EVROPSKÉ VELIKONOCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.192 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu : VY_32_INOVACE_04_14 Tématický celek : Evropa a Evropané Autor : Kateřina Pospíšilová Datum : duben 2012 Anotace: Materiál je určen k prezentaci na interaktivní tabuli a zabývá se učivem prvouky ve 3. ročníku ZŠ.
Anotace : materiál je určen k seznámení žáků o velikonočních zvycích v různých zemích Evropy. Je určen k prezentaci na interaktivní tabuli a ke společné práci třídy. Očekávaný výstup : žáci se prostřednictvím tohoto DUMu seznámí s prožíváním Velikonoc v různých zemích Evropy. Dozví se o velikonočních zvycích a jejich odlišnostech v různých zemích a také to, co je pro Velikonoce, jako pro křesťanský svátek, společné. Hodnocení : žáci pracovali se zaujetím, aktivně . Všichni žáci ve třídě se střídali při plnění úkolů na interaktivní tabuli (při dopisování našich zvyků) . Materiál splnil svůj účel – zábavnou formou se žáci dozvěděli nové poznatky.
EVROPSKÉ VELIKONOCE
Velikonoce u nás : • Velikonoce začínají Květnou nedělí, kdy se v kostele světí zelené větvičky a kočičky. • Na Škaredou středu, kdy podle bible zradil Jidáš Ježíše a prozradil jeho úkryt, by se na sebe lidé neměli mračit, protože by jim to mohlo zůstat na každou středu v roce. • Zelený čtvrtek : mělo by se jíst něco zeleného, abychom byli celý rok zdraví. • Velký pátek : den, kdy byl ukřižován Ježíš. Je to den opředený tajemstvím a magickými silami, kdy se rozestupují skály a vydávají své poklady. V tento den si lidé nemají nic půjčovat. Zvony z kostelů odletěly do Říma a kluci chodí s řehtačkami. • Bílá sobota : den smutku. • Neděle zmrtvýchvstání : den, kdy Ježíš vstal z mrtvých a začínají velikonoční oslavy. • Pondělí Velikonoční : Jaké znáte naše Velikonoční zvyky v tento den?
Naše velikonoční zvyky : • Kluci chodí po vesnicích s řehtačkami, když odletí zvony do Říma. • Barvení velikonočních kraslic – různé druhy podle oblastí (u nás na Hané jsou tradiční červené kraslice zdobené slámou). • Sázení velikonočního osení z obilí. • Chození po domech a vymrskání děvčat spleteným tatarem z vrbového proutí, aby byly celý rok zdravé. • Pečení velikonočních mazanců s křížkem, jidášků z kynutého těsta s medem, perníčků a velikonočních hnízd. • Zdobení větviček zlatého deště a vrby. • Na zelený čtvrtek se jí špenát a jiné zelené bylinky. • Pečení velikonoční pečínky s nádivkou z vajec.
Velikonoce v Anglii : (EASTER) • V úterý před velikonoční středou je Palačinkový den: pořádají se závody v běhu s pánví ke kostelu nebo se hází a chytají palačinky až 5m velké. • Symbolem velikonoc v Anglii je zajíček (Easter Bunny), který dětem schovává na zahrádkách vajíčka a sladkosti. • Špehova středa : SPY WEDNESDAY podle Jidášovy zrady. • Zelený čtvrtek se jmenuje MAUNDY THUSDAY = rozdávání almužen. V tento den odměňuje královská rodina ty, kteří se zabývají charitou a pomáhají jiným lidem, vzácnými mincemi na velké oslavě ve svém paláci.
