Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem, k Edice Účetnictví a daně. JUDr. Jan Přib

��

��

��

��

Edice Účetnictví a daně JUDr. Jan Přib

Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem, k 1. 1. 2010 Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 3 866. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Zlom Jan Šístek Odpovědný redaktor Ing. Václav Marád, CSc. Počet stran 224 Druhé vydání, Praha 2010 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– © GRADA Publishing, a.s., 2010

ISBN 978-80-247-3203-9 (tištěná verze) GRADA Publishing: tel.: 220 386 401, fax: 220 386 400, www.grada.cz ISBN 978-80-247-7794-8 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012

Nemocenské pojištění v praxi 2010.indd 4

18.12.2009 16:20:02

Obsah O autorovi ...................................................................................................... 13 Předmluva ...................................................................................................... 15 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ............................................. 17 Část první ÚVODNÍ USTANOVENÍ ................................................................................. § 1 – Rozsah působnosti ................................................................................... § 2 – Účast na pojištění .................................................................................... § 3 – Vymezení některých pojmů ...................................................................... § 4 – Druhy dávek ...........................................................................................

17 17 18 19 23

Část druhá ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ ................................................................................... 24 Hlava I – Okruh pojištěných osob ..................................................................... 24 § 5 .................................................................................................................... 24 Hlava II – Účast zaměstnanců na pojištění ......................................................... § 6 – Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění ................................................. § 7 – Pojištění při zaměstnání malého rozsahu .................................................... § 8 – Souběh pojištění z více zaměstnání ........................................................... § 9 – Vynětí zaměstnanců z pojištění ................................................................. § 10 – Vznik, zánik a přerušení pojištění zaměstnanců ........................................

27 27 30 32 32 33

Hlava III – Účast osob samostatně výdělečně činných na pojištění ...................... § 11 – Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na pojištění .............. § 12 – Pojištění při výkonu několika samostatných výdělečných činností .............. § 13 – Vznik a zánik pojištění osob samostatně výdělečně činných .......................

37 37 37 38

Část třetí DÁVKY .......................................................................................................... 40 Hlava I – Obecné podmínky nároku na dávky a jejich výplatu ............................. 40 § 14 – 17 ......................................................................................................... 40 Hlava II – Denní vyměřovací základ .................................................................. 45 § 18 – 22 ......................................................................................................... 45 Hlava III – Nemocenské ................................................................................... 59 Díl 1 – Podmínky nároku na nemocenské ........................................................... 59 § 23 – 25 ......................................................................................................... 59


18.12.2009 16:20:02

Díl 2 – Podpůrčí doba u nemocenského ............................................................. 64 § 26 – 28 ......................................................................................................... 64 Díl 3 – Výše nemocenského .............................................................................. 68 § 29 – 29a ....................................................................................................... 68 § 30 – 31 ......................................................................................................... 70 Hlava IV – Peněžitá pomoc v mateřství ............................................................. 71 Díl 1 – Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství ................................... 71 § 32 ................................................................................................................ 71 Díl 2 – Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství .......................................... § 33 – Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství .................................. § 34 – Počátek a ukončení podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství .............. § 35 – Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství v některých případech .......... § 36 – Přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství ......................................... Díl 3 – Výše peněžité pomoci v mateřství .......................................................... § 37 – 37a ....................................................................................................... Díl 4 – Společné ustanovení o peněžité pomoci v mateřství ................................. § 38 ................................................................................................................

74 74 74 76 76 77 77 77 77

Hlava V – Ošetřovné ........................................................................................ 78 Díl 1 – Podmínky nároku na ošetřovné .............................................................. 78 § 39 ................................................................................................................ 78 Díl 2 – Podpůrčí doba u ošetřovného ................................................................. 81 § 40 – 40a ....................................................................................................... 81 Díl 3 – Výše ošetřovného ................................................................................. 84 § 41 ................................................................................................................ 84 Hlava VI – Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ................................ 85 Díl 1 – Podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ....... 85 § 42 ................................................................................................................ 85 Díl 2 – Podpůrčí doba u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství .......... 86 § 43 ................................................................................................................ 86 Díl 3 – Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství .......................... 87 § 44 ................................................................................................................ 87 Hlava VII – Společná ustanovení o dávkách ....................................................... 88 Díl 1 – Nárok na dávky a na jejich výplatu ......................................................... § 45 – Nárok na dávku ..................................................................................... § 46 – Nárok na výplatu dávky .......................................................................... § 47 – Vzdání se nároku na výplatu dávky .........................................................

88 88 88 89 Díl 2 – Souběh nároků na výplatu dávek ............................................................ 90 § 48 ................................................................................................................ 90


18.12.2009 16:20:02

Díl 3 – Přechod nároku na dávky a jejich výplatu ............................................... 90 § 49 – 51 ......................................................................................................... 90 Díl 4 – Změna nároku na dávky a jejich výplatu ................................................. 92 § 52 ................................................................................................................ 92 Část čtvrtá ....................................................................................................... 92 POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY POJIŠTĚNÍ .................. 92 Hlava I – Základní ustanovení ........................................................................... 92 § 53 ................................................................................................................ 92 § 54 – Ošetřující lékař ...................................................................................... 93 Hlava II – Posuzování dočasné pracovní neschopnosti ........................................ 94 Díl 1 – Základní pojmy .................................................................................... 94 § 55 – Dočasná pracovní neschopnost ................................................................ 94 § 56 – Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ................................................................ 96 Díl 2 – Posuzování dočasné pracovní neschopnosti ............................................. 98 § 57 – Vznik dočasné pracovní neschopnosti ...................................................... 98 § 58 – Průběh dočasné pracovní neschopnosti .................................................. 100 § 59 – Ukončování dočasné pracovní neschopnosti ........................................... 101 § 60 – Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti ............................. 103 Díl 3 – Povinnosti a oprávnění lékařů .............................................................. § 61 – Povinnosti ošetřujícího lékaře ............................................................... § 62 – Povinnosti zařízení závodní preventivní péče ......................................... § 63 – Oprávnění ošetřujících lékařů a zařízení závodní preventivní péče ............

104 104 107 108 Díl 4 – Povinnosti a oprávnění dočasně práce neschopného pojištěnce ................ 109 § 64 .............................................................................................................. 109 Díl 5 – Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele .................................................. 110 § 65 ............................................................................................................... 110 Hlava III – Posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby ............... 111 § 66 ............................................................................................................... 111 Hlava IV – Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ................................................................. 112 Díl 1 – Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství .............................................................................. 112 § 67 ............................................................................................................... 112 Díl 2 – Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování ošetřovného ............ 112 § 68 – Vznik a zánik potřeby ošetřování nebo péče ............................................ 112 § 69 – Povinnosti ošetřujícího lékaře ................................................................ 114


18.12.2009 16:20:02

§ 70 – Povinnosti zdravotnického zařízení ........................................................ 114 § 71 – Povinnosti pojištěnce ............................................................................ 115 § 72 – Oprávnění zaměstnavatele ..................................................................... 115 Díl 3 – Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ........................................................ 115 § 73 ............................................................................................................... 115 Hlava V – Kontrola posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění ................. 116 § 74 ............................................................................................................... 116 § 75 ............................................................................................................... 117 Hlava VI – Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce ... 118 § 76 ............................................................................................................... 118 Hlava VII – Součinnost zdravotnických zařízení a fyzických a právnických osob .. 119 § 77 ............................................................................................................... 119 § 78 .............................................................................................................. 120 Hlava VIII – Oprávnění orgánů nemocenského pojištění při porušování povinností lékařů při posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění ........... 120 § 79 .............................................................................................................. 120 § 80 .............................................................................................................. 121 Část pátá ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ .................................................................... 122 Hlava I – Orgány nemocenského pojištění a jejich příslušnost k provádění pojištění ......................................................................................... 122 Díl 1 – Orgány nemocenského pojištění ........................................................... 122 § 81 .............................................................................................................. 122 Díl 2 – Příslušnost orgánů nemocenského pojištění k provádění pojištění ............ 123 § 82 – Věcná příslušnost ................................................................................. 123 § 83 – Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení ........................ 125 Hlava II – Úkoly a oprávnění při provádění pojištění ........................................ 127 Díl 1 – Úkoly a oprávnění orgánů nemocenského pojištění ................................ § 84 – Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení ....................................... § 85 – Úkoly České správy sociálního zabezpečení ........................................... § 86 – Úkoly služebních orgánů ...................................................................... § 87 – Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí ............................................. § 88 – Odstraňování tvrdostí ........................................................................... Oprávnění orgánů nemocenského pojištění ....................................................... § 89 – 91 .......................................................................................................

