Nemocniční listy. Jak na chřipku. Důležité číslo Věrných návštěvníků lékáren přibývá

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Prosinec 2010

Jak na chřipku str. 04 a 33

Důležité číslo 800 888 155 str. 011–012

Věrných návštěvníků lékáren přibývá str. 28–29

str. 12–17

str. 18–23

str. 24–29

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–46

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Prosinec 2010

Úvodní rozhovor

Obsah

Poslanec PČR a předseda komise pro rozvoj obcí a měst Středočeského kraje Richard Dolejš říká:

„Proces privatizace nemocnic byl podvodem století“ Richard Dolejš, poslanec PČR a předseda komise pro rozvoj obcí a měst Středočeského kraje, v letech 2000–2006 zastával funkci předsedy klubu zastupitelů ČSSD. Od roku 2000 byl krajským opozičním zastupitelem za ČSSD a v minulém volebním období patřil k největším odpůrcům privatizace středočeských nemocnic pod taktovkou ODS. prodáno 750 milionů pod odhadní cenou a v důsledku privatizace hrozí omezování zdravotní péče v kraji.

Poslanec PČR Richard Dolejš se středočeským hejtmanem MUDr. Davidem Rathem během otevření stanoviště ZSSK ve Zdicích

V inkrimnovaném roce řekl tehdejší hejtman Petr Bendl k celému procesu, že „bude-li v nemocnicích jasný vlastník, bude jejich hospodaření efektivnější – ten privátní je schopen si více uhlídat všechny nákupy a prodeje a péče o pacienta bude u soukromníka lepší“. Do jaké míry se podle vašeho názoru jeho slova potvrdila? Především chci zdůraznit, že zdravotnictví není byznys, ale veřejná služba. V tom tkví zásadní rozdíl mezi pohledem sociální demokracie a ODS. Podnikatelským subjektům ve zdravotnictví jde samozřejmě především o zisk, a proto se zcela logicky soustředí na provozování výdělečných a lukrativních oborů. Potom může velmi snadno nastat, a ve Středočeském kraji se tak i díky Bendlově privatizaci děje, že v některých nemocnicích budou scházet důležité zdravotnické obory. Naší představou je naopak vytvoření základní sítě veřejných neziskových nemocnic, která může být doplněna i soukromými subjekty. Cílem je především spokojený pacient a kvalitní péče o něj.

V březnu 2007 bylo prodáno deset nemocnic ve Středočeském kraji, což byl největší hromadný prodej nemocnic v polistopadové „Neexistují žádné záruky, že nemocnice budou historii. Jak se s odstupem více než tří let díváte poskytovat stejný rozsah zdravotní péče jako na tento proces? Můj postoj k privatizaci středočeských nemocnic se dosud.“ To jsou naopak vaše slova z března 2007. nezměnil. Události posledních let mě pouze utvrdily Jaký osud čeká dle vašeho názoru nemocnice v postoji, který jsme jako tehdejší opozice v zastu- po skončení pětileté lhůty, kdy musí zachovat pitelstvu Středočeského kraje zastávali. Privatizace nemocniční péči? nemocnic v režii ODS lze přirovnat ke krádeži za Záruky skutečně neexistují a na konkrétních přípabílého dne. Celkem deset krajských nemocnic bylo dech se ukazuje, že zde hrozí omezení rozsahu zdra-

votní péče v některých privatizovaných nemocnicích. Někde se tak již v rozporu s privatizačními pravidly děje. Příklady, které mluví samy za sebe, jsou berounská a brandýská nemocnice. Krajem navržené prodejní smlouvy postrádají pojistky, které by zabránily likvidaci nemocnic a využití objektů na jiné komerční aktivity. Za tento stav nese plnou odpovědnost krajská reprezentace ODS. Podle vyjádření současného vedení kraje vznikla kraji privatizací nemocnic škoda ve výši tři čtvrtě miliardy korun, protože nemocnice byly prodány výrazně pod účetní hodnotou. Jak se s touto skutečností kraj vypořádá? V době, kdy bývalá krajská vláda ODS rozhodovala o privatizaci, jsem tento proces nazval podvodem století. Bývalá krajská vláda ODS prodala středočeské nemocnice za 440 milionů, tedy 750 milionů pod odhadní cenou. Přitom stát před prodejem do nemocnic investoval stovky milionů korun. To považuji za šokující. Ve většině případů je rozdíl mezi odhadní a prodejní cenou propastný. Skandální je například prodej hořovické nemocnice. Dalším skandálním případem je prodej Onkologie na Pleši. V obou zmíněných případech se jednalo o zařízení, která dobře hospodařila a prosperovala, takže zde k privatizaci vůbec nebyl důvod.

R ozhovor s poslancem PČR a předsedou komise pro rozvoj obcí a měst Středočeského kraje Richardem Dolejšem 02 O dbor zdravotnictví

04

N ový mamograf na vyšetření prsu v Mladé Boleslavi

05

L outkáři rozdávali úsměvy

06

N ové pracoviště magnetické rezonance v kolínské nemocnici

07

S polupráce mezi sociálním a zdravotním resortem

08

Kraj plní poptávku seniorů

09

Číslo našeho call centra je 800 888 155

10

Oblastní nemocnice Kolín

12

Nemocnice Kutná Hora

18

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 24 Oblastní nemocnice Příbram

30

Klaudiánova nemocnice

36

Oblastní nemocnice Kladno

42

Vysátá nemocnice v Brandýse

47

Noví vlastníci také podle analýzy v rozporu s privatizačními podmínkami nedoložili do konce roku 2008 krajskému úřadu, že opravdu proinvestovali částku, kterou slíbili. To jen dokládá, že naše kritika celé privatizace byla oprávněná. Pokud nejsou schopni dodržet závazek daný podmínkami privatizace týkající se míry investic a rozsahu zdravotní péče, jak si potom můžeme být jisti, že udrží její kvalitu? Je šance, aby kraj některé zprivatizované nemocnice získal zpět do svého vlastnictví? Jak jsem již řekl, kraj se kvůli skandálnímu prodeji nemocnic obrátil na soud a podal žalobu pro neplatnost privatizace. Nyní tedy záleží na jeho rozhodnutí. V případě, že by rozhodl kladně, je kraj připraven je opět převzít. Zároveň nelze vyloučit variantu převzetí nemocnic v případě nabídky od současných vlastníků. K obdobnému převzetí došlo v případě nemocnice v Kutné Hoře, kterou do vlastnictví kraje převedlo město. Richard Dolejš poslanec PČR a předseda komise pro rozvoj obcí a měst Středočeského kraje

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524 Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Investice

Nový mamograf na vyšetření prsu v Mladé Boleslavi

votníci, pracovníci ve školství), osobám, které mohou přenést chřipku na vysoce rizikové skupiny (zdravotníci – lékaři, sestry, pomocný zdravotnický personál, zaměstnanci LDN a domovů důchodců, pracovníci poskytující domácí zdravotní péči, rodinní příslušníci chronicky nemocných). Dále se doporučuje očkovat děti ve věku 6–18 let dlouhodobě léčené kyselinou acetylsalicylovou. Podání vakcíny proti sezónní chřipce musí být opakováno každý rok, a to vzhledem ke každoročnímu objevení se nových kmenů odlišných od předešlé sezóny. Studie dokazují, že protektivní (ochranné) protilátky přetrvávají u očkovaných minimálně 6 měsíců po očkování a u 70 % očkovaných ještě další dva roky po očkování. Očkovat se mohou dospělí a děti starší 36 měsíců. V případě zájmu o očkování se můžete obrátit na svého registrujícího lékaře nebo ve Středočeském kraji navštívit kterékoliv očkovací středisko při Zdravotním ústavu se sídlem v Praze – více na www.zupraha.cz.

Text: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová, Mgr. Šárka Nováková; schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR

V našich zeměpisných podmínkách patří akutní respirační infekce mezi nejrozšířenější infekční onemocnění vůbec. Postihují všechny věkové skupiny – dětskou populaci, dospělé i seniory – a podléhají typicky sezónnímu výskytu s maximem v podzimních, zimních a jarních měsících roku, tedy v době od září do května. Během tohoto období se mohou respirační onemocnění i několikrát zopakovat. Jedná se o kapénkové nákazy, onemoc- především pravidelně si mýt ruce nění se přenáší vzduchem při kaš- mýdlem a tekoucí teplou vodou, případně používat přípravky k dezlání, kýchání apod. Jedno z nejzávažnějších akutních infekci rukou na bázi alkoholu infekčních onemocnění dýchacích a nedotýkat se rukama očí, nosu cest virového původu je chřipka. a úst. K utírání rukou je vhodné Začíná náhle z plného zdraví a prv- upřednostnit jednorázové papírové ními projevy nejsou ani rýma ani utěrky. Pro organismus je důležitý kašel, ale vysoká horečka 38 až dostatek spánku, pravidelný přísun 40 °C. Vzestup teploty obvykle pro- vitamínů, nejlépe v přirozené formě, vázejí zimnice, třesavka, výrazné ideálně omezení stresu. bolesti hlavy a suchý dráždivý Dalším preventivním opatřením, kašel. Časté jsou bolesti kloubů, které máme u chřipky k dispozici svalů, očí a zad. Dalším možným a které dokáže zabránit samotnému příznakem je nevolnost, někdy rozvoji onemocnění, je očkování. zvracení, průjem nebo zácpa či Proti chřipce se běžně doporučuje nechutenství. Při nekomplikova- očkovat před jejím předpokládaným ném průběhu trvá chřipka 4–7, ale výskytem, nejlépe v období září až i 14 dnů. Rekonvalescence s přetr- prosinec. vávající únavou a malátností však může trvat mnohem déle. K pře- Vakcinace se doporučuje: nosu nákazy dochází vzdušnou - osobám s chronickým onemocněcestou kapénkami nebo prostřed- ním dýchacích cest, srdce a cév, nictvím rukou a předměty kontami- jater a ledvin, s metabolickým onenovanými sekretem nemocného. mocněním a s nedostatečností Ke snížení rizika nákazy chřipkou imunitního systému, je třeba vyhýbat se místům (ome- - osobám starším 65 let, kdy je zit pobyt) s vyšší koncentrací osob, častý atypický průběh chřipky jako jsou společenské akce, hro- vedoucí k zhoršení funkce orgánů, madné dopravní prostředky nebo - osobám vystaveným zvýšenému nákupní centra. Doporučuje se riziku infekce v zaměstnání (zdra-

Foto: © Suto Norbert / Dreamstime.com

Akutní respirační infekce a chřipka

24. listopadu uvedla mladoboleslavská Klaudiánova nemocnice za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha slavnostně do provozu digitální mamograf. Tento přístroj je nenahraditelným pomocníkem v raném stádiu, zaregistruje nádor velký pouze při vyšetření ženského prsu. Rakovina prsu je velmi několik milimetrů. Na snímku ukáže ložisko či malé závažný problém. V České republice s touto nemocí usazeniny vápníku, které značí přítomnost nádoru. bojuje každá dvanáctá žena. Osmimilionová investice do přístroje, který se může Lékaři doporučují, aby každá pochlubit 96% úspěšností, se bezesporu vyplatí. žena po 45. roce věku neváhala s preventivním vyšetřením, které může předejít dlouhodobé léčbě nebo dokonce Úspěšnost mamografu, který nemocnici stál okolo úmrtí. Nový digitální mamograf dokáže nádor odhalit osmi milionů korun, je totiž 96 %.

Slavnostního uvedení mamografu do provozu se zúčastnil hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath. Při velkém okamžiku nechyběl ani ředitel nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.

06

07



Kultura

Investice

Loutkáři rozdávali úsměvy Rozptýlení a zábavu v podobě divadla pro děti přivezli letos na podzim do některých středočeských nemocnic divadelníci z avantgardního loutkového souboru Teatro Truhla.

Úspěch představení dokazuje, že loutkové divadlo není překonaným žánrem.

2010 v Šanghaji. V nemocnicích to ale byla naše premiéra a zcela nová zkušenost. Pokud jde o prostor, museli jsme se například v Kolíně hodně uskromnit, hráli jsme v poměrně úzké chodbě, pro děti to byl ovšem velký zážitek,“ říká principál souboru Teatro Truhla Pavel Truhlář. Vůbec největší radost prý děti měly ve chvíli, kdy si po představení mohly loutky zblízka prohlédnout a vyzkoušet si speciální „čertovské“ auto, které je nezbytnou rekvizitou představení Kočka a čert. Projekt Úsměv pro zdraví se snaží přinést zejména na dětská oddělení nemocnic úsměv a rozptýlení, protože každé vybočení z běžného nemocničního stereotypu přispívá k lepší psychické pohodě malých pacientů. Loutkové představení s interaktivními prvky je, zdá se, dobrým „lékem“. Tím spíš, že herci souboru Teatro Truhla jsou zvyklí na přímý kontakt s divákem a mají zkušenosti i s handicapovaným publikem. Na divadelní představení navíc volně navazuje ještě výtvarná soutěž, jíž se mohou zúčastnit všechny děti, které představení viděly. „Jsme vděční za každý program, který dává našim dětem šanci zažít něco nového. Z divadla byly naprosto unešené a velikou radost měly i z cen, které dostaly za nejhezčí namalované obrázky – tři originální sety, z nichž lze vlastnoručně sestavit různé typy loutek ze soustruženého dřeva. O zábavu jsme tedy měli všichni postaráno i pro další dny,“ říká ředitelka dětského domova při Klaudiánově nemocnici Díky pochopení hejtmana Středočeského v Mladé Boleslavi MUDr. Helena Tomanová. kraje MUDr. Davida Ratha, jenž finančně zaštítil jejich Divadelníci by rádi v projektu Úsměv pro zdraví pokraprojekt Úsměv pro zdraví, odehráli na přelomu září čovali, i když v nemocnicích samozřejmě nikdy není jisté, jak početné bude publiProjekt Úsměv pro zdraví se snaží přinést rozptýlení kum. Kdyby prý loutky pomohly dětským pacientům a přispět k jejich psychické pohodě. zabavit a uzdravit byť jen jediného pacienta, má jejich práce a října postupně tři představení na lůžkových oddě- smysl. Navíc jsou rádi, že mohou i tímto způsobem leních v Kolíně, Kladně a také v dětském domově při dokázat, že loutkové divadlo zdaleka není překoKlaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. naným žánrem. Vždyť stejně jako v minulých stale„Pro děti i dospělé jsme už hráli na nejrůznějších tích dovoluje i dnes každému vstoupit do světa iluze místech, třeba i na nedávno skončené výstavě Expo a fantazie.

Nové pracoviště magnetické rezonance v kolínské nemocnici Nový přístroj nukleární magnetické rezonance, který znamená obrovský přínos v určování diagnózy, začala provozovat krajská nemocnice v Kolíně. Zmíněné oddělení bylo slavnostně uvedeno do provozu 24. listopadu za účasti středočeského hejtmana MUDr. Davida Ratha a jeho náměstkyně ing. Zuzany Moravčíkové. „Vlastní magnetickou rezonanci vidím jako velký přínos pro nemocnici. Nový přístroj jí ušetří spoustu peněz,“ říká hejtman MUDr. David Rath. Doposud provozovala magnetickou rezonanci soukromá firma, se kterou někdejší ředitel MUDr. Luděk Rubáš podepsal pro nemocnici nevýhodnou nájemní smlouvu. Tímto krokem tak vydělané peníze zůstanou

nemocnici, která je opět investuje do svých prostor a svých zaměstnanců. Během návštěvy kolínské nemocnice si hejtman prohlédl průběh rekonstrukce pavilonu N, kde se vybuduje oddělení ortopedie, neurologie, klinické biochemie, novorozenecké a pediatrické JIP a miniinvazivní multidisciplinární terapeutické pracoviště.

