Ani ty, ani já. lidová. [:Ani ty, ani já robitz něbudzeme:], [:šedneme do kočá:], [:voziť še budzeme:]

Anděl

Karel Kryl

G Emi G D7 Z rozmlácenýho kostela, v krabici s kusem mýdla G Emi G D7 přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla. Díval se na mě oddaně, já měl jsem trochu trému, tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému Ref: G G Emi G D7 A proto prosím věř mi, chtěl jsem ho žádat G Emi G D7 aby mi mezi dveřmi pomohl hádat G Emi D7 G co mě čeká a nemine G Emi D7 G co mě čeká a nemine Pak hlídali jsme oblohu pozorujíce ptáky, debatujíce o Bohu a hraní na vojáky. Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat, To asi ptákům záviděl, že mohou poletovat. Ref. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice, já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice. A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi, však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy. Ref.

2

Ani ty, ani já

lidová

[:Ani ty, ani já robitz něbudzeme:], [:šedneme do kočá:], [:voziť še budzeme:]. [:Na jednej posteli robili čo chceli:], [:zrobili dzivčátko:], [:eště chlapca chceli:]. [:Temu daj, temu daj, kemu dobre stoji:], [:len temu nedávaj:], [:čo sa teho boji:]. [:Mužu můj, mužu můj, smrdiš mě koninú,:] [:nebudu s tebú spat:] [:pod jednú perinú:].

3

Arizona (z filmu Limonádový Joe) D G D Arizona, Arizona, to je pravých mužů zóna A7 D karty šustí kulky bzučí, krávy cituplně bučí G D G A7 D cítím se v té pohodě, jako ryba ve vodě. Arizonských mužů plémě, k ženám chová se tak jemně Gentlemani ranou pěstí, hrubiánům mravy pěstí ve znamení pokroku, střílí rovnou od boku.

4

Barbora píše z tábora Uhlíř, Svěrák G Maminko, tatínku, D posílám Vám vzpomínku z letního tábora, jistě víte, že Vám píše G Vaše dcera Barbora. Strava se nedá jíst, dneska byl jen zelný list. Polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písmena. Myslela jsem prostě, že budou různé soutěže, slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjendu, na ovce a na schovku. Štefan, hlavní vedoucí, chodí s naší vedoucí, která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera. C Proč jsem se nenarodila D G o pár let dřív? emi C Dneska bych krásně chodila D G G7 se Štefanem, co říká si Steve. C Proč jste mě prostě neměli D G o pár let dříve? emi C Řekla bych: nebuď nesmělý, D G

5

líbej mě, Steve. Závěrem dopisu ještě trochu popisu: ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí. Když běží po lese, všechno na ní třese se. Užívá make-upu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu. Proč jsem se nenarodila o pár let dřív? Dneska bych krásně chodila se Štefanem, co říká si Steve. Proč jste mě prostě neměli o pár let dříve? Řekla bych: nebuď nesmělý, líbej mě, Steve. P.S. je tady ještě Pošlete dvě tři sta, jsem bez peněz dočista. Pojedem do Písku, máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. Když jsme se koupali, všichni na mě koukali. Je to tím, že možná v jednodílných plavkách už jsem už jsem prostě nemožná. Proč jsem se nenarodila, nenarodila dřív?

6

Batalion Spirituál kvintet Víno máš a markytánku dlouhá noc se prohýří Víno máš a chvilku spánku díky díky verbíři Ami 1. Dříve než se rozední C G Ami,Emi kapitán k osedlání rozkaz dává Ami G Ami,Emi,Ami ostruhami do slabin koně pohání Ami Tam na straně polední C G Ami Emi čekají ženy zlaťáky a sláva Ami G Ami,Emi,Ami do výstřelů karabin zvon už vyzvání Ami C G Ami R: Víno na kuráž a pomilovat markytánku C G Ami,Emi,Ami zítra do Burgund batalion zamíří Ami C G Ami Víno na kuráž a k ránu dvě hodinky spánku C G Ami,Emi,Ami díky díky vám královští verbíři 2. Rozprášen je batalion, poslední vojáci se k zemi hroutí, na polštáři z kopretin budou věčně spát Neplač, sladká Marion, verbíři nové chlapce přivedou ti za královský hermelín padne každý rád R:

7

Bedna od whisky

Wabi Ryvola

Ami C Ami E 1. Dneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky, Ami C Ami E Ami stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky, C Ami E stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč, Ami C Ami E A tu kravatu, co nosím, mi navlík' soudce Lynč. A D E A R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, D E A jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká D E A do nebeskýho baru, já sucho v krku mám, D E Ami tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám. 2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý, postavil bych malej dům a z vokna koukal ven a chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben. R: 3. Kdyby jsi se, hochu, jen pořád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát, moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít, nemusel jsi dneska na krku laso mít. R: 4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil, nechtěl běžet, dokavad se whisky nenapil, zatracená smůla zlá, zatracenej pech, když kůň cucá whisky jak u potoka mech. R: 5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává, do krku mi zvostane jen dírka mrňavá, jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok, má to smutnej konec, a whisky ani lok. R: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká do nebeskýho baru, já sucho v krku mám, tak kopni do tý bedny!

8

Bláznova ukolébavka Petr Novák D A Emi G D 1. Máš má ovečko dávno spát, už píseň ptáků končí. A G D Kvůli nám přestal i vítr vát, jen můra zírá zvenčí. A G Já znám její zášť, tak vyhledej skrýš A G A zas má bílej plášť a v okně je mříž. D A R: Máš má ovečko dávno spát G E7 ty můžeš hřát, ty mě můžeš hřát. D G D G Přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát D G D jestli ty v mých představách už mizíš. 2. Máš má ovečko dávno spát, teď máme půlnoc temnou zítra zas budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se mnou. Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám když tebe mám rád, když tebe tu mám? R: Máš ...

9

Bonsoir, mademoiselle Paris Petr Muk Emi H7 Emi 1. Mám v kapse jeden frank, D G H7 jsem nejbohatší z bank nad Seinou, Emi H7 Emi D G mám víc než krupiér a stíny Sacre-Coeur H7 nade mnou. C D G Ami H7 Emi R: Láska je úděl tvůj, pánbůh tě opatruj, C D Emi C bonsoir, mademoiselle Paris, bonsoir, D Emi mademoiselle Paris. 2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem včera šel s Marie-Claire, vím, jak zní z úst krásnejch žen slůvka "Car je t´aime, oh, mon cher". R:

10

Bratříčku, zavírej vrátka Karel Kryl Ami C 1. Bratříčku,nevzlykej, to nejsou bubáci, G E7 vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci, F E přijeli v hranatých železných maringotkách. 2. Se slzou na víčku hledíme na sebe, buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách. Ami Emi Ami Emi Ami Emi Ami Emi R: Prší a venku se setmělo, Ami Emi Ami Emi Ami Emi Ami Emi tato noc nebude krátká, Ami Emi F Ami beránka vlku se zachtělo, F Ami E bratříčku, zavřel jsi vrátka? 3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami, nadávky polykej a šetři silami, nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme. 4. Nauč se písničku, není tak složitá, opři se, bratříčku, cesta je rozbitá, budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme. R: Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká, beránka vlku se zachtělo, F Ami F Ami F Ami F Ami bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!

11

Buráky G C G 1. Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války A7 D7 a v polích místo bavlny teď rostou bodláky, G C G ve stínu u silnice vidíš z Jihu vojáky, A7 D7 G jak se tu válej' v trávě a louskaj' buráky. G C G R: Hej hou, hej hou, nač chodit do války, A7 D7 je lepší doma sedět a louskat buráky, G C G hej hou, hej hou, nač chodit do války, A7 D7 G je lepší doma sedět a louskat buráky. 2. Plukovník sedí v sedle, volá: „Yankeeové jdou!", ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou, pan plukovník se otočí a koukne do dálky, vidí slavnou armádu, jak louská buráky. R: 3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, svý milenky a ženy pak půjdem políbit, a když se zeptaj': „Hrdino, cos' dělal za války?" „Já flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." R:

12

Carpe diem

AG Flek/ Vlasta Redl

Ami Dmi7 1. Nadešel asi poslední den, G Emi podívej, celá planeta blázní, Ami Dmi7 a já neuroním ani slzu pro ni G jenom zamknu dům, Ami Dmi7 půjdu po kolejích až na konečnou, G Emi hle, jak mám krok vojensky rázný, Ami Dmi7 a nezastavím ani na červenou, G natruc předpisům. Ami G Ami G C R: Tak tady mě máš, dnes můžeš říkat klidně, co chceš, Ami G zbylo tak málo vět, tak málo slov, co nelžou. 2. Už si nebudeme hrát na román, setři růž, nikdo nás nenatáčí, je poslední den a zbyla nám jen miska cukroví, ať všechny hospody dnes doženou plán, ať svět z posledního pije a tančí, já nebudu pít, nechám naplno znít v hlavě všechno, co mám. 3. Žádný z těch slibů, co jsem ti dal, nelze vyplnit a nelze vzít zpátky, tak ať točí se svět, mladší o deset let, na desce Jethro Tull, ať platí aspoň dnes, co dřív jsem jen lhal, carpe diem, život je krátký, v tvých očích je klid a já nemám chuť snít, co by bylo dál. Ami G Ami G C R: Tak tady mě máš, dnes můžeš říkat klidně, co chceš, Ami G zbylo tak málo vět, tak málo slov, co nelžou

13

Casey Jones Greenhorns A 1. Pojďte ke mně vy, co máte po práci, H7 E7 strojvůdci, výhybkáři, nádražáci, A poslechněte si o srdci jako bronz, E7 A který nosil ve svý hrudi Casey Jones. 2. Bylo to zrovna po těch velkejch deštích, Casey vylez' na mašinu samej smích, a jako vždy, i dnes pro něj hlavní je, ve vlaku že poštu veze do Virginie. A R: Casey Jones na lokálce svojí, H7 E7 Casey Jones - mašinfírů král, A Casey Jones smrti se nebojí, E7 A do poslední chvíle na mašině stál. 3. Poslouchejte, brzdaři a tuláci, ty deště v trati udělaly zlou práci, marný bylo Casey Jonese snažení, vlak nabíral čím dál větší zpoždění. 4. Ale můžete vzít na to všichni jed, jet vopatrně Casey dlouho nedoved', náhle řekl:"Ať nás třeba vezme ďas, poštovní vagon, ten já dovezu včas!" R: 5. Někdy je život strašnější než v černejch snech, někdy má člověk počkat, nebejt samej spěch, Casey kouká a voči ho bolejí, proti sobě vidí vlak v tý samý koleji. 6. A tak se teda řítí proti vlaku vlak, lidi už se zachraňujou všelijak, jenom Casey stojí jako kapitán, když pod ním jeho loď jde vstříc hlubinám. R:

14

7. Až pojedeš tam k Virginskejm horám blíž, uvidíš tam vedle trati z pražců kříž, koleje tam v noci svítěj' jako bronz, tam umřel král mašinfírů Casey Jones. R:

15

Cesta na Island

Miki Ryvola

C G R: Nechci vo něm slyšet, nechci nikdy vidět islandskej kraj, D G mý šedivý vlasy mi za pravdu daj'. G C 1. Až někdo ti, hochu, vo Islandu řekne, D G svým koltem ho přikrej a buď na něj zlej, C kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne, D G je dočista blázen, a ty se mu směj. 2. Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutě, kdo šedivý vlasy z tý hrůzy teď má, kdo viděl ty stíny, co do hrobu zvou tě, ten třesoucím hlasem mi za pravdu dá. R: 3. Jó, tenkrát v tom roce, co bylo to sucho, chlap přišel a povídá úplnou báj, že sežere z kojota syrový ucho, esli nám neřekne, kde leží ráj. 4. Pak v proklatým vedru sme lesama táhli, kde smrděj' tůně a zrzavej mech a stromy jak tráva, když na ně sme šáhli, padaly na zem, to člověk by zdech'. R: 5. Pak začaly kopce a šutráků fůry, když jazyk nám votek', jdem bez vody dál, my cucali šťávu ze stromový kůry a islandskej ďábel se z voblaků smál. 6. A večer, když ztahaný na zem jsme padli, ty islandský zvířata divnej maj' mrav, přes kemp, kde ležíme jak kytky zvadlý, stádo se přehnalo divokejch krav. R: 7. Můj Bože, proč nedáš nám voddechnout chvíli, proč trestáš nás pravicí krutou a zlou, tam v islandskejch horách to sténá a kvílí,

16

to ubohejch trempířů přízraky jdou. 8. Tak zašel tam jeden a ztratil se druhej a ze skály padal a příšerně řval a veselej Davy byl do rána tuhej, až zvostal jsem samotnej uprostřed skal. R: 9. Já za chvíli zdechnu, jen minuta zbejvá, tak skončila cesta, moc dobře to vím, a islandskej ďábel už prstem mi kejvá, až zaleze slunce, já vodejdu s ním. 10. Ač není tu žádnej, kdo pro mě by plakal, já jedinou radu chci nakonec dát, kdyby vás někdo do Islandu lákal, tak voprátku na krk a poslat ho spát.

