Nelegální prodej a padělání přípravků na hubnutí a záchyty těchto prostředků Celní správou a dalšími dozorovými orgány

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Nelegální prodej a padělání přípravků na hubnutí a záchyty těchto prostředků Celní správou a dalšími dozorovými orgány Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Juříková

Vypracovala: Andrea Kašparová Regenerace a výživa ve sportu Brno, 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením paní magistry Jany Juříkové a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Brně dne 15. 4. 2014

podpis:

Poděkování Děkuji Mgr. Janě Juříkové za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování této bakalářské práce. A dále bych také ráda poděkovala příslušníkům Celního úřadu pro Královéhradecký kraj za pomoc a cenné informace.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

Kult štíhlosti - východiska a popis současné situace ...................................................... 9 1.1

Vnímání ideálu krásy ve světě ..................................................................................... 9

1.2

Aktuální průzkumy nadváhy a obezity ve světové populaci ..................................... 10

1.3

Vývoj tělesné hmotnosti v partnerských vztazích ..................................................... 12

1.4

Historie zkoumaní a hodnocení tělesné hmotnosti .................................................... 12

1.5

Počátky regulace obchodu s přípravky na hubnutí .................................................... 14

1.6

Vliv reklamy .............................................................................................................. 16

Léky, léčiva, léčivé přípravky a doplňky stravy........................................................... 18 2.1

Lék ............................................................................................................................. 18

2.2

Uvedení léku na trh.................................................................................................... 18

2.3

Léčivo ........................................................................................................................ 19

2.4

Léčivý přípravek ........................................................................................................ 20

2.5

Doplněk stravy........................................................................................................... 20

2.6 Prodej léků a léčivých přípravků v online lékárnách – oficiální prodej prostřednictvím internetu ...................................................................................................... 21 3

4

Padělky obecně ................................................................................................................ 22 3.1

Výroba a prodej nelegálního zboží ............................................................................ 22

3.2

Distribuce padělků prostřednictvím elektronických obchodů ................................... 23

Nelegální napodobeniny a padělky léčivých přípravků .............................................. 26 4.1

Definice padělku léčivého přípravku ......................................................................... 28

4.2

Definice generických léků ......................................................................................... 29

5

Nelegální nabídka léčivých přípravků a jejich napodobenin na internetu ............... 30

6

Celní správa České republiky ........................................................................................ 34 6.1 Kontrolní procedury při dovozech léčivých přípravků a potravinových doplňků z třetích zemí ........................................................................................................................ 35 6.1.1 6.2

7

8

Kontroly malých zásilek ze třetích zemí dopravovaných poštou ....................... 35

Kontrola zboží na mezinárodních letištích ................................................................ 36

SÚKL - Státní ústav pro kontrolu léčiv ........................................................................ 42 7.1

Dohled nad elektronickým obchodem s léčivými prostředky ................................... 42

7.2

Informační kampaň SÚKL na www.nebezpecneleky.cz ........................................... 43

SZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce .................................................... 45 8.1

Kontrola internetového obchodu ............................................................................... 46

8.2

Potraviny a potravinové doplňky porušující legislativu ............................................ 47

8.3

Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva .................................................... 49

8.3.1 9

Součinnost dozorových orgánů a dohody o spolupráci ...................................... 51

Mezinárodní spolupráce v boji s padělky léčivých přípravků .................................... 53 9.1

Celní a policejní operace MEDIFAKE a PANGEA .................................................. 53

9.2

MEDICRIME CONVENTION ................................................................................. 54

9.3

Zavádění systému EUROPEAN STAKEHOLDER MODEL................................... 55

10 Závěr ................................................................................................................................ 56 11 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................... 58 Seznam příloh ......................................................................................................................... 63 Resumé .................................................................................................................................... 10

Seznam použitých zkratek: AIFP - Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ASSOCHAM - Associated Chambers of Commerce and Industry of India BMI - Body Mass Index CBP - Customs and Border Protection CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ČZPI - Česká zemědělská potravinářská inspekce ES – Evropské společenství EFSA - European Food Safety Authority EFTA - European Free Trade Association ESVO - Evropské sdružení volného obchodu ESM - European Stakeholder Model EU - Evropská unie FDA - Food and Drug Administration HDP - Hrubý domácí produkt OLAF - Evropský úřad bojující proti podvodům OSN - Organizace spojených národů RASFF - Rapid Alert System for Food and Feed RIK – Referát internetové kriminality SÚKL - Státní ústav pro kontrolu léčiv SZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce WCO - World Custome Organisation - Světová celní organizace WHO - World Health Organisation - Světová zdravotnická organizace

Úvod Ja berem vajicka teraz treti den a nic nepocitujem. Som unavena, ale je pravda, ze jest mi moc nechuti. Sice som si ich objednala cez net, stale ale neviem ci su prave hmm. vonaju jak vanilka alebo cokolada a chutia sladko a ked ich prekusnem su velmi tvrde a horkaste. mohli byste mi niekto pls napisa,t ako maju chutit a vona,t aby som vedela, ze su prave dakujem a krasny vecer dashma, 15. leden 2014 21:39

O čem to vlastně žena, skrývající se pod nickem „dashma“ tak nadšeně hovoří? O jaká „vajíčka“, která se dají tak jednoduše na internetu objednat se vlastně jedná? A proč ta obava, zda jsou pravé? Řeč je o přípravku ADIPEX RETARD (při ilegální nabídce a poptávce někdy nazývaný jako „zlatá vajíčka“). Léčivou látkou je Phenterminum resinatum. Jedná se o anorektikum, které tlumí nadměrnou chuť k jídlu. Potlačuje pocit hladu, a tím usnadňuje udržování dietních omezení a pokles tělesné hmotnosti. Je určen k podpůrné léčbě při dietě u pacientů s obezitou a BMI (body mass index viz. obr.1) 30 a vyšším, u kterých samotná redukční dieta nestačí ke snížení tělesné hmotnosti.

O zdravý životní styl a výživu se intenzivně zajímám již několik let. Ostatně to jsou také témata, která jsou blízká oboru, který studuji. Nějakou dobu jsem pracovala v salonu BE IN, který poskytuje služby pro ty, kteří nejsou spokojeni se svou hmotností. I toto zařízení (stejně jako celá řada podobných), kromě formování postavy pomocí přístrojů, nabízí svým klientům „jednodušší a méně trnitou cestu“, tedy celou řadu produktů a potravinových doplňků, které mají účinně (a hlavně rychle) zlikvidovat nadváhu.

7

Od té doby vím, že některé ženy udělají doslova cokoliv pro svůj vzhled. Dodnes jsem nepřestala žasnout, kolik je v mém okolí takových žen jako je „dashma“… Co všechno jsou ochotny obětovat svému snu být už konečně štíhlá. Jak moc se koncentrují na svůj cíl „mít zase nějaké kilo dole“. Jak dominantní roli v jejich životě hraje „ručička na váze.“ …a na druhou stranu jak lehkovážně a nezodpovědně tyto ženy nakládají se svým zdravím. Jak zcela vědomě riskují. Tedy tolik o mých pocitech a motivaci ke zpracování této problematiky. Cílem mé práce je „zmapování“ nelegální nabídky a distribuce léčivých přípravků a potravinových doplňků na hubnutí v České republice. Vedle aktuální situace na tuzemském farmaceutickém trhu se také pokusím popsat míru ingerencí jednotlivých státních dozorových orgánů na tomto poli.

8

1

Kult štíhlosti - východiska a popis současné situace

1.1 Vnímání ideálu krásy ve světě Z mezinárodního výzkumu, kterému bylo podrobeno dvacet tisíc respondentů ze třinácti zemí čtyř kontinentů, vyplývá, že štíhlost lidského jedince je vnímána v různých zemích a kulturách velmi odlišně. Při tomto výzkumu byly v různých částech světa identifikovány čtyři základní společenské stereotypy: Ve východní Asii, konkrétně v korejské kultuře je kult štíhlosti hluboce zakořeněn. Celá tamní populace má proto velmi nízkou průměrnou tělesnou hmotnost a tomu také odpovídá zažitá představa o tělesném ideálu (81 % v případě žen, 80 % u mužů). V Irsku se tělesné proporce hodnotí odlišně. Irská společnost považuje za ideálního muže i ženu s korpulentnější postavou (56 % v případě mužného ideálu, 54 % u ideálu ženského). Uruguayské ideální ženy mají být plnoštíhlé (52 %) zatímco muži hubení (62 %). Opačně je na tom například Francie, kde ve společnosti převládá poměrná shoda mezi muži a ženami. Mužské tělo má být vypracované (62 %), kdežto od dam se očekává, že budou štíhlé (52 %). V porovnání s ostatními Evropankami jsou Italky a Francouzky obecně velmi štíhlé. I přesto je Francie zemí, kde nejčastějším přáním žen je redukovat svou hmotnost (touží po tom více než 60 % francouzských žen). Lze tedy do značné míry souhlasit s konstatováním spoluautora studie, francouzského sociologa

Tribauta de Saint Pol, který říká: „Když se v naší

společnosti mluví o zdraví, má se tím na mysli vzhled. Řeči o dietách a zdraví se ve skutečnosti týkají jen vzhledu.“ Varuje přitom před „pocitem viny“ v případě lidí, jejichž tělesné schránky se nevtěsnají do diktátu momentálně platných ideálů. (ČTK, www.ceskenoviny.cz, 2013).

9

1.2 Aktuální průzkumy nadváhy a obezity ve světové populaci Podle aktuálních průzkumů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí trpí v současné době v této zemi obezitou 34,9 % populace, přičemž nejvíce ohroženi jsou Afroameričané a Latinoameričané. Cornellova univerzita v New Yorku uvádí, že se nejedná jen o zdravotní, ale i ekonomický problém – obezita obyvatel přišla americkou ekonomiku již na 190 miliard USD (asi 3,8 bilionu Kč). V lednu tohoto roku britský The Overseas Development Institute uvedl, že ve světě více než 1/3 obyvatel trpí nadváhou nebo obezitou (viz obr. 1). Podle sdělení tohoto institutu vzrostl počet osob trpící nadváhou (BMI je vyšší než 25, viz tab. 1) a obezitou v průběhu posledních deseti let z 23 % na 34 %. Ač je to překvapivé, tento nárůst se týká především rozvojových zemí, kde se množství osob s nadváhou nebo obezitou v těchto letech téměř zčtyřnásobil (viz obr. 2). Ani vyspělé země nezůstávají pozadu, počet lidí s nadváhou či obézních v témže období zvýšil zhruba 1,7 krát, ze 321 milionů na 557 milionů osob (Wiggins, 2014).

Obr. 1. Jeden ze tří dospělých trpí nadváhou nebo obezitou (Wiggins, 2014)

10

Tab. 1. Kategorie BMI (Grofová, 2007)

Obr. 2. Počet lidí trpící nadváhou nebo obezitou v rozvojových zemích vzrostl během 10 let o třetinu (Wiggins, 2014)

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že obezita a nadváha je ve světě pátou příčinou smrti, na jejich následky ročně zemře nejméně 2,8 miliony lidí (ČTK, www.tyden.cz, 2014). 11

1.3 Vývoj tělesné hmotnosti v partnerských vztazích Další zajímavá studie byla v loňském roce provedena britskou společností Forza supplements, která se zaměřuje na stravování. Mimo jiné poukazuje na fakt, že daleko snadněji ztrácejí ideální váhu lidé žijící v manželském svazku. Většina partnerských párů, které se výzkumu zúčastnily, připustila, že „pohodlný život ve dvou“ vede často ke zvyšování hmotnosti. Po roce společného soužití ve svazku manželském necelých 40 % párů přibere nejméně 2 kilogramy, asi pětina pak téměř 3 kilogramy. Čtyři roky po svatbě je přírůstek hmotnosti 6 a více kilogramů. Hlavními důvody zvýšení tělesné hmotnosti respondenti uváděli sezení a mlsání při sledování televize, těhotenství, ale také nedostatečná motivace, která by manželé nutila udržovat se v dobré fyzické kondici. Pouhých 18 % dotazovaných trvalo

na

tom,

že

manželství

jejich

hmotnost

nijak

neovlivnilo

(www.forzasupplements.co.uk, 2014). Prokázala se také závislost mezi stabilitou vztahu a vývojem hmotnosti partnerů obecně platí, že páry „tloustnou“ společně. „Zvláště ženy jsou méně znepokojené příznaky své začínající obezity, když na váze zároveň přibírá i jejich manžel nebo přítel,“ uvedl ředitel společnosti Lee Smith. Podle něj je naopak příznivé to, že když se jeden z partnerů rozhodne držet dietu, druhý má tendenci ho podpořit (www.i60.cz, 2014).