127 127 130 130 131 131 132 132 Díl 2 – Úkoly živnostenských úřadů ................................................................ 134 § 91a ............................................................................................................. 134


18.12.2009 16:20:02

Díl 3 – Úkoly zaměstnavatelů v pojištění ......................................................... Oddíl 1 – Rozdělení zaměstnavatelů a jejich příslušnost k plnění úkolů v pojištění .. § 92 .............................................................................................................. Oddíl 2 – Úkoly zaměstnavatelů přihlašovaných do registru zaměstnavatelů ....... § 93 – 100 ..................................................................................................... Oddíl 3 – Úkoly služebních útvarů .................................................................. § 101 ............................................................................................................ Oddíl 4 – Úkoly věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence .................... § 102 ............................................................................................................ Díl 4 – Povinnosti pojištěnců .......................................................................... § 103 – 104 ................................................................................................... Díl 5 – Povinnosti dalších subjektů .................................................................. § 105 – 107 ...................................................................................................

134 134 134 136 136 143 143 145 145 145 145 147 147

Hlava III – Vyplácení dávek ............................................................................ 148 Díl 1 – Příslušnost k výplatě dávek .................................................................. 148 § 108 ............................................................................................................ 148 Díl 2 – Uplatňování nároku na výplatu dávek ................................................... 149 § 109 ............................................................................................................ 149 Díl 3 – Výplata dávek .................................................................................... § 110 – Způsob výplaty dávek ......................................................................... § 111 – Výplata dávek do ciziny ...................................................................... § 112 – Výplata dávky zvláštnímu příjemci ......................................................

152 152 153 153

Hlava IV – Sdělování údajů a informační systémy pojištění ............................... 155 Díl 1 – Povinnost zachovávat mlčenlivost ........................................................ 155 § 113 ............................................................................................................. 155 Díl 2 – Sdělování údajů .................................................................................. Oddíl 1 – Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění ........................ § 114 – 115 ................................................................................................... Oddíl 2 – Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a živnostenskými úřady ..............................................................................

§ 115a .......................................................................................................... Oddíl 3 – Sdělování údajů orgány nemocenského pojištění ostatním subjektům ... § 116 ............................................................................................................. Oddíl 4 – Sdělování údajů orgánům nemocenského pojištění ostatními subjekty .. § 117 ............................................................................................................. Oddíl 5 – Sdělování údajů z jiných informačních systémů veřejné správy ........... § 118 ............................................................................................................. Oddíl 6 – Sdělování údajů do zahraničí ............................................................ § 119 .............................................................................................................


156 156 156 157 157 157 157 159 159 161 161 164 164

18.12.2009 16:20:03

Díl 3 – Informační systémy pojištění ............................................................... § 120 – 121 ................................................................................................... § 122 – Registry pojištěnců ............................................................................. § 123 – Registry zaměstnavatelů .....................................................................

164 164 165 167

Hlava V – Odpovědnost, sankce a správní delikty v pojištění ............................. 168 Díl 1 – Odpovědnost v pojištění a sankce ......................................................... § 124 – Odpovědnost za přeplatek ................................................................... § 125 – Krácení nebo odnětí nemocenského ..................................................... § 126 – Regresní náhrada ............................................................................... Díl 2 – Správní delikty ................................................................................... Oddíl 1 – Přestupky ....................................................................................... § 127 – 134 ................................................................................................... Oddíl 2 – Správní delikty právnických osob ..................................................... § 135 – 141 ................................................................................................... Oddíl 3 – Společná ustanovení ........................................................................ § 142 ............................................................................................................

168 168 170 171 173 173 173 175 175 179 179

Hlava VI – Řízení ve věcech pojištění ............................................................. § 143 ............................................................................................................ § 144 – Účastníci řízení .................................................................................. § 145 – Zahájení řízení ................................................................................... § 146 – Vysvětlení a čestné prohlášení ............................................................. § 147 – Lhůty pro vydání rozhodnutí ............................................................... § 148 – Přerušení řízení .................................................................................. § 149 – Doručování ....................................................................................... § 150 – Rozklad ............................................................................................ § 151 – Odvolání a rozklad ............................................................................. § 152 – Účinky odvolání a rozkladu ................................................................ § 153 – Zkrácené řízení .................................................................................. § 154 – Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování ......................................................................................... § 155 – Souhlas orgánu nemocenského pojištění ............................................... § 156 – Řízení o odstranění tvrdosti ................................................................. § 157 – Náklady řízení ................................................................................... § 158 – Soudní přezkum ................................................................................. § 159 – Exekuce ............................................................................................

187 187 188 189 189 190

Část šestá SPOLEČNÁ USTANOVENÍ .......................................................................... § 160 – Sdělování údajů ................................................................................. § 160a – Obstarávání údajů ............................................................................. § 161 – Splnění oznamovací povinnosti ........................................................... Podání ...........................................................................................................

190 190 191 191 191


180 180 181 181 182 182 183 183 184 184 185 185

18.12.2009 16:20:03

§ 162 – 163 ................................................................................................... § 164 – Počítání času ..................................................................................... § 165 – Placení dluhu ..................................................................................... § 166 – Výnos z pořádkových pokut ................................................................ § 167 – Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku ................... § 167a – Tiskopisy .........................................................................................

191 193 193 193 193 194

Část sedmá PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ............................................. 194 Hlava I – Přechodná ustanovení ...................................................................... 194 § 168 – 198 ................................................................................................... 194 Hlava II – Závěrečná ustanovení ..................................................................... § 199 – Zmocňovací ustanovení ...................................................................... § 200 – Zrušovací ustanovení .......................................................................... § 201 – Účinnost ........................................................................................... Přechodná ustanovení podle zákona č. 302/2009 Sb. ........................................ Čl. II ............................................................................................................. Přechodná ustanovení podle zákona č. 362/2009 Sb. ......................................... Čl. XIV .........................................................................................................


205 205 206 210 210 210 210 210

18.12.2009 16:20:03


18.12.2009 16:20:03

O autorovi JUDr. Jan Přib, CSc. (1950) je odborníkem na nemocenské a důchodové pojištění a další otázky sociálního zabezpečení. Od ukončení studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1973 pracuje v oblasti legislativy sociálního zabezpečení na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Je spoluautorem nového zákona o nemocenském pojištění a dále i platného zákona o důchodovém pojištění, zákonů o sociálním zabezpečení z let 1975 a 1988 a podílí se na tvorbě dalších sociálních předpisů. Působí rovněž v komisi Legislativní rady vlády pro veřejné právo. Přednáší pro odbornou veřejnost a své dlouholeté zkušenosti ze sociální oblasti využívá též při publikační činnosti. Publikuje v odborných časopisech, podílí se na přípravě učebních textů pro Právnickou fakultu UK a je spoluautorem řady publikací z oblasti sociálního zabezpečení.

