Úvod Divadla v MŠ Perličky

Ú NOR 2016

D opi s z e šk ol ní k u c h y ně Z j e dnot l i v ýc h t ř íd Pe lm e l inf or m a c í pr o r odič e J a k é j e to ne - sly še t Př e d s tav e ní a sp olu pr á c e se Z Š Pa lm ov ka Pe r l ič k y J e de n k l ik n av íc dává smy sl sbír á m e hl inik

Úvod

Divadla v MŠ

Vážení čtenáři našeho občasníku Provázek! Nejprve vám všem chci popřát vše nejlepší do roku 2016, hlavně hodně zdraví. Na našich pedagogických poradách jsme diskutovali, zda Provázek bude pouze v podobě PDF na našich webových stránkách, či také v podobě tištěné, kterou dostanete do ruky. Rozhodli jsme se pro existenci obou variant. S tím rozdílem, že tisk nebude hrazen z peněz, které platíte do Spolku přátel MŠ, ale z dotace, kterou mateřská škola dostává na provoz.

Perličky

29.9. Smolíček 19.10. O neposlušných kůzlátkách 24.11. Vánoce aneb Cesta do Betléma 16.12. Setkání před Betlémem 18.1. Obr Finn 12.2. Deset malých černoušků 17.3. Zvířátka a loupežníci

Provázek je pro nás hodně důležitý. Ukazuje na množství a bohatost námi odvedené práce, na spoustu prožitků dětí, ale i rodičů na společných akcích. Dává možnost sdělit názor, podělit se o zkušenost, zážitek. Je to ohlédnutí za bohatě prožitým prvním pololetím školního roku 2015/2016. Děkuji paní Radce Zbořilové, mamince Zuzanky z Červené třídy, za trpělivost a pečlivost při pročítání textů a jejich opravování, podněty ke změnám a doplněním textů. Také za kontrolu textu inovovaného školního vzdělávacího programu. Ten najdete na našich webových stránkách hned po odsouhlasení jeho správnosti Poradnou pro podporu zdraví ve školách Státního zdravotního ústavu. Děkuji paní Kateřině Veselé, mamince Ondřeje a Karolínky ze Žluté třídy, za zpracování nástěnky Spolku přátel MŠ na hlavním schodišti. Obsahem se snaží podpořit to, na čem se dohadujeme na setkáních Rady Spolku… pro podporu dění a podmínek mateřské školy. Tentokrát je to požadavek, aby děti chodily do mateřské školy zdravé. Zdraví dítěte můžeme podporovat a pokud dítě onemocní, radši ho nechat vyzdravět doma. Aby nenakazilo ostatní děti a dospělé a aby si nezakládalo na závažnější onemocnění v budoucnosti přecházením choroby. Přeji vám příjemnou chvilku při čtení našeho Provázku. Lída Šprachtová

PERLIČKY dítě: „Co je to za druh okurky?“ učitelka: „Paprika.“ „Když někdo spadne, tak si může zlomit vlas!“ „Mláďátko slepice je slepičátko.“ „Mláďátko koně je kůňátko.“ „Když budou na zahradě jedovaté bobule, tak se nejdřív musíme zeptat, jestli je můžeme sníst.“

Děti na zahradě našly mrtvé stračí mládě. „To je zabitý tučňák.“ V ložnici: „Vstávat, vstávat!“ Dítě: „Nejsem salát!“ „Kačenky znám, to jsou takové labutě.“ Při pohledu na zahradní rybky přemístěné na zimu do dětské vaničky ve školce. „Proč tady koupete ty rybičky?“

Při čištění zahradního jezírka, kdy se ze dna uvolnily řasy. „Ty ryby se poblily.“ „Ty šaty jsou divoký! Podívej, jak mi to jezdí na tobogánu.“ „Jsme trojice a jde nás spolu pět.“

fotografie na 1.straně: vánoční koncert

2

fotografie: Zelená třída na zasněžené zahradě, prohlížení knih ve Žluté třídě

Dopis ze školní kuchyně Milí rodiče, četla jsem si minulá čísla Provázku a zjistila jsem, že tam jsou písničky, které zpívají předškoláci na svém vystoupení na konci školního roku. Když chodila dcera do školky, zpívaly děti „Boženka nás vykrmí“, a protože paní kuchařka Boženka ji nikdy neslyšela, tak paní ředitelka před rokem zařídila v tělocvičně rozloučení s Boženkou právě touto písničkou zazpívanou ode všech dětí. Dnešní předškoláci si na tento okamžik určitě vzpomenou. Dovolte, abych se představila, jsem též z písničky – „Blanka ta nás vykrmí“. Jsem hlavní kuchařka školní kuchyně, do které patří také paní kuchařky Martina a Zuzka, které připravují veškeré svačinky a se kterými se setkáváte na chodbách MŠ. Se mnou se potkáte méně, jelikož vařím dole v kuchyni hlavní jídlo. Snažím se po vzoru paní kuchařky Boženky vařit podle našich českých babiček a dle norem, které nám určuje školské stravování. Trošku jsem to pozměnila, pomazánky podle norem musí obsahovat rostlinný tuk, používáme Floru, je zdravější, na odlehčení pomazánkové máslo, žervé, lučinu a hlavně více ingrediencí, z čeho pomazánka má být. Snažím se méně sladit, solit, štávy z masa nezahušťuji moukou. Používám pouze základní potraviny, žádné náhražky. Zaměřuji se na to, aby nic neobsahovalo modifikovaný škrob, glutamát sodný, aspartam a jiná škodlivá Éčka a konzervanty. Objednávám výhradně české čerstvé maso, vejce, mléko, zeleninu a ovoce (citrusy naše nejsou, samozřejmě).

Drůbež a králíky beru z farmy Rabbit, což je prověřený český chov. Dítěti v době růstu by mělo být podáváno fotografie: kuchyň, personál kuchyně

vše, ono si samo vybere, co se mu na talíři líbí a chutná. Každá surovina obsahuje vitamíny nebