Omluva redakce. Omlouvám se, že toto číslo NI vychází se značným zpožděním. Časopis jsem dával dohromady už 30.9., ale vyskytly se problémy s tiskem. Formát k tisku, který jsme předávali do tiskárny, nefungoval v tiskárně, a tak jsem musel hledat nějakou jinou formu zpracování před tiskem. Existuje mnoho placených programů, které něco stojí. Nakonec jsem udělal časopis v programu Publisher, ale zase nešel výstup ve formátu pdf pro tiskárnu. Nakonec s pomocí několika „spřátelených duší“ jsem časopis udělal tak, aby ho šlo dobře vytisknout. Nicméně stále si kladu otázku, zda je náš časopis potřebný, zda ho čtete v záplavě jiných dobrých časopisů. Zda čas, který tomu věnujeme, není zbytečný. S.B.
NejenInformátor Sboru Církve bratrské v Českém Těšíně Studentská 25, Český Těšín tel. 558 746 626 mail:
[email protected] www.cb.cz/cesky.tesin účet Sboru CB Český Těšín: 612806734/0600 NejenInformátor Sboru Církve bratrské v Českém Těšíně Příprava a korektury: Jaroslav Pokorný, Stanislav Boszczyk, Silvie Boszczyková čtvrtletník, náklad cca 100 ks Své příspěvky můžete zasílat na e-mailovou adresu:
[email protected]
z obsahu: Práce není marná Misie na Ukrajině Prázdninové pobyty: Nedělní škola Awana Sportovní a Anglický kemp Fusion camp a něco dalšího... říjen 2010
20
ročník 11, číslo 3
Úvodník Naše práce není marná Rád bych ještě jednou vyjádřil podobné myšlenky jako na posledním prázdninovém nedělním shromáždění. Jako každým rokem i nyní si rádi připomeneme to, co je za námi, s výhledem do nového školního roku, který se týká nejen školství, ale je taky určitým předělem v životě a činnosti našeho sboru. I o letošních prázdninách mnozí mohli odpočinout a načerpat nové síly. To je dobré si pohlídat. Každý se potřebuje občas zastavit, změnit způsob a polohu, nadechnout se, nebo, jak mluví moudří lidé, „naostřit“ pilu. S ostrou pilou se pracuje lépe, efektivněji, radostněji a klidněji. Díky Pánu Bohu za rozmanité možnosti k relaxaci a odpočinku. Díky Pánu, že se všichni mohli vrátit domů bez nehody a v pořádku. Druhou oblastí našich prázdnin byla krátkodobá, intenzívní služba mnoha sborových pracovníků. Služba nezištná, dobrovolná, poctivá a radostná. Proběhly některé zajímavé aktivity. Na každé akci působilo kolem 5 – 7 vedoucích plus obsluha v kuchyni, celkem kolem 70 osob. To je asi třetina všech členů sboru. Pobyt dětí nedělní školy v Tyře (18). Tábory: Dorostu (10), Awany (10). Fontány a Fusion z Karviné. Campy sportovní a anglický. Mládežnické akce, letos krátkodobé, brigáda, relaxační pobyt. Misijní akce ve Slovinsku, Švédsku a jiné, které jsme možná ani nezaregistrovali. Prázdniny uzavřel sborový pobyt v Dolní Lomné. Velmi si vážíme vaší skvělé služby a nasazení a rád bych vám všem za sebe i za staršovstvo sboru poděkoval. Důležitější však je to, že vaše práce je konána pro jiné, ale tím i pro Pána a tato služba není marná, není zapomenutá a přinese určitě ovoce ve svém čase. Jistě již v některých oblastech požehnání přinesla. S novým školním rokem začíná další pravidelná služba ve sboru. Věříme, že navážeme na tu pestrost a rozmanitost různých generačních skupin, vzdělávacích a modlitebních buněk. Budou se rozvíjet hudební a chválící aktivity a misijní akce. Chystají se nové zajímavé projekty, jako např. manželské večery, které budou zaměřeny pastoračně i misijně. Tato služba je součástí vize staršovstva - péče o manželské vztahy a rodiny. Budeme pracovat na rozšíření „Alfy“ do specifických oblastí jako je mládež a sociálně slabší osoby. Připravuje se projekt „Pozvání města Těšína na večeři“ v roce 2011, a další aktivity. Naším záměrem je vybudovat několik specificky zaměřených buněk. 2
19
Původně měl Ahmadínežád v úmyslu přijít až k izraelskému hraničnímu plotu a hodit si kamenem po izraelských vojácích - doufaje samozřejmě, že ti zachovají klid a nechají si to líbit. Tak se aspoň šuškalo ve východních kuloárech. Faktem je, že íránský mocenský nárok musel mezitím už pochopit každý. „Existují jen dvě supervelmoci,“ prohlásil Mahmúd Ahmadínežád již před měsíci: „USA a Írán.“ „Tak se Ahmadínežád zase vrátil domů, aniž by po nás hodil kamenem,“ uzavřel jeden izraelský hlasatel lakonicky zprávy z posledního dne jeho libanonského pobytu. Následovala bouřlivá diskuse, nakolik je na místě tohoto židobijce přirovnávat k Adolfu Hitlerovi. © Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
Zájezdy do Izraele Dostaly se mi do rukou dvě pozvánky na zájezd do Izraele. Jednu vidíte vedle (cena je už o něco menší) a druhý zájezd pořádá Vlasta Chabibulin ve 4. měsíci a cena je 1140USD + letenky. Pro další informace volejte na tel.
