Návod na výrobu meče Pro potřeby Soumraku sepsal s pomocí starších návodů Mara
Úvod Meč je nejčastější zbraň, se kterou se na dřevárnách setkáte. Používají ho častěji hráči světlé strany, ale rozhodně to není podmínka. Na výrobu to není nic složitého a určitě to zvládne každý. Skládá se z dřevěného jádra, na kterém je připevněna záštita. Čepel je potom obalená nějakým měkčením a ručka, jílec, omotaná pro lepší držení kůží. Jílec může být zakončen hruškou. Pokud nebudete mít meč příliš těžký, můžete ho hruškou například ze železa nebo olova vyvážit, aby se vám s ním lépe bojovalo. Neměl by být ani příliš lehký, ani příliš těžký, aby se s ním dobře a férově bojovalo. Prostě tak akorát.
a) Dřevěné jádro Ideální dřevo na meč musí být hlavně pevné a rovné, v řezu mít tvar „0“ či spíše obdélníku nastojato s oblými rohy. Od špičky k záštitě se může postupně mírně rozšiřovat (u špičky 20 x 20 mm, u záštity 25 x 35 mm). Jílec (držátko, pod záštitou) by měl mít průřez zakulacený kvůli lepšímu držení (od hranatého jílce budete mít puchýře). Přesná tloušťka jílce závisí na velikosti vaší ruky. Konec dřeva pak bude tvarově přizpůsoben tomu, jestli a případně jak na meč chcete přidělat hrušku. Špička meče není špičatá, ale pěkně zaoblená. Nejjednodušší je použít starou hokejku a trošku jí obrousit hrany. Bývají dostatečně pevné, dost dlouhé a hlavně pěkně rovné a správně tlusté.
Taky můžete použít zhoblovanou bukovou či jasanovou násadu na lopatu či motyku, jen to s hoblováním nesmíte přehnat, aby vám meč nepraskl. Nebo speciální hranaté laminátové jádro – ale pokud byste dělali meč s laminátovým jádrem, najdete určitě nějaký profesionálnější návod. Pořádnou ránou o silnici nebo obrubník můžete vyzkoušet, jestli vám jádro vydrží. Lepší zlomit ho hned než potom, co bude celý meč hotový. V nouzi se dá použít též vyschlá větev, která po vysušení a odstranění kůry bude mít tloušťku kolem 20 - 30 mm v polovině délky zbraně. Pak už nic nehoblovat a jen zakulatit špičku. Vybírat klacky bez suků a samozřejmě nezapomenout vyzkoušet výdrž řádnou ránou o zem. Jak pracovat s takovou větví najdete v návodu na sekeru. Na meče je ale lepší se větvím vyhýbat. Rozhodně se vyhněte smrkovým tyčkám na smetáky, hrábě a podobně – polámete je, určitě. Je to ztráta času.
1
Hotové jádro můžete pro větší pevnost ještě oblepit kobercovkou nebo stříbrnou tesa páskou, pěkně do spirály.
b) Záštita Záštita vám má ochránit ruce před soupeřovým mečem. Můžete ji vyrobit různě, držte se ale těchto doporučení:
Nenarušujte dřevěné jádro meče žádným vrtáním, šroubováním, zatloukáním a podobně. Snadno se pak zlomí!
Dělejte záštitu hladkou, bez zbytečných výběžků a hran. Jednak kvůli bezpečnosti, ale i abyste zbytečně neponičili zbraně soupeřů. Záštit rozhodně nemá za úkol soupeřovu zbraň zachytit.
Nepřežeňte to s velikostí. Velká záštita je více namáhána (působí na ni větší páka) a snadněji se zlomí. Navíc s ní lehce někoho trefíte. A bude vám akorát překážet v boji. Dobrá velikost je tak 13 – 15 cm, akorát, aby ochránila ruku.
Jak a z čeho ji vyrobit? Nejjednodušší je vzít zbytky hokejky nebo jiného, stejně tlustého dřeva a uřezat 2 stejné, asi 6,5 cm dlouhé kusy. Potom vzít nějaké tenčí dřevo nebo kousek překližky (tak 8 až 10 mm tlusté) a z něj uříznout dva proužky, dlouhé asi 15 cm. Pak z toho poskládat a poslepovat záštitu jako na obrázku:
Průřez záštitou
Rohy a hrany lehce zakulaťte, ať nejsou ostré. Taky můžete vzít kus bukové, dubové, jasanové nebo jiné pevné desky a z ní záštitu vyřezat a vybrousit v celku. Dobré jsou třeba staré parkety. Nebo poslepovat nějaký špalík už rovnou s dírou uprostřed z několika vrstev překližky. Pak ji jen nasadit na jádro meče a přilepit. Díru uprostřed záštity nedělejte zbytečně velkou, ať se na meči nekýve. Měla by sedět opravdu pevně. Lepidlem nešetřete a můžete případné mezery mezi toporem a záštitou „vyklínkovat“ malými odštěpky dřeva, pěkně je do mezery natlučte, ať záštita drží. Samotné lepidlo časem povolí. Pokud ji tvoříte z vrstev překližky nebo ze špalíku, můžete ji ořezat a obrousit do pěkného tvaru, nejlépe rašplí. Potom do hladka šmirglem a můžete ji i nabarvit na nějakou barvu kovu.
2
Nedělejte záštitu moc tenkou, ať vám nepraskne (myšleno jak výšku, tak tloušťku záštity). Ideální je zhruba 25 – 35 mm na výšku a tloušťku o 2 cm víc, než je tloušťka jádra. Hlavně pozor kolem hrany jádra, tam je nejtenčí místo záštity, ať nepraskne. Kolem každé hrany jádra nechte alespoň ten minimální 1 cm.
c) Měkčení čepele Nejvhodnější materiál na měkčení je mirelon. To jsou karimatky nebo šedé izolační trubky na vodovodní potrubí. Ty koupíte za pár korun v Baumaxu a podobných obchodech. Používal se i molitan, ale není to úplně ono – je více stlačitelný a proto ho musí ho být tlustší vrstva a meče pak vypadají spíš jako kyje. Důležité je, aby měkčení na čepeli pevně drželo a nevyjíždělo. Toho docílíte pořádným přilepením oboustrannou lepící páskou nebo chemoprenem. V nouzi na místě na akci taky přilepením kobercovkou k záštitě. Jak na výrobu: Jednodušší způsob: Kupte mirelonovou trubku takového vnitřního průměru, aby se do ní jádro meče vešlo. Tloušťku mirelonu zvolte asi 2,5 – 3 cm. Taky můžete koupit tenčí trubku a dát mirelonu více vrstev, je potom díky malým mezerám mezi vrstvami měkčí. Všechny vrstvy lepte k sobě oboustrankou nebo chemoprenem. Trubku si uřízněte asi o 4 – 5 cm delší, než je délka jádra meče od záštity po špičku. Pokud lepíte chemoprenem, napatlejte jádro, hned nasuňte trubku a nechte zaschnout. Pokud používáte oboustrannou pásku, musíte trubku prvně naříznout podél naznačeného řezu, co na ní bývá. Pak nalepte na jádro dva dlouhé pruhy oboustranné pásky, sloupněte ochrannou vrstvu a nějak šikovně jádro přilepte. Možná budete potřebovat něčí ruce navíc. Nakonec do špičky meče, kde teď máte díru (jakoby chybějící pokračování topora) nacpěte zbytky a odstřižky mirelonu nebo molitanu. Špička musí být měkká a bezpečná, žádné dřevo!! Lepší způsob: Na měkčení použijte pruhy z karimatky, EVY (lepší karimatka) nebo na pruhy nařezané z mirelonové trubky. Nejprve „prodlužte“ jádro meče válečkem z mirelonu na finální délku. Pořádně tuhle měkkou špičku přilepte a oblepte kobercovkou, ať ji neurvete. Potom vezměte několik pruhů délky jako čepel, tlustých tak 3 cm a širokých stejně jako jádro a nalepte je na ostří. Pokud máte tenký mirelon, dejte jich víc vrstev. Pak vezměte o něco tenčí pásy, stačí tak 1 – 1,5 cm, široké tak, aby překryly jádro i ty nalepené pruhy na ostří a nelepte je z boku čepele. V průřezu to vypadá nějak takhle: (šrafované je jádro meče, tečkovaný mirelon)
Průřez měkčením
3
Ještě můžete ostrým nožem nebo nejlépe žiletkou seříznout trošku hrany. Nepřežeňte to, ať nemusíte měkčení zas dolepovat.
d) Oblepení kobercovkou Čím? Látkovou kobercovou páskou nebo stříbrnou či černou lesklou tesapáskou. Látkové kobercovky jsou různé, s různě kvalitním lepidlem. Nejlepší je asi značka Chemopharma, ta drží. Vyhněte se nějakým Eurotape a podobně. Stříbrná páska má sice dobré lepidlo, ale zase se snáz trhá a budete v ní mít za chvíli díry od záštit a větviček. Pásky koupíte v Baumaxu, nebo různých železářstvích. Tu dobrou, Chemopharma, mají (snad ještě) v Olomouci v železářství Norma u náměstí. Jak? Začněte od špičky. Ustřihněte z kobercovky 3 pruhy dlouhé asi 30 cm a nalepte je přes špičku do hvězdice. Pak ustřihněte kus dlouhý asi 20 cm a oblepte ho jednou dokola (s malým přesahem samozřejmě) kolem špičky. Ta bude totiž nejvíce namáhaná, proto na ní dáváme o tenhle kousek navíc. Teď začněte lepit od špičky po spirále směrem k záštitě. Předchozí závit vždycky překrývejte aspoň 1 – 1,5 cm. Celou spirálu lepte nejlépe v jednom kuse, bez stříhání, rovnou odmotávejte z ruličky. U záštity nějak pěkně skončete a můžete ještě přidat otočku navíc. Váš první meč bude možná vypadat nějak takhle. Není nijak zvlášť krásný, ale funkční rozhodně je.