17

Čerešničky

lidová

G C G 1. Čerešničky, čerešničky, čerešně, E Ami G D vy ste sa ně rozsypaly na cestě. A A7 D /: Kdo vás najde, ten vás posbírá, D7 G D7 G já som mala včéra večér frajíra. :/ 2. Bol to frajír malovaný jak ruža, toho bych si vyvolila za muža. /: Ani bych mu robit nedala, jenom ako ružu bych ho chovala. :/ 3. Ako ružu, ako ružu červenú, ja bych bola jeho ženú milenú, /: ja bych bola jeho lilija a on moja ruža, ruža červená. :/ 4. A keď bych ho, a keď bych ho dostala, pak bych se mu, pak bych se mu vysmála, /: robiť bude a já tancovať, preca já si umím chlapca vychovat. :/

18

Dál, dál tou vodou

Spirituál

kvintet Emi C Emi H H7 Emi H7 R: Dál, dál tou vodou, dál, dál tou vodou, bratři, Emi C Emi C7 Emi Ami7 Emi F7 Emi dál, dál tou vodou, než vítr vlny kalné rozbouří. Emi C G6 D G 1. Bílý zástup spěchá dál, C7 Emi Ami7 Emi F7 Emi vítr vlny kalné rozbouří, Emi C G6 D G hned v patách vojsko má, které vyslal král, C7 Emi Ami7 Emi F7 Emi vítr vlny kalné rozbouří. R: 2. Blesků zář nám svítí tmou, vítr vlny kalné rozbouří, kdo dojde k cíli, zem spatří svobodnou, vítr vlny kalné rozbouří. R:

19

Dědečku, dědečku, koleda Dědečku, dědečku, koleda, dejte mi oříšek nebo dva. Nedáte-li oříšek, provrtám vám kožíšek. Dědečku, dědečku, koleda.

20

Divoké koně

Jaromír Nohavica

Emi Ami Emi G Ami Emi 1. [: Já viděl divoké koně, běželi soumrakem, :] Ami Emi Ami Emi Adim C vzduch těžký byl a divně voněl tabákem, Ami Emi Ami Emi H7 Emi vzduch těžký byl a divně voněl tabákem. 2. [: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor,:] [: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor?:] 3. [: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost,:] [: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :] 4. [: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera,:] [: milování je divoká píseň večera. :] 5. [: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku,:] [: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků.:] 6. [: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :] [: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :] Já viděl divoké koně ...

21

Dobrý den Hudba: Bedrich Kolihac Slova: Josef Pludik

1. sloka: Vlaštovky se před kasárnou dali do křiku, Ranní vlak už v dálce píská plný dělníků. Rozhlasovou půlhodinkou probouzí se ves, Jakoupak si zazpíváme dnes? refrén: Dobrý den, maminko v šátku, Ať Vám Slunce brzy prádlo usuší. Dobrý den, kolono v chládku Hodně dobré atmosféry do duší. Dobrý den, tátové v díle, Vaši kluci z vojny pozdravují vás. Dobrý den, všechny naše milé, Dobrý den, lidé kolem nás. Dobrý den, dobrý den, dobrý den, Lidé kolem nás. 2. sloka: Za ohradou na cvičiště cesta zatáčí, Ani vojna nezavoní sama koláči. Každému nám někde kvete u zahrádky bez Jakoupak si zazpíváme dnes? refrén 3. sloka: Z náměstí už místní rozhlas houká poledne, zákryt, chlapci, ať se po nás každý ohlédne. Nám už nejsou domovem jen kasárna a les, Jakoupak si zazpíváme dnes? refrén 22

Dokud se zpívá

Jaromír Nohavica

C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G 1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, C Emi Dmi7 F C Emi Dmi7 G včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F G C Ami G svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, F G F G C Emi Dmi7 G ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 2. Ve stánku koupím si srdce mám pro lásku ze školy dobře vím, ale dokud se zpívá,

housku a slané tyčky, a hlavu pro písničky, co by se dělat mělo, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?", a z veliké dálky do uší mi zaznělo, [: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]

23

Dotknu se ohně Emi 1. Já chci bejt sám, Ami snad se ztratíš D Nebudem se bavit o divadle, Emi zchudlým a rozpadlým C R: Hledej, C Hledej, C Hledej, C Hledej,

D hledej, D hledej, D hledej, D hledej,

Lucie

2. Chci zůstat utajen, Ve vzpomínkach z loňskejch doteků Viděl jsem čistý nebe nad stromy, svítilo slunce bylo po dešti Dotknu se ohně

Emi hledej mně mezi kousky popela Emi vím že si to takhle vůbec nechtěla Emi možná uhodíš se do čela Emi mně mezi kousky popela

4. Po ránu a k večeru Probouzíš se a jdeš spát Po ránu a k večeru Se rodí opuštění 5. Zapadáš se sluncem, Ne nejsem s tebou A to je všechno Už chci bejt sám Dotknu se ohně

24

R: C D Emi 7. Město usíná a je to zvláštní C D Emi Za tmy mne vítr zvedá s prachu odkud jsem přiletěl C D Emi Divný divný, byl jsem mezi kousky popela C D Emi Dotýkal se ohně, i když ne docela 8. Kolem tebe projdu se zavřenýma očima Jsou šedý, šedý a vlhký je je je je je 9. Město usíná a je to zvláštní Za tmy mne vítr zvedá s prachu odkud jsem přiletěl Divný divný, byl jsem mezi kousky popela Dotýkal se ohně, i když ne docela

25

Elektrický valčík Zdeněk Svěrák /Jaroslav Uhlíř

Ami E7 1. Jednoho letního večera na návsi pod starou lípou Ami hostinský Antonín Kučera vyvalil soudeček s pípou, F Ami nebylo to posvícení, nebyla to neděle, F E7 v naší obci mezi kopci plnily se korbele. A E7 Edim E7 R: Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud, A Adim A byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud, A7 D E C#mi F#mi Hmi E7 A střídavý, střídavý, silný elektrický proud, A7 D E C#mi F#mi Hmi E7 A střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud. Rec: Kdo tu všechno byl: okresní a krajský inspektor, hasičský a recitační sbor, poblíže obecní váhy, tříčlenná delegace z Prahy, zástupci nedaleké posádky pod vedením poručíka Vosátky, početná skupina montérů, jeden z nich pomýšlel na dceru sedláka Krušiny, dále krojované družiny, alegorické vozy, italský zmrzlinář Antonio Cosi na motocyklu Indián, a svatý Jan, z kamene

26

vytesán. R: 2. Na stránkách obecní kroniky ozdobným písmem je psáno: tento den pro zdejší rolníky znamená po noci ráno, budeme žít jako v Praze, všude samé vedení, jedna fáze, druhá fáze, třetí pěkně vedle ní. R: Rec: Z projevu inženýra Maliny, z Elektrických podniků: vážení občané, vzácní hosté, s elektřinou je to prosté: od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty, odtud proud se přelévá do stodoly, do chléva, při krátkém spojení dvou drátů dochází k takzvanému zkratu, kdo má pojistky námi předepsané, tomu se při zkratu nic nestane, kdo si tam nastrká hřebíky, vyhoří a začne od píky. Do každé rodiny elektrické hodiny! R: + střídavý, střídavý, silný elektrický proud, střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud.

27

Frankie Dlouhán

Jan

Nedvěd C F C 1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou G7 F C lidem nad hlavou, smutnou dálavou, F C já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, G7 F C za čas odletěl, každý zapomněl. C G7 R: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, F C po Státech toulal se jen sám, F C G a že byl veselej, tak každej měl ho rád. F C Ami tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, F G a každý, kdo s ním chvilku byl, F G7 C ten dlouho se pak smál. 2. Tam, kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň

28

měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát, a když pak večer ranče tiše usínaj', Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. R: 3. Tak jednou Frankieho vám našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí, bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl. R:

29

Hajný je lesa pán (z filmu Ať žijí duchové) D Hajný je Emi zvěří je F# Hajný je G a každej

F# G lesa pán, E A7 milován Hmi lesa král A D pytlák se ho vždycky bál.

Recitatív: B Co se děje, les mi hoří nebo řádí kuny, tchoři ? D Že by pytlák lesní pych ? Já tu meškám v pantoflích. B Klidně zůstaňte v domácí obuvi G A klukům to nevadí, dívky vás omluví, Hmi G A7 D F#, G pán, je mládeží a zvěří milován EmiE, A7F# Hmi á ..... hajný je lesa pán G A7 D je mládeží a zvěří milován. děti: Máme výborný plán, tímto jste k němu zván dejte nám stromů pár a dejte nám je třeba jako dar. Hajný - recitatív: Sekerečku vem a setni! Copak to jde? Les je státní!

30

Zadarmo se nezíská. Z toho koukaj želízka! dítě - sólo: Slibuju za kluky, slibuju za holky: za každý strom dáme sto malých do školky. Hajný - sólo: Tomu já říkám plán, tímto je ujednán. Hajný je lesa pán, je mládeží a zvěří milován. Áááá.. Hajný je lesa pán, je mládeží a zvěří milován. (... hajný je lesa král, co slíbil to nám dal ...)

31

Hejno vran Miki Ryvola, Wabi Ryvola F Bb 1. Když nad pasekou vzlétne hejno vran, F hejno vran, hejno vran, Bb je léta pel už dávno vyprodán, C7 F podzim se hlásí chladem jasných rán, Bb v tom ránu prochází se sám a sám, C7 F kdo městu dávno sbohem dal. F A7 R: A tak se touláš trávou spálenou, Dmi nevíš, jak rozloučit se s létem, Bb díváš se na krajinu vzdálenou, C7 F kterés' dal celý život svůj. 2. Nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran, hejno vran, a bílých hvězd je všude oceán, přece si nepostavíš pod ně stan, budeš spát pod širákem, jak tě znám, i když už podzim přichází. R:

32

Ho ho Watanay – Indiánská ukolébavka Pavel Lohonka Žalman D C D 1. Spinkej můj maličký, máš v očích hvězdičky, C G D dám ti je do vlasů, tak usínej, tak usínej. D C D C R. Ho ho Watanay, ho ho Watanay, ho ho Watanay, G D Kiokena, Kiokena. 2. Sladkou vůni nese ti noční motýl z perleti, vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná. R. 3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni, má barvu havraní, jak uhání, jak uhání. R. 4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná, vánek, co ji k tobě nes', až do léta ti odlétá. R.

33

Hoja hoj (z filmu Noc na Karlštejně) G

C

D

C

G

1. Chceš-li na světě býti převesel C D G D G zvol si nejlepší, ze všech řemesel. 2. Chceš-li okouzlit dívku nevinnou staň se vojákem, staň se hrdinou. G R. Hoja G Hoja G Hoja G Hoja

C hoj, hoja C hoj, hoja C hoj, hoja C hoj, hoja

D7 G hoj v králi máme zastání D7 G hoj bůh nás ochrání D7 G hoj hmoždíře a palcáty D7 G hoj holky vokatý.

3. Rány na buben máš-li ve vínku nesmíš zaváhat ani vteřinku. 4. Sláva až přilbu tvojí pozlatí stal ses mužem tím co se neztratí. R. 2x

34

Holubí dům Ami G

Fmaj7

Jiří Schelinger Emi7

Ami

1. Zpívám ptákům a zvlášť holubům, G

Fmaj7

Emi7

Ami

stával v údolí mém starý dům. C G

C

G

C

Ptáků houf zalétal ke krovům, Ami

G

Fmaj7

Emi7

Ami

měl jsem rád holubích křídel šum. 2. Vlídná dívka jim házela hrách, mávání perutí víří prach. Ptáci krouží a neznají strach, měl jsem rád starý dům, jeho práh. Ami A7

Dmi

G

C

Ami

R: Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví, Dmi

G

C

míval stáj vroubenou, bílý štít. A7 Dmi

G

C

Ami

Kde je dům holubí a ta dívka kde spí, Dmi

Emi

Ami

vždyť to ví, že jsem chtěl jen pro ni žít.

35

3. Sdílný déšť vypráví okapům, bláhový, kdo hledá tenhle dům. Odrůstáš chlapeckým střevícům, neslyšíš holubích křídel šum. 4. Nabízej úplatou cokoli, nepojíš cukrových homolí. Můžeš mít třeba zrak sokolí, nespatříš ztracené údolí. R: Zpívám ptákům a zvlášť holubům, stával v údolí mém starý dům ...

36

Hučka

Greenhorns/ Bob Dylan

G 1. Hučku svou na pozdrav smekám, Ami světla vlaků vidím plát, D tak na svůj nárazník čekám, C G už jsem tě měl akorát. 2. Zejtra ráno, až se vzbudíš, zjistíš, že se slehla zem a tvůj miláček že pláchnul půlnočním expresem. G R: [: Za chvíli už budu v dáli, Ami za chvíli mi bude fajn, D o tvý lásce, která pálí, C G nebudu mít ani šajn. :] 3. Nejdřív zní vlakovej zvonec, pak píšťala, je mi hej, konečně vím, že je konec naší lásce tutovej. 4. Z kapsy tahám harmoniku, tuláckej song budu hrát, sedím si na nárazníku a je mi tak akorát. R: R:

37

Hudsonský šífy

Wabi Daněk

Ami C 1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený G Ami jako já, jó, jako já, G kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený, Ami G Ami G G# Ami ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná, ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. F Ami R: Ahoj, páru tam hoď, G Ami ať do pekla se dříve dohrabem, G G# Ami G G# Ami johoho, johoho. 3. Ten, kdo jako já, ten, kdo rotyku, ať se na

nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků jó, jako já, cejtí se bejt chlapem, umí dělat hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, málo zná, málo zná, kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. R: 5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad

38

jako já, jó, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jó, jako já, kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. R: + johoho ...

39

Husličky

Vlasta Redl

/Hradišťan A D A Hmi F#mi E 1. [: Čí že ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal :] Hmi7 A D Hmi E A D Hmi F#mi E Hmi F#mi E na trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha? 2. [: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :] [: že ste, husličky, samé :] na světě ostaly? 3. [: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :] [: co sa mu enem zdálo, bože(-), :] že už vjac nechtěl hrát? :] 4. [: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :] [: až sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla.

40

Chip a Dale Gmi Správny zásah Cmi F v tu pravou chvíli Gmi Es Když přízrak temný B Tahle príma dvojka

má Cmi F svým rejdům šanci dá F D slídilů ta řeší problém tvůj

C Gmi Chip, Chip, Chip a Dale - zákon hájí C Chip, Chip, Chip a Dale - v tomto kraji V pravdě si najdou směr a hrají fér B Ve znaku mají dvakrát eR Chip, Chip, Chip Chip, Chip, Chip Po stopě vždycky Až naleznou Kdo skrývá tajně

a Dale - zákon hájí a Dale - v tomto kraji jdou vinu svou

Chip, Chip, Chip a Dale - zákon hájí Chip, Chip, Chip a Dale - v tomto kraji Chip, Chip, Chip a Dale

41

Jackův smích Greenhorns (Zelenáči) /Sheb Wooley C 1. Každej svoje dveře s hrůzou zamyká, vap ta dap..., F když slyší, jak z kopců do údolí proniká, vap ta dap... G R: Ten Jackův smích, ten divnej řev, F při kterým v žilách tuhne krev, C F C F G C F G C divnej smích, krutej smích. 2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít', vap..., aniž tušil, že zas pastvinama bude znít, vap ta dap... R: 3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, vap ta dap..., do noci však vříská z okna za mříží, vap ta dap ... R: 4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack, vap ta dap..., nebude už více pastvinama znít ten skřek, vap ta dap...

42

R: 5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc, hoů..., ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic, vap ta dap... R:

43

Jasná zpráva G Emi C

D

Ami C

Olympic

G

G 1. Skončili jsme, jasná zpráva, Emi C D proč o tebe zakopávám dál, Ami C G projít bytem já abych se bál 2. Dík tobě se vidím zvenčí, Emi C D připadám si starší menší sám, Ami C G kam se kouknu, kousek tebe mám. Emi Hmi Emi Hmi R: Pěnu s vůní jablečnou, vyvanulý sprej, Emi G D telefon, cos ustřihla mu šňůru, Emi Hmi Emi Hmi knížku krásně zbytečnou, co má lživý děj, Emi G D píše se v ní, jak se lítá vzhůru, Ami D lítá vzhůru, ve dvou vzhůru. 3. Odešlas mi před úsvitem, mám snad bloudit vlastním bytem sám, kam se kouknu, kousek tebe mám. Mezihra R: G 3. Skončili jsme jasná zpráva, Emi C D

44

není komu z okna mávat víc, Ami C G jasná zpráva, rub, co nemá líc G

Emi

C

D

Ami

C

G

45

Jdem zpátky do lesů

Žalman

Ami7 D G C G 1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou, Ami7 D G C G koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou, Ami7 D G Emi mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, Ami7 D G D jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu? G Emi R: Z ráje, my vyhnaní z ráje, Ami7 C7 G D kde není už místa, prej něco se chystá, G Emi z ráje nablýskaných plesů Ami7 C7 G jdem zpátky do lesů za nějaký čas. 2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe, málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe, šel jsi vlastní cestou, a to se dneska nenosí, i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. R: 3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou, a jestli nám to nebude stačit, zatleskáme na druhou, zabalíme všechny, co si dávaj' rande za branou, v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou. R:

46

Jedem do Afriky YoYo Band F, Dmi, B, C, F, Dmi, B C F Dmi R: Jedem do Afriky jedeme do Zimbabwe B C Jedem na hostinu špatně to nedopadne F Dmi To co je před náma lechtá nás u pupku B C F Mám strach že skončím něčemu v žaludku ó jé Dmi, B, C, F, Dmi, B, C Krokodýl zelený fláká se po pláži Lehce se usmívá vo něčem přemejšlí Krokodýl zelený fláká se po pláži Co asi vymyslel že na nás doráží R: Jedem do Afriky... ...Mám strach že skončím něčemu v žaludku Zebry a žirafy nemaj co na práci Honěj se se lvama maj z toho legraci Když je lvi dohoněj tak je pak sežerou Oni se nezloběj souhlasej s přírodou R: Jedem do Afriky... ...Mám strach že skončím někomu v žaludku Náčelník Bokassa chytne tě do lasa Nacpe do lednice masa jak u rasa President Francie tam taky večeřel Když slyšel co tam je div z toho neumřel R: Jedem do Afriky... ...Mám strach že skončím někomu v žaludku

47

Jedem do Afriky

jedem do Afriky 4x

Jedem do Afriky jedeme do Zimbabwe Jedem na hostinu špatně to nedopadne To co je před náma lechtá nás u pupku -

48

Kačerov

Pohádky

E Kačerov jak hurikán A E A E K nám už míří Auta laser aeroplán A Městem víří F#mi H F#mi H Příběhy píše z téhlete říše E C D ®: Kačer, úú, teď k vám děti z dálky letí E C D Kačer, úú, přináší sem kouzelnou zem E Kačer F#mi E Kačeři přijdou když si v nouzi A E Když tě úzkost ze sna vzbouzí F# Zavolat jen stačí heslo: F# D E ®:Kačer, úú, teď k vám děti z dálky letí F# D E Kačer, úú, přináší sem kouzelnou zem F# D E Kačer, úú, Na tváře smích ti právě vdých pan F# Kačer, uú.

49

Karavana mraků

Karel

Kryl D Hmi 1. Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý, G A D A7 pod sluncem sedlo kožený, D Hmi pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý G A D a starý ruce sedřený. D7 G A Hmi R: Dopředu jít s tou karavanou mraků, G A Hmi schovat svou pleš pod stetson děravý, Emi A7 Hmi Emi [: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku, Hmi F# Hmi až tam, kde svítí město, město bělavý. :]

A7

2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený, v tom městě nikdo nezdraví, šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolení a lidi strachem nezdraví. 3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí a zákon džungle panuje, provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí a truhlář rakve hobluje. R: V městě je řád a pro každého práce, buď ještě rád, když huba voněmí, [: může tě hřát, že nejsi na voprátce nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :] 4.=1. R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků, kde tichej dům a pušky rezavý, [: orat a sít od rána do soumraku zapomenout srdce bolavý. :]

50

a nechat

Kdyby se v komnatách Uhlíř, Svěrák C Gmi 1. K životu na zámku, mám jednu poznámku, F C Je tu neveselo, je tu truchlivo. Gmi V ostatních královstvích, nezní tak málo smích, F C Není neveselo, není truchlivo. C7 F C R. Kdyby se v komnatách, běhoun jak hrom natáh, Dmi G C a na něm akrobati, začali kejklovati. C7 F C Kdyby nám v paláci, pištěli dudáci, Dmi G C To by se krásně žilo, to by byl ráj. 2. Kde není muzika, tam srdce naříká, tam je neveselo, tam je truchlivo. Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry, kde není neveselo, žádné truchlivo. R.

51

Kdyby tady byla Pavel Lohonka Žalman G/C [: Kdyby tady byla taková panenka D/G G/C G7/C7 která by mě chtěla. :] C/F G/C [: Která by mě chtěla, syna vychovala D/G G/C přitom pannou byla. :] Kdybych já ti měla syna vychovati přitom pannou býti, ty by jsi mně musel, kolíbku dělati do dřeva netíti. Kdybych já ti musel kolíbku dělati do dřeva netíti, ty bys mně musela, košiličku šíti bez jahly a nití. Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jahly a nití, ty by jsi mně musel žebřík udělati až k nebeské výši. Kdybych já ti musel žebřík udělati až k nebeské výši, lezli bysme spolu, spadli bysme dolů byl by konec žití, lezli bysme spolu, spadli bysme dolů byl by konec všemu.

52

Když jde malý bobr spát Petr Skoumal D A G A 1. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, D A G D tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád, A G A postaví se na zadní, na zadní, na zadní, D A G D jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni. A R1: Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři, D A D A raději hned po dobrém následujte za bobrem. 2. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád, pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-gloglo, aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo. R1: 3. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, tak si uši myje rád, myje rád, myje rád, vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup, a už spinká jako dub, spinká jako dub. R2: Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak bobři vodní, stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan. 4.=1. R1:

53

Když jde malý bobr spát Petr Skoumal D A G A 1. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, D A G D tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád, A G A postaví se na zadní, na zadní, na zadní, D A G D jenom, bobře, nespadni, jenom nespadni. A R1: Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři, D A D A raději hned po dobrém následujte za bobrem. 2. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád, pije mléko, glo-glo-glo, glo-glo-glo, glo-gloglo, aby mu to pomohlo, dělá glo-glo-glo. R1: 3. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, tak si uši myje rád, myje rád, myje rád, vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy-dup, a už spinká jako dub, spinká jako dub. R2: Prosím vás, buďte tak hodní, dělejte to jak bobři vodní, stejně Jana jako Jan pochodujte do hajan. 4.=1. R1:

54

Když náš táta hrál Greenhorns/ Johnny Cash/ Jan Vyčítal G 1. Když jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí, C G scházeli se farmáři tam u nás v přízemí, mezi nima můj táta u piva sedával D7 G C G D7 G a tu svoji nejmilejší hrál. 2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět, už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět, kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát, tak zase slyšet svýho tátu hrát. 3. Ta písnička mě vedla mým celým životem, když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem, a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál, když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál. 4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí, když je ale noc a měsíc, potom zdá se mi, jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát, zase jeho píseň slyšel hrát.

55

Když přijdou chvíle (MASH) Filmová hudba/Pacifik Hmi Emi7 A7 Když přijdou chvíle jaký znáš, D Hmi7 jako v poušti klopýtáš, Emi A7 je bůhví kolik nadějí D Hmi7 H7 a vzpomínek co zahřejí. Emi A7 V nich rád se vracíš domů. D Hmi7 Tak věř si! U sta hromů! Gmaj7 Emi7 A7 Hmi7 A trápení svý jednou rozmotáš. Když přijdou chvíle loučení, bouře život promění, je vzácná každá hodina, když vítr vát už začíná. Mámě píšeš z války - jak se máš a psaní do obálky - z války s rozechvěním v srdci zastrčíš. Ať plují mraky tisíc mil, nový svět jsi objevil, má cenu každý svítání, jen pláč se skryje do dlaní. Stárneš v týhle válce, a kreslíš na obálce, čtyřlístek, co zbejvá pro štěstí. Chceš zpátky letět nebo plout

56

a někde v trávě procitnout, vždyť všechno jednou konec má a další cesta začíná. Letět zpátky domů, kde znáš i stíny stromů a celej den si s dětmi můžeš hrát.

