NÁVYKOVÉ LÁTKY
NÁVYKOVÉ LÁTKY Jako látky návykové označujeme sloučeniny a skupiny sloučenin, které mohou vyvolat závislost. Závislost na chemické látce je psychický nebo fyzický stav organismu charakteristický nutkavou potřebou opakovaně látku (drogu) užívat, ztrátou nebo významným omezením sebekontroly při tomto užívání a abstinenčními příznaky při odebrání drogy.
„V sedmý třídě jsme měli na přednášsce bejvalýho vysmažence a to sem eště ani nehulil takže sem to měl v péči. No vosmá-první špek a vůbec nic. Deváta z nějakejch kámošů ze třídy se staly Punx a tak sem se he he na podzim fééést rozhulil.“
9 kritérií závislosti podle WHO JSOU-LI SPLNĚNA ALESPOŇ 3, JDE O ZÁVISLOST • Užívání drogy v častějších intervalech a větších množstvích, než bylo původně zamýšleno • Neúspěšné pokusy o zastavení užívání • Extenzivní objem času, věnovaný obstarávání drogy • Pocity intoxikace nebo abstinenčních příznaků v nevhodné době • Vzdání se jiných činností, vztahů, předmětů kvůli droze • Pokračování v užívání bez ohledu na známé škody • Patrná tolerance • Charakteristický syndrom odnětí drogy • Užívání drogy s úmyslem předejít syndromu odnětí drogy
NÁVYKOVÉ LÁTKY Návykové látky působí buď jako agonisté přirozených látek nebo antagonisté. Agonisté hormonů nebo neurotransmiterů aktivují jejich receptory namísto látek organismu vlastních.
Abstinenční příznaky jsou jak psychického tak fyzického rázu a navzájem se doplňují. Pokud se látka podává opakovaně, je třeba k dosažení stejného efektu dávku zvyšovat. Tato potřeba zvyšovat dávku se nazývá tolerance. Závislost a tolerance obvykle nastávají společně.
NÁVYKOVÉ LÁTKY Odnětí: přítomnost a závažnost charakteristických abstinenčních příznaků Nutkavost: potenciál látky přimět konzumenta k opakovanému požití (když zeslabují účinky), měřený testy na lidech a na zvířatech Tolerance: kolik látky je třeba k ukojení zvyšujícího se bažení + výška stabilní úrovně v porovnání se „startovní“ hodnotou Dependence: kombinovaný ukazatel: míra obtížnosti, s níž je uživatel schopen přestat + míra recidivy + procento uživatelů, u nichž se dependence vyvine + vlastní hodnocení uživatelů co do potřeby substance Intoxikace: míra, v níž se pod vlivem látky mění kognitivní a další psychické funkce
NÁVYKOVÉ LÁTKY Podává-li se agonista dlouhodobě, buňky kompenzačně snižují počet receptorů pro danou látku (proces tzv. útlumové regulace). Jestliže se příjem drogy náhle přeruší, nejsou buňky připraveny pro příjem normální hladiny přenašečů (případně hormonů) a objevují se abstinenční příznaky.
1
NÁVYKOVÉ LÁTKY Působí-li látka jako antagonista, tedy blokuje-li účinky přirozeného neurotransmiteru nebo hormonu, buňky se naopak snaží zvyšovat počet svých receptorů pro tuto látku, aby si zachovaly svou normální funkci.
NÁVYKOVÉ LÁTKY
I v tomto případě vysazení drogy vede k abstinenčním příznakům.
Biochemických mechanismů odpovědných za návykovost určité látky je mnoho. Řada drog působí prostřednictvím aktivace dopaminergních nervových buněk v drahách tzv. ventrální tegmenální oblasti mozkové (TGV).
NÁVYKOVÉ LÁTKY
NÁVYKOVÉ LÁTKY
Slyšel jsem je úplně detailně. No teda! Dokázal jsem sluch zaměřovat tak jako zrak. Když jsem si vybral nějaké místo, tak jsem z něho slyšel všechno úplně dokonale. Vrčení žárovky, kterou normálně nejde slyšet ani když bych chtěl….. Projížděl jsem různá místa a poslouchal. Někde musela být otevřená ventilačka, slyšel jsem jak vítr naráží do okna a protéká dovnitř…
NÁVYKOVÉ LÁTKY
Například amfetamin stimuluje přímo uvolňovaní neurotransmiteru dopaminu z nervových zakončení v TGV oblasti mozku. Naopak kokain brání nervovým buňkám (jejich receptorům), aby dopamin po jeho uvolnění znovu vychytávaly. Morfin ovlivňuje specifický typ receptoru (vlastní) aktivující nepřímo dopaminové receptory. Po intoxikaci nikotinem uvolňují buňky TGV dopamin silněji než obvykle a kromě toho se nikotin selektivně váže na receptory nikotinového typu a takto blokuje působení acetylcholinu. Benzodiazepiny zvyšují vliv neurotransmiterů GABA na nervové buňky, které řídí činnost TGV a tím stimulují jejich činnost.
