Informace, poèítaè. Slo ka = krabice WWW Soubory = knihy DVD Otevøené okno slo ky s názvem WWW Slo ka je krabice na soubory a jiné slo ky

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Titulní strana, obsah

Obsah

Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy

Poèítaè

Sekce státní informaèní politiky ve vzdìlávání (SIPVZ) Princip práce poèítaèe......................................................................1 Procesor, pamì a disk.........................................................................1 Soubory, programy a data ....................................................................1 Princip práce poèítaèe struènì .............................................................1 Složky..................................................................................................2 Výlet do historie poèítaèù .....................................................................2

Základní pojmy.................................................................................2 Z èeho se poèítaè skládá ..................................................................3

Poèítaè

Zapojení poèítaèe a pøipojení periférií ..................................................3 Zapnutí a vypnutí poèítaèe, restart poèítaèe .........................................3 Díly ve skøíni poèítaèe ..........................................................................4 Údržba a ochrana poèítaèe ..................................................................4

Vnìjší vstupní a výstupní zaøízení ....................................................5 Tiskárny...............................................................................................5 Skenery a digitální fotoaparáty .............................................................5 Reproduktory, sluchátka a mikrofon .....................................................5 Prezentaèní zaøízení............................................................................5

Poèítaèová sí ..................................................................................6 Vybíráme poèítaè.................................................................................6

Druhy poèítaèù.................................................................................7

Manuál ke školení úrovnì Z

Hygiena poèítaèového pracovištì ....................................................7 Otázky .............................................................................................8 Správné odpovìdi ............................................................................9

Pavel Roubal

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Copyright © Ing. Pavel Roubal, Bratøice 67, 395 01 Pacov (web autora: www.eduIT.cz). Žádná èást této publikace nesmí být bez souhlasu autora kopírována, tištìna, reprodukována, uchovávána na elektronických médiích nebo rozesílána.

Literatura

Doporuèená literatura

Tato publikace je urèena pouze k použití pro školení v Projektu I – Informaèní gramotnost podle usnesení vlády ÈR è. 351/2000 o Koncepci státní informaèní politiky ve vzdìlávání, a to pouze v jednom výtisku pro každého lektora nebo úèastníka kurzu. Autor dìkuje nakladatelstvím Computer Press, a. s., Hornocholupická 22, 143 00 Praha 4 a Grada Publishing, a. s., U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7, za svolení k použití materiálù, které jsou souèástí jimi vydaných knih.

Základní pojmy a princip práce poèítaèe

Byly použity èásti tìchto knih:

 Poèítaèe pro úplné zaèáteèníky, Pavel Roubal, Computer Press, 1996–2001

Kolektiv autorù

 Zaèínáme s poèítaèem, Josef Pecinovský, Grada Publishing, 2001

Microsof Windows, jednoduše, srozumitelnì, názornì Computer Press 2003

Pavel Roubal

Windows 2000 jednoduše Computer Press 2000

Pavel Roubal

Microsoft Word 2000 jednoduše Computer Press 2000

Pavel Roubal

Hardware pro úplné zaèáteèníky Computer Press 2002

Pavel Roubal

Nebojte se poèítaèe Grada Publishing 2001

Pavel Roubal

Windows XP – podrobný prùvodce zaèínajícího uživatele Grada Publishing 2002

 Poprvé u poèítaèe I.–III., Jiøí Hlavenka, Miroslav Klíma, Computer Press, 2001  Zaèínáme s poèítaèem I.–II., Josef Slowík, Grada Publishing, 2001  Poznejte vnitøek poèítaèe, Jaroslav Horák, Grada Publishing, 2001  Hardware pro úplné zaèáteèníky, Pavel Roubal, Computer Press, 2002 Složení seznamu doporuèené literatury je dáno osobní zkušeností autora. Existuje jistì øada dalších kvalitních publikací i jiných vydavatelù. Vhodné tituly (tištìné i elektronické) vám jistì rád poradí vᚠškolitel, pøípadnì ICT koordinátor vaší školy. Celou øadu publikací najdete napøíklad na internetu na stránkách on-line knihkupectví.

Poznámky k textu Názvy kláves, nabídek a pøíkazù jsou odlišeny jiným druhem písma.

Poznámky k prohlížení a tisku tìchto materiálù:

Odstavce, oznaèené nadpisy Zajímavosti, Doplòující informace a Rozšiøující témata, obsahují informace, které není v tuto chvíli potøeba aktivnì zvládnout.

K prohlížení je možné použít libovolný program, který umí naèíst formát PDF. Doporuèena je poslední èeská verze programu Acrobat Reader. Materiály je možné tisknout na libovolné tiskárnì. V zájmu èitelnosti a úspor nákladù byly pøi tvorbì manuálu vynechány všechny na tisk nároènìjší grafické prvky, jako barvy, stínování, plné tmavé plochy apod. Pøesto není pøíliš vhodné materiály množit na kopírce. Manuál obsahuje sejmuté obrazovky, tj. obrázky, které na kopírovaných listech mohou být špatnì viditelné.

Text není úplným pøehledem probíraných témat, obsahuje jen základní informace ke každé oblasti, které by absolvent školení Z mìl zvládnout.

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Princip práce poèítaèe

Soubory, programy a data

Princip práce poèítaèe Základní ovládání poèítaèe je odvozeno z jeho složení – ze souèástí, ze kterých se skládá. Zde se proto seznámíme s jejich názvy, funkcí a ukážeme si jejich místo v principu práce poèítaèe. Dílù není mnoho, to jak poèítaè pracuje (a tedy jak se ovládá operaèní systém, který ho oživuje), plyne vlastnì jen z jeho tøí nejdùležitìjších dílù.

