Název výstavy: JOSEF LADA

Tisková informace Muzea města Brna

Název výstavy:

JOSEF LADA Místo konání: Muzeum města Brna, západní křídlo hradu Špilberku Autorka a kurátorka výstavy: PhDr. Jana Svobodová Výtvarné zpracování výstavy: Hana Megová Doba konání: 14. 11. 2013 – 26. 1. 2014 Vernisáž: středa 13. 11. 2013 v 17 hodin Kontakt pro média: Mgr. Michaela Budíková; tel.: 542 123 616, [email protected]; www.spilberk.cz

Letošní vánoční výstava na brněnském hradě Špilberku představí letos jednoho z nejznámějších kreslířů a ilustrátorů dětských knih Josefa Ladu (17. 12. 1887 v Hrusicích – 14. 12. 1957 v Praze). Lada začínal jako karikaturista, nicméně už v roce 1911 vychází jeho první dětská knížka Moje abeceda s ilustracemi k národním říkadlům. Veselé Ladovy obrázky spojené s krátkými říkankami bývají dodnes prvním setkáním malých čtenářů s knihou, neboť se pro velký zájem tisknou nová a nová vydání. Svými nezaměnitelnými ilustracemi doslova oživoval literární díla autorů jemu blízkých, kamarádů a přátel, mezi které počítal především Jaroslava Haška, jehož Osudy dobrého vojáka Švejka doprovázel kresbami už od roku 1921. Lada ale také sám psal pohádkové příběhy bohatě protkané kreslenými obrázky – nejznámější jsou bezpochyby příběhy moudrého kocoura Mikeše. Velmi aktivně se Lada projevoval i jako úspěšný glosátor nejrůznějších dobových situací; jeho vtipné černobílé i barevné kresby vycházely v mnoha časopisech i nedělních novinových přílohách – pro výstavu bylo vybráno několik kreseb z časopisu Kvítko z čertovy zahrádky z let 1926–1938. V žádném období své tvorby však malíř nezapomínal na děti. Už jenom málo kdo z nás si uvědomí, že záhlaví časopisu Mateřídouška a Ohníček, které se používá dodnes, je také dílem Josefa Lady. Letošní vánoční výstava na Špilberku představí na 150 kreseb z třiadvaceti knižních titulů. Nejvíce obrázků bude patřit Ladovým veselým učebnicím, pohádkám o chytrém českém Honzovi, bajkám podle Ezopa, kocouru Mikešovi a pohádkám, které autor nazval jako nezbedné. Chybět nebudou samozřejmě ilustrace k nejznámějším pohádkám Karla Jaromíra Erbena. Nejmenší děti si připomenou obrázky a čtyřverší k vybraným písmenům naší abecedy. Vystaveno je také deset obrazů zasněžené krajiny s klouzačkou, Mikulášem, ponocným i vodníkem sedícím nad zamrzlou hladinou rybníka, které nám svojí zimní tématikou navodí příjemnou vánoční atmosféru. Ladovo rozsáhlé dílo tvoří okolo 15 tisíc kreseb a asi 400 obrazů, podle Ladova námětu či ilustrací vzniklo na dvacet filmů, jeho dílo je zastoupeno v třiadvaceti galeriích a muzeích v celé republice a do dnešních dnů se stále těší pozornosti diváků na mnoha výstavách. Výstava je doplněna souborem dobových hraček ze sbírky Milady Kollárové a knihami Josefa Lady, které zapůjčila Knihovna Jiřího Mahena. Výběr z Ladova díla, který bude k vidění na Špilberku od 14. listopadu do 26. ledna, bude jako každý rok doprovázet bohatý program pro mateřské a základní školy. Ke koupi bude také bohatý výběr z knížek, kalendářů, omalovánek a vánočních pohlednic s Ladovými ilustracemi, které mohou posloužit jako milý vánoční dárek. A pokud stihnete vernisáž výstavy ve středu 13. listopadu se začátkem v 17 hodin, seznámíte se a budete moci pobesedovat i s vnukem malíře Josefa Lady, s Josefem Ladou ml.