Slavnostního otevření oddělení nukleární magnetické rezonance se zúčastnil hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath (vpravo). Přítomen byl i ředitel kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel (uprostřed).

08

09



Sociální problematika

Sociální problematika

Spolupráce mezi sociálním a zdravotním resortem

Rozhovor s radní Středočeského kraje Mgr. Zuzanou Jentschke Stöcklovou:

„Kraj plní poptávku seniorů“ Ve Středočeském kraji je v současné době 65 domovů seniorů a 45 z nich zřizuje Středočeský kraj. V domovech pro seniory je celková kapacita 5 000 lůžek, z toho 3 500 patří příspěvkovým organizacím kraje. Právě na péči o seniory v kraji jsme se zeptali Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové, radní pro oblast sociálních věcí.

Sociální práce měla ke zdravotní péči z historického hlediska vždy blízko. Již při tvorbě nynějšího střednědobého plánu jsme využívali poznatky a zkušenosti z oblasti zdravotnictví. A nejednalo se pouze o tuto oblast.

Spolupracovali jsme například i s pracovníky z oblasti školství, zástupců z klubů a volnočasových aktivit seniorů či osob se zdravotním postižením atd. Díky zákonu o sociálních službách vznikla i další potřebná sociálně-zdravotní služba – tzv. sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních, která jsou vymezena v § 52 tohoto zákona. Ve většině krajských nemocnic Středočeského kraje tak vznikla či vznikají lůžka pro pacienty, kteří již nepotřebují léčebnou či jinak náročnou péči, ale nemohou se z různých sociálních důvodů vrátit zpět do svého domova. Na přechodnou dobu, zpravidla trvající ne déle než tři měsíce, se o takového člověka starají sociální pracovníci dané nemocnice, kteří se snaží nalézt návaznou sociální službu. V tomto ohledu oblast zdravotnictví přímo intervenuje v zájmu pacienta do sféry sociálních služeb. Díky těmto opatřením se všechny pomáhající profese snaží kontinuálně a hlavně individuálně pomáhat sociálně potřebným občanům.

Aktivity Středočeského kraje Středočeský kraj zmírňuje výše uvedená negativní rizika celou řadou opatření. Ve zdravotnictví je to například zpětné proplácení zdravotnických poplatků, stavby či renovace krajských nemocnic, nákup nových moderních zdravotnických přístrojů či spektrum dalších dotací. Pokračování příště

Na první pohled nejde o nízká čísla, přesto se již dlouhodobě hovoří o nedostatku těchto lůžek. Jaký je o ně v našem kraji zájem? Domovy seniorů ve Středočeském kraji evidují kolem 4 000 žádostí o umístění. Mimo jiné je to i důsledek toho, že minulé vedení kraje nedostatek míst v domovech pro seniory vůbec neřešilo. Až současné vedení kraje se rozhodlo urychleně tuto tristní situaci řešit a v současné době jsou již ve výstavbě tři nová zařízení. Podotýkám, že je to v době, kdy náš kraj dostává od státu na sociální služby stále méně peněz.

Text: MUDr. David Grűnthal, vedoucí Odboru sociálních věcí KÚSk

MUDr. David Grűnthal

Přestože se přijímají nové legislativní normy, které by měly modernizovat a stabilizovat obě sféry, vznikají zde problematické oblasti, které nutí péči různě oklešťovat a prakticky znevažovat vynaloženou práci ve prospěch potřebných občanů. Jedním z nejpalčivějších problémů je například stále se snižující dotace ze strany státu (ministerstev). Od roku 2008 se vyčleněné prostředky na sociální služby pro občany razantně snižují. Tyto meziroční finanční propady se pohybují v řádech stovek milionů korun. S podobnými potížemi se potýká i oblast zdravotnictví. Současná vláda bohužel „dává hlavu do písku“ před jasnými argumenty, jako je například stárnutí obyvatelstva a díky tomu se zvyšující potřeba sociální a zdravotní péče. Místo zvýšení alokace na sociální služby se finanční prostředky pro rok 2011 budou snižovat o 700 milionů korun. V této souvislosti je nutné také připomenout připravený „úsporný balíček“ snížení příspěvku na péči v I. stupni z 2 000 Kč na 800 Kč. Tento krok se dotkne zejména seniorů, kteří využívají pečovatelskou službu. Velké množství seniorů tak přijde oproti současnému stavu o významný zdroj příjmů, který jim dosud umožňoval důstojný život. Veřejný sektor, který poskytuje tyto a jiné terénní služby sociální péče, tak přijde o finance ze dvou potenciálních zdrojů: ze státního rozpočtu a dále na vybraných úhradách od klientů. Díky tomu se pravděpodobně bude muset omezovat péče, a to zejména v neziskovém sektoru.

Lze říci, v jakých oblastech našeho kraje je nedostatek míst pro seniory nejmarkantnější? Mezi okresy, kde nejvíce schází místa v domovech pro seniory, patří Kladno a Beroun. Shodou okolností jde o oblasti s velkým počtem obyvatel a bylo nezbytné s tímto problémem velmi rychle něco udělat. Nový domov pro seniory proto vznikne při kladenské nemocnici. V Berouně by měl být v létě příštího roku dostavěn nový domov seniorů. Jeho součástí bude také denní stacionář. Snažíme se tím splnit přání seniorů, kteří chtějí zůstávat ve svých domácnostech, ale cítí se přes den osamělí nebo potřebují pomoc jiné osoby při zvládání základních denních úkonů. Zmínila jste, že současné vedení kraje nechává budovat celkem tři nová zařízení pro seniory. Které je to třetí? Jde o přístavbu domova pro seniory ve Zdicích, jejíž součástí bude také denní stacionář a která bude dokončena na začátku roku 2012. Domov seniorů Zdice zároveň nabídne od počátku ledna 2011 seniorům ze Zdic a okolních obcí pečovatelskou službu. A jen na okraj, pečovatelskou službu pro seniory z venkova zavedl letos také Domov seniorů Jenštejn.

Vypadá to tedy, že i u nás v kraji bude konečně zajištěna služba pro seniory odpovídající standardní evropské úrovni. Domov seniorů Zdice je skutečně příkladem, jak by podle nás měla péče o seniory ve Středočeském kraji vypadat. Klienti si mohou vybrat ze tří druhů služeb (terénní – pečovatelská, denní stacionář a pobytová), které na sebe vzájemně navazují. V příštím roce také dojde k rozšíření našeho denního stacionáře při domově seniorů ve Smečně na Kladensku a při domově seniorů v Novém Strašecí bude zahájena výstavba pavilonu pro dvacet klientů s Alzheimerovou chorobou. To vše by však samo o sobě nemělo smysl bez práce a schopností personálu, který ve stávajících zařízeních určených pro seniory pracuje a který si za svoji nelehkou práci zaslouží vysoké ocenění nás všech.

Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Rozhovor s ředitelem středočeské záchranné služby MUDr. Martinem Houdkem:

„Číslo našeho call centra je 800 888 155“ Středočeští záchranáři už přes rok poskytují zdravotnickou poradnu na telefonu. Call centrum na lince 800 888 155 bylo poprvé uvedeno do provozu 14. září 2009 a jedná se o jedinou nonstop bezplatnou zdravotnickou poradenskou linku na telefonu v České republice. Na otázky týkající se call centra odpovídal ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek. Kdy se poprvé zrodila myšlenka o zřízení call centra na vaší záchranné službě? Zdravotnická poradna na telefonu dlouhodobě úspěšně funguje ve Velké Británii. V České republice je dostatečné množství tísňových linek a linek bezpečí, ale něco jako call centrum tu vždy chybělo. O jeho zřízení stál také hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, který se touto myšlenkou zabýval už jako prezident České lékařské komory. Samozřejmě v mnohem skromnějších poměrech, ale stejně funkční. S hejtmanem Středočeského kraje a s několika kolegy ze záchranné služby jsme byli také navštívit britské call centrum, kde jsme nasbírali množství zajímavých zkušeností. Kdo všechno může volat, funguje linka pouze pro určitou oblast? Když jsme call centrum spouštěli, fungovalo několik měsíců zkušebně jen pro čtyři okresy Středočeského kraje – Kladensko, Rakovnicko, Berounsko a Mělnicko. Od začátku roku 2010 jsme rozšířili jeho provoz pro celý kraj. Vzhledem k tomu, že se jedná o celorepublikové číslo, volají k nám v podstatě lidé z celých Čech. Je znát, že i v jiných krajích tato služba chybí. I tyto hovory samozřejmě přijímáme, jen se může stát, že kompletní databázi zdravotnických zařízení z Ostravska, Českobudějovicka nebo z Královéhradecka nebudeme mít. Ale v otázkách týkajících se zdraví samozřejmě poradíme komukoli. Jaké konkrétní služby může call centrum poskytovat? Call centrum poskytuje rady občanům kraje při otázkách zdravotnického nebo psychosociálního charakteru. Uleví se tak běžnému provozu linky 155, kde operátorky často řeší tyto telefonáty s psychosociální urgencí, které nejsou vždy indikací pro výjezd sanitky. Dispečerky call centra se tak na čísle 800 888 155

mohou stát pro volající nejenom rádci, ale i oporou a vrbou v těžkých životních situacích. Při závažnějších problémech pak mají databázi dalších zdravotnických zařízení a navazujících psychosociálních služeb, aby mohly volajícího nasměrovat k další odborné pomoci. Jak jste přesně myslel to, že se uleví lince 155? Na tísňovou linku volají často lidé, kteří nepotřebují akutní přednemocniční péči, tedy zásah záchranné služby, ale chtějí například jen poradit po zdravotnické stránce. Volají, co mají dělat s teplotou, nebo se chtějí informovat, které lékárny mají o víkendu otevřeno. Podle zkušeností naší záchranné služby trávily operátorky na lince 155 řešením takových hovorů přibližně 20–30 % času. Tyto hovory sice obvykle nerozhodují o životě a smrti, ale přesto mají svoji důležitost. Jedná se většinou o rozhovory s lidmi, kteří vyžadují poradenství v oblasti běžných chorob a onemocnění, psychickou podporu či radu týkající se spíše sociální oblasti. Dispečerka na tísňové lince bohužel nemá možnost se těmto lidem delší čas věnovat, a proto tyto hovory přesměruje do call centra, kde má operátorka na volající dostatek času. Kvůli jakým problémům volají lidé nejčastěji? Nejčastěji radí operátorky call centra, co dělat při zdravotních obtížích, jako je nevolnost, průjem, chřipka, bolesti pohybového aparátu, a jak srazit nejúčinněji teplotu. Lidé také často volají kvůli otevíracím hodinám a telefonním číslům zdravotnických zařízení. Dispečerka má k dispozici databázi zdravotnických zařízení z celého Středočeského kraje. Takže pro ni není problém sdělit vám, která nejbližší lékárna má v neděli otevřeno nebo nadiktovat telefonní číslo na vašeho očaře. Přijímáme však i značné množství telefonátů, týkajících se finančních a partnerských problémů, včetně domácího násilí. Tyto volající záro-

veň odkazujeme i na další organizace, které se těmito problémy zabývají více, jako je například Bílý kruh bezpečí a Linka bezpečí.

denně a v současné době je to tak deset až dvanáct hovorů za den. 78 % volání je ze Středočeského kraje a 22 % ze zbývajících krajů.

Kolik dispečerek pracuje v call centru? Telefonáty na call centru zatím plně zvládá jedna operátorka, v případě většího nárůstu jejich počtu navýšíme i počet dispečerek, ale zatím to nebylo potřeba. Call centrum je umístěno u zdravotnického operačního střediska záchranné služby – linky 155 – a má prakticky úplně stejné vybavení a zázemí. V případě mimořádné události tak můžeme operátorku call centra využít i jako další sílu linky 155.

Je volání stále ještě zdarma? Volání na call centrum je zdarma a jeho zpoplatnění zatím neplánujeme.

Jsou dispečerky call centra nějak speciálně vyškolené? Dispečerky call centra jsou u nás zaměstnány zároveň jako operátorky linky 155, mají zdravotnické vyšší odborné nebo vysoké vzdělání. Prošly rovněž kurzy krizové komunikace. Kolik lidí už na linku 800 888 155 zavolalo? Z jaké oblasti volají nejčastěji? Od spuštění call centra jsme napočítali přibližně 2 600 hovorů. Ze začátku jsme měli tak tři hovory

Prý jste zavedli i možnost emailové komunikace. Ano, je to tak. Call centrum lze kontaktovat emailem na [email protected]. K tomuto kroku jsme se rozhodli přistoupit, protože jsme obdrželi dotazy na toto téma od několika osob, které mají komunikační problémy nebo psychický blok mluvit s lidmi. Tento způsob komunikace mohou využívat i neslyšící. Kolik lidí možnost emailové komunikace využilo? O radu si napsalo přibližně třicet lidí. Nejčastější dotazy se týkaly odvozů do porodnice. Kolik stojí provoz call centra? V podstatě jde o minimum nákladů – pořizovací cenu, údržbu techniky a plat dispečerů. Provoz call centra financuje Krajský úřad Středočeského kraje.

Dispečerky call centra prošly speciálními kurzy krizové konumikace.

12

13



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Stěhování proběhlo na výbornou“ Před blížícím se koncem kalendářního roku jsme s ředitelem kolínské nemocnice MUDr. Petrem Chudomelem hovořili o aktuálním dění i o problémech, které musí řešit.

Jak v nemocnici pokračuje výstavba? Stěhování některých oddělení a jejich částí do nemocnice v Kutné Hoře na přechodnou dobu jsme zvládli bez ztráty kytičky. I přestěhování ambulancí a některých lůžkových stanic v rámci nemocnice proběhlo hladce. Ještě jednou díky všem. Z budovy, kde donedávna ještě leželi nemocní lidé po operacích nebo úrazech, se nyní ozývá hluk, který svědčí o tom, že první etapa rekonstrukce je v plném proudu – zvuky sbíječky a kladiva nelze s ničím zaměnit. Naproti tomu rozestavěný pavilon F již má nový kabát, kultivuje se jeho okolí a práce uvnitř pokračují dle harmonogramu. Je již v provozu přístroj nukleární magnetické rezonance? V budově Mammocentra a plicního oddělení jsme otevřeli nové pracoviště nukleární magnetické rezonance. Nemocnice má konečně svůj přístroj, a tudíž jím i vládne a není odkázána na jiný subjekt. Velmi usilovně jednáme s VZP o smlouvě, která nám zaručí úhradu tohoto vyšetření, protože zatím preferuje našeho konkurenta. Ale zde jsem optimista a věřím, že na úhrady od VZP nakonec dosáhneme.

Lékaři v celé republice hrozí výpověďmi a odchodem do zahraničí. Jaká je situace ve vaší nemocnici? V první řadě říkám, že chápu nespokojenost lékařů s podmínkami, které jim při výkonu náročného povolání, množství přesčasů a obtížnosti postgraduálního vzdělávání nabízíme. Na druhou stranu volí jistou formu nátlaku v době, kdy si celá země utahuje opasky. VZP deklaruje na příští rok 98 % úhradu za 94 % péče roku 2009! To je pro nemocnici naší velikosti meziročně o 15 milionů korun méně! Žádný ředitel nemocnice nemá vnitřní zdroje na to, aby mohl uspokojit požadavky lékařů na skokový růst mezd (1,5–3násobek průměrného platu v zemi), protože jde o nárůst v řádech desetitisíců pro jednoho lékaře. Dojdeme-li v rámci jednání, která probíhají, ke shodě, budeme to považovat za úspěch. Pokud lékaři výpovědi podají a odejdou, bude to znamenat zánik některých oddělení či uzavření jejich částí. Důsledkem pak bude omezení péče – prodloužení objednacích dob na vyšetření i operace. Věřím však, že řešení nalezneme.

