22 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 4. ČERVNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 12. ČERVNA 2009, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Co nového v severních Čechách, Zlínsku a Vysočině – str. 2 a 3 z MMF radí Španělsku – str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Cestovní náhrady a dohoda o pracovní činnosti
Já bych do europarlamentu nechtěl. Nejsem totiž na prachy…
Elity v této zemi zklamaly NAJDOU ŘEŠENÍ ODBORY? Známý publicista Josef Klíma se v rubrice Poslední slovo v Lidových novinách před nedávnem rozepsal o svém studu za morálně–politický stav naší země i za to, že to osobně nedokáže změnit, či ovlivnit. Tento článek inspiroval místopředsedu OS KOVO Jaroslava Součka k napsání následujícího zamyšlení. (redakce) I já se začínám stydět, stejně jako to popisuje Josef Klíma v článku „Stydím se“ v sobotních Lidových novinách. Stydím se, že žiji v tomhle státě, kde jsou děti bez životních zkušeností a bez znalosti významu pojmu „demokracie“ nabádány k tomu, aby po lidech, kteří nejsou sympatičtí Jaroslav Souček jim nebo jejich rodičům, učitelům či kamarádům, házely vajíčka (zatím), a jsou tak fakticky připravovány na to, aby ve vhodný okamžik vyměnily vajíčka za něco „tvrdšího“, co může zranit či zabít. Je jedno, jestli to bude Paroubek, cikán, nebo někdo jiný, kdo se stane cílem politicko-finanční mafie a médií v jejich službách. Připitomnělá politická elita už není schopna řešit vůbec nic a duševní elita (bez ekonomů a právníků) totálně selhává, protože se nechce „namočit“ a nést kůži na trh. Odbory by teď opravdu měly táhnout za jeden pro-
(Pokračování na str. 3)
Nemocný musí předat „neschopenku“ vystavenou lékařem svému zaměstnavateli a ten ji pošle správě sociálního zabezpečení Ilustrační snímek Jaroslav Hodík
PROBLÉMY S VÝPLATOU NEMOCENSKÉ Tiskopis Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti Od 1. ledna 2009 vyplácí nemocenské v souladu se zákonem č. 187/2006 Sb. okresní správa sociálního zabezpečení. S vyplácením nemocenské jsou problémy, které ještě přetrvávají, připustil při svém nástupu do funkce ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. V této souvislosti přinášíme následující informace. Problémy s dodržováním lhůt nastávají přitom hlavně v Praze. Je to dáno velkou koncentrací zaměstnavatelů s vysokými počty zaměstnanců. V praxi dochází k několika stupňům prodlev. Nemocný musí nejprve doklady od lékaře předat zaměstnavaIng. Marcela teli a ten je poslat na správu Hříbalová sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé by podklady měli poslat neprodleně, často to ale dělají až koncem měsíce. Podle nové právní úpravy běží lhůta třicet dní pro výplatu nemocenského nikoli od předání žádosti, ale až od předání dokladu o ukončení nebo trvání pracovní neschopnosti. I při dodržení zákonné lhůty tak peníze z pohledu klientů přicházejí pozdě, neboť byli zvyklí dostávat dávky ve výplatním termínu zaměstnavatele. V tomto příspěvku přinášíme zaměstnancům informaci o jednotlivých dílech tzv. neschopenky s poučením, kam a v jakých termí-
nech se jednotlivé díly předávají, případně zasílají.
Nový tiskopis má šest propisovacích dílů: I. díl - Hlášení o vzniku dočasné pracovní
neschopnosti je povinen ošetřující lékař odeslat příslušné OSSZ nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. II. díl - Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (díl se žlutým pruhem) slouží současně jako průkaz práce neschopného pojištěnce. Při skončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař doplní údaje o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a založí jej do zdravotnické dokumentace pojištěnce. III. díl - Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (díl s modrým pruhem) odevzdává zaměstnanec svému zaměstnavateli. Tento díl slouží k uplatnění nároku na náhradu mzdy (sníženého platu nebo odměny) za (Pokračování na str. 3)
1
KOVÁK číslo 22 — 12. června 2009
CO NOVÉHO V SEVERNÍCH ČECHÁCH O práci přišlo mnoho zaměstnanců
Co nového na Vysočině
POZASTAVOVÁNÍ VÝPLATY „RENT“ Na téma Co nového v severních Čechách přinášíme následující rozhovor s vedou- ČESKOU POJIŠŤOVNOU Obrátili se na nás zaměstnanci s informacím Metodického pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Mgr. Radkem Zákonem. S čím se potýkají základní organizace spadající pod Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem? S ohledem na události posledních měsíců, které především v ekonomické oblasti zasáhly téměř všechny anebo většinu firem v České repubMgr. Radek Zákon lice, se jako zdroj poradenské a konzultační činnosti zabýváme na Metodickém pracovišti v Ústí nad Labem zejména řešením situací, které tyto události přinesly v jednotlivých průmyslových firmách a společnostech a jejich odborových organizacích. V prvé řadě se jedná o dopady do oblasti personální, oblasti zaměstnanosti, oblasti vývoje mezd a do oblasti dalších sociálních bonusů a benefitů. U většiny zaměstnavatelských subjektů je situace řešena ve spolupráci s odborovou organizací a všichni se snaží společně dojednat takové podmínky dalšího fungování, aby byla zajištěna zejména pracovní místa i v dalším období pro co nejvyšší počet zaměstnanců. Samozřejmě, že se to neobejde bez hledání oboustranných kompromisů a hledání vhodných postupů a řešení pro konkrétní situaci. Bohužel je však nutno zdůraznit, že pro některé zaměstnavatele je dopad krize tak významný a rozhodující, že jsou nuceni i po zavedení určitých opatření a personálních restrukturalizacích svoje firmy částečně či dokonce zcela uzavřít, a ukončit tak svoji