1.4 Historie zkoumaní a hodnocení tělesné hmotnosti Různé studie zabývající se sledováním tělesné hmotnosti či zkoumáním jejího vlivu na zdraví jedince byly zveřejňovány již v první polovině 19. století. Jedním z prvních, který se pokusil hledat ideál „homme moyen“ – průměrného člověka, byl francouzský statistik Adolphe Quetelet, aby tak popsal lidskou normalitu z estetického hlediska. V roce 1835 Quetelet zveřejnil ve svém spise Sur l´homme (O člověku) první údaje o průměrné hmotnosti lidského těla. Tato práce zaznamenala V Evropě velký ohlas. O pár let později zahájil svá měření tělesných proporcí velkých vzorků populace francouzský antropolog Paul Pierre Broca, aby získal exaktní materiál o lidské 12

postavě. Na základě těchto výzkumů pak zformuloval antropologický zákon známý jako Brocův index (Brocovo pravidlo), podle nějž hmotnost normálního jedince v kilogramech odpovídá jeho tělesné výšce v centimetrech mínus sto.

Brocovo pravidlo: výška těla v cm – 100 = běžná hmotnost

Pravděpodobné závislosti mezi tělesnou hmotností, zdravím a nemocemi si také začaly všímat komerční ústavy, které poskytovaly životní pojistky. Za ideální pojištěnce tyto společnosti logicky považovaly klienty, kteří se dožívali vysokého věku, čemuž ovšem předcházelo dlouhé období placení pojistného. Snaha selektovat a identifikovat potenciální rizikové klienty vedla k rozvoji tzv. pojišťovací matematiky, v níž jako jeden ze základních indikátorů zdraví figurovala tělesná hmotnost. Pojištěnec zjevně překračující hmotnostní rozpětí určené finančním ústavem byl nucen uzavřít smlouvu za nevýhodnějších podmínek s rizikovou přirážkou, nebo jej pojišťovna nepojistila vůbec. Později byly publikovány první hmotnostní tabulky k určení konkrétních rizik a regulaci pojistných smluv. „Optimální“ hmotnost ve společnosti stále více splývala se zdravím: kdo byl štíhlý, platil za zdravého. Tělesná hmotnost se tak stala jedním z důležitých indikátorů zdraví a fyzické kondice, kterou je navíc možné alespoň zhruba určit pouhým pohledem na tělesnou konstituci (Thomsová, 2005). V důsledku intenzifikace zemědělské výroby a zejména v souvislosti s rozšířením pěstování brambor se na evropském kontinentu významně rozšířila potravinová základna. Dostupnost potravin se zvýšila nejen v souvislosti s rozšířením dopravy, ale i vlivem průmyslové revoluce. Široké vrstvy obyvatelstva mohly díky zvýšení reálných mezd nakupovat stále více. Industrializace také vedla k tomu, že většina populace přestala tvrdě fyzicky pracovat. Ke změnám tradičních způsobů výživy a k modifikaci stravovacích stereotypů a zvyklostí docházelo velmi pomalu. Zvyšování energetického příjmu a následně tělesné hmotnosti se začalo projevovat jako logický následek technizace a rozmachu konzumu.

13

V reakci na tento vývoj začaly být zveřejňovány rozličné lékařské a vědecké studie věnující se fenoménu otylosti. V závěru 19. století se objevily i publikace obsahující rady, jak se stát štíhlým. Zeštíhlovací kůry, sport a tělesná cvičení se etablují jako důležité prvky výchovy ke zdraví a pro jeho udržení. Redukci hmotnosti a zformování postavy začala klientům nabízet rozličná sanatoria, lázeňské a léčebné ústavy.

1.5 Počátky regulace obchodu s přípravky na hubnutí Hubnutí jako byznysu se ale chopili také obchodníci. Na trhu se vedle prostředků účinných začaly objevovat i neúčinné či vyloženě škodlivé a zdraví ohrožující. Po různých aférách spojených s prodejem „zaručených preparátů proti ztučnění“, často končících i policejním vyšetřováním, začal rakousko-uherský státní aparát jejich nabídku a distribuci důsledně kontrolovat a omezovat. Jedním z typických opatření, které měly regulovat obchod s těmito přípravky, bylo například vyhlášení zákazu prodeje „mariánsko-lázeňských pilulek redukčních“ (viz obr. 3), který vydalo c. k. místodržitelství pro Čechy dne 23. dubna 1891 pod číslem 39655:

14

Obr. 3. Zákaz prodeje „mariánsko-lázeňských pilulek redukčních“ (Zákoník zemský království českého, 1891)

Přísný dozor se však netýkal jen vnitřního trhu. Velmi bedlivě se sledoval i import takového

zboží.

Byl

například

zakázán

dovoz

všech

„dryáčnicky

vychvalovaných“ prostředků zamezujících „tučnění“ (viz obr. 4):

Obr. 4. Zákaz dovozu všech „dryáčnicky vychvalovaných“ prostředků zamezujících „tučnění“ (Celní předpisy, 1928)

15

Po rozpadu habsburské monarchie převzala mladá Československá republika všechna legislativní a regulativní opatření v oblasti kontroly obchodu s léčivy a léčebnými přípravky. Mezi jinými i právní předpisy upravující tzv. podomní prodej (který byl definován jako, „prodej zboží, provozovaný bez pevného stanoviště obcházením od obce k obci, dům od domu nebo na veřejných místech“). Konkrétně se jednalo o Císařský patent ze dne 4. září 1852, č. 252 říšského zákoníku, o podomním prodeji, který byl 4. května 1926 nahrazen novým Zákonem o podomním obchodě č. 87 Sbírka zákonů a nařízení Podle ustanovení těchto předpisů byly „Léky a léčivé prostředky všeho druhu, desinfekční prostředky, pomůcky terapeutické, obvazy, brejle, oční skla, kosmetické a dietetické prostředky, vyjma mýdla a voňavek“ vyloučeny z podomního obchodu. Již v roce 1918 byl založen státní Ústav pro zkoumání léčiv, který se stal součástí Univerzity Karlovy v Praze (a byl přímým předchůdcem Státního ústavu pro kontrolu léčiv). Také celní předpisy omezovaly dovoz léčiv a léčebných přípravků velice striktním způsobem. Příloha A Celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sbírka zákonů a nařízení, obsahující seznam zboží, jehož dovoz, průvoz nebo vývoz je zakázán nebo omezen zvláštními předpisy, uvádí, že: „Všeliké léčebné přípravky a jako léčiva do oběhu přiváděné kosmetické a dietetické přípravky - beze zření k zařadění v celním sazebníku – smějí býti dováženy jen s povolením politického úřadu II. stolice; bez povolení mohou býti dováženy jen pro lékárny nebo obchody, oprávněné obchodovati léčivy ve velkém (velkodrogerie), pro vědecké nebo veřejné léčebné ústavy a vojenské zdravotní sklady“ (Celní předpisy, 1928).

1.6 Vliv reklamy V druhé polovině dvacátého století došlo díky obrovskému nárůstu nabídky spotřebního zboží a rafinované reklamě k dramatickému zvýšení konzumu potravin a následnému masívnímu šíření obezity.

16

Na druhé straně však masmédia implantovala společnosti ideál extrémní štíhlosti a utvářela veřejné mínění o tom, jak má vypadat ideální postava. Tento neúprosný tlak pak vedl k dramatickému nárůstu případů anorexie a bulimie. Za hlavní důvod poruch příjmu potravy je proto považován fakt, že se v reklamě, stejně jako ve filmu a televizi, prezentují vyhublé modelky a hvězdy, s jejichž tělesnými proporcemi se pak identifikuje „běžná“ populace, zejména ženy a zvláště adolescentní dívky (Thomsová, 2005). Značný podíl na udržování strachu z tloušťky měl a má potravinářský průmysl a jím výrazně nabízený sortiment “light” výrobků s nízkou energetickou hodnotou. Reklama na tyto produkty vytváří pocit, že pouze tyto výrobky zabrání tloustnutí a zaručí člověku zdraví. V poslední době se na internetu objevují tzv. pro-anorektické weby, kolem kterých se sdružují dívky, které trpí poruchami příjmu potravy. Tyto dívky nepovažují svou poruchu jako nemoc, která ohrožuje jejich život, ale vidí ji jako jistou životní filozofii. Tyto tzv. pro-anorektické weby jim poskytují informace o typech poruch příjmu potravy, navrhují specifické cvičební programy pro snížení tělesné hmotnosti, uveřejňují recepty na nízkokalorická jídla, radí, jak se oblékat. Protože dosud neexistují žádné studie o vlivu těchto webů, nelze jednoznačně dokázat jejich škodlivost. Jisté je, že mohou znamenat riziko hlavně pro dívky, které jsou traumatizovány současným modelem ideálu ženské krásy, obtížněji zvládají období puberty a dospívání a jsou nespokojené se svým životem. Protože pro-anorektické weby bývají přitažlivé po výtvarné i literární stránce, mohou být pro některé dívky lákavou alternativou životního stylu (Machová, a další, 2009).

17

2

Léky, léčiva, léčivé přípravky a doplňky stravy

2.1 Lék Postavení léku a jeho nezbytnost je vázána na proces nazývaný jako zdraví a nemoc. Zdraví není trvalý a konstantní stav, je to schopnost organismu vypořádat se s měnícími se požadavky vnitřního a vnějšího prostředí bez narušení životních funkcí. Zdraví je stav labilní rovnováhy mezi organismem a prostředím. Člověk má nezbytnost zdraví upevněnou ve svém vědomí, potřebuje je a vyžaduje proto, aby mohl žít v rovnováze a mohl se rozvíjet. Tedy, pokud cítí, že sešel z cesty zdraví, vyhledává metody, jak se na ni znovu navrátit, tedy hledá lék (Opletal & Opletalová, 1999). Végh (2010) definuje lék takto: „Lék je látka nebo kombinace látek mající léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění nebo používána jako diagnostická pomůcka. Naproti tomu doplněk stravy je pouze potravina, která byla vyrobena za účelem doplnění běžné stravy na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav.“(p. 4)

2.2 Uvedení léku na trh Všechny léky, které přicházejí na trh, musí projít registrací u lékových agentur, která je jak organizačně, tak i finančně nákladná. Jedná se o Státní ústav pro kontrolu léčiv v ČR a Evropskou lékovou agenturou v EU. Jejich úkolem je ověření klinického účinku daného léku, rozpoznat případné nežádoucí účinky, určit prokazatelné kontrolní mechanismy a zabezpečit, aby byly při výrobě vždy dodržovány nejvyšší požadavky na kvalitu surovin a předepsané technologické postupy. V případě schvalování doplňku stravy (jedná se o prostředek neurčený k léčbě nemoci, ale k tomu, aby podpořil zdraví) je výrobce při jeho uvádění na trh povinen ohlásit tuto skutečnost Ministerstvu zdravotnictví, které zhodnotí bezpečnost deklarovaných složek, nikoli však jejich účinnost. Doplňky ale neprocházejí laboratorními analýzami na přítomnost a množství deklarovaných účinných látek či látek, které výrobce ve složení výrobku neuvádí (Végh, 2010).