NÁVYKOVÉ LÁTKY (21.10.2004) Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu zaměřeného na užívání drog a postoje lidí ve věku 15-24 let k drogám.
„Mam potkana a chtěl ven z klece dělal strašnej rámus a mě to sralo už se mi to vůbec nelíbí sedim u poče, strašnej zmatek a prwní hála kouknu se vedle sebe a widim wisokou trávu když sem se zadíval tak zmizela řikam si že bych to moch zaspat tak si leham-samozřejmě že zbytečně další píčovina-kouknu se na wěšák a byly tam dámský šaty kouknu se znova a byl w nich vobrowskej chlap s wykulenejma vočima a zíral na mě snad se mi v tu chvíly zastivil i tep ale naštěstí se rozplinul. No a tak půl roku sem to nechtěl ani vidět pak sme si dali dva ve čtyrech a nic to nedalo-byla to podělávka.“
Průzkum, který byl realizován v dubnu a květnu letošního roku, srovnává situaci v oblasti drog v původních 15 členských státech EU.
2
NÁVYKOVÉ LÁTKY Z celkového počtu 7 659 dotázaných uvedlo pravidelné kouření 37 % mladých Evropanů, pravidelné užívání alkoholu 25 % z nich.
NÁVYKOVÉ LÁTKY Návykové látky se mohou dělit podle řady hledisek a v různých pramenech se jejich zařazení dosti liší.
Zkušenosti s marihuanou má 33 %; celoživotní prevalence v jednotlivých státech se velmi lišila. Zatímco zkušenost s marihuanou má 7 % Řeků, mezi mladými Dány ji uvedlo 45 % dotázaných. Celoživotní prevalence užití jiné nelegální drogy než marihuany uvedlo 10 % respondentů (od 4 % Italů po 22 % Irů).
PROČ
Ve srovnání s rokem 2002 vzrostla nejen celoživotní zkušenost s užitím drog v této věkové skupině, ale také jejich dostupnost – 50 % respondentů uvedlo, že jim v životě byla nabídnuta marihuana nebo hašiš, 30 % byla nabídnuta jiná nelegální droga.
„…..po pár hodinách zmateného pobíhání po domě jsem se začala třást jako zimou.Bylo mi zle a děsně mě bolelo v krku.měla jsem ho rozpálený, vlastně jsem měla i horečku. Po pár dnech mě přestalo bolet v krku a byla jsem zase READY.“
NÁVYKOVÉ LÁTKY
„Horoucně jsme s kamošem probírali nějakej problém, když jsem se najednou zastavil a nevěděl jsem o čem se bavime. Tak jsem se zeptal, odpověd byla něco ve stylu, ja už nevim, ser na to. Takhle vypadaly většinou ostatní me rozhovory. Logicky jsem se dokazal s někym bavit, ale většinou jsem ztratil nit. To me ovšem v tomhle stavu vůbec nenaštvalo, ale spiš rozesmálo, stejně jako ostatní.“
NÁVYKOVÉ LÁTKY
• Kannabinoidy Halucinogeny Stimulační drogy Opiáty Těkavé látky Psychofarmaka Běžně užívané drogy
Dva čeští pašeráci drog, odsouzení původně k padesátiletým trestům, strávili v thajském vězení poslední noc. Sedmadvacetiletého Emila Novotného a 34letého Radka Hanykovicse převzali v pondělí časně ráno našeho času thajská imigrační policie a čeští diplomaté. V úterý přiletí v doprovodu eskorty na pražské ruzyňské letiště.
Návykové látky
Kannabinoidy Přípravky z konopí se označují jako hašiš, marihuana, ganja, bhang, atp. Liší se způsobem přípravy, všechny se však získávají z rostlin Cannabis sativa nebo Cannabis indica.
Dny kdy nebyli prachy na smah byly šílený. Celej den jsem jenom spala. probudila jsem se, v držce jak v márnici, vypatláno, dojít si na hajzl a zase bezvládně spadnout na postel a zase spát. Probrat se po 15ti hodinách na poslintanym polštáři a s pocitem, že to stejně nestačilo, že musim spát ještě. Matky podezřelý pohledy a čím dál častější otázka: "Nebereš drogy?". Další problém. První jebáky na držce.
3
Kannabinoidy
Kannabinoidy
Obyčejné věci se zdají být zábavné a veselé, běžné pocity se zesilují. Kromě toho však konopí jednoznačně zpomaluje procesy jasného a racionálního myšlení, vyvolává nerozhodnost, snižuje schopnost koordinace pohybů, negativně ovlivňuje vnímání zrakové, sluchové i hmatové, potlačuje krátkodobou paměť, je mimořádně nebezpečnou drogou ve spojitosti s řízením automobilu.