činnost. V našem regionu se ve většině případů jedná o malé či menší firmy, které nemají komplexní ucelený výrobní program, pouze se „spolupodílejí“ jako menší subdodavatelé na výrobním programu jiné větší firmy. Toto však není pravidlem. Máme i příklad velké zahraniční firmy, která se rozhodla přes nemalé počáteční investice a hrozbu povinnosti případného vrácení státních motivačních pobídek ukončit svoji výrobu a uzavřít pobočku v průmyslové zóně Triangle v Žatci. O práci tím přišlo cca 800 zaměstnanců, a to v regionu s jednou z nejvyšších úrovní nezaměstnanosti v ČR. Alespoň částečným zadostiučiněním však byl fakt, že celý proces ukončování pracovních poměrů probíhal v souladu s pracovněprávními předpisy a za účasti odborové organizace. Současně byly do celého projektu zapojeny místně příslušné úřady práce, personální agentury, představitelé Hospodářské komory, odborů a Ústeckého kraje. Proběhla řada jednání, na kterých se řešil zejména další postup, uplatnění propuštěných zaměstnanců, jejich možné nové uplatnění na trhu práce a přístup všech institucí a orgánů státní správy k vzniklé situaci. Výsledkem bylo mj. získání nového nájemce do uvolněného průmyslového objektu v zóně Triangle a získání (v počáteční fázi) cca 300 nových pracovních příležitostí, kde naleznou uplatnění zejména zde předtím propuštění zaměstnanci. Snažíme se o to, aby se všechny tyto věci odrazily v chování a jednání všech členů základních odborových organizacích OS KOVO a zejména představitelů výborů ZO. Ti jsou v současné době vystaveni tlaku při rozhodování a projednávání těchto problémových otázek a musí se snažit ve svých rozhodnutích akceptovat nejen názory zaměstnanců, ale i stanoviska zaměstnavatelů a po-
2
kusit se prosazovat přijatelná řešení a obhajovat zájmy svých členů. To je velice složitá situace, na kterou však musí být dobře a profesionálně připraveni. K tomu využíváme systém školicích a vzdělávacích akcí našeho metodického pracoviště, systém předávání metodických a odborných informací, rad a stanovisek a samozřejmě každodenní osobní konzultace s jednotlivými pracovníky metodického pracoviště, kteří tyto problémy často musí řešit i v době svého volna, o sobotách a nedělích tak, aby vyšli vstříc požadavkům jednotlivých ZO OS KOVO. Patří jim za to velký dík! O čem se v současnosti nejvíce hovoří? Jak z mé předchozí odpovědi vyplývá, jedno téma je budoucnost firem, zachování výroby, udržení pracovních míst, nezaměstnanost. Téměř ve všech základních organizacích, u všech zaměstnanců je tyto obavy cítit a všichni hledají možná východiska tak, aby zajistili svoji budoucnost a budoucnost svých rodin.
Zadáno pro vedoucí metodických prcovišť Druhým tématem je příprava a průběh nadcházejícího sjezdu OS KOVO. Diskutovaná je v našem regionu zejména otázka navrhovaných změn Stanov OS KOVO. A co život na metodickém pracovišti? Možná všichni čtenáři nezaregistrovali, že na pozici specialisty pro ekonomiku, mzdy a kolektivní vyjednávání byl pro naše Detašované pracoviště v Liberci v březnu 2009 přijat na základě výběrového řízení Ing. Bohuslav Chudárek, který se stal v dalším průběhu svého působení u OS KOVO zcela rovnocenným kolegou a postupně přebírá všechny pravomoci, kompetence, ale i odpovědnosti a povinnosti, které mu z jeho pozice specialisty přísluší. Stejně jako jeho předchůdci v této pozici i on ještě musí absolvovat některá vybraná školení a vzdělávací kursy tak, aby se mohl naplno zapojit do práce pro naše členy. V tomto měsíci dokončujeme dlouhodobý projekt Účtujeme správně, který jsme realizovali ve všech ZO našeho regionu v průběhu celého roku 2008 a o kterém jsem čtenáře Kováku informoval již dříve. Připravuje se na toto téma závěrečné školení hospodářů, členů DaRK a funkcionářů výborů ZO a samozřejmě pověření specialisté metodického pracoviště pracují na celkovém vyhodnocení a zpracování závěrečné zprávy o projektu, kde by měly být shrnuty podstatné náležitosti tohoto projektu, jeho podmínky a zajištění, východiska, postupy a možnosti jeho dalšího využití například v jiných regionech. Již teď lze ale konstatovat, že projekt nám přinesl neočekávané množství informací o stavu hospodaření a vedení účetnictví a ukázal skutečnou podobu a úroveň této agendy v jednotlivých ZO OS KOVO. A to jak v pozitivním, tak i negativním (a to častěji) smyslu slova. Každopádně nás to všechny přesvědčilo o potřebnosti vzdělávání a předávání informací funkcionářům z úrovně ZO OS KOVO. Na závěr chci všem členům OS KOVO a pracovníkům OS KOVO popřát příjemné léto a krásnou dovolenou! (rz)
cí, kterou dostali od České pojišťovny, že jim pozastavuje výplatu „renty“ z důvodu pracovního úrazu, na základě posudku revizího lékaře České pojišťovny. Kontaktem s dotčenými jsme zjistili, že v současné době opravdu Česká pojišťovna pozastavuje vyplácení rent, které jsou vypláceny z důvodu pracovních úrazů nebo nemoci z povolání. Takto poškození zaměstnanci jsou zváni k posudkovému lékaři České pojišťovny, a. s., k přezkoumání zdravotního stavu. Výsledkem je, že dochází ke zpochybnění souvislosti výkonu práce a důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Tato skutečnost má za následek, že pojišťovna pozastaví vyplácení a v případě, že výsledek zdravotního stavu dopadne v neprospěch zaměstnance, nemusí mu za dobu od pozastavení do rozhodnutí nic doplácet. Tento trend zatím ve větším rozsahu zaznamenáváme u jedné jihlavské firmy. Zaměstnancům jsme doporučili, aby si vyžádali, jako nejdůležitější dokument, kopii posudku revizního lékaře České pojišťovny. V celé záležitosti spolupracujeme s právníky OS KOVO na Metodickém pracovišti Brno. JAROSLAV GRYČ, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Jihlava