Konference pro nelékaře 27. října pořádala Oblastní nemocnice Kolín celoústavní konferenci Moderní ošetřovatelství v 21. století – VII. na téma Léčebná a ošetřovatelská péče o pacienta v operačních oborech medicíny. Akce se konala jako vždy v Kině „99“ v Kolíně a těšila se velké návštěvnosti, o čemž vypovídal plný sál. Přednášky z řad lékařů i sester z kolínské nemocnice byly velice pěkné a přínosné. Všem děkujeme a těšíme se na další akci, která se bude konat v dubnu příštího roku.

Úspěšná spolupráce ONK a BC Kolín Oblastní nemocnice v Kolíně a basketbalisté BC Kolín, účastník Mattoni NBL, nastartovali oboustranně prospěšnou spolupráci. Basketbalisté ve spolupráci s hematologicko-transfúzním oddělením již dvakrát zorganizovali úspěšnou akci Daruj krev s kolínským basketbalem. Oddělení tělovýchovného lékařství nemocnice na oplátku zajistilo specializované vyšetření pro hráče prvního týmu BC Kolín. MUDr. Marie Bulíčková, jež se vzdělává i v oboru rehabilitace, předala výsledky vyšetření vedení BC s řadou odborných rad i doporučení. Ředitel nemocnice MUDr. Petr Chudomel i lékařský náměstek MUDr. Pavel Hoffmann jako příznivci sportu vnímají zvyšující se poptávku po preventivních vyšetřeních sportovců a z toho plynoucí perspektivu oboru tělovýchovného lékařství.

Vážení přátelé, blíží se opět Vánoce a s nimi konec roku 2010. Přeji vám hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v novém roce 2011. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Vjezdový a parkovací systém 20. listopadu uvedla Oblastní nemocnice Kolín do provozu placený vjezdový a parkovací systém v areálu nemocnice. Při vjezdu každý obdrží parkovací lístek z vjezdového terminálu, který slouží i k výjezdu po zaplacení parkovného v parkovacím automatu u pavilonu patologie. Zde se nachází i výjezdový terminál, který ústí do ulice U nemocnice.

Doba bezplatného parkování je 20 minut a za každou další započatou hodinu je účtována cena 30 Kč včetně DPH. Návštěvníci nemocnice, kteří jsou držiteli ZTP karet, mají výjezd zajištěn na hlavní vrátnici po předložení ZTP průkazu a platného vjezdového lístku. Držitel průkazu ZTP musí být přítomen ve voze. Od zavedení tohoto vjezdového sys-

tému je hlavní vrátnice určena pouze pro výjezd sanitních vozidel. Orientace v areálu nemocnice je zajištěna díky novým informačním cedulím a orientačním šipkám, a to včetně označení nového výjezdu z areálu. Upozorňujeme návštěvníky nemocnice, aby parkovali na vyhrazených parkovacích místech a nevystavovali se tak možnosti odtažení vozidla.

14

15



Endo

Hematologie

Říkají nám „U rybiček“

Emeritní primářka transfúzního oddělení ONK MUDr. Hana Koblížková vzpomíná:

„Předání diplomu čestného členství ČHS bylo dojemné“

Když se někdo v kolínské nemocnici zeptá na endoskopické centrum, většinou se dočká navigace, která zní asi následovně: „To půjdete nejdřív do interního pavilonu a v přízemí za skleněnými dveřmi uvidíte veliké akvárium s krásnými rybičkami. A jste tam.“

V záplavě metod, které se na našem pracovišti aplikují, představujeme alespoň dvě metody, které stojí na opačných pólech naší práce. Ta první je příkladem zvyšování luxusu a komfortu pro nemocné, zatímco druhá metoda demonstruje vysokou odbornou úroveň pracoviště. Transnasální gastroskopie je endoskopické vyšetření žaludku obdobné tomu, který každý zná. Běžně se totiž ohebný endoskop široký asi 1 cm zavádí ústy a postupuje se jícnem do žaludku a dvanácterníku. Vyšetření je nepříjemné hlavně proto, že

dříve připadal nemožný – zavedení gastroskopu nosní dírkou. Nosem totiž pronikneme do nosohltanu, hltanu a jícnu a pak už stejně jako při běžné gastroskopii. Jakou to má výhodu? Díky cestě, kterou prochází, nedráždí tento tenký přístroj kořen jazyka, a pacienti proto nemají dávivý reflex. Spirální enteroskopie je v našem repertoáru výkonů protipólem výše uvedené transnasální gastroskopie. Je to navýsost speciální metoda určená jen pro úzkou skupinu pacientů a diagnóz. Endoskopické centrum ONK zavedlo tuto metodu jako první ve střední a východní Evropě Nejmodernější vybavení se Endoskopickému centru a nejen díky tomu je jediným podařilo získat i díky rozvojovým fondům EU. školicím centrem pro celou Českou republiku, ale i další endoskop dráždí kořen jazyka, kde vyvolává dávivý sousední země. Jde o nejmodernější a nejrychlejší reflex. Proto pacientovi podáváme před výkonem metodu současnosti umožňující vyšetření a zároveň injekci, která ho částečně uspí a sníží tak nepří- i odběry vzorků a zákroky na tenkém střevě. Na jemné pocity. Díky tomu, že jako jediné pracoviště rozdíl od výše uvedeného vyšetření žaludku není ve Středočeském kraji disponujeme od září roku tato metoda tak známá a populární mezi laickou 2009 dvěma transnazálními endoskopy Olympus veřejností, ale o to víc jsme hrdí na to, že právě my GIF-N180, které jsou široké jen 4,9 mm, můžeme jsme jí v naší zemi mohli zavést a vyškolit speciplně pokrýt poptávku po těchto nadstandardních alisty z klinických pracovišť v České republice, vyšetřeních. Naše přístroje jsou nejtenčí gastroskopy Slovensku, Polsku a Maďarku, kteří se jí budou na světě. Jejich rozměr umožňuje postup, který nám věnovat a pomáhat dalším pacientům.

Text: MUDr. Hana Koblížková, text v rámečku: MUDr. Pavel Hoffmann

Díky obrovskému akváriu se Endoskopickému centru říká "U rybiček".

Text: MUDr. Petr Volšanský, primář Endoskopického centra ONK, a. s.

Začátkem září roku 2008 mi přišel dopis, v němž mi předseda České hematologické společnosti prof. MUDr. Starý oznámil jménem výboru, že mi bude 25. října, kdy se koná Pražský hematologický den, uděleno čestné členství v této společnosti. Dostavila jsem se tedy do Karolina a s přiměřenou dávkou nervozity očekávala průběh. Se mnou očekávala stejnou událost starší kolegyně, primářka MUDr. Hyniová, dětská hematoložka z Motola. Jenže nastalo velké překvapení. Udělení čestného členství se nekonalo, průběh konference začal jako obvykle hned hlavním odborným programem. Podivné bylo pouze to, že chyběl předseda, nebyl přítomen ani ředitel Ústavu hematologie. Nikdo o ničem nevěděl a nikdo se neomluvil. Moji přátelé žasli. Čekala jsem až do poloviny prosince, kdy už moje trpělivost dospěla do určitého bodu, takže jsem se rozhodla obrátit se na prof. Starého s prosbou o vysvětlení té trapné situace. Dala jsem si záležet, aby můj dopis byl slušný, zdvořilý a zároveň také trochu vtipný. Nějaký den nato se mi ozval sám profesor s nesmírnou omluvou a vysvětlením. Právě v den, kdy dostal můj dopis, otevřel jistou skříň a v ní viděl dva červené tubusy s diplomy. Polil ho studený pot. On sám se označil za viníka, protože hned po oné schůzi výboru, kde se rozhodlo o našem čestném členství, odjel na několik týdnů do ciziny, pak měl zase nějaké velké programy a na tuto věc úplně zapomněl. Moc se omlouval a navrhl, že mi diplom osobně doveze, navrhoval sobotu 20. prosince. To jsem už musela být ve Zbraslavicích a potřebovala jsem připravovat Vánoce. A tak v sobotu 20. prosince 2008 po třetí hodině prof. MUDr. Starý, přednosta dětské hematologie a hematoonkologie v Motole, nesmírně vzdělaný, obětavý, milý a zdvořilý pán, přijel do Zbraslavic. Zastavil před naší bránou do rozsáhlé staré zahrady se starým domem, kde jsem ho uvítala. Přišel s ohromnou kyticí bílých chryzantém a ještě dalších květin a zeleně. Nechtěl jít dál, a tak před tím starým domem,

mezi vysokými stromy, mi s krásným poděkováním za celoživotní přínos české hematologii a znovu s mnoha omluvami předal diplom i tu velkou kytici. Dojalo mě i překvapilo, když zdůraznil, že jsem byla jediný hematolog, který se nebál dětí. V Motole to dobře věděli. Předání bylo dojemné a nepostrádalo slavnostnost, bylo totiž symbolické, že se odehrálo před starým domem mého dědečka dr. Josefa Koblížka, který byl mimořádným praktickým lékařem, skutečně všestranně vzdělaným a obětavým doktorem.

Primářka Koblížková s ředitelkou Tomečkovou a ředitelem Přibylem

Primářka MUDr. Hana Koblížková nastoupila do nemocnice v Kolíně v březnu roku 1955 jako vedoucí lékařka transfúzního oddělení. Vybudovala vynikající pracoviště, v jehož čele stála jako primářka do června roku 1990. Je stále aktivní, navštěvuje odborné lékařské akce a udržuje kontakt se svým bývalým pracovištěm. Přejeme jí i do dalších let zdraví a životní aktivitu.

16

17



Rozhovor

Rozhovor

Primář RDG oddělení ONK MUDr. Stanislav Kašík říká:

„Z nového pracoviště MR mám radost“ MUDr. Stanislav Kašík promoval v roce 1991 na 1. LF UK v Praze. Radiologické ostruhy získával v Nemocnici Pelhřimov v letech 1991–97. V letech 1997–2000 pracoval na RDG pracovištích FN Motol a Nemocnice Hořovice. V roce 2000 nastoupil jako vedoucí lékař CT pracoviště radiodiagnostického oddělení FTN Praha. Je členem Radiologické společnosti ČLS JEP a Evropské radiologické společnosti. V letech 2001 a 2002 pracoval ve Švédsku jako specialista na CT.

RDG oddělení ONK nově disponuje přístrojem Toshiba Exelart Vantage Atlas. Na fotografii před ním stojí radiologická asistentka Ladislava Velčická, DiS.

Na radiodiagnostickém oddělení v Kolíně působíte již od roku 2003, od roku 2005 jako primář. Co pro vás znamená instalace nového přístroje magnetické rezonance? Pro mě je to završení jedné celé etapy mého snažení. O magnetické rezonanci se v naší nemocnici jednalo již při mém nástupu do funkce primáře v roce 2005. Od počátku se uvažovalo o začlenění této metody mezi ostatní metody našeho radiodiagnostického

oddělení, jak je to obvyklé na jiných pracovištích. Tehdejší management se rozhodl pro převedení této modality do rukou soukromého vlastníka v rámci projektu „PPP“. Magnetická rezonance vyjmutá z provozu nemocnice vydělává značné sumy, které se však z větší části dostávají do rukou jednotlivce, soukromého vlastníka. Domnívám se, že takto důležitá diagnostická metoda má zůstat v portfoliu nemocnice.

Říkáte, že vlastnictvím přístroje může nemocnice vydělat. Lze tedy vydělat více, než je současný nájem ve výši 300 000 Kč měsíčně, který platí firma Mediscan, a. s.? Jistě. Metoda je vzhledem k přístrojové i personální náročnosti pojišťovnami poměrně dobře hodnocená a měsíční příjem může výše uvedený nájem vysoce překročit. Podmínkou jsou samozřejmě smlouvy s pojišťovnami. Pro samotnou nemocnici pak vyjde vyšetření na MR na vlastním pracovišti levněji, než když je prováděno jinde. Můžete uvést přednosti přístroje Oblastní nemocnice Kolín? Všechny přístroje o síle 1,5 Tesla od renomovaných firem jsou v základu obdobné. Liší se jednotlivostmi, rozsahem vybavení. My nyní vlastníme přístroj Toshiba Exelart Vantage Atlas. Ve srovnání s konkurencí má tyto přednosti: funkci Atlas, tedy možnost vyšetřovat tělo či větší část těla najednou, a funkci Pianissimo, což je unikátní řešení firmy Toshiba, která snižuje hlučnost přístroje až o 90 %. Na rozdíl od většiny ostatních MR pracovišť budeme mít možnost vyšetřovat pacienty i v celkové anestezii. Ve vyšetřovně bude speciální anesteziologický přístroj, který umožní „uspat“ pacienta při vyšetření. Obyčejný anesteziologický přístroj nelze ve vysokém magnetickém poli použít. Tuto možnost využijeme u neklidných pacientů, což jsou například malé děti, pacienti s poruchami vědomí, pacienti v bezvědomí či silně klaustrofobičtí pacienti. Další unikátní funkcí našeho přístroje Toshiba je možnost vyšetřování cév bez aplikace kontrastní látky. Jak bude pracoviště zajištěno personálně? Dva naši lékaři mají již letité zkušenosti s MR diagnostikou a navíc u nás budou pracovat na část úvazku dva velmi zkušení lékaři z fakultních nemocnic v Praze. Mám i další nabídky na spolupráci, které v případě rozšíření provozu využiji. Podařilo se mi angažovat dva velmi zkušené radiologické asistenty s vysokoškolským vzděláním, kteří pracovali několik let na magnetických rezonancích. Další radiologičtí asistenti z našeho oddělení se školili na shodném přístroji, který máme u nás. Personální zajištění je tedy příkladné. Vše zní velmi optimisticky. Je něco, co vám vadí, co byste chtěl zlepšit? Někdy mě mrzí názory, které čtu v novinách či v internetových diskusích a z nichž je cítit neznalost si-

MUDr. Stanislav Kašík

tuace. Z našeho pracoviště mám radost, povedlo se ho zprovoznit ve velmi krátkém čase a vše směřuje k tomu, abychom poskytovali našim pacientům tu nejkvalitnější dostupnou diagnostiku. Kde je pracoviště umístěno? Umístěno je v budově Mammocentra, kde sídlí rovněž plicní oddělení (TRN). Výhodou je snadná dostupnost ze strany ulice U nemocnice (zadní vchod) a blízkost zadního parkoviště v areálu nemocnice. Pro pacientky je výhoda, že pokud bude u nich v rámci diagnostiky nádorů prsu indikováno vyšetření na MR, vše lze zorganizovat na jednom místě. Co byste chtěl vzkázat pacientům? Věřím, že nově rozšířené a neustále modernizované radiodiagnostické oddělení bude pro pacienty přínosem. Celý kolektiv našeho oddělení se každodenně schází, průběžně si vyměňujeme informace o pacientech a diagnostický postup je tak celkově rychlejší a pružnější. Informace o magnetické rezonanci, včetně dotazníku a poučení, které se podepisují před vyšetřením, najdou pacienti na internetových stránkách Oblastní nemocnice Kolín. Jaké máte další plány? Chtěl bych ve spolupráci s managementem nemocnice dokončit digitalizaci RDG oddělení, abychom měli již všechny obrazové informace v digitální podobě – to znamená digitalizaci Mammocentra, RTG pracoviště na plicním oddělení a radiodiagnostického oddělení v Kutné Hoře. Digitalizace přinese výhody ve skladování, transportu i hodnocení obrazové dokumentace. Chtěl bych také stabilizovat personál našeho oddělení.

