2.12.2015
Téma
Nedokonalá konkurence
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Nedokonalá konkurence
Schéma konkurence
Monopolistická Oligopol Monopol
Rekapitulace
Dokonalá konkurence
Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy Nejdůležitějším rysem dokonalé konkurence je nezávislost ceny na objemu produkce firmy a tedy dokonale elastická poptávka po jejích výrobcích. P
P1
Křivka poptávky po produkci firmy
d
P
P1 Q
Tržní křivka poptávky
D Q
1
2.12.2015
Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy závislé pouze na objemu vyrobené produkce a jsou mu přímo úměrné.
Graf – Příjmy v dokonalé konkurenci Celkové příjmy
Průměrné a mezní příjmy
Kč
P TR
V dokonalé konkurenci je konstantní cena a tedy i průměrné příjmy. MR = AR = P
A protože průměrné příjmy jsou konstantní, mezní příjmy se jim rovnají. Křivka MR je proto totožná s křivkou AR. Q
Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy
Q
Graf – Optimum (rovnováha) dokonale konkurenční firmy
Podmínkou optima firmy MR = MC můžeme tedy pro dokonalou konkurenci napsat i takto : P
MC
MC = P Bod v němž se mezní příjmy rovnají mezním nákladům představuje situaci, v níž firma dosahuje maximálního zisku.
E
PE
P =MR = AR
Tehdy je nejvyšší rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. QE
Křivka nabídky Pro každou úroveň ceny existuje rovnovážný objem produkce daný průsečíkem křivek MR a MC. Křivka mezních nákladů (resp. její rostoucí část – od určitého bodu) je tedy současně křivkou nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Jestliže tvar křivky MC je určen působením zákona klesajících výnosů, rostoucí křivka nabídky tedy rovněž plyne ze zákona klesajících výnosů.
Q
Křivka nabídky Odvození křivky nabídky firmy
Odvození křivky nabídky firmy
P
P MC
P3 P1 P2
MR3=AR3
E3
MR1=AR1 MR2=AR2
E1
P1
E2
Q2 Q1
P2
Q3
E3
P3
Q
E1 E2
Q2
Q1
Q3
Q
2
2.12.2015
Důležité poznatky
Bod uzavření firmy Krátkodobě bude firma vyrábět i v případě, že TC > TR a to až do bodu, kdy :
Bod uzavření firmy Bod zvratu
TR = VC
Jsou-li TR>VC je ztráta menší, pokud firma vyrábí, než když výrobu zastaví. Pokud však TR
Bod uzavření firmy
Bod uzavření firmy Bod uzavření firmy
Krátkodobě bude firma vyrábět i v případě, že TC > TR a to až do bodu, kdy : P
TR = VC MC s
Jsou-li TR>VC je ztráta menší, pokud firma vyrábí, než když výrobu zastaví. Pokud však TR
Bod uzavření firmy
P1 PM
AC
ZTRÁTA M
QM
AVC AR = MR
Q
Bod zvratu
TR = VC V dlouhém období je možný pohyb firem mezi odvětvími, proto musíme uvažovat nejen rovnováhu firmy, ale i odvětví.
Potom platí:
TR
VC =
Q
AR = AVC
P = AVC
Q
Ze vztahu mezních a průměrných variabilních nákladů plyne, že pouze v tomto bodě může platit:
P = AVC = MC
Bod, v němž tato podmínka vyhovuje nazýváme bodem uzavření firmy. Křivka nabídky firmy je totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům.
V dlouhém období je situace, kdy celkové náklady jsou vyšší než celkové příjmy (cena je nižší než průměrné náklady), nepřijatelná. Firmy reagují tak, že z odvětví odejdou. To znamená, že poklesne nabídka. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady.
3
2.12.2015
Bod zvratu
Bod zvratu
Nestačí, aby platila podmínka TR > VC, neboli P > AVC, ale musí platit TR = TC neboli P = AC.
Podmínka rovnováhy firmy i odvětví v podmínkách dokonalé konkurence je :
Dlouhodobě není ani možné, aby TR > TC, neboli AR > AC. V tomto případě firmy dosahují kladný čistý ekonomický zisk, který přiláká další výrobce ke vstupu do tohoto odvětví.