O autorovi


13

18.12.2009 16:20:03


18.12.2009 16:20:03

Předmluva Nemocenské pojištění je od 1. ledna 2009 upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Nový zákon o nemocenském pojištění obsahuje komplexní úpravu nemocenského pojištění, tj. jak oblast dávkovou, tak organizační a procesní, včetně posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nahradil všechny dosavadní předpisy nemocenského pojištění, tj. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, část šestou zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, která upravuje nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných, a příslušná ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která dosud upravují nemocenské pojištění; rovněž zrušil dosavadní prováděcí předpisy (tj. vyhlášky č. 143/1965 Sb., č. 165/1979 Sb., č. 31/1993 Sb. a č. 141/1958 Ú.l.). K novému zákonu se nepředpokládá vydání prováděcích předpisů, které by podrobněji upravovaly některé otázky nemocenského pojištění nebo doplňovaly zákonnou úpravu (k zákonu je vydán jen jeden prováděcí předpis, a to vyhláška, kterou se stanoví náležitosti průkazu zaměstnanců orgánů nemocenského pojištění provádějících kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců). V samostatném zákoně je obsažena jen úprava pojistného na nemocenské pojištění, a to v rámci zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na nový zákon o nemocenském pojištění navazovaly též změny v jiných právních předpisech; jednalo se zejména o rozsáhlou novelizaci zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Změny jiných právních předpisů obsahoval zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. V oblasti nemocenského pojištění platí jednotný systém pro všechny pojištěnce; to znamená, že se již nerozlišují tři relativně samostatné soustavy, tj. nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a nemocenské pojištění (nemocenská péče) osob ve služebním poměru, avšak zachovávají se některé nutné odchylky (například dobrovolná účast osob samostatně výdělečně činných). Mezi nejvýznamnější změny patří vyplácení nemocenského až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény s tím, že v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény jsou zaměstnanci zabezpečeni náhradou mzdy nebo platu po-

Předmluva


15

18.12.2009 16:20:03

skytovanou jejich zaměstnavatelem. Dávky nemocenského pojištění vyplácejí zaměstnancům jen orgány nemocenského pojištění, nikoliv již zaměstnavatelé; v důsledku toho je také změněn okruh povinností zaměstnavatelů. U všech dávek nemocenského pojištění došlo k větším či menším změnám, a to jak v podmínkách nároku, tak při stanovení výše dávek (včetně základu pro stanovení dávek, kterým je denní vyměřovací základ). Nově jsou upravena i pravidla účasti na nemocenském pojištění. Publikace obsahuje úplné znění zákona o nemocenském pojištění, tj. platný text zákona se zapracováním změn podle novel, které byly přijaty před nabytím účinnosti zákona o nemocenském pojištění i v průběhu roku 2009, s výkladem jednotlivých ustanovení. Výklad je doplněn řadou praktických příkladů; pro lepší pochopení právní úpravy rovněž upozorňuje na související ustanovení zákona o nemocenském pojištění nebo na jiné související právní předpisy. V tomto druhém vydání je kromě změn, které přinesly novely zákona o nemocenském pojištění přijaté v roce 2008 (tj. změn vyplývajících ze zákonů č. 306/2008 Sb. a č. 479/2008 Sb., které nabývají účinnosti až od roku 2010) a v roce 2009, reagováno na změny vyplývající z jiných právních předpisů i na dosavadní poznatky z praxe. Publikace vychází z právního stavu ke dni 1. ledna 2010. Citace ustanovení a předpisů Pokud se ve výkladu citují jednotlivá ustanovení bez bližší specifikace zákona, jedná se o ustanovení zákona o nemocenském pojištění (pokud ze souvislosti neplyne něco jiného). Ve zkratkách se citují tyto předpisy: ZOPSZ – zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; ZPSZ

– zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;

ZDP

– zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Předpisy, které jsou obecně známé a frekventované, se citují slovně (např. zákoník práce); ostatní předpisy se citují číslem a názvem. Při citacích se pro zjednodušení neuvádějí novely předpisů; vždy se však má na mysli předpis ve znění novel (tj. platné znění). Text poznámek pod čarou je uveden v závěru publikace (str. 211 až 215). Prosinec 2009

16

autor

Nemocenské pojištění v praxi – zákon s výkladem


18.12.2009 16:20:03

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje nemocenské pojištění (dále jen „pojištění“) pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. (2) Pojistné na pojištění upravuje zvláštní právní předpis1). (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění2). V úvodním ustanovení je vymezen rozsah působnosti zákona. Nová úprava nemocenského pojištění je komplexní a zahrnuje jak hmotněprávní stránku, tj. okruh osob účastných nemocenského pojištění a okruh dávek s vymezením podmínek nároku a jejich výše, tak organizační a procesní stránku, tj. vymezení soustavy orgánů provádějících nemocenské pojištění a stanovení jejich kompetencí, provádění nemocenského pojištění včetně úkolů zaměstnavatelů a řízení ve věcech nemocenského pojištění. Nová úprava obsahuje též posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. Samostatně je nadále upraveno pojistné na nemocenské pojištění v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tento zákon byl v souvislosti s nabytím účinnosti zákona o nemocenském pojištění ovšem podstatně novelizován zákonem č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění (zákonem č. 189/2006 Sb. se mění též řada dalších zákonů, zejména zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, z ně-

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění


17

18.12.2009 16:20:03

hož se vypouštějí ustanovení o provádění nemocenského pojištění, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Nový zákon o nemocenském pojištění již neupravuje tři samostatné podsystémy, tj. nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob ve služebním poměru a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných. Pro všechny tyto pojištěnce bude platit jednotný systém, obdobně jako je tomu v oblasti důchodového pojištění, se zachováním nutných odchylek. Nová úprava nemocenského pojištění vychází z tradičních zásad veřejnoprávního sociálního pojištění. Jedná se o všeobecnost pojištění, kdy pojištěny jsou všechny ekonomicky aktivní osoby, o obligatornost pojištění, kdy pojištěni jsou povinně všichni zaměstnanci, o solidaritu v systému, kdy jsou solidární pojištěnci nepostižení sociální událostí s pojištěnci sociální událostí postiženými a pojištěnci s vyššími příjmy s pojištěnci s nižšími příjmy, a o obligatornost nároků, kdy při splnění stanovených podmínek vzniká nárok na dávku přímo ze zákona. Třetí odstavec upozorňuje na nadřazenost předpisů ES; jde o předpisy, které mají charakter nařízení (v oblasti nemocenského pojištění se jedná především o nařízení č. 1408/71 a prováděcí nařízení č. 574/72 a od 1. května 2010 se jedná o nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení č. 988/2009, a o nařízení č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení). Podle čl. 249 Smlouvy o založení Evropského společenství mají nařízení obecnou působnost a jsou závazná v celém rozsahu a přímo použitelná ve všech členských státech EU. Předpisy ES mají vliv především na účast na nemocenském pojištění (srov. výklad k § 6). Tyto předpisy ES se používají též ve vztahu ke státům Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku) a ke Švýcarsku.

§2 Účast na pojištění Pojištění se účastní fyzické osoby a) povinně, jde-li o osoby uvedené v § 5 písm. a), b) dobrovolně, jde-li o osoby uvedené v § 5 písm. b) nebo o zahraniční zaměstnance [§ 3 písm. q)]. Základním principem účasti na nemocenském pojištění je (jako dosud) povinná účast, která se vztahuje na zaměstnance. Dobrovolně se nemocenského pojištění mohou účastnit osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci.