18

19



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Když se ohlédnu, vidím mnoho dobře odvedené práce“ Především o probíhajících opravách a přípravě otevření LSPP, k němuž dojde začátkem příštího roku, jsme hovořili s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora JUDr. Alicí Opočenskou.

Co je v nemocnici nového? Jsem ráda, že i tento měsíc mohu konstatovat, že máme za sebou hodně práce. Prosinec byl pro kutnohorskou nemocnici měsícem přípravy na lednové otevření LSPP, oprav lůžkových oddělení v prvním patře hlavní budovy, vyhodnocování a rekapitulací výsledků práce celého našeho pracovního týmu a v neposlední řadě dorealizace oprav nemocniční prádelny. Co všechno je potřeba pro přípravu na otevření lékařské služby první pomoci pod křídly kutnohorské nemocnice zajistit? Nejprve jde o vytipování příslušných prostor pro samotný výkon služby lékaře a sestry, jejich denní místnost (o víkendech budou trávit ve službě 12 hodin) a sociální zázemí. Tyto prostory jsme vyčlenili u nové recepce hlavní budovy. Umístění této ordinace pro LSPP nás inspirovalo k myšlence centralizace příjmové (ambulantní) péče o pacienta, který v naší nemocnici v době po 16.00 a o víkendech vyhledává péči. Rozhodli jsme se tedy přemístit ordinaci interního příjmu z budovy přístavby do

stejného prostoru, kde bude umístěna pohotovost. Tím se uvolnila ordinace pro chirurgickou ambulanci, a tak se nám konečně dokreslil stav jakéhosi centrálního příjmu pacienta v jednom patře, v blízkosti hlavního vchodu do hlavní budovy u nové recepce. Pak už bylo třeba „pouze“ stavebně technicky tyto prostory přizpůsobit novým účelům, projednat účelovou změnu s hygienikem, sestavit a nechat schválit provozní řády, projednat se středočeskou záchrannou službou převod personálu, projednat a sepsat s lékaři, kteří pohotovost pro záchranku realizovali, nové smlouvy (smlouvy máme podepsány s deseti praktickými lékaři), na základě nichž budou LSPP pod křídly naší nemocnice zajišťovat, sestavit podklady pro rozšíření registrace nestátního zdravotnického zařízení v odbornosti LSPP o provozovnu v Kutné Hoře a začít jednat se zdravotními pojišťovnami o úhradách této činnosti od 1. ledna 2011. A nemocniční prádelna? Termín předání stavební části je na konci prosince letošního roku a harmonogram prací je plněn. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

Stěhování interního oddělení Dle pracovního harmonogramu stavebních prací by nejpozději v polovině ledna mělo být interní oddělení přestěhováno do nových prostor. Vzhledem k tomu, že se všechny opravy provádějí za plného provozu lůžkových oddělení, stojí to všechny zúčastněné bohužel mnoho sil. „Chtěla bych tímto všem, kdo se této akce účastní, moc poděkovat za spolupráci a trpělivost. To se týká nejen zaměstnanců technické správy nemocnice, ale i všech zdravotníků, lékařů, sester a mnohde i pacientů,“ říká k tomu ředitelka nemocnice JUDr. Alice Opočenská.

Přestavba prádelny S firmou, která vyhrála výběrové řízení na dodávku prací spojených s přestavbou prádelny, jsou v Kutné Hoře zatím velmi spokojeni. „I zde platí, že bych chtěla poděkovat všem, kdo na přestavbě prádelny participují, protože i tuto akci děláme za plného provozu prádelny. Těším se, že budeme mít začátkem příštího roku příležitost výsledky našeho pracovního úsilí předat k užívání našim pacientům,“ podotýká ředitelka nemocnice JUDr. Alice Opočenská.

20

21



LDN

LDN

Moderní medicína i lidský přístup v LDN

úkol, který vyžaduje od veškerého ošetřujícího personálu kromě odbornosti hluboce lidský přístup, který je daleko za hranicí běžných pracovních povinností. Péče o všechny pacienty vyžaduje kromě čistě medicínského přístupu nutnost vnímat pacienta jako skutečnou osobnost s individuálními potřebami, uplatňování skutečně osobního přístupu k pacientům a citlivé vnímání všech jejich tělesných, duševních a sociálních potřeb a problémů. Samozřejmostí je zde možnost obrátit se na kteréhokoli zaměst-

Disponujeme celkem 50 lůžky, jsou zde menší pokoje, od jednolůžkových po čtyřlůžkové, což umožňuje důstojnější prostředí, častější návštěvy příbuzných a více soukromí. I díky tomu lze více vyho-

Ač tomu v zimním období mnoho nenasvědčuje, léčebna dlouhodobě nemocných je obklopena zelení.

vyžaduje intenzivní rehabilitaci. Jde například o pacienty po úrazech či cévních mozkových příhodách, s degenerativním postižením pohybového aparátu či chronickými nemocemi srdce a cév a další. K tomuto účelu mimo celodenní lékařské Péče v léčebně dlouhodobě nemocných vyžaduje a ošetřovatelské péče poskyi uplatňování osobního přístupu ke každému pacientovi. tujeme každodenní rehabilitaci, zajištěnou vlastní rehabivět individuálním požadavkům pacientů. Na oddě- litační pracovnicí. Přímo v budově se nám podařilo lení v čele s primářem MUDr. Zdeňkem Heřmánkem zřídit rehabilitační místnost doplněnou veškerými a vrchní sestrou Jaroslavou Novotnou zajišťujeme péči potřebnými pomůckami. zejména o starší klienty s chronickými chorobami Nedílnou a velmi důležitou oblastí působnosti LDN a dále následnou léčbu těch pacientů, kteří již nevy- je paliativní a symptomatická léčba nevyléčitelných žadují pobyt na akutním lůžkovém oddělení, ale jejich pacientů, především v konečných stádiích zhoubzdravotní stav ještě nedovoluje propuštění či naopak ných nádorů. Doprovázet umírající je vysoce náročný

Text: Jaroslava Novotná, vrchní sestra LDN Nemocnice Kutná Hora

Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) kutnohorské nemocnice je umístěna v částečně zrenovovaném bývalém dětském pavilonu nemocnice zasazeném uprostřed zeleně, což je vítaný faktor pro duševní pohodu nemocných.

nance s žádostí o zajištění duchovní služby. K řešení sociálních otázek dochází na naše oddělení každodenně sociální pracovnice. Tato služba nezahrnuje pouze kontakt s nemocným, ale také s jeho rodinou, úřady, praktickým lékařem a zdravotnickým nebo sociálním zařízením, které souvisí s případným budoucím pobytem pacienta. V případě akutního zhoršení stavu jsou pro naše pacienty 24 hodin denně dostupné všechny léčebné a diagnostické možnosti včetně spolupráce s jinými odděleními nemocnice. Našim klientům se snažíme leckdy opravdu dlouhý pobyt zpříjemnit na maximum. Spolupracujeme mimo jiné se střediskem oblastní charity v Kutné Hoře, která zajišťuje kontakt s dobrovolníky, kteří si chodí s lidmi povídat, předčítají jim. Několikrát do roka také pořádáme ve spolupráci s dětmi ze základních škol pěvecká vystoupení. Za zmínku stojí jistě i to, že se naše oddělení podílí na výuce studentek oboru sociální činnosti Střední odborné školy v Kutné Hoře. To vše by nešlo bez pochopení a vstřícnosti ředitelky nemocnice JUDr. Alice Opočenské, za což jí patří velký dík.

MUDr. Zdeněk Heřmánek je nejmladším primářem kutnohorské nemocnice. Přesto se může pochlubit bohatými zkušenostmi.

Na oddělení LDN se nadělovalo První prosincová neděle byla ve znamení Mikulášů, andělů a samozřejmě i čertů. Příležitost využít tuto tradici k navštívení a obveselení alespoň části pacientů kutnohorské nemocnice si nenechalo ujít pár nadšenců v čele s vedoucí technicko-provozního oddělení. V sobotní podvečer tak na oddělení LDN zavítala skupinka, kterou si pamatujeme především z dětských let. Jelikož se jednalo o neohlášenou návštěvu, překvapení a potěšení bylo o to větší. Došlo na malé dárečky, společné focení a především na povídání si s pacienty, kteří budou na tuto „mikulášskou akci“ určitě rádi vzpomínat.

22

23



Gastroenterologie

Gastroenterologie

Ambulance s dlouhou tradicí těn domů. Pokud je to však nutné, je ponechán ke sledování do dalšího dne na lůžkové části interního oddělení. Biologický materiál (tkáň) je pak spolehlivě vyšetřen v erudované histologické laboratoři a pacient i jeho praktický lékař jsou o výsledku informováni v relativně krátkém čase. Z dalších našich aktivit lze

Gastroenterologická ambulance slouží hospitalizovaným i ambulantním pacientům.

Pracoviště bylo založeno asi před 20 lety tehdejším přednostou interního oddělení (a dnes privátním internistou) MUDr. Smetáčkem a je dále budováno a rozvíjeno zejména současnou primářkou oddělení, gastroenteroložkou MUDr. Hanou Ebel Šroňkovou. Rozsah poskytovaných služeb odpovídá velikosti naší nemocnice. Disponujeme dvěma videogastroskopy (slouží k prohlédnutí jícnu, žaludku a dvanáctníku) a dvěma čerstvě opravenými videokoloskopy (používají se k prohlédnutí tlustého střeva, v ideálním případě celého i s konečnou částí střeva tenkého). Endoskopická vyšetření provádíme denně po předchozím objednání. Před vyšetřeními podáváme většinou pacientům nitrožilní injekce ke zmírnění nepříjemných pocitů. Během vyšetření jsme kromě rutinního odběru vzorku tkáně za účelem histologického vyšetření schopni provést i odstranění polypů, jejichž nález je při vyšetření tlustého střeva poměrně častý. Po tomto výkonu je pacient většinou propuš-

Text: MUDr. Filip Kersch

Gastroenterologická ambulance Nemocnice Kutná Hora se nachází v přízemí polikliniky. Poskytuje péči v oboru pro ambulantní i hospitalizované pacienty.

jmenovat zavádění PEG (zavedení umělohmotné tru- ření. Čekací doby na tato vyšetření jsou v porovnání bičky do žaludku přes stěnu břišní k výživě pacientů, s jinými pracovišti velmi krátká. Při řešení složitějkteří nemohou stravu přijímat normálním způsobem) ších případů se obracíme na Oblastní nemocnici Kolín ve spolupráci s personálem oddělení intenzivní péče nebo pražská pracoviště (fakultní nemocnice, IKEM). a akutní ošetření případů krvácení do horní části Do budoucna bychom rádi doplnili naše vybavení zažívací trubice (při úspěšV rámci diagnostiky i léčby ambulance úzce ném zásahu může pacienta spolupracuje s dalšími odděleními nemocnice. ušetřit chirurgické operace). K vyšetření v tzv. poradně, tedy k pohovoru a běžnému fyzikálnímu vyšetření, nemusí o nástroje umožňující ošetření některých větších či být pacient objednán. Je však vhodné, aby měl dopo- plošných polypů v tlustém střevě a zastavení krváručení od praktického či jiného lékaře, resp. výsledky cení. Po přestěhování do nových prostor pak bude provedených vyšetření s sebou. možno pacientům poskytnout ve spolupráci s anePři diagnostickém a léčebném úsilí úzce spolupra- steziology i tzv. analgosedaci (krátkodobé uspání) cujeme s jinými odděleními nemocnice, zejména při koloskopickém vyšetření, které je někdy (hlavně s oddělením RDG, včetně CT a ultrazvukových vyšet- mladšími lidmi) hůře tolerováno.

Ambulanci čeká stěhování do nových prostor.

24

25



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„STOJÍ PŘED NÁMI VÝZVY“ O tématech a událostech právě končícího roku i o vizích pro rok následující jsme před Vánoci hovořili s ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou, MBA. s cílem řídit všechny procesy co nejhospodárněji. Abychom poskytovali služby v estetickém a příjemném prostředí, průběžně jsme rekonstruovali stávající provozy (například internu a oční ambulanci) a zázemí nemocnice (energetické centrum vytápění a náhradní zdroj elektrické energie). Tím nejcennějším, co nemocnice má, jsou její zaměstnanci. Dlouhodobě pracujeme na vzdělávání odborném i osobnostním. Každý ze zaměstnanců má šanci na svůj osobní rozvoj, aby se mohl plně věnovat své práci a přispíval k dělné a komunikativní atmosféře v naší organizaci.

Jaký pro vás byl letošní rok? Rok 2010 nebyl rozhodně jednoduchý, ale přesto se nám, zaměstnancům Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, podařilo s problémy vypořádat a zajistit poskytování zdravotní péče na úrovni, jaká se od pracoviště páteřní sítě Středočeského kraje očekává. Co se vám podařilo? Nemocnici se daří stále zvyšovat objem péče, kterou poskytuje pacientům. Opět jsme vyléčili více lidí než v roce předešlém, a to díky usilovné práci na stávajících odděleních, kde nabízíme pacientům kvalitu, nové metody léčby i porozumění a podporu v nemoci, ale i díky otevření nových ambulantních oborů, jako je plicní ambulance a ambulance praktického lékaře, které dobře doplňují silný lůžkový segment nemocnice. V současné době vrcholí přípravy na zřízení nového mikrobiologického oddělení, které zvýší kvalitu prevence a léčby infekčních onemocnění. Nemocnice průběžně obměňuje a rozšiřuje přístrojové vybavení pro léčbu i diagnostiku. Stále více zapojujeme pracoviště do informačních systémů

Co plánujete v příštím roce? Ani příští rok nebude patřit mezi ty jednoduché a předpokládá se, že zejména zdravotnická zařízení pocítí dopad krize. Přesto stojí před nemocnicí několik velmi ambiciózních výzev, zejména plánovaná rekonstrukce operačních sálů a oddělení ARO a výstavba nové transfúzně-hematologické stanice. Pevně věřím, že v roce 2011 bude naše nemocnice pokračovat v trendu vzrůstající kvality i počtu spokojených pacientů. Chtěl bych touto cestou jménem všech zaměstnanců poděkovat našim pacientům za projevenou důvěru. Závěrem mi dovolte, abych všem popřál klidné prožití vánočních svátků, pevné zdraví a mnoho úspěchů v roce 2011. MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Domeček na hraní pro dětské oddělení Dětské oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., obdrželo domeček na hraní od francouzské společnosti Fromageries Bel, která je mezinárodním výrobcem značkových sýrů působícím ve více než 120 zemích světa a jejímž hlavním mottem je přispívat k rozvoji a zdraví dětí. Z těchto důvodů firma připravila sociálně-marketingový program, v rámci kterého darovala nejmenším pacientům na dětské oddělení plastový domeček na hraní. Primář MUDr. Antonín Tomaides spolu s vrchní sest-

rou Věrou Volfovou tento dar velice rádi převzali a ujistili všechny zúčastněné, že domeček bude

sloužit pro zpestření doby, po kterou musí děti zůstávat v nemocničním prostředí.

Vánoční divadelní představení Tento rok jsme pro naše nejmenší místo mikulášské besídky připravili vánoční představení Divadla Evy Hruškové a Jana Přeučila, které se uskutečnilo v pondělí 20. prosince 2010 od 16.30 hod. v sále hotelu Pošta v Benešově. Představení Legenda o hvězdě je líbezné vánoční povídání o narození Ježíška a o tom, co se stalo v Betlémě před dávnými časy.