Procesor, pamì a disk

Soubory. Data (informace) se v poèítaèi ukládají v pojmenovaných celcích, které se nazývají soubory. Jako soubory jsou tedy v poèítaèi napøíklad uloženy texty, obrázky, zvuky a samozøejmì také programy. Programy a data. Soubory jsou dvou druhù: programy, které nìco dìlají (nástroje pro naši práci obsahující instrukce pro procesor), a datové soubory (také se jim øíká dokumenty), které my svojí èinností pomocí programù vytváøíme a dále upravujeme.

Procesor je výkonná èást poèítaèe, která vykonává všechnu práci, tj. provádí èlovìkem naprogramované èinnosti. Je to nejdùležitìjší díl poèítaèe.

Podstatou naší èinnosti je práce s datovými soubory (texty, obrázky, úèetní data, …), které vytváøíme nebo modifikujeme pomocí programù. Ty si kupujeme a máme je pøipraveny (nainstalovány) ke spuštìní na pevném disku poèítaèe.

Operaèní pamì. V pamìti procesor pracuje. Vše, co právì zpracováváme a vidíme v oknì spuštìného programu, se nachází v pamìti. Proto se jí øíká operaèní pamì, protože v ní procesor vykonává všechny operace.

Pøíklad: Textový editor je program (psací stroj), pomocí kterého vytváøíme text, neboli vytváøíme datový soubor. Vlastní vytváøení probíhá v operaèní pamìti, proto musíme pøed uzavøením textového editoru (programu) vytvoøený text (datový soubor) uložit na disk. Na obrázku vidíme grafický program, pomocí kterého mùžeme namalovat obrázek.

Pojem pamì nebyl zvolen právì šastnì. Èlovìk si pod pojmem pamì pøedstaví nìjaké místo, které slouží k zapamatování. Ale operaèní pamì v poèítaèi si po ukonèení naší práce nic nepamatuje, slouží jen jako místo pro práci procesoru. Prostì v poèítaèi jsou procesor a pamì, díky kterým pracuje. Jsou to èistì na elektrickém napájení závislé souèástky, proto v nich po vypnutí poèítaèe žádná data nezùstanou.

Procesor pracuje v pamìti

Procesor

pamì Jsou to èistì elektronické souèástky

Disk – díl, na kterém je vše uloženo. Disk pracuje na principu magnetického záznamu, podobnì jako pásek v magnetofonové kazetì. Vše, co na nìj uložíme, na nìm zùstane i pøi vypnutém poèítaèi, dokud to sami nesmažeme (podobnì jako u magnetofonové kazety). Zpravidla je napevno zamontován v poèítaèi, proto se mu øíká pevný disk.

Otevíráme dokumenty

Nástroje programu

Otevøený datový soubor

Spouštíme programy

Dùsledek: Jestliže procesor a operaèní pamì po vypnutí nic neobsahují, musí být v poèítaèi nìjaký díl, sloužící k uložení všeho, co vytvoøíme.

V tomto oknì je otevøen dokument s názvem domeèek2 ve spuštìném programu Malování

Ukládáme dokumenty

Soubory ukládáme do složek na disku

Pevný disk Pracuje na principu magnetického záznamu Základní tøi díly urèují zpùsob práce poèítaèe

Princip práce poèítaèe struènì Pomocí programù vytváøíme (v pamìti èinností procesoru) datové soubory a tyto datové soubory ukládáme na disk. Programy musí být na disk pøedem nahrány (tzv. nainstalovány), a protože se naší prací nijak nemìní, nemusíme je ukládat. Proè je vlastnì oddìleno vytváøení souborù (v operaèní pamìti) od jejich ukládání (na disk)? Urèitì by bylo jednodušší soubory pøímo zpracovávat na disku a jejich neustálé ukládání (a otevírání) by odpadlo! Ano, je to tak. Jenže pevný disk je bohužel asi tisíckrát pomalejší než operaèní pamìt, tedy i práce pøímo s ním by byla nesmírnì pomalá.

1

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Základní pojmy

Složky

Základní pojmy

Programù je v poèítaèi hodnì a dokumentù ještì více, mùžeme v nìm tedy mít najednou na disku uloženo tøeba 10 000 souborù. Jak se v tom vyznat? Abychom udrželi na disku poøádek a vždy rychle našli požadovaný soubor, ukládáme soubory (tj. „knihy“) do složek (složka je vlastnì „krabice“ na knihy a na jiné krabice). Tyto složky si mùžeme sami vytváøet i mazat. Ve složce (krabici) mùže být libovolné množství souborù a také další („menší“) krabice (opìt plné nebo prázdné). Vzniká tedy struktura složek (a souborù v nich). Složka = krabice Soubory = knihy Otevøené okno složky s názvem WWW

W WW

D DV

Složka je „krabice“ na soubory a jiné složky

Výlet do historie poèítaèù

Zajímavosti

Informace, poèítaè. Poèítaè je stroj, který usnadòuje zpracovávání informací. Jeho výhodou je, že mùže pracovat velmi rychle (podle programu sestaveného èlovìkem). Informace mùžeme získávat, ukládat, tøídit, vybírat z nich, prezentovat je. Bit a byte [bajt]. Všechny informace v poèítaèi jsou zapsány pomocí dvojkové soustavy, tj. pomocí nul a jednièek (není napìtí = 0, je napìtí = 1). Této nejmenší jednotce informace o tom, že nìco je nebo není, se øíká 1 bit (èteno bit, znaèka [malé] b). Jedním bitem je tedy možné vyjádøit, že nìjaký systém je v jednom ze dvou možných stavù. Pro zápis znakù v poèítaèích se jejich tvùrci shodli na 8 bitech na každý znak, takže tøeba 00000001 by mohlo být písmeno A, 00000011 písmeno B, až po 11111111. Této kombinaci 8 nul a jednièek (8 bitù) dali jméno BYTE [èteno bajt]. Znaèka je B (velké B). Kombinacemi z 8 nul a jednièek je možné zapsat 256 (28) rùzných znakù. Bìžná strana textu má asi 3 000 znakù, zabere tedy teoreticky 3 000 B (bajtù). Prakticky mnohem více, protože musí obsahovat údaje o formátování (vzhledu) textu. Protože bajtù mùže dnešní poèítaè obsahovat hodnì, používají se násobné jednotky:

