v % HDP) Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2010, 2009, 2007, 2006, December 2005, June 2005. Table 3, [online]
V následující části se zaměříme postupně na dvě skupiny států, jež budou srovnávány v kontextu vývoje jejich obranných politik, resp. v kontextu výše výdajů vyčleňovaných do oblasti obrany státu. Státy jsou vybrány a seřazeny tak, aby byly vzájemně porovnatelné. to znamená, aby si byly alespoň rámcově podobné, ať už z hlediska jejich ekonomické úrovně, počtu obyvatel či rozlohy území.
2.1
Komparace vybraných členských států NATO – Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Kanada
Do první zkoumané skupiny jsou zařazeni reprezentanti státních celků poměrně velkých svou rozlohou i počtem obyvatel, které můžeme začlenit mezi tzv. vyspělé státy. Jsou to země, které v důsledku historického vývoje a jeho dalších konsekvencí kladly (či ještě kladou) na oblast obrany státu a vojenství velký důraz. Jedná se o Francii, Německo, Velkou Británii, Itálii a Kanadu. Na následujícím grafu vidíme vývoj výše obranných výdajů, vyjádřený v milionech amerických dolarů, v jednotlivých zemích od roku 2000 do roku 2010. Obecně zde můžeme vysledovat mírně rostoucí trend až do roku 2008, kdy nastává určitý zlom. V roce 2009 je u všech pěti sledovaných zemí zřejmý pokles výdajů na obranu oproti roku 2008, i když 104
u Kanady se jedná o pokles téměř nepatrný. V delším období si Kanada i přes nepříznivý globální ekonomický vývoj udržuje mírně rostoucí trend. Největší meziroční rozdíl zaznamenaly Velká Británie a Francie, u kterých došlo ke snížení obranných rozpočtů téměř o 15, resp. 20 %, přičemž v případě Francie dochází k dalšímu poklesu i v roce 2010. Kromě Francie pokračuje proces snižování velikosti výdajů na obranu i v Německu a Itálii, naopak k růstu objemu těchto výdajů dochází ve Velké Británii a Kanadě. Na základě těchto protichůdných výsledků se tedy nedá vyslovit jednoznačný závěr o vlivu (pozitivním či negativním) hospodářské recese na obranné rozpočty.
Graf 3 - Obranné výdaje Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Kanady v letech 2000-2010 (v běžných cenách, mil. USD) Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2010, 2009, 2007, 2006, December 2005, June 2005. Table 1, [online]
Graf č. 4 zachycuje vývoj obranných výdajů, vyjádřených v procentech HDP daného státu. Hned na první pohled jsou zde zřejmé velké rozdíly mezi zeměmi. Nejvyšších hodnot dosahují střídavě Francie a Velká Británie, přičemž od roku 2007 se jejich „cesty rozcházejí“ a postupně se stále více zvětšuje rozdíl mezi nimi. Ačkoliv v nominálních částkách dosáhla Francie svého vrcholu (viz předcházející graf) v roce 2008, zde vidíme, že při vztažení obranných výdajů k velikosti HDP dochází k postupnému poklesu prakticky už od roku 2004, kdy Franice dosáhla maxima 2,6 % HDP. Itálie se až do roku 2004 pohybovala na úrovni 2 % HDP, jež je doporučována ze strany Aliance. Postupně ale došlo k poklesu a od roku 2007 vykazuje Itálie konstantní úroveň pouhého 1,4 % HDP. Německo a Kanada po celé sledované období nedosahují 2 % hodnoty, ani se jí neblíží, a to i přes to, že Kanada v posledních letech vykazuje mírně rostoucí tendenci. Na základě těchto údajů se zdá, že se ekonomická krize nijak na obranných rozpočtech neprojevila, s výjimkou Francie, u které ovšem dochází k poklesu již od roku 2004. Lze tedy jen těžko usuzovat, zda výraznější pokles v letech 2008-2010 bezprostředně souvisí s ekonomickou krizí či nikoliv. K tomu by bylo zapotřebí rozsáhlejšího a hlubšího zkoumání, které může např. být námětem pro další výzkum.
105
Graf 4 Obranné výdaje Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Kanady v letech 2000-2010 (v % HDP) Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2010, 2009, 2007, 2006, December 2005, June 2005. Table 3, [online]
Dalším ukazatelem, který můžeme použít ke vzájemné komparaci, je velikost obranných výdajů na hlavu. Tuto skutečnost zobrazuje následující graf. Stejně jako v grafu předchozím zde vidíme značné rozdíly mezi zeměmi. Nejvyšší částku na osobu vyčleňuje ze svého rozpočtu po celé sledované období Velká Británie, která je následována Francií. Opět se ovšem rozdíl mezi nimi v poslední době neustále zvětšuje. Německo si drží takřka konstantní hodnoty, když osciluje kolem 350 USD na osobu. Výrazně klesající trend zaznamenáváme u Itálie, která své obranné výdaje snížila za poslední desetiletí o více než polovinu, přičemž k největšímu snížení ale došlo ještě před vypuknutím hospodářské krize. V „krizových“ letech už sestupná tendence není tak výrazná. Kanada opět dosahuje mírného růstu po celé období, i v době recese. Největší pokles po vypuknutí hospodářské krize se tedy opět projevuje u Francie, u ostatních států není nikterak zvlášť patrný.
Graf 5 - Obranné výdaje na osobu v letech 2000-2010 (v USD) Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2009, 2007, 2006, December 2005. Table 4, [online]
106
2.2
Komparace vybraných členských států NATO – Česká republika, Slovenská republika, Belgie, Estonsko, Slovinsko
V této části se zaměříme na odlišnou skupinu členských zemí NATO, do které jsou zařazeny ČR, Slovensko, Belgie, Estonsko a Slovinsko. Opět se domnívám, že tyto státy lze s jistou mírou zjednodušení vzájemně srovnávat, neboť mají podobné základní charakteristiky. Logika komparace bude shodná jako v části 2.1. Následující graf zobrazuje vývoj obranných výdajů dotčených států od roku 2000. Vzhledem k vývoji zachycenému v grafu můžeme konstatovat, že všechny sledované státy (Slovensko, Estonsko a Slovinsko jsou členy Aliance až od roku 2004, proto nejsou dřívější hodnoty v dokumentech NATO uvedeny a nejsou proto ani zachyceny v grafech – pozn. aut.) vykazovaly pozvolný růst výše obranných výdajů až do roku 2008. Rok 2008 představuje opět určitý zlomový moment, od něhož dochází k poklesu výdajů na obranu ve třech státech. Snížení je markantní hlavně u Belgie, o něco méně pak u ČR, mírný pokles zaznamenalo i Slovensko. U těchto tří zemí pokračuje klesající tendence i v roce 2010. Z údajů v grafu to není zcela patrné, ale menší poklesy zaznamenaly i oba zbývající státy – Estonsko a Slovinsko. Na základě vývoje v tomto grafu bychom se mohli částečně přiklonit k názoru, že ekonomická krize mohla mít jistý vliv na škrty v obranných rozpočtech těchto států, neboť ve všech pěti zemích došlo po vypuknutí globální hospodářské krize k poklesu v objemu jejich výdajů na obranu.
Graf 6 - Obranné výdaje ČR, SR, Belgie, Estonska, Slovinska v letech 2000-2010 (v běžných cenách, mil. USD) Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2010, 2009, 2007, 2006, December 2005, June 2005. Table 1, [online]
Graf č. 7 zachycuje velikost výdajů na obranu, vyjádřenou v procentech HDP. Můžeme vysledovat, že v této skupině států nejsou tak velké rozpytyly hodnot jako tomu bylo u předchozí skupiny. V tomto případě činí rozptyl mezi zeměmi méně než 1 % HDP. Nejnižší hodnoty zaznamenáváme po celé období u Belgie, která se pohybuje těsně nad 1% hranicí. „Pořadí“ u dalších států je proměnlivé, hodnoty v čase kolísají. Dle grafu můžeme soudit, že ekonomická krize nedopadla, alespoň ne ve větší míře, na obranné rozpočty v Estonsku a Slovinsku, které drží víceméně konstantní trend. U zbylých států můžeme v „kritických“ letech konstatovat mírné snížení hodnoty obranných výdajů. Nutno poznamenat, že žádná ze srovnávaných zemí nedosahuje doporučené 2 % hranice. 107
Graf 7 - Obranné výdaje ČR, SR, Belgie, Estonska, Slovinska v letech 2000-2010 (v % HDP) Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2010, 2009, 2007, 2006, December 2005, June 2005. Table 3, [online]
Pro nás je zajímavý zejména vývoj týkající se České republiky. Zde shledáváme nejvýraznější pokles ve výši obranných výdajů mezi danou pěticí zemí. Z původně deklarovaného minima veřejných výdajů pro resort obrany, jež mělo každoročně činit 2 % HDP (původně dokonce 2,2 % HDP), jsme se postupně posunuli až pod hodnotu 1,5 %. Podle v současnosti dostupných informací, se nezdá, že by v nejbližší době mělo dojít k sebemenšímu navýšení tohoto procenta. Naopak není vyloučeno, že by mohlo časem dojít ještě k dalšímu poklesu. Zajímavé srovnání se nám jistě naskytne při vyjádření výdajů na obranu na jednoho obyvatele, viz graf níže.
Graf 8 - Obranné výdaje na osobu v letech 2000-2010 (v USD) Zdroj: sestaveno autorkou na základě dat získaných z dokumentů Financial and Economic Data Relating to NATO Defence 2011, 2009, 2007, 2006, December 2005. Table 4, [online]
I přes to, že se v předchozím grafu Belgie pohybovala až na posledním místě, zde jí patří jasné prvenství. Tato skutečnost je dána vysokým HDP na osobu, kterým Belgie výrazně převyšuje zbylé čtyři země. Proto jí i hodnota kolem 1 % HDP „stačí” na to, aby ve výdajích na osobu dosáhla nejvyšších hodnot, pohybujících se v rozmezí 260-300 USD na osobu.
108
Z tohoto úhlu pohledu je na tom poměrně dobře i Slovinsko. Ostatní země, včetně ČR, oscilují svými hodnotami pouze kolem 100 USD. Celkově se tato skupina států pohybuje v jiných, o hodně nižších, relacích než státy zkoumané v první skupině. Mírný pokles v čase hospodářské recese je možno vysledovat jak u Belgie, tak u ČR a Slovenska, částečně i u Estonska. Ovšem ani zde se nejedná o nijak razantní poklesy. Spíše by se dalo říci, že státy se v delším časovém období drží na víceméně konstatní úrovni a nedávná ekonomická krize je nijak zásadně nevychýlila.
ZÁVĚR Globální prostředí a jeho vývoj v posledních letech bezesporu ovlivnila finanční a ekonomická krize. V předkládaném textu byl zkoumán vývoj velikosti obranných rozpočtů členských zemí NATO a případný dopad hospodářské recese na jejich výši. Z výše provedené analýzy vývoje výdajů na obranu můžeme vysledovat rozdílný vývojový trend u evropských členů NATO a severoamerických členských zemí. Zatímco v Severní Americe dochází k neustálému nárůstu podílu obranných výdajů, a to i v čase hospodářského útlumu, v Evropě je situace opačná. Zde se setkáváme s postupným snižováním podílu obranných výdajů na HDP, přičemž průměr evropských členských zemí Aliance se stále více vzdaluje od doporučené 2 % hranice. Na základě zkoumání základních charakteristik v několika vybraných zemích se nedá vyslovit zcela jednoznačný názor o tom, že by nedávno proběhnuvší ekonomická krize měla negativní vliv na výši obranných rozpočtů konkrétních států. V některých případech se sice objevilo určité snížení po „kritickém“ roce 2008, jinde ale naproti tomu došlo ke zvýšení oproti předcházejícímu období. Ve většině států, ve kterých dochází v poslední době ke snižování obranných výdajů, se klesající tendence projevují po delší období, než by odpovídalo pouze důsledkům ekonomické krize. Hospodářskou krizi tedy na základě těchto informací nelze označit za spouštěcí impuls, který by měl za následek všeobecné snižování obranných rozpočtů. Velmi pravděpodobně se jedná o jiné vlivy a faktory, které tento klesající trend způsobují. Pro identifikaci takových faktorů, které stojí v pozadí postupujícího poklesu velikosti obranných výdajů, by bylo zapotřebí provést další, hlubší analýzu, což by mohlo být námětem pro další etapu výzkumu.
Literatura [1] IVANČÍK, R., Výdavky na obranu v čase krízy a rozpočtových obmedzení. In Manažment, teória, výučba a prax: zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie. Liptovský Mikuláš: Vojenská akadémia ozbrojených síl generála M. R. Štefánika. 2011. s. 150-157. ISBN 978-80-8040-427-7. [2] IVANČÍK, R., HORÁK, R., Naplňovanie poslania a úloh ozbrojených síl a ich zdrojové krytie v dobe rozpočtovej reštrikcie. In Ekonomika a Management, roč. 6, č. 1, s. 27-34. ISSN 1802-3975. [3] NATO. Financial and Economic Data Relating to NATO Defence. [online]. March 2011, [cit. 2011-12-15]. Dostupné na http://www. nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2011_03/20110309_PR_CP_2011_027.pdf. [4] NATO. Financial and Economic Data Relating to NATO Defence. [online]. June 2010, [cit. 2011-12-15]. Dostupné 109
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10] [11]
na http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2010_06/20100610_PR_CP_2010 _078.pdf. NATO. Financial and Economic Data Relating to NATO Defence. [online]. February 2009, [cit. 2011-12-15]. Dostupné na http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2009_02/2009_03_D34F22C9AE85 4B7FAA0BB409A21C90D3_p09-009.pdf. NATO. NATO-Russia Compendium of Financial and Economic Data Relating to Defence. [online]. December 2007, [cit. 2011-12-15]. Dostupné na http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2007_12/20090327_p07-141.pdf. NATO. NATO-Russia Compendium of Financial and Economic Data Relating to Defence. [online]. December 2006, [cit. 2011-12-15]. Dostupné na http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2006_12/20090901_p06-159.pdf. NATO. NATO-Russia Compendium of Financial and Economic Data Relating to Defence. [online]. December 2005, [cit. 2011-12-15]. Dostupné na http://www. nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2005_12/20100611_p05-161.pdf. NATO. NATO-Russia Compendium of Financial and Economic Data Relating to Defence. [online]. June 2005, [cit. 2011-12-15]. Dostupné na http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2005_06/20090902_p050609.pdf. OCHRANA, F., Metodologická poznámka k teorii ekonomiky obrany státu. In Vojenské rozhledy, 2006, roč. 15, č. 3, s. 40-46. ISSN 1210-3292. Zpráva o zajištění obrany České republiky. [online]. 2006, [cit. 2012-02-08]. Dostupné na http://www.mocr.army.cz/assets/files/8492/Zpr_va_o_zaji_t_n__obrany__R_ervenec_2006.pdf.
110
NOVÁ OBRANNÁ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY THE NEW DEFENCE STRATEGY OF THE CZECH REPUBLIC Antonín Novotný Abstrakt Do konce roku 2012 plánuje Ministerstvo obrany vydat nový dokument „Obranná strategie České republiky,“ čímž dojde k naplnění Programového prohlášení vlády České republiky ze srpna 2010 v oblasti novelizace strategických bezpečnostních dokumentů. Článek popisuje základní údaje o tomto dokumentu a uvádí některá doporučení a přístup k jeho zpracování, získaná ze zpracování předchozích strategických dokumentů. Klíčová slova: Bílá kniha o obraně, Bezpečnostní strategie, Obranná strategie, Vojenská strategie, sdílení schopností Abstract By the end of 2012 the Ministry of Defence plans to issue the new document “Defence Strategy of the Czech Republic,” thereby fulfilling the Policy Statement of the Government of the Czech Republic in August 2010 in the revision of strategic security documents. The article describes basic information about this document and provides some recommendations and attitude for processing, derived from the processing of previous strategic documents. Key words: The White Paper on Defence, Security Strategy, Defence Strategy, Military Strategy, capability sharing
ÚVOD „V návaznosti na schválení nové Strategické koncepce Severoatlantické aliance hlavami států a vlád na summitu v Lisabonu na podzim tohoto roku a s ohledem na celkový vývoj mezinárodního prostředí bude vláda novelizovat Bezpečnostní strategii ČR. Ministerstvo obrany zároveň vypracuje Bílou knihu, která se stane podkladem pro přípravu nové Obranné strategie ČR navazující na Bezpečnostní strategii ČR.“49 Usnesením vlády České republiky číslo 369 ze dne 18. května 2011 byla schválena „Bílá kniha o obraně“ (dále BKO), zpracovaná Ministerstvem obrany. Jedná se o druhou verzi tohoto dokumentu, jehož první verzi z roku 1995 nelze s touto verzí kvalitativně ani kvantitativně srovnávat, protože tento dokument se i vzhledem k době svého vzniku, zaměřoval především na bilancování transformačního procesu ozbrojených sil, který proběhl v letech 1989-1995 a popis tehdejšího dosaženého stavu. Současná Bílá kniha o obraně nabízí, jak se vypořádat nejenom s rozpočtovými škrty, ale i se změnou bezpečnostního prostředí
49
Viz Programové prohlášení Vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010, ©2008, [cit. 2011-11-20]. Dostupné na http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf.
111
v posledních deseti letech. Přichází s konkrétními doporučeními a zároveň popisuje, jak by mělo Ministerstvo obrany a organizace, které spravuje, fungovat. Dne 8. září 2011 schválila vláda České republiky svým usnesením číslo 665 dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ (BS ČR). Jedná se v pořadí o již čtvrtou verzi tohoto dokumentu, předchozí verze byly přijaty v letech 1999, 2001 a 2003. Lze konstatovat, že obsah BS ČR 2011 i přes řadu kritických výhrad ze strany bezpečnostní komunity, formulovaných na několika expertních fórech,50 představuje oproti předcházejícím verzím kvalitativně vyšší úroveň. Poslední český strategický dokument z programového prohlášení vlády je „Obranná strategie ČR“ (OS ČR). Termín předložení tohoto dokumentu vládě byl Bílou knihou o obraně stanoven do konce prosince roku 2012. Zpracováním a schválením OS ČR dojde k završení procesu tvorby (novelizace) strategických dokumentů, které se zabývají obranou, bezpečností země a zajištěním bezpečnosti občanů a současně dojde k naplnění programového prohlášení vlády k této problematice.
1 STRUČNÝ POPIS STÁVAJÍCÍCH DOKUMENTŮ 1.1
Bílá kniha o obraně (2011)
Bílá kniha o obraně, byla první v pořadí ze zpracovávaných dokumentů, který má být reakcí na otevírající se nůžky mezi ambicemi a zmenšujícími se prostředky na zajištění obrany státu. Je strategickým dokumentem, u kterého byla ve větší míře zapojena do přípravy širší veřejnost, kdy odborné komise a pracovní skupiny připravovaly podklady a hledaly shodu v jednotlivých řešených oblastech BKO. Otevřenost při tvorbě a hledání shody mezi vojáky a civilisty vytvořilo základ, na kterém bylo možno stavět i při přípravě dalších dokumentů a je současně vyjádřením skutečnosti, že obrana republiky není a nemůže být pouze záležitostí resortu obrany. Dokument realisticky pojmenovává současný stav v resortu Ministerstva obrany a předkládá návrhy na jeho konsolidaci. Jedním z nejvíce alarmujících zjištění BKO je, že v důsledku nekoncepčních škrtů v rozpočtu a z nich plynoucích odkladů investic, kvůli nesystémovým investicím a předraženým zakázkám, se nahromadil vnitřní dluh resortu Ministerstva obrany cca 80-90 miliard Kč. V současné době probíhá proces praktické realizace jednotlivých kroků vyjádřených více či méně exaktně v BKO. Dokument by měl být nejpozději za pět let podroben revizi.
1.2
Bezpečnostní strategie České republiky (2011)
Podobně jako při sestavování BKO, byla do přípravy BS ČR zapojena akademická a expertní bezpečnostní komunita z institucí mimo státní správu a při její tvorbě byl uplatněn participativní přístup. Díky tomu je současná Bezpečnostní strategie kvalitnějším dokumentem než její předchozí verze. BS ČR již akceptovala komplexní přístup k zajišťování bezpečnosti a do jisté míry odstranila bariéry mezi tradičně vymezenými dílčími oblastmi
50
BALABÁN, M., RAŠEK, A., Východiska přípravy aktualizované Bezpečnostní strategie České republiky 2011. Vojenské rozhledy. 2011. č. 2, s. 3-19.
112
bezpečnostní politiky. Navrhla racionalizaci bezpečnostního systému ČR a poskytla určitý rámec pro budoucí alokaci zdrojů na bezpečnostní politiku. Mimo jiné deklaruje, že bezpečnost, tj. zajištění nejen svrchovanosti, územní celistvosti a nezávislosti naší země, ale i demokratického právního státu a základních práv a svobod občanů, je trvalým úkolem. Ambicí BS ČR je stát se koncepčním dokumentem s platností na minimálně pět let.
1.3
Vojenská strategie České republiky (2008)
V současnosti platné Vojenské strategii byla vládou stanovena úroveň politicko-vojenských ambicí ČR k zabezpečení jak vlastní obrany, tak i jako příspěvek ke kolektivní obraně dle čl. 5 Severoatlantické smlouvy. Obrana území ČR má být realizována vždy v rámci zajišťování obrany celé Aliance. Při ozbrojeném konfliktu, který by ohrožoval svrchovanost a územní celistvost státu se předpokládá nasazení všech sil a prostředků profesionální armády, včetně využití všeobecné branné povinnosti. Pro operace kolektivní obrany podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy, kdy nebude bezprostředně ohrožena svrchovanost a územní celistvost země, má být ČR schopna poskytnout pozemní síly a letectvo ze souboru sil předurčených v rámci obranného plánování NATO, jehož hlavní částí je brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády středního typu. Ochrana vzdušného prostoru státu má být zajištěna působením v integrovaném systému protivzdušné obrany NATO. V případě politické shody se spojenci se ČR má zapojit do mezinárodních projektů obrany proti nosičům zbraní hromadného ničení, zejména proti balistickým střelám. ČR si udrží schopnost přijmout v případě potřeby alianční síly na vlastním území. V případě zapojení do operací mimo čl. 5 Severoatlantické smlouvy má být ČR připravena přispět k udržení mezinárodního míru a stability mechanizovanými jednotkami, speciálními silami, jednotkami ženijními, zdravotnickými a radiační, chemické a biologické ochrany, dopravním a taktickými letectvem a Vojenskou policií. Česká republiky deklaruje schopnost účastnit se souběžných vojenských operací následujícími uskupeními: brigádním úkolovým uskupením po dobu šesti měsíců bez rotace; praporním úkolovým uskupením s rotací po šesti měsících. V rámci nasazení praporního úkolového uskupení jsou ozbrojené síly schopny až na jeden rok poskytnout velitelství pro mnohonárodní brigádní úkolové uskupení; rotním úkolovým uskupením s rotací po šesti měsících; v období, kdy nebude nasazeno brigádní úkolové uskupení, uskupeními do hodnoty praporu určenými do pohotovosti v rámci sil rychlé reakce NATO (NATO Response Force) nebo EU (Battlegroups). ČR je schopna přispívat i do dalších operací speciálními uskupeními nebo skupinami odborníků, a to např. speciálními jednotkami a odřady, nebo expertními týmy v oblasti výcviku a poradenství a skupinami vojáků do mezinárodních štábů a pozorovatelských misí. K podpoře civilních orgánů v krizových situacích nevojenského charakteru na území ČR mají být poskytovány na podporu Policie České republiky nebo integrovaného záchranného systému ČR ad hoc síly a prostředky v nezbytném rozsahu a podle dostupnosti. Mohou být posíleny jednotkami aktivních záloh. Do humanitárních a záchranných operací mimo území ČR mohou být vyčleňovány na podporu civilních orgánů a organizací síly a prostředky nebo letecké přepravní kapacity podle okamžitých možností.
113
K naplnění takto nastavené úrovně politicko-vojenských ambicí je nutné dosáhnout nejen kvantitativních, ale i kvalitativních parametrů v připravenosti armády jako je naplněnost osobami, vojenskou technikou, materiálem a vycvičenost. Ke konci roku 2008 však byla vykazována schopnost naplnit politicko-vojenské ambice ČR pouze v omezeném rozsahu a také v následujícím období se tyto ambice jeví jako nereálné.51
2 NOVĚ ZPRACOVÁVANÝ DOKUMENT „OBRANNÁ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY“ Vypracování dokumentu Obranná strategie ČR je v gesci Ministerstva obrany jakožto ústředního orgánu státní správy pro zabezpečování obrany České republiky v souladu s kompetenčním zákonem.52 OS ČR by měla být strategickým vládním dokumentem, v němž bude vláda deklarovat svůj přístup k zajištění obrany ČR a zároveň má nahradit úžeji pojatou Vojenskou strategii ČR z roku 2008. Současně musí být obsahově provázán s dalšími strategickými dokumenty, především Bezpečnostní strategií ČR, BKO, Strategickou koncepcí NATO a Zprávou o provádění Evropské bezpečnostní strategie.
Obrázek 1 - Současný stav dokumentů Zdroj: Vlastní zdroj
Dokument rovněž poskytne podklady pro revizi současného Plánu obrany ČR, schváleného usnesením vlády České republiky č. 720 ze dne 27. 9. 2011, který ve svém obsahu z časových důvodů nezohlednil ani BKO ani BS.53 Současně by měl být vodítkem i pro další entity podílející se na zajištění obrany státu v oblastech jejich působností v mírovém stavu, stavu ohrožení státu a válečném stavu.
Obrázek 2 - Plánovaný stav dokumentů v roce 2013 Zdroj: Vlastní zdroj
Ambicí Ministerstva obrany je vypracovat dokument, který vymezí systémový a koordinovaný rámec pro přípravu a zajišťování obrany státu a přispěje k efektivnímu
51
Bílá kniha o obraně. Ministerstvo obrany ČR. 2011. str. 13-14. . Zákon č. 2/1969 Sb., O zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 53 Úvodní slovo ministra obrany při předkládání Plánu obrany ke schválení vládě ČR, září 2011. 52
114
využívání jednotlivých nástrojů a odpovídající alokaci zdrojů na tento účel. K přípravě tak mají být v konzultační roli přizvány ostatní důležité rezorty. Půjde zejména o Úřad vlády ČR, ale také další ústřední orgány státní správy zastoupené ve Výboru pro obranné plánování, od kterých má být vyžadována součinnost. Součástí komunikace vně resortu obrany mají být rovněž dva semináře za účasti širší bezpečnostní komunity, na nichž mají být diskutovány nevyjasněné nebo potenciálně sporné otázky. Výstupem prvního semináře by měly být názory bezpečnostní komunity na způsob, jakým by měla vláda zajišťovat obranu ČR v následujícím období a specificky pak na roli a obsah připravované OS ČR. Druhý seminář by pak měl již reagovat na konkrétní návrh textu OS ČR přičemž vlastní text dokumentu pak zpracuje Ministerstvo obrany. Z doposud známých dokumentů vyplývá,54 že materiál by měl obsahovat zejména následující témata: charakteristika prostředí, podmínky pro zajištění obrany státu; cíle a základní principy obrany státu; charakteristika obranného systému, vazba na bezpečnostní systém státu ; stanovení zásad chování obranného systému při mírovém stavu, stavu ohrožení státu, válečném stavu; příprava státu k obraně; implementační usměrnění. Aby se nově připravovaný dokument OS ČR nestal podobně jako některé předchozí schválené strategické dokumenty v minulosti málo účinným, neodpovídajícím možnostem ČR, s nedostatečným průmětem do praktické bezpečnostní politiky, lze v procesu jeho tvorby, ze zkušeností získaných ze zpracování výše uvedených dokumentů, doporučit zejména následující: 1. tvorba OS ČR je výsledkem deduktivně-iduktivní metodiky, tj. musí vycházet z vlastní analýzy. Zároveň však musí vycházet a být v souladu s již schválenými a platnými strategickými bezpečnostními dokumenty zejména Bezpečnostní strategií ČR, BKO, Strategickou koncepcí NATO a Zprávou o provádění Evropské bezpečnostní strategie; 2. při přípravě OS ČR by se měla v celém průběhu její tvorby plně využít participativní metoda její přípravy, protože se jedná o jeden ze základních dokumentů bezpečnostní politiky státu; 3. hledat a nalézt optimální rovnováhu mezi opatřeními k zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti a ostatními politickými, sociálními a ekonomickými prioritami, tj. otázka alokace zdrojů v rozpočtu versus politicko-vojenské ambice ČR; 4. OS ČR musí respektovat lidské, finanční a materiálové zdroje státu, zejména by měla reflektovat snižující se zdrojový rámec Ministerstva obrany;55 5. při procesu identifikace bezpečnostních hrozeb (charakteristika prostředí) zapracovat nové trendy ve vývoji bezpečnostního prostředí v závislosti na aktuálním vývoji od posledního zpracování v BS; 6. zohlednit skutečnost, že snížení obranných rozpočtů evropských zemí také prohlubuje rozdíly ve vojenských schopnostech a asymetrii obranné efektivity v euroatlantickém prostoru; 7. z pohledu České republiky akcentovat otázku sdílení vojenských schopností v rámci členských států NATO (Smart Defence) a Evropské unie (pooling and sharing);
54 55
Předběžné podklady k jednání Kolegia ministra obrany k této problematice, SOPS MO. Směrnice pro plánování činnosti a rozvoje resortu MO na roky 2013-2017, č. j. 226-20/2011-369, str. 5.
115
8. 9.
posílit důraz na komplexní přístup při zajišťování bezpečnosti („comprehensive approach“), tj. obrana není jen věcí státu, ale všech občanů; provádět efektivní public relations nově zpracovávané OS ČR.
ZÁVĚR Zpracováním Obranné strategie České republiky bude zakončen proces tvorby (novelizace) českých strategických dokumentů, které se zabývají problematikou bezpečnosti a obranou státu. Zejména v období rozpočtových škrtů není jednoduchá následná fáze implementace, a proto je pro stabilizaci systému důležité, aby existovala predikovatelnost výdajů a závazek Vlády ČR vyjádřený v Bezpečnostní strategii ČR „Úroveň výdajů související se zajištěním vnější a vnitřní bezpečnosti musí být taková, aby zajistila požadovanou obranyschopnost státu a ochranu životů, zdraví a majetku jeho občanů. K prosazování účinné bezpečnostní a obranné politiky a její realizaci vláda vytvoří předvídatelný a adekvátní rozpočtový rámec,“56 se stal realitou. Česká republika je v mezinárodním srovnání mezi jednou z pěti nejstabilnějších zemí světa,57 protože byla, podle Globálního mírového indexu (GPI) zveřejněného v ročence SIPRI Yearbook 2011 a sestaveného Institutem pro ekonomii a mír (IEP) v australském Sydney, po Islandu, Novém Zélandu, Japonsku a Dánsku, pátou nejmírovější zemí světa. 58 Tento index je výsledkem každoroční empirické analýzy založené na srovnání řady ukazatelů z politického, hospodářského a společenského života daného státu a zahrnuje parametry jako vztahy se sousedními zeměmi, politickou stabilitu, dodržování lidských práv, výdaje na obranu jako procento hrubého národního produktu (GDP) nebo počet příslušníků ozbrojených sil na 100 tisíc obyvatel. Nicméně „schopnost přežití státu v mezinárodních vztazích nelze bohužel posuzovat na základě indexů, třebaže poskytují rychlou a srozumitelnou informaci o komplexních a často těžko uchopitelných fenoménech, jakým je v tomto případě mír.“59 Je určitě zřejmé, že bez odpovídající vojenské síly nebude do budoucna možné ochránit územní celistvost ČR, její politickou nezávislost a v konečném důsledku ani svobodu a majetek obyvatel. Jedním z využitelných přístupů, který může pomoci zastavit proces zaostávání schopností využitelných pro obranu země, je sdílení schopností se spojenci nazvaný Smart Defence (v NATO) a pooling and sharing (v EU). Sdílení schopností ale není všespasitelné. I sebeefektivnější platforma ke sdílení nemůže nikdy naplno kompenzovat neadekvátní národní obranný rozpočet, ale může částečně vyrovnat nebo alespoň oddálit jeho negativní dopad na budování schopností nutných k zabezpečení obrany země a plnění spojeneckých závazků.
Literatura [1] Bezpečnostní strategie České republiky, [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.mzv.cz/file/699914/Bezpecnostni_strategie_CR_2011.pdf. [2] Bílá kniha o obraně. Ministerstvo obrany ČR, 2011. 167 s. ISBN 978-80-7278-564-3.
56
Bezpečnostní strategie České republiky [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.mzv.cz/file/699914/Bezpecnostni_strategie_CR_2011.pdf, čl. 87. 57 SIPRI Yearbook 2011: Armaments, Disarmament and International Security. Stockholm International Peace Institute, 2011, s. 78. 58 Viz tamtéž, s. 81–84. 59 KOLÍN, V., Obrana ČR na rozcestí, qou vadis ? Obrana a strategie. 2011. č. 2. str. 136.
116
GALATÍK, V., STOJAR, R., Bílá kniha obrany ČR: Poučíme se z historie? Vojenské rozhledy. 2010, roč. 19 (51), č. 4, s. 31-37. ISSN 1210-3292. [4] KOLÍN, V., Obrana ČR na rozcestí, qou vadis ? Obrana a strategie. 2011, roč. 11, č. 2, s. 135-141. ISSN 1214-6463. [5] RAŠEK, A., Systém komplexního řízení bezpečnosti České republiky-východisko pro modernizaci bezpečnostního systému. Vojenské rozhledy. 2012, roč. 21 (53), č. 1, s. 2141. ISSN 1210-3292. [6] RAŠEK, A., K aktualizaci Bezpečnostní strategie České republiky 2011. Vojenské rozhledy. 2012, roč. 21 (53), č. 1, s. 99-121. ISSN 1210-3292. [7] RAŠEK, A., BALABÁN, M., Východiska přípravy aktualizované Bezpečnostní strategie České republiky. Vojenské rozhledy. 2011, roč. 20 (52), č. 2, s. 3-19. ISSN 1210-3292. [8] SIPRI Yearbook 2011: Armaments, Disarmament and International Security. Stockholm International Peace Institute, 2011. ISBN 978-0-19-969552-2. [9] TŮMA, M., JANOŠEC, J., PROCHÁZKA, J., Obranná politika Československé a České republiky 1989-2009, [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.mocr.army.cz/images/Bilakniha/CSD/010.pdf. [10] Vojenská strategie České republiky, [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.mocr.army.cz/images/Bilakniha/CSD/2008%20Vojenska%20strategie% 20CR.pdf. [3]
117
NÁVRH VÝZKUMU SOUČASNÝCH TRENDŮ V OBLASTI METOD A NÁSTROJŮ PROPAGACE EXTREMISTICKÝCH SKUPIN V ČESKÉ REPUBLICE
THE RESEARCH PROPOSAL OF CURRENT TRENDS IN THE FIELD OF PROMOTION METHODS AND TOOLS USED BY EXTREMIST GROUPS IN THE CZECH REPUBLIC Barbora Vegrichtová Abstrakt Tento článek pojednává o problematice metod a nástrojů propagace extremistických skupin v České republice. Extremistická uskupení a jejich aktivity představují závažnou bezpečnostní hrozbu pro společnost a ohrožují demokratické principy státu. Metody a nástroje propagace extremistických skupin jsou sofistikovanější a efektivnější. Cílem výzkumu je identifikace a kategorizace těchto forem a metod. Výsledek výzkumu poslouží jako podpůrný a účinný nástroj v oblasti identifikace, vyšetřování, dokumentace a prevence trestné činnosti s extremistickým podtextem. Klíčová slova: extremismus, komunikace, metody a nástroje propagace, trestné činy s extremistickým podtextem. Abstract The research proposal of current trends in the field of promotion methods and tools used by extremist groups in the Czech republic. The article deals with the issue of promotion methods and tools used by extremist groups in the Czech republic. Extremist groups and their activities represents a serious security threat for the society. The extremist activities threaten democratic principles of the state. The methods and the tools used by extremist groups become more sophisticated and more efficient. The goal of the reasearch is to identify and to catogorize these methods and tools. The reasearch results will be used as helpful tool for the identification, investigation, documentation and prevention of the offences with extremist subject. Key Words: extremism, communication, promotion methods and tools, extremist crimes.
1 EXTREMISMUS JAKO BEZPEČNOSTNÍ HROZBA Extremismus, jeho projevy a aktéři jsou v současné době tématem, jemuž se dostává mnoho pozornosti ze strany odborné veřejnosti, široké populace i ze strany médií. Zástupci televizních společností či rozhlasu mnohdy zaměňují význam základních pojmů spojených s extremismem. Proto je na úvod třeba ozřejmit, co je ve skutečnosti podstatou extremismu. Fenomén extremismu je celosvětovým problémem a je možné na něj nahlížet z mnoha různých pohledů, což se odráží i v počtu definic, které extremismus vysvětlují. Extremismus je mnohavrstvým objektem zkoumání řady vědních oborů, jako je např. politologie, 118
psychologie, sociologie, kriminologie a dalších odborných disciplín. Komplexnost a současně komplikovanost extremismu odráží i jeho klasifikace na extremismus národnostní, náboženský, politický a ekologický, což vypovídá o širokém zaměření aktivit extremistů. Velmi často se setkáváme s rozčleněním extremismu na pravicový a levicový, což bývá ovšem na akademické půdě často kritizováno zejména z důvodů, že není možné zcela kategoricky zařadit určité extremistické aktivity v rámci tohoto spektra do krajní levice či krajní pravice. Toto členění bývá tudíž považováno za příliš vágní a nedostatečné. Pro potřeby této práce a vzhledem k zaměření se na bezpečnostní stránku této oblasti budu vycházet z definice, kterou uvádí Ministerstvo vnitra České republiky a v obdobných variacích zpravodajské služby, které se tímto fenoménem intenzivně zabývají. Ministerstvo vnitra ČR označuje pojem extremismus jako vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko – ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií).60 V obecném pohledu je extremismus spíše politologický pojem, který se vztahuje na hraniční, zcela nestandardní společenské jevy a jejich nositele. Bezpečnostním rizikem se stává v okamžiku, kdy jsou jeho motorem ostře antagonistické postoje vůči stávajícímu společenskému řádu a nesmiřitelnost vyúsťuje v konkrétní záměry a aktivity, směřující k destabilizaci a odstranění daného politického a sociálního systému. Ve svobodné společnosti by vítězství krajně vyhrocených, demokracii nepřátelských postojů, názorů a ideologií znamenalo ústup od lidských práv a nastolení autoritářství, totality nebo anarchie.61 Obsah definic rozvíjejí a konkretizují odborníci, kteří se touto problematikou zaobírají. Ultrapravicové skupiny jsou výrazným způsobem orientovány na moc. Moc pro ně představuje záruku autority, která implikuje nadřazenost některých skupin či jednotlivců nad ostatními, což je opětovně vede k upřednostňování autoritativních nebo výslovně diktátorských režimů. Jestliže je odrazem moci v politické rovině autoritativní zřízení, pak v osobní rovině jde o nadřazenost, z níž vychází společenská hierarchie. Důsledkem těchto postojů je odmítání demokracie a sekundárním důsledkem také odmítání principu rovnosti. V extrémní podobě se víra v přirozenost hierarchie přeměňuje ve vůdcovský princip, jak jej známe z nacistického Německa a fašistické Itálie.62 Extremismus je, jak vyplývá z výše uvedené charakteristiky, velice závažným celosvětovým problémem a z těchto důvodů je vnímán jako hrozba pro bezpečnost státu a demokratické principy společnosti. Extremismus je specifický rovněž tím, že se v podstatě jedná o zastřešující termín, pod který lze zahrnout mnoho aktivit, jež jsou velice různorodé a ohrožují zájmy a hodnoty vyspělé demokratické společnosti. Míra jejich závažnosti se může lišit a v nejkrajnější podobě extremistické aktivity eskalují v agresivní jednání a útoky na konkrétní skupiny obyvatelstva.
60
Mvcr.cz: Ministerstvo vnitra České republiky [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.mvcr.cz. 61 Bis.cz: Bezpečnostní informační služba [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.bis.cz/extremismus.html. 62 CHARVÁT, J., Současný politický extremismus a radikalismus. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 133.
119
2 KOMUNIKACE A EXTREMISMUS Nebezpečí extremismu a trestné činnosti s extremistickým podtextem je závažné vzhledem ke skutečnosti, že tato jednání různým způsobem znevažují a popírají základní práva a svobody, deklarované ústavním pořádkem České republiky. K tomuto dochází v rámci širokého spektra extremistických aktivit, které zahrnují demonstrace, shromáždění, průvody, šíření letáků, publikování textů, veřejné projevy a vystoupení. Společným znakem všech těchto činností je propagace myšlenek a idejí, kterými se extremisté snaží oslovit širokou veřejnost, získat nové přívržence a sympatizanty, rozšiřovat členskou základnu a získat tak intenzivnější vliv ve společnosti. Aktivity extremistů a způsoby jejich působení se v průběhu let vyvíjejí a poměrně pružně se transformují a adaptují na nové podmínky. Jejich činnost pochopitelně ovlivňovalo a ovlivňuje politické, společenské a ekonomické prostředí a v neposlední řadě i platná legislativa a činnost bezpečnostních složek. Před rokem 1989 byla činnost extremistických skupin okrajová, což bylo přirozeně zapříčiněno politickými podmínkami. Politické klima a komunistický režim nesvobodné společnosti bránil intenzivnímu rozvoji extremistických hnutí obecně, přestože jisté zárodky zde existovaly již dříve. Devadesátá léta dvacátého století znamenala uvolnění společenské i politické situace, přičemž došlo k rapidnímu rozvoji těchto směrů a k zakládání různých typů a forem extremistických skupin. Tyto skupiny vznikaly, zanikaly, případně se transformovaly do nových uskupení. Rozhodně se tedy nejednalo a nejedná o skupiny rigidní a nepružné, které by nepodléhaly změnám a ignorovaly nové formy vlastní prezentace a zásady efektivní komunikace. Základním a rozhodujícím nástrojem pro toto působení je tedy propracovaná forma komunikace, účelově zvolená rétorika a propagace. Této skutečnosti si je pochopitelně vědoma i extremistická scéna a její představitelé právě proto, že jejich cílem je dosažení změny ve společnosti v duchu ideologie, kterou vyznávají a jejíž principy proklamují při každé vhodné příležitosti. Extremistická uskupení prošla od devadesátých let až do současnosti zřetelným vývojem, protože extremismus není fenomén konstantní, ale rozvíjí se a vyspívá. V rámci svých aktivit reagují extremisté na palčivé sociální problémy a aktuálně diskutovaná témata ve společnosti. Tyto situace opět využívají k agitaci a k vlastní prezentaci, jejichž cílem je získání vlivu a v nejkrajnější podobě uchopení moci. Společným znakem současných extremistických skupin v České republice je, že se profilují ve smyslu veřejného vystupování, aktivit a způsobech projevu jako organizovaná skupina s propracovanou strategií. Extremisté se snaží vystupovat na veřejnosti kultivovaněji a ustupují od násilných projevů a rovněž nabádají své členy, aby se vyvarovali agresivních individuálních akcí vůči nepřátelským skupinám či společenským menšinám. Jejich činnost se stává sofistikovanější a propracovanější zejména v oblasti šíření myšlenek a názorů. Cílem je, i když to nemusí být zcela zjevně deklarováno, zapůsobit na širší část veřejnosti, nejen na radikální mládež, ale případně proniknout i na etablovanou politickou scénu. Z tohoto důvodu využívají poznatky a pravidla účinné prezentace, propracovávají svou rétoriku a zkvalitňují způsoby komunikace uvnitř skupiny i vně. Podobně jako je tomu u řady jiných profesí, managementu a mezilidské komunikace obecně, zásadní roli hrají a rozhodující význam mají informace. Informace a jejich způsob předání je v dnešním světě často klíčem k úspěchu. Nestačí pouze být informován, ale s informacemi nakládat smysluplně, zpracovat je, využít a předat dál je skutečné umění a předpokládá určité osobité dispozice. Pochopitelně i v případě šíření idejí extremisty jsou informace elementárním nástrojem a jistým způsobem i zbraní. Předávání a rozšiřování informací extremisty je totiž na rozdíl od jiných oblastí specifické. Extremistické skupiny využívají informace jako prostředek, jak ovlivnit a zmanipulovat určité skupiny obyvatelstva, případně veřejnost jako celek. Jejich cílem ve skutečnosti není poskytovat objektivní, kvalitní, hodnověrné informace 120
a fakta, která vychází z ověřených zdrojů a pramenů. Vzhledem k tomu, že jejich činnost je motivována určitou ideologií, snaží se oslovit obyvatelstvo, ovlivnit jeho názory v duchu svého přesvědčení, získat si jej na svou stranu a rozšířit okruh svých přívrženců. Aby byli schopni tohoto cíle dosáhnout, je třeba informace prezentovat určitým zajímavým, atraktivním způsobem. Extremistické skupiny současné doby pochopily, že veřejnost negativně reaguje na agresivní a násilné projevy extremistů a jednoznačně je odsuzuje. Rovněž myšlenky, jež jsou extremisty proklamovány násilným způsobem, nezanechávají u veřejnosti kýženou odezvu a tyto skupiny ve společnosti zůstávají na marginální úrovni. Extremisté se rovněž poučili, že pokud si chtějí získat dominantnější postavení ve společnosti a přimět veřejnost naslouchat, musí radikálně změnit způsob svého vystupování, vyjadřování a celkovou image. Nebezpečí současně aktivních extremistů spočívá v jejich schopnosti interpretovat svoje myšlenky kultivovanějším způsobem, přičemž začali intenzivně využívat metody a postupy efektivní komunikace a rétoriky tak, jak je to běžné v rámci politických kampaní či manažerských profesí. Alarmující je rovněž skutečnost, že se za jejich líbivou rétorikou, populistickými frázemi a umírněnou image ve skutečnosti skrývá snaha propagovat myšlenky rasismu, xenofobie a radikálního nacionalismu. Tento fakt klade tedy náročný úkol na policejní orgány a bezpečnostní složky, protože za této situace je velmi obtížné identifikovat a odhalit v jejich činnosti trestné jednání.
3 TEMATICKÁ ZÁKLADNA A STYL VYSTUPOVÁNÍ Extremisté, s využitím zásad efektivní komunikace a sdělování informací, volí taková témata, která jsou společensky akceptovatelná a zpravidla představují aktuální sociální problém, o kterém se mezi obyvatelstvem často hovoří. Účelová volba témat má za cíl pouze zakrýt skutečné motivace a přesvědčení extremistů. Působení navenek a skutečná ideologická základna uvnitř extremistické skupiny se diametrálně liší. Pečlivá volba slov, emocionálně zabarvené projevy, apelace na morálku, dramatizování sociálních a ekonomických problémů, vyzdvihování vlastenectví a patriotismu jsou v podstatě fiktivní a mají za cíl zaujmout a upoutat širší veřejnost. Ve skutečnosti se za touto líbivou rétorikou a populistickými výroky skrývají rasistické a xenofobní postoje a zjevná netolerance a diskriminace minorit. Při případné konfrontaci či veřejných projevech samozřejmě tyto konotace popírají, bagatelizují a od jakékoli podobnosti se distancují. Svoji nepřátelskost, zášť a předsudky vůči odlišnému etniku, cizincům a menšinám, tolik vlastní historické podobě nacismu a rasismu, maskují za úsilí o vypořádání se s negativními společenskými jevy a ochranou obyvatelstva před kriminalitou, nezaměstnaností a ekonomickými problémy. Aktuální hospodářské, politické a sociální problémy interpretují jako důsledek multikulturní společnosti, přičemž jejich nejčastějším argumentem je, že migrační politika státu, přistěhovalectví a pozitivní diskriminace menšin stojí za neutěšenou situací státu. Zásadním terčem kritiky je politika a činnost úřadující vlády a vládních institucí, které obecně shrnují pod zastřešujícím pojmem „systém“. V projevech se vyhýbají konkrétním oblastem a adresnosti ve vztahu k vládním orgánům a státní správě. Pod zavádějícím termínem „systém“ se v podstatě skrývá celková kritika a nesouhlas se stávajícím uspořádáním společnosti a vládním režimem, který je, dle jejich názoru, netransparentní, zkorumpovaný a neobjektivní. Sami sebe prezentují jako ve skutečnosti diskriminovanou a utlačovanou skupinu, která je ze strany státu perzekuována za vyjadřování svých myšlenek a projevování vlastních názorů. Své přívržence odsouzené za trestnou činnost s extremistickým podtextem glorifikují a uměle jim vytvářejí aureolu politických vězňů a mučedníků. Známou se stala vražda Roma Oty Absolona ve Svitavách v roce 2001. Odsouzen za ni byl Vlastimil Pechanec. V jeho vinu však nevěří neonacisté
121
ani někteří další lidé. Neonacisté začali organizovat řadu aktivit na jeho podporu, z nichž některé přetrvávají do současnosti.63 Apelování na morální a vlastenecký kredit obyvatelstva je velmi působivá a účinná metoda a u mnohých lidí jitří zažité předsudky vůči určitému etniku či menšině. Vůdčí, rétoricky nadané osobnosti extremistických uskupení manipulují posluchači, využívají jejich neinformovanosti v určitých oblastech a nabízejí jim jednoduchá, přitažlivá a srozumitelná řešení palčivých a dlouhodobých problémů. to vše v sobě skrývá snahu získat podporu široké veřejnosti a za tohoto stavu posléze realizovat své skutečné radikální, diskriminační a nedemokratické cíle. Jejich veřejná vystoupení nesou všechny znaky propracovaného populismu a demagogie. Demagog může být mistrným řečníkem; tím hůře. Pracuje totiž s polopravdami, mobilizuje předsudky, neštítí se ani lží, účel mu světí prostředky. Zneužívá neinformovanosti lidí, znejišťuje myslící a emotivní, strhává nemyslící. Cílem je aktivizovat pudy, přeměnit stav ve stádo a to poslat ničit nepřítele – jiné národy, jiné rasy, čarodějnice, židy, barevné, nevěřící, věřící jiné filosofii, jiné politické straně – podle toho, jak kdy v dějinách to demagog a jeho klika potřebuje. Demagog je apoštolem netolerance.64 Společným znakem těchto projevů v rámci extremistických shromáždění je ostrá kritika stávající vlády a vedení státu. Účelovou volbou jednoduchých slov, chytlavých frází a suverenitou vzbuzují v posluchačích dojem síly a dominance. Průměrný občan často není schopen nebo nechce chápat sdělení a informace, které prostřednictvím médii sdělují představitelé vlády a státu. Extremisté oproti tomu vysvětlují sociální problémy jednoduše, přímočaře a v závěru nabízí konkrétní a nekompresní řešení, které se jeví jako jediné správné a smysluplné. Účinným mechanismem, jak vzbudit pozornost a zájem neinformovaného či nevyhraněného posluchače, je vytvoření představy společného nepřítele. V případě pravicově extremistických skupin jsou jimi pochopitelně cizinci, občané třetích zemí, legální či ilegální imigranti, národnostní a etnické menšiny. Zde můžeme opět najít přímou historickou souvislost s nacistickým Německem a tematickým obsahem projevů Adolfa Hitlera, který ve svých plamenných projevech rozněcoval nenávist vůči židovskému obyvatelstvu a dal vzniknout nejničivějšímu rasovému antisemitismu vůbec. Současní extremisté krajní pravice se navenek, pochopitelně v zájmu zachovaní akceptovatelné reputace a pozitivní image, distancují od ideologie nacismu a popírají spojení s nacismem. Při podrobnějším zkoumání jejich vystoupení, projevů i zveřejňovaných textů je ovšem zřejmá jejich hluboká adorace osobností Adolfa Hitlera a ideologií nacismu, rasismu a antisemitismu. Díky své neobyčejné schopnosti adaptability a pružné reakci na společenské a legislativní podmínky jsou schopni ovšem tyto vazby a tendence úspěšně kamuflovat. Odvrací se od používání symboliky spojené s nacistickým Německem typu hákový kříž, znaků NSDAP65, numerických symbolů, hajlování či jiných atributů, které by odhalily jejich skrytou sympatii s touto ideologií. Takové jednání by jim znevážilo jejich pracně budovanou image bojovníků za národ, vlast a lepší společnost, kterou se snaží za použití moderních metod prezentace vytvořit. Na svých webových stránkách přímo apelují na své členy a nabádají je k tomu, aby se vyvarovali nošení těchto symbolů na veřejnosti. Typickým příkladem je např. uskupení Autonomní nacionalisté, které si v posledních letech našlo cestu
63
Hrozby neonacismu – Příležitosti demokracie. Praha: Asi-milovaní o. s., 2009. s. 56. KOHOUT, J., Rétorika – Umění mluvit a jednat s lidmi. 2. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1998. s. 16. 65 Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920. 64
122
na českou extremistickou scénu. O tomto svědčí fakt, že v případě svolávání demonstrací této skupiny, jsou na jejich webových stránkách umístěny jasné manuály s instruktáží, jak se mají členové tohoto uskupení chovat, oblékat a vystupovat. Obsahem těchto doporučení jsou pokyny, jak se vyvarovat vyvolávání konfliktů s bezpečnostními orgány, zákaz požívání alkoholu a apelování na dodržování zákonů. Novým trendem spjatým právě se skupinami Autonomních nacionalistů je unifikovaný styl oblékání, který má zamezit možnosti trestního postihu. Tento styl je nazýván „black block“ a spočívá v nošení jednotného černého oblečení a doplňků černé barvy, kdy všechny případné symboly mají být rovněž zakryty černou barvou.66 V bezpečí svých bydlišť nebo na neveřejném setkání své komunity však zcela otevřeně projevují svůj neskrývaný obdiv k myšlenkám a vůdčím osobnostem nacistické ideologie. Současní představitelé extremistické scény se velmi snadno adaptovali na podmínky dnešní společnosti a na současné legislativní mantinely, v jejichž rámci se veřejně snaží pohybovat. K metodám budování pozitivní image patří i prokládání projevů tématy, která jsou nadčasová a představují trvalé problémy společnosti. Často se v projevech extremistů proto objevují taková témata jako je např. nárůst kriminality, zneužívání drog a kritika údajně dekadentního chování vybraných menšin jako jsou gay a lesbické komunity a celospolečenského úpadku morálky vůbec. Součástí vytváření líbivého a nekonfliktního obrazu těchto extremistických skupin je vlastní prezentace jako neohrožených bojovníků za svobodu slova, silného národa, mravních uvědomělých občanů, kteří nekonzumují alkohol ani nezneužívají drogy a ctí základní hodnoty tradiční rodiny. Ve svých projevech se snaží získat sympatie konzervativní části veřejnosti ostrým odsuzováním narkomanů a distributorů drog, homosexuálů, potratů a dle jejich soudu nefunkční sociální politiky státu. Zakomponováním těchto témat do svého ideového rámce se zdánlivě snaží o renesanci tradičních hodnot a současně představovat jakýsi ideál člena občanské společnosti. Důkazem toho, že extremisté věnují velkou pozornost stylu svého vystupováni a obsahu svých projevů, je i skutečnost, že se vzdělávají po odborné stránce. Apelují na své členy, aby se v průběhu demonstrací chovali náležitým způsobem, nepůsobili konfliktně a nevybočovali z mezí zákona. Před uspořádáním shromáždění zveřejňují na svých webových stránkách manuály s instruktáží, čeho se vyvarovat a jakým způsobem se prezentovat, aby jejich zviditelnění bylo pozitivní a korelovalo s jejich dlouhodobými cíly. Ve snaze vyhnout se represi ze strany státních orgánů, pečlivě sledují a studují platnou legislativu, která se dotýká a upravuje tuto problematiku. Najímají si erudované odborníky a kvalifikované právníky a s jejich pomocí organizují veřejná shromáždění tak, aby byla akceptována společností a nezavdali příčinu k trestnímu postihu. Za pomoci právníků hledají mezery v právních předpisech ve snaze najít nové, účinné cesty propagace svých myšlenek zákonnou cestou. O vyspělosti a celkové semknutosti členů extremistických skupin svědčí i fakt, že intenzivně podporují své členy, kteří se dostali do konfliktu se zákonem a byli zatčeni či uvězněni. S tímto fenoménem je možné setkat se na obou pólech extremistického spektra. Jejich loajalita se neomezuje jen na financování právního poradenství, ale i na materiální a psychickou pomoc zatčeným spolubojovníkům nebo příslušníkům jejich rodin. Za tímto účelem zakládají veřejná konta a pořádají sbírky peněz. Organizovanost, téměř profesionalita, tohoto počínání opět svědčí o růstu a vyspívání extremistických skupin v České republice.
66
Rexter.cz [online]. Časopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.rexter.cz/autonomni-nacionalismus.
123
4 NÁVRH VÝZKUMU METOD EXTREMISTICKÝCH SKUPIN
A
NÁSTROJŮ
PROPAGACE
Komunikace je klíčový prostředek umožňující spolupráci mezi členy extremistických skupin, navazování kontaktů, rekrutování nových členů, organizování shromáždění a především realizování cílů. Pochopit podstatu komunikačních procesů a metod prezentace idejí v rámci extremistických skupin je zásadní z hlediska prevence, odhalování a dokumentace trestné činnosti s extremistickým podtextem. Tyto informace mohou být rozhodující pro predikci předpokládaného vývoje aktivit extremistických skupin a zvolení vhodných a účinných opatření k jejich identifikaci a potírání. Připravovaný výzkum dílčího projektu je součástí vědeckovýzkumného úkolu Metodika prevence, odhalování a dokumentace trestné činnosti s extremistickým podtextem, který je realizován na Policejní akademii České republiky v Praze na fakultě bezpečnostně právní. Cílem dílčího empirického výzkumu je ověřit možnost identifikovat, kategorizovat a hierarchizovat formy a nástroje propagace extremistických skupin v České republice. Podstata výzkumu vychází několika hypotéz: specifické formy a nástroje propagace extremistických skupin je možné identifikovat a kategorizovat; hierarchii forem nástrojů propagace extremistických skupin je možné vytvořit; získaná hierarchie může být využita v oblasti prevence, odhalování a dokumentace trestné činnosti s extremistickým podtextem. Výše uvedené předpoklady budou zkoumány prostřednictvím empirického výzkumu, jehož předmět představují formy a nástroje propagace extremistických skupin na území České republiky. Objektem zkoumání tedy bude extremistická scéna, respektive dominantní extremistické skupiny, které jsou v současnosti aktivní ve smyslu veřejných vystoupení a jejichž stěžejní činností je propagace idejí za využití všech dostupných prostředků. Součástí výzkumu je vytvoření specifického dotazníku, který bude distribuován mezi pracovníky Ministerstva vnitra České republiky, Policie České republiky a zpravodajských služeb, kteří mají v gesci boj s extremismem a disponují praktickými zkušenostmi při odhalování a vyšetřování tohoto typu trestné činnosti. Předpokládané výstupy výzkumu poslouží jako podklad pro vytvoření metodiky odhalování, dokumentace a prevence trestné činnosti s extremistickým podtextem. Předpokládá se rovněž jejich praktická aplikace a zakomponování do aktivit bezpečnostních složek i organizací preventivního charakteru jako nástroj zvýšení efektivity boje s extremismem.
Literatura [1] CARNEGIE, D., Jak mluvit a působit na druhé při obchodním jednání. 1.vyd. Praha: TALPRESS. 1995. ISBN neuv. [2] ČERMÁK, V., Politický extremismus v kontextu sociálního konfliktu. FIALA, Petr. (ed.) In Politický extremismus a radikalismus v České republice. Brno: Masarykova universita. 1998. ISBN 80-210-1798-8. [3] DANICS, Š., KAMÍN, T.. Extremismus, rasismus a antisemitismus. 2. rozš. vydání. Praha: Policejní akademie ČR. 2010. ISBN 978-80-7251-286-7. [4] HERCZEG, J., Trestné činy z nenávisti. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI, a.s. 2008. ISBN 978-80-7357-311-9. [5] CHARVÁT, J., Současný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál. 2007. ISBN 978-80-7367-098-6. 124
[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17]
JAMESOVÁ, J., Jak vzbuzovat příznivý dojem, 1. vyd. Brno: Nakladatelství Jiří Alman, 2000. ISBN 80-86135-13-6. KNOPP, G., Hitler. Praha: Knižní klub. 1998. ISBN 80-7176-815-4. KOHOUT, J., Rétorika – Umění mluvit a jednat s lidmi. 2. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS. 1998. ISBN 80-85943-54-9. Kolektiv autorů: Hrozby neonacismu – Příležitosti demokracie. Praha: Asi-milovaní o. s., 2009. ISBN 978-80-254-7147-0. KOTLER, P., Marketing a management. 7. vyd. Praha: Victoria Publishing, a.s. 1991. ISBN 80-85605-08-2. PEASE, A., Řeč těla, 1. vyd. Praha: Portál s.r.o. 2001. ISBN 80-7178-582-2. TRNKA, J., Sociální komunikace a rétorika. 1. vyd. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů. 2005. ISBN 80-86855-04-X. Bis.cz: Bezpečnostní informační služba [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www. bis.cz/extremismus.html. Dsss.cz: Dělnická strana sociální spravedlnosti, [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.dsss.cz. Mvcr.cz: Ministerstvo vnitra České republiky, [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.mvcr.cz. Wikipedie.org: Wikipedie Otevřená encyklopedie, [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org. Rexter.cz - Časopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu, [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.rexter.cz/autonomni-nacionalismus.