Seminář pro praktické i odborné lékaře Vedení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., uspořádalo ve spolupráci s Českou lékařskou komorou ve středu 20. října 2010 seminář na téma Nové směry ve vyšetřovacích metodách v komplementu pro praktické i odborné lékaře z Benešova a okolí. Primář hematologického a transfúzního oddělení MUDr. Vladimír Bouček seznámil přítomné lékaře s novinkami ve vyšetřování trombofilních

poruch a primář oddělení nukleární medicíny MUDr. Jan Barták pohovořil na téma metabolismu vitamínu D a významu srovnání jeho hladiny v séru. Zástupci klinické biochemie RNDr. Jan Civín a vedoucí laborantka Jana Polesná představili novou společnou žádanku laboratoří komplementu. Zajímavá a velmi diskutovaná byla závěrečná přednáška o elektronickém předávání laboratorních

výsledků, které umožňuje ošetřujícím lékařům příjem pacientských dat včetně jejich importu přímo do karty pacienta.

26

27



Aktuality

Energie

Právní beseda pro lékaře a zdravotní sestry Člen představenstva JUDr. Jan Mach a vedení nemocnice uspořádali právní besedu pro zaměstnance z řad lékařů a zdravotních sester. Hlavním tématem tohoto setkání byly právní důsledky při poskytování zdravotní péče. JUDr. Mach, jenž je zároveň vedoucím právní kanceláře České lékařské komory, v krátké prezentaci představil aktuální právní problémy související se zdravotnictvím. Poté následovala diskuse se zaměstnanci, kteří se dostavili v hojném počtu a o aktuální téma projevili značný zájem.

Plicní ambulance Od 1. listopadu 2010 ordinuje v plicní ambulanci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov každý den MUDr. Markéta Bláhová. Nabízíme kompletní diagnostiku a léčbu plicních chorob, bronchoskopii, funkční a zátěžová vyšetření ventilace, RTG, CT, vyšetření ve spánkové laboratoři a preventivní vyšetření pacientů na vlastní žádost a pro sportovce.

Bowlingová liga Vedení Nemocnice Rudolfa a Stafanie Benešov, a. s., uspořádalo pro zaměstnance Bowlingovou ligu, která probíhá od poloviny října 2010 do konce února 2011 ve sportovním centru v Benešově v patnácti určených dnech na třech drahách vždy od od 16 do 18 hodin. V únoru 2011 budou vyhlášeny celkové výsledky.

Ambulance se nachází v budově bývalé zdravotní školy ve 3. patře. Na návštěvu pacientů se těší zkušení lékaři MUDr. Markéta Bláhová, MUDr. Michal Bláha a zdravotní sestra Hana Špačková. Ordinační hodiny: pondělí až pátek 7:30–14:00 Dopolední ordinace je bez předchozího objednání, na vyšetření v odpoledních hodinách je třeba se objednat na telefonním čísle 317 756 538.

Nové energocentrum Společnost Phoenix-Zeppelin dodala a uvedla do provozu nové energocentrum zabezpečující nepřetržitý provoz Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov ve Středočeském kraji. Slavnostního uvedení do provozu se vedle vedení nemocnice a představitelů města Benešov zúčastnil také ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje ing. Petr Hostek. Zabezpečení provozu nemocnice bylo v minu- byla i vzduchotechnika, nové základy pod strojem, losti zajištěno dvěma dieselgenerátory ČKD. „Oba tyto rozvaděč, protihluková kapota a napojení na stávastroje jsou více než 40 let staré. Za tu dobu se provoz jící výfukový systém.“ Nové energocentrum začne nemocnice rozšířil a jednotlivá oddělení byla vybavena po výpadku ze sítě smluvního dodavatele dodávat citlivou technikou. Výkon dieselgenerátorů tedy nesta- elektrickou energii do 15 vteřin. čil zabezpečit provoz všech Nové energocentrum zabezpečí nepřetržitý provoz oddělení. Problémy byly i se nemocnice a má přibližně 50% výkonovou rezervu. zajištěním servisu a náhradních dílů, nehledě k vysoké spotřebě paliva a oleje,“ říká ředitel nemocnice Instalace nového energocentra je jedním z důležitých MUDr. Milič Řepa. „Když došlo u jednoho z těchto kroků postupné modernizace nemocnice. Ta bude strojů k poruše, která již nejde opravit, rozhodli jsme pokračovat výstavbou nového pavilonu interní medio výstavbě nového energocentra. Výstavba proběhla cíny se současným propojením ostatních pavilonů za finanční podpory Středočeského kraje.“ tak, aby bylo možné pacienty dopravit na potřebná Na základě výběrového řízení byla v květnu 2010 vyšetření „suchou cestou“. dodávkou pověřena společnost Phoenix-Zeppelin. „Zajímavá je i historie jednoho z původních dieselgeNejprve byla zpracována studie a zátěžová analýza. nerátorů. Původně byl určen na export do jisté rozNové energocentrum je osazeno dieselgenerátorem vojové země, ale po deseti letech se nerozbalený Caterpillar o výkonu 450 kW. „Tento výkon zabezpe- vrátil do Československa. Po dalším několikaletém čuje chirurgický, interní a gynekologicko-porodnický pobytu v různých skladech byl instalován v benepavilon, dále pak transfúzní a hematologickou sta- šovské nemocnici, kde sloužil dodnes. Unikátní nici, výtahy, ale i citlivá oddělení (operační sály, ARO, stroj, který má šanci stát se ozdobou některého techJIP...). Má také přibližně 50% výkonovou rezervu pro nického muzea nebo sběratele, dostal i své jméno. rozšiřování nemocnice v budoucnu,“ řekl Jan Kouřil Pracovníci nemocnice o něm mluví jako o ‚Helence‘,“ ze společnosti Phoenix-Zeppelin. „Součástí dodávky doplnil ředitel MUDr. Řepa.

Slavnostní uvedení energocentra do provozu proběhlo za účasti ředitele nemocnice MUDr. Miliče Řepy a ředitele Krajského úřadu Středočeského kraje ing. Petra Hostka.

28

29



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí lékárny Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov PharmDr. Daniela Kolbabová prozrazuje:

„Věrnostní systém je pro zákazníky atraktivní“ Nemocniční lékárna v benešovské nemocnici byla zrekonstruována a nově otevřena 1. září 2009. Složení jejích zákazníků je různorodé – chodí sem pacienti nemocnice, ale i návštěvníci z města a okolí. Lékárna má totiž velmi příznivé ceny a nabízí široký výběr léčiv. Nedávno se změnila otevírací doba lékárny. Proč k tomu došlo? Chtěli jsme pacientům vyjít vstříc, a tak jsme otevírací dobu prodloužili. Dvakrát týdně, v úterý a ve čtvrtek, máme otevřeno od sedmi do pěti, v pondělí do čtyř a ve zbývajících dnech týdne do půl čtvrté. Ne všichni k nám stihnou zajít do půl čtvrté, a tak jsme učinili tento vstřícný krok. Kolik v lékárně pracuje lidí? Celkem je nás zde dvacet, z toho jsou čtyři lékárníci, tedy magistři. Lékárna je rozdělena na nemocniční

Lékárnice mají pro zákazníky nejen potřebné léky, ale vždy přidají i milý úsměv.

a veřejnou část. Druhá zmíněná je určena pro paci- Ve vaší lékárně se prodává i zdravotní obuv. enty, kteří přicházejí s recepty a poukazy. Snažíme Ano, i když do této prodejny se vchází z boku budovy se, aby v této části byli vždy k dispozici přinejmen- – vchod je vedle dveří ředitelství nemocnice. Výběr ším dva lékárníci. Místa pro volný prodej a zdravot- zdravotní obuvi sahá od dětské až po dospělou a zahrnické potřeby jsou samostatná a mají je na starosti nuje i pracovní obuv. Nabízíme i obuv pro diabetiky. farmaceutičtí asistenti. Lékárna poskytuje zákazníkům i jistý druh poradenství. Na první pohled by se počet dvaceti zaměstnanců Poskytujeme informace především tzv. multireceptomohl zdát vysoký, ale návštěvník se někdy setká vým pacientům, jimž radíme ohledně indikací a kons tím, že je v lékárně takřka prázdno. Pokud lékárník neexpeduje, musí se starat o chod traindikací léků. Zákon sice říká, že lékárníci musejí tzv. zadní lékárny, kde se nachází laboratoř, v níž se poradit, ale mnohdy se pacienti setkají s odkazem připravují přípravky na recepty. Na přípravu někte- na přílišnou časovou náročnost takové konzultace. rých z nich musí lékárník dohlížet. Dále se stará Jsem přesvědčena, že se v tomto ohledu našim pacio příjem zboží, objednávky, prostě o chod zázemí entům-zákazníkům vždy plně věnujeme. Považuji to lékárny. Navíc musí kontrolovat i vlastní vydané za další důvod, proč se k nám zákazníci vracejí. recepty. Jaký je tedy rozdíl mezi lékárníkem-magistrem a farmaceutickým asistentem? Léky na recept může expedovat výhradně lékárník, protože absolvoval vysokoškolské studium v oboru. Farmaceutičtí asistenti mohou pracovat pouze na expedičních místech, kde probíhá volný prodej léků a farmaceutických potřeb, což také odpovídá jejich vzdělání.

Pavilon A – lékárna pro veřejnost Tel.: 317 756 563, Fax: 317 727 815 E-mail: [email protected] Provozní doba pondělí úterý středa čtvrtek pátek

7:00–16:00 7:00–17:00 7:00–15:30 7:00–17:00 7:00–15:30

Benešovská nemocnice iniciovala vznik věrnostního systému. Jak se osvědčuje v praxi? Obzvláště zavedení dárkových balíčků za různé počty nasbíraných bodů za peníze utracené za recepty, léky ve volném prodeji, zdravotnický materiál, zdravotní obuv – týká se to tedy celého sortimentu lékárny – zákazníky zaujalo. Minimální hodnota balíčku je 50 bodů a maximální 1 000 bodů. Myslím si, že jsme zvolili atraktivní odměny – od balíčků čajů až po digitální tlakoměr. Každý si může vybrat a balíčků jsme již poměrně dost vydali, což jen potvrzuje zájem. Jde tedy o určitý ukazatel atraktivnosti lékárny. Samozřejmě ano, ale nemyslím si, že by k nám zákazníci mířili pouze z důvodu odměn. Ceny léčiv, respektive doplatky pro pacienty, jsou totiž více než příznivé. Na základě slevové karty navíc naši zákazníci v určitých případech dostávají přímou finanční slevu až do výše 30 Kč za položku na receptu.

PharmDr. Daniela Kolbabová

30

31



Úvod

Oční

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Budeme modernizovat“ „Cílem postupné rekonstrukce monobloku je příjemné prostředí, moderní vybavení a kvalitní zázemí pro pacienty i personál,“ říká ředitel nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada. Jednotlivá pracoviště budou přemísťována ve dvou hlavních, na sebe těsně navazujících vlnách během prosince a na přelomu roku. Je to jediná rekonstrukce pro nejbližší období? Určitě ne. Díky Středočeskému kraji, který celý projekt postupné rekonstrukce i finančně zastřešuje, bude v přímé návaznosti na rekonstrukci D 3 zahájena rekonstrukce také dalšího křídla monobloku – D 1. Kolik rekonstrukce jednoho křídla stojí? Celková hodnota rekonstrukce každého křídla vyjde přibližně na 300 milionů Kč včetně vybavení novými technologiemi.

V Příbrami se chystá další stavba. O co jde? Jde o plánovanou komplexní rekonstrukci prvního z několika křídel budovy D – monobloku. Budova z většiny pochází z poloviny minulého století, čemuž odpovídá její stavební dispozice a již nevyhovující kvalita technických parametrů. Rekonstrukce musí probíhat vždy po jednom křídle. Vzhledem k jejich počtu je to plán na několik let. Prvním křídlem, které jde do rekonstrukce, je D 3. Nyní jsou tam umístěny lůžkové jednotky interny, chirurgie, neurologie, ale také například pokladna. Nejdříve ale musíme D 3 „vyklidit“, aby se hned mohlo začít pracovat. Čeká nás tedy velké stěhování, a to nejen lůžkových jednotek a pokladny, ale také mnoha ambulancí. Rekonstrukce zahrnuje například veškeré stavební práce, nové inženýrské sítě, střechu, ale i novou vybavenost zdravotnickými a dalšími technologiemi. Cílem úprav je zpříjemit prostředí pro pacienty i personál s důrazem na soukromí, ale zároveň s možností dispoziční otevřenosti pro vzájemnou komunikaci. Kdy rekonstrukce začne a jak brzy bude zahájeno stěhování provozů? Rekonstrukce D 3 začne nejdéle na začátku roku 2011 a její průběh je plánován přibližně na 10 měsíců.

Všechny úpravy v Příbrami probíhají za plného provozu nemocnice. Proč? Důvod je jediný – i při těchto úpravách pokud možno neomezovat zdravotní péči. Musím říci, že naši zaměstnanci, ale i naši pacienti, jejich blízcí a další veřejnost projevili při stavbě dvou nových pavilonů C a F velkou toleranci a vstřícnost. Moc jim i touto cestou za nás za všechny znovu děkuji. Chci je ale požádat o jejich toleranci znovu. Vydržte to s námi, výsledkem bude moderní a příjemná nemocnice i v místech, kde tomu tak v tuto chvíli ještě není. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Špičková kvalita očního oddělení V úterý 16. listopadu 2010 byla v Příbrami poprvé v České republice veřejně prezentována operace makulární díry – tzv. zadního segmentu oka – pomocí mikrochirurgické jednotky STELLARIS PC, a to v LIVE SURGERY – živém přenosu. Operaci zadního segmentu oka přitom ve Středočeském kraji donedávna neprováděla žádná nemocnice. Na podrobnosti jsme se zeptali přimáře očního oddělení MUDr. Michala Bodnára. Pane primáři, v čem tkví výjimečnost techniky, použité při třech prezentovaných zákrocích? Mikrochirurgický přístroj STELLARIS PC, jímž byly všechny tři operace provedeny, byl na evropském trhu prezentován teprve v září tohoto roku. V ČR byl prozatím použit pouze na pracovišti v Brně a na Oční klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Výhodou této techniky je především její multifunkčnost. Oproti standardnímu přístroji, který slouží pouze k operacím zadního segmentu oka, STELLARIS PC lze využít během jednoho operačního zákroku dle potřeby kromě zadního segmentu i pro zásah na předním segmentu oka. Nespornými klady je přitom i vysokofrekvenčnost přístroje (STELLARIS cca 5 000 kmitů za minutu, standardní přístroj max. 1 500 kmitů za 1 min.), možnost mikroincizí (bez nutnosti šití a stehů – tzv. bezešvé operace), zkrácení hojení, rekonvalescence a snížení bolestivosti po zákroku. Kromě operace zadního segmentu oka byly v Příbrami prezentovány také další dva zákroky. Jaké? Šlo o operace multifokální čočky (pro pacienty se šedým zákalem pro vidění bez brýlí na dálku i na blízko s novým filtrem čočky, který chrání oči pacientů významně lépe před některými škodlivými vlnovými délkami světla). Každá z těchto operací byla provedena jiným způsobem, přičemž oba umožňuje již zmíněná mikrochirurgická jednotka STELLARIS PC. Pro tyto dvě operace získalo oční oddělení status školitelů pro ČR i SR. I tyto operace byly prezentovány živým přenosem z operačního sálu. Nemocnice využila techniku v HD rozlišení s interakcemi a možnostmi vzájemné komunikace včetně zvuku mezi operačním sálem a multifunkčním přednáškovým sálem nemocnice.

