Návštěvě Národního divadla v Praze
Slovo úvodem Milí čtenáři, právě se k vám po dlouhé době dostává nové – jarní – číslo Libušina News. V jarním čísle si můţete přečíst reakce na film Síla lidskosti. Reakce na samotném Facebooku od mých spoluţaček byly velmi pozitivní a mě mrzí, ţe jsem ten den chyběla. Také jedna z našich ţákyň Kateřina Vataščuk se umístila na 3. místě na mistrovství republiky v badmintonu, a proto v našem časopise nechybí rozhovor s touto přebornicí. Začíná jaro a teplo, a proto jsme pro vás připravili sporty, které nás zajímají, nebo novinky ze světa knih a počítačů. Neznám lepší pocit, neţ si sednout na deku v parku s hezkou kníţkou. Také nás čekají Velikonoce a deváťákům dýchají na krk přijímací zkoušky na střední školy. Proto Vám chci popřát šťastné Velikonoce a deváťákům úspěšné přijímací zkoušky.
Za redakci: Tereza Rinská XI.A
Ze života školy
Nicolas Winton – reakce na shlédnutý dokument Dnes jsme navštívili kino, ve kterém jsme shlédli film o Nicholasovi Wintnovi - Síla lidskosti. V květnu mu bude 102 let, je stále plný energie a chuti do ţivota. Od svých 94 let létá ultralightem a získal tím i zápis do Guinessovy knihy rekordů. Ale to není to hlavní, čím se proslavil. V době 2.světové války. Zachránil 669 dětí. Riskoval svůj ţivot a zorganizoval několik transportů dětí do Holandska, Švédska a Velké Británie. Některé dokumenty musel zfalšovat, protoţe úředníci pracovali velmi pomalu a dokumenty by dorazily pozdě. Po padesáti letech našla Nicholasova manţelka dokumenty a byla tím velmi překvapená, protoţe se tím vůbec nechlubil. Tyto materiály zveřejnila v televizi BBC a na základě toho se uskutečnilo setkání „Nicholasových dětí“ a jejich zachránce. Odpovědělo celkem zhruba 210 „dětí“ a on tím byl velmi dojat. Film byl poučný, ale i velmi poutavý a zanechal v nás hluboký dojem a souhlasíme s názorem, ţe právě tento muţ zasluhuje Nobelovu cenu za mír. Reakce na film „Síla lidskosti – Sir Nicholas Winton“ Nicholas obětoval své peníze, za které si mohl ţít, jak by chtěl, ale místo toho ty peníze dal na záchranu několika dětí. Padělal doklady dětí, aby mohly jet do Anglie, do bezpečí. V 94 letech začal létat na ultralightu a létá dodnes. Bude mu 102 let. (M. Drugda, 6.A) Nicholasi Wintonovi je uţ sice 101 let, ale přesto rád sportuje a obdělává svou záhrádku. Je sním zábava anikdo se nenudí. Líbí se mi na něm, ţe chtěl pomoct dětem, které ani neznal, zachránit je před smrtí. Snaţil se udělat, co nejvíc mohl. (D. Szmitek, 6.A)
Konečně mám záţitek z nějakého filmu. Tento film je skutečně dojemný, smutný, ale skvěle zpracovaný. Hlavní postavou byl Nicholas Winton, který je opravdový hrdina. Tenhle dokument je natočen podle skutečné události, vztahuje se k druhé světové válce. Nicholas Winton je zachránce, hrdina a velká osobnost. Zachránil 669 dětí. A tohle organizoval sám Winton. Nebýt tohoto muţe, všechny tyto děti by zemřely. Připravil na odjezd do Anglie celkem 6 vlaků. Poslední vlak neodjel, protoţe 1. září 1939 začala 2. světová válka. Děti musely samy bez rodičů odjet vlakem do Anglie k cizím adoptivním rodičům a tam přečkaly celou válku. Některé zůstaly po válce v Anglii, ale ostatní odjely do Čech, kde skoro všechny (uţ dospělé „děti“) zjistily, ţe jejich příbuzní a rodiče zemřeli. Nicholas Winton by měl dostat Nobelovu cenu míru! Bude mu uţ 102 let. (6.A) Film je o lásce k dětem. Je smutný a dojemný. Popisuje, jak to vypadalo v době 2. světové války. Je to velmi uţitečný člověk, je obdivuhodné, ţe zachránil tolik dětí, které neměly kam jít. Je to taky velmi hodný a charismatický člověk. Dokázal mnoho obdivuhodných činů, které by jen tak někdo nezvládl. Dokonce sportuje a létá letadlem, i kdyţ uţ je starý. (A. Sipos, 6.A) Viděli jsme, co dokáţe „člověk“. Hitler zničil ţivoty miliónům lidí a dětí. Lidé, kteří se Hitlerovi nelíbili, odeslal do koncentračních táborů. Byli na horší úrovni neţ zvířata. Film mě zaujal. Pan Nicholas Winton byl nejinteligentnější pán na světě. Líbilo se mi, ţe zachránil 669 ţivotů dětí a nechlubil se tím. (6.A) Film je velmi naučný v tom, jak by se měl člověk chovat. Jeho projevem lidskosti je zachraňování lidských ţivotů a nevinných dětí. Film byl smutný a zároveň s docela šťastným koncem. Smutný proto, ţe se rodiny musely rozdělit. Šťastný proto, ţe byly ţidovské děti zachráněny před válkou a získaly novou rodinu, nebo se po válce vrátily domů a našly svou rodinu, ale ne vţdy se to povedlo. Nicholas Winton je velký hrdina, zaslouţil by si Nobelovu cenu. Ale i přesto, ţe mu je 101 let, tak dělá věci, které by ani mnohý mladý člověk nedokázal – například létat ultralightem. (N. Kozak, 6.A)
Kdyţ Nicholas Winton zachránil tolik dětí, pomohl tak, ţe by si zaslouţil Nobelovu cenu. Kdyţ jsem viděla film, tak jsem si uvědomila, ţe přijít o rodinu je hrozné. Ale dobré je, ţe měli náhradní rodinu, která se o ně postarala. Hitler byl tak sobecký, ţe chtěl celou Evropu jen pro sebe! … Nikdy bych nechtěla být na jejich místě. Protoţe je těţké unést to, ţe přijdeš o rodiče.Jsem ráda, ţe ţiji v téhle době, i kdyţ některé děti i v téhle době přicházejí o rodinu, ale třeba z jiného důvodu. Film mě velmi dojal a v ţivotě nikomu nepřeju to, co se stalo v té době. Dále mě velmi diví to, ţe Nicholas Winton létá letadlem a bude mu 102 let. Má dokonce zápis v Guinessově knize rekordů. (L. Prokopová, 6.A) Dojem z filmu je smutný, kdyţ odváţeli děti i v našem věku. Nedokáţu si představit, ţe by mě odebrali od mamky a uţ bych jí neviděla. Za této doby bych ţít nechtěla. Nicholas Winton je velký hrdina. Zachránil hodně dětí a za to by měl získat Nobelovu cenu míru. Film se mi líbil, byl velmi dojemný. Nejvíce mě asi zaujal smutný příběh dětí, ale i dospělých. Říkám si, jak jeden člověk můţe způsobit trauma celé Evropě. Hitlerovi bylo jedno, kolik zabije lidí, hlavně, ţe získá Evropu. Nechápu, proč Ţidé byli něco míň neţ my. Tato doba byla určitě hrozná. (S. Šperlová, 6.A) Lidskost, tolerantní chování. Myslím si, ţe by si zaslouţil Nobelovu cenu! Líbilo se mi to. Film byl smutný. Nicholas Winton je hodný, tolerantní a usměvavý člověk. Zaujalo mě, ţe zachránil tolik dětí, kdyţ si mohl klidně uţívat. Jedna paní, jedno ze zachráněných dětí, o tom napsala kníţku perličky z dětství. Muselo to být strašné opustit rodinu a pak se vrátit a nemít nikoho! (A. Vondráčková, 6.A) Je to zvláštní a zároveň poučný film, je poznat, jaká byla doba. Je škoda, ţe poslední vlak uţ neodjel. Zaujalo mě vyprávění paní, která přeţila. (6.A)
Nicholas Winton byl zachránce 669 dětí. Zachránil je sám od sebe, aby se nedostaly do koncentračních táborů. Po válce vše uschoval na půdu, kde to po válce našla jeho ţena. Celých 50 let to tajil. Aţ jeho ţena to zveřejnila v televizi, přišly se tam podívat i zachráněné „děti“. Uţ mu bude 102 let. Létá v letadle, uţ za války létal pro královské letectvo. (L. Šinágl, 6.A) Lidé by si měli pomáhat. Válka a to, ţe uţ nikdy neuvidíme svou rodinu, je hrozná představa. Lidé by k sobě měli být slušní i přes rozdíly. Nicholas v době 2. světové války zachránil 669 dětí místo toho, aby si koupil třeba velký dům…. Myslím si, ţe si zaslouţí Nobelovu cenu míru. (6.A) Co mě zaujalo: obětavost Nicholase Wintona - hrozná představa oddělení od rodiny - obrovský počet zachráněných dětí - záchrana dětí před koncentračním táborem - emotivní záţitek - oddanost sportu ve101 letech - kandidát na Nobelovu cenu míru - létá na ultralightu, zápis do Guinessovy knihy rekordů - práce na zahrádce - v květnu mu bude 102 let (6.A)