1

Tisková informace Muzea města Brna Kdo bude mít chuť na pravou ladovskou zabijačku, může přijít v sobotu 7. prosince na velké nádvoří hradu Špilberk ochutnat nejrůznější speciality a zapojit se aktivně do mikulášského programu, který bude probíhat od 10 do 17 hodin. Více na www.spilberk.cz. •

Výstavu bude doprovázet interaktivní program pro školní skupiny MŠ a I. stupně ZŠ s názvem Nálada na Ladu. Podle Ladových obrázků si poskládáme příběhy venkovského života, připomeneme si dětské hry a říkadla, lidové zvyky a tradice spojené s Vánocemi a zimou. Nekonečný papírový řetěz, jednoduché vánoční ozdoby….. Informace a objednávky: MgA. Barbora Svátková, Ph.D., tel.: 542 123 635, e-mail: [email protected] PhDr. Eva Picmausová, tel.: 542 123 618, e-mail: [email protected]

Z knihy Aleny Ladové, Můj táta Josef Lada, Praha 1963: „Když jsme spolu sedávali v pracovně, každý u své práce, zpíval táta někdy písničky. Byly to lidové, které si pamatoval ze svého dětství a které slýchával při družném posezení ve světnici u ševců… Některé jsme zpívali spolu a práce nám šla od ruky jedna radost.“ „…pro svou neumdlévající píli a věčnou zvídavost byl vyhledávaným informátorem svých přátel. Byl uznávaným znalcem lidských povah, vždy věřící v dobro a spravedlnost. Bedlivě vše kolem sebe sledoval: řemeslníky při práci, oráče na poli, lidi na ulici, děti i zvířata při hře.“ „Svou kresbu zjednodušil a chtěl, aby jeho obrázky mluvily i bez slovního doprovodu. Byl vždy kritický sám k sobě. Chtěl rozumět dětem, četl jejich dopisy, vyplňoval jejich přání. Přitom dbal jejich kritiky, a to s plnou vážností.“ „Někteří rodiče se domnívají, že obrázková knížka je pro dítě chvilkovým, příležitostným darem. Ale můj táta byl nejraději, když mu malý čtenář přinesl k podpisu hodně rozdrbanou knížku, protože z toho poznal, že jí bylo užito až do roztrhání.“ „Nikdo z jeho přátel nezapomene na radostnou pohodu, kterou rozdával svým úsměvem, svým vyprávěním, hlavně však svým dílem…radost dětí i dospělých a jejich láska a úcta mu byly vždy nejvyšší odměnou.“ „…celá krajina kolem Hrusic nutí k zamyšlení, k zasnění; tátovi dávala trvalou inspiraci a zůstal jí do smrti věrný. Všechno, co prožil, bylo vykoupeno poctivou, neumdlévající prací. Nic nesetřela léta, prostředí města; zůstal věrný zážitkům, které jako malíř převedl v obraz nebo kresbu, a nám všem tak daroval stejnou radost a něhu při pohledu na českou krajinu, na českého člověka, …“

PARTNEŘI MUZEA A ÝSTAVY:

2

Tisková informace Muzea města Brna

Josef Lada 1887 narodil se 17. prosince v Hrusicích v rodině zdejšího ševce 1901 nastoupil v Praze do učení k malíři pokojů, ale záhy se vrací domů 1902–1905 vyučil se u knihaře-zlatiče mistra Karáska v Praze

1904 hlásí se na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, ale neúspěšně; první Ladovy kresby otištěny v časopise Máj

1905 navštěvuje večerní kurzy kreslení na Uměleckoprůmyslové škole v Praze; navazuje spolupráci s časopisy Švanda dudák, Noviny mládeže, Besídka malých, Chuďas