Co nového na Zlínsku VYDAŘENÝ SEMINÁŘ BOZP V rámci kampaně BOZP, která probíhá od podzimu 2006, uspořádalo Metodické pracoviště OS KOVO ve Zlíně dvoudenní seminář (21. a 22. 5.) k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na rekreačním středisku Jelenovská. Program semináře byl zaměřen na předpisy v oblasti BOZP, na ustanovení zákoníku práce týkající se BOZP, problematiku při kontrolách BOZP v podnicích, praktické případy vážných porušení bezpečnosti práce na pracovištích zaměstnavatelů zjištěných při pravidelných kontrolách BOZP. Na tomto semináři lektorsky působili Ing. Zdeněk Juránek, inspektor z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj, a František Kuchař, specialista BOZP z Metodického pracoviště OS KOVO Brno. Potěšitelná je účast funkcionářů základních organizací z Krajského sdružení OS KOVO Zlínského kraje v počtu 36, především však účast inspektorů BOZP ze ZO OS KOVO. Seminář byl účastníky hodnocen velmi kladně a přispěl k prohloubení znalostí a zvýšení kvalifikace uvedených funkcionářů. MILAN BLAŽEK, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín
KOVÁK číslo 22 — 12. června 2009
STUD ZA TUTO ZEMI
MMF radí Španělsku:
Politická situace není řadě lidí lhostejná Místopředseda OS KOVO J. Souček ve svém článku, který Kovák otiskuje v tomto čísle na str. 1, reaguje na sloupek „Stydím se“ publicisty J. Klímy uveřejněný v Lidových novinách 25. 4. Pro bližší představu přinášíme výtah z tohoto Klímova sloupku a též výtah z reakce J. Klímy na fakt, že obdržel velké množství ohlasů (2. 5. – viz www.lidovky.cz), nejvíce za poslední dva roky. Z těchto ohlasů vyplývá, že hodně lidí se stejně jako J. Klíma stydí za morálně-politický stav v této zemi. J. Klíma – Stydím se Stydím se za entropický podvod Davida Černého – a dvojnásob za to, že manifestačním odstraněním lži chce dnes navíc protestovat proti odvolání vlády, takže ušpiní už úplně všechno. Stydím se za furiantské křupanství Jiřího Paroubka, s jakým jen tak, z plezíru, svrhl vládu, na kterou si Evropa už zvykala, aniž by měl v záloze nějakou novou, lepší. Stydím se ale i za tu vládu, která si o svržení koledovala. Stydím se za Davida Ratha, jak s umanutostí malého uraženého fracka odmítá respektovat zákon, ačkoli má být v důležitém úřadě jeho nástrojem – a stydím se za stav justice, která bohužel není o nic lepší a soudí se sama se sebou, že není mafie, aniž by nás o tom přesvědčila. Stydím se za to, jak vystupuje Václav Klaus – a teď nejnověji i za to, jak bojuje, nebo spíš nebojuje naše speciální jednotka na zahraniční misi. Stydím se za to, že zákony může tvořit někdo takový jako Marek Benda – ale ještě víc se stydím za ty, kteří mu je schvalují. Stydím se i sám za sebe. Že s tím něco neudělám. Dnes – na rozdíl od tehdy – přece mohu. Takže se stydím i za to, že jsem tak pitomý a nevím jak.
J. Klíma – k ohlasům na sloupek Netušil jsem, kolik mých krajanů citelně prožívá totéž. Josef D. se mi ozval stručně:
Elity v této zemi… (Dokončení ze str. 1) vaz. Nezabývat se prkotinami a blbostmi, nevymýšlet věci, které jsou předem odsouzeny k nezdaru. Naopak řešit věci, které mají smysl do budoucna. Zanedlouho proběhne náš sjezd, někteří delegáti budou určitě nervózní ze své osobní situace, ze stavu firmy, ve které působí, z dopadů na své kolegy a kolegyně. Hlavním materiálem by měla být „Strategie
PROBLÉMY…
(Dokončení ze str. 1)
prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. IV. díl - Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pro nárok na nemocenské (díl s růžovým pruhem) slouží k uplatnění nároku na nemocenské, pokud dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanec tento díl vždy předává svému zaměstnavateli.
„Jako ohlas na článek Stydím se uvádím: Já taky...“ Václav M. se rozepsal: „Pod vše, co jste napsal ve svém článku, se mohu podepsat i já. S jedinou výjimkou malého odstavečku v závěru, kde píšete: Stydím se i sám za sebe... Vy i já tím, že píšeme, děláme alespoň něco... Přesto i já trpím stejnou morální krizí jako Vy. Národ, lidé čekají na alternativu ke stávající politické moci.“ Nejvíc mě potěšila Zdena B.: „Vážený pane Klímo, NESTYĎTE SE! Ano, také mně se leccos nelíbí - například podvod pana Černého v Bruselu, ale vláda, jejíž člen za to byl alespoň morálně zodpovědný, tak ta vláda už padla a to je přece dobrá zpráva, ne? A netrapte se představou, že si Evropa bude muset zvykat na novou; mnoho obyvatel Evropy si pravděpodobně změny v české vládě dokonce ani nevšimne. A rozhlédněte se kolem - žijeme v krásné zemi a teď na jaře je zvláště patrné, jak si občané naší republiky s velikým elánem zkrášlují svoje obydlí. A na našeho pana prezidenta jsem vysloveně hrdá - není to nějaký hloupý panák opakující všeobecně uznávaná tvrzení; i když se občas také mýlí... Vezměte si dovolenou, abyste si mohl (nepochybně zaslouženě) odpočinout; zajděte si také do nějaké malé hospůdky v nevelké moravské vesnici. A uslyšíte leccos z jiného úhlu.“ Připravila redakce Kovák OS KOVO po V. sjezdu“. Zatím opravdu nemám pocit, že všichni delegáti, kteří na sjezd přijedou, vnímají právě tento materiál jako rozhodující. Je to škoda. Pokusme se ve zbývajícím čase nasměrovat delegáty našeho sjezdu právě na tento materiál, který je o budoucí práci OS KOVO a o jeho možném působení na společnost v naší zemi. Doufám, že se nám společně podaří nasměrovat náš svaz správným směrem. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO Poznámka redakce: Výtah ze sloupku J. Klímy „Stydím se“ otiskujeme na této straně.
V. díl - Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (díl s růžovým pruhem) odevzdávají zaměstnanci vždy svému zaměstnavateli, který je v případě, že dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, předává po doplnění údajů neprodleně příslušné OSSZ. VI. díl - Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (bez pruhu) odešle ošetřující lékař OSSZ, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, ve kterém byla dočasná pracovní neschopnost ukončena. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
ŠETŘETE NA MZDÁCH PRACUJÍCÍCH! Poté, co nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla v prvním čtvrtletí tohoto roku 4 010 700 neboli 17,36 procenta práceschopných obyvatel, šíří se obavy z jejího dalšího růstu až na 20 a možná i více procent do konce roku. Příliv lidí do armády nezaměstnaných je od propuknutí celosvětové krize vskutku hrozivý, neboť ještě v polovině minulého roku byl ukazatel jen 2 382 000 čili 10,44 procenta. A to ještě v polovině roku 2007 bylo bez práce 1 760 000, tj. 7,95 procenta, pracujících. (Mnohem nižší byla nezaměstnanost v roce 1976, kdy práci hledalo 589 000 lidí, tedy 4,41 procenta.) Ministryně hospodářství Elena Salgadoová sice koncem dubna popřela, že by počet nezaměstnaných mohl do konce roku stoupnout až na pět miliónů, ale zároveň připustila, že „údaje jsou špatné“ a že „je to nejhorší moment, který vláda zažívá“. Dvacetiprocentní nezaměstnanost však již dnes překonaly Kanárské ostrovy (26,12), severoafrická španělská enkláva Melilla (25,39), kraje Andalusie (24,04) a Extremadura (21,75 %). Těsně pod tuto hranici se dostaly i Baleáry (19,76), Murcía (19,36) a Valencie (19,20 %). Většina analytiků se shoduje v názoru, že dvacetiprocentní nezaměstnanost koncem roku 2009 je reálná, konstatoval list EL PAÍS. Zatímco vláda socialistického premiéra José Luise Zapatera optimisticky tvrdí, že nezaměstnanost naopak do konce tohoto roku klesne na 15,9 procenta, Banco de Espaňa očekává 19,4 procenta a Mezinárodní měnový fond (MMF) 19,3 procenta. Pokud se však tyto – zřejmě střízlivé – odhady nesplní, mohla by nezaměstnanost vbrzku překonat i dosavadní rekord z přelomu let 1993 - 1994, kdy její ukazatel vyskočil na 24,55 procenta! Důsledky krize jsou postiženy hlavně stavebnictví a výroba automobilů, která je páteří španělského průmyslu. Chmurné obavy již z konce minulého roku, že jen v tomto odvětví je ohroženo na 50 000 pracovních míst, se mezitím začaly naplňovat. MMF již přispěchal s doporučením španělské vládě, aby „naléhavě zmírnila růst platů“. Jeho realizace má spočívat ve třech hlavních opatřeních: zastavení revalorizace platů podle vývoje inflace, potlačení některých klauzulí kolektivních smluv, aby prý nebyla ohrožena stabilita podniků, a sjednocení výše odškodného při propouštění. Avšak „nejen zaměstnanci si musí v době krize utáhnout opasky. Vedle redukce pracovních nákladů je nutno i snižovat staré marže podnikatelů“, citoval EL PAÍS nedávno doporučení MMF. Za předpokladu, že se kabinet podvolí těmto radám a přikročí k zastavení růstu mezd a platů, budou sympatie veřejnosti vůči němu nepochybně klesat. Přestože v parlamentních volbách z 9. března 2009 získala Zapaterova Španělská socialistická dělnická strana úctyhodných 43,6 procenta hlasů a 169 mandátů ve 350členné Sněmovně, a byla tak odkázána na podporu komunistů a poslanců regionálních stran, pro nejbližší dobu musí počítat spíše s úbytkem této beztak nejisté podpory. A ta, zejména z krajů s nejvyšším růstem nezaměstnanosti, bude logicky klesat. JAN HÁLA
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 22 — 12. června 2009
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXXXVI.)
V období 20. a 30. let 20. století se ve strojí- muto způsobu přistoupila v ČSR jako první konrenství zvyšovaly nároky na přesnost, mechani- cem 20. let firma Waldes a spol. v Praze - Vršovizaci a vyšší řeznou rychlost. Pohon obráběcích cích (založena v první dekádě 20. století) a od strojů přešel od parní energie k elektrické a ně- počátku 30. let 20. století rovněž známá pražská kdejší transmisní pohon byl nahrazován skupino- firma J. Walter a spol. v Jinonicích (založena na vým a individuálním pohonem, až ve 30. letech konci 19. století původně jako malá opravna, ustoupil úplně. Na sklonku 20. let byla u nás za- později i výrobna jízdních kol a automobilka). vedena výroba moderních mechanických brusek Defektoskopie jako metoda zkoušení materiálů ve strojírně J. Kameníček a spol. v Praze v Hosti- a produktů, umožňující včasné zjištění možných vaři (založena již roku 1856); pro tento závod vad, byla používána také v Avii v Praze - Letňazkonstruoval profesor Českého vysokého učení nech (od konce 20. let 20. století součást kontechnického v Praze ing. dr. Otakar Grössl první cernu Škoda), známé největší domácí továrně na hrotovou brusku s hydraulickým pohonem. Mo- letadla (Mýtus a realita, též Technické památky derní brousicí stroje s transmisním a poté elek- v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, dále trickým pohonem se vyráběly rovněž ve strojírně jen Technické památky). ing. O. Podhajský sídlící rovněž v Praze - Hostivaři (továrna založena roku 1913). Ke zlepšení technologie svařování napomohlo zavedení elektrického svařování od poloviny 20. let. Mezi výrobce moderních svařovacích transformátorů v ČSR patřily ČKD a firma J. Sousedík, Elektrotechnická továrna ve Vsetíně aj. Svařování ve strojírenství postupovalo „od kotlů a trub k mostním konstrukcím, k výrobě elektrických strojů, k do- Praha, strojírna Ing. O. Podhajský v Hostivaři pravnímu strojírenství Československé strojírenství mělo v předvá(výroba automobilů, lokomotiv, vagónů) až k všeobecnému strojírenství“ (Mýtus a realita lečném období i podíl na „spoluvytváření evrophospodářské vyspělosti Československa mezi ského a světového vývoje“, například kladenská světovými válkami, kolektiv autorů, Karolinum Poldina huť ve výrobě vysoce jakostních kon2000, dále jen Mýtus a realita). Starší metoda – strukčních a nástrojových materiálů, Škodovka svařování plamenem - se uplatňovala v kusové a Vítkovické železárny dodávaly mohutné strojní výrobě a opravárenství. Ringhofferova vagónka součásti apod. (Mýtus a realita). Vedle nových používala svařování při výrobě rychlíkových výrobních strojírenských oborů – výroba dopravvozů, u osobních vozů se svařování kombinovalo ních prostředků a elektrotechnický průmysl ještě s nýtováním; u nákladních vozů se nýtování rostl souběžně i podíl výrobků spotřebního průudrželo déle. S ohledem na požadavky vysoké myslu, například elektrické domácí spotřebiče, kvality se prosadila defektoskopie svarů; k to- jízdní kola. Jak uvádí autoři publikace Mýtus
KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk se musí neustále školit. Když začínal zvukový film, musela jsem se učit mluvit. A když začínal barevný film, musela jsem se učit červenat; ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorkou je slavná herečka a šansoniérka Marlene Dietrichová (1901- 1992). Na počátku 30. let se stala mezinárodně známou a byla také jednou z prvních německých hereček pracujících v Hollywoodu. V roce 1933 emigrovala do USA a o šest let později získala americké občanství. Krátkou část svého života prožila i na našem území, v Ústí nad Labem - v městské části Střekov. Do Čech se pak na čas vrátila s americkou armádou jako tlumočnice. (jk) Vyluštění z Kováku č. 21/2009 (výrok G. K. Chestertona): Demokracie nás vyzývá, abychom nepřehlíželi názor dobrého člověka, i když je to náš čeledín; tradice nás žádá, abychom nepřehlíželi názor dobrého ... člověka, i když je to náš otec.
4
a realita, lze proto konstatovat, „že strojírenství českých zemí v meziválečném období se vyvíjelo relativně v souladu s potřebami a možnostmi národního hospodářství, jimž odpovídala i jeho technická úroveň, která byla v kontaktu se světovou úrovní. Ve strojírenství se úspěšně rozvíjel proces koncentrace a centralizace výroby a kapitálu.“ Vedle celé řady malých a středních podniků a dílen působily v předválečném Československu také mocné koncentrované strojírenské společnosti s převládajícím zahraničním kapitálem. Jako příklad uvádíme plzeňské Škodovy závody, v nichž získal převahu francouzský ocelářský gigant Schneider Creusot. Koncern Škodovky se za jeho kapitálové účasti rozrůstal četnými koupěmi a fúzemi a upevňoval své vedoucí postavení ve strojírenském, elektrotechnickém a zbrojním průmyslu. Vytváření velkých strojírenských koncernů ovlivnilo organizaci a technologické postupy. Ústřední řízení těchto velkých celků vedlo například k zavádění normalizace výrobků a jejich součástí a mnohde i ke zkoumání výrobní organizace a výrobních metod. Moderní technika pronikala tehdy rovněž do slévárenství, a to především zásluhou velkopodniků – již zmíněných Vítkovických železáren a Škodovky. Podle informací historiků došlo zde od poloviny 20. let 20. století u menších ocelových odlitků k zavádění tzv. formování nasyrovo, což se postupně stalo i ve světovém měřítku vyhledávanou novinkou. Ve slévárenství neželezných kovů bylo vyvinuto tlakové lití, spočívající ve vstřikování taveniny do formy buď tlakem pístu nebo stlačeného vzduchu. Minimálně se nové technologie projevily v odvětví jemné mechaniky, měřicí techniky a optiky, také do československého zemědělského strojírenství pronikala modernizace jen zvolna (Mýty a realita). Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
KOVÁK číslo 22 — 12. června 2009/příloha
PORADNY NA PŘÁNÍ Sociální rubrika
Jak se krátí nemocenské? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Byl jsem uznán práce neschopným. Moje nemoc bude zřejmě trvat delší dobu. Jaké sankce mohou proti mně být podle nové úpravy nemocenského pojištění použity, kdybych nebyl v době nemoci zastižen doma? P. Š., Brno Nový zákon o nemocenském pojištění, který nabyl účinnosti 1. 1. 2009, obsahuje v kombinaci se zákoníkem práce mimořádně přísná opatření proti pojištěncům, kteří nedodrží režim dočasně práce neschopného pojištěnce. V prvých 14 dnech pracovní neschopnosti náleží práce neschopnému zaměstnanci náhrada mzdy podle zákoníku práce. Zaměstnavatel má v tomto období právo kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje dobu a rozsah stanovených vycházek. Porušil-li zaměstnanec tyto povinnosti, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout zcela, a to i zpětně. Zaměstnavatel je povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam. Stejnopis záznamu doručí zaměstnavatel zaměstnanci, který režim porušil, okresní správě soci-
álního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři. Krácení nebo odnětí nemocenského (náležejícího od 15. dne pracovní neschopnosti) nemůže být provedeno zpětně. Zaměstnanci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce (včetně porušení léčebného režimu), může být orgánem nemocenského pojištění nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu. Zákon o nemocenském pojištění obsahuje navíc možnost udělení pokuty. Porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce závažným způsobem, pokud jde o povinnost zdržovat se v udaném místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek, může být orgánem nemocenského pojištění posouzeno jako přestupek pojištěnce s možností uložení pokuty až do 20 000 Kč.
Zdravotnické okénko
Jak je to se zdravotním pojištěním u dohody o pracovní činnosti? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění
V deníku METRO jsem si dne 27. května 2009 přečetla článek „Pracovat na smlouvu, či na dohodu?“, v němž byly rozebírány jednotlivé typy pracovních smluv. U dohody o pracovní činnosti bylo napsáno: „Druhým typem je dohoda o pracovní činnosti, ta musí být uzavřena písemně. Pracujete-li na dohodu o provedení pracovní činnosti, platíte zdravotní a sociální pojištění, a máte tedy nárok na výplatu dávek v nemoci. Pojištění neodvádíte jen v případě, máte-li měsíční mzdu pod 400 korun.“ V práci jsme s kolegyněmi na toto téma hovořily, a to z toho důvodu, že byly dohady o výši příjmu za měsíc, kdy se neplatí zdravotní pojištění. Proto se ptám, zda se platí zdravotní pojištění a kdy se neplatí? Byly informace uvedené v deníku METRO správné? K. M., Třebíč Článek, který byl v deníku METRO, jsem nečetl, ale z uvedeného znění vyplývá, že údaje v něm uvedené nejsou plně v souladu s legislativou. Daný problém upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a to v § 5, dle kterého je pojištěnec plátcem zdravotního pojištění, pokud je zaměstnancem. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků. Dále jsou v uvedeném § vyjmenovány výjimky, kdy se zdravotní pojištění nemusí platit. Mezi výjimkami je i dohoda o pracovní činnosti, a to za předpokladu, že v kalendářním měsíci nebyl dosažen započitatelný příjem. Od 1. ledna 2009 došlo ke změně v nemocenském pojištění. Uskutečněná změna
se promítla také do oblasti placení zdravotního pojištění. Na jejím základě se od 1. ledna 2009 zvýšila rozhodná částka z 400 Kč (platná do konce roku 2008) na 2000 Kč. O vzniku nebo zániku účasti zaměstnance na zdravotním pojištění u dohody o pracovní činnosti rozhoduje výše hrubého měsíčního příjmu. Osoba pracující na dohodu o pracovní činnosti se považuje za zaměstnance z hlediska zdravotního pojištění v tom případě, pokud dosáhne v kalendářním měsíci započitatelného příjmu nejméně 2000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že z dohody o pracovní činnosti se zdravotní pojištění hradí jen v případě, že váš měsíční hrubý příjem bude 2000 a více Kč. Pokud je nižší než 2000 Kč, tak zdravotní pojištění nebudete platit, neboť se na vás vztahuje výjimka uvedená v zákoně o veřejném zdravotním pojištění.
CESTOVNÍ NÁHRADY A DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI Mgr. DANA SIGMUNDOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Olomouc Na Metodické pracoviště OS KOVO Olomouc se obrátil člen jedné základní organizace s dotazem, zda má nárok na proplacení cestovních náhrad v případě, když pracuje na základě dohody o pracovní činnosti. Po prostudování jeho dohody jsem mu bohužel musela sdělit, že zaměstnavatel mu cestovní náhrady poskytovat nebude, neboť nemá
v souladu s § 155 odst. 1 zákoníku práce sjednáno ani místo pravidelného pracoviště ani samotné právo na poskytnutí cestovních náhrad. Jelikož se na toto ustanovení v dohodách často zapomíná, pro základní orientaci členům ZO jsem vyhotovila tabulku, ve které je uveden přehled povinných i nepovinných náležitostí, které by měla obsahovat pracovní smlouva, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti – viz samostatná tabulka na str. II.
I
KOVÁK číslo 22 — 12. června 2009/příloha
Pracovní smlouva
Písemná forma
- zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně; - nedostatek písemné formy nezpůsobuje neplatnost; - jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci; - § 34 odst. 3 a 4 ZP
Povinné (podstatné) náležitosti smlouvy nebo dohody
Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
- nemusí být
- dohodu je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně; - nedostatek písemné formy způsobuje její neplatnost; - jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci; - § 76 odst. 4 ZP
- druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat; - místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána; - den nástupu do práce; - § 34 odst. 1 ZP
- nejsou předepsány
- sjednané práce; - sjednaný rozsah pracovní doby; - doba, na kterou se dohoda uzavírá; - § 76 odst. 5 ZP
Rozsah pracovní doby
- max. 40 hodin týdně
- max. 150 hodin na kalendářní rok
- max. polovina stanovené týdenní pracovní doby
Mzda ve smlouvě, odměna v dohodě
- nemusí být uvedena
- nemusí, ALE doporučuje se uvést!!!
- nemusí, ALE doporučuje se uvést!!!
- ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou NEBO ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; - použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda; - § 111 odst. 3 písm. a)
- ve výši rozdílu mezi výší odměny připadající na 1 hodinu příslušnou minimální hodinovou mzdou; - § 111 odst. 3 písm. c)
- ve výši rozdílu mezi výší odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou; - § 111 odst. 3 písm. c)
- ano
- ne - ALE - je třeba dodržet zásadu rovného zacházení a zásadu rovnosti odměňování - §§ 13/2 c) a 110 ZP
- ne - ALE - je třeba dodržet zásadu rovného zacházení a zásadu rovnosti odměňování - §§ 13/2 c) a 110 ZP
Právo na cestovní náhrady
- ano
- ano - je-li to sjednáno a je-li současně sjednáno i místo pravidelného pracoviště zaměstnance; - má-li však zaměstnanec vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště; - § 155 odst. 1 a 2
- ano - je-li to sjednáno a je-li současně sjednáno i místo pravidelného pracoviště zaměstnance, - § 155 odst. 1 ZP
Právo na dovolenou
- ano
- ne
- ano, je-li to sjednáno NEBO stanoveno - § 77 odst. 2 ZP
- ano - § 313
- ne
- ano - § 313
Zdanění
- ano - daní srážkovou – příjem do 5000 Kč - daní zálohovou – příjem nad 5000 Kč - obě ve výši 15 % - z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- ano - daní srážkovou – příjem do 5000 Kč - daní zálohovou – příjem nad 5000 Kč - obě ve výši 15 % - z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
- ano - daní srážkovou – příjem do 5000 Kč - daní zálohovou – příjem nad 5000 Kč - obě ve výši 15 % - z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Účast na nemocenském pojištění
- ano - ale pokud nejde o zaměstnání, které trvalo NEBO mělo trvat méně než 15 kalendářních dnů NEBO sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí méně než částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění (méně než tzv. rozhodný příjem), tedy méně než 2000 Kč za kalendářní měsíc – rok 2009
- ne
- ano - ale pokud nejde o zaměstnání, které trvalo NEBO mělo trvat méně než 15 kalendářních dnů NEBO sjednaná částka započitatelného příjmu (odměny) z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí méně než částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění (méně než tzv. rozhodný příjem), tedy méně než 2000 Kč za kalendářní měsíc – rok 2009
Účast na důchodovém pojištění
- ano
- ne
- ano
Doplatek do minimální mzdy
Zaručená mzda
Potvrzení o zaměstnání
II
KOVÁK číslo 22 — 12. června 2009/příloha
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCŮ A DALŠÍCH POJIŠTĚNCŮ ZA PŘEPLATKY NA DÁVKÁCH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A SANKCE ZA JEJICH PŘESTUPKY (I.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2009, přinesl řadu zásadních změn. Některé se týkají i odpovědnosti v nemocenském pojištění a sankcí, které za porušení povinností hrozí. Přestupkem není jen porušení režimu dočasně práce neschopného, ale může jím být i neprokázání určitých skutečností důležitých pro správné rozhodnutí o dávce. Zákon obecně vymezuje, kdy se přestupku dopouští pojištěnec nebo jiný příjemce dávky bez rozlišení, zda je pojištěncem zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), a dále pak kdy se výslovně dopouští přestupku zaměstnanec, kdy zaměstnavatel jako fyzická osoba nebo kdy se ho dopouští OSVČ. Sankce jsou přitom odstupňovány v sazbách do 10 000 Kč, do 20 000 Kč, do 50 000 Kč a do 100 000 Kč.
1. Odpovědnost za přeplatek Odpovědnost za přeplatek upravuje § 124 zákona o nemocenském pojištění. Podle něho pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno i v době, kdy mu pro přiznání důchodu uvedeného v § 25 písm. b) nenáleželo. Podle uvedeného ustanovení zákona nárok na nemocenské nemá pojištěnec, kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost, například zaměstnání, skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. Nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož pojištěnci vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. Dále je podle § 124 pojištěnec povinen uhradit přeplatek na nemocenském, jestliže mu bylo nemocenské vypláceno po dobu delší, než je stanoveno v § 28 odst. 1. Podle odst. 1 § 28 se poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (dále OSVČ) nebo o zahraničního zaměstnance. Také při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po uvedenou dobu. Poživatelem starobního důchodu se pro tyto účely rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne za trvání zaměstnání nebo jiné pojištěné činnosti. Poživatelem starobního důchodu se tato fyzická osoba rozumí ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl. Rovněž tak je zaměstnanec, respektive jiný pojištěnec, povinen uhradit přeplatek na nemocenském, pokud přeplatek vznikl proto, že nemocenské bylo vypláceno v době, kdy mu v důsledku zpětného přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu nenáleželo z důvodů uvedených v § 15 odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. b). Podle § 15 odst. 4 písm. a) ochranná lhůta, v níž po skončení pracovního poměru zaměstnanci vzniká nárok na nemocenské, neplyne z pracovního poměru poživatele starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně). Znamená to, že pokud by zaměstnanec po skončení zaměstnání byl v ochranné lhůtě uznán dočasně práce neschopným a z toho titulu dostával nemocenské, měl by je jako přeplatek povinnost při zpětném přiznání starobního nebo plného invalidního důchodu (invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) vrátit. A to proto, že poživatelé těchto důchodů ochrannou lhůtu podle zákona o nemocenském pojiš-
tění nemají a nárok na nemocenské mu jako důchodci ani z titulu ochranné lhůty nemohl vzniknout. Pokud jde o § 15 odst. 5 písm. b), zaniká ochranná lhůta posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010 invalidního důchodu). To však neplatí v případě vzniku nároku na výplatu částečného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010 invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně), jde-li o nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Nejlépe, když si toto na první pohled složitější ustanovení zákona ukážeme na příkladech. Pojištěnec ukončil dnem 20. 5. 2009 zaměstnání (pojištěnou činnost) a začala mu běžet 7denní ochranná lhůta, která by mu uplynula dnem 27. 5. 2009. Od 25. 5. 2009 mu však byl přiznán starobní důchod. Proto, že zákon stanoví, že ochranná lhůta v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, ochranná lhůta mu zanikla již dnem 24. 5. 2009. Od tohoto data mu nemůže vzniknout z titulu ochranné lhůty nárok na nemocenské, i kdyby se stal dočasně práce neschopným například od 26. 5. 2009, tj. před uplynutím 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. To se týká i plného a částečného invalidního důchodu. Dále jsme uvedli, že zákon stanoví, že toto „neplatí v případě vzniku nároku na výplatu částečného invalidního důchodu, jde-li o nárok na peněžitou pomoc v mateřství“. Znamená to, že například těhotná žena, jejíž zaměstnání (pojištěná činnost) bylo ukončeno také dnem 20. 5. 2009 (volíme pro srovnání stejná data) a která má ochrannou lhůtu 180 kalendářních dnů, jež začíná běžet od skončení zaměstnání (zániku pojištění), nebude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství, i když by na ni nastoupila v uvedené lhůtě, jestliže jí bude například od 25. 5. 2009 přiznán starobní nebo plný invalidní důchod. V tom případě jí ochranná lhůta zanikne stejně jako v předchozím příkladu dnem 24. 5. 2009. Ale pozor, pokud by jí byl přiznán částečný invalidní důchod (tedy důchod částečný, o kterém nelze říci, že by plně pojištěnku zabezpečoval), ochranná lhůta by jí z důvodu přiznání částečného invalidního důchodu nezanikla a měla by při nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě na tuto dávku nemocenského pojištění nárok. Jestliže přeplatek na dávce by nezpůsobil jenom zaměstnanec nebo jiný pojištěnec, ale způsobilo by ho více subjektů, odpovídali by plátci dávky za přeplatek na dávce společně a nerozdílně. Plátce dávky může požadovat úhradu přeplatku na tom, koho si vybere. Zákon jim v tomto případě ukládá vzájemně se pak vypořádat podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Spory o vzájemné vypořádání rozhodují v občanskoprávním řízení soudy. V I. stupni jsou to krajské soudy (v Praze městský soud).