Mirelon se může časem „vymlátit“, rozsypat, a bude potřeba ho vyměnit. Poznáte to tak, že přes něj začne být moc cítit dřevo. Vymlácení se týká hlavně přední části čepele. Vymlácený mirelon vypadá asi takto:
e) Barvení Ano, meče a obecně zbraně se dají i barvit. U těch obyčejných s kulatým průřezem čepele to nemá cenu, ale u těch s propracovanějším tvarem může barvení hodně přidat na vzhledu. Jak na něj?
4
Předně musíte použít látkovou kobercovku s dobrým lepidlem a ne stříbrnou pásku. Potom vezměte balakryl nebo jinou podobnou, vodou ředitelnou (to je důležité, jinak by vám rozpustila lepidlo kobercovky) barvu a kobercovku jednou až dvakrát natřete. Je dobré volit buď černou, hnědou, šedou, nebo podobnou neutrální barvu. Nechte balakryl pořádně zaschnout a přestříkejte ho sprejem příslušné barvy, nejlépe nějaké stříbrné. Můžete si i vyhrát a použitím různých sprejů docílit rezavé či zčernalé barvy čepele. Po zaschnutí je nutné ještě celou nabarvenou čepel přetřít či přestříkat bezbarvým lakem, abyste nešpinili ostatní hráče.
f) Hruška To je to závaží nebo jenom zarážka na konci jílce. Já jsem ji nikdy na svém meči neměl, ale někteří na ni nedají dopustit. Podobně jako barvení, u těch opravdu hezkých a propracovaných mečů může přidat na vzhledu. Vyrobíte ji buď ze dřeva, pokud má sloužit jen jako zarážka a ozdoba, nebo z kovu, pokud má vyvažovat meč. Dřevěnou vyřežte do požadovaného tvaru. Připevnit ji můžete buď vrutem ve směru topora, nebo do ní vyvrtat a vydlabat díru, nasunout ji na konec topora a přilepit například herkulesem. Samozřejmě se dá také nabarvit. Chcete-li mít hrušku jako vyvažovací protizávaží, dá se na lehce obroušený konec jílce nasadit velká (hodně velká) kovová matka a pořádně přilepit a oblepit. Nebo odlít z olova (je těžší než železo a hlavně opracovatelnější) hruška požadovaného tvaru do formy ze sádry a přichytit buď přišroubováním (nějak pěkně pak šroub zamaskujte), nebo do ní při odlévání vsadit dva tlusté dráty, které budou vést podél jílce a přichytí se omotáním jílce drátem nebo kůži.
f) Omotání jílce Omotává se pro lepší držení a taky z meče pak nebudete mít tolik puchýřů. Jílec omotejte pásem tlusté kůže nebo provázku – tenká kůže se časem může rozedřít. Rozhodně ho neomotávejte kobercovkou – po propocení začne nechutně lepit a pak klouzat. Vystřihněte si spirálu z kusu kůže, vznikne tak řemen o šířce cca 5 – 10 mm. Ten hoďte do kýble s vodou a nechte tak pár minut nacucat. Pak řemen vyndejte a začněte od záštity motat. Konec kůže si podržte prstem a udělejte jeden závit tak, aby se začátek řemenu přimáčknul. Dál motejte co nejvíc na těsno až dolů k hlavici. Až kůže uschne, stáhne se a začátek bude pevně držet sám sebe. Můžete ho přichytit malým, opravdu malým hřebíčkem. U hlavice konec kůže přitlučte k tělu meče taky malým hřebíčkem, přebytečnou kůži odřízněte a hotovo. Pokud motáte tmavou kůží, je dobré dřevo pod kůží nabarvit na černo – až se kůže seschne, mohou se mezi jednotlivými závity udělat mezery, kterými by prosvítalo světlé dřevo. Kromě kůže můžete využít rozstřihlou starou cykloduši nebo kus nějaké omotávky (na řídítka, na hokejky a podobně). Rozhodně ale nejsou tak pěkné jako kůže.
5