1906 při třetím pokusu uspěl při přijímacích zkouškách a stává se řádným studentem Uměleckoprůmyslové školy; vychází první dětská knížka ilustrovaná Ladou – Pohádka o Honzíčkovi a zlatovlasé Isole (J. Havlíček) 1906–1907 navazuje kontakty s anarchistickým a proletářským hnutím; seznamuje se např. s M. Majero-

vou, J. Mahenem, E. Bassem, E. Špatným, J. Haškem, Z. M. Kudějem, R. A. Opočenským a dalšími

1907 kreslí obálku pro výroční tisk Československé sociální demokracie; začíná spolupracovat s Knihtis-

kárnou národně sociálního dělnictva v Praze (pozdější Melantrich); přispívá do časopisů Mladé proudy, Dobrá kopa, Lid; počátek spolupráce s Humoristickými listy 1908 zapojuje se do pražské bohémské společnosti, patří k návštěvníkům Tůmovy kavárny a Unionky; publikuje ve vídeňském časopisu Die Muskete

1909 začíná spolupracovat jako redaktor humoristického časopisu Karikatury; vytváří první knižní obálky

1911 nákladem Tiskového výboru Československé sociálně demokratické strany vychází Ladova první

autorská knížka Moje abeceda; J. Hašek otiskuje v Karikaturách první povídku o dobrém vojáku Švejkovi 1912 začíná přispívat do Kopřiv, časopisu Československé sociálně demokratické strany dělnické

1913 vychází první vydání Kalamajky v Ústředním dělnickém knihkupectví, nakladatelství a antikvariátu A. Svěceného 1916 přispívá do Večerníku, Práva lidu; počátek seriálu Válka v kostce 1917 vychází první verze Ladova veselého přírodopisu v nakladatelství A. Svěceného 1918 podílí se na ilustracích Nůše pohádek (třídílný výbor pohádek současných autorů); stává se kmenovým autorem Bassových Šibeniček; ilustruje Mahenovu knížku Dvanáct pohádek; vychází Ladova knížka Válka v kostce; A. Dyk vydává v nakladatelství Emporion první sérii Ladových pohlednic 1919 ilustruje Erbenovu pohádku Vlkova svatba; první vydání Ladovy knížky Svět zvířat

1920 stává se členem SČUG Hollar; je zastoupen na jejich výstavě Kreslíři ze Šibeniček v Topičově salonu v Praze

1921 začíná přispívat do Lidových novin a Českého slova; stává se kmenovým autorem Melantrichu; kreslí první obálku k Osudům dobrého vojáka Švejka; vycházejí Erbenova národní říkadla; B. Kočí vydává první Ladovy omalovánky 3

Tisková informace Muzea města Brna 1922 kreslí svůj první filmový plakát (Venoušek a Stázička); sbližuje se s J. Panuškou 1922–1923 kreslí novou verzi Kalamajky

1923 oženil se s Hanou Budějickou; přátelí se s V. Rabasem; vstupuje do SVU Mánes; stává se členem

syndikátu výtvarných umělců československých; vychází překreslená Moje abeceda; v nedělní příloze

Českého slova začíná kreslený seriál Osudy dobrého vojáka Švejka (první verze ilustrací); v Českém slově vychází první soubor ilustrací ke Křtu sv. Vladimíra od Karla Havlíčka Borovského 1924 první verze ilustrací ke knížce M. Majerové Zázračná hodinka; vychází Ilustrovaná frazeologie