Kannabinoidy
Negativní projevy intoxikace přetrvávají podstatně déle než navozené pocity příjemné. Osm i více hodin po vykouření cigarety marihuany se pozoruje porušená výkonnost, ovšem aniž by si to postižená osoba sama uvědomovala. Potlačení paměťových schopností může přetrvávat i řadu dní. Konopí Konopí je prokazatelně prokazatelně imunotoxické imunotoxické a produkty hoř hoření ení nejsou o nic mé méně nebezpeč nebezpečné, než než je tomu v případě padě běžn ěžné cigarety. Ně Některé které z účinků inků marihuany mohou být zaměň ová ány s intoxikací zaměňov intoxikací ethanolem. Rozdí Rozdíl je předevší m v tom, že marihuana vyvolá edevším vyvolává mírné rné halucinace.
Kannabinoidy
Nejužívanější drogou v celé Evropě je marihuana a Česká republika drží v její konzumaci smutný primát. "Nejvyšší odhady byly zaznamenány v ČR, Španělsku, Francii, Irsku a Spojeném království," uvádí výroční zpráva o stavu drogové problematiky v EU a Norsku za rok 2004. Zprávu zveřejnilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). 26.11. 2004 09:05
Účinnou látkou konopí je Δ9-tetrahydrokannabinol. Δ9-THC
Δ9-THC
Dnes existují vyšlechtěné odrůdy jako je např. "skunk" (poprvé vypěstován v Nizozemsku), které obsahují až 15% THC.
Kannabinoidy Dlouhodobé užívání kannabinoidů vede k charakteristickým změnám. Uživatelé se vyznačují typickou pomalostí, hloubavým se zabýváním detaily a poruchami krátkodobé paměti. Kuřáci marihuany si poměrně záhy vypěstují toleranci a proto musí dávku zvyšovat, přesto výzkumy prokazují, že návykovost této drogy je ve srovnání s jinými nízká.
Kannabinoidy „Docela zajimavá je i zkušenost, když jsem se s nekym bavil a jelikož jsem mu nerozuměl, tak jsem se ho připtal znovu na to, co řikal. Půl hodiny jsme se pak dohadovali, že on nic takového neřekl, ze jsem zhulenej a podobně. Takže jsem na chvilí fakt zapochyboval jestli si to muj momentálně zmatenej mozek nějak nepřihral do paměti. Taková malá hlucinace, ale i teď si myslim, že mi to prostě řikal.“
Při odvykání jsou abstinenčními příznaky výkyvy nálad, nervozita a zlost, které mohou přerůst ve výbušnost a agresivní chování.
4
Kannabinoidy
Kannabinoidy Hašiš - vzhled: vypadá jako hnědožlutá kostka, někdy do černa. Za čerstva je pružný, pak tuhý, drolí se po zahřátí v plameni.
Druhým nejrozšířenějším přípravkem z konopí je v tucích dobře rozpustný hašiš (získává se z pryskyřice rostliny) s obsahem účinných látek kolem 40%. Ty se při dlouhodobém užívání v tukových tkáních kumulují, vytváří se tzv. depo, ze kterého se pomalu uvolňují a jsou prokazatelné v moči ještě mnoho dní po intoxikaci.
Nebezpečí: vysoké dávky (nad 20 mg THC) a chronické zneužívání. Při otravě stoupá v mozku hladina serotoninu. Hašiš potencuje hypnotika, sedativa, ale i budivé aminy. Slang: haš, čokoláda, charas (indické označení z jazyka hindí).
Poločas biotransformace THC je v případě hašiše 15 - 35 hodin, 3/4 látky se vyloučí během 3 dnů. Možnost detekce po jednorázovém užití je řádově ve dnech, v případě chronického užívání v týdnech.
Halucinogeny
Halucinogeny „Vôbec som nevedel, čo sa so mnou deje. Nevedel som, či je deň, alebo noc a keby aj vôbec by mi to nedávalo zmysel, proste som len bol. Nevedel som kedy a či sa tento stav vôbec skončí - naozaj - chvíľami to bolo desivé, naozaj som nevedel, či sa vôbec vrátim do normálu. Mal som pocit, že pre mňa neplatia zákony času. Keď som sa pozeral na svoje ruky, nevedel som, či sú hmotné, čo to vlastne je, či to nie len nejaký zhluk energie, nič známe mi nedávalo zmysel.“
Halucinogeny Psychotické stavy mohou přetrvávat dlouhodobě, popřípadě se mohou vracet v podobě tzv. psychotických reminiscencí (flash back). Dlouhodobé užívání halucinogenů vede jednoznačně ke změnám v hodnotovém žebříčku, uživatel se vymyká běžným normám chování, mívá obtíže s integrací do společnosti.
Reálná rizika psychedelik mají poněkud jiný charakter než je tomu u ostatních návykových látek. Jejich vliv na lidskou psychiku bezprostředně nebo postupně zanechává následky v podobě psychóz různé intenzity. Intoxikace může být spouštěcím mechanismem vážné psychické choroby jakou je např. schizofrenie, psychomaniakální deprese nebo paranoia.
Halucinogeny Přírodní drogou halucinogenního typu je především peyotl z kaktusu Lophophora williamsii a bufotenin ze sekretu kůže ropuch. Aktivní složka peyotlu – mezkalin se stal prvním chemicky čistým halucinogenem.