V současné době pacient, kterému má být provedena operace zadního segmentu oka, musí absolvovat několik vyšetření na pracovišti, které má zákrok provést. Následně toto pracoviště znovu navštíví při příjmu k operaci. Musí tuto anabázi podstoupit i příbramský pacient? Nikoli. Pacient veškerá potřebná vyšetření před operací absolvuje v Příbrami a do Prahy jede až na samotný zákrok. Je to možné díky nadstandardní úzké spolupráci mezi příbramským očním oddělením a Oční klinikou 1. LF UK a VFN v Praze. Pražští lékaři totiž jezdí vyšetřovat naše pacienty přímo do Příbrami. Cílem Oblastní nemocnice Příbram je nejen začít co nejdříve operovat zadní segment oka, ale získat pro tyto zákroky prezentovanou mikrochirurgickou jednotku STELLARIS PC. Prezentace se účastnilo několik desítek očních lékařů z různých pracovišť v ČR (kromě lékařů z Příbrami a okolí a zmíněné oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze i nemocnice Pardubice, Děčín, Strakonice a další).

Operace zadního segmentu oka přístrojem STELLARIS PC

32

33



Urologie

Chřipka

Laparoskopické operace na příbramské urologii

Co je chřipka a jak na ni Chřipka (influenza) je virové onemocnění, které postihuje savce a ptáky. Jde o vysoce nakažlivé onemocnění, které ročně postihuje až 10 % světové populace. Hlavním důvodem je schopnost viru měnit své antigenní vlastnosti a tím unikat imunitní odpovědi organismu.

Text: MUDr. Karel Šedivý ml., lékař infekčního oddělení ON Příbram, a. s.

Odstranění ledviny pomocí laparoskopu

ON Příbram se použitím laparoskopie při nefrektomii stala jednou z mála krajských nemocnic, které mohou tento typ urologických operací pacientům nabídnout, a to díky špičkovému technickému vybavení a sehranému operačnímu týmu. Výhodami laparoskopie jsou především malá invazivita, malá jizva, rychlé hojení, kratší doba hospitalizace a rychlá rekonvalescence. Laparoskopické odstranění ledviny bylo v Příbrami zařazeno do standardního spektra urologických operací, které se bude postupně rozšiřovat o další typy výkonů. Urologický tým provedl již stejným postupem resekci ledviny, tedy zákrok, kdy se odstraní pouze nádor sám při zachování ledviny. Urologické laparoskopické operace jsou obtížné proto, že cílové orgány (nadledviny, ledviny, močovody, močový měchýř, prostata) nejsou uloženy v dutině břišní, ale jsou ukryty v tuku za zadním listem pobřišnice nebo v pánvi. Orientace „11. října bylo v Příbrami provedeno lapa- a preparace jsou proto složitější než u jiných oborů. roskopické odstranění ledviny postižené zhoubným Novou součástí spektra nabídky zákroků je také bujením. Jedná se o radikální výkon provedený maxi- radikální prostatektomie, endoskopické operace málně šetrným způsobem v souladu s doporučeními prováděné přes močovou trubici sloužící k léčbě Evropské urologické společnosti. Po laparoskopic- zvětšení prostaty, močových kamenů, některých kém přerušení cévního zásobení, přerušení močo- nádorů močového měchýře a dalších onemocnění. vodu a uvolnění ledviny byl orgán postižený nádorem Oddělení má k dispozici nové endoskopy (například rigidní i flexibilní uretroskopy, V Oblastní nemocnici Příbram byl zahájen mono i bipolární endoreseklaparoskopický urologický operační program. tory apod). Nedávno jsme také převzali nástroje do nejmoderodstraněn z těla malým řezem v podbřišku. Výkon nějšího typu nefroskopu, což je přístroj používaný trval čistého času 1 hodinu a 50 minut, krevní ztráta k operacím z cca patnáctimilimetrového řezu na byla prakticky neměřitelná, odhadem 20–30 ml (pro zádech k odstranění velmi objemných nebo odlitkoporovnání: krevní ztráta u otevřené operace se pohy- vých kamenů ledvin, tedy případů, kde drcení mimobuje kolem 300–400 ml). Byla to jedna z prvních tělní rázovou vlnou již selhává. Pro pacienty s takolaparoskopických operací na našem urologickém vými kameny byla dříve jedinou možností bolestivá oddělení,“ říká primář urologie MUDr. Pavel Hanek. otevřená operace z velkého řezu. V kombinaci s elekNádorem postižená ledvina byla odstraněna pacien- trokinetickým a ultrazvukovým litotriptorem, které tovi, u něhož se nádor zjistil vlastně „náhodou“. Byl Příbram vlastní také, jsme nyní schopni vyřešit praktotiž hospitalizován na interním oddělení kvůli po- ticky veškeré močové kameny minimálně invazivními tížím s dýcháním. Během procesu odborných vyšet- postupy. Počty endoskopických výkonů pro močové kameny přitom obecně progresivně narůstají. ření byl zjištěn i nádor na jedné z ledvin.

Text: MUDr. Pavel Hanek, primář urologického oddělení ON Příbram, a. s.

Téměř každý již ví, že existuje možnost laparoskopických operací a že díky této technice je operační rána zanedbatelné velikosti, zkrátí se doba hojení, pobytu v nemocnici i celkové rekonvalescence.

Epidemie či pandemie chřipky představují očkování dochází ke vzniku dostatečné imunity za celospolečenský problém. První popisy onemocnění 14 dnů. Dnešní vakcíny proti chřipce jsou určeny pro připomínajícího chřipku jsou popisovány již Hippo- děti od 6 měsíců a pro dospělé. Očkování je zejména kratem. V posledním půltisiciletí byl zaznamenán doporučeno osobám starším 65 let, osobám s chropoměrně velký počet pandemií chřipky, nejznámější nickými a osobám vyskytujícím se ve velkých kolekz nich proběhla v letech 1918–19. Na celém světě tivech (léčebny pro dlouhodobě nemocné, domovy důchodců). Proti sezónní chřipce se očkování prousmrtila zhruba 50 milionů lidí. Chřipkový virus patří do čeledi Orthomyxoviridae. vádí v podzimních měsících, tj. od září do poloviny U lidí způsobují onemocnění chřipkové viry typu prosince. Z důvodu mutace chřipkového viru je nutné A a B. Chřipka podléhá každý rok různě velkým pravidelné přeočkování každý rok. V České repubgenetickým mutacím. Při jejich velkých změnách lice zemře ročně na chřipku a její komplikace zhruba dochází k riziku vzniku epidemií či pandemií. One- 2 000 lidí. mocnění se nejčastěji vyskytuje v zimních a časných jarních měsících. Přenáší se kapénkovým přenosem. Inkubační doba u sezónní chřipky je 12 hodin až 2 dny. Onemocnění se projevuje náhlým vzestupem horečky se zimnicí, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, schváceností. Později se přidává suchý kašel. Může se objevit zvracení či postižení nervového systému. Horečky trvají většinou 3–5 dnů, nekomplikované onemocnění trvá 7–10 dnů. Zvýšená únava může přetrvávat až několik týdnů. Onemocnění může být komplikováno rozvojem zánětu plic, zánětem vedlejších nosních dutin či zánětem středouší a druhotnou bakteriální infekcí. Výskyt komplikací je častější u malých dětí, těhotných žen, lidí s chronickými nemocemi (astmatici, diabetici, osoby se srdečními a plicními onemocněními) a u osob starších 65 let. Diagnostika chřipky se opírá o epidemiologickou situaci, klinický obraz a virologické vyšetření. U nekomplikovaných případů se chřipka léčí symptomaticky. Základem této léčby je klid na lůžku, dostatek tekutin, užívání protizánětlivých léků a léků ke zmírnění kašle či usnadňujících vykašlávání. U rizikových pacientů a komplikovaných případů lze použít takzvaná antivirotika (oseltamivir a zanamivir), která zabraňují uvolnění chřipkového viru z postižené buňky. Antivirotika zkracují dobu trvání onemocnění a výskyt komplikací. V současnosti je nejlepší prevencí proti chřipce očkování, které vede ke snížení počtu onemocnění a následných komplikací. Aplikují se subjednotkové a štěpené očkovací látky, zpravidla v jedné dávce. Po

Ilustrační foto

34

35



Projekty

Město

Hrát si, kreslit, potkat Mikuláše nebo jít na koncert v nemocnici? Je všeobecně známo, že vedení příbramské nemocnice vidí kvalitu zdravotní péče nejen v nových či zrekonstruovaných budovách, moderním vybavení a vzdělaném personálu. Neméně důležitá je podle něj i psychická pohoda pacienta. Jak moc je při léčbě zásadní, že pacient se cítí dobře i po psychické stránce, připouští dnes již mnoho odborníků.

Málokdo umí děti rozesmát tak, jako to dokážou Zdravotní klauni.

Dosáhnout toho, aby byl minimalizován tzv. nemocniční stres, aby pacient aktivně spolupracoval při své léčbě, aby se chtěl vyléčit, není jednoduché, ale není to ani nemožné. V Oblastní nemocnici Příbram proto funguje poměrně velké množství různých projektů, které jsou z velké části hrazeny z různých grantů nebo z finančních prostředků poskytnutých sponzory či nadacemi. V grantech poskytnutých nemocnici na tyto projekty vede město Příbram. To s nemocnicí na těchto tématech spolupracuje již několik let.

čtyři nové přístroje pro záchranu lidských životů Město Příbram v letošním roce pořídilo celkem čtyři přístroje, které mohou zachránit život lidem stiženým náhlou srdeční příhodou. Projekty se věnují především dětským pacientům, ale nezapomínáme ani na pacienty dospělé nebo staršího věku. Již několik let funguje v nemocnici dobrovolnické centrum, které zřídila sama nemocnice. Dobrovolníci se věnují mnoha aktivitám s hospitalizovanými pacienty, zároveň ale nemocnici pomáhají při jejích různých jednorázových akcích. V Příbrami teď úspěšně běží projekty Hrajeme si s nemocnicí, Dobrovolnické centrum, Zdravotní klaun, Interaktivní pohádky loutkoherecké skupiny, Vánoční a Jarní koncerty, Nemocnice míří do školek, Den otevřených dveří, Mikuláš v nemocnici spojený s pohádkou a soutěžemi. Některé projekty jsou k dispozici jak pro pacienty, tak i pro zaměstnance nemocnice. Jedním z takových příkladů jsou stále oblíbenější koncerty. Nadací, která nemocnici pomáhá nejvíce, je jednoznačně Nadační fond Kapka naděje, následují neziskové organizace KIWANIS KLUB nebo Prolomené ticho a další. Zcela určitě nemocnice bude v projektech pokračovat. A nejen to – již připravuje další!

„V rámci projektu Dejte srdci šanci jsme pořídili čtyři mobilní defibrilační přístroje AED HeartStart FRx Philips, které slouží jako velmi dobrý pomocník k poskytnutí první pomoci při náhlé akutní srdeční příhodě,“ říká starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Přístroje příbramský starosta postupně předal Městské policii Příbram, příbramským dobrovolným hasičům, Policii ČR, územnímu oddělení Příbram a Pečovatelské službě Příbram. „Nemá smysl, aby defibrilátory byly někde zamčené, schované. Mohou lidem pomoci jen v tom případě, že budou v případě nutnosti ihned k dispozici.“ říká Řihák. Krátce poté, co starosta Příbrami Josef Řihák předal první přístroj, dvojice městských strážníků s jeho pomocí zachránila život jednomu z příbramských občanů. S přístrojem je schopen poskytnout účinnou pomoc i naprostý laik. Automatizovaný externí defibrilátor (AED) HeartStart FRx Philips je určen pro široké

použití ve zdravotnických i nezdravotnických zařízeních. Náhlá zástava srdce může postihnout kohokoli, kdekoli a kdykoli a často se tak stane bez jakéhokoliv varování. Přesto náhlou zástavu srdce přežije méně než 5 % postižených, a to především proto, že se k nim pomoc v podobě defibrilátoru nedostane včas. Srdeční infarkt se v dnešní době stal jednou z hlavních příčin úmrtí člověka. Jedním z hlavních faktorů, na kterém závisí přežití postiženého, je faktor časový, neboť při fibrilaci komor dochází ke snížení naděje na záchranu každou minutou až o 10 %. Pořízení každého z přístrojů přišlo město Příbram na 50 000 korun. „Tato investice se vyplatí i za cenu jediného zachráněného života. V budoucnu ještě uvažujeme o tom, že pořídíme defibrilátor také pro Sportovní zařízení města Příbrami, pro příbramskou pobočku Českého červeného kříže, případně pro příbramské divadlo,“ doplnil starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák.

První defibrilátor předal starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák společně s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislavem Holobradou letos v červnu strážníkům Městské policie Příbram.

36

37



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

„Rok 2010 přinesl řadu pozitivních novinek“ Stalo se nepsanou tradicí, že na konci každého roku se zamýšlíme, co nám dal a vzal. Pro Klaudiánovu nemocnici v Mladé Boleslavi byl rok 2010 opravdu rušný. Alespoň krátce se za ním otočíme s jejím ředitelem doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc. Mluvil jste o velkých investicích. Předpokládám, že ale proběhla i celá řada menších. Samozřejmě. Opravdu se snažíme držet krok s dobou a poskytovat pacientům moderní léčbu s moderním přístrojovým vybavením. Takže jsme přirozeně měli celou řadu drobnějších investic, ovšem drobnějších pouze z toho pohledu, že ty, o nichž jsem mluvil před chvílí, byly několikamilionové. Například nový dialyzační monitor stál téměř 630 000 korun, což určitě také nejsou žádné drobné. Máme také například dvě nové porodní postele, nový operační mikroskop na oddělení ORL, pořídili jsme také nový operační rotační nůž, na oddělení ARO máme nový plicní ventilátor a na dětském oddělení je nový bilirubinometr pro nedonošené děti. Novinek je opravdu celá řada.

Co z událostí tohoto roku považujete za nejdůležitější? Bylo by velmi těžké takto hodnotit. Pro každého je samozřejmě důležitého něco trošku jiného a i já bych musel volit mezi pohledem lékaře, ředitele a pacienta. Jako lékaře-proktologa mne velmi těší pozice našeho chirurgického oddělení a nové metody a postupy v tomto oboru, z pozice ředitele bych asi vyzdvihl, že se nám podařilo najít řadu úspor v hospodaření, a velkou radost mám také z toho, že pro nemocnici byla z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy zakoupena řada přístrojů v celkové hodnotě téměř 60 milionů korun. Jako pacienta mne těší, že tyto přístroje umožnily lékařům Klaudiánovy nemocnice zlepšit péči a rozšířit ji tak, že s řadou problémů nemusíme nemocné posílat na pražské kliniky. A poslední velkou přístrojovou novinkou, kterou jsme pořídili z vlastních nemocničních zdrojů, je nový digitální mamograf. Ten je mimo jiné ke klientkám mamocentra šetrnější, protože snižuje radiační zátěž.