1925 narodila se dcera Alena; stává se redaktorem časopisu Kvítko z čertovy zahrádky; začíná vycházet knižní verze Sebraných spisů Jaroslava Haška s Ladovými ilustracemi (do roku 1928 Lada ilustruje 17 svazků); Melantrich vydává 1. díl Ladových veselých učebnic: Ssavci; zastoupen na Výstavě dekorativního umění v Paříži 1926 Ladova první samostatná výstava v síni SVU Mánes; vycházejí Národní pohádky Boženy Němcové; A. Synek vydává první knižní vydání Osudů dobrého vojáka Švejka s Ladovými ilustracemi 1927 účastní se výstavy knižního umění v Lipsku a výstavy karikatur ve Vídni; ilustruje knížku A. Jenneho Pohádkový věneček

1928 narodila se dcera Eva; uskutečnila se Ladova samostatná výstava v Berlíně; účastní se výstavy Československé výtvarné umění; vycházejí Říkadla našeho Kadla; stává se členem Svazu novinářů

1929 vychází Veselý krok přes celý rok a Dobrodružství Tondy Čutala; v Kvítku je reprodukován obraz Tancovačka; družstevní práce vydává první sérii Ladových vánočních pohlednic 1930 uskutečnila se souborná výstava v Praze (text katalogu V. Rabas); zastoupen na mezinárodní výstavě dětských ilustrací v Ženevě; pro Národní divadlo vytvořil scénickou výpravu k Tylovu Strakonickému dudákovi; vychází několik dětských knížek zároveň: Ihá! Zvířátek plná kniha, Mňoukačky naší kočky, Štěkadla našeho pudla, Raf! Raf! Raf! Tady je zvířecí biograf, Ratata! Pokrok, sport a zvířata; překreslená verze knížky Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše; ilustruje knížku M. Majerové Bruno; kupuje pozemek v Hrusicích a zakládá zahradu 1931 vycházejí Ezopské bajky a 2. díl Ladových veselých učebnic: Ptáci 1932 vychází 3. díl Ladových veselých učebnic: Brouci a hmyz; další díl Vodní živočišstvo nebyl vydán

1933 vychází obrázková knížka Fidlovačka s verši V. Řezáče; ilustrace k Veselé knize zvířátek M. Majerové; vytvořil další scénickou výpravu pro Národní divadlo ke hře O. Zicha, Malířský nápad 1934 zastoupen na benátském Biennale; účastní se Mezinárodní výstavy humoru a satiry v Praze; vychází knížka O Mikešovi. Příhody Kocourka, který mluvil; scénická výprava k Blodkově opeře V studni

1935 maluje triptych Česká krajina; na přání časopisu Radost píše další díl příběhů kocoura Mikeše; Ladova dětská knížka Cocoriko vychází v Paříži; je realizován plakát Braňte knihu; kreslí první kalendář

4

Tisková informace Muzea města Brna 1936 pro Národní divadlo vzniká scénická výprava ke Smetanově Prodané nevěstě; návrhy kostýmů a scény pro Divadlo Vlasty Buriana ke hře V. Buriana Ukradený dědeček; vzniká nová verze Kalamajky a Světa zví-

řat; další dva díly příběhů kocourka Mikeše; desáté vydání Švejka s rozšířenými ilustracemi a s obálkou Johna Heartfielda

1937 publikuje další autorské vyprávění O chytré kmotře lišce; nákladem Společnosti Československého

červeného kříže vychází první vydání Vzpomínek z dětství; maluje čtyřdílný cyklus dětských her 1939 vycházejí Bubáci a hastrmani a Pohádky naruby (základ Nezbedných pohádek)

1940 ilustrace k souboru pohádek J. Horáka Český Honza; v časopise venkov začíná vycházet nová výpravná verze Ladova kalendáře; scénické výpravy pro divadelní adaptaci Bubáků a hastrmanů pro Zemské divadlo v Brně a O kocouru Mikešovi pro Městská divadla pražská; první vydání Rachlíkových knih Pozdrav Pánbu, pane Randák a I dejž to Pánbu, holenkové; vycházejí Straky na vrbě, fiktivní příběhy s autobiografickým základem; odchází z redakce Českého slova