H3CO
NH2
H3CO OCH3
„Chtěl bych napsat něco vo papírech. Prvního papíra sem newichytal, před rokem a půl kamarádka z Plzně přivezla lejstro-dali sme si ho napůl. Seděli sme v parku byl večer a my neveděli co nebo jestli vůbec to bude něco dávat. Hodina nic dali sme si špeka, sme zhulený-jediný co pociťuju je víc energie no, hodina a půl a nic deme domů a teď při cestě domů mam tak nějak chuť někde blbnout, pobíhat, ale usodil sem že sám asi ne.“
5
Halucinogeny
Halucinogeny
Dalším zdrojem halucinogenů jsou psychoaktivní houby, například lysohlávky. V nich se v různém množství a vzájemném poměru vyskytují dvě příbuzné substance - psilocybin a psilocin. Obě jsou, jako většina psychedelik, odvozena od indolového jádra. Psilocybin je zvláštní svou fosfátovou skupinou, která se váže na benzenové jádro indolu. Po požití je enzymem alkalickou fosfatásou tato skupina odstraněna a vzniká tak psilocin, který je strukturně velmi podobný serotoninu, což je pravděpodobně jednou z příčin jeho psychoaktivity (již od 4 mg). Somaticky se nástup účinku projeví zrudnutím obličeje, změnami tlaku a pulsu, ospalostí, mydriázou, poruchami koordinace. Relativně časté bývají třesy, event. tělesný i duševní neklid. Často popisované psychické efekty ve srovnání s jinými halucinogeny jsou nápadný pocity blaha a euforie, charakteristická je ztráta pocitu identity s vlastní osobou.
Mezi syntetické halucinogeny patří především nechvalně proslulý diethylamid kyseliny lysergové - LSD. Tato látka byla cíleně připravena u firmy Sandoz v roce 1938 jako analog určitého typu námelových alkaloidů se silnějšími účinky, avšak s nižší toxicitou pro využití v porodnictví (hemostatikum a uterotonikum) a při léčbě migrény. Albert Hofmann, objevitel LSD
Halucinogeny
Halucinogeny Mechanismus působení LSD na lidskou mysl nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Zřejmě nejdůležitějším pro přepínání vjemů v mozku, tedy určité koordinace smyslového vnímání, je neurotransmiter 5hydroxytryptamin (5-HT, serotonin) a odpovídající receptory. LSD působí přímo na receptory 5-HT a podle místa v mozku je buď blokuje nebo aktivuje. LSD tak vyvolává naprostý zmatek v informačních drahách. V důsledku toho se běžné objekty jeví jako velice zkreslené obrazy. Jedinci závislí na LSD pak opravdu slyší barvy a vidí zvuky. Nastávají poruchy myšlení i chápání, schizofrenní vjemy nejsou výjimkou.
HOOC
kyselina lysergová N
N H
CH3
Délka působení LSD se s dávkou příliš nemění. To do jisté míry determinuje i dnes nejrozšířenější formu distribuce této drogy v malém, roztokem syceném papírku (tzv. trip s obsahem 50-100 mg LSD), na který se vzhledem k jeho rozměrům nemůže žádná jiná droga v účinném množství „vejít“. Trip (účinek tripu) obvykle trvá 8-12 hodin. První účinky se projevují 3060 minut po aplikaci (per os). Intenzita účinků roste a mezi druhou a třetí hodinou po požití vrcholí. Během dalších hodin již zvolna klesá.
Halucinogeny
Halucinogeny NH2 5HT
H2C
CH2
HO
N H Pohled na smítko prachu v koupelně je nebezpečný; najednou jich vidíte šedesát tisíc, či kolik. Něco o rozteklosti světa už bylo řečeno výše (jestli tohle Dali viděl pořád, je mi jeho tvorba rázem jasná), přidám ještě další tip -- nechte protékat prst zrcadlem, pěkné kino.
Muskarinem - Končetiny se jeví téměř nehmotné, objevuje se pocit, že postižený je nadnášen nebo hnán neznámou silou, dostavuje se touha po pohybu, otáčivá závrať a pocit létání. Současně s tím dochází ke ztrátám síly. Objevují se poruchy hmatu až hmatová necitlivost. Stupňuje se psychické vzrušení, dochází ke ztrátě kontaktu s okolím. Poruchy vnímání se mimo jiné projevují černobílým, žlutým, modrým nebo fialovým viděním. Do dálky je vidět nezvykle ostře, jasně, a to i při slabém osvětlení. Dochází též k zvukovým halucinacím (intoxikovaný se například domnívá, že slyší tikot hodin z vedlejší místnosti). Otrávený je mnohomluvný, častokrát opakuje slova nebo celé věty, které uslyšel v okolí. Vzrušení se stále stupňuje, postižený ztrácí postupně vědomí a kontakt s okolím. Toto stádium otravy končí někdy delirantním obrazem, ve kterém může intoxikovaný agresivně vystupovat vůči svému okolí.
6
Stimulancia
Stimulancia
O druhé místo mezi drogami soupeří v EU extáze s amfetaminy. V Čechách, Německu, Irsku, Nizozemsku, Portugalsku a Británii extáze vítězí, a stává se tak evropskou drogou číslo dvě. Především v České republice vzrůstá počet jejích uživatelů ve věku 15 až 24 let.
