Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ

Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu Individuální projekt SPM1

Vypracoval: Studijní obor: Emailová adresa: Datum vypracování:

Bc. Martin Petruželka K-IM2 [email protected] 10.11.2012

Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu

1 Obsah 1

Obsah ....................................................................................................................... 2

2

Úvod ......................................................................................................................... 3

3

Analýza situace......................................................................................................... 3 3.1

Rozhodovací styly ............................................................................................. 3

3.2

Kritéria pro výběr stylu ..................................................................................... 4

4

Rozhodovací model .................................................................................................. 4

5

Analýza výstupu z modelu ....................................................................................... 6 5.1

Preferovaný rozhodovací styl ........................................................................... 6

5.2

Citlivost modelu ................................................................................................ 8

5.3

Porovnání se skutečností .................................................................................. 9

6

Závěr......................................................................................................................... 9

7

Použitá literatura ..................................................................................................... 9

2


2 Úvod Tato projektová zpráva slouží k představení a zhodnocení rozhodovacího modelu vytvořeného v programu Criterium Decision Plus na téma Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu. Mnou vytvořený model je obrazem stylu vedení a rozhodování mé osoby v pracovním životě.

3 Analýza situace V běžném pracovním (i soukromém) životě nastávají situace, které vyžadují od jednotlivce, vedoucího skupiny, či manažera rozhodnutí k danému tématu. Tomuto rozhodnutí však předchází úvaha, kdo, jak a za jakých okolností bude nejlepší toto rozhodnutí učinit. Vše pak záleží na mnoha okolnostech i povaze rozhodujícího se. To, kterou cestou se při rozhodování vydat, nám může napovědět i tzv. Model Vrooma a Yettona, který definuje nejčastěji se vyskytující milníky při rozhodování. Samotná situace, výběr rozhodovacího stylu, může mnohdy znamenat těžší rozhodnutí s ohledem na požadovaný výsledek než řešení vlastního problému. Samozřejmě platí, že u triviálních záležitostí nebude výběr stylu natolik podstatný, jako u složitějších nebo zásadních rozhodnutí.

3.1 Rozhodovací styly Kontingenční model Vroom-Yetton definuje pět základních rozhodovacích stylů dle charakteru zapojení podřízených/spolupracovníků do rozhodování. Jsou jimi (v závorce je vždy uvedeno označení stylu, které bylo dále použito v programu Criterium Decision Plus):  Autokratický styl bez externích informací (A1) – problém řešíme samostatně jen s informacemi, které aktuálně máme.  Autokratický styl s dodatečnými informacemi (A2) – problém řešíme samostatně s využitím informací, které si k tomu seženeme.  Konzultativní styl s jednotlivci (C1) – probereme problém s jednotlivými podřízenými / kolegy a následně řešíme s případným přihlédnutím k získaným informacím.  Konzultativní styl se skupinou (C2) – probereme problém s celou skupinou podřízených / kolegů najednou a následně řešíme s případným přihlédnutím k získaným informacím.  Styl skupinového rozhodování (G2) – problém řešíme dohodou na společném jednání celé skupiny podřízených / kolegů.

3


3.2 Kritéria pro výběr stylu Jak již bylo řečeno, rozhodnutí jaký styl si pro svůj postup zvolit, by mělo záviset především na kritériích, které problém blíže charakterizují. Opět vyjdeme z kontingenčního modelu Vroom-Yetton. Bylo zde definováno sedm základních kritérií popisujících charakteristiku problému ve vztahu k výběru rozhodovacího stylu. Jedná se o:  Kritérium požadavku kvality – otázka, zda je kladen důraz na kvalitu rozhodnutí, či nikoliv (resp. zda jsou varianty rozhodnutí z hlediska kvality srovnatelné).  Kritérium dostatku informací – kdy je řešeno, zda mám jako vedoucí v tom daném okamžiku dostatek informací pro rozhodnutí, nebo ne.  Kritérium strukturovanosti problému – jaké jsou cíle, varianty, možnosti, podmínky, atd. řešení problému.  Kritérium významu akceptovatelnosti rozhodnutí – kde se zkoumá hledisko, zda je nutné, aby podřízení akceptovali rozhodnutí pro vlastní realizace, či ne.  Kritérium akceptovatelnosti pro spolupracovníky – mám jako vedoucí autoritu, nebo důvěru pro rozhodnutí, nebo si to musím nechat „schválit“ podřízenými.  Kritérium cílové orientace spolupracovníků – kdy řešíme, zda je řešení navrhováno z hlediska vlastních cílů, nebo společného cíle.  Kritérium pravděpodobnosti konfliktu – otázka, zda je možné, že by mohl vzniknout rozbroj mezi podřízenými nad způsobem rozhodnutí o řešení (ne o vlastním řešení). Tato kritéria jsem ještě doplnil o dvě další z hlediska vlastního pohledu. Taková, na něž při rozhodování sám kladu důraz:  Kritérium vlastního ztotožnění se s problémem – jde o případy / situace, kdy řeším rozhodování o problému, s nímž jsem, nebo nejsem osobně ztotožněn.  Kritérium časového hlediska – kdy má na styl rozhodnutí vliv, kolik mám času na vlastní rozhodnutí. Zda dostatek, nebo mne tíží časová tíseň.