18



18.12.2009 16:20:03

§3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen „dávka“) nebo dávku pobírá, a fyzická osoba v době přerušení pojištění, b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen „věznice“), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů3) služební příjem nebo vojákům z povolání4) plat, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání, (dále jen „služební útvar“), c) sídlem zaměstnavatele 1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění, 2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu6) v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců, 3. u organizační složky státu a služebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem, d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů, e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu1) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění,



19

18.12.2009 16:20:04

f) dosaženým příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce, g) zaměstnáním právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo službu (dále jen „práce“) zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a), h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba považovaná za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu7), i) samostatnou výdělečnou činností činnost považovaná za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti8), j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění, k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka, l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény9), vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo, m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození dítěte, n) domáckým zaměstnancem zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a) bodech 1, 4 až 6 a 15, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, o) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen „zahraniční zaměstnavatel“), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele, p) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c) sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli,

20



18.12.2009 16:20:04

q) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, r) státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států též členské státy Evropské unie, s) členským státem Evropské unie též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení10), t) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu. V ustanovení jsou vymezeny základní pojmy používané v zákoně. K pojmu zaměstnavatel [písmeno b)] srov. též § 35a odst. 1 ZOPSZ a § 3 odst. 1 písm. a) ZPSZ a k pojmu mzdová účtárna [písmeno d)] srov. § 10 větu druhou ZPSZ. U započitatelného příjmu [písmeno e)] se upozorňuje na novou definici vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnance v § 5 odst. 1 a 2 ZPSZ (ve znění zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb.), který je nyní vymezen ve vztahu k předmětu daně z příjmů fyzických osob; tato nová definice vyměřovacího základu platí od 1. ledna 2007 a byla upravena od 1. ledna 2008. Definice osoby samostatně výdělečně činné [písmeno h)] je obsažena v § 9 ZDP. Na základě tohoto ustanovení platí i pro oblast nemocenského pojištění, že osobou samostatně výdělečně činnou jsou fyzické osoby, které a) podnikají v zemědělství, pokud jsou osoby provozující zemědělskou výrobu evidovány na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, u místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, b) provozují živnost na základě oprávnění provozovat živnost podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), c) jsou společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti a vykonávají činnost pro tuto společnost, d) vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně; k tomuto zdanění srov. § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů (u tohoto okruhu osob samostatně výdělečně činných došlo přitom k novému vymezení na základě zákona č. 189/2006 Sb.), e) vykonávají jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů, které nejsou uvedeny v písmenech a) až d), nebo činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku po roce 2003; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány



21

18.12.2009 16:20:04

mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů se považuje např. činnost advokátů, notářů, auditorů, daňových poradců, patentových zástupců, znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodců podle zákona o kolektivním vyjednávání a insolvenčních správců podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), f) vykonávají jiné činnosti neuvedené výše v písmenech a) až e), a to vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich části) a movitých věcí. Osobou samostatně výdělečně činnou může být jen osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let. K pojmu domácký zaměstnanec [písmeno n)] srov. § 317 zákoníku práce (zákoník práce, který přitom nepoužívá označení „domácký“ zaměstnanec, neobsahuje podmínku, aby zaměstnanec, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, musel pracovat doma). Smluvní zaměstnanci [písm. o)] a zahraniční zaměstnanci [písmeno q)] jsou nové kategorie pojištěnců od 1. ledna 2009.

Příklad 1 Firma se sídlem v ČR uzavřela obchodní smlouvu s firmou se sídlem v Brazílii. Součástí této smlouvy bylo též ujednání o vyslání zaměstnance brazilské firmy do ČR k české firmě, aby tento zaměstnanec brazilské firmy pracoval v ČR pro českou firmu, která pak bude mzdové náklady na tohoto zaměstnance placené brazilskou firmou uhrazovat brazilské firmě. Zaměstnanec brazilské firmy pracující v ČR pro českou firmu (tj. česká firma řídí práci tohoto zaměstnance, avšak tento zaměstnanec není v pracovním vztahu k české firmě) je pro účely nemocenského pojištění smluvním zaměstnancem a česká firma je smluvním zaměstnavatelem; ČR neuzavřela s Brazílií mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a zaměstnanec brazilské firmy neuzavřel s firmou se sídlem v ČR pracovní vztah, nýbrž pro českou firmu pracuje na základě smlouvy mezi oběma firmami. Příklad 2 Firma se sídlem v Austrálii otevřela v ČR své zastoupení a vyslala do ČR svého zaměstnance, aby zde pro ni pracoval. Tento zaměstnanec je pro účely nemocenského pojištění považován za zahraničního zaměstnance.

22



18.12.2009 16:20:04

Státy, které nejsou členy Evropské unie, avšak aplikují předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení [písmeno s)], jsou státy Evropského hospodářského prostoru, a to Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a dále (na základě dohody o volném pohybu osob mezi EU a Švýcarskem, která začala platit od 1. dubna 2006) též Švýcarsko. Mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení [písmeno t)] uzavřela Česká republika (resp. je vázána smlouvou, byla-li smlouva uzavřena před 1. lednem 1993) s těmito státy (kromě členských států EU, kde platí předpisy o koordinaci systémů sociálního zabezpečení): Bosna a Hercegovina (vyhláška č. 3/1958 Sb.), Chile (sdělení č. 23/2004 Sb. m.s.), Chorvatsko (sdělení č. 82/2000 Sb. m.s.), Izrael (sdělení č. 73/2002 Sb. m.s.), Japonsko (sdělení č. 41/2009 Sb. m.s.), Kanada (sdělení č. 1/2003 Sb. m.s.), Korea (sdělení č. 80/2008 Sb. m.s.), Makedonie (vyhláška č. 3/1958 Sb.), Quebek (sdělení č. 124/2003 Sb. m.s.), Srbsko a Černá Hora (sdělení č. 130/2002 Sb. m.s.), Turecko (sdělení č. 135/2004 Sb. m.s.), Ukrajina (sdělení č. 29/2003 Sb. m.s.) a USA (sdělení č. 85/2008 Sb. m.s.).

§4 Druhy dávek Z pojištění se poskytují tyto dávky: a) nemocenské, b) peněžitá pomoc v mateřství, c) ošetřovné, d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Z nemocenského pojištění se budou poskytovat čtyři dávky, a to nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné (jde o nový název pro dosavadní podporu při ošetřování člena rodiny) a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Zákon pak v části třetí stanoví, které kategorie pojištěnců nebudou mít (vzhledem k charakteru své činnosti) nárok na některé dávky (na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství); například nárok na tyto dávky nebudou mít (jako dosud) osoby samostatně výdělečně činné. Příspěvek na pohřeb, poskytovaný dosud jako dávka nemocenské péče v ozbrojených silách, se do systému nemocenského pojištění nepřebírá, neboť do tohoto systému nepatří; úhrada nákladů spojených s pohřbem se však neruší, neboť se přesouvá do příslušných zákonů upravujících služební poměry vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, kam věcně náleží (srov. čl. XLII a čl. LIX zákona č. 189/2006 Sb.).



23

18.12.2009 16:20:04

ČÁST DRUHÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ HLAVA I OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB §5 Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni: a)

24

zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí 1. zaměstnanci v pracovním poměru, 2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace3) a vojáci z povolání4) (dále jen „příslušníci“), 3. státní zaměstnanci podle služebního zákona11), 4. členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, 6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, 7. soudci, 8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, 9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky, 10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, 11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem12), popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud



18.12.2009 16:20:04

je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10, 12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, 13. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu13), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu14), 14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, 15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, b) osoby samostatně výdělečně činné. Ustanovení obsahuje výčet osob účastných nemocenského pojištění; vzhledem k podmínkám účasti na nemocenském pojištění se tyto osoby rozdělují na dva základní okruhy, a to zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby jsou též poplatníky pojistného na nemocenské pojištění [srov. § 3 odst. 1 písm. b) a § 3 odst. 4 ZPSZ]. V okruhu nemocensky pojištěných osob došlo od 1. ledna 2009 k dílčím úpravám. Z dosavadního okruhu pojištěných osob se vypouštějí studenti a žáci (včetně žáků vojenských škol, pokud nejsou vojáky z povolání), neboť nejde o osoby výdělečně činné, kterým by v době pracovní neschopnosti ucházel příjem (dosud jim náležela jen jediná dávka, a to peněžitá pomoc v mateřství ve výši rodičovského příspěvku), společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti [společníci, jednatelé a komanditisté mohou konat práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu a tak být nadále účastni nemocenského pojištění jako zaměstnanci; společníci, jednatelé a komanditisté jsou účastni nadále jen důchodového pojištění, srov. § 5 odst. 1 písm. w) ZDP]. V okruhu pojištěných osob nejsou uvedeny osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve vazbě, neboť podle zákona o výkonu vazby se zaměstnávání obviněných ve vazbě realizuje na základě pracovněprávních vztahů. Nově se účast na nemocenském pojištění zakládá [viz písmeno a) bod 11] u osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a u osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou



25

18.12.2009 16:20:04

funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce (tyto osoby dosud nemocensky pojištěny nebyly). U členů družstev [písmeno a) bod 4] se upřesňuje, že se musí jednat o družstvo, kde podmínkou členství je pracovní vztah člena k družstvu (srov. § 226 odst. 2 obchodního zákoníku). Člen družstva, který je činný v orgánu družstva (například je členem představenstva), je účasten z tohoto titulu nemocenského pojištění, pokud jeho činnost v orgánu družstva je podle stanov družstva považována za činnost konanou v pracovním vztahu k družstvu. Člen družstva, který vykonává činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, a výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo, je účasten jen důchodového pojištění [srov. § 5 odst. 1 písm. x) ZDP]. Dohodu o pracovní činnosti [písmeno a) bod 5] upravuje zákoník práce v § 76. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (§ 75 zákoníku práce) nemocenského pojištění účastni nejsou. Státní zaměstnanci podle služebního zákona [písmeno a) bod 3] budou účastni nemocenského pojištění, až služební zákon (tj. zákon č. 218/2002 Sb.) nabyde účinnosti (účinnost zákona je však postupně posouvána a naposledy byla zákonem č. 381/2008 Sb. posunuta až na 1. leden 2012; původně měl služební zákon nabýt účinnosti již dnem 1. ledna 2004). Smluvní zaměstnanci [definice smluvního zaměstnance je obsažena v § 3 písm. o)] ani zahraniční zaměstnanci [definice zahraničního zaměstnance je obsažena v § 3 písm. q)] nepředstavují samostatnou kategorii pojištěnců; jedná se o zaměstnance ve smyslu § 5 písm. a), kteří jsou v ČR účastni nemocenského pojištění za zvláštních podmínek (které plynou jak z těchto definic, tak z § 6 a 7). Jiné osoby než osoby uvedené v § 5 (tj. osoby výdělečně činné) nemocenského pojištění být účastny nemohou; nemocenského pojištění nemohou být tedy účastny osoby jen na základě své přihlášky, jako je tomu v důchodovém pojištění (srov. § 6 ZDP). Od zaměstnanců [§ 5 písmeno a)] je třeba odlišovat termín „zaměstnané osoby“, který je zaveden v § 82 odst. 1 písm. a) jako legislativní zkratka, která však nezahrnuje všechny zaměstnance. Od odsouzených ve výkonu trestu zařazených do práce [§ 5 písmeno a) bod 14] je třeba odlišovat termín „odsouzené osoby“, který je zaveden v § 82 odst. 1 písm. d) jako legislativní zkratka, která zahrnuje navíc pojištěnce vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě.

26



18.12.2009 16:20:04

HLAVA II ÚČAST ZAMĚSTNANCŮ NA POJIŠTĚNÍ §6 Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění (1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže a) vykonávají zaměstnání 1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo 2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a c) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen „rozhodný příjem“). (2) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, splňují podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a),sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu, nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení a) předchozího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců, nebo b) předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců; za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele. (3) U zaměstnanců uvedených v § 5 písm. a) bodech 2, 3, 7 až 11, 13 a 14 se podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) považuje za splněnou. (4) Je-li smluvní zaměstnanec, který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, je účasten pojištění podle tohoto zákona po uplynutí doby 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky s tím, že do tohoto počtu 270 kalendářních dnů se započtou všechny kalendářní dny



27

18.12.2009 16:20:04

doby výkonu zaměstnání na území České republiky, které spadají do období 2 let přede dnem zahájení výkonu posledního zaměstnání na území České republiky. (5) Rozhodný příjem činí 2 000 Kč. Vláda zvýší nařízením částku rozhodného příjmu od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. (6) Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud se na předepsaném tiskopisu přihlásil k pojištění. Splnění podmínek pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění má význam nejen pro nároky z tohoto pojištění, nýbrž ovlivňuje též účast na důchodovém pojištění a je též předpokladem pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění. V odstavci 1 se pro zaměstnance stanoví tři podmínky účasti na nemocenském pojištění, a to ve vztahu k území [písmeno a)], délce trvání zaměstnání [písmeno b)] a výši sjednaného příjmu [písmeno c)]. Všechny tyto tři podmínky musí být splněny současně. Pokud jde o podmínku délky trvání zaměstnání, dochází ve srovnání s právní úpravou platnou v roce 2008 k prodloužení potřebné doby z 8 kalendářních dnů na 15 kalendářních dnů.

Příklad 1 Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dva týdny v období od 1. února 2010 do 14. února 2010 a pracovní poměr také 14. února 2010 skončil. Tento pracovní poměr nezaložil účast na nemocenském pojištění, neboť netrval a ani neměl trvat déle než 15 kalendářních dnů. Příklad 2 Zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. února 2010; mzda měla činit 18 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec ve zkušební době skončil pracovní poměr ke dni 14. února 2010. Tento pracovní poměr založil účast na nemocenském pojištění, neboť sice netrval 15 kalendářních dnů, avšak měl trvat, neboť byl sjednán na dobu neurčitou. U podmínky dosažení sjednané částky započitatelného příjmu došlo od 1. ledna 2009 ke zvýšení částky pro účast na nemocenském pojištění z 400 Kč na 2 000 Kč (jedná se o brutto částku). Částka 2 000 Kč není přitom pevná, neboť

28



18.12.2009 16:20:05

v odstavci 5 je upraven princip automatického zvyšování (rozhodný příjem se bude přitom stanovovat se zaokrouhlením na celé pětisetkoruny, tj. bude činit 2 500 Kč atd.); tato částka platí i v roce 2010 (k jejímu zvýšení nedošlo). K pojmům použitým v odstavci 5, tj. všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient, srov. § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 1 ZDP. Ke změně sjednané částky započitatelného příjmu nebo ke zvýšení rozhodného příjmu srov. též § 10 odst. 2. Sjednaná částka se posuzuje u každého zaměstnání zvlášť; to platí i v případě, že zaměstnanec sjednal dva pracovněprávní vztahy k témuž zaměstnavateli.

Příklad 3 Zaměstnanec v pracovním poměru sjednal se zaměstnavatelem mzdu ve výši 18 500 Kč měsíčně. V srpnu 2010 požádal o tzv. neplacené volno a v tomto měsíci pracoval jen jeden den. Za měsíc srpen 2010 dosáhl proto mzdy ve výši 900 Kč. Tento zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění i v srpnu 2010, neboť pro účast na nemocenském pojištění je podstatný sjednaný započitatelný příjem, nikoliv dosažený příjem (dosažený příjem je podstatný pouze podle § 7 odst. 2 při výkonu zaměstnání malého rozsahu). Příklad 4 V příkladě 1 účast na nemocenském pojištění nevznikla, neboť pracovní poměr netrval a ani neměl trvat déle než 15 kalendářních dnů. Výše sjednaného příjmu je přitom nerozhodná; účast na nemocenském pojištění v tomto příkladě nevznikne ani tehdy, byla-li například sjednána mzda 30 000 Kč měsíčně a zaměstnanec za dobu trvání pracovního poměru od 1. února do 14. února 2010 dosáhl mzdy 14 500 Kč. Z podmínky trvání zaměstnání po dobu aspoň 15 kalendářních dnů [odstavec 1 písmeno b)] je stanovena výjimka u opětovných zaměstnání v případě, že mezi zaměstnáními je doba kratší šesti měsíců (dosud byl v praxi problém s výkladem nahodilého jednorázového zaměstnání podle § 6 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a proto dochází k jednoznačnému vymezení prostřednictvím doby šesti měsíců). Podle odstavce 2 může za určitých podmínek založit účast na nemocenském pojištění i zaměstnání, které mělo trvat a trvalo kratší dobu než 15 kalendářních dnů.