Stimulancia
„…to mi připadalo jak věčnost tak 2/2 bomba byl sem nevíc pak nevim proč daší půlka je mi tak krásně šahám pro cígo a hele kouká na mě ubalený brko čistýho skéra zhulili sme to ve dvou jednomu klukovi sem dal potáhnout dohulíme začínám se motat dem víc dopředu při tanci stále přepadávám připadám si MOC zeptal sem se kámoše jak vypadám a on naznačil něco jako nic moc ještě sem tancoval pomalinku sem se začínal dostávat do klidu když odcházíme je mi už dobře ale všim sem si že kamarád má světlejší vlasi a přitom je černovlasej šel se podívat a vopravdu to vypadalo jak melír…“
Stimulancia V důsledku aplikace drogy stoupá koncentrace stimulačních mediátorů typu monoaminů (dopamin, noradrenalin, serotonin) v synaptické stěrbině. Dochází k jejich zvýšenému vylučování do synaptické štěrbiny a klesá jejich zpětné vychytávání na nervových zakončeních. Stimulancia také blokují rozklad monoaminů a sami stimulují druhý neuron namísto tělu vlastního neurotransmiteru.
Psychostimulancia jsou látky s nefyziologickým budivým efektem na CNS.
Psychostimulancia všeobecně zvyšují psychomotorické tempo a bdělost, především urychlením myšlení, zvýšenou nabídkou variant a představivosti, zkracují spánek, zahánějí únavu, vyvolávají euforii a velmi příjemný pocit síly (duševní i tělesné) a energie. Charakteristicky snižují chuť k jídlu.
Typickými zástupci jsou pervitin (metamfetamin), amfetamin, kokain, crack, méně typickým zástupcem je extáze (má kromě stimulačního účinku také účinek psychedelický).
„Kámoš podotkl, že bysme to už mohli spustit ... Koupili jsme colu na zapití, a šli na hajzl - bohužel se k nám vetřel jakejsi borec ... vyšli jsme ven, kde jsme to v té kose polkli ... však kosa už dlouho nebude.“
Stimulancia
Stimulancia – kokain Typickou stimulační drogou, se kterou lidé přicházejí do styku již po tisíciletí je kokain, hlavní účinná látka v listech keře Erythroxylum coca. V 19. století se kokain začal používat významněji i v medicíně pod označením mariánský prášek a byl předepisován na neuvěřitelnou škálu onemocnění. Čistá látka byla poprvé izolován v roce 1860 německým chemikem Albertem Niemanem, který rovněž rozpoznal její anestetické účinky a předznamenal tak její hlavní využití. I v dnešní době je většina syntetických anestetik strukturními analogy odvozenými od molekuly kokainu.
Na organismus působí jako periferní sympatomimetika (stimulují sympatikus) - způsobují vzestup tlaku krve, tepové frekvence, bronchodilataci atd. Po odeznění účinku látky se dostavuje stav podobný kocovině. Dominuje celkové vyčerpání, únava, bolest kloubů. Není výjimečný několikadenní spánek přerušovaný krátkými epizodami bdění s „vlčím“ hladem a konzumací ohromného množství potravy.
Kokain je bohužel i jedna z nejrozšířenějších drog současnosti, distribuovaná pod názvy coke, sníh, zlatý prach, crack, lady acrack, atp. Schopnost kokainu stimulovat souvisí s jeho přímým účinkem na receptory, které slouží k vychytávání dopaminu a serotoninu z nervových buněk. K receptorům se tak v případě intoxikace dostává mnohem více zmíněných neuropřenašečů než je běžné. Tím se vysvětluje stimulační a euforizační efekt kokainu. Získaná sebedůvěra, optimismus a nezměrná energie jsou však těžce vykoupeny toxickými účinky této látky, mezi kterými dominují těžká paranoia, halucinace, nepříjemné kožní a zrakové vjemy, poruchy myšlení, psychická posedlost. Mezi abstinenční příznaky patří extrémní únava, apatie, deprese a chorobná chuť k jídlu.
7
Stimulancia – kokain
Stimulancia – kokain Spotřeba i sociální dopad kokainu se výrazně zvýšil po uvedení cracku kokainu upraveného pro kouření (v roce 1985).
O
H3C N
C
O
Jednorázová dávka cracku bývá 10 - 120 mg. Mechanismus účinku je podobný jako u jiných stimulancií. CH3
Účinky trvají poměrně krátce, již po 30-ti minutách ustupují, poločas vylučování je 0,7-1,5 hodiny. Při prvním užití jsou pocity většinou spíše nepříjemné (srdeční slabost, rozšíření zornic, třes rukou, mrazení, bledost), teprve opakované užívání vede k euforii. Kokainista je veselý, družný, má halucinace příjemného obsahu, dostavuje se touha po pohybu a zvýšeném výkonu. Intoxikovaný je často na první pohled nápadný přebytkem energie, hovorností často hyperaktivitou až neklidem. Dostavuje se euforie, nápadné jsou poruchy chování, vymizení zábran. Kokain je silné anorektikum (snižuje chuť k jídlu).