57

Kluziště

Karel Plíhal

C Emi7/H Ami7 C/G Fmaj7 C Fmaj7 G 1. Strejček kovář chytil kleště, uštíp' z noční oblohy C Emi7/H Ami7 C/G Fmaj7 C Fmaj7 G jednu malou kapku deště, ta mu spadla pod nohy, C Emi7/H Ami7 C/G Fmaj7 C Fmaj7 G nejdřív ale chytil slinu, tak šáh' kamsi pro pivo, C Emi7/H Ami7 C/G Fmaj7 C Fmaj7 G pak přitáhl kovadlinu a obrovský kladivo. C Emi7/H Ami7 C/G R: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou Fmaj7 C D7 G kolem jdou, někam jdou, do rytmu se kývají, C Emi7/H Ami7 C/G tyhle tři bílé vrány pěkně za sebou Fmaj7 C Fmaj7 C kolem jdou, někam jdou, nedojdou, nedojdou. 2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. R: 3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, do kalhot si čistí dlaně umazané od sazí.

58

Kocábka

Spirituál kvintet

D7 G D7 G R: [: Já mám kocábku náram, náram, náram, D7 G kocábku náram, náramnou. :] G 1. Pršelo a blejskalo se sedm neděl, D7 G kocábku náram, náramnou, Noe nebyl překvapenej, on to věděl, D7 G kocábku náram, náramnou. R: G *: Archa má cíl, jé, archa má směr, jé, D7 G plaví se k Araratu na sever. R: 2. Šem, Ham a Jafet byli bratři rodní, kocábku náram, náramnou, Noe je zavolal ještě před povodní, kocábku náram, náramnou. 3. Kázal jim uložiti ptáky, savce, kocábku náram, náramnou, ryby nechte, zachrání se samy hladce, kocábku náram, náramnou. R:*:R: 4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla, kocábku náram, náramnou, tu přilétla holubice, snítku nesla, kocábku náram, náramnou.

59

5. Na břehu pak vyložili náklad celý, kocábku náram, náramnou, ještě že tu starou dobrou archu měli, kocábku náram, náramnou. R:*:R:

60

Kočovníci Greenhorns Ami Emi Ami 1. Stáda hnát je pěknej job k jatkám stepí dlouhou, Emi Ami jak honákem se můžeš stát, já řeknu pravdu pouhou: C G C G to chtěli skot pro Queensland, do Campsey, jak je zvykem, Ami Emi Ami a přišel jsem a vzali mě, a tak jsem kočovníkem. C G C G R: Tak podej kolem láhev a podle starejch zvyků Ami Emi Ami na zdraví se dneska pije s bandou kočovníků. 2. Už dobytek se počítá a všechno už se chystá, muži sedí na koních a brzo hnem se z místa, jsou zlý i dobrý tady, Ir, Němec v jednom šiku, advokáti, doktoři v tý bandě kočovníků. R: 3. Já takhle ráno stáda pás', kde tráva byla svěží, že přerazí mě, ať jdu pryč, hned usedlík sem běží, já říkám:"Tiše, brácho, já bouchám někdy mžikem, tady mluvíš s poctivým, cti dbalým kočovníkem." R: 4. Prej dobytek nám zabaví, no tohle pro nás není, je moc těžký nás nachytat a přimět k zaplacení, a maso v krámě koupit je proti našim zvykům, zaběhlej se najde kus, ten patří kočovníkům.

61

R: 5. A děvče v Sydney povídá:"Pryč nechoď, jsem tak sama," já na to:"Škoda, do sedla už nevejde se dáma, tak chlapci, táhnem zpátky, ať kdo chce, co chce, říká, někde poblíž Marano prej hledaj' kočovníka." Ami Emi Ami R: + na zdraví se dneska pije s bandou kočovníků ...

62

Kometa

Jaromír Nohavica

Ami 1. Spatřil jsem kometu, oblohou letěla, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, Dmi G7 zmizela jako laň u lesa v remízku, C E7 v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků. 2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až příště přiletí, my už tu nebudem, my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat. Ami Dmi R: O vodě, o trávě, o lese, G7 C o smrti, se kterou smířit nejde se, Ami Dmi o lásce, o zradě, o světě E E7 Ami a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě. 3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. 4. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí, že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje. R: Na na na ... 5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. 6. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru, až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,

63

já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá. R: O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se, o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě...

64

Když přijdou chvíle (MASH) Filmová hudba, pohádky

Hmi Emi7 A7 Když přijdou chvíle jaký znáš, D Hmi7 jako v poušti klopýtáš, Emi A7 je bůhví kolik nadějí D Hmi7 H7 a vzpomínek co zahřejí. Emi A7 V nich rád se vracíš domů. D Hmi7 Tak věř si! U sta hromů! Gmaj7 Emi7 A7 Hmi7 A trápení svý jednou rozmotáš. Když přijdou chvíle loučení, bouře život promění, je vzácná každá hodina, když vítr vát už začíná. Mámě píšeš z války - jak se máš a psaní do obálky - z války s rozechvěním v srdci zastrčíš. Ať plují mraky tisíc mil, nový svět jsi objevil, má cenu každý svítání, jen pláč se skryje do dlaní. Stárneš v týhle válce, a kreslíš na obálce, čtyřlístek, co zbejvá pro štěstí. Chceš zpátky letět nebo plout a někde v trávě procitnout, vždyť všechno jednou konec má a další cesta začíná.

65

Letět zpátky domů, kde znáš i stíny stromů a celej den si s dětmi můžeš hrát.

Pochod marodů

Jaromír

Nohavica Ami C Ami C G F Ami 1. Krabička cigaret a do kafe rum rum rum Ami C Ami C G F Ami dvě vodky a fernet a teď doktore čum čum čum Ami C Ami C E chrapot v hrudním koši no to je zážitek Ami C Ami C G F Ami my jsme kámoši řidičů sanitek tek tek 2. Měli dranc i tělní u srdce a je to

jsme ledviny ale jsou už na dranc dranc dutiny už ztratily glanc glanc glanc divný zvuk co je to nemám šajn vlastně fuk žijem fajn žijem fajn fajn fajn

C G C Dmi Ami E Ami Ref.: Cirhóza trombóza dávivý kašel tuberkulóza jó to je naše C G C Dmi Ami E Ami neuróza skleróza ohnutá záda paradentóza no to je paráda Dmi Ami Dmi Ami Jsme slabí na těle ale silní na duchu Dmi Ami E Ami žijem vesele ju chu chu chu chu

66

3. Už kolem nás chodí Pepka mrtvice ce ce tak pozor marodi je zlá velice ce ce zná naše adresy a je to čiperka koho chce najde si ten natáhne perka rka rka 4. Zítra nás odvezou bude veselo lo lo medici vylezou na naše tělo lo lo budou nám řezati ty naše vnitřnosti a přitom zpívati od samé radosti sti sti (zpívati) Ref.: Cirhóza trombóza dávivý kašel tuberkulóza hele já jsem to našel neuróza skleróza křivičná záda paradentóza no to je paráda Byli slabí na těle ale silní na duchu žili vesele než měli po-ru-chu

Krajina posedlá tmou Jiří Suchý /Jiří Šlitr E A E A E 1. Krajina posedlá tmou, krajina posedlá tmou, A E A E vzpomínky do sedla zvou, vzpomínky do sedla zvou, H7 nutí mě vrátit se tam, nutí mě vrátit se tam, kde budu navěky sám, kde budu navěky sám, E G# A Ami kde místo úsměvů tvých čeká jen řada snů zlých, E A E namísto lásky nás dvou, namísto lásky nás dvou,

67

H7 E A E krajina posedlá tmou, krajina posedlá tmou. 2. [: [: [: [: že [: [:

Když západ v očích mi plál, :] s tebou jsem naposled stál, :] i když jsi čekala víc, :] přijel jsem tenkrát ti říct, :] mám tě na každý pád jedinou na světě rád, a pak jsem zase jel dál, :] když západ v očích mi plál.:]

3. [: [: [: [: že [: [:

Proč jsem se vracel tak rád, :] proč jsem měl touhu se smát, :] když cestou řekli mi: Joe, :] ta nikdy nebude tvou, :] láska zmizí jak dým, to dneska proklatě vím, jedno však musím se ptát, :] proč jsem se vracel tak rád ? :]

Královské reggae D Umbabau, umbabaumbaumba Hmi umbabau, umbabaumbaumba

2x

D 1. Někdo ráčí kráčet v brnění A7 má na sobě rádoby erb D G Když není urozen, rychle je prozrazen D A7 D když neříká krásné er A7 D A7 D Tak ten si říká o malér 2. Moudrý král princeznin bratranec

68

když vdával svých pět dcer Řek: "To dál nesnesu" a prchnul do lesů žádný ženich nemá er Kdo nemá er, ztrácí charakter G D R: Královské reggae, královské reggae G A7 královské reggae, královské reggae 3. Ten, kdo chce mít pravou princeznu, musí být z vyšších sfér. Kdo prosí o ruku, musí mít záruku, tou je jeho ryčné er. Pouze ten může být premiér. A kdo nemá er, tak je amatér. 4. Mějte, prosím, trochu strpení, rozhodně všechno je fér. Tak proč ty trampoty, příšerné drahoty, přece slyšíš to mé er, které mě pasovalo nad průměr. R: Umbabau...

Krutá válka

Spirituál

kvintet E C#mi F#mi G#mi 1. Tmou zní zvony z dálky, o čem to, milý, sníš, G# A F#mi E A6 E(F#mi) hoří dál plamen války a ráno je blíž,

69

H7 E C#mi F#mi G#mi chci být stále s tebou, až trubka začne znít, G# A F#mi E A E lásko má, vem mě s sebou! Ne, to nesmí být! 2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, noc už svůj kabát svléká... Ne, to nesmí být! 3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, do mých dívej se očí, tam není strach, když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, hlavu vzal do svých dlaní... Ne, to nesmí být! 4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, každá chvíle je krátká a já nemám víc, já nemám víc než tebe, můj dech jenom tvůj zná, nech mě jít vedle sebe... Tak pojď, lásko má!

Kryté vozy E A E 1. Kapkami si déšť do plachet vozů zpívá, (zpívá) H7 E vypráví o krajích, které tak opuštěné jsou. A E

70

Každý z těch mužů otěže v rukou svírá, (svírá) H7 E E7 jedou kryté vozy ztichlou a spící krajinou. A E R. Až tam za hory, tam za obzory kde bílé mraky jsou, F#7 tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou, H7 a déšť si přestal píseň zpívat. E A E Zmodralo nebe, slunko za hory svítí, (svítí) H7 E E7 dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou, H7 E dlouhou dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou. 2. Horké kamení cestou se s blátem střídá, (střídá) stín a suchý kout jim skýtá jen plachta rozbitá každý z těch mužů otěže v rukou svírá, (svírá) vozy dál jedou, nikdo je nikdo nevítá.

Little Big Horn Greenhorns Gmi 1. Tam kde leží Little Big Horn, je indiánská zem,

71

Cmi tam přijíždí generál Custer se svým praporem. Gmi Cmi Modré kabáty jezdců, stíny dlouhých karabin Gmi G a indiánských signálů po nebi letí dým. G D7 R. Říkal to Jim Bridgers: Já měl jsem v noci sen, G pod sedmou kavalérií jak krví rudne zem. C Kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná, D7 Gmi proč Custer neposlouchá ta slova varovná. 2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií, táhne generál Custer se sedmou kavalérií. Marně mu stopař Bridgers radí: Zpátky povel dej, jedinou možnost ještě máš – život si zachovej. R. Říkal to ... Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín, padají jezdci z koní, výstřely karabin. Límce modrých kabátů barví krev červená, kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná. R. Říkal to... Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem, v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen. A cáry vlajky hvězdnaté po kopcích vítr vál,

72

tam uprostřed svých vojáků leží i generál. R. Říkal to...

Loď John B.

Plavci

G 1. Už vyplouvá loď John B, už vyplouvá loď John B, D okamžik malý, jen než poplujem dál, G G7 C Cmi nechte mě plout, nechte mě plout, G D7 G sil už málo mám, tak nechte mě plout. 2. Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, vím, že cesta má konec už má, nechte mě plout, nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout. 3. Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl, okovy na ruce dal a pistole vzal, šerif John Stone, šerif John Stone, moji svobodu vzal šerif John Stone. 4. = 1.