MR = MC = AC = AR = P
Důsledkem bude růst nabízeného množství a tedy i pokles ceny, opět na úroveň průměrných nákladů.
P = AC
P
P MC
MC
AC
AC
E
P E
MR = AR
ZISK
PA
QE
Q
MR = AR A
QA
NEDOKONALÁ KONKURENCE
Q
Nedokonalá konkurence - formy Nedokonalá konkurence má tři formy:
monopol 2) oligopol 3) Monopolistická konkurence 1)
Bod, který představuje rovnovážnou situaci, se nazývá bod zvratu , resp. bod vyrovnání nákladů s výnosy.
Přednáška
Graf bodu zvratu P>AC
MC = AC = P
Nedokonalá konkurence – společné rysy Společné rysy nedokonalé konkurence: Diferencovaný produkt Firma může stanovit cenu svého produktu Existuje alespoň jeden prodávající, který může ovlivnit tržní cenu
4
2.12.2015
Rozhodování nedokonale konkurenční firmy
Graf individuální poptávky
Rozhodování nedokonale konkurenční firmy je obsažnější – volba optimálního objemu produkce, stanovení výše ceny
V dokonalé konkurenci
V nedokonalé konkurenci P
P
P1
d
P1
P2 d
Q1
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence
P
MC
AC
P MC
Q
Q1
Q2
Q
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence - shrnutí V nedokonalé konkurenci AC s růstem výroby klesají (velké firmy vyrábějí levněji a vytlačují menší výrobce).
Nákladové podmínky - v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. Při výrobě velkého objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků = průměrné náklady s růstem produkce klesají. Momopol: Oligopol: Dokonalá konkurence: P
Q2
AC
AC MC D
D Q
D
Q
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence Bariéry konkurence : Právní restrikce - ochranná známka, patenty, copyright, ... Dává majitelům výsadní právo vyrábět daný produkt. Diferenciace produktu - každý výrobce přichází na trh s produkcí, která se liší od produkce konkurence. Nedostatečná informovanost tržních subjektů Vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy Zásahy státu do tržního mechanismu (regulace cen) Politické okolnosti (vznik OPEC - Organisation of Petrol Exporting Countries)
Q
Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci Firma je v rovnováze, vyrábí-li objem produkce, při němž maximalizuje svůj zisk - rovnovážný objem produkce se odvozuje ze vztahu: MR = MC Náklady jsou ovlivněny výrobou a charakter konkurence je neovlivňuje. Charakter příjmů je charakterem konkurence ovlivněn zásadně. Výrobci mohou ovlivnit ceny a víme, že s růstem objemu produkce tuto cenu snižují. Pokles ceny bude tedy mít vliv na příjmy firmy.
5
2.12.2015
Celkový příjem v nedokonalé konkurenci
Mezní příjem v nedokonalé konkurenci
Celkový objem produkce získáme ze vztahu: TR = P * Q Protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, mezní příjem (MR) klesá s růstem výroby a musí být nižší než ceny, za které se prodává poslední jednotka ( MR < P )
Celkové příjmy mohou růst nebo klesat (závisí to na elasticitě poptávky po produkci firmy). Poptávka je elastická - procentní růst objemu prodané produkce je větší než procentní pokles ceny, takže přestože cena klesá, celkový příjem roste. Poptávka je neelastická - procentní růst objemu prodané produkce je menší než procentní pokles ceny, takže snižuje-li firma cenu, její celkový příjem klesá.
MR je podobně jako TR ovlivněn elasticitou poptávky : MR > 0 - když je poptávka elastická MR = 0 - když je poptávka jednotkově elastická MR < 0 - když je poptávka neelastická
Mezní a průměrný příjem firmy v nedokonalé konkurenci Definice jednotkových příjmů: MR = ΔTR / ΔQ AR = TR / Q = P
Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci Celkový příjem Kč
Mezní a průměrný příjem
eD = 1
Kč/Q eD > 1
Dvě základní odlišnosti od konkurence dokonalé : Křivky AR a MR mají zápornou směrnici, což je důsledek záporné směrnice individuální poptávkové křivky. Křivka MR není totožná s křivkou AR, ale klesá rychleji.
eD = 1
TR eD > 1
eD < 1
eD < 1 AR=d Q
Tržní struktura
MONOPOL
MR
Q
Monopol Monopol je protipólem dokonalé konkurence. Základní předpoklady pro existenci monopolu : Existence jediného výrobce (firmy) na trhu Diferenciace produktu (výrobek nemá žádné blízké substituty) Bariéry vstupu jiných firem do odvětví Protože je monopol jediný výrobce daného zboží, jeho produkce je produkce celého odvětví. individuální poptávka = tržní poptávka Existence monopolu je úzce spojena s vymezením daného trhu.