 1 KB [kilobajt] = 210 B = 1 024 B  1 MB [magabajt] = 210 KB = 1 048 576 B

První pokusy sestrojit stroj, který by vykonával rychle a pøesnì matematické výpoèty, se objevily v 17. století. Mechanická poèítadla B. Pascala mìla dokonce komerèní úspìch. Leibnitzùv poèítaè zvládal všechny ètyøi základní mat. operace. V 19. století Ch. Babbage stavìl mechanický programovatelný „analytický stroj“ a H. Hollerith pøevzal pro ukládání dat z textilního prùmyslu Jacquardùv dìrný štítek.

Poznámka: Mnoho uživatelù poèítaèe používá kilobajt (KB) ve významu tisíc bajtù, megabjt (MB) tisíc kilobajtù atd. Vìtšinou nejsou zcela pøesné hodnoty dùležité, rozdíly oproti exaktním definicím jsou v pøípadì bìžných úvah zanedbatelné.

První poèítaèe pak vznikaly v dobì druhé svìtové války. Za první použitelný poèítaè bývá považován ENIAC, který byl postaven koncem války v USA pro výpoèty potøebné pøi výrobì jaderných zbraní. Skládal se ze 40 tisíc elektronek, zabíral celou halu a chlazen byl dvìma leteckými motory. Pøelom zpùsobila práce Johna von Neumanna, jenž navrhl schéma poèítaèe (procesor, operaèní pamì, vstupní a výstupní zaøízení, postupné provádìní pøíkazù podle programu), které se používá dodnes. Na tomto principu založené sálové poèítaèe EDVAC a UNIVAC vznikly poèátkem 50. let. Další vývoj umožnily nové objevy: tranzistory a pozdìji integrované obvody pøinesly obrovské zvýšení výkonu pøi souèasném zmenšování rozmìrù.

Digitální zaøízení. Poèítaè tedy používá pro reprezentaci všeho (programù, textù, obrázkù atd.) èísla. Zaøízením, která používají èíselné vyjádøení, se øíká zaøízení digitální. Protože záznam a pøenos èísel je možný bez chyb, jsou digitální zaøízení kvalitnìjší než starší zaøízení analogová, která používala pro záznam signálu nìjakou køivku, která se pøenosem vždy deformovala. Mobilní telefony, CD + DVD pøehrávaèe a samozøejmì poèítaèe, to jsou souèasná nejrozšíøenìjší digitální zaøízení.

Mikropoèítaèe, neboli osobní poèítaèe (tj. poèítaèe pro jednu osobu, døíve vždy poèítaè sloužil najednou mnoha lidem) se objevují po roce 1976. Nejdøíve spíše jako hraèky, od vzniku IBM PC v roce 1981 a vytvoøení firemních aplikací (databáze, tabulky) jako široce použitelné pracovní nástroje. V souèasnosti díky internetu a mutlimediálním funkcím pronikají poèítaèe ve vyspìlých zemí do domácností…

 1 GB [gigabajt] = 210 MB = 1 048 576 KB = 1 073 741 824 B

Hardware je oznaèení pro samotný poèítaè a pro jeho technické díly, tj. procesor, pamì, disk, klávesnici, myš a další poèítaèové díly uvnitø i vnì poèítaèe. Software jsou programy, které poèítaè (jeho hardware) oživují. Napø. operaèní systém, textový editor, grafický nebo úèetní program pøedstavují software.

2

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Z èeho se poèítaè skládá

DVD-ROM

Z èeho se poèítaè skládá Skøíò poèítaèe

CD nebo CD/RW mechanika Disketová mechanika

Zapojení poèítaèe a pøipojení periférií LCD monitor

Napájecí kabel ze zásuvky Napájení monitoru Ventilátor chladící napájecí zdroj Zásuvka pro klávesnici (fialová)

Hlavní vypínaè

Zásuvka pro myš (zelená)

Reset

USB porty (tiskárny, modemy, dig. fot., skenery atd.)

Myš Svítící diody

Klávesnice s podložkou Paralelní port (tiskárna)

Skøíò poèítaèe (základní jednotka) je vìtšinou šedá skøíò, ze které je slyšet nìkdy i pomìrnì silný šum chladících ventilátorù. Mùže být postavena na výšku jako na obrázku, oznaèuje se pak jako provedení tower (vìž) nebo minitower (malá vìž). Provedení skøínì na šíøku, kdy monitor stavíme na poèítaè, se oznaèuje jako desktop. Monitor umožòuje zobrazení informací z poèítaèe. Dnes se vìtšinou používají monitory s obrazovkou podobnou televizní obrazovce. Prosazují se ploché LCD monitory (panely). Nejdùležitìjším parametrem monitoru je jeho velikost, která se udává délkou jeho úhlopøíèky v palcích (1" = 2,54 cm). Dnes se bìžnì používají 17" monitory, nìkde ještì slouží malé 15" monitory a napø. grafici používají 19"–21" monitory. Klávesnice a myš. Klávesnice slouží k zadávání dat uživatelem poèítaèe. Je odvozena od klávesnice psacího stroje. Myš slouží k ovládání poèítaèe. Má dnes vìtšinou dvì tlaèítka a mezi nimi malé koleèko. Podrobnìji je funkce myši i klávesnice vysvìtlena v kapitole o systému Windows. Disketová mechanika umožòuje èíst data z tzv. diskety a také na disketu data zapisovat. Diskety jsou malé pøenosné disky, slouží k pøenosu souborù mezi poèítaèi a ke krátkodobé archivaci dat. Dnes se stále používají diskety s rozmìrem 3,5", které mají (velmi malou) kapacitu 1,44 MB. CD-ROM mechanika slouží ke ètení datových CD diskù a také k pøehrávání zvukových cédéèek. Kapacita datového CD disku je pomìrnì velká, èiní 650–870 MB (megabajtù). Obsah bìžných CD diskù je navždy urèen pøi jejich výrobì, nedá se na nì zapisovat. Existují ale i zapisovací CD/RW mechaniky, které na speciální CD-R a CD-RW disky umí data zapisovat. Lidovì se jim øíká „vypalovaèky“. Na CD-R disk je možné data jednou zapsat, CD-RW disk je možné opakovanì pøepisovat. DVD-ROM mechanika je nástupcem CD mechaniky. Má velkou kapacitu, cca 4,7 GB. Slouží ke ètení datových DVD diskù i DVD diskù s filmy. Umí také èíst datové i zvukové CD disky.