Příklad 5 Zaměstnanec skončil pracovní poměr ke dni 31. ledna 2009; pracovní poměr přitom trval od 1. ledna 2002. Tento zaměstnanec uzavřel s tímtéž zaměstnavatelem nový pracovní poměr na dobu určitou od 20. srpna 2009 do 31. srpna 2009, kdy také pracovní poměr skončil; dosažená mzda činila 4 000 Kč. Tento zaměstnanec uzavřel s tímtéž zaměstnavatelem další pracovní poměr od 1. října 2009 do 12. října 2009, dosažená mzda činila 4 500 Kč. Pracovní poměr v srpnu 2009 nezaložil účast na nemocenském pojištění; dosažená mzda sice přesáhla částku rozhodného příjmu, avšak pracovní poměr netrval 15 kalen-



29

18.12.2009 16:20:05

dářních dnů a od skončení předchozího pracovního poměru (který zakládal účast na nemocenském pojištění) uplynula doba aspoň šest měsíců. Pracovní poměr v říjnu 2009 však již založil účast na nemocenském pojištění, neboť od skončení předchozího pracovního poměru v srpnu 2009 neuplynula doba šesti měsíců a i když tento předchozí pracovní poměr nezaložil účast na nemocenském pojištění, neboť netrval (a ani neměl trvat) aspoň 15 kalendářních dnů, bylo v něm dosaženo (stejně jako v pracovním poměru v říjnu 2009) mzdy ve výši aspoň rozhodného příjmu. V některých případech nemusí být zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, i když splnil všechny stanovené podmínky účasti na nemocenském pojištění podle odstavce 1. Jedná se o případy, na které se vztahují přímo použitelné předpisy EU, které mají přednost před českým právem (srov. § 1 odst. 3). Tyto případy vyplývají z Nařízení Rady (EEC) č. 1408/71, které vychází ze zásady, že zaměstnanec v případě výkonu zaměstnání ve dvou (nebo více) členských státech EU má být pojištěn jen v jednom státě (princip jediného pojištění). Základním pravidlem je, že zaměstnanec je nemocensky pojištěn na území státu, kde vykonává práci, i když bydlí na území jiného státu; v případě výkonu zaměstnání na území dvou (nebo více) států se řídí účast na nemocenském pojištění právními předpisy státu, na jehož území bydlí, pokud na území tohoto státu také pracuje. Pravidla určení příslušnosti právních předpisů jsou obsažena v čl. 13 až 17 Nařízení (včetně výjimek, například pro vyslané zaměstnance do jiného státu).

Příklad 6 Německý občan bydlící v SRN uzavřel v ČR pracovní poměr se zaměstnavatelem se sídlem v ČR; místo výkonu práce je v ČR. Tento zaměstnanec nebude v ČR účasten nemocenského pojištění (i když splňuje všechny podmínky stanovené v § 6), pokud bude současně zaměstnán v SRN pro německého zaměstnavatele. Tento zaměstnanec bude podléhat německým předpisům o nemocenském pojištění, kterými se bude řídit též jeho nemocenské pojištění z titulu pracovního poměru v ČR (v případě dočasné pracovní neschopnosti v ČR bude dávky poskytovat německý nositel pojištění podle německých předpisů). §7 Pojištění při zaměstnání malého rozsahu (1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky uvedené v § 6, s výjimkou podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. c), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. (2) Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu.

30



18.12.2009 16:20:05

(3) Započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo. V odstavci 1 je obsažena definice zaměstnání malého rozsahu. Účast na nemocenském pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu představuje výjimku z podmínky sjednaného příjmu podle § 6 odst. 1 písm. c). Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je třeba sledovat pro účely účasti na nemocenském pojištění (a také pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, neboť podmínkou placení tohoto pojistného je účast zaměstnance na nemocenském pojištění) dosažený příjem v jednotlivých kalendářních měsících. Částka rozhodného příjmu se v kalendářním měsíci nijak nesnižuje, a to ani když v kalendářním měsíci trvala dočasná pracovní neschopnost, byla vykonávána veřejná funkce, trvala mateřská nebo rodičovská dovolená apod., jak tomu bylo před rokem 2009 v některých případech podle vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech (srov. např. § 69 odst. 2 této vyhlášky, kde byly vymezeny důvody pro snížení částky započitatelného příjmu u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti). Zaměstnání malého rozsahu bude v praxi přicházet v úvahu zejména u dohod o pracovní činnosti a v případě dalšího pracovního poměru sjednaného na krátký pracovní úvazek.

Příklad Zaměstnanec v pracovním poměru si sjednal od 1. ledna 2010 do 30. června 2010 ještě další pracovní poměr se mzdou 1 400 Kč měsíčně. V měsících leden až březen 2010 dosáhl v tomto dalším pracovním poměru mzdy 1 400 Kč. V dubnu 2010 byl dva týdny dočasně práce neschopen a dosáhl mzdy ve výši 700 Kč. V květnu 2010 zaměstnanec dosáhl mzdy 2 800 Kč, neboť vykonával částečně i práce za jiného nemocného zaměstnance. V červnu 2010 byly zaměstnanci poskytnuty dva dny neplaceného volna a jeho mzda činila v tomto měsíci 1 260 Kč. V srpnu 2010 byla zaměstnanci vyplacena odměna za první pololetí 2010 ve výši 800 Kč, která byla zúčtována do července 2010. Tento zaměstnanec z titulu tohoto dalšího pracovního poměru nebude účasten nemocenského pojištění v měsících leden až duben 2010, neboť v každém tomto měsíci jeho mzda byla nižší než rozhodný příjem, tj. 2 000 Kč měsíčně. V květnu 2010 účast na nemocenském pojištění vznikla, neboť mzda za tento měsíc dosáhla výše rozhodného příjmu. V červnu 2010 účast na nemocenském pojištění rovněž vznikla, neboť odměna zúčtovaná po skončení pracovního poměru se započte do června, takže za červen zaměstnanec dosáhl mzdy celkem 2 060 Kč, tedy částky aspoň ve výši rozhodného příjmu.



31

18.12.2009 16:20:05

K ochranné lhůtě u zaměstnání malého rozsahu srov. § 15 odst. 4 písm. d). K zápočtu započitatelného příjmu do denního vyměřovacího základu za kalendářní měsíce, v nichž při výkonu zaměstnání malého rozsahu nevznikla účast na nemocenském pojištění, srov. § 19 odst. 9.

§8 Souběh pojištění z více zaměstnání Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Při současném výkonu více zaměstnání platí zásada, že účast na nemocenském pojištění se posuzuje u každého zaměstnání samostatně; to platí i v případě sledování, zda sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje aspoň rozhodného příjmu. Není rozhodné, zda při výkonu více zaměstnání se jedná o různé zaměstnavatele nebo o téhož zaměstnavatele.

Příklad Zaměstnanec má sjednány k témuž zaměstnavateli dva pracovní vztahy. V prvním vztahu, kterým je pracovní poměr, sjednaná mzda činí 20 000 Kč měsíčně a ve druhém vztahu, kterým je dohoda o pracovní činnosti, činí sjednaná odměna 1 400 Kč měsíčně. Oba pracovní vztahy jsou sjednány na dobu neurčitou. Pracovní poměr zakládá účast na nemocenském pojištění; dohoda o pracovní činnosti účast na nemocenském pojištění nezakládá, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu (tj. 1 400 Kč měsíčně) nedosahuje částku rozhodného příjmu (ke mzdě z pracovního poměru se u dohody o pracovní činnosti nepřihlíží). V případě souběhu nemocenského pojištění z více zaměstnání se podmínky pro nárok na dávku posuzují samostatně, avšak dávka náleží ze všech pojištění jen jednou – srov. § 14 odst. 2. Zjišťování denního vyměřovacího základu v případě souběhu více pojištění upravuje § 20. K výši různých dávek v případě souběhu více pojištění srov. § 48 odst. 3.