18

Posuzované parametry se liší podle typu léku. Při registraci originálního přípravku je žadatel povinen předložit výsledky provedených klinických studií, které podle povahy léčiva mohou trvat i řadu let. Při schvalování generického přípravku nemusí být předkládány výsledky z farmakologických a toxikologických testů či klinických studií, žadatel však musí prokázat, že léčivo je „bioekvivalentní“ k originálnímu léčivu (tedy, že léčivo se v organismu chová stejně jako originální). Po ukončení registračního procesu je pro konkrétní lék vydáno rozhodnutí o registraci, které opravňuje držitele (většinou se jedná o výrobce) k jeho uvedení na tuzemský trh. Pokud má držitel zájem, aby byl lék hrazen zdravotními pojišťovnami, musí žádat o přidělení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Legální nabídku registrovaných léčivých přípravků z lékáren se schváleným a kontrolovaným provozem lze ověřovat na Informačním portálu pro veřejnost www.leky-sukl.cz, který provozuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Na tomto portálu je uveřejněna databáze registrovaných léčivých přípravků i rejstřík všech schválených lékáren v České republice. (www.sukl.cz)

2.3 Léčivo Léčivo definuje Opletal a Opletalová (1999) takto: „Léčivo (řecky fármakon, lat. remedium) je částice hmoty, jednoduchý atom s nábojem (ion), nebo látka, případně soustava látek, která v určitých kvantitativních hranicích (od minimální dávky až po dávku maximální) a v určitém časovém rozmezí projevuje v reakci s živým organismem (lidským, zvířecím nebo rostlinným) schopnost chránit, upevňovat nebo vracet organismu zdraví, rozpoznávat poruchu zdraví, projevy poruch mírnit, potlačovat, odstraňovat (tj. léčit), případně ovlivňovat fyziologické funkce organismu.“ (p. 16)

19

Léčiva se dělí podle účinku na tři kategorie: 1. léčiva netoxická 2. silně účinná léčiva 3. velmi silně účinná léčiva

2.4 Léčivý přípravek Definice léčivého přípravku podle Opletala a Opletalové (1999) zní: „Léčivý přípravek (lat. remedium praeparatum, galenicum) je produkt, který vznikl z jednoho nebo více léčiv, jejichž dávkováním a technologickou úpravou, případně použitím pomocných látek, je dána léková forma přípravku a předurčeno místo a způsob jeho podání do organismu. Jednotu vnitřní struktury přípravku (skupenství a koexistence léčiv a pomocných látek) s jeho vnějším tvarem (prostorovým uspořádáním, rozměrností aj.) a vzhledem označujeme jako lékovou formu.“ (p. 16)

2.5 Doplněk stravy Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích definuje doplněk stravy jako potravinu, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. (Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 1997).

20

2.6 Prodej léků a léčivých přípravků v online lékárnách – oficiální prodej prostřednictvím internetu Nabízet léky či léčivé přípravky prostřednictvím své internetové stránky mohou pouze oficiálně registrované a autoritou schválené lékárny za splnění zákonem stanovených podmínek. Schválená „kamenná“ lékárna může svou činnost rozšířit o takzvaný zásilkový/internetový výdej jen za předpokladu, že se bude jednat o registrované léky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis. Státní ústav pro kontrolu léčiv umožňuje i uživatelům internetu kdykoliv ověřit konkrétní nabídku v databázích registrovaných léčiv a schválených lékáren na svém portálu. Oblasti padělků a nelegálních přípravků je věnována internetová stránka s názvem www.nebezpecneleky.cz. Stránka mimo jiné obsahuje informace o zachycených padělcích léčiv, stejně jako manuál správného nakupování na internetu. Dalším bezpečnostním prvkem, který byl ústavem zaveden, je tzv. “Certifikát SÚKL“, který je udělován registrovaným lékárnám provozujícím zásilkový/internetový prodej prostřednictvím svých internetových stránek. Umístěním certifikátu, který má podobu banneru SÚKL, na své stránky prodejce dokládá, že se jedná o lékárnu se schváleným a kontrolovaným provozem. Online lékárny prodají ročně volně prodejná léčiva a potravinové doplňky za zhruba 600 milionů Kč, což reprezentuje asi 3 až 4 % celkového objemu prodeje v České republice (obrat prodejů v kamenných lékárnách je odhadován na cca 15 miliard Kč). V poslední době je ve velké míře preferován online nákup s následným osobním odběrem (56 % zákazníků volí osobní odběr v lékárně, 44 % zákazníků je zboží doručováno prostřednictvím České pošty či rychlých kurýrních služeb) (Kasa, 2013). V České republice je aktuálně registrováno 2817 lékáren. 190 z nich provozuje online prodej léků a potravinových doplňků. Mezi největší z nich se řadí www.lekarna.cz, www.drmax.cz, www.pilulka.cz (Petrášová, 2009).

21

3

Padělky obecně

3.1 Výroba a prodej nelegálního zboží Podle statistických údajů, které zveřejnila Celní správa České republiky ve své výroční zprávě, bylo v minulém roce zadrženo padělaného zboží v hodnotě 3,97 miliardy korun, což byl oproti roku 2012 nárůst téměř o 45 %. V souvislosti s šířením padělků a nedovolených napodobenin bylo v loňském roce vyšetřováno pět set osmdesát osm osob. Mezi nejčastěji padělané zboží patří „tradičně“ textil, obuv, oděvní doplňky, kosmetika, elektronika, hodinky. Rekordně však stoupá dovoz a distribuce léků a life stylových preparátů. Nelegální zboží je v drtivé většině případů vyráběno v jihovýchodní Asii. Jak uvedla agentura Nová Čína orgány čínské policie a celní správy v loňském roce zadržely téměř 60 tisíc osob podezřelých v případech porušování práv duševního vlastnictví. Zároveň zabavily více než 90 milionů tun padělaného a podřadného zboží. Při boji proti internetovému prodeji falešných léků zajistily rekordních 300 milionů tablet v hodnotě 2,2 miliardy juanů (7,4 miliardy korun) (ČTK, 2014). Podle odhadů je v České republice každý pátý výrobek padělaný a pouhých 5 % Čechů dává přednost nákupu originálního zboží ve značkových prodejnách. Je téměř „národním sportem“ pořídit si napodobeniny luxusního zboží na tržnicích nebo na internetu za zlomek ceny originálu. Obchod s plagiáty jednoznačně dominuje nad prodejem ostatního ilegálního zboží, a to včetně drog. Hodnota tohoto byznysu se podle Evropského úřadu bojujícího proti podvodům (OLAF) a Světové celní organizace (WCO) pohybuje ročně mezi 5 a 9 % celkového objemu mezinárodního obchodu a představuje přibližně 700 miliard dolarů (13,3 bilionu korun). „Padělání se dříve týkalo hlavně luxusního zboží. Teď lidé pašují daleko více předmětů, které mají podstatně širší dopad na ekonomiku. Ať už jde o léky, počítačové komponenty nebo software,“ uvedla pro týdeník The Economist Theresa Randazzo z oddělení ochrany duševního vlastnictví americké celní správy (Frolich, 2014).

22

Aktuálním fenoménem je šíření padělků na internetu. Podle kalifornské společnosti MarkMonitor, která chrání zájmy majitelů průmyslových práv v prostředí internetu, dosáhl v loňském roce online obchod s padělanými produkty částky přes 135 miliard dolarů. Podle analýz Evropské komise a Světové celní organizace pochází dvě třetiny odhalených nepravých výrobků z Číny. Informace Úřadu celní a hraniční kontroly USA (CBP - Customs and Border Protection), hovoří o tom, že čínské padělky okupují americký trh více než ze tří čtvrtin. Po započítání nelegálního zboží původem z Hongkongu a Tchaj-wanu se jedná o 90 % všech zjištěných padělků. Pouze ve třech odvětvích ilegálního obchodu s padělky nedominuje Čínská lidová republika. Výrobu napodobenin značkových alkoholických nápojů kontroluje Turecko. Dětské hračky a počítačové hry se nejvíce kopírují v Egyptě. A téměř 80 procent nelegálních léčiv produkují Spojené arabské emiráty a Indie. Většina padělaného zboží se do Evropské unie přepraví na lodích (odhaduje se, že se jedná o 70 až 80 %). Jedná se o sofistikovanou a vysoce organizovanou trestnou činnost, při níž důležitou roli hraje výběr námořní trasy a způsob ukrytí kontrabandu, stejně jako zajištění „bezpečného“ místa pro vylodění nákladu. Podle

opakovaných

zjištění

evropských

celních

orgánů

jsou

nejvíce

exponovanými „vstupními místy“ přístavy na pobřeží Středozemního moře, kde se etablovala celá řada rejdařských a logistických společností sídlících v Číně nebo v dalších zemích jihovýchodní Asie (Stárek, 2010).

3.2 Distribuce padělků prostřednictvím elektronických obchodů Jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí je „internetový prodej“ nejrůznějšího zboží, kterého se může zúčastnit fakticky kdokoliv. Jedná se o velice flexibilní způsob uspokojování poptávky, který ve spojení s určitou anonymitou internetu, je ideálním prostředím pro šíření a distribuci padělků, navíc s minimálním rizikem odhalení a postihu. Hlavním úkolem Celní správy České republiky je dohled nad pohybem zboží a zabránění vstupu nelegálního zboží na teritorium Evropské unie. Orgány celní správy chrání také tuzemský vnitřní trh - provádějí dozor v místech nahodilého 23

prodeje (tržiště a tržnice) a na základě žádostí držitelů práv duševního vlastnictví také zasahuje proti výskytu padělků v kamenných obchodech. Pod systematickým dohledem orgánů celní správy je i „virtuální elektronické tržiště“, které pro účastníky obchodu přináší mnoho výhod, zákazníkům rychlost a flexibilitu spojenou mnohdy i s příznivou cenou zboží, ale i diskrétní prostředí subjektům, které nabízejí nelegální zboží. Od počátku roku 2009 působí v rámci struktury české celní správy specializovaný útvar, který se zaměřuje na monitoring nelegálních aktivit na internetu. Nazývá se „Referát internetové kriminality“ (RIK), sídlí v Hradci Králové a je integrální součástí Odboru analýzy a informační podpory Generálního ředitelství cel. Mezi jeho kompetence patří systematická vyhledávací činnost orientovaná na porušování práv duševního vlastnictví a ochranu spotřebitelů. Úkolem této jednotky je odhalovat nabídku nedovolených napodobenin, identifikovat pachatele této nelegální činnosti a prokazatelným způsobem zadokumentovat jeho protiprávní jednání formou certifikované zálohy informačního obsahu webového sídla (Bönisch, 2013). Od února 2013 byl na internetové stránce www.celnisprava.cz umístěn jednoduchý oznamovací formulář pro veřejnost (viz příloha č. 1), kde lze upozornit na nelegální nabídku padělků.

24

Elektronický obchod probíhá v několika variantách: 1.

zboží, které je nabízeno k prodeji prostřednictvím internetových stránek a

bylo již fyzicky dovezeno na území Evropské unie 2.

zboží, které je nabízeno k prodeji prostřednictvím internetových stránek, se

fyzicky nachází mimo území Evropské unie a teprve po objednání bude doručeno přímo zákazníkovi z třetí země 3.

zboží je vyprodukováno a má původ v České republice nebo v jiné členské

zemi Evropské unie Nabídka padělků a nedovolených napodobenin je na internetu uskutečňována několika způsoby. Jedná se o internetové obchody tzv. e-shopy, inzertní stránky (např.

www.sbazar.cz,

www.hyperinzerce.cz)

či

aukční

servery

(např.

www.ebay.com, www.aukro.cz, www.allegro.pl). V poslední době se nelegální zboží objevuje i na specializovaných diskusních fórech (www.doktoronline.cz, www.emimino.cz). Značné množství serverů, jejichž prostřednictvím se obchoduje s padělky, je umístěno mimo území České republiky, v některých případech i mimo teritorium Evropské unie. Jakýkoliv zásah tuzemských dozorových orgánů (včetně blokování nelegálních stránek) je tak bez mezinárodní spolupráce prakticky nerealizovatelný P. Kašpar (personal communication, December 13, 2013).

25

4

Nelegální napodobeniny a padělky léčivých přípravků

Organizace spojených národů (OSN) uvádí, že na světě užívá medikamenty více než dvě miliardy lidí. Farmaceutický byznys patří mezi prosperující obory. Za posledních šest let v globálním měřítku rostl stabilně bezmála 7% tempem. Americká společnost IMS Health, shromažďující data o mezinárodním prodeji léčiv, odhadla objem obchodu s léčivy v roce 2012 na 857,3 miliardy dolarů. Necelé tři čtvrtiny této částky připadají na spotřebu Severní Ameriky, Evropy a Japonska. Prodej padělaných léků dosáhl již v roce 2010 75 miliard dolarů (proti roku 2005 se jednalo o nárůst o 92 %) a přináší obrovské zisky srovnatelné pouze s nelegálními obchody se zbraněmi a drogami. Jedná se o celosvětový problém, byť v méně rozvinutých zemích je situace daleko složitější než v zemích, kde je systém přísně regulován. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každé desáté balení léků zakoupené ve vyspělých státech je nezákonně vyráběnou imitací. Příliv nelegálních léků je v rozvojových zemích tak masívní, že podíl imitací určitých specifických druhů léčiv (např. antimalarik) činí více než 50 %. Padělky distribuované na africkém kontinentu pocházejí často z Indie nebo Pákistánu, kde jsou vyráběny v primitivních podmínkách a jsou často kontaminovány. Asociace indické obchodní a průmyslové komory (ASSOCHAM - Associated Chambers of Commerce and Industry of India) vypočítala, že jen za rok 2011 obchod s falešnými léčivy vynesl v Indii kolem 700 milionů euro (přes 19,6 miliardy korun) (International Herald Tribune, 2007).