O C O
Cena za dávku: 400 – 900 Kč
Stimulancia – kokain
Stimulancia – kokain
Chronická otrava vede ke stavům úzkosti, paniky, objevují se paranoidní stavy. Typické bývají pocity při nichž má postižený dojem, že je napaden hmyzem. Postižený trpí pocity sledování, které mohou vést až k agresivitě nebo sebevraždě. Užívání kokainu představuje ohromnou zátěž pro kardiovaskulární systém, stoupá riziko srdečních a mozkových příhod. Kokain nevyvolává závislost tělesnou, o to mocnější je ale závislost psychická. Někteří autoři považují závislost na kokainu za vůbec nejsilnější.
Tak, teď to začíná doopravdy. Je ti hnusně. Fest hnusně. V hlavě máš jako kdybys visel hodinu za nohy (prostě pocit že ti má za chvíli prasknout), ve střevech se furt něco děje, chce se ti blejt, bolí tě klouby a kosti, máš trochu halušky (pohyby kde nejsou, zvuky jsou slyšet nepříjemně hlasitě, barvy tě oslňujou), máš trochu křeče v žaludku a tak. Při představě že bys šel něco sníst se ti zvedne žaludek a už to lítá do hajzlu. Napiješ se nějakýho alkoholu, nebo si dáš jointa. Trochu to pomůže. Oblíkání je hrozný. Je ti strašná zima a za minutu zase vedro k nepřežití. Blbě se ti dejchá.
Syntetické budivé aminy
Budivé aminy – metamfetamin
Mezi typická stimulancia zařazujeme i tzv. budivé aminy, jejichž hlavními zástupci jsou amfetamin a jeho analoga.
Slang: pervitin, perník, speed, peří, péčko, piko
Mezi známými drogami dominují: amfetamin pervitin (methamfetamin) extáze (MDMA)
H2C
NH2 CH CH3
8
Budivé aminy
Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE MDMA (extáze) byla jako účinná látka syntetizována, resp. patentována v roce 1912 firmou Merck jako lék na hubnutí. Extáze svým účinkem spadá na pomezí stimulancií a psychedelik (halucinogenů). Uživatelé a psychoterapeuti, kteří s MDMA pracovali, ji označují jako silný empatogen (zvyšuje schopnost vcítit se do druhého). Hlavním místem účinku extáze je mozek. Látka bezprostředně ovlivňuje vylučování neurotransmiterů serotoninových a dopaminových synapsí, což má kromě psychických změn vliv i na somatické funkce.
„Pak jsem extáze vypustila a frčela na piku. Pak už jsem ani moc nefrčela, protže jsem si začínala zvykat a musela jsem do sebe narvat mooc chemie, abych se vůbec přinutila k tanci. Párty jsem většinou už jen prochodila a prokecala. Začalo období smažení i přes týden.“
Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE
Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE
Nástup účinku se obyčejně projeví neklidem a mírnou zmateností. Neklid a zmatenost v další fázi obyčejně ustoupí, nastává fáze klidu a pohody, mizí stres, dochází k projasnění nálady. Při užití o samotě je uživatel obyčejně schopen zvýšeného intelektuálního výkonu. Při užití v páru nastupují pocity empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého.
Somaticky má MDMA podobné účinky jako jiné amfetaminy: vzestup krevního tlaku, tepové frekvence, celková příprava organismu na zvýšenou zátěž (vzestup svalového napětí, atd.), rozšíření zornic. Doprovodným efektem bývá nechutenství, nepříjemné pocení a napětí žvýkacích svalů. Ovlivnění vegetativního nervového systému sebou nese změny tepelné regulace a absence pocitu žízně.
Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE
Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE
NHCH3
O H2C O
NHCH3
O
H3C
Po odeznění účinků bývají časté deprese a kocovina. Objevuje se paranoia. Bývají uváděny infekce močových cest. MDMA je neurotoxický. Časté užívání narušuje paměť a schopnost koordinace. Neřídit!
Nebezpečí přehřátí! Vyřazuje z činnosti tepelnou regulaci organismu.
H2C H3C
O
Ztrácí se spojení s pocity tepla a chladu. Zvláště na tanečních party, kde se celé hodiny tancuje v horkém prostředí.
NHCH3
O H2C O
H3C NHCH3
O H2C H3C
O
NHCH3
O
Dosáhne-li teplota organismu 42 stupňů C, začínají se v krvi tvořit drobné sraženiny, které se lepí na stěny tepen.
H2C O NHCH3
O H2C O
H3C
Zatěžuje játra a ledviny. Zátěž jater může u disponovaných osob vyvolat žloutenku.