Na filmu se mi líbilo, ţe zachránil tolik dětí – 669, to uţ je odvaha, vzhledem k tomu, ţe byl u moci Hitler – ten mu mohl udělat hodně, třeba ho zabít. Ale na tom Nicholasovi nezáleţelo. Neřekl celých 50 let, ţe právě on zachránil tyto děti. Z dětí se stali dospělí lidé a z Wintona energický 101-letý otec, děda… Od 94 let létá v ultralightu okolo celého Londýna a dostal se proto do Guinessovy knihy rekordů. (6.A)
Ze života školy
Rozhovor s batmintonovou přebornicí Katkou Vatashchuk z 8.B
Věk:13 let Bydlí ve městě: Karlovy Vary Škola: ZŠJ Libušina Třída: 8.B. Koníčky: badminton, hra na klavír, zpěv Závodní sport: badminton
Verča: ¨Kačko, ty ses umístila na 3. místě v republice. Velice ti gratuluji. Můžeš nám podrobně říct, kdy a kde se mistrovství konalo? ¨ Kačka:¨Konalo se v březnu v Hradci Králové.¨ V:¨Určitě jsi měla hodně soupeřů, kolik tam bylo soutěžících? ¨ K:¨No, tak to vůbec nevím, ale bylo jich tam hrozně¨:D V: ¨Kolik jsi hrála zápasů? ¨ K:¨Je to trochu složité, hrála jsem 2x mix- to je holka a kluk, mimochodem to 1. jsme vyhráli a 2. jsme prohráli, ale postoupili jsme do semifinále, dále 2x dvouhru, to se hrálo o umístění a pak jsem hrála 2x se spoluhráčkou čtyřhru.¨ V:¨Určitě ses musela na mistrovství prokousat hodně zápasy, jak často je hraješ?¨ K:¨Hraji skoro každý víkend, když nejsem nemocná.¨ V:¨A jak jsi vlastně začala s badmintonem? Hrál ho někdo z vaší rodiny? ¨ K:¨Moje mamka hrála badminton, byla v 1. desítce na Ukrajině, no a já jsem se chodila koukat na její tréninky a zalíbilo se mi to, tak jsem začala hrát.¨ V:¨V kolika letech jsi začala?¨ K:¨V devíti. V:¨Tak to hraješ 4 roky, když hraješ závodně a máš takové úspěchy, kolikrát týdně musíš trénovat?¨ K:¨Já hraju 2x týdně tady v Karlových Varech a 1x týdně dojíždím na tréninky do Plzně.¨ V: ¨Tak to ti už moc volného času nezbývá. Děláš i jinačí koníčky? A jak to zvládáš se školou?¨ K:¨Ve škole mi to jde někdy těžce, ale jde to. Mimo to hraju i na klavír.¨ V:¨Tak to jsi talent :D. A na závěr je klasická otázka. Čeho chceš v badmintonu dosáhnout?¨ K:¨Tak to by chtěl asi každý :D. Být mistryní v republice, pak v Evropě a nakonec chci být mistryně světa :D. Ale musím ještě hodně makat.¨ V:¨Tak to je opravdu velký sen. Já ti budu držet palce, ať se ti to splní a děkuji ti za rozhovor.¨
Autor: Veronika Čeladníková VII. A
Ze života školy
Výsledková listina: soutěžní kvíz pátých tříd v anglickém jazyce 1.místo: GUILLIAN JACQUOT 2.místo: VIKTORIE LAURENČÍKOVÁ 3.místo: KATEŘINA PRAVDOVÁ MARKÉTA AL HABOUBI TEREZA VOGELOVÁ MAGDA FASTOVÁ
Ze života školy
Výsledková listina:
1. místo: 2. místo: 3. – 5. místo:
VERONIKA LHOTKOVÁ ADÉLA ZÁTKOVÁ NELINK BISCHOV ADÉLA ZAHEJSKÁ JAN HOLUBOVSKÝ
Z internetu
Vtipy Policejní kontrola Zastaví oţralý policajt ještě oţralejšího řidiče a řiká: "Heeelllle, jaktoţe maaaš dva volanty?" A řidič zareaguje takto: "A to mě kvůli tomu musíte obklíčit?"
Petr na hodině chemie Pan učitel píše na tabuli vzorec HO2 a ptá se podřimujícího Petra, co je to za vzorec? Petr koktá. ,,Pane učiteli, mám to na jazyku". „Tak to honem vyplivni ,protoţe to je kyselina.“
Už umím počítat Přijde Pepíček domů a říká mamince: "Maminko,já uţ umím počítat do 15. Maminka na to: "Tak ukaţ." "Jeden, dva, tři, čtyři, šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct, třináct, čtrnáct a patnáct." "A kde jsi Pepíčku nechal pětku a dvanáctku?" "Pětku jsem dostal do ţákovské kníţky a dvanáctku jsem vypil za rohem."
Prázdniny Ve škole se ptá paní učitelka dětí: "Kampak pojedete o prázdninách?" Přihlásí se Anička a povídá: "My doma mluvíme anglicky, tak pojedeme do Ameriky!" Přihlásí se Honzík a povídá: "My mluvíme doma německy, tak pojedeme do Německa!" A přihlásí se Pepíček a povídá: "My mluvíme doma sprostě, tak pojedeme do ****** !