125
ANALÝZA SOCIÁLNÍ SÍTĚ A JEJÍ VYUŽITÍ V PREVENCI, ODHALOVÁNÍ, OBJASŇOVÁNÍ A DOKUMENTACI TRESTNÝCH ČINŮ S EXTREMISTICKÝM PODTEXTEM SOCIAL NETWORK ANALYSIS AND ITS USAGE IN THE PREVENTION, IDENTIFICATION, INVESTIGATION AND DOCUMENTATION OF THE EXTREMIST CRIMES Luděk MICHÁLEK Abstrakt Autor v příspěvku charakterizuje analýzu sociální sítě (Social Network Analysis) jako jednu z metod zkoumání složitých sociálních struktur a její výhody oproti jednoduché vztahové analýze (Link Analysis). Dále navrhuje využití této analytické metody v problematice prevence, odhalování, objasňování a dokumentace trestných činů s extremistickým podtextem. Seznamuje s návrhem výzkumného projektu zaměřeného na identifikaci typů, hierarchizaci a kvantifikaci vztahů mezi příslušníky české extremistické scény, jako důležitého kroku pro vytvoření metodiky využití analýzy sociální sítě v dané problematice. Na závěr stručně pojednává o dostupných softwarových nástrojích pro automatizované zpracování analýzy sociální sítě. Klíčová slova: Analýza sociální sítě, SNA, vztahová analýza, extremismus, trestné činy s extremistickým podtextem Abstract The author characterizes Social Network Analysis as one of the methods of examination of complex social structures and its advantages over simple Link Analysis. He further proposes the use of this analytical method in the field of prevention, identification, investigation and documentation of extremist crimes. There is also introduced research project focused on the identification of forms, quantification and hierarchy of relationships between members of the Czech extremist scene as an important step for creating a methodology for usage of social network analysis in this field. The conclusion briefly discusses available software tools for automated creation of social network analysis. Key Words: Social Network Analysis, SNA, Link Analysis, extremism, extremist crimes
ÚVOD Extremismus, a zejména jeho projevy ve formě páchání trestné činnosti, je v současnosti hodnocen jako významná společenská a bezpečnostní hrozba. S pokračujícím prohlubováním současné ekonomické a v mnoha ohledech i společenské krize lze očekávat nárůst aktivit jak jednotlivců, tak zejména skupin z různých částí extremistického spektra. Takové očekávání bylo mimo jiné důvodem k zahájení výzkumného úkolu na půdě Policejní akademie České republiky v Praze, zaměřeného na vytvoření metodiky prevence, odhalování, objasňování a dokumentace trestné činnosti s extremistickým podtextem. Výzkumný úkol je rozložen 126
na léta 2011-2015. V současnosti byla provedena základní analýza problematiky a bylo publikováno několik materiálů zaměřených na mapování a popis extremistické scény. V dalším období plánujeme v rámci tohoto výzkumného úkolu provést několik dílčích výzkumných projektů, jejichž výsledkem by mělo být navržení některých nových postupů a metod boje s uvedenou trestnou činností, popř. návrhy změn ve využívání stávajících metod a prostředků. Jeden z těchto dílčích projektů bude zaměřen na ověření možností využití analýzy sociální sítě právě v oblasti působení proti trestné činnosti s extremistickým podtextem. Extremistické aktivity, včetně případné trestné činnosti, jsou až na výjimky zpravidla uskutečňovány více či méně organizovanými skupinami osob. 67 Vzájemné vazby mezi členy extremistických skupin jsou, jako ve všech neformálních skupinách, určovány jejich postavením, činností, vlivem a ve svém celku vytváří sociální síť. Na druhou stranu podoba této sítě a vzájemných vztahů jejích členů má v souladu s odborníkem na problematiku sítí Albertem-László Barabásim určující vliv na fungování celé sítě, přenos informací a tím zpětně ovlivňuje i význam jejích jednotlivých členů.68 Jednou ze základních podmínek úspěšného působení proti takovýmto skupinám je tedy důkladné poznání zejména jejich struktury, vnitřní organizace, postavení a významu jednotlivých členů a cest šíření informací. Takto získané poznatky mohou být následně použity bezpečnostními složkami při aktivitách zaměřených na proniknutí do dané sítě, získání spolupracovníků a následně k narušení a eliminaci její činnosti. Analytické vyhodnocení dostupných informací může být prováděno celou řadou metod a nástrojů. Ve svém příspěvku se chci zaměřit na využití metody analýzy sociální sítě, která se podle mého názoru jeví jako velmi účinná metoda k odhalení zjevných i skrytých vazeb v rámci zpravidla složité a utajené sítě příslušníků extremistických skupin.
1 CHARAKTERISTIKA ANALÝZY SOCIÁLNÍ SÍTĚ Analýza sociální sítě (Social Network Analysis - SNA) je metoda zkoumání a zobrazení údajů o komplexních vztazích v určité skupině prvků, nejčastěji se jedná o skupinu lidských jednotlivců. Pro potřeby zkoumané problematiky uvedu některé charakteristiky SNA, které podle mého názoru vhodně definují SNA a zároveň naznačují možnosti jejího využití v oblasti boje proti extremismu. Pocházejí z prací autorů, kteří se zabývají problematikou terorismu a teroristických sítí. Vzhledem k tomu, že terorismus lze považovat za nejradikálnější podobu extremismu, je možné tyto práce analogicky využít pro teoretické zpracování problematiky. Krebs ve své práci popisuje SNA jako metodu umožňující mapování a měření komplexních, někdy skrytých, lidských skupin a organizací. 69 Freeman SNA charakterizuje jako metodu zaměřenou na odkrývání vzorců lidských interakcí70 a podle Renfra lze správné interpretace těchto sítí využít k předvídání chování a rozhodovacího procesu v síti.71 Subjektem zkoumání však může být jakákoliv sociální entita, organizace, událost, nebo jiné prvky (např. bankovní
67
Např. Rexter.cz - Časopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu [online], ©2012, [cit. 201202-15]. Dostupné na http://www.rexter.cz/autonomni-nacionalismus . 68 BARABÁSI, A. L., V pavučině sítí, s. 12. 69 KREBS, V. Mapping of Terrorist Cells [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://vlado.fmf.uni-lj.si/pub/networks/doc/Seminar/Krebs.pdf. 70 KOCHADE, S., A Social Network Analysis of Jemaah Islamiyah: the Applications to Counter-terrorism and Intelligence [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://eprints.qut.edu.au/6074/1/6074.pdf. 71 RENFRO, R., DECKRO. R., A Social NetworkAnalysis of the Iranian [online], ©2012, [cit. 2012-0215]. Dostupné na http://www.fas.org/irp/eprint/socnet.pdf.
127
účty), které jsou v určitém vzájemném vztahu, jež lze exaktně popsat, kvantifikovat a následně graficky zobrazit. SNA zkoumá strukturu sociálních vztahů ve skupině a odkrývá neformální vztahy a spojení mezi jejími členy. U oficiálních organizací a struktur jsou takové neformální vztahy významné zejména při vyhodnocování skutečných komunikačních vazeb, vzájemné důvěry, informovanosti a spolupráce mezi příslušníky zkoumané sociální skupiny a skutečného způsobu rozhodování bez ohledu na oficiální (formální) organizační, informační a komunikační vazby. Výstupy SNA umožňují v libovolné oficiální sociální skupině identifikovat významné problémy ve spolupráci příslušníků této skupiny, nedostatečné využití jejich schopností a zkušeností, problémy v rozhodovacím procesu a tím nedostatky v možnostech dalšího rozvoje a zvyšování efektivity činnosti zkoumané sociální skupiny. Informace získané provedením SNA poskytují řídícím pracovníkům skutečný obraz situace a vztahů v jejich organizaci a tím jim dávají nástroj k provedení změn a úprav vedoucích ke zvýšení produktivity a efektivity práce dané sociální skupiny.
1.1
Původ analýzy sociální sítě
Metoda analýzy sociální sítě má své kořeny v psychologické metodě nazývané sociometrie, za jejíhož zakladatele je považován Jacob L. Moreno, který tuto metodu představil poprvé v roce 1934 ve svém díle Who Shall Survive?72 Jedná se o vytváření tzv. sociometrických map větších sociálních skupin. Je založena na vyhodnocování dotazníků vyplněných jednotlivými příslušníky hodnocené sociální skupiny, ve kterých hodnotí vzájemné vztahy a vazby. Tyto vztahy a vazby, zpravidla se jedná o kvalitativní ukazatele, jsou podle určitého klíče kvantifikovány, což umožní následné vytvoření analýzy vztahů ve zkoumané sociální skupině obohacené o skutečnosti, které nejsou na první pohled zcela zřejmé, protože jsou založeny na vzájemných vztazích, sympatiích a antipatiích jednotlivých prvků skupiny. Na základě takového vyhodnocení lze identifikovat neformální autority v dané skupině, nejvíc informované osoby dané skupiny, jedince izolované, nejkratší kanály šíření informací a skutečný obraz rozhodovacího procesu ve zkoumané sociální skupině. Názorným příkladem, jak SNA může změnit pohled na určitou organizační strukturu, je poměrně často uváděný příklad analýzy oddělení managementu velké těžařské společnosti (viz obr. 1). Vlevo je graficky znázorněná formální struktura zkoumaného oddělení – sociální skupiny. Vpravo je výsledek analýzy této sociální sítě zaměřený na vzájemné vztahy a komunikaci, které jsou významným a důležitým prvkem šíření informací, což bylo považováno v tomto oddělení za podstatný předpoklad efektivního rozhodovacího procesu. Na první pohled je zřejmá výrazná disproporce mezi tím, jak by měla komunikace probíhat podle oficiální organizační struktury a jak probíhá ve skutečnosti. SNA odhalila, že v komunikaci oddělení hrají nejvýznamnější roli pracovníci v nižších pozicích. Zejména pozice osoby Cole prakticky v centru komunikace celé sítě je zcela zřetelná. Navíc osoba Cole je jediným spojovacím prvkem dvou oddělených komunikačních podskupin, což jeho neformální pozici ještě více posiluje. Na druhé straně SNA odhaluje nízkou aktivitu vedoucího (osoba Jones), který se v grafu SNA ocitl na velmi okrajové pozici. Takové odhalení skrytých neformálních vztahů a informačních kanálů umožňuje provést následně potřebné organizační a personální změny, které povedou ke zvýšení efektivnosti práce týmu – sociální skupiny.
72
FREEMAN, L. C., The Development of Social Network Analysis; A Study in the Sociology of Science [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://aris.ss.uci.edu/~lin/book.pdf.
128
Obrázek 1 - SNA oddělení managementu ropné společnosti73 Zdroj: Vlastní zdroj
1.1 Tvorba analýzy sociální sítě Kvalitativní rozdíl mezi původními metodami a postupy sociometrie a současným přístupem k analýze sociálních sítí je zejména ve využití moderní a sofistikované výpočetní techniky, která umožňuje: provádění SNA u velmi rozsáhlých sociálních skupin; analýzu (kvantifikaci) velkého množství dat a informací vypovídajících o vzájemných vztazích mezi jednotlivými prvky (entitami); automatickou analýzu výchozích informací, které mohou být na základě zadaných kritérií získávány z určitého systému nebo databáze automaticky, bez manuálního zadávání74 vstupních dat a informací (dá se tedy hovořit o jakési SNA na dálku, což je samozřejmě velmi významné pro oblast našeho zájmu); přehlednou vizualizaci rozsáhlých sociálních skupin, jejíž formu lze snadno měnit a přizpůsobit požadavkům konečného uživatele (zákazníka). Analýza sociální sítě popisuje zkoumanou sociální strukturu a vztahy jejích jednotlivých prvků pomocí mnoha různých veličin. Protože rozsah příspěvku neumožňuje se jimi podrobně zabývat, stručně charakterizuji jen několik základních a pro podrobnější informace odkazuji
73
CROSS, R., PARKER, A., PRUSAK, S., BORGATTI, S. P., Knowing What We Know: Supporting Knowledge Creation and Sharing in Social Networks [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://agelesslearner.com/articles/knowing_crossetal_tc600.html. 74 Tato výhoda je zřejmá ve všech případech, kdy není možné výchozí informace získávat přímo od prvků sociální sítě např. formou dotazníku. Výchozí informace lze potom získávat vyhodnocením jakéhokoliv dostupného souboru informací k dané entitě (např. z otevřených zdrojů, databází státních i soukromých institucí aj.). Názorné příklady tímto způsobem (na dálku) provedené analýzy sociální sítě lze nalézt na internetové stránce „Analýza sociálních sítí v praxi“, např. analýzu skupinové dynamiky vlády ČR. [25. 11. 2010]. Dostupné z: http://tlampac.webnode.cz/news/sna-analyza-skupinove-dynamiky-vlady-cr/.
129
a uvedenou literaturu a další zdroje.75 Protože v české literatuře ještě stále není ustálena jednotná terminologie, uvádím názvy veličin v původní anglické formě a českém překladu. Centralita (degree centrality) vyjadřuje počet vazeb, které směřují k jednotlivému prvku sociální sítě nebo od něj a tedy, kolik dalších prvků sítě je s daným prvkem v přímém vztahu. Jedná se o relativně nejjednodušší hodnotu každého prvku sítě. Význam má především pro hodnocení přímého a okamžitého vlivu daného prvku na své nejbližší okolí a pro hodnocení jeho možností pro šíření informací v síti. Míra středové mezipolohy (betweeness centrality) je počet nejkratších vzájemných spojení všech dvojic prvků procházejících daným prvkem sítě dělený počtem všech nejkratších spojení obsažených v síti.76 Jde o pravděpodobnost, se kterou se daný prvek ocitne na nejkratší cestě mezi dalšími dvěma prvky sítě a vyjadřuje tedy míru zapojení určitého prvku do vzájemné komunikace mezi ostatními prvky sítě. Hodnota má význam především pro hodnocení způsobu a cest přenosu informací ve zkoumané síti. Blízkost (closeness centrality) vyjadřuje průměrnou délku nejkratších vazeb určitého prvku se všemi ostatními prvky (tzn. kolik „skoků“ je průměrně potřeba k nejrychlejšímu dosažení všech prvků sítě z jednoho určitého bodu) a tedy míru dosažitelnosti prvků sítě z určitého startovního bodu. Čím je číselná hodnota nižší, tím je měřená veličina lepší. Hodnota má význam pro hodnocení rychlosti šíření informací v dané síti. Hovoří o tom, jak rychle může daný prvek dosáhnout všechny další prvky sítě. Vlastní vektor (eigenvector) vyjadřuje míru vazeb určitého prvku s dalšími prvky s vysokou mírou vlastního vektoru, tzn., že prvek s vysokým stupněm vlastního vektoru je napojen na další prvky s vysokou hodnotou této veličiny. Je to podobné tomu, jak Google hodnotí webové stránky podle počtu odkazů na ně. Význam hodnoty spočívá v označení prvků s největším množstvím kontaktů s dalšími podobně zapojenými prvky a vyhodnocuje ty s největším vlivem na dění v dané síti. Pro hodnocení jednotlivých vazeb mezi prvky sítě jsou důležité dvě základní hodnoty -středová poloha vazby a váha (síla) vazby. Středová poloha vazby (link betweenness) měří počet vzájemných nejkratších spojení mezi jednotlivými prvky sítě, která prochází přes každou vazbu. To pomáhá identifikovat klíčová spojení ovlivňující celou síť. Čím více spojení přes danou vazbu prochází, tím větší význam má pro přenos informací nebo jiných komodit. Dalšími veličinami a hodnotami, kterými lze popisovat a hodnotit danou sociální síť, jsou – hustota (density), vzájemnost (reciprocity), míra shlukování (clustering) a průměrná a nejdelší vzdálenost (average and longets distance).
75
Např. CHELIOTIS, G., Social Network Analysis (SNA) including a tutorial on concepts and methods [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.slideshare.net/gcheliotis/social-network-analysis3273045. 76 Nejkratší spojení mezi dvěma prvky je vyjádřeno počtem „skoků“ mezi dvěma prvky sítě, které je nutné na tomto spojení absolvovat. Matematicky se tedy jedná o číslo 1 až (n-1), kde n je počet prvků v síti.
130
2 PRAKTICKÉ VYUŽITÍ A VÝSTUPY ANALÝZY SOCIÁLNÍ SÍTĚ Analýza sociální sítě je kvantitativní technikou umožňující popis, mapování a měření vlastností komplexních sítí entit osob, organizací nebo jiných prvků metodou měření a vyhodnocování jejich vzájemných vztahů. Spojuje teorie organizace s matematickými modely, což umožňuje lepší porozumění vnitřní dynamice zkoumaných skupin a organizací. Struktura sítě může určovat následující skutečnosti, které jsou důležité pro posuzování její vnitřní dynamiky a chování vůči subjektům vně této struktury: chování sítě jako celku a její schopnost dosáhnout klíčových cílů; charakteristiky sítě, které nejsou zjevné na první pohled, např. existence menších podskupin a neformálních vztahů; vztahy mezi nejvýznamnějšími prvky sítě, jejichž umístění a činnost má zásadní vliv na zbytek sítě; jakým způsobem a jak rychle se v síti šíří informace. Praktické oblasti využití SNA můžeme v obecné rovině popsat následovně77: 1. vizualizace vztahů mezi lidmi a/nebo skupinami pomocí diagramů; 2. studium faktorů, které ovlivňují vztahy (např. věk, kulturní zázemí, příbuzenské vazby) a korelace vztahů v síti; 3. vyhodnocení vzájemných vztahů v síti, informačních toků včetně „úzkých“ míst, kde informační tok prochází přes jedinou osobu nebo podskupinu (což může mít za následek zdržení toku informací), stavu kdy skutečný informační tok neodpovídá formální organizační struktuře sítě a identifikace skutečných klíčových prvků sítě, které nemusí být v souladu s oficiální strukturou organizace; 4. vypracování doporučení pro zlepšení komunikace a spolupráce v rámci organizace. Mezi hlavní výhody SNA patří: 1. efektivní zpracování velkého množství dat. Současným problémem většiny analytických pracovišť je, jak si poradit se stále narůstajícím množstvím dat a jak je efektivně a smysluplně zpracovat a především z nich získat zásadní a pro rozhodování důležité informace. SNA významně usnadňuje jejich efektivní zpracování; 2. lepší porozumění zkoumané cílové síti. Většina v praxi zkoumaných sítí se vyznačuje značnou vnitřní dynamikou a proto je při jejich zkoumání potřebná rychlá identifikace klíčových prvků (jednotlivců, skupin) a vazeb především z důvodu zaměření a účinného využití zpravidla omezených zdrojů, o jejichž použití výsledky SNA spolurozhodují; 3. náhled do vnitřní struktury sítě a její vnitřní dynamiky. Většina organizačních struktur má na rozdíl od své vnější podoby (oficiální, zjevné organizační struktury často dané působením vnějších sil) ještě poněkud odlišnou vnitřní, zpravidla neformální, strukturu a vztahy, které však mohou hrát velmi významnou roli. V některých případech mohou být dokonce významnější než oficiální organizační struktura a vazby. SNA umožňuje identifikaci takových neformálních vazeb a tím i lepší odhad změn a dalšího vývoje zkoumané sítě;
77
DEKKER, A., Applying Social Network Analysis Concepts to Military C4ISR Architectures [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.insna.org/PDF/Connections/v24/2001_I-3-11.pdf.
131
SNA může najít praktické využití v mnoha oblastech lidské činnosti, kde je potřeba popsat a analyzovat složité vzájemné vazby mezi mnoha různými prvky na základě velkého množství vstupních dat a informací78. V obchodě lze využít SNA k analýze a zlepšení komunikace a efektivity v činnosti obchodní organizace nebo spolupráce v rámci sítě obchodních partnerů. Obecně lze říci, že výsledky SNA lze využít k analýze a zlepšení činnosti a vnitřní spolupráce v rámci jakéhokoliv týmu. Vstupní data a informace pro tuto oblast využití SNA jsou zpravidla získávány cestou dotazování jednotlivých subjektů sítě (týmu, organizace) nebo z otevřených zpráv, vyhodnocení, organizačních struktur a statistik. Bezpečnostní, policejní a zpravodajské služby využívají SNA k poznání a analýze kriminálních a teroristických sítí na základě vyhodnocení a zpracování širokého spektra informací z otevřených i specifických (zpravodajských) zdrojů, např. záchytů elektronických komunikačních prostředků nebo bankovních transakcí, což umožňuje identifikaci klíčových hráčů sítě a jejich aktivit. Sociální sítě jako např. Facebook používají základní metody SNA k vyhledání a doporučení potenciálních dalších přátel (založeno na principu přátelé přátel a dalších společných skutečností jako např. navštěvovaná škola, profesní zařazení, místo bydliště, atd.). Vstupní data a informace pocházejí z účtů jednotlivých členů těchto sítí, které sami poskytují jejímu provozovateli na svých profilech. Občanská sdružení a investigativní novináři využívají SNA k odhalování střetu zájmů a skrytých vazeb mezi vládními orgány a institucemi, lobisty a podnikatelskými subjekty. SNA je vhodná k odkrývání skrytých vazeb na pozadí oficiálních organizačních struktur nebo k zobrazení a analýze jakýchkoliv složitých společenských vazeb a sítí, což je často využíváno zejména novináři pro názornou ilustraci při popisu složitějších kauz. 79 Vstupní informace a data jsou získávána převážně z otevřených zdrojů a dostupných veřejných databází (katastr nemovitostí, obchodní a živnostenský rejstřík aj.) a na základě vlastní činnosti členů těchto sdružení a novinářů. Provozovatelé sítí (telefonních, kabelových, mobilních, atd.) využívají metod SNA k optimalizaci struktury a kapacity jejich sítí. Data a informace pocházejí především ze záznamů a vyhodnocení činnosti jimi provozovaných sítí. Získané informace lze zobrazovat formou tabulek vyjadřujících matematické hodnoty jednotlivých vyhodnocovaných veličin (míra centrality, středové polohy, blízkosti, atd.) pro jednotlivé prvky sítě, jejich vztahy a síť jako celek nebo graficky formou síťových diagramů vizuálně zobrazujících výsledky analýzy dané sítě. 80 Výhodou počítačového zpracování SNA je, že zkoumanou sociální síť lze velmi snadno a rychle zobrazit podle výše popsaných charakteristik (veličin), a tak relativně snadno a rychle identifikovat klíčové prvky 78
S využitím materiálu CHELIOTIS, G., Social Network Analysis (SNA) including a tutorial on concepts and methods [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.slideshare.net/gcheliotis/socialnetwork-analysis-3273045. 79 Např. článek „Odhalila skandál na právech v Plzni. Má za to skončit“, MF Dnes 20. 5. 2010. 80 Přehledný příklad postupu tvorby SNA pro teroristickou síť zpracoval Valdis E. KREBS v dokumentu „Uncloaking Terrorist Network“. Dokument obsahuje celý postup a výstupy ve formě vztahových diagramů a tabulek s matematickými hodnotami jednotlivých veličin a je dostupný na webové adrese: http://firstmonday.org/htbin/cgiwrap/bin/ojs/index.php/fm/article/view/941/863.
132
sítě, jednotlivé subsystémy a podskupiny, kritická místa toku informací nebo jiných komodit, apod. Na základě uvedených informací lze následně stanovit způsob zlepšení činnosti zkoumané sociální sítě nebo naopak způsob proniknutí do dané struktury nebo nejsnadnější způsob narušení její činnosti, což je zejména využitelné v oblasti bezpečnostních služeb, tedy i na poli boje s extremismem. Potřebné informace pro zpracování SNA v oblasti boje s extremismem je možné získávat z otevřených zdrojů (veřejné sdělovací prostředky, Internet, apod.), vytěžením informačních systémů státní správy a zejména bezpečnostních sborů, ale i cestou používání specifických zpravodajských a operativně pátracích prostředků (od informátorů, z odposlechů a záchytů elektronické komunikace aj.). Konkrétní možnosti využití výstupů SNA přesahují rozsah tohoto příspěvku, lze však předpokládat uplatnění jak v etapě získávání informací o extremistických organizacích, jejich vůdcích a aktivitách (analýza cílových skupin a organizací, identifikace klíčových příslušníků, nalezení způsobu penetrace a infiltrace jejich sítí), tak i následujících etapách, tedy eliminaci činnosti (zasažení v nejcitlivějším místě, narušení činnosti) a také v případném trestním řízení s jejími členy (analytické zpracování a vizualizace získaných informací).
2.1
Váha (síla) vazby
Vazby a vztahy v sociální síti nejsou nikdy rovnocenné a mají různou sílu založenou na jejich charakteru, původu, vzájemné výhodnosti apod. Při hodnocení dané sociální struktury a její vnitřní dynamiky je potřebné tyto okolnosti kvantifikovat a zohlednit – vyhodnocování váhy klíčových vazeb v síti může naznačovat význam prvků, které se na nich nachází. Váha vazeb v síti tedy může (ale také nemusí) ovlivnit hodnoty všech základních veličin (míra centrality, blízkosti, středové polohy i vlastního vektoru). Tato teze je výchozím bodem pro návrh empirického výzkumu. Dílčí výzkumný projekt bude zaměřený na ověření možnosti využít SNA pro analytickou činnost v rámci boje proti trestné činnosti s extremistickým podtextem. V rámci tohoto projektu bude proveden empirický výzkum zaměřený na identifikaci jednotlivých typů vazeb mezi příslušníky extremistických skupin, hierarchizaci těchto vazeb podle jejich významu a následnou kvantifikaci využitelnou pro zpracování SNA. Výzkum bude provedený formou dotazníku mezi dostupnými odborníky na problematiku extremismu a současně bude provedena komparace s dostupnými zahraničními studiemi na toto téma. Dalším záměrem je získané informace ověřit analýzou informací o skutečných vazbách mezi příslušníky extremistických skupin provedenou na vzorku informací z dostupných otevřených zdrojů. Tradiční vztahová analýza, prováděná ať již manuálně nebo pomocí výpočetní techniky, poskytuje dvourozměrný (prvky a jejich vzájemné vazby) obraz cílové organizace (sítě). Jedná se o kvalitativní popis struktury a vztahů cílové organizace, který však říká velmi málo o její vnitřní dynamice, zranitelných místech, ne zcela viditelných vnitřních mocenských a vlivových vazbách a jiných, navenek skrytých, spojeních. Všechny tyto skutečnosti můžeme označit jako další (třetí) rozměr každé sociální organizace (sítě), který je však nesmírně důležitý pro pochopení jejího fungování, pro předpovídání jejího dalšího vývoje a, pokud je to potřebné, pro nalezení nejúčinnějšího způsobu narušení či eliminace její činnosti. Pro kvantitativní vyhodnocení pozice jednotlivých prvků cílové organizace a vztahů mezi nimi je rozhodující zadání kvantifikovatelných parametrů, které budou následně využity
133
k ohodnocení (kvantifikaci) vazeb mezi jednotlivými prvky sítě. Takovými parametry mohou být například: příbuzenské vztahy; životopisné styčné body – stejné nebo blízké místo narození a bydliště, navštěvované školy, členství ve společenských, sportovních, zájmových a profesních organizacích a klubech, členství v politických hnutích a stranách; vzájemné společenské kontakty a vztahy – jejich četnost a intenzita; jiné způsoby vzájemné komunikace – četnost a intenzita poštovních zásilek, telefonních hovorů, elektronické komunikace a jiné; společné pracovní, obchodní a jiné podnikatelské jiné aktivity.
2.2
Softwarové nástroje pro provádění analýzy sociální sítě
Výše popsané postupy a metody výpočtu jednotlivých veličin, popisujících prvky a jejich vzájemné vazby v síti, je samozřejmě prakticky nemožné aplikovat u velkých sítí a velkého množství vstupních dat a informací bez použití výpočetní techniky. V současnosti jsou dostupné některé volně šiřitelné programy pro provádění analýzy sociální sítě (např. ORA, Pajek), dále např. placené (UCINET).81 Pravděpodobně nejrozšířenějším analytickým softwarovým nástrojem používaným řadou policejních, bezpečnostních a zpravodajských služeb je i2 Analyst´s Notebook, jehož poslední verze umožňují kromě standardní vztahové analýzy provádět i analýzu sociální sítě.82 Další podstatnou výhodou používání analytického programu i2 Analyst´s Notebook je jeho rozšíření v mezinárodní komunitě policejních, bezpečnostních a zpravodajských služeb, což zajišťuje kompatibilitu při výměně a sdílení informací. Na obr. 2 je zobrazen příklad analýzy sociální sítě provedené v programu Analyst´s Notebook.
Obrázek 2 - Příklad analýzy sociální sítě v programu Analyst´s Notebook Zdroj: Vlastní zdroj
Síť je zobrazena se zohledněním hodnoty středové polohy (betweenness) pro jednotlivé prvky sítě. Konkrétní číselné hodnoty této veličiny jsou uvedeny v pravé části obrázku ve formě tabulky, v grafickém zobrazení odpovídá hodnotě veličiny velikost ikony jednotlivých prvků.
81
Více informací o dostupných softwarových aplikacích pro tvorbu SNA lze nalézt v dokumentu např. na internetových adresách http://www.slideshare.net/noahflower/overview-of-network-analysis-platforms nebo http://en.wikipedia.org/wiki/Social_network_analysis_software. 82 Analyst´s Notebook 8; Social Network Analysis [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.i2group.com/uk/products--services/analysis-product-line/analysts-notebook.
134
ZÁVĚR Ve svém příspěvku jsem se pokusil stručně naznačit základní principy tvorby, používané veličiny, výstupy, význam a výhody analýzy sociální sítě a naznačit možné využití v oblasti boje s extremistickou činností. Rozsah článku neumožňuje detailní rozbor problému, nicméně se domnívám, že se mi podařilo doložit možnosti a potřebnost používání SNA při řešení této problematiky, zejména formou využití automatizovaných analytických nástrojů, které umožňují rychlé a efektivní zpracování velkého množství vstupních dat a informací.
Literatura [1] Analýza sociálních sítí v praxi [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.nodeandtie.cz/. [2] BARABÁSI, A. L., V pavučině sítí, Praha: nakladatelství Paseka, 2005, ISBN 807185-751-3. [3] CHELIOTIS, G., Social Network Analysis (SNA) including a tutorial on concepts and methods [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.slideshare.net/gcheliotis/social-network-analysis-3273045. [4] CROSS, R., PARKER, A., PRUSAK, BORGATTI, S., P., Knowing What We Know: Supporting Knowledge Creation and Sharing in Social Networks [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://agelesslearner.com/articles/knowing_crossetal_tc600.html. [5] DEKKER, A., Applying Social Network Analysis Concepts to Military C4ISR Architectures [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.insna.org/PDF/Connections/v24/2001_I-3-11.pdf. [6] FREEMAN, L. C., The Development of Social Network Analysis; A Study in the Sociology of Science [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://aris.ss.uci.edu/~lin/book.pdf. [7] HANNEMAN, R. A., RIDDLE, M., Introduction to social network methods [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.faculty.ucr.edu/~hanneman/nettext/. [8] KOCHADE, S., A Social Network Analysis of Jemaah Islamiyah: the Applications to Counter-terrorism and Intelligence [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://eprints.qut.edu.au/6074/1/6074.pdf. [9] KREBS, V., Mapping of Terrorist Cells [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://vlado.fmf.uni-lj.si/pub/networks/doc/Seminar/Krebs.pdf. [10] MICHÁLEK, L., Využití analýzy sociální sítě v procesu odhalování a identifikace výnosů z neznámých zdrojů. In: DVOŘÁK, V., ed. Výnosy z trestné činnosti, jejich odhalování, identifikace a možnosti jejich odčerpání: Sborník studií. Praha: Scientia s.r.o., 2010, s. 3-53. ISBN 978-80-86960-66-1. [11] RENFRO, R., DECKRO, R., A Social NetworkAnalysis of the Iranian Government [online], ©2012, [cit. 2012-02-15]. Dostupné na http://www.fas.org/irp/eprint/socnet.pdf.
135
INFORMAČNÍ PODPORA PROCESU VELENÍ A ŘÍZENÍ KONTINGENTŮ AČR V ZAHRANIČNÍCH OPERACÍCH INFORMATION SUPPORT TO THE COMMAND AND CONTROL PROCESS OF THE ACR FORCES IN FOREIGN OPERATIONS Jan Nohel Abstrakt Pro plnění úkolů v ozbrojených konfliktech moderní armády stále více využívají menší, pohyblivá a přesně zasazená uskupení sil a prostředků. Nasazením takovýchto celků narůstá význam včasných, dostupných a aktualizovaných informací z celého spektra působení, které vytvářejí velitelům a štábu společný přehled o situaci v prostoru operace. Uskupení AČR v zahraničních operacích využívají celou řadu softwarů a technických zařízení pro zajištění komplexní informační podpory procesu velení a řízení. Podle účelu je lze rozdělit na prostředky informační podpory: o vlastních silách (BLUE FORCE TRACKER), zpravodajské přípravy bojiště (CENTRIX), a podpůrný informační software (TERASTUDIO). Díky znalostem celkové situace na bojišti se urychluje celý proces velení a řízení, omezí se ztráty způsobené palbou vlastních zbraní, a lze pružněji reagovat na neočekávané změny situace. Klíčová slova: asymetrická operace, informační podpora, rozhodovací a plánovací proces, znaloste situace na bojišti Abstract Increasingly, modern armies employ smaller, mobile and precisely engaged groupings of manpower and equipment to accomplish tasks in armed conflicts. The deployment of such units increases the importance of timely, available and updated information from the whole spectrum of operation which provides commanders and staffs with the common situational awareness in the area of operation. The ACR forces in foreign operations use a whole range of software and equipment to provide a complex information support to the command and control process. Based on the purpose they can be divided into information support resources, i.e. friendly forces (BLUE FORCE TRACKER), intelligence preparation of the battlefield (CENTRIX) and support information software (TERASTUDIO). Thanks to the battlefield situational awareness the whole command and control process accelerates, the losses caused by friendly weapons fire are reduced and it is possible to react to unexpected changes of the situation more flexibly. Key words: asymmetric operation, information support, decision - making and planning process, the battlefield situational awareness
136
ÚVOD Prostor zahraničních operací vedených AČR má charakter od těžce přístupného horského terénu až po nepřehlednou městskou zástavbu. Identifikace protivníka je velice obtížná, protože svých cílů se snaží dosáhnout využitím asymetrického způsobu boje. Zastaralá koncepce použití velkých vojenských uskupení je nahrazována přesným zasazením menších celků (jednotek) se zvýšenou pohyblivostí, s rostoucím dosahem a vyšší přesností jejich působení. Rozhodující je jejich přesné a včasné zasazení, mobilita a udržitelnost v operaci včetně vlastní ochrany[1, s.9]. Charakter úkolů plněných těmito jednotkami zvyšuje význam iniciativy nižších velitelů na taktické úrovni velení a řízení. Úspěšného splnění úkolů operace je dosahováno použitím všech druhů zbraní, mnohdy v bezprostředním kontaktu s civilním obyvatelstvem, a za přítomnosti médií. Při efektivním použití menších jednotek narůstá význam dostupných, aktualizovaných a včasných informací z celého spektra působení. V rámci Severoatlantické aliance pokračuje rozvoj interoperability a kompatibility prostředků informační podpory velení a řízení od nejnižší možné organizační jednotky. Vytváření společného přehledu o vývoji situace a udržování informační převahy umožňuje kvalitnější velení a řízení bojové činnosti jednotek, a tím i plnění úkolů. Úspěšné splnění cílů v současných vojenských operací závisí na vyhodnocení velkého počtu informací z mnoha zdrojů, které musí být sestaveny pro okamžité použití.
1 ASYMETRICKÝ ZPŮSOB VEDENÍ BOJOVÉ ČINNOSTI Aplikace asymetrického způsobu vedení bojové činnosti v ozbrojeném konfliktu znamená použití nestandardních a neočekávaných postupů. Cílem této činnosti je ohrozit nebo narušit zranitelná místa protivníka za účelem dosažení vyššího efektu než při klasickém vedení bojových operací. S maximálním využitím vlastních silných stránek zaměřených na slabá místa protivníka je spojeno i psychologické působení se snahou o narušení odhodlání nepřítele k dalšímu účinnému odporu. Ve válečných konfliktem uplynulých padesáti let, kde na jedné straně působila světová velmoc nebo mezinárodní aliance, je strana protivníka tvořena slabší zpravidla nepravidelnou armádou. Cílem zmíněných nepravidelných sil bylo a je udržet kontrolu nad geograficky, nábožensky či etnicky vymezeným územím. Při ozbrojených střetech se silnějším a technologicky vyspělejším soupeřem se vyhýbají otevřeným bojovým akcím. Svých cílů dosahují použitím nestandardních postupů a prostředků v situacích, kdy protivník nemůže uplatnit svůj technologický potenciál. Tento způsob asymetrického vedení bojové činnosti lze definovat jako snahu technologicky slabšího soupeře překonat převahu protivníka využitím jeho slabých míst, a to s použitím metod, které se velmi liší od běžného konvenčního vedení operací. Zpravidla se jedná o konflikt dvou nebo více stran, z nichž jedna má absolutní technologickou a početní převahu[2].
1.1
Charakteristické prvky novodobých asymetrických operací
Informační válka na straně silnějšího a technologicky vyspělejšího aktéra konfliktu představuje snahu hlavně snahu o získávání informací z celého operačního spektra. Slabší asymetricky působící protivník využívá informace prostřednictvím všudy přítomných médií k propagandě ve svůj prospěch nebo k psychologickému boji. Neustálá připravenost a ochrana strany asymetrického konfliktu, která zdánlivě kontroluje operační prostor, jako prevence proti neustálým a neočekávaným útokům protivníka. Ten není 137
snadno identifikovatelný, velice dobře zná prostor svého působení a využívá všech dostupných možností skrytě, jednoduše, ale účinně zaútočit. Zneužití místního obyvatelstva je využíváno asymetrickým protivníkem k maskování svého pohybu v prostoru působení. Malé bojové skupiny či jednotlivci snadno splynou s davem díky podobnému oděvu či způsobu života, protože ve většině případů z takovéhoto prostředí pochází. Psychologický faktor v podobě trvalého tlaku povstalců na psychiku jak místní obyvatelstvo, tak na síly protivníka, a prostřednictvím médií i na jeho „domácí scénu“, která zpravidla není ochotna akceptovat vlastní lidské ztráty. Dlouhodobé vedení ozbrojeného konfliktu, kdy slabší asymetricky bojující protivník svou vytrvalostí a odhodlaností znemožňuje protistraně dosažení svých cílů v operaci. Nepřehledný prostor deštných pralesů, horských masivů či městských aglomerací výrazně znesnadňuje využití moderních technologií k získání celkové kontroly v oblasti[3, s. 81]. Asymetrie v operaci tedy znamená, že proti sobě stojí zcela rozdílné síly. Na jedné straně pravidelná armády se strukturovaným velením a organizací vybavená špičkovými technologiemi připravená ozbrojený konflikt v krátké době rozhodnout. Na straně druhé je ale nepravidelná armáda s jednoduchým velením využívající primitivní zbraně, materiál a dlouhodobý guerillový způsob boje. Významným, ne-li přímo rozhodujícím, faktorem pro dosažení úspěchu v asymetrických operacích je dostupná, aktualizovaná, včasná a srozumitelná informační podpora velení a řízení z celého spektra působení. Každý velitel při velení a řízení v operaci potřebuje znát možnosti a schopnosti svých sil a prostředků, pozici a činnost nepřítele, a nejefektivnější způsob eliminace všech možných hrozeb při plnění úkolu. V reálu to znamená získání, vyhodnocení a analýzu velkého množství různorodých dat a informací ze všech oblastí bojiště[3, s. 85-86].
2 ROZHODOVACÍ A PLÁNOVACÍ PROCES Plánování je proces, kterým velitel (štáb) převádí svůj záměr do specifických činností přípravy a praktického provedení zaměřené na očekávané výsledky. Lze jej také specifikovat jako umění a vědu porozumět situaci, předvídání budoucích hrozeb, a rozvíjení operačních přístupů k dosažení cílů. Výsledkem tohoto procesu je vytvoření plně synchronizovaného operačního plánu nebo rozkazu, který uspořádává potenciální akce v čase, prostoru a podle účelu, a popisuje způsob provedení činností vlastními silami a prostředky. Plánování je nepřetržitá a cyklická činnost nekončící vydáním bojového rozkazu. V průběhu přípravy a provádění činností je plán aktualizován a upravován podle změn situace[4, s. 2-1]. Celý plánovací proces se dělí na tři úrovně odvíjející se podle stupně velení provádějícího činnost. Strategické plánování vede a směřuje vlastní síly a prostředky k provádění společného kooperativního plánování, zpravidla na národní úrovni. Operační plánování se zaměřuje na rozvoj komplexních plánů dlouhodobého působení nasazených sil ve vymezeném prostoru. Taktická úroveň plánování řeší, jak nejlépe dosáhnout cílů a splnit úkoly stanovené výšším velením. Hranice všech třech úrovní plánování nejsou přesně stanoveny a prolínají se mezi sebou v čase, prostoru, cílech a úkolech[4, s. 2-2].
138
Rozhodovací proces je kombinací prvků plánování s cílem zajistit veliteli pochopení situace, identifikace problémů, a navržení způsobu jejich řešení. V praxi to znamená přesně definovaný postup činností vedoucí k tvorbě plánu či bojového rozkazu. Umožňuje provádět provázané paralelní plánování, podle toho jak nadřízený sdílí informace týkající se budoucí činnosti, a podporuje jejich plánovací činnost[4, s. 2-8]. 2.1
Kroky rozhodovacího procesu
Rozhodovací proces se skládá ze sedmi kroků s různou metodikou činnosti, vstupy a výstupy. Velitelé a štáby provádějí tyto kroky následně, jak jdou po sobě. V případě, že ale potřebují provést změny při tvorbě plánu nebo lépe pochopit celou situaci, je možné jednotlivé kroky dle potřeby opakovat. Krok 1: Obdržení úkolu: Celý proces začíná obdržením Operačního (Bojového) rozkazu, dílčího rozkazu nebo předběžného nařízení od nadřízeného. Výstupem z toho kroku jsou počáteční instrukce velitele k další plánovací činnosti a předpokládaný časový rozpočet. Krok 2: Analýza úkolu: Základem tohoto kroku je zpravodajská příprava bojiště vycházející z plánu nadřízeného, znalosti prostoru a zpravodajských materiálů. Výsledkem je mimo jiné stanovení počátečního záměru velitele a počátečních CCIR a EEFI. Krok 3: Tvorba variant činnosti: Podle záměru velitele a s ohledem na zpravodajskou přípravu bojiště účelově sestavené týmy vytvoří varianty činnosti s plánem a nákresem provedení. Krok 4: Analýza variant činnosti (Válečná hra): V tomto kroku se provede simulace plánované činnosti vlastních sil a prostředků a předpokládaných reakcí nepřítele. Po simulaci variant se provede jejich úprava, zhodnotí se proveditelnost a identifikují body rozhodnutí. Krok 5: Porovnání variant činnosti: Po provedení Válečné hry se každá varianta ohodnotí podle předem stanovených kritérií a jejich vah. Krok 6: Schválení varianty: Porovnáním výsledků vyhodnocených variant činnosti se vybere a dopracuje varianta nejoptimálnější ke splnění zadaného úkolu a velitel si upraví svůj záměr. Krok 7: Vydání bojového rozkazu: Na závěr následuje vydání a objasnění operačního plánu nebo bojového rozkazu podřízeným velitelům[4, s.B-1-3]. V situaci, kdy se velitel musí rozhodnout ve velice krátké době, k tomu využije Rychlý rozhodovací a synchronizační proces. Při uplatnění této metody velitelé využívají kombinace svých zkušeností a intuice se situačním přehledem, který jim umožní rychle porozumět celé situaci na bojišti. Na základě toho pak upravují nebo rozvíjejí variantu činnosti, která je schopná řešit vzniklý problém[4, s. 5-8]. Velmi podstatnou funkci v celém procesu plánování mají prostředky informační podpory, které zprostředkovávají velitelům a štábu znalosti o situaci na bojišti. Největší význam pro získání komplexní přehledu a situaci mají softwarové prostředky s aktualizovanými zdroji informací a maximální vypovídající hodnotou.
139
3 CHARAKTERISTIKA INFORMAČNÍ PODPORY O VLASTNÍCH SILÁCH A PROSTŘEDCÍCH Poslední oblastí informační podpory jsou údaje o vlastních silách a prostředcích. Tato skupina zahrnuje: parametry vlastních vozidel a techniky provádějících manévr, rozmístění/činnost vlastních/spojeneckých jednotek v prostoru operace, rozmístění vlastních nebo spojeneckých základen a policejních stanic, optická a rádiová viditelnost z určitého bodu na trase v závislosti na terénu, účinný dostřel zbraní vlastní jednotky, zobrazení účinného dostřelu podpůrných zbraní při manévru.
4 TECHNICKÉ A SOFTWAROVÉ PROSTŘEDKY ZABEZPEČENÍ INFORMAČNÍ PODPORY PROCESU VELENÍ A ŘÍZENÍ KONTINGENTŮ AČR V ZAHRANIČNÍCH OPERACÍCH Práce s daty a informacemi v procesu velení a řízení začíná jejich získáním, pokračuje zpracováním a končí distribucí, popř. archivací. Používané technické a softwarové prostředky informační podpory v procesu velení a řízení jsem analyzoval u dvou kontingentů AČR působících v Afghánistánu. Zájmové oblasti jsem rozdělit do skupin podle funkce technického prostředku v informačním procesu.
4.1
OMLT
Zahrnuje: sběr dat: OTS PozS (e-mail), CENTRIX, fotografie, videozáznam, nákres; třídění dat: MS EXCEL; zpracování dat: MS WORD; analýzu terénu: elektronické a tištěné mapy; analýzu počasí: CENTRIX, ŠIS, meteorologická stanice, telefonické dotazování; analýzu prostředí: CENTRIX, CIMIC databáze, hlášení od nadřízeného; analýzu síly nepřítele: databáze incidentů – MS EXCEL; analýzu předpokládané činnosti nepřítele: pouze myšlenková úvaha; zobrazení a aktualizace výsledků analýz: přehledová mapa incidentů, MS EXCEL, MS POWERPOINT; jednotný přehled štábu o situaci v prostoru působení: MS POWERPOINT, přehledová mapa; přehled o pohybu vlastních jednotek: BFT (nefungoval na všech vozidlech), přehledová mapa + posun vlastních jednotek na mapě.
4.2
PRT LOGHAR
Zahrnuje: sběr dat: ARCGIS, GLOBAL MAPPER, TERA STUDIO, CENTRIX, trakování GPS, fotografie, náhlavové soupravy; třídění dat: MS ACCESS, MS OFFICE; zpracování dat: CENTRIX, formalizované hlášení; 140
analýzu terénu: ARCGIS, OTS PozS – LOGHAR; analýzu počasí: meteostanice OBLAK, meteorologické satelity, ŠIS; analýzu prostředí: CIMIC databáze, internetové stránky CIA; analýzu síly nepřítele: hlášení od nadřízeného, přehled o incidentech; analýzu předpokládané činnosti nepřítele: úvaha, zprávy a hodnocení předchozích kontingentů, MS POWERPOINT, MS EXCEL; zobrazení a aktualizace výsledků analýz: MS POWERPOINT, GLOBAL MAPPER, OTS PozS – LOGHAR, přehledová mapa; jednotný přehled štábu o situaci v prostoru působení: TRACKING SLIDE, OTS PozS – LOGHAR, přehledová mapa MS POWERPOINT; přehled o pohybu vlastních jednotek: BFT;
5 FUNKCE A CHARAKTERISTIKA PROSTŘEDKŮ INFORMAČNÍ PODPORY V dalším textu nebudu popisovat obecně známé aplikace Microsoft Office a zaměřím se na mapový a vojenský informační software. Vynechám taktéž OTS PozS, protože i ve verzi speciálně upravené pro Loghar se vyskytoval problém s nedostatečným mapovým pokrytím, a využívala se hlavně jeho komunikační (e-mail) aplikace.
5.1
Štábní informační systém AČR
Je určen k podpoře každodenních činností velitelů a štábů všech druhů vojsk s cílem podpořit procesy plánování, velení, řízení a pracovní postupy velitelů a štábů AČR směřujících k dosažení procedurální a operační interoperability s NATO. Je nasazen a provozován na všech velitelstvích strategického a operačního stupně a ve vybraných úvarech taktického stupně velení na území celé ČR i v zahraničí. ŠIS je integrujícím prvkem propojení systémů elektronické pošty v rámci celého resortu obrany[5].
5.2
Hydrometeorologická stanice OBLAK
Mobilní hydrometeorologická stanice OBLAK je určena pro provádění měření a pozorování hydrometeorologických prvků a jevů, distribuci naměřených údajů na jednotlivé stupně velení a na centrální pracoviště hydrometeorologické služby AČR. Zároveň slouží ke shromažďování nezbytných podkladových materiálů a dat pro hydrometeorologické zabezpečení daného operačního uskupení vojsk AČR, včetně součinnostní výměny informací s armádami členských států NATO. Stanice OBLAK provádí měření, pozorování, a vyhodnocování teploty vzduchu, tlaku, vlhkosti vzduchu, teploty vody, charakteristiky dna vodních toků, rychlosti proudění vody, charakteristiky větru, výšky oblačnosti, přízemní dohlednost a množství srážek[6].
141
5.3
Centrix
Centrix je globální architekturou používanou armádou USA a jejími spojenci pro zabezpečení centrálního velení, a které umožňuje všem autorizovaným uživatelů sdílet informace a provádět operační plánování. Jeho funkce a strukturu můžeme charakterizovat jako „vojenský internet“, jehož administrátorem je armáda USA. Jednotlivá velitelství, úkolová uskupení, svazky, jednotky a prostředky mají v této síti vytvořeny své webové adresy. Ty jim slouží především pro zveřejňování zjištěných informací zpravodajského významu nebo samotných zpravodajských hlášení. Například hydrometeorologické skupiny zasazených jednotek na svůj web ukládají aktuální předpovědi počasí ze sledovaného prostoru. Jednotky EOD na svých stránkách uveřejňují incidenty a detailní výsledky své činnosti včetně fotografií. Velitelství a štáby poskytují přehledy o bezpečnostní situaci, ve svém prostoru odpovědnosti. Všechny webové stránky lze zobrazit pomocí internet explorer. Uživatelé hlavně nižších zpravodajských stupňů si pro získávání informací o situaci v prostoru jejich zájmu mohou nastavit „záložky“ jednotlivých informačních zdrojů. Výhodou pro kteréhokoli velitele s přístupem na CENTRIX je možnost získat touto cestou většinu důležitých informací o celkové situaci v prostoru plnění úkolu. Pro komunikaci mezi uživateli se používá aplikace pracující na stejném principu, jako funguje e-mail na civilním internetu. Veškeré zjištěné informace o incidentech se po editaci v normalizovaném formuláři zobrazují na mapovém podkladě aplikace CIDNE. Symboly incidentů se do mapy umísťují pomocí souřadnic vy psaných do editačního formuláře. Okno detailního popisu situace se zjevuje po „rozkřiknutí“ symbolu. Dále je možné provést „vysvícení“ různých objektů či území podle předdefinovaných kritérií. Např.: komunikací, sídel, národnostní nebo kmenová území, atd. Aplikace také umožňuje zobrazení přehledových tabulek útoků či incidentů orientovaných podle času, území, charakteru, způsobu provedení, atd. Informace může vkládat každý, kdo má přístup na hlavní část systému, a má vytvořený na ní vytvořený účet. Neposlední funkcí softwaru CENTRIX je možnost získání a tisk geografických podkladů operačního prostoru vytvořených geografickými součástmi spojeneckých uskupení. 5.4
Global mapper
Global mapper je snadno použitelný mapový program, který umožňuje zobrazení, převádění, úpravu a tisk rastrových a vektorových souborů dat. Dále umožňuje zobrazení nadmořské výšky a 3D modelu terénu[7]. Funkce programu: poskytuje barevné snímky s velkým rozlišením a podrobné mapy komunikací; podporu zobrazení desítek datových formátů; umožňuje importovat mapová data do GeoPDF, a jejich následnou distribuci; umožňuje nastavovat interval vrstevnic a zobrazovat reliéfní tvary; umožňuje vkládat a upravovat fotografie a geo oběkty; umožňuje sledovat kompatibilní přijímače GPS připojené k počítači přes sériový nebo USB port, a import polohových dat do přijímače. Global mapper je využíván jako zdroj geografických dat o zájmovém prostoru, a dále jako zdroj mapového podkladu pro zobrazení výsledků analýz terénu, prostředí a činnosti nepřítele.
142
5.5
ACRGIS
Tento software informační podpory může být využíván jak na samostatných stolních počítačích, tak na centralizovaných aplikačních a webových serverech. Současné době narůstá i jeho využitelnost na mobilních zařízeních v terénu. ARCGIS je založen na společné modulární knihovně softwarových komponent zvané ArcObjects zahrnující širokou škálu programovatelných objektů. Tyto pak využívají další aplikace softwaru pro svou práci a vývoj. ArcGIS Deskop je hlavním nástrojem pro vytváření, shromažďování, vyhodnocování a publikování informací o území. Prostřednictvím aplikací sady ArcGIS Deskop lze provádět jak editaci dat a tvorbu map, geografickou analýzu, kompilaci a správu prostorových dat, tak i jejich vizualizaci a zpracování. Pro zpracování a práci s daty využívá ArcView, ArcEditor a ArcInfo. Samotné tvorbě map slouží aplikace ArcMap, které umožňuje zpracování všech mapově orientovaných úloh, prostorových analýz a editace dat. Práce v aplikaci se rozděluje na dvě části zobrazení zaměřené na celkovou tvorbu map pro tisk a publikaci. V zobrazení geografických dat pracujeme s geografickými vrstvami a můžeme měnit symboliku, analyzovat a kompilovat datové sady GIS. Dále zde i ovládáme vlastnosti vykreslení datových vrstev. V zobrazení výkresu mapy pracujeme s mapovými stránkami, které obsahují nejen rámce geografických dat, ale i další mapové prvky, jako jsou legendy, měřítka, severky a referenční mapy. Aplikace ArcCatalog je vhodná pro organizaci, vyhledávání, zaznamenávání a správu dat. Stejně tak ji lze využít i pro tvorbu dokumentace geografických dat pomocí metadat odpovídajících standardů. Aplikace ArcToolbox obsahuje kompletní sadu funkcí pro zpracování prostorových dat odvozováním informací prostřednictvím analýz stávajících dat. Poskutuje dobře strukturovanou sadu nástrojů pro zpracování prostorových dat prostřednictvím dialogových oken. Je začleněna do aplikací ArcCatalog a ArcMap a je k dispozici v produktech ArcView, ArcEditor a ArcInfo. Rozhraní aplikace ModelBuilder poskytuje grafické modelovací prostředí pro návrh a implementaci modelů zpracování prostorových dat. Obsahuje postupy zpracování dat, které seřazují nástroje a data za účelem vytvoření procedur a postupů zpracování dat. ArcView je nástroj pro tvorbu map, zpráv a získávání informací z map pomocí mapových analýz. Je tvořen sadou aplikací ArcMap, ArcCatalog, ArcToolbox a Model Builder. Umožňuje tvorbu interaktivních map, tištěných map, přímé čtení datových formátů, zpracování dat, dotazovat se na mapu a na nástroje pro práci s mapou, a práci s upravitelným aplikačním rámcem[8, s. 9-17, s. 24-43]. V zahraničních operacích AČR je ArcGIS využíván příslušníky zpravodajských skupin hlavně k provádění analýz terénu působení jednotek v operačním prostoru.
143
5.6
TeraStudio
TeraStudio je mapový software určený k prohlížení geografických dat. Jeho hlavní funkcí je poskytování geografických informací ve formě digitálního atlasu světa. Dále poskytuje informace o pokrytí území daty a slouží jako datový sklad pro jiný software. TeraStudio umožňuje přecházet mezi jednoduchým uživatelským režimem a režimem s kompletní nabídkou. Nabídkový režim umožňuje plynulý přechod mezi měřítky z přehledné mapy až do podrobných leteckých/satelitních snímků včetně kombinace rastrových a vektorových vrstev. Software nabízí výběr zobrazovaných dat, které má k dispozici. Umožňuje vytvářet vlastní tematické mapy a vytvářet vlastních tematické mapy podle dostupných tematických vrstev. Uživatel je schopen vyhledat místo na mapě podle zadaných geodetických souřadnic v systému WGS84, pravoúhlých souřadnic systému WGS84 v kartografickém zobrazení UTM, S-JTSK a hlásného systému MGRS. Samozřejmostí je zpětné odečítání souřadnic v uvedených systémech určením bodu na mapovém modelu. Software také umožňuje měřit vzdálenost mezi body na mapovém modelu a vyhledávat objekty na mapě podle jejich názvů adres, a zobrazuje informace o vlastnosechi jednotlivých vektorových vrstev. Po namodelovaní mapové situace ji lze vytisknout nebo uložit do souboru a tento dále používat jako podkladovou vrstvu pro případné doplnění vlastních údajů nebo využít pro další práci jako podklad. Pro potřeby zahraničních operací TeraStudio disponuje zdroji vektorových dat celosvětová databáze modelu území 1:250 000 a 1:1 000 000. Tyto vektorové vrstvy jsou doplněny rastrovými daty, např. ekvivalenty map států, plány měst a leteckými, či satelitními snímky z různých částí světa[9]. 5.7
Blue Force Tracker (BFT)
BFT je software vytvořený pro účely armády USA, a v současné době využíván všemi autorizovanými uživateli armád států NATO. Smyslem BFT je aktivně nebo pasivně identifikovat nebo sledovat autorizované uživatele za účelem poskytnutí lepšího povědomí o situaci na bojišti. Zařízení BFT lze charakterizovat jako jednocestné, které mají možnost data pouze odesílat. Nebo dvoucestné, které mohou data jak odesílat, tak i přijímat, poskytující i některé schopnosti velení a řízení. Polohové údaje zařízení získané prostřednictvím kooperativního GPS přijímače obsahují zeměpisnou šířku a výšku, a nadmořskou výšku. Obou směrná zařízení poskytují i údaje o sledovaných charakteristikách jednotek a vozidel v závislosti na stavu integrace senzorů (Blue force situational awareness, BFSA). BFT poskytuje veliteli informace pro úplné hodnocení situace vlastních sil a prostředků. Systém dokáže vykreslit celou řadu značek na mapové ploše včetně rozmístění nepřítele. K těmto značkám umožňuje uživateli zobrazit si textové zprávy, popis či charakteristiky. K zabezpečení spojení mezi stanicemi se obvykle využívají satelitní služby na komerční bázi v utajované úrovni[10].
144
ZÁVĚR Kontingenty AČR v zahraničních operacích v současné době využívají celou řadu softwarů a technických zařízení pro zajištění dostatečné komplexní informační podpory procesu velení a řízení. Podle hlavních oblastí jimi poskytovaných informací je lze rozdělit na informační softwarovou podporu: vlastních sil – BLUE FORCE TRACKER, zpravodajské přípravy bojiště - CENTRIX, a podpůrný informační software ArcGIS, atd. Jednou z cest dalšího vývoje v oblasti informační podpory velení a řízení může být tvorba softwaru, který by všechny již používané programy spojil do jednoho kompatibilního celku. Tento softwarový produkt by tvořil společný základ pro sběr, třídění, zpracování a vyhodnocování všech informací potřebných pro proces velení a řízení. Jako pracovní podklad by bylo vhodné použít stejně kvalitní mapové podklady, geografické informace a funkce jako mají využívané např. Terastudio nebo ArcGIS. Efektivní by bylo vytvořit novou programovou aplikaci OTS VŘ PozS, která propojí některé již existující funkce s funkcemi výše popsaných softwarů. Využitím takovéto informačního aplikace by se zabezpečil společný jednotný obraz situace na bojiště pro velitele a štáb. Díky společným komplexním znalostem celkové situace na bojišti by bylo možné urychlit proces plánování činnosti jednotek, omezit ztráty způsobené vlastní palbou, a rychleji reagovat na změny situace na bojišti.
Literatura [1] Doktrína Armády České republiky, 2. vydání, Vyškov: Správa doktrín ŘeVD, 2010. [2] Vojenské zpravodajství Česká republika: Terminologický slovník zpravodajství. Vzcr.cz [online]. ©2008 [cit. 2012-03-01]. Dostupné na http://www.vzcr.cz/slovnik/zpravterm.aspx. [3] KRÁSNÝ, A., Pohledy na asymetrii v operacích, Obrana a strategie. Brno. 2003, č. 2, ISSN 1214-6463. [4] The operations process, FM 5-0. Washington: Headquarters department of the army, 2010, distribuční číslo 110412. [5] VELITELSTVÍ SIL PODPORY A VÝCVIKU, 34. ZÁKLADNA KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ. Štábní informační systém AČR (ŠIS AČR). Idet 2005 katalog [online]. ©2008 [cit. 2012-03-01]. Dostupné na http://www.army.cz/avis/publikace/idet2005_katalog/128.pdf. [6] VOP-026 Šternberk, s. p. Vojenská technika. Průzkumné a pozorovací systémy. Hydrometeorologická stanice Oblak. Vop.cz [online]. © 2011 [cit. 2012-02-26]. Dostupné na http://www.vop.cz/cz/produkt/47-010-hydrometeorologicke-stanice.aspx. [7] GLOBAL MAPPER FORUM. Just a few of the many Global mapper features. Globalmapperforum.com [online]. © 2012 [cit. 2012-02-26]. CROSIER, S., BOOTH, B., DALTON, K., A. MITCHEL a K. CLARK. ARCGIS 9, Začínáme s ARCGIS. Redlands: ESRI, 2006. CA 92373-8100909-793-2853. [8] POLÁČEK, P., RŮŽIČKA O., Prezentace geografických dat (DMÚ 25 a DMÚ 100) v rámci projektů IZGARD a TERRA studio. In: GEOS 2006: 1. mezinárodní setkání geodetů, kartografů a geoinformatiků, Praha 16. - 18. 3. 2006: sborník konference, Praha: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, 2006 [cit. 2012-0226]. ISBN 80-85881-25-X.
145
KRITÉRIA ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI OPTIKOU ZEMNÍHO PLYNU ENERGY SECURITY CRITERIA VIEWED FROM THE NATURAL GAS PERSPECTIVE Viera Pechancová Abstrakt Nemůže být sporu o tom, že energetická bezpečnost je esenciální součástí státní bezpečnosti. Zajištění energetické bezpečnosti je procesem s mnoha aspekty. Jedná se o souhrn rozličných kriterií, které je možno klasifikovat v různých kombinacích v rámci multidimenzionálních struktur. Důležitá kriteria z pohledu energetické bezpečnosti představují dovozní koncentrace a transportní a cenovou závislost. Zásadní je také pojem energetické zranitelnosti. Předkládaná práce se proto pokusí o načrtnutí struktury jednotlivých dimenzí a kriterií energetické bezpečnosti. Výše uvedené bude nazíráno optikou zemního plynu v podmínkách ČR, neboť v souvislosti s omezením jeho dodávek zažila ČR doposud nejzávažnější energetické krize a pocítila vlastní energetickou zranitelnost. Klíčová slova: energetická bezpečnost, energetická závislost, zemní plyn, kritérium, Česká republika Abstract Energy security represents beyond doubt an essential part of the state security. Ensuring energy security is a process with many aspects. There are namely several groups of criteria, which might be classified into multidimensional cuboids in various combinations. Respecting their relation to energy vulnerability, import concentration, transport and price dependency belong to important energy security criteria. The article attempts to depict the structure of energy security dimensions and criteria. Abovementioned concept will be elaborated on the example of the natural gas in the Czech Republic. It was particularly natural gas supply cut, which caused the most serious energy crises in the Czech Republic, experiencing thus its own energy vulnerability. Key words: energy security, energy dependency, natural gas, criterion, Czech Republic
INTRODUCTION „Prometheus also kindled fire on earth that man might smelt metals and make tools. In fact, from this heavenly fire of Prometheus all man´s greatness comes. Before this time, fire was a divine thing and belonged only to the gods. It was one of their greatest treasures.“83 As enacted in the Czech legal system, basic state duty covers among others protection of human life, health and property. 84 In case these values are endangered, emergency state,
83 84
COOLIDGE, O. E., Greek Myths. Boston: Houghton Mifflin Co., 1949, p. 71. Art. 1 Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.O bezpečnosti České republiky.
146
state of threat or even state of war is declared. 85 Not only state authorities, but also legal and physical persons are obliged to participate at ensuring the state security.86 The secure state presumes energy security as one of its important pillars. Thirty million people in the USA and in Canada suffered from electricity shortage for 13 hours during „The Great Blackout“ in 1965. Similarly, nine million people were exposed to the blackout for 25 hours in New York in 1977. Both crises resulted in massive plundering, social turmoil and violent deaths. No wonder that even more serious macroeconomic and political consequences were caused by the oil shocks during nineteen-seventies, as oil stands behind 95 % of agriculture cultivation, 95 % of transportation and 95 % of overall goods production.87 Although oil demand is diversificated into almost all human activities, the natural gas role has been gradually increasing as well. According to the BP Energy Outook 2030, natural gas and non-fossil fuels should squeeze out coal and oil in the future. Furthermore, natural gas should be the fastest growing fossil fuel and it should have the highest energy consumption growth contribution within the OECD countries. on the other hand, it is expected that both decline in conventional supply and limited unconventional production before 2020 in Europe would result in higher need for natural has imports influencing thus also its security of supply. 88 The article aims at presenting a set of energy security dimensions and criteria with focus on natural gas. Focusing on economic and geopolitical factors, energy dependency is analysed. Regarding the methodology, the analysis will be based both on the quantitative and on the quantitative approach. Based on the Eurostat data, the Herfindahl-Hirschman index is calculated for the natural gas imported to the Czech Republic. Holistic analytical approach is preferred as diverse research source types are covered: energy security academic papers, relevant legal rules and current energy discussions and challenges presented in the media.
