Návštěvnost města Kroměříž
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Poděkování Velmi ráda bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. Petru Scholzovi, DiS. za odborné vedení, ochotu, projevenou podporu a podnětné připomínky ke zpracování této bakalářské práce. Děkuji i paní Kateřině Tomečkové a panu Mgr. Pavlu Zrnovi za projevenou ochotu a pomoc a za poskytnutí cenných informací a rad. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým přátelům za projevenou podporu a toleranci při psaní bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
N á v š t ě v n o s t m ě s t a K ro m ě ř í ž bakalářská práce
Autor: Romana Kučerová Vedoucí práce: Ing. Petr Scholz, DiS. Jihlava 2013
Copyright © 2013 Romana Kučerová
Abstrakt KUČEROVÁ, Romana: Návštěvnost města Kroměříž. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Petr Scholz, DiS. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 60 stran. Bakalářská práce se zabývá návštěvností ve městě Kroměříž. Cílem bakalářské práce je analýza a vývoj návštěvnosti kulturněhistorických památek v Kroměříži. Je rozdělena na
dvě části. Teoretická část se zabývá charakteristikou městského cestovního ruchu, motivy návštěvníků v městském cestovním ruchu, významem sledování návštěvnosti a ukazateli hodnocení návštěvnosti. Analytická část je zaměřena na marketingový průzkum mezi návštěvníky města uskutečněný prostřednictvím dotazníkového šetření. Ten je doplněn o statistická data návštěvnosti vybraných atraktivit. Testujeme hlavní hypotézu, ve které předpokládáme, že minimálně 65 % návštěvníků přijíždí do Kroměříže kvůli návštěvě kulturněhistorických památek. Klíčová slova: Městský cestovní ruch. Návštěvnost. Ukazatele návštěvnosti. Abstract KUČEROVÁ, Romana: Visitor numbers of the city of Kroměříž. The Bachelor work. The University of Polytechnic in Jihlava. The Department of Tourism. The Chief of work Ing. Petr Scholz, DiS. Qualification: bachelor. In Jihlava 2013. 60 pp. This bachelor thesis concerns with visitor numbers of the city Kroměříž. The work is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part occupies with characterists of the urban tourism, motives of visitors in urban tourism, the importance of monitoring and indicators assessment visitor numbers. The practical part contains the marketing survey among the visitors in the city by means of questionnaire investigation. The survey is completely by statistical data of sightseeing. We test the main hypothesis in which we assume that at least 65 % of visitors come to Kroměříž for visiting its cultural and historical sites. Key words: Indicators of visitor numbers. Urban tourism. Visitor numbers.
8
OBSAH SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK........................................................................... 10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 11 ÚVOD ............................................................................................................................. 12 1
NÁVŠTĚVNOST V MĚSTSKÉM CESTOVNÍM RUCHU ................................ 13
1.1
Městský cestovní ruch ......................................................................................... 13
1.1.1
Charakteristika městského cestovního ruchu ..................................................... 13
1.1.2
Návštěvníci v městském cestovním ruchu a jejich motivy ................................ 16
1.2
Měření návštěvnosti ............................................................................................ 20
1.2.1
Význam sledování návštěvnosti ......................................................................... 20
1.2.2
Ukazatele hodnocení návštěvnosti ..................................................................... 21
2
ANALÝZA NÁVŠTĚVNÍKŮ V KROMĚŘÍŽI ................................................... 27
2.1
Cíl a metody zkoumání ....................................................................................... 27
2.2
Kroměříž a její potenciál pro cestovní ruch ........................................................ 28
2.3
Návštěvnost kulturněhistorických památek ........................................................ 40
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ........................................................ 50 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 53
9
SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK Graf 1: Účel návštěvy
str. 31
Graf 2: Roční období
str. 32
Graf 3: Navštívené objekty v Kroměříži a okolí
str. 33
Graf 4: Místa při další návštěvě Kroměříže
str. 34
Graf 5: Délka návštěvy
str. 34
Graf 6: Ubytování
str. 35
Graf 7: Dopravní prostředek
str. 36
Graf 8: Doprovod návštěvníků
str. 36
Graf 9: Doporučení města
str. 37
Graf 10: Vzdělání
str. 38
Graf 11: Celková návštěvnost Kroměříže 1996 – 2012
str. 41
Graf 12: Návštěvnost historických sálů na zámku 1996 – 2012
str. 42
Graf 13: Návštěvnost zámecké obrazárny 1996 – 2008
str. 43
Graf 14: Návštěvnost zámecké věže a saly terreny 1996 – 2008
str. 44
Graf 16: Návštěvnost Biskupské mincovny 1999 – 2012
str. 45
Graf 16: Návštěvnost Květné zahrady 1999 – 2012
str. 46
Graf 17: Návštěvnost Muzea Kroměřížska a okolních památek 2000 – 2012
str. 47
Obrázek 1: Mapa Eurostylu
str. 19
Tabulka 1: Typologie rekreantů
str. 18
Tabulka 2: Základní ukazatele činnosti
str. 25
10
Tabulka 3: Návštěvnost a kapacita ubytovacích zařízení za rok 2011
str. 30
Tabulka 4: Návštěvnost Kroměříže
str. 30
Tabulka 5: Věk
str. 37
Tabulka 6: Kraj
str. 39
Tabulka 7: Počet obyvatel
str. 39
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CZK – Česká koruna DPH – Daň z přidané hodnoty UZ – Ubytovací zařízení
11
ÚVOD Cestování za poznáním všech koutů světa je dnes považováno za celosvětový fenomén. Města by měla návštěvníkům poskytnout jen ty nejlepší podmínky pro zhlédnutí památek či přírodních krás, aby byli návštěvníci spokojení a v budoucnosti se do měst vrátili. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza a vývoj návštěvnosti kulturněhistorických památek v Kroměříži. V průzkumu chceme zjistit, za jakým účelem do Kroměříže návštěvníci přijíždí, jak dlouho se zde zdrží a kde se popřípadě ubytují. V neposlední řadě zjistíme, jaké památky chtějí lidé nejvíce vidět a navštívit. V návaznosti na cíl stanovíme hlavní hypotézu a dvě částkové hypotézy. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá charakteristikou městského cestovního ruchu, návštěvníky a jejich motivy v městském cestovním ruchu. Zahrnuje i měření návštěvnosti v cestovním ruchu, význam sledování návštěvnosti a ukazatele hodnocení návštěvnosti. Praktická část analyzuje návštěvnost kulturněhistorických památek v Kroměříži.
12
1
NÁVŠTĚVNOST V MĚSTSKÉM CESTOVNÍM
RUCHU Městský cestovní ruch lze vyjádřit jako cestování za účelem návštěvy měst. Převážná většina jedinců cestuje do měst, aby poznali jejich historická a kulturní centra. Městský cestovní ruch je nejrozšířenější formou cestovního ruchu vůbec. Město musí být schopné dobře využít a prezentovat svůj kulturněhistorický potenciál, ale především musí současně pečovat o své návštěvníky. Pro město je velice důležitá kvalita a dostupnost ubytovacích a stravovacích zařízení, dopravní infrastruktury, nákupních možností, dostatečné množství parkovacích míst a vícejazyčné značení informačních tabulí. Předpokládá se existence informačních turistických center, která by měla být pro návštěvníky k dispozici i ve večerních hodinách a hlavně o víkendu, protože většina výletů či zájezdů jsou uskutečňována o víkendových dnech. Nejznámějšími centry městského cestovního ruchu v Evropě jsou například Paříž, Londýn, Řím, Vídeň, Benátky, Amsterdam, Budapešť, Berlín, Kodaň, Brusel a v neposlední řadě Praha (Gúčik, 2004, str. 73). Z pohledu České republiky je turisty nejvíce navštěvovaná Praha, Karlovy Vary, Brno a Český Krumlov (czechtourism.cz, 2013).
1.1 Městský cestovní ruch Městský cestovní ruch jako další druh cestovního ruchu získává finanční prostředky z přílivu návštěvníků, což je pro města obrovské plus. Ovšem záleží i na tom, zda je město pro turisty atraktivní či nikoliv. Lidé spíše vyhledávají a navštěvují města, která jsou celosvětově známá.
1.1.1
Charakteristika městského cestovního ruchu
Cestovní ruch můžeme v dnešní době považovat za neodmyslitelnou součást moderní společnosti (Malá, 1999, str. 5). Cestovní ruch bývá často označován jako společenskoekonomický fenomén a je jednou z nejdůležitějších odvětví ekonomiky (Hesková, 2006, str. 9). Existuje mnoho autorů, kteří v rámci svého teoretického zkoumání problematiky cestovního ruchu uvedli odlišné definice (Gúčik, 2004, str. 11). Z celé řady definic lze uvést:
13
Podle Gúčika (2004) je cestovní ruch označován jako „soubor činností zaměřených na uspokojení potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obyčejně ve volném čase.“ Cílem účastníků je „odpočinek, poznání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a správní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku“. Jinou definici uvádí Borman (1931 In: Malá, 1999, str. 8), který definuje cestovní ruchu jako „cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo i z jiných příčin (za zvláštními událostmi), při nichž dochází k dočasné změně místa bydliště“. Do cestovního ruchu ale nelze zařadit dojíždění za prací. Autor se snaží poukázat na nepravidelnost a dočasnost cest, jejichž cílem nebylo usadit se. H. Poser (1933 In: Malá, 1999, str. 8) definuje cestovní ruch jako „lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na straně jedné a domácím obyvatelstvem na straně druhé“. F. M. Ogilvie (1933) a J. A. Norval (1936 In: Malá, 1999, str. 8) rozumí pod pojmem cestovní ruch „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných i nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. E. Fedor, E. Nový (1937 In: Malá, 1999, str. 8) vysvětlují cestovní ruch jako „periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu“. W. Hunziker a K. Krapf (1942 In: Malá, 1999, str. 8) uvedli, že cestovní ruch je „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“. W. Ritter (1966 In: Gúčik, 2004, str. 21) konstatoval, že „cestovní ruch patří k těm pojmům, k vymezení kterých se přistupovalo už z mnohých pozic, zatím se ho ale nepodařilo všestranně a uspokojivě definovat“. Světová organizace cestovního ruchu (UWTO) definuje cestovní ruch jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (Malá, 1999, str. 11).