73

Mám jednu ruku dlouhou Buty E C#mi A E Ref.: [: Na na na na na ná ná :] E C#mi G#mi F#mi 1. Najdem si místo kde se dobře kouří E C#mi G#mi F#mi kde horké slunce do nápojů nepíchá H H7 E A kde vítr snáší žmolky ptačích hovínek H A H okolo nás a říká 2

E C#mi G#mi F#mi Můžeme zkoušet co nám nejlíp zachutná E C#mi G#mi F#mi a klidně se dívat jestli někdo nejde H H7 E A někdo kdo ví že už tady sedíme H A H a řekne nazdar kluci

E C#mi A E Ref.: [: Mám jednu ruku dlouhou :] E C#mi G#mi F#mi 3. Posaď se k nám necháme tě vymluvit E C#mi G#mi F#mi a vzpomenout si na ty naše úkoly H H7 E A H tu ruku nám dej a odpočívej v pokoji E C#mi G#mi F#mi ... tam na tom místě kde se dobře není E

C#mi

A

E

74

R: [: Na na na na na ná ná: ] 4x E C#mi A E E C#mi A R: [: Mám jednu ruku dlouhou - mám jednu ruku dlouhou:] 4x

E

E C#mi A E E C#mi A R: [: Mám jednu ruku dlouhou - máš jednu ruku dlouhou:] 4x

E

Míle

Bob Dylan

C F C Ami 1. Míle a míle jsou cest, které znám, C F G jdou trávou i úbočím skal, C F C Ami jsou cesty zpátky a jsou cesty tam, C F G a já na všech s vámi stál, C F C Ami proč ale blátem nás kázali vést C F G a špínou si třísnili šat? F G C Ami R: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, F G C ten vítr, co začal právě vát. 2. Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou, kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou, Bůh ví, co růží, jenž dál mohly kvést, spí v špíně těch práchnivých blat? R:

75

3. Dejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás, dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás, proč jen se úděl tak rád mění v bič a proč že se má člověk bát? R:

Montgomery G C Ami 1) Déšť ti holka smáčel vlasy, D D7 G D7 Z tvých očí zbyl prázdnej kruh. G C Ami Kde je zbytek tvojí krásy, D D7 G To ví dneska jenom bůh G C Ami D7 G D7 R: Z celé jižní eskadróny, nezbyl ani jeden muž, G C Ami D D7 G V Montgomery bijou zvony, déšť ti smývá ze rtů růž. 2) Na kopečku v prachu cesty, leží i tvůj generál. V ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál. R: 4) Tvář má zšedivělou strachem,

76

zbylo v ní pár těžkých chvil, Proužek krve stéká prachem, déšť mu slepil vlas jak jíl R: 5) Déšť ti šeptá jeho jméno, šeptá ho i listoví, lásku měl rád víc než život, to ti nikdy nepoví. R:

Morituri te salutant Karel Kryl Emi D Ami Emi 1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína G Ami D7 G a šedé šmouhy kreslí do vlasů Ami D G H [: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná, Emi D Emi D Emi D(-) a pírka touhy z křídel Pegasů. :] 2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky, v pase staniol, [: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma dvě křehké snítky rudých gladiol. :] D R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,

77

Emi počkejte chvíli! Mé oči uviděly D7 tu strašně dávnou vteřinu zapomnění, Emi D7 seržante! Mávnou, a budem zasvěceni! Emi D Emi D Emi H7(-) Morituri te salutant, morituri te salutant! 3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídlo holubí, [: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá a zvedá chmýří, které zahubí. :] 4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka, [: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína a děsně velká bílá oblaka. :] R:

Motýlek Daniel Landa Emi F 1. Ty jsi holka nebezpečná, C Emi naše láska bude věčná Emi F uvěř tomu, že jsme bohatí, C Emi štěstí nám teď šlape na paty Emi F prachy z tý banky máme celý, C Emi ani jsme tam moc nestříleli

78

G R1: Hotel u cesty, symbol neštěstí Ami Emi ty chceš teďka spát, to se musím smát G klepem na dveře, teplá večeře. Ami Emi V bílý posteli noční veselí Ami Emi v bílý posteli noční veselí. 2. Proč jsi tenhle hotel vybrala a mě ses vůbec na nic neptala když jsem tam to auto viděl stát, začal sem se o nás trochu bát teď banda fízlů jak v hororu, do oken se šplhá nahoru na nás. R2: V tom pajzlu jsme v hajzlu ti co znají teď nás mají, skoro svítá, teď to lítá v bílý posteli mi tě odstřelí v bílý posteli mi tě odstřelí. 3. Sakra něco vlítlo mezi nás, nevodcházej, ještě není čas zkus to přemoct aspoň na chvíli, škoda ze tě takhle trefili já doufám, že tě to moc nebolí, k svátku ti dam novou pistoli - velkou. R2: Emi, C, Emi, C 4. Vypadáš jak když spíš, houkačky neslyšíš tak ty jsi mi takhle utekla nejkratší cestou do pekla. Výstřely práskaj tmou, já letím za tebou teď!!!

79

R2:

Na obzoru ani mrak ani loď Daniel Landa Ami, Dmi, G, Ami, Dmi, Emi (pískání) Ami (Dmi) (G) (Ami) Na obzoru ani mrak, ani loď, no prostě prd. Ami E(mi) Nuda to je pruda, to už fakt je lepší smrt. Ami Dmi G Ami Plavim se tu jako vůl a ksicht mi rozežírá sůl. Ami Dmi Emi Ami Nemít místo ruky hák, už bych si facku dal. Plný láhve, prázdnej stůl, hlad se s náma neminul. Nemá lehkej úděl ten, kdo pirátem se stal. Na obzoru ani mrak, ani loď, no prostě prd. Nuda to je pruda, to už fakt je lepší smrt. R: Ami E/H Ami/C E/H Je schlíplá vlajka s lebkou a zkřížený jsou hnáty Ami E/H Ami/C (G)E kořalka ať teče, to je pro nás pro piráty Ami ráj. Vítr vůbec nevane, a když jo, tak přestane. Stojíme jak na souši, to nevěstí nic dobrýho. Než se člověk naděje, skočej na něj kurděje.

80

Včera jsme si připíjeli na prvního mrtvýho. Bez tak Jak Asi R:

výrazný vzpruhy možná modlíme se k Bohu, ať bych rád měl co žrát, už se nedočkáme loďky

za dva dny jsme tuhý, nám sešle ňákou bárku. šavle už má taky hlad. plný dárků.

Na obzoru ani mrak, ani loď, no prostě prd. Nuda to je pruda, kór když se blíží smrt. R:

Na těch panských lukách lidová A D Na těch panských lukách E A ztratil jsem já dukát A D Kdo mi ho promění kdo mi ho promění E A Milá doma není Já pojděm do hospody kdě cigání hrají Ty mě ho promění, ty mě ho promění Ty peňaze mají A když ho nepromění, dám ho do cimbála Muzika bude hrát muzika bude hrát do bílého rána Do bílého rána až Denica vyjde Až po mě má milá až pro mě má milá Do hospody přijde

81

Náhrobní kámen

Petr Novák

G Emi G A Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou, G C G kde rostou stromy, bez listí, G Emi G A tak dojdeš na místo, kde tvý slzy spadnou, G C G na hrob, co nikdo nečistí. Jen starej rozbitej náhrobní kámen, řekne ti, kdo už nemoh už dál, tam sepni ruce svý a zašeptej amen, ať jsi tulák nebo král. Rec.: Dřív děvče chodilo s kyticí růží rozdávat lidem štěstí a svůj smích Oči jí maloval sám Bůh černou tuší, pod jejím krokem hned tál sníh. Všem lidem dávala náručí plnou, sázela kytky podél cest, jednou však zmizela, a jako když utne, přestaly růže náhle kvést. Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu na zvadlých květech věčně snít, všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla už žít. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen a čerstvé růže jsem tam dal, pak jsem se pomodlil a zašeptal amen a svoji píseň jsem jí hrál.

82

Napsal jsem jméno svý na zdi Poutníci C G C 1. Napsal jsem jméno svý na zdi, F C na všechny zdi, který znám, G F C napsal jsem jméno svý na zdi F C G ráno, než otevřu krám C G C Před léty ve stejnou chvíli F C v pravici držel jsem nůž G F C a všichni ti, co po něm zbyli, G C s nadšením hráli mi tuš. 2. V okolí týhletý války tenkrát už stávala zeď, a popsaný popravčí špalky stály tam, co stojí teď Slyším zas slavičí hlasy a na tvářích rozlitej hněv, jak barvičky tý jejich krásy, která nám tak pije krev. F C G R: Přiklušou zdáli tím večerním tichem, F C G k zemi se svalí a dusí se smíchem, F C G líce si hladí, než spálí je plamen, F C G

83

a setřesou mládí jak zlou tíhu s ramen. 3. S půlnoci rána jak kyjem a najednou, kdo by to řek´, jsme chytří a trochu moc pijem a bijem svý děti, ten vztek Napsal jsem jméno svý na zdi a čekám, až setře je čas, napsal jsem jméno svý na zdi, [: stejně jak každýho z vás. :]

Nashville

Kamelot

C G7 1. Roztál sníh, zmizel i mráz C F stromy kvést začaly zas C G7 a voněl svět, rád šel bych tam C G7 kde jsem jako kluk žil. C G7 Smutnej den já dneska mám C F je to rok co nesmím tam C G7 na hlavu mou vypsanou maj´ C odměnu tam v Nashville. G R. Nápad mám já bláznivej F C zpátky jít a bejt živej G7 vysvětlovat všem, že jsem tenkrát nevinnej byl. G

84

Toulavý svý boty mám F C celý Státy dobře znám G7 C ale neznám město krásnější jak Nashville. 2. Všechny znaj už mě nádraží touha má, jak závaží mě táhne zpět do města, kde jsem jako lupič bank žil. Z košil zbyl mi už jen cár poslední nití látám džínsy modrý, jak obloha tam u nás v Nashville. R. Nápad mám... 3. Táta můj mi psaní psal, hochu, Bůh si mámu vzal a pláč jak déšť zkropil mou dlaň a já tak smutnej byl. Proč jenom je život zlej, raděj bych já pouta měl jen kdybych směl vidět svůj dům a město Nashville. R. Nápad mám...

Nejdelší vlak Spirituál kvintet C C7 1. Proud řeky ví, kdy kámen pohladí, F C C7 ví, kdy ho zastaví hráz, F C C/H Ami ví, voda ví, kdy ji noc ochladí, C G C a zná, jak pálí mráz.

85

2. Plout s vlnou výš a znát, kde je břeh tvůj, slůvka tři prostá ti říct, tam někde v dálce je návěští stůj, ráda tě mám, nic víc. C G Emi F G R: Vítr stín tvůj svál, F Cmaj7 nejdelší vlak jel dál, F C C/H Ami šestnáct vagónů měl, tenkrát měl, Dmi G C v posledním z nich jsi stál. 3. Kouř zprávu hlásí: Nejdelší vlak tvůj vrátí se, půjdu mu vstříc, blízko mých očí je návěští stůj, ráda tě mám, nic víc. R:

Není nutno Uhlíř, Svěrák A Hmi 1. Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, E7 A E(-) hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo. 2. Chceš-li, trap se, že ti v kapse zlaté mince nechřestí, nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí. F#mi

A

F#mi

86

A

*: Nemít prachy - nevadí, nemít srdce - vadí, F#mi A F#mi D E zažít krachy - nevadí, zažít nudu - to vadí. 3.=1. 4.=1.

Nikdy bych nebyl Poutníci C G F G C 1. Schovej mi kousek od večeře F C G a počkej, co poletí hvězd, C G F G C po urážkách zpívej o důvěře, F C F C G po ranách pohlaď mi pěst. G R: Nikdy bych nebyl tak hroší a psí, Ami Dmi Ami G kdyby mi nebylo zle, jak pěšímu pluku, když za vesnicí C F C F G počítá do neděle. 2. Skoro se zdá, že proměníš svět, a to snad, má lásko, i teď, kdy s holými zády už tisíce let čekáme na odpověď. R: R: C

G

F

G

87

C

*: Skoro se zdá, že proměníš svět ...