Podstatnými faktory, které trvale akcelerují nelegální obchod s padělky léčiv, jsou zejména levná a jednoduchá výroba či snadná „infiltrace“ legálního trhu se stálou poptávkou. Významnou roli také hrají relativně nízká rizika a nesrovnatelně nižší trestněprávní postihy (například ve srovnání s pašováním drog). „Obchod s padělky léků; je provázán s organizovaným zločinem a často slouží k financování mezinárodního terorismu. Když už tyto organizace vytvoří silné distribuční kanály, využijí je i pro jiné zboží např. drogy či zbraně,“ upozorňuje

26

major Mgr. Petr Jirák, expert Celní správy České republiky P. Jirák (personal communication January 18, 2014). Z důvodu požití falešných léků na světě umírá každoročně velký počet lidí. Například v roce 1995 během epidemie meningitidy v Nigeru falešná vakcína zabila dva a půl tisíc lidí. První oficiálně potvrzenou obětí padělaných léků se v roce 2006 stala 58letá Marcia Bergeron, která dlouhodobě užívala lék na poruchu spánku Zolpidem. Ačkoliv tento lék bylo možno oficiálně získat pouze na lékařský předpis, při vyšetřování jejího úmrtí bylo zjištěno, že si falešný lék oběť opakovaně obstarávala na internetu (Clark, 2008). „V Rusku je až třetina léků v lékárnách falešná. Zaznamenali jsme nedávno případ v Mariánských Lázních, kdy si ruský pár kupoval lék a nejprve ho rozbalil, prohlédl

a

očichal,“

popisuje

Martin

Beneš,

bývalý

ředitel

SÚKL.

„Překvapenému lékárníkovi vysvětlili, že u nich v lékárnách se běžně setkávají s padělky, tak jsou zvyklí si lék nejprve prozkoumat, než za něj zaplatí.“ V Česku přišel farmaceutický průmysl v posledních sedmi letech v souvislosti s paděláním léčiv o 33 milionů korun. Jen během prvního měsíce roku 2014 bylo u nás zachyceno 6 310 kusů nelegálních léčiv, jejichž nelegální distribucí přišel tuzemský legální trh o 2 813 000 korun. „V Česku jsme se prozatím s padělky léčiv v kamenných lékárnách nesetkali. Plagiáty se však již objevily například v oficiální lékové distribuční síti ve Velké Británii. Vzhledem k volnému pohybu zboží v rámci Evropské unie je jen otázkou času, kdy se objeví i u nás. Mezi nejčastěji padělané léky patří tradičně přípravky k léčení erektivní dysfunkce a anabolika, výjimkou však nejsou ani léčiva, která se používají k léčbě obezity tzv. anorektika, psychických onemocnění např. antiepileptika, nebo astmatu – antiastmatika,“ uvádí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace

inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) (Čepelíková, 2013). Podle průzkumu agentury STEM/MARK, která se od roku 1994 zabývá marketingovými výzkumy, uvedla, že pouhé 2 % české populace má osobní zkušenost s padělanými léky. Lze však důvodně pochybovat o relevantnosti 27

tohoto údaje, protože ochota veřejně se přiznat ke koupi nelegálního přípravku je obecně nízká. Stejně obtížné je také sledovat informace o eventuálních zdravotních následcích či negativních účincích napodobenin léčiv v populaci. Jak vyplynulo ze studie, „Lidé se často za nákup podezřelého léčiva stydí a svému ošetřujícímu lékaři se s případnými komplikacemi po požití léčiva nesvěří. Je také pravděpodobné, že některé případy zdravotních komplikací nejsou pacienty dávány do souvislosti s použitím padělků.“ Více než polovina respondentů připustila, že o nebezpečnosti padělků ví. Drtivá většina dotázaných (95 %) si uvědomuje, že užívání padělků může být rizikové - fyzicky odlišit od originálních léků je ovšem nedokáže 76 % a nelegální nabídku není schopno identifikovat 63 %. S nabídkou padělků se účastníci průzkumu nejčastěji setkali prostřednictvím emailu, spamu (32 %) či webových stránek (30 %). Pokud by měl respondent pochybnosti o pravosti léčivého přípravku, nejčastěji by se obrátil na lékárníka (54 %), na svého ošetřujícího lékaře (36 %) a na Státní ústav pro kontrolu léčiv (30 %) (Kolanová, 2013).

4.1 Definice padělku léčivého přípravku Definice padělku léčivého přípravku bohužel v českém právním řádu neexistuje. Světová zdravotnická organizace (WHO) však definuje padělek jako „Přípravek, jehož identita a/nebo původ jsou úmyslně a podvodně nesprávně označeny, padělky mohou obsahovat správnou nebo nesprávnou účinnou látku a/nebo ji neobsahovat vůbec, případně jí neobsahovat deklarované množství. Padělkem je i originální přípravek, jehož obal je falešnou napodobeninou.“ (COUNTERFEIT DRUGS, 1999). Jako nelegální přípravek se označuje výrobek, jehož identita a/nebo původ nejsou úmyslně a podvodně špatně označeny. Je označen vlastním obchodním názvem, přičemž může obsahovat léčivou látku, ale není schválen jako lék. Nelegálním přípravkem je však i přípravek, který byl schválen k používání v jiné zemi, ne však v České republice (jedná se zejména o přípravky dovážené ze třetích zemí).

28

4.2 Definice generických léků Kolář, Ambrus a Špringer (2010) definují generické léky následujícími slovy: „Generikum lze definovat jako léčivý přípravek, který má shodné kvalitativní a kvantitativní složení, pokud jde o léčivé látky, a shodnou lékovou formu s referenčním léčivým přípravkem a u kterého byla prokázána bioekvivalence s referenčním léčivým přípravkem příslušnými studiemi biologické dostupnosti“. Generický lék však může být uveden na farmaceutický trh až po uplynutí lhůty ochrany duševního vlastnictví originálního léku. (p. 28)

29

5

Nelegální nabídka léčivých přípravků a jejich napodobenin

na internetu Online nákup léčivých přípravků je velmi populární. Kromě anonymity, pohodlnosti a rychlosti obchodu, hledá určitá část zákazníků možnost získat dosud v České republice neregistrované léky či léky generické (které jsou levnější než originální). Někteří klienti se snaží touto cestou nelegálně získat i léky, jejichž prodej je omezen (léky s obsahem pseudoefedrinu) nebo přípravky použitelné jako doping (anabolické steroidy). Jak vyplynulo z průzkumu, který společně zorganizoval server www.ordinace.cz a online lékárny www.docsimon.cz a www.lekarna.cz a kterého se zúčastnilo téměř tisíc respondentů, Češi nakupují přes internet běžně i léky a potravinové doplňky. Láká je hlavně cena, pohodlný výběr od stolu a často i to, že o svých intimních

zdravotních

problémech

nemusí

s

nikým

mluvit.

Pravidelně léčiva nakupuje online 47 % respondentů. Dalších 34 % nákup přes internet vyzkoušelo. Zákazníkům na internetu vyhovuje hlavně možnost vybrat si v klidu (51 %) a nižší ceny (35 %). 2 % dotázaných oceňují také anonymitu online nakupují zboží, o které se stydí požádat v kamenné lékárně. Reálné nebezpečí online nákupu padělků a s ním spojených zdravotních rizik připouští 21 % spotřebitelů. Sedm z deseti účastníků průzkumu uvedlo, že nakupují jen v certifikovaných e-lékárnách. Naprostá většina lidí tvrdí, že pozná důvěryhodné místo pro online nákup léčiv: pro 40 % z nich by internetová lékárna měla mít i kamennou pobočku, 23 % ví, že si ji může ověřit na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv a 14 % dá na doporučení svých blízkých. Pouhých 15 % respondentů nenapadlo zjišťovat serióznost online prodejce a 7 % respondentů neví, jak si internetovou lékárnu ověřit. Bez zajímavosti není ani údaj, že téměř 40 % všech zákazníků internetových lékáren pochází z Prahy. Specifickým a velmi nebezpečným způsobem prodeje léků na internetu je tzv.„prodej zbytku léků“, „prodej léčiv z pozůstalosti“, nebo „pořídila jsem si léky na předpis, ale nemohu je užívat.“

30

I ti inzerenti, kteří skutečně disponují pouze zbytkem originálního léčivého přípravku, a chtějí se ho zbavit, se dopouštějí protiprávního jednání, protože i jednorázový prodej originálních přípravků vázaných na lékařský předpis, ať už se jedná o jejich „zbytek“ či „pozůstalost“, je nelegální. Podle zákona o léčivech hrozí i těmto prodejcům pokuta až do výše tří milionů korun. Daleko častěji nabídky, tvářící se jako jednorázová inzerce „kryjí“ dobře fungující distribuční kanál mezi nic netušícím zájemcem a nelegálním prodejcem. Jsou umisťovány jednak na inzertní servery (www.hyperinzerce.cz, www.bazos.cz, www.annonce.cz), ale také na různé speciální webové stránky zaměřené na určité zájmové skupiny (www.hubneme.cz, www.dama.cz, www.bazarky.cz). Cílovými zákazníky jsou pak např. mladé maminky, ženy, které na internetu hledají konkrétní návody na zhubnutí, osoby navštěvující fitness centra či posilovny apod. Pro tyto nabídky platí, že ve většině případů je prodejcem umožněna pouze jednosměrná či emailová komunikace. Zjišťování identity pachatelů je v těchto případech velice obtížná. Proto kontrolní orgány museli navázat spolupráci s providery největších inzertních a aukčních portálů, kteří jsou schopni například nastavit automatickou kontrolu inzerentů určitých komodit a stahování podezřelých nabídek. Relativně snadnou dostupnost léků vázaných na lékařský předpis na internetových inzertních serverech, lze jednoduše demonstrovat jednoduchým zadáním klíčových slov (složených z názvů jednotlivých přípravků) do běžného vyhledavače. Na prohlížeči www.google.com byly výsledky vyhledávání po zadání názvů léků na hubnutí následující: PRODÁM ADIPEX 11 400 odkazů

PRODÁM MERIDII 4 160 odkazů

31

PRODÁM SIBUTRAMIN 5 930 odkazů

O poměrně masívní nabídce anorektik, které lze legálně získat jen na lékařský předpis, a jejich relativně vysoké dostupnosti na českých pro-anorektických webech vypovídají i následující náhodně vybrané inzeráty: SIBUTRAMIN – MERIDIA – ADIPEX - CIALIS 12. 08. 2013 | NABÍDKA / PRODÁM | Zdravotnické přístroje Meridia 15, Sibutramin 20mg , Kamagra 100mg , Cialis original 20mg a mnoho dalších nabízíme na eshopu: konecerektilnidisfunkce.webnode.cz Cena:2 200 Kč Oblast inzerce:Celá ČR

http://inzeraty.hyperinzerce.cz/sibutramin/

nemohu užívat-prodám adipex ([email protected]), 3.9.2013 21:12:49 Dobrý den, kojím, a proto bych ráda prodala nevyužitý Adipex Retard, který mi je už na nic. Sice jsem ho horko těžko sháněla, ale při kojení nelze užívat a chci, aby miminko bylo zdravé. Kdo má zájem tak se ozvěte. Jsem z PRAHY a cena po dohodě. Mám 100 ks, nové z lékárny, použitelné do 07.2016. Předám osobně. Pište na [email protected]

Autor: ADIPEX RETARD ORIGINAL | Vloženo: 2014-04-07 13:53:02 http://www.erektslim.com/cz/products/women Prodam Original Adipex Retard 100tbl-1900kc 50tbl-1100kc 30tbl-800kc Sibutramin SWISS 20mg 100cps-2400kc 50cps-1200kc 30cps-950kc Sibutramin Syrtex 15mg 100cps-2200kc Sibutril 15mg (sibutramine 15mg ) 30cps-900kc Reduce 15mg (sibutramine 15mg) 30cps-850kc Meridia 15mg (sibutramine 15mg ) 28cps-950kc Meridia 15mg 98cps-2400kc Nabízím original produkty na rychle hubnutí posilam dobirkou celou CR a SR

32

www.zeny.e15.cz/diskuze

O tom, že se jedná o nekalé obchodní praktiky, svědčí četné zklamané reakce podvedených zákazníků a varování ostatním, umístěná na různých diskusních fórech: SYPKASKGMAIL@COM,vlasto.CZ,[email protected],slim15 PODVOD!!! | ONDRA (O), 21.6.2013 13:34:22 POZOR NA TYTO MAILY (SYPKASKGMAIL@COM,vlasto.CZ,[email protected],slim15 ) PODVOD!!!JE TO PODVOD A PRODEJ NAPODOBENIN OD SLOVÁKŮ.PRODÁVÁ I NA POTENCI A BYL DOKONCE V TV NOVA.MŮŽETE ZEMŘÍT!ZDRAVÍ JE PŘEDNĚJŠÍ TAK SI HO VAŽTE!!!