§9 Vynětí zaměstnanců z pojištění Z pojištění jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České republice pro a) zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě, b) mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí orgánu nemocenského pojištění, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v České republice; toto prohlášení

32



18.12.2009 16:20:05

podávají zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání. V ustanovení jsou uvedeny dva případy, kdy nemocenské pojištění nevzniká. Vynětí podle písmene b) reaguje na skutečnost, že řada mezinárodních organizací (např. OSN) má vlastní systém pojištění pro své zaměstnance, popřípadě tyto organizace svým zaměstnancům pojištění sjednají; vynětí podle tohoto písmene je přitom dobrovolné (je vázáno na prohlášení zaměstnance). Od vynětí z nemocenského pojištění je třeba odlišovat přerušení pojištění podle § 10 odst. 9.

§ 10 Vznik, zánik a přerušení pojištění zaměstnanců (1) Pojištění vzniká zaměstnanci uvedenému v § 5 písm. a) a) bodě 1 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního poměru; za den, ve kterém tento zaměstnanec nastoupil do práce, se považuje též den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí, b) bodě 2 dnem, ve kterém nastoupil k výkonu služby, a zaniká dnem skončení služebního poměru, c) bodě 3 dnem nástupu služby a zaniká dnem skončení služebního poměru, d) bodě 4 dnem započetí práce pro družstvo a zaniká dnem skončení členství v družstvu, e) bodě 5 dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, f) bodě 6 dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního vztahu; jde-li však o smluvního zaměstnance, pojištění vzniká dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem ukončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele, g) bodě 7 dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce soudce, h) bodě 8 dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, trvá mu účast na pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží



33

18.12.2009 16:20:05

tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy, i) bodě 9 dnem zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu, j) bodech 10 a 11 dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce, k) bodě 12 dnem, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a zaniká dnem, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby, l) bodě 13, jde-li o pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu13), dnem zahájení výkonu pěstounské péče a zaniká dnem zániku výkonu pěstounské péče, a jde-li o pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu14), dnem, od něhož náleží tato odměna, a zaniká dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost, m) bodě 14 dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce, n) bodě 15 dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce. (2) Jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu z důvodu a) změny sjednané částky započitatelného příjmu, zaniká účast zaměstnance na pojištění dnem předcházejícím dni, od kterého k této změně došlo, b) zvýšení rozhodného příjmu podle § 6 odst. 5 věty druhé, zaniká účast zaměstnance na pojištění podle § 6 dnem předcházejícím dni, od kterého k tomuto zvýšení došlo. (3) Jestliže v zaměstnání malého rozsahu dojde ke sjednání započitatelného příjmu v částce alespoň rozhodného příjmu anebo sjednaný započitatelný příjem bude alespoň na tuto částku zvýšen, vzniká pojištění ode dne, od něhož byl započitatelný příjem na takovou částku sjednán nebo zvýšen. (4) Uzavřel-li zaměstnanec uvedený v § 5 písm. a) bodě 1 po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v dalším pracovním poměru jsou splněny podmínky účasti na pojištění; v tomto případě se má za to, že pojištění trvá bez přerušení. To platí obdobně pro pojištěnce uvedené v § 5 písm. a) bodech 4 až 11. (5) Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká dnem následují-

34



18.12.2009 16:20:05

cím po dni, kterým uplynulo 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky, a zaniká dnem skončení výkonu zaměstnání na území České republiky; pro zápočet kalendářních dnů doby výkonu zaměstnání na území České republiky do doby 270 kalendářních dnů v období 2 let přede dnem zahájení posledního zaměstnání na území České republiky platí § 6 odst. 4 obdobně. (6) Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká dnem zahájení výkonu práce na území České republiky též v případě, že smluvní zaměstnavatel nedoloží, že smluvní zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Vzniklo-li pojištění smluvního zaměstnance podle věty první, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že smluvní zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel; ustanovení odstavce 5 tím přitom není dotčeno. Pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině též v případě, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění v cizině. Vzniklo-li pojištění zaměstnance podle věty třetí, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce. (7) Pojištění zahraničního zaměstnance vzniká dnem, který uvedl v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška k pojištění podána, a zaniká dnem skončení zaměstnání na území České republiky nebo prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši podle zvláštního právního předpisu1) zaplaceno pojistné, anebo dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška podána. (8) Jestliže v době trvání pojištění nastoupí zaměstnanec výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, dosavadní pojištění dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zaniká a opětovně vznikne dnem nástupu do zaměstnání po skončení výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. (9) Pojištění zaměstnance se přerušuje po dobu, po kterou zaměstnanec nevykonává práci z důvodu a) pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, jde-li o volno, na které nemá zaměstnanec nárok podle zvláštního právního předpisu a trvalo-li toto volno nepřetržitě po dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích; pojištění se přerušuje prvním dnem, ve kterém zaměstnanec přestal vykonávat práci z důvodu tohoto pracovního nebo služebního volna,



35

18.12.2009 16:20:05

b) rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou zaměstnanci náleží peněžitá pomoc v mateřství. V odstavci 1 je uveden den vzniku a den zániku nemocenského pojištění u jednotlivých kategorií zaměstnanců. Účast zaměstnanců, kteří ve svém zaměstnání vykonávají práci, vzniká zásadně dnem nástupu do práce nebo dnem započetí práce, nikoliv dnem vzniku pracovního vztahu. Zánik nemocenského pojištění je však u zaměstnanců vázán na zánik právního vztahu.

Příklad 1 Zaměstnanec sjednal pracovní poměr od 1. února 2010 a podle pracovní smlouvy měl do práce nastoupit tento den. Dne 30. ledna 2010 však onemocněl a do práce nastoupil až 6. února 2010. Účast na nemocenském pojištění vznikla tomuto zaměstnanci až 6. února 2010, tj. dne, kdy skutečně do práce nastoupil (nemocenské z tohoto pracovního poměru však náležet nebude, neboť dočasná pracovní neschopnost vznikla přede dnem vzniku účasti na nemocenském pojištění). V odstavci 4 se stanoví, v kterých případech nedochází k zániku nemocenského pojištění, i když pracovní vztah skončil. Jde o případy, kdy na pracovní poměr bezprostředně navazuje další pracovní poměr; bezprostředností se přitom rozumí následující kalendářní (nikoliv pracovní) den. Podmínkou je, že se musí jednat o téhož zaměstnavatele. Trvání nemocenského pojištění bez přerušení má význam například při stanovení rozhodného období podle § 18. Zásada o trvání nemocenského pojištění bez přerušení se týká jen pracovních vztahů stejného druhu, tj. na pracovní poměr musí navazovat další pracovní poměr, na dohodu o pracovní činnosti další dohoda o pracovní činnosti apod. V praxi může mít tato zásada význam například u poživatelů starobních důchodů, u nichž je podle § 37 ZDP podmínkou pro výplatu tohoto důchodu při výkonu zaměstnání v pracovněprávních vztazích sjednání těchto vztahů na dobu určitou.

Příklad 2 Policistovi skončil služební poměr dne 31. ledna 2010 a od 1. února 2010 nastoupil do práce v pracovním poměru. Účast na nemocenském pojištění z titulu služebního poměru zanikla dnem 31. ledna 2010 a účast na nemocenském pojištění z titulu pracovního poměru nově vznikla dnem 1. února 2010; od 1. února 2010 se také zjišťuje rozhodné období pro dávky, na které vznikne nárok na základě nemocenského pojištění z titulu pracovního poměru. Novým institutem nemocenského pojištění je institut přerušení nemocenského pojištění podle odstavce 9. Institut přerušení pojištění měl v době přijetí zákona o nemocenském pojištění v roce 2006 mít v praxi dopad zejména na zdravotní pojištění. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.) byly totiž zdravotně pojištěny též osoby, které na území České republiky neměly trvalý pobyt, pokud byli zaměstnanci zaměstnavatele, který měl sídlo na území

36



18.12.2009 16:20:05

České republiky; za zaměstnance se přitom pro účely zdravotního pojištění považoval jen ten zaměstnanec, který byl účasten nemocenského pojištění. Od roku 2008 na základě změn, které přinesl ve zdravotním pojištění zákon č. 261/2007 Sb., však došlo k upuštění od vazby zaměstnance na jeho nemocenské pojištění (rozhodující je, zda příjmy plynou nebo by měly plynout ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů), a proto institut přerušení nemocenského pojištění již nemá pro oblast zdravotního pojištění význam.