Kniha přání a stížností "Co napsal ten host do Knihy přání a stíţností?" "Nic, jenom tam vloţil řízek!"
Vtipné obrázky
Autor: Miki DAo Hoang VII. A
Hudba
Daniel Landa Daniel Landa se narodil 4.11.1968 v Praze. V roce 1990 se oţenil s Mirjam Müller, která je původem z Německa. Spolu vychovávají dcery Anastázii (1998) a dvojčata Roxanu a Rozálii (2003). V roce 1988 absolvoval na praţské konzervatoři obor hudebně-dramatický, avšak herectví se věnoval pouze příleţitostně. Jako herec účinkoval v českých filmech - Proč, Černí baroni, Kvaska, Tacho… Nejpodstatnější částí Landovy tvorby je hudba. Kromě toho, ţe je Daniel Landa známým zpěvákem, sám hudbu skládá, píše libreta a texty. Jiţ v roce 1987 spolu s Davidem Matáskem zaloţil kapelu Orlík. Od roku 1992 se vydal na sólovou dráhu. Vydal jiţ 13 alb. V roce 1996 napsal společně s manţelkou Mirjam Müller scénář a hudbu k dirty muzikálu Krysař, který se hrál také v Rakousku a na Slovensku. V roce 2002 se Krysař vrátil v obnovené premiéře označován jako "kultovní", ale jiţ bez Dana Landy v roli Krysaře a divadlo Kalich jej uvedlo ve 100 exkluzivních představeních. Daniel Landa se ovšem nevěnuje pouze hudbě. Od roku 1996 úspěšně jezdil autokros, a to na profesionální úrovni. V roce 1999 byl vyhlášen mezi trucky nováčkem sezóny, v roce 2000 byl pátý v ME v truck racingu. V roce 2001 Dan opustil dráhu pilota trucků a usedl do vozu v soutěţi rallye. V současné době jezdí rallye v kategorii N4. V roce 2003 přepracoval Mozartovo Requiem do nové podoby "Rockquiem". Část výtěţku z tohoto projektu byla věnována nadaci Malina, která byla zaloţena v roce 2003 Danielem Landou a Romanem Krestou za účelem prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Pod hlavičkou nadace Malina vzniklo jiţ pět filmů (Bourá jen blb – pro všechny řidiče, Auto je zbraň – pro absolventy autoškol a filmy pro děti Bezpečná cesta, Červený blesk a Soutěţ), na kterých Daniel Landa přímo spolupracoval.
Jako producent, herec a autor hudby a textu písní se Landa podílel na celovečerním filmu Kvaska. Premiéra filmu proběhla 22.2.2007. V roce 2008 se jako hudební skladatel podílel na muzikálu Touha, který volně vychází z filmu Kvaska. Ve spolupráci s Národním divadlem v Brně v budově Mahenova divadla uvedl velkolepé hudební drama Tajemství zlatého draka, kde dvě sezony vystupoval v roli Merkuria, spolupracoval na scénáři a je autorem hudby. V červnu 2009 vydal své dlouho očekávané třinácté sólové album Nigredo. Na konci roku 2009 Daniel připravil pro své fanoušky sérii krátkých „reportáţí“, které pod názvem Blog Daniela Landy odvysílala TV Stream. Záměrem blogu bylo poskytnout pohled do Danova reálného ţivota se zvláštním focusem na jeho nejoblíbenější činnosti, coţ jsou adrenalinové sporty a hudba. Díky Blogu se diváci s Danem podívali na Rally Bohemia, potápěli se s tygřími ţraloky, měli moţnost nakouknout do zákulisí muzikálu Tajemství zlatého draka a dalších jeho zajímavých aktivit. V dubnu 2010 se ve spolupráci se slovenskou organizací Nitrianski rytieri uskutečnil jedinečný koncert Daniela Landy v Nitře. Akce Daniel Landa pre Nitru pokračovala ještě další den, kdy Daniel hovořil se studenty o drogové problematice. V roce 2010 společně s manţelkou Mirjam napsali scénář k filmu Dotkni se duhy, který byl následně přejmenován na přesnější TACHO. Ve filmu si zahrál hlavní roli závodníka Alexe Bolda a zkomponoval k němu veškerou hudbu, která vyšla také jako soundtrack. Film měl premiéru 2.12.2010. Zdroj: daniellanda.cz Autor: Tereza Rinská IX.A
Hip hop Hip hop je druh populární hudby a také novodobý taneční styl. Je tvořen ze dvou hlavních elementů, jimiţ jsou DJing a rap. Hiphopová hudba vzniká spojením rytmů mixovaných DJem a veršů, které do nich vkládá rapper (téţ označovaný jako MC=Master of Ceremony). K jiţ zmíněné hudbě, ať uţ reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem breakdance. Za pátý element je povaţován beatboxing.