33

6

Celní správa České republiky

Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem, který plní celou řadu úkolů. Jako integrální součást systému dohledu nad pohybem zboží na teritoriu Evropské unie kontroluje a reguluje zahraniční obchod ze třetích a do třetích zemí (Evropská unie je jednotným celním územím tzn., že na celém jejím území je aplikována stejná celní legislativa). V rámci této kompetence vyměřuje peněžní dávky spojené s dovozem (dovozní clo), vykonává dozor v oblasti obchodování se zbraněmi a vojenským materiálem, s ohroženými exempláři volně žijící fauny a flóry (mezinárodní úmluva CITES), pohybem zboží v rámci Společné zemědělské politiky EU a zbožím, jehož dovoz či vývoz je zakázán nebo omezen (mezi tyto komodity patří mimo jiné i léky a léčivé přípravky). Reguluje ale také nakládání s odpady a dohlíží na ochranu kulturního dědictví a duševního vlastnictví. Celní správa dále spravuje spotřební (z minerálních olejů, tabákových výrobků, lihu, vína a piva) a ekologické daně, a to bez ohledu na to, zda je zboží zatížené spotřební daní dováženo ze třetích zemí, přemísťováno do tuzemska z jiné členské země EU nebo je vyprodukováno v České republice. Orgány celní správy přitom vykonávají dozor při výrobě, skladování a distribuci vybraných výrobků a kontrolují jejich značení a pohyb. Mezi významné činnosti patří i systematická kontrola nelegálního zaměstnávání cizinců z třetích zemí nebo ochrana spotřebitele a práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu. Celní správa také provádí sběr statistických dat od tuzemských zpravodajských jednotek v rámci systému Intrastat.

Příslušníci celní správy mají postavení orgánu činného v trestním řízení v případech, kdy je vedeno trestní řízení pro zkrácení cel nebo daní, pašování omamných a psychotropních látek, při porušení předpisů o nakládání s nebezpečným

odpadem,

vojenským

materiálem

a

kontrolovanými

technologiemi. Další skupinou trestných činů, kterou šetří orgány celní správy je nelegální obchod s radioaktivním materiálem, chráněnými volně žijícími 34

živočichy a planě rostoucími rostlinami, a porušování autorských a průmyslových práv. Celní správě byly po vstupu České republiky do Evropské unie svěřeny kontrolní kompetence v oblasti státního odborného dozoru v silniční dopravě (např. vážení nákladních vozidel, dodržování povinných přestávek řidičů nebo splnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů) a kontrola časového a výkonového zpoplatnění pozemních komunikací. Součástí Celní správy České republiky je také specializovaná Celně technická laboratoř, která se primárně zabývá chemickými analýzami pro potřeby celních úřadů (sazební zařazování zboží, analýzy výrobků zatížených spotřební daní). Laboratoř je akreditována podle mezinárodní normy ČSN EN ISO/IEC 17025 a získala i certifikát systému jakosti ČSN EN ISO 9001-2000. Kromě dalších úkolů ověřuje také deklarované údaje o složení zboží a odhaluje padělky či zdravotní závadnost dováženého zboží. V případě importu potravin úzce spolupracuje s orgány Státní zemědělské a potravinářské inspekce (Houf, 2004).

6.1 Kontrolní procedury při dovozech léčivých přípravků a potravinových doplňků z třetích zemí 6.1.1 Kontroly malých zásilek ze třetích zemí dopravovaných poštou V případech, kdy zákazník online obchodu objedná zboží, které teprve má být dopraveno do České republiky z třetí země, je ve většině případů ze zahraničí doručováno v malých zásilkách prostřednictvím poštovní či kurýrní přepravy. Všechny poštovní zásilky ze zahraničí jsou dopravovány na pobočku České pošty se sídlem v ulici Plzeňské 139 na Praze 5. Zde je také dislokováno pracoviště Celní správy České republiky (oddělení 23 Celní - poštovní styk, Celního úřadu Praha Ruzyně). Zde dojde k jejich selekci na zásilky odeslané ze třetích zemí a na ty, které byly předány k poštovní přepravě v některé členské zemi Evropské unie. V případech, 35

kdy není zřejmé, o jaké zboží jde, mohou pracovníci České pošty provést za přítomnosti celníka vnitřní prohlídku zásilky. Po provedení tohoto úkonu dojde k opětovnému

zabalení

zásilky

a

jejímu

označení

nálepkou

s

textem “OTEVŘENO PRO CELNÍ ÚČELY“ a otiskem osobního razítka. Příslušníci celního úřadu u určité části zásilek provádějí namátkovou nebo cílenou kontrolu. Zboží nepropuštěné do volného oběhu bezprostředně jsou ukládány do dočasného skladu. Adresát zásilky je poté o této skutečnosti informován Oznámením o příchodu zásilky ze zahraničí s tím, že je povinen předložit celnímu úřadu doklady nutné k celnímu odbavení. Tento postup se aplikuje také v případech, kdy zásilka obsahuje zboží, jehož dovoz je zakázán či omezen platnou legislativou. Tímto zbožím jsou jak léky a léčebné přípravky, tak i potravinové doplňky. Při jejich záchytu je celníky okamžitě kontaktován Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který následně zabezpečí jejich laboratorní kontrolu, identifikaci a rozhodne o tom, zda se jedná o padělky či v České republice neregistrované léky. Konkrétní postup celních orgánů je následující: Pokud je dovážený léčivý přípravek opatřen vnějším nebo vnitřním obalem obsahujícím informace o jeho vlastnostech, celní úřad na základě identifikačního manuálu SÚKL (seznamu účinných látek) určí, zda se jedná o léčivý přípravek. Pokud se nedá zásilka ztotožnit (chybí vnitřní a vnější obal, příbalový text nebo jiný dokument je celní řízení přerušeno a je podán podnět SÚKL k zahájení tzv. „řízení v případech pochybností“. Pokud SÚKL ve svém odborném stanovisku identifikuje neregistrované či nepovolené léčivo nelze jej propustit do volného oběhu na území České republiky. Následují další postupy v souladu s celními předpisy – zpětný vývoz nebo zničení zboží.

6.2 Kontrola zboží na mezinárodních letištích Pro úplnost je třeba uvést, že malá část léčivých přípravků je do České republiky dopravována cestujícími, kteří přilétají přímo ze třetích zemí a do Schengenského prostoru vstupují na tuzemských letištích (kromě letiště Václava Havla v Praze mají mezinárodní statut také letiště v Brně, Ostravě - Mošnově, Karlových Varech 36

a Pardubicích). Zde celní orgány provádějí jednak kontroly zavazadel cestujících a také se prověřují běžnou letecky přepravovanou poštu. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a změnách některých souvisejících zákonů, v platném znění: „Osoby pobývající na území České republiky mohou pro svou potřebu a použití objednat nebo jinak opatřit ze zahraničí humánní léčivé přípravky pouze prostřednictvím zásilkového výdeje uskutečněného z jiného členského státu. Předmětem tohoto výdeje mohou být pouze léčivé přípravky.“ (Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), 2007) Z výše uvedeného vyplývá, že dovoz neobchodních zásilek (zásilek určených fyzickým osobám v tuzemsku pro jejich individuální spotřebu) jakýchkoliv léčivých přípravků ze třetích zemí není dovolen. Výjimku tvoří pouze léky pro osobní potřebu vezené cestujícími, kdy se posuzuje přiměřenost. Legislativou však není specifikováno, o jaké konkrétní množství se má jednat, prakticky je celními orgány postupováno tak, že za přiměřené se rozumí množství přípravků, které odpovídá obvyklé potřebě uživatele a obvyklé době léčby onemocnění a fyzické indispozici cestujícího. O faktu, že česká mezinárodní letiště jsou „vstupními branami“ padělků léků svědčí množství odhalených případů. Jen v roce 2011 celníci na mezinárodním letišti v Praze zajistili více než 150 tisíc kusů falešných léků. Podle Celní správy jsou aktuálně stále největším hitem plagiáty přípravků na podporu erekce. „Bývají zabalené jako dárky nebo jako knihy, jindy se snaží odesílatel oklamat celníky tím, že zásilku označí jako vitamínové tablety,“ uvedl mluvčí Celní správy ČR major Jiří Barták. Největší část záchytů tvoří malé zásilky padělků. Naproti tomu jedním z největších případů na ruzyňském letišti bylo v září 2013 odhalení zásilky 194 300 kusů tablet, které svým vzhledem i barvou nápadně připomínaly přípravky Viagra a Cialis. “Přípravky byly dováženy v blistrech ve dvou zásilkách z Jižní Asie. První obsahovala 8 500 kusů tablet s označením „Cenforce 50”, 40 000 kusů tablet s označením „Cenforce 100”, 15 800 tablet s označením „Malegra 50” a 45 000 kusů tablet s označením „Vidalista 20”. Druhá zásilka obsahovala 37

40 000 tablet s označením „Cenforce 100” a 45 000 tablet s označením „Vidalista 20”. (viz obr. 5) Provedeným šetřením bylo potvrzeno, že se jedná o padělky porušující práva k ochranným známkám Pfizzer Products Inc. a Eli Lilly and Company. Hodnota originálů se blíží 87 miliónům korun. Jde tak o největší úlovek ruzyňských celníků v historii.”. Tato léčiva nejsou v České republice registrována (ostatní přípravky s obsahem těchto účinných látek registrované v ČR jsou vázány na lékařský předpis, protože jejich užívání bez lékařského dohledu může být lidskému zdraví nebezpečné) (Celní úřad Praha Ruzyně, 2013).

Obr. 5. Fotodokumentace záchytů zásilek léčiv zadržených na Celním úřadě Praha Ruzyně v září 2013 (Celní úřad Praha Ruzyně, 2013)

Celníci jen za prvních šest měsíců roku 2012 zabavili více než šest tisíc balení léků za 2,6 milionů korun. K nejvíce dováženým patří preparáty na léčbu erektivní dysfunkce, zvýšení objemu svalové hmoty a na podporu hubnutí. Pohyb padělků v rámci Evropské unie Přímým zásilkám nelegálních léčiv ze zemí mimo Evropskou unii se díky intenzivní kontrole daří čelit. Problémy však přinášejí dovozy léčivých přípravků ze třetích zemí přes vnější hranice Unie, které jsou uskutečňovány v jiných členských zemích. V rámci jednotných evropských celních procedur lze totiž v kterékoliv z nich zásilku propustit do takzvaného volného oběhu a poté je ho možno mezi členskými zeměmi volně přepravovat. Jak dokládají příklady uvedené níže, lze pak toto zboží objevit na tuzemském nelegálním trhu.

38

Prodám Sibutramin, Kamagra, Cialis Pořizovací cena:2 200 Kč prodám Sibutramin koupený na dovolené v řecké lékárně. Praha nebo na dobírku. inzerent: leos S. »bazárek: www.bazarky.cz

Nabizim original Sibutramin 20mg dovoz Belgie cena dohodou na mailu bazárek: www.bazarky.cz/sibutramin2omg

39

Významná část padělků léčivých přípravků se přímo na území České republiky vyrábí (viz obr. 6). O této skutečnosti svědčí i četné zásahy našich celních orgánů. Jedna z nejúspěšnějších akcí proběhla v únoru 2013 pod krycím názvem „Zametač“ a byla zaměřena na potírání nelegálního prodeje léků prostřednictvím internetu. Vedla k zadržení tři českých občanů, kteří zájemcům nabízeli napodobeniny či přípravky, které v tuzemsku nejsou registrovány. Při domovních prohlídkách byly zajištěny neregistrované léky nebo padělky za více než milion korun. „Čtyři sta tablet padělků přípravků ke zlepšení erekce (Viagra a Cialis) a více než šest tisíc tablet a ampulí anabolik a léků na redukci hmotnosti, které nejsou v Česku registrovány, nepocházelo ze zemí Evropské unie,“ uvedl tiskový mluvčí celní správy mjr. Jiří Barták (Barták, 2013).