731 138 266
Informace s důkladným popisem můžete nalézt na nástěnce ve vestibulu. Rádi bychom v tomto roce opět pozvali ke spolupráci ty, které již oslovil a pozval Pán Ježíš, a kteří ještě stále stojí na „náměstí“ a mají pocit, že je nikdo nepozývá. Stále platí, že práce je mnoho, žeň velká, ale pracovníků málo. Mějte odvahu se ozvat, povědět o vnitřním volání do služby. Nechte se prosím vyslat tím, který vás tak velmi miluje a za vás proléval na Golgotě svou krev. Takže v těchto dnech myslíme na všechny sborové pracovníky, na již zapojené i na ty nové. Modlíme se za učitele, kteří navazují na svou práci. Myslíme na maminky, které budou opět každý den nahlížet do tašek svých dítek a s úsměvem je budou vyprovázet do školy. Myslíme na studenty, žáky, pracující. Přijměte svou práci, zaměstnání i studium jako službu pro Pána, jako své misijní pole, svou bohoslužbu. Vstupujte na své působiště každý den s díkuvzdáním. Prosíme seniory, modlete se za sloužící, pracující a studující, ať to dělají s láskou, nadšením a s Božím požehnáním. Žalm 100 „Radostně služte Hospodinu! Vstupte před jeho tvář s plesem! Vězte, Hospodin je Bůh, on nás učinil, a ne my sami sebe, jsme jeho lid, ovce, které pase. Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s chvalozpěvem! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu, neboť Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné, jeho věrnost do všech pokolení!“ S úctou a láskou Tadeáš Firla
Misie Ukrajina Lvov 10.-14.4. 2010 V roce 2006 jsem měla možnost jet na Ukrajinu do vesnice Seredne. Misijní výjezd pořádal Stasio Czudek. Byla to pro mě velká zkušenost. A když jsem odjížděla, mým přáním bylo vrátit se zase někdy na Ukrajinu. Letos jsem měla možnost v rámci stáže jet na Ukrajinu do Lvova. Už při cestě tam se nám pokazilo auto, a všem nám došlo, že opravdu nejedeme na výlet, ale na misii. Sloužili jsme ve věznicích, ve výchovném ústavu, taky jsme měli program pro místní mládež ve sboru, kde jsme byli i ubytováni. Na každé cestě nás doprovázeli místní lidé ze sboru, kteří často sloužili ve věznicích.
18
3
Pro většinu z nás byla nejsilnějším zážitkem věznice pro mladistvé. Bylo tam 70 chlapců ve věku 16-21 let. Náš program obsahoval písně (chvály), scénku, hry, několik svědectví a krátké slovo, pro které skvěle využil vedoucí naše zážitky z cesty na Ukrajinu (kdy se nám porouchalo auto) ,čímž si získal velkou pozornost kluků. Ukrajinci, kteří byli s námi, měli taky připravený program pro kluky. A na konci programu dali výzvu. Napočítali jsme 21 kluků, kteří přišli dopředu, poklekli, modlili se a přijali Pána Ježíše do srdce. Je nádherné vidět na vlastní oči, jak Bůh jedná i v takových místech jako je věznice. Nebylo pro nás vždy všechno jednoduché, jak už to na misii bývá. Ale jak jsem mohla vidět, Bůh si to všechno předem připravil a byl celou tu dobu s námi. Uvědomila jsem si, jak je důležité vyjít ze zóny bezpečí, aby se projevila Boži sláva. A tím můžu hlouběji poznávat, jaký Bůh opravdu je. Ještě jednou chci moc poděkovat za vaše modlitby a finanční podporu. Moc mě povzbudilo, když se sbor za mě postavil. Děkuji!! Beata Bobková
Pobyt nedělní školy Je krásné, že ačkoliv je pobyt dětí každoročně v Tyře na začátku prázdnin, pro lidi, kteří tam jezdí už nějaký ten rok, je každý pobyt jiný, něčím zvláštní. Tentokrát jej obohatilo množství (i nových) dětí. Letošní téma „Daniel“ bylo zaměřeno na modlitbu a život s Bohem v situacích, kdy nás nevidí známí nebo rodiče. Daniel zůstal věrný, nedovolil, aby mu babylonské zvyky a učení vzaly víru v izraelského Boha. A k tomu se Pán Bůh přiznal a obdařil ho moudrostí a přízní u krále. Řekla bych, že je to hodně aktuální téma, a to nejen pro děti, ale i pro mě. Byl to obsah lekce, kterou jsem měla na starosti já. Zase jsme mohli prožívat krásný čas u her, soutěží, zpívání (které bylo tak hlasité, že nestačilo volume u kláves :) Je to vždy úžasný začátek prázdnin. Jola Oszeldová 4