Počítač
Hra: The Lord of the Rings Online LOTR: Online je nová MMORPG (hra pro více hráčů), na motivy knih od J. R .R. Tolkiena. Hlavní roli zde hraje zejména příběh. Vyberete si postavu, se kterou expíte (zabíjíte příšery a děláte úkoly, z kterých dostáváte EXP, které potřebujete, abyste se dostali do vyšší úrovně = level), scházíte se s přáteli a hlavně prozkoumáváte Středozem. MOŢNÁ MŮŢU ŘÍCT, ŢE GRAFICKOU STRÁNKOU PŘEKONÁ OSTATNÍ MMORPG. Máte na výběr ze čtyř ras: hobit, elf, člověk a trpaslík. Kaţdý začíná úplně jinde a má jiné schopnosti. Pokud budete mít ve hře dlouhou chvíli, můţete si zatancovat nebo zahrát na nějaký nástroj. Plavání a skákání je samozřejmost. A nejlepší na hře je, ţe je k stáhnutí zdarma a bez jakýkoliv poplatků. Autor: Marek Mazák VII. A
Hra: Medal of Honor – Pacifik Assault Pacific Assault je klasickou střílečkou podobnou všem předchozím dílům Medal of Honor. Dobrou hratelnost do jisté míry strhává fakt, ţe jde vlastně o stálé zlepšování léty ověřených nápadů. Tentokrát je ještě výsledkem nadprůměrná hra, nicméně pokud EA Games nezmění svůj přístup k ţánru, válečné akce se v budoucnu mohou těšit jen na další vývoj. Hra je z dob Druhé Světové války. Ve hře se vám bude líbit skvěle graficky vytvořené prostředí, dále vojenské uniformy a postavy samy o sobě. Rozsáhlá škála zbraní by měla zajímat kaţdého, kdo chce hrát akční hru. Naskytne se vám výběr z desítek zbraní od revolverů aţ po granátomety a minomety např. Springfield M1083 – výborná odstřelovací puška zabíjí na jednu ránu do těla, Thompson – automatický samopal s ne moc vysokým poškozením, ale s vysokou kadencí (rychlost střelby)
Colt. 45 – revolver na osm ran – skvělé poškození, ale pomalé nabíjení a střelba
M2 Garand – předělávka pušky M1 Garand – nejpřesnější pohyblivý granátomet. Prostředí map je občas velmi sloţité. Naskytnou se vám 4 druhy obtíţností: lehká, střední, těţká, reálná (NEDOPORUČUJI – opravdu velmi těţké). Hodnocení: +Průměrná grafika, skvělý děj, zavádějící hratelnost, škála zbraní a celkem 17 misí, Multi Player - Pokud hrajete na lehkou obtíţnost, opravdu VELMI lehké, poměrně brzy dohrané. Dávám 8/10 bodů. Zdroje: bonusweb.idnes.cz, Medal of Honor Pacific Assault Autor: Lukáš Mičkanin VIII. A
Ze sportu
Kajaky Kajak je malé, obvykle pádlem poháněné, plavidlo původem ze severských oblastí. Eskymáci je pouţívali k lovu a dopravě. K pohánění kajaku se pouţívá kajakářské pádlo - tzv. dvojpádlo. V kajaku se sedí. Uzavřený kajak se pouţívá i k sjíţdění obtíţně splavných toků a v některých sportovních disciplínách.
Typy kajaků Kajaky na divokou vodu se obvykle vyrábějí z plastu, který odolává prasknutí i oděru. Jsou vţdy uzavřené. Kajaky jsou kratší, od 2 do 3 metrů délky. Dno je ploché, nebo oblé. Nedosahují velkých rychlostí.
Creek kajak Kajak „creekovka“ je kajak určený pro sjíţdění toků s velkým spádem, často i s vodopády. Je pevnější, má velký výtlak, oblé špičky, podélný profil ve tvaru širokého U. Důleţitá je bezpečnost.
Rodeo kajak Rodeo kajak (freestyle kajak) je kajak určený pro jeţdění na jednom místě, vlně nebo válci. Umoţňuje dělat akrobatické figury, je velmi obratný. Má ploché dno, je velmi krátký (i 2 metry), výtlak je soustředěn kolem límce, není pohodlný - má velmi málo místa pro nohy.
Slalomový kajak Je určen pro slalom na divoké vodě. Kajaky jsou velmi ploché, obratné a rychlé.
Sjezdový kajak Sjezdový kajak je určen pro rychlý sjezd divoké vody. Kajaky jsou lehké, dlouhé, rychlé a méně obratné.
Rychlostní kajak Pouţívá se na klidné nebo mírně tekoucí vodě. Rychlostní kajak je sportovní náčiní pouţívané v olympijském sportu nazývaném rychlostní kanoistika. Kajaky jsou jednomístné, dvojmístné a čtyřmístné. Jsou velmi vratké a je obtíţné se na nich udrţet, primárně jsou určeny na dosaţení maximální rychlosti na klidné vodě pomocí pádla a vlastní síly.