NHCH3
O
H3C H2C
O
H3C
9
Budivé aminy – MDMA / EXTÁZE
NÁVYKOVÉ LÁTKY – opiáty
K prvnímu šlehnutí jsem se ocitla vlastně úplně omylem. Měla jsem k tomu odpor. Je to klasický. Začnete žrát koule a říkáte si: nikdy bych nezkusila tvrdý drogy, to je hnus,jak ty lidi končej. Zkusíte tvrdou drogu a řeknete si: nikdy si jí ale nestřelim, na jehle už to jde fakt do sraček. Střelíte si a říkáte si: nikdy ale nezkusím kedru. To už je opravdu okraj. To se můžete rovnou zastřelit, protože stejně chcípnete... Já si šlehla poprvé po třičtvrtě roce šňupání, kdy jsem měla z rypáku jednu velkou krvavou hmotu a při každý čáře jsem se svýjela půl hodiny na podlaze, cejtila krev a bolest, jak když mi někdo rypák bere plamenometem.
„To je takovej hnus,už nikdy-druhej den sem chytil něco čemu se řiká schýza byl sem z mámou na nákupech po Praze a všichni lidi mi připadaly na tabletě večer sem šel na Indi a Witch-Hip-Hop a zahulil sem si no fuck fuj vrátilo se to a dost lidí v tom klubu bylo vopravdu některý i sfoukaný.“
NÁVYKOVÉ LÁTKY – opiáty
Opiáty – morfin
Nezralé makovice byly známy jako zdroj účinných látek od nepaměti. Drogy z této skupiny působí na organismus prostřednictvím tzv. opioidních receptorů. Opioidy potlačují percepci a lokalizaci (vnímání a schopnost určení místa) bolesti i psychickou a emocionální složku bolesti, působí sedativně, vyvolávají ospalost a tichou euforii. Pro tyto vlastnosti mají své nezastupitelné místo v lékařství jako silná farmaka proti bolesti (analgetika) nebo látky tlumící úporný kašel (antitusika).
Nejvýznamnější účinnou látkou opia je morfin (asi 10% hmoty surového opia). Dalšími účinnými látkami opia jsou kodein, thebain a papaverin. HO
Organismus sám „vyrábí“ podobné látky, tzv. endogenní opioidy (endorfiny, enkefaliny, dynorfin), které se váží na opioidní receptory a modulují projevy organismu a jeho reakce (bolest, radost, strach, euforie).
morfin CH3
O N
HO
NÁVYKOVÉ LÁTKY – heroin
V roce 1874 byl syntetizován diacetylmorfin. V roce 1898 jej začala německá firma Bayer prodávat pod jménem Heroisch – HEROIN.
HEROIN Závislost na heroinu vzniká poměrně rychle, již po dvou až třech měsících a má opět složku fyzickou a psychickou. Fyzická závislost se projevuje vzestupem tolerance a potřebou zvyšování dávek. Psychická závislost se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a neovladatelným dychtěním po droze. Na českém trhu se objevuje buď jako: hnědý heroin („brown sugar“), který se před nitrožilním užíváním musí ještě upravit přidáním kyseliny, lépe se ale kouří a žhaví, a bílý heroin (white powder), který se podobá mouce, dá se po rozpuštění přímo vstřikovat do tělního oběhu, kouřit se ale nedá.
CH3
Toxicita (jedovatost) heroinu je přibližně pětkrát vyšší než u morfinu a dvacetinásobně vyšší než u opia.
N
CH3
O O
O C
O
C O
H3C
10
Heroin
Návykové látky
Při intoxikaci je v popředí sedace a příjemná euforie, která více než jiné účinky podléhá toleranci. Prvními příznaky akutní intoxikace jsou nevolnost, hučení v uších, pocit tepla v obličeji, svědění (otrávený se poškrabuje po celém těle i v komatu), dýchání je povrchní, typická je hyperreflexie (zvýšení všech somatických reflexů). Při chronickém užívání je nejvíce postižena oblast charakterových vlastností. Dochází k etické degradaci individua.
Hlavní příznaky odvykacího stavu jsou zrcadlové k účinku opiátů. V lehčích případech se projevují především příznaky stran trávícího traktu, jako jsou: bolest břicha, průjmy, dále neklid a nespavost. V těžších případech je reakce bouřlivá - pocení, zvýšení teploty, slzení, mydriáza, pokles krevního tlaku, úporná nespavost, poruchy řeči, třesy, nechutenství a dehydratace. Může dojít i ke kolapsu a úmrtí.
NÁVYKOVÉ LÁTKY – těkavé látky
Celou dobu ti mozek řve : "Dělej, musíš sehnat herák, DĚLEJ !!! Tohle nevydržíš, dělej !!! Potřebuješ ten zasranej herák !!! HNEDDDDD !" .... a ty víš že nechceš. Nechceš aby se tohle ještě někdy muselo opakovat. Jdeš na hajzl a z prdele si uděláš výčep slovy slušnějšími - výkaly nejsou příliš konzistentní. Znova bleješ a dostáváš křeč do žaludku. Svíjíš se na zemi a řveš. Ale musíš do práce. Cesta autobusem je horor. Zdá se ti, že tě všichni pozorujou. Pak ti dojde že tohle není jenom stíha po pergu - oni tě opravdu pozorujou jaxebou škubeš, jak se z tebe řine pot, jaxmrdíš, jak kašleš jaxtarej tuberák, jak se vymotáš z autobusu a motáš se pryč ... myslíš na skok z mostu a děsíš se okamžiku kdy opravdu dorazíš do tý práce .... pak tam přijdeš, zdá se ti že to na tobě hned každej poznal, leje z tebe pot a ty zase chvílema mrzeš nebo se vaříš ... přes den čumíš do práce, ale nejsi nic schopnej dělat ... písmenka ti skáčou, do telefonu mluvíš jak dement, na hajzlu se zase pobleješ, příšerně tě bolí hlava i břicho. Na oběd samozřejmě nejdeš. A pak jdeš domů, tragicky nevyspalej.