kázala prodloužená ruka Íránu, radikálně šíitský Hizballáh, dávno rozhodnout ve svůj prospěch. Kdysi tak mocné křesťanské milice cedrového státu se rozplynuly. Palestince, kteří druhdy jedinou nežidovskou demokracii na Blízkém východě úspěšně vytunelovali a přivedli ke krachu, se podařilo neutralizovat. Generálové, jako drúzský Walid Džumblat, nemají už k dispozici žádnou účinnou vojenskou moc. Libanonská armáda je tak prolezlá šíity, že není schopná Hizballáhu na jeho cestě k triumfu klást sebemenší překážky, ani kdyby chtěla. Povolení civilních úřadů, armády a vojenské rozvědky už po léta neznamenají nic ve srovnání s kývnutím všudypřítomného a téměř všemocného Hizballáhu. Obavy USA, že „Hizballáh by mohl podkopat libanonskou svrchovanost“, už léta pokulhávají za realitou. V posledních letech ztroskotala celá řada pokusů, částečně násilných, odkázat šíitskou milici do patřičných mezí. Obzvláště pokořující pro libanonské křesťany stejně jako pro sunnity je osud mezinárodního tribunálu, který měl vyšetřit atentát na libanonského předsedu vlády Rafika Haririho. Syn zazobaného obchodníka, Saad Hariri, který dnes zastává premiérský úřad svého otce, je vystaven nepokrytým hrozbám. Je možné, že tu vraždu zosnoval Hizballáh. Dnes musí mladý Hariri s nepřáteli svého otce spolupracovat. V Damašku bylo týden před Ahmadínežádovou návštěvou vydáno 33 zatykačů, z části proti Haririho spojencům. V r. 2006 izraelské letectvo proměnilo Dahíji, pevnost Hizballáhu v jižní části Bejrútu, v prach a popel. A právě tam se nechal íránský patron oslavovat od tisíců přívrženců Hizballáhu. Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh se přihlásil o slovo videozáznamem ze svého úkrytu. O den později držel Ahmadínežád řeč v jiholibanonském Bint e-Džbail, o němž dosud nebylo nezávisle zjištěno, zda škody, které Írán nechal velkoryse opravit, způsobil izraelský ničivý útok, nebo výbuch podzemního skladu munice, pocházející patrně rovněž z Íránu. „Sionisté zmizí,“ ujistil Íránec své přívržence na dohled od izraelských hranic a nepřekvapil tímto proroctvím ani přátele ani nepřátele. Pozoruhodná byla na tomto masovém shromáždění nápadná nepřítomnost libanonských vlajek. V davu vlály pouze vlajky Hizballáhu a Íránu. Oficiální Izrael si uložil bobříka mlčení. Nepřeslechnutelný byl ovšem výrok, že Írán má teď společnou hranici s Izraelem. „Iránský president navštívil Libanon jako velitel, který přijel na inspekci ke svým jednotkám,“ řekl Jigal Palmor, mluvčí izraelského ministerstva zahraničí. Izrael ohrožuje nejméně 40.000 íránských raket v rukou Hizballáhu, jak odhadují izraelští bezpečnostní odborníci. Izraelci požádali libanonskou vládu oficiálně diplomatickými kanály, aby se zdržela jakékoli provokace. 17
že zdejším obyčejným lidem na obou stranách nevyneslo všechno to politikářské čachrování nic jiného než utrpení a smrt? Roky, které následovaly bezprostředně po uzavření dohod v Oslo, jsou pro izraelské civilní obyvatelstvo ze zpětného pohledu těmi nejkrvavějšími léty od vzniku jeho státu. Proč žádného západního myslitele nenapadne aplikovat na Blízkém východě to, co v Evropě vůbec nefungovalo špatně - postarat se na prvém místě, aby se lidem vedlo dobře, a politické otázky tím uložit k ledu?! Copak jsme v Evropě nesmetli otázky území a hranic ze stolu, abychom ze všeho nejdříve zajistili všem důstojnou existenci? Je to skutečně tak špatné, že tolik otázek ohledně hranic Německa zůstalo nevyřešeno? Nemohli bychom my Němci Palestincům vysvětlit, že i budování demilitarizovaného státu slibuje do budoucna docela slušnou perspektivu? A proč umí pan Westerwelle jenom Srbům strkat pod nos právo na uznání samostatného Kosova? Proč ne také svým arabským a muslimským přátelům už dávno splatné, zásadní a bezpodmínečné uznání práva na existenci židovského státu Izraele?