Obr. 6. Nelegální výrobna padělků léků odhalená orgány celní správy

40

Záchyty padělaných léčiv orgány Celní správy České republiky v letech 2011 – 2013 (viz graf 1,2).

Léčiva (počty kusů) 250 000

206 974

200 000

146 616

150 000 100 000 50 000

16 571

12 432

0

48

0

2011

2012 Dovoz/vývoz

2013 Vnitřní trh

Graf 1. Záchyty padělaných léčiv (počty kusů) (Generální ředitelství cel, odbor 21 Celní, 2014)

Léčiva (Kč) 90 000 000 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0

85 284 148

6 811 614

2011

5 202 912 8 056 396

20 562

0 2012 Dovoz/vývoz

2013

Vnitřní trh

Graf 2. Záchyty padělaných léčiv (Kč) (Generální ředitelství cel, odbor 21 Celní, 2014)

41

7

SÚKL - Státní ústav pro kontrolu léčiv

Kontroloři Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kromě ostatních odborných kontrolních a dozorových činností, monitorují nelegální internetový prodej léčivých přípravků. Při zjištění podezřelé nabídky léčiv, kterou lze opatřit pouze na lékařský předpis nebo léčivých prostředků, které nejsou v České republice registrovány a povoleny k prodeji, je uskutečněn tzv. kontrolní nákup (tj. pod zastřenou fiktivní identitou je zboží elektronickou cestou objednáno a poté doručeno kontrolnímu orgánu). Následně je prováděna laboratorní analýza, jejíž výsledky poté slouží orgánům SÚKL jako důkazní prostředek v rámci správního řízení (www.sukl.cz).

7.1 Dohled nad elektronickým obchodem s léčivými prostředky V případě identifikace elektronického prodeje potravinových doplňků, u kterých výrobce či prodejce deklaruje účinky odpovídající spíše léčivému přípravku, provede (SÚKL) laboratorní analýzu složení tohoto výrobku, který má přítomnost zakázané účinné látky jednoznačně prokázat. V případě jejího pozitivního zjištění je výrobek označen za kontaminovanou potravinu a předán k dalšímu opatření věcně příslušné Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Také SÚKL v rámci práce s podněty veřejnosti umožňuje na svých internetových stránkách oznámit kontakt s nelegální nabídkou (viz příloha č. 2). Tyto informace jsou následně ověřovány a dokumentovány.

42

Konkrétní úspěšnost prosazování práva při prověřování nelegální nabídky léků na internetu uveřejnil SÚKL ve své Výroční zprávě za rok 2012 (viz graf 3).

120

Kontrolní činnost SÚKL

104 93

100

85 80 60 40 20 6

4

8 1

9

4

4

3

1

0 Prošetřované podněty

Padělky

2010

Nelegální přípravky

2011

Neoprávněné zacházení s registrovaným přípravkem (až od r. 2010)

2012

Graf 3. Kontrolní činnost SÚKL (enforcement), záchyty padělků a nelegálních přípravků v letech 2010 – 2012

7.2 Informační kampaň SÚKL na www.nebezpecneleky.cz Na portálu www.nebezpecneleky.cz, který byl spuštěn v březnu 2010, probíhá kampaň varující před padělky i zdravotními riziky, která jsou s užíváním těchto přípravků spojena. Nejčastěji se v Česku nabízejí padělky prostředků na zlepšení erekce, hubnutí či zvětšení objemu svalové hmoty, přičemž jejich nabídka se převážně koncentruje na tržiště a neprověřené weby. Na tomto projektu participují jak další kompetentní státní orgány (Celní správa České republiky, Národní protidrogová centrála Policie České republiky, Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Státní zemědělská a potravinářská inspekce), tak i profesní svazy a (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, Grémium majitelů lékáren, Česká asociace farmaceutických firem) a občanská sdružení (Sdružení ochrany spotřebitelů).

43

Jednoznačným cílem kampaně je preventivní působení na veřejnost, aby se zdržela rizikového nákupu neprověřených léčiv na internetu. „Padělky jsou často od schválených léků k nerozeznání a laik může jen těžko zjistit, zda se jedná o schválený přípravek nebo o nelegální lék," upozorňuje Lucie Šustková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Právě proto, že je těžké padělek odlišit, je podle ní velmi důležité ověřit si distributora. Kromě edukace potenciálních zákazníků internetových obchodníků, informací o konkrétních škodlivých účincích již zachycených léků a praktické identifikaci jednotlivých padělků, tato webová stránka obsahuje i různé obrázky a komiksy, jejímiž hrdiny jsou například žena toužící zhubnout (viz obr. 7), mladík pokoušející se vylepšit své svaly a muž nespokojený se svou aktuální sexuální výkonností (viz obr. 8).

Obr 7. Žena toužící zhubnout

Obr 8. Muž nespokojený svojí sexuální výkonností

Státní ústav pro kontrolu léčiv při přípravě a realizaci této kampaně využil zkušeností americké FDA (Food and Drug Administration), která na podobné bázi provozuje informační stránky www.safemedicines.org.

44

8

SZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) dohlíží nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin. SZPI vykonává státní dozor nad bezpečností a zdravotní nezávadností potravin neživočišného původu, chrání spotřebitele před klamavě označenými produkty či před výrobky s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu. SZPI se člení na ústřední (se sídlem v Brně) a teritoriální inspektoráty (Hradec Králové, Olomouc, Plzeň, Praha, Tábor, Ústí nad Labem) V rámci stanovených kompetencí (zákona č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, zákona č. 146/2002 Sb. o Státní zemědělské a potravinářské inspekce a zákona č. 552/91 Sb. o státní kontrole) SZPI kontroluje potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. A to nejen jejich výrobu, skladování, přepravu či prodej, ale i dovoz ze třetích zemí či členských zemí Evropské unie. SZPI

v

rámci

dozoru

nad

zdravotní

nezávadnosti

prověřuje

plnění

mikrobiologických požadavků a obsah cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.). V rámci kontrol jakosti výrobků jsou prověřovány senzorické vlastnosti nebo analytické znaky (např. obsah tuku, cukernatost nebo procento alkoholu). Zvlášť se také posuzuje správnost označování výrobku. Konkrétní kontrolní opatření jsou přijímána na základě hodnocení rizik (Risk Assessment). Mezi hodnocené relevantní informace patří poznatky součinnostních orgánů státní správy (hygienické služby, veterinární správy, policie, celní správy, živnostenských úřadů), podněty spotřebitelů, zjištění partnerských organizací v zahraničí, např. Food and Drug Administration (FDA) nebo informace ze systému rychlého varování Rapid Alert System for Food and Feed (RASFF).

45

SZPI provedla v roce 2013 celkem 35 686 kontrol, což je nárůst o 550 proti roku předchozímu. 25 961 kontrol bylo provedeno v maloobchodní síti, 8 967 při výrobě potravin a 4 196 ve velkoskladech, celních skladech a prvovýrobě. Při této činnosti bylo zjištěno 4 086 nevyhovujících šarží potravin (jednalo se o přibližně 23 % z celkově kontrolovaného množství). Celková výše pravomocně uložených pokut ve správním řízení činila 64 121 500 Kč. Státní zemědělská a potravinářská inspekce rovněž uložila celkem 15 513 opatření typu zákaz (Celkové přehledy výsledků kontroly, 2013).

8.1 Kontrola internetového obchodu Do kompetencí SZPI patří také kontrola prodeje potravin na internetu. Jednou z podmínek provozování internetové nabídky potravin je registrace této činnosti u orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce. V roce 2013 bylo u SZPI nově zaregistrováno 102 subjektů provozujících online prodej potravin (v roce 2012 to bylo 60 subjektů). Inspektoři SZPI provedli celkem 200 kontrol specificky zaměřených na internetový prodej potravin u 127 kontrolovaných osob. Stejně jako v minulosti byla velká pozornost věnována nabídkám doplňků stravy a potravin pro zvláštní účely, a to nejen z hlediska jejich bezpečnosti a kvality, ale i nekalých obchodních praktik, jako je například publikace nepravdivých zdravotních a výživových tvrzení. V roce 2013 se ve zvýšené míře objevovaly internetové nabídky doplňků stravy na hubnutí, zvětšení ňader či na potenci, kde nabídka byla uváděna v českém jazyce a ceny v české měně, ale dodavatel sídlil mimo území České republiky. Kontrola těchto dodavatelů proto byla mimo územní kompetence českých kontrolních orgánů. Na základě těchto zkušeností inspekce vytvořila a na svém serveru průběžně aktualizuje seznam webových stránek, které mohou být potenciálně rizikové či v rozporu s evropskými a tuzemskými právními předpisy. V případě zjištění nebezpečné potraviny rozhodne Státní zemědělská a potravinářská inspekce o jejím stažení z distribuce ve správním řízení.

46

Internetové stránky www.szpi.gov.cz také obsahují oznamovací formulář pro veřejnost (viz příloha č. 3), který umožňuje ohlásit podezření na nekvalitní či falšované potraviny (www.szpi.gov.cz).

8.2 Potraviny a potravinové doplňky porušující legislativu Potraviny a potravinové doplňky, které porušují platnou legislativu a byly zjištěny kontrolní činností SZPI jsou pravidelně zveřejňovány na webové stránce s názvem „Potraviny na pranýři“ (www.potravinynapranyri.cz). Tento portál, který byl spuštěn 10. července 2012, obsahuje informace o zjištěních v rámci úředních kontrol, které byly provedeny pracovníky SZPI. Vzorky potravin jsou zde řazeny do tří kategorií podle míry závažnosti nevyhovění legislativním požadavkům ve spektru: nejakostní, falšované a nebezpečné. Celkem bylo na webu v roce 2012 zveřejněno 728 nevyhovujících potravin, z toho v kategorii nejakostních 138, falšovaných 172 a nebezpečných 418. Zemí původu bylo u 60 % nevyhovujících potravin tuzemsko, ze zahraničí pocházelo 30 % potravin, u zbylých 10 % nebylo zemi původu možné zjistit. Každý konkrétní zápis obsahuje nejen konkrétní identifikaci a popis výrobku včetně fotodokumentace, ale i místo záchytu a označení výrobce či distributora. Součástí informace je i popis, v jakém parametru výrobek nevyhověl legislativním požadavkům, šarže, datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby a označení země původu či výroby. Jedním z aktuálních příkladů zveřejnění záchytu nebezpečného potravinového doplňku je potravinový doplněk s názvem XTREME 24 HOURS FAT BURNER (tzv. „spalovač tuků“): XTREME 24 HOURS FAT BURNER Místo kontroly: ExtrifitWeb s.r.o. Hradec Králové Skupina potravin: Zvláštní výživa, doplňky stravy / Doplňky stravy Kategorie: Nebezpečné potraviny Nevyhovující parametr: androstendion (androst-4-en-3,17-dion) 47

1-dehydroandrostenedion progesterone Ve výrobku byla zjištěna přítomnost látek androstendion (androst-4-en-3,17dion), 1-dehydroandrostenedion, progesteron. Androstenedion a 1-dehydroandrostenedion jsou anabolické androgenní steroidy ve smyslu zakázaných látek uvedených v Seznamu zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2013. Androstendion je od roku 1997 na seznamu zakázaných látek vydaném Mezinárodní antidopingovou komisí a nelze jej používat pro výživu sportovců. Nežádoucí účinky látky 1-dehydroandrostenedion zahrnují poruchy srdečního rytmu, akné, snížení HDL cholesterolu či podporu nárůstu nádoru prsu u žen a karcinomu prostaty u mužů. Progesteron je ženský pohlavní steroidní hormon. Léčivé přípravky s jeho obsahem se používají výhradně na lékařský předpis. Šarže: XFB2500 0 7/05/2013 Datum použitelnosti: 19/03/2016 Obal: PAP kartónek Množství výrobku v balení: 120 ks Výrobce: EXTRIFIT, s.r.o., Dolní Újezd 672, 569 61 Země původu:

Czech Republic

Země výroby: Czech Republic Datum odběru vzorku: 2.8.2013 Referenční číslo: 13-000917-SZPI-CZ

Konkrétně v tomto případě, hrozí pachatelům, kteří uvádějí na trh padělané či nebezpečné potraviny potravinové doplňky, kromě správního postihu i postih trestněprávní. Mohlo by se jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu „Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty“. Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, v platném znění, v části druhé, hlavě I ji v § 156 specifikuje takto: „Kdo v rozporu s jiným právním předpisem má na prodej nebo pro tento účel vyrobí anebo sobě nebo jinému opatří úmyslně potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné pro lidské zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím 48

věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ (Zákon o ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, 2009).