1 ENERGY SECURITY „Energy source diversification is a key for energy security.“ Jan Fišer, Czech Prime Minister, V4 conference, Budapest 2010 The International Energy Agency defines security of energy supply as ”the uninterrupted physical availability at a price which is affordable, while respecting environment concerns.”89 Similarly, the State Energy Concept of the Czech Republic defines the mission of the energy industry to be a „reliable, secure and environmentaly friendly energy supply intended for competitive and affordable prices. Simultaneously, it should ensure uninterrupted energy supply during crisis.90 Both definitions rely thereby on three most important pillars – 85
Art. 2 par. 2 Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. O bezpečnosti České republiky. Art. 3 par. 2 Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. O bezpečnosti České republiky. 87 Ceny ropy: svět čeká divoký rok. Hospodářské noviny. Vol. 17.2.2012. ISSN 1213 - 7693. 88 BP Statistical Review of World Energy [online]. © 2012 [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_ener gy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_review_of_world_energy_full_report_2011.pdf. 89 Energy Security [online]. © 2012 [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.iea.org/subjectqueries/keyresult.asp?KEYWORD_ID=4103. 90 Aktualizace státní energetické koncepce: Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2003. p. 10. 86
147
technical, economic and environmental one. As elaborated further, the energy security has though also other aspects to be taken into account. For the sake of clarification, two separate terms need to be distinguished, when speaking about security, which is a global aim on national or even supranational level. Namely, energy dependency and energy vulnerability are being often interchanged. However, vulnerability is explained as "something that is not protected against attack, therefore exposed to damage" or "a critical turning point in time of supply, creating a sense of danger or anxiety about the future".91 on the other hand, energy dependency is a specific quantitative attribute connected with energy source, transportation route or type. Yet, it is generally accepted that being dependent implies higher risk to the country. Some authors (Le Coq 2009) also argue that countries with more imports incur bigger shares of the risk to the EU. Nevertheless, it is possible to be dependent without being vulnerable.92 It is matter of energy diversification, whether the dependency rate will negatively impact the vulnerability. Other way around, being fully energy independent does not automatically imply zero energy vulnerability. Country internal threats can not be simply omitted from the consideration. For instance, although Nigeria disposes of one of the world biggest oil and gas reserves (it is the largest gas producer in sub-Saharan Africa), due to its undersized technical infrastructure it is very energy vulnerable. On the contrary, some fossil fuels in the Czech Republic record very high dependency rates, but the energy mix is currently quite well diversified. The energy dependency should be further lowered in the future - the preferred scenario of the State Energy Concept primarily intends to utilize domestic resources. Although the expected update of the State Energy Concept should be published in June 2012, already now it is clear that emphasis will be given on the nuclear energy and brown coal mining. The magic formula called energy diversification is not easy to capture. As an example, the Czech Energy Act only mentions diversification in relation to the naturals gas. According to the par. 73a, gas source diversification belongs to one of the security standard piers93.
2 ENERGY SECURITY CRITERIA CLASSIFICATION „We cannot go on living day-to-day. We need a long-term strategy.“ Angela Merkel, German Chancellor, Berlin, 2006. Energy security is very complex issue and can be elaborated from various points of view. to reveal those complexities, inspiration might be surprisingly found in the database systems. Therefore a cuboid scheme is proposed when analysing the energy security dimensions and criteria, whereby specific measures reveal their mutual dependency relations.
91
Europe’s Vulnerability to Energy Crises: World Energy Council 2008 [cit. 2012-02-27]. ISBN 0946121-273. p. 5. 92 Ibid. p. 6. 93 Par. 73a Zákon č. 458/2000 Sb. O podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon).
148
Figure 2 - Energy security dimensions Source: Own source
One convenient way to display the criteria is presented in the figure 2. The first dimension is the country to be taken into account. It is also possible to group the countries into economic zones and analyse e. g. OECD countries as a whole. Fuel type based on the country energy mix shapes the second dimension. The priorities might be set with reference to the current state or future planned concept. Time factor is the third important dimension and it might be generally divided into short-term operational ability to cope with sudden energy emergency state and long-term strategic decision-making. According to Zeleny (2005) „attributes refer to descriptors of objective reality.“94 The attributes or criteria to be assessed within the presented dimensions are then either (country) external such as import dependency or internal (infrastructure state) and we can assess them either in qualitative form or by using quantitative indicators. It needs to be highlighted that the individual criteria can be often simultaneously categorized into several beforementioned groups. Especially in the energy industry are geopolitical considerations very important. Not only has it historical reasons, but it is basically reasoned by concentration of the dominant energy sources within limited fields. Consequently, the mutual cooperation endeavour results in discussions about „gas OPEC“. Economic criteria encompass broad field of trade and market liquidity aspects related particularly to pricing. Market liberalisation plays a key role, because regulation is not considered effective in the pricing area. Globalised world allowed for the gas trading on the exchange, contributing thus to the energy security. Accidents, breakdown, infrastructure and transport types are grouped in the technical sphere. Innovation in form of new methods of fuel extracting plays vital role, when searching for new gas and oil fields. Environmental issues primarily concern emission efficiency. Last but not least,
94
ZELENY, M., Human systems management: integrating knowledge, management and systems. Hackensack, NJ: World Scientific Pub., 2005, 459 s. ISBN 98-102-4913-6. p. 231.
149
the social perception of and consumer attitude towards the fuel type is to be mentioned. Fuel poverty concept, defined as spending more than 10% of household income on energy, has already been introduced in several countries. 95 The background for the energy security is represented by legislation. Both national and supranational legal regulations primarily aim at preventing the country from substantial drop in the energy supply. As already mentioned before, some fuel types in the energy mix of the Czech Republic show very high dependency rate. The article will therefore further concentrate on the natural gas security, as a one component of energy portfolio security.
3 NATURAL GAS - MAIN SECURITY CRITERIA „Gas is vital to the EU’s energy security today, as it will be tomorrow and will continue to be in the future. But there is much to be done.“ Charles Hendry, UK Minister for energy and climate change, Oslo Energy Forum, 10 February 2012 The relationship between state security and energy security can be observed on the last natural gas supply crises during 2007 and 2009. Although the consequences for the Czech Republic did not have such serious impact as for example in case of Slovakia, where emergency state was declared, it fully revealed its energy vulnerability. Also the latest Russian supply cut from the beginning of February 2012 shows that former crises were not an exception and repetition is highly probable. Consequently, the natural gas industry security will be further elaborated concentrating on import dependency, gas pricing and transportation. Respecting the beforementioned criteria groups, other environmental and social aspects will be mentioned as well.
3.1
Import dependency
Import dependency might be primarily seen as an external, quantitative and geopolitical criterion of energy security. Generally speaking, the exposure of an economy to external supply disruptions is measured by net energy import dependence. 96 Particularly geopolitical aspect plays here vital role as only cca 1,5 % domestic gas consumption is covered by inland extraction (Hodonín gas field). Natural gas import dependence has therefore frozen at 99 %. The composition of energy imports matters for security as well. if energy imports are well diversified, the consuming country faces a smaller risk of supply disruption than if all its energy imports come from a single supplier, other things equal. 97 The Czech gas industry had been heavily dependent on Russian gas imports reaching 100 % before signing Norwegian supply contract in 1997 and 75 % after that. Gradually, together with European
95
Trouble turning up the heat: The government huffs and puffs, but energy prices won’t come down. The Economist. London: Economist Newspaper Ltd., Oct 22nd 2011. ISSN 0013-0613. 96 GUPTA, E., Assessing the Relative Geopolitical Risk of Oil Importing Countries. In: Energy Security in Europe. Lund University: The Centre for European Studies, 2008, s. 207-226. ISSN 1654-2185. p. 209. 97 Coq p.b5.
150
gas market liberalisation, wholesale gas supply sources are becoming even more diversified. Especially German gas market has extensively developed during previous years. The Herfindahl-Hirschman index (following formula) is commonly used as a quantitative measure for import concentration. In our case, it is calculated as a sum of squares of country import shares „p“. The values range from 0 to 10 000 points, whereby concentration above 5 000 points stands for highly concentrated market. n
HHI pi2 i 1
(1)
An alternative measure of energy supplier diversity is Shannon-Wiener concentration index. The Shannon-Wiener index puts relatively more weight on the impact of smaller market participants, while the Herfindahl-Hirschman index places more emphasis on larger suppliers. Suppliers that constitute a larger share of country’s energy imports potentially may cause more problems for energy security. Therefore, the Herfindahl-Hirschman index is better suited to reflect the risks, associated with the non-diversified energy portfolios. 98 n
SWI pi log pi i 1
(2)
Other simple indicators include energy intensity, net energy import bill and reserves to production. Some researchers developed also composite indices based on wide range of economic, environmental and societal fields (see e. g. Vulnerability index by Gnansounou99). Following graph demonstrates gas import concentration rate in the Czech Republic. Relatively stable development from 2000 to 2008 indicating highly concentrated wholesale market changed to slightly positive trend in 2009. Owing to the Russian gas supply deficit and increased number of wholesalers, the ratio beat the 6 000 level and following years are expected to do at least so well. 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Graph 1 - Herfindahl-Hirschman index Source: Own source
98 LE COQ, C., PALTSEVA, E., Measuring the Security of External Energy Supply in the European Union [online]. © 2012 [cit. 2012-02-27]. Available at http://web.econ.ku.dk/okoep/Index%20paper.pdf. p. 6. 99 GNANSOUNOU, E., Assessing the energy vulnerability: Case of industrialised countries (2008) Energy Policy, 36 (10), pp. 3734-3744.
151
3.2
Natural gas pricing
Pricing of long-term supply contracts, as an important economic aspect, has in the natural gas industry specific features. Oil and/or coal indexations are usually the basis for price calculations in the long-term contracts. The final monthly or quarterly price is then composed of two elementary price components: basic level of commodity (described as P zero) and oil dependent part (see figure 2).
,
Shares of underlying commodities competing with the gas segment. Usually hard
fuel oil shares are lower. ,
Pass-through factors are differentiated for various fuels, having the effect
of sharing the risk between the buyer and the seller. at a pass-through factor of 1, the seller takes the entire price risk, but a pass-through factor in a range of 0,8-0,9 shifts some of the risk to the buyer. ,
Energy coefficient to convert energy units between different commodities (oil
to gas). ,
Basic levels of oil qoutations.
,
Monthly of oil quotations for certain Figureaverage 3 - Example of an additive gasperiod. pricing formula Source: Own source
Some „pricing scheme diversification“ accompanied by rapid introduction of market benchmark prices has though taken place not only in the Czech gas market during recent years. Owing to the financial crisis, which was then followed by a decline in natural gas consumption, together with new gas sources found in the US, a competitive price trend allowed for new market players to enter the market. In 2009, the number of traders importing natural gas into the Czech Republic rose from five to twelve.100 Take-or-pay problems with supply contracts resulted then into oil and gas price divergence seen for last years. The spot prices were lower by 30 % or even more than the price in many of the long-term contracts. Some importers have been therefore renegotiating their contracts with Gazprom. Moreover, as regulators push for competition, more contracts are indexed to electricity or spot gas and more storage capacity will be made available. Thus there is a real chance that the gas market could be changing towards a more liquid form contributing to the gas industry security.101
100 The Czech Republic’s National Report on the Electricity and Gas Industries for 2009. In: [online]. 2010 [cit. 2012-02-28]. Available at: http://www.energyregulators.eu/portal/page/portal/EER_HOME/EER_PUBLICATIONS/NATIONAL_REPORTS/National%20Re porting%202010/NR_En/E10_NR_CzechRep-EN.pdf. p.5. 101 EU Energy Markets in Gas and Electricity: State of Play of Implementation and Transposition. In: [online]. © 2012 [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/itre/dv/a_itre_st_2009_14_eu_energy_marke ts_/a_itre_st_2009_14_eu_energy_markets_en.pdf, p. 82.
152
3.3
Transport dependency
Technical criteria can be divided into external transport dependency and internal infrastructure state. Natural gas might be seen as any other commodity though transportation is someting what is in most cases a monopoly, because it is efficient from the economies of scale point of view. So even in market environment, some monopolistic element will always exist. 102 on the other hand, the Czech Republic has virtually no LNG import possibility, so transport concentration connected with physical flow is rather unfortunately easily to quantify. The pipeline gas represents 100 % of imported gas. Regarding the route, east-west flow operates commonly even though contractually around 25 % of gas imports is covered by Norwegian supply. In reality, in case of normal Russian gas flow, the Norwegian gas is „virtually“ swapped for Russian gas and delivered via Hora Svaté Kateřiny or by RWE Transgas system. Norwegian gas would be delivered only in case of supply deficit from Russia, what already happened in 2009. 103 Other numerous pipeline projects such as the Gazela pipeline should contribute to the transportation diversification. The infrastructure in terms of storage capacity plays a key role in supply security. The Czech storage system capacity covers around 35 % of yearly inland consumption and belongs thus to the EU states with highest storage levels. Several projects, which should further increase the storage capacity are planned or already being realised. Regarding the legal framework, worth mentioning is so called „N-1 rule“. In case of the failure of the largest single infrastructure source, the residual infrastructure should then secure the gas supply.
3.4
Environmental and social aspects
Natural gas is considered as a clean source of energy. CO2 emissions rank among the lowest compared to the other fossil fuel sources. In case of NOx and SOx the ranking is similar. As a commonly used measure serves carbon content of primary energy supply, in this case natural gas. Sometimes it might be heard that methan building natural gas from 96 % is polutant, but when exploiting and transporting only minimal amounts escape. On the other hand, some social aspects of energy security are related to this waste gas represented by gas venting, flaring and fugiting. Flaring, as a means of disposal, refers to the burning of unwanted natural gas through a pipe. Venting refers to the act of disposing of natural gas by releasing it through valves or other installations. Fugitive emissions are unintended leaks of gas from the processing, transmission, and/or transportation of fossil fuels and often appear in pipelines and other equipment such as compressors 104. In this sense might further research concentrate on the waste gas security of the Czech Republic and its elimination.
102 Natural gas pricing 1998. Paris: IEA PUBLICATIONS, 1998. ISBN 92-64-16955-5. p. 16. 103 MEJSTŘÍK, M., MARKOVÁ K.,. Zajištěni energeticke bezpečnosti v oblasti dodavek zemniho plynu. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-27]. Available at (http://mochovmistoprozivot.cz/media/Zdroje%20informaci/Energeticka%20bezpecnost%20VSE%20201004 08%20Plyn.pdf). p. 19. 104 BRIMONT, R., ARIS, A., VON CAMPE, P., Waste Gas: a Crucial Component of the Energy Poverty Dilemma. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.sbc.slb.com/Our_Ideas/Energy_Perspectives/Winter12_Content/Winter12_Waste_Gas.aspx .
153
CONCLUSION Although nuclear energy and coal security in the Czech Republic might appear favourable, the situation is different in case of other primary energy resources. Combination of import, pricing and transport dependency substantially affects energy security. That is why natural gas was chosen as an example. We tried to demonstrate that for the sake of energy security in the gas industry, diversification of many variables is necessary. Further, we tried to capture the problem complexity and propose an innovative theoretical concept of energy security criteria classification. In particular, natural gas security of the Czech Republic was analysed, focusing on geopolitical, economic and technical criteria. Respecting these criteria, we can conclude that wholesale gas market together with transport are highly concentrated. on the other hand, positively accepted are geographical location and the possibility to offtake gas both eastwards and westwards. With new north-south projects and new wholesale and retail market participants, the diversification will even increase. The theoretical structure on energy security criteria, as presented in the article, could serve as a supportive tool for decision-making in energy policy. Furthermore, the theoretical concept might be beneficiary when constructing composite energy security indices.
Literature [1] Aktualizace státní energetické koncepce: Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2003. [2] BP Statistical Review of World Energy [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_p ublications/statistical_energy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_revi ew_of_world_energy_full_report_2011.pdf. [3] BRIMONT, R., ARIS, A., VON CAMPE, P., Waste Gas: a Crucial Component of the Energy Poverty Dilemma [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.sbc.slb.com/Our_Ideas/Energy_Perspectives/Winter12_Content/Winter12_ Waste_Gas.aspx. [4] Ceny ropy: svět čeká divoký rok. Hospodářské noviny. Vol. 17.2.2012. ISSN 1213 7693. [5] COOLIDGE, O. E., Greek Myths. Boston: Houghton Mifflin Co., 1949, s. 256. ISBN 0-618-15426-4. [6] Energy Security. [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.iea.org/subjectqueries/keyresult.asp?KEYWORD_ID=4103. [7] EU Energy Markets in Gas and Electricity: State of Play of Implementation and Transposition. [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/itre/dv/a_itre_st_2009 _14_eu_energy_markets_/a_itre_st_2009_14_eu_energy_markets_en.pdf. [8] Europe’s Vulnerability to Energy Crises: World Energy Council 2008 . ISBN 0 946121 273. [9] EUROSTAT, The statistical office of the European Union. Energy Statistics quantities: Imports (by country of origin) - gas - annual data [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nrg_124a&lang=en. 154
[10] GUPTA, E., Assessing the Relative Geopolitical Risk of Oil Importing Countries. In: Energy Security in Europe. Lund University: The Centre for European Studies, 2008, s. 207-226. ISSN 1654-2185. [11] LE COQ, C., PALTSEVA E., Measuring the Security of External Energy Supply in the European Union. [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://web.econ.ku.dk/okoep/Index%20paper.pdf. [12] MEJSTŘÍK, M., MARKOVÁ K., Zajištěni energeticke bezpečnosti v oblasti dodavek zemniho plynu [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://mochovmistoprozivot.cz/media/Zdroje%20informaci/Energeticka%20bezpecn ost%20VSE%2020100408%20Plyn.pdf. [13] Natural gas pricing 1998. Paris: IEA PUBLICATIONS, 1998. ISBN 92-64-16955-5. [14] The Czech Republic’s National Report on the Electricity and Gas Industries for 2009 [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.energyregulators.eu/portal/page/portal/EER_HOME/EER_PUBLICATIONS/NATIONAL_R EPORTS/National%20Reporting%202010/NR_En/E10_NR_CzechRep-EN.pdf. [15] Trouble turning up the heat: The government huffs and puffs, but energy prices won’t come down. The Economist. London: Economist Newspaper Ltd., Oct 22nd 2011. ISSN 0013-0613. [16] Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. O bezpečnosti České republiky. [17] Zákon č. 458/2000 Sb. O podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). [18] ZELENY, M., Human systems management: integrating knowledge, management and systems. Hackensack, NJ: World Scientific Pub., 2005, 459 s. ISBN 98-102-4913-6.
155
ZKUŠENOSTI Z FINANCOVÁNÍ A REALIZACE NEBOJOVÝCH AKTIVIT V RÁMCI VOJENSKÝCH OPERACÍ ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY EXPIRIENCES WITH FOUNDING AND REALIZATION OF NONCOMBAT ACTIVITIES WITHIN CZECH ARMED FORCES MILITARY OPERATIONS Lada Kovářová Abstrakt Příslušníci Armády České republiky působí v zahraničních operacích již od roku 1990. Bez ohledu na konkrétní typ operace dochází vždy k interakci s civilním obyvatelstvem a ostatními nevojenskými subjekty. Kromě standardních vojenských činností tato interakce přináší také nutnost realizovat řadu nebojových aktivit, které jsou spojeny s humanitární pomocí, rozvojovou činností či ovlivňováním veřejného mínění v místě nasazení. Ačkoliv v rámci struktury AČR od roku 2001 existuje jednotka Civilně vojenské spolupráce, není do dnešního dne systém financování těchto aktivit ošetřen legislativně, systémově a neexistují ani standardní zdroje, které by mohla AČR využívat. Tento článek nabízí příklady reálných zkušeností s financováním a realizací těchto aktivit. Klíčová slova: Civilně vojenské spolupráce, projekt s okamžitým účinkem, finanční zdroje Abstract Czech Armed Forces service members have participated in foreign operations since 1990. Regardless of type of operation there is always interaction between civilians and other nonmilitary subject and a military. Apart from standard military activities these situations create necessity to realize different non-combat activities, which are related to humanitarian aid, reconstruction and influencing of public relations. Despite of the fact that Civil-Military Cooperation unit has been part of Czech Armed Forces since 2001, there is not the system of founding of non-combat activities. This article offers examples of practical experiences with founding and realization of that kind of activities. Key words: Civil-Military Cooperation, Quick Impact Project, founding
ÚVOD V letech 2003 až 2011 jsem se zúčastnila sedmi zahraničních operací: jednou na území Iráku, dvakrát na území Kosova a čtyřikrát na území Afghánistánu ve dvou různých oblastech nasazení. V případě každého z uvedených zahraničních misí jsem působila na různých pozicích v rámci prvku Civilně armádní spolupráce (CIMIC – Civil military cooperation). Jednotka CIMIC je v rámci Armády České republiky relativně novou jednotkou a na základě mých zkušeností stále neexistují striktně stanovené praktické postupy, jak by měla být tato
156
jednotka v konkrétních operacích používána. Nejsou ani vytvořené dostatečné podmínky pro plnění všech úkolů, před které jsou příslušníci jednotky CIMIC postaveni. V rámci bojových i nebojových operací bývá místní obyvatelstvo často obětí ekonomického a sociálního strádání. Jedním z úkolů příslušníků CIMIC, potažmo všech příslušníků konkrétní jednotky zmírnit toto strádání, protože jen tak může být nastaveno stabilní prostředí v dané oblasti. Existuje celá řada postupů, jak této stability dosáhnout. Zásadní je navázání spolupráce a komunikace s místními obyvateli, představiteli místní správy a samosprávy, vládních a nevládních organizací (IO´s, NGO´s). V momentě kdy je tento vztah navázán, je nutné na danou situaci patřičně reagovat. Což často obnáší zajištění potřeb obyvatelstva, zprostředkování okamžité pomoci a materiální podpory, ale také realizaci projektů s okamžitým účinkem (QIP – Quick Impact Project) na aktuální situaci v prostoru, či na rozvoj konkrétní oblasti. V momentě kdy začneme hovořit o realizaci jakékoliv formy pomoci, či konkrétních QIP, je nutné se zamyslit nad financováním těchto projektů. Toto je bohužel dlouhodobý problém v této oblasti. Během více jak deseti let fungování jednotky CIMIC a více jak dvaceti let působení příslušníků AČR v zahraničních operacích, nebyly doposud pro žádnou operaci stanoveny oficiální armádní finanční zdroje a nebyl ani nastaven systém legislativního ošetření financování těchto aktivit ze soukromých zdrojů.
1 KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY ŘEŠENÍ FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ QIP A DALŠÍCH NEBOJOVÝCH AKTIVIT V JEDNOTLIVÝCH OPERACÍCH
1.1
Irák IZ SFOR (Iraq Stabilization Forces) 2003
Příslušníci jednotky CIMIC působili v Iráku od dubna do prosince 2003 v rámci 7. polní nemocnice. Hlavním úkolem této operace byla humanitární pomoc místnímu obyvatelstvu a to zejména formou lékařské péče a druhotně podpory místního zdravotnictví V rámci kontingentu polní nemocnice působili také příslušníci jednotky CIMIC, jejichž úkolem bylo provádět aktivity v civilním prostředí a realizace projektů QIP, které by mohly podpořit činnost české jednotky. Nasazení této jednotky předcházelo působení příslušníků CIMIC v rámci operace Enduring Freedom v Kuvajtu, který mimo jiné připravoval také podmínky pro zasazení polní nemocnice. Jejich úkolem bylo vytipovat potenciální projekty QIP: Co je z mého pohledu zarážející, je zejména ta skutečnost, že již v době nasazení v Kuvajtu, bylo jasné, že AČR nedisponuje žádnými finančními prostředky na realizaci těchto projektů. Na území ČR mezitím probíhala intenzivní jednání příslušníků 106. střediska CIMIC o eventuální spolupráci s českými NGO´s. Během tohoto jednání se vycházelo zejména z předchozích zkušeností z nasazení v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Důležité 157
je podotknout, že se jednalo pouze o vlastní iniciativu jednotlivých příslušníků založenou na osobních kontaktech a zkušenostech. Svou podporu přislíbilo dětské hnutí „Na vlastních nohou“ – Stonožka, Adra, Charitas a byly navázány také kontakty s organizací Člověk v tísni, který působil v oblasti Irácké Basry. Vzhledem k tomu, že se jednalo o působení v rámci kontingentu polní nemocnice, počítalo se s úzkou spoluprací s místním zdravotnictvím. Z toho důvodu byla navázána spolupráce také s českými firmami působícími ve zdravotnictví. Toto mělo podpořit také Ministerstvo průmyslu a obchodu vyčleněním finančních prostředků v celkové sumě 40 milionů korun. Konkrétní projekty realizované během působení v Iráku a jejich hodnocení Za hlavní úspěch této mise lze považovat masivní zapojení veřejnosti. Z mého pohledu, a díky několikaletým zkušenostem v tiskové službě AČR, to bylo dáno tím, že se jednalo o „neokoukaný a nový“ konflikt. Do spolupráce se zapojily všechny výše uvedené NGÓ´s a také soukromé společnosti z ČR. Mediálně nejznámější byla kampaň dětského hnutí Stonožka. Kromě několika kontejnerů hraček a školních pomůcek, byly zakoupeny také počítače pro místní školu v celkové sumě 77 000 Kč. Adra a Člověk v tísni a Charitas zaslali do Afghánistánu zejména pokrývky a necelé dvě tuny léků a vitamínů, které byly distribuovány v Basře a také v dalších městech. Česká jednotka působila v oblasti, která byla pod velením britské divize. Jak bylo již v minulosti běžné, i v této operaci byla s britskou jednotkou navázána úzká spolupráce, která znamenala také možnost čerpat jejich finanční zdroje, které jsou s českou jednotkou nesrovnatelné. Za začátek dobré spolupráce mohla být považována zejména dodávka vyřazeného zdravotnického materiálu ze zdravotnických skladů AČR a také humanitární dar ČR v podobě vybavení operačního sálu a jednotky intenzivní péče. Vzhledem ke stahování české jednotky z Iráku, byl tento materiál předán více méně okamžitě, bez další zpětné vazby jedné nemocnici v Basře. V době působení v Iráku se tato mise z hlediska CIMIC mohla považovat za úspěšnou. Pokud se na to podíváme ve světle stávajících misí, je zcela zřejmé, jak její úspěch ovlivnila zejména vlastní aktivita příslušníků CIMIC. Na druhou stranu je vidět i nekoncepčnost v realizace této formy pomoci a projektů.
1.2
Kosovo KFOR (Kosovo Force) 2004, 2005
Mé zkušenosti z Kosova jsou z pozice příslušníka velitelství Mnohonárodnostní brigády Střed a také ze Styčného a monitorovacího týmu (LMT – Liaison and Monitoring team) českého kontingentu. Obě dvě pozice byly opět spojeny s činností spojenou s Civilně armádní spoluprácí. Ačkoliv v březnu 2004 došlo k tzv. „Březnovým nepokojům“, kdy došlo k opětovnému zhoršení situace mezi Kosovskými Albánci a srbskou menšinou žijící na území Kosova, dala by se situace, ve srovnání s Irákem, považovat za vcelku stabilní. Toto se také odrazilo na mediálním zájmu a také na veřejné podpoře. Kromě několika málo měsíců
158
okamžitě po březnových nepokojích, byly finanční zdroje velice omezené a určené na konkrétní účely. Již dlouhodobě byla největší spolupráce s dětským hnutím Stonožka. Na rozdíl od Iráku, probíhala realizace tzv. „stonožkových“ projektů přímo na místě. Což znamenalo, že příslušníci obdrželi od hnutí Stonožka finanční prostředky v hotovosti. Zodpovídali za celou realizaci projektu a po návratu z mise prováděli osobně vyúčtování. Přesto se podařilo realizovat řadu projektů, jako například kompletní dětské hřiště, nebo výstavbu domu pro sociálně slabou rodinu. Celková cena jednotlivých projektů byla pouze v desítkách tisíc korun. Což se může zdát, ve srovnání s projekty koaličních partnerů, zcela nedostatečné. V menší míře do Kosova směřovala také pomoc organizace Adra, nebo Charita a to zejména ve formě materiálního vybavení do škol, obuvi a ošacení pro sociálně slabé rodiny. Své vojáky podpořilo také město Chrudim, které zajistilo školní pomůcky pro děti v oblasti Podujeva. Ve srovnání s operací v Iráku bylo pro příslušníky CIMIC podstatně složitější zajistit materiál a finanční prostředky pro projekty QIP i humanitární a rozvojovou činnost. Ani v této misi neměla Armáda české republiky k dispozici žádné finanční prostředky, které by mohla oficiálně využívat.
1.3
Afghánistán PRT (Provinční rekonstrukční tým) Feyzabad ISAF 2007
Dalo by se říct, že z pohledu Civilně armádní spolupráce a financování projektů QIP byl rok 2007 pro AČR rokem zásadní změny. 3. kontingent AČR v misi PRT Feyzabad obdržel poprvé finanční prostředky určené na rozvojové projekty, projekty QIP a humanitární pomoc. Ministerstvo zahraničí České republiky vyčlenilo částku přesahující 4 miliony korun, určenou právě na projekty tohoto typu. Provinční rekonstrukční tým Feyzabad byl vlastně jakýmsi pilotním projektem před zapojením České republiky do rekonstrukce Afghánistánu formou Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar. Působení v Afghánistánu bylo opětovně mediálně zajímavou operací, a proto byla podstatně vyšší i podpora veřejnosti. Díky vlastní aktivitě příslušníků 4. brigády rychlého nasazení se do podpory této mise zapojila řada soukromých subjektů. Křesťanská veřejnost z řady farností poskytla částku 200 000 korun, Olivova nadace poskytla 50 000 korun a stejnou částkou se do mise zapojila i ADRA. Pokud to porovnáme s předchozími dvěma zmiňovanými operacemi, tak se jedná o obrovský nárůst zájmu veřejnosti a také o rozšíření možností české jednotky. Konkrétní projekty realizované během působení v PRT Feyzabad a jejich hodnocení Během působení 3. a posléze i 4. kontingentu PRT Feyzabad byla realizována více jak stovka projektů a vyčerpána celková částka vyčleněná Ministerstvem zahraničních věcí. V takové míře se příslušníci AČR do tohoto druhu činnosti během předchozích operací ještě nezapojili.
159
Úspěchem bylo také navázání úzké spolupráce s německou jednotkou, pod jejíž velením český kontingent působil. Díky finančním prostředkům, které měli češi k dispozici byly realizovány všechny druhy projektů. Od humanitární pomoci, přes projekty QIP až po projekty rozvojového typu. Mezi velké projekty rozvojového rázu patří zejména projekt rekonstrukce mostu v celkové ceně 80 000 USD. Tento projekt byl spolufinancován Německou armádou. Projekty financované z českých prostředků byly méně nákladně, ale snahou jednotky bylo pokrtý celé území provincie Badakšán, respektive hlavně ty oblasti, kde působili čeští vojáci, což se také podařilo. Další zásadním projektem byla oprava budovy distriktní nemocnice v celkové ceně 15 000 USD. Naprostá většina projektů měla průměrnou cenu 3000 USD a jednalo se zejména o projekty rozvoje infrastruktury, jako například opravy vodovodních a zavlažovacích kanálů, výstavbu zásobníků na pitnou vodu, rekonstrukci a vybavení škol nábytkem a školními pomůckami, výstavbu ochranných zdí, ale také materiální pomoc sociálně potřebným. Finanční prostředky soukromých dárců byly věnovány naopak na projekty, které měly okamžitý dopad na kvalitu života místní populace a to zejména s důrazem na děti a sociálně slabé skupiny. Jednalo se například o rekonstrukci sirotčince, očkování dětí, vybavení nemocnice a sirotčince pokrývkami atd. Co bylo pro příslušníky AČR zcela nové bylo administrativní zvládání projektů. Do dnešního dne neexistovaly zkušenosti s realizací projektů v takto nestabilních legislativních podmínkách. Schvalovací proces při realizaci projektu byl nastaven nařízením Ministerstva zahraničních věcí, které mělo také závěrečné slovo ve schvalování.
1.4
Afghánistán PRT (Provinční rekonstrukční tým) Logar ISAF 2009, 2011
Český provinční rekonstrukční tým je společným projektem Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany ČR. V rámci ISAF se jedná o velice unikátní projekt, kde je dvojí velení. Rozvojová a rekonstrukční činnost je řízena civilními odborníky Ministerstva zahraničních věcí. Finanční prostředky jsou vyčleněny z rozpočtu MZV a v průměru činní cca 80 milionu korun ročně. V rámci finančních prostředků MZV jsou vyčleněny také prostředky určené na QIP a to cca. 5 milionů korun ročně. I tyto finance jsou pod kontrolou MZV, což omezuje jejich použití. Vojenská část jednotky, stejně jako v předchozích případech stále nedisponuje vlastními finančními prostředky, což může limitovat její činnost. Konkrétní projekty realizované během působení v PRT Logar a jejich hodnocení V případě této operace byly finanční prostředky vojenské části jednotky zcela závislé na vlastní aktivitě jejich příslušníků, respektive příslušníků CIMIC. V roce 2009 se podařilo naší jednotce opětovně navázat a obnovit úzkou spolupráci s hnutím Stonožka. Tato spolupráce obnášela částku 50 000 USD, které byly vyčleněny na projekty v oblasti školství a zdravotnictví. Jak se již stalo jistou tradicí, úspěch mise podpořila také křesťanská veřejnost, a to finanční sbírkou o celkové hodnotě 10 000 USD. Pokračovala a pokračuje také spolupráce s humanitární organizací ADRA, Olovovou nadací, Řádem svatého Lazara a dalšími soukromými dárci. Za samostatnou kapitolu je možno považovat materiální sbírky realizované ve prospěch působení českých vojáků. V roce 2011 byla vyhlášena sbírka „Lékárničky pro Afghánistán“. Úspěch této sbírky byl velkým překvapením. Do sbírky se zapojila veřejnost z celé ČR, 160
občanské organizace i soukromé společnosti a také příslušníci ostatních jednotek AČR. Do Afghánistánu putovalo 15 000 vyřazených autolékárniček, které byly posléze distribuovány mezi jednotky Afghánské národní armády a policie, místní Ministerstvo zdravotnictví a školství. Tato sbírka měla velice pozitivní dopad na dobré vztahy mezi českou jednotkou a místním obyvatelstvem.
2 POZNATKY OPERACÍCH
PLYNOUCÍ
Z PŮSOBENÍ
V KONKRÉTNÍCH
Všechny operace, ve kterých jsem měla možnost působit, spojuje stejná skutečnost. Ani v jedné z výše uvedených operací neměli příslušníci AČR, potažmo příslušníci CIMIC, k dispozici žádné vlastní finanční, nebo materiální prostředky, se kterými by mohli disponovat. Veškeré finanční a materiální prostředky byly ve své podstatě závislé na vlastní aktivitě příslušníků AČR. Tato skutečnost však přináší řadu komplikací. K získání důvěry veřejnosti a následné materiální a finanční podpory, je nutné s veřejností intenzivně komunikovat a také udržovat zpětnou vazbu a to jak během působení v operaci, tak i po návratu. Další problémy plynou z faktu, že v momentě, kdy jsou finanční sbírky realizovány takto spontánně, nejsou obvykle legislativně ošetřeny jak ze strany organizace, která sbírky realizuje, ani ze strany AČR. Stejně neoficiálně probíhá také předání finančních prostředků armádě. Obvykle je ošetřeno pouze předávacím protokolem a vše probíhá pouze na úrovni „dobrého slova“. V neposlední řadě má finanční zdroj, dárce, velký vliv na způsob použití těchto finančních prostředků, což zásadně limituje možnosti jejich využití. Například není možné finanční prostředky ze sbírky dětského hnutí, nebo křesťanské veřejnosti využít na financování bezpečnostních projektů. Tato skutečnost může mít negativní dopad na výsledný efekt realizovaných projektů a staví českou jednotku do situace, kdy není schopná pokrýt požadavky celého civilního prostředí, ve kterém působí.
ZÁVĚR Pro Armádu České republiky je naprosto nezbytné, aby její příslušníci získali možnost plnohodnotně se zapojit do plnění nebojových úkolů v rámci stávajících i budoucích operací, ve kterých budou působit. Jedná se však o komplexní proces. Armáda samotná by měla mít k dispozici vlastní finanční prostředky, které by bylo možno na tyto aktivity využít. to však znamená perfektní legislativní i procesní upravení této problematiky. Musí být vytvořeny platné předpisy a postupy, kterými se budou příslušníci AČR s těmito prostředky disponující řídit. Pokud se budeme zabývat využitím finančních prostředků od soukromých dárců, jedná se o ještě složitější proces. Je nutné navázat pevné vazby a tyto vazby udržovat. K tomu je nutné vytvořit komunikační strategii, která toto zajistí. Využívání finančních prostředků ze soukromých zdrojů je nutné legislativně zabezpečit, tak aby nedošlo k jejich zneužití, ale aby na druhou stranu nebylo možné jednoduše napadnout důvěryhodnost AČR a jejich příslušníků.
161
VYBRANÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ASPEKTY HODNOCENÍ VLIVU LIDSKÉHO FAKTORU NA SPOLUPRÁCI MEZI SPECIÁLNÍMI JEDNOTKAMI POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A ŽENIJNÍHO VOJSKA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY SELECTED QUALITATIVE AND QUANTITATIVE ASPECTS OF THE INFLUENCE RATING OF THE HUMAN FACTOR ON THE COOPERATION BETWEEN SPECIAL UNITS OF THE POLICE OF THE CZECH REPUBLIC AND ENGINEER TROOPS OF THE CZECH ARMY Lukáš Trnka Abstrakt Vybrané kvalitativní a kvantitativní aspekty hodnocení vlivu lidského faktoru na spolupráci mezi speciálními jednotkami Policie České republiky a ženijního vojska Armády České republiky jsou nedílnou součástí procesu řízení manažerů vybraných útvarů. V posledních letech stoupá v ozbrojených a bezpečnostních složkách síla lidského faktoru se všemi jeho potřebami a snaha o jejich uspokojení. V těchto složkách je patrný vliv komerčního sektoru na práci s lidským potenciálem. Lidský faktor je základním článkem pro každý druh spolupráce a proto jako takovému musí být věnována patřičná pozornost. Klíčová slova: Policie České republiky, Armáda České republiky, lidský faktor, hodnocení, síla lidského faktoru Abstract Selected qualitative and quantitative aspects of the influence rating of the human factor on the cooperation between special units of the Police of the Czech republic and engineer troops of the Czech army are the integral part of the management process of the selected units managers. There is increasing power of human factor with all its needs and effort to its satisfaction in armed and security parts. The influence of work with the human potential coming from commercial sector is visible in these parts. Human factor is essential element in each kind of cooperation therefore it must be given to appropriate attention. Key words: Police of the Czech republic, Czech army, human factor, rating, power of human factor
ÚVOD Bezpečnostní politika České republiky doznala v posledních téměř dvaceti letech velmi významné přeměny. Ze satelitu mocenského bloku Sovětského svazu se Česká republika stala nezávislou a plnohodnotnou zemí, která je na poli mezinárodní bezpečnosti vysoce kladně hodnocena a je vnímána jako seriózní a rovnocenný partner. Účast vojáků české armády na mnoha zahraničních misích a jejich úspěšná podpora vojsk NATO v rámci výcviku 162
a konzultací na území Aliance, nebo při skutečných vojenských operacích mimo toto území znamenala zvýšení prestiže armády a její rozvoj k plnění dalších úkolů. Stejné společenské změny a jejich vývoj se dotkl i další silové složky, kterou je Policie České republiky. V současné době existuje celospolečenský požadavek na zvyšování efektivity státní správy, snaha o vzájemnou spolupráci jejích složek a snaha o kvalitní plnění úkolů, které jsou na tyto složky kladeny. Tyto snahy vyplývají ze způsobu vedení České republiky jejími řídícími orgány, zejména vládou, která stanovuje své priority105. Z tohoto důvodu i čelní představitelé a jim podřízení manažeři zcela správně pochopili význam spolupráce jednotlivých útvarů a součástí státní správy a snaží se o její praktické naplňování v oblastech, kde je tato spolupráce nejen přínosná, ale zejména s ohledem na ekonomickou situaci i efektivní. Jednou z cest je i spolupráce mezi bezpečnostními a ozbrojenými sbory za účelem naplnění kvality jimi plněných úkolů. Protože se ale jedná o společenské systémy, lze předem jejich chování velmi těžko definovat. Žádná z teorií ani pouček nezaručí, že se podle nich společenský systém bude chovat. Lze však ale pomoci pomocí kvantitativních metod předpovědět, jakým směrem se chování těchto společenských systémů bude zřejmě ubírat.
1 KVANTITATIVNÍ HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE MEZI SPECIÁLNÍMI JEDNOTKAMI POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A ŽENIJNÍHO VOJSKA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Kvantitativně lze spolupráci hodnotit na základě matematických výpočtů, které sice zcela jednoznačně neurčí, kdy a za jakých podmínek je určitě vhodné spolupráci navázat a udržet, ale poskytnou určité vodítko k tomu, zda je vhodné o dané spolupráci v počátečních fázích alespoň uvažovat. Kvantitativní hodnocení spolupráce lze rozdělit na dvě úrovně, a to na kvantitativní hodnocení spolupráce z pozice jednotlivých příslušníků vybraných útvarů a na kvantitativní hodnocení spolupráce z pozice jednotlivých útvarů jako celků.
1.1
Kvantitativní hodnocení spolupráce příslušníků jednotlivých útvarů
V roce 1984 americký ekonom Joseph Eugene Stiglitz a jeho kolega Carl Shapiro představili svoji teorii motivační odměny vzhledem k očekáváním zaměstnanců, přičemž se výrazně zabývali také teorií nezaměstnanosti. [3] Výsledky jejich práce jsou zároveň vstupním kritériem pro stanovení matematických výpočtů možností stanovení pravděpodobnosti spolupráce dvou sborů. V následujícím vyjádření se tedy jedná o modifikaci Shapiro-Stiglitz modelu implementovaného a rozšířeného o potřeby spolupráce mezi speciálními policejními útvary a ženijním vojskem. Model Shapiro – Stiglitz zachází s tím nejdůležitějším, co spolupráci ovlivňuje, a to jsou lidské zdroje. Z hlediska modelu lze rozdělit zaměstnance
105
Za priority stanovené vládou, které mají zcela zřetelný vliv na činnost státní správy a na spolupráci jejích složek lze považovat reformu veřejných financí, rozvoj vnitřní bezpečnosti státu, zefektivnění systému ochrany veřejného pořádku, posílení boje s organizovaným zločinem, soustředění se na palčivé problémy moderní společnosti, prohloubení spolupráce a vybavení základních složek Integrovaného záchranného systému včetně posílení spolupráce s Armádou ČR s a zefektivnit nakládání prostředků veřejných rozpočtů.
163
na ty, kteří podvádějí106 a na ty, kteří ve svém zaměstnání nepodvádějí. Rozdělení zaměstnanců v souvislosti s jejich sklonem k podvádění a s dosazeným vztahem k vlastní podpoře spolupráce určuje následující tabulka:
zaměstnanec
Tabulka 1 - Vztah zaměstnanců ke spolupráci Sklon k podvádění Sklon ke spolupráci Nepodvádí spolupracuje Nepodvádí nespolupracuje Podvádí spolupracuje Podvádí nespolupracuje
Zaměstnanci, kteří nepodvádějí a chtějí spolupráci, jsou tací, pro které je práce přínosná a zároveň je pro ně koníčkem. V teorii managementu jsou také často označování jako zaměstnanci „Y“. U těchto zaměstnanců lze předpokládat kladný vztah k rozvoji vlastních pracovních aktivit, neboť se neustále snaží své práci opětovat to, co od ní očekávají, tedy přínos. Pravděpodobnost107 jejich vztahu ke spolupráci lze stanovit p´ v rozmezí 0,65 – 0,80. U zaměstnanců dvou prostředních skupin, které uvádí tabulka, je předvídání vztahu ke spolupráci problematické, protože jejich chování značně ovlivňují jejich nestabilní vnitřní vlastnosti. Pravděpodobnost jejich chování lze i pře tento fakt ohodnotit číselně, a to determinovanou hodnotou p´= 0,5. U poslední skupiny nelze předpokládat vstřícnost ke spolupráci, stejně tak jako jejich kladný vztah k práci samotné. V teorii managementu bývají označováni jako zaměstnanci „X“. Proto je hodnota pravděpodobnosti p´ vyjádřena v intervalu 0,1 – 0,4. Hodnota větší než 0 značí, že ochotu spolupráce nelze u těchto pracovníků přes poměrně nízkou ochotu zcela vyloučit.
1.2
Model Shapiro – Stiglitz a jeho implementace na podmínky spolupráce mezi speciálními policejními jednotkami a ženijním vojskem
Mzda příslušníka bezpečnostního nebo ozbrojeného sboru bude označena jako a mzda, jakou by mohl dostat v jiném zaměstnání jako . Model Shapiro – Stiglitz předpokládá diskontní hodnotu , což je při jistotě stability odměny u státního zaměstnance v některých případech za současné hospodářské situace diskutabilní, nicméně zcela reálné a přirozené. Dalšími hodnotami je veličina g, která představuje zisk plynoucí z provádění jakéhokoliv materiálního nebo nemateriálního podvádění a veličina p, která značí, zda podvod bude odhalen. Pro další výpočty jej lze rozšířit ještě o podmínku, že podvod bude odhalen a zároveň bude platit, že bude existovat snaha o jeho potrestání. Násobitel N je upravený jak na úroky, tak na počet období, po které je pracovník zaměstnán a po které nebyl tento pracovník odhalen při podvádění. N může nabývat hodnotu větší než 0. Z výše uvedených veličin lze sestavit následující vzorec: (1)
106
Podvod v tomto smyslu lze chápat jako materiální přilepšení na úkor zaměstnavatele, získání výhody svévolným krácením pracovní doby apod. 107 Hodnoty pravděpodobnosti p´ byly získány metodou kvalifikovaného odhadu, který vyplývá z dílčího výzkumu zaměřeného na zjištění pravděpodobnosti k provádění spolupráce mezi speciálními policejními jednotkami a ženijním vojskem
164
Je- li levá strana vyšší, existuje podle Shapiro- Stiglitz modelu přínos z podvádění vyjádřený určitou hodnotou v dané měně. V této rovnici je však řešen pouze vztah příslušníka k podvádění. Přidanou hodnotou pro zjištění náklonnosti k provádění spolupráce násobitel p´. Tímto násobitelem lze rozšířit pravou stranu rovnice příslušný po každou z výše uvedených skupin zaměstnanců, přičemž vznikne vztah mezi snahou podvádět a snahou o provádění spolupráce jednotlivými příslušníky daných skupin porovnávaných útvarů. p´
1.3
(2)
Kvantitativní hodnocení spolupráce jednotlivých útvarů
Pro kvantitativní hodnocení rozhodovací situace při spolupráci vybraných útvarů lze použít metody modelování108. Nejvhodnějším předmětem pro modelování je vzhledem k existenci vlivu více účastníků na výsledcích rozhodnutí teorie her. V této teorii vystupují dva druhy hráčů. Prvním druhem jsou účastníci, kteří mají zájem na výsledcích rozhodnutí, druhým druhem hráčů jsou ti, kteří výsledek sice svými rozhodnutími ovlivňují, ale z podstaty vlastní práce je nezajímá. Pro potřeby spolupráce lze definovat za hru rozhodovací situaci, účastníky za hráče a přínos realizované spolupráce za výhru. [2] Teorie her vnáší pohled na stanovení úkolů pro další období a umožňuje analyzovat dopady zavedení spolupráce mezi jednotlivými útvary, které ji vykonávají a dosud ji vykonávaly odděleně. Při přijetí zakázky – v případě spolupráce zadaného úkolu (za předpokladu možnosti implementace vlastního vlivu) by se manažeři dotčených útvarů mohli rozhodovat o přijetí popřípadě o odmítnutí navázání spolupráce s jiným útvarem a o následném rozdělení zisku109. Zřejmě nejjednodušším případem je situace, kdy se plnění úkolu spolupráce účastní jen 2 racionální účastníci, tedy útvary nebo týmy složené z jejich příslušníků, kteří vzájemně znají své možnosti a prostředky, přičemž součet jejich výher je konstantní. Pro tento případ lze obecně označit: X1 = (1, 2, 3, … n) X2 = (1, 2, 3, … n) z1 = (i, j) z2 = (i, j)
množina strategií 1. útvaru množina strategií 2. útvaru výhra 1. hráče výhra 2. hráče
Čísla v závorkách vyjadřují skutečnost, že jejich výhry budou závislé na strategiích, které přijmou první (i) a druhý (j) hráč. Pak platí, že: z1 (i, j) + z2 (i, j) = K
(3)
Za optimální strategie, kterou volí útvary při vzájemné spolupráci lze považovat takový stav, u kterého jakákoliv odchylka bude znamenat zhoršení výhry při předpokladu, že protihráč
108
Podstatou modelování ve smyslu výzkumné techniky je náhrada zkoumaného systému jeho modelem (přesneji: systémem, který jej modeluje), jejímž cílem je získat pomocí pokusu s modelem informaci o původním zkoumaném systému. 109 Zisk není v tomto případě vnímán klasickým pojetím ekonomické teorie. Za zisk je zde považováno číselné vyjádření hodnoty činností a/nebo odevzdané práce. V teorii her lze tuto částku považovat za cílovou výhru.
165
bude volit strategii optimální. Optimální strategie 1. hráče iopt X2, je taková, pro které platí nerovnosti: z1 (i, jopt) ≤ z1 (iopt, jopt) ; z2 (iopt, j) ≤ z1 (iopt, jopt) ; pro všechna i
X1, pro kterou existuje jopt
X1 a j
X2
(4)
V případě rozvoje spolupráce nelze předpovědět vždy a s jistotou konečný počet hráčů, kteří se budou podílet na splnění úkolu, který z dané spolupráce vyplyne. Základním předpokladem je to, že každý z útvarů usiluje o dosažení maximální výhry. V tomto případě již nedochází k odlišení hry na konstantní nebo proměnnou sumu výher, protože různorodost zájmů více hráčů nevede k nutnosti čelit jednotnému úsilí protihráčů. Tato situace nastane v případě, že na bezpečnostní trh nastoupí více firem a bude se zvyšovat podíl nestátních institucí, které budou ovlivňovat bezpečnostní prostředí.
1.4
Kooperativní hry o n hráčích a jejich vztah ke spolupráci vybraných útvarů
Tato situace je příhodná pro případ, kdy útvary mezi sebou mohou uzavírat jednotlivé dohody. V tomto případě však hledána odpověď na základní otázku, s kým vlastně tyto dohody uzavírat. Možností s kým nakonec dohodu uzavřít je 2n – 1. Uzavřít dohodu je výhodné v případě, že spoluprací mohou útvary získat větší výhru než při individuální volbě strategií. Pak platí, že první hráč si může zajistit výhru z1
z1 (i,j)
(5) a druhý hráč výhru
z2
z2 (i,j)
(6)
Hráči pak mohou zjistit, jak velkou výhru by získali v případě uzavření dohody podle následujícího pravidla: z1,2 =
(z1(i, j) + (z2 (i,j)
(7)
Teorie her je využitelná na podporu spolupráce mezi jednotlivými útvary jako nástroj pro podporu rozhodování při stanovení ne/vhodnosti navázání spolupráce. Dosavadní praxe ukazuje, že činnosti jsou jednotlivými útvary plánovány podle limitu přidělených finančních prostředků, přičemž většinou jsou pokrývány dříve definovanými mandatorními výdaji.
2 KVALITATIVNÍ HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE MEZI SPECIÁLNÍMI JEDNOTKAMI POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A ŽENIJNÍHO VOJSKA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Nejzákladnějším činitelem podporujícím spolupráci je člověk. Ať už se jedná o příslušníka vybraného útvaru určeného ke spolupráci (racionální prvek) nebo o řídící články (indiferentní prvek), které spolupráci ovlivňují, je zřejmé, že bez člověka spolupráce nemůže existovat. Proto člověku jako takovému právem náleží největší role v uvažované spolupráci mezi speciálními policejními jednotkami a ženijním vojskem. 166
Možnost a výhodnost spolupráce mezi definovanými složkami je obrazem jejich samostatného vnitřního fungování. Neexistuje-li systematické fungování právě uvnitř těchto složek, snižuje se tím i pravděpodobnost jejich interakce s vnějším prostředím, tedy i směrem k dalším složkám, institucím a organizacím. A právě tuto vnitřní spolupráci nejvíce ovlivňují lidé, kteří tvoří články organizační struktury vybraných útvarů. Zároveň se tito lidé podílejí na rozvoji případné spolupráce. Rozvoj vzájemné spolupráce mezi speciálními policejními útvary a ženijním vojskem lze předpokládat při splnění následujících tří kritérií: K1 - spolupracující složky vnitřně systematicky a stabilně fungují 110; K2 - vzájemná spolupráce musí být pro obě složky přínosná; K3 - spolupráce mezi uvažovanými útvary je pro ně samotné vyšším cílem než jejich samostatné fungování a zajišťování vlastních činností111. Při zjišťování odpovědí na otázku, zda je pro příslušníky vybraných sborů kvalitativně výhodné spolupracovat či nikoliv a zda je pro jejich manažery výhodné tuto spolupráci podporovat je možné stanovit dva následující kvalitativní okruhy: společenský faktor; osobnostní faktor.
2.1
Charakteristika společenského okruhu
Lze předpokládat, že se stabilitou společenského prostředí u zaměstnanců a tedy i u příslušníků vybraných útvarů se zvyšuje i snaha o podání vyššího výkonu v zaměstnání. Z takto uvedeného předpokladu v souvislosti s výše uvedeným kritériem K1 plyne i to, že se stabilitou vzrůstá možnost navázání spolupráce v jednotlivých odvětvích, tedy i mezi silovými sbory. Je-li tato snaha umocněna potřebou takové spolupráce, její příležitostí a prostředky pro její realizaci, zvyšuje se naděje na její vytvoření a provádění a na dosažení vytýčeného cíle. Významným faktorem je zároveň prestiž výkonu povolání, která je ovlivňována zejména podávanými výsledky a subjektivním přínosem pro společenské zřízení a poměrem váhy negativních a pozitivních informací o jednotlivých prvcích, které spolupráci provádějí. Zcela záměrně je použit výraz váha negativních a pozitivních informací, nikoliv jejich absolutní počet, neboť v případě vyjmenovaných jednotek má negativní informace o její činnosti vyšší váhu (hodnotu, význam) než informace pozitivní. Ze společenského hlediska lze tedy spolupráci podporovat a rozvíjet za předpokladu, že je k tomu vytvořeno vhodné společenské klima podporované prestiží obou povolání a naopak, že se daná spolupráce bude pozitivně odrážet na vytváření tohoto společenského klimatu. Z toho plyne ještě další vztah z teorie „začarovaného kruhu“, a to takový, že spolupráce bude mít společenský přínos, když bude
110
Splnění kritéria K1 vychází z teorie stability systému, kdy systém lze považovat za stabilní, jsou-li síly na něj působící v rovnováze. 111 Splnění kritérií K2 a K3 je nutným předpokladem pro další rozvoj spolupráce mezi kterýmikoliv subjekty.
167
podporován její rozvoj a její rozvoj bude stoupat, bude-li spolupráce vést k vyššímu společenskému přínosu112. Jelikož se jedná o hodnocení společenského systému, je vyjádření ochoty ke spolupráci slovním, nikoliv matematickým hodnocením, více srozumitelné a přijatelné. Nevýhodou je však nejednoznačnost a vliv stylu interpretace konkrétního představitele. Zároveň jednoznačný vztah mezi číselným a slovním vyjádřením subjektivních pravděpodobností není určitou závaznou normou a různí lidé chápou uplatněné slovní popisy odlišně a přikládají jim nestejný obsahový význam. [1] Mezi kvantitativním a kvalitativním hodnocením lze nalézt vztah, který vyjadřuje následující tabulka: Tabulka 2 - Číslené a slovní vyjádření subjektivních pravděpodobností Vyjádření subjektivních pravděpodobností číselné slovní 0 Zcela vyloučeno 0,1 Krajně nepravděpodobné 0,2 – 0,3 Dosti nepravděpodobné 0,4 Nepravděpodobné 0,6 Pravděpodobné 0,7 – 0,8 Dosti pravděpodobné 0,9 Nanejvýš pravděpodobné 1 Zcela jisté Z výsledků základního výzkumu, který byl proveden nejen mezi příslušníky útvarů určených ke spolupráci a mezi pracovníky jejich nadřízených stupňů řízení, ale i porovnáním prestiže jednotlivých povolání vyplývá závěr, že spolupráce vybraných útvarů (bez specifikace konkrétních činností) je pro společnost přínosná. Ať už se jedná o obecný přínos spočívající v možné úspoře finančních prostředků při výdajích státního rozpočtu nebo při zajištění dílčích činností v rámci potírání nezákonných aktivit nebo při spolupráci v integrovaném záchranném systému, lze si obecně oslovenými respondenty představit navázání a rozvoj dané spolupráce. Z hlediska zvýšení prestiže jednotlivých povolání byla jistě přínosná. Opačná situace ale nastává, dojde-li směrem k respondentům k upřesnění jednotlivých cílů a úkolů, které plní porovnávané útvary. Zde již perspektiva spolupráce, vzhledem k rozdílnosti určení a pole působnosti těchto útvarů, klesá.
2.2
Charakteristika osobnostního okruhu
Zřejmě nejvýznamnější faktorem je okruh osobnostní, který zcela reflektuje vnitřní vlastnosti člověka, tedy zejména pracovníků vybraných skupin obou ministerstev. Neexistuje-li u rozhodovacího nebo výkonnostního článku pozitivní vztah k provádění spolupráce, ta, stejně jako každá jiná lidská činnost, kterou člověk provádí se sebezapřením nebo dokonce s odporem, stagnuje nebo vůbec nevzniká. Nespolupracuje-li člověk s jinými lidmi, protože
112
To samozřejmě neplatí pro uspokojení dílčích potřeb jednotlivých mocenských skupin, které by se případně snažily spolupráci indiferentně ovlivňovat k vlastnímu prospěchu.
168
nemá správnou motivaci, těžko lze od něho očekávat i kladný vztah ke spolupráci mezi vyššími organizačními články. Ze základního výzkumu, který byl za účelem zjištění vnitřních osobnostních předpokladů prováděn metodou kvalitativního rozhovoru s příslušníky vybraných útvarů, lze jako osobnostní předpoklady člověka zainteresovaného jakýmkoliv způsobem ke spolupráci považovat následující: Tabulka 3 - Poměrné vyjádření vlastností „PRO“ a „PROTI“ spolupráci Vlastnosti PRO spolupráci Vlastnosti PROTI spolupráci Motivace 22% Lenost a pohodlí 26% Vlastní rozvoj 12% Nedostatečná motivace 22% Seberealizace 10% Nedostatečná 18% informovanost Snaha pomoci 8% Neochota 8% Sounáležitosti s cíli 5% organizace V případě motivací pro spolupráci byla tato motivace často vztahována na motivaci zejména finanční. Snaha o vlastní rozvoj a seberealizace se od sebe liší jedním zásadním způsobem. V případě vlastního rozvoje měli respondenti na mysli se z probíhající spolupráce něco nového naučit, v případě seberealizace již získané vědomosti a schopnosti dále předat. Snaha pomoci byla zamýšlena většinou jako asistence při jakémkoliv druhu mimořádné události, tedy na zapojení zejména ženijních jednotek k plnění úkolů pořádkové policie. Sounáležitost s cíli své vlastní organizace se objevovala pouze v ojedinělých případech. Mezi vnitřními vlastnostmi člověka, zaměřenými proti zamýšlené spolupráci je jako rozhodující vlastnost nazvaná souhrnně lenost a pohodlí. Ta byla charakterizována podotázkou, kterou si kladli respondenti sami a která měla ve svém významu dotaz, „co“ navíc a proč by to „něco“ museli do dané spolupráce vložit. Zároveň převládala obava z toho, aby respondenti v budoucnu věnovali dané spolupráci něco navíc oproti současnému stavu, zejména aby se něco nového učili nebo své schopnosti rozvíjeli. S tím souvisí i nedostatečná motivace, kterou si dotazovaní odpovídali zejména na otázku, co jim osobně daná motivace přinese a zda-li se jim vynaložené úsilí vyplatí. Velmi významnou a pro samotné respondenty byla překvapující odpověď, že vlastně neznají stanovený důvod k tomu, aby spolupráce mohla probíhat a zda je praktická realizace spolupráce jak jejich náplní pracovních činností, tak vysloveným cílem jejich organizace. Poslední, ale i tak hojně zastoupenou vlastností zaměřenou proti spolupráci, je přímá neochota se na jakémkoliv druhu spolupráce z blíže neurčených důvodů podílet. Ze základního výzkumu zaměřeného na spolupráci vybraných útvarů je zároveň patrný zásadní rozdíl. Vlastnosti „PRO“ spolupráci jsou oproti vlastnostem „PROTI“ spolupráci více roztříštěné a v absolutních číslech méně zastoupené. Dotazovaným respondentům bylo o poznání jasnější a srozumitelnější pojmenovat vlastnosti, proč danou spolupráci neprovádět. Z tohoto lze vyvodit závěr, že zvýšená neochota k prováděné spolupráci z hlediska vnitřních vlastností příslušníků, která by pro ně samotné znamenala narušení probíhajících a zaběhlých vlastních činností jednotlivých útvarů. V současné době se hranice mezi společenským a osobnostním okruhem stírají a dochází k jejich vzájemnému prolínání. Člověk, jako prvek společenského systému, je tímto systémem 169
ovlivňován a naopak se na druhou stranu sám podílí na formování pravidel jeho fungování. I do takových společenských systémů, jakými jsou ozbrojené a bezpečnostní složky pronikají prvky klasického managementu a zákonitosti včetně motivování zaměstnanců. Člověk již je stále více chápán jako prvek, který má vlastní názory a hlavně vlastní potřeby, které se snaží uspokojit i v zaměstnání. Naopak toto zaměstnání mu poskytuje výhody ze služby a z práce, kterou tomuto zaměstnání odevzdává. A přímo v těchto vztazích dochází v posledních několika letech ke značné destabilizaci, která je příslušníky jednotlivých útvarů značně vnímána a má vliv na jimi odevzdávanou práci. Velmi přínosnými se pro podporu tohoto závěru staly neformální rozhovory s příslušníky jednotlivých útvarů v průběhu zpracování základního výzkumu. Zatímco v době postupného příjímání kombinace klasických stylů řízení113, stát příslušníkům za jejich službu nabízel stále se zvyšující výhody a docházelo tak k ústupu klasického velitelského směru řízení, dnes se projevuje vzhledem ke společensko-ekonomické krizi trend opačný, který se samozřejmě projevuje jako demotivující faktor s vysokou hodnotou. Lidé, v tomto případě příslušníci, vyžadují dříve nabízené výhody plynoucí ze zaměstnání ve státní službě, nicméně stát není schopen tyto výhody v tak vysoké míře poskytovat. A nejedná pouze o výhody finančně-materiální, ale i o výhody mezilidského jednání. Na základě těchto zjištění lze vyvodit závěr, že lidé jsou stále méně ochotni dávat svému zaměstnání větší iniciativu a proto jejich zájem o případný rozvoj státní správy a tedy i o rozvoj spolupráce jako nadstavbového prvku oproti svým vlastním služebním povinnostem, klesá. Na druhou stranu nelze tento klesající zájem charakterizovat jinak než jako zcela přirozený vývoj nebo přirozenou reakci na společenskou situaci, na působení masmédií, na styl řízení politických činitelů, na vývoj ekonomické situace spojené s krizí, které je přisuzována větší fiktivní role než role faktická a podobně. Proto se do popředí více dostává otázka, která je spjata s moderním řízením společenských systémů a jejíž role v krizovém období stoupá. Touto otázkou je motivace příslušníků.