Nastala Tyra, na kterou jsem se moc těšila, byla jsem kapitánem a rozcvička byla nad ránem, zpívali jsme písničky a ráno byly náročné rozcvičky, přes celou Tyru probíhal příběh o Danieli, a na půdě jsem spala v posteli, Byla tam i houpačka smrti, na kterou chodily děti, Při celkovém hodnocení, bylo malé vysvědčení Pawla Jalowiczorzová
W Tyrze było super, podobało mi sie wszystko. Było du˛zo gier i roznych zabaw. I najlepsze było, jak piekliśmy mieso w ziemi. Monika Śliź
© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
Co by kamenem dohodil
Na Awaně bylo fajně
Ahmadínežád v Libanonu Státní návštěva íránského presidenta Mahmúda Ahmadínežáda v zemi cedrů byla opředena tajnostmi a spekulacemi, těhotná překvapeními a především nabita napětím. „Tohle by mohlo rozpoutat válku,“ fňukal jeden bejrútský expert na blízkovýchodní oblast v očekávání události. Přitom v první řadě vůbec nešlo o věčné jablko sváru Izrael. Jako už při aféře s tureckou humanitární flotilou do Gazy i tady stály v popředí regionální úvahy a snahy orientálních rádoby velmocí o rozšíření sféry svého vlivu. Mocenské vakuum v arabském světě je přímo hmatatelné. Syrskému Bašáru el-Asádovi se nikdy pořádně nepodařilo nazout si veliké holínky svého otce. Egypťan Hosní Mubarak ve svých dvaaosmdesáti zápasí o zdraví, hledá svého nástupce a snaží se udržet v šachu hydru Muslimského bratrstva ve vlastní zemi. Irák se po pádu Saddáma Husseina vnitřně zhroutil. Na tomto pozadí soupeří o pozornost islámského světa Ankara a Teherán. Šíitský půlměsíc, od Indie přes Pákistán, Írán a Sýrii až po jižní Libanon si nárokuje úctu, která mu byla po staletí upírána. A pak je tu už léta trvající vnitrolibanonský boj o moc, který do16
V našem regionu je na otázku: „Jak ses měl?“ nejčastější odpověď: „Fajně“. Toto slovo, s patřičnou intonací v hlase, v sobě zahrnuje v podstatě všechno: bohaté zážitky, blízkost vzájemných vztahů, intenzivně vnímanou Boží přítomnost, dobré jídlo, počasí, ubytování – je to prostě souhrn pozitivních emocí získaných během určité akce. Také na táboře Awany bylo FAJNĚ. My, poprvé jako skupinkoví vedoucí, jsme si tábor užívali jako „nováčci“. Tábor to pro nás sice nebyl první, ale předchozí zkušenosti jsme měli jenom v oblasti vaření a zásobování. Proto jsme se velmi těšili, ale zároveň jsme vnímali zodpovědnost a výzvu, která se s táborem pro nás pojí. A myslím, že jsme se netěšili sami – úsměvy dětí i ostatních vedoucích při srazu před odjezdem napovídaly, že nás čeká příjemný čas strávený ve vzájemné a Boží blízkosti. Tábor Awany probíhal od 28.7. do 6.8. v Horním Údolí v Jeseníkách. Boží ochrana a požehnání byly s námi po celou dobu - první dva propršené dny vystřídaly dny slunečné, celý tábor byl provázen příběhem Josefa s důrazem na vlast5
nosti, kterými byl obdařen. Děti i vedoucí mohly v příběhu poznávat také sami sebe, své vlastnosti, přednosti i nedostatky a ve skupinkách jsme mohli diskutovat o mnoha životních otázkách. Celý tábor jsme zároveň prožili obklopeni příběhem Asterixe a Obelixe, kteří s námi procházeli mnoha hrami a soutěžemi, nechyběla ani olympiáda. My všichni skupinkoví vedoucí, jsme se snažili dětem předávat to, co sami od Boha získáváme – lásku, radost, porozumění, ale občas je to také o výchově. Boží provázení a přítomnost jsme s vděčností přijímali každý den, moc rádi vzpomínáme na chvíle u večerních ohňů. Velkým povzbuzením pro nás byly situace jako např. večerní stezka odvahy, kdy si některé děti zpívaly po cestě chvály, které jim projasňovaly cestu tmou. Myslím, že tábor jsme si všichni užili a děkujeme všem, kteří jeho realizaci jakkoliv podpořili. Těšíme se už na další setkávání na pravidelných klubech Awany, které budou probíhat od 1. října každý pátek v době od 15,30 – 17,30 v tělocvičně ZŠ Ostravská. K. + R. Bélovi
Sportovní kemp Na počátku července se skupina mladých sportovců rozhodla strávit týden v malebném prostředí v podhůří Beskyd na úpatí Lysé Hory. V počtu 34 studentů jsme se ubytovali v Rekreačním středisku „Hlubina“ a postupně se seznamovali s okolím. Tento camp zahrnoval čtyři sporty: fotbal, softbal, volejbal a airsoft. Každý si vybral jeden sport, kterému se dopoledne i odpoledne věnoval. Fotbal a softbal byl trénován profesionálními americkými trenéry, airsoft a volejbal českými. Večerní program tvo6
nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří. Stanislav Boszczyk
Konec ticha před bouří? Útok na křižovatce Bani-Naim mezi Hebronem a Bejt Chagai nikoho nepřekvapil. Uplynulé měsíce byly nejklidnější, jaké děti Izraele pamatují. Politici neměli o čem mluvit. Poprvé od dohod v Oslo panovalo na politické scéně mezi Izraelem a Palestinci absolutní bezvětří. Proto mlčely i zbraně. Rok 2010 byl pro Izrael rokem s nejslabší teroristickou aktivitou v 21. století. Na palestinských územích Západního břehu je klid téměř hmatatelný. Tato země zaznamenala za uplynulých 18 měsíců růstový rekord mezi 8 a 11 procenty. Jenže s tím je, zdá se, konec. Ve Washingtonu se setkali izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu a palestinský president Mahmúd Abbás a jejich vyjednávací týmy - a dali tím protivníkům vyjednávání konkrétní podnět ke snaze udělat přes ochotu k rozhovorům krvavý škrt. Každý přirozeně chápe, že Barack Obama si svou Nobelovu cenu za mír konečně musí zasloužit. A samozřejmě je žádoucí, aby politikové spolu hovořili a snažili se vyřešit konflikt století na Blízkém východě. Ale proč kvůli tomu musí šest dětí osiřet? Jejich maminka Talja Imesová byla navíc v devátém měsíci těhotenství, když byla spolu se svým manželem Jicchakem Imesem z bezprostřední blízkosti chladnokrevně zastřelena. Po Kochavě Even Chaimové zůstal manžel s osmiletou dcerou. A 24-letý Avišaj Schindler byl čerstvě ženatý. Guido Westerwelle - spolu s mnoha dalšími blízkovýchodními i západními politiky - odsoudil útok „co nejostřeji“ - aniž by jediným slovem zmínil lidskou tragédii. Vždyť oběťmi byli jenom „osadníci“. Ani mimořádná krutost pachatelů nikomu nestála za slovo. Čtyři lidé, z toho jedna očividně těhotná žena, byli chladnokrevně zblízka postříleni. Spolkový ministr zahraničí vyslovil pouze obavy o „cestu vyjednávání a mír“. Je snad Svatá země tak vzdálená horizontu chápavosti západních politiků, že ani po půldruhém desetiletí nejsou schopni pochopit, 15
vid dělal dobrou věc světským způsobem, soud přišel pro nedostatek poznání na straně Davida. (2. Sam. 6. 1-10.) V Nové smlouvě si všimneme příkladu Ananiáše a Safiry. Byla zjevena Boží sláva tak mocně, že pouhý stín apoštola Petra uzdravoval. Lidé v prvotní církvi prodávali svá pole a dávali na potřeby církve. Ananiáš prodal pole, nechal si část peněz, ale zřejmě tvrdil, že toto je vše, co za něj dostali. Byla to neuctivá oběť, za kterou přišel okamžitý soud. Čím silněji je zjevena Boží sláva, tím rychlejší je Jeho soud nad neúctou. V Písmu je mnoho dalších příkladů o okamžitém soudu, ale také o odloženém soudu (např. synové Héliho). Autor píše: Osobně jsem poznal, že člověk může mít ohromné nadšení, a přitom postrádat poznání. Nadšení a vášeň, pokud není umírňována poznáním, vedla vždy do potíží. A navíc jsem zjistil, že mou zodpovědností je usilovat o poznání od Boha. (Přísl. 2. 1-5.). Mnoho lidí volá po tom, aby Bůh obnovil svoji slávu. Modlí se za pozdní déšť. Podřizují se Božímu pročišťování a nestěžují si, když procházejí zkouškami. Nereptají, když duchovně procházejí pouští. Brzy se budou radovat, protože Bůh neodepře Svou slávu těm, kteří po Něm hladoví. Jiní jsou chyceni někde uprostřed - usilují o Boží přítomnost, ale podobně jako u Davida není jejich úsilí založené na poznání. Hledají Boha svým vlastním způsobem, svou moudrostí. Stále si ještě potřebují plně uvědomit slávu Toho, po kom touží. Známe list apoštola Pavla do Efezu. Je tam napsána krásná posloupnost, hovoří o řádu v církvi, řádu v manželství, v rodině a končí: Nakonec, moji bratři,... oblečte si celou zbroj Boží. Nelze mít celou Boží zbroj a nemít řád v manželství, v rodině, v církvi. Pouze člověk, který nezná celou tuto posloupnost, se může domnívat, že si může žít podle svého a mít nárok nebo prosit o celou zbroj Boží. První část zbroje je pravda, pravda o sobě, o mém vztahu k Bohu, v manželství, ve sboru, o mém vztahu k autoritám, o mém podřízení se, atd.. - Svatá bázeň je klíčem k Božím pevným základům, odemyká pokladnici spasení, moudrosti a poznání. - Připravte cestu Pánu tím, že připravíte Jeho lid na Jeho slávu. Chtěl jsem těmito řádky vás vyburcovat či nadchnout pro blízký vztah s Bohem a taky pro hledání Božího řádu pro sebe. Není nic krásnějšího než mít za přítele velikého a mocného Boha, s nímž můžu mít důvěrný vztah.