Grafická karta (monitor)

Sériové porty (myš, modem)

Zvuková karta (reproduktory, mikrofon) Line

Phone

Modem (telefonní linka)

Zapojení jednotlivých kabelù je zjednodušeno tím, že vìtšina kabelù se nedá bez násilí zapojit do špatné zásuvky. Stejné zásuvky pro myš a klávesnici bývají odlišeny barvou a oznaèeny piktogramy. Nejdøíve zapojíme kabely od jednotlivých zaøízení, tj. pøipojíme myš, klávesnici a datový kabel monitoru pøipojíme ke grafické kartì. Až potom pøipojíme napájecí kabel poèítaèe a monitoru.

Periferie, tj. vnìjší zaøízení (tiskárny, reproduktory apod.) pøipojujeme vìtšinou s nimi dodanými kabely. Opìt platí, že na poèítaèi najdeme odpovídající konektor, jehož tvar nedovolí zapojit kabel špatnì, tj. obrácenì. Zásuvky zvukové karty bývají barevnì odlišeny a popsány (speaker = reproduktory) nebo oznaèeny piktogramy.

Zapnutí a vypnutí poèítaèe, restart poèítaèe Hlavní vypínaè slouží dnes vìtšinou pouze k zapínání poèítaèe. Monitor vìtšinou vùbec nezapínáme/nevypínáme, zapne se sám pøi zapnutí poèítaèe. (Pøesnìji: monitor je stále pøipravený k práci a v okamžiku, kdy dostane signál od poèítaèe, se sám zapne.) Pøi vypnutí poèítaèe hlavní vypínaè nemaèkáme, poèítaè se po ukonèení práce systému Windows vypne sám. (U starších poèítaèù to platit nemusí, døíve se poèítaè musel po ukonèení práce operaèního systému ruènì vypnout.) Postup vypínání poèítaèe je vyložen v èásti o operaèním systému Windows. Reset je tlaèítko na skøíni poèítaèe, umožòující znovunastartování poèítaèe. Používá se zcela výjimeènì v okamžiku, kdy poèítaè pøestane reagovat na klávesnici (lidovì øeèeno „ztuhne“). Pøi resetování poèítaèe pøijdete o otevøené a dosud neuložené datové soubory. Svítící diody. Zelená svítící dioda indikuje zapnutý poèítaè, èervená pak bliká v okamžiku, kdy poèítaè pracuje s pevným diskem.

3

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Z èeho se poèítaè skládá

Díly ve skøíni poèítaèe Díly ve skøíni poèítaèe Již víme, k èemu slouží základní tøi díly poèítaèe, tj. procesor, operaèní pamì a disk. Zde si o nich povíme nìco více a zmíníme se i o dalších dílech, bez kterých by poèítaè nemohl pracovat.

Výkonné díly

Pevný disk slouží k trvalému ukládání souborù. Jsou na nìm pøipraveny (tzv. nainstalovány) programy a my si na nìj ukládáme své dokumenty. Dùležitá je proto hlavnì jeho velikost. Dnes pojme bìžný disk cca 80 GB dat, tj. cca 80 000 MB. Disketu a CD (DVD) mechaniky již známe z pøedchozí strany. Ve skøíni poèítaèe jsou pak vìtšinou ještì tyto dùležité díly: Grafická karta umožòuje zobrazení výstupu z poèítaèe. Zpracuje signál z procesoru a vykresluje tvary na monitoru. Kvalitní kartu potøebujeme hlavnì na hraní her a na nároèné grafické aplikace, na bìžnou práci staèí i obyèejná (levná) karta. Zvuková karta pøipraví signál pro reproduktory nebo sluchátka. Spoleènì tyto dva díly umožòují pøehrávání zvukù a hudby na poèítaèi. Nahrávat zvuky mùžeme pøes mikrofon. Díky tomu je dnešní poèítaè multimediální, umožòuje zobrazení textu, grafiky, pøehrávání zvukù i videa. Síová karta umožní propojení poèítaèù do velmi rychlé lokální (místní) poèítaèové sítì, tj. sítì v jedné budovì, na vzdálenost max. stovek metrù. Místní sítì se oznaèují zkratkou LAN (Local Area Network). Modem umožní pøenos poèítaèových dat pøes bìžnou telefonní linku. Mùže být interní (tj. vnitøní, je ve skøíni poèítaèe), nebo externí (vnìjší samostatné zaøízení pøipojené k poèítaèi). Používá se k pøipojení poèítaèe do Internetu. Umožòuje také pomocí poèítaèe a vhodného programu odesílat a pøijímat faxy.