8.3 Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva SZPI je rovněž zapojena do celoevropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva – Rapid Alert System for Food and Feed (RASFF) viz obr. 9.

Obr. 9. Logo Rapid Alert System for Food and Feed

Tento systém umožňuje rychlé a účinné sdílení informací o nebezpečných potravinách nebo krmivech mezi členy systému - Evropskou komisí, členskými státy EU a EFTA (European Free Trade Association) Island, Lichtenštejnsko a Norsko a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA - European Food Safety Authority). Byl zřízen na základě článku 50 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. „Ve všech členských státech a v Evropské komisi byla vytvořena kontaktní místa, mezi nimiž probíhá výměna informací o nebezpečných potravinách nebo krmivech. Pokud má některý člen RASFF informace o závažném zdravotním riziku u potravin či krmiv, musí prostřednictvím RASFF okamžitě informovat Evropskou komisi. Komise vyhodnocuje všechna příchozí hlášení a předává je členům RASFF prostřednictvím jednoho ze čtyř typů oznámení“:

49

1.

„Varování jsou zasílána, pokud jsou potraviny či krmiva představující

vážné rizika nabízeny spotřebitelům ke koupi a je tedy nutné rychle jednat.“

2.

„Informace se používající v případech, kdy rizikové potraviny či krmiva již

nejsou na trhu nebo se riziko nepovažuje za závažné, tudíž není od ostatních členů rychlý postup vyžadován.“

3.

„Odmítnutí na hranicích se týká zásilek potravin a krmiv, které byly

testovány a odmítnuty na vnějších hranicích EU (a EHP), bylo-li u nich zjištěno zdravotní riziko.“

4.

„Novinky jsou veškeré informace týkající se bezpečnosti potravin a krmiv,

které nejsou sdělovány prostřednictvím varování či informací, avšak jsou považovány za významné pro kontrolní orgány.“ (www.bezpecnostpotravin.cz, 2012)

50

8.3.1 Součinnost dozorových orgánů a dohody o spolupráci Dne 16. ledna 2012 uzavřeli, dnes už bývalý, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš a generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný dohodu o spolupráci, jejímž cílem je zlepšit, zkoordinovat a zefektivnit spolupráci. Obě strany spolupracují při společných kontrolách v oblasti dovozu a vývozu léčivých přípravků, výměně analytických produktů, zkušeností z praktické aplikace právních norem a v oblasti vzdělávání. Dohoda tyto instituce zavázala k tomu, že budou společně vyhodnocovat výsledky kontrol a vzájemně si poskytovat informace z rozhodovací činnosti a výsledků soudních řízení (viz obr. 10).

Obr. 10. Dohoda o spolupráci Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Celní správy ČR (Barták, 2012)

51

Dohoda o vzájemné součinnosti a spolupráci při kontrole potravin neživočišného původu pocházejících ze třetích zemí uzavřeli tehdejší generální ředitel Generálního ředitelství cel Zdeněk Richtr a ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jan Šebesta již 25. srpna 2004, tedy bezprostředně po vstupu České republiky do Evropské unie (viz obr. 11).

Obr. 11. Dohoda o vzájemné spolupráci při kontrole potravin neživočišného původu pocházejících ze třetích zemí (Havel, 2004)

52

9

Mezinárodní spolupráce v boji s padělky léčivých přípravků

Účinně a efektivně bojovat s distribucí nelegálních léčiv nelze bez mezinárodní spolupráce, jak při plánování a koordinaci společných akcí represívních orgánů, tak při přípravě jednotného legislativního prostředí a společného postupu při realizaci preventivních či edukačních opatření v rámci členských zemí EU.

9.1 Celní a policejní operace MEDIFAKE a PANGEA V rámci mezinárodní spolupráce jsou pravidelně realizovány koordinované celní a policejní operace na teritoriu členských zemí Evropské unie, ale i v celosvětovém měřítku. Jen v roce 2012 bylo v rámci operace MEDIFAKE odhaleno při cílených celních kontrolách ve všech členských zemích během pouhých dvou měsíců 34 milionů falešných tablet. V rámci dosud největší mezinárodní operace svého druhu (realizované v roce 2011), na které participovalo 81 zemí a kterou koordinoval Interpol, bylo zajištěno 2,4 milionu padělaných léků, které se prodávaly prostřednictvím internetu. Zabavená léčiva pocházela ze 48 zemí a zahrnovala například antibiotika, léky proti rakovině, přípravky na podporu erekce či hubnutí a antidepresiva. Zatčeno bylo 55 lidí pro podezření z nelegální výroby, prodeje či distribuce úředně nepovolených nebo lékařským předpisem podmíněných léků. Jednalo se o již čtvrtou operaci s názvem Pangea, primárně zaměřenou na nelegální obchod s léčivy na internetu. Při policejní akci bylo po světě uzavřeno 13 485 webových stránek nabízejících nelegální prostředky. „Nemůžeme zastavit nelegální šíření léků bez trvalého, odhodlaného a kolektivního mezinárodního úsilí zahrnujícího všechna odvětví,“ uvedla mluvčí jednotky Interpolu pro boj s paděláním léčiv a dalšími zločiny ve farmacii. (iDNES.cz, 2011)

53

9.2 MEDICRIME CONVENTION Česká republika bohužel dosud neratifikovala Úmluvu o padělání léčiv a podobných trestných činech, které ohrožují veřejné zdraví. Jedná se o nástroj umožňující daleko důsledněji a systematičtěji postihovat činy, které ohrožují zdraví a životy pacientů. Tento dokument pod názvem „MEDICRIME CONVENTION“ (viz obr. 12) byl Radou Evropy představen 15. dubna 2010. Zajišťuje větší ochranu legálního výrobního a distribučního řetězce léčivých přípravků před paděláním a jinými nelegálními praktikami a významným způsobem přispívá k ochraně pacientů – spotřebitelů. Úmluva se zaměřuje na trestněprávní otázky spojené s ohrožením lidského zdraví padělanými léky a léčivými prostředky. Zavazuje státy k přijetí opatření, která budou postihovat jak výrobu, tak šíření padělaných léčiv, či jejich komponentů. Úmluva obsahuje popis skutkových podstat trestných činů, sankce, preventivní opatření, opatření na ochranu obětí a svědků a také monitorovací mechanismus, který bude kontrolovat implementaci ustanovení úmluvy. Úmluva také řeší trestní odpovědnost právnických osob za kriminální chování.

Obr. 12. Medicrime Convention

Přestože u nás dosud nedošlo k ratifikaci úmluvy, první legislativní kroky se již připravují. Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví pracuje na novelizaci trestněprávních předpisů a zavedení trestní odpovědnosti za výrobu a šíření padělků léků s trestní sazbou od jednoho do pěti let odnětí

54

svobody. Zvýšily by se také peněžité sankce, které dnes plagiátory neodrazují (www.hmccr.cz, 2010)

9.3 Zavádění systému EUROPEAN STAKEHOLDER MODEL Jednou z možností, jak omezovat „černý“ trh s léčivy České republice i v Evropské unii, je zavádění systémů, které umožní jak distributorům, tak orgánům státního dozoru i spotřebitelům v každém okamžiku prověřit pravost léčiv. Jedním z těchto systémů, zaváděných postupně v jednotlivých evropských zemích je EUROPEAN STAKEHOLDER MODEL (ESM). Tento model v budoucnu poskytne možnost také v tuzemsku individuálně identifikovat každé balení léčiva prostřednictvím unikátního 2D Matrix kódu. Kód bude obsahovat identifikační údaje přípravku a také umožní monitorování jeho pohybu od výroby až po jeho spotřebu (www.zdravky.cz, 2013).

55

10

Závěr

Při volbě tématu bakalářské práce jsem předpokládala, že bude originální a pro mě osobně zajímavé. Netušila jsem však, jak hluboce mě zasáhne. Při získávání podkladů jsem mimoděk nahlédla nejen do osudů jednotlivých žen nespokojených se svým vzhledem, ale také jsem byla nucena konfrontovat se s otřesnými praktikami lidí, kteří obchodují s nebezpečnými plagiáty a tedy i s lidským zdravím. Na jedné straně často bezradný (a téměř bezbranný) jedinec, který se snaží redukovat svou hmotnost, na straně druhé nelegální, vysoce zakonspirovaný a organizovaný byznys produkující obrovské zisky. Navíc bez jakýchkoliv skrupulí a používající masívní reklamu plnou manipulativních technik. Tedy nerovnováha přímo evidentní. A někde mezi nelegální poptávkou a nabídkou stojí státní instituce, jejichž úkolem je ochrana spotřebitelů a zdraví. Na této ilegální scéně vedou boj za zájmy občanů jak na poli prevence, tak i represe. Je komplikován nejen nedostatkem zdrojů (lidí, techniky a financí), ale i chybějící legislativou (některé mezinárodní dokumenty nebyly dosud Českou republikou ratifikovány, v trestním zákoníku dosud chybí postih za padělání a nelegální distribuci léčiv). Mezi faktory, které negativně ovlivňují investigativní činnost dozorových orgánů, patří paradoxně i to, že je na ně pohlíženo jako na nepřítele i ze strany zájemců o nelegální produkty. O tiché rezistenci nakupujících svědčí mimo jiné i téměř nulový zájem oznamovat kontakt s nelegální nabídkou na internetových oznamovacích formulářích výše uvedených institucí. Dokonce jsem při zpracování práce opakovaně narážela na různá varování žen diskutujících na zájmových stránkách a fórech, upozorňujících, že tyto nelegální inzeráty jsou sledovány „tajnými“ (myšleno policisty a celníky) a že se „vyplatí“ poptávku po nelegálním přípravku „kamuflovat“. Ze stejného důvodu je také

56

velmi preferováno osobní předávání zboží, aby se vyloučila možnost identifikovat účastníky nelegálního obchodu někým třetím. Byznys generující obrovské zisky a disponující odborníky na reklamu i psychologii, je těžkým soupeřem. Bez zintenzívnění osvěty a edukace potenciálních zákazníků „černého“ obchodu s léčivy stát nemůže uspět. Jde o to získat na „svou“ (racionální) stranu všechny lehkovážné uživatele internetu nezodpovědné ke svému zdraví a minimalizovat poptávku. Je také třeba vytvořit další nástroje na poli kontroly a represe. Prohloubit a zintenzívnit mezinárodní spolupráci. Při shromažďování a zpracování materiálů pro svou práci jsem bohužel nezískala žádnou celkovou statistiku nebo kvalifikovaný odhad poměru padělků léků zachycených dozorovými orgány k jejich výskytu na trhu. Patrně neexistuje. Každá kompetentní instituce (Celní správa České republiky, Státní ústav pro kontrolu léčiv a Státní zemědělská a potravinářská inspekce) sleduje pouze vlastní „úspěšnost“. Jaký objem farmaceutických plagiátů se podaří zachytit, kolik procent se kontrolním orgánům daří zadržet tedy není známo. Nevím, je-li to jen příslovečný vrcholek ledovce nebo jsou české kontrolní orgány úspěšné. Myslím ale, že přesná čísla nejsou to nedůležitější. Orgány celní správy v roce 2012 při kontrolách 1 009 143 dovozních operací ze třetích zemí zadržely 2 480 342 kusů padělků různého „běžného“ spotřebního zboží. Odhlédneme-li od soukromoprávních aspektů (porušování práv duševního vlastnictví) každý z nás „cítí“, že dovoz padělků značkových triček či slunečních brýlí a jejich následný prodej na tržnici je sice zločin, ale pro spotřebitele i společnost je daleko méně rizikový než distribuce nebezpečných léků.

57

11

Seznam použitých zdrojů

Monografie Grofová, Z. (2007). Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Praha: Grada Machová, J., Kubátová, D., Hamanová, H., Kabíček, P., Mrázová, E., Svoboda, Z., & Wedlichová, I. (2009). Výchova ke zdraví. Praha: Grada. Opletal, L., & Opletalová, V. (1999). Lék a jeho vývoj v dějinách. Praha: Karolinum.

Časopisecké články Barták, J. (2012). Clo Douane, 46. 2. Bönisch, P. (2013). Internetová kriminalita. Clo Douane, 47. 10-11. Havel, J. (2004). Clo Douane, 38. 2. Houf, D. (2004). Ochrana spotřebitele a CTL. Clo Douane 38. 3.

Elektronické články (varianta existující tištěné i elektronicky s webovou adresou) Clark, E. (2008). Counterfeit medicines: the pills that kill. The Telegraph. 2008. http://www.telegraph.co.uk/health/3354135/Counterfeit-medicines-the-pills-thatkill.html (accessed January 18, 2014) Kolář, J., Ambrus, T., & Špringer, V. (2010). Názvosloví léčiv se zřetelem na lékopisné

názvy.