14
Podle autorky S. Horner (2003, str. 53) je „cestovní ruch obecně definován jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností“. Autorka ovšem dále tvrdí, že tato definice není vystižena přesně. Nezahrnuje totiž například služební cesty, které jsou konány především za účelem práce, nikoliv za účelem zábavy. Městský cestovní ruch je jedním z nejrozšířenějších druhů cestovního ruchu. Městský cestovní ruch podle Páskové a Zelenky (2002, str. 174) lze označit za „druh cestovního ruchu, jehož účastníci jsou motivováni návštěvou měst a jejich atraktivit a služeb a je velmi často motivován a koncentrován okolo známých památek“. Městský cestovní ruch představuje každou formu pobytu návštěvníků ve městě. Hlavním cílem návštěvy by měl být především zážitek z navštíveného místa, přičemž nezáleží na tom, zda návštěvník v místě přenocoval či nikoliv. Městský cestovní ruch může být motivovaný pracovně (například služební či kongresový cestovní ruch) nebo turisticky (například kulturní cestovní ruch nebo návštěva příbuzných či známých) (Hesková, 2006, str. 31). Městský cestovní ruch se soustřeďuje především okolo známých památek (Vystoupil, 2006, str. 23). Podle Gehinové (2008, str. 72) je možné v celosvětovém měřítku konstatovat, že „hlavní městské regiony s velkou návštěvností se nacházejí ve vyspělých zemích, kde poptávka a nabídka rekreace jsou geograficky úzce spjaté“. Autorka tyto regiony dělí na dva typy – velká evropská hlavní města, jako je například Paříž, Londýn, Řím, Athény, Madrid atd., a menší města s obzvláště bohatým kulturním a uměleckým dědictvím (např. Florencie, Lucca, Sevilla atd.). G. Nagle tvrdí, že městské oblasti cestovního ruchu jsou střediska koncentrace obyvatel a hospodářské činnosti. Tyto oblasti můžeme označit za centra velké škály kulturních a sociálních aktivit, které nabízí příležitosti pro cestovní ruch, rekreaci a volný čas. Dále se v jeho knize dočteme, že městský cestovní ruch je díky městským oblastem stále více důležitým zdrojem peněz, investic a příležitostí pro zaměstnání (1999, str. 68). Jiný pohled má na městský cestovní ruch Ch. M. Law, který uvádí, že městský cestovní ruch je založen na pořádání zejména rekreačních výletů, a to s největší pravděpodobností k moři. Postupně byl význam slova rozšířen o návštěvu měst a obcí.
15
Městský cestovní ruch lze jednoduše definovat jako cestovní ruch uskutečňovaný v městských oblastech (2002, str. 4). O městském cestovním ruchu dále hovoří M. Selby, který tvrdí, že městský cestovní ruch má významné a dělící důsledky pro výkon sociálních věd a managementu. Městský cestovní ruch hraje nejen velmi důležitou roli při vytváření totožnosti lidí a míst, ale že turistická destinace má sociální a kulturní strukturu, jejíž význam je různými skupinami lidí diskutabilní (2004, str. 2). C. Spirou charakterizuje městský cestovní ruch jako mocnou sílu, která výrazně ovlivňuje úhly pohledu měst přemýšlet o své roli a budoucím směřování (2011, str. 21).
1.1.2
Návštěvníci v městském cestovním ruchu a jejich motivy
Podle Gúčika (2004, str. 81) je „motiv příčina konání, pohnutka, která vede k uspokojení nějaké potřeby. Má zaměření a cíl, různou intenzitu a stálost“. Návštěvníkem z hlediska domácího cestovního ruchu je osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště, a to na dobu kratší než šest měsíců. Hlavní účel návštěvníka daného místa je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Indrová, 2009, str. 13). V mezinárodním cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která cestuje do jiné země, než ve které má své trvalé bydliště, na dobu, která nepřekročí jeden rok. Hlavní účel návštěvy daného místa je opět jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Indrová, 2009, str. 13). Podle Gúčika (2004, str. 84) je návštěvník subjekt cestovního ruchu, nositel poptávky po cestovním ruchu, tj. každý, kdo uspokojuje své potřeby po dobu cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště spotřebou statků cestovního ruchu. Je to osoba, která navštěvuje objekt cestovního ruchu s cílem prohlédnout si ho. Jedním z hlavních motivů návštěvníka je poznat kulturní památky či historii určitého města. Kulturně poznávací cestovní ruch je tedy forma cestovního ruchu, díky které účastníci cestovního ruchu poznávají historii, kulturu, tradice či různé místní zvyky, a to buď ve vlastní zemi či za hranicemi státu. Má určitou vzdělávací funkci a díky ní si rozšiřujeme kulturně společenský rozhled. Tento typ cestovního ruchu zahrnuje zejména návštěvu kulturněhistorických památek (hrady, zámky), kulturních zařízení (muzea, 16
galerie, knihovny apod.), kulturních akcí (festivaly), ale můžeme zde zahrnout i návštěvu tzv. kulturní krajiny, jako například lze uvést parky nebo zahrady (Drobná, Morávková, 2004, str. 17). Dalším motivem cesty účastníka cestovního ruchu můžou být obchodní záležitosti či služební cesty, které řadíme do obchodního cestovního ruchu. Lze ho definovat jako krátkodobý cestovní ruch, ve kterém se vyřizují převážně pracovní záležitosti (Malá, 1999, str. 21). Kongresový cestovní ruch je velmi perspektivní formou mezinárodního cestovního ruchu. Nejedná se o „klasický“ skupinový zájezd, ale účastní se ho většinou vzdělaní lidé ze středních a vyšších tříd. Účastníci kongresu mají stejný zájem a stejný cíl, který je spojuje. Zpravidla se nestává, že by účastníci na skupinovém zájezdu měli stejný zájem či stejný cíl. Naopak je tomu právě u kongresového cestovního ruchu, kde účastníci mají společnou potřebu setkávat se a vyměňovat si cenné a užitečné informace, získávat nové a větší přehledy a rozšiřovat si obzory (cot.cz, 2012). Kongresový cestovní ruch můžeme definovat jako účast na kongresech, konferencích, sympóziích či seminářích a můžeme se s ním setkat na národní i mezinárodní úrovni. Zpravidla zde řadíme i výstavy, veletrhy, komerční prezentace a workshopy (Malá, 1999, str. 21). Jednotná definice návštěvníka v městském cestovním ruchu není přesná. Existuje několik druhů, například dle Hahna, který popisuje rekreanta hledajícího zážitky jako typ, který má rád nevšední zábavu a podnikání nových věcí mu též není cizí. Pokud je mu to umožněno, preferuje změnu, vyhledává ne zcela tradiční a neobvyklá místa, která nejsou hlavními cíli návštěvníků, má rád atmosféru, kterou můžeme nazvat jako mondénní neboli světáckou. Jako další typ uvádí rekreanta hledajícího poučení. Tento typ ze všeho nejraději sbírá pocity, nálady, poznatky z návštěv cizích zemí, světů či z něčeho úplně nového. Jeho zájem o stále nové poznání je velký, stejně tak jako naučit se dosud neznámým věcem. Dalším typem je návštěvník pamětihodností, jehož nejhlavnějším cílem jsou prohlídky budov, historických objektů a návštěvy různě zajímavých míst. Pamětihodnosti si vybírá zejména podle tištěných průvodců nebo na doporučení kvalifikovaných průvodců. Oba zmíněné typy se především zaměřují na poznání z oblasti přírodních, kulturních a sociálních věd (tabulka 1) (Freyer, 2011).
17
Tabulka 1: Typologie rekreantů Typ Název rekreanta1
Poznávací znamení
Rekreant se snaží utéct ze stresu každodenních povinností, chce prožít klidnou a odpočinkovou Rekreant hledající -Typ S dovolenou. odpočinek Ne příliš cizorodých a neznámých vjemů a ne příliš prázdninového bláznění. Rekreant hledající Typ rekreanta, který rád něco podniká; má rád -Typ F zážitky změnu, požitky, mondénní atmosféru. Rekreant zaměřující se na prohlídky, návštěvy, rád se učí novým věcem. B1-Typ: Navštěvuje mnoho pamětihodností, Rekreant hledající především podle tištěných průvodců. -Typ B poučení a návštěvník B2-Typ: Rekreant sbírá pocity či nálady z cizích pamětihodností zemí, světů, z něčeho nového. B3-Typ: Tento typ se zaměřuje na poznání z oblasti přírodních, kulturních a sociálních věd. 1 Označení písemnými kódy je převzato z německé literatury, proto neodpovídá českým klíčovým slovům. Zdroj: Studienkreis für Tourismus, 2013.