6
2.12.2015
Rovnováha monopolu Na rozdíl od dokonalé konkurence individuální poptávková křivka klesá. Křivka mezních příjmů klesá rychleji než křivka poptávky.
Graf Kč/Q
MC
MR = MC
ZISK
Podstatná odlišnost od dokonalé konkurence je v tom, že monopol sám stanoví cenu své produkce. Protože je jediným výrobcem na trhu prodává za cenu, která maximalizuje jeho zisk. Kupující však musí být ochotni ji akceptovat.
Křivka nabídky v podmínkách monopolu
G
PM
P > MC
AC
F E
Q
Nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím Nejednoznačný vztah mezi cenou a množstvím
V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím. Kč/Q
Kč/Q
Firma v dokonalé konkurenci může nabízet různá množství při různých cenách. U monopolu firma může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množství při různých cenách. Proto nemůžeme jednoznačně nakreslit jeho nabídkovou křivku.
Monopolní síla Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady. Stupeň monopolní síly je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu (L). P – MC L= P Lernerův index může dosahovat hodnot v intervalu od 0 do 1. Pro vyjádření monopolní síly se používá: Míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví. Zisk – používání zisku jako kritéria pro vyjádření monopolní síly je diskutabilní. Zisk závisí na vztahu mezi průměrnými náklady a cenou.
D = AR
MR QM
MC
MC P1
P1=P2 D2
P2
MR1
D1 Q1=Q2
MR2 MR1
D1
D2 Q
Q1
Q2
MR2
Q
Vyjádření monopolní síly Pro vyjádření monopolní síly se používá: Míra koncentrace - procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví. Zisk – používání zisku jako kritéria pro vyjádření monopolní síly je diskutabilní. Zisk závisí na vztahu mezi průměrnými náklady a cenou.
7
2.12.2015
Neefektivnost monopolu Monopolní síla, která vede k stanovování ceny nad úroveň mezních nákladů, je z hlediska společnosti neefektivní (neefektivní výroba).
Přebytek výrobce a spotřebitele v dokonalé konkurenci Kč/Q
Přebytek spotřebitele
MC
S
Monopol není veden tržním mechanismem (monopol stanovuje ceny – ne trh) k optimálnímu využití společenských zdrojů.
B (P>MC)
PM
E
PDK
P=MC
PDK
Plocha BCE v druhém grafu představuje náklady existence monopolu pro společnost (ekonomickou ztrátu způsobenou omezováním výstupu monopolem).
v podmínkách monopolu Kč/Q
Přebytek spotřebitele
C Přebytek výrobce
QDK
D
D=d
Přebytek výrobce
Q
QM
QDK
Q
MR
Regulace monopolu V podmínkách monopolu nejsou plně využity zdroje, které má společnost k dispozici a ty, které jsou využívány, jsou využívány málo efektivně.
Cenová regulace Cenová regulace monopolu Kč/Q
Regulační nástroje Antitrustové zákony – zakazují určité chování firmy na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu. V ČR působí Úřad na ochranu hospodářské soutěže Zvýšení daní – snižuje zisky monopolů, ale neprojevuje se přímo ve velikosti vyráběného objemu produkce Státní vlastnictví – dané politickým systémem, kulturou, historií. Např. státní železnice Cenová regulace – centralizované stanovení ceny konkrétních výrobků. Ekonomická regulace – představována pravidly nebo zákony, kterými stát ovlivňuje nebo kontroluje činnost firem
Monopson
Cenová regulace dovoluje monopolistovi stanovit cenu jen tak vysokou, aby pokryla průměrné náklady.