Zdroj: Wikipedie.org Autor: Katka Karkošová Lída Petriláková VII. A
Skákací boty 7legueteboots Vysoká kvalita,vynikající pruţiny a celá řada vylepšení vyvinutých ve spolupráci se sportovními lékaři, fyzioterapeuty, nejlepší výsledky v testech (těsně za skákacími botami značky Powerskip).
POZOR!! Pouze 7leagueBoot Pozor!! • Mají zcela nový tříbodový systém ochrany pruţin, který zahrnuje: • Tvrdý vnější obal pruţiny, díky němuţ pruţinu není potřeba dále čímkoliv omotávat, coţ je často nezbytné u méně kvalitních pruţin. • Speciální syntetickou podloţku, která je umístěna mezi pruţinou a konstrukcí bot. Ta zmírňuje tlaky v nejnamáhanějších místech na pruţině.
Co byste měli vědět • 7leagueBoot jsou nejkvalitnější skákací boty ve své cenové třídě. • Trvanlivost pruţin a loţisek (tedy nejdraţších částí na botkách) je několikanásobně vyšší neţ u jiných značek, a to nejen dle našich zkušeností, ale také dle názoru zkušených skokanů z ČR i zahraničí. • 7leagueBoot jsou dnes srovnávány především se značkou Powerskip, která je téměř 3x draţší. Tuto značku vyrábí majitel patentu, Němec Alexandr Bock a Powerskipy prodává za cca 1000 euro. Profesionálové, extrémní skokani i běţní uţivatelé v celé Evropě upřednostňují 7leagueBoot - právě díky vysoké kvalitě, trvanlivosti a přitom nízké, pro ně dostupné ceně.
Sport
Petangue Petanque je francouzská společenská hra pro dvě 1-3 členná druţstva, která se snaţí umístit koule co nejblíţe k cíli, který tvoří dřevěná kulička, tzv. prasátko. Princip hry je velmi jednoduchý, ale dokonalé zvládnutí techniky a taktiky vyţaduje pravidelný trénink.
Pravidla petanque Hrají proti sobě 2 druţstva v počtu 1-3 hráčů. Jako hřiště poslouţí rovný písčitý (nebo jemný štěrk) plácek, dlouhý alespoň 15 metrů. Dále jsou zapotřebí koule na pétanque - asi 7-8 cm v průměru velké kovové koule, těţké 700-800 g, které se od sebe hezky odráţejí a které jsou označeny zářezy, aby se od sebe daly rozeznat. Oficiální závodní koule pak ještě musí mít vyraţeno na povrchu jméno výrobce. A nakonec je zapotřebí prasátko - malá dřevěná kulička asi 3 cm v průměru, nejlépe reflexní barvy. Začínající hráč namaluje na zem malý krouţek - metu, odkud se pak v průběhu celé hry hází. V následujících hrách se meta umisťuje na místě, kde skončilo prasátko v minulé hře. Dále hráč hodí prasátko libovolným směrem 6-10 m daleko (kadeti 6-9 m a děti mohou 5-8 m). Poté hodí kouli tak, aby skončila co nejblíţe prasátku. Dál se druţstva v házení střídají - kaţdé hází tak dlouho, dokud některá z jeho koulí není prasátku nejblíţe. Koule se nesbírají a hází se pořád z toho samého místa. Kdyţ jednomu z druţstev koule dojdou, to druhé dohází ty své. To druţstvo, které má nakonec kouli nejblíţe prasátku, vyhrálo a získává tolik bodů, kolik má koulí blíţe, neţ je nejbliţší soupeřova. Při tom se můţe všechno - např. odpalovat koule soupeře, odpalovat prasátko, postrkávat svoje koule (samozřejmě jen kutálející se koulí) atd. Příroda hraje také, kromě psů a malých dětí. Bere se v potaz vţdy jen to, kde koule skončí, ne jak se tam dostala. Kdyţ se spočítají body, hraje se nová hra. Hraje se teď z toho místa, kde původně leţelo prasátko, a začíná druţstvo, které vyhrálo. Tradičně se hraje do 13 bodů. Ve dvou a ve čtyřech hráčích se hraje se třemi koulemi na osobu, v šesti se dvěma. Uvnitř druţstva se hráči střídají, jak chtějí. autor: Katka Karkošová VII. A zdroj: google.cz, wikipedia.org
Počítač