Na základě vymezení v roce 1989 vzniklo v 15 evropských státech 16 evropských stylů, ve kterých je zahrnuto 5 základních typů turistů. Na základě chování a motivace účastníků cestovního ruchu byla sestavena tzv. mapa Eurostylu (obrázek 1), která je definována dvěma osami. Vodorovná osa symbolizuje protichůdné chování a motivaci účastníků. Tato osa je vyznačená dvěma body – pohybem a setrvačností. Pohyb lze charakterizovat moderností, přístupností k novým věcem, pohyblivostí a pružností. Za setrvačnost považujeme konzervativnost, usedlost či touhu po jistotě a tradicích. Stejně jako tomu je u vodorovné osy, svislá osa je také ohraničena dvěma body. Jsou to statky, které představují materiální orientaci na spotřebu a užívání a hodnoty, což znamená duchovní orientaci na nemateriální hodnoty. Nemateriální hodnoty představují například puritánskou zdrženlivost a hledání hlubšího smyslu. Jako příklad můžeme uvést typologii návštěvníků, kterou charakterizuje Ferner. Jedná se o tyto typy: opatrný odpočívající turista, klasický kulturní turista, turista náročný na zážitky, mladý užívající si turista a mladá rodina. Pro potřeby bakalářské práce jsme vybrali pouze ty, které se týkají městského cestovního ruchu (Gúčik, 2010). a) Klasický kulturní turista. Za klasického kulturního turistu je považována žena či muž ve středním a vyšším věku. Může být vdaná/ženatý a mít děti nebo nikoliv. Tento typ turisty bývá většinou konzervativní, lpí na svých zásadách, hodnotách, zvyklostech a aktivitách. Tito lidé obvykle mají ve svém zaměstnání vyšší příjmy. Podle evropských životních stylů jsou moralisti, disciplinovaní a puritáni. 18
b) Turista náročný na zážitky. Tento typ turisty se dá charakterizovat jako člověk v mladém či středním věku, který má vysokoškolské vzdělání. Může pracovat například ve středním či vyšším managementu a mít vysoké příjmy. Zajímá se především o poznávání nových lidí a kvalitu života. Podle evropských životních stylů je turista náročný na zážitky kariérista, pionýr či dobrodinec. c) Mladá rodina. O mladé rodině můžeme konstatovat, že je to manželský pár ve věku mezi 25 až 44 lety s dětmi, mající průměrné peněžní příjmy. Zakládají si na blahobytu a stabilitě rodiny, vedou kvalitní život. Bývají označováni jako romantici, jsou bezstarostní. Obrázek 1: Mapa Eurostylu
Dálky, cestování
Uvolnění, slunce, pláž
Relax
Statky Mladý užívající si turista
Mladá rodina
Opatrný odpočívající turista
Setrvačnost
Pohyb Turista náročný na zážitky Klasický kulturní turista
Zážitky, putování
Poznávání
Hodnoty Zdroj: Zpracováno dle Gúčika, 2010.
19
1.2 Měření návštěvnosti Sledování návštěvnosti účastníků cestovního ruchu ve městech či v jiných atraktivních místech je velice důležitý krok k tomu, abychom věděli, zda počet lidí v navštívené oblasti stoupá či naopak klesá.
1.2.1
Význam sledování návštěvnosti
Systém monitoringu využívají zejména turistická informační centra. „Tento moderní způsob vedení statistik slouží k evidenci počtu návštěvníků v turistických informačních centrech, usnadňuje práci s daty infocentrům i regionálním organizacím cestovního ruchu“ (czechtourism.cz, 2013). Zaměstnanci turistických informačních center díky tomuto systému přešli od klasického čárkování k zadávání dat do jednoduchého softwaru. Software potom zadaná data přenese na centrální server. Existují ale i informační centra, která jsou vybavena snímačem průchodu, pomocí kterého lze zachytit i větší skupinu turistů nebo ty, kteří navštívili informační centrum pouze za účelem získání různých brožur či map a nedostali se do styku s pracovníky informačního centra. Během hlavní sezóny, zejména v letních měsících, navštíví turistická informační centra několik stovek turistů, proto jsou snímače průchodů důležitým prvkem k doplnění statistik (czechtourism.cz, 2013). Existuje mnoho dalších zařízení či možností, jak se dá měřit návštěvnost. Jsou to například tepelná čidla, která jsou vhodná pro sčítání pěších turistů, cykloturistů a dalších specifických typů. Pomocí indukčních čidel rozlišíme, zda turista využil auta nebo kola. Posledním typem jsou nášlapná čidla, která měří, zda turista šel pěšky či jel na kole. Velkou výhodou automatických monitorovacích zařízení je, že jsou téměř neviditelná, tudíž se snižuje riziko odcizení, poškození či záměrné manipulace návštěvníků se zařízeními. Za další výhodu považujeme odolnost a spolehlivost zařízení i v náročných přírodních podmínkách. Díky monitorovacím zařízením získáváme pravidelný přehled o návštěvnosti měst, přírodních parků, zoologických zahrad, aquaparků či zámků a hradů.
20
Rozlišujeme i další způsoby měření návštěvnosti. Je to například automatický sběr dat pomocí širokého spektra senzorů, jak je uvedeno výše. Dále sem lze zařadit fyzické sčítání, které je při získávání dat a dalších doplňkových informací (např. struktura návštěvníků, směry v pohybu území apod.). Nejobsáhlejší informace o návštěvnosti ve sledovaném místě poskytuje dotazníkové šetření (monitoringnavstevnosti.cz. 2012). Rozeznáváme i tzv. metodu místa pobytu, která slouží jako nástroj ke zjištění počtu účastníků cestovního ruchu přímo v místě pobytu. Jako příklad můžeme uvést počet lidí zaregistrovaných v ubytovacích zařízeních. V této metodě jsou zahrnuty dvě veličiny, a to příchody a přenocování. Následně se pak z podílu počtu příchodů a přenocování vypočítá průměrná doba pobytu v daném zařízení. Na základě této metody je například možné přesně lokalizovat cestovní ruch v rámci státu, zachytit frekvenci domácích i zahraničních účastníků cestovního ruchu, vypočítat průměrný počet přenocování v jednotlivých ubytovacích zařízeních a získat údaje o průměrném využití ubytovací kapacity. Roční ubytovací kapacitu lze vypočítat následujícím způsobem (Vystoupil, 2006, str. 47): Využití ubytovací kapacity v procentech = počet přenocování x 100 / počet lůžek x 365
1.2.2
Ukazatele hodnocení návštěvnosti
V celé práci použijeme jednotného označení měny, a to CZK. a) Kalkulace ceny přechodného ubytování. Přechodného ubytování využíváme nejčastěji v době, kdy trávíme dovolenou v jiném městě, než je naše trvalé bydliště. Přechodné ubytování se většinou poskytuje většímu počtu lidí za úplatu. Kalkulační jednotkou je v tomto případě přenocování. Při kalkulaci ceny se používají nejčastěji tyto metody: kalkulace pomocí hodnotového faktoru a kalkulace pomocí neúplných (fixních a variabilních) nákladů (Gúčik, 2007, str. 77). V kalkulaci ceny pomocí hodnotového faktoru jsou zahrnuty následující ukazatele (Gúčik, 2007, str. 77): - ubytovací kapacita (počet pokojů) a její struktura z hlediska počtu jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů, resp. apartmánů, - předpokládané využití ubytovací kapacity v procentech, zvlášť využití jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů, 21
- požadovaný zisk z ubytovací činnosti v procentech, - vlastní náklady ubytovací části hotelu, - hodnotový faktor pro jednotlivé druhy pokojů, - daň z přidané hodnoty v procentech. Cena se počítá na pokoj, nikoliv na lůžko, a postupujeme následujícím způsobem tak, že vypočítáme předpokládaný počet obsazených jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů během roku a to potom dosadíme do vzorce:
(1) kde Poi je počet obsazených pokojů (Poji - jednolůžkové, Podi - dvoulůžkové), Pdp – počet dní v provozu, i – počet pokojů (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové), vk – využití kapacity (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje) v procentech. Poté vypočítáme vlastní náklady na jeden obsazený pokoj v procentech dosazením do vzorce:
(2) VNoi – vlastní náklady na obsazený pokoj (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové) v CZK, VNuč – vlastní náklady ubytovací části v CZK, Oi – obsazené pokoje během roku podle druhů (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové), Hf – hodnotový faktor. Naposledy se kalkuluje cena jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů dosazením do vztahu: (3) C – cena pokoje v CZK, Fn – fixní náklady v CZK Vn – variabilní náklady v CZK, 22
Z – zisk, DPH – daň přidané hodnoty (Gúčik, 2007, str. 78). Abychom správně spočítali cenu pomocí neúplných nákladů, potřebujeme znát tyto ukazatele: - ubytovací kapacitu hotelu (počet pokojů) a jejich strukturu (počet jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů, resp. apartmánů), - předpokládané využití ubytovací kapacity v procentech podle druhu pokoje, - požadovanou rentabilitu ubytovacích služeb (předpokládaný zisk), - fixní a variabilní náklady ubytovací časti hotelu, - daň z přidané hodnoty v procentech.
I při této metodě se vychází z kalkulace ceny pokoje, ne lůžka, a postupuje se tak, že vypočítáme počet obsazených jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů během roku (Poji, Podi) dosazením do vztahu:
(4) kde Poi je počet obsazených pokojů (Poji - jednolůžkové, Podi - dvoulůžkové), Pdp – počet dní v provozu, i – počet pokojů (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové), vk – využití kapacity (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje) v procentech. Následně vypočítáme variabilní náklady, které dosadíme do vzorce: (5) kde Vn jsou variabilní náklady (Vnji - jednolůžkové pokoje, Vndi - dvoulůžkové pokoje), Po - počet obsazených pokojů (Poji - jednolůžkových, Podi - dvoulůžkových), DPH – daň z přidané hodnoty.