Grafická karta

Procesor

Procesor je centrální výpoèetní jednotka poèítaèe, vykonává všechny operace. V poèítaèích typu PC [pí sí], odvozených od prvního použitelného osobního poèítaèe IBM PC z roku 1981 (tzv. poèítaèích IBM kompatibilních), se dnes používají procesory pøevážnì dvou firem: firma Intel dodává procesory oznaèované názvy Pentium a Celeron, firma AMD pak procesory oznaèené názvem Athlon a Duron. U procesoru se hodnotí jeho rychlost, která je dána jeho typem (napø. Pentium 4) a jeho taktem, frekvencí procesoru, napø. 2,4 GHz (1 GHz = miliarda taktù za sekundu). Operaèní pamì (oznaèovaná také jako RAM). Již víme, že slouží jako pracovní prostor pro procesor. Zajímá nás hlavnì její velikost, dnes se pohybuje zpravidla okolo 256 MB.

Zobrazení

Pamì

Ukládání souborù Pevný disk

Komunikace s okolím

Monitor

Modem

Telefonní linka – – Internet

Síová karta

Poèítaèová sí

Pøehrávání zvukù

Disketa CD a DVD ROM Zvuková karta

Klávesnice

Reproduktory

Myš

Údržba a ochrana poèítaèe Prostøedí k umístìní poèítaèe by nemìlo být vlhké a prašné. Poèítaè je elektrické zaøízení, vztahují se proto na nìj pøíslušné pøedpisy. Pøi požáru se nikdy nesmí hasit vodou. Po pøevozu poèítaèe na delší vzdálenost je tøeba s jeho zapnutím alespoò hodinu poèkat, aby došlo k vyschnutí vysrážené vlhkosti v jeho skøíni. Údržba poèítaèe. Monitor potøebuje obèas vyèistit, vhodné jsou speciální pøípravky a jemný hadøík nebo vlhký ubrousek. Podobnì je potøeba vyèistit klávesnici. Dnes bìžné myši mají zespodu kulièku a snímací váleèky. Pohybem myši po podložce se na tyto váleèky pøenáší prach. Myš je tøeba otoèit, otevøít (pozor na kulièku) a váleèky mechanicky vyèistit. Nové (optické) myši snímací kulièku nemají a staèí je obèas zespodu otøít. Ochrana poèítaèe je nutná zejména pøed pøepìtím. V místech s kolísajícím síovým napájením je tøeba použít regulátory napìtí (bývají souèástí tzv. UPS – viz. dále). Pøi bouøce mùže dojít k poškození poèítaèe a hlavnì modemu, který je pøipojen k telefonní lince. Tzv. pøepìové ochrany umí nebezpeèná napìtí odfiltrovat. Nouzovým øešením je za bouøky poèítaè odpojit od napájení i od telefonní linky.

4

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Vnìjší zaøízení

Reproduktory, sluchátka a mikrofon

Vnìjší vstupní a výstupní zaøízení

Všechna tato zaøízení se zapojují do zásuvek zvukové karty v poèítaèi. Zásuvky bývají barevnì odlišeny a popsány.

Tiskárny Jehlièkové tiskárny tisknou pomocí (nejèastìji 24) jehlièek, které pøes barvicí pásku proklepávají text na papír. Tisknou levnì a nepøíliš kvalitnì, pøi práci jsou hluèné. Používají se na sestavy všeho druhu v úètárnách, skladech apod. Inkoustové tiskárny tryskají kapièky barevných inkoustù z tiskových náplní na papír. Obsahují i barevné náplnì, mohou tedy tisknout barevné obrázky. Jsou levné, mají však vyšší náklady na tisk. Kvalita tisku je dnes vìtšinou velmi dobrá až vynikající. Laserové tiskárny vykreslují jemným laserem obraz na svìtlocitlivém válci. Na osvìtlených místech se uchytí toner (velmi jemný èerný prášek). Ten se obtiskne na papír a následnì se do papíru zažehlí. (Proto papír z tiskárny vyjíždí teplý a nìkdy pokroucený.) Tisknou rychle a kvalitnì. Barevné laserové tiskárny jsou stále drahé.

LINE IN

MIC IN

FRONT SPK

REAR SPK

Hudební signál ze zvukové karty je vìtšinou velmi kvalitní. Na výsledném zvuku se pak nejvíce (v dobrém i špatném) podepíší Vstup ze zesilovaèe Vstup z mikrofonu reproduktory, které ke kartì pøipojíme. Výstup na (pøední) reproduktory Bìžným øešením jsou malé plastové reproVýstup na (zadní) reproduktory duktory. Zaberou málo místa a jsou velmi levné. Bohužel se tyto dvì jejich vlastnosti podepíší Zásuvka pro herní zaøízení velmi negativnì na jejich hlavní funkci, tj. na (joystick, volant…) kvalitì zvuku. Chybìjící basy i výšky a nìkdy i zašumìný zvuk staèí snad pro ozvuèení her, nejsou ale vhodné pro pøehrávání hudebních CD.

Kvalitní sluchátka zajistí lepší reprodukci než malé reproduktory a pro použití ve škole je dùležité, že pøi jejich používání není rušeno okolí.

Výstup papíru Vstupní podavaè

Zapnutí/vypnutí tiskárny Vysunutí papíru

Výstupní zásobník

Mikrofon bývá èasto souèástí sluchátek. Umožòuje napø. porovnat svoji výslovnost s výslovností mluvèího ve výukovém programu. Podavaè pro jednotlivé listy

Prezentaèní zaøízení

Zásobník papíru Levná inkoustová tiskárna potøebuje jen 2 tlaèítka

Ovládací panel tiskárny Laserová tiskárna

Skenery a digitální fotoaparáty Tato zaøízení nám umožní pøenést obraz do podoby poèítaèového souboru. Pak ho mùžeme v poèítaèi dále upravovat, vkládat ho do svých textù, www stránek nebo prezentací a samozøejmì vytisknout. Skener (anglicky scanner) je vìtšinou ploché zaøízení, pod jehož víko vkládáme papírové fotografie, obrázky a grafiku. Skener obraz v požadované kvalitì nasnímá a pøenese ho do poèítaèe. Tam obrázek uložíme ve formì souboru na disk do námi zvolené složky. Digitální fotoaparát zaznamenává obraz pøímo digitálnì, tj. ve formì datových souborù. Ty se v nìm ukládají do jeho interní pamìti nebo èastìji na výmìnnou pamìovou kartu. Po propojení s poèítaèem mùžeme obrázky do poèítaèe pøenést.