Očekáváte, že rok 2011 bude podobně úspěšný? V tuto chvíli bohužel ještě nevíme, s čím můžeme počítat. Sníží-li se ale opravdu platby od pojišťoven, obávám se, že budeme muset velmi výrazně šetřit. A pokud se k tomu ještě zvednou ceny za energie, může to být téměř smrtelný polibek. Obáváme se i toho, že budeme nuceni sáhnout k určitému omezení péče o pacienty, tedy že budeme muset například prodloužit čekací lhůty u některých operací a podobně. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

Děti navštívil Petr Kolář Pacienty dětského oddělení nemocnice přišel v polovině listopadu navštívit zpěvák Petr Kolář. Interpret takových hitů jako Vyznání či Ještěže tě lásko mám si spolu se zástupci občanského sdružení Život dětem si prohlédl oddělení a povídal si s dětmi. Jim i přítomným maminkám rozdal fotografie, zájemcům se podepsal a odpovídal na všetečné dětské dotazy. Jeho návštěva v nemocnici se konala v rámci podpory projektu Magická noc – Srdce pro děti, který se 15. prosince konal v Tesla Aréně v Praze. Výtěžek benefičního koncertu bude věnován čtr-

nácti dětským oddělením v ČR na nákup nového přístrojového vybavení. V každém kraji byla vybrána jedna nemocnice, ve středních Čechách příspěvek poputuje právě do Mladé Boleslavi. Svým vystou-

pením tak naše dětské oddělení vedle Petra Koláře podpořili například Karel Gott, Petr Hapka, Leona Machálková, Ewa Farna a řada dalších osobností české hudební scény.

Chlapeček byl naprosto zdravý, čistý a bez známek jakéhokoli strádání. Ošetřující lékařka potvrdila, že byl pravděpodobně i čerstvě nakrmený, protože klidně spal. Z přiloženého dopisu lékaři usoudili, že o něj v brzké době projeví

zájem někdo z rodiny, což se také v krátké době stalo. Do uzávěrky čísla nebylo ovšem ještě o osudu malého Martínka, který se dočasně zabydlel v dětském domově pro děti do tří let při Klaudiánově nemocnici, rozhodnuto.

V nemocničním babyboxu bylo první miminko Ve středu 10. listopadu krátce po šesté hodině večer oznámila signalizace babyboxu umístěného v Klaudiánově nemocnici, že do něj někdo vložil miminko. Sestřičky dětského oddělení, které se jej bezprostředně poté ujaly, zjistily, že v teplém fusaku je zabalený malý chlapeček. Protože byl v babyboxu nalezen den před svátkem sv. Martina, dostal jméno právě po něm. Malý Martínek v okamžiku svého nalezení v babyboxu vážil 3 910 gramů a měřil 55 centimetrů.

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy nemocnice Jana Fejfarová tvrdí:

„Řadu odborných činností vykonávají sestry samostatně“ Již několik měsíců je náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy nemocnice Mgr. Jana Fejfarová. Na současnou pozici se dlouhodobě připravovala, při práci vystudovala Ošetřovatelství na Lékařské fakultě v Hradci Králové a Řízení a supervizi v sociálních a zdravotnických organizacích na Fakultě humanitních studií v Praze. Dříve se vaší pozici říkalo hlavní sestra. Máte tedy na starosti zejména práci se sestrami? Přicházím s nimi do styku každý den, využívám jejich znalostí a zkušeností a snažím se je motivovat. Té práce je ale daleko víc, má širší rozměr. Na starosti mám vlastně veškerý nelékařský zdravotnický personál nemocnice, mou povinností je starat se o dokumentaci pacientů, zlepšování péče o ně, leží na mně zkrátka díl zodpovědnosti za každodenní bezvadný chod nemocnice. Hned na začátku jsem musela vyřešit několik neodkladných záležitostí, například převést provoz LSPP pro dospělé pod Klaudiánovu nemocnici a zajistit sestry nebo stabilizovat personál v mateřské škole Klaudinka. To je naše firemní školka a je vítaným benefitem pro naše zaměstnance a jejich děti. Takže stejně jako se za posledních 20 let změnila práce sester – řadu odborných činností dnes vykonávají samostatně – změnila se i práce takzvané hlavní sestry. A já si sester a jejich práce velmi

Jana Fejfarová pracuje v Klaudiánově nemocnici v různých pozicích již od roku 1988. Nastoupila bezpro-

vážím, možná i proto, že sama sestrou jsem a vím, co ta práce obnáší, jak je zodpovědná, fyzicky i psychicky náročná. V Klaudiánově nemocnici nejste žádným nováčkem. Když jste se stala náměstkyní, opouštěla jste práci vrchní sestry na neurologii. V Klaudiánově nemocnici působím od roku 1988, takže to nevnímám jako změnu, ale spíše jako příležitost. Byla jsem tak trochu hozena do vody, ale s nadsázkou mohu říct, že plavu ráda. Takže znalost místních poměrů vám pomohla? Částečně ano. Pracuji v naší nemocnici poměrně dlouho, svoji výhodu však vidím především v nejnovějších teoretických znalostech, které jsem získala během studií na Univerzitě Karlově. Studia jsem ukončila s výraznou podporou naší nemocnice v roce 2009. Jak jsou vaše profesní plány pro nejbližší budoucnost? Mojí prioritou je jednoznačně oblast zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče o nemocné.

středně po ukončení studia na Střední zdravotnické škole Mladá Boleslav. Na několik let si „odskočila“ k práci na záchrance, což dodnes bere jako velkou životní školu. Protože je pro Janu Fejfarovou velmi důležitý osobní rozvoj a ráda se stále dozvídá něco nového, v roce 2003 se rozhodla pro vysokoškolské studium. V praxi tak nyní využívá znalostí získaných na Lékařské fakultě v Hradci Králové, kde studovala obor Ošetřovatelství. Historie toho mladoboleslavského byla také náplní její bakalářské práce. Ve studiu se Jana Fejfarová rozhodla pokračovat na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnovala oboru Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Jana Fejfarová je vdaná, s manželem má dvě děti. Ve volném čase velmi ráda sportuje, miluje aktivní dovolenou s rodinou. Pokud má čas, využije ho k četbě knih.

Co chcete změnit? Nemám ambice něco měnit, ale spíše využít teoretické znalosti, přidat k nim praktické zkušenosti a uvést v život nejnovější trendy v ošetřovatelství. Medicína se rychle vyvíjí a ošetřovatelství je její nepostradatelnou součástí. V naší nemocnici jsou sestry a také další „nelékaři“ na velmi vysoké úrovni. Oslovila jsem staniční sestry a sestry, které mají dlouholeté zkušenosti z praxe. V současné době se na změnách podílejí, je to týmová práce lidí, sester z praxe, z přímé

péče o pacienty, žádná „teorie od stolu“. Samozřejmě si dobře uvědomuji, že stanovení strategie a koncepce na úseku ošetřovatelství je mojí úlohou. Mým stylem však není direktivně řídit, ale vést, směrovat sestry ke společnému cíli a dosáhnout jej. A mým cílem, a nyní cílem našeho týmu, je jednoznačně určit nepodkročitelné minimum v ošetřovatelské péči, a tím bezesporu jsou standardy ošetřovatelské péče. Další nezbytností je řádně tyto praktické postupy sester v přímé péči o pacienty zdokumentovat. Takže dalším cílem je sjednotit ošetřovatelskou dokumentaci v nemocnici, stanovit jednotnou formu zápisů sester na všech odděleních nemocnice, zavést tzv. řízenou ošetřovatelskou dokumentaci. Záznamy sester se týkají nejen poskytnuté ošetřovatelské péče, ale zejména vývoje stavu a problémů pacienta z ošetřovatelského hlediska. Mluvíte o standardech a ošetřovatelské dokumentaci, tedy o administrativě. Kde je pacient a péče o něj? Pokud bychom jen vytvářeli směrnice odněkud z kanceláře, možná by se nám ta hlavní úloha, tedy péče o pacienta, mohla vytrácet. K celé věci ale přistupu-

jeme opačně a jednoznačně v zájmu zlepšení péče o pacienta. Vedení dokumentace je v nemocnici běžnou povinností a činností. Nesmíme zapomenout na význam záznamů sester, jejich dokumentování ošetřovatelských postupů reagujících na změny ve vývoji stavu pacienta. Záznamy musí být kontinuální v čase a musí mít jednotná pravidla, která upravuje vyhláška o zdravotnické dokumentaci z roku 2006. Takže jde především o snahu zkvalitnit ošetřovatelskou péči o nemocné. V poslední době se v médiích objevují zprávy o vyšších kompetencích sester. Jaký na to máte názor? Myslím si, že se jedná o přirozený vývoj, nikoli momentální výstřelek. Když u nás ošetřovatelky začínaly, zabývaly se ošetřováním ran, hygienickou péčí… Je spousta odborných činností, které dnes mohou sestry vykonávat samostatně a již začínají být z pohledu zdravotních pojišťoven „nositelkami výkonů“. Samozřejmě ale dodnes platí, že úloha lékaře je v medicíně nezastupitelná. Jedná se o dvě profese, které stojí vedle sebe, spolupracují spolu, jedna bez druhé se neobejde.

Janě Fejfarové se během studií dostalo podpory nejen v rodině, ale i ze strany nemocnice.

40

41



Nukleární medicína

Oční

Na očním oddělení umějí operovat zadní segment oka

Pracovníci nukleárního oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi mají k dispozici nový přístroj, který několikanásobně zlepší diagnostické možnosti u některých onemocnění. Výhodou nového SPECT/CT je možnost kombinovaného nukleárního vyšetření a rentgenového vyšetření na CT.

Oční oddělení Klaudiánovy nemocnice přidalo k širokému spektru svých činností také operace zadního segmentu oka. V současné době tak dokáže pokrýt v podstatě veškeré potřeby svých pacientů. Ve Středočeském kraji umějí mladoboleslavští očaři zadní segment oka operovat jako téměř jediní.

Oči laika vidí snímek kostry. Oko lékaře najde, kde je problém.

Doposud bylo třeba obě zobrazovací vyšetření provádět odděleně, nyní bude ve většině případů stačit jediná návštěva specialisty. „Umožňuje nám to zrychlit diagnostiku některých závažných onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Kolín, jenž s přístrojem pracuje. A co vlastně obě vyšetření kombinují? Nukleární vyšetření založené na záření radioaktivních látek umí sice velmi spolehlivě odhalit nádor či zánět, ale ten lze jen obtížně přesně lokalizovat. Rentgenové CT naopak neodhalí onemocnění, ale pomocí snímků

proložených se snímkem z nukleárního vyšetření lze velmi přesně určit, kde se nemocná tkáň nachází. „Jde o spojení dvou přístrojů, ale účinnost pro diagnózu oproti dřívějšku může být několikanásobná,“ zdůrazňuje Kolín. Přístroj navíc umožňuje obě vyšetření provést sice odděleně, ale jen v několikaminutovém časovém rozpětí beze změny polohy pacienta. Pokud tedy ošetřující lékař usoudí, že povaha pacientových obtíží vyžaduje vyšetření na SPECT/CT, nejprve bývá provedeno nukleární vyšetření. To znamená, že pacientovi je (většinou nitrožilně) aplikován radioaktivní roztok, který díky speciálnímu záření umožní lékaři na počítači vyhodnotit, zda je v těle skutečně problém. Pokud ano, pomocí CT jej může bezprostředně poté přesně lokalizovat. „Vlastně je to tak, že sbližujeme snímky z obou vyšetření tak dlouho, až jsme schopni v podstatě přesně určit například napadenou uzlinu,“ vysvětluje Kolín. „Jde o obrovské zlepšení diagnostiky nádorových a zánětlivých onemocnění,“ dodává s tím, že největší počet pacientů přichází s kostními onemocněními – ať již při nádorech nebo přímo s ortopedickými problémy. Kolín však zdůrazňuje, že přístroj lze využít i u jiných onemocnění, například u nemocí plic a ledvin. Vyšetření podle něho na základě povahy onemocnění může trvat jen několik minut, ale také několik hodin či se musí provádět opakovaně. SPECT/CT, který byl v Mladé Boleslavi právě instalován, byl pořízen z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy a stál 22,5 milionu korun. Každý týden je na oddělení ambulantně při plném vědomí vyšetřeno na 80 pacientů všech věkových skupin. Pokud stav pacienta vyžaduje hospitalizaci, je umístěn na lůžko na oddělení, které řeší podstatu jeho onemocnění. Čekací doba na vyšetření je od nulové po zhruba 2–3 měsíce.

Foto: Týdeník Sedmička

Nový SPECT/CT zlepšuje diagnostické možnosti nukleární medicíny

Přístrojové vybavení, které tyto operace umožňuje, stálo přes tři miliony korun a nemocnice je pořídila z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy. V říjnu tak byli v Klaudiánově nemocnici úspěšně operováni první pacienti. Dosud byli ti, kdo podobný zákrok potřebovali, odesíláni do Prahy na specializované oční kliniky. Primář očního oddělení MUDr. Zdeněk Mazal zdůrazňuje, že efekt po zákroku není okamžitý, ostrost vidění se zlepšuje většinou několik týdnů. „Operace se používá při onemocněních sítnice nebo sklivce, případně jejich rozhraní. Jde o celé spektrum onemocnění, která mohou způsobovat poruchy vidění,“ vysvětluje. Metoda lékařům umožňuje pomoci pacientům i v případě onemocnění, která ještě před několika lety byla léčebně de facto tabu. Operační způsob se navíc neustále vyvíjí a umožňuje léčbu stále dalších nemocí. Primář Mazal vysvětluje, že touto metodou je možné řešit spektrum od poměrně lehkých poruch zraku (například deformace obrazu kvůli různým membránám, které se svrašťují a způsobují poruchu vidění) až po těžká onemocnění, která by bez tohoto zásahu vedla k oslepnutí. „To je například krvácení do sklivce u diabetiků nebo u některých cévních poruch sítnice,“ uvádí. Podle Mazala jsou právě komplikace diabetu velkou částí náplně této operativy. Další velkou součástí jsou odchlípené sítnice. „Tímto zákrokem se sítnice přiloží a přestane hrozit oslepnutí. Do oka se aplikuje speciální plynová bublina nebo silikonový olej, jež sítnici přitlačí na správné místo,“ popisuje Mazal. Plyn se po několika týdnech vstřebá, olej je však třeba po určité době odsát. „V některých případech v oku zůstává trvale, to je ale jen například u velmi těžkých diabetiků, kdy bojujeme alespoň o rozpoznání pohybu před okem,“ říká Mazal.

Lékaři Klaudiánovy nemocnice počítají s tím, že v první fázi odoperují tímto způsobem zhruba stovku pacientů ročně. „Časem se uvidí, je možné, že u nás budeme ošetřovat i pacienty z okolních okresů,“ uvádí Mazal. V současné době školí v této metodě boleslavské lékaře primář z pražské střešovické nemocnice MUDr. Jan Ernest, Ph.D., jenž je ve svém oboru kapacitou světové úrovně. Operace se může provádět v celkové narkóze i při vědomí pacienta. „Záleží na celkovém zdravotním i psychickém stavu pacienta a také na časové náročnosti operace, která může podle obtížnosti trvat od šedesáti minut po tři hodiny,“ uzavírá Mazal.

Primář Mazal a primář Ernest při jedné z prvních operací zadního segmentu oka

42

43



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ekonomicko-obchodním náměstkem Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

Stav slavného pavilonu je v současnosti více než tristní.

„Rok 2011 je zatím křišťálová koule“ Jako ekonomicko-obchodní náměstek se ing. Jaroslav Pokorný dnes a denně potýká s problémy spojenými s financováním chodu Oblastní nemocnice Kladno. A dlužno podotknout, že někdy by jistě vzal zavděk i kouzelnickou hůlkou. své pojišťovny. To mimo jiné vedlo k vyřešení situace, a dokonce nám některé pojišťovny, kupříkladu METAL-ALLIANCE, vyšly vstříc. Bohužel s některými pojišťovnami byla jednání velmi složitá. Typickým příkladem je VZP, kde nejde pouze o kardiostimulátory, ale například i o to, že jsme od této pojišťovny dodnes neobdrželi vyúčtování za rok 2009!