23
Dosazením do následujícího vzorce vypočítáme vlastní náklady na ubytovací části hotelu:
(6) kde VN jsou vlastní náklady v CZK, Vn - variabilní náklady v CZK, Fn - fixní náklady v CZK. Dále vypočítáme velikost očekávaného zisku na základě požadované míry nákladové rentability dosazením do vzorce:
(7) kde Z je zisk, VN jsou vlastní náklady vyjádřené v CZK a r' je míra rentability vyjádřená v procentech. Dosazením veličin do následujícího vzorce získáme netto tržby za ubytování:
(8) kde Xun jsou tržby za ubytování netto, VN jsou vlastní náklady v CZK a Z představuje zisk. Abychom mohli dále pokračovat v kalkulaci ceny, musíme si určit hodnotový faktor jako poměr plochy většího dvoulůžkového pokoje a menšího jednolůžkového pokoje, přitom jednolůžkový pokoj má hodnotový faktor 1,0. Následně vypočítáme fixní náklady na jednolůžkový a dvoulůžkový pokoj dosazením do vzorce:
(9) kde Fni jsou fixní náklady na pokoj (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové), Fn – fixní náklady v CZK, Hf – hodnotový faktor, Oi – obsazenost pokojů za rok (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové),
24
Nakonec vypočítáme prodejní cenu pokoje (zvlášť jednolůžkové a dvoulůžkové) dosazením do následujícího vztahu:
(10) kde C je cena pokoje v CZK, Fn jsou fixní náklady v CZK, VN jsou vlastní náklady v CZK, Z představuje zisk a DPH je daň z přidané hodnoty (Gúčik, 2007, str. 81). Z hlediska kontrolingu je velmi důležité sledovat některé hodnotové ukazatele. Kombinací základních ukazatelů lze vytvořit odvozené ukazatele 1. a 2. stupně: Tabulka 2: Základní ukazatele činnosti Kapacitní ukazatele Výkonné ukazatele a) počet pokojů d) počet hostů (z toho zahraničních) b) počet lůžek e) počet nocí (z toho zahraniční hosté) c) počet dní v provozu f) počet prodaných pokojů ve sledovaném období Zdroj: Zpracováno dle Gúčika, 2013.
Hodnotové ukazatele g) tržby za ubytování (zvlášť tržby od zahr. hostů)
K ukazatelům 1. stupně řadíme kapacitní ukazatele (počet pokojů, počet lůžek a počet dní v provozu), výkonné ukazatele (počet hostů a počet nocí) a hodnotové ukazatele (tržby za ubytování). - počet pokojů = a . c Počet pokojů v ubytovacím zařízení zjistíme vynásobením počtu pokojů a počtem dní v provozu. - počet lůžek = b . c Vynásobením počtu lůžek a počtu dní v provozu získáme počet lůžek v ubytovacím zařízení. - průměrný počet přenocování = e / d Průměrný počet přenocování lze snadno zjistit, pokud vydělíme dvě veličiny, a to počet hostů počtem prodaných pokojů ve sledovaném období.
25
- průměrná cena za jedno přenocování = g/ e Abychom dostali průměrnou cenu za jedno přenocování, potřebujeme znát dvě veličiny – tržby za ubytování (zvlášť se vypočítají tržby od zahraničních hostů) a počet hostů. Následně tržby za ubytování vydělíme počtem nocí (Gúčik, 2007, str. 129). Mezi ukazatele 2. stupně řadíme stejné ukazatele, jako jsou použity v ukazatelích 1. stupně, tedy kapacitní, výkonné a hodnotové ukazatele (tabulka 2). - využití pokojů = f / a . c Zda jsou pokoje maximálně využívány zjistíme, když vynásobíme počet pokojů a počet dní v provozu. V tomto vzorci je ještě jedna veličina, a to počet prodaných pokojů ve sledovaném období. Vypočítaný součin se vydělí touto veličinou a tím získáme využití pokojů. - využití lůžek = e / b . c I k výpočtu využití lůžek jsou potřeba tři veličiny – počet nocí (z toho se zvlášť počítají noci strávené zahraničními osobami), počet lůžek v ubytovacím zařízení a počet dní v provozu. Opět postupujeme stejným způsobem, který je popsán výše, a to tak, že mezi sebou vynásobíme počet lůžek a počet dní v provozu a následně tento součin vydělíme počtem nocí, které zde hosté strávili (Gúčik, 2007, str. 130).
26
2
ANALÝZA NÁVŠTĚVNÍKŮ V KROMĚŘÍŽI
Je důležité sledovat návštěvnost z důvodu získání obrazu preferencí návštěvníků, na základě čehož město může zacílit svou propagaci.
2.1 Cíl a metody zkoumání Cílem výzkumu byla analýza a návštěvnost kulturněhistorických památek v Kroměříži. Pro sběr primárních dat jsme využili dotazníkového šetření, které probíhalo ve dvou fázích, a to v létě 2012, konkrétně na přelomu července a srpna, a v zimě, konkrétně v prosinci 2012. Pro sběr dat jsme použili dotazníky, které byly vyplňovány přímo tazateli. Výzkum byl prováděn na nejvíce frekventovaných místech v Kroměříži, tedy na Velkém náměstí a v Květné či Podzámecké zahradě, kde jsme měli k dispozici i malý stůl, na kterém návštěvníci mohli dotazník vyplnit. K dispozici jsme měli 250 vytištěných dotazníků, ovšem správně jsme vyhodnotili 232 dotazníků. Zbylých 18 jsme nemohli zařadit do vyhodnocení, protože osoby, které je vyplňovaly, měly trvalé bydliště v Kroměříži, a také byly špatně vyplněné. Cílem dotazníků bylo především zjistit, za jakým účelem návštěvníci do Kroměříže přijeli, co zde navštívili, kolik zde strávili dní a kde se popřípadě ubytovali. Dotazník se skládá ze 17 otázek, z nichž je většina uzavřených, to znamená, že respondent si musel vybrat jednu z nabízených možností. V dotazníku se vyskytují ale i otázky, ve kterých respondent mohl napsat i jinou, vlastní odpověď, tzv. polouzavřené otázky. Také mohli respondenti označit více odpovědí v otázce. V dotazníku se objevila i jedna otevřená a polytomická otázka. V závěru dotazníku se objevují otázky spojené s faktografickými údaji, jako je pohlaví, věk, vzdělání a bydliště. Jednotlivé otázky jsme se snažili vytvořit tak, aby byly pro respondenty jasné a srozumitelné (příloha 1).
27
2.2 Kroměříž a její potenciál pro cestovní ruch Existuje mnoho typů dělení pro předpoklad cestovního ruchu. Nejvíce využívané je dělení podle Mariota, který dělí předpoklady pro cestovní ruch na lokalizační, selektivní a realizační. Lokalizační předpoklady se dělí na přírodní a kulturně-správní. Mezi kulturně-správní předpoklady patří kulturní památky (Mariot, str. 88). Kroměříž nabízí svým návštěvníkům širokou škálu kulturněhistorických a přírodních památek počínaje Arcibiskupským zámkem přes mnoho kostelů stavěných v různých stylech, Muzeum Maxe Švabinského, Biskupskou mincovnu konče dvěma překrásnými zahradami – Podzámeckou a Květnou. Největší dominantou Kroměříže je Arcibiskupský zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou. Po vyhlášení zámeckého komplexu, tj. zahrad a zámku v Kroměříži, Národní kulturní památkou České republiky v roce 1995 byl celý komplex v roce 1998 zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Zámek je dnes považován za velmi unikátní historický objekt na Moravě a současně v něm můžeme vidět bohaté sbírky obrazů, hudby či knih. V zámku je k vidění hned několik sálů, z nichž nejznámější je Sněmovní sál, Lovecký sál a sala terrena (zamekkromeriz.cz, 2013). a) Sněmovní sál. Ten patří k nejkrásnějším a největším sálům na zámku. Je známý i pod jménem Velká jídelna, protože původně sloužil jako slavnostní sál a jídelna. Tento sál dosahuje značných rozměrů a je vyzdobený olejomalbami a dvaceti dvěma křišťálovými lustry. Sál patří k nejkrásnějším rokokovým interiérům ve střední Evropě a je často využívám pro filmová natáčení, módní přehlídky a další společenské akce (zamekkromeriz.cz, 2013). b) Lovecký sál. Tento sál je unikátní stěnami, které jsou vyzdobené sbírkou zbraní a loveckými trofejemi. Zajímavostí je, že jedna ze sbírky zbraní váží 24 kilogramů. Lovecký sál dále zdobí hrací stolky a ruský kulečník. V minulosti sloužil jako kuřácký salon a herna (zamek-kromeriz.cz, 2013). c) Sala terrena. Sala terrena, tj. místnost v přízemí paláce či zámku otevřená do zahrady nebo samostatná otevřená budova v zahradě (slovnik-cizich-slov.abz.cz, 2006), se
28
skládá ze tří velkých sálů a zdobí ji sochařská a štuková výzdoba, fresky a dvě umělé jeskyně po stranách. Byla postavena, aby zajistila přechod ze zámku do Podzámecké zahrady, a sloužila především k pořádání hudebních a divadelních akcí (zamekkromeriz.cz, 2013). V zámku stojí při prohlídce za zhlédnutí Stará a Nová knihovna. Zámecká knihovna patří k nejvzácnější a nejobsáhlejší v celé České republice díky zhruba 21 500 svazků knih. Zajímavostí je ukázka dvojice historických globů. Ke knihovně je přiřazen i bohatý hudební archiv se sbírkou starých kreseb. Součástí zámku je i proslulá obrazárna, která obsahuje špičková díla evropských malířů. Celkově je zde k vidění 538 obrazů (zamek-kromeriz.cz, 2013). Květná a Podzámecká zahrada jsou považovány za další skvosty Kroměříže. Květnou zahradu zdobí květinová a sochařská výzdoba a unikátem je Rotunda s Foucaulotvým kyvadlem. Otevřeno je po celý rok a platí se vstupné. Podzámecká zahrada se pyšní početným zastoupením rybníků, potůčků, romantickými stavbami a romantickou výzdobou. V této zahradě lidé mohou spatřit i domácí zvířata a dravé ptactvo. Vstup je zdarma (kromeriz.cz, 2013). Do selektivních předpokladů řadíme např. velikost a hustotu sídel, počet obyvatel a věkovou skupinu. Okres Kroměříž má rozlohu 799,22 km2 a hustota zalidnění je 135 obyvatel na 1 km2. Nachází se zde 80 obcí, z toho je 7 měst. Kroměříž měla k roku 2011 celkem 28 971 obyvatel. Nejpočetnější věkovou skupinou je skupina od 15 do 59 let. Naopak nejméně zastoupená je nejmladší generace do 14 let (mesto-kromeriz.cz). Mezi realizační předpoklady lze zařadit strukturu ubytovacích zařízení. Město Kroměříž má celkem 29 ubytovacích zařízení, která jsou rozdělena do několika kategorií a tříd. Nachází se zde celkem šest hotelů, z nichž pět hotelů je třídy First Class a pouze jeden hotel je zařazen do kategorie Standard. Početné zastoupení má Kroměříž v penzionech. Jejich celkový počet je čtrnáct. Kroměříž nabízí pro návštěvníky i ubytování v soukromí. Ubytovat se lidé můžou také v šesti různých zařízeních. Návštěvníci mohou k přenocování využít i místní ubytovny, kterých je v Kroměříži pět. Ve městě se lze ubytovat
i
ve
dvou cyklokempech
(mesto-kromeriz.cz,
2013).