Videodataprojektor umožòuje promítat obraz z televizoru i poèítaèe na projekèní plochu. Je nepostradatelný pøi každé profesionální prezentaci. Projektory se dìlí podle poètu zobrazených bodù a podle svìtelného výkonu. S nìkterými mùžeme použít laserové ukazovátko a zaøízení pro dálkové ovládání poèítaèe. Existují i projektory zavìšené na krátkém rameni pøed (bílou) tabulí, které na ní vykreslí jasný obraz velikosti jednoho køídla tabule. Jejich cena je však zatím v øádech statisícù Kè. Výstup z nìkterých grafických karet je možné pøipojit do (velkého) televizoru a použít k prezentaci informací jeho obrazovku. Také je možné se speciálním zaøízením obraz jednoho poèítaèe zobrazit na monitorech ostatních poèítaèù v uèebnì. Interaktivní tabule (promítá se na ni obraz dataprojektorem) umožòuje vyhodnocovat pohyb popisovaèe po svém povrchu a pøenášet tak namalované obrázky do poèítaèe. Pohybem popisovaèe lze také poèítaè ovládat.

5

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Sítì

Poèítaèová sí Struktura poèítaèové sítì. Poèítaè, u kterého sedíte, je nejpíš zapojen ve (školní) lokální poèítaèové síti (LAN). Tyto sítì se skládají z øídicího poèítaèe sítì (tzv. serveru) a z jednotlivých stanic poèítaèové sítì (tzv. klientù). Spojení mezi nimi umožòuje kabelហsítì a aktivní prvek sítì, který smìruje data vždy na ten správný poèítaè. Lokální sí dnes také využívá internetové technologie, oznaèuje se pak jako Intranet. Každý poèítaè zapojený v síti má k dispozici vìtšinou minimálnì tyto služby:

 Sdílení (využívání) síové tiskárny. Pokud zadáte tisk na kterékoliv stanici, výtisk nejspíš vyjede z tiskárny, zapojené k serveru poèítaèové sítì.

 Sdílení pøipojení do internetu. Server vaší lokální sítì je nejspíš pøipojen pevnou linkou do internetu a umožòuje využívat služby internetu všem stanicím.

 Sdílení disku v serveru. Èást disku øídicího poèítaèe (serveru) se zobrazí na naší stanici jako tzv. síový disk. Mùžeme na nìj ukládat svá data, což je nanejvýš užiteèné, protože data jsou fyzicky uložena nikoliv na poèítaèi, na kterém právì pracujeme, ale na serveru, máme k nim pøístup ze kterékoliv stanice zapojené ve (školní) síti, napø. ze svého kabinetu, sborovny, uèebny VT apod. Uživatelské jméno a heslo. Pøístup do sítì bývá vázán na uživatelské jméno a heslo. Správce sítì nám pøidìlí uživatelské jméno (nebo si ho mùžeme urèit), pod kterým se do sítì budeme hlásit, a také heslo, které slouží jako bezpeènostní opatøení, aby se pod naším jménem (a tedy vìtšinou k našemu síovému disku) nemohl pøihlásit nìkdo jiný. PC25

PC02

Internet

PC0x...

Heslo by mìlo být tzv. silné, nemìlo by se nechat lehce uhodnout. Jeho délka by mìla být min. 6 znakù, nemìlo by to být slovo, které nìco znamená, a mìlo by obsahovat písmena i èíslice. Vytvoøíte ho tak, že si øeknete pro sebe dobøe zapamatovatelnou frázi (napø. školy odmítají poèítaèe nestoudného dodavatele) a mezi první písmena slov vložíte èíslice (tøeba poslední dvojèíslí roku narození vaší matky). Heslo s3o7pnd (š radìji ne) je silné a umíte ho odvodit. Server poèítaèové sítì je jejím centrem, jeho výpadek znamená vìtšinou pøerušení práce celé sítì. Jako server se nasazuje výkonný speciálnì postavený znaèkový poèítaè. Èasto mívá i více procesorù a znásobené disky pro zvýšení rychlosti práce i zabezpeèení dat. UPS. Server poèítaèové sítì (ale i jiný dùležitý poèítaè) mívá u sebe tzv. UPS – nepøetržitý napájecí zdroj. Jedná se o baterii, která pøevezme napájení poèítaèe v okamžiku výpadku elektrické energie. Elektronika UPS také umožòuje stabilizaci napájecího napìtí. Domácí sí dnes není tìžké ani drahé vytvoøit. Do všech poèítaèù je tøeba pøidat síové karty. K propojení dvou poèítaèù staèí tzv. pøekøížený síový kabel, k propojení tøí a více poèítaèù je již tøeba aktivní síový prvek. Všechny souèasné operaèní systémy umožòují sdílení diskù poèítaèù, sdílení tiskáren i sdílení pøipojení k internetu, takže žádné další programy není tøeba kupovat, staèí provést pøíslušná nastavení. Nejobtížnìjší èinností bývá èasto instalace potøebné kabeláže.