SSD disky SSD Disky Bohuţel jsem ještě neměl tu čest se setkat s těmito podle mě výbornými disky, a tak text v tomto článku bude vycházet z tabulek, které sestavili počítačoví machři, oproti kterým jsem já pouhý hloupý domácí kutílek. Pro začátek vysvětlím, jaký je rozdíl mezi obyčejnými pevnými disky a SSD Disky. Obyčejný pevný disk má v sobě plotnu (prostě kulatý kus nějaké slitiny), která se točí většinou 7200 otáček za minutu, ale samozřejmě jsou i výjimky. Jakmile se plotna roztočí, najede na ni taková tyčka (říká se jí čtecí hlava) a tak, jako u magnetofonu, jezdí přes plotnu a sbírá z jejího povrchu data (1 nebo 0). Ale SSD fungují úplně jinak. Kdybyste tento disk otevřeli, neviděli byste v nich prakticky nic, jenom desku, na které jsou naletované chipy. Z toho vyplývá, ţe SSD má menší spotřebu (nic se v něm netočí), menší rozměry (chipů můţe být hodně nebo málo), extrémně niţší přístupovou dobu s vyšší rychlostí (nemá čtecí hlavu, které také něco trvá, něţ se přesune na místo, kde je soubor) a dlouhou ţivotnost (opět nic se v něm netočí). Takţe je téměř jasné, ţe SSD je dokonalý disk… ANO, je. Nevýhodou bývá vyšší cena a menší kapacita, ale ani jedno z těchto tvrzení v dnešní době není pravda. Moţná trochu vyšší cena, ale SSD se vám potom odmění jinak. Na grafu vidíte přístupovou dobu, coţ znamená, za jak dlouho se disk dostane k souboru a dokáţe s ním pracovat (kopírovat, přesouvat a mazat). Pro informaci – VelociRaptor je nejúţasnější, nejhlučnější a nejrychlejší pevný disk na planetě Zemi. Veloci stojí 5 500,-, coţ se vám moţná zdá na nejúţasnější disk málo, ale je to hodně a navíc SSD od Intelu za polovinu ceny z něj udělá absolutního hlupáka, slušně řečeno. Pokud jste si všimli, ţe jednotky jsou v milisekundách, tak si řeknete: „che, takovej disk je pro blázny ,co neví, co by si ještě mohli koupit,“ ale on je to sakra rozdíl, jestli se vám systém (např. neţ se vám pustí Facebook) spustí za 6 nebo 90 vteřin. Další sekce – spotřeba, zase exceluje SSD. Jak uţ jsem psal výše, SSD stojí více, ale nejlevnější SSD má na cedulce s cenou 1700 Kč a má 32 gb, nejlevnější pevný disk stojí 700 Kč a má 160 gb. Ale já bych si radši šetřil dál a koupil bych si SSD.
psal výše, SSD stojí více, ale nejlevnější SSD má na cedulce s cenou 1700 Kč a má 32 gb, nejlevnější pevný disk stojí 700 Kč a má 160 gb. Ale já bych si radši šetřil dál a koupil bych si SSD. Právě si sestavuji PC, komponent po komponentu, a rozhodl jsem se, ţe SSD nesmí v sestavě mých snů chybět. Takţe aţ budu mít SSD, tak se vám pochlubím, jakou má rychlost, a myslím si, ţe je to hezký závěr zdroj: pctuning.cz
autor: Lukáš Caldr VIII. A
Knihy
Oblíbené knihy - Žánr: Fantasy
Ze života školy
Třídní soutěž v 7.A z českého jazyka V úterý 25. 4. se konala ve třídě 7. A soutěţ v českém jazyce. Úkolem ţáka bylo vymyslet si zajímavý a vtipný příběh na jedno ze 3 témat. Na výběr jsme měli tato: 1) Návštěva u zubaře s bolavými zuby 2) Rodinná návštěva končící katastrofou 3) Procházka v lese s nečekaným setkáním Ţákům se témata určitě líbila, protoţe téměř kaţdý měl povedený příběh. Ale přece jen se našli 3 lidé, kteří měli práce přece jen o trochu lepší. Potvrdilo to hlasování třídy a hodnocení paní učitelky. A dopadlo to takhle: 1.místo- Miki Dao Hoang Vu 2.místo- Veronika Čeladníková, Kamila Čechová 3.místo- Berenika Mikeschová, Aleš Zeman, Zdeněk Szmitek A tady jsou některé oceněné příběhy: 1.místo- Miki Dao Hoang Vu Lesní příhoda Jednoho dne si Honza vyšel na procházku do lesa. Šel přes louku, byla tam velká silnice. Neţ Honza vyšel z domu, vypil hodně vody. Cestou najednou potřeboval na záchod. Nikde nebyla ţádná hospod nebo místo, kde by si odskočil. Tak si řekl, ţe si odskočí u silnice za křovím. Najednou po silnici jela dvě černá auta, jedno vepředu a jedno vzadu. A v jednom byl pan prezident. V autech byli jeho bodyguardi. Pan prezident chválil tuto krajinu a chtěl přispět na park. Najednou uviděl Honzu, jak si odskočil. Prezident se ho zeptal, co to dělá. Honza se otočil a počůral ho. Pan prezident se naštval, odjel a na park nepřispěl. 