ZÁVĚR V úvaze nad kvantitativním přístupem ke spolupráci mezi příslušníky speciálních jednotek policie a ženijního vojska armády lze využít teorie Shapiro-Stiglitz modelu, která se zabývá sklonem k podvádění v současném zaměstnání. Tato teorie je navíc rozšířena ještě o číselné vyjádření sklonu k dané spolupráci. Zjednodušeně lze říci, že čím více lidé získávají výhody z podvádění v současném zaměstnání, klesá jejich ochota k navázání spolupráce s jinými státními organizačními jednotkami. Z hlediska navázání spolupráce mezi jednotlivými útvary lze spolupráci hodnotit jako perspektivní za předpokladu, že bude splněna podmínka přínosu jakéhokoliv druhu pro daný útvar, který zamýšlí s jiným útvarem spolupracovat. Kvantitativní hodnocení uvažované spolupráce závisí ve velké míře na počtu útvarů nebo týmů sestavených z jejich příslušníků, na povaze daného úkolu a z něho plynoucího zisku. Pro spolupracující útvary závisí volba druhu příslušné teorie her na existenci konkurenčních nestátních firem, jejichž počet v posledních letech stoupá, přičemž dlouhodobé prognózy upozorňují na jejich stále se zvyšující vliv. Výhodou pro spolupracující útvary může do budoucna být zaručená exkluzivita jimi zajišťovaných činností. 113
Za tuto dobu lze považovat období, kdy byly přijímány v platnost nové zákony upravující služební poměry příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil, tedy zákon číslo 221/1999 Sb. a zákon číslo 361/2003 Sb.
170
Pokud budou spolupracující státní organizace uzavírat jakékoliv dohody pro dosažení maximálního zisku pouze mezi sebou, bude konečný zisk rozdělen pouze mezi ně a nedojde k jeho odlivu do soukromých společností. S tímto ale souvisí i nemožnost rozdělení rizika do civilního sektoru. Kvantitativní hodnocení spolupráce z hlediska Shapiro-Stiglitz modelu je spíše vodítkem určeným k hodnocení spolupráce, zatímco teorie her již hodnotí provedenou spolupráci v její praktické realizaci. Pro posouzení perspektivy spolupráce mezi vybranými speciálními policejními útvary tak lze za hlavní vodítko považovat výhru, která z provádění spolupráce pro jednotlivé útvary přísluší. Jednání člověka, tedy příslušníka útvarů speciálních útvarů policie a ženijního vojska ke spolupráci, je ovlivňováno několika faktory, které na něho v mnohém působí. Pro spolupráci mezi vybranými útvary lze z kvalitativního hlediska vymezit dva okruhy, a to okruh společenský a okruh osobnostní. Okruh společenský je navázán na prestiž jednotlivých povolání, u nichž se vzájemná spolupráce uvažuje. Ze společenského hlediska lze spolupráci podporovat a rozvíjet za předpokladu, že je k tomu vytvořeno vhodné společenské klima a že se daná spolupráce bude pozitivně odrážet na vytváření tohoto společenského klimatu.
Literatura [1] FOTR, J., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H., Manažerské rozhodování. 2. vydání. Praha: Ekopres., 2000. 231 s. ISBN 80-86119-20-3. [2] GROSS, I., Kvantitativní metody v manažerském rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. 432 s. ISBN 80-247-0421-8. [3] MILGROM, P., Modely rozhodování v ekonomii a managementu, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. 822 s. ISBN 80-7169-411-8.
171
THE NEW CHALLENGE: SEARCH FOR A BALANCE BETWEEN REGULATIONS AND THE BARRIER OF FRUSTRATION Elvira Kuhn, Walter Voigt Abstract In Germany, public authorities, security forces, business of infrastructure, scientists, people in research, suppliers of security solutions take care of minimizing present and future threads of civil security [1]. Networking provides for a better perspective of the teamwork of the people involved. on page No. 7 of the BMBF article mentioned, the protection against terrorism, (organized) crime, coping with damage and protection of infrastructure are explicitly designated. Does the discussion about civil security lead to a technological and social dialogue? Who are the people concerned? Is the economic point of view the only interest? We will confine ourselves on 3 theses. The conclusion will be that the topics as discussed are not sufficient. Key words: Security
INTRODUCTION There is an old Latin saying: “lupus est homo homini, non homo, quom qualis sit non novit.“ In English: “A man is a wolf, and not a man, to another man, for as long as he doesn't know what he is like”. Where is the danger? What are the objectives of national security? Is it to accomplish confidence into the future? Enterprises want to gain profit permanently. Innovation is necessary to survive on a market segment on a long term. By innovation we understand as defined by Voßkamp [2]. The economical use of something „new“either in the form of a new product or in the form of a new production process within the enterprise. to develop innovative products, you need creative and skilled specialists. Creativity on a technical level can only prosper if there exists a platform for information and communication. By “new combination of information of a new problem they can make use of their skills.” [3]. to speak in the tongue of Arthur Koestler: In order to make the „divine spark“ or „creative act“ possible there has to be the necessary environment provided like infrastructure of transport, logistics and the site location of the enterprise tailored to the needs of the concept and goal of the enterprise [4]. Are the topics discussed sufficiently? Can networks between public authorities, security forces, business of infrastructure, scientists, people in research, suppliers of security solutions help to avoid existing or future threads or at least diminish them? These questions will be discussed by theses as follows.
1 THE TRANSPARENT CITIZEN If national security aims to accomplish confidence into the future, then we are interested which kind of activities are intended by the Ministry of interior in Germany. We look into the description of his activities regards the Cyber Strategies in Germany [5]. There we find: „erroneous IT-products and components, blackout of Informationinfrastructures or serious attacks in Cyberspace may lead to severe damages regards 172
the technical, commercial and administrational efficiency and furthermore regards the social and national resources of Germany. The availability of Cyber Space and the Integrity, authencity and the privacy of the data enclosed are the existential request of the 21st century” [5, S.1]. Why does nobody asks the obvious question:” why shouldn’t the internet, which has been developed for other reason, be replaced by a new system with new protocols and network techniques designed to he needs of the new generation? “The openness and vastness of Cyber-Space enable us, to perform covered attacks and to misuse vulnerable victims as a tool for aggressive attacks. Regards the technological high skilled malware the Countermeasures and retracing possibilities are very limited. if there is an attack you often can’t detect the identity or the background of the attacker. Therefore Criminal, terroristic and intelligence agencies use the cyber spaces as a field for their activities and don’t stop in frontier of a new Country. Even Military Operations may be the reason for such attacks” [ 5, S.2]. “To fight the rapidly increasing criminality in Cyber Space the world wide cooperation of the law enforcement agency is a close cooperation of the prosecution of the social securities. The intense cooperation of the prosecution authorities are worldwide an important corner stone [5, S.3]. „This includes besides the cooperation with the United nations although the cooperation with the EU, the Council of Europe, the NATO, G8 Summit, the OSZE and other multinational Organizations” [5, S. 5]. “ State and Economy have to establish a closer strategic and an organizational basis for a better linkage on base of an intensive information exchange, Therefore the cooperation of the existing cooperation , initiated by the project “KRITIS“, will be systematically developed and if necessary the legal obligations towards “KRITIS” will be proofed. By cooperation of the National Cyper-Sicherheitsrat the comprehension of every department will be proofed and the introduction of new technologies will be considered more strongly. Furthermore there has to be clarified if and where safety measures have to be taken and if and where in case of concrete threads additional authorization is necessary. Furthermore we see the necessity for a harmonizing of rules to maintain the critical infrastructures in an IT-Crisis. [5 s. 6/7]. „In order to coordinate the protection and defense measures against IT-accidents we establish a National Cyber Defense Centre. It works under the authority of “Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik“ (BSI) and under the direct attendance of „Bundesamtes für Verfassungsschutz (BfV) and „Bundeskriminalamt (BKA), Bundespolizei (BPol), das Zollkriminalamt (ZKA), Bundesnachrichtendienst Bundesamtes für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe (BBK). Bundesnachrichtendienst (BND). The army and the supervisory capacity of critical infrastructures collaborate also under protection of their legal task”. [5, s. 8]. By no doubts we do need the protection of the IT-Infrastructures because we rely on them on a high level. But on the other hand if we see the extreme effort (mostly financial) to establish new authorities, then we have to answer questions like: Isn’t there an easier, cost effective way? And what are the consequences? Thesis 1: “Growing centralisation of information does not make information society more secure”. Mobility, agility and „Sofortinismus“(at-once-ness) ask for new safety requirements on networks. Security holes are misused and can work havoc with a lot of people involved. 173
Don’t we make an easy job for espionage? But when as a prevention Trojans are installed on private computers, don’t we automatically think of a word of Benjamin Franklin: “Those who would give up essential Liberty, to purchase a little temporary Safety, deserve neither Liberty nor Safety”. Networking in the sense, that every state, every authority, all individual information for a long period is permanently kept available, means: sins are never forgotten, and the past is always omnipresent. The individual person is committed to the mercy of the state. Why do the authorities put such an interest in collecting data of the individual? Is it the fear of the human being himself as mentioned at the beginning? By nature authorities collected data for administration purposes, not get knowledge about our behavior. Does this need derive from loss of faith, finding its origin in the “being left alone” as a child, not being sheltered by the family, without human relations, not knowing where he belongs to. This is intensified by using “social” networks like Facebook, Twitter etc. as a compensation of the need of social family ties.Where an abstruse idea, out of Ethics and morality, may turn into complete disaster, sometimes murder. It’ no use propagating equality of gender or initiate programs against discrimination of people which are not embedded in the new media. If you read publications of the “Bundesministerium des Inneren” (ministry of interior) saying: we want to make basic offers regards safety products and services for users. … to increase the mass use of certified basic safety functions like electronic identity card or DE-Mail.. [5, s. 7], it all sounds wonderful. By using the identity card we can go shopping in the internet. But what does the industry do with the traces we leave in the internet. They know what you buy, and how much you pay. There is a whole industry selling this information. As a result a lot of people only pay in cash, so they don’t leave any traces. There is a feeling of unsafety and indisposition in the population. There is an old German proverb: „Man soll die Rechnung nicht ohne den Wirt machen.” (Don’t count Your Chickens before they are hatched). Conclusion: Collecting and networking of private data does not create the feeling of security in the community. Who has to be involved in the process of thinking? Computer scientists and Network specialists together might find better methods but connecting the data in a network as proposed by the authorities. By survey the opinions of the citizen regards the connecting of personal data via identity card could easily be found out. Psychologists and Analysts could be in the team. As a prevention you could strengthen the family structure, so people feel more secure. to countermeasure terrorism you should start by eliminating the source, i.e. the conflict between the different religions. When we had the election of the pope wasn’t there the wish that the newly elected pontifex could promote a fraternization of the main religions? How about programs to strengthen peoples conscience? If we carry on as usual: Where does it lead to? Total control of all trips over the country, all contacts to people, institutions? to enable authorities to know everything about a person, the way he thinks, to know his likes and dislikes, without knowing him personal. What is the contribution to the confidence into the future? Where there is morality? Where there is the trust in law and justice?
174
2 THE CONTROLLED CITIZEN The international conferences for increase in prosperity, pursuit of profit and the interests of individual states determine the fate of the world. on the stock exchange speculators build up the prices for basic food. So the majority of the people can’t afford their own productions. Who cares for the peaceful living and working together? Who cares for the trust in each other? if people don’t care to treat each other with respect and consideration, who wants to change it and who is able to do it? if Economy and science are driven by power and calculation, are there our rules still valid? Is there still the need for stamina ore more flexibility (opportunity) according the actual situation? Where is the boundary to helplessness and the feeling of being at somebody’s mercy? Where does the curiosity come from, which is the source of creativity and energy? It is a well-known fact that in the training centers of the companies the barrier of frustration of the apprentices is going down. Thesis 2: “Future orientation means to place morality in front of policy and economy”. That’s where we are standing now: Speculation with food pushes up the prices of food products, so in some countries the population can’t afford the products of his own. This leads to a hunger crisis and results in demonstration, riots and the security is in danger. Video control doesn’t help, which is being installed step by step in Germany now for the “Well being” of the people. It would be interesting to know if the people are of the same opinion. May be it’s only for the profit of the industry. It doesn’t increase the confidence into the government, when “Trojans” are secretly implanted on the personal computer of the population. on the contrary the mistrust increases and the security measures have to be expanded. This may lead to a situation like in Thailand or America where wealthy people live in districts surrounded by walls, barriers, guarded by safety services at night. This could be avoided by diminishing the gap between poor and rich and to enable the poor to buy the food needed to survive. This problem could be solved by the specialist of the disciplines like economy, Theology, sociology and Politic. In [5, s. 11] we read:”to encounter global Cyber-criminality we will put our effort in harmonizing the penal law on the basis of the agreement of the European Council regards Computer criminality. Furthermore we will check, if in this field further agreements on the level of the United Nations are necessary. What happens if there is a demand but the United Nations disagree. Where is our profit? to catch somebody easier because we do know where he is and what he buys at the moment. We know cases where innocent people have been accused of crimes and are labeled as a criminal for lifetime. Doesn’t it make us feel insecure and being committed to an arbitrary state power. In future Data Mining will be used for data analysis of the internet data. These methods will be able to derive conclusions from these individual-related data automatically, e.g. they will be able to predict if a person got the potential of a terrorist. Isn’t the thought of being marked as a potential terrorist in a file of a state authority for lifetime a nightmare and unbearable for the person concerned? Regards the possibility of suffering under the exercise of an arbitrary state power, problems like Safety of Internet, Mobbing or Terrorism seem 175
to be of minor interest. The individual person is completely committed to the disposal of the state, based on tool whose algorithm is only known by the scientists and relying on data which may be manipulated by viruses. Who is going to decide, what’s wrong – what’s right? Isn’t it easier to cope with fanaticism by the help of psychologists, by socialization measurements and decent education of building up a people’s conscience? What is to expect in future? Many people are confused, disoriented and are loosing ground. „Dieser ihr Zustand ist Angst, wird er bestimmter, so ist er Furcht“(their state of mind is anxiousness, if it becomes manifest, it turns to fear), says the german philosopher Ernst Bloch in his book Prinzip Hoffnung [6]. if we are driven by fear and anxiousness, do we end up in a police state? Doesn’t the citizen feel uneasy in public, if he is surrounded by police? Will not be the next step to abolish to do away with the separation of police and military authority? Haven‘t we learned from history which danger is in such kind of thinking? Shouldn’t we involve Historians if we plan security? Conclusion: What do we learn from this chapter? Who else has to be involved if we talk about security? As described automatically Data Mining is a discrimination of people to a vast extend as never has been occurred before. People have to be informed of the danger of these methods by specialists like media engineers. Mathematicians and IT-specialists should inform what’s possible. This information hast to be given in a broad campaign including the general public. It seems that the growing market of safety techniques is cultivated by the governments. Economy makes profit by the fear of the population. Scientists find it interesting to develop highly skilled equipment like sensors, versatile cameras, spy-detectors, drones etc. But nevertheless, the consequences have to be considered. There is the danger of becoming dependent from our technique. It may be in some future that the IPhone will tell me, what I have got to do! The best policy of security management is to make security management obsolete.
3 THE PATRONIZED CITIZEN Here we touch the main issue, “patronizing”: there is no demand for creative, lateral thinking individualists, but for the conformist who acts according to the rules of the machinery. Thesis 3: “Too much of good may be too much”. What we do need is to find the right balance in use technologies and services available not too much and not too less, to avoid anxiousness, so the normal person and employee can comply with the demands and does not feel too much restricted and feels himself secure. That’s what we have to find out to maintain the curiosity and the joy of life. The Science Year 2012 started with the future project ERDE (EARTH) in the right direction. The Security Search Program “Forum für Zivile Sicherheit im Transatlantischen Raum“STACS [8] seeks the dialogue between the social actors - from science, industry and end user to the female and male citizens.
176
STACS focusses on army members and representatives of the state, who are in charge of the programs for measures of interior security as well as representatives of intergovernmental organizations and non-governmental organizations, who are involved in the sector interior security. This is the place, where the groups mentioned above should be involved in the field of prevention. Thus the traditional topics like threats, danger, precaution and safety, reaction and reconstruction as well as field study will be completed by topics: actions to prevent the dangers outlined above and to avoid misuse and misleading conductions of the network of the authorities in charge of civil security. Hopefully the topics dealt with in the BINK Project are not only a fake (placebo). These topics are: „Bio-food, Öko-Fashion, Hybrid-cars. Is Sustainability only the privilege of the rich? How can we motivate the youth for a life adjusted to sustainability. How can we escape from the daily routine and change our habits? How can schools and universities be reorganized to establish a sense for sustainability? The project BINK puts his focus on the youth. That is where our future is. Conclusion: Let’s hope that the manipulation of media and people does not go so far, that our individual life, thinking and acting will be controlled by machinery, whose information might be wrong or manipulated. Prevention is the Magic Word. if military and police force, both separately give their contribution to sustainability, involving all people, teenager and youth, then there is the chance of well-being, innovation and creativity.
SUMMARY We want to stroll along the roads of our city freely, unobserved by video cameras, looking confidentially into the future and reaching our home safe and sound. We don’t want the fear of getting beaten up in an underground. Prevention is the main task, to reduce the aggressions. to do this we need the joint effort of interdisciplinary specialists like Theologians, Philosophers , IT-specialists, Mathematicians, Historians, Economists …yes the whole population to secure national security., in den “Einigkeit und Recht und Freiheit” (unity and law and freedom), that’s what the German sing in the national anthem. “An die Freude“(ode to joy) it says in the European anthem – doesn’t it describe exactly our civil security? These words of “ode to joy” show us the way to creativity and curiosity. if we can fulfil these wishes, we can look into the future trustfully
Literature [1] Bundesministerium für Bildung und Forschung, Forschung für die zivile Sicherheit, [2] BMBF [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.bmbf.de/pub/forschung_fuer_zivile_sicherheit.pdf. [3] VOSSKAMP, R., Innovationen II. In: Erlei, M., Lehmann-Waffenschmidt, M. (Eds.) Curriculum Evolutorische ökonomik. Lehrkonzepte zur Evolutorischen Ökonomik. Marburg: Metropolis, 57-84. 2002. [4] HOLM-HADULLA, R.M., Kreativität zwischen Schöpfung und Zerstörung. 1. Aufl. Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2011. [5] Bundesministerium für Wirtschaft und Technik, Welche Faktoren bestimmen den optimalen Standort, BMWi, aktualisierte Version, Feb. 2010. [6] Bundesministerium des Inneren, Cyber-Sicherheitsstrategie für Deutschland [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.cio.bund.de/SharedDocs/Publikationen/DE/StrategischeThemen/css_download.pdf?__blob=publicationFile. 177
[7]
BLOCH, E., Werkausgabe: Band 5: Das Prinzip Hoffnung. Suhrkamp, Frankfurt am Main 1985. [8] Bundesregierung Deutschland, Zukunftsprojekt ERDE, www.zukunftsprojekt-erde.de. [9] Deutschland, Frankreich, Symposium on Theoretical Aspects of Computer Science, STACS, 29. Feb. – 3. März 2012, Paris, www.stacs-conf.org. [10] UNESCO, Aktivitäten und Projekte in den Schulen, Hochschulen und Forschungseinrichtungen, Projekt Bildungsinstitutionen und Nachhaltiger Konsum BINK, www.konsumkultur.de.
178
SOME LEGAL ASPECTS OF UNITED NATIONS'COUNTERTERRORISM EFFORTS Marta CHmielewska, Małgorzata Koliňska, Abstract The fight against international terrorism cannot be restricted only to the actions of a military nature - not less important are the steps taken in the sphere of information, education, economy and development. The international community developed a series of legal regulations, which include United Nations conventions and protocols, which comprehensively cover the issues of preventing and combating terrorism. This article includes legal regulations concerning the fight against terrorism by international organizations, especially combating international terrorism by UN regulations. Various counter-terrorism activities of the United Nations system incorporate other countries into a common framework and in order to elaborate a comprehensive, global counter-terrorism strategy. Key words: United Nations, terrorism
1 UN AND COUNTER-TERRORISM A necessary condition for effectively combating international terrorism, like other transnational threats, is to develop cooperation between countries. So far the cooperation between the Members of the UN is crucial to the shape and effects of international cooperation in the fight against terrorism. Terrorism continues to threaten global peace and security. In spite of continuing efforts by the United Nations the Member States, international, regional and sub-regional organizations as well as the civil society, the menace of terrorism continues to spread with its serious destabilizing and disruptive consequences felt around the world. The United Nations, since it is foundation in 1945 has been a platform for dialogue between countries to ensure security and international peace. The UN as an international organization has a leading role in creating the international security by mobilizing countries to increased involvement in the issue of preventing and combating terrorism. An effective combating terrorism is possible through the implementation of the UN legal resolutions agreed on by all Member States. Essential in the United Nations was the establishment of international legal measures to combat terrorism. The international community has produced universal legal instruments and four amendments to prevent terrorist acts. In addition, the UN General Assembly adopted a resolution on measures to eliminate international terrorism. It is a purely political exhortation, expressing condemnation of terrorism as a means of political struggle. According to the area where a terrorist attack has been conducted, terrorism can be divided into 3 basic categories: land, air and sea. Terrestrial terrorism has a special importance, due to the wide scope of possibilities it presents. In the terrestrial environment and in other environments cyber-terrorism, bioterrorism, chemical terrorism and weapons of mass
179
destruction114 can occur. The United Nations in combating terrorism complied with the sectorial approach. Fighting terrorism was included in the conventions, resolutions, protocols concerning the sectors of air, sea, land, nuclear weapons, terrorism financing. The UN has set the following typology of these acts:115 united nations conventions deposited with the secretary-general of the united nations; multilateral conventions deposited with other depositaries; regional conventions on terrorism. United Nations conventions deposited with the secretary-general of the United Nations included following acts: Convention on the Prevention and Punishment of Crimes against Internationally Protected Persons, including Diplomatic Agents, adopted on 14 December 1973; International Convention against the Taking of Hostages, adopted on 17 December 1979; International Convention for the Suppression of Terrorist Bombings, adopted on 15 December 1997; International Convention for the Suppression of the Financing of Terrorism, adopted on 9 December 1999; International Convention for the Suppression of Acts of Nuclear Terrorism New York, adopted on 13 April 2005; Group of multilateral conventions deposited with other depositaries include: Convention on Offences and Certain Other Acts Committed on Board Aircraft, signed at Tokyo on 14 September 1963116; Convention for the Suppression of Unlawful Seizure of Aircraft, signed at the Hague on 16 December 1970117; Convention for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Civil Aviation, signed at Montreal on 23 September 1971118; Convention on the Physical Protection of Nuclear Material, signed at Vienna on 3 March 1980119; Protocol on the Suppression of Unlawful Acts of Violence at Airports Serving International Civil Aviation, supplementary to the Convention for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Civil Aviation, signed at Montreal on 24 February 1988120; Convention for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Maritime Navigation, done at Rome on 10 March 1988121;
114
Cz. Dyrcz, Terroryzm początku XXI wieku jako zagrożenie bezpieczeństwa międzynarodowego i narodowego, wyd. Dowództwo marynarki wojennej RP, Gdynia 2005, p. 33. 115 http://treaties.un.org/Pages/DB.aspx?path=DB/studies/page2_en.xml&menu=MTDSG. 116 Deposited with the Secretary-General of the International Civil Aviation Organization. 117 Deposited with the Governments of the Russian Federation, the United Kingdom and the United States of America. 118 Deposited with the Governments of the Russian Federation, the United Kingdom and the United States of America. 119 Deposited with the Director-General of the International Atomic Energy Agency. 120 Deposited with the Governments of the Russian Federation, the United Kingdom and the United States of America and with the Secretary-General of the International Civil Aviation Organization. 121 Deposited with the Secretary-General of the International Maritime Organization.
180
Protocol for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Fixed Platforms Located on the Continental Shelf, done at Rome on 10 March 1988122; Convention on the Marking of Plastic Explosives for the Purpose of Detection, signed at Montreal on 1 March 1991123.
The last group of regional conventions on terrorism include: Arab Convention on the Suppression of Terrorism, signed at a meeting held at the General Secretariat of the League of Arab States in Cairo on 22 April 1998124; Convention of the Organization of the Islamic Conference on Combating International Terrorism, adopted at Ouagadougou on 1 July 1999125; European Convention on the Suppression of Terrorism, concluded at Strasbourg on 27 January 1977126; OAS Convention to Prevent and Punish Acts of Terrorism Taking the Form of Crimes against Persons and Related Extortion that are of International Significance, concluded at Washington, D.C. on 2 February 1971127; OAU Convention on the Prevention and Combating of Terrorism, adopted at Algiers on 14 July 1999128; SAARC Regional Convention on Suppression of Terrorism, signed at Kathmandu on 4 November 1987129; Treaty on Cooperation among States Members of the Commonwealth of Independent States in Combating Terrorism, done at Minsk on 4 June 1999130. Those practical steps include a wide scope of measures ranging from strengthening state capacity to fighting terrorist threats to improve coordination in the United Nations’ system of counter-terrorism activities. The UN aims to create a legal system of actions which would include all the fields, which may raise a threat to international order, peace and security.
2 HISTORICAL BACKGROUND BEFORE 2001 Looking back at the legal acts against terrorism in the UN history, we can argue that until September 11th, 2001 attacks, the UN didn’t (especially the Security Council) focus on the international terrorism as a central question. Its reason can be defined in two ways: first, the UN as a collective security organization was focusing on inter-state issues; secondly, the threats posed by terrorists were viewed as a national problem. In the Cold War era, the UN was used as a battlefield between West and East and although some efforts were made to find some synergy among the related partners, the main focus was put on finding such kind of solutions, which would provide enough background for a very shaky balance of the system. The problems with defining “terrorism” have caused many problems too, and at this point it is important to mention that even the first valid term of “aggression” was accepted in 1974
122 123 124 125 126 127 128 129 130
Deposited with the Secretary-General of the International Maritime Organization. Deposited with the Secretary-General of the International Civil Aviation Organization. Deposited with the Secretary-General of the League of Arab States. Deposited with the Secretary-General of the Organization of the Islamic Conference. Deposited with the Secretary-General of the Council of Europe. Deposited with the Secretary-General of the Organization of American States. Deposited with the General Secretariat of the Organization of African Unity. Deposited with the Secretary-General of the South Asian Association for Regional Cooperation. Deposited with the Secretariat of the Commonwealth of Independent States.
181
by the Member States131. Until September 11th, 2001 attacks the General Assembly accepted 12 different legal acts, which were mainly focusing on some elements of terrorist activities, starting from terrorism financing, through attacks on diplomats and governmental officials (including heads of states) and ending on different kind of bombings. Since 1963, the international community has come up with 16 universal legal instruments and four amendments to prevent terrorist acts. In the 70's an important impulse to take up the issue of international terrorism have become increasingly occurring hijackings by Palestinian organizations. Undoubtedly, also a great influence had a terrorist attack during the Olympic Games in Munich. The intensity of terrorist attacks against the security of civil aviation caused increased work in this field. However, the adoption of the Convention on Offences and Certain Other Acts Committed on Board Aircraft132, Convention for the Suppression of Unlawful Seizure of Aircraft133, Convention for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Civil Aviation134. ICAO actions completed efforts to create international legal mechanisms to combat air terrorism. Evidence of this is a Protocol for the Suppression of Unlawful Acts of Violence at Airports Serving International Civil Aviation from 1988135 as a supplement to the Convention for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Civil Aviation. The conventions concluded under The International Civil Aviation Organization (ICAO) for ex. applies acts affecting in-flight safety; requires acts affecting inflight safety; authorizes the aircraft commander to impose reasonable measures, including restraint, on any person he or she has reason to believe has committed or is about to commit such an act; where necessary to protect the safety of the aircraft; requires parties to the convention to make hijackings punishable by "severe penalties"; requires parties to assist each other in connection with criminal proceedings brought under the Convention; makes it an offence for any person unlawfully and intentionally to perform an act of violence against a person on board an aircraft in flight, if that act is likely to endanger the safety of the aircraft; to place an explosive device on an aircraft; to attempt such acts; or to be an accomplice of a person who performs or attempts to perform such acts136. Another category of terrorist attacks was adopted in 1973 in New York by the United Nations General Assembly Convention on the Prevention and Punishment of Crimes against Internationally Protected Persons and in 1979 International Convention against the Taking of hostages. In 1980 in New York and Vienna Convention on the Physical Protection of Nuclear Material was signed which imposed on international community a lot of responsibilities related to safety during transport and storing nuclear materials. A similar character has a Convention on the Marking of Plastic Explosives for the Purpose of Detection, where in the preamble referring to the consequences of terrorist attacks which requires the introduction of strict
131
WILMSHURST, E., Defintion of aggression, General Assembly resolution 3314 (XXIX) 14 December 1974, [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://untreaty.un.org/cod/avl/ha/da/da.html. 132 Signed at Tokyo on 14 September 1963. 133 Signed at Hague on 16 December 1970. 134 Concluded at Montreal on 23 September 1971. 135 Concluded at Montreal on 24 February 1988. 136 Based on Convention on Offences and Certain Other Acts Committed on Board Aircraft, Convention for the Suppression of Unlawful Seizure of Aircraft, Convention for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Civil Aviation, Protocol for the Suppression of Unlawful Acts of Violence at Airports Serving International Civil Aviation.
182
controls and marketing plastic explosives. In addition, marking them in such a way that, in the case of unauthorized use, would determine the source of explosive material. A separate section are the conventions on maritime safety and the platforms on the continental shelf. A convention from 1988 for the Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Maritime Navigation and the protocol for the Suppression of Unlawful Acts Against the Safety of Fixed Platforms Located on the Continental Shelf were a response to the appearance of an already known phenomenon of maritime piracy and the treatment of ships as targets of terrorist attacks137. The convention concerns only civilian ships and does not apply to warships and government ships used in the police service. International Convention for the Suppression of Terrorist Bombings created a regime of universal jurisdiction over the illegal and intentional use of explosives and other deadly devices in public places with intent to kill or cause serious injury, or with intent to cause extensive destruction in a public place. International Convention for the Suppression of the Financing of Terrorism signed in 1999 created a legal instrument affecting the reduction of financing of terrorism. Convention prevents combats terrorist financing, directly or indirectly. Provides identification, freezing and confiscation of funds for terrorist activities, as well as the distribution of the funds pledged with other countries on an individual basis. Bank secrecy is no longer sufficient justification for refusal to cooperate. In 1985, on the 40th anniversary of the signing of the UN Charter, Secretary General Javier Perez de Cuellar noted that: “new, multilaterally coordinated efforts are urgently required to deal with this terrible phenomenon [terrorism], which is beyond the capacity of any one country to handle alone”138. In the 90’s the belief in a more secure world has opened new viewpoints for UN acts on counter-terrorism: among them it is important to mention the legal acts accepted against Afghanistan, Sudan and Libya. These economic sanctions became ineffective or even more counter-productive: they didn’t achieve the expected results, but strengthened new tricky ways to avoid them. It became also very clear, that many states can’t adapt their legal infrastructure in accordance with international law. Additionally, the sharing of “know-how” and exchange of “best practices” were quite ineffective and slowed down the supranational cooperation on counter-terrorism efforts. In the same time, the number of programs, offices and agencies of the United Nations system are involved in specific actions against terrorism, further supporting the Member States in their counter-terrorism efforts. By the resolution from 1999 No 1269, before the September 11th, 2001 terrorist attacks against the United States, the Security Council had established a strong counter-terrorism tool. It specifies that the Member States have to intensify the fight against international terrorism. The Council expressed its support for the comprehensive participation of the existing international legal instruments on terrorism. Resolution has taken steps to prevent and combat terrorism and punish the perpetrators of terrorist acts and to prevent and combat terrorist
137
ALEKSANDROWICZ, T., Terroryzm międzynarodowy, Wyd. Akademickie i Profesjonalne, Warszawa 2008, p. 55-56. 138 NORMAN, P., The United Nations and Counter-terrorism After September 11: towards an assessment of the impact and prospects of counter-terror ‘spill-over’ into international criminal justice cooperation [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.britsoccrim.org/volume7/004.pdf.
183
financing139. The Council urged countries to work together to prevent and suppress all terrorist acts.
3 THE
RISE OF COUNTER-TERRORISM SEPTEMBER 11TH, 2001
ACTIVITIES
AFTER
In early November of 2001 Secretary-General Kofi Annan told Security Council members the following: “The fight against terrorism must begin with ensuring that the 12 legal instruments on international terrorism already drafted and adopted under United Nations auspices are signed, ratified and implemented without delay by all States. It will also be important to obtain agreement on a comprehensive convention on international terrorism”140. As a result the so called “Counter-Terrorism Committee (CTC)” has been established by Security Council resolutions 1373 (2001) and 1624 (2005). Its main task is to “bolster the ability of United Nations Member States to prevent terrorist acts both within their borders and across regions”141. In 2004 the “Counter-Terrorism Committee Executive Directorate (CTED)” was established, “which carries out the policy decisions of the Committee, conducts expert assessments of each Member State and facilitates counter-terrorism technical assistance to countries”142. The fact that CTC and CTED are subsidiary bodies of the Council shows that the UN didn’t establish any new supranational organization but started to focus on how to strengthen nations against the terrorist-supporting and terrorist-financing threats. This idea is a result of realizing that meanwhile Al Qaida was organizing their own structure on global level using the tools of globalization, the states remained key elements for direct or indirect harboring of the different structures (for example cells) of it. These bodies are playing a supportive role as transnational organizations. This is proved by the fact that their main working methodology is to collect and analyze data on states’ compliance efforts, but on the same time they do not provide technical assistance for the states’ counter terrorism operations. It is important to add that some researchers are arguing that national sovereignty has changed from their original conceptualization as a result of establishing the above mentioned bodies but especially by the effects of globalization143. Following the attacks of September 11th, 2001 the international cooperation in the fight against terrorism has intensified, and at the same important quality changes occurred, 139
LIEDEL, K., Podstawy zwalczania terroryzmu, Terroryzm: diagnoza, zadania administracji publicznej w przeciwdziałaniu zjawisku, K. Jałoszyński, B. Wiśniewski (red.),Wyższa Szkoła Administracji w BielskuBiałej, Bielsko-Biała 2007, p. 122-123. 140 Secretary-General urges implementation of legal instruments on terrorism, renews call for agreement on comprehensive convention [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.un.org/News/Press/docs/2001/sgsm8021.doc.htm. 141 http://www.un.org/en/sc/ctc/. 142 http://www.un.org/en/sc/ctc/. 143 See for example Anne Marie Slaughter’s research on trans-governmental networks.
184
consisting primarily of its concentration on forms and directions of the international fight against terrorism. The attacks of September 11th transformed the UN’s role on counterterrorism. This factor affected the development of international cooperation in the fight against terrorism. The States most threatened by terrorist attack (as the U.S.) were in favor of the widest,(covering many areas) co-operation of States in the fight against terrorism144. However there was also a group of countries, which did not see in this phenomenon a direct threat to their interests, recognizing the problem of terrorism as a secondary one. As a result, despite numerous attempts by the international community, the definition of international terrorism cannot be determined by most countries, preventing the development of a comprehensive and viable plan to combat this phenomenon. To consolidate and strengthen these activities, the Member States in September 2006 began a new phase in their anti-terrorism efforts by agreeing to a Global Counter-Terrorism Strategy. For the first time all UN member states agreed on a common strategic and operational plan in the fight against terrorism. In 2006, the UN General Assembly adopted the Global Counter-Terrorism Strategy setting out measures to prevent the generation and spreading terrorism. The Strategy is based on a unique consensus achieved by world leaders at a summit in September 2005 to condemnation of terrorism in all its forms and manifestations. The Strategy strengthens the ability of states, both the individual and collective ones, to fight against international terrorism. Counter-Terrorism Strategy is a unique global instrument that will strengthen national, regional and international efforts to combat terrorism. It is the first time that all States agreed on a common strategic approach to combating terrorism, not just sending a clear message that terrorism is unacceptable in all its forms and manifestations, but also resolving to take practical steps individually and collectively to prevent and combat it. The Strategy includes a wide range of activities, strengthening the capacity of states to combat terrorism, improve coordination of UN system activities. United Nations needs of developing a comprehensive strategy to fight terrorism that addresses factors which facilitate terrorism, and strengthens the capacity of States and the rule of law, while also promoting fundamental human rights. The United Nations takes a leading role in promoting such a comprehensive strategy, in the area of building capacity to combat international terrorism. The impact on our societies, the trauma in our daily lives and the setback to social and economic development caused by acts of terrorism is huge and cannot be quantified.
4 RELATED FIELDS When we try to analyze the legal acts taken by the UN in counter-terrorism efforts, we need to mention its relationship to the human rights. The Special Rapporteur on Terrorism and Human Rights, Ms Kalliopi K. Koufa expressed in her report in 2002, that "responses to terrorism have themselves been dramatic, sometimes undertaken with a sense of panic or emergency. (…) (These) 'close-to-panic' reactions may have serious implications for international and human rights law, as well as humanitarian law"145. The International Federation of Human Rights published a report in 2005, in which they tried to discover many 144
KOSTA, R. A., Terroryzm jako zagrożenie dla bezpieczeństwa cywilizacji zachodniej XXI wieku, wyd. Marszałek, Toruń 2007, p. 105-106. 145 United Nations document, E/CN.4/Sub.2/2002/35, paragraph 59.
185
aspects of counter-terrorism legal steps related to humanitarian law146. They were explaining that the measures taken in the framework of Global War on Terror are affecting almost all of the factors (fields) of humanitarian law, such as: guarantees of arrest and detention of criminals; fair trial guarantees; guarantees of the respect for private life; freedom of expression and information; the right to ownership of property; guarantees for non-nationals relative to extradition and deportation. The above mentioned list shows very clearly the widespread problems of any possible legal acts, which try to give adequate answers to terrorism. The relationship between the fight against terrorism and protection of human rights has been intensified after the events of September 11th, 2001. In resolution no 1456 from 20 January 2003 Security Council declared that “States must ensure that any measure taken to combat terrorism comply with all their obligations under international law, and should adopt such measures in accordance with international law, in particular international human rights, refugee, and humanitarian law”147. The relationship between the United Nations subsidiary bodies, the states, and other intergovernmental organizations does not only suggest that the current global counterterrorism is either decentralized or state-centered, but it can also be characterized as a network of networks, which following picture shows.
146
Federation of Human Rights: Counter-Terrorism versus Human Rights: The Key to Compatibility, [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.fidh.org/IMG/pdf/counterterrorism429a.pdf.. 147 Resolution 1456 (2003) Adopted by the Security Council at its 4688th meeting, on 20 January 2003, S/RES/1456 (2003).
186
Picture 1 - Main actors of the United Nations System in counter-terrorism efforts Source: [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Avaible at http://www.decisionstats.com/wpcontent/uploads/2011/02/un-cf.png,
As mentioned above, the United Nations plays an important supporting role, encouraging countries to cooperate in the global fight against terrorism, but not necessarily heading for a fight.
CONCLUSIONS It can be concluded that the United Nations' activity aims to create legal system which would include all elements of security and also respond to current threats to international security. The most important among the documents adopted at the United Nations is certainly the resolution 1373 (2001) UN Security Council. This document provides a framework for practical cooperation between countries in the fight against international terrorism. It also provides a reference point for many other documents adopted in the forums of various national organizations, including the European Union. There are still significant challenges to effective cooperative action to counter terrorism, including severe intra- and interstate conflicts, increasing radicalization, lack of state capacity, competing priorities, and political sensitivity surrounding the very notion of counterterrorism itself. to date, most counterterrorism efforts have focused on short-term security and law enforcement measures to the near exclusion, even at times, to the detriment of longer-term efforts to address underlying conditions conducive to the spread of terrorism. The UN Strategy and the holistic approach it represents, offer an opportunity to recalibrate counterterrorism efforts. Trying to create a consistent definition of terrorism still seems to be an unsolved problem, since none of UN documents on combating terrorism define "terrorism". The development of international law formed under the UN auspices assumed another direction. For almost three decades unsuccessful attempts to build a definition of terrorism under one convention 187
of a general nature, focusing on the typology of individual acts committed by terrorists. However, should not be forgotten that - so far - international legal regulations are in fact aimed at combating terrorists and their organizations, and not as a phenomenon of terrorism itself. Probably even an adoption of a comprehensive anti-terrorism conventions containing a definition of international terrorism, will not end the "development" of this branch of international law. Unfortunately, in the fight against international terrorism it is impossible to foresee which international community will be exposed to risk of terrorism in the near future and what international legal regulations will be necessary to combat the threats of the future. Terrorism is a dynamic and surprising even for the best prepared. International terrorism as a pathology is an extremely complex phenomenon, and acting alone cannot defy it. The fact that it is largely run by non-state actors with different goals forces the international community take a comprehensive preventive steps in all fields: military, economic and financial. American tragedy of September 11th 2001 was prompted to increase the anti-terrorist international cooperation in in the fight against terrorism. In the same time, this tragedy speed up implementation of the proposed changes over the years, especially in the sphere of international security. The events of march 11th 2004 and July 7th 2005, shown how an important threat for European countries will be another wave of political violence triggered and dominated by religious fanatics. Spectacular terrorist attacks which have experienced New York, Madrid and London have changed, how the United Nation's sees the fight against this phenomenon. It has received a new impulse, in which multi-level and global international cooperation plays a key role, and its reach continues to expand, and its range is still growing.
Literature [1] ALEKSANDROWICZ, T., Terroryzm międzynarodowy, Wyd. Akademickie i Profesjonalne, Warszawa 2008. [2] DYRCZ, C., Terroryzm początku XXI wieku jako zagrożenie bezpieczeństwa międzynarodowego i narodowego, wyd. Dowództwo marynarki wojennej RP, Gdynia 2005. [3] Federation of Human Rights: Counter-Terrorism versus Human Rights: The Key to Compatibility [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.fidh.org/IMG/pdf/counterterrorism429a.pdf. [4] KOSTA, R. A., Terroryzm jako zagrożenie dla bezpieczeństwa cywilizacji zachodniej XXI wieku, wyd. Marszałek, Toruń 2007, p. 105-106. [5] LIEDEL, K., Podstawy zwalczania terroryzmu, [in] Terroryzm: diagnoza, zadania administracji publicznej w przeciwdziałaniu zjawisku, JAŁOSZYŃSKI K., WIŚNIEWSKI, B., (red.),Wyższa Szkoła Administracji w Bielsku-Białej, BielskoBiała 2007. [6] NORMAN, P., The United Nations and Counter-terrorism After September 11: towards an assessment of the impact and prospects of counter-terror ‘spill-over’ into international criminal justice cooperation [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.britsoccrim.org/volume7/004.pdf. [7] Resolution 1456 (2003) Adopted by the Security Council at its 4688th meeting, on 20 January 2003, S/RES/1456 (2003). [8] Secretary-General urges implementation of legal instruments on terrorism, renews call for agreement on comprehensive convention [online]. © 2012, [cit. 2012-02-27]. Available at http://www.un.org/News/Press/docs/2001/sgsm8021.doc.htm. [9] United Nations document, E/CN.4/Sub.2/2002/35. 188
[10] WILMSHURST, E., Definition of aggression, General Assembly resolution 3314 (XXIX) 14 December 1974. [11] http://treaties.un.org. [12] http://www.un.org
189
MODUL SDM JAKO NÁSTROJ PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ V PROCESU ZÁSOBOVÁNÍ MODUL SDM AS A DECISION SUPPORT TOOL IN THE PROCESS OF SUPPLY Petra Kvapilová Abstrakt Článek je zaměřen na možnosti využití Supply Distribution Model (SDM) informačního systému NATO (North Atlantic Treaty Organisation) LOGFAS (Logistics Functional Area Services) pro modelování a simulaci v oblasti zásobování. Tento modul lze chápat pouze jako nástroj pro podporu rozhodování nikoli jako nástroj pro tvorbu rozhodování. Modul umožňuje tvorbu zásobovacích scénářů pro nespočet variant a situací zásobování s využitím různých druhů přepravy (např. silniční, námořní, potrubní). Klíčová slova: LOGFAS, SDM, zásobování, zásobovací řetěz, informační systém, distribuce Abstract This paper describes the using Supply Distribution Model (SDM) - module of a North Atlantic Treaty Organisation (NATO) Logistics Functional Area Services (LOGFAS) Infomation system for modeling and simulation in the process of supply. This module is a decision support tool, but not decision making tool. This module is able to cerate supply scenarios for countless options and situations of the supply process with using different means of transport. Key words: LOGFAS, SDM, supply, supply chain, information system, distribution
ÚVOD Cílem nástrojů pro podporu rozhodování je předvídat možné důsledky dříve, než je varianta řešení aplikována ve skutečnosti. Takové projekce slouží manažerům a analytikům k vyhodnocení možných důsledků rozhodnutí a porovnání alternativ dříve, než dojde k uvolnění cenných zdrojů. Nejčastěji jsou využívány softwarové aplikace, které umožní modelování a testování s následným porovnáním výstupů několika variant řešení.
1 NÁSTROJE PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ 1.1
Využití simulací v podpoře rozhodování
Využití simulace dynamického chování určitého procesu a jeho reakce na provedené změny přináší mnohé výhody, např. simulační čas může běžet rychleji než reálný, takže je možné vyhodnotit velké množství alternativ. Náklady na simulační změny v procesu jsou zlomkem nákladů na případný pilotní projekt. [1] 190
Na obr. 1 je znázorněn typický průběh simulačního projektu. Nejprve je nutné: 1. stanovit oblast řešeného problému, záměr; 2. určit rozsah a hloubku analýzy; 3. vytvořit model; 4. ověřit model; 5. vyhodnotit varianty; 6. provést implementaci.
Obrázek 1 - Jak může simulace pomoci při rozhodování Zdroj: Vlastní zdroj
Použití výpočetní techniky a vývoj programových prostředků pro simulaci systémů diskrétních událostí v posledních dvaceti letech umožnili efektivní využití simulačních metod v této oblasti. Simulace se tak stává flexibilním nástrojem pro podporu manažerského rozhodování a pro nalezení nejlepšího řešení problému. Vizuální a animační možnosti simulačních programů jsou aplikovatelné i v komunikaci a vzdělávání v rámci organizací. [1]
1.2
Zapojení nástrojů pro podporu rozhodování v oblasti zásobování
Software, který má být využitelný v oblasti logistické podpory, musí poskytovat potřebné nástroje. Především nástroje pro podporu rozhodování, přehled o logistických požadavcích, zdrojích k uspokojení požadavků a schopnostech zásobovacích jednotek. Pro podporu rozhodování v oblasti zásobování musí být k dispozici potřebná data pro výpočty a kalkulace. Nástroje, vazby a komunikační síť, která propojí informační systémy jednotek vyžadujících doplnění zásob a jednotek zajišťujících logistickou podporu napomohou k udržení logistické připravenosti. Propojení procesu plánování zásobovaní s informačním systémem musí poskytnout přehled o zdrojích využitelných k zásobování, stanovení úrovně zásob a určení druhu dopravy. Simulační nástroje umožní optimalizovat skladování zásob a stanovit priority v toku materiálu v zásobovacím řetězci. [2] Joint Concept for Logisics uvádí, že v současnosti je nástrojů využitelných pro modelování a simulaci procesu plánování logistické podpory (zásobování) nedostatek. Tento dokument poukazuje na nutnost rozvoje těchto nástrojů.
191
Supply Distribution Model Supply Distribution Model představuje plně integrovanou součást informačního systému logistiky NATO LOGFAS, na obrázku 2 jsou znázorněny jednotlivé subsystémy tohoto informačního systému.
Obrázek 2 - Subsystémy logistického informačního systému LOGFAS Zdroj: Vlastní zdroj
Supply Distribution Model je určen k podpoře rozhodování v oblasti zásobování. Umožňuje testovat a modelovat situace pro doplňování zásob v rámci vytvořených scénářů, identifikovat úzká místa a jiné problémy zásobovacího řetězce a poté provést analýzu výstupů. Scénáře, které jsou vytvořeny pro modelování zásobovacího řetězce, vychází z definovaných parametrů a faktorů, které ovlivňuji kalkulaci zásob.
2 SIMULACE, MODELOVÁ SCÉNÁŘŮ V SDM
2.1
A
TESTOVÁNÍ
ZÁSOBOVACÍCH
Nastavení vstupních parametrů
Pro samotnou práci v SDM je nutné nastavit tří základní vstupní parametry Assets Holding (využitelnost dopravních prostředků), Reorder Level (objednací úroveň) a Events (události), které umožní modelování samotného procesu zásobování. Assets Holding definují počty dopravních prostředků a jejich % využití v procesu zásobování. Supply Distribution Model využívá pro doplňování zásob strategii tahu. Doplnění zásob je požadováno v okamžiku, kdy je dosaženo Reorder Level. Na obr. 3 jsou v tabulce znázorněny položky zásob a jejich maximální úroveň (sloupec Required), hladina při které je vyhotoven požadavek na doplnění zásob (sloupec Reorder) a to v tokovém množství, aby bylo dosaženo opět požadované úrovně (maximální) a procentuální hodnota objednací úrovně z maximální úrovně (sloupec Reorder %).
192
Obrázek 3 - Nastavení Reorder Level Zdroj: Vlastní zdroj
Definované Events představují situace, které ovlivní spotřebu zásob v daném čase v průběhu scénáře. Je určen den a hodina, od které daná změna nastane. Jedná se např. o [3]: změnu klimatu; změnu typu operace, např. operace na udržení míru; rotaci jednotek; změnu prostředku zásobování, např. využití potrubní dopravy.
2.2
Výstupy z SDM
Podkladem pro analýzu výstupů jsou grafy nebo zprávy. Grafická podoba může být zobrazena pro jednotlivé položky zásob, kde je znázorněn průběh spotřeby a realizované doplnění zásoby. Průběh spotřeby v čase je zobrazen na obr. 4, kde zelená barva znázorňuje úroveň zásoby požadované, modrá barva držené, a červená barva hladinu objednací úrovně.
Obrázek 4 - Průběh spotřeby Zdroj: Vlastní zdroj
Grafické zobrazení využitelnosti přepravních prostředků je patrné na obr. 5, kde modrá křivka znázorňuje počty využívaných přepravní prostředky a červená barva značí prostředky, které má jednotka k dispozici.
193
Obrázek 5 - Využití přepravního prostředku Zdroj: Vlastní zdroj
Supply Distribution Model poskytuje údaje, které lze zobrazit ve dvou typech zpráv [3]: zpráva o nedostatku zásob; zpráva o využitelnosti přepravních prostředků. Zpráva o nedostatku zásob (obr. 6) uvádí procentuální vyjádření doby, kdy jednota měla stav určité položky zásob pod objednací úroveň a také na nulové úrovni, např. komodita PO62AB u AF Helo Sqn klesla pod objednací úroveň 1,7 % času trvání zásobování a v průběhu tohoto času se nedostala na nulovou úroveň.
Obrázek 6 - Zpráva o nedostatku zásob Zdroj: Vlastní zdroj
Zpráva o využitelnosti přepravních prostředků (obr. 7) poskytuje informace o využití přepravních prostředků (procentuální využití a procentuální využitelnost plné kapacity přepravních prostředku), např. Truck Fuel 20 m3 je využíván 36 % času trvání procesu zásobování, avšak v tomto průběhu nebyla plně využívána jeho kapacita.
Obrázek 7 - Zpráva o využitelnosti přepravních prostředků Zdroj: Vlastní zdroj
194
2.3
Simulace, modelová a testování zásobovacího scénáře
Po nastavení tří základních parametrů (Assets Holding (využitelnost dopravních prostředků), Reorder Level (objednací úroveň) a Events (události)) je možné spustit simulaci a otestovat zvolenou variantu řešení. Příklady řešení problémů v zásobování pomocí simulace v modulu SDM: 1. graf na obr. 8 znázorňuje situaci při nedostatečném počtu dodávek, kdy je stav zásob po většinu času na nulové úrovni. Řešením problémů je navýšení počtu dodávek a zkrácení dodacího cyklu. Uvedené řešení zobrazuje obr. 9.
Obrázek 8 - Zobrazení spotřeby (nedostatečný počet dodávek) Zdroj: Vlastní zdroj
Obrázek 9 - Zobrazení spotřeby (navýšený počet dodávek) Zdroj: Vlastní zdroj
2.
situace zobrazena na obr. 10 znázorňuje velký počet nutných dodávek realizovaných silniční dopravou k uspokojení poptávky. Řešení umožňující redukci počtu dodávek zobrazuje obr. 11. Jedná se o kombinaci dvou druhu dopravy, kdy silniční doprava je využita společně s dopravou potrubní (produktovodem).
Obrázek 10 - Zobrazení spotřeby (velký počet nutných dodávek) Zdroj: Vlastní zdroj
195
Obrázek 11 - Zobrazení spotřeby (redukce nutných dodávek kombinací více druhů dopravy) Zdroj: Vlastní zdroj
ZÁVĚR Supply Distribution Model logistického informačního systému NATO LOGFAS je jedním z mála nástrojů v současné době využitelných ve vojenské logistice k podpoře rozhodování v oblasti zásobování. Tento modul umožňuje modelování a testování scénářů zásobování v rámci zkoumané situace, porovnání a vyhodnocení výhod a nedostatků možných variant řešení.
Literatura [1] Joint concept for logistics. Department of defence. August 2010. [2] DANĚK, J., Využití simulačních metod pro podporu manažerského rozhodování [online]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.humusoft.cz/archived/pub/witness/syst9903/sim_rp.htm. [3] Logistic functional area services: Supply distribution model (SDM), version 6.0. Document Version 1.1. April 2010.
196
KYBERNETICKÁ VÁLKA V KONFLIKTNÍCH OBLASTECH CYBERWAR IN CONFLICT AREAS Jan Ondřejka Abstrakt Zpracovaný příspěvek se zabývá využitím informačních technologií a kybernetického prostoru k vedení konfliktu mezi státy, které jsou znepřáteleny nebo jsou si vzájemně rivaly. Studie postihuje jednotky provádějící tyto akce a základní principy vedení kybernetických útoků v Izraeli, Číně, Indii, Pákistánu a Rusku. Následně jsou na konkrétních příkladech popisovány již provedené útoky a jejich následky. Klíčová slova: informační technologie, kybernetická válka, kybernetický prostor, kritická infrastruktura Abstract Processed paper deals with the use of information technology and cyberspace lead to conflict between states that are hostile to each other or are rivals. The study affects units carrying out these actions and the basic principles for cyber attacks in Israel, China, India, Pakistan and Russia. Following are specific examples described already carried out the attacks and their consequences. Key words: information technology, cyber warfare, cyberspace, critical infrastructure
1 KYBERNETICKÁ VÁLKA V KONFLIKTNÍCH OBLASTECH Oblast informačních technologií (IT) je stále jedním z nejrychleji se rozvíjejících průmyslových odvětví na světě. Je zde naplňováno Mooreovo pravidlo (Moore´s law) o tom, že každá technologie je díky neustálým technickým zlepšením po 18 měsících zastaralá a je nutné ji vyměnit. Současná IT je charakterizována neustálými změnami - větší paměť, větší disky, virtualizace datových skladišť (cloud), decentralizace procesorů, disků a jejich virtualizace. V současnosti dosáhl microchip velikosti 22mm a není jej kam zmenšovat, proto se hledají nové revoluční změny. Tímto trendem by mohlo být dosažení rychlosti světla při přenosu informací (laboratorně již dosaženo) či další výrazný přesun ke „cloudu“. Stejně rychle jako jde kupředu vývoj technologií a jejich pozitivního využití pro zlepšení a ulehčení života lidí, objevuje se také druhá negativní strana, kterou je nadměrná závislost jednotlivých osob, firem, společností a států na nových technologiích bez souběžné rovnoměrné tendence tyto technologie dokázat plně zabezpečit před zneužitím. V roce 2010 na Světovém ekonomickém fóru, generální ředitel firmy McAfee patřící ke světové špičce v oblasti bezpečnostního software Dave Walt, sdělil ostatním, že v současnosti existuje 20 zemí, z nichž Čína, USA, Rusko, Izrael, Francie patří mezi prvních pět, soutěžící ve zbrojení v kyberprostoru a že se tyto země nejen připravují na možné internetové nepřátelské akce jiných zemí, ale současně vytvářejí útočné programy. Dále řekl, 197
že tradiční obranný postoj jednotlivých vlád k oblasti infrastruktury napojené na IT se posunul v posledních letech k více ofenzivnímu postoji zaměřenému na špionáž a úmyslné narušení kritických sítí ve státní správě i soukromém sektoru. Takové útoky by mohly narušit nejen velení a řízení moderních zbraňových systémů, jako jsou balistické střely, ale také civilní kritické systémy, včetně bankovnictví, elektrické sítě, telekomunikace, doprava, atd. Útočné softwary, které jsou dnes připraveny, jako zbraňové arsenály mohou mít ve svém důsledku podobné účinky jako dnes již „tradiční“ biologické nebo jaderné zbraně – mohou způsobit smrt velkého množství lidí (Cyber, 2010). První studentské viry a různé útoky hackerských skupin ve formě spíše prestižního soupeření mezi univerzitními specialisty se postupně stalo jednou z ničivých možností podobné válečnému konfliktu – dnes již oficiálně nazývanému kybernetická válka. Kybernetická válka je dnes definována jako politicky motivované hackování s cílem způsobit špionáž nebo sabotáž. Kybernetická válka je vnímána analogicky ke konvenční válce a má různé způsoby, kterými může být v praxi realizována. V současnosti jsou rozlišovány tyto 2 hlavní skupiny zneužití kybernetického prostoru: 1. špionáž; 2. sabotáž. Z pohledu první skupiny je kybernetická válka akt získání tajemství od jednotlivců, konkurence, protivníků, cizích vlád pro vojenské, politické či ekonomické výhody používáním nezákonných metod za pomoci využití internetu, počítačových sítí, softwaru nebo počítače. Druhá skupina je charakterizována aktivitami, které využívají počítače a satelity pro koordinaci narušení zařízení kritické infrastruktury, což představuje veškeré energie (včetně možnosti vypnutí elektrické sítě – black out), vodu, paliva, komunikace, dopravní infrastrukturu atd. Úplná obrana před komplexním kybernetickým útokem je možná pouze v podobě úplného vypnutí elektrických sítí a přechodu na manuální ovládání a řízení, což v dnešní době díky vysoké míře elektronizace, již není možné. to znamená, že 100 % obrana před kybernetickým útokem je nemožná. Co lze ovlivnit je míra přijatých protiopatření, která mají možnost snížit míru rizika napadení a případně útok odrazit. V některých zemích (USA, GBR, Francie, Izrael) vlády vytváří a platí skupiny tzv. black/red hat, kteří mají za úkol hledat slabá místa v sítích a systémech státní správy. Pokud se black/red hats podaří do systému, proniknout jsou finančně odměněni. Souběžně s tím pracují analytici a programátoři na neustálém vylepšování softwarového i hardwarového zabezpečení. Dalším protiopatřením je pak připravení krizových scénářů pro kybernetické útoky proti cílům kritické infrastruktury a nácviky jejich realizace.
1.1
Kybernetická válka z pohledu Izraele
Problematika kybernetické války patří v izraelské armádě k jednomu z nejutajovanějších a současně nejprestižnějších odvětví. Izrael využívá nejmodernější IT technologie především k útočným operacím. Izraelské vojenské kybernetické zpravodajství se zaměřuje především na automatizované systémy kritické civilní infrastruktury (útoky proti systémům SCADA) a také proti specializovaným vojensko-výzkumným projektům např. Bušéhr (Írán). Izrael v IT 198
oblasti spolupracuje s USA, ale současně si vytváří vlastní projekty, jejichž cílem eliminace případných bezpečnostních hrozeb proti Izraeli a současně udržení si technologického náskoku proti protivníkům i zbytku světa. V Izraeli oficiálně existuje tzv. jednotka 8200(IDF, 2008), což je elitní vojenská jednotka izraelského zpravodajství, zodpovědná za shromažďování informací pomocí sítí SIGINT a dekódování šifer. Jednotka 8200 vznikla původně v roce 1952 jako 2 zpravodajské oddělení pracující se zastaralou americkou technikou, v současnosti je jednou z nejlépe technologicky vybavených jednotek na světě. Velitelem jednotky je osoba v hodnosti brigádního generála (pravděpodobně žena). Útvaru 8200 poskytuje podporu jednotka HATZAV, která monitoruje a sbírá vojenské zpravodajské informace z otevřených zdrojů (OSINT) - rádio, televize, noviny a internet. Pod jednotku 8200 spadá hlavní základna SIGINT „Urim“, která je nejvýznamnějším zařízením získávání informací typu SIGINT provozovaným izraelskou armádou. Mezi známé úspěšné operace jednotky patří operace „Ovocný sad“ (Orchard) a použití viru STUXNET proti íránským jaderným zařízením. Operace Ovocný sad proběhla 6. 9. 2007 a jednalo se o útok izraelských letadel proti pravděpodobnému utajenému jadernému reaktoru stavěnému Sýrií. Izraeli se podařilo využít nově vytvořený program, který jim umožnil nepozorovaný průlet letadel nad Sýrií. Americké vojenské zdroje spekulují o tom, že Izraelci použili k nepozorovanému průletu nad Sýrií technologii podobnou americkému systému SUTER, který umožňuje předávat nepřátelskému radaru údaje o neexistujících objektech a dokonce přímo ovlivňovat jeho senzory. Použití červu STUXNET proti íránskému jadernému programu bylo pravděpodobně další ukázkou schopností izraelské jednotky 8200. Stuxnet je počítačový červ objevený v červnu 2010 běloruskou firmou VirusBlokAda. Je zajímavý tím, že to je první známý červ, který se soustředí na kontrolu průmyslových systémů. Byl naprogramován, aby útočil na systémy SCADA. Umí přeprogramovat programovatelné logické automaty a své změny skrýt. Cílem útoku byla pravděpodobně jaderná elektrárna Búšehr, přesněji závod na obohacování uranu v Natanzu, obojí v Íránu. Útoku na Írán odpovídá i to, že ze 45 000 (jak uvedl Microsoft v srpnu 2010) napadených počítačů leží 60 % v Íránu, 18 % v Indonésii a 8 % v Indii (podle firmy Symantec). Snížení počtu funkčních centrifug v Natanzu na počátku roku 2009 by mohl být projev Stuxnetu.
1.2
Kybernetická válka z pohledu Číny
V současnosti netvrdší kybernetický souboj je veden mezi Čínou a USA. Čína, která se snaží za každou cenu naplnit svůj dlouhodobý strategický cíl, tj. získat vojenskou technologickou převahu nad USA, zahájila rozsáhlý program přípravy a vzdělávání svých programátorů a hackerů. V roce 2010 došlo zatím k nejrozsáhlejšímu odhalení čínských útočných IT aktivit proti USA. V lednu 2010 Google oficiálně ohlásil vysoce sofistikovaný a cílený útok na svoji firemní infrastrukturu. Útok pocházel z Číny. Podle vyšetřovatelů byl kybernetický útok proti Googlu zaměřen získání firemních hesel, které měly umožnit proniknutí k milionům různých webových služeb, včetně e-mailu a podnikovým aplikacím, jež provozuje firma Google. 199
V Číně se útok zvláště zaměřil na Gmail účty čínských aktivistů za lidská práva. Kromě Google bylo napadeno dalších 34 amerických společností včetně Yahoo, Symantec, Adobe, Northrop Grumman a Dow Chemical. Čínský kybernetický útok byl z velké části zaměřen na strategická odvětví, v nichž Čína zaostává. Konkrétně útoky mířily na informace o zbraňových systémech a firmách, které je vyrábějí. Čínský kybernetickými útoky prokázal to, před čím již několikrát vedoucí představitelé americké vlády varovali, a to, že kybernetické útoky představují vážné bezpečnostní hrozby pro americký průmysl (Cyber, 2010).