Vybíráme poèítaè

Zajímavosti

Výbìr dobrého poèítaèe je dnes jednodušší než døíve, protože ceny hardwaru jsou pomìrnì nízké a poøídit velmi kvalitní sestavu je možné okolo 20 tisíc Kè (vèetnì monitoru a operaèního systému). Pøesto je tøeba dbát na urèitou opatrnost a zvážit následující body:

 K èemu poèítaè potøebuji? Pokud se jedná pouze o využití internetu, psaní textù Stanice sítì PC01

Sdílená síová tiskárna

Kabelហpoèítaèové sítì Sdílený disk

Struktura lokální sítì

pøípadnì vedení úèetnictví nebo jiné evidence (tzv. kanceláøský poèítaè), staèí mi i základní nejlevnìjší model (mìl by však splòovat ergonomické parametry – viz konec kapitoly). Èasto by vyhovìl i starší poèítaè (max. 2 roky) s cenou do deseti tisíc Kè. Herní sestavy vyžadují výraznì vyšší výkon (hlavnì grafické karty, ale i lepší procesor) a budou mít tedy i vyšší cenu.

 Na jak dlouho poèítaè kupuji? Pokud pøedpokládám jeho pravidelné dlouhodobé využívání, je lepší koupit sestavu støední tøídy, která nebude výraznì dražší než levný poèítaè a její morální životnost bude vyšší.

 Kde poèítaè koupit? Poèítaèových firem jsou tisíce. Nechte si udìlat nabídku a dejte ji posoudit nezávislému odborníkovi, ptejte se na záruku na díly, zpùsob a rozsah záruèního i pozáruèního servisu a zeptejte se známých na zkušenosti s firmou, jejíž nabídka vás zaujala.

Aktivní síový prvek

Centrální poèítaè (Server)

6

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Druhy poèítaèù, hygiena poèítaèového pracovištì

Druhy poèítaèù

Hygiena poèítaèového pracovištì

IBM PC kompatibilní poèítaèe, poèítaèe Apple. Naprostá vìtšina poèítaèù u nás používaných je typu (IBM) PC kompatibilních, oživuje je vìtšinou nìkterý z operaèních systémù Windows firmy Microsoft, stále èastìji volnì šiøitelný systém Linux. PC je zkratka z Personal Computer – osobní poèítaè. Mùžeme ale pracovat i na poèítaèích typu Apple, které mají svùj vlastní operaèní systém a umožòují pohodlnou práci hlavnì s grafikou. Na nejnároènìjší aplikace (3D modelování, animace apod.) se používají tzv. pracovní stanice.

Dále uvedené zásady je velmi dùležité dodržet, zátìž práce s poèítaèem na lidský organismus je pomìrnì velká.

Pøenosný poèítaè – notebook. Pøenosný poèítaè obsahuje stejné díly jako poèítaè stolní, pouze v menším, kompaktním provedení, LCD displej klávesnice je pøímo v tìle pøístroje a místo myši se používá tzv. touchpad, což je citlivá Klávesnice destièka snímající pohyb našeho prstu. Touchpad nahradí myš Jako zobrazovací jednotka je u nìho vždy použit plochý LCD displej. Od Zabudované reproduktory stolního poèítaèe se také liší možností pracovat na baterie.

a to jak sluneèní, tak umìlé. Ideální je zastínìné pracovní místo s lokálním osvìtlením, vìtšinou nevadí nepøíliš prudké svìtlo z boku nebo shora. Uživatel nemá sedìt tak, aby jemu dopadalo svìtlo zpøedu do oèí.

Kapesní poèítaèe se nazývají také PDA. Umožòují vždy pohodlnou správu kontaktù, úkolù a termínù, èasto také umí pøehrávat hudbu i video a se speciální kartou se umí pøipojit na internet, zobrazovat www stránky a stahovat poštu. Pokud má kapesní poèítaè zabudovaný mobilní telefon, øíká se mu komunikátor. Mainframe, terminály. Na druhém konci spektra výkonu se nacházejí sálové poèítaèe, oznaèované jako mainframe. Nezabírají dnes celé sály, spíše jen jednu nebo nìkolik skøíní, jejich výkon (a také cena) je však obrovský. Používají se jako centrální poèítaèe rozsáhlých sítí (tj. servery). K sálovému poèítaèi je vìtšinou také možné pøipojit tzv. terminály, což jsou vlastnì pouze vstupní a výstupní zaøízení, tj. klávesnice, myš a monitor. Veškeré programy všech uživatelù jsou spuštìny najednou na centrálním poèítaèi a terminál slouží jen k zadávání a zobrazení dat. (Na rozdíl od sítì na pøedchozí stranì, kde každá stanice je plnohodnotný poèítaè využívající urèité služby serveru.) Superpoèítaèe obsahují stovky až tisíce procesorù. Také kapacity operaèní pamìti a diskù u nich dosahují extrémních hodnot. Jejich výpoèetní výkon je nejvyšší ze všech druhù poèítaèù. Používají se nejèastìji pro modelování meteorologických jevù, na vìdecké a vojenské výpoèty.

 Monitor by mìl splòovat normy vyzaøování škodlivých emisí TCO99 nebo MPRII. Mìl by mít nastavenu obnovovací frekvenci min. 85 Hz, lépe 100 Hz. Obraz by mìl být ostrý a zøetelný, nekvalitní monitor velmi zatìžuje oèi a zpùsobuje bolesti hlavy. Ideální je plochý LCD panel, jehož používání namáhá zrak mnohem ménì.

 Z hlediska zobrazení je nutné, aby na monitor nedopadalo pøímé ani odražené svìtlo,

 Z hlediska namáhání krèní páteøe a zádových svalù je tøeba mít kvalitní nastavitelnou židli (pøípadnì podložku pod nohy). Pohled na monitor by mìl smìøovat mírnì dolù nebo rovnì, nikdy ne nahoru.

 Z hlediska ramen a zápìstí by ruka mìla být volnì podél tìla a zápìstí by mìlo být položeno na podložce pøed klávesnicí. Myš by vždy mìla být hned vedle klávesnice, nikdy ne v jiné výškové úrovni.