řily hry, scénky, sledování vtipných videí a vyprávění příběhu z Bible, o kterém jsme posléze diskutovali ve sportovních skupinkách. V polovině týdne jsme zdolali Lysou Horu. Asi předposlední večer jsme měli “ Labyrint“, což byla dobrovolná aktivita a vedla k přiblížení se Bohu. Postupně jsme chodili na pět různých stanovišť, které byly zaměřené na určitou část našeho života. Alespoň pro mě to byla nejlepší část týdne. Sportovní camp jsme dělali letos poprvé, ale věřím, že ne naposledy. Když jsme ho připravovali, byla jsem z toho strašně nadšená! Byla jsem si téměř jistá, že studenti, které pozveme, budou z toho také nadšení. Měla jsem představu, že pojede spousta lidí a bude to skvělý Boží nástroj, jak zvěstovat o něm svými životy, svědectvími, příběhy apod. Do campu zbývalo pár dní a přihlášených bylo něco přes 30 lidí. Nechápala jsem, proč Bůh nechtěl, aby tam jelo více lidí, trochu jsem z toho byla zklamaná. Ale pochopila jsem to až později. Tím, že nás tam bylo méně, bylo to více rodinné, mohli jsme se všichni dobře poznat a vytvořit skvělá přátelství, která neskončila ani naším odjezdem domů. Mohli jsme se věnovat lidem, kteří tam jeli s touhou dozvědět se něco o Bohu, ale také těm, kteří tu touhu vůbec neměli, mohli jsme jim dát najevo svůj zájem o ně a to bylo skvělé. Já osobně jsem mohla mít několik dobrých rozhovorů a věřím, že si je Bůh použil. Společně s Terkou PIndejovou jsme byly vedoucí softbalu, a to také znamenalo, že jsme vedly večerní diskuse. Pro mě to bylo úplně něco nového, ale hodně jsem se skrze to naučila. Viděla jsem ovoce, což mě velmi povzbudilo - jeden kluk z naší skupinky uvěřil, další nevěřící dívka se velice posunula k Bohu, a věřím, že to není vše. Byla to pro mě nová zkušenost, za kterou jsem velmi ráda, že jsem dostala příležitost ji prožít. Patricie Wantuloková
Žalm 1,1-3. Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který 14
7
English Camp Jako kažoročně, tak i letos organizovala naše mládež English Camp. Přípravy na tento camp začaly už v zimě a každý měsíc se setkával tým lidí, kteří vše připravovali. Tento rok mělo příležitost být v týmu plno nových lidí, kteří byli velkým přínosem pro celý tým i camp. Camp se uskutečnil v polovině července na našem oblíbeném místě v Malenovicích. Byl to opravdu požehnaný a skvělý čas. Přijel tým 15 Američanů z Arizony ze sboru od Natana, kteří vyučovali angličtinu a sloužili. Tento camp byl obzvlášť výjimečný v tom, že jsme poprvé dělali " Labyrint ". Labyrint byl o tom, že lidé chodili po různých stanovištích, taková duchovní procházka, která opravdu obohatila camp o plno různých rozhovorů a příležitostí říci evangelium. Na konci tohoto labyrintu studenti mohli přistoupit ke kříži a zapálit svíci, pokud se přiblížili Bohu. Všichni studenti přistupovali a zapalovali svíčky. Byl to opravdu skvělý pohled. Tento večer zůstane určitě v mé paměti dlouho, protože to byl neskutečně požehnaný večer, plný Boží přítomnosti. Na tomhle campu uvěřil jeden student, a další studentka se vrátila zpět k Bohu. Je to opravdu povzbudivé. Camp byl plný legrace, skvělé skupiny lidí, ale hlavně Boží lásky a přítomnosti. Po campu následoval „Follow up“, který trval 2 dny. Po „follow up“ odjeli američtí hosté zpět do USA a my se vrátili do našeho každodenního života. Tereza Pindejová
Fusion Camp Drazí v Kristu, rád bych se sdílel s několika věcmi, které jsme z Boží milosti mohli prožít toto léto. Pro mě osobně i pro mou rodinu, to byly jedny z nejnáročnějších prázdnin, jaké jsme kdy prožili. Ale přesto to byl velmi požehnaný čas, kdy jsme se mohli hodně naučit o službě a tom, jak nakládat s časem, který nám Bůh dává. Neříkám, , 8