V roce
2011
v kroměřížských ubytovacích zařízení celkem přenocovalo 50 940 osob. V tomto čísle jsou zahrnuty jak osoby z České republiky, tak i ze zahraničí. V tabulce je dále uvedeno,
29
kolik ubytovacích zařízení bylo sledováno a jaká byla celková kapacita lůžek (tabulka 3). Tabulka 3: Návštěvnost a kapacita ubytovacích zařízení v roce 2011 Ubytovací zařízení celkem Počet UZ 20 Kapacita lůžek 1 412 Počet příjezdů celkem 27 154 - tuzemští hosté 21 857 - zahraniční hosté 5 297 Počet přenocování celkem 50 940 - tuzemští hosté 40 502 - zahraniční hosté 10 438 Zdroj: Zpracováno dle Českého statistického úřadu, 2013.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 232 návštěvníků, z nichž polovina odpověděla, že návštěva Kroměříže byla pro ně první návštěvnou. Z tabulky je patrné, že 2x ročně přijede do Kroměříže necelá polovina dotazovaných osob (47 %), jednou za týden do Kroměříže přijede 12 % respondentů. Jedenkrát za měsíc či za rok navštíví Kroměříž 11 % respondentů. 7 % osob zvolilo odpověď „1x za 14 dní“. Několikrát ročně přijede do Kroměříže 3 % dotazovaných osob. Další odpovědi respondentů byly 4x týdně (3 %), každý týden (2 %) a pod pojmem „jiné“ se vyskytovaly odpovědi například 5x ročně, jednou za 2 měsíce a na celé léto (2 %) (tabulka 4). Tabulka 4: Návštěvnost Kroměříže Odpověď % 2x ročně 1x ročně 1x týdně 1x měsíčně 1x za 14 dní Několikrát ročně 4x týdně Každý týden Jiné Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
47 13 12 11 7 3 3 2 2
Respondentům byly nabídnuty odpovědi, kterých mohli označit i více, ale mohli také přidat svou vlastní odpověď. Nejvíce respondentů (53 %), odpovědělo, že do Kroměříže přijíždí především z důvodu návštěvy kulturněhistorických památek, kterými město Kroměříž disponuje. 27 % respondentů sem přijíždí navštívit svoji rodinu nebo své známé. Kroměříž má dostatečné možnosti i pro sportovní vyžití, tudíž 8 % dotazových 30
osob uvedlo, že do Kroměříže přijedou za účelem sportování. Za účelem služební cesty do Kroměříže přijede 5 % respondentů. Malé procento respondentů (2) odpovědělo, že do Kroměříže přijedou za účelem návštěvy školy či si zde chtějí užít noční život. Mezi ostatními odpověďmi, které respondenti uvedli, se objevovaly například návštěva lékaře (1 %), nákupy (1 %) a práce (1 %). Jeden respondent odpověděl, že Kroměříž navštívil pouze z čisté zvědavosti (graf 1). Graf 1: Účel návštěvy Kroměříže Návštěva památek
156
Návštěva známých/příbuzných
79
Důvod návštěvy
Sportovní vyžití
23
Služební cesta
15
Noční život
5
Škola
5
Návštěva lékaře
4
Nákupy
3
Práce
2
Jiné
1 0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
Počet respondentů
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Graf jednoznačně znázorňuje, že necelá polovina dotazovaných osob (46 %) odpověděla, že do Kroměříže přijíždí obvykle v letních měsících. Myslíme si, že hlavní důvod, proč lidé přijíždějí zrovna v létě, spočívá v teplém počasí, které je ideální na prohlídku zámku a zahrad a dalších kulturněhistorických památek, v letních prázdninách a zejména v hlavní sezóně. V létě je také přístupná veřejnosti většina památek a koná se zde spousta akcí pořádaných městem či jinými subjekty. V zimních měsících je například není umožněna prohlídka zámku a zámecké věže, nebo je omezena otevírací doba v zahradách, a lze uvést, že většina návštěvníků má větší zájem o cestování či poznávání kulturněhistorických památek v letním období. Na jaře si do Kroměříže naplánovalo cestu 20 % respondentů,
19 % v podzimních měsících a 15 %
osob zvolilo návštěvu Kroměříže v zimě (graf 2).
31
Graf 2: Roční období
15%
20% jaro léto
19%
podzim zima 46%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Otázka byla opět položena tak, že jsme respondentům nabídli pár možností, které mohli zaškrtnout, ale mohli také přidat své vlastní odpovědi. Nemuseli si vybrat pouze jednu odpověď, nýbrž mohli odpovědí označit více. Graf uvádí, že 35 % dotazovaných navštívilo v Kroměříži Arcibiskupský zámek a komplex zahrad. Poutní místo Sv. Hostýn, který se nachází nedaleko Kroměříže, za svůj cíl návštěvy zvolilo 17 % respondentů. 14 % osob navštívilo Muzeum Kroměřížska nacházející se v centru města. Z grafu lze i vyčíst, že lidé mají zájem o židovské památky. Do Holešova se přijelo podívat na zámek a židovskou synagogu 10 % respondentů. Biskupskou mincovnu navštívilo 8 % z dotázaných osob, chropyňský zámek a zříceninu Cimburk v Koryčanech zhlédlo 5 % oslovených respondentů. Z grafu dále vyplývá, že lidé mají zájem o návštěvu souboru lidové architektury
v Rymicích
(2 %). V dalších
odpovědích respondentů se objevovala místa, jako je například Sportcentrum Paráda (1 %), Arcibiskupské zámecké sklepy (1 %), Dům kultury (1 %) a Minipivovar Černý orel (1 %). Respondenti dále navštívili místní kostely, zimní a fotbalový stadion a klášter Milosrdných sester. Tyto odpovědi jsme zahrnuli pod pojem „Jiné“ (graf 3).
32
Navštívené objekty
Graf 3: Navštívené objekty v Kroměříži a okolí Arcibiskupský zámek a zahrady Sv. Hostýn Muzeum Kroměřížska Holešov - zámek a židovské památky Biskupská mincovna Chropyňský zámek Koryčany - zřícenina Cimburk Soubor lid.arch.Rymice Sportcentrum Paráda Arc. zámecké sklepy Jiné Dům kultury Minipivovar Černý orel
206 102 83 57 44 29 28 14 6 5 4 3 3 0
50
100
150
200
250
Počet respondentů
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Respondentům jsme opět nabídli místa, která se nacházejí přímo v Kroměříži nebo v jejím blízkém okolí, a mohli z nich zvolit více než jednu odpověď. 20 % z dotázaných osob by využilo služby místního informačního centra a zeptalo se, jaká zajimává místa mají navštívit. 15 % osob by rádo navštívilo Holešov a v něm zámek a židovskou synagogu, poutní místo Sv. Hostýn by chtělo navštívit 12 % oslovených respondentů. Mezi další objekty, které by respondenti chtěli vidět při další návštěvě, patří chropyňský zámek (10 %), zřícena Cimburk v Koryčanech (10 %), Biskupská mincovna (10 %), soubor lidové arichitektury v Rymicích (9 %), Muzeum Kroměřížska (6 %) a Arcibiskupský zámek a komplex zahrad (5 %). 2 % dotazovaných osob uvedly, že by při další návštěvě chtělo využít služeb restauračních zařízeních nebo kaváren. Pouze 1 % respondentů prostřednictvím dotazníku sdělilo, že by se chtěli podívat do místních kostelů (graf 4).
33
Objekty
Graf 4: Místa při další návštěvě Kroměříže
72
Dotaz v infocentru Holešov - zámek a židovské památky Sv. Hostýn Chropyňský zámek Koryčany - zřícenina Cimburk Biskupská mincovna Soubor lid.arch. Rymice Muzeum Kroměřížska Arcibiskupský zámek a zahrady Místní kavárny, restaurace Kostely
52 44 37 36 34 30 21 16 7 2 0
10
20
30 40 50 Počet respondentů
60
70
80
Zdroj: Vastní zpracování, 2013.