Nakolik se kladenské nemocnice dotýká omezení úhrad ze strany zdravotních pojišťoven, zejména VZP? Bohužel se nás dotýká velmi, což jsme pocítili obzvláště v tomto roce. Vždyť ve všech krajských nemocnicích došlo v součtu k poklesu inkasa od VZP o desítky milionů korun, což souvisí s tím, že jako referenční období byl brán rok 2008. Jinými slovy – máme zdroje shodné s rokem 2008 (s minimálním nárůstem), ale ceny a mzdy jsou samozřejmě z roku 2010. Co se týče následujícího roku, zatím čekáme na faktické znění úhradové vyhlášky. Pokles se bezprostředně týkal kardiostimulátorů. To je zvláštní historie. Ministerstvo zdravotnictví se zřejmě pokoušelo jít obdobnou cestou jako v případě onkologických center – soustředit kardiostimulační péči do určitých oblastí. Nicméně i sama odborná společnost nakonec uznala, že určené nemocnice nejsou schopny podobný nápor zvládnout. Mezitím nám však pojišťovna oznámila, že nám kardiostimulace nebude hradit a že je nesmíme provádět. Oznámili jsme to tedy pacientům s tím, aby se obrátili na

Dotýká se tento problém bezprostředně pacientů? Snažíme se, aby k tomu nedocházelo, protože lékařskou péči, zejména akutní nelze jen tak omezit. Čeho se však zmíněné problémy týkají, jsou nákupy – léčiva, spotřební materiál i implantáty a další záležitosti se musejí kupovat a jedinou naší možností je domluva s dodavateli. Jedním z řešení, které se může osvědčit, je odkazovat pacienty na pojišťovny, kterým odvádějí peníze, například aby se jim dostalo vysvětlení, proč musejí na ten či onen plánovaný zákrok čekat déle, než by jim bylo libo. Myslím si, že tudy vede cesta – aby pacient komunikoval přímo s pojišťovnou a nemusel nastalé problémy řešit s doktorem, jenž je vázán systémem, který nemůže ovlivnit ani on, ani nemocnice. S některými pojišťovnami máme v tomto směru i velmi dobré zkušenosti. Ing. Jaroslav Pokorný ekonomicko-obchodní náměstek Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Rekonstrukce Niederleho pavilonu na spadnutí Secesní budova Niederleho pavilonu představovala v době, kdy byla postavena, modernu a ve své době do něj za profesorem Niederlem jezdily kupříkladu i šlechtičny, mimo jiné díky vysoké úrovni nejen medicíny, ale i zařízení. V současnosti je doba 20. a 30. let minulého

století dávno za námi a pavilon je zastaralý. „Rekonstrukce bude respektovat původní vzhled. Jde totiž o památkově chráněný objekt. To se týká exteriéru. Interiéry budou jiné, protože v pavilonu nebudou operační sály, ale administrativní centrum nemocnice,“ podotýká náměstek ře-

ditele kladenské nemocnice pro LPP MUDr. Vladimír Lemon s tím, že věž pavilonu, jež je znakem nemocnice, se vbrzku zaskví v celé kráse a… opět půjdou i věžní hodiny. Do rekonstrukce pavilonu investuje Středočeský kraj v následujících třech letech 85 milionů korun.

44

45



Rozhovor

Rozhovor

Primář ortopedicko-traumatologického oddělení MUDr. Jan Deniger říká:

„V profesním životě jsem měl vždy štěstí“ MUDr. Jan Deniger promoval v roce 1980 a hned nastoupil do Okresní nemocnice v Kolíně. Po roce a několika měsících odešel do Nemocnice Na Bulovce, kde strávil 11 let, než opět změnil působiště – přesunul se do Rakouska, kde byl sice celkově poměrně spokojen, ale touha po profesionálním rozvoji jej nakonec přivedla do kladenské nemocnice.

Operace páteře patří k nejnáročnějším úkonům, které se na operačním sále ortopedicko-traumatologického oddělení provádějí.

S jakými úrazy se na vašem oddělení nejčastěji setkáváte? Jsme specifické oddělení nejen ve Středočeském kraji, ale v celé republice. Ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí zde drží nepřetržitou službu. Úrazy se samozřejmě liší podle ročního období, v současné době jde o poranění zápěstí, krčku stehenní kosti, pánve a páteře – vše kvůli sněhové kalamitě

a náledí, s čímž jsou pochopitelně spojeny pády, k nimž dochází nejčastěji v prvních dvou dnech po změně počasí, než si lidé zvyknou. Vaše oddělení se však nezabývá pouze léčbou úrazů. Samozřejmě děláme i klasickou ortopedii. Jsme největší zařízení tohoto typu ve Středočeském kraji. Máme

více než 60 lůžek, i když díky zdokonalování léčby se jejich počet stále zmenšuje. Pro srovnání – když jsem nastoupil, bylo na našem oddělení 125 lůžek.

slovo je důležité. Spolupracujeme i na vývoji a na základě našich připomínek dochází během testování k různým úpravám.

Co pro vás bude znamenat otevření Centra akutní medicíny? Osobně se nemohu dočkat, až se přesuneme do moderního prostředí na centrální operační sály, což bude představovat zlepšení po všech stránkách, vyšší komfort pro personál, ale i větší bezpečnost pro pacienty.

Nejde však jen o technické záležitosti. Operace provádíte velmi šetrně. Téměř všechny operace kyčlí provádíme z miniinvazivního přístupu, díky čemuž se šetří šlachy a svalové úpony a zkracuje se doba rekonvalescence. Nevím o tom, že by tímto postupem operovalo nějaké další oddělení v kraji.

Vaše oddělení patřilo takřka k průkopníkům Kladenská ortopedie využívá při léčbě krevní implantace endoprotéz u nás. plazmu získanou metodou PRP. Čemu tento Dnes již v podstatě všechna ortopedická oddělení postup napomáhá? implantují umělé klouby, tedy endoprotézy, a ani Jde o metodu, která poměrně neinvazivním způsomy nejsme výjimkou. S operacemi umělých kloubů bem s použitím vlastní krve pacienta dokáže léčit jsme začali jako třetí v republice a máme v nich lehké degenerativní změny kloubních chrupavek, tedy dlouhou tradici. Vymykáme se však tím, že spo- tzv. preartrózy, nebo artrózy prvního stupně. Mámelupracujeme s kladenskou firmou BEZNOSKA. Již -li pacienta, u něhož je indikován takový problém, od roku 1972 se na našem oddělení testují nejen pošleme jej na hematologii, kde mu je nabrána krev, endoprotézy, ale vlastně veškerý materiál, který odstředí se a vznikne vrstva plazmy a vrstva krevních se používá v ortopedii a traumatologii. A naše buněk. Na hranici těchto vrstev se nacházejí krevní destičky. Tato vrstva se odebere, opět se odstředí a vznikne plazma, obohacená právě o krevní destičky. Důležité je, že jde o vlastní krev daného pacienta, takže odpadá riziko infekce, reakce na cizí krev. Destičky obsahují zvýšené množství prorůstového faktoru a mají regenerační, hojivé a růstové schopnosti. Obohacenou plazmu nám vyrobí na hematologii a u nás dochází k její aplikaci, která se provádí do kloubu, v němž probíhají počáteční degenerativní změny. Obohacená plazma má příznivé účinky i při regeneraci postižených šlach. Tuto technologii máme k dispozici přibližně tři měsíce. Využívá se i jinde, ale jako jediní spolupracujeme s vlastním hematologickým oddělením zde v nemocnici, a jsme tedy podstatně levnější oproti jiným ambulancím. Tato metoda není totiž v současné době hrazena zdravotními pojišťovnami. Závěrem mi dovolte otázku, zda lze určit, jak dlouho trvá, než lze o ortopedovi říci, že již získal dostatek zkušeností. Podle mého názoru jde o sedm až deset let. Samozřejmě v tomto ohledu pomáhá praxe na větším pracovišti, kde je širší spektrum, a tedy větší možnosti rozvoje. Osobně jsem měl štěstí, že jsem byl několikrát během svého profesního života ve správný okamžik na správném místě, což se týká Bulovky, krátkého pobytu v Rakousku i Kladna.

46

47



Z tisku

Zbrusu nová metoda na zpracování krve

VysÁtÁ nemocnice v BrandÝse

Nový majitel nemocnice v Brandýse nad Labem před třinácti lety podnikal s exministrem zdravotnictví. Nový vlastník však zdědil nejen dluhy, ale i žalobu kraje a hrozbu exekuce.

Nová metoda zpracování krve se provádí na nové centrifuze Kubota od společnosti JMM.

„Z plné krve vyrábíme erytrocyty (ty jsou k tomu, že jde v podstatě o totéž, co provádíme při červené), plazmu (která je bezbarvá) a kromě toho výrobě transfúzních přípravků, vyšli jsme jim vstříc,“ krevní destičky, které se používají při léčbě krvá- vysvětluje Bartošová. civých stavů,“ říká primářka oddělení MUDr. Lenka Jak se při této metodě postupuje? Do 2 ml protisrážliBartošová s tím, že přítomnost hematologického vého roztoku se nabere 18 ml krve z žíly. Těchto 20 ml oddělení není bezpodmínečně nutná v každé nemoc- se dvakrát centrifuguje. Poprvé se získá plazma bohatá nici. Záleží na její velikosti, na péči, kterou posky- na destičky a ve druhé fázi dochází k její koncentraci. tuje – má-li ARO, ortopedii či velkou chirurgii, měla by „Jde o poněkud odlišnou práci než v případě dárcovtransfúzní oddělení mít. Protože tomu tak vždy není, ských odběrů, protože v takto malém množství jsou kladenské oddělení zásobuje krví ještě nemocnice přece jen velké rozdíly mezi muži a ženami,“ dodává ve Slaném a v Rakovníku. Případné přebytky krve pak Bartošová. Výhodou je, že pacient přichází z ortopedie putují podle poptávky a potřeby i do jiných nemocnic. s požadavkem, který se týká vždy jeho vlastní krve. Zpracování netrvá dlouho, přibližně do třiceti minut. „Vše Metoda PRP provádíme na počkání, případné skladování by stejně V srpnu oddělení začalo zpracovávat krev i metodou nemohlo být delší než několik hodin. Proto pacient přiPRP (Platelet Rich Plasma neboli plazma obohacená chází nedlouho před tím, než mu je plazma na ortopedii o krevní destičky). „Požádalo nás o to ortopedic- do kloubu či jiné poškozené tkáně aplikována,“ uzavírá ko-traumatologické oddělení. Krevní destičky obsa- Bartošová s tím, že od srpna provedlo oddělení zprahují mnoho faktorů, mimo jiné i ty, které umožňují cování krve tímto způsobem přibližně patnáctkrát a že reparaci a regeneraci poškozené tkáně. Vzhledem u všech pacientů se dostavila úleva.

Tento text autorů Jany Machálkové a Petra Vaška uveřejnil 9. listopadu deník Hospodářské noviny. Pro potřeby NL došlo k jeho redakčnímu zkrácení.

Hematologicko-transfúzní oddělení kladenské nemocnice provozuje hematologickou ambulanci (pečuje o všechny pacienty s hematologickou diagnózou), ale také odebírá krev od dárců a zpracovává ji na transfúzní přípravky, což je hlavní náplň jeho činnosti.

Středočeský kraj pod vedením tehdejšího dil po původním vlastníkovi – blížící se žalobu Střehejtmana za ODS Petra Bendla v roce 2007 prodal dočeského kraje spojenou s desetimilionovou pokudeset malých okresních nemocnic. Tu v Brandýse nad tou a hrozbu soudního zabavení budovy nemocnice, Labem koupila za 7,8 milionu korun firma PP Hospi- protože PP Hospitals nesplácela kontokorentní úvěr. tals. K nemocnici patřily ještě pozemky, dva domy PP Hospitals se kromě dluhů a vyvedení majetku a poliklinika v Čelákovicích. Případ brandýské nemocnice patří k nejkřiklavějším Firma PP Hospitals prodala výstřelkům privatizace nemocic ve Středočeském kraji. polikliniku za tři miliony korun a dům na náměstí v Brandýse za 2,6 milionu. V roce 2008 pak společnost PP Hos- „postarala“ ještě o poměrně razantní omezení zdrapitals spolu s nemocnicí a zbytkem majetku koupila votní péče. Firma v rozporu s privatizační smlouvou společnost Medigroup Martina Vojtíška. Ten se zba- zrušila lůžková oddělení na chirurgii, interně a jedvil zbývajícího majetku. Pozemky prodal městu Bran- notce intenzivní péče. Středočeský kraj jí kvůli tomu dýs nad Labem za 38 milionů korun, druhý z domů udělil desetimilionovou pokutu, kterou však PP Hosza 5,8 milionu korun si ponechal. V říjnu 2010 pro- pitals neuhradila. „Nyní to řeší právníci, nemocdal brandýskou nemocnici firmě Clear’s Group. Dluhy nici jsme už poslali předžalobní upomínku,“ říká nemocnice činí 75 milionů korun. Na začátku priva- ředitel nemocnice v Kolíně MUDr. Petr Chudomel, pod nějž vymáhání pokuty pro brandýskou nemoctizace to však bylo 35 milionů korun. Petr Švikovský, který v polovině října koupil zadlu- nici spadá. Za éry PP Hospitals se také brandýská ženou a od veškerého majetku osekanou nemocnici nemocnice snažila zbavit nemocných přivážených v Brandýse nad Labem, je poměrně zkušeným zdra- sanitkou. „Velmi často se nám stávalo, že jsme přivotnickým byznysmenem. Před třinácti lety dokonce vezli pacienta, ale oni nám ho odmítli převzít s tím, podnikal s exministrem zdravotnictví MUDr. Luď- že nemají dostatečné kapacity,“ říká ředitel středokem Rubášem. Tedy tím, jehož podpis před třemi české záchranky MUDr. Martin Houdek. Sanitky pak lety umožnil, aby brandýská nemocnice postupně podle něho začaly akutní pacienty vozit raději rovpřišla o všechen majetek. Švikovský a Rubáš spolu nou do jiných nemocnic. v roce 1997 seděli ve společnosti Senior Club, která provozovala protetické oddělení v pražských Roztylech. „Vím, že pan Švikovský existuje, ale žádných jeho aktivit se neúčastním, ani on mých,“ popírá svůj kontakt se Švikovským Rubáš. Podle privatizační smlouvy nesměla firma PP Hospitals majetek nemocnice prodávat. K tomu musela mít výslovný souhlas kraje. To však nebyl problém. Privatizací brandýské nemocnice byl totiž pověřen již zmíněný exministr Rubáš, jenž vyvedení majetku povolil. Současný majitel Švikovský má s brandýskou nemocnicí velké plány. Do její přestavby chce v příštích dvou letech investovat sto milionů korun. Nově tu mají vzniknout třeba centrum asistované reprodukce, ortopedie nebo gynourologie. Ještě předtím však Švikovský musí vyřešit dva problémy, které zdě-

V případě nemocnice v Brandýse nad Labem rozhodně nejde jen o bankovky této nominální hodnoty.

Foto: © Petr Švec / Dreamstime.com

Hematologie

Vše nejlepší, hodně zdraví a štěstí vám do roku 2011 přeje Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o. „Vaše zdraví je naší prioritou“

MUDr. David Rath hejtman Středočeského kraje

MUDr. Kateřina Pancová ředitelka – Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o.

Nemocniční listy. Jak na chřipku. Důležité číslo Věrných návštěvníků lékáren přibývá

Recommend Documents