2.místo- Kamila Čechová Překvapivé setkání v lese Jednoho krásného letního dne se naše rodina rozhodla navštívit karlovarské lesy. Cestou jsme si vyprávěli různé záţitky a já vyprávěla hlavně o škole. Potom jsme si s mamkou začaly povídat o takových těch holčičích věcech a najednou jsme zjistily, ţe se od nás oddělil táta a tak trochu se ztratil v lese. Kdyţ jsme to zjistily, byl pryč. Po nějaké době se uţ začalo smrákat. Najednou napravo od nás někdo začal ječet a volat o pomoc. Po chvíli jsme zjistily, ţe ten, kdo křičí, je náš milovaný tatínek. Mamka dostala strach, a tak jsme začaly utíkat za křikem. Cestou jsme zakopávaly o kořeny, protoţe uţ jsme neviděly ani na cestu. Odkudsi se vynořil táta. Měl vyděšený obličej a křičel: „Utíkejte, napadla mě divoká prasata.“
Dostala jsem strach. Asi 5 minut jsme utíkali, neţ jsme se zastavili. Bylo mi táty líto. Říkal, ţe mu jedno z prasat rozpáralo nohu. Ale to bylo divné, protoţe mu nikde netekla krev. Taky tvrdil, ţe prasata měla10 cm dlouhé tesáky. Kdyţ uţ jsme se blíţili k autu, odkudsi se vynořil malý muţ vietnamské národnosti a lámanou češtinou říkal: „ Prosím vás, neviděli jste moje čínská prasátka? Pouštím je do lesa, aby se najedla. Jsou to dobráci, malí drobečkové, nikomu by nic neudělali. Chudáci mají asi strach. K údivu vietnamského občana jsme se začali smát a malému Vietnamci určitě dodnes vrtá hlavou proč. 2.místo- Veronika Čeladníková Skvělý den Stalo se to na moje 20. narozeniny. Na oslavu měl přijít můj přítel Petr, jeho rodina a rodina mého strýce. Hned ráno se stala, úţasná‘ příhoda. Kdyţ jel táta koupit dort, přikoupil i nějaké chlebíčky. Museli jsme mu s nimi jít pomoct. Jenţe mamka nechala pootevřené dveře a tím, ţe byly otevřené i ty vchodové, se ty naše průvanem zavřely. Všichni jsme byli rozzuření, protoţe nikdo z nás neměl klíče. Po chvilce jsme dostali nápad. Na dvorku byly štafle a my máme balkón v 1. patře. Kdyţ si dáte tyto 2 věci dohromady, musí se jen najít jeden dobrovolník. To jsem byla samozřejmě já! Po štaflích jsem vylezla na balkon a z něho vlezla do okna, bylo štěstí, ţe bylo otevřené, jinak nevím… Občerstvení jsme stihli tak akorát a uţ přijeli hosté. Oslava probíhala v pohodě, všichni měli skvělou náladu, jen já jsem se cítila osaměle. Celý večer jsem neviděla Petra. Tak jsem ho šla hledat. Zbývala uţ jen spíţ, poslední neprohledané místo. A co nevidím?! Ten chlap se tam líbá s mojí sestřenicí. Ze vzteku jsem po nich začala házet věci, které mi pod ruku přišly. Kdyţ se ke mně osoby otočily, uvědomila jsem si, ţe to není Petr, ale jeho jinak oblečený bratr, jeho dvojče. Hned, jak mi to došlo, jsem se omluvila a utekla. Před domem jsem se potkala s Petrem, drţel velkou kytici. Ten hned vyuţil příleţitosti a popřál mi: „Všechno nejlepší k narozeninám! “ a dal mi kytku a krabičku a v ní vidím prstýnek. V tu chvíli ještě dodal: „Miluji tě, a chci si tě vzít. Vezmeš si mě?“ Já jsem samozřejmě odpověděla to krásné „ano“ a po chvíli jsme to běţeli říct rodině. Ta byla nadšená a zároveň rozesmátá z mého trapasu. A tak všechno dopadlo dobře, sestřenice chodí s Petrovým dvojčetem a já budu mít tu nejlepší svatbu. No není to skvělé?
Připravila: Verča Čeladníková 7.A
Ze života školy
Poznávací zájezd do Berlína Ve dnech 27. a 28. dubna 2011 podniklo 7 ţáků naší školy s paní učitelkou Kubovou cestu do Německa za zajímavostmi Berlína. I kdyţ se vyjíţdělo před čtvrtou hodinou ranní, všichni se dostavili včas a mohlo se vyjet. Cesta trvala přes 6 hodin. První den bylo k vidění supermoderní vlakové nádraţí, Braniborská brána, ulice Unten den Linden, výhled na Berlín z televizní věţe a torzo. Nocovalo se v hotýlku IBIS poblíţ Berlína. Druhý den se jelo nejdříve do Říšského sněmu a k památníku Holocaustu. Pak si naše výprava prošla ulici Kurfürstendamm. Poslední zastávkou bylo Pergamonské muzeum s oltářem a Ištařinou bránou. Berlín byl krásný a počasí nám přálo.
