Satranův mlýn Identifikační údaje Název mlýna Satranův mlýn Čp. 19 Ulice -Lokalita Vepřek (vesnice, město) PSČ 277 52 Okres Mělník Katastrální Vepřek území GPS 50°18'37.628'' 14°19'23.094'' Mapová značka Mlýn bez funkčního vodního motoru Stručný popis Rozlehlý areál mlýna na nepravidelném čtyřkřídlém půdorysu. Na severní straně dvora stojí patrové obytné stavení. Ve sklepech zachováno několik gotických portálků, v přízemí klenutá síň a černá kuchyně. Mlýnice pozdně barokní patrová (před 1800), s mansardovou střechou, dochováno úplné technologické zařízení z přelomu 19. a 20. století. Areál doplňuje barokní patrová sýpka, mladší stáje, kolna a zbytek další stavby na vodní pohon. Poloha vůči -obci Vodní tok Bakovský potok Číslo kulturní 104219 památky Webové stránky http://www.veprek.cz/mlyn.html Přístupnost nepřístupný
Historie Středověk - do nástupu Habsburků na No český trůn (1526) Novověk A - do bitvy na Bílé Hoře (1526 No - 1620) Novověk B – do zrušení poddanství No (1620 – 1848) Novověk C - od zrušení poddanství No (1848 – 1913) První světová válka (1914 – 1918) No První republika (1919-1938) No Protektorát Čechy a Morava, včetně No poválečného vývoje (1939-1949) Znárodňování, život mlynářů v průběhu No komunistického režimu (1949-1989) Vývoj po roce 1989 No Držitelé mlýna v chronologickém sledu No Významná osobnost No
Mimořádná historická událost (ve No mlýně přespal T. G. Masaryk apod.) Zaznamenání katastrofy (požár, Yes povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Druhý případ stal se ve mlýně čp. 19. v pondělí dne 20. března 1933. Jeho obětí se stal 12ti letý žák zdejší školy Jaroslav Pokorný. „Národní politka“ ze dne 22. 7. 1933 líčí případ takto: Neštěstí ve mlýně. (Krajský soud trestní v Praze.) Vdova Antonie Satranová a její 23letý syn Vojtěch Satran jsou majiteli mlýna a statku ve Vepřeku u Velvar. Na dvoře tohoto statku, který s mlýnem tvoří jediný celek, událo se 20. března t. r. neštěstí, které mělo za následek sttrašlivou smrt 12letého hocha Jaroslava Pokorného. Na dvoře statku je pohonné zařízení, které v podobě předlohového hřídele prochází zdí mlýna na dvůr statku. Hřídel tento je uvnitř mlýna pevně spojen s hlavní mlýnskou transmisí a je proto stále v pohybu, dokud je v činnosti mlýn. Na konci, vyčnívajícím z mlýnské zdi do dvora, jsou připevněny dvě řemenice: menší blíže u zdi, větší poněkud dále od ní. Tohoto zařízení se používá k pohonu různých hospodářských strojů na statku, zejména k pohonu řezačky, při čemž je v době chodu řezačka spojena s pohonným zařízením hnacím řemenem, nataženým mezi malou řemenicí pohonného hřídele a pohonným kolem řezačky. Není-li řezačky používáno, je řemen s koleček shozen a visí volně na hřídeli pohonného kola řezačky a na hřídeli hnacího zařízení, který se, když je mlýn v chodu, neustále otáčí na prázdno. Hoch Jaroslav Pokorný, který si denně hrál na dvoře s jinými hochy, přiblížil se 20. března k nekrytému pohonnému zařízení a nahodil hnací řemen, těše se, jak bude pracovati i řezačka. Při tom vsunul levou ruku do „kličky“ řemene tak nešťastně, že byl přitažen k pohonnému hřídeli a otáčen kolem tohoto hřídele tak dlouho, až mu byla vytržena levá ruka, která zůstala v „kličce“, kdežto tělo, na mnoha místech těžce zraněné, bylo odhozeno asi dva metry daleko do prostory mezi řezačkou a mlýnskou zdí. Ubohý hoch za strašných bolestí druhého dne zemřel. Při vyšetřování tohoto případu bylo zjištěno, že celé hnací zařízení nebylo po několik roků opatřeno žádným ochranným zařízením, při čemž vrata, vedoucí ze dvora na silnici, jsou stále otevřena, takže k tomuto pohonnému zařízení má přístup každý, i osoby cizí, a hrály si tam i děti deputátníků, mezi nimi i nešťastný Pokorný, syn kočího ze mlýna. Na tento nedostatek ochranných opatření upozornil už v roce 1931 při revisi zástupce živnostenského inspektorátu, a to přímo paní Satranovou, která při úřední prohlídce závodu byla