No to se ví

Sklep

D C G Kongo, kanady a khaki kabát, D C G Dobytčák, trambus a už chci padat, Hmi C G Za zády chci nechat město svý, D No to se ví D C G Jenom chleba kus a huspe ninu, D C G Jako Robinson na pev ninu, Hmi C G Tak já pospíchám hledat dětství svý, D No to se ví Hmi C D Vždyť já jsem volnej jako pták, Hmi C D Jezdím jen tak pod ši rák, Hmi C D S kompa sem a s buzo lou, Hmi C A C D hvězdy nad hlavou mi žhnou , … Ve městě mě opustila moje láska, Honem musím slyšet oheň jak si praská, Že jsem masňák ať si nikdo nemyslí, No to se ví Já jsem volnej jako pták, Jezdím pod širák jen tak, S kompasou a s buzolem, Hvězdy žhnou mi nad čelem Javor, dub a buk a břízy bílý, Jak je mi to v lese na pasece všechno milý, Tak si říkám,že bejt paroháčem není zlý,

88

No to se ví

Okno mé lásky

Olympic

C F C F Kdo tě líbá, když ne já, kdo tě hlídá, když ne já, C Bb F C okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má. Kdo ti zpívá, když ne já, kdo tě mívá, když ne já, okno v přízemí ...... Ref: Ami G F F G A v jeho lesku vidím přicházet Ami G F sebe ve věku 15 let Ami G F a znovu říkám spoustu něžných vět. C F C F C G F Ty, já, jsme my, my a náš je svět. Kdo tě budí, když ne já, kdo tě nudí, když ne já, okno v přízemí ....... Ref: A v jeho ... Kdo tě hladí, když ne já, kdo tě má rád, když ne já, kdo tě zradí, když ne já, ty, já, jsme, my, my a náš je svět.

89

Panenka

Poutníci

G C G C 1. Co skrýváš za víčky a plameny svíčky, G D snad houf bílých holubic nebo jen žal? C G C G tak odplul ten prvý den smáčený krví, D7 G ani pouťovou panenku nezanechal. G R: Otevři C G otevři náma.

C G D C G D oči, ty uspěchaná dámo uplakaná, G C G

D7

oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi

2. Už si oblékni šaty i řetízek zlatý a umyj se, půjdeme na karneval, a na bílou kůži ti napíšu tuší, že dámou jsi byla a zůstáváš dál. R:

Paní má se má

Greenhorns

E A D H7 1. Každé ráno probouzí mě sluncem hořícím, E A listy jív se rosou zachvějí. E A D vítá mě tu šafrán spolu s jemnou skořicí E A

90

a jas tvých očí s barvou šalvějí. 2. Každé ráno otvírám svůj krámek pod věží a vůněmi vám kornout naplním ke mně každý spěchá, od nás hned tak neběží dnes každý zná můj krámek s kořením. A H7 E E7 Ref. Říkají že paní má se má A H7 E že její muž jsem právě já A H7 dávno ví proč ráda mě E A a s pýchou objímá A E A [:paní má se má voní mátou:] 3. Každý večer zavírám svůj krámek petlicí a otvírám svou náruč dokořán teplo tvé mě vábí, moje lásko vonící i den k nám vklouzne vůní uhoupán.

Podobenství o náramcích Poutníci G D G D 1. Jestlipak zpívali zpěváci smělí, G D G D arabský píšťaly jestlipak zněly, C F C zdali si všimli tam ve víru doby, G D G D co matkám a milenkám zápěstí zdobí: G D G D

91

švartnový náramky jak smůla černý. 2. Před časem na stráni seděli tepci, na srdcích orvaní, ve tvářích hebcí, vsadili kabáty i nový džíny, kdo za zlaté prodá ty náramky z hlíny, švartnový náramky jak smůla černý. 3. Matky i milenky s důvěrou vstaly, synové zemřeli, milenci spali a ženy, když vstoupili do prázdných lóží, zlatníkům skoupily veškerý zboží, švartnový náramky jak smůla černý.

Podvod Jan Nedvěd Emi Ami 1. Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám, D G C G hraju si písničky tvý, co jsem ti psal, Ami Ami/C Emi je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, Ami H7 půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? 2. Pod polštář dopisů pár, co poslalas´, dávám, píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? Ami R: Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, Emi

92

ti říct, že už ti nezavolám, Ami D pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy G H7 podved´ jsem všechno, o čem doma si sníš, Emi Emi/D Emi/C Emi/H Emi Emi/D Emi/C Emi/H teď je mi to líto. 3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky, dvakrát či třikrát - to ne, i jednou je dost, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? R: R:

Pohoda

Kabát

D,A,E,Hmi D,A,E,Hmi,D,A,Hmi F#mi C#mi 1. Vezmu tě má milá rovnou k nám F#mi C#mi Kolem louky, lesy, hejna vran F#mi E H Všude samá kráva, samej vůl 2. Máme kino máme hospodu V obci všeobecnou pohodu Máme hujer, žito, chléb i sůl D A R. Když se u nás chlapi poperou, E Hmi

93

tak jenom nožem anebo sekerou D A V zimě tam dlouhý noci jsou Hmi a tuhej mráz D A Jak jsou naše cesty zavátý, E Hmi tak vezmem vidle a nebo lopaty D když něco nejde, co na tom A Hmi sejde my máme čas 3. Chlapi někdy trochu prudký jsou Holky s motykama tancujou S ranní rosou táhnou do polí 4. Nikdo se tam nikam nežene Máme traktory a ne že ne Až to spatříš, ledy povolí R. 5. Hoří les a hoří rodnej dům Hoří velkostatek sousedům To je smůla, drahá podívej 6. Hasiči to stejně přejedou Hlavně si moc dobře nevedou Schovej sirky, ať je neviděj R.

Pojďme se napít Poutníci D

G

94

A

D

1. Pěkně tě vítám, lásko má, F#mi G D A G F#mi Emi tak trochu zbitá a víc soukromá, D G F#mi Hmi pěkně tě vítám, a čemu vděčím za tak vzácnou chvíli G F#mi Emi D A G jednou za sto let? F#mi A D G F#mi Emi R: [: Pojďme se napít, pojďme se napít, D Emi G D ať nám mají z čeho slzy týct. :] 2. V nohách ti dřepí bílej pták, už nejsme slepí a zlí, naopak, už nejsme slepí a rozdejchaní, jako když se spěchá bránou vítězství. R: 3. V očích ti svítí a slábne dech a něco k pití tu ční na stolech, a něco k pití, a nepospíchej, stoletá má lásko, když už nemáš kam. R:

Pole s bavlnou

Plavci

G Pane můj co v nebi je tvůj dům C

95

má máma můj život dala katům G D katům mým v polích s bavlnou G Pane můj co v nebi je tvůj dům C má máma můj život dala katům G D G katům mým v polích s bavlnou G ®:Den za dnem kůže zná bič katů C vidíš jen černý záda bratrů G D jak tam jdou v polích s bavlnou G to co znáš ty v Louisiane C černý záda znaj´ i v Texakene G D GD G i tam jdou v polích s bavlnou Já vím brzy musí přijít soud černý záda práva na něm vyhrajou boží soud v polích s bavlnou ®: Chtěl bych jít na potem vlhký lány tak řekni pane můj komu zvoní hrany katům mým v polích s bavlnou ®:

Poupata C

Michal David G

G7

96

C

1. Krásný úděl máte dnes, kráčet zítřku, žít a kvést, C7 F C krásný úděl před očima růst, vzhůru k výškám, G G7 každou chvíli kus. Krásný úděl máme dnes, kráčet zítřku, žít a kvést, krásný úděl před očima růst, vzhůru k výškám, každou chvíli kus. C R. Když se podaří, co se dařit má, G když rozkvete růže z poupěte, když se podaří, co se dařit má, C tak je přece krásně na světě, když se podaří, co se dařit má, F když je slunce jako ze zlata, C když se podaří, co podařit se má, G podaří se také poupata. 2. = 1. R. R. Když se podaří, co podařit se má, podaří se také poupata.

Pozdrav z fronty Daniel Landa Emi D G Hmi 1. Nádhernej večer, tak začínám psát

97

C D D# a víno mi dodalo sil, Emi D G Hmi Bůh mi byl svědkem, když měl jsem tě rád, C D D# to tenkrát snad ještě byl. 2. Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet, v nich stálo, jak v tvým klínu spím, však s posledním volnem se roztříštil svět, v němž nikdy tě neopustím. Ami D Emi * Pak u vlaku ty, cizí žena, Ami D Emi promiň mi, že jsem ti lhal, Ami D Emi C ještě teď slyším tě toužebně sténat, Emi C D Emi tu tvoji fotku jsem roztrhal. 3. Už nepřijdu nikdy tou pěšinu k vám, víš, já jsem teď tady, ty tam, u díry v blátě se sám sebe ptám a sám si i odpovídám. ** Proč u vlaku jste stály na mě jste se smály, ty a moje máma, starší cizí dáma. Dětskej pokoj? K smíchu! Po večerním tichu, rozhovory váznou, vždyť mám duši prázdnou, vzpomínky jen bolí, ať už na cokoli, ztracenej je klíč, už abych byl pryč, zpátky se chci vrátit, ne se tady ztratit, fronta zpátky láká, domov pro vojáka. 4. Když země je rozrytá polibky děl a hvízdání protíná vzduch, píše ti kacíř, co do pekla chtěl, pro mámení barevnejch stuh. 5. Pro tenhle okamžik nemůžu lhát

98

a utíkat, jak malej kluk, ať jinej zabuší u vašich vrat, mě uhranul polnice zvuk. ** Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí, nenávist i láska, kolem země praská, plameny se mají, když si s náma hrají, pak nastane klid a my snad můžem jít, každej do svý díry, bez Boha a víry, z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců, tak se teda mněj a něco si přej, než se nebe zřítí a tak skončí žití. * A tak posílám ti pozdrav z fronty, oheň už přestává hřát, víno je silný a teploučký střílny, přijmou mě s láskou, až odejdu spát.

První signální Chinaski C Emi F 1. Až si zejtra ráno řeknu zase jednou provždy dost, C Emi Ami A právem se mi budeš tiše smát. C Emi F jak omluvit si svoji slabost, nenávist a zlost, C Emi Ami A když za všechno si můžu vlastně sám. Dmi R: Za spoustu dní možná C

99

F spoustu let, G

až se mi rozední budu ti vyprávět, Dmi F na první signální jak jsem vobletěl svět, C G jak tě to vomámí a nepustí zpět. Dmi E G Jaký si to uděláš - takový to máš, H E G jaký si to uděláš - takový to máš . D F 2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott, D F budu zpívat vampam - tydapam. D F Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod, D F jak jsem si to uďál tak to mám. Emi G R: Za spoustu dní možná spoustu let, D A až se mi rozední budu ti vyprávět, Emi G na první signální jak jsem vobletěl svět, D A jak tě to vomámí a nepustí zpět. Emi F Ami Jaký si to uděláš - takový to máš, C F Ami jaký si to uděláš - takový to máš.

Rákosí

Plavci

F Bb F 1. Když rákosí větrem se chví,

100

Dmi Gmi C7 dým nestoupá, každý tvor ví, F7 Gmi Ami že bouře zlá skloní hlavy nám, Bb C7 F v ten čas i já pokání znám. 2. Na vodní pláň hledá si stín, hladina zlá, šedá jak cín, už neskrývá povahu zlou, než přijde déšť, spojí se s tmou. 3. Dokázal déšť letní tíhu smýt, omyl si tvář, duši nechal být, v ní roste stín, jas mi upírá, před sluncem mříž pevně zavírá.

Rehradice

AG Flek

Dmi C F 1. A te Rehradice na pěkný rovině, G Ami Dmi G7 C teče tam voděnka dole po dědině, Gmi Ami Dmi je pěkná, je čistá. 2. A po tej voděnce drobný rybe skáčou, pověz mi, má milá, proč tvý oči pláčou tak smutně, žalostně. 3. Pláčou oni, pláčou šohajó pro tebe, že sme sa dostali daleko od sebe, daleko od sebe. 4.=1.

101

Rosa na kolejích Wabi Daněk C F6 F#6 G6 C 1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub, F6 F#6 G6 C tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál, F6 G6 Ami Cdim přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží F6 F#6 G6 C podivnej pták, pták nebo mrak. F6 G6 F6 C R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, F6 G6 F6 C vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, F6 G6 F6 C telegrafní dráty hrajou ti už léta F6 F#6 G6 F#6 F6 C to nekonečně dlouhý monotónní blues, F6 F#6 G6 F6 F#6 C je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj´, co si radši počkaj´, až se stmí, a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí

102

celej svůj dům, deku a rum. C F6 F#6 G6 F6 F#6 C R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...

Rovnou

Greenhorns

G G7 1. Tak už jsem ti teda fouk', C G prsten si dej za klobouk, C G nechci tě znát a neměl jsem tě rád, D7 G to ti říkám rovnou. R: Rovnou, jo, tady rovnou, rovnou, jo, tady rovnou, prostě těpic a nehledej mě víc, to ti říkám rovnou. 2. Z Kentucky do Tennesee přes hory a přes lesy, z potoků vodou já smejvám stopu svou, to ti říkám rovnou. R:

Růže z Texasu Waldemar Matuška 103

C C7 F C 1. Jedu takhle večer stezkou dát koním k řece pít, Ami D7 G7 v tom potkám holku hezkou, až jsem vám z koně slít'. C C7 F C Má kytku žlutejch květů, snad růží co já vím. A7 Znám plno hezkejch ženskejch k světu, Dmi G7 C ale tahle hraje prim. C7(D,E,F) R. Kdo si nebo s tou,

F(G,A,H) C(D,E,F) kazíš smysl pro krásu, ať s tou a

Ami(H,C,D) G7(A,H,C) dej říct, že kromě Texasu, tyhle C(D,E,F) C7(D,E,F) C(D,E,F) Ať máš kolťák nízko u pasu, ať zloděj stád, A7(H,C,D) G7(A,H,C) C(D,E,F) F C tuhle žlutou růži z Texasu budeš rád.