1.3
Kybernetická válka Indie vs. Pákistán
Kybernetická válka mezi Pákistánem a Indií je označována za druhý největší souboj v kybernetickém světě po americko-čínské kybernetické válce. Na obou stranách fungují neoficiální hackerské skupiny, které jsou velmi pravděpodobně součástí vojenských zpravodajských jednotek, a to buď přímo, nebo nepřímo řízených a vedených. Na straně Indie se jedná o Indian Cyber Army a na straně Pákistánu se setkáváme s Pakistani Cyber Army (IFTIKHAR, 2010). Začátek války mezi těmito tradičními rivaly je datován do května roku 1998, kdy Indie ohlásila první test své atomové bomby. Jako odpověď zaútočili pákistánští hackeři na internetové stránky Bhabha Atomic Research Center, kam umístili protiindická a protiatomová hesla. Od roku 1998 do roku 2002 probíhaly souboje tak, že se protivníci snažili navzájem napadnout internetové stránky státních institucí. Při těchto útocích došlo většinou ke zničení úvodní stránky a na jejich místo byl umístěn vlastní komentář, případně posměšky, výzvy nebo vyjádření. Vrcholným obdobím těchto internetových potyček, které probíhaly na pozadí války v Kašmíru (1999) a velkého bezpečnostního napětí provázeného vzájemným zastrašováním jadernými zbraněmi (2000-2002). V roce 2003 dostala kybernetická válka mezi Indií a Pákistánem nový rozměr v podobě útoků „červů“ Yaha-Q útočících na e-mailové schránky, firewall počítačů a obranné antivirové programy. V květnu 2010 jako odpověď na opakované hackerské útoky ze strany Indie zaútočili pákistánští hackeři pomocí programů PakHaxors, TeaMp0isoN, UrduHack & ZCompany Hacking Crew, na internetové stránky indické kriminální služby, místní vlády ve státu Kerala, indickou poštu, indickou pobočku HP, indickou akademii věd a ředitelství lodní dopravy. 26. listopadu 2010 skupina nazývaná Indická kybernetická armáda hackovala internetové stránky Pákistánské armády a další pákistánská ministerstva, včetně ministerstva zahraničních věcí, ministerstva školství, ministerstva financí, Pákistánského počítačového úřadu, Rady islámské ideologie atd. Tento útok byl označen jako pomsta za Bombajské teroristické útoky, z nichž byl obviněn Pákistán. 4. prosince 2010 skupina nazvaná Pákistánská kybernetická armáda zaútočila na internetové stránky nejvyššího vyšetřovacího úřadu a současně proti centrále indické zpravodajské služby. Kybernetická válka mezi Indií a Pákistánem je každodenní realitou a probíhá na úrovni zpravodajských služeb.
200
1.4
Kybernetická válka z pohledu Ruska
Rusko patří v oblasti IT ke světové špičce. Tradiční ruská specializace na matematiku a zvláště oblast matematických algoritmů a jejich využití umožňuje ruským expertům udržovat krok se světovou špičkou v IT. Dnešní ruští IT experti pracují pro takové firmy jako Google – Sergej Brin (vytvořil vyhledávací algoritmy pro Google), Andrej Andrejev – vytvořil Badoo, což je jeden z největších světových seznamovacích portálů a cca 10 největší sociální síť na světě, Eugen Roshal – vytořil formáty RAR, WinRAR, FAR atd. V oblasti tvorby aktivních opatření opět patří Rusové mezi nejlepší. Americká FBI zařadila mezi nejhledanější zločince ruské, ukrajinské a běloruské hackery jako například Dimitrij Burak, Jastremskij, Storčak, známí jsou také Suvorov (přezdívka) a Pavlovič. Rusko oficiálně odmítá veškerá obvinění z jakýchkoli útočných aktivit v oblasti kybernetického prostoru či se snahou vytvářet jakékoli speciální programy s cílem poškodit protivníka. Proti těmto oficiálním výrokům však existují informace získané především od bývalých příslušníků zpravodajských služeb, jako například S. Treťjakov, jež prokazují, že Rusko velmi aktivně pracuje v oblasti bezpečnosti IT. Kybernetická válka v pojetí Ruska dnes představuje útoky DoS – systéme přetížení dotazů na konkrétní stránku a tím odmítnutí služby připojení této stránky (denial of service), útoky hackerů, šíření dezinformací prostřednictvím internetu, účast státem podporovaných týmů v diskusích politických blogů, sledování internetu pomocí technologie SORM a pronásledování opozičních aktivistů (Moore, 2009). Některé z těchto aktivit jsou koordinovány ruským SIGINTem, který je v současnosti součástí FSB (původně součástí 16. odboru KGB). Některé útoky jsou v přímé režii ruského ministerstva vnitra. Experti souhlasí s tím, že ruské stránky encyklopedie wikipedia jsou pravděpodobně ovlivňovány a usměrňovány ruskými bezpečnostními složkami. Nejznámější útoky, které jsou připisovány ruským zpravodajským službám, jsou kybernetické útoky na Estonsko 2007 a kybernetické útoky proti Gruzii v době války o Jižní Osetii v roce 2008. Estonsko 2007 27. dubna 2007 tedy den poté, co byla přesunuta bronzová socha vojáka z hlavního náměstí v Talinu symbolizující vítězství Rudé armády ve 2. Světové válce, došlo ke kybernetickému útoku, který zasáhl většinu estonských internetových stránek, včetně portálu parlamentu, ministerstev, bank, novin, televizí a mnoha privátních i státních estonských firem. Většina útoků byla provedena systémem přetížení dotazů na konkrétní stránku a tím odmítnutí služby připojení této stránky (denial of service) z velkého množství počítačů. Dodnes nebyl nalezen přesvědčivý důkaz o tom, že se jednalo o ruský útok. Gruzie 2008 5. srpna 2008 tři dny před vypuknutím války o Jižní Osetii mezi Ruskem a Gruzií, došlo ke koordinovanému útoku na proruské jihoosetinské internetové portály. Následně během 201
války došlo k útoku na internetové stránky gruzínského parlamentu a ministerstva zahraničních věcí, kde došlo k přidání fotografií přirovnávající gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho k Adolfu Hitlerovi. Souběžně bylo systémem přetížení dotazů na konkrétní stránku a tím odmítnutí služby připojení této stránky (denial of service) vyřazeno z činnosti velké množství gruzínských a ázerbájdžánských internetových portálů. Neexistují přímé konkrétní údaje, které by ukázaly na původce útoku. K útoku se později přihlásila svým prohlášením kriminální skupina „Ruská obchodní síť“ pocházející z Petrohradu. Kybernetická válka je v současnosti každodenní realitou. Připomeňme nedávné útoky skupiny Anonymus na český parlament, poté co byly schváleny požadavky OSA na likvidaci serverů soustřeďujících nelegálních kopie filmů, programů a počítačových her. Jedinou možností jak se kybernetickým útokům bránit je být na útoky připraven, pravidelně všechna data zálohovat a kontrolovat. Důležitou cestou je mezinárodní spolupráce speciálních týmů. I přesto si ale musí každá země vytvořit svůj vlastní systém ochrany dat a krizových plánů pro případ kybernetického útoku proti kritické infrastruktuře. Právě kritická infrastruktura se stává klíčovým bodem pro možnost kybernetických útoků a její ochrana si zasluhuje nejvyšší míru pozornosti, protože proti hackerskému útoku většinou není možné využít klasické obrané prostředky. Přestože se nejedná o klasický vojenský útok, hackerský útok může v případě cíleného nasměrování na jaderné elektrárny, přehrady nebo přenosové sítě způsobit ohromné materiální a finanční škody a především přímo ohrozit životy lidí v naší zemi. Z tohoto důvodu by se měl boj proti případnému kybernetickému protivníkovi stát jednou z domén a dovedností AČR.
Literatura [1] ALBERTS, D. S., PAPP, D. S., The Information Age:An Anthology on Its Impact and Consequences. [online]. CCRP Publication Series. 1997. [cit. 9. 12. 2011]. Dostupné z: http://www.dodccrp.org/files/Alberts_Anthology_I.pdf. [2] America's Cyber War Against Pakistan? rozhodování [on-line]. © 2011, [cit. 2011-0930]. Dostupné na http://southasiainvestor.blogspot.com/2011/10/americas-cyber-waragainst-pakistan.html. [3] Cyber Wars Across China, India and Pakistan. rozhodování [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.riazhaq.com/2010/04/cyber-threats-acrosschina-india-and.html. [4] Cyberwar in Russia. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberwarfare_in_Russia. [5] Enter Unit 8200: Israel arms for cyberwar. rozhodování [on-line]. © 2011, [cit. 201109-30]. Dostupné na http://www.upi.com/Top_News/Special/2011/05/11/Enter-Unit8200-Israel-arms-for-cyberwar/UPI-93881305142086. [6] IDF. UNIT 8200 rozhodování [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://dover.idf.il/IDF/English/News/today/2008n/09/0101.htm. [7] IFTIKHAR, A., Pakistan-India cyber war begins. rozhodování [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.nation.com.pk/pakistan-news-newspaper-dailyenglish-online/Politics/05-Dec-2010/PakistanIndia-cyber-war-begins.
202
[8]
[9]
[10] [11]
[12]
[13]
KERBS, G., The Unit. rozhodování [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.forbes.com/2007/02/07/israel-military-unit-ventures-bizcx_gk_0208israel.html. MOORE, M., Cyber warfare 'now a reality' with United States and Russia armed [online]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.telegraph.co.uk/technology/news/6592750/Cyber-warfare-now-areality-with-United-States-and-Russia-armed.html. O´BRIEN, K., A Silent Attack, but Not a Subtle One [on-line]. © 2011, [cit. 2011-0930]. Dostupné na http://www.nytimes.com/2010/09/27/technology/27virus.html?r=1. Pakistan's Defense Industry Going High Tech. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.riazhaq.com/2009/03/pakistans-growing-defenseindustry.html. RYBA, A., Čeká nás v roce 2012 první kybernetická válka? [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.ictmanazer.cz/2012/01/ceka-nas-v-roce-2012prvni-kyberneticka-valka/?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=cekanas-v-roce-2012-prvni-kyberneticka-valka. The hunt for Russia's web crims. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné na http://www.theage.com.au/news/security/the-hunt-for-russias-webcrims/2007/12/12/1197135470386.html?page=3.
203
MODELOVÁ PODPORA TAKTICKÝCH ROZHODNUTÍ A MODEL APPROACH TO TACTICAL DECISIONS Ivana Mokrá Abstrakt Článek pojednává o historii vývoje taktického rozhodování a systémů pro jeho podporu, včetně rozvoje moderních trendů v této oblasti. Modelový přístup v rozhodovacích aktivitách ve vojenství může rozhodující měrou přispět ke zdokonalení schopností velitele reagovat na vzniklé situace a změnu podmínek v reálném čase. Ve své fundamentální podstatě se jedná o rozpracování matematického modelu obecných scénářů a řešení soustav operačnětaktických úloh zasahující zejména problematiku vícekriteriálního rozhodování a geografickotaktických analýz směřující k nalezení nejvýhodnější varianty chování vlastních jednotek. Klíčová slova: systém na podporu rozhodování, velení a řízení, C4I Abstract The article deals with the history of the tactical decision-making development and tactical decision support systems, including the development of modern trends in this area. Model approach to the decision-making activities in the military may decisively contribute to the improvement of the commander’s skills to effectively react in difficult situations in real time. In its fundamental essence it is an elaboration of the mathematical model of the general scenarios and solution of operational-tactical tasks, involving the issue of multi-criteria decision making and the geo-tactical analyss aimed at finding the most advantageous options of friendly forces behavior in combat operations. Key words: decision-support system, command and control, C4I
ÚVOD Rozhodování přestavuje jednu z nejvýznamnějších aktivit, které v každodenním životě manažer či člověk obecně realizuje. Rozhodování je možné chápat jako jádro řízení a mnohdy je také jako synonymum řízení chápáno. [1] Při významnosti rozhodování je nezbytné si uvědomit, že podstatou rozhodovacího proces je vždy volba alespoň mezi dvěma možnostmi, dvěma variantami rozhodování, přičemž kvalita rozhodování ovlivňuje fungování kterékoli organizace. Při manažerském rozhodování se prolínají vědecké přístupy s uměním rozhodovat, tj. s menším či větším podílem intuice. [1] Nikterak tomu není ani v případě Armády České republiky a rozhodování ve vojenské praxi . Rozhodování ve vojenství je ve větší míře obdobné jako rozhodovací proces manažerů. Také při rozhodování velitelů představuje jádro rozhodování výběr nejoptimálnější (nejlepší možné) varianty, jakožto výsledek daného rozhodovacího procesu. Při rozhodování ve vojenské praxi však do popředí vystupují, více než je tomu ve sféře civilní, faktory jako je čas (rychlost rozhodování), problematika dostupných materiálních 204
zdrojů, neznámé prostředí (terén, protivník, obyvatelstvo) a zejména pak faktor možných ztrát na životě či technice. Nutné je přihlédnout také k podmínkám rozhodování jako je operabilita a kvalita. V bojových podmínkách je velitel však někdy nucen rozhodovat jednoznačně bez odkladu a ihned. Výsledkem rozhodování je vydání rozhodnutí v rámci bojového rozkazu velitele nebo přímo povel nebo palebný úkol, který je jednoznačně závazný pro všechny jeho podřízené, čímž je rozhodování ve vojenské praxi zdůrazněno. [6] Při rozhodování je velitel často nucen rozhodovat se rychle a na základě svých dosavadních zkušeností při výše zmíněných podmínkách. V tomto aspektu hovoříme o rozhodování tzv. empiricko-intuitivním. Za těchto předpokladů se zdá být logické odlehčit veliteli rozhodovací proces podpůrnou modelací. Modelový přístup v rozhodovacím procesu tak může zejména ve vojenské praxi přispět nemalou měrou ke zdokonalení schopností velitele reagovat na vzniklé situace a změnu podmínek ve velmi krátkém čase a k celkovému zkvalitnění rozhodovacího procesu.
1 HISTORIE VÝVOJE PROBLEMATIKY Vojenství je jednou z těch širokých a významných oblastí společenské teorie a praxe, ve kterých se prostředky modelování a simulace v dnešním slova smyslu používají již dlouhá staletí. V celé své historii plnily důležité poznávací a vojensko-praktické funkce. Jejich vznik a především rozvoj tak tvoří neoddělitelnou součást dějin vývoje vojenství a všech jeho základních komponentů (vojenské umění, vojenská technika, výstavba armády, ale zejména příprava velitelů štábů a vojsk a rozvoj vojensko-teoretického myšlení). Již po dlouhou dobu má modelování a simulace ve vojenství charakter uplatňovaný především v rozhodování velitelů při prognózování, predikci a plánování bojové činnosti, při rozhodnutí ve vedení boje, operace nebo války. [4] Historické prameny uvádí jako nejstarší bojovou hru coby model bojové činnosti šachy. Jejich vznik je datován před více než 3000 lety v Asii (pravděpodobně v Indii). Jedná se o hru, která se v kruhu mnoha vojevůdců těšila četné oblíbenosti a která i dnes patří k populárním. Chápeme-li šachy (první válečnou hru) jako model bojové činnosti, je důležité vydefinovat si jednotlivé prvky tohoto modelu. Ve vztahu k dnešním modelům/simulacím bojové činnosti realizované na počítači lze spatřit značnou analogii. Např. tedy šachovnice, která představuje digitální čtvercovou mapu počítačového modelu - reprezentuje bojiště, na kterém se odehrává bojová činnost/zápas vedou proti sobě stojících stran (protivníků). Šachové figurky a jejich rozmístění pak představují vojáky, popř. bojové prostředky s různými schopnostmi, uspořádané do bojových sestav dvou bojujících stran. [4, 5] Samotná pravidla šachové hry pak modelově vyjadřují principy, zásady a pravidla vedení bojové činnosti. Za povšimnutí stojí ještě jeden důležitý humánní aspekt šachů jako válečné hry. Jde o charakter cíle hry. Z pohledu modelování a simulace bojové činnosti je možné se s tímto cílem hry ztotožnit. Spočívá ve vyřazení (zamezení pohybu) protivníkova velitele, který je v modelu reprezentován figurkou krále. Není tedy nezbytně nutné vyřadit všechny figurky ze hry. Jejich postupné odstraňování tak slouží pouze k dosažení primárního cíle - zbavit protivníka organizovaného velení s co nejmenšími ztrátami, jak vlastními tak na straně protivníka. Zástup analogických modelů bojové činnosti rozšiřuje v přibližně ve stejném časovém období dáma, která se ale ve svém základu od humánních principů odklání.
205
Za první verbální myšlenkové modely bojové činnosti jsou všeobecně považovány soubory principů, zásad, pravidel a metodik pro přípravu, organizování a vedení boje vypracované v písemných dílech o vojenském umění starověkých autorů jako např. O umění válečném od čínského generála Sun-Tzu z období 6. až 5. století před n. l. [2] K prvním modelům bojové činnosti pak řadíme nákresy, schémata, výpočty, plány nebo makety stavitelů vojenských opevnění, lodí, výzbroje, bojových prostředků apod. [5] Rozvoj střelných zbraní vyžaduje potřebu matematického propočtu dráhy letu střely. Vzniká tak nový vědní obor balistika. Nedlouho po té vznikají první vojenské střelnice, které se stávají součástí modelu procesu střelby v reálných bojových podmínkách. V 16. století dochází k rozvoji geografie a kartografie, jejichž mapové podklady bojiště se za nedlouho poté stávají nedílnou součástí bojové činnosti a jejího modelování a simulace. [5] Období novověku je ve znamení rozvoje grafického modelování a simulace na topografických mapách a maketách terénu, kterému byl impulsem Napoleon Bonaparte. Následně jsou zaznamenány první pokusy o simulaci bojové činnosti a jejímu průběhu v reálném čase. K neméně důležitým aspektům tohoto období patří také rozvoj vojenské matematiky, která se snaží uplatňovat své výsledky ve vojenství. [4, 5] Ožívá tak zájem o matematické modelování bojové činnosti. Vznikají tak modely ozbrojeného zápasu, který je vyjádřen soustavou algebraických nebo obyčejných diferenciálních rovnic. Odborné publikace [4, 5] se pak dále shodují, že v období 2. světové války vzniká nový vědní obor – operační výzkum, který se zabývá teorií a metodologií modelování a simulace rozhodovacích procesů. Stále se zdokonalující vojenská technika klade velké a ekonomicky náročné požadavky na výcvik její obsluhy. Proto vznikají trenažéry a simulátory vojenské techniky, které umožňují efektivnější a levnější výcvik. Trenažéry a simulátory chápeme jako moderní modely reálných bojových prostředků. A nástup výpočetní techniky umožnil řešit analytické úlohy v reálném čase, které byly doposud popsané pouze teoreticky. Revoluci v modelování a simulaci přineslo až 20. století. S rozvojem počítačové techniky vznikají nové kategorie matematických modelů – statistických modelů. Ty dodnes představují jeden z hlavních směrů vývoje matematického modelování bojové činnosti. Postupně vznikají modely s centrálním řízením, tedy řešené na jednom počítači. V USA byl v roce 1979 přijat Program zdokonalování vojenských modelů, který přinesl nejeden pozitivní výsledek. Zvýšila se kapacita středisek pro modelování a simulaci a byl rozvinut teoretický výzkum modelování a simulace [5] K rozmachu a všeobecné oblíbenosti přispívají také trenažéry a simulátory s virtuální realitou, které se rozvíjí koncem 70. let. Ty se následně propojují do počítačových sítí, ve kterých je možné uskutečnit virtuální interaktivní simulaci v reálném čase. Jinak v současné době je možné do oblasti systémové podpory rozhodování (ne však do podpory modelové) a podpory výcviku zařadit např. i komplety vojáka 21. století (C4ISR/V21), které jsou ve vyspělých armádách již úspěšně zavedeny a AČR prozatím řešila jejich vývoj a má v úmyslu tyto komplety také zavést. Jinak v našich podmínkách se pak dále jedná zejména o Centrum simulačních a trenažérových technologií (dále jen „CSTT“) v Brně a Vyškově (CSTT je výcvikové a školící zařízení určené pro přípravu vojáků od úrovně jednotlivce až po brigádu. [5]) a potom systémy velení a řízení OTS PS/VS, systémy GIS pro podporu rozhodování (zejména v oblasti taktického zpravodajství) a v neposlední řadě například simulátor VBS2/VR Forces.
206
2 MODELOVÝ PŘÍSTUP Konstrukce modelů rozhodovacích procesů a jejich řešení bylo a je motivováno snahou omezit oblast intuitivního rozhodování a odstranit negativní důsledky subjektivního řešení problémů řízení. [3] Modelový přístup k rozhodovacím aktivitám by ve svém důsledku měl rozpracovat přístupy k rozhodovacím aktivitám velitele v bojových situacích za určitých taktických podmínek, které by měla výsledné řešení zohledňovat. Ve své fundamentální podstatě by se mělo jednat o rozpracování matematického modelu situací, ve kterých se jednotky v bojových situacích nacházejí a řešení postupů směřující k nalezení nejvýhodnější varianty jejich chování. Jinými slovy se jedná o nalezení způsobu jejich manévru a úderu na protivníka. Způsob řešení vychází v základu zejména z problematiky vícekriteriálního rozhodování, do něhož vstupuje mnoho taktických, geografických, technických, psychologických a jiných podmínek. Vzhledem ke komplexnosti reálného světa a v něm i realizovaných rozhodovacích aktivit, není v navrhovaném modelu (který by v určitém slova smyslu měl podmínky reálného světa aproximovat a zároveň nepřekročit rámec disertační práce) reálné zohlednit veškeré možné vlivy působící na velitele a jednotky v bojových podmínkách. Proto jsou uvažovány jen některé podmínky, s tím, že o další vlivy je případně možné kriteriální model v budoucnosti doplnit. V modelové podpoře se předpokládá přístup skrze matematické modelování situací (nikoli tedy skrze empiricko-intuitivní přístupy, dle kterých rozhodování velitelů probíhá v současnosti – velitel se rozhoduje na základně zkušenosti a zpravidla především intuice a na základně informací, které má v současné situaci k dispozici) a aplikace algoritmu hledání optimální varianty konfigurace modelu v daném čase a za daných podmínek jeho nastavení. Základem je matematický model, který ve většině případů tzv. diskretizuje prostor bojiště do soustavy n-rozměrných atributních matic a na němž jsou prováděny operace a výpočty směřující k nalezení optimálních konfigurací vyhovující vícekriteriálním podmínkám. Atributní matice pravidla representuje reálný model v celé své komplexnosti a obsahuje informaci o vegetaci, půdě a její specifikaci, vodstvu, výšce, sklonu svahů, výskytu vlastních jednotek, nepřítele a podobně. Teoretické i praktické zaměření problematiky směřuje co do výsledků především k rozboru kvantifikačních kritérií vstupujících do procesu modelování, vytvoření aproximovaného modelu pro podporu rozhodování velitelů jednotek na taktickém stupni, návrhu vhodného přístupu k rozhodovacím aktivitám velitelů jednotek na taktickém stupni a vytvoření modelu podpory rozhodovacího procesu velitelů a jeho integrace s empiricko-intuitivním přístupem.
ZÁVĚR Východiska modelové podpory rozhodování si prošly poměrně dlouhodobým vývojem již od starověku, kde jejich vyloženě praktickému nasazení bránila teoreticko-technologická základna poplatná dané době. V současnosti se tato situace postupně mění a dnešní technologie již umožňují realizovat mnoho pokročilých řešení, která byla v minulosti obtížně realizovatelná, nicméně tento přístup je stále ještě v začátcích. Modelový přístup nelze zaměňovat za pouhé nasazení systémů C4ISR/V21 nebo běžných simulátorů (VBS2, VR Forces, MODSAF apod.), které jsou již ve vyspělých armádách světa běžné a bezpochyby výrazným způsobem navyšují schopnosti bojových jednotek, nicméně tyto systémy prozatím 207
pouze distribuují, resp. sdílejí stavovou operační informaci a tím nenaplňují podstatu modelového přístupu. Tento přístup ve svém důsledku může v mnoha ohledech snížit informační přetížení bojujících jednotek, které ne vždy jsou schopny se s tímto faktorem racionálně vypořádat a díky pokročilým metodám analýzy, filtrace, generování virtuálních modelů bojiště, extrapolace a matematické optimalizace konfigurací bojiště, může tento přístup výrazně redukovat čas potřebný k přijetí zásadních taktických rozhodnutí. K plně bojové funkcionalitě modelů pokročilé podpory taktických rozhodovacích procesů povede pravděpodobně ještě dlouhá cesta, nicméně její finální realizace může posunout systémy ASVŘ na novou úroveň efektivity, v minulosti těžko představitelnou.
Literatura [1] FOTR, J., ŠVECOVÁ, L., Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. 2. vyd. Praha: Ekopres, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-86929-59-0. [2] GALATÍK, V., KRÁSNÝ, A., ZETOCHA, K., Vojenská strategie. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2008. ISBN 978-80-7278-475-2. [3] GROS, I., Matematické modely pro manažerské rozhodování. Praha: VŠCHT, 2009. ISBN 978-80-7080-709-5. [4] RYBÁR, M., a kol., Modelovanie a simulácia vo vojenstve. 1. vyd. Bratislava: Ministerstvo obrany Slovenskej republiky. ISBN 80-88842-34-4. [5] STODOLA, P., Modelování a simulace bojové činnosti. 1. Brno: Univerzita obrany, 2009. ISBN 978-80-7231-703-5. [6] ŠTOFKO, H., MAZÁNEK, F., Rozhodování v praxi velitele. In: Vojenské rozhledy. 2008, roč. 17. č. 3. s. 131-135. ISSN 1210-3292.
208
MARKETING COMMUNICATION TOOLS IN PUBLIC FINANCE Andrej Oravec Abstract The theme of these essay is dedicated on marketing communication tools and their importance in successful marketing in public finance. The aim of the essay was to analysis the 5 basic marketing communication tools and the importance of new methods and the on-line marketing. Key words: Public Finance, Marketing, Communication, Advertising, Sales Promotion, Direct Marketing, Public Relations, Personal Selling, On-line marketing
INTRODUCTION The communication process is sender-encoding-transmission device-decoding-receiver, which is part of any advertising or marketing program. Encoding the message is the second step in communication process, which takes a creative idea and transforms it into attention-getting advertisements designed for various media (television, radio, magazines, and others). Messages travel to audiences through various transmission devices. The third stage of the marketing communication process occurs when a channel or medium delivers the message. Decoding occurs when the message reaches one or more of the receiver's senses. Consumers both hear and see television ads. Others consumers handle (touch) and read (see) a coupon offer. One obstacle that prevents marketing messages from being efficient and effective is called barrier. Barrier is anything that distorts or disrupts a message. It can occur at any stage in the communication process. The most common form of noise affecting marketing communication is clutter. When planning your strategy for Integrated Marketing Communication,, you want to have dialogue with your customers by inviting interaction through the coordinated efforts of content, timing and delivery of your products or services. By ensuring direction, clarity, consistency, timing and appearance of your messages, conveyed to your targeted audience, these factors will help avoid any confusion about the benefits of your brand, through the connection of instant product recognition. When looking at your marketing mix, you're examining price, distribution, advertising and promotion, along with customer service. Integrated marketing communication is part of that marketing mix included in your marketing plan. IMC strategies defines your target audience, establishes objectives and budgets, analyzes any social, competitive, cultural or technological issues, and conducts research to evaluate the effectiveness of your promotional strategies. Marketing communication is a systematic relationship between a business and its market and economic integration. Economic integration is defined „creating best possible international economic structures eliminating barriers a achieving optimal operations of free trade.“ There are twelve different communication tools available to the marketer: personal selling, advertising, sales promotion, direct marketing, public relations, sponsorship, exhibitions, packaging, point-of-sale and merchandising, the Internet, word of mouth 208
and corporate identity. These communication tools constitute the marketing communication mix. For several years, the Internet and the Web has dramatically altered the traditional view of advertising and communication media. The Web provides an efficient channel for advertising, marketing, and even direct distribution of certain goods and information services. Each element of the communication mix should integrate with other tools of the communication mix so that a unified message is consistently reinforced. This new direction for marketing is called integrated marketing communication (IMC).
1 MARKETING TOOLS 1.1
Advertising
The paid, public, non-personal announcement of a persuasive message by an identified sponsor; the non-personal presentation or promotion by a firm of its products to its existing and potential customers. This tool can get your messages to large audiences efficiently through such avenues as radio, TV, Magazines, Newspapers (ROP), Internet, Billboards and other mobile technological communication devices. This method can efficiently reach a large number of consumers, although the costs may be somewhat expensive. Advertising managers direct a firm’s or group’s advertising and promotional campaign. They can be found in advertising agencies that put together advertising campaigns for clients, in media firms that sell advertising space or time, and in companies that advertise heavily. They work with sales staff and others to generate ideas for the campaign, oversee a creative staff that develops the advertising, and work with the finance department to prepare a budget and cost estimates for the campaign. Often, these managers serve as liaisons between the firm requiring the advertising and an advertising or promotion agency that actually develops and places the ads. In larger firms with an extensive advertising department, different advertising managers may oversee in-house accounts and creative and media services departments.
1.2
Sales Promotion
An activity designed to boost the sales of a product or service. It may include an advertising campaign, increased PR activity, a free-sample campaign, offering free gifts or trading stamps, arranging demonstrations or exhibitions, setting up competitions with attractive prizes, temporary price reductions, door-to-door calling, telemarketing, personal letters on other methods. Sales promotion is any initiative undertaken by an organization to promote an increase in sales, usage or trial of a product or service (i.e. initiatives that are not covered by the other elements of the marketing communications or promotions mix). Sales promotions are varied. This tool is used through coupons, contests, samples, premiums, demonstrations, displays or incentives. It is used to accelerate short-term sales, by building brand awareness and encouraging repeat buying. 209
More than any other element of the promotional mix, sales promotion is about “action”. It is about stimulating customers to buy a product. It is not designed to be informative – a role which advertising is much better suited to. Sales promotion describes promotional methods using special short-term techniques to persuade members of a target market to respond or undertake certain activity. As a reward, marketers offer something of value to those responding generally in the form of lower cost of ownership for a purchased product (e.g., lower purchase price, money back) or the inclusion of additional value-added material (e.g., something more for the same price). Sales promotions are often confused with advertising. For instance, a television advertisement mentioning a contest awarding winners with a free trip to a Caribbean island may give the contest the appearance of advertising. While the delivery of the marketer’s message through television media is certainly labeled as advertising, what is contained in the message, namely the contest, is considered a sales promotion. Sales promotions are used by a wide range of organizations in both the consumer and business markets, though the frequency and spending levels are much greater for consumer products marketers.
1.3
Public Relations
Public Relations (PR) are the acts of communication, of an economic corporation, concerning the political, social, ecological and ethical consequences of its economic operations. Their aim is to persuade the public, seen as a political body that its economic activities either have no harmful political, social, ecological or ethical consequences, or these consequences are positive. An earlier definition of public relations, by The first World Assembly of Public Relations Associations, held in Mexico City, in August 1978, was "the art and social science of analyzing trends, predicting their consequences, counseling organizational leaders, and implementing planned programs of action, which will serve both the organization and the public interest." This integrated marketing communications tool is initiated through public appearances, news/press releases or event sponsorships, to build trust and goodwill by presenting the product, company or person in a positive light. Public relations are a strategic management function that adds value to an organization by helping it to manage its reputation. Public relations involves the cultivation of favorable relations for organizations and products with its key publics through the use of a variety of communications channels and tools. Traditionally, this meant public relations professionals would work with members of the news media to build a favorable image by publicizing the organization or product through stories in print and broadcast media.
210
1.4
Direct Marketing
Direct marketing is a type of advertising campaign that seeks to elicit an action (such as an order, a visit to a store or Web site, or a request for further information) from a selected group of consumers in response to a communication from the marketer. The communication itself may be in any of a variety of formats including postal mail, telemarketing, direct e-mail marketing, and point-of-sale (POS) interactions. Customer response should be measurable: for example, the marketer should be able to determine whether or not a customer offered a discount for online shopping takes advantage of the offer. This tool will utilized email, mail, catalogs, encourage direct responses to radio and TV, in order to reach targeted audiences to increase sales and test new products and alternate marketing tactics. A form of advertising in which physical marketing materials are provided to consumers in order to communicate information about a product or service. Direct marketing does not involve advertisements placed on the internet, on television or over the radio. Types of direct marketing materials include catalogs, mailers and fliers.
1.5
Personal Selling
Personal selling is oral communication with potential buyers of a product with the intention of making a sale. The personal selling may focus initially on developing a relationship with the potential buyer, but will always ultimately end with an attempt to "close the sale" Personal selling is one of the oldest forms of promotion. It involves the use of a sales force to support a push strategy (encouraging intermediaries to buy the product) or a pull strategy (where the role of the sales force may be limited to supporting retailers and providing aftersales service). Personal selling is a promotional method in which one party (e.g., salesperson) uses skills and techniques for building personal relationships with another party (e.g., those involved in a purchase decision) that results in both parties obtaining value. In most cases the "value" for the salesperson is realized through the financial rewards of the sale while the customer’s "value" is realized from the benefits obtained by consuming the product. However, getting a customer to purchase a product is not always the objective of personal selling. For instance, selling may be used for the purpose of simply delivering information.
2 ON-LINE MARKETING New markets and global business depression cause that companies must more intensive use their marketing communications and continually search for opportunities to be one step ahead. New challenge for marketing managers is on-line marketing but not only in form of www pages and banners on internet, but also by social networks, internet games, google tools.
211
New forms of marketing communication, on-line marketing, are those, which differentiate from traditional communication tools. to new forms of marketing communication belong all applications from internet environment. Companies are able to directly communicate with their costumers through social networks and blogs, there is much better interactivity, speed and recency compared to classic communication tools. For the costumer is very important the feeling of exceptionality. Marketing managers are oriented on concrete segments which can be monitored especially on social networks. Prospective costumer is needed to be targeted and to capture his attention. In EU 51% of people is using internet each week. When we look on social networks best known, most contestation and most discussible is network Facebook (FB). It has in presence 750 millions of users. In Czech a Slovak Republic it is together 4milion of users. It is an example of viral marketing, which means, society (people, friends, social groups) forces psychically others to join this social network. In this phase „Facebook“does not have to actively persuade new users – social network spreads like a virus. Companies allege, that with this kind of communication channel, only experiment by the time, they miss exhaustive approach and consistent interpretation. It results from international investigation off Neopublic Porter Novelli agency. In this investigation was 121 organizations from 15 countries from EU. Some companies uncovered FB`s great potention, just to mention successful campaigns „vyhovorte sa na krizu – Fun Radio“, or „Velkopopovicky Kozel – kampaň na pivo“. Company must be active and listen to their costumers so the managers are able to use all forms of advertisement successfully. Naturally if the campaign should be successful, must be the mix of all tools chosen properly. Website is matter of necessity in these times, but is needed to update and to properly work with it. to really be visible on internet, companies uses (SEO) Search Engine Optimalization. In practice, it means that optimazed website is displayed higher in results of searching. The worst mistake is to have invisible website. Through website and blogs company communicate with its costumers (answer sheet, chats, online support service) acquire costumers opinion and needs. For costumers are very important recommendations. „Word of Mouth“is changing to WOM – Word of Mouse, the costumers are giving the informations further of their satisfaction by internet. Informations by WOM are spread faster and more exactly (copy function). When a company wants to stay as close as possible to his costumer, should be already infiltrated in costumers best friend and that is his mobile phone. People are more often using mobile phones for emails, chat or facebook instead of PC. For a company is very important to prepare its website and advertising for this new upcoming age. The findings showed that personal communication tools by which the companies can interact face-to-face with the customers such as personal selling and exhibitions were the most important tools. Regarding the Web as a communication tool it was mainly used to inform the market, to demonstrate products, and to provide online material to the customers. In terms of integrated marketing the companies seems to have little knowledge about it and how it can be used. In spite of that they try to send out a consistent message to the customers. If companies are ethically planning, communicating, and following industry guidelines, they will most likely earn the trust of their customers and target audience. There are basic tools of integrated marketing communication.
212
CONCLUSION Communication is always one of the most important and vital strategic areas of an organization's success. You can have the best or most innovative products or services, but if your internal and external communications are weak, then the demand for your products or services raises a personal flag of concern. When communicating the value of your products or services, you want to focus on how they will benefit your clients. Today it is not enough to use classic forms of communications, it is needed to monitor new unconventional forms, watch for new trends and especially in new technologies. New ICT (information communication technologies) are challenge for companies and use of facebook, blogs, SEOptimalization in these days is a matter necessity. Literature [1] BARTÁKOVÁ, G., Základy marketingu, Bratislava, 2007, s.19. [2] DE PELSMACKER, P., GUENES, M., VAN DEN BERGH, J., Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, 2003, s. 545. ISBN 80-247-0254-1. [3] KITA, J., Marketing. Bratislava: Iura Edition, 2000, s. ISBN 80-887-1570-9. [4] KOTLER, P., ARMSTRONG, G., Marketing. Praha: Grada publishing, 2007, s. 630. ISBN 80-247-0513-3. [5] MANDELSON, P., Global Europe, Competing in the World, Brusel, 2006. [6] TINBERGEN, J., International economic integration. ) Amsterdam: Elsevier, 1954. [7] SCHNIMMELFENNING, F., SEDELMEIER, U., Theorizing EU enlargement. [8] DUNNING, J. H., Making Globalization Good., New York, 2003.
213
RISKS ASSOCIATED WITH ACTIVITY OF TRANSNATIONAL CORPORATIONS Justyna Stochaj Abstract: The importance of transnational corporations is increasing from year to year. Risk is also increasing what is associated with the activities of transnational corporations. This paper will be devoted to identifying possible threats related the activities of transnational corporations. However, in order to introduce the reader to the topic at the beginning will be explained at the beginning of the concept of transnational corporations. Next will be discussed United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD). As institution, which deals with the analysis of world trade, international flows of cash, investments and development. Institution creates reports on the activities of transnational corporations, which will be used in this research. After discussion of UNCTAD will present data on revenue of transnational corporations and the ranking of countries by the volume of gross domestic product. Then, to demonstrate the importance of transnational corporations, these data will be compared in order to create a ranking of the largest corporations and countries. After that will be presented types of risks associated with the activities of transnational corporations and examples of their specific actions that can cause threats. Key words: risks, transnational corporations, United Nations Conference on Trade and Development
1 TRANSNATIONAL CORPORATIONS. In the literature there is a lot of definitions transnational corporations. I choose the most famous definition which was included in the annual UNCTAD reports on aspects of corporate activities. In the definition of transnational corporations distinguished to three aspects148: organizational; financial; formal and legal. Organizational aspect is associated with extensive organizational structure. The company includes its own units and affiliates of capital abroad. The financial aspect refers to the property that remains in the hands of major companies. Formal and legal aspect informs us that the corporation is assumed to be in the form of a capital company.
148
ZORSKA, A., Korporacje transnarodowe. Przemiany, oddziaływania, wyzwania, Warszawa, Polskie Wydawnictwo Ekonomiczne, 2007, s. 122.
214
Summing up the definition of transnational corporations can be represented as: a company set up a limited liability company, which has a branch chief in the home country and foreign subsidiaries. While the property has a main branch.
2 UNITED NATIONS AND DEVELOPMENT149.
CONFERENCE
ON TRADE
It is international institution which promotes the development-friendly integration of developing countries into the world economy. It is knowledge-based institution whose purpose is shape current policy debates, thinking about development and bringing about sustainable development. The organization has the support from experts whose discuss and exchange of experience. This organization make a lot of the research and analysis the policy and economy. Moreover it organizes the debates of government representatives and the experts. They can exchange of data, experience and knowledge. This organization provides assistance tailored to specific requirements developing countries. It prepares reports about world trade, investment, international financial flows and development. In next parts of this paper it will be show data from one of their report about transnational corporations versus countries.
3 LEAGUE TABLE AND COUNTRIES.
OF TRANSNATIONAL
CORPORATIONS
In this part of paper will be present some data that show us how important are transnational corporations. According to UNCTAD, in 2008 the number of transnational corporations operating in the economy increased to 82 000. The number of affiliates amounted to 810 000150. It is a lot. Making an in-depth analysis of the role of transnational corporations is very difficult because of the small amounts of data. Even so the UNCTAD in their report show, that in terms of world gross domestic product of transnational corporations in 2007 was 11 percent151. Table 1 - Ranking of the world's largest corporations in 2011152 Revenues Rank Company ($ millions) 1
Wal-Mart Stores
421,85
2
Royal Dutch Shell
378,15
3
Exxon Mobil
354,67
4
BP
308,93
149
United Nations Conference on Trade and Development, [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.unctad.org/Templates/Page.asp?intItemID=1530&lang=1. 150 World Investment Report, New York and Geneva, United Nations, 2009, s. 220-223. 151 World Investment Report, New York and Geneva, United Nations, 2009, s. 11. 152 A service of CNN, Fortune and Money [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2011/full_list/
215
5
Sinopec Group
273,42
6
China National Petroleum
240,19
7
State Grid
226,29
8
Toyota Motor
221,76
9
Japan Post Holdings
203,96
10
Chevron
196,34
In table 1 there is the first ten corporations from ranking of the world's largest corporations in 2011– Global 500. According to this report in terms of revenue wins Wal-Mart business which has 421, 85 milions dolars revenues. This amount of money is bigger than the gross domestic product the most of the world's countries. Wal-Mart is an American supermarket chain which has a large income that it can adopt a policy of capturing the maximum price, holding the competition before the increases. It can thus also lead to the closure of the competition153. Table 2 - Ranking of the world's largest countries in 2011154 Rank Country GDP ($ millions) 1
United States
15,064,816
2
China
6,988,470
3
Japan
5,855,383
4
Germany
3,628,623
5
France
2,808,265
6
Brazil
2,517,927
7
United Kingdom
2,480,978
8
Italy
2,245,706
9
Russia
1,884,903
10
India
1,843,382
In table 2 there is rank the 10 largest states, taking into account the gross domestic product. Please note that in the right column, the amounts are much higher than in the case of companies presented on the previous table. We should remember that it is only first ten countries. But if we take first one hundred and combine these two rankings we will have data from table 3.
153
KLEIN, N., No Logo, Copyright for Polish edition, Izabelin, Świat Literacki, 2004 s. 425. International Monetary Fund's World Economic Outlook, Estimates for 2011, [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http:// www.imf.org. 154
216
Table 3 - Ranking of the world's largest countries and companies in 2011155. Rank Company/Country GDP/Revenues ($ millions) 1
United States
15,064,816
2
China
6,988,470
3
Japan
5,855,383
4
Germany
3,628,623
5
France
2,808,265
6
Brazil
2,517,927
7
United Kingdom
2,480,978
8
Italy
2,245,706
9
Russia
1,884,903
10
India
1,843,382
11
Canada
1,758,680
12
Spain
1,484,708
13
Australia
1,448,154
14
Mexico
1,167,124
15
South Korea
1,126,499
16
Netherlands
832,160
17
Indonesia
822,631
18
Turkey
797,605
19
Switzerland
665,898
20
Sweden
571,567
21
Saudi Arabia
560,294
22
Taiwan
503,941
23
Belgium
499,397
24
Poland
497,976
25
Norway
478,964
26
Argentina
456,817
27
Wal-Mart Stores
421,849
28
Iran
420,894
155
Developed on the basis: A service of CNN, Fortune and Money, [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2011/full_list/ and International Monetary Fund's World Economic Outlook, Estimates for 2011, See at WWW: www.imf.org. 217
29
Austria
405,681
30
South Africa
383,124
31
Royal Dutch Shell
378,152
32
United Arab Emirates
363,815
33
Exxon Mobil
354,674
34
Denmark
337,811
35
Thailand
332,470
36
Greece
310,365
37
BP
308,928
38
Colombia
307,845
39
Venezuela
294,271
40
Sinopec Group
273,422
41
Nigeria
267,779
42
Finland
260,382
43
Singapore
253,736
44
Malaysia
247,781
45
Hong Kong
244,531
46
China National Petroleum
240,192
47
Portugal
236,146
48
Israel
234,908
49
Chile
231,302
50
Egypt
231,111
51
Philippines
227,741
52
State Grid
226,294
53
Toyota Motor
221,760
54
Czech Republic
218,363
55
Ireland
212,792
56
Japan Post Holdings
203,958
57
Pakistan
202,831
58
Chevron
196,337
59
Qatar
194,270
60
Algeria
192,384
61
Total
186,055
62
ConocoPhillips
184,966
63
Romania
174,429 218
64
Kuwait
172,778
65
Kazakhstan
168,789
66
Volkswagen
168,041
67
Peru
167,846
68
AXA
162,236
69
Ukraine
157,611
70
Fannie Mae
153,825
71
New Zealand
153,252
72
General Electric
151,628
73
ING Group
147,052
74
Glencore International
144,978
75
Berkshire Hathaway
136,185
76
General Motors
135,592
77
Bank of America Corp.
134,194
78
Samsung Electronics
133,781
79
Hungary
133,677
80
ENI
131,756
81
Daimler
129,481
82
Ford Motor
128,954
83
BNP Paribas
128,726
84
Allianz
127,379
85
Hewlett-Packard
126,033
86
E.ON
125,064
87
AT&T
124,629
88
Vietnam
122,567
89
Nippon Telegraph & Telephone
120,316
90
Carrefour
120,297
91
Assicurazioni Generali
120,234
92
Petrobras
120,052
93
Gazprom
118,657
94
J.P. Morgan Chase & Co.
115,475
95
Bangladesh
115,387
96
McKesson
112,084
97
GDF Suez
111,888
98
Citigroup
111,055 219
99
Angola
110,060
100
Hitachi
108,766
In table 3 there are largest corporations and countries. Corporations have indicated in red colour. First corporation is on the 27 location. It is Wal-Mart corporation156. Although it has a much lower income than the gross domestic product of the United States, but is larger than a lot of other countries for example: Portugal, Greece and New Zealand. This corporation is in the lead. In the next locations number of corporations has increased considerably. In this table there are 40 corporations. This means that corporations have sufficient resources for this to occur against the states.
4 TRANSNATIONAL CORPORATIONS – RISKS. Risks associated with the activities of corporations are also associated with the processes of globalization. In literature you can find a lot of risk categories. I have chosen few - those deemed most important: political; economic; ecological; social. First category of risk is political. The ability of corporations to make strategic decisions and business operations in a relatively sovereign, what is mostly independent of the preferences and interests of the state authorities of the host countries and home157. A more powerful corporation also has a greater sovereignty. How can we reduce this phenomenon? Organic is possible by the introduction of international restrictions. Polish journalist A. Piński shows an excellent example of the sovereignty of corporations, which is so strong that it can form the nuclei of the state. Reedy Creek Improvement District in Florida. This is a very large area about 100 square kilometers, which belongs to Disney. Disney took over the area of the tasks belonging to the government158. R. Foglesong in his book wrote that this company may expropriate land owners adjacent to the district, as the State expropriates the land owners, for example, to build the highway159. A good example of this type of risk may be a dispute between the owners of Google, and the Chinese Government. After a Chinese hacker attack on Google and other companies, Google said that will not censor search results in accordance with the requirements of the
156
See more information about Wal-Mart Stories: WHEELEN T., HUNGER J., Strategic Management and Business Policy, Tenth Edition, Pearson, 2006, s. 18-1 – 18-20. 157 GARDOCKA T., MENKES J. (red.), Korporacje transnarodowe. Jeden temat, różne spojrzenia, Academica, Warszawa 2010. 158 PIŃSKI, A., Korporacjokracja, Sekrety Nauki, nr 6, październik 2011, s. 62-65. 159 FOGELSONG, R., Married to the Mouse: Walt Disney World and Orlando, Yale Uniwersity Press, 2003.
220
Chinese government and Chinese government has called for talks and threatened to withdraw from China. This conflict reminds clash of two states in which, fortunately, there was no armed attack. But we can not rule out such possibilities in future clashes between corporations and governments. Another risk associated with the activities of transnational corporations is the pursuit of global efficiency. Then the primary objective is to achieve enterprise-wide profit. They do this through the introduction of new products, new markets for manufactured goods or reductions in taxes paid. Governments often propose specific incentives for corporations just to be established in their countries. Another risk from the category economical is formation Special Economic Zones. In Poland there are 14 zones. Transnational corporations have their tax exemption and reduction. The sum of benefits which received LG group was nearly half a billion Polish zlotys. We can conclude that today corporations are paying the politicians to open facilities in territory of their countries160. Another kind of threat. There are social risks which could include elimination of jobs and contributing to the increase in unemployment. Corporations often lead to the elimination of smaller companies in the same industry. We must also consider what would happen if the corporation failed. Then a lot of people will lost there job. Another danger of the categories of social risks is convergence in consumer tastes and threatens the traditions and national culture. A good example of such activity is Cocacola. The company is one of the most famous companies in the world. It works on the principle of the ubiquity of their brands - always and everywhere, coca-cola. Recently in class I asked students about their well-known examples of the marks. In each group of students as the first example mentioned Coca-Cola sign. Degradation of the environment. Is a threat to ecology. A good example of an environmental disaster is leaking oil from the tanker, which struck a reef near Alaska in 1989. With the tanker spilled 50 million gallons of oil161. In the USA the problem of failure to comply with the law was solved. They have punish damages. to influence that the unlawful actions of corporations do not have paid them. In our earlier example, I was talking about oil spill Exxon Corporation. Then the company had to pay $ 2 billion for clean water, over a billion dollars for the victims and 1.025 billion punishment. In the European Union such a high penalties are unthinkable. The companies block the introduction of the legislation of many countries to introduce such high penalties.
160 161
PIŃSKI, A., Korporacjokracja, Sekrety Nauki, nr 6, październik 2011, s. 62-65 PIŃSKI, A., Korporacjokracja, Sekrety Nauki, nr 6, październik 2011, s. 62-65
221
SUMMARY In the literature the concept of the risks associated with the activities of transnational corporations is a fairly widely discussed. You can find a lot of risk categories. I have included in this paper four in my opinion the most important categories of political, economic, social and environmental. These threats increasingly affect our everyday lives, causing certain loss for the entire human population. In the summary I want to say that the Risks associated with activity of transnational corporations are very important and we shouldn't underestimate their. They can turn into real losses for individual countries which is closely related for all world. Literature [1] ZORSKA, A., Korporacje transnarodowe. Przemiany, oddziaływania, wyzwania, Warszawa, Polskie Wydawnictwo Ekonomiczne, 2007. [2] United Nations Conference on Trade and Development, [on-line]. © 2011, [cit. 201109-30]. Avaible at http://www.unctad.org/. [3] World Investment Report, New York and Geneva, United Nations, 2009. [4] A service of CNN, Fortune and Money, See at WWW: http://money.cnn.com/. [5] International Monetary Fund's World Economic Outlook, Estimates for 2011, [online]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.imf.org. [6] KLEIN, N., No Logo, Copyright for Polish edition, Izabelin, Świat Literacki, 2004. [7] Wheelen T., Hunger J., Strategic Management and Business Policy, Tenth Edition, Pearson, 2006. [8] GARDOCKA, T., MENKES, J., Korporacje transnarodowe. Jeden temat, różne spojrzenia, Academica, Warszawa 2010. [9] PIŃSKI, A., Korporacjokracja, Sekrety Nauki, nr 6, październik 2011.
222
EU LEGAL RESPONSES to THREATS IN CULTURAL SECURITY AFTER SCHENGEN AREA EXTENTION Sylwia Winiarska-Solska Abstact: The ongoing process of intensification in international migration leads to severe ethnic and cultural management problems in national security policy. The tendencies arising over the last 20 years have shown deep and complex problems in cohabitation of native and migrant cultures touching not only the informal relationships between citizens but also mismatches at the legal level of national security policy in cultural matters. As actual international policy in transnational security focuses mainly on refugees and international migrants and their political and cultural rights, it is however accurate to bring out problems relating to securization of political and cultural rights of hosting countries citizens. It is crucial to gain equilibrium among the native cultures and the arriving ones in a dynamically evolving world in order to conciliate all of the actors of international cultural policy. Solving tensions and deeper conflicts in cultural clashes is encompassed in varied legal instruments of national security policy. Among them there might be cited conciliation, the most flexible mean of tension solution, to international acts and treaties application. However experiences in the near future are going to show which and to what extent effective they are. Key words:Cultural security, European Union
INTRODUCTION Over the last decade the dynamics of international migration to EU member states implicates new struggles to European decision-makers in national security issues especially in cultural policy. The more migrants, no matter if legal or illegal, cross the EU borders, the more cultural environments to manage for the national governments. So, as delicate the question may be, it is crucial and urgent to work out specialized and effective legal means to solve conflicts occurring constantly and with growing force and negative effects on European societies. The aim of the present article is to determine the source of cultural rights, the importance of equality among all stakeholders involved in the process of the cultural environment creation and the impact of the legal system to maintain this equilibrium among them. In the chapters below, I will firstly describe the most common cultural clashes happening in the EU, then I will focus my attention on the universality of cultural rights and national order and their relation with the social contract and mutual respect for making a brief analysis of an optimal approach towards cross-cultural conflicts. The last part of the article will be devoted to the legal institutionalized means and the flexible one called mediation in crosscultural conflict solution. 223
1 CLASH OF CULTURES IN EU MEMBER STATES: MOST OBVIOUS THREATS TO NATIONAL SECURITY The dynamic and constant development in international migration, and within it the mass immigration into an important number of the EU member countries, provokes intermittent and permanently more noticeable cultural clashes between native communities and the immigrating ones. As these phenomena are a relatively new object of international security studies still are they not sufficiently emphasised in national policy analysis nor along academic debates. Due to lack of international data about this problematics, the futility and intangibility of the matter, it is extremely uncomfortable for decision makers to apprehend the question and choose the path for the coming years.
1.1
Potential threats to culture security
At the very beginning it shall not be forgotten that all over history of mankind, cultures developed mainly through “interweaving” of inspirations and material borrowings, and constant and durable contacts with either neighboring nations either the more distant ones. Therefore, the most exhaustive challenge in the process of creating the optimal cultural security policy at national level is to find the accurate equilibrium point between safeguarding the “cultural spin” of the given nation that will by the latter determine its identity, values and vital interests and creating a stable and propicious environment for the development of cultures of immigrant communities. These ones shall create impulses, new impacts to structural evolution and consequent accumulation of new enriching and busting elements in order to generate and transform the national heritage, as well as changing or excluding those elements in the national culture that slow down or prevent cultural development within the whole nation. In this wave of continuous international migration it is crucial to capt the difficulty of estimating threats concerning culture in national security policy. As states G. Michałowska The [notion of] culture belongs to these ephemeral and difficult to measure phenomena that subjective observation of threats is not identical with their objective occurrence.162 This induces that policy makers while creating and implementing the national cultural security policy shall mind about facts and base their decisions on relevant data that will enable them to keep the unity of the enlarging nation and permit in the same time to evolve and develop as freely as it is possible. The actual tendencies demonstrate that the sense of security within the country is and will be inversely proportional to the growing dynamics of mass migration into the EU member countries. It is so, because of negative effects of perception of the migrating populations over the last two decades and above all after Schengen enlargement. The discrepancies between “welfare state” services offered to native Europeans and those to the immigrants create tensions; from the side of the Europeans as the public funds are ineffectively spent and from the side of the immigrants as theses same funds are insufficient for their needs.
162
MICHAŁOWSKA, G., Bezpieczeństwo kulturowe w warunkach globalizacji procesów społecznych, (in:) BOBROW, D. B., HALIŻAK, E., ZIĘBA R., Bezpieczeństwo Narodowe i Międzynarodowe u schyłku XX wieku, Fundacja Stosunków Międzynarodowych, Warsaw, 1997, p. 131.
224
Concerning the term of “cultural security”, parallel tendencies are to reinforce the hostile behavior of both of the sides, for instance the increasing concern in national security issues of the native populations and strengthening cultural, linguistic and educational disparities between the migrants and the aborigines. These casualties will deepen if economic conjuncture is negative and the influx of migrants is to be uncouth. In the time of establishing and implementing Schengen area the EU opted for the cultural diversity strategy in the cultural policy having in mind the different regions development within it and migrant communities already numerous and varied that ought to have their rights protected. After those years however a problem of equal treatment between the natives and migrant is still inherent. The perception of the migrants by the natives is so long negative and the more they get in touch with strangers the more they feel threatened.163 This may suggest that promoting cultural diversity and therefore spreading information about different cultures is not efficient and that the perception of the “stranger” is nor less dangerous nor less strong. The hostilities persist as economic incentives are significant (labor market – wages and competition, competition among enterprises lead by Europeans and immigrants, access to the financial market) and as long as vital cultural rights of the natives pass over those of the immigrants.
1.2
Potential sources of cultural conflicts in the EU
It is convenient at present to examine the potential sources of threats relative to cultural security at the European level slowly and commonly appearing in the member countries. They ought to be classified into three most tangible groups; the political, the social ones and finally the economic ones. The political reasons revolve around issues like armed conflicts in neighboring regions (especially in the Middle East, Northern Africa and South Asia) based on ethnic and religious bias, where populations fight totalitarian regimes and do experience frustrations and lack of comprehensiveness, thus tend to emigrate to the EU in research of a “better life”. Besides wars, recently Islamic states go through strong disapproval and protests from their citizens in reach of extended political rights. Also the failed states push massive influx of populations into the EU for the reason of inter-organizations rivalries and interest games aimed at gaining influence in different parts of the world. The Social reasons are mostly encompassed in non-cohesiveness among newly created societies of natives and migrants, discords on the basis of religion, racial background and language, felt fear towards growing migrant “ghettos”, growing criminal rate administered to immigrants and their rejection because of that. The economic ones tend to conjuncture disequilibriums due to international financial crisis, that on the one hand attract migrants to well developed economies and on the other hand stimulate retraction of these economies on newly arriving migrants, constantly growing expenses of the national budgets. at the European level they are based on strengthening the
163
GÓRNY, A., TORUŃCZYK-RUIZ, S., seminar The Heterogeneity in the neighbourhood. Ethinc diversity against other dimension of differentiation of the population held at the Migration Studies Center, Warsaw University, November 2011.
225
external frontiers, growing expenses at the European level on external policy aimed at financing projects to foster economic and social development in Africa, Middle East and Eastern Europe.
1.3
Sorts of cultural threats in the EU
The analysis of sorts of cultural threats may be presented as a general typography concerning four dimensions of social life, within: political, societal, economic and ethnic . The political sorts of threats concern especially international relations dynamics. Much of the evidence worldwide prove a raising tendency, speeding and growing complexity due to minorities (mis)management. The borders securization, immigration quotas restrictions becoming more and more scarce, besides even growing influxes expose migration management to severe mismatches in the current run policy. Another problem regards the respect or non-respect of international organizations regulations that entail legal consequences on states. In the internal affairs, the budding migrant communities claiming extensive enlargement of their civic rights in order to enable them to gain larger empowerment in the European societies might lead to new social networks between native and newly arriving communities. These will certainly be an inevitable scene of hostilities and rearrangement on the social and political arena. One of greater points is to what extent immigrant cultural, ethnic and traditional incentives will be compatible with European legal system and the national differences. The example of UK is tangible, where courts of justice start taking account of the Sharia when announcing decisions on marriage conflicts, domestic violence held on women. In the societal domain, the most important issue concerns the appearance of the “others” that will have to evolve. Crucial will be to find an equilibrium between the impact of immigrants on Europeans lives, their role in the new cross-cultural society. That implies a significant change of the notion of citizenship in European countries. It is strictly related to the notion of social contract and for instance racial equality that will have to spread onto immigrants (how will they be perceived?), new networks above mentioned will have to be established basing on reciprocal respect and openness notwithstanding the current problems in cultural interactions. The economic background focuses mainly on the issues of evolving and growing public expenditures on social care and aid. As data provided by Eurostat show, the growth in immigrant population in Western EU is of about 35% per year including the illegal one, this number is of 30% in the Eastern EU. This growth in immigration implies proportional raise in the public expenditures devoted to social care ends. It encompasses such areas as medical care, education among child migrants and finally housing. The EU budget has also put in place programs aimed at promoting and supporting NGOs such as associations and other entities focused explicitly on cultural development of the migrants. However growing these costs, the most fundamental change will occur in the growing public expenses targeted on securization of the external frontiers of the EU and illegal migration management reforms. Changes on the labor market in the medium run (saturation of the market) and in the long run (benefits from new labor force lacking on the market due to aging of the native population. As the dynamics of international migration, especially the illegal one, grows constantly it is therefore crucial and instantly necessary to install quick response entities. Recently 226
a team called RABBIT has started operating, with time other highly specialized groups will have to strengthen this process. Ethnic issues regard such quests as approaches to functioning and self-realization in the hosting society. A few of them have been observed in the EU, among them may be cited assimilation or the contradictory ethnocentricity of the migrant communities. Both are usual, however assimilation concerns more the internal migrants, European citizens traveling mainly for career purposes across EU. on the contrary, ethnocentricity and alienation characterizes external migrants that tend to live in strictly closed communities forming sorts of “ghettos” enabling them facing a new reality and coping with unfriendly behavior of the native Europeans. An other phenomenon becomes usual - the adculturation of the European societies where misleading is the fact that some foreign elements as such and in their pure form are considered as natural to the native Europeans, whereas it is not the case – new elements indeed change customs, when they interact with the existing ones and moderately change into new values. New proportion is then created on the political background between native communities and immigrants - the extension of the administrative rules to cultural or civic rights for the migrants necessary for cohabitation of them.164
2 COHABITATION OF NATIVE AND MIGRANT CULTURES IN THE EU POLITICAL ORDER The uniformization of the global processes contributes on the one hand to fostering development and generates positive impact on common issues, on the other hand they also undermine and strongly disequilibrate the general order of the world. Globalization disseminates new technologies (improved scientific and medical discoveries, ever quickening methods communication and efficient ways of conducting business) and transforms expectations, but it ramifies the hyper-decadence of the West European cultural realm’s decline and pathogenically universalizes its values as it does so, culminating in a nihilistic form of ‘Empire’.165 As such, the alteration of statehood has been fastened for decades already, with all its elements; fall of state authority, decrease in reliability of the public administration institutions, crisis in democratic values and processes just to mention. The pathogeneity comprises a vast area of elements in the power of the state and overwhelms with its deep character. As this tendency evolves and get rooted in the social life, the native populations remain rather passive to all policy making process, experience helplessness and the more these phenomena occur the more hostile they remain towards the immigrants.
164
In his expose on the 3rd of March at a press conference in Paris related to N. Sarkozy's presidential campaign, the French Minister of Interior, Claude Guéant, argued that gaining extended civic rights in the local administration by the immigrants will be a direct threat to the stability of the administration among local communities, released in Journal de 20h, France 2 Television, 03.03.2012. 165 MCNEAL, M. J., Becoming Good Europeans? Globality, the EU and the Potential to Realize Nietzsche’s Idea of Europe, A Dissertation Presented to The Josef Korbel School of International Studies University of Denver, 2009, p. 108.