přítomna. Jí bylo také sděleno, že majitelé mlýna musí toto ochranné zařízení postaviti. Poněvadž se tak nestalo, podalo státní zastupitelství na oba majitele mlýna, matku i syna žalobu pro přečin proti bezpečnosti života. Oba prohlásili, že všichni domácí lidé byli varováni před tím, aby se nezdržovali v blízkosti pohonného zařízení a zejména aby manipulovali s řemenicí. měli prý tedy tito domácí lidé náležitě poučit i členy svých rodin, zejména děti. Obhájce obžalovaných namítal, že by jeho klienti mohli býti nejvýše stíháni pouze pro přestupek živnostenský. Soud uznal vinnou pouze Antonii Satranovou a vyměřil jí trest tuhého vězení v trvání dvou měsíců. Trest je podmínečný s dvouletou zkušební lhůtou, během které má odsouzená nahradit rodičům zesnulého hocha škodu, jeho smrtí způsobenou. Vojtěcha Satrana soud osvobodil, a sice proto, že při živnostensko-policejní revisi ve statku přítomen nebyl a tudíž mu příkaz úřadu k pořízení ochranného opatření nemusil býti znám. Utržená ruka chlapcova byla pohřbena v malé rakvičce na zdejším hřbitově, tělo na hřbitově v Roudnici n/L. Zdroj: Pamětní kniha Vepřku 1919 - 1939. On-line na http://www.veprek.cz/kronika1919-1939.html Pověst No Přepis z pramenů: inventář, nájemní či Yes kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Seznam majitelů domků a usedlostí ve Vepřku, dle roztroušených zápisů v pozemkové knize č. 19 - mlýn Již v roce 1663 jest ve velvarské matrice na fol. 159 Václav Sypecký, mlynář ve Vepřku. (Matrika M9-10 Velvary, řím. kat. 1651-1678, 1652-1676,1664-1675) 1762 Sypecký Václav a Ludmila, poddaný mlynář, koupil od vrchnosti (veltruské) tento mlýn panský s trojím složením a stoupami při velvarské vodě ležící a spolu k němu patřící chlévy, stodolu, sklepy, zahradu a 79 strychů, 3 věrtele a 3 čtvrtce polí a to na "velkým kuse", 9 strychů 3 věrtele čtvrt., na příčkách, 2 strychy 1 věrtel 2 1/2 čtvr., další pak "na širokým" u silnice nad Novou Vsí, "na provázku", na půldruhých korcích, u vinice, za vinicí, za Novou Vsí, na stráni u boudy, mlynářov za Markovým sadem, nad Novou Vsí nad hlubokou cestou, "na Sochornici", nad sklepem, 1 kus velké louky, 1 kus malé "na malý". V pozemkové knize je též závěť Václava S. (r. 1773) a Ludmily S. (r. 1774). R. 1777 Sypecký Václav (syn). R. 1800 Horn Josef, patrně zeť Sypeckého Václ., neboť na kostelní kapli je deska s nápisem (německým) "paní Jos. Hornová, roz. Sypecká, nar. r. 1780, zemřela 18/11. 1825". 1839 Satran Jan a Antonie 1868 Satran Vojtěch a Marie Zdroj: http://www.veprek.cz/kronikaLiehman.html
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků Yes apod. Vzpomínky Josefa Molečka na mlýn ve Vepřku (a další v okolí) je možné nalézt na stránce http://www.veprek.cz/molacek09.html Popis významných přestaveb a No modernizace technologie Veduta, ručně malovaná mapa No I. vojenské mapování - josefské (1764 - No 68) II. vojenské mapování - Františkovo No (1836 - 52) III. vojenské mapování - No Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy) Císařský povinný otisk (1826 - 43) No Indikační skica (1826 - 43) No Ortofoto mapa (1947 – 59) No Příjmení mlynáře -Historie Mlýn byl postaven v pozdním středověku na místě trvze rodu Wepřeckých z Wepřberku. Majitelem mlýna v roce 1930 Vojtěch Satran. Mlýn je kulturní památkou: obytná budova, mlýnice se strojovnou, sýpka, hospodářské budovy, oplcení s branou (HŠ)
Architektura
Stav nemovitosti dochován bez větších přestaveb Typologie podle urbanistického prostředí venkovský Vodní tok potok Dispoziční typ mlýna mlýnice a dům samostatné budovy Stavební etapy • středověk • předbělohorské období do roku 1620 • baroko do roku 1800 • klasicismus do roku 1850 • historizující Dominantní stavební konstrukce zděná Podlažnost vícepodlažní Dispozice, slohové zařazení – popis -Historické stavební prvky - exteriér Historické stavební prvky - interiér