D7(E,F,G) růže nerostou. F(G,A,H) jsi třeba Dmi(E,F,G) pořád mít už

D D7 G D 2. Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým Hmi E7 A7 a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým. D D7 G D Tak já se klidně nabíd', že půjdu s ní a rád H7 Emi A7 D a že se dám i zabít, když si to bude přát. R. E 3. Hned si se mnou dala rande a přišla přesně v půl a dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul.

104

Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh'přát ona byla milá, štíhlá, rovná, no zkrátka akorát. R. F 4. Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít. A když večer banjo ladím a zpívám si tu svou, tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou. R.

Rybitví

Yo Yo Band

C Dmi G Nejlep ší hol ky jsou z Nedvězího Mejta, Nejlepší holky jsou z okolí Holostřev Rybitví, Rybitví, Rybitví, ani tam to není špatný Rybitví, Rybitví, Rybitví, tam je to celkem fajn Nejlepší holky jsou vod Vlachova Březí Nejlepší holky jsou z okolí Kozolup Pičín, Kozomín, Řitka, skvěle složená kytka Pičín, Kozomín, Řitka, tak tam to musí bejt Nejlepší holky jsou vod Černýho Vola Nejlepší holky jsou z okolí Holopysk Znám taky jednu z Dejvic, ta tam toho má nejvíc Znám taky jednu z Dejvic, tak ta je teda má Rybitví, Rybitví, Rybitví, ani tam to není špatný Pičín, Kozomín, Řitka, skvěle složená kytka

105

Znám taky jednu z Dejvic, ta tam toho má nejvíc

Severní vítr Jaroslav Uhlíř /Zdeněk Svěrák C Ami 1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou, F C jsem chudý, jsem sláb a nemocen Ami a hlava mně pálí, tam v modravé dáli F G7 C se leskne a třpytí můj sen. 2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mi psát, sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě já nechám si tisíckrát zdát. C C7 F C G7 R: Severní vítr je krutý, počítej, lásko má, s tím, C C7 F C G7 C k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím. 3. Tak zarůstám vousem a já slyším je výt blíž už mají mou stopu, už si hrob a že stloukám

vlci už jdou sem, a blíž, větří, že kopu si kříž.

4. Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář, má plechovej hrnek, v něm pár zlatej zrnek a nad hrobem polární zář.

106

R:

Slavíci z Madridu Waldemar Matuška Dmi Ami E Ami Dmi Ami E Ami Ami E Ami 1. Nebe je modrý a zlatý, bílá sluneční záře, E Ami horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře, E Ami vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, E Ami kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína. Dmi Ami R: Žízeň je veliká, život mi utíká, E Ami nechte mě příjemně snít, Dmi Ami ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, E Ami zpívat si s nima a pít. 2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína. R: 3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,

107

zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína. R:

Slzy tvý mámy

Olympic

Ami Dmi 1. Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let, G C na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned, Ami A7 Dmi z cigaret je modrej dým, hraje magneťák, Ami G Ami G Ami G holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak. 2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let, dnes uz možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět, chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás, když jsi v noci vyšel ven, snad ses [: trochu třás´. :] A G R: Když tě našel noční hlídač, F C byl by to jen příběh bláznivýho kluka, F C nebejt nože ve tvejch dětskejch rukách, F C Emi Ami

108

E7 nebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč. Ami G Emi Ami *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, F G C kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, Ami Dmi nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, Ami Emi jen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený Ami ty oči pláčou dál. 3. Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat, možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat poctivejma rukama jako správnej chlap, snad se někdo ušklíb´ jen, že jsi [: křivě šláp´. :] R: I když byl někdo k tobě krutej, proč jsi znovu začal mezi svejma, tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá, když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch. *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta ztracený nemusí plakat dál ...

Smích i pláč 109

Poutníci

D C 1. Katedrály zvoní G D králův monogram zlaté hřívy koní a zlaté hřívy dam spousta splatných šeků a dlouhý rodokmen část legendy věků a tisíc krásných žen D G G R: Katedrály zvoní C C C D a někde pobíhá karabáč zlaté hřívy koní a každý jen se ptá co jsou zač D C D a kolem nich zní smích i pláč kolem nich zní smích i pláč C C D D smích i pláč smích i pláč 2. Pak v koutě hoří láskou a na rukou má pot možná člověk s maskou a možná pierot ta maska se mu mění za den čtyřikrát a když mu vezmeš snění zůstane jen kat 3. Katedrály zvoní a v kádi prohrává další hráč ale než hlavu skloní tak řekne díky vám - nemáš zač a kolem něj zní smích i pláč kolem něj zní smích i pláč

110

smích i pláč smích i pláč R:

Stánky

Nedvědi

D G 1. U stánků na levnou krásu D Edim postávaj' a smějou se času, D A D s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít. 2. Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy, neuměj' žít a bouřej' se a neposlouchaj'. D7 G A R: Jen zahlídli svět, maj' na duši vrásky, D Gmi tak málo je, málo je lásky, D A D ztracená víra hrozny z vinic neposbírá. 3. U stánků na levnou krásu postávaj', a ze slov a hlasů poznávám, jak málo jsme jim stačili dát. R: R:

Starý příběh Spirituál kvintet 111

C Fmaj7 C Fmaj7 1. Řek' Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas, C Emi F G dnes v noci tiše vytratí se každý z nás. C E F D7 C Fmaj7 C Fmaj7 C *: Mává, mává nám všem svobodná zem. 2. Já říkám rovnou: každý ať s tím počítá, že naše cesta ke štěstí je trnitá. *: C R: Kdo se bojí vodou jít, G ten podle tónů faraónů musí žít. *: 3. Až první krúček bude jednou za námi, tak nikdo nesmí zaváhat, dát na fámy. *: 4. Pak tenhle vandr všem potomkům ukáže, že šanci má jen ten, kdo má dost kuráže. *: R: *:

Strom kýve pahýly

Sklep

C Dmi C F C Dmi C 1. Když slunce zapadá tak moje nálada klesá, strom kýve větvemi, přítelem on je

112

F

C Dmi C F C mi, plesá. Já však mám v srdci žal, čert ví, kde se tam vzal, tebe, tebe, tebe, G tebe. C Dmi C F C Dmi Rf. Strom kýve pahýly, chtěl bych jen na chvíli tebe, tebe. Rosu mám v kanadách, C F C v mých černých kanadách, zebe, zebe. 2. Znám dobře kůru lip, té dal jsem kdysi slib mlčení. Znám řeč, jíž mluví hřib, sám jako jedna z ryb, jsem němý. Však lesy ty mám rád, tam cítím se vždy mlád, vždycky líp, vždycky líp, vždycky líp, vždycky líp. Rf. Strom kyve pahýly...

Supi

Waldemar Matuška

G F 1. Když supi zakrouží a letí dál, G F G v zádech mě štípe mráz, límec mě škrtí. Když supi zakrouží nad hroty skal, každému z nás poví, kdo po smrti. G Gmi B Gmi F R: Kdo se dlouho nevrací, ten už v nebi hraje bridž, Dmi Gmi B D7 a kdo v nebi hraje bridž, ten už na koně nikdy, Eb Gmi na koně nesedá. 2. Za zlatem do hor jít, krví se platí,

113

nemůže dlouho žít, kdo cestu ztratí. V pustině volání jen skály vrací, k hostině pozvání pro supy v mracích. R: 3. Zlato je prokletí, kosti se kupí, polibek poslední dá zobák supí, zatímco srdcí pár odvážných čelí, kostry jim slunce žár už dávno bělí. R: Kdo se dlouho nevrací, ten už v nebi hraje bridž, a kdo v nebi hraje bridž, ten už na koně nikdy, Eb Gmi F Gmi F Gmi na koně nesedá, na koně nesedá, na koně nesedá...

Ššš

Zuzana Norisová

C D F G Akáty šumí, když padá déšť, C D F G padá mi do vlasů, chce mi je splést, C D F G neví že láskou chci hlavu si splést, Dmi7 G7 Dmi7 G7 Dmi7 G7 C Dmi tak mu to š š š š š š š š š š š šepotám. Do mého ticha tiše vkročil on, lásku rozhoupal jak velkej zvon, před chrámem lásky byl bláznivej shon, každej si š š š š š š š š š šepotal.

114

Jenže ten den je včerejší, já nevím, proč mě všichni konejší, vždyť nejsem jediná, co bloudí, co modlitbu š š š š š š šepotá. Den do noci vtéká jak každej den, vím, že někdo zbarví černej sen, sen zmoklej jako dnešní den, o kterém š š š š š š š šepotám.

Tak už mi má holka mává Wabi Ryvola /Miki Ryvola Emi D C Emi 1. Posledních pár minut zbejvá jen, D A Emi máš teplou dlaň, už se stmívá, D C Emi těžký je říct, že se končí den, D A C E vlak poslední vagón mívá. G F D R: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý, Emi C A7 D7 život jde dál, to se stává, já to vím, G F D tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává, Emi tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, tak jeď.

115

2. Koleje jsou cejchem loučení, holkám se ve vočích střádá, smutek je šátek osamění, co mužskejm na cestu mává. R: 3. Za zády zůstal mi pláč a smích do tmy se můj vlak teď řítí zmizela holka jak loňskej sníh a světla měst v dálce svítí. R:

Tereza - Osamělý město Wabi Ryvola /Miki Ryvola C D G 1. Ten den, co vítr listí z města svál, C D Emi můj džíp se vracel, jako by se bál, C D G že asfaltový moře odliv má C D E a stáj že svýho koně nepozná. G D R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, Ami Emi řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest, G D tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš, Ami Emi tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků

116

dáš D G naposled, naposled. 2. Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát, proč vítr mlátí spoustou okenic, proč jsou v ulicích auta, jinak nic? R: 3. Do prázdnejch beden z otvíranejch aut zaznívá odněkud něžnej tón flaut a v závějích starýho papíru válej' se černý klapky z klavíru. R: 4. Tak toulám se tím smutným městem sám a vím, že Terezu už nepotkám, jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a osamělý město mlčící. R: hm hm

Tisíc mil G V nohách

Emi mám už tisíc mil Ami C stopy déšť a vítr smyl Ami D a můj kůň i já jsme cestou

G znavení

®: Těch tisíc mil těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl bílej dům to malý bílý stavení Je tam stráň a příkrej sráz

117

modrá tůň a bobří hráz táta s mamou kteří věřej dětskejm snům ®: Těch tisíc mil těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl jeden cíl ten starej známej bílej dům V nohách mám už tisíc mil teď mi zbejvá jen pár chvil cestu znám a ta se tam k nám nemění ®: Těch tisíc mil těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl bílej dům to malý bílý stavení Kousek dál a já to vím uvidím už stoupat dým D D šikmej štít střechy ční až k nebesům ®:

Těch tisíc mil těch tisíc má jeden směr a jeden cíl jeden cíl ten starej známej jeden cíl ten starej známej jeden cíl ten starej známej

mil bílej dům bílej dům bílej dům

Touha Daniel Landa F ; F ; C ; C ; Dmi ; Dmi ; A ; A ; Je to jak nic, to totiž neváží víc je to něco jak dech, jak přání na křídlech je to nemožnej cíl, kterej si vymyslil. Je to jak sen, co ráno rozpustil den nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil volej k nebi přání a všechno bude k mání.

118

Touha je zázrak, kámo, zázrak. Touha je zázrak, kámo, zázrak. Je to jak žár, pořádně velikej dar, je to jak letící drak, naprosto přesnej prak je to hukot moře, je to pramen v hoře. Touha je žít, zůstat a neodejít touha je padnout a vstát a rány nevnímat. Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. Je to jak třpyt, jako sluneční svit úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, touha jsou čáry, v hloubi duše je máš touha je zázrak, kámo, zázrak, vždyť už to znáš. Touha je krám, kde mají všechno a hned, vlak je tam k mání i ten pitomej svět. Touha je brána, ke všemu o čem si snil. Touha je cesta i cíl. Touha je zázrak, kámo, zázrak. Touha je zázrak, kámo, zázrak. Touha je zázrak, kámo, zázrak.