36 % návštěvníků uvedlo, že v Kroměříži strávili celý den, a pouze několik hodin zde strávilo 32 % oslovených respondentů. Celý víkend se v Kroměříži rozhodlo strávit 12 % z dotázaných osob, 2 dny v Kroměříži zůstalo 11 % osob. Možnost „Více než 3 dny“ zvolilo 9 % respondentů (graf 5). Graf 5: Délka návštěvy
9% 11% 36%
Více než 3 dny 2 dny
12%
Víkend Jen několik hodin Celý den
32%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
34
Otázka byla určená pouze pro ty respondenty, kteří v předchozí otázce odpověděli, že v Kroměříži strávili více dní. Respondenti, kteří zde byli jen několik hodin či celý den, automaticky přešli na další otázku. Graf znázorňuje, jaký typ ubytování si respondenti pro přenocování vybrali. Nejčastější odpověď byla, že se ubytovali u svých známých, a to v 43 % případů. 25 % osob odpovědělo, že se ubytovaly v penzionu, 17 % využilo služeb ubytování u soukromých osob. V místních hotelích se ubytovalo 11 % respondentů a nejméně dotazovaných odpovědělo, že se ubytovali v cyklokempu (4 %) (graf 6). Graf 6: Ubytování
4% 11% U známých 43% 17%
Penzion V soukromí Hotel Cyklokemp
25%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Jak jednoznačně vyplývá z grafu, více než polovina respondentů (65 %) přijela do Kroměříže osobním automobilem. Jiné osoby uvedly, že se do Kroměříže dopravily pomocí vlaku (18 %) a autobusu (16 %). Pouze 1 % respondentů přijelo do Kroměříže na kole (graf 7).
35
Graf 7: Dopravní prostředek 1% 16% Kolo Autobus 18%
Vlak Auto
65%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Více jak třetina oslovených respondentů přijela do Kroměříže s rodinou (35 %). Se svým partnerem či partnerkou zavítalo do Kroměříže 27 % dotázaných osob a čtvrtina osob přijela s přáteli. 10 % respondentů uvedlo, že přijeli do Kroměříže sami, zřejmě za účelem práce, návštěvy lékaře či školy nebo návštěvy svých přátel či příbuzných. Zbývající 3 % respondentů uvedla, že do Kroměříže přijeli ve skupinovém zájezdu, který byl uskutečněný prostřednictvím cestovní kanceláře (graf 8). Graf 8: Doprovod návštěvníků
S kým cestuji
S rodinou
82
S partnerem/partnerkou
63
S přáteli
57
Sám/sama
24
Skupinový zájezd
6 0
10
20
30
40 50 60 Počet respondentů
70
80
90
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
36
Naprostá většina dotázaných respondentů (64 %) by návštěvu Kroměříže doporučila svým známým či příbuzným. Třetina oslovených osob by nejspíš návštěvu města doporučila. 6 % respondentů na tuto otázku odpovědělo neutrálně a možnost „spíše ne“ a „určitě ne“ nezvolila žádná z dotazovaných osob (graf 9). Graf 9: Doporučení města 0% 0% 6%
Určitě ano Spíše ano
30%
Nevím Spíše ne 64%
Určitě ne
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo celkem 232 osob. Z dosažených výsledků jsme zjistili, že 65 % tvořily ženy a 35 % muži. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií je 16 – 26 let (41 %), hned za ní následuje věková skupina 27 – 40 let (28 %). 22 % dotázaných osob bylo ve věku od 41 do 60 let. 61 a více let mělo 7 % respondentů. Nejméně zastoupená skupina (2 %) byla ve věku do 15 let (tabulka 5). Tabulka 5: Věk Věková skupina % Do 15 let 16 – 26 27 – 40 41 – 60 61 a více Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
2 41 28 22 7
37
Z grafu je patrné, že více jak polovina dotázaných osob měla vystudovanou střední školu s maturitou a více jak třetina respondentů měla vysokoškolské vzdělání. Vyšší odborné vzdělání mělo 7 % oslovených osob a na střední odborné učiliště chodila 3 % oslovených. 2 % respondentů měla vystudovanou základní školu.
Graf 10: Vzdělání 3%
7% 2%
Střední odborné učiliště Vyšší odborné Základní 52% 36%
Vysokoškolské Střední s maturitou
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Město Kroměříž leží ve Zlínském kraji a sousedí se třemi kraji – Jihomoravským, Olomouckým a Moravskoslezským. Není tedy divu, že právě z těchto krajů přijíždí nejvíce osob. Největší počet oslovených respondentů (28 %) tedy pocházelo ze Zlínského kraje, z Jihomoravského kraje 15 %, z Olomouckého kraje 11 % a 9 % přijelo do Kroměříže z kraje Moravskoslezského. Další respondenti, kteří navštívili Kroměříž, pocházeli například z Kraje Vysočina, Hlavního města Prahy, Středočeského, Jihočeského apod. (tabulka 6).
38
Tabulka 6: Kraj Kraj Zlínský Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Královehradecký Pardubický Ústecký Liberecký Karlovarský Plzeňský Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
% 28 15 11 9 9 9 6 4 3 2 2 2 2 0
Nejvíce osob (27 %) uvedlo, že bydlí ve městě, které má více jak 50 tisíc obyvatel, 21 % oslovených respondentů označilo odpověď „20 001 – 50 000 obyvatel“. V obci do 5 tisíc obyvatel žije 19 % dotazovaných osob, 12 % oslovených osob uvedlo, že bydlí v obci do 500 obyvatel. Nejméně oslovených osob žije v městě, které má od 5 tisíc do 20 tisíc obyvatel (tabulka 7). Tabulka 7: Počet obyvatel Odpověď Nad 50 001 obyvatel 20 001 - 50 000 obyvatel 501 - 5 000 obyvatel Do 500 obyvatel 5 001 - 10 000 obyvatel 10 001 - 20 000 obyvatel Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
% 27 21 19 12 11 10
39
2.3 Návštěvnost kulturněhistorických památek Kroměříž je unikátní zejména svým zámkem, komplexem zahrad, jedinečnou Biskupskou mincovnou a Muzeem Kroměřížska. Za zhlédnutí určitě stojí návštěva památek v okolí Kroměříže, zejména zámek v Chropyni, soubor lidové architektury v Rymicích či celodřevěný větrný mlýn ve Velkých Těšanech. Nejdříve bychom chtěli poukázat na grafu uvedeném níže, kolik osob přijelo do Kroměříže od roku 1996 do roku 2012. Na grafu lze vidět dvě časové řady, které jsou představeny návštěvníky z České republiky a návštěvníky ze zahraničí. Návštěvnost města nejvíce klesla v roce 1997, kdy byly prováděny opravy na Arcibiskupském zámku. Za pokles návštěvnosti mohou i povodně, které postihly Kroměříž v červenci 1997, tedy v hlavní sezóně. Do Kroměříže přijelo již zmiňovaný rok nejméně návštěvníků vůbec, pouze 32 219 tuzemských osob a 7 698 osob zahraničních. V tomtéž roce byla dokonce Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem v České republice. Arcibiskupský zámek a komplex zahrad se v roce 1998 zapsal na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Tento fakt se výrazně projevil v roce 1999, kdy Kroměříž zaznamenala nejvyšší návštěvnost vůbec. Celkem sem tedy přijelo 209 545 návštěvníků. Zápis na seznam UNESCO se ale téměř neprojevil v příjezdech zahraničních návštěvníků. Zatímco v roce 1998 navštívilo Kroměříž pouze 81 911 osob, v roce 1999 stoupl tento počet na již zmiňovaných 209 545 návštěvníků. V roce 1999 tedy stoupla návštěvnost v Kroměříži oproti minulému roku o téměř 255 %. V dalších letech se počet návštěvníků pohybuje téměř na stejné úrovni. Poměr návštěvnosti tuzemských osob k osobám zahraničním odhadujeme na 90:10 %. Proto jsme se v dalších grafech zaměřili jen na návštěvnost osob, jejichž trvalý pobyt je v České republice (graf 11).
40
Graf 11: Celková návštěvnost Kroměříže 1996 – 2012 250 000 200 044 200 000
175 516
Počet návštěvníků
165 266 145 795
152 492
139 421
150 000 154 933
133 210 107 436
147 610 137 766 138 071
100 000
135 890 114 160
68 405 32 219
72 702
50 000 12 4547 698 9 501
9 209 5 624
6 436 11 644 10 482 9 673 10 456 10 799 9 811 10 166 11 149 7 335 8 176 10 328
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok Návštěvníci z ČR
Návštěvníci ze zahraničí
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Graf
uvedený
níže
znázorňuje
celkovou
návštěvnost
historických
sálů
v Arcibiskupském zámku v letech 1996 až 2012. Drsný propad v náštěvnosti zažil zámek opět v roce 1997, a to především z důvodů jeho rekonstrukce a z důvodů červencových povodní. Historické sály navštívilo ve zmíněném roce pouze 30 218 osob. Přijelo zde o více než polovinu návštěvníků méně, než tomu bylo v roce 1996. V roce 1998 se návštěvnost díky zapsání na Seznam světového přírodního a kulutrního dědictví UNESCO opět zvýšila. Od roku 1999 do roku 2006 se návštěvnost historických sálů v Arcibiskupském zámku postupně snižovala. Tento fakt může být zapříčiněn například vysokým vstupným pro návštěvníky nebo třeba nezájmem prohlédnout si exteriér zámku. Od roku 2007 se čísla v návštěvnosti postupně zvedala. Příčinou růstu návštěvnosti může být lepší propagace města na internetových stránkách nebo i v televizi (zámek v roce 2009 poskytl svůj interiér i exteriér pro natáčení české pohádky). V minulém roce si historické sály zámku prohlédlo 59 763 návštěvníků (graf 12).