2. Nárok na úhradu přeplatku zaniká po pěti letech Povinnost k úhradě přeplatku na dávce nemocenského pojištění podle § 124 zákona vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek. Povinnost uhradit přeplatek na dávce nevzniká, pokud výše přeplatku nedosahuje částky 100 Kč. Tento přeplatek se odepíše k tíži orgánu nemocenského pojištění.
III
KOVÁK číslo 22 — 12. června 2009/příloha
Orgán nemocenského pojištění může zcela nebo zčásti prominout dosud neuhrazený přeplatek, zejména byla-li by ohrožena výživa toho, kdo je povinen přeplatek uhradit. Orgán nemocenského pojištění může také tomu, kdo odpovídá za přeplatek, povolit jeho placení ve splátkách. Je však na orgánu nemocenského pojištění, jak posoudí každý konkrétní případ a rozhodne. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat ani nelze provést jeho soudní přezkum. Právní nárok na prominutí přeplatku ani na umožnění jeho splácení ve splátkách není. Nárok na úhradu přeplatku na nemocenském nebo jiné dávce nemocenského pojištění zaniká uplynutím lhůty 5 let. Ta běží ode dne výplaty dávky. Tato pětiletá lhůta neplyne po dobu řízení o žalobě, po dobu výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z příjmu nebo z dávky. Pojištěnci nebo jinému příjemci dávky, jemuž byla vyplacena dávka, která mu nenáležela, avšak za totéž období mu náležela jiná dávka, se přeplatek na vyplacené dávce zúčtuje s dávkou nebo s jejím doplatkem, která za toto období náleží.
3. Krácení nebo odnětí nemocenského Podle § 125 zákona může být zaměstnanci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce, nemocenské dočasně kráceno nebo odňato. A to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu. Z toho vyplývá, že nemocenské lze tedy krátit nebo odejmout i zpětně, ale jen ke dni porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Přitom nemusí být kráceno ani odňato ode dne porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, ale až od pozdějšího data. Maximální doba krácení nebo odnětí nemocenského v rozsahu 100 kalendářních dnů se ale počítá ode dne porušení tohoto režimu. Nemocenské lze přitom krátit nebo odejmout, i když nebyla zaměstnanci uložena pokuta za přestupek, kterého se dopustil tím, že se v době dočasné pracovní neschopnosti nezdržoval v místě pobytu nebo nedodržoval rozsah a dobu povolených vycházek, anebo pořádková pokuta do 10 000 Kč při zjištění nedodržování režimu dočasně práce neschopného. Jestliže již bylo nemocenské vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek na dávce, který je zaměstnanec povinen uhradit plátci dávky. Krátit nemocenské lze v procentním vyjádření nebo o pevnou částku, způsob jeho krácení není totiž v zákoně výslovně uveden. O krácení nebo odnětí nemocenského rozhoduje orgán nemocenského pojištění a odvolání proti jeho rozhodnutí nebo proti odnětí nemocenského nemá odkladný účinek. Přitom, dojde-li případně k dalšímu porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, může orgán nemocenského pojištění vydat nové rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Uložení jedné sankce v tomto případě nevylučuje uložení další sankce, jestliže by zaměstnanec znovu porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce při téže dočasné pracovní neschopnosti.
4.
Krátit nebo odejmout nemocenské lze jen do tří měsíců
Oprávnění orgánu nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce došlo. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o krácení nebo odnětí nemocenského a po dobu řízení o žalobě, a orgán nemocenského pojištění by měl proto zahájit řízení o krácení nebo odejmutí nemocenského v této lhůtě.
5.
Orgán nemocenského pojištění nemůže trestat v prvních 14 kalendářních dnech
Proto, že nemocenské náleží až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a za prvních 14 kalendářních dnů náleží zaměstnanci náhrada mzdy podle zákoníku práce, nemůže orgán nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské za porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. V tomto období v případě zjištění porušení režimu dočasně práce neschop-
IV
ného pojištěnce však může zaměstnavatel snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy nebo platu, a to podle § 192 odst. 5 zákoníku práce. Podle uvedeného ustanovení zákoníku práce, jestliže zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti porušil své povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu vycházek), může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.
6.
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance
V souvislosti s ustanoveními zákona upravujícími krácení nebo odejmutí nemocenského při porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance, je vhodné si připomenout, kdo provádí kontrolu dodržování tohoto režimu a další věci, které s touto kontrolou souvisí. Podle § 76 provádí kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce příslušný orgán nemocenského pojištění pověřenými zaměstnanci z vlastního podnětu nebo z podnětu ošetřujícího lékaře pojištěnce anebo zaměstnavatele. Podá-li podnět k provedení této kontroly ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, je tento orgán povinen provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele písemně informovat. O kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se sepisuje písemný záznam, ve kterém se uvede výsledek kontroly. Pokud bylo při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zjištěno porušení tohoto režimu, zasílá orgán nemocenského pojištění záznam o kontrole dočasně práce neschopnému zaměstnanci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli. Pověření zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění provádějící kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce jsou povinni se prokázat průkazem s fotografií vydaným orgánem nemocenského pojištění.
7. Za neposkytování součinnosti pokuta zaměstnanci do 10 000 Kč Za nesplnění povinností součinnosti při kontrole podle § 64 odst. 1 písm. b) může orgán nemocenského pojištění uložit zaměstnanci pořádkovou pokutu do výše 10 000 Kč. Součinností při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance se podle § 64 odst.1 písm. b) zákona rozumí povinnost zaměstnance umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a v rozsahu uvedeném v § 65 odst. 2 písm. c) též zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Rozsahem kontroly podle § 65 odst. 2 písm. c) se rozumí umožnění zaměstnavateli provést kontrolu, zda zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem, též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, dodržuje povinnosti stanovené v § 56 odst. 2 písm. b). Tzn., zda zaměstnanec plní povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil svůj pobyt v době dočasné pracovní neschopnosti. Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále od zaměstnavatele započitatelný příjem), je zaměstnanec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Zaměstnavatel provádějící kontrolu je povinen zaslat záznam o jejím provedení též orgánu nemocenského pojištění. Při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného je dočasně práce neschopný zaměstnanec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. (Pokračování příště)