Technologie Stav mlýnské technologie • existující obyčejné složení • existující umělecké složení Stav mlýnské technologie - popis -Technologické vybavení Výrobce: ČKD – Českomoravská Kolben Daněk, Blanskoodíračka Výrobce: Gabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následujícíaspiratér Výrobce: Julius Hübner a Karl Opitz, Pardubiceválcová stolice v dřevěné skříni Výrobce: Jos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)tři válcové dvoupárové stolice v litinových skříních Výrobce: Karel Hořejší, Slanýpytlovací lávka Výrobce: Josef Kohout, Praha Smíchovrovinný vysévač Výrobce: Fantl a spol., Praha Vysočanyšneková míchačka Stopy po neexistující mlýnské technologii -Doplňkový provoz • výroba elektrické energie dřevěný izolátor Doplňkový provoz - popis -Cesta vody ke mlýnu • náhon • turbínová kašna Popis cesty vody ke mlýnu -Vodní motory Výrobce: V roce 1930 byly ve mlýně 3 Francisovy turbíny, spád 5/5/5 m, výkon 18,5/11/6 HP. (HŠ) Pomocné motory a generátory Žádný motor není vyplněn
Historické technologické prvky • turbína • transmise, řemenice, převody • mlýnská hranice - jednoduchá • mlecí kámen • kamenné složení • válcová stoliceVálcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni - Počet: 1Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni Počet: 1Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni - Počet: 2 • odíračka • koukolník - válcový • aspiratér, tarár • vysévač hranolovýmoučný vysévačpředvysévač • vysévač rovinný - dvouskříňový - Počet: 1 • reforma - Počet: 1 • filtrtlakový filtrvětrová komora • míchačka - šneková • výtahy a dopravníkyšnekový dopravníkkapsový výtah • elektrické rozvaděče a desky • pytlovací lávka • šrotovník
Prameny Název
Autor
Vydání Datum citace
Odkaz
Další upřesnění
Vepřek
Internet
0
27.11.2013
http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vep%C5%99ek
Pamětihodnosti
Nová Ves Vepřek
Internet
0
27.11.2013
http://www.nova-ves.cz/obec-7/veprek/
Vepřek historie
Nemovité památky
Internet
0
27.11.2013
http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=122418&oKodOk=2106&oNazSidOb=Vep%F8ek&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=12.03.2013&Limit=25
Seznam a mapa vodních děl Republiky československé
Ministerstvo financí
1932
NovaVesMlynar
Jitka Filipcová Dušková
0
Praha, str. 19
27.11.2013
http://avoksutaktij.rajce.idnes.cz/NovaVesMlynar/
2 fotografie exteriéru mlýna
Ostatní Obrázky Autor: Jan Pešta Datum pořízení: 2010 Popis: Celkový pohled na areál mlýna od JV
Autor: Jan Pešta Datum pořízení: 2010 Popis: Mlýnice pohled od JZ
Historické mapy Autor: viz http://archivnimapy.cuzk.cz Datum pořízení: 1840 Popis: Císařský povinný otisk, výřez
Obrazy
Autor: viz http://archivnimapy.cuzk.cz Datum pořízení: 1840 Popis: Indikační skica, výřez
Autor: Jos. Koláček Datum pořízení: 1955 Popis: kresba mlýna
Současné fotografie - exteriér Autor: Jitka Filipcová-Dušková Datum pořízení: 2011 Popis: Mlýn ve Vepřku
Autor: www.veprek.cz Datum pořízení: 2008 Popis: mlýn od silnice
Autor: sovicka169 Datum pořízení: 2014 Popis: Hospodářské budovy
Autor: sovicka169 Datum pořízení: 2014 Popis: Pohled na mlýn
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků Autor: www.veprek.cz Datum pořízení: 2008 Popis: fasáda před renovací
Současné fotografie - technologické vybavení
Autor: Urbánek Datum pořízení: 2011 Popis: Kamenný sloup mlýnské hranice s drážemi pro dvě příčky lehčení
Autor: Urbánek Datum pořízení: 2011 Popis: Aspiratér, pod ním válcový koukolník
Autor: Urbánek Datum pořízení: 2011 Popis: Reforma
Autor: Urbánek Datum pořízení: 2011 Popis: Moučný vysévač
Autor: Urbánek Datum pořízení: 2011 Popis: Ojediněle dochovaný dřevěný izolátor domácí výroby
O autorech Mlýn vytvořil Jan Pešta (Jan Pešta), 2012-05-04 22:50:42 Mlýn editovali Rudolf (Rudolf Šimek), 2016-01-06 12:38:09 Helena Špůrová (Helena Špůrová), 2013-11-27 21:07:08 Radim Urbánek (Radim Urbánek), 2015-07-14 23:33:55 srubarski (Michal Šrubař), 2016-02-02 16:33:39