227
2.1
Universality of cultural rights and national order
The cultural rights haven't been so far explicitly defined by the United Nations, they are but yet encompassed in the general notion of the human rights. 166The international instruments and practice of defence mechanisms of the cultural rights contain numerous explicit or implicit references to cultural rights (…) which means to the rights that give explicitly to the culture or to the rights (…) a legal basis for the protection of cultural rights (…). As such they are universal and and must be respected no matter the circumstances. It is however inconvenient to say that protection of the national society culture breaks the UN Charter on Human Rights. As cizitzens bequeath some of their freedom to the state, the state in return has the obligation to securize all the domains of life of its citizens. Enabling the comfortable development of cultures within the country shall tolerate divergences so as to satisfy the migrant communities still without breaking its contract with the sedentary communities. Why cultural rights are universal? The universality is strictly, directly and positively correlated with self-determination and self-identity of the person. It is the fundamental reference point of each entity enabled to constitute of its predestination and life. The violations of [the cultural rights] prevent the respect of other rights as they get directly to the integrity of the person that is proper to say its identity. This as much as negation of the capacity of the object to live its process freely (…).167 In other terms, violating fundamental rights, within the cultural ones, is synonymous with violating the predestination of the person her/his self. The major constraint to accurate philosophy and notions of cultural rights and thus legislation building process towards its protection comes from inaccurate reasoning processes affecting the ideas of universality related to cultural rights. This proper logical process is crucial to adequate accuracy of thinking and adapted linguistics to express the idea of cultural security. An abusive universality is only a generalized particularity and cannot have from that point of vue a pretention to the legitimity, because it is founded on facts not on ground justification. In reality this is an ethnocentrism 168.
2.2
Social contract and mutual respect
The very primary and crucial notion of statehood is the social contract that involves all the actors of the society it is built for. The importance of that presumption is the fact that the state, but the citizen too are treated as subjects of the contract, which gives to the both sides certain instruments of power and means to claim their rights. This fundamental assumption is the basis of all states political order. The idea of the Social Contract is [the] obligation of reciprocity [and] the extent to which the social contract determines the way that states
166
SHAHEED, F., Rapport de l'Experte indépendente dans le domaine des droits culturels, soumis en application de la Résolution 10/23 du Conseil des droits de l'homme, Assemblée Générale, document no. GE.1012441, quatorzieme session, 22 mars 2010. 167 MEYER – BISCH, P., Violations des droits culturels et non-respet de la diversité, Document de Synthèse no. 4, Université de Fribourg Observatoire de la diversité et des droits culturels, Fribourg, 27. 05. 2008. 168 MEYER – BISCH, P., L'universalité des droits de l'homme, développée par les droits culturels, Document de Synthèse no. 16, Université de Fribourg Observatoire de la diversité et des droits culturels, Fribourg, 20. 12. 2009.
228
prioritize their different obligations; and, finally, the relationship between social contract notions and citizenship.169 This reciprocity is vital to create necessary interaction among the aforementioned stakeholders to realize mutual and common goals. More than that, the point is that citizens having confidence in power structures of the state resign of a part of their freedom and self-realization to get protection and vital means to function in the day-to-day life. Therefore national security policy shall encompass all the elements concerning citizens, no matter their origins. The problem arises when immigrant populations and cultural differences tend to realize their rights deforming and disrupting the national order created for centuries in societies that are mainly sedentary ones and extremely anchored in their cultural environment. on one hand the state shall provide cultural rights to all citizens and respect diverse cultural backgrounds to ensure the state functions, but the clashes may be so violent, the cultural elements so contradictory to the national order, that impasses may and nonresolution continues. The best example is the case of Muslim women in France, where conciliating religious rights and atheistic presumptions of the state generates no end conflicts. Many state that cultural security is directly and proportionally related to social network and cultural values. However true is this, the cause-effect is not so evident. The viability of their coming together is a typical feature of social life as a feature that simply cannot be grasped in terms of linear cause and effect. Neither social relations nor cultural bias is causally prior. 170 In a globalized environment where n number of elements come into reaction, simple models do not give simple answers to that problem. The complexity of interactions in the social scope, the economic one, the political one is such that unique responses are impossible nor universal ones do not satisfy the matter. In my esteem today's Europe is claustered in a dilemma without issue the promotion of diversity is not aimed particularly at growing immigration, but at the ethnocentricity of the EU societies that restrains mutual relations and are barriers to overall development. The immigrant cultures problem came up to discussion only after implementing this policy. However effective the diversity policy, it doesn't permit full openness to the differences among populations. This problem is reflected also in the vision of the immigrants by aborigin popultations in the EU. (…) cultural diversity is a pool of universality and plural modernities under presumption that the values and cultural practices are in dialogue, submitted to mutual critique.171 One barrier for the effectiveness of the cultural diversity policy is the mutual critique that M. Meyer – Basch stipulates. Much of the recent events show that mismanagement of the minorities and migrant communities mixed with obligation of the sedentary European populations conclude with strong clashes and strain all the social life in many European states. One exception exemplifies well the role of social contract in the functioning of individuals within the state – the refugees question. The exceptional case is that these are not considered as citizens of hosting countries, but as people being under care, they shall benefit of some rights in order to allow them proper life for the time they are treated as refugees. (…) refugees are subject (…) to specific social contract notions that are held by receiving states, and that differing notions can have huge consequences for refugee 169
MCKEEVER, D., The Social Contract and Refugee Protection: A Comparative Study of Turkey and Germany in the 1990s, (in:) A. Bolesta (ed.), Forced Migration and the Contemporary World – Challenges to the International System, Libra s. c., Białystok, 2003, p. 146. 170 MCKEEVER, D., op. Cit. 147. 171 MEYER – BISCH, P., La protection mutuelle de la diversité et des droits culturels, Une observation générale de l'Observatoire de la diversité et des droits culturels de l'Université de Fribourg publiée en Annexe 1 du rapport Les droits culturels: approche conceptuelle et métodologique, Fribourg, 2008, p. 3.
229
protection.172 Refugees are expected to obey to given rights and obligations towards their country of destination, rights that often are contradictory to the cultural elements of their origins. The way out for them is or to bend or to pull back from these rules which in both cases has predominant consequences for their future behavior and well being in the social environment. The same however concerns regular migrants they are put under the same restrictions and adaptation is strongly and positively correlated with the efficiency of their assimilation.
2.3
Optimal approach towards cross-cultural conflicts
Solving cultural clashes or conflicts requires the determination of a number of ethical matters that determine the raison d'etre of the state. As [Cross cultural] conflicts involve a social cost for resolving them and represent a social dilemma173 The social cost is encompassed in broken relations between the stakeholders, impossible dialogue, loss in cultural enrichment arising from intercultural exchange, impossibility to cooperate in order to reach the same goals and develop freely and fully the potential remaining in the society. The social dilemma becomes crucial when the state has to choose whose interests to foster and whose interests are to be abandoned for the wellbeing of the society. What will be the reactions of those neglected, and what price will be payed for readjusting the elements to the new order. All the events shaking populations and unbalancing the security sector shall give a way to changes in the national security policy aimed at culture safety. As J. D. argues Freedoms (…) enjoyed by citizens and non-citizens alike have given way to the imperatives of national security as seen through the eyes of officials in both the executive and legislative branches of government.174 As the social contract is to ensure an interaction between the state and the citizen, effective means of legislative and executive power shall be worked out, especially these ones enabling management of current cross-cultural crisis and those systematic ones.
3 IMPACT OF THE SECURITY
LEGAL
INSTRUMENTS
ON CULTURAL
EU migration policy reform will have to be a necessary and sufficient condition to ensure conditions for an optimal environment dedicated to the development of both native and migrant cultures, mixing of them and cohabitation. G. Michałowska further argues that [t]he specificity of the culture, its place in the state policy and in international relations, within it regulating and controlling potential of the transfer beyond state's boundaries are expressly restricted. The frontier may be closed to people, to goods and services, but there is no way to close it to ideas.175 This is especially vital in the information era when any information 172
THOMSON, W., The Young Person's Guide to Writing Economic Theory, Journal of Economic Literature, Vol. 37, No. 1. (Mar., 1999). 173 SEOYONG, K., Irresolvable cultural conflicts and conservation/development arguments: Analysis of Korea's saemangeum project, Policy Sciences vol 36 (2), Springer Science & Business Media, Amsterdam, June 2003, p. 125. 174 FEERICK, J. D., Balancing National Security and Civil Liberties, (in:) K. M. Cahill (ed.), Traditions, Values and Humanitarian Actions, A Joint Publication of Fordham University Press and the Center for International Health, New York, 2003, p. 261. 175 MICHAŁOWSKA, G., op. cit., p. 132.
230
circulates freely and no effective mean might constrain it, so concerns this culture. Little explored and enigmatic are the matters related to intangible phenomena as culture. So far, the EU has not given that issue the appropriate place in its legal and political framework. One of the few studies concluded with a vibrant report is In form the margins. A contribution to the debate on Culture and Development in Europe, where D. Tarschys argues that (...) this intensive search for new political and economic paradigms may well overshadow the need also to re-consider long-term developmental objectives in the domain of "immaterial" wellbeing. This danger has been widely recognized; while much work has been carried out at international level in fields pertaining to environment, human rights and social exclusion, the field of culture has yet to be thoroughly tilled.176 With the above the EU recognizes that a few years before the Schengen area enlargement, some threats started to attract attention among policy stakeholders. Poor evidence and analysis however is made on the impact of international migration, especially coming from non-European countries on the evolution of culture and its impact on of cultural security on the member states. After the latest events in Maghreb and the Middle East that have put a new perspective to cultural security as well as in Norway, Robert Palmer assures that I am aware of a growing resurgence of nationalism in cultural policies in Europe. Much debate is focusing on national identities, but also on the ways in which the cultures of minorities – migrants in particular – should be managed.177 R. Palmer's statement provides evidence that the importance of security issues involving cultural matters so far not enough emphasised get significance only lately. More than that, the European Union faces a wave of nationalisms proper to crisis conjuncture, to the intensification of migration trends, but also to the increased sense of threat as a consequence. Besides noticeable is failure in the raison d'etat and in its authority. The perception of the state institutions goes through profound crisis expressed by systematic and constant passive citizen's behavior and also by pessimism in effectiveness of institutional activities and achievements.
3.1
EU legal instruments
The first basic mean to be mentioned that concerns cultural problems in the EU is the Article 151 of the EU Treaty states that the EU should contribute to the flowering of the cultures of the Members States as well as foster the common European cultural heritage.178 The main idea is to protect and create an appropriate and optimal communal environment for European cultures to develop and freely interchange their principles and values so as to get the most beneficial processes in culture evolution for all stakeholders. The interesting idea stipulated in this article is that it formally prohibits the EU states to create common directives or political 176
TARSCHYS, D., In form the margins. A contribution to the debate on Culture and Development in Europe, Summary version of a report prepared for the Council of Europe by the European Task Force on Culture and Development, June 177 Robert Palmer is the Director for Democratic Governance, Culture and Diversity of the Council of Europe. The text is largely based on his opening address to the International Congress on 'Active Cultural Participation in Europe', held 8th-10th June 2011 in Ghent on the occasion of the annual assemblies of the experts of the Council of Europe/ERICarts 'Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe' and the AMATEO network for active participation in cultural activities. 178 Access to culture, a fundamental right of all citizens. Supporting legal framework. Annex 1. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.access-to-culture.eu/beta/upload/Docs%20ACP/ACPPGPartIIofIV-AnnexISupportingLegalFramework.pdf. The art. 151 is cited from the Consolidated Versions of the Treaty on European Union and of the Treaty Establishing the European Community, 29.12.2006, Official Journal of the European Union, C 321 E/1.
231
lines for harmonization of national laws in the aforementioned domain. It permits only to the EU level policy makers to work and implement incentive measures leaving to national actors the primal right to development of their national cultural policy, including the security matters. The EU enlargement did however in certain point have an impact on harmonization in some areas of the cultural policy however not touching explicitly issues concerning security, just to mention the copyright laws or the mobility of artists. Another instrument worth mentioning is the art. 22 of the Charter of Fundamental Rights of the European Union that unambiguously requires respect of the cultural diversity among the EU states and forbids any favorable treatment to any particular culture in the organization. The crucial matter is that this charter tracts only of native cultures, but it is applied to all cultures in the EU, the migrant as well. It is true that all organizations and members of the UN are to respect the UN Chart of Human Rights and guarantee all rights to all of the inhabitants, be it citizens and immigrants, but nevertheless, the EU shall protect European cultures against more and more spreading and invasive immigrant cultures. This presumption is crucial to security policy creation for the future. One of the most practical and far-sighted documents on the shape and future guidelines for the European policy makers is the Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on a European agenda for culture in a globalizing world dated from 2007. The general assumption of this document is the acknowledgement that culture is an indispensable element to ensure and foster security as well as prosperity at the European level. After broad consultations, the European Commission set the European Agenda for Culture addressed to all stakeholders at all levels, establishing new partnerships and methods for cooperation between them, seeking the most flexible and adaptable means to promote cultural policy. This Agenda gave the opportunity to EU to put in place platforms of dialogue and other types of communication to foster and strengthen culture development so as to face better international competition in all possible areas of art creation and heritage preservation.
3.2
Conciliation (mediation and arbitrage)
The existing legal means of cultural conflicts solving are extremely poor in the EU as they haven't been so far accurately emphasised by policy makers. Besides as such they tend to be rigid and not always efficient in sudden crisis or persisting ones, that for their part require rapid, optimally adapted response. Over decades, mediation has given evidence of efficiency in different cultural environments and circumstances, but also of rational advantage in economic costs over implementing legal instruments. The success of a mediation process depends of course on many different factors, but one relevant is the approach of both litigation sides – cooperation or retraction. One method for resolving these environmental conflicts is an interest-based approach which involves adjusting the benefits and costs attributed to each of the actors. However, even when economic incentives and information are available, the involved parties frequently demonstrate irrational actions in rejecting them and adhering to their entrenched positions.179 Cooperation is the most expected but requires from both stakeholders a certain attitude aimed 179
SEOYONG, K., op. Cit., p. 126.
232
at gaining optimal benefit to both sides in the same time. The other retracting behavior however inconvenient reflects above all unwillingness to change the given conflict, but also the rejection of acquiring any kind of new and different elements in their culture, lobbing of their own cultural background in the chosen hosting society. The case of Tibet migrants may be cited here, for their settlement strategy is specifically not assimilation but systematic retraction for the reason that Tibetans want to implement elements of pressure on the international community to obtain satisfaction in their political fight – regaining their homeland free from the Chineese occupation. Will this strategy or behavior be efficient, so far the evidence does not answer, but in some point it permitted to this community to develop its own traditions, economic network and administration in some cities of the Northern India, tolerating for its part this tendency. The role of cross-cultural mediator is to create propicious environment and to furnish adequate means for all the stakeholders for the negotiation process. Accordingly, the policymaking process involves constant discursive struggles over the criteria of social classification, the boundaries of problem categories, the conceptual framing of problems, and the [spreading] of ideas which guide the ways in which people create the shared meanings which motivate them to act.180 The mediation process consists on negotiations between litigated parties that without institutional assistance want to solve disputes no matter how profound they would be and the circumstances in which there are. (…) we do have numerous records of intercultural and intracultural advice with which to work to expand the sphere within which we may safely disagree and still work for common goals.181 The point is to work out such an environment and tools of cooperation to satisfy all the parties and to enable them to operate for their own purpose and cooperate between them for achieving national ends in all policy areas of the state. To sum up the more the dynamics of international migration into the EU raises the more conflicts appear and shake the political and social order in the member states. Only recently this dynamics tends to focus attention to the national security in terms of European cultural policy. So far the aim of the aforementioned policy has been the promotion and fostering the cultural diversity omitting almost completely national security matters, concentrating EU budgetary funds and deploying measures (projects and legal system development). This lack of reaction among policy-makers at the EU level comes in part from the misleading general perception of the social contract, its implications for the citizens and the strength of the state power in Europe and thus from the overall crisis in the statehood. The late cultural clashes mostly occurring in Western parts of the EU show that passive behavior of the native Europeans and the offensive attitude of the immigrant communities go into strong disequilibrium among native cultures and the “recently coming” ones. The most interesting question in the near future will be to generate new legal and informal means to permit effective and optimal communication and to securize the national cultural
180
STONE, D., Policy Paradox and Political Reason, IL. Scott Foresman, Glenview, 1988. BIN TALAL, EL H., Strategies for disagreement, (in:) K. M. Cahill (ed.), Traditions, Values and Humanitarian Actions, A Joint Publication of Fordham University Press and the Center for International Health, New York, 2003, p. 261. 181
233
heritage form possible external invasion of foreign cultures.
Literature [1] Consolidated Versions of the Treaty on European Union and of the Treaty Establishing the European Community, 29.12.2006, Official Journal of the European Union, C 321 E/1. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.access-toculture.eu/beta/upload/Docs%20ACP/ACP-PGPartIIofIVAnnexISupportingLegalFramework.pdf. [2] FEERICK J. D., Balancing National Security and Civil Liberties, (in:) K.M. CAHILL (ed.), Traditions, Values and Humanitarian Actions, A Joint Publication of Fordham University Press and the Center for International Health, New York, 2003. [3] GÓRNY A., TORUŃCZYK-R. S., seminar The Heterogeneity in the neighbourhood. Ethinc diversity against other dimension of differentiation of the population held at the Migration Studies Center, Warsaw University, november 2011. [4] MCNEAL M. J., Becoming Good Europeans? Globality, the EU and the Potential to Realize Nietzsche’s Idea of Europe, A Dissertation Presented to The Josef Korbel School of International Studies University of Denver, 2009. [5] MEYER – BISCH P., Violations des droits culturels et non-respet de la diversité, Document de Synthèse no. 4, Université de Fribourg Observatoire de la diversité et des droits culturels, Fribourg, 27.05.2008. [6] MICHAŁOWSKA G., Bezpieczeństwo kulturowe w warunkach globalizacji procesów społecznych, (in:) D.B. Bobrow, E. Haliżak, R. Zięba (ed.) Bezpieczeństwo Narodowe Międzynarodowe u schyłku XX wieku, Fundacja Stosunków Międzynarodowych, Warsaw, 1997. [7] SEOYONG K., Irresolvable cultural conflicts and conservation/development arguments: Analysis of Korea's saemangeum project, Policy Sciences vol 36 (2), Springer Science & Business Media, Amsterdam, June 2003 [8] SHAHEED F., Rapport de l'Experte indépendente dans le domaine des droits culturels, soumis en application de la Résolution 10/23 du Conseil des droits de l'homme, Assemblée Générale, document no. GE.10-12441, quatorzieme session, 22 mars 2010. [9] STONE D., Policy Paradox and Political Reason, IL. Scott Foresman, Glenview, 1988. [10] BIN TALAL EL H., Strategies for disagreement, K.M. Cahill (ed.), Traditions, Values and Humanitarian Actions, A Joint Publication of Fordham University Press and the Center for International Health, New York, 2003 [11] TARSCHYS D., In form the margins. A contribution to the debate on Culture and Development in Europe, Summary version of a report prepared for the Council of Europe by the European Task Force on Culture and Development, June 1997. [online]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/culture/resources/Publications/InFromThe Margins_Short_EN.pdf. [12] THOMSON W., The Young Person's Guide to Writing Economic Theory, Journal of Economic Literature, Vol. 37, No. 1. (Mar., 1999).
234
SOCIAL MEDIA FOR NATIONAL SECURITY Magdalena Witecka Abstract Social media bring new capabilities in information warfare as a powerful communication tool. Social media facilitate various criminal (e.g. common crime, cybercrime) and pernicious (e.g. ‘Arab Spring’ unrests, Anonymous attacks) activities providing unprecedented globalrange real-time communication and co-ordination capabilities. Advanced analyst solutions empower knowledge extraction from social media in order to identify potential threats to national security. However social media surveillance raises concerns about privacy abuse. Key words: National security, social media
INTRODUCTION Changes of the communication paradigm on the Internet in recent years have caused dynamic transfer of human activity into the cyberspace. Social networks in the Internet are created and maintained by, among others, use of social media – a form of online activity of which rapid development in recent years led to unprecedented position in the communication model of contemporary societies182. Therefore the social media issue should be recognized in national security, particularly in the context of information security of state, private sector and individuals. Due to high (and growing) number of users, their regular activity and type of published content as well as to trends of the Internet development – Web 3.0, semantic web – it is justified to perceive social media as databases. This approach has been effectively used in business, not only in e-commerce - social media are utilized mostly in customer service, campaign management, product development and sales and service, audit and controlling183. Analytical solutions for obtaining the information (so called ‘the extraction’) and discovering ‘hidden knowledge’ are used extensively in the private sector as well as in the public sector – in particular by law enforcement and the entities whose activities are subject to national security (police, prosecutors, special services, inspections etc.). Social media empower hostile entities to obtain crucial data and information for the purpose of malign activity (common crime, organized crime, cyber crime, terrorism, surveillance, intelligence). Social media have a great potential as an Information Operations tool within the information warfare in the cyberspace, including usage for organization and coordination of protests and unrests (destabilization of public order) in the ‘real’ world.
182
Not only developed but also developing countries – example of the Arab Spring that has started at the end of 2010. 183 MICHALSKA-DUDEK, I., Narzędzia CRM. Wykorzystanie serwisów internetowych. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www. michalska-dudek.pl/pliki/5.pdf>.
235
1 SOCIAL NETWORKS ON THE INTERNET Current status of social media results from development of techniques to generate content on the Internet (such as languages, protocols, network services and web applications) and dynamic growth of number of users. These factors have led to a significant increase in degree of interaction between the owners of websites and Internet users, and ultimately change the paradigm of communication on the Internet (Picture 1). The present paradigm is implemented as ‘Web 2.0’ and consists of such features as user-generated content domination, user-friendly graphics, sharing, recommending, tagging the content, web sites cocreation by publishers and users both.
Picture 1 - Communication directions of traditional media and the Internet (Web 2.0) Source: Own source
All the features of Web 2.0 are aggregated in social media. The following term covers various forms of social activity on the Internet, such as collective projects (e.g. Wikipedia), blogs and microblogs (e.g. Twitter), a communities of particular type of content (e.g. YouTube), games, virtual worlds (e.g. World of Warcraft), virtual worlds (e.g. Second Life) and social networking sites184. Sites and Web 2.0 services are integrated (‘remixed’) – communication between Web pages is the subject of Open APIs185 and OpenSocial, which may be a part of business models186 - social networks seek to implement the API and put external social applications on their websites187. Social networks are also used for the purpose of ‘crowdsourcing’ – finding answers to queries by posting them on public forums (e.g. Yahoo! Answers). The main elements of social networking sites are a user's profile (with a set of personal information), and relationships with other users – ‘friends’. Social networks on the Internet can be expressed in a way of social graph188 (Picture 2). In order to operate
184 185 186
Social media [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://en.wikipedia.org/wiki/Social_media. Open API [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://en.wikipedia.org/wiki/Open_API. e. g. Facebook – in the form of ‘Like’ button, or Twitter – buttons to link the content with the microblog
page. 187
OpenSocial [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.oclc.org/developer/platform/opensocial. 188 ANTOSZCZAK R., Media społecznościowe a sieci społeczne [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://blogi.newsweek.pl/Tekst/spoleczenstwo/580334,media-spolecznosciowe-a-siecispoleczne.html.
236
multiple social media, an OpenID project – which allows transfer of elements of identity – is being developed189.
Picture 2 - The Social Graph Source: About the Social Graph [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://code.google.com/intl/pl/apis/ socialgraph/docs/.
It is expected that the next paradigm shift in online communication - Web 3.0 - will come as a result of development of artificial intelligence and semantic solutions (queries in natural language, logical reasoning, linked data). Web 3.0 is expected to bring new quality into knowledge extraction that concerns unstructured data processing. Content in Web 3.0 will be adapted to manipulate the machine ("Internet without people"), as Web 2.0 still requires presence of a human being to conduct some analytical processes.
2 OPPORTUNITIES FOR STATE SECURITY ENTITIES The present wide range of social media functionalities and projected trends of Internet development bring new opportunities for state and national security. Searching the Internet resources can reveal previously unknown sources of information. Due to the large number of information available on the Internet, including social media, technological support of analytical process is necessary. Tools for ‘hidden knowledge’ extraction – both commercial as well as free solutions – are available for each type of entity (a government institution, an organization, a company, an individual Internet user). A type of publicly available utilities (services) are aggregators of information, e.g. software (Picture 3), Internet sites with information on given subject or search engines. Interesting tools are commercial search engines with reporting facility on predefined area (e.g., economic information, trade, address), including reports resulting from social media analysis.
189
OpenID [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://pl.wikipedia.org/wiki/OpenID.
237
Picture 3 - Example application software for the collection and matching of information from open sources on the Internet Source: self-elaboration with use of Maltego Community Edition 3.0.4.
Advanced analytics software of Internet resources (including social media) is developed by private sector suppliers and delivered to state entities190. Permanent analysis of content published in social media in search of keywords discovers patterns and relationships and enables revealing ‘hidden knowledge’ about threats to security. Joined sentiment analysis191 in social media and advanced risk modeling techniques allow to identify potential threat sources192. Internet – a public information source – is a tool of open-source intelligence, being one of the highest rated sources of intelligence information among the practitioners193. Open Source Center that operates within the CIA conducts ongoing analysis of content published on Facebook and Twitter. Obtained from the analysis of social media information is combined with information from the press, radio and television, as well as information from telephone tapping. Results of analysis are presented in a form of a U.S. president daily reports, that concern, among others, socio-political sentiment in certain parts of the world and its forecasts194. Analysis of social media plays a significant role in providing internal security the United States. FBI uses advanced software to analyze social media in real time and combine the obtained information with information from other sources (e.g., on weather conditions and likelihood of a terrorist act in a given area)195. United States, using social media
190
good overview of advanced analytical software provide content published by Wikileaks, The Spy Files [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://wikileaks.org/spyfiles/list/releasedate/2011-12-01.html>. 191 Sentiment analysis allows for knowledge of the subjective feeling of the groups to generate forecasts of growth phenomena. 192 TAYLOR, J., Social Media – Problem or Solution. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.memex.com/blog/social-media-and-policing>. 193 LIEDEL, K., SERAFIN, T., Otwarte źródła informacji w działalności wywiadowczej. Warszawa: Wyd. Difin, 2011, ISBN 978-83-7641-406-5, p. 134. 194 Twitter i “mściwi bibliotekarze” z Open Source Center. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://kopalniawiedzy.pl/Open-Source-Center-CIA-bialy-wywiad-Twitter-Facebook,14232>. 195 FBI zbierze dane z Facebooka. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.locos.pl/wydarzenia-mainmenu2-119/7124-fbi-zbierze-dane-z-facebooka-.
238
as a regular open-source intelligence tool, settle a new standard. Social media monitoring is run by other countries, which have sufficient technical, financial and organizational capacity in this field.
3 SOCIAL MEDIA IN CRIMINAL ACTIVITY Social media have become a tool for malicious activity in the cyberspace. An important issue is the security of content published by users and their personal data (including parameters of online activity) – openly disclosed and stored in multiple databases as well. The scale of this risk increases with the growth of internet personalization. Publicly available data are often used in the common and organized crime (e.g. burglary, theft, cyber crime), as well as data collected and stored in online databases to which access can be achieved through network attack, use of malware or personal information illegal trade. Communication via social media facilitates the distribution of knowledge contributing to development of pathological phenomena (such as child pornography, suicide advices, homemade explosives manuals) and formation of new forms (e.g. cyberbullying). The development of information society (network society) contributed to the ‘new terrorism’. The new quality is manifested in the adoption by the network structure of terrorist organizations. The second aspect is the opportunity offered to terrorists by well-developed ICT. Cellular phones, the Internet and new media are used for communication, coordination, propaganda, recruitment and fundraising. Web 2.0 introduced to terrorist the power of usergenerated content – the production and publication of content by terrorist organizations in the form of private audiovisual media196.
4 DISTURBANCES OF THE PUBLIC ORDER Protests that took place in Moldova in April 2009 against results of parliamentary elections, were called ‘the First Twitter Revolution’, due to significant role that social media played in organization and coordination of riots. For similar reasons, the ‘Twitter Revolution’ took place in Iran (June 2009) after the presidential elections. In Tunisia (December 2010), protests and the ‘Facebook Revolution’ led to the resignation from office of President Ben Ali and his escape. In January 2011 in Egypt lasted from January 2011 unrests, coordinated through Facebook and Twitter, led to flee of President Hosni Mubarak who had been ruling the country since 1981. In 2011, in the U.S. and several other western countries, unrests of ‘indignants’ were held. The protests were organized with the use of Facebook, Twitter and Instant Messenger (BlackBerry software). In January 2012 in the biggest cities of Poland protests against the ACTA agreement took place. The organization of the demonstration was conducted on the Internet, including online forums, blogs and social networks. Particular role in influencing global public opinion has the Wikileaks website. Published by Wikileaks classified contents, diplomatic cables in particular, had an impact on the evolution of social unrests in Tunisia in 2011. However the origin, functioning and independence of the Wikileaks site is subject to speculation.
196
GOBAN-KLAS, T., Media i terroryści, Kraków: Wyd. Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2009, ISBN 97883-2332-742-4.
239
It should be noted that in the aforementioned events social media were only the communication channel – not an indignation ‘perpetrator’ itself. Ineffectiveness of taken by the countries’ authorities (including Iran, Egypt and Tunisia) actions designed to impede and block communication on the Internet during the unrests, was caused presumably because of insufficient capacity of the states’ organizational and technical means of cyberspace security. A right to organize protest is included in the formula of a democratic state. Considering national security, demonstrations are a conditionally acceptable form of the public order disturbances. The unpredictability of social unrests has been enhanced by modern ICT techniques, including the Internet and social media. A more efficient organization and coordination of social protests will reduce the time of national security entities response and increase the likelihood of national security breach. Due to the large potential impact on public information, social media can become a powerful InfoOps tool. Not only the society but also the state can broadcast on social networks and microblogs. Although politicians take advantage of social media as a modern channel of communication with society and make effective use of it for reputation building purposes, there is no official confirmation of social media use by state security entities in order to cause expected public response (the local society but the other countries’ societies as well). Because of the growing importance of cyberspace as a battlefield, development of such social media appliance can be expected.
CONCLUSION Social media play an increasing role in modern societies’ communication model, raising serious concerns of information security of state, enterprises and individual Internet users. Due to a recent rise time, social media are an object not fully explored yet. Social media for security can be seen as: a database used for activities against crime (including organized crime and terrorism); a database to be used in criminal activity; a tool of organization and coordination of unrests and riots; a database used to monitor public sentiment and identification of outbreaks of risks and, last but not least, as a weapon of information warfare – used for Information Operations in cyberspace. Due to the development of the Internet in the direction of semantic web and the ‘database’, the growing role of social media as a tool of communication and the phenomena associated with a significant increase in opportunities to acquire and analyze the information, continuation and intensification of research on social media in scope of security studies is strongly advised.
Literature [1] About the Social Graph. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://code.google.com/intl/pl/apis/socialgraph/docs/. [2] ANTOSZCZAK, R., Media społecznościowe a sieci społeczne. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://blogi.newsweek.pl/Tekst/spoleczenstwo/580334,mediaspolecznosciowe-a-sieci-spoleczne.html. [3] GOBAN-KLAS, T., Media i terroryści, Kraków: Wyd. Uniwersytetu Jagiellońskiego, 240
[4] [5] [6] [7]
[8] [9] [10] [11] [12] [13]
[14] [15] [16]
2009, ISBN 978-83-2332-742-4. LIEDEL, K., Zarządzanie informacją w walce z terroryzmem. Warszawa: Wyd. TRIO, 2010, ISBN 978-83-7436-237-5. LIEDEL, K., SERAFIN, T., Otwarte źródła informacji w działalności wywiadowczej. Warszawa: Wyd. Difin, 2011, ISBN 978-83-7641-406-5. MADEJ, M., Zagrożenia asymetryczne państw obszaru transatlantyckiego, Warszawa: Wyd. PISM, 2007, ISBN: 978-83-89607-096. MICHALSKA-DUDEK, I., Narzędzia CRM. Wykorzystanie serwisów internetowych. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www. michalskadudek.pl/pliki/5.pdf>. Open API. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://en.wikipedia.org/wiki/Open_API>. OpenID. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://pl.wikipedia.org/wiki/OpenID>. OpenSocial. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://www.oclc.org/developer/platform/opensocial>. Social media. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-09-30]. Avaible at http://en.wikipedia.org/wiki/Social_media>. SOKOŁOWSKI, M., Oblicza Internetu. Architektura komunikacyjna Sieci, Elbląg: Wyd. PWSZ, 2007, ISBN 978-83-925213-2-7. SUCHORZEWSKA, A., Ochrona prawna systemów informatycznych wobec zagrożenia cyberterroryzmem, Warszawa: Oficyna Wolters Kluwer, 2010, ISBN 978-83-26406-560. SZPOR, G., Internet. Ochrona wolności, własności i bezpieczeństwa, Warszawa: Wyd. C. H. Beck, 2011, 978-83-255-2601-6. TAYLOR, J., Social Media – Problem or Solution. [on-line]. © 2011, [cit. 2011-0930]. Avaible at http://www.memex.com/blog/social-media-and-policing>. WEINBERGER, S., Web of War. See at WWW:
.
241
NEW TRENDS IN SAFETY OF MASS EVENTS EXAMPLE OF EURO 2012 Małgorzata Wróbel Abstract The author presents possible hazards may appear during the Euro 2012. Author describes in what way it is possible to prevent these threats. Key words: Security, mass events
The safety is a fundamental value and need of the man and the community. This notion is multifaceted and is being divided into different kinds. One of them is a national security, which is divided into internal security and outside states. In my presentation I will concentrate on the internal security, and more specifically on the safety of mass parties. I will present this issue on the example of the European Championships in the football 2012. The European championships in the football is the third as for the size event in the world from the point of safety, and the second football event. They are estimating, that on this occasion will come to Poland by 200 thousand fans. What threats can appear during Euro 2012? What action should be taken in order to protect the party? In my presentation I will try to answer above questions. One of threats which we can expect during the Euro 2012 is a terrorist attack. Europe is the neuralgic element of the Western world and is good purpose of a terrorist point of view, especially because she is disparate, and thus it simple to may paralyze the whole by intimidating particular elements. Moreover the European Union doesn't still have such developed mechanisms fighting the terrorism. The mass event which is an Euro 2012 giving the possibility of the attack on large communities of people and publicizing on media this attack. A spectacular nature of the attack, mass losses and evoking universal fear are main tools of terrorists to the influence on the political opponent. Terrorist attacks during sports events already took place repeatedly. The example is the Olympic Games in Munich in 1972, where Palestinian terrorists attacked Israeli athletes. Improperly protection of stadium enabled entry terrorists to his area and kidnapping 9 hostages. Moreover Germany didn't have a specialist anti-terrorist individual. Poorly prepared rescue of hostages caused shooting all 9 athletes. Another threat which can appear during Championships is illegal immigration and arms smuggling or drugs smuggling. on the occasion of Euro 2012 Polish border will be crossed by 200 thousand fans. Such a number of people can hinder the free flow through border, as well as to enable illegal crossing and the arms smuggling or of intoxicants. This is a huge danger, especially if part of illegal immigrants will be the terrorists.
242
Next threat which we can expect during the Euro 2012 is a riot amongst fans and crimes committed by them. According to police statistics from the first half-year of 2011 year in Poland the most crimes took place because of football matches, in spite of it, that events of this type were held less and the substantial amount of police officers protected such events. Pictures 1, 2 and 3 depict these relations.
Picture 1 – Individual mass events Source: http://kpk.policja.gov.pl/wai/kpk/13/11/Dane_statystyczne.html
Picture 2 – Comitted crimes Source: http://kpk.policja.gov.pl/wai/kpk/13/11/Dane_statystyczne.html
Picture 3 – Directed police force protecting Source: http://kpk.policja.gov.pl/wai/kpk/13/11/Dane_statystyczne.html
243
Above pictures are showing, that the scale of the problem is high. During the Euro 2012 incidents of this type are likely to increase due to more fans. It is expected the riot, resulting from ethnic, national and cultural antagonisms. In the past was a lot of riot on mass events. Examples are the riot after the qualifier before the Olympic Games in Peru into 1964 year and fans clash after a league football match into the Said Port 1 February 2012. Other threats can appear during Euro 2012 are dangers resulting from poor infrastructure. In the past were a lot of tragedies associated with inappropriate preparing the stadium. The example it is collapse barriers in Glasgow up to the end of the game Celtic - Rangers into 1971 year and collapse podiums at the stadium Salvador in Brazil in 2007. Security of the Championships will endangered fires and arson. The example is a fire at the stadium in Bradford in 1985, probably caused by the stub of the cigarette. Next threat which we can expect on Euro 2012 is a panic at the stadium triggered with various factors. A large number of fans in stadiums on Euro 2012 increases the risk of such an event. The example is panic in the stadium Lubumbashi in 2001 caused by the police using tear gas. Other threats which can disturb the safety of Championships by the Polish Government Centre Safeties: road traffic accidents, plane crashes, floods, system failure electrical power engineering and contacts, chemical and other contaminations. Picture 4 shows the probability of the above mentioned dangers. Rating above the 60 % are almost sure that this situation will follow.
Picture 4 – Chance to event Source: http://www.gazetaprawna.pl/wiadomosci/artykuly/589295,euro_2012_czas_apokalipsy.html.
According to analyses of government experts on 60-70 % during lasting the Euro 2012 will happen the road disaster, of riot amongst fans, the breakdown of the communication system and computer networks, the flood, the fire, as well as a plane crash and the system failure electrical power engineering. on 50-60 % will appear chemical contamination, an act of terror, a breakdown of the communication system, a construction disaster and a radiation contamination.
244
What security on Euro 2012 Poland should be used to prevent the above mentioned potential hazards? Protection against terrorist attack should begin with proper preparation of stadiums for a long time before Euro 2012. Objects, on which will be games and the surroundings closest to them should be monitored all the time construction and after for her finishing. Before beginning football games and before each of matches, one should check stadiums under the angle of the presence of possible hazardous materials. Elements of the transport infrastructure so as stations, underground stations, airports and the like should still be monitored, and in the situation of catching sight of suspected people or objects - presences checked under the angle of hazardous materials. One should also see to it against the pyrotechnic appropriate equipment and provide due training the staff responsible for the monitoring and the detection of hazardous materials. Robot planes can support observation of the most immediate environment of stadiums. A provide protection of the airspace is a relevant issue with the radar equipment which the detection of potential hazards will enable. One should also protect oneself against a possible missile attack using the antiballistic system. A control of fans going stadiums up is another matter. She should be held into the similar manner like on airports, using goals and metal detectors, or of also scanners using roentgen rays. One should conduct the control under the angle of carrying the weapon, dangerous objects or explosives, as well as other substances which in named terms can pose a threat. Guaranteeing the safety inside the stadium during the match is a matter of major importance. The object should all the time be monitored, and in the case of becoming known of the situation threatening the safety of fans one should immediately react with centers suitable for it. It includes both potential incidents about character of the terrorist attack, as well as inappropriate behaviors of football hooligans. In Poland for the counteraction one central anti-terrorist sub-unit corresponds to the terrorism - Office of Anti-terrorist Operations in Warsaw and Independent Anti-terrorist Sub-units of Police or Anti-terrorist Sections in major cities. A proper education and equipping the whole of anti-terrorist powers are a relevant issue with particular reference to of cities in which the main events will be held during Euro 2012. In 2009 year in the Warsaw was an exercises of the Office of Anti-terrorist Operations, where was being practiced rescuing hostages from the bus of the public transport and the railroad car, as well as rendering explosive charges harmless with using pyrotechnic robots. In the situation of insufficient funds by Police, during the anti-terrorist action is possible to use the armed forces. Apart from due preparing individual services their efficient cooperation and the coordination of activities, as well as the efficient flow of information are a crucial issue. It is necessary to put the special stress on these issues, because the effective transport and proper harmonizing the action during the danger largely are guaranteeing her the success. Security border in relation to a lot of fans, arriving at Championships, should be based on efficient and of effective control. Currently in Poland new border crossing points are coming into existence in order to enable the free ride for guests to the country. Behind the safety border a Border Guard which during Euro 2012 will be responsible is responsible too: not-letting get to the entrance persons undesirable and being able to jeopardize the safety and the public order, as well as guaranteeing the control in the international, particularly air communication, in order to rule out a possibility of effecting an acts of terror. For the duration 245
of Championships one should ensure the substantial amount of officers, appropriately earlier trained for mentioned above tasks also appropriately. Border crossing points should be under the permanent supervision of the monitoring. In order to precipitate the flow of fans one should separate the passenger traffic than goods. Poland belongs to the Schengen area, therefore checks at internal borders with other countries are abolished with Schengen. In order to raise the safety during Championships a restored check at internal borders should stay in leaning border crossing points for the existing infrastructure. In the course of Euro 2012 the Border Guard will be cooperating with Police within joint using had powers and measures to effect the control on roads of drivers from state border, patrolling stations, securing trains with fans and the protection of knots and communications trails, monitoring the migration of groups of fans, as well as of persons being able to jeopardize the safety and the public order, of organizing joint undertakings, trainings, the simulation of exercises associated with restoring law and the public order. Protecting stadiums, stations, the underground station and the public transport, as well as airports against the riot is a crucial issue between fans and explosions of the panic. For that purpose one should constantly monitor all these objects, to observe persons which can threaten the safety and to examine reality systematically. Proper protecting these areas should be based also on conducting the constant and dynamic risk analysis, for permanent protection for all persons and for drawing up the professional plan of the security. One should ensure the substantial amount of officers which will be responsible for the safety in these areas appropriately. Correct protecting stadiums are a relevant problem. Taking care above all of effective information policy, efficient managing the movement of persons, the appropriate audit at entries to the stadium is necessary in this issue as well as in zones around it under the angle of smuggling is defending the safety, of objects of dangerous cargoes of explosive or other hazardous substances, clear marking stadiums and directions of the migration of fans and their segregation on the object. One should guarantee also an efficient coordination of activities and the communication among services protecting the stadium. In order to prepare to different potential hazards it is necessary, still before beginning Championships, to modify solving during test matches and to see to it for proper training services. One should also create contingency plans in the case of the contingency, being based on a versatile risk analysis. Moreover providing the adequate protection of men of consequence is a priority issue. 11 February 2012 at the stadium National in Warsaw a test match of this object was supposed to be held. Unfortunately games were canceled from the account of the lack of the communication system with Police which is a base of the safety assurance at the stadium. to 19 February 2012, that is with Portugal such a system has a date of coming across Poland to be installed. The stadium should stay at least twice tested before Euro 2012 so that check the safety of the object and conduct exercises of services. He is a fundamental issue appropriate, in accordance with safety regulations, building the stadium. He must be adapted to maintaining the appropriate number of people. The structure of the object should enable in case of the crisis to leave the stadium by fans. One should take care also of the real monitoring of the building. Currently at the stadium National the monitoring isn't fulfilling safety regulations. Recorders of the image are functioning too slowly as well as don't include the entire object. The part
246
of cameras is unavailable, and were different badly installed. Such shortcoming is unacceptable. Another relevant issue, against which it is necessary to see to it bearing in mind safety Euro 2012 is proper preparing the, train and airport road infrastructure. One should provide the efficient and safe arrival, as well as the return of fans. For that purpose an appropriate road network is needed, of railways and airports. One should this way situate appropriate facilities and communications slags in order to guarantee the fluid move between them as well as is treating to whereabouts. For the duration of Championships one should ensure the substantial amount of the officers responsible for the safety also appropriately on communications trails. The current state of the road infrastructure in Poland is wrong. Shortcoming includes losses in the paving of roads and not appropriate marking them. Construction of the motorway A1 and A2 is delaying planned specially to Championships. They won't probably stay finished until Euro 2012. Only a half of dual carriageways planned on Euro 2012 will rise. Recapitulating the European championships in the football is a huge mass event which requires many preparations in the sphere of the safety. They should have multifaceted character. Every shortcoming and the shortcoming in preparations can lead to the tragedy.
Literature [1] Ustawa z dnia 20 marca 2009 r. o bezpieczeństwie imprez masowych. [2] http://www.psz.pl/tekst-29509/Daniel-Michalowski-Zabezpieczenieantyterrorystyczne-EURO-2012. [3] http://www.bezpiecznestadiony.eu/images/Michal-Listkiewicz.pdf. [4] http://kpk.policja.gov.pl/wai/kpk/13/11/Dane_statystyczne.html. [5] http://www.gazetaprawna.pl/wiadomosci/artykuly/589295,euro_2012_czas_apokalips y.html. [6] www.koziej.pl. [7] http://www.msw.gov.pl/portal/pl/372/Bezpieczenstwo_Euro_2012.html. [8] http://www.sport.pl/pilka/1,64946,11073772,Najwieksze_tragedie_na_stadionach_pilk arskich.html. [9] http://www.bezpieczneeuro2012.pl/. [10] http://wiadomosci.onet.pl/regionalne/warszawa/miasto-nie-zmienia-decyzji-wsmeczu-o-superpuchar,1,5019962,region-wiadomosc.html.
247
BORDER CONTROL RISK ASSESSMENT Zágon Csaba Abstract197 Risk based border control in general and the station profiles of border crossing points (BCPs) in particular are based on those risk indicators that define the risks specific to the given border area. The risks - defined by these indicators - can be derived both from domestic or foreign sources and regarding their validity they may incorporate stable, but more frequently slowly or quickly changing components. Risk factors specified accordingly, serve as the basis to create the risk profile of BCPs and border sections, however they can inform regional or national risk analyses as well. The ultimate purpose of these profiles is to draft a comprehensive “risk landscape” for those border agencies that are facing these challenges in their area of competence. This article reviews the possible elements of such risk profiles and how these risks may be grouped. It will also focus on the advanced information systems and their role in risk reduction and trade facilitation by their positive impact on the BCPs’ permeability. The frequent revision of such profile provides up-to-date information about the border situation and at the same time, the deployment of resources available can respond to the risks gathered and analysed accordingly. if the border control is planned and arranged on a risk and intelligence based manner it will enhance efficiency while, in the same time increases permeability. Key words: integrated border management, station profiles of border control points, advance information systems, EU, Serbia, Moldova, Turkey
1 MY RELATIONS TO THE TOPIC I compiled a training guide for the Moldovan Customs Service in 2006 in relation to the risk indicators of the border crossing points (BCP) and their assessment approaches within the frames of a training course. I worked with the EU Border Assistance Mission to Moldova and Ukraine (EUBAM) as a senior risk analysis adviser delegated to the Moldovan Customs. The objective in the background of the guide was to demonstrate techniques of risk based and selective border checks for the field customs officers. It had also importance to highlight if their resources are deployed on a risk based manner to the border control that increases the effectiveness through proper recognition and management of the risks. I handed over the guideline to my colleague who, as an experienced Hungarian border guard officer was delegated to the Moldovan Border Guard Service in the same position as I was at the customs. I asked him to go through the risks factors listed in the guideline and mark
197
This article is elaborated in the Researches on Critical Infrastructure Protection Programme, TÁMOP4.2. 1. B-11/2/KMR-2011-0001
248
those having relevance for the border guards’ area of responsibility as well. Surprisingly, almost all risk factors were marked and just a few remained untouched from the border guard’s approach. We could also indicate the counterpart risk factors of certain organisation specific risks. Neither the guideline nor this article seeks to be exhaustive; the list of relevant risks may be completed according to other border agencies’ approach.
2 DEFINITIONS For detailed analysis of the topic I think necessary to pay some attention for the definitions what I mean risk, profile, border control, border traffic control and border surveillance in this context. 2.1
Risk
Encyclopaedia of Military Science allows one of the possible interpretations of risks. The relevant entry says within the spheres of the security sciences that risk is “the combined extent of a chance of a negative event and the volume of its results.”198 David Vose, however in his book titled “Risk Analysis, A Quantitative Guide” gives the definition that “Risk is a random event that may possibly occur and, if it did occur would have a negative impact on the goals of the organisation.” 199 (cf. opportunity, if it did occur, would have a positive impact on the goals) Summing up these approaches I consider as risk that possibly happens and if it happens has negative impact on fulfilling their responsibilities of the border agencies. if we describe the occurrence as an opportunity, we consider the category of the risk as the lack of opportunity there.
2.2
Profile
The Scriptum GIB electronic explanatory dictionary means profile as side-views and silhouettes of subjects, and in certain terminologies cross sections or shape of things and also, economic operators’ peculiar area of interests.200 We may need to be more specific here therefore I turned to the profiles used in the criminal investigations. According to Marilyn B. Peterson, profile is “A psychological or criminal description of suspect; the result of a criminal investigative analysis process.”201
198
Hadtudományi Lexikon [Encyclopedia of Military Science], MHTT, Budapest, 1995. p. 706. VOSE, D., Risk Analysis - A quantitative guide, Wiley, Chichester, 2008. p. 3. 200 GRÉTSY, L., KEMÉNY, G., Electronic database: Képes diákszótár [Illustrated Dictionary for Students], ISBN 9630564130. 201 PETERSON, MARILYN B., Applications in Criminal Analysis – A Sourcebook, Praeger, Westport, 1994. p. 275. 199
249
Brent E. Turvey writes in the preface to the second edition of his book titled Criminal Profiling, An Introduction to behavioural Evidence Analysis that “Criminal profiling is the process of investigating and examining criminal behaviour in order to help to identify the type of person responsible.” He also adds: “To identify something is not the same as to individuate something.”202 Taking all of these, I mean BCP’s or a border section’s profile an analyst product that collects and sums up the relevant risks in a specific manner. Risk profile refers to the real risk situation of a BCP or border section, however it is usually much more considered as a silhouette than a clear picture. Also, a risk profile is constructed from the current risks already identified therefor it is needed a regular revision to be applied successfully for risk reduction at the border.
2.3
Border control, border traffic control and border surveillance
Border control, border traffic control and border surveillance are not synonym entries. The check of passenger and commodity flow across the BCP i.e. border traffic control interacts with the border surveillance provided along with the green and blue borders. The above mentioned two activities; the border traffic control and the border surveillance together results what is called border control. With other words, border control has two elements: border traffic control and border surveillance. This relationship arises when we draft a risk profile, because we need to bother the risks originating from the traffic crossing the border at the BCPs as well as the risks of the border surveillance in the region where the BCP is located. At the title of this article I put border control risk assessment so there I will pay attention to the risks of the cross border traffic and also those originating from the green or blue border surveillance, because these are inseparable areas in this concern. Finally, I will select one possible element of the BCP’s risk assessment and go deeper. This possible element will be the circle of preliminary information systems as risk reduction means. According to my intentions the risk profile we draft here will allow to analyse the sum of the risks (see border control) and also separately (as per border traffic control and border surveillance as they together are the elements of the total). It is not in my intention here to make difference between the border agencies according to their role in the border protection when we assess the relevant risks. For instance, if we put into the profile a risk factor of forged documents that in fact, has a very negative impact for any of the border agencies to reach their objectives, we will not focus which agency has more exposure on that certain risk. My goal is to collect and put the probable risks in a possible system and demonstrate it from a joint point of view. This may also provide an opportunity to see the risks on an integrated manner raising the attention to the needs
202
TURVEY, BRENT E., Criminal Profiling – An Introduction to Behavioral Evidence Analysis, AP, London, 2003.
250
of joint risk assessment and management as part of the integrated border management.203 Additionally, I would emphasise that the risk profiles will work sometimes for longer, other times for shorter time frame, therefore regular revision and a cyclic re-development is needed. The chapter of System of border surveillance of the book titled Enforcement and Protection of the State Border has two approaches for characterising the state border that in fact, has fundamental influence on the system of border surveillance.204 The approach of the military geography wants to answer the indispensable questions of modern warfare such as vulnerability and defensibility of border sections, objects in the border area having military relevance, traffic and shipping networks, opportunities to use of the infrastructure available in the border zone, and so one. Although the border protection system is no longer military based in Hungary, I do not disregard the military geographic considerations. One good reason for that is the military geographic approach excels in demonstration in certain group of risks influencing the border control and especially its subset, the border surveillance seriously.205 Another good reason for that is our objective is not to draft here the border situation of Hungary, however developing a collection of thoughts may be used everywhere for risk profile development purposes.206 Upon the above-referred military geographic assessment, the book gives further details on the possible elements for the analysis of the border surveillance. These are the factors indicating where the border section lies in relation to the main directions of international migration, cross-border organised crime; what sort of law enforcement and besides border guarding peculiars may be recognised; and how the border guard’s and in wider perspective, border agencies’ activity is influenced.
3 BCP’S RISK PROFILE AND ITS ELEMENTS 3.1
Geographic elements
General aspects In this section analyse the character of the border from military geography and defence point of view. We focus on the (military) geographic peculiars such as defensibility and vulnerability of the border. We have such returning questions like direction, location, extent, quality and the relation of the state border with each factor. These factors have strong influence on the permeability of the border. The focus is here on the border’s natural relations: such as surface, terrain, type of soil, hydrography, regular and periodic vegetation (natural
203
cf. “Az EU integrált határigazgatás rendszerének kidolgozása a külső határokon; határmenedzsment stratégia [Elaboration of the EU integrated border management at the outer borders – border management strategy]” Bel- és Igazságügyminiszterek informális találkozója [Informal meeting of ministers of JHA], 2006. szeptember 20-22, Tampere, Finnország. 204 KÓNYA, J., Az államhatár rendészete és védelme [Enforcement and Protection of the State Border], Tankönyv, ZMNE, Budapest, 2000. pp. 79-87. 205 I also considered the following monograph at the factors related to military geography: Kozma-HéjjaStefancsik: Katonaföldrajzi kézikönyv [Military Geography Handbook], Zrínyi, Budapest, 1993. 206 By the selection of certain risk factors and also by their grouping I considered The National Strategy for Integrated Border Management of the Republic of Macedonia (FYROM) issued in Skopje, December 2003.
251
border obstacles, closed, partly open and open border) and similar dimensions. Specific aspects I suggest here to analyse human created details having geographic relevance in the risk pattern of the border. These may be built obstacles (barriers, fences, tracers/warning systems), traffic networks. A very significant risk if a BCP lies along a transit road (see Helsinki corridors), or the country may be considered as a transit country, or it lies in its proximity area. We may handle as a risk if there is an uncontrolled terrain/gap between the checkpoints of the opposite sides of the borders or there are illegal border crossings, paths, trails, fords nearby. In a geographic perspective we may estimate the amount of the risks when our, or our neighbouring country is a source or a target area for commodity smuggling or even for migration. Other geographic related issues Although having strong geographic relevance these dimensions may be assessed in different approaches. However in this concern I sorted them here as other geographic related issues. These may be the population, ethnic groups, urbanisation, economic situation, employment rate, literacy, education, and similar details and also the population’s attitude with the law enforcement and border protection. Here may be mentioned the key objects of economic activities, and their relevant character to the border traffic. The military objects in the border area also have significance, the dislocation of armed forces and law enforcement agencies, their capability for manoeuvre and mobile operations in the region. Finally I list here the main directions of cross border crime and the border area; trends of illegal activity, methods, modi operandi, etc.
3.2
Traffic patterns
We analyse here the characteristics of the traffic in the border area. The intensity of traffic changes as per time of the day, weekly, monthly, a certain day of a week, month etc. Does its character show peak segments, is it heavier or lover at certain times, are there periods of high or low flows and is the continuous permeability allowed? What is the primary kind of traffic from the viewpoint of traffic means: cars, trucks or foot? Is there a significant “ant traffic” that is a customs term for the pedestrians leaving the country, but not entering the neighbouring one; usually they buy duty free goods at the “no man’s land” and return to the country they left. Are there observable frequent changes in traffic patterns? Traffic comes from source areas and goes to target areas (cf. contraband, migrants) The means of transportation usually contain a single consignment to one importer or multiple consignments to many importers? Are any border crossing and/or customs simplifications for the local population? Are there local exemptions from border checks?
252
3.3
Staffing
Is BCP opening hours 24 hours a day on each day of the week (24/7) or limited to certain time frame? Is there any possibility to cross the border during non-business hours by traffic means or foot? Is the staff at the border from each agency available for 24/7? Which agencies have continuous and which one has only temporary/on call availability at the BCP? Is staffing is sufficient to meet traffic patterns, and is capable to follow traffic changes? Are there specialists e.g. rummage team, sniffer dog handlers, document specialist, crime forensic, etc.? Are the threats of corruption considered? Which peculiars do they have and what sort of risk reduction means is used?
3.4
Commodity flow
Do border crossing commodities and shipping means have opportunity to conceal contraband or individuals? Do packaging or containers allow concealments? Are there search difficulties because of the character of the cargo? (e. g. bulk cargo) Are there frequent perishable goods transports such as fruits and vegetables? Customs is often reluctant to search perishable transports not to cause delays and therefore damages for the shipping company. Can border agencies recognise goods that are not common at the BCP and at the border section?
3.5
Equipment and facilities
Is the BCP equipped with special sorts of contraband/migrant detection means? I consider this a key question because of many aspects. on one hand because of the cost effectiveness and risk analysis and also for the longer term planning, which is – according to my experiences - quite very often ignored in this concern especially in a donor – beneficiary situation. As Luc De Wulf and Omer Matityahu emphasises in the book chapter titled The role of Customs in cargo security, the non-intrusive check means such as container and truck scanning equipment can increase the number of consignments that receive customs attention without causing undue delay, and can identify illicit goods. The equipment requires a large capital outlay, however, and the process of introducing it, from conception through operation, affects the entire control and intelligence sectors and requires changes to the infrastructure and procedures of customs. to justify the outlay, and to ensure maximum return for the investment, it is necessary to ensure that scanning equipment is used effectively and that it is fully integrated into the risk assessment regime. The experience of customs administrations that currently use it suggests that planning for the equipment's introduction should precede the purchase of the equipment. The acquisition of scanning equipment should be based on sound cost-benefit analysis. Costs include the capital, maintenance, and operational costs, while the benefits expected from the use of the scanner will depend on the specific objective for its introduction. Potential returns will, however, vary depending on the volume of traffic, its nature, and the assessed risk. For example, if the principal purpose is to control revenue, the overall value of traffic, the level of duty rates, and the
253
projected level of misdeclaration are necessary components of the analysis.207 Is there isolation area for secondary inspection/search? 208 Is warehousing capacity available at the BCP or in close distance to store seized contraband and evidences taken? Is there any dedicated area for interviewing and to take the preliminary steps of criminal investigation? Is there any area for temporary custody that is safe enough and meets the relevant standards?
3.6
Documents
Are the border staff members aware of the commonly used documents, stamps and their security elements? Is the border staff committed for keeping records of forged documents identified/recognised in the region (“Docu-box”) and is there available any sort of reference collection of samples at the BCP?
3.7
Local drug trends
Where are the major drug user areas in the country in relation to the BCP? Are drug prices going up or down or maybe stagnating? Prices strongly reflect on the supply of the market. What kinds of drugs are commonly used locally? Is the country a source? What kinds of drugs are produced in the country and in the neighbouring country? Type of drug will determine concealment and also search techniques. Number of addicts and overdoses indicates drugs availability and accessibility situation at the market – how the statistics indicates the situation?
3.8
The neighbouring country’s enforcement activity
Maybe it sounds banality, but our law enforcement is strongly influenced by the neighbouring country’s law enforcement standards, their activity, commitment and intention for cooperation. The opening hours at the opposite side of the BCP are the same as ours? Do they conduct export searches as well, or just focus on the import traffic? As Bryan Barton and his co-authors point it out, governments usually have separate and unequal processes for managing exports and imports. The high priority given export facilitation often results in reduced controls at departure. With clear revenue and security incentives to control incoming cargo, imports are more rigorously managed. Risk assessment for import cargo release is commonly performed after goods arrive at their port of entry. Encouraged by the WCO, leading nations are adopting a different perspective. Instead of viewing cargo movement as discrete departure and arrival transactions, they see it as an
207
DE WULF, L., MATITYAHU, O., The Role of Customs in Cargo Security, in Customs Modernization Handbook, The World Bank, Washington D. C. 2005. p. 278. 208 Secondry inspection is an detailed inspection and/or search based on the selection of the high risk passenger, cargo, or traffic means.
254
end-to-end, integrated process from point of manufacture to final delivery destination. Sometimes referred to as an “elastic border” model, customs in the arrival country expands its formal control horizon beyond physical borders - back to the shipment’s origin and forward to the ultimate delivery location. to facilitate this sort of international and public/private sector integration, the WCO has established standards for mutual recognition, certification and risk management.209 This advanced risk management would concern those preliminary information services on which we will see examples at the end of this article. Is the neighbouring country’s law enforcement committed in exchange of information? Does this mean detailed information on seizures and/or intelligence on a regular basis – do they exchange liaison officers, establish contact points, create hot-line and do they develop similar means in order to make co-operation smooth? Are there large amounts of contraband to be stockpiled or migrant reception centres on the other side in the proximity? if yes, what sort of arrangements did they do respectively? Are there joint operations, patrols and investigations with the neighbouring country? Are there results that may have impact on the criminal situation? 3.9
Border control at our side
A complex analysis, preferably SWOT analysis is needed from our capabilities to identify gaps and capacities to be developed. What types of searches do we conduct – cursory/complete, checks: administrative, random sample, detailed rummage? How are the percentages of types of searches, searched cargo, vehicle and passengers? May passengers leave the vehicle while searched? Do we search the person and their luggage, vehicle and cargo in the same time? Do we conduct background checks on operators, companies, shipping agents etc.? Are there questions directed to the operator/passenger for selectivity purposes? Do we keep records on seizures, analyses on smuggling trends and methods? Do we develop risk indicators, profiles of suspect smugglers or concealment methods? Is the know-how and current intelligence disseminated during regular trainings? 3.10 Border traffic control – passengers, goods, companies Preliminary inspections We have already touched different forms of the control. at this section we will focus on the preliminary inspections and also the preliminary information on which the inspections may be based on. These would cover the background checks that would touch all companies, shipping agents, operators, travel agencies being frequent at our BCP and our border section. Do we receive preliminary information on passengers/goods or are there any of the above-
209
BARTON, B., Expanded borders, integrated controls - Achieving national prosperity and protection through integrated border management in Barton – Andrulis (eds.) Border Management in the New Century - Emerging Trends and Best Practices, IBM Global Business Services, Somers, NY USA, 2007. p. 3-18. 255
mentioned entity that is willing to supply us with? Is mandatory to send preliminary data expectations for risk analysis from the law enforcement? Do border authorities use records of violations are used for preliminary assessments? Are there risk indicators and profiles developed for preliminary inspections? Disseminations of indicators and profiles (regular information exchange and training) is there a regular procedure? Is there a common (routine) information exchange on risk profiles, detection techniques, records in intra-agency, interagency, international scenes?
4 PRELIMINARY INFORMATION AS ELEMENT OF THE RISK PROFILE At the border traffic control and the control of the cross-border commodity flow we mentioned the role of the preliminary inspections and in case of availability its quality as risk influencing factor. The role of the preliminary information services is to supply early warning information concerning such relevant risk factors like the passengers, commodities, traffic means, the economic operators respectively, routing, sealing of traffic means etc. The preliminary information is the input data for background checks and other forms of risk analyses that will support decision-making concerning what sort of entry check do we conduct upon arrival. It is also a strong advantage that the preliminary information may be used for traffic organisation purposes at the BCP, because that would somehow precisely indicate in advance how the traffic load will occur. Border agencies may estimate which vehicle is expected about when and based on a preliminary risk assessment and decision-making they can arrange the necessary capacities for border crossing; they can alert phyto-sanitary inspectors, sniffer dogs, rummage teams end so one, if needed. As many security related means, preliminary information systems gained a strong priority upon 11 September 2001 that led to general reforms and even change of paradigm. In the maritime shipping the 24-hours-rule became a common, setting a 24 hours in advance reporting of cargo manifest records to be reported to the ports as a condition for the entry. The USA launched their Container Security Initiative (CSI) and C-TPAT programmes that strengthened the co-operation between the shipping industry and the port authorities and besides the Customs and promoted the security significantly. Under the CSI programme, the USA authorities erected American checkpoints to the most frequent foreign ports where from the sea-born cargo is sent to American soil. The checkpoints conducted non-intrusive and if needed deep searches in the cargo containers prior to they reached the boards of the ships. CSI started to work not just as preliminary information service in 2003, but created an “elastic border” situation in the control of the trade supply chain by transporting some part of the checks to the previous chain over the horizon. 210 C-TPAT programme set the condition of providing preliminary data voluntarily and other forms of co-operation as well as transparency from the private sector. As an exchange border
210
See ibid. Barton et al. p. 7.