41
Graf 12: Návštěvnost historických sálů na zámku 1996 – 2012 90 000 Počet návštěvníků
80 000 70 000
78 164 70 631
64 656
59 894
70 328
60 000
52 643
66 596
50 000
52 945
40 000
50 787
30 000 20 000
54 879
56 176
44 850 56 175 52 768 42 991
59 763
30 218
10 000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Rok
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Velmi významnou součástí Arcibiskupského zámku je i proslulá obrazárna, kde mohou návštěvníci spatřit špičková díla evropských malířů. Z grafu je patrné, že je o tyto sbírky velký zájem. Rok 1996 byl, co se týče návštěvnosti, úspěšný. Galerii si prohlédlo přes 16 tisíc návštěvníků, zatímco následující rok počet návštěvníků klesl na téměř 10 tisíc, a to především z důvodu obsáhlé rekonstrukce zámku. Ještě nižšího čísla dosáhla galerie v počtu návštěvnosti v roce 2003, kdy ji navštívilo jen pouhých 8 712 osob. Absolutní vrchol návštěvnosti nastal v roce 1999, kdy si obrazárnu přijelo prohlédnout celkem 18 513 osob. Za příčinu zvyšování návštěvnosti považujeme fakt, že se Kroměříž a komplex zahrad zapsaly na listinu UNESCO. Avšak je zajímavé, že od zmíněného roku návštěvnost spíše klesala, i když by tomu mělo být spíše naopak. Tato skutečnost trvala ovšem pouze do roku 2003 a od tohoto roku se návštěvnost až do roku 2008, s mírnými poklesy, postupně zvyšovala (graf 13).
42
Graf 13: Návštěvnost zámecké obrazárny 1996 - 2008 20 000
Počet návštěvníků
16 000
17 115
18 513
18 000 16 203
15 783 14 988
14 000
10 469
12 000
14 459
15 003
11 583
10 000 8 000
12 809
10 413
8 712
9 699
6 000 4 000 2 000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Zámecká věž a sala terrena jsou další atraktivity umístěné v Arcibiskupském zámku, které by návštěvníci měli určitě vidět. Zámecká věž zaznamenala nejnižší návštěvnost v roce 1997, a to 6 591 návštěvníků (graf 14). V roce 1998 vzrostla návštěvnost o téměř 50 % díky zapsání památek na seznam UNESCO. V dalších letech docházelo k postupnému zvyšování počtu návštěvníků. Ovšem v roce 2007 došlo k největší návštěvnosti zámecké věže vůbec (20 001 návštěvníků). Prohlídka saly terreny je možná pouze s průvodcem a trvá cca 30 minut. Její návštěvnost v jednotlivých letech dosahuje oproti všem ostatním atraktivitám nejnižšího počtu. V roce 1998 zaznamenala sala terrena nejvyšší počet návštěvníků (2 891) opět z důvodů uvedených výše. Naopak nejméně osob navštívilo tuto atraktivitu v roce 1997 (1 022) pravděpodobně z důvodu rekonstrukce zámku. Nízký počet návštěvníků přijel i v roce 2008, pouhých 1 394 osob. Myslíme si, že návštěvníci chtějí vidět spíše historické sály a zahrady, než tuto pamětihodnost. A i vstupné za prohlédnutí saly terreny je značně vysoké (70 CZK/dospělá osoba). Můžeme konstatovat, že kdyby bylo nižší či dobrovolné vstupné, lidé si ji prohlédnout s větším zájmem (graf 14).
43
Graf 14: Návštěvnost zámecké věže a saly terreny 1996 - 2008 25 000 Počet návštěvníků
20 001 20 000 15 000
14 296 10 992 12 326
13 216 9 660
10 000
0
2 411 1 022
13 369
14 628
14 672
10 800
8 823 5 000
14 876
12 560
2 028 1 953 1 394
1 156 2 239 1 403 1 679 1 655 1 585 2 891
2 702
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok sala terrena
zámecká věž
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
V roce 1997 silně postihly Biskupskou mincovnu povodně, tudíž se musely provést nutné opravy a rekonstrukce. Mincovna byla znovu otevřena v roce 1999 a počet návštěvníků se stále zvyšoval. Rok 2002 nebyl pro mincovnu zcela příznivý. Návštěvnost oproti minulému roku klesla na 1 851 osob. Z grafu lze dobře vidět, že od roku 2002 se rapidně zvýšila návštěvnost z téměř 2 000 osob na 12 525 (2003). V roce 2004 celková návštěvnost přesáhla 14 000 osob. Můžeme říct, že Biskupská mincovna dosáhla nejvyššího počtu návštěvníků od svého znovuotevření. Počet návštěvníků v dalších letech se neustále snižoval. Ovšem v roce 2008 se opět zvýšil díky otevření Galerie Orlovna, která je umístěna přímo vedle Biskupské mincovny. Galerie Orlovna dává šanci českým i zahraničním umělcům ukázat návštěvníkům svá díla. Návštěvníci mají možnost si prohlédnout historickou mincovnu a zároveň i výstavu, která zrovna probíhá. I když některé výstavy byly bez finančního poplatku, návštěvnost od roku 2008 se postupně snižovala. Návštěvníci pravděopodobně ztratili zájem o prohlídku mincovny nebo při jejich návštěvě neprobíhala žádná výstava (graf 15).
44
Graf 15: Návštěvnost Biskupské mincovny 1999 – 2012 16 000 14 184 14 000 12 525 Počet návštěvníků
12 000 9 891 10 000
9 877
8 857
8 000 7 790 6 000
4 568 3 317
4 000
2 914
2 220
2 000 1 364
1 851
1 830
1 843
0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
Květná zahrada neodmyslitelně patří k dalším významným atraktivitám v Kroměříži. Pro návštěvníky je otevřena po celý rok, což je pro ně velkou výhodou, že si ji mohou prohlédnout v kterémkoliv ročním období. Napovídá tomu graf uvedený níže, který znázorňuje návštěvnost Květné zahrady v letech 1999 až 2012. Můžeme konstatovat, že nejvyšší návštěvnost dosáhla tato zahrada v roce 1999, kdy se dostalo do povědomí lidí, že je tato kulturněhistorická památka zapsaná na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Květnou zahradu v roce 1999 spatřilo přes 96 tisíc osob. Návštěvnost v následujících letech pozvolna klesala, nejnižšího počtu návštěvníků docílila Květná zahrada v roce 2005, kdy ji navštívilo pouze 54 387 osob. Důvodem poklesu návštěvnosti může být například cena vstupného do zahrady. Přestože v roce 2005 návštěvnost byla poměrně nízká, v roce 2008 dosáhla opět vysokého čísla (85 446 osob). I když Květná zahrada v roce 2011 zvýšila vstupné oproti roku 2010, návštěvníky to ani tak od prohlédnutí neodradilo. Naopak je zajímavé, že návštěvnost stoupla o cca 10 tisíc návštěvníků. Od roku 2008 do roku 2012 navštívilo Květnou zahradu průměrně 65 tisíc osob (graf 16).
45
Graf 16: Návštěvnost Květné zahrady 1999 – 2012 120 000
Počet návštěvníků
100 000
96 053 85 446 72 866
80 000 60 000
62 840 70 458 66 587
65 426
66 411 54 387
40 000
66 714
70 739 66 734
62 213
59 832
20 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
V Kroměříži se nachází i muzeum, ve kterém jsou pro návštěvníky připraveny dvě stálé expozice: Památník Maxe Švabinského a expozice „Příroda a člověk“. Mezi další objekty Muzea Kroměřížska můžeme zahrnout zámek Chropyně, soubor lidové architektury v Rymicích a větrný mlýn ve Velkých Těšanech. Z grafu jednoznačně vyplývá, že největší počet návštěvníků zavítá právě do Muzea Kroměřížska. Nejvyšší návštěvnost muzea byla v roce 2009, kdy stálé expozice navštívilo necelých 25 tisíc osob. Naopak nejnižší návštěvnost zasáhla muzeum v roce 2000, kdy je navštívilo pouze 10 738 osob. Chropyňský zámek je další stavba, kterou spravuje Muzuem Kroměřížska. Zámek se nachází pár kilometrů od Kroměříže, ale můžeme konstatovat, že jej návštěvníci vyhledávají. V roce 2005 do Chropyně přijelo nejvíce návštěvníků (7 627) za účelem pohlídky prostorů zámku. Soubor lidové architektury v Rymicích nedosahuje velkého počtu návštěv, stejně je tomu i u návštěvnosti celodřevěného dvoupatrového větrného mlýnu ve Velkých Těšanech (graf 17).
46
Graf 17: Návštěvnost Muzea Kroměřížska a okolních památek 2000 – 2012
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.