Chemické

listy.

2010(104),

28.

http://www.chemicke-

listy.cz/docs/full/2010_01_27-32.pdf (accessed March 22, 2014) Stárek, V. (2010). Prodej padělků převálcoval obchodování s drogami a střelnými zbraněmi.

E15,

2010(702),

4-5.

(accessed January 18, 2014)

58

http://file.mf.cz/029/1-1-24-E15-0109.pdf

Thomsová, U. (2005). Zeštíhlování světa Zdraví, krása a sebekázeň v 19. a 20. století. Dějiny a současnost. 2005. http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2005/7/zestihlovani-sveta-/ (accessed March 22, 2014) Thomas C. Frolich, A. E. (2014). 9 Most Ripped-Off Products in America. TIME. 2014. http://time.com/61008/9-most-ripped-off-products-in-america/ (accessed January 18, 2014) Végh, V. (2010). Poznáte rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy?. Léky a lékárna, 2010(6), 4. http://www.edukafarm.cz/data/soubory/casopisy/76/leky-a-lekarna2010-6.pdf (accessed March 20, 2014) Wiggins, S. & Keats, S. (2014). Future diets.

ODI.ORG.2014, 1-2.

http://www.odi.org.uk/sites/odi.org.uk/files/odi-assets/publications-opinionfiles/8773.pdf (accessed February 2, 2014) www.who.int. (1999). COUNTERFEIT DRUGS. Guidelines for the development of measures to combat counterfeit drugs. http://www.who.int/medicines/publications/counterfeitguidelines/en/ (accessed April 2, 2014) www.zdravky.cz. (2013) Evropský model ověřování léků by měl vymýtit padělky. Lékařské

listy.

2013(2).

VII.

http://www.zdravky.cz/archiv-odbornych-

zdravotnickych-titulu/lekarske-listy-2-2013.pdf (accessed January 18, 2014)

Online diskusní fóra [email protected]. (2013, September 3). nemohu užívat-prodám adipex [Online forum comment]. Retrieved from: http://damske.bazarky.cz/nejlepsidieta/damske_kosmetika_pece-o-telo_prodamadipex-retard-adipex_20296.shtml (accessed December 13, 2013) konecerektilnidisfunkce.webnode.cz. (2013, August 12). SIBUTRAMIN – MERIDIA – ADIPEX - CIALIS [Online forum comment] Retrieved from: http://inzeraty.hyperinzerce.cz/sibutramin/ (accessed December 13, 2013)

59

ADIPEX RETARD ORIGINAL. (2014, April 7). Prodám Original Adipex Retard [Online forum comment] Retrieved from: http://zeny.e15.cz/diskuse/print/?type=all&id=248059 (accessed April 10, 2014) ONDRA (O) (2013, June 21). SYPKASKGMAIL@COM,vlasto.CZ,[email protected],slim15 PODVOD!!! [Online forum comment]. Retrieved from: http://damske.bazarky.cz/nejlepsidieta/damske_kosmetika_pece-o-telo_prodamadipex-retard-adipex_20296.shtml (accessed December 13,2013)

Dodi (2003, February 11). First Lunar pictures with 155 EDFS [Online forum comment]. Retrieved from http://tech.groups.yahoo.com/group/ap-ug/message/15209 (accessed October 5, 2012) Příjmení, J. (Rok, Měsíc Den vydání). Předmět zprávy [typ příspěvku]. Dostupnost na webu (accessed Měsíc Den, Rok)

Webové stránky Čepelíková, K. (2013). Padělky léků se „vaří“ i v Česku. Luxusní výdělek za nebezpečný

fake.

[Online].

Praha:

Vitalia.cz.

Retrieved

from:

http://www.vitalia.cz/clanky/padelky-leku-se-vari-i-v-cesku/ (accessed February 2, 2014) Kolanová, M. (2014). Většina lidí nebezpečné padělky léčiv nepozná. Naději pro boj s nimi představuje evropský model ověřování léků ESM. [Online]. Praha: Asociace

inovativního

farmaceutického

průmyslu.

Retrieved

from:

http://www.aifp.cz/cs/aktuality/informace-pro-media/vetsina-lidi-nebezpecnepadelky-leciv-nepozna/ (accessed March 22, 2014) ČTK. (2014). Život v manželství vede podle expertů k tloustnutí. [Online]. Praha: České

noviny.

Retrieved

from:

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zivot-v-

manzelstvi-vede-podle-expertu-k-tloustnuti/1026219 (accessed March 22, 2014)

60

ČTK. (2014). Překvapení: americké děti jsou méně obézní. [Online]. Praha: Týden.

Retrieved

from:

http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/deti/prekvapeni-

americke-deti-jsou-mene-obezni_300944.html (accessed March 22, 2014) iDNES.cz & ČTK. (2011). Policie z celého světa zabavila miliony padělaných léků. [Online]. Praha: iDNES.cz. Retrieved from: http://zpravy.idnes.cz/policie-zceleho-sveta-zabavila-miliony-padelanych-leku-pjn/zahranicni.aspx?c=A110929_200648_zahranicni_abr

(accessed

January

18,

2014) International Herald Tribune, Novinky, & ČTK. (2007). Falešné léky v Asii zabíjejí ročně desetitisíce lidí. [Online]. Praha: Seznam.cz. Retrieved from: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/109981-falesne-leky-v-asii-zabijeji-rocnedesetitisice-lidi.html (accessed February 2, 2014) Petrášová, L. (2009). Za padělání léků až pět let vězení, navrhuje ministerstvo. [Online]. Praha: iDNES.cz. Retrieved from: http://zpravy.idnes.cz/za-padelanileku-az-pet-let-vezeni-navrhuje-ministerstvo-pzf/domaci.aspx?c=A090911_221744_domaci_dp (accessed February 2, 2014) Wiggins, S. & Keats, S. (2014). [Online]. Future diets. Retrieved from: http://www.odi.org/future-diets (accessed February 2, 2014) www.bezpecnostpotravin.cz. (2012). Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) [Online]. Praha: Ministerstvo zemědělství. Retrieved from: http://www.bezpecnostpotravin.cz/stranka/system-rychleho-varovani-propotraviny-a-krmiva-(rasff).aspx (accessed January 20, 2014) www.forzasupplements.co.uk (2014). Marriage makes you fat. [Online]. Ashford, Kent: Forza Supplements. Retrieved from: http://www.forzasupplements.co.uk/blog/in-the-media/marriage-makes-fat/ (accessed March 22, 2014) www.i60.cz. (2014). Život v manželství vede k tloustnutí. [Online]. Praha: i60. Retrieved

from:

http://www.i60.cz/clanek_6736_zivot-v-manzelstvi-vede-k-

tloustnuti.html (accessed March 22, 2014)

61

www.sukl.cz. [Online]. Praha. Retrieved from: http://www.sukl.cz/sukl (accessed December 12, 2013) Tiskové zprávy Celní úřad Ruzyně. (2013). Tisková zpráva Celní správy České republiky Generální ředitelství cel. (2013). Tisková zpráva Celní správy České republiky

Zákony Zákon o ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, 157 § 1 (2009). Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, 378 § 87 (2007). Zákon o podomním obchodě, 216 § 2 (1926) Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 110 § 2 (1997) Zákoník zemský království českého, 152 § 1 (1883) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), 178/2002

62

Seznam příloh Příloha č. 1 – Oznamovací formulář, který je k dispozici veřejnosti v případě, kdy je konfrontována s nelegální nabídkou padělků na internetu. Je umístěn na portálu www.celnisprava.cz. Příloha č. 2 – Elektronický formulář „Hlášení nelegální nabídky léčivého přípravku“, kterou Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejnil na svém portálu www.sukl.cz Příloha č. 3 - Oznamovací formulář pro veřejnost, který umožňuje ohlásit podezření na nekvalitní či falšované potraviny, k dispozici na www.szpi.gov.cz

63

PŘÍLOHY

64

Příloha č. 1

Příloha č. 2 Hlášení nelegální nabídky léčivého přípravku Nabízet volně prodejné léčivé přípravky na internetu smí pouze "kamenná" lékárna. Nabízet některé volně prodejné léčivé přípravky mimo lékárnu smí pouze prodejce vyhrazených léčiv. Seznam lékáren s možností zásilkového/internetového prodeje a seznam vyhrazených prodejců naleznete v databázi lékáren. Pokud se na Internetu setkáte s nelegální nabídkou léčivých přípravků, prosíme o vyplnění tohoto formuláře.

Položky značené * jsou povinné a je potřeba je vyplnit.

Název přípravku, případně bližší informace *

(např. popis přípravku, výrobní číslo/šarže, doba použitelnosti atd.) *

Kde jste se s nabídkou přípravku setkali? * Internetové stránky – adresa:

Tržnice – adresa:

Jiné – upřesněte:

Zakoupili jste přípravek? Ano Ne

Přejete si být informování o průběhu šetření? * Ano Ne Kontrolní otázka (ochrana proti spamu) *

kolik je 4+5? (číslicí)

Pokracovat Jak funguje zásilkový/internetový prodej a jaké povinnosti má lékárna nabízející tento způsob prodeje? Pozor na padělky a nelegální přípravky!

Příloha č. 3 Zaslat inspektorátu: *

Vyberte...

Nejprve si, prosím, zvolte inspektorát, kterému chcete svůj podnět zaslat.

Jméno a příjmení:

E-mailová adresa:

Telefonní číslo:

Vaše adresa (včetně PSČ):

Název výrobku/Špatný stav prodeje: *

Datum výroby (je-li uvedeno)/Označení šarže:

Datum spotřeby/minimální trvanlivosti:

Datum zakoupení výrobku:

Místo zakoupení výrobku: Název prodejny: *

Ulice/Obec:

Město/Obec: *

Obsah stížnosti: *

Prosím, konkretizujte, čeho se Vaše stížnost týká (hygiena prodeje obecně, nebo závadný výrobek – uveďte přesný název, hmotnost či objem balení, datum spotřeby či minimální trvanlivosti, označení šarže, jméno výrobce či prodávajícího, vadu výrobku atp.). Vysvětlivka: * povinná položka

Resumé Bakalářská práce je zaměřena na problematiku nelegální distribuce a padělání přípravků na hubnutí a její postihování. Tento ilegální obchod je celosvětovým problémem. Do České republiky většina padělků pašována z třetích zemí, část je vyráběna v tuzemsku či v některé z členských zemí Evropské unie. K nelegální nabídce těchto prostředků dochází v největší míře na internetu, kde jak prodejci, tak zákaznici využívají jeho anonymity a dostupnosti. Masivní šíření padělků léčivých přípravků na hubnutí má několik aspektů. Výrobní a distribuční náklady obchodníků jsou minimální, existuje stálá vysoká poptávka a důležitá je i skutečnost, že při stejné míře společenské nebezpečnosti, hrozí pachatelům daleko menší postih než u distribuce drog. Konzumace padělků přípravků na hubnutí je individuálním rozhodnutím jedince, přesto náklady na jeho léčení nese stát. Domnívám se, že přes relativní úspěšnost represivních orgánů by ke zvýšení efektivity v boji proti šíření padělků léčiv, měl přispět větší akcent na prevenci, která by tlumila poptávku, dále změna trestněprávních předpisů, posílení pravomocí a personálu dozorových orgánů a přijetí našich mezinárodních závazků, včetně větší míry kooperace v rámci EU.

Resume The bachelor's thesis is aimed on issues of counterfeiting and illegal distribution of weight loss products and its prosecution. This illegal trade is a global problem. In the Czech Republic the majority of counterfeit goods smuggled from third countries part is produced at homegrown or in a some country of the European Union. The illegal offer these resources occurs predominantly found on the Internet, where both vendors and customers use its anonymity and accessibility. The massive spread of counterfeit medicines for weight loss has several aspects. Production and distribution costs merchandisers are minimal, there is still a high demand and important is the fact that with the same degree of social danger, offenders threatens far less punishment than drug distribution.

The consumption of counterfeit products on weight loss is an individual decision of the individual, nevertheless the cost of his treatment by the state. I presuppose that despite the relative success of the repressive organs would increase efficiency in the fight against the spread of counterfeit drugs, should contribute a greater emphasis on prevention, which would defuse demand, further change in the criminal law prescripts, empowerment of staff and supervisory authorities and acceptance of our international obligations, including greater degrese of cooperation within the EU.