256
authorities provide “low risk status” for the company that leads to simplified border procedures and formalities and in fact facilitates merchant traffic.211 European Union has a similar programme, called Authorized Economic Operator (AEO). I used to work with the European Commission’s Customs and Fiscal Assistance Office (CAFAO) programme in Serbia as a senior risk analysis adviser for the inland waterways from 2004. We analysed the situation with our counterpart agency, the Customs Administration of Serbia, and we realised that the ports authorities along the River Danube do not recognise the vessels operating on the river just long time after when they have already arrived there. These authorities start to work with the relevant vessel and cargo related information upon their arrival that necessarily occur waste of time without having any sort of impact on the security situation. In the same time they had very little, if nothing information on the river traffic operating between the ports. I had to develop a means that solve the problem and increases the security while facilitates the traffic by reduction of unnecessary loose of time at the ports. We invited two other countries along the river and started a pilot project with the Croatian and the Hungarian Customs in the area of Mohács, Bezdan and Vukovar in 2005. The ports’ front line customs officers started to share basic preliminary information on the departing vessels by using the system DREWS that stands for Danube River Early Warning System. The information was supported for the ports of arrival often hours before the certain vessel arrived. So there risk analysis, decision and traffic organisation steps could be made in advance that increased the traffic by reduction of the waiting time at the ports.212 An information chain was developed that proved the idea. My former colleagues have developed the system an the idea since, and now they have an early warning system that works at road and rail as well as deep sea traffic situation. The system SEED213 is now in use in many countries under the support of the EU and an experienced development team. EU has promoted the preliminary information systems as trade facilitation procedure that can in the same time reduce border-crossing risks. The core part of the procedure is that preliminary information is disseminated from the starting point at the inland customs stations to the border’s departure side, then its arrival side towards to the inland customs house of arrival. The system automatically collects the relevant data fields, disseminates with the next station and also compares them with the previous station’s records. This allows the preliminary data as an input for risk analysis and decision-making and the same time gives alert if the data were changed since the previous step by highlighting the data fields with changed entries. Very recently I suggested with my expert colleagues in an integrated border management project for Turkey, that all border agencies should have access such preliminary information and to start using it at inland customs stations and at the border as well. It is expected that all border agencies work may become easier to be planned and also it will increase efficiency 211
DE WULF, L., MATITYAHU, O., The Role of Customs in Cargo Security, in Customs Modernization Handbook, The World Bank, Washington D.C. 2005, ISBN 0821357514, p. 268. 212 CSABA, Z., Előértesítési rendszer a kikötőkben [Preliminary system in the ports], in Pénzügyőr, 2005/6 issue p. 14. 213 Systematic Electronic Exchange of Data.
257
of the use of the resources. All of these will have positive impact on the border security while the permeability of the borders will also be increased.
Literature [1] BARTON, B., ANDRULIS, J., Expanded borders, integrated controls - Achieving national prosperity and protection through integrated border management, in Border Management in the New Century Emerging Trends and Best Practices, IBM, Somers, NY, 2007. [2] CSABA, Z., MÉSZÁROS, J., Border Control Risk Assessment for Customs and Border Guard, manuscript, EU Border Assistance Mission to Moldova and Ukraine (EUBAM), 2006. [3] CSABA, Z., Előértesítési rendszer a kikötőkben [Preliminary system in the ports], in Pénzügyőr, 2005/6 issue p.14, ISSN 1416-5850 [4] KÓNYA, J., Az államhatár rendészete és védelme [Enforcement and Protection of the State Border], Tankönyv, ZMNE, Budapest, 2000. p. 79-87 Kozma-Héjja-Stefancsik: Katonaföldrajzi kézikönyv, Zrínyi, Budapest, 1993. [5] PETERSON, M., B., Applications in Criminal Analysis – A Sourcebook, Praeger, Westport, 1994. [6] TURVEY, BRENT E.: Criminal Profiling – An Introduction to Behavioral Evidence Analysis, AP, London, 2003. [7] VOSE, D., Risk Analysis – A Quantitative Guide, Wiley, Chichester, 2008. [8] DE WULF, L., MATITYAHU, OMER., The Role of Customs in Cargo Security, in Customs Modernization Handbook, The World Bank, Washington D.C. 2005, ISBN 0821357514. [9] Hadtudományi Lexikon [Encyclopedia of Military Science], MHTT, Budapest, 1995. p.706. [10] National Strategy for Integrated Border Management, Republic of Macedonia (FYRoM), Skopje, 2003. [11] Scriptum GIB Anyanyelvi könyvespolc, 14000 szavas magyar értelmező szótár (felhasznált adatbázis: Grétsy László - Kemény Gábor: Képes diákszótár [Illustrated Dictionary for students], ISBN 9630564130). [12] “Az EU integrált határigazgatás rendszerének kidolgozása a külső határokon; határmenedzsment stratégia [Elaboration of the EU integrated border management at the outer borders – border management strategy]” Bel- és Igazságügyminiszterek informális találkozója [Informal meeting of ministers of JHA], 2006. szeptember 2022, Tampere, Finnország. [13] EU SEED Project.
258
CROSS-CULTURE AWARENESS IN CRISIS RESPONSE OPERATIONS
Magdalena El Ghamari Abstract: Author writes about Cross-culture awareness in crisis response operations. There are discussed differences between cultures and common characters. Key words: Multiculturalism, cultural diversity, communication between cultures.
1 CONCEPT OF MULTICULTURALISM The concept of multiculturalism represented a departure from the policy of assimilation, which promoted the absorption of migrants, minority cultures and languages into the dominant culture. The term “multiculturalism” was first advocated in Australia in 1973, and was premised on the assumption that diverse cultural groups should be able to express and celebrate their cultural identity, including language214. It is also the practice of acknowledging and respecting the various cultures, religions, races, ethnicities, attitudes and opinions within an environment. Other definition show, that multiculturalism is the appreciation, acceptance or promotion of multiple cultures, applied to the demographic make-up of a specific place, usually at the organizational level, e.g. schools, businesses, neighborhoods, cities, or nations. Multicultural policy and practice has been further developed within the Commonwealth, and within the eight states and territories. In political context is used for a range of meanings, ranging from the advocacy of equal respect to the various cultures in a society, to a policy of promoting the maintenance of cultural diversity, to policies in which people of various ethnic and religious groups are addressed by the authorities as defined by the group they belong to. A common aspect of many such policies is that they avoid presenting any specific ethnic, religious, or cultural community values as central.
214
FILLION, R.R., Multicultural dynamics and the ends of history: exploring Kant, Hegel, and Marx. University of Ottawa Press, 2008, p. 64.
259
Multiculturalism is contrasted with the concepts assimilations and has been described as a “salad bowl" or "cultural mosaic" or a "melting pot"215. We can distinguishes between two forms of multiculturalism, "the term ‘multiculturalism’ has been used in a variety of ways, both descriptive and normative. As a descriptive term, it has been taken to refer to cultural diversity … As a normative term, multiculturalism implies a positive endorsement, even celebration, of communal diversity, typically based on either the right of different groups to respect and recognition, or to the alleged benefits to the larger society of moral and cultural diversity”216. In contemporary society, different understandings of multiculturalism have resulted in two different and seemingly inconsistent strategies (figure 1). Multiculturalism
Interaction and communication between different cultures
Interactions of cultures provide opportunities for the cultural differences
Diversity and cultural uniqueness
Communicate and interact to create multiculturalism
Concept of “Cultural exception”
assimilation
Cultural isolation can protect the uniqueness of the local culture of a nation or area and also contribute to global cultural diversity.
understanding
Figure 1 - Different understandings of multiculturalism Source: Own source
215
BBC News Online Multiculturalism: What does it mean?" - 7 February 2011. CARAVANTES, E., From melting pot to witch's cauldron: how multiculturalism failed America. Government Institutes, 2010. 216
260
The concept of “Cultural exception” proposed by France in the General Agreement on Tariffs and Trade (GATT) negotiations in 1993 was an example of a measure aimed at protecting local cultures. These different understandings of multiculturalism are not absolutely distinct from each other. Moreover, the opposing understandings and strategies sometimes actually complement each other work to generate new cultural phenomena that embody the ideologies of the individual cultures and the relationships between them. Other definition for multiculture is transculturation. This term coined by Cuban anthropologist Fernando Ortiz in 1940, indicates a transaction of one culture with another. Mary Louise Pratt coined the phrase “the contact zone” to describe cultural clashes and operations. In the cultural environment they illustrated, cultures are not only interacted or isolated. Those two strategies work at the same time and apply to different aspects of cultures to create new forms of cultures. Multiculturalism can be defined in ways that go beyond human activities to give a vivid multi-dimensional understanding of cultural interaction, cultural isolation and phenomena between these two extremes. For purposes of this elaboration the terms such as: multiculturalism, transculturalism, multiculturalism... have been described as an interculturalism - Cross Culture Awareness (CCA). After analyzing the terminology of multiculturalism must conclude that this is an ideological position showing the coexistence of populations differing in social and cultural aspects. Interculturalism can be recognized as the last stage of multiculturalism. This is the number of dependencies, which in the highest degree interact. Moreover, it is a social phenomenon arising from a particular ideology, and thus the belief system and values. It is essential for the real, the reality that surrounds us. In accordance with common definitions of "interculturalism", implies the harmonious coexistence in a society of differing cultural or ethnic groups, but by "society" should be understood here in the form of organized collective political subdivision, to avoid the use of the term "state". Ethnic culture may, however, be in such a society institutionally isolated. Such societies can develop in accordance with the model of cultural pluralism, according to which national and ethnic groups have the full right and equal opportunity to maintain and develop their cultures. It is the coexistence of different cultural groups within the country, which is connected with the problem of reconciling cultural differences. Primarily on the traditions, heritage, religion (beliefs), values, ethnicity, admission of ethnic, religious or sex for equal participation in cultural and political life of the country. Interculturalism implies "recognition of the equality of all cultures, regardless of their geographical, racial or religious origin - there is no higher or lower cultures are merely different culture". Interculturalism as a phenomenon, and while the state of society characterized by the following elements: acceptance of cultural relativism - is the recognition that every cultural element should enrich and be considered only as part of the dominant culture, which co-creates; classification differences - reflected in the fact that people from the same cultural circles deal with clearly designated place of residence. An example of this can 261
be created settlements or districts inhabited by the representatives of the same cultural group. Creating enclaves or ghettos causes it to highlight their differences; the dominance of group identity, not individual - or group priority bestowal of origin. Emphasis is placed on highlighting the differences of ethnic, religious or territorial; jurisdiction guaranteeing certain rights to any person - is the legal recognition of minorities. This causes both the legal consequences and administration.
The above-mentioned components constitute a framework of contemporary interculturalism through the prism of the problems described in heterogeneous societies. In the case of static multiculturalism, culture can be isolated from each other. What more can bein the conflict, due to expansion ideological, territorial, economic or geographic. Below presented the pyramid levels of intercultural interaction.
262
M
Knowing and understandin g each
Multiculturalism
other's needs
The sphere of research in various disciplines (cultural studies, history, security, defence)
Equality and respect for ethnic and cultural minorities
Internal politics associated with the gender of citizens, irrespective of their origin, gender, race or religion
Society with a far-reaching cultural diversity Figure 2 - Pyramid of interculturality CCA Source: Own source
Levels of interculturality refers to several areas. Firstly, it is a plane of coexistence of many cultures in a given society. It also includes government policy, which aims to eliminate the risks associated with interaction of different cultures in the territory. The term "interculturalism" is defined as a phenomenon and movement-related the activities of minority groups to improve their situation and to increase participation in various spheres of life of the country (social, political and cultural). The typical example of an intercultural society are Germany, France, Belgium or the Netherlands. I think that the issue of coexistence of different cultural the social context of European countries within one country does not occur anywhere else in such a way. Other examples of cross-country are the United States, 263
Canada, Australia, New Zealand. The area is a Muslim country. These Lebanon, Morocco, Afghanistan and Egypt217. It is worth emphasizing once again that interculturalism, or "multicultural" states the principle of co-existence of cultural diversity in a single state organism ("multiplicity in unity"). And multiculturalism, pluralism is often likened to reverse based on the principle of "e plurbis - unum" - unity in diversity. The phenomenon of cross cultural awareness is accompanied by a man essentially forever. Despite this perception of this phenomenon has changed dramatically. Changed the name, social attitudes and a way to identify this phenomenon. It all started with cultural anthropology in which the concept of multiculturalism has arisen, then became very fashionable abbreviations and terms that were supposed to reflect the occurrence of the phenomenon of culturally different people in one area. By analyzing this theme one can find all sorts of metaphors such as the melting pot, rainbow coalition, "orchestra where each instrument is different," salad bowl, or so the concept of "multiculti, “mulitetnic” and “multilateralismus”. Determinants of CCA arise not only from the identification of this phenomenon but also with projects that take place in this area. For example, initiatives such as: "Year of Multicultural Dialogue", a festival "Multicultural Warsaw Street Party," CrossCulture Warsaw Festival, Continent Warsaw - Warsaw Many Cultures, painting the "Pillars of multicultural" action "Multiculturalism returnees," or shares "Poland for all "established at the initiative of Minister of Foreign Affairs, Radoslaw Sikorski. They have also been numerous conferences and seminars that emphasize the need for examining the phenomenon of CCA. In view of this, identifying the determinants of intercultural should be emphasized that interculturalism is a form of voluntary groups of contacts that are not necessarily included voluntarily in a common geographic space, but are trying to create a new form cultural common. Therefore, any interaction and the desire to establish contacts should be determined as interculturalism rather than multiculturalism. This concept stresses the aspects that unite us, not to show our "otherness" and diversity. Moreover, it is about something more, something much deeper than establishing contact or communication. The concept of interculturalism is to emphasize the relationship between the unity of society, and differences between different groups. The essence is the visibility of unity, with a simultaneous vision of diversity and options. Interculturalism is a kind of a community that begins to create, protect and open up new spaces in which diverse cultures can develop. Indicators are all these elements through which you can say that the society is multicultural, and then comes to the phenomenon of interculturality. Moreover, it is assumed that there must be parallel. There is no fixed division of the more important or less important determinants.
217
ANKERL, G., Coexisting Contemporary Civilizations: Arabo-Muslim, Bharati, Chinese, and Western. INU Press, Geneva 2000, p. 34-36.
264
All have the same scale of impact and can not be ignored. Here are the basic determinants of interculturalism: "image" - how to present the community; education; acceptance; cultural pluralism; tolerance, understanding, respect; identity; double identity; diversity: customs, traditions, customs, religion; integration – synthesis; understanding the phenomenon of acculturation; intercultural communication. In summary, you must answer the basic question, namely, "What are the determinants of interculturalism and what is its essence? First of all, it is a stable and adequate communication among diverse cultures and its participants. It leads to discovering and understanding the differences in the so-called "Other / Alien" and the same, which contributes to cope with new conditions of functioning in a multicultural society. Moreover, the essence of interculturality is manufacture and maintenance of an appropriate system of attitudes towards a particular situation. Moreover, it consists in strengthening the internal dispositions partners to establish and maintain dialogue. An extremely important aspect, is being aware of the existence of: levels of cross-cultural situations; levels of interculturalism; problematic international situation; cultural relativism; cultural differences; cultural differences that hinder and sometimes prevent peaceful relations. Interculturalism is also a determinant of the effect of interaction of cultures and cultural differences. It is also important to integrate differences in "Other", "Alien" in various situations, realizing that often form the basis of similarity to determine the differences. Another element is also categorize, which is designed to go from general to specific in the treatment of detail as used part of the total. Furthermore cross culture awareness is based on solid preparation for the volatility of the situation and not dealing with problems in terms of limits and differential treatment is not as exclusionary characteristics.With increasing globalization, national borders are becoming blurred, and the notion of an individual having only one homeland is fast becoming outdated. These changes have contributed to the need to redefine the concept of 'citizenship'. In recognition of this fact, the Community Relations
265
Commission and Principles of Multiculturalism Act 2000 encompasses a broader definition of the term 'citizenship'218. For many years, government agencies used 'non-English speaking background' as a broad term to describe the target population group for their multicultural policies and programs. This term is still appropriate, where it describes: the clientele of English as a Second Language (ESL) programs; clients who require the assistance of an interpreters to communicate with a government agency; where language or literacy issues present barriers to accessing and engaging with government services and programs. Currently, the term ‘culturally and linguistically diverse’ has come into common usage among government agencies as a broad descriptor for groups and individuals who differ according to religion, race, language and ethnicity219. Cross culture awareness communication as a phenomenon, and while the state of society characterized by the following elements: acceptance of cultural relativism - is the recognition that every cultural element should enrich and be considered only as part of the dominant culture, which co-creates; classification differences - reflected in the fact that people from the same cultural circles deal with clearly designated place of residence. An example of this can be created settlements or districts inhabited by the representatives of the same cultural group. Creating enclaves or ghettos will bring out their differences; the dominance of group identity, not individual - or group priority bestowal of origin. Emphasis is placed on highlighting the differences of ethnic, religious or territorial; jurisdiction guaranteeing certain rights to any person - is the legal recognition of minorities. This causes both the legal consequences and administration. These components provide a framework of contemporary interculturalism through the prism of the problems described in heterogeneous societies. In the case of static multiculturalism, culture can be isolated from each other. What more could be in conflict, due to expansion ideological, territorial, economic or geographic. on such a specific background of the international operating environment appears interculturalism. Participants in operations may meet with different approaches to the situation of cultural diversity. to properly interpret them to briefly introduce the composition operation "Enduring Freedom" in Afghanistan and the "Iraq Freedom" (2003-2008) and the NATO Training Mission (2005-2011) in Iraq. In 2003-2008, the command of the Polish contingent was also led Multinational Division Central-South - WDC-P and subject him initially teamed up with 22 other states. After 2008, Iraq remained a dozen Polish officers, making up to 2011 Military
218
SAILER, S., Fragmented Future: Multiculturalism doesn’t make vibrant communities but defensive ones, American Conservative, 2007, p. 53. 219 ANKERL, U., Global communication without universal civilization. INU PRESS, 2000, p.24.
266
Advisory. The following is a multicultural environment zone of operations conducted in 2003220. Interpersonal communication involves participants in the operation at a constant preparation for the volatility of the situation and not dealing with problems in terms of limits and differential treatment is not as exclusionary characteristics221. The differences and the diversity of cultures and even in our immediate neighborhood makes that we are confronted with different value systems and this may give rise to dilemmas and ignorant misunderstanding, since to evaluate the other attaches to the rule, its catalog value. The forms and mechanisms of social behavior are caused by differences and a variety of cultures - what in one culture is evident in another - even as it turns out in the culture of the neighborhood, is not so obvious and understandable. Even stranger is our reaction when we do any activities outside Europe, where even the smallest gesture can sometimes offend or amuse the caller or colleague222. Every interpersonal interaction norms of behavior or rules-based, which sets ethics. Participants in crisis response operations are fairly specific group of respondents. Their interactions are not a form of voluntary contacts. They have specific tasks to perform, which can not be completed without the knowledge of others. In case of emergency operations this second man is from a different cultural area, speaks another language, and professes a different religion. And each religion has many factions and sects, whose tenets are very different from the basic assumptions anthropologist M. Eliade religious divides people living in the so-called "holy time" set by the Gods and lay people who find themselves in the "historical present". Not every person who lives in a country where religion dominates the concrete must be a religious man. Therefore, you should do everything possible to understand each other and communicate. to accomplish this you must specify what are the differences/cultural differences, or what it characterizes our culture and what may be different from the others. It is important not to treat their beliefs as the only possible and real. You can not take the view that our traditions, culture and beliefs are the best. to defined the cultural differences you need to know their culture, traditions, customs and general principles of functioning in society. It should also be aware of their expectations about how other people should think and act. After that you can only begin to wonder what is the cultural differences. In the context of the cultural differences of less disertation relate primarily to European society and Muslims. The differences relate to the following components: respect for ethical principles; the law; principles of interpersonal obligations arising from (universalism and particularism); respect for the individual and the group (individualism and collectivism); behavioral (restraint and emotionality);
220
B, BOENING, ASTRID, H., Euro-Islam – A Constructivist Idea or a Concept of the English School?", European Union Miami Analysis (EUMA) Miami-Florida European Union Center of Excellence, p.21-23. 221 CHIU, A., LUENG, C., Do Multicultural Experiences Make People More Creative? In-Mind Magazine, 2007, p.14. 222 MODOOD, T., Multiculturalism, Muslims and Citizenship: A European Approach Routledge, London, 2007, p.63.
267
perception of the world (and the totality of segmentation); how to determine the social status (achieving a status assignment); relation to time; relationship to the environment; ways of handling events; religion; language; social behavior; prohibitions and injunctions.
In detail the above issues and their perception by people from different cultural backgrounds should be emphasized very important religious influences. Judaism, Christianity and Islam are not uniform and they can find a wide variety of attitudes, which are conditioned to socio cultural.
CONCLUSION The multiplicity of cultures made it all the time in the process of working out and systematize so-called "cultural variables". In this context, the most important are the relationships between different cultures operating according to international transactions. Therefore, we can distinguish eight different kinds of cultures, due to business contacts or negotiations, namely culture ceremonial and hierarchical, and egalitarian polychrome, restrained and expressive. Implicit manifestation of the growing importance of cultural issues is the growing number of ethnic conflicts, religious and socially. Society feel increasingly threatened influx of migrants, the flood of foreign cultural models, loss of national identity and respect for tradition. at the same time diminishing the ability to provide the state's cultural security for its citizens. Continuing this line turns out to be something more serious - namely, it is the states become more and more a source of threats to the cultural identity of ethnic and religious groups. The growing importance of the cultural factor does not mean, however, the loss of the traditional importance of the security dimension. It should be noted that all of its components are interrelated and artificial separation of one element is justified only for analytical purposes and purely scientific. This especially concerns the relationship between political security, cultural and military. Safety culture is political, because of the defining values to be protected, threats and actors as a political act. Besides giving specific cultural phenomena of the security dimension legitimizes specific government policy. Although the growing political importance of non-state actors should be aware that they are still the basic actors in the international arena. The very concept of multiculturalism is now being called into question in much of Europe. Danish writer and journalist Helle Merete Blix is among those who think it’s failed - Because multiculturalism does not produce more pluralism. What it produces is parallel societies. It has to be a main culture that you sort of integrate into. And if too many people suddenly speak 268
out they want Shariah law, they do not want democracy, that is a major problem in every European country. Multiculturalism, though still all the rage in popular circles, was falling out of favor in academic/intellectual circles. In addition to the “parallel societies” problem. Baucom pointed out that the fundamental problem with multiculturalism is that it effectively involves various “minority cultures” receiving some sort of approval from a dominant culture or group, with the necessary result being a sort of unintentional ghettoization of these “minority cultures,” marked out as “different” from the mainstream. The grand irony is that multiculturalism—in large measure a product of western postcolonial guilt—essentially winds up being a new sort of colonialism, in which the dominant culture’s control is exerted in giving approval to those groups it marks out as not a part of itself. Given these recent developments in Europe, has that already begun to happen? What then will fill the ideological void in the West?223
Literature [1] ANKERL, U., Global communication without universal civilization. INU PRESS, 2000. [2] ANKERL, G., Guy. Coexisting Contemporary Civilizations: Arabo-Muslim, Bharati, Chinese, and Western. INU Press, Geneva 2000. [3] BARZILAI, G., Communities and Law, Politics and Cultures of Legal Identities. University of Michigan Press, 2005. [4] BOENING, B., Astrid H., Euro-Islam – A Constructivist Idea or a Concept of the English School?", European Union Miami Analysis (EUMA) Miami-Florida European Union Center of Excellence. [5] CARAVANTES, E., From melting pot to witch's cauldron: how multiculturalism failed America. Government Institutes, 2010. [6] CHIU, A., LUENG, C., Do Multicultural Experiences Make People More Creative? In-Mind Magazine, 2007. [7] DUCHESNE, R., The Uniqueness of Western Civilization, Studies in Critical Social Sciences, Vol. 28, Leiden and Boston: Brill, 2011. [8] ELLIS, F., Multiculturalism and Marxism American Renaissance, 1999. [9] FILLION, R. R., Multicultural dynamics and the ends of history: exploring Kant, Hegel, and Marx. University of Ottawa Press, 2008. [10] GOTTFRIED, P., Multiculturalism and the Politics of Guilt: Toward a Secular Theocracy. University of Missouri Press 2004. [11] MODOOD, T., Multiculturalism, Muslims and Citizenship: A European Approach Routledge. [12] SAILER, S., Fragmented Future: Multiculturalism doesn’t make vibrant communities but defensive ones. American Conservative, 2007. [13] TAKAKI, R., A different mirror. A history of multicultural America, Back Bay Books/Little, Brown and Company New York 1993.
223
A different mirror. A history of multicultural America, Back Bay Books/Little, Brown and Company New York 2009, p. 75.
269
[14] DOOD, V, White pupils less tolerant, survey shows". The Guardian. Retrieved 201004-04. [15] BBC News Online Multiculturalism: What does it mean?" - 7 February 2011.
270
MÍSTO A ÚLOHA KRITICKO RACIONALISTICKÉ METODOLOGIE V BEZPEČNOSTNÍM VÝZKUMU CRITICAL RATIONALISTIC METODOLOGY IN DEFENCE RESEARCH Jakub Picka Abstract This papper deals with possibilities of using critical rationalistic metodology in defence research and is focused on the method of falsification of hypothesis rather then verification. Key words: K. R. Popper, critical rationalism, fallabilism, defence, security, reserch
ÚVOD Věda je stará jako lidstvo samo. Již odpradávna člověk zkoumal svět kolem sebe, snažil se usnadnit si život pomocí nových objevů a pochopit jevy, které ho obklopovaly. Tak, jak se vyvíjelo lidské poznání, vyvíjela se i věda. Prošla několika etapami vývoje až k dnešním uceleným pravidlům a přesným metodikám. Každé odvětví si však žádalo jiné postupy a metody. Z toho plynulo mnoho sporů o to, zda je možné použít poznatky jednoho odvětví v jiném či o to, jaká metoda je ta správná. Stejně bouřlivým vývojem prošla i hypotéza jakožto základ vědeckého bádání. Nejdůležitějším obdobím, které hypotézu nasměrovalo do současné podoby, byl přelom první a druhé poloviny dvacátého století, kdy se teoriím o stanovení hypotéz věnoval rakouský filosof Karl Raimund Popper. Prostřednictvím směru dnes nazývaného kritický racionalismus odlišil skutečnou vědu od pseudovědy a určil směr budoucího vývoje vědeckého bádání. Cílem práce je popsat místo a úloha kriticko racionalistické metodologie v bezpečnostním výzkumu a uvést důležité související skutečnosti.
1 POUŽITÉ METODY V práci byly použity metody historicko-komparativní, pozorování, analýza a syntéza. V první části o Karlu Raimundu Popperovi bylo použito pozorování a popis. V dalších částech pak metoda historicko-komparativní, která umožňuje srovnat jednu věc v různých stádiích svého vývoje. Pro další části byla uplatněna metoda pozorování použitá ke sběru informací a poté jako nejdůležitější metoda analýza, při které došlo k myšlenkovému rozložení zkoumaných informací na jednotlivé části a po ní syntéza, kdy poznatky byly znovu sestaveny v celek.
271
2 KRITICKÝ RACIONALISMUS V posledních desetiletích se rozmáhá poukazování na relativnost platnosti vědeckých hypotéz a teorií. Také se rozvíjí spor o objektivnost poznání, který ve své podstatě popírá smysl nejen vědecké práce samotné, ale také obecně popírá smysl hledání pravdy a poznání okolního světa. Podstatu problému lze hledat v nepochopení rozdílu mezi svobodou vědeckého bádání, vycházející ze zásady tolerance názorů druhých, a metodou vědy postavené na racionální kritice hypotéz a teorií. to výborně vystihl Popper ve své přednášce z roku 1981: „Vedle intolerance existují ještě jiné hlouposti, které bychom neměli tolerovat, totiž hlouposti, které vedou intelektuály k tomu, aby šli s módou. Ničí to zdravý rozum, rozvažovací schopnost a umožňuje onen postoj, který se označuje jako relativismus. Tento postoj vede k tezi, že všechny teze jsou stejně obhájitelné. Vše je dovoleno. Teze relativismu proto vede zjevně k anarchii, bezpráví a k panství násilí. Nutno však rozlišovat mezi relativismem a kritickým pluralismem. Zatímco relativismus, který vyrůstá z laxní tolerance, vede k panství násilí, může kritický pluralismus přispět k jeho zkrocení. V protikladu mezi relativismem a kritickým pluralismem má rozhodující význam pojem pravdy. Relativismus je postojem, že lze tvrdit vše, anebo téměř vše, a tudíž nic. Všechno je pravda, nebo nic není pravda. Pravda je tudíž bez významu. Kritický pluralismus je postojem, v němž se v zájmu hledání pravdy přijímá každá teorie do zápasu mezi jinými teoriemi. Tento zápas spočívá v racionální diskusi o teoriích a v jejich kritické eliminaci. Ta teorie, která se jeví v kritické diskusi jako pravdě nejbližší, je lepší a vytlačí teorii horší." (Duldsamkeit und intelektuelle Verantwortlichkeit, přednáška Karla Poppera při udělení ceny Dr. Leopolda Lucase r. 1981) [4]. Popper zde použil pojem kritický pluralismus, který však lze bez porušení smyslu zaměnit za širší pojem kritický racionalismus. Základy kritického racionalismu položil Karl R. Popper v knize Logik der Forschung, která rozvíjí problémy a náměty již dříve řešené ve filosofických diskuzích, dále Vídeňským kroužkem a neopozitivisty. Kritický racionalismus vychází z kritiky novopozitivismu, sám o sobě je spíše metodickým přístupem k filozofii vědy než samostatným filozofickým směrem. Umožňuje rozlišit vědu od pseudovědy, aniž by byl zatížený jejím empiristickým a pozitivistickým pojetím. Kritický racionalismus představuje metodu k posuzování úlohy vědy v dnešním světě. [5] Karl R. Popper ve své knize Logik der Forschung zdůrazňuje omezenost každého poznání a skutečnost, že není možné zajistit neomylnost poznání. Popper odmítá dogmatismus a autoritativní nárok na pravdu, ale i představu o neomylnosti vědy. Podle Poppera je člověk chybující bytost a možnosti jeho chápání a poznání jsou omezené. K pravdě se může přiblížit jen tak, že odstraňuje omyly a chyby. Současně se ale přiklání k racionalismu jako způsobu uvažování, protože je to podle něj jediná cesta k nalezení tolerance a názorového pluralismu. [6] Podstatou kritického racionalismu je hledání odpovědí na dvě základní otázky. První z nich je: Jak člověk ví, co ví a jak pozná, zda je to pravda či ne? Druhá otázka: Jaký je nejlepší způsob řešení problémů? Druhá otázka vychází z otázky první, protože všechny problémy závisí na tom, zda má člověk správné informace k tomu, aby je mohl vyřešit, a čím více na tyto informace může spoléhat, tím je to pro něj lepší. Problémem se v tomto případě myslí 272
způsob, jak pozměnit konkrétní danou situaci. Život lze vnímat jako sérii „problémů“ stejně tak jako získávání nových znalostí. Existují dva druhy informací. Jedny z nich popisují stav „teď a tady“ jako například konstatování, že prší. Tyto informace jsou důležité, ale převážná část nejdůležitějších informací a z nich vycházejících dezinformací je založena na zobecnění, např. v Kalifornii spadne nejvíce srážek v zimě. Zobecnění je naprosto nezbytné i pro zcela běžné životní situace, např. prodavač nemůže být připraven na každého zákazníka zvlášť, ale na zákazníky obecně. Všechny vědecké teorie a zákony jsou vystavěny na zobecnění. [7] V minulosti filosofové zobecňovali tak, že pozorovali velké množství izolovaných faktů, našli, co mají společného, a to použili pro jejich zobecnění, tedy používali indukci. Problémem indukce však byl fakt, že získané výsledky nebyly plně spolehlivé. A i v případě, že závěr byl správný, neexistoval způsob, jak správnost ověřit. Přesto však induktivní logika byla důležitou součástí tehdejší vědy, jak dokazují například Pavlovovy pokusy se psy, které však pomíjely jemné detaily a rozdíly ve spojování jednotlivých faktů (např. kočka, která si spálí tlapky o horkou plotnu, se bude v budoucnu vyhýbat všem plotnám, nejenom těm rozpáleným). Induktivní uvažování může mít v mnoha případě přímo destruktivní následky (jako například nejrůznější nenávistné výroky o etnických či náboženských skupinách). I přes Popperovu silnou kritiku induktivního uvažování je tento způsob myšlení v západní společnosti stále vysoce ceněn. [7] Popper se velmi zajímal o samotnou podstatu vědy, jak funguje a jak je možné, že vědecké poznatky jsou správné. Uvědomoval si, že věda se stala nejsilnějším způsobem k porozumění světu, ale nikdo ve skutečnosti nechápal, proč tomu tak je. Skupina filosofů označovaná jako logičtí pozitivisté věřila, že vědecká tvrzení jsou tvrzení, která mohou být potvrzena. Ostatní tvrzení byla podle nich bezvýznamná. Popper si uvědomoval, že potvrzení teorií založených na indukci je nereálné, respektive vědec může celý život hledat důkazy k potvrzení své teorie, aniž by zjistil, že jeho teorie je chybná. Potvrzování teorie navíc většinou spočívá v hledání důkazů a legend, které do teorie zapadají, a v naprostém odmítání informací, které teorií odporují, či jejich překroucení do podoby, kdy do teorie zapadnou. [7] Přesto je zřejmé, že zobecnění a abstrakce představují důležité prostředky k poznávání světa, umožňují predikovat budoucí vývoj, racionálně reagovat na situace, se kterými se člověk dosud nesetkal, a vidět spojení mezi příčinou a následkem. Někteří filosofové tvrdí, že naprosto veškeré poznání je nejisté a relativní. Popper však tvrdil, že ačkoli naprostá jistota v poznání je nemožná, existuje něco, co nazýval objektivní znalostí o světě. Byl přesvědčen, že s použitím správné metody se lidé mohou k této objektivní znalosti přiblížit. Popper poukazoval na to, že ačkoli nelze zobecnění potvrdit, je možné ho falzifikovat. V těch nejjednodušších případech stačí najít opačný příklad zobecnění, např. k tvrzení, že všechny labutě jsou bílé, stačí najít jednu, která bude černá. Tím ve své podstatě navrhl jednoduchou metodu testování teorií. Místo toho, aby se snažil teorii potvrdit, což stejně nemohlo přinést odpověď na to, zda je teorie pravdivá, snažil se najít příklad, který teorii jednoduše odporoval. to mohlo vést k tomu, že teorie byla velmi rychle opuštěna jako nesprávná. [7] Popper definoval falzifikaci jako předpoklad, že verifikovaná formule nemusí být přesným určením pravdivostní hodnoty, a proto je nutné hledat jiné řešení, které by minimalizovalo 273
nepřesnosti. Popper kritizoval nekritický rozum a zpochybňoval jeho východiska. Induktivně získané hypotézy jsou podle Poppera nepřesné, protože jejich výsledek je zřejmý až ze zkušenosti a nelze tedy hovořit o absolutním tvrzení. Poukazoval na skutečnost, že nemůže existovat žádný prokazatelný princip, podle kterého by bylo možné induktivní závěry provádět. Klade si otázku, jak by měl takový obecný princip vypadat. Z podstaty věci je zřejmé, že pokud by se jednalo o analytickou větu, pak by tato věta musela být platná z ryze logických důvodů a nemohlo by se jednat o indukci. Kdyby ovšem tato věta v sobě obsahovala jenom minimální empirickou zkušenost, bylo by možné odvodit hledané tvrzení bez principu indukce. [5] Karl Popper obhajoval falsifikaci hypotézy raději než její verifikaci. [8] Považoval možnost falsifikace za základní předpoklad testovatelnost jakékoli vědecké hypotézy. [5] Byla pro něj oddělující čárou mezi vědou a tím, co věda není. Pokud je teorie nekompatibilní s možným empirickým pozorováním, je vědecká. A naopak teorie, která je kompatibilní se všemi pozorováními, ať už protože byla modifikována za účelem přizpůsobení se pozorování tak jako v případě marxismu, nebo protože je konzistentní se všemi možnými pozorováními, jako je tomu u psychoanalytických teorií, je nevědecká. Avšak u Poppera tvrzení, že teorie je nevědecká, automaticky neznamená, že není poučná. Navíc někdy se mže stát, že teorie, která byla nevědecká z důvodu své nevyvratitelnosti, se může stát díky technologickému rozvoji či přesnější formulaci vyvratitelnou a tím vědeckou. Dokonce i čistě mytogenická vysvětlení vykonala v minulosti cennou funkci ve zkoumání a chápání podstaty reality. [11] Věda a filosofie vždy spolupracovaly na odhalení pravdy o světě a jeho podstaty. Obě představují nezbytný prvek pokroku a rozvoje lidské společnosti. Vědci provádí experimenty a snaží se získat výsledky potvrzením či zavržením hypotéz, avšak filosofové jsou ti, kdo rozhodují o tom, které faktory potvrdí platnost vědeckých závěrů. [7] Problém vyvstává u lingvistických filosofů (verbalistů), kteří trvají na tom, že podstatné jsou používaná slova. Na druhou stranu Popperův kritický racionalismus tvrdí, že podstatné je zabývat se problémem a nehloubat nad významem slov. Jeho myšlenkou je vyjádřit problém tak, aby pro něj bylo možné najít řešení a toto řešení poté otestovat ve světle nových důkazů. [7] Popper sám se však nezastavil jen u vědy, aplikoval principy kritického racionalismu na další pole lidského myšlení, zejména na filosofii politiky a společnosti. Popperův život zahrnoval období největších totalitních filosofií 20. století, nacismus, sovětský komunismus a maoistický komunismus. Mnoho z Popperových myšlenek se věnovalo autoritářským systémům a tomu, jak brzdí a blokují lidské ideály. Z toho vyplynuly jeho dvě další myšlenky. První z nich tvrdila, že rozvoj vyžaduje svobodnou společnost, která připouští debatu a kritiku. Druhá myšlenka tvrdila, že neexistuje nevyhnutelný „pochod pokroku“. Jak nacismus, tak komunismus propagovaly ideální budoucnost, kterou měly přinést. Ve skutečnosti lidské konání přináší jak zamýšlené tak nezamýšlené následky a nezamýšlené následky jsou ze své podstaty nepredikovatelné. Tím se Popper opět dostával k názoru, že je nutná otevřená společnost, kde všechny politické a sociální aktivity mohou být otevřeně 274
monitorovány a volně kritizovány a opravovány. Tyto myšlenky vyjádřil v knize The Open Society and Its Enemies. [7]
ZÁVĚR Karl Popper kritizoval verifikaci a místo ní prosazoval falzifikaci jako metodu k ověření správnosti vědeckých teorií. Byl přesvědčen, že vědecké závěry lze prověřovat pokusy o jejich vyvrácení. Podle Poppera je poznání relativní, dočasné a falzifikovatelné. Pokud se něco tváří jako absolutní pravda, jedná se o lež, v extrémním případě až zločinnou. Za příklad zločinné lži považoval například marxismus, přestože zpočátku byl jeho přívržencem. Za účelem hledání pravdy a ověřování vědeckých teorií prosazoval „otevřenou společnost“ se systémem demokratické kontroly a korekce a možností volně kritizovat. V dnešní době používá Popperovu filosofii jako návod mnoho vědců. Je zřejmé, že samotný proces kritiky nemůže zaručit naprostou hranici proti podvodu či omylu, protože věda je lidskou činností a ta nemůže být nikdy neomylná. Popperova filosofie však lidem říká, s tímto faktem musí žít, ale za daných podmínek mohou udělat to nejlepší, co umí. Popperův kritický racionalismus je praktickým průvodcem pro vědění a konání. Nabízí vedení při získávání nových poznatků, při ověřování pravdivosti informací předkládaných vědci, a při konání za účelem řešení problémů s pomocí dostupných informací. Narozdíl od mnoha jiných filosofických směrů kritický racionalismus nenabízí řešení všech problémů, ani nepředstírá, že je neomylným návodem k řešení všech situací. Jen ukazuje, že nic takového ve skutečnosti neexistuje. Člověk musí pracovat jen v omezeném rámci svých znalostí s vědomím, že nikdy nemůže vědět úplně všechno a nemůže si být jistý následky svého konání.
Literatura [1] POPPER, K., R., Snášenlivost a intelektuální odpovědnost. Vesmír: Přírodovědecký časopis Vesmír [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://webcache.googleusercontent.com/search?hl=cs&gbv=2&gs_sm=e&gs_upl=3209 4l32094l0l32844l1l1l0l0l0l0l266l266l21l1l0&q=cache:UpAINvaEtBEJ:http://www.vesmir.cz/clanek/snasenlivost-aintelektualni-odpovednost+Vedle+intolerance+exist. [2] VANÝSEK, V., Chvála kritického racionalismu. Sisyfos [online], ©2012, [cit. 12-0215], Dostupné na http://www.sisyfos.cz/sisyfos/zpravodaj/sis04_04.htm. [3] Kritický racionalismus. LIBERÁLOVÉ. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.liberalove.cz/12/kriticky-racionalismus/. [4] BURNHAM, R., Critical Rationalism: a personal account. Wisewords [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.wisewords.demon.co.uk/popper/popper.html. [5] The Scientific Method Today [online]. 1997, 2011 [cit. 2011-12-04]. The Scientific Method: Step or Stage #8 of the Scientific Method - Challenge the Hypothesis.
275
[6]
[7]
[8]
[online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.scientificmethod.com/bklet/i_8.htm>. BAJER, L., Ivan Brezina - obsahová kvantitativní analýza vybraných článků „antiekologistického“ aktivisty [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 85 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://is.muni.cz/th/78562/fss_m/Luky_ready.txt>. THORTON, S., Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 1997, 2009 [cit. 201112-04]. Karl Popper. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://plato.stanford.edu/entries/popper/>. SHUTTLEWORTH, M., Experiment Resources [online]. 2008 [cit. 2011-12-04]. Falsibility - Karl Popper's Basic Scientific Principle. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.experiment-resources.com/falsifiability.html>.
276
STAV OBJEKTŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NA URČENÉ DOPRAVNÍ SÍTI THE STATE OF TRANSPORT INFRASTRUCTURE OBJECTS ON THE SELECTED ROAD NETWORK Martin Lojda Abstrakt Určená silniční síť (USS) české republiky je určena mnoha prvky. Článek ukazuje na možnost využití diagnostických metod a Laboratoře Reach Back pro diagnostiku mostů obzvláště na USS. Příspěvek poukazuje na metody použitelné při stanovení zatížitelnosti železobetonového mostu. Princip spočívá ve využití informačních technologií, které jsou využitelné pro sdílení informací mezi spolupracujícími týmy při diagnostice mostů s využitím specializovaného konceptu Reach Back. Klíčová slova: Deformace, diagnostika, průhyb, laboratoř Reach Back, zatěžovací test, železobetonový most Abstract Selected road network of Czech Republic is defined by many components. The contribution describes the procedure of diagnostics statement of the reinforced concrete bridge and laboratory Reach Back. The main purpose of this article is about determination of the current state of the bridge construction. Based on an experimental verification of the state of reinforced concrete bridge structure, it´s loading capacity has been determined. The article shows effective use of experience of dianostics statement with modern information technologies for sharing the information between cooperating members wiht the laboratory Reach Back. Key words: Deflection, deformation, diagnostics, loading capacity, load test, reinforced concrete bridge, Reach Back Laboratory
1 ŽENIJNÍ VOJSKO A OPERAČNÍ PŘÍPRAVA STÁTNÍHO ÚZEMÍ Ženijní vojsko Armády České republiky (ŽV AČR) se podílí, stejně jako mnoho složek na operační přípravě státního území (OPSÚ). Operační příprava státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva [1]. Oblastí OPSÚ se musí zabývat i ŽV AČR, protože v případě nenadálých událostí (živelných katastrof) musí následně řešit všechny otázky s tím spjaté. ŽV musí následně udržovat určenou silniční síť(USS), která je nejvíce zasažena nenadálými událostmi a udržovat 277
ji v odpovídajícím stavu. OPSÚ je v zahraničí, na rozdíl od ČR, již od 50 let systematicky organizována a realizována na základě komplexních plánů rozvoje. Je součástí národních předpisů i aliančních doktrín a jejich plnění. Zvláštní důraz je kladen na vytvoření ideálních podmínek pro mobilizaci, na přísun operačních záloh a strategických sil z území jiných členských států na území daného členského státu. V rámci OPSÚ zahraničních armád je tato problematika řešena v rámci Ženijních opatření operační přípravy státního území, které v ČR zatím nemáme v tomto smyslu zavedeno. V rámci opatření OPSÚ se dopravní infrastruktura člení na operační infrastrukturu (OI) pro pozemní, leteckou a říční dopravu. OI pro pozemní dopravu je tvořena „Určenou sítí dopravních cest“ (USDC), která se dále dělí na: určenou silniční síť (USS); určenou železniční síť (UŽS) [4]. Určenou silniční síť tvoří převážně dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. V dnešní době je tvořena podélnými a příčnými silnicemi a jejich vytyčením. Jedná se o 3 podélné tahy silnic ve směru východ - západ a o pět příčných tahů silnic ve směru sever - jih s napojením v hraničních přechodech na silniční síť sousedních států. Na ně je napojeno šest silničních úseků s požadovaným zajištěním sjízdnosti. Nejdůležitější je získat správné informace o stavu objektů dopravní infrastruktury na území ČR. K tomuto účelu by bylo dobré mít k dispozici metody zjišťování stavu objektů. Jako nejvhodnější se jeví diagnostické metody, které lze využít k určování stavu mostů nejen na USS. V době ohrožení státu přebírá odpovědnost za určenou silniční síť (USS) a dalších mnoho oblastí OPSÚ Armáda České republiky obzvláště ŽV, které v rámci ženijních opatření k zabezpečení pohybu by mělo být schopno USS udržovat a tudíž i velké množství mostních objektů. Vzhledem k obecně velmi špatnému stavu mostů v ČR, ale také interoperabilitě s partnery v rámci NATO, musí být schopno ŽV AČR diagnostikovat a zhodnotit stavební stav mostů. Mělo by být schopno udělat prohlídky všech mostů na USS a stanovit jejich zatěžovací třídu podle STANAG 2021 [6]. U mostů se sníženou zatížitelností by mělo být schopno udělat mimořádné prohlídky. Tyto výsledky by pak měly být pravidelně aktualizovány, protože stav mostů se může velice rychle měnit a s ním i jeho MLC [6] (Military Load Classification Vojenská klasifikace zatížení).
2 STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM MOSTNÍCH KONSTRUKCÍ Význam mostních konstrukcí na dopravních komunikacích je nezpochybnitelný. Přibližně 95 % mostů v České republice bylo postaveno v minulém století nebo dříve a tyto stavby nesplňují současné požadavky vzhledem k jejich věku, kapacitě, prostorovému uspořádání a obraně státu [7]. Mostní konstrukce mají velmi důležitou roli ve vojenské strategii a jsou kritickým bodem při pohybu vojenských jednotek přes území. Statistiky Ministerstva dopravy ČR uvádějí varovné počty mostů, jejichž stav je klasifikován jako špatný až havarijní. Kromě
278
toho je řada mostů, které nevyhovují požadavkům zatížení podle nynějších platných norem. Posouzení stavu mostní konstrukce se doposud provádělo v souladu s ČSN 736220 [3]. Ke zjištění skutečného stavu mostu má prvořadý význam diagnostický průzkum. Na jeho základě se odvozuje zjištění stavu konstrukce a její schopnost přenášet statické a dynamické účinky zatížení. Přitom se zjišťuje stav konstrukce z hlediska mechanických vlastností stavebních konstrukčních materiálů při zhodnocení degradace materiálu. Kvalita diagnostiky záleží na úrovni diagnostického zařízení a především na lidském činiteli. Tzn. na odborné vyspělosti a zkušenosti členů týmů, provádějících prohlídku mostní konstrukce [12]. Úspěch diagnostiky podstatně ovlivní důkladná příprava před její realizací. Zpravidla se provádí hodnocení mostní konstrukce jako celku, kde se sledují průhyby, sedání a dopady stavebních úprav jednotlivých částí mostní konstrukce [8]. Dalším krokem je sledování a posouzení jednotlivých částí mostní konstrukce (založení, spodní stavba, nosná konstrukce, příslušenství). Stanovení stávajících vlastností použitých stavebních materiálů (konstrukční ocel, beton, betonářská výztuž, předpínací výztuž, zaplnění předpínacích kanálků atd.). Před zahájením prací spojených s diagnostikou je vhodné sestavit projekt diagnostiky. Tento projekt by měl obsahovat náčrtek konstrukce s vyznačením míst potenciálních závad, stanovit místa zkoušek kvality stavebních materiálů, popř. i místo odběru vzorku pro laboratorní vyšetření. Provedení diagnostiky by mělo předcházet prostudování výsledků předchozích prohlídek, aby zejména v případě trhlin bylo možno sledovat jejich změny a analyzovat jejich růst. Důležitý je správný a přesný záznam závad. Jako velice vhodné se jeví dlouhodobé sledování vývoje deformací mostních konstrukcí pod zatížením. Podle stupně poškození diagnostikované konstrukce se metody dělí na nedestruktivní, semidestruktivní a destruktivní [13]. Nejčastěji se používají při diagnostice mostů metody nedestruktivní a semidestruktivní. U diagnostiky mostů většinou není možno použít destruktivní metody, protože most musí i nadále sloužit svému účelu. V článku budou využity některé diagnostické metody k určení stavu mostů, které by se eventuálně dali použít i v AČR při určování stavu objektů na USS. Měly by to být metody hodnocení skutečného stavu mostů nejen dle civilních norem, ale i dle mezinárodních NATO norem - STANAG.
3 CÍLE A ZPŮSOB JEJICH ŘEŠENÍ Stanovení cíle článku vyplývá především z požadavků ženijního vojska na zjištění stavu objektů dopravní infrastruktury na určené dopravní síti. Hlavním cílem článku je zlepšení a rozšíření schopností ženijního vojska v oblasti diagnostiky mostů a k tomuto přispěje tak, že vedle pracoviště projektování staveb, které se zabývá projektováním mostních provizorií [9] a jiných dočasných staveb vojenského charakteru na K-203 vznikne „Pracoviště diagnostiky a hodnocení stavebního stavu mostů.“ Nově vzniklé pracoviště diagnostiky a hodnocení stavebního stavu mostů (DHSSM) pomůže zmapovat metody používané 279
při vyhodnocování stavu mostů a vypracovat postup diagnostiky mostů, který by mohl být použitelný k určování stavu mostů v AČR. Výsledky práce budou využity ve prospěch ŽV v rámci nově vzniklého pracoviště DHSSM s využitím konceptu Reach Back. Díky tomu se rozšíří laboratoř Reach Back o část diagnostiky a hodnocení stavebního stavu mostů. Oblast OPSÚ pod kterou spadá i určená silniční síť také velmi rozsáhlá a tudíž i téma článku je značně široké, proto se bude zabývat pouze diagnostikou silničních mostů. K tomu, abychom mohli stanovit stav objektů dopravní infrastruktury na určené dopravní síti, musíme ji ještě více zúžit a vybrat z ní reprezentanta. Tím je železobetonový most přes mlýnský náhon v Kojetíně.
4 HODNOCENÍ STAVEBNÍHO STAVU MOSTŮ V této části bude popsáno pracoviště diagnostiky a hodnocení stavebního stavu mostů. Tvorba protokolu o diagnostice mostu nebo o jeho zatěžování je téměř vždy výsledkem spolupráce několika odborníků - specialistů. Velitel jednotky však žádný takový tým odborníků k dispozici nemá. Jak má tedy vyřešit tuto situaci v podmínkách AČR, kdy počet diagnostik mostů realizovaných ženijními jednotkami není nijak veliký, kdy je nutné některé projekty řešit nárazově a v časové tísni (např. určování stavu mostů po povodních). A jak to udělat za situace, kdy se tyto jednotky nachází i mimo území České republiky [11]? Základním problémem, který je v článku řešen, je jak nejlépe určit stav objektů dopravní infrastruktury na určené dopravní síti v resortu MO obzvláště u ŽV. K řešení tohoto je vhodné zavedení nového pracoviště na K-203. Pro řešení těchto problémů je vhodné aplikovat systém, který využívá systémového přístupu k řešení problému, již byl na K-203 úspěšně použit a je užíván nejen na území ČR. Všem uvedeným požadavkům odpovídají právě aplikace používané v rámci laboratoře Reach Back. Systém Reach Back je v současné době rovněž úspěšně využíván i pro projektování mostních provizorií a jeho kvality byly několikrát úspěšně testovány obzvláště po povodních v letech 2002, 2006, 2009 a 2010 [9]. Spolehlivost laboratoře Reach Back byla zkoušena i v rámci AČR při NRF – 15. Při tvorbě Cvičiště C-IED, ale také v zahraničí, obzvláště při nasazení v zahraničních misích v rámci NATO např. v Kosovu nebo Afganistánu. Kladné zkušenosti s využitím laboratoře Reach Back by mohly přispět k efektivnímu využití pracoviště DHSSM a tak pomoci i k jeho rozšíření nejen v resortu MO. Vytvoření samostatné části diagnostiky a hodnocení stavebního stavu mostů v rámci laboratoře Reach Back by velice pomohlo právě velitelům při diagnostice mostů po povodních i v jiných situacích, kdy musí překonat nějakým způsobem narušený mostní objekt. Za pomoci systému Reach Back by mohli být neustále v kontaktu a spolupracovat přímo na postižených místech při diagnostice mostních objektů téměř kdekoli na světě (Obrázek 1.). Za pomoci konceptu Reach Back byla vytvořena část týkající se pracoviště DHSSM do které budou průběžně vkládány všechny vytvořené dokumenty potřebné
280
pro pracoviště DHSSM. Bude vytvořena struktura záložková a složková pro ukládání jednotlivých dokumentů vzniklých při zpracování disertační práce.
Obrázek 1 - Současné možnosti laboratoře Reach Back [5] Zdroj: Vlastní zdroj
V rámci laboratoře Reach Back funguje i server „Informační portál ženijního vojska“ dále (IPŽV) na něm byla již několikrát vyzkoušena funkčnost a použitelnost technologií a systém dostatečně splňuje předpokládané použití pro školící systém příslušníků ženijního vojska [5]. Článek ukazuje na možnost rozšíření IPŽV o část týkající se diagnostiky mostů, která nebyla dosud vytvořena. Výkonný server, na kterém IPŽV běží, poskytuje dostatečný výkon pro implementaci vzdělávacího systému pro maximálně 30 současně připojených uživatelů. V současné době se stále pracuje na tom, jak ještě bude rozšířena laboratoř Reach Back o část diagnostiky mostů. Řeší se, jak bude dokončena implementace jednotlivých částí diagnostiky mostů v rámci pracoviště diagnostiky a hodnocení stavebního stavu mostů do konceptu Reach Back. Některé věci byly vyzkoušené na Miklós Zrínyj National Defence University v Budapešti při studijním pobytu ERASMUS v Maďarsku. S využitím vzdáleného přístupu na K-203 fungovala základní komunikace v rámci laboratoře Rach Back bez problémů. Koncept Reach Back proto bude cestou jak vyřešit problém ŽV v oblasti diagnostiky mostů. S jeho pomocí je např. schopno pracoviště DHSSM spolu s odborníky na K-203 vymodelovat
281
konstrukci mostu ve speciálních programech (Obrázek 2.) s využitím moderních IT technologií jako je např. program SCIA NEXIS a další.
Obrázek 2 - Příhradový most dr. Šíleného přes řeku Moravu v Kojetíně vymodelován v programu SCIA - Nexis Zdroj: Vlastní zdroj
Nově vzniklé pracoviště DHSSM bude moci s využitím odborníků z K-203 efektivněji porovnat a vyhodnotit vypočítané teoretické průhyby konstrukce pod zatížením při zatěžovací zkoušce oproti naměřeným průhybům. Na (Obrázek 3.) jsou zobrazeny teoretické průhyby vypočtené v delším poli u TMS 66 m v obci Víska po povodních v roce 2010. -4.0
-4.0
-7.3
-8.2
-11.5
-11.5
-15.8
-14.2
-18.5 -20.5
-18.5
-24.6
-28.4 -29.4-29.4
-22.6 -24.6 -25.6
-29.4
-32.5 -34.7-34.7 -33.3 -31.8-31.8 -31.5
-32.8-32.8 -32.6 -33.4 -34.4-34.4 -31.8
-28.3
-21.4 -24.8 -23.5
-28.6 -28.3 -27.1
-23.5
-17.6
-19.7 -17.6
-13.7
-14.8
-10.9
-10.9
-7.6
-7.0
-3.7
-3.7
Obrázek 3 - Výpočet průhybů v programu SCIA - Nexis na TMS [5] Zdroj: Vlastní zdroj
Stále častější povodně, nejen na našem území, jsou důvodem pro nasazení ženijního vojska ve prospěch civilního obyvatelstva. V těchto případech ŽV vyčleňuje síly a prostředky k plnění záchranných a likvidačních prací. Pomoc poskytovaná jednotkami ŽV v rámci IZS při odstraňování následků povodní je opravdu různorodá (odřady k evakuaci osob a pro stavbu náhradních přemostění, zabezpečení průjezdnosti na komunikacích ve městech i mimo ně, provádění zemních prací atd.) [11]. Nejdůležitější je většinou co nejrychlejší obnova dopravní infrastruktury. K tomu je potřeba co nejrychleji zjistit skutečný stav zasažených mostů a obnovit je (Obrázek 4.).
Obrázek 4 - Stržený most po zasažení povodněmi na podzim 2010 - Dolní Vítkov Zdroj: Vlastní zdroj
282
Obnova dopravní infrastruktury je jedním z nejdůležitějších úkolů ŽV při pomoci v postižených oblastech. Stržené nebo staticky narušené mosty jsou častým následkem povodní. Je velice důležité co nejrychleji zabezpečit stavbu náhradních přemostění tak, aby byla zajištěna dopravní obslužnost ve všech povodní zasažených oblastech. Před započetím jakýchkoliv prací je velice důležité zjistit reálný stav mostu. A právě k tomuto účelu bude vhodné využít pracoviště DHSSM.
4.1
Experimentální ověření vybraného mostu
V této kapitole bude popsána experimentálně ověřená funkčnost pracoviště DHSSM spolu s vybranými diagnostickými metodami, které byly použity při experimentálním ověření stavu železobetonového mostu přes mlýnský náhon v Kojetíně. Na experimentu bude ukázána vhodnost použití vybraných metod pro ŽV AČR. Na podzim roku 2010 bylo rozhodnuto, že ve městě Kojetín blízko výcvikového střediska Ministerstva dopravy bude provedena diagnostika mostu přes Mlýnský náhon v Kojetíně a také zatěžovací zkouška mostu. Diagnostika mostu v Kojetíně je ideální příležitostí vyzkoušet funkčnost navrženého systému z podkladů vytvořených pro činnost pracoviště DHSSM v rámci reálné situace. V průběhu přípravy i realizace diagnostiky bylo možné otestovat využití moderních IT při spolupráci přes laboratoř Reach Back. Při diagnostice mostu a při spolupráci diagnostické skupiny s odborníky z UO (Katedry ženijních technologií) a v neposlední řadě při správě dat o diagnostice mostu [5]. Vybudování pracoviště diagnostiky a hodnocení mostních konstrukcí přispěje velkou měrou k efektivnějšímu, rychlejšímu a hospodárnějšímu plnění stanovených úkolů ŽV AČR. V následující podkapitole bude popsán experiment.
4.2
Diagnostika mostu přes mlýnský náhon v Kojetíně.
V této podkapitole bude popsán most ev. č. KO - M - 2 v městě Kojetín, který je na místní komunikaci a je v majetku města Kojetín. Mostní objekt je téměř přesně orientován ve směru od JV k SZ a tvoří předěl mezi ulicemi Mlýnská a Závodí. Vlastní konstrukce mostu je popisována v souladu s ČSN 73 6220 [3]. Ze statického hlediska se jedná o spojitý nosník se dvěma poli. Celková délka mostu je 18,736 m. Výpočtové rozpětí pole je 9,24 m. Most je trámový a má mírnou pravou šikmost. U mostu byla stanovena pevnost betonu opěr a nosné konstrukce sklerometrickou metodou upřesněnou zjištěním pevností na jádrových vývrtech průměru 100 mm. Zkušební postupy vycházely z platných ČSN 73 1315, 73 1317, 73 1373, 73 2011 a 73 0038 a dalších souvisejících předpisů. Dále byl proveden chemický rozbor betonu, při kterém byla stanovena hloubka karbonatace betonu, jednak pomocí indikátorů zbarvení fenolftaleinu ve vrtech a jádrových vývrtech a dále chemickým rozborem betonového prášku z vrtů vrtaných do různých hloubek. Na základě tohoto rozboru bylo zjištěno, že je výztuž v konstrukci mostu dostatečně chráněna proti 283
korozi. Dále byla pro zjištění množství, polohy a průměru výztuže využita radiografická stereometoda křížového snímkování (Obrázek 5. vlevo) [8]. Skutečné ověření průběhu výztuže mostovky bylo ověřeno mezi 2. a 3. trámem v bezprostřední blízkosti závodské opěry, a to elektromagnetickou indukční metodou. Průběh výztuže byl trasován během měření a vyznačen modrou barvou přímo na kontrolovanou konstrukci (Obrázek 5. vpravo) [8].
Obrázek 5 - Most přes Mlýnský náhon v Kojetíně Zdroj: Vlastní zdroj
Dále byla provedena destruktivní diagnostická metoda a to zkouška tahem. Pomocí této metody se zjistila pevnost použité oceli v nosné konstrukci (NK) mostu. Následovala zkouška tvrdosti podle Vickerse na vzorku výztuže a chemická analýza. Na základě zjištěných výsledků se provedlo zatřídění oceli NK a stanovení zatížitelnosti. Na mostu byla provedena diagnostika a zatěžovací zkouška, při které podíl naměřených hodnot trvalých deformací k celkovým naměřeným hodnotám deformací je pod hranicí 0,25. Dá se říci, že první pole mostu je podle zátěžového testu v dobrém stavu. Druhé pole mostu je však ve výrazně horším stavu a maximální naměřené hodnoty trvalých deformací o hodnotě 10 % u všech hodnocených měření vyžadují zvýšenou pozornost. Beton C16 / 20, z nějž je vyrobena mostovka, s hustotou 2160 kg / m3 je možné považovat za nižší standard [8]. Na základě výsledků měření zatížitelnosti mostu není v žádném případě možné zvyšovat jeho únosnost. Naopak je nezbytně nutné provést řadu oprav k zachování stávající únosnosti mostu a na základě statického posouzení snížit zatížitelnost konstrukce. Použití konceptu laboratoře Reach Back je v tomto případě přínosem. Spočívá zejména v poskytování technické podpory a sdílení poznatků mezi kooperujícím technickým oddělením univerzity a technikem pracujícím v terénu [10]. Informace a data jsou sdíleny ve vizuální podobě a jsou okamžitě k dispozici pro určené týmy nejen na konkrétním území, ale na celém světě.