47
ZÁVĚR Bakalářská práce se věnuje městu Kroměříž jako oblíbenému cíli pro návštěvníky především z blízkého okolí. Při zpracování bakalářské práce jsme pro splnění cíle využili primární a sekundární zdroje informací. Primárními zdroji byly informace získané metodou dotazníkového průzkumu. Sekundární zdroje představovaly domácí a zahraniční knižní odbornou literaturu a elektronické dokumenty. V prvé kapitole jsme věnovali pozornost městskému cestovnímu ruchu, návštěvníkům v městském cestovním ruchu a jejich motivům pro cestování. Dále jsme se zabývali měřením návštěvnosti v cestovním ruchu, významem sledování návštěvnosti a ukazateli hodnocení návštěvnosti. Analytická část prezentuje výsledky návštěvnosti města Kroměříž. Z výzkumu vyplývá, že polovina oslovených respondentů zde byla poprvé a druhá polovina osob se do Kroměříže vrací v odlišných časových intervalech, například jednou či dvakrát ročně, jednou za měsíc nebo jedenkrát za čtrnáct dní. Pro návštěvu Kroměříže respondenti preferují spíše letní měsíce, ovšem i v zimě do Kroměříže určité procento osob zavítá. Město Kroměříž se dá považovat za klasické výletní místo, ve kterém se návštěvníci zdrží buď jen několik hodin, nebo celý den. Malé procento lidí se zde většinou ubytovává na víkend či více jak 3 dny. Pokud se ale návštěvníci rozhodnou zde přenocovat, zvolí nejčastěji ubytování u svých známých či v penzionech, které mají v Kroměříži početné zastoupení a nabízejí poměrně levné ubytování i v centru města. Jen malé procento osob využije k přenocování kroměřížské hotely. Testovali jsme hlavní hypotézu H0, ve které jsme předpokládali, že 65 % návštěvníků přijíždí do Kroměříže především z důvodu návštěvy kulturněhistorických památek. Hlavní hypotézu jsme potvrdli, neboť 68 % návštěvníků přijelo do Kroměříže právě z tohoto důvodu. Částková hypotéza H1, ve které jsme předpokládali, že nejvyšší koncentrace návštěvnosti je v létě, se potvrdila. Téměř polovina oslovených návštěvníků přijela do Kroměříže v letním období. Částková hypotéza H2, v níž jsme předpokládali, že nejvyšší podíl návštěvnosti je z okolních krajů, se potvrdila. Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji a největší procento dotázaných osob pocházelo právě z tohoto kraje. Ostatní návštěvníci do Kroměříže přijeli zejména ze sousedních krajů, tzn. z Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého. 48
Z dosažených výsledků dále vyplývá, že lidé do Kroměříže přijeli většinou svým osobním automobilem a cestují zpravidla se svou rodinou či partnerem/partnerkou. Přijíždí hlavně z důvodu návštěvy kulturněhistorických památek, zejména si chtějí prohlédnout Arcibiskupský zámek, Květnou a Podzámeckou zahradu. Cílem návštěv je ale i například Biskupská mincovna, Muzeum Kroměřížska, kroměřížské kostely či Arcibiskupské zámecké sklepy. Vyhledávají ale i památky, které jsou v okolí Kroměříže. Jako příklad lze uvést zámek v Chropyni, poutní místo Sv. Hostýn nebo zámek a židovské památky v Holešově. Část oslovených osob přijíždí do Kroměříže za sportem, kulturou, návštěvou lékaře či za prací. Velká část oslovených návštěvníků také uvedla, že by při příští návštěvě využila služeb místního informačního centra s dotazem na další atraktivní místa buď přímo v Kroměříži nebo v jejím blízkém okolí. Lidé by při příští návštěvě chtěli ve většině případů zhlédnout zámek v Holešově spolu s židovskými památkami a poutní místo Sv. Hostýn. Více než polovina dotázaných osob by návštěvu Kroměříže a zhlédnutí různých atraktivit v ní doporučila svým známým či rodině. Díky této skutečnosti lze usoudit, že se návštěvníkům v Kroměříži líbilo a rádi se v budoucnu vrátí.
49
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ 1. b. a. AlbATROS: TRAVEL & EXPEDITIONS. [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z:
2. b. a. Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž. [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: 3. b. a. Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž. [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: 4.
b.
a.
CzechTourism.
[online].
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:
5.
b.
a.
Kudyznudy.cz.
[online].
[cit.
2013-05-01].
Dostupné
z:
6. b. a. Lázně a cestovní ruch. [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: 7. b. a. Město Kroměříže. [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/stranka.asp?kod=9&modul=navstevnik&map=22 8. b. a. Monitoring návštěvnosti. [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: a. Národní památkový ústav. [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z:
9. b.
10.
b.
a.
Podzámecká
zahrada.
[online].
[cit.
2013-05-01].
Dostupné
z:
11. BERÁNEK, J. Kongresová turistika [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: 12. DROBNÁ, D.; MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7.
50
13. FREYER, W. Tourismus: Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. 10., überarbeitete und aktualisierte Aufl. München : Oldenbourg, c2011, xvii, 578 s. ISBN 978-348-6596-731. 14. GEHINOVÁ, B. Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení jejich funkcí v území. 1. vyd. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2008, 83 s. ISBN 978-807-3941-420. 15. GÚČIK, M. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica : Dali-BB, 2010, 307 s. Knižnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-808-9090-808. 16. GÚČIK, M. Krátky slovník cestovného ruchu. 1. vyd. Banská Bystrica : Trian, spol. s r. o., 2004. Knižnica cestovného ruchu, 6. ISBN 80-88945-73-9. 17. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2006, 223 s. Knižnica cestovného ruchu, 15. ISBN 80-716-8948-3. 18. HORNER, S. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha : Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. 19. INDROVÁ, J. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze : Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-802-4515-694. 20. KUČERA, R. ABZ slovník cizích slov [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: 21. LAW, Ch. M. Urban tourism: the visitor economy and the growth of large cities. 2. ed. London: Continuum International Publishing Group, 2002. ISBN 08-264-4926-3. 22. MALÁ, V. Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, 83 s. ISBN 80-707-9443-7. 23. MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava : VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1983. 24. NAGLE, G. Tourism, Leisure and Recration. Cheltenham: Nelson Thornes and Sons Ltd., 1999. ISBN 0-17-444705-1. 25. SPIROU, C. Urban tourism and urban change: cities in a global economy. New York: Routledge, 2011, xxiii, 255 p. Metropolis and modern life. ISBN 02-038-3580-8.
51
26. VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6. 27. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha : Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-807-2018-802.
52
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník pro návštěvníky Kroměříže Příloha 2: Arcibiskupský zámek Příloha 3: Pohled ze zámecké věže Příloha 4: Letecký pohled na Květnou zahradu Příloha 5: Květná zahrada Příloha 6: Kolonáda v Květné zahradě Příloha 7: Podzámecká zahrada Příloha 8: Pohled na zámek z Podzámecké zahrady Příloha 9: Sv. Hostýn Příloha 10: Chropyňský zámek
53
Příloha 1: Dotazník pro návštěvníky Kroměříže Vážení respondenti, jmenuji se Romana Kučerová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické, obor cestovní ruch. Dotazník, který právě držíte v ruce, se týká návštěvnosti města Kroměříž. Vámi získané výsledky budou sloužit jako zdroj podkladů pro zpracování mé bakalářské práce na téma Návštěvnost města Kroměříž. Dotazník je anonymní. Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a především za Váš čas. 1. Navštívil/a jste někdy Kroměříž? Ano
Ne
2. Byla to Vaše první návštěva? (Pokud odpovíte ano, přejděte prosím na otázku č. 4.) Ano Ne 3. Jak často do Kroměříže jezdíte? 1x za 2 týdny
1x měsíčně
2x ročně
Jinak …
4. Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy Kroměříže? Návštěva kulturněhistorických památek
Návštěva známých/příbuzných
Služební cesta
Jiný důvod (jaký?)
Sportovní vyžití
5. V jakém ročním období jste Kroměříž navštívil/a? Léto
Jaro
Podzim
Zima
6. Co jste v Kroměříži či v jejím blízkém okolí navštívil/a? Dotaz v infocentru
Arcibiskupský zámek + zahrady
Muzeum
Holešov – zámek a židovské památky
Koryčany – zřícenina Cimburk
Větrný mlýn Velké Těšany
Biskupská mincovna
Sv. Hostýn
Soubor lid. arch. Rymice
Zámek v Chropyni
Jiné…(doplnit)
54
7. Pokud jste něco nestihl/a navštívit, co by bylo Vaším cílem při příští návštěvě Kroměříže? Dotaz v infocentru
Arcibiskupský zámek + zahrady
Muzeum
Holešov – zámek a židovské památky
Koryčany – zřícenina Cimburk
Větrný mlýn Velké Těšany
Biskupská mincovna
Sv. Hostýn
Zámek v Chropyni
Soubor lid. arch. Rymice
Jiné…(doplnit)
8. Jak dlouho trvala Vaše návštěva v Kroměříži? (Pokud odpovíte méně než 1 den, přejděte na otázku č. 10). Jen několik hodin
Celý den
Víkend
Více než 3 dny
2 dny
9. Kde jste se ubytoval/a? Hotel
V soukromí
Penzion
U známých
Cyklokemp
10. Jaký dopravní prostředek jste použil/a pro cestu do Kroměříže? Auto
Autobus
Vlak
Kolo
11. S kým jste do Kroměříže přijel/a? Sám/sama
S rodinou
S partnerem/partnerkou
S přáteli
Skupinový zájezd uskutečněný přes CK
12. Doporučil/a byste město Kroměříž svým známým? Určitě ano
Spíše ano
Nevím
Spíše ne
Určitě ne
13. Pohlaví Žena
Muž
14. Věk Do 15 let
16 – 26
27 – 40
41 – 60
61 a více
55
15. Vzdělání Základní Vysokoškolské
Střední odborné učiliště
Střední s maturitou
Vyšší odborné
16. Kraj, ze kterého pocházíte (doplňte prosím). 17. Kolik obyvatel má město, ve kterém žijete? Do 500
501 – 5 000
5 001 – 10 000
10 001 – 20 000
20 001 – 50 000
Nad 50 001
56
Příloha 2: Arcibiskupský zámek
Zdroj: marquel.net, 2013. Příloha 3: Pohled ze zámecké věže
Zdroj: marquel.net, 2013. Příloha 4: Letecký pohled na Květnou zahradu
Zdroj: itras.cz, 2013.
57
Příloha 5: Květná zahrada
Zdroj: itras.cz, 2013. Příloha 6: Kolonáda v Květné zahradě
Zdroj: itras.cz, 2013.
58
Příloha 7: Podzámecká zahrada
Zdroj: botany.cz, 2012. Příloha 8: Pohled na zámek z Podzámecké zahrady
Zdroj: vikendotevrenychzahrad.cz, 2012.
59
Příloha 9: Sv. Hostýn
Zdroj: jantarova-stezka.info, 2013. Příloha 10: Chropyňský zámek
Zdroj: novinky.cz, 2013.
60