NÁVYKOVÉ LÁTKY – psychofarmaka
Chemicky se jedná o aromatické, alifatické, cyklické a chlorované uhlovodíky. Mají zpravidla silný narkotický účinek a schopnost rozpouštět se v tucích.
Mezi tyto látky patří neuroleptika (dříve tzv. velké trankvilizéry).
Charakteristicky působí na mozek, ledviny a játra. Typickým zástupcem je toluen. Příznaky intoxikace se podobají opilosti. Euforická fáze je kratší, předávkování je snadnější. K úmrtí dochází obrnou dýchacího centra nebo poruchou cirkulace pro srdeční arytmii. Kocovina po probuzení je velmi podobná té po alkoholu. Uživatelé sladce páchnou, zvláště dech je cítit po organickém rozpouštědle.
Jsou to farmaka, která ovlivňují pochody myšlení a používají se při léčbě psychotických stavů - zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim, pacifikují neklidné a agresivní pacienty, atd. Mají mnoho nežádoucích účinků - mohou způsobovat poruchy koordinace, vyvolávat stav podobný Parkinsonově chorobě, poruchy oběhového systému, paměti, atp. H
Organická rozpouštědla jsou z hlediska užívání, resp. zneužívání velmi nebezpečné látky. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že při intoxikaci těmito látkami je poměrně těžké odhadnout dávku (inhalace z napuštěného hadru nebo igelitového sáčku). Také poškození vnitřních orgánů je značné, nejvážnější je ale poškození mozku. Velice často dochází k nevratným změnám, vážnému poškození neuronů a úbytku intelektu. Abstinence sice stav stabilizuje a mírně vylepší, ale značná část poškození zůstává.
O N
C2H5
O N H
fenobarbital
O
Užívání organických rozpouštědel je naštěstí méně časté, než užívání jiných tvrdých drog.
NÁVYKOVÉ LÁTKY – psychofarmaka Další skupinou jsou anxiolitika (malé trankvilizéry), látky které pozitivně ovlivňují afektivitu. Odstraňují psychické napětí, strach, úzkost, zlepšují náladu, současně však způsobují útlum (hypnosedativní působení). Mnoho farmak této skupiny je blízce příbuzných s hypnotiky (léky na navození, nebo udržení spánku) a liší se jen v poměru anxiolitického a hypnosedativního působení. H3C
NÁVYKOVÉ LÁTKY – benzodiazepiny Do skupiny anxiolytik spadají benzodiazepiny. V medicíně se jedná o vůbec nejpoužívanější psychofarmaka. Benzodiazepiny se váží na specifické receptory a zvyšují tak účinek inhibičního mediátoru CNS, kyseliny γaminomáselné (GABA). Dochází ke zvýšenému prostupu chloridových iontů (Cl-) do buňky a tím k prohloubení negativního potenciálu a ke snížení schopnosti přenosu vzruchu.
N
N N
N Cl
N
H3C
O
benzodiazepin triazolam
N
diazepam
Cl Cl
11
NÁVYKOVÉ LÁTKY – benzodiazepiny Při běžných dávkách odstraňují látky s anxiolytickým účinkem strach, někdy mohou mít i antidepresivní účinek. Někdy může paradoxně dojít k uvolnění vzteku a agresivity, podobně jako v opilosti. Užívání benzodiazepinů může vyvolávat amotivační syndrom, nechuť a neschopnost se samostatně pustit do řešení problémů. Dlouhodobé užívání vede k poruchám paměti; kombinace s alkoholem obtíže s pamětí posilují. Účinek větších dávek se projevuje únavou a ospalostí. Benzodiazepiny vyvolávají psychickou i tělesnou závislost. Odvykací stav nastupuje v závislosti na biologickém poločasu užívané látky od 1 dne do jednoho týdne od vysazení. Pravděpodobnější je u dlouhodobého užívání krátkodobě účinných preparátů.
KONEC
Symptomy na tělesné úrovni většinou zahrnují svalové záškuby, třes, nechutenství, pocení, nespavost - ta se obyčejně dostavuje při vysazení jakékoli zneužívané psychotropní látky; vážnější průběh pak zahrnuje epileptické křeče, může dojít i k úmrtí. Psychické příznaky odvykacího stavu se nejčastěji projevují jako podrážděnost, úzkost, někdy agresivita nebo pocity naprostého odcizení.
12