před tváří všeho lidu musím být oslaven. Nikdy nebudeme mít bázeň před Hospodinem, když nebudeme znát Jeho velikost a slávu. Izajáš 29.13. Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem,… Máme stále snahu snížit úctu a bázeň na rovinu lidí. Určitě známe příběh, když Izraelci na poušti si udělali zlaté tele a uctívali ho. Oni to zlaté tele nazvali Hospodin. Tedy neuctívali jiného boha. Problém byl v tom, že snížili Boží velikost na úroveň lidí, zredukovali Boha, oslavovali Boha světským způsobem. Sloužíme Bohu v podobě, do které jsme si Ho přetvořili. Čím obsáhlejší je naše poznání Boží velikosti, tím spíše Mu vzdáme čest v patřičné bázni. Dříve než Bůh zjeví Svou slávu, musí být nastolen Boží řád. Když je poté zjevena Jeho sláva, přichází mnohé požehnání. Ale jakmile je zjevena Jeho sláva, jakoukoli neuctivost, narušení řádu, nebo neposlušnost stihne okamžitý soud. Podíváme se na několik příkladů, které dobře známe, z toho úhlu pohledu. Bůh strávil šest dnů nastolením řádu na zemi. Nakonec dal řád lidskému tělu. Všechny zvířata měla nějakou přikrývku (srst, peří, šupiny), ale člověk byl oděn slávou a důstojností (jak říká žalmista). První lidé žili ve velkém požehnání, nebyly nemoci, nákazy ani chudoba. Nejlepší bylo, že Adam s Evou měli výsadu chodit s Bohem v Jeho slávě. Když se člověk rozhodl neposlechnout, následoval soud. Ztratili slávu a poznali ihned, že jsou nazí. A další soud známe. Mojžíš, který byl povolán Bohem, aby vyvedl Izrael z Egypta, se na cestě do Egypta setkává s Bohem,který jej chtěl usmrtit. 2. Moj. 4.24-26 Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit. Tu vzala Sipora kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: "Jsi můj ženich, je to zpečetěno krví." A Hospodin ho nechal být. Mojžíš byl obřezán ještě v Egyptě, obřízka byla smlouva s Bohem. Jeho syn, který se narodil na poušti, nebyl obřezán, byl mimo smlouvu, Sipora to pochopila a dala věci do pořádku, do řádu Božího. Podívejme se na Davida. Jistě si pamatujete událost, když vezli truhlu smlouvy do Davidova domu. Pelištejci ukradli Izraeli Boží schránu, za to je Bůh postihl nemocí. Pelištejci nakonec poslali schránu zpět Izraeli na novém voze taženém dvěma kravami. Po mnoha létech se David rozhodl umístit Boží schránu ve svém domě (chrám ještě nebyl postaven). Jak to udělal? Podobně jako Pelištejci na voze. Přitom v Mojžíšově zákonu bylo jasně napsáno, jak se schrána má přepravovat - měli ji nést kněží na ramenou. Při tom, jak David vezl schránu, musel zemřít Uza, který ji chtěl přidržet, aby nevypadla. Da13
ha a Jeho vedení. Během léta jsme uskutečnili více než 100 osobních setkání a okolo 6 prezentací ve sborech či biblických skupinkách. Léto je za námi a já se společně s Kevinem připravujeme na službu v EXIT Tour, který začne na začátku října. Pán Bůh nám dal milost k tomu, abychom s celým projektem vyrazili i za hranice našeho státu do sousedního Slovenska a Polska. Opět přijede skupina Dizmas, kterou budete mít možnost potkat i v našem sboru. Ve všem, co prožíváme, si uvědomuji na každý den, že Pán je větší než naše plány. Uvědomuji si, jak stojí za to v něho věřit a každý den pokládat do jeho rukou naše starosti i radosti. Ráda bych Vás poprosila o modlitby za naše manželství, protože hned po svatbě jsme oba vstoupili do společné služby. Je to něco, do čeho nás sám Bůh povolal, a máme z toho velkou radost. Ale také si uvědomujeme, že náš vztah potřebuje stále velkou péči a hlavně Boží ochranu. Určitě se můžete modlit i za naše finance. Stále hledáme finanční podporu. Nyní se nacházíme na 40%, takže do 100% máme ještě daleko, ale věříme Bohu, že se o nás postará. Daniela Dickson
Boží řád. Četl jsem nedávno knihu Johna Bevera Bázeň před Hospodinem. Nad touto knihou jsem musel při četbě hodně přemýšlet a vypůsobila ve mně mnoho otázek i odpovědí. Mnohé věci či zákonitosti jsem si uvědomil a chtěl bych z části tyto myšlenky napsat. Ne snad, že ty myšlenky jsou tolik hodnotné, i když pro mne dost znamenaly, ale proto, abych vás navnadil tuto knihu si přečíst. Tento článek není recenze knihy, ale výňatky z ní a některé myšlenky, které ve mně vyvolala. Podtitulek knihy je: Objevte klíč k důvěrnému poznání Boha. V první části knihy autor hovoří o Boží chvále a o podmínkách, kdy můžeme uvidět Boží chválu. Dává otázku: Myslíte si, že Král králů a Pán pánů přijde tam, kde mu není vzdána patřičná úcta a čest? 3. Moj. 10.3. V očích těch, kteří ke Mně přistupují, musím být svatý, a 12