Monopson - představuje trh, na němž je jen jeden kupující.
Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk.
Dovoluje kupujícím kupovat zboží za nižší cenu než v podmínkách dokonalé konkurence.
Síla monopsonu je schopnost kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch.
MC PM PR
M R
AC I
PI D=AR=d QM QR
QI MR
Například: stát jako jediný kupující vojenské produkce
Q
S podrobnější analýzou monopsonu se setkáme na trhu práce
8
2.12.2015
Tržní struktura
Oligopol Oligopol je tržní struktura, která v praxi převažuje.
OLIGOPOL
Charakteristické rysy oligopolu : Existence několika firem v odvětví Zpravidla diferencovaný produkt Bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem Chování firem v oligopolu je ovlivněno jejich vzájemnou závislostí (každá firma vyrábí část odvětví). Existuje několik modelů oligopolů.
Smluvní oligopol Smluvní (koluzivní) oligopol – vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně stejné a že vzájemná cenová válka by je oslabila. Výhodnější pro ně je zvyšovat zisk zvyšováním cen na trhu nebo rozdělením trhu.
Graf Smluvní oligopol Kč/Q
AC
MC
G PO F
Uzavřou tajnou dohodu a stanoví monopolní ceny pro jednotlivé firmy, případně výrobní kvóty – každá firma v oligopolu se pak chová jako monopol.
d1 E QO
MR
Q
Kartel – dohoda o výhodné spolupráci ( např. OPEC).
Graf
Oligopol s dominantní firmou Oligopol s dominantní firmou vzniká tam, kde je pro silnou firmu výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům. Pro skupinu těchto slabších firem je charakteristické, že následují chování velké firmy. Uvedenou skupinu označujeme jako dokonale konkurenční lem. V rámci větší části trhu se pak velká firma chová jako monopol. Cenové vůdcovství – znamená, že menší firmy v odvětví respektují ceny velké firmy. Kdyby menší firmy zvýšili cenu, ztratili by zákazníky. Snížení ceny si menší firmy nemohou dovolit – nákladové podmínky.
Oligopol s dominantní firmou Kč/Q
PD
MCD
B
C
DT
A dD
QD
QT
Q
9
2.12.2015
Tržní struktura
Monopolistická konkurence
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
Monopolistická konkurenci.
konkurence
se
nejvíce
blíží
dokonalé
Základní předpoklady monopolistické konkurence: Velký počet firem v odvětví Diferencovaný produkt Neexistence bariér vstupu firem do odvětví Každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že si stanovuje vlastní cenu. To znamená, že se v rámci svého produktu chová jako monopol .
Monopolistická konkurence Firma má monopol nad svou produkcí – sama si stanoví ceny. Poptávková křivka po produkci firmy je vysoce elastická, protože další firmy nabízejí substituty. V krátkodobém období firma může realizovat monopolní zisk – sklon poptávkové křivky.
Monopolistická konkurence – grafická interpretace v krátkém období
v dlouhém období
Kč/Q
Kč/Q LMC SMC
V dlouhém období je ale tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku volného pohybu firem mezi odvětvími. Monopolní zisk přiláká konkurenci a poptávka po produkci firmy klesne. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový. Optimální objem produkce monopolistické firmy v dlouhém období je tedy spojen s dotykem křivek poptávky a průměrných nákladů firmy.
Přehled jednotlivých tržních struktur - rekapitulace kriterium
Dokonalá konkurence
AC
LAC
SAC
PSR
PLR PDK
ZISK
AR=d
AR=d MR
MR QSR
Q
QLR
QDK
Q
Příští přednáška Trh výrobních faktorů
Nedokonalá konkurence monopol
oligopol
monopolistická konkurence
počet firem v odvětví
velmi mnoho
jedna
málo
mnoho diferencovaný
produkt
homogenní
diferencovaný
diferencovaný
bariery vstupu
žádné
velké
určité
žádné
možnosti firmy ovlivnit cenu
žádné
výrazná
značná
omezená
podmínka rovnovážného objemu produkce
MR = MC
MR = MC
MR = MC
MR = MC
vztah ceny a MC
P = MC
P > MC
P > MC
P > MC
- Práce - Půda - Kapitál
10