4 Rozhodovací model Vlastní rozhodovací model, v němž byly promítnuty výše zmiňované varianty stylu rozhodování i kritéria, jsem vytvořil v programu Criterium Decision Plus (CDP). Struktura modelu je znázorněna na obrázku, Obr. 1.

4


Obr. 1 – Rozhodovací model

Takto vytvořený model by však neměl žádnou vypovídající hodnotu bez ohodnocení jednotlivých vztahů mezi cílovým výběrem stylu a jednotlivými kritérii a mezi kritérii a jednotlivými styly rozhodování. Při ohodnocování těchto závislostí jsem použil dvě metody. A sice, první skupina vztahů (cílový výběr stylu – jednotlivá kritéria) byla ohodnocena tzv. přímou metodou. Zde je uvedeno, jakou váhu pro mne má každé jednotlivé kritérium na výběr stylu rozhodování, viz Obr. 2.

Obr. 2 – Přímá metoda ohodnocení 5


Druhá skupina vztahů (kritéria – jednotlivé rozhodovací styly) byla pak ohodnocena metodou párového ohodnocování. V tomto případě probíhalo porovnávání jednotlivých rozhodovacích stylů mezi sebou navzájem a to vždy pro dané konkrétní kritérium, viz Obr. 3.

Obr. 3 – Metoda párového ohodnocení

Tím byl rozhodovací model plně charakterizován a je možné analyzovat jeho přínos.

5 Analýza výstupu z modelu 5.1 Preferovaný rozhodovací styl Výsledek ohodnocení modelu v programu CDP je možné zobrazit jak v grafické podobě (Obr. 4a), tak i v tabulkové (Obr. 4b), a znázorňuje preferovaný styl rozhodování z obecného hlediska. V tomto případě je vidět, že dle zadaných parametrů převládá dominanta rozhodovacího stylu A1, tedy Autokratický styl bez externích informací.

6


Obr. 4a – výběr stylu (graf)

Obr. 4b – výběr stylu (tabulka)

7


5.2 Citlivost modelu Nyní se zaměřme na citlivost modelu, tedy jinak řečeno vliv změny váhy nějakého kritéria na vlastní rozhodnutí. Budeme model zkoumat z pohledu, jakou změnu (o kolik procent) této váhy bychom museli provést, aby došlo ke změně preferovaného stylu.

Obr. 5 – Citlivost změny váhy kritéria na výběr stylu

Obr. 5 například znázorňuje vliv kritéria kvality na rozhodovací styl, přičemž preference stylu rostou s výše položenou pozicí (čárou) v grafu. Svislá čára s ukazatelem pak vyznačuje post z hlediska váhy tohoto kritéria na celkový výsledek. Tedy pro tuto váhu kritéria máme seřazeny rozhodovací styly do sledu: A1, A2, C2, C1, G2. Je zde ale také možno vidět, že pokud bychom chtěli změnit priority rozhodovacích stylů a dostat na 1. místo styl C2 (Konzultativní styl se skupinou), museli bychom změnit váhu kritéria kvality o téměř 30% z celkového portfolia vah kritérií. Bereme v úvahu pozici průsečíku křivek A1 a C2. Platí však, že taková změna by naprosto změnila vypovídající hodnotu modelu s daným nastavením 8


ohodnocení vztahů. Tím pádem je taková změna nevhodná. Pokud by se ale jednalo o změnu váhy do 5%, dalo by se polemizovat o správnosti ohodnocení daného kritéria.

5.3 Porovnání se skutečností Při zamyšlení se nad výsledkem získaným z programu CDP a vlastním stylem rozhodování, musím konstatovat, že skutečně odpovídá skutečnosti. Aktuálně jsem v pozici, která vyžaduje velké operativní rozhodování a jasné a rychlé závěry. V takových případech volím ve většině případů cestu direktivního rozhodnutí s tím, co v dané chvíli o problému vím.

6 Závěr Tento projekt ukazuje konkrétní použití podpůrného programu Criterium Decision Plus pro rozhodovací mechanismy. Porovnáním výsledku daného modelu se skutečností pak byla ověřena i jeho vypovídající hodnota. Je ale třeba zdůraznit, že velmi záleží na správném nastavení pravidel a charakteristik zkoumaného problému rozhodování. Případné zadání zidealizovaných hodnot při ohodnocování modelu by vedlo jen ke zkresleným výsledkům, pro něž není nutné model vytvářet, tedy ne k získání objektivního výsledku. Model pracuje s hodnotami zadanými dle osobních zkušeností a postojů. Tím ale také podává informaci o charakteristice chování tvůrce, v tomto případě mé osoby.

7 Použitá literatura  https://bboard.uhk.cz – SPM1-1-2012.pptx, SPM1-2-2012.pptx, Ing. Karel Mls, Ph.D.  Criterium Decision Plus - Tutorial

9

Nejvhodnější rozhodovací styl v daném kontextu

Recommend Documents