1941 uskutečnily se samostatné výstavy v Táboře a ve výstavní síni SVU Mánes v Praze; vycházejí Ladovy pohádky O Klikotoči, Koloběhu a Koloději 1942 první vydání knihy Kronika mého života; vyloučen ze Svazu novinářů 1945 tragicky zahynula dcera Eva; výprava Zlodějské komedie J. Tomana pro městské divadlo v Plzni;

kreslí záhlaví časopisu Mateřídouška

1946 souborná výstava v Praze a ve Zlíně, text katalogu E. Filla; vycházejí Nezbedné pohádky; obálka a ilustrace

k Čítance pro obecné školy a k Mahenovým pohádkám Co mi liška vyprávěla; vychází Křest sv. Vladimíra s Ladovými ilustracemi; další rozšíření souboru ilustrací k Haškovým Osudům dobrého vojáka Švejka

1947 jmenován národním umělcem; svým dílem zastoupen na reprezentativní putovní výstavě Českosloven-

ského výtvarného umění (Francie, Skotsko, Švédsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Čína, Korea, Vietnam); ilustrace ke knihám Karla Havlíčka Borovského Král Lávra a Tyrolské elegie; vychází přepracované vydání Kroniky mého života; kreslí plakáty; Jan Vrána se stává Ladovým tajemníkem; SVU Mánes vydává první monografii o Ladovi s textem K. Novotného

1948 barevné vydání knížky O chytré kmotře lišce; ilustrace ke knize J. Šembery Pohádky severoamerických indiánů; režisér E. Hofman realizuje animovaný film Říkadla s hudbou L. Janáčka a obrázky J. Lady

1949 uskutečněna samostatná výstava v Českých Budějovicích; vychází knížka Veselé kresby Josefa Lady; ilustrace k Havlíčkovým Epigramům 1950 nová verze Ladova veselého přírodopisu; stává se kmenovým autorem Státního nakladatelství dětské knihy (Albatros); výstava v Barvičově knihkupectví na České v Brně

1951 umírá Ladova manželka Hana

1952 poprvé vychází výbor z Ladových ilustrací s titulem Josef Lada dětem; H. Huška natočil černobílý dokumentární film Národní umělec Josef Lada 5

Tisková informace Muzea města Brna 1953 ilustrace k Pohádkám K. J. Erbena; poslední verze knížky Moje abeceda; barevné ilustrace ke knížce Bubáci a hastrmani; vycházejí přepracované a rozšířené Vzpomínky z dětství; pracuje na nových barevných ilustracích k Haškovým Osudům dobrého vojáka Švejka 1954 spolupracuje na krátkém animovaném filmu režiséra E. Hofmana Bystrouška vyvlastňuje

1954–1955 realizace animovaného filmu Čert a Káča v režii V. Bedřicha

1955 vychází 20. vydání Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka s novými barevnými ilustracemi; svým

dílem zastoupen na přehlídce československého výtvarného umění k 10. výročí budování socialistického stá-

tu v Jízdárně Pražského hradu; vychází bibliofilie J. Novotného Knižní značky národního umělce Josefa Lady; J. Pečírka publikuje monografii Národní umělec Josef Lada; H. Huška točí dokumentární barevný film Ladovi furianti

1956 scéna a kostýmy pro film Hrátky s čertem; pro knížku K. Plicky a F. Wolfa U maminky znovu pře-

kresluje motivy Kalamajky a Národních říkadel; J. Seifert vydává básnickou sbírku Chlapec a hvězdy,

inspirovanou Ladovými obrázky

1957 zastoupen na výstavě ilustrací v Paříži; kreslí ilustrace pro Drdovy České pohádky a obálku pro knížku Ladova ilustrace; vychází monografie J. A. Novotného Ladova ilustrace; v červnu maluje v Hrusicích svůj poslední obraz Hastrman v zimě; 14. prosince umírá v Praze, těsně před svými sedmdesátými narozeninami a před vernisáží retrospektivní výstavy souborného díla; 27. prosince vernisáž výstavy Josef Lada. Souborná výstava k sedmdesátým narozeninám v Praze na Slovanském ostrově, text katalogu J. Pečírka