Velikonoce ve Švédsku : • Vystavují si velikonoční betlém, na kterém je krajina zmrtvýchvstání Ježíše. • Na Škaredou středu se pečou kynuté buchty SEMIOR, které se sypou mandlemi a v misce se zalévají smetanou. • Hlavním symbolem švédských Velikonoc jsou čarodějnice, které mají svou hlavní sílu a magickou moc na zelený čtvrtek, kdy odlétají na všem, co lítá na slet na vrchu Blakulla a cestou prý kradou děti. V tento den můžete nalézt poklady. Děti se převlékají za čarodějnice a dávají pod prahy domů dopisy s žádostí o nadílku. • Na velký pátek se trhají březové větvičky a lidé se jimi mrskají, aby byli zdraví. Jedí se čokoládové figurky a marcipán a na hranici se pálí suché stromky od vánoc. Také se nalepují, nepozorovaně ,vzkazy druhým lidem na záda. • SOTNE : hry a soutěže v hodu vejcem, kutálení vejcem, v pojídání vajec, atd…
Velikonoce ve Finsku : • Jsou zde podobné oslavy jako ve Švédsku. Děti se také převlékají za čarodějnice a čarodějnice jsou i na čokoládách a velikonočních pohledech. • Týden před velikonocemi se lidé hodně navštěvují. • Na velký pátek se nemá zametat a rozdělávat oheň. • Tradičním jídlem je ve Finsku nákyp z tmavé žitné mouky, který vypadá jako březový košík : mämmi
Velikonoce v Rusku : •
Před velikonocemi mají jarní hody : Maselnice, kdy se jí hlavně lívance. Kluci, kteří mají 8 let běhají po zahradě s lívancem napíchnutým na větvičce a vyhánějí zimu. Těmito oslavami vítají jaro : Vesnu. • Velikonoční týden mají rozdělený na : PO : čas návštěv ÚT : tanec a hry ST : hodování ČT : pití PÁ : odpočinek SO : velikonoční průvod NE : lidé se scházejí a omlouvají se navzájem za špatné věci, které si za poslední rok udělali a zpytují svědomí. V Rusku se velikonoce slaví o týden později, protože se řídí podle jiného (juliánského) kalendáře. Na velikonoční neděli se jí jen studená jídla, hlavně vejce = margučaj, také pečou beránky a mazance. Lidé přinášejí kraslice i na hroby (obarvené na černo) a tam jedí a pijí.
Velikonoce v Německu : • Symbolem velikonoc je zde zajíček, který dětem schovává vajíčka a sladkosti venku a děti si je musí najít. Někde mají místo zajíčka lišku, kohoutka nebo i čápa. • Na velikonoce zdobí stromy, keře i kašny velikonočními vajíčky a květinami. • Zvykem je také zapalovat hranice z uschlých vánočních stromků a hrát různé hry, např. : „Čokoládová pusa“ – cílem hry je sníst co nejvíc čokoládových vajíček a nenechat si zašpinit pusu od dalších hráčů.
Velikonoce v Polsku : • V Polsku se přísně dodržuje půst 40 dní před Velikonocemi a hodovat se může začít, až když si lidé nechají v kostele posvětit tzv. „požehnané košíky“, ve kterých jsou vejce, chléb, sůl, pepř a bílé klobásy. • Chlapci v Polsku chodí mrskat děvčata hned ráno, aby je zastihli ještě v posteli a polévají je studenou vodou. • Na jídlo se připravuje koláč „mazurek“ s čokoládovou a marcipánovou polevou a bývá na něm i nápis : „hallelujah“. Také si vaří křenovou polévku.
Velikonoce ve Francii : • Hlavním symbolem velikonoc zde je sněženka • Na ulicích se konají slavnosti a karnevaly a na Škaredou středu se ve všech větších městech na náměstí pálí loutky. • Z čokolády si můžete dát ve Francii nejen vejce a figurky, ale také zvony a ryby. • Zvyk . Připevnit nepozorovaně někomu na záda rybu z papíru. • Zvony odlétají do Říma, jako u nás a odnášejí s sebou smutek a bolest z ukřižování Ježíše. Vrací se v neděli a přinášejí úlevu a vejce. • Z marcipánu se připravují sladkosti ve tvaru volských ok a zdobí se bonbony. Také se jedí vejce, plněná šunkou a sýrem. • Zvyk : koulení vajec ze svahu.
Velikonoce v Itálii : • Říká se jim „svátek nekvašeného chleba“ • Lidé chodí na procesí a bohoslužby • Papež slouží mši pro tisíce lidí na náměstí sv. Petra, která je v mnoha jazycích a je přenášena do celého světa. • Ve Florencii je zvláštní zvyk, který se jmenuje: “Výbuch vozu „. Z kostela se spustí loutka holubice, která zapálí květinový vůz a vybuchne. • Jídlo : velikonoční holubice (je to buchta s kandovaným ovocem).
Velikonoce v Chorvatsku : • V Ch. je hodně věřících lidí, proto se zde koná mnoho velikonočních bohoslužeb (nejvyhlášenější je na Korčule), také se hrají pašijové hry a zpívají písně. • Pije se hodně červeného vína a jí se ryba – treska se zelím. • Pomlázku si pletou ze stromů olivovníků nebo z palem a zdobí je pentlemi a kříži. • Na hřbitovy nosí černá vejce. • Zvyk : „přiťukávání vajíčky „ : komu vajíčko nepraskne, postupuje do dalšího kola.
KONEC PREZENTACE