že je to vždy ideální, ale jsme v Boží škole. Prázdniny začaly přípravou na Fusion Camp. Pro ty, kdo nemají ponětí o tom, co je Fusion: Jedná se o Pop Rock sbor s kapelou. Klíčovými hodnotami Fusion jsou: Církev – Každý Fusion sbor je založen pod místní církví, Kultura – pro práci s mládeží používáme hudbu a jiné nástroje, které jsou součástí jejich každodenního života, Komunita – Fusion je místem, kde jsou mladí lidé přijati a milováni tací, jací jsou, Kristus – hlavním cílem je zvěstovat evangelium tak, aby mu mladí rozuměli a mohli se s ním ztotožnit, rozhodnout se následovat Krista. Pro většinu členů byl Fusion prvním kontaktem s věřícími. A tak po půl roce příprav dne 17. 7. 2010 vyrazilo 22 mladých na první Karvinský Fusion Kemp. Společně s 10ti členným americkým týmem jsme trávili úžasné tři dny příprav, ještě než kemp začal. I díky tomu jsme mohli spolu vybudovat skvělé vztahy. Pak na kempu to vypadalo, jako bychom se znali roky a mladí mohli vidět něco nového, lásku, přijímání se navzájem, což vedlo k celkově dobré atmosféře na kempu. Pro mladé pak nebyl problém tyto vztahy brát za své a předávat je dál. Bylo to, jako bychom tvořili jednu velikou rodinu. Den na kempu začínal ranním zamyšlením, společným zpěvem a svědectvím. Pak byl čas na ranní workshop, ten si mladí vybírali z nabídky 18 různých možností (nástroje, divadlo, fotografie, atd.). Před obědem jsme ještě stihli společnou sborovou zkoušku, což byl nácvik na koncert, kde mladí měli možnost prezentovat to, co se během týdne naučili. Po obědě jsme měli druhý workshop. Celý kemp měl téma „Redeem“, což v překladu znamená obnova, a večerní programy byly na téma nepředpokládaný hrdina. Jednalo se o příběhy z bible (Rachab, Juda, David, Samařská žena). Poukazovali jsme na to, jak nedokonalé lidi si Bůh vybral jako členy Ježíšovy rodiny. Závěrem kempu byl koncert pro rodiče a přátele v Karviné. Někteří z rodičů za 9
mnou po tomto koncertě přišli a říkali, že to pro ně byl úžasný zážitek, vidět své děti zpívat nebo hrát, dělat věci, na které jim samým v mládí chyběla odvaha. Celý kemp je nezapomenutelným zážitkem pro všechny, kdo tam byli. Několik mladých tady mělo možnost odevzdat svůj život Kristu, a vztahy, které na kempu vznikly, pokračují dál i přesto, že některé z nás dělí oceán. Děkuji Bohu za čas na kempu, za všechny, které tam poslal. Je skvělé vidět, jak Bůh zasahuje a mění mladé lidi před naším zrakem. Ryszard + Noemi Bednarzovi
mi, což ne vždy bylo jednoduché. Děti během celotáborovky dostávaly různé úkoly, kde musely bojovat proti různým negativním postavám, které se snažily zmařit jejich cíl. Pro většinu z nich (hlavně pro ty mladší) to nejednou byl boj s vlastním strachem, překonat sám sebe a i přes obavy jít a pomoct své skupině. Celý tábor byl velmi povedený a dětem se velmi líbil. Chci ještě jednou poděkovat všem vedoucím i dobrovolníkům, bez kterých by tento tábor ani nebyl. I pro nás vedoucí to byla dobrá lekce toho, jak spolupracovat, řešit rozdílné názory, milovat se navzájem, přesto že jsme každý jiný. Ryszard Bednarz
Fontána tábor 2010 Jak je již dobrým zvykem, i letos se uskutečnil letní stanový tábor pro děti z Karviné. Dne 6.8.2010 jsme společně s 22 dětmi vyrazili směr Jeseníky. Letošní tábor měl název Warcraft, a tak se děti přenesly do dob dávno minulých, opředených spoustou tajemství. Den jsme začínali rozcvičkou a ranním nástupem, kde jsme společně zpívali táborovou hymnu. Pak následovaly univerzity, kde se děti učily uzly, to, jak bezpečně rozdělat oheň, stavbu provizorních přístřešků na přespání, rozpoznávání bylin a další. Všechny tyto nabyté vědomosti pak používaly během odpoledních celotáborovek. Naším cílem jako vedoucích bylo děti učit nejen novým dovednostem, ale také práci ve skupině, kooperaci, umění spolupráce s ostatní10
Léto je za námi a další EXIT Tour před námi Milí bratři a sestry, z celého srdce Vám chci poděkovat za Vaši podporu a modlitby, které s Kevinem každý den vnímáme. Jak asi většina z Vás ví, tak toto léto jsme s mým manželem hned po naší svatbě odjeli do USA. Účelem této cesty bylo setkávat se s lidmi a sbory, abychom mluvili o naší službě v EXIT Tour. Náš cíl bylo najít partnery, kteří by v naší službě stáli a podporovali nás. Celé léto bylo popravdě velmi náročné, ale také i velkým požehnáním. Mohli jsme se více poznat a naučit řešit různé životní situace, ale také, a to hlavně, jsme měli možnost poznat Bo11