Tři kříže

Hop Trop

Dmi C Ami 1. Dávám sbohem všem břehům proklatejm, Dmi Ami Dmi který v drápech má ďábel sám, C Ami bílou přídí šalupa "My Grave"

119

Dmi Ami Dmi míří k útesům, který znám. F C Ami R: Jen tři kříže z bílýho kamení Dmi Ami Dmi někdo do písku poskládal, F C Ami slzy v očích měl a v ruce znavený, Dmi Ami Dmi lodní deník, co sám do něj psal. 2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen, chřestot nožů, při kterým přejde smích, srdce-kámen a jméno Stan. R: 3. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál, druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. R: 4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katy Rogers těm dvoum život vzal, svědomí měl, vedle nich si klek'... Rec: Snad se chtěl modlit: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět je božský Snad mi tedy Bůh odpustí R: Jen tři kříže z bílýho kamení jsem jim do písku poskládal, slzy v očích mám a v ruce znavený, lodní deník, a v něm, co jsem psal...

Ukolébavka 120

Jaromír

Nohavica G G/F G/E G/F G 1. Den už se sešeřil, už jste si dost užili, Ami Ami/G Ami/F# Ami/G Ami tak hajdy do peřin, a ne, abyste tam moc řádili, G G/F G/E G/F G zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo, Ami Ami/G Ami/F# Ami/G Ami přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo, G Emi Hmi Emi Ami D7 na na na ..., aby hůř nebylo, to by nám stačilo. G C G D7 G R: Hajduly, dajduly, aby víčka sklapnuly, C G D7 G hajduly dajdy, každý svou peřinu najdi, D7 G D7 G hajajajajajajaja, Kuba, Lenka, máma a já, C G zítra, dřív než slunce začne hřát ..., D7 G dobrou noc a spát. 2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá buch-buchy, nebojte, já spím na dosah, když mě zavoláte, zbiju zlé duchy, zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo, přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo, na na na ..., aby hůř nebylo, to by nám

121

stačilo. D7 G D7 G R: + a spát, a spát ...

Valčíček

Jan Nedvěd

C G7 R: Tuhle písničku chtěl bych ti, lásko, dát, C ať ti každej den připomíná C7 F C [: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád, G7 C ať ti každej den připomíná. :] C G7 1. Kluka jako ty hledám už spoustu let, C takový trošku trhlý mý já, C7 F C dej mi ruku, pojď, půjdem šlapat náš svět, G7 C F C i když obrovskou práci to dá. R: 2. Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš, ani já nejsem žádný ideál, hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš, to je pouto, co vede nás dál. R:

122

Válka růží

Spirituál

kvintet Předehra: Dmi Gmi A7 Dmi B A7 Dmi G Dmi A 1. Už rozplynul se hustý dým, derry down, hej, down-a-down, Dmi Gmi Dmi A nad ztichlým polem válečným, derry down, F C A Dmi Dmi/C Bb A jen ticho stojí kolkolem a vítěz plení vlastní zem, Dmi Gmi A Dmi je válka růží, down, derry, derry, derry down-adown. 2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej, downa-down, kdo zabíjí, ten nepláče, derry down, na těle mrtvé krajiny se mečem píšou dějiny, je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down. 3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, downa-down, dva rody živí jeden hněv, derry down, kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lancasterům, je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down. 4. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej, downa-down,

123

však hlína pije jednu krev, derry down, ať ten či druhý přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie, je válka růží, down, derry, derry, derry down, a-down.

Veď mě dál, cesto má

Pavel

Bobek G Emi 1. Někde v dálce cesty končí, D C G každá prý však cíl svůj skrývá, Emi někde v dálce každá má svůj cíl, D C G ať je pár mil dlouhá, nebo tisíc mil. G D Emi C R: Veď mě dál, cesto má, veď mě dál, vždyť i já G D tam, kde končíš, chtěl bych dojít, C G veď mě dál, cesto má. 2. Chodím dlouho po všech cestách, všechny znám je, jen ta má mi zbývá, je jak dívky, co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad. R: Emi D G *: Pak na patník poslední napíšu křídou C G D jméno své, a pod něj, že jsem žil hrozně rád, Emi F písně své, co mi v kapsách zbydou,

124

C G D dám si bandou cvrčků hrát a půjdu spát, D7 půjdu spát. G D G R: + [: veď mě dál, cesto má ... :]

Vojín XY

Katapult

G D F C Ospalá vrátnice a na polici poslední dva klíče Ami F D V skleněné vitrínce se smutně krčí pro turisty kýče Vrzavé schodiště, ušlapané snad milióny kroků Kráčíte nejistě, vnímáš jen křivky jejích boků Manželské postele a vycházková uniforma v skříni Zelená košile, ty zatím myslíš na svatební síni Hodinky na ruce, které tvůj čas neúprosně měří Kdy sáhneš po klice těch oprýskaných hotelových dveří Kdy vstaneš z postele a jdeš městem v předepsaném saku Vůbec ne vesele ji budeš doprovázet k poslednímu vlaku Kdy ještě cítíš naposled ve svých její teplé dlaně Zašeptáš tiše: "Piš", a její pusa bude chutnat slaně sólo kytara: G D F C Ami F D D

G D F C Ami F D D

125

Kdy trochu zklamaně a smutně projdeš pod nápisem východ Kdy řekneš na bráně: "Vojín XY hlásí příchod..." sólo kytara: * Na na na ... sólo kytara: * Ta da da ... sólo kytara: * (pískání)

Vysočinou

Plavci

D Hmi D Hmi Já vám to, pane, povídám, když na ranní vítr teď čekám, D H7 Emi/A ať vypráví mně, jak se toulal nad ní. Emi A Snad vinen je pohár, co leží tu, Hmi Emi A že vítr v ranním přeletu mně voní, hm voní G D/A vysočinou, vysočinou. D Emi Za mnou poštovní vůz dlouho míle krájí, G A D/A dálkou zrozenou nemoc posílí jen. D Emi S ní prchají léta, odplouvá mládí, G A D/D7 lék mně v šatě nočním nabídl sen. G A D/D7 O tom, že na horách se mlha k útoku dolů řadí, D A D/D7

126

jak potok loukou pádí si G D/Hmi O lesním přístřešku, kde bloudí, Emi o rose studící, o toulce G D/A vysočinou, vysočinou.

nechám zdát. A v měsíčním lesku vítr A vonící

Ráno každý sen i ten tulákův slunce ruší, pak na tisíc ozvěn noční děj stále má, jednou odešel teď dálku denně krátí, vám prozradím, ten poutník, to jsem já. Na známou stanici můj vlak se brzy vrátí, tam si kolejí špásem do polí jen tak sám zpomalí, útlé vlákýnko páry, až stojí, oči zapíjí setkání s vysočinou, vysočinou. Já vám to, pane, povídám, když vítr líp to řekne sám, co je za kolejí, která v trávě končí. Jen počkejte se mnou chvíli tu, na vítr v ranním přeletu, jak voní, hm voní vysočinou, vysočinou. Vysočinou, mojí vysočinou

Zabili, zabili (z filmu Balada pro banditu ) G 1. Zabili, G řekněte

C Ami C G zabili chlapa z Koločavy, C Ami C G hrobaři, kde je pochovaný.

G

C

127

R. Bylo tu, není tu, havrani na plotu, G D bylo víno v sudě, teď tam voda bude, G D G není, není tu. 2. Špatně ho zabili, špatně pochovali, vlci ho pojedli, ptáci rozklovali. R. 3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji, havrani pro něho po poli krákají. R. 4. Kráká starý havran, krákat nepřestane, dokud v Koločavě živý chlap zůstane.

Zafúkané

Fleret

Ami A2 Ami A2 Větr sněh zanésl z hor do polí Ami C G Ami Já idu přes kopce, přes údolí C G C Idu k tvej dědině zatúlanej F C E Ami A2 Ami A2 Cestičky sněhem sú zafúkané Ami C Zafúkané, F Kolem mňa Ami C Zafúkané, F

G C zafúkané C Dmi E všecko je zafúkané G C zafúkané Dmi E Ami

128

Kolem mňa všecko je zafúkané Už vašu chalupu z dálky vidím Srdce se ozvalo, bit ho slyším Snáď enom pár kroků mi zostává A budu u tvého okénka stát Ale: /: Zafúkané, zafúkané Okénko k tobě je zafúkané :/ Od tvého okna sa smutný vracám V závějoch zpátky dom cestu hladám Spadl sněh na srdce zatúlané Aj na mé stopy - sú zafúkané /: Zafúkané, zafúkané Mé stopy k tobě jsou zafúkané :/

Zachraňte koně

Kamelot

Emi Ami7 1. Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli, C D G C H7 věř mi, koně pláčou, povídám, Emi Ami7 to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly C H7 Emi hejna kohoutů, a bůhví kam. G Hmi C R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, G Hmi C žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát, Ami C než přišla chvíle, kdy hřívy bílé Ami H7 (D7)

129

pročesal plamen, spálil na troud. 2. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal, já viděl, jak to hříbě umírá, klisna u něj a smuteční děj se odbývá, jak tiše pláče, oči přivírá. R: G Hmi C R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, G Hmi C žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát, G Hmi C zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, Emi zachraňte koně ...

Zítra ráno v pět Jaromír Nohavica Emi G 1. Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví, C D7 G E7 ještě si naposled dám vodku na zdraví, Ami D7 G G/F# Emi z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe, Ami H7 Emi E7 Ami D G G/F# Emi a pak vzpomenu si, lásko, na tebe, Ami H7 Emi a pak vzpomenu si na tebe. 2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, že se splet´, že mně se nechce do

130

nebes, že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil, si i vypiju. 3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi. 4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, na mě nezapomeň a žij ...

Zlatá klec

Spirituál

kvintet A D A A+ D6 E7 1. Tvůj stín mne doprovází, mám koní sedm párů, A Amaj7 A7 Hmi Dmi E7 síň vzácných darů, však láska tvá mi schází. 2. Mám vše, co se mi zlíbí, mám kočár, svůj dům s parkem, víš, s každým dárkem tvá láska víc mi chybí. 3. Mám květů plné vázy, mám vzápětí, oč stojím, krásně se strojím, však láska tvá mi schází.

131

4. Tak málo ze snů zbývá, můj svět nádherných věcí stává se klecí, kde slavík nezazpívá. 5. Chlad nocí střídá denní, i vzpomínky mne zebou, toužím být s tebou, však láska tvá tu není. 6.=1.

Zvláštní znamení touha Wabi Ryvola Ami Dmi7 1. Zase vidím za soumraku na pozadí šedejch mraků E7 Ami mlčenlivej zástup kamarádů, Dmi7 siluety hor a stromů, starejch opuštěnejch lomů G C blíží se s duněním vodopádů. A Dmi G C Táhnou krajinou strží a tůní, muži z Shakespearových sonetů, Ami Dmi6 Ami E7 Ami postavy divnejch tvarů a vůní, přízraky červenejch baretů. C Emi Ami E R: Zvláštní znamení touha, loukám prostřenej stůl,

132

F Dmi A dálka ruku ti podá, chleba a sůl, C Emi Ami E zvláštní znamení touha, v nohách tisíce mil, F Dmi A obzor kdo v očích nemá, nic nepochopil. 2. Do šedivejch dnů a roků duní rytmus těžkejch kroků, vichřice a snih je doprovází, maskovaný kombinézy po všech armádách, co lezly úbočíma našich hor a strání. Táhnou krajinou podivný stíny, muži z Shakespearových sonetů, za nehtama smutek rodný hlíny, přízraky červenejch baretů. R:

Žízeň

Spirituál kvintet

C Fmaj7 Ami G C 1. Když kapky deště buší na rozpálenou zem, Fmaj7 C já toužím celou duší dát živou vodu všem, Fmaj7 Ami G C už v knize knih je psáno: bez vody nelze žít, Fmaj7 C však ne každému je dáno z řeky pravdy pít. G C C7 R: Já mám žízeň, věčnou žízeň, F C stačí říct, kde najdu vláhu G a zchladím žáhu pálivou, C C7 ó, já mám žízeň, věčnou žízeň,

133

F C stačí říct, kde najdu vláhu, F C F C F C a zmizí žízeň, žízeň, žízeň. 2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená, však musíš zadní vrátka nechat zavřená, mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt, vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít. R: 3. Jak vytékají říčky zpod tak pod očními víčky já ten pramen vody živé má a vytryskne jak gejzír, R: R:

úbočí hor, ukrývám svůj vzdor, v sobě každý z nás až přijde jeho čas.

134

135