 Z mnoha dùvodù je nutné dìlat pøi práci s poèítaèem nejpozdìji po hodinì krátké pøestávky vìnované protažení a krátké procházce. Strnulou pozici u poèítaèe je zcela nutné kompenzovat pohybem.

 U žákù je vhodné zajistit, aby si umyli ruce pøed použitím poèítaèe po tìlocviku nebo práci na pozemku apod. V žádném pøípadì není možné pøipustit konzumaci potravin a nápojù v blízkosti poèítaèového pracovištì. Hygienické požadavky na prostorové podmínky uèeben základních škol, vèetnì odborných a poèítaèových uèeben, jsou stanoveny ve Vyhlášce MZ è. 108/2001 Sb., která je provádìcí vyhláškou Zákona è. 258/2000 Sb.

Nepodceòujte ergonomii práce s poèítaèem a vìnujte èas i prostøedky výbìru kvalitního monitoru, dobrého poèítaèového stolku i umístìní poèítaèe. Zvláštì levné výrobky èasto výše uvedené parametry nesplòují. Využívání poèítaèe se stává bìžnou èinností, trávíme u nìho každý den minimálnì desítky minut, nìkdy pak celé hodiny. Protože se jedná o pravidelnou každodenní èinnost, její vliv na nᚠorganismus se døíve nebo pozdìji, ale zcela jistì, projeví.

7

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Otázky 1. a) b) 2. a) b) 3.

Po vypnutí osobního poèítaèe se všechna data v operaèní pamìti ztratí: Ano Ne Po vypnutí poèítaèe se všechna data na pevném disku ztratí: Ano Ne

a) b) c)

Informace o tom, zda žárovka svítí, nebo nesvítí, má velikost: 1B 1b 1 KB

4. a) b)

Klávesnice a myš patøí do kategorie: Hardware Software

5. a) b) c)

Bìžná disketa má kapacitu: 1,44 KB 1,44 GB 1,44 MB

6. a) b) c)

CD-ROM má bìžnì kapacitu: stovky KB stovky MB stovky GB

7. a) b)

DVD disk má v porovnání s CD kapacitu vìtší menší

8.

Zaøízení, které umožní pøenos poèítaèových dat pøes bìžnou telefonní linku, se nazývá: monitor modem reset

a) b) c)

Otázky

9. a) b)

Pøi požáru je bìžící poèítaè vhodné hasit vodou: ano ne

18. a) b)

Více si namáhá obsluha poèítaèe zrak pøi užívání: LCD panelu monitoru

10. a) b) c)

Výhodou jehlièkové tiskárny je: tichý chod levný provoz vysoká kvalita tisku

19. a) b)

Pøi používání poèítaèe by mìl pohled uživatele na monitor smìøovat mírnì dolù nebo rovnì nahoru

11. a) b)

Inkoustové tiskárny umožòují pouze èernobílý tisk: Ano Ne

20. a) b) c)

Správné umístìní myši vùèi klávesnici je: výše než klávesnice níže než klávesnice na stejné výškové úrovni jako klávesnice

12. a) b) c)

Výhodou laserových tiskáren je: kvalitní tisk levný provoz rychlý tisk

13. a) b) c)

Zaøízení, které pøevede obraz z tištìné pøedlohy do poèítaèe, se nazývá: skener modem reproduktor

14. a) b) c)

Øídicí poèítaè poèítaèové sítì se nazývá: skener klient server

15. a) b)

Heslo pro pøístup do poèítaèové sítì by mìlo mít: nejvýše 5 znakù, aby se dobøe pamatovalo více než 5 znakù, aby se nedalo snadno uhodnout

16. a) b) c)

Zaøízení, které pøevezme napájení poèítaèe pøi výpadku napìtí v síti, se nazývá UPS reproduktor komunikátor

17. a) b) c)

Pøenosný poèítaè se nazývá: UPS modem notebook

8

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Správné odpovìdi

Správné odpovìdi

13.

1.

Po vypnutí poèítaèe se všechna data v operaèní pamìti ztratí: Ano

a)

Zaøízení, které pøevede obraz z tištìné pøedlohy do poèítaèe, se nazývá: skener

14. c)

Øídicí poèítaè poèítaèové sítì se nazývá: server

Po vypnutí poèítaèe se všechna data na pevném disku ztratí: Ne

15. b)

Heslo pro pøístup do poèítaèové sítì by mìlo mít: více než 5 znakù, aby se nedalo snadno uhodnout

16. a)

Zaøízení, které pøevezme napájení poèítaèe pøi výpadku napìtí v síti, se nazývá UPS

17. c)

Pøenosný poèítaè se nazývá: notebook

18. b)

Více si namáhá obsluha poèítaèe zrak pøi užívání: monitoru

19.

a)

2. b) 3. b)

Informace o tom, zda žárovka svítí, nebo nesvítí, má velikost: 1b

4. a)

Klávesnice a myš patøí do kategorie: Hardware

5. c)

Bìžná disketa má kapacitu: 1,44 MB

6. b)

CD-ROM má bìžnì kapacitu: stovky MB

a)

Pøi používání poèítaèe by mìl pohled uživatele na monitor smìøovat mírnì dolù nebo rovnì

7. a)

DVD disk má v porovnání s CD kapacitu vìtší

20. c)

Správné umístìní myši vùèi klávesnici je: na stejné výškové úrovni jako klávesnice

8. b)

Zaøízení, které umožní pøenos poèítaèových dat pøes bìžnou telefonní linku, se nazývá: modem

9. b)

Pøi požáru je bìžící poèítaè vhodné hasit vodou: ne

10. b)

Výhodou jehlièkové tiskárny je: levný provoz

11. b)

Inkoustové tiskárny umožòují pouze èernobílý tisk: Ne

12. a) c)

Výhodou laserových tiskáren je: kvalitní tisk rychlý tisk

9