Příklad 3 Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z rodinných důvodů (tzv. neplacené volno), a to na dobu od 1. března 2010 do 30. dubna 2010. Nemocenské pojištění zaměstnance se v tomto případě přerušuje, a to již od 1. března 2010. U rodičovské dovolené [odstavec 9 písmeno b)] se počet kalendářních dnů, po které měla tato dovolená trvat, nesleduje a přerušení nastává již od prvního dne této dovolené. Nároky na dávky nemocenského pojištění však vznikají i v době přerušení pojištění, srov. § 14 odst. 1. Doba přerušení pojištění se dále započítává do potřebné doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, srov. § 32 odst. 4 písm. c). Podle § 180 vznikl-li důvod k přerušení pojištění před 1. lednem 2009 a tento důvod trvá i po 31. prosinci 2008, přerušuje se nemocenské pojištění od 1. ledna 2009 [v případě odstavce 9 písm. a) pokud volno k 31. prosinci 2008 trvalo aspoň 30 kalendářních dnů a toto volno pokračovalo i po 31. prosinci 2008].

HLAVA III ÚČAST OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH NA POJIŠTĚNÍ § 11 Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na pojištění Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění, jestliže a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky, a b) podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu. § 12 Pojištění při výkonu několika samostatných výdělečných činností Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.



37

18.12.2009 16:20:06

K § 11 a 12: U osob samostatně výdělečně činných se zachovává dosavadní princip dobrovolné účasti na nemocenském pojištění. Na rozdíl od účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je osoba samostatně výdělečně činná účastna pojištění vždy jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností (včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti). V nemocenském pojištění se (na rozdíl od důchodového pojištění, srov. § 9 odst. 6 až 9 ZDP) u osob samostatně výdělečně činných nerozlišuje, zda vykonávají hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pro účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění již neplatí, že osoba samostatně výdělečně činná mohla být účastna nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, za které byla povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od roku 2009 může být nemocenského pojištění účastna i ta osoba samostatně výdělečně činná, která tyto zálohy neplatí. V § 181 odst. 2 je pak upravena účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění v případě, že osoba samostatně výdělečně činná je účastna nemocenského pojištění ke dni 31. prosince 2008; v tomto případě se nová přihláška k účasti na nemocenském pojištění nepodává.

§ 13 Vznik a zánik pojištění osob samostatně výdělečně činných (1) Pojištění vzniká osobě samostatně výdělečně činné dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. Pokud však osoba samostatně výdělečně činná podá přihlášku k účasti na pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti, vzniká pojištění dnem uvedeným v přihlášce, i když tento den předchází dni, ve kterém byla přihláška podána, nejdříve však dnem zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti. (2) Osobě samostatně výdělečně činné zaniká pojištění a) dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška podána, b) dnem skončení samostatné výdělečné činnosti, c) dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, d) dnem, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti, e) prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu1) zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, nebo f) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

38



18.12.2009 16:20:06

Vznik účasti osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění je vázán na podání přihlášky, kterou lze podat jen na předepsaném tiskopisu [srov. § 104 odst. 1 písm. b)]. K účasti na nemocenském pojištění se může osoba samostatně výdělečně činná přihlásit kdykoli (zpětně však pouze v případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé; v tomto případě se však zvolený den vzniku účasti na nemocenském pojištění nemusí krýt se dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti). Pokud jde o zánik účasti osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění, stanoví se nově, že osobě samostatně výdělečně činné zaniká nemocenské pojištění prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo včas zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění nebo sice bylo zaplaceno ve stanovené lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno (dosud nemocenské pojištění této osobě zanikalo, pokud za tři měsíce po sobě jdoucí nebylo pojistné zaplaceno). Tato změna navazuje na změny v pojistném na nemocenské pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné si budou, vzhledem k jejich dobrovolné účasti na nemocenském pojištění, samy určovat výši měsíčního základu pro placení pojistného na nemocenské pojištění, a to nezávisle na měsíčním vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění, který závisí na dosahovaných příjmech (srov. § 5b odst. 4 ZPSZ). Pro osoby samostatně výdělečně činné je stanovena pouze minimální výše měsíčního základu, který nemůže být nižší než dvojnásobek rozhodného příjmu podle § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 5, tj. v roce 2009 i v roce 2010 než částka 4 000 Kč (pojistné osoby samostatně výdělečně činné na nemocenské pojištění nemůže být tedy nižší než 96 Kč měsíčně; sazba pojistného na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných od 1. ledna 2009 činí 1,4 %). Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je u osob samostatně výdělečně činných stanovena tak, že toto pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, tj. shodně se zálohou na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; podle § 14a ZPSZ je tato záloha splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Příklad Pojistné na nemocenské pojištění za leden 2010 je splatné od 1. do 20. února 2010, pojistné na nemocenské pojištění za únor 2010 je splatné od 1. do 20. března 2010 atd. Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné na nemocenské pojištění za únor 2010 až 1. dubna 2010, zaniká účast na nemocenském pojištění dnem 1. února 2010 (účast na nemocenském pojištění tedy naposledy trvala 31. ledna 2010). Odhlášku z nemocenského pojištění [odstavec 2 písm. a)] nepodávají osoby samostatně výdělečně činné na předepsaném tiskopisu, srov. § 104 odst. 1 písm. b); k podání odhlášky postačuje písemná forma.



39

18.12.2009 16:20:06

ČÁST TŘETÍ DÁVKY HLAVA I OBECNÉ PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKY A JEJICH VÝPLATU § 14 (1) Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v době přerušení pojištění (§ 10 odst. 9). (2) V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou. (3) Jestliže zaměstnanec v době trvání zaměstnání zakládajícího pojištění nastoupil do dalšího zaměstnání, které sjednal na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání a ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleží dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání. V ustanovení jsou uvedeny obecné podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění; další podmínky nároku na jednotlivé dávky jsou pak uvedeny v části třetí hlavách III až VI. Zákon o nemocenském pojištění (obdobně jako ZDP) rozlišuje nárok na dávku a nárok na výplatu dávky, srov. § 45 a § 46. Obecnou podmínkou vzniku nároku na dávku je, aby podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny buď v době nemocenského pojištění nebo v době přerušení nemocenského pojištění, anebo v určitých případech v ochranné lhůtě (§ 15). Oproti dosavadní úpravě nenáleží dávky nemocenského pojištění, jestliže se podmínky stanovené pro určitou dávku splnily ještě během doby, po kterou pojištěnec pobíral jinou dávku, tj. nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo ošetřovné. Novým principem je, že v případě vzniku nároku na tutéž dávku současně z více pojištění náleží ze všech pojištění dávka jen jednou (dosud dávka náležela z každého pojištění); dávka se bude přitom stanovovat z jednoho (úhrnného) denního vyměřovacího základu (srov. § 20). K souběhu pojištění srov. dále § 8, § 48 odst. 3 a § 55 odst. 3; k výplatě dávky v případě, že pojištěnec je osobou ve služebním poměru a zároveň zaměstnanou osobou [tento pojem je vymezen v § 82 odst. 1 písm. a)], srov. § 82 odst. 3.

Příklad Zaměstnanec v pracovním poměru, který založil účast na nemocenském pojištění, uzavřel dne 1. března 2010 dohodu o pracovní činnosti na dobu jednoho roku; odměna z této dohody byla sjednána ve výši 5 000 Kč měsíčně. Tento

40



18.12.2009 16:20:06

Nemocenské pojištění v praxi zákon s výkladem, k Edice Účetnictví a daně. JUDr. Jan Přib

Recommend Documents