1958 vychází Drdovy České pohádky s Ladovými ilustracemi; zastoupen na světové výstavě Expo 58 knížkou Bubáci a hastrmani – SNDK (Albatros)

6

Tisková informace Muzea města Brna Nejznámější autorské knihy 1910 Moje abeceda 1913 Kalamajka 1917 Veselý přírodopis

1920 Erbenova národní říkadla

1925 Veselá učebnice, I. Savci 1928 Říkadla našeho Kadla

1929 Kykyryký! Zvířátka z celé republiky Veselý krok přes celý rok 1930 Ihá! Zvířátek plná kniha Štěkadla našeho pudla Mňoukačky naší kočky Raf! Raf! Raf! Tady je zvířecí biograf Ratata! Pokrok, sport a zvířata 1931 Ezopské bajky Veselé učebnice, II. Ptáci 1932 Halekačky naší Kačky Ladovy veselé učebnice III. Brouci a hmyz 1933 Fidlovačka 1934 O Mikešovi. I. díl: Kocourek, který mluvil 1935 O Mikešovi. II. díl: Do světa 1936 O Mikešovi. III. díl: Cirkus Mikeš a Kludský O Mikešovi. IV. díl: Zlatý domov 1937 Vzpomínky na dětství 1939 Pohádky naruby Bubáci a hastrmani 1941 Ku-Ku! Jen po mně vztáhněte ruku! 1942 Kronika mého života 1946 Bubáci a hastrmani a jiné pohádky Nezbedné pohádky

Kukadla, obrázky a říkadla 1949 Veselé kresby Josefa Lady 1952 Josef Lada dětem 1957 O chytré kmotře lišce

7

Tisková informace Muzea města Brna Nejznámější ilustrace ke knihám 1906 Pohádka o Honzíčkovi a zlatovlasé Isole (J. Havlíček) 1916 Pohádky (K.Víka) 1918 Dvanáct pohádek (J. Mahen) 1920 Sibiřské pohádky (V. Svoboda)

1921 Dvanáct pohádek z onoho světa (V. Říha) 1923 O překrásné Alenušce (J. Brožová-Malá) 1924 Zázračná hodina (M. Majerová) Kniha pohádek (J. Š. Kubín) 1927 Pohádkový věneček (A. Jene) Pohádky V. Buriana, I. díl (V. Burian) 1928 Pohádka o zlaté mušce (L. Kozel) Pohádky V. Buriana, II. díl (V. Burian) 1929 Jak Honzíček hledal Filipa (J. Hloušek) 1930 Podivuhodné příběhy ševcovského učně (I. Brličová-Mažuraničová) Bruno (M. Majerová) 1933 Pohádky o zvířátkách (J. Kučírek) Veselá kniha zvířátek (M. Majerová) 1938 Hříčky a veršíky (H. Sedláček) 1940 Lovci zlatých mušek (F. Skácelík)

Český Honza (J. Horák, lidové pohádky) Ušákova ženitba (J. Spilka) Jarní ratolest (J. Spilka) Zeměklíč (K. Koval) Otesánek (C. Collodi)

1941 Paleček, veselý klouček (H. Sedláček)

1946 Učedník kouzelníka Čáryfuka (spolupracovala A. Ladová, A. Zhoř)

1947 Co mi liška vyprávěla (J. Mahen) Doktor Bolíto (N. Čukovskij)

1948 Pohádky severoamerických indiánů (J. Šembera) 1950 Malá zoologická zahrada (J. Hašek) 1951 Zázračná hodinka (M. Majerová) 1952 Pohádky (K. J. Erben)

1958 České pohádky (J. Drda) 8