284
ZÁVĚR Výsledkem článku bylo informovat o návaznosti OPSÚ na USS a možnostech pracoviště diagnostiky a hodnocení stavebního stavu mostů na určení stavu mostů a jeho využití pro potřeby ženijního vojska AČR. Došlo tím tak k rozšíření schopností ŽV AČR v oblasti diagnostiky mostních objektů, protože se teoretické předpoklady ukázaly na základě experimentu proveditelné a použitelné i pro další možné nasazení. Chceme-li efektivně diagnostikovat, je důležité zabezpečit i kvalitní správu těchto dat, aby se uchovala pro možnost dalšího použití. Dobře fungující správa diagnostických dat přispěje ke zlepšení schopností ŽV AČR. Všechna data budou jednoduše dohledatelná, bezpečně sdílena a zároveň zálohována. Jako vhodné řešení se jevilo využití konceptu Reach Back. V podmínkách ŽV AČR slouží Reach Back k odborné technické podpoře ženistů, kteří jsou nasazeni v terénu (zahraniční mise, pomoc při povodních apod.), kdy nemají k dispozici potřebné vybavení. Koncept je podporován experty z Katedry ženijních technologií a Katedry zabezpečení boje Univerzity obrany, kteří jsou schopni pomocí sítě internet on-line spolupráce či konsultace při řešení odborných úkolů nasazených ženijních jednotek. Potřebné informace tak mohou být sdíleny v reálném čase [2] pro ženijní jednotky po celém světě.
Literatura [1] Operační příprava státního území [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.opsu.army.cz/index.html>. [2] MAŇAS, P., SOUŠEK, R., On Cooperation between Military and Civilian Authorities in the Czech Republic during Crisis Situation in Transport. In International Conference on Engineering and Meta-Engineering icEME 2010. Orlando, Florida, USA: IIIS, International Institute of Informatics and Systemics, 2010, p. 12-14. ISBN 978-1-934272-83-1. [3] Evidence mostních objektů pozemních komunikací. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://shop. normy. biz/d.php?k=87547>. [4] OPSU MLC LUŽNÝ, J., Operační příprava státního území. Přednáška pro vyšší vojenský management. Univerzita obrany, ÚOTS, Brno 2007. [5] Elektronická podpora výuky studentů K-203 [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.ipzv.unob.cz/ >. Informační portál ženijního vojska na K-203. [6] STANAG 2021 Military load classification of bridges, ferries, raft and vehicles. NATO/PFP Unclassified. Edition 6, 6 January 2003. [7] KAPLAN, V., MAŇAS, P., Klasifikace mostních objektů podle STANAG 2021. Závěrečná zpráva. Brno 2007. [8] SUZA, I., Diagnostika mostu ev. č. KO-M-2 přes mlýnský náhon ve městě Kojetín. Brno: Mostní a silniční s.r.o., 2010. p. 136. [9] BENDA, M., Počítačová podpora projektování mostních provizorií. Brno, 2006. 98 s. Dizertační práce. Univerzita obrany v Brně, Fakulta vojenských technologií, katedra ženijních technologií. [10] MAŇAS, P., MAZAL, J., The Reach Back koncept in the Czech army corps of engineers,In: ICMT’09 - Proceedings of the International Conference on Military Technologies. Brno, Univerzita obrany, 2009, 148-154 s. ISBN: 978-80-7231-649-6.
285
[11] SOBOTKA, J., Počítačová podpora projektování zemních prací pro potřeby ženijního
vojska AČR. Brno, 2011. 30 s. Písemná práce předkládaná při státní doktorské zkoušce. Univerzita obrany v Brně, Fakulta vojenských technologií, katedra ženijních technologií. [12] ŠERTLER, H., Stanovení spolehlivosti stávajících železničních mostů, In: Vědeckotechnický sborník ČD 1999, číslo 7, Pardubice, s. 29-37. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.cdrail.cz/vts/CLANKY/702.pdf>. [13] SCHMID, Pavel. Zkušebnictví a technologie. Stavební zkušebnictví. Brno: VUT Brno, 2005. 1. vyd. 48 s.
286
NĚKTERÉ ASPEKTY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI ÚZEMÍ NA MUNICIPÁLNÍ ÚROVNI SOME ASPECTS OF THE AREA SAFETY AT THE MUNICIPAL LEVEL Aleš Horčička Abstrakt Neustálý rozvoj lidské společnosti vyvolává potřebu zajištění kvalitní a efektivní správy území. V reakci na nové podmínky na začátku 21. století příspěvek definuje a charakterizuje některé nové přístupy a trendy v krizovém řízení obcí v oblasti spolupráce, komunikace a znalostí. Formulovaná zjištění jsou výstupem z kritické analýzy některých špatných případů spolupráce a komunikace podniků s okolím (složky integrovaného záchranného systému, obce, média, odborná i laická veřejnost). Klíčová slova: bezpečnost, území, obec, řízení, trend Abstract The continuous development of human society raises the need to ensure quality and efficient area administration. In response to new conditions in the beginning of the 21st century, the article defines and characterizes some new approaches and trends within municipality crisis management in the field of cooperation, communication and knowledge. The findings are outputs from a critical analysis of some bad examples of cooperation and communication between enterprises and their environment (integrated rescue system, municipalities, media, professional and general public). Key words: safety, area, municipality, management, trend
1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY Lidstvo se na začátku 21. století i v jeho dalším průběhu střetává a stále častěji bude střetávat s mimořádnými událostmi, které mají negativní vliv na jeho činnost i existenci samotnou, a to včetně nežádoucího zasažení okolního životního prostředí. Lidská společnost se snaží vzniku takových událostí zabránit, případně alespoň minimalizovat jejich následky na přijatelnou míru. Nezastupitelnou roli přitom sehrávají orgány územní samosprávy. Role orgánů územní samosprávy se v posledních letech změnila. Jejich postavení v bezpečnostním systému je do značné míry předurčuje ke koordinačním aktivitám mezi všemi subjekty, které se podílejí na zajištění bezpečnosti území. 287
2 POSTAVENÍ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY V SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI ÚZEMÍ Jedním ze základních úkolů krizového řízení (managementu) na úrovni obcí je čelit hrozbám, tj. zabránit jejich vzniku, resp. eliminovat jejich následky, pokud hrozby nastanou. Hlavní cíle soudobého krizového řízení jsou obecně obsaženy v Bezpečnostní strategii České republiky. Tento dokument charakterizuje bezpečnostní politiku jako souhrn opatření a kroků za účelem prevence a eliminace hrozeb, s cílem zajistit vnitřní a vnější bezpečnost, obranu a ochranu občanů. [1] Tyto principy jsou zakotveny i v Ústavě České republiky. Moderní pojetí ochrany obyvatelstva je chápáno především ve vztahu k sociální problematice a životnímu prostředí, s důrazem na udržitelný rozvoj společnosti, státu a jednotlivých území. Z tohoto hlediska jsou základními pilíři ochrana života a zdraví a bezpečnost lidí. Současná společnost je vystavena celé řadě nebezpečí [6], přičemž se nejedná pouze o vojenskopolitické hrozby, ale důraz je kladen i na environmentální agendu, která obsahuje i zdravotní rizika a výskyt epidemií. Současnou roli územní samosprávy lze spatřovat v zapojení do integrovaného pojetí zajištění bezpečnosti území. Nebezpečí plynoucímu z nových a komplexnějších hrozeb totiž musí společnost (stát, region, mikroregion, obec) čelit zapojením všech subjektů existujících na daném území – od občana, přes podnikatelské subjekty, až po představitele veřejného a politického života. Sebesilnější a dobře organizovaný stát či jakékoliv jiné územní uskupení nemůže izolovaně zajistit bezpečnost všech subjektů působících na jeho území. Tvorba bezpečnostního systému na dílčích územích státu, vycházející ze zkušeností srovnatelných území, představuje jednu z hlavních výzev, k jejichž splnění by měla přispět také územní samospráva. Funkční bezpečnostní systém by měl zahrnovat všechny tyto složky (prvky), které lze nazvat “regionálními aktéry bezpečnosti”:
288
Obrázek 1 - Regionální aktéři bezpečnosti Zdroj: Zpracováno podle [3]
3 NOVÁ ROLE ÚZEMNÍ BEZPEČNOSTI ÚZEMÍ
SAMOSPRÁVY
PŘI
ZAJIŠŤOVÁNÍ
Dosavadní vývoj v oblasti zajišťování bezpečnosti území směřuje k uplatnění nových trendů v krizovém řízení na úrovni obcí, které lze pojmenovat jako: implementace oblasti managementu bezpečnosti území do strategických rozvojových dokumentů území. Základem možné implementace je přesná definice těžiště managementu bezpečnosti území podobně jako např. u managementu jakosti. 1)
Ve vazbě na bezpečnost daného území je zároveň třeba věnovat zvýšenou pozornost novým metodám práce. Jedná se především o vymezení vztahu místního a regionálního rozvoje, strategické plánování včetně návrhu řešení k zajištění bezpečnosti území i o základní principy uplatňované při tvorbě dokumentů v oblasti managementu bezpečnosti.
289
2) integrace dalších subjektů do procesu zajišťování bezpečnosti území. Pro současnou veřejnou správu v ČR existují v této oblasti 2 základní pilíře (směry činnosti): [4] 1. koordinace činnosti jednotlivých složek integrovaného záchranného systému; 2. koordinace činnosti ostatních (podnikatelských) subjektů působících v rámci regionů a obcí (další specialisté). V této oblasti je rozhodující zajistit spolupráci mnoha subjektů: především všech složek integrovaného záchranného systému (hasičského záchranného sboru, záchranné zdravotnické služby, Policie České republiky, …); havarijních služeb (telekomunikačních společností, vodovodů a kanalizací, Českých energetických závodů, plynárenských společností, teplárenských společností, …); vybraných orgánů územní státní správy (školského úřadu, úřadu práce, správy údržby silnic, okresní správy sociálního zabezpečení, finančního úřadu, ….); orgánů samosprávy (městské a obecní úřady); vybraných právnických osob (podnikatelské subjekty, společenské organizace, ….); vybraných fyzických osob (technici, statici, letci, horolezci, speleologové). 3) Zvyšování efektivity komunikace a spolupráce Aby bylo možné bezpečnost území (obce, regionu, mikroregionu) kvalitně zajistit, je třeba dbát na efektivní spolupráci všech zainteresovaných složek při výkonu služeb, a to např.: koncentrací určitých služeb do určitých míst; růstem jejich kvality; správným nasměrováním finančních prostředků do výcviku, na prevenci, atd. Je zákonité, že spolupráce většího množství subjektů klade vyšší nároky na jejich komunikaci. Lze konstatovat, že účinnost krizové spolupráce a komunikace spočívá především v: [5] vybudování dlouhodobých vztahů založených na důvěře; empatii při péči o bezpečnost území; sdělování a doručování srozumitelných a spolehlivých informací na místo potřeby. Respektování výše uvedených pravidel a zásad efektivní komunikace v praxi přispěje k úspěšnějšímu zvládání krizových situací i jejich následků. 4) Rostoucí význam znalostí při krizovém řízení Soudobá společnost se často označuje jako „znalostní“ nebo „informační“, ale při krizových situacích, kdy ještě vzrůstá význam sdílení a používání znalostí a manažeři musí rychle rozhodovat o tzv. špatně strukturovaných problémech, se mnohdy ukazuje, že nedisponují příslušnými znalostmi, což ve výsledku může znemožnit efektivní rozhodování, ačkoli může být k dispozici velké množství informací při nízkých nákladech. Je proto důležité vybudovat prostředí, které bude pro řízení znalostí prospěšné. Lze konstatovat, že v krizových situacích mohou být nejčastěji uplatňovány znalosti o:[2] minulých srovnatelných krizových situacích; vnitřním systému, jeho prvcích a jeho okolí; komunikaci s obyvatelstvem (např. aktivizační podněty). 290
U nichž bude sledována rychlost poskytnutí (předání), jejich srozumitelnost pro zasažené subjekty, komplexnost a iniciativa krizových orgánů při jejich poskytování.
ZÁVĚR Vývoj v oblasti zajišťování bezpečnosti směřuje k zapojení všech subjektů z daného území, zvyšování efektivity jejich vzájemné komunikace a využívání relevantních znalostí. Vzhledem k charakteru a rozsahu mimořádných událostí v současnosti se jeví jako zcela nezbytné, aby byly při zajišťování bezpečnosti území respektovány a využívány některé nové přístupy a trendy zejména v komunikaci a spolupráci.
Literatura [1] Bezpečnostní strategie České republiky. Praha: MVČR, 2011. [2] BUREŠ, V., Znalostní management a proces jeho zavádění. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN: 978-80-247-1978-8. [3] HORÁK, R.; KRČ, M.; ONDRUŠ, R.; DANIELOVÁ, L., Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. Praha: Linde, a.s., 2004. ISBN: 80-7201-471-4. [4] REKTOŘÍK, J., Krizový management ve veřejné správě – teorie a praxe. Praha: Ekopress, s.r.o., 2004. ISBN: 80-86119-83-1. [5] RICHTER, R., Komunikace s obyvatelstvem při krizových situacích. Praha: MV – generální ředitelství HZS ČR, 2009. ISBN: 978-80-86640-65-5. [6] Sborník z konference Bezpečnost v podmínkách organizací a institucí ČR. Praha: Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o., 2005.
291
SOME OBSERVATIONS OF STUDENTS’ EXERCISES OF NATIONAL UNIVERSITY OF PUBLIC SERVICE IN HUNGARY Zoltán Krajnc, Csaba Horvát Abstract The authors summarized of the major observations of students’ exercises of National University of Public Service In Hungary. This article describes the processes of planning, organization and execution of these exercises and presents the planned future of them. Key words: Students exercise, Education system, National Defence University.
INTRODUCTION Fundamental changes occurred in Hungary related to military higher education system. The new defence administration established a new university integrated the former military higher education institute. The National University of Public Service is the newest university in Hungary; it was founded in the first of January 2012. The legal predecessors were the Miklós Zrínyi National Defence University, the College of Police Officer Training and the Faculty of Public Administration of the Corvinus University of Budapest. The University has three Faculties. One of them the Faculty of the Military Sciences and Officer Training (FMSOT) is tasked with providing young officers for the Hungarian Defence Forces and gives opportunities for officers to participate in master’s program and several professional courses. In the framework of military leadership education the troop commanders at all level are trained for the Hungarian Defence Forces. For cadets and master degree students military exercises are conducted to get some staff work practice. This article describes the processes of planning, organization and execution phases of these exercises and presents the planned future of them.
1 THE HISTORY AND THE SCENARIO OF EX’S Eight years ago the Dean of the former Military Sciences Faculty made a decision on renewal the so-called student’s exercises with great traditions as the coronation of a full training cycle. These exercise takes place on areas of imaginary states (common historical pasts are on real Hungary's area). These: Middleland, Waterland and Wolfland. The executive country, the Middleland is the member state of NATO and it has similar constitutional order and political settlement and military abilities as well as legal controls 292
to the Hungary (former Republic of Hungary). The conflict is going on on the virtual neighbouring countries' area, which so jeopardizes the NATO member state's area, furthermore it was necessary to reckon with migration. Besides the Middleland had to prepare for executing the tasks of the host nation support. In the interest of the fulfilment of the didactics aims the fictitious countries and the so-called executive member state provided distinguished opportunities to execute of tasks according to the NATO principles. The tasks of all of the potential military missions can be executed in the framework of so military-political background. The military departments' instructors executed
Picture 3 - The concept of operations Source: Own source
the planning in the course of the preparation of the exercises. It was necessary to develop the regional area's historical background and economic opportunities and political attitude as well as military organisations' structure.
2 THE EXERCISES SERIES: “COMMONPEACE EFFORT” 2.1
Concept of operations and participating of exercise
According to the intention and main idea of the President of University the primary audiences (the major actors of the exercises) were students of military leadership training at master level. This so-called student’s closing exercise settles down in the peak of our military officer training system. Therefore we always try to integrate most of our students and cadets of all type of our trainings into the EX.
293
These officers had practice of activities and staff work of company level and some of them already worked at battalion level. According to his/her training-level they were appointed to adequate positions. On the Picture 3 the focus of exercises is visible. The so-called Multinational Forces Brigade (MLF BGD) level stands in the centre of training. The code name of the exercises series are the Common Peace Effort. It got into the ministry's planning system and the budget at the MOD level. Hopefully it means that the financial conditions will be supported in future 5 years. It was the „Z1530-project” in military budgetplan.
Picture 4 - The participants of EX Source: Own source
The form and type of exercises was a computer assisted and decision-making and command post exercise. The exercise was carried out at 3 levels (operational and tactical). In the highest level of exercises (Land Component Command level) was trained officers of the General Staff Course (Colonels, Lieutenant Colonels). They were the higher control of exercise with dedicated instructors of Faculty. In the medium level of exercise (MLF BGD level) were trained the students of military leadership program at master degree level. These officers were located into the staff officers’ positions of MLF BGD. In the lower level of exercise (one of the Battalion of MLF BGD level) were skilled the cadets of military leadership program at bachelor degree level. They supported the lower control of exercise. Of course the cadets of BSc-level supported the lower control playing the battalion positions under control of teachers. The majority of participants' emerged from our students and cadets. Last year in addition took part in exercise: 25th Klapka György Mechanized Brigade: 10 soldiers; Civil-Military Cooperation and Psychology Operations Centre: 8 soldiers; 294
2.2
12nd Arrabona Air Defence Missile Regiment: 2 soldiers; we had 10 international participants: From Virginia Military Institute: 7 cadets (USA); Officers of language courses: 2 soldiers (UKR), 1 First Lieutenant (People's Republic of China ); They were involved into CIMIC section. at the moment the Chinese officer take part in some courses in Defence Policy training in our Faculty.
The focus and the battle rhythm of exercise
We focused on three main topics: staff-works of BGD and air-Land integration and civil military cooperation’s activities as well.
Picture 4 - Focus of EX Source: Own source
For these we operated Tactical Operations Centre (TOC) of brigade for practicing information management and decision making and operational planning processes. In the framework of tasks of air-land integration dedicated students worked as Air Liaison Officer (ALO) and Army Aviation Chief and G3 Air officer. They could get some experience of planning and organizing different air activities for example AIRREQUESTS (RECCE, MEDEVAC, CASEVAC, AIRLIFT, AIRBORNE OPS, AIRSPACE MGT MEANS as well. In the course of civil military cooperation’s activities the officers and civil students from defence policy training could practice the cooperation with civilian authorities and nongovernmental organizations (NGOs) and activities according to Joint Military Commission (JMC) and many press tasks.
295
Picture 5 - General battle rhythm of of trainers and control of EX and MLF BGD Source: Own source
The Picture 5 gives general picture for you about the standard battle rhythm of directing staff (DISTAFF) and trainers of EX which controlled the all processes of the exercise. You can see that the day started with short briefing for DISTAFF personnel. The battle rhythm demanded permanent active presence of trainers in different staff action: shift-change in the TOC, Decision Making Briefings (DMB), Operational Planning Group events (OPG), Main Event Lists and Main Incident Lists (MEL/MIL) briefings. The standard working day of BGD had 4 relevant briefings: shift-change in the TOC; commander’s update BRF; meeting of the OPG; and finally the DMB; and the “long long day” lasted with After Action Review (AAR).
2.3
The execution of exercise
In the first day the participants were transported to the Training Centre and after the opening ceremony we started the training with: case study from Hungarian military history; general info of EX; law study;
296
and training at staff element levels conducted by instructors.
The second day was highly difficult because we continued the staff-training and conducted a so-called mini-exercise (MINI CPX) with the simulation support.
Picture 6 - The 1. and 2. days of EX Source: Own source
The work of OPG was started with Non-Combatant Evacuation Operation (NEO) planning and the BGD carried out some briefings.For example: shift-change in the TOC, DMB. The third day also was very crowded and busy day for all staff elements. The new issue was the beginning of JMC-planning in the work of OPG. In this day our staff-workers got huge of information about theory of JMC, communication, knowledge related to press conferences. The execution of JMC and Press Conference were the main events of the fourth day. In addition the students gave some training related to specialities of healthy support of NEO task. They had to plan evacuation oil workers from 2 different places with air and ground transportation in difficult other circumstances. The EX ended with LCC back briefing where 297
LCC listened to report of commander (BGDCOM) and primary appreciation was carried out of EX by Dean of Faculty.
Picture 7 - The 3. and 4. days of EX Source: Own source
298
CONCLUSIONS Finally we would like to summarize some observations and conclusions. It is easy to see that the main determinant is the international environment such exercise. The knowledge of the NATO standards (interoperability, unambiguous) and common language (English) constitute the basis of collective work. Those officers who have some experience of staff work and decision making process can work more efficient. The Joint Military Commission and activities according to press are of great importance for today’s operations in non-Article 5 operations. Almost the all activities in military staff especially in tactical operations centres belong to information management doings. Commander Critical Information Requirement (CCIR) and other relevant procedures were trained in the staff elements. to success of modern warfare requires the joint effort therefore the air and land integration got distinguished role in our exercise. Officers from Land Forces became acquainted with almost all air activities organized for the interest the brigade. (close air support, air lifting, MEDEVAC, CASEVAC, air defence, airspace management means, etc.). In the near future we are going to extend the International participation of EX integrated into the Erasmus-program or other projects.
Literature [1] MULTI-NATIONAL BRIGADE HANDBOOK For Crisis Response Operations (Non Article 5) 2007, CC-Land HQ HEIDELBERG, GERMANY. [2] MULTI-NATIONAL BATTALION HANDBOOK For Crisis Response Operations (Non Article 5) 2007, CC-Land HQ HEIDELBERG, GERMANY. [3] MULTI-NATIONAL BRIGADE HANDBOOK For Crisis Response Operations (Non Article 5) 2009, CC-Land HQ MADRID, SPAIN. [4] MULTI-NATIONAL BRIGADE HANDBOOK For Crisis Response Operations (Non Article 5) 2009, CC-Land HQ MADRID, SPAIN.
299
CONVERGENCE BETWEEN THE STRATEGIC LEVEL PLANNING AND EXECUTION OF BUSINESS (CORPORATE) AND MILITARY ACTIVITIES ESPECIALLY AIR CAMPAIGNING Gabriella Gönczi, Zoltán Krajnc Abstract The authors summarized of the some elements of the potential convergence between the strategic planning of business and military life especially air campaigning. This article describes the basics of strategies of business world especially at corporate level and basics of planning at strategic level of air campaign (operations) and some questions of adaptation of military methods to creation of business (corporate) strategy. Key words: Planning, military activities.
INTRODUCTION According to the presupposition of our research the military and the civil (business, political) strategy creation (strategic planning) and its culture (methods, procedures, means, supporting IT-infrastructure, etc.) is in a continuous interaction with each other. This fact proves that the military metaphors appear in the business life with an increasingly bigger emphasis. The big thinkers of the art of war are often referred in so-called “management forums” and in business (managerial-decision making) trainings as literature. The teachings, the main ideas (main principles) of Sun-Tzu, Seneca, Napoleon, Clausewitz and Helmut von Moltke already turned into a curriculum in the business trainings. In a present article we undertake to present some military solutions applied in the course of the operational planning (world wars, Gulf War) and its application already appeared in the business life or its appearance shortly expected.
1 BASICS OF STRATEGIES OF BUSINESS WORLD ESPECIALLY The so-called strategic thinking appeared in the business life after the World War II. Only the companies could be dominate in a strong business competition which had exactly definite goals. These companies laid a big emphasis on the harmonizing of the steps supporting the fulfilment of the goals and the optimal allocation of their resources. The oil crisis
300
of the seventy years224, the appearance of newer and newer market players and the continually accelerating changes brought new in the forming of the corporate strategic goals. The companies had to build up a new strategic planning system, which took the changed market processes and the changes of the environment into consideration equally. It was naturally necessary to define the designation of the corporate aims in parallel with the steps leading to the aims, means, resources and efforts as well. “The corporate strategy so the mean (method) of adapting to the environment, which lays the foundations for the company's function thereby, that defines the company's vision and sets the course on which the vision is available.” [Gönczi, 2001, 21 p]
Picture 1 - The process of the corporate strategic planning Source: Own source
The strategy was definite many times by many authors with lot of approaches. For example an analogous interpretation with ours definition is Balaton Károly’s notion “the strategy is the totality of the aims concerning the company's future, the method of adaptation to the environment and the means of the aim achievement.” According to Chikhan Attila: “The strategy is the guideline of the corporate function and it formulates the corporate aims and the possible methods of their achievement.” [Chikhan, 1995] Barakonyi Károly’s notion rather lays the emphasis on the process of the strategic planning. The strategy creation is the determination of alternative solutions leading to particular aims and their assessment, and the selection of suitable alternative and detailed determination. The strategy is approached by others from the marketing viewpoint. “The corporate strategy the company's products and his services, and they markets integrates it into himself, on which the company competes.” The company has to aim for the development of differential competitive advantage on all of his range of operation. [Thompson, 1997]. 224
The 1973‘s oil price explosion rearranged the economic life. After it only to the rudely changed circumstances adequately adapting market players may have survived. In connection with the present economic and financial crisis likewise verifiable, that the firms adapting himself well similarly may get out victoriously only (less injured) from this situation. This increases the numberless analogy of the war and the market likewise.
301
The definition of Heinz Dieter Jopp (Führungs Akademie der Bundeswehr, Head of the Security Policy and Strategy Department): “A good strategy integrates means, time, space and procedures according to the central guiding principle, what will be the efficient plan of the success.”225 The strategy is the basis of the companies' successful operation. It affords the opportunity to the company’s activities will be harmonized, planned, aim oriented even in an unclear turbulently changing environment. We have not to think of a written (printed, with numbers full) document. The strategy may be only an idea existing in a head, which the leaders develop after careful weighing, and it is converted into the level of the daily decisions. What are the viewpoints through which it is necessary to think in the course of the forming of the strategy? Seneca already emphasized three things in connection with the plan making in his time: What do I want? What can I do? What do I do? We mean that in the strategy making process firstly it is necessary to think about the capital aims for the company. It may be the turn of the development of the actual steps, action programs in the knowledge of this in the third phase. The today’s often used strategic planning models practically also formulate it. The planning process always has to set out from the corporate’s mission.226 The next step is assessment of exterior environment (political, legal, macroeconomics, cultural-sociological, technological environment, industrial branch situation, etc.). These factors have influence onto the company’s strategic aims.
225
Manager Magazin 2006/1. Ezeréves receptek [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Avaible at http://www.managermagazin.hu/magazin.php?page=article&id=931; 2009. március 08. 226 „The mission that aim, what the founders formulated in front of the undertaking, it is the reason of the undertaking's existence.“ to say it a’pripori existing category, which we have to recognise, and we have to make it our own. The following it is necessary to rewrite it at the time of the process of the strategic planning.
302
Picture 2 - The Air Campaign Planning Process Source: Air Campaign Planning Handbook, Warfare Studies Institute, 2000
It is necessary to continue the environment analysis with the accurate and real survey of the undertaking's inner conditions. (to recognise those abilities, which is necessary for the base of the strategy) The next phase is the designation of the strategic aims. The vision is formulated first: the major leadership imagines it and formulates that future situation, where would like it, if the firm would get onto the end of the planning time horizon. After it the planners formulate those expectations that the company gets into the target state in case of his fulfilment. It is necessary to break down the strategic aims into all of the areas of the corporate function. on the level of the divisions or business units (business strategy, strategic business unit) and the functional organizational apparatus (functional strategy), occurs the concrete action programs (tactics level) and the development of actions (basis of operative execution). Strategies exist inside more levels on the organization. The organizational strategy is relevant all of the company, it is long distance sounding strategy (Where is the company it in the business life?). The business strategies determine how the strategic business units should compete in the given branch. The functional strategies are attached to one function of the corporate activities for example production, human resources, marketing activities as well.
303
2 BASICS OF PLANNING AT STRATEGIC CAMPAIGN (OPERATIONS)
LEVEL
OF AIR
According to the most researchers and active military strategic planners’ point of view to the success of the modern war are not enough efforts of the armed forces (joint approach). It is necessary to complement it with the so-called interagency activities exceeding the armed forces. The harmonized and integrated efforts of the full government are necessary. According to an old recognition the nations (coalitions) win the war not the narrowly interpreted armed forces. Each single actor works according to a coordinated strategies however these actors take action with own part strategies. The nations apply their air forces based on a strategy like this in the interest of the achievement of the determined wartime sub-aims. The planning level of the aerial warfare is determined by the greatness of targeted military (political) goals (significance, extension) as well as the applicable operational form (air campaigns, major operations, operations, battles, engagements, etc.). The strategic planning of the air force's employment on the level of the aerial campaigns can be interpreted. This opinion does not contradict to the traditional interpretation of the theory of war levels. It can be interpreted that the campaign such as the series of the concerted operations constitutes the part of the theatre of war strategy. We may get with the analysis of capital questions of aerial campaign planning (air campaigning) to the planning at strategic level of the aerial warfare. The air campaign planning process has five phases. They are: operational environment research; objective determination; center of gravity identification; strategy development; join air and space operations plan development. The model of the companies' system of strategic planning is made up of four phases: the market and inner environment analysis, the designation of the capital aims and part aims, development of actual measures (operational plans). We consider it a substantive difference, that the weighting of the selected aims (ranking) does not receive significance size in the business life (not an independent planning phase). This would be more important because increasingly fewer resources stand for a provision at the organisations' majority according to our judgement to the realisation of all of the designated aims. In this case what the advantageous is: based on the realisation of the aims after each other with a some kind of hierarchy (prioritisation); the reduction of the number of the aims likewise based on a some kind of principle or weighting. In this phase moreover in the others also the practice of the operational planning may provide help for the corporate planners. 304
3 ADAPTATION OF MILITARY METHODS OF BUSINESS (CORPORATE) STRATEGY 3.1
TO CREATION
The environment research
The aim of the environment research is to understand the environment the world surrounding the company (the narrower and the wider environment and the macro- and microeconomics level trends affected on the activities of company). If the company knows the main actors of his environment and the actor of the competition going on on the market, it can adapt to this environment and knows what kind of market position how entails benefits and disadvantages. To the understanding of the market competition the military analogies can provide very big help according to our opinion. We examine two competitors for the simplicity. (two nations or two companies, etc.) We mention to the actors as peers in both cases. First case227 Both participants can attack the strategic centres of gravity of adversary. The two actors are called equal peers in the modern warfare (like the two superpowers: Soviet Union and United States of America on the time of the cold war, North and South on the time of the American Civil War, the Coca-Cola and the Pepsi Cola on the market of the soft drinks). Generally the warfare lasts until long time for both sides with tall expenses. if one of the peers has an opportunity for a fast, parallel attack it may produce a benefit while the other half does the counteraction on a short distance. Second case One of the actors can attack the adversaries' strategic centres of gravity while the others are not able to attack him (not able to effect serious losses) It was United States of America in this situation for example under the World War two, their enemies may not have made a lot, it tried to be protected concerning their own area to arise or to disturb the allied transports. Microsoft obtained a similar position in the business world, can work in such a way that their own area is almost inviolable. Although this almost invulnerable is not constant, the firm has to observe and analyse continuously the environment and what jeopardizes this situation. Third case It is interesting military history example onto the situation of Iraq in the 1991 Gulf War. Got into a position outlined in the first case when Iraq attacked Kuwait, it was equal with his neighbours; nobody launched an attack against it.
227
WARDEN, JOHN III., Strategic Thinking and Planning: A Concept Summary of Strategy and the Prometheus Process, 2008,
305
When the United States entered into the war position Iraq got weak and it found himself in a fragile situation. The USA was able to attack all strategic centres of gravity while Iraq may have made nothing. Those actors may survive this situation in the business's world who gives up the fight and they are going to an open space of competition. Fourth case In this situation all of the actors work at tactical level any without strategic directions or ideas. Practically it is almost position war between the competitors beside tall expenses and low results. Military history example onto this situation the role of the United States in the Korean war, where the China and the USA did not attack mutually each other's strategic centres of gravity. The retail shops compete in this situation in the business life. to survive this situation the actors have to be accomplished the entire fundamental qualitative and aesthetic conditions, the centre of the competition is the price at tactical level.
Table 1 - John Warden Prometheus Process Sample Centers of Gravity
Desired Effect
Saddam Hussein
ineffective leadership during the war
Electrical System
little or no electricity available around country
Roads and Bridges
physically gone, no evidence of rationale response
Time Frame
first 24 hours of war
lights out in Baghdad (and other major cities)
first hour of war for Baghdad area; 3-5 days for rest
surface mobility made insufficient supplies reaching deployed difficult iraqi forces
first week with results clear in three weeks
Military Officers
officers separated from Saddam
Air Defense
unable to Interfere with US Air Operations
3.2
Measure of Merit
defections, unit surrenders, rebellions
few or no US Ai r Losses
during the course of the war first twelve hours
The selection of the vision and the strategic goals
The organization may undertake to formulate a vision for himself after the survey of the environment and the accurate forecast of a future state. The planners or owners imagine that situation or a state what the organization wants to attain. But this state is not stable, it changes because of the forming elements of the system often change. When the organization works well and aim oriented if it is able to influence the environment (all elements of the system) in order to a favourable vision should be created for the company. According to Warden’s judgment is the key of the influence of the exterior and inner environmental system the centres of gravity of the system: the central elements of the system with a high value. The changing of the strategic centres of gravity has bigger effect the whole 306
system than changing of any other elements. They have serious effectiveness inside the system. But what are they the centres of gravity? According to Warden model all systems has five circle (sub system). In the centre of the system is the leadership (that shows a direction for the system), the next ring is the processes (provided work of system). The third ring is the infrastructure (keeps the systems in one. The people form the next ring (the members of the system) and the exterior ring is the action level of units (tasked with the protection of the system and restoration if it necessary). It is possible to achieve a really big effect with the selection (attacking) of the inner circles because of changes of inner elements are spreading on the whole system. Marking the exterior circles as targets from two reasons is no too lucky because of too many objects existing there. This requires serious offensive energies on the other hand the results of the attack relatively easily can be restored and does not spread inwards moreover, that is the consequence will be smaller presumably. How it may work five ring model in the world of the warfare? The alteration of an Iraqi system was the USA's aim in the 1991 Gulf War. The desired system effects were: out from Kuwait, working inner order, not ability to attack against his neighbours, ability to protect himself. In the interest of the modification of the system the allied military forces attacked the Iraqi targets according to the Table 1. How it may work five ring model in the business world? Firstly reminds us of the fact that we are always working with a system (country, market, company, etc.). Secondly the model shows the relative value of the elements of the system. For example if we wish to put a brandnew product on the market and an unknown person buys the first piece, the direct income from sales will be the effect of the shopping only. The first selling will generate more additional selling presumably if a famous sportsman or an actor buy anything however, than in the first buying.
3.3
The strategic measurement system
The aim of the definition of the strategic indices is that the strategy should make measurable the successfulness of his achievement. There is need for such measures which on the one hand characterize the all importance strategic areas and on the other hand it can be connected to the level of the tactical measures. These measures characterize that how to help (directly or indirectly) our comprehensive strategic steps. Strategic steps are linked to the vision, for example achieving the victory or the increase of the corporate value in a war in a period. Tactical steps are linked to the organisation's actual activities. The tactical steps lead to strategic success in an ideal case, the contrary of this may follow however in a worst case. For example the Germans believed it in the World War II. that they won when they faced Moscow and the considerable area of Soviet Union was already occupied. 307
In fact the occupation of these areas (occupation) had an illusive measure of the success because of the Soviet government's centres of gravities were not attained. The supply providing through the occupied areas became increasingly heavier and consumed increasingly more energy. The capital measure of the strategic success may be the achievement of the peace, which is not the same the number of winner battles. For example in the Vietnamese war the North Vietnamese’s all battles were almost lost against the USA, but the peace for which they fought was finally achieved after all. In as much the absolute measure of the strategic success the achievement of the peace, then such strategic indicators may belong to this like situation of the diplomatic, commercial and Financial measure losses the expenses of the restoration
Population measure a population's staff numbers emotional shock
Regional measure the greatness of occupied areas his role
Processes measure economic commercial
Picture 3 - Strategic indicator number system Source: Own source
tourism contacts between the war-faring sides, the infrastructural state of the operational area and the hinterlands and the mental state of the population. The absolute measure of the success may be the increase of the company's value in the business life. In Robert Kaplan’s and David Norton’s balanced strategic balanced scorecard system [Kaplan-Norton, 1998.] measures must have been definite at least on the following four areas: customer viewpoint (for ex.: market share, market increase, customer satisfaction), inner processes viewpoint (for ex.: product, substance and information flow, breakdowns), learning development viewpoint (for ex.: innovations the development of his number, employees, his commitment) and financial viewpoint (for ex.: profit, share price). Interesting and its examination may be instructive, that the balanced strategic measurement system presented before (balanced scorecard) how applicable in the world of the warfare. According to our opinion it is applicable. The customer viewpoint can be interpreted may be as a regional viewpoint, it is necessary to examine whether the own forces managed to occupy, or to keep the area and how the infrastructural state of this area. The viewpoint of the inner processes can be mapped for the restarting political (government, law and order) and economic life (production, industry, services, trade). The viewpoint of the 308
learning and development may be the mental and moral state of the decision makers of the combatant forces and the population, moreover changes of them. The financial viewpoint may be the measure of the actual physical damage (buildings, cities, industrial and commercial facilities, infrastructure as well).
CONCLUSIONS From first approach it’s difficult to understand how the strategic air attacks could be attached to the business life. to this we have to accept two central considerations from John Warden: “ … We must change systems (markets, companies) and we keep them changed if we want sustained success, to change a system, we focus energy against the system’s Centers of Gravity.” 228 In the world of the war the energy is negative, it is usually attached to some kind of destruction. While we convey positive energy in the business life (products, ideas, advertisement, telephonic selling, and money as well) in order to we want increase the energy of the market that we would like to modify it according to our own requirements. The reward got for a reduction for the enemy's energy in the war the achievement of our strategic aims. There is need for this in order that the enemy does not represent real danger to us. In the business life the reward is the profit, the appreciation, and bigger appreciation from the market's part for our efforts in it. Our final and short conclusion: they are considerable analogies between the war and the business, but let us do not want to make use of them without any changes, there is need for thorough adaption before it.
Literature [1] WARDEN, J., III, Strategic Thinking and Planning: A Concept Summary of Strategy and the Prometheus Process, 2008, Montgomery, Alabama, Venturist Publishing, ISBN 978-098-1794-600. [2] WARDEN, J., III, Enemy as a system, In: Air Power Journal, 1995, [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Avaible at http//www.airpower.maxwell.af.mil/airchronicles/apjindex.html.
[3] [4] [5] [6]
ANSOFF, H. I., Strategic management, Macmillan, 1979, London. 3., Strategy Synthesis, International Thomas Business Press, London. 9. BARAKONYI, K., Stratégiai tervezés, “Stratégialkotás” sorozat I. kötet. 1999., Nemzeti Tankönyvkiadó, Budapest, 1999. p. 240. CHIKÁN, A., Vállalatgazdaságtan, 1997., AULA Kiadó, Budapest. KRAJNC, Z., GÖNCZI, G., A légi hadjáratok (műveletek) stratégiai szintű tervezésének és az üzleti (vállalati) stratégiaalkotásnak a konvergenciája (egy PhDtémaválasztás indoklása), 2009., Repüléstudományi Közlemények Különszám Április.
228
WARDEN, JOHN III, Strategic Thinking and Planning: A Concept Summary of Strategy and the Prometheus Process p. 57.
309
[7] [8] [9] [10]
GÖNCZI, G., A controlling alapjai, 2006., Dunaújvárosi Főiskola Főiskolai Kiadó. MAROSÁN, G.,Stratégiai menedzsment, Műszaki Könyvkiadó, Budapest ISBN 963-16-3045-5. KOTLER, P., Marketing Menedzsment, 1998., Műszaki Könyvkiadó, Budapest. KAPLAN, R., NORTON D., Balanced Scorecard 1998., KJK, Budapest ISBN: 963-224-2475.
310
NÁSTIN IMPLEMENTACE MANAŽERSKÉHO-NÁKLADOVÉHO ÚČETNICTVÍ V ORGANIZAČNÍ SLOŽCE STÁTU MINISTERSTVO OBRANY OUTLINE FOR IMPLEMENTATION OF MANAGEMENT-COST ACCOUNTING IN THE STATE ORGANIZATIONAL ENTITY MINISTRY OF DEFENCE Eva Vincencová Abstrakt Článek se zabývá možnostmi implementace manažerského (nákladového) účetnictví v účetní jednotce organizační složce státu Ministerstva obrany ČR. Účelem vybudování komponenty manažerského (nákladového) účetnictví je zvýšení hospodárnosti a efektivnosti disponibilních zdrojů vynakládaných na zabezpečení stanovených cílů. Klíčová slova: manažerské účetnictví, nákladové účetnictví, náklady Abstract This article deals with the implementation of managment (cost) accounting in the accounting unit of state organizational entity the Ministry of Defence CZ. The purpose of building components management accounting is to increase the effectiveness and efficiency of available resources incurred by to achieve goals. Key words: cost, cost accounting, management accounting
ÚVOD Veřejné finance České republiky jsou dlouhodobě fiskálně nestabilní a od roku 1994 vykazují deficitní tendence, neustálý nárůst veřejného zadlužení – vyjma roku 1996. Vládou je zcela jasně deklarována snaha o trvalé snižování deficitního hospodaření. Dlouhodobá fiskální nerovnováha a tempo růstu státního dluhu akcentuje varování ekonomů k přijetí takových opatření, které by pomohly snížit deficit státního rozpočtu. Uvedená situace vyvolává neustálé asymetrie jak mezi příjmovou a výdajovou stránkou rozpočtu ministerstva obrany (MO), tak mezi rostoucími potřebami a omezenými zdroji. Jak vyplývá z „Bílé knihy o obraně“229 výdaje na obranu postupně klesají. Obnova hlavních zbraňových a technických systémů, které tvoří základ schopností ozbrojených sil, přitom nebyla dokončena. Zdražila se cena práce 229
Bílá kniha o obraně. Ministerstvo obrany. Praha:2011. ISBN 978-80-7278-564-3. Materiál byl schválen vládou ČR usnesením č. 389 ze dne 18. 5. 2011.
311
a osobní náklady na vojáky z povolání rostou. Deficit dosahuje varovné výše. Nůžky mezi rostoucími nároky a klesajícími zdroji nelze rozevírat do nekonečna. Právě proto v současnosti v MO nabývá stále na větším významu snaha zefektivnit alokaci zdrojů a optimalizovat jejich spotřebu a zamezit růstu vnitřního dluhu MO. Vzhledem k aktuálním tlakům na zdroje je třeba prostřednictvím sofistikovaných metod a nástrojů pozvednout mikroekonomiku MO na vyšší úroveň. Probíhající účetní reforma veřejných financí je dokladem toho, že také v ČR dochází k řešení situace s nevyrovnaností státního rozpočtů jak na příjmové, tak i na výdajové straně. Lze pozorovat, že dochází ke změně paradigmatu v řízení veřejného sektoru ČR, objevují se nové pohledy na měření nákladů a současně na kvalitu řízení.
1 POŽADAVEK EFEKTIVNOSTI V rámci veřejných financí se hledají účinné nástroje, jak zvládnout růst rozpočtových schodků. Realizace účetní reformy veřejných financí vyvolala změny legislativy pro vybrané účetní jednotky, má dopady na celý veřejný sektor ČR, tedy i na organizační složku státu (OSS) MO. Probíhající reforma veřejných financí usiluje o stabilizaci veřejných rozpočtů. Efektivní řízení zdrojů závisí kromě jiného na včasné a přesné informaci. Je možné konstatovat, že požadavek efektivního hospodaření není zakotven v jednom konkrétním zákoně, nicméně vyplývá z různých právních norem. Být řádným hospodářem v OSS znamená nové vnímání dimenze finančního řízení, které je třeba chápat jako podpůrný prvek v rámci ekonomického (finančního) informačního systému. Podle zákona o rozpočtových pravidlech230 organizační složka státu má stanovenou zákonnou povinnost: „Organizační složka státu je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak“. Podle zákona o majetku České republiky231 má organizační složka státu za povinnost: „Majetek OSS musí být využíván účelně a hospodárně k plnění jejich funkcí a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku“. Efektivní hospodaření ve smyslu „3E“ (Economy, Effectiveness, Efficiency) se zdroji ve veřejném sektoru ukládá a definuje zákon č. 320/2001 Sb., O finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Obsahové vymezení “3E“ uvádí také mezinárodně uznávané auditní standardy INTOSAI232, ze kterých vychází OECD233 a Evropský účetní dvůr. Kontrolní 230
§ 45 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., O rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů. 231
§ 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., O majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích. 232
The International Organisation of Supreme Audit Institutions, mezinárodní organizace nejvyšších auditech institucí pro oblast auditu institucí veřejného sektoru.
312
systém veřejné správy v minulých letech kladl důraz zejména na dodržení zákonného postupu při vynakládání veřejných prostředků. Objektivní hodnocení dodržování kritérií hospodárnosti ve smyslu zákona o finanční kontrole víceméně zůstávala stranou, protože chyběly relevantní informace včetně měřitelných ukazatelů k poměřování hospodárnosti. Novela zákona o finanční kontrole (po účinnosti zákona č. 298/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb.) nepřinesla změnu ve směru sledování nákladů. Očekává se, že změnu v tomto směru by měl přinést projekt Ministerstva financí ČR, Systém vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě234 (Public Internal Financial Control/PIFC), který předpokládá u součástí veřejných financí ČR financovaných státem existenci postupného rozvíjení, implementaci manažerských informačních systémů, které by generovaly relevantní data (kontrolovatelná) pro optimální manažerská rozhodování. Koncepce PIFC stanoví hlavní směry a priority kontroly správy veřejných prostředků, jako je transparentnost, otevřenost, hospodárnost, efektivnost a účelnost jejich využívání. Obecný strategický cíl dalšího rozvoje systému PIFC235 je výhledově plánován v ČR až do roku 2013. V posledních čtyřech letech byly přijaty nebo podstatnou měrou novelizovány základní normy správního a finančního práva s dopadem na systém PIFC včetně prováděcích předpisu, metodických doporučení a pomůcek. V hospodaření má organizační složka státu ministerstvo obrany (OSS MO) v souladu s platnou legislativou povinnost držet se závazných limitů příjmů stanovených jejím rozpočtem a plnit stanovené úkoly (rozpočtové cíle) hospodárným způsobem236. Vyčleněné finanční prostředky na obranu jsou rozpisem rozpočtové kapitoly 307 určeny k zajištění financování úkolů stanovených MO na příslušný rok. Výši těchto prostředků v kapitole MO (307) stanovuje zákon o státním rozpočtu ČR formou závazných ukazatelů pro jednotlivé oblasti výdajů. Prostřednictvím OSS MO stát zabezpečuje plnění svých obranných funkcí. Bílá kniha o obraně (2011) uvádí konkrétní opatření v oblasti ekonomického řízení: zavést cílově orientovaného rozpočtování umožňující sledovat nákladovost, výkony a porovnávat je se stanovenými cíli a úžeji provázat systém velení a řízení se systémem ekonomického řízení a zprůhlednit veřejnou kontrolu nad nakládáním s veřejnými zdroji; vytvořit informační podporu ekonomického řízení kompatibilní se systémem budovaným Ministerstvem financí; vytvořit systém funkčního controllingu; usilovat o stabilitu výdajů na obranu a udržení dlouhodobé plánovací předvídatelnosti prostřednictvím sestavování klouzavého rozpočtového výhledu v metodice 1 plus 4 roky (běžný rozpočtový rok se čtyřletým výhledem).
233
OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development. Viz Koncepce PIFC. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Uvod_Koncepce_PIFC.pdf. 235 Viz Koncepce PIFC [online], ©2012, [cit. 12-02-15], na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Uvod_Koncepce_PIFC.pdf. 236 Zákon č. 218/2000 Sb., (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů. 234
313
Dostupné Dostupné
Bílá kniha o obraně hovoří o zavedení controllingu, o sledování nákladů na stanovené cíle, o zavedení manažerského (nákladového účetnictví) však nehovoří tak, jako jiné interní dokumenty MO. V čem je problém?
Dosavadní systém alokace zdrojů v MO nedokáže dát odpovědi na otázku efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti alokace použitých zdrojů, což je problém, který má jak teoretický, tak i praktický rozměr. Problémem organizační složky státu MO je měření nákladů (finanční účetnictví náklady zachycuje ve druhové skladbě) a od toho se odvíjí také kvalita ekonomického řízení procesů. Cílem měření nákladů v rezortu MO je získání relevantních informací o vstupech a výstupech v procesu alokace zdrojů, k jejich usměrňování, řízení a kontrola. V uvedené souvislosti je namístě připomenout, stále platné rčení – „co nelze měřit, nelze kontrolovat; co nelze kontrolovat, nelze ani řídit“. Lze předpokládat, že kdyby se ekonomické řízení nákladového střediska realizovalo na základě informací o skutečných nákladech střediska, bylo by možné lépe dosahovat efektivního vynakládání nejen finančních, ale i věcných a lidských zdrojů. Současné řízení nákladového střediska MO (jedná se decentrální úroveň řízení) je založené na výdajovém principu hospodaření, o kterém není možné tvrdit, že by byl plně v souladu s přístupy ve smyslu ekonomické racionality. Ekonomické řízení procesů a výkonů na úrovni nákladových středisek neodpovídá poznatkům a zkušenostem, které vyplývají ze zahraničních armád Aliance. Zahraniční zkušenosti ukazují, že především napjaté nebo deficitní veřejné rozpočty směřovaly k hledání východisek z této situace, a to více či méně komplexně pojatými reformami veřejných financí, které následně vedly u jeho součástí k implementaci hodnotového řízení, nástrojů, metod k měření a sledování nákladovosti procesů a výkonů. U řešené problematiky lze vypozorovat dva základní směry vývoje – německý (pojetí je uplatňované i v Rakousku) a anglo-americký. V těchto zemích vývoj přesáhl oblast podnikové sféry a je využíván institucemi veřejného sektoru.
2 MANAŽERSKÉ- NÁKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ V OSS MO Funkcionalita stávajícího finančního účetnictví OSS MO je přizpůsobena ke sledování nákladových druhů, nikoliv však ke sledování nákladů na konkrétní cíle, nebo procesy jednotlivých nákladových středisek. Stávající finanční účetnictví obsahuje informace o nákladech podle druhu spotřeby konkrétního nákladového střediska. Druhové náklady však nejsou předmětem rozpočtování, proto neexistuje žádný systematický vztah mezi rozpočtem (jako finančním plánem) a realitou, kterou by finanční účetnictví zaznamenávalo. Neexistuje zpětná vazba, která by ovlivňovala vývoj nákladů v závislosti na rozpočtu daného období. Při bližším pohledu na stav sledování nákladů v OSS MO můžeme říci, že otázkami nákladovosti, měření nákladů částečně ve svých pracích již dříve konkrétně zabývali: Kunc (2004), Zbořil, Camfrla (2005), Camfrla (2008), Horák (2008), Olejníček (2008) a Zedníček (2008). Ve svých publikacích jmenovaní autoři rozebírají nákladovost, měření, sledování nákladů se zaměřením na využití informací o nákladech v procesu ekonomického nebo finančního řízení nákladových středisek. Vychází z předpokladu, že principy měření a sledování nákladů mohou být použity nejen v podnikové sféře, ale také u organizací veřejného sektoru. Prvním publikačním počinem tohoto typu v MO byla Analýza stavu 314
sledování a vyhodnocování nákladů v působnosti Společných sil byla vydána v roce 2005237. Autoři se v díle snažili vyčíslit nákladovou náročnost u konkrétních výcvikových činností, řešili zejména nedostatky v plánovacím procesu a nadhodnocené finanční standardy. Camfrla (2008) se výkaznictví nákladů na úrovni Společných sil nadále věnoval. V roce 2008 se uskutečnilo testování možnosti sledování nákladů, které bylo realizováno u nákladového střediska 71. mechanizovaného praporu v Hranicích. Výsledkem testování bylo rozšíření číselných kódů finančního účetnictví (analytická evidence nákladů rozšířena z původních 19 na 96 položek) a aktualizace účtového rozvrhu rezortu MO (čj. 50148-28/2007DP-8201) a pak následovala inovace předpisu Fin 1-2. Bílá kniha o obraně (2011) uvádí jako jednu z priorit ekonomického řízení zavedení controllingu v rezortu obrany ČR. Na centrální úrovni MO vznikl Odbor controllingu a ekonomického plánu, který je součástí Sekce ekonomické MO. Interní dokument MO Východiska controllingu v podmínkách MO pracuje s myšlenkou aplikace tzv. nákladového controllingu, což znamená přiřazování nákladů jednotlivým nákladovým střediskům přímo podle místa odpovědnosti. Za základní zdroj informací pro potřeby controllingu dokument uvádí manažerské (nákladové) a finanční účetnictví. Jelikož nákladové účetnictví není zatím zavedeno, tvoří uvedený stav omezující podmínku možnosti využití controllingu pro ekonomické řízení na úrovni nákladového střediska. Manažerské (nákladové) účetnictví je interní účetní koncept, který je určený ke sledování a měření nákladů. Podle Krále (2006) představuje subsystém manažerského účetnictví, který poskytuje informace pro řízení, a to zejména řízení hospodárnosti. Jedná se o interní účetní subsystém, který není právně regulován. Na rozdíl od finančního účetnictví si účetní jednotka může zvolit, zda interní účetní subsystém implementuje či nikoli. Záleží na potřebě účetní jednotky, jaký typ informací, v jakém členění, potřebuje management pro řízení hospodárnosti a efektivní rozhodování. Dále je neméně podstatná zdrojová kondice účetní jednotky investovat do účetního software informačního systému. Informace nejsou zdarma, jsou spojeny s náklady vynaloženými na jejich získání. Obecně platí zásada, že užitek ze získané informace plynoucí musí převyšovat náklady vynaložené na její získání. Nové české účetní standardy (701-704) pro vybrané účetní jednotky umožňují organizačním složkám státu (OSS) používat vnitroorganizační (manažerské, nákladové) účetnictví. Hlavním kritériem implementace manažerské (nákladové) účetnictví v účetním systému OSS MO jsou především ekonomická hlediska, a to zejména hospodárnost vynakládání omezených rozpočtových prostředků kapitoly MO. Existenci spolehlivého účetního systému generujícího informace použitelné pro potřeby objektivizace řízení zdrojů, můžeme považovat za jeden z předpokladů úspěšnosti nastavených cílů kapitoly MO. Zejména tento požadavek odpovídá důvodům implementace nákladového účetnictví v informačním systému organizační složky státu MO:
restriktivní rozpočtová opatření v MO, trendy v oblasti reformy veřejných financí vyvolávají potřebu měření nákladů; hlavním kritériem implementace nákladového účetnictví v účetním systému OSS MO je požadavek hospodárného využívání disponibilních zdrojů ve smyslu platné legislativy (viz teoretická východiska v kapitole 1);
237
ZBOŘIL, Z., CAMFRLA, J., Analýza stavu sledování a vyhodnocování nákladů v působnosti společných sil. In. Teoretická a metodologická východiska odpovědnosti za náklady a výkony v podmínkách ozbrojených sil. Brno: Univerzita obrany v Brně, 2005. s. 29-37. ISBN 80-7231-172-1.
315
potřeba existence podpůrného informačního systému, který bude poskytovat informace o nákladech jako vnitřní předpoklad manažerské podpory ve prospěch zavádění cílově orientovaného rozpočtování (Ochrana, 2010); východiska zavádění controllingu v podmínkách MO (Bílá kniha o obraně); systém vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě předpokládá u rozpočtových kapitol postupné rozvíjení a implementaci manažerských informačních systémů, které by generovaly relevantní data (kontrolovatelná) pro optimální manažerská rozhodování (blíže rozebráno v kapitole 1).
Nové české účetní standardy (701-704) pro vybrané účetní jednotky umožňují organizačním složkám státu (OSS) používat vnitroorganizační účetnictví (manažerské, nákladové účetnictví). Lze říci, že společným znakem a základním prvkem manažerského a nákladového účetnictví jsou náklady. Základním prvkem manažerského účetnictví i controllingu je nákladové účetnictví (sleduje náklady podle specifické struktury a podle jednotlivých hospodářských útvarů (nákladových středisek) účetní jednotky s cílem stanovit co nejpřesnější výsledky hospodaření nákladových středisek. Architektura finančního informačního systému je dimenzovaná pro rozvoj dalších potřebných funkcionalit systému a nových softwarových řešení, má tedy dimenzi i pro zavedení manažerského/nákladového účetnictví i controllingu.
CONTROLLING
Obrázek 1 - Manažerské (nákladové) účetnictví a controlling v rámci finančního informačního systému Zdroj: Gordic, Jihlava (2011)
316
Přístup k jednotlivým operacím modulů je parametricky nastavitelný. Technické řešení je v programovém prostředí GINIS, subsystému ekonomika. Veškeré moduly finančního informačního systému využívají společné datové základny a mohou vzájemně sdílet data. 2.1 Kritické faktory Kritické faktory implementace nákladového účetnictví v OSS MO lze členit na vnitřní a vnější. Za vnější faktory můžeme považovat právní rámec, politickou vůli a metodické pokyny ze strany ministerstva financí, jehož metodickým řízením jsou dány podmínky pro realizaci zavedení nákladového účetnictví uvnitř OSS MO. Vnitřními kritickými faktory jsou podpora top managementu OSS MO, software, finanční zdroje na zavedení a provoz, nastavení vnitřních postupů – procesů včetně organizačních záležitostí. Vnitřní kritické faktory oblasti zavedení manažerské (nákladového účetnictví) v organizační složce státu MO se nachází v rovině metodologické, technické a managementu lidských zdrojů. Faktory metodologické: vynaložené výdaje nejsou poměřovány s dosaženými výkony, respektive vybraného spektra jejich činností, protože není jednoznačné určení výstupů, od toho se odvíjí obtížnost přiřazování nákladů k definovanému výstupu/výsledku; není zavedena typologie a sledování nákladů dle odpovědnosti, účelu a procesu (přímé, nepřímé, fixní, variabilní, jednicové, režijní); neexistuje propracovaný kalkulační systém nákladových středisek; nákladová střediska nemají zpracovaný seznam svých činností a jejich zdrojového krytí. Faktory technické: problematika sladění technického řešení nákladového účetnictví nákladových středisek se stávajícím systémem finančního účetnictví OSS MO; finanční účetnictví OSS se zaměřuje na vybraný okruh dat, sleduje druhové náklady, absentuje výkonový pohled na náklady; organizační a ekonomické struktury – s ohledem na zavedení nákladového účetnictví je třeba přidělení nového statutu decentralizovaných kompetencí nákladového střediska. Nákladovým střediskem je nejnižší organizační prvek, v jehož prospěch se realizuje zabezpečení finančními zdroji; v rámci nákladového účetnictví vybudování kalkulačně-nákladového systému; oblast finančního informačního systému – technická problematika adaptability, funkcionality a rozhraní nové komponenty s ostatními souvisejícími moduly; oblast zdrojů – náročnost na veřejné zdroje pro implementaci nákladového účetnictví (v procesu zohledňovat princip, že novou funkcionalitou získaný užitek musí být mnohem vyšší než náklady vynaložené na získání této informace). Faktory managementu lidských zdrojů: pochopení, motivace a odborná erudice zainteresovaných pracovníků včetně managementu k pochopení a aktivní kooperaci na změně a akceptace důsledků vyplývajících ze změny (je třeba si uvědomovat, že mnoho dobrých a užitečných 317
nápadů a myšlenek zkrachovalo; nedočkalo se praktické realizace, protože zůstaly nepochopeny, neboť jejich realizátoři nedisponovali potřebnými dovednostmi a znalostmi a nebyli pro danou věc získáni). Kritické faktory vytváří omezení pro zavedení manažerského (nákladového) účetnictví. Vyřešení problémových oblastí nastavuje předpoklady pro implementaci nákladového účetnictví v první fázi do nákladových středisek pro podporu řízení. Rozvoj v další fázi propojení předpokládá uskutečnit rozhraní v rámci finančního informačního systému OSS MO, který by dal základ možnému manažerskému informačnímu systému MO.
ZÁVĚR Lze říci, že v současnosti nejsou v OSS MO ČR vybudovány adekvátní nástroje pro kvantifikaci procesů, pro podporu rozhodování tak, aby OSS MO jako „řádný hospodář“ využíval disponibilní zdroje účelně, efektivně a hospodárně. V MO se buduje controlling, nikoli však manažerské (nákladové) účetnictví. Z hlediska posloupnosti výstavby se jeví nákladové účetnictví jako primární a controlling jako sekundární záležitost, neboť nákladové účetnictví je základním prvkem nejen controllingu, ale i manažerského účetnictví. V základním strategickém dokumentu (Bílá kniha o obraně) se hovoří o budování controllingu, avšak nákladové účetnictví není zmiňováno. Dokument Východiska implementace controllingu v podmínkách rezortu MO uvádí jako předpoklad nákladového controllingu účetnictví nákladů a výkonů. Z pohledu legislativy je zavádění manažerského (nákladového) účetnictví v účetním systému možné. Zavedení ovšem není možné provést ze dne na den, je třeba uvažovat v reálném časovém horizontu a implementaci metodicky rozfázovat do několika období, včetně rozložení rozpočtové náročnosti na zdroje. Jde o to, že postupnými, dílčími kroky učící organizace může postupně nastolit žádoucí změny ve spolupráci se zainteresovanými osobami (např. Bundeswehr má program trvalého zlepšení). Výsledkem může být funkční systém controllingového řízení OSS MO na platformě kvantifikace nákladů. Bude umět, sledovat a řídit procesy za účelem snížení nákladů (na cíle, činnosti a procesy) ve smyslu efektivity, hospodárnosti a účelnosti, tedy s odpovídající měrou ekonomické racionality. V Bundeswehru tento proces vyplynul z ustanovení Bílé knihy již v roce 1970. Příprava podmínek a vlastní realizace zavedení účetnictví nákladů a výkonů se odehrávala v letech 1976 až 1998. Na zavedení controllingu se Bundeswehr připravoval od roku 1994 a teprve až v roce 2004 bylo v Bundeswehru spuštěno controllingové řízení.
Literatura [1] Bílá kniha o obraně. Ministerstvo obrany. Praha: 2011. ISBN 978-80-7278-564-3. [2] Koncepce PIFC. [online], ©2012, [cit. 12-02-15], Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Uvod_Koncepce_PIFC.pdf. [3] [on line dne 20. 12. 2011]. [4] KRÁL, B., a kol., Manažerské účetnictví. 2. vyd. Praha: Managementpress, 2006. 622 s. ISBN 978-80-7261-141-0. 318
[5] [6] [7] [8]
Zákon č. 218/2000 Sb., (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/2000 Sb., O majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 320/2001 Sb., O finanční kontrole ve znění pozdějších předpisů. ZBOŘIL, Z., CAMFRLA, J. Analýza stavu sledování a vyhodnocování nákladů v působnosti společných sil. In. Teoretická a metodologická východiska odpovědnosti za náklady a výkony v podmínkách ozbrojených sil. Brno: Univerzita obrany v Brně, 2005. s. 29-37. ISBN 80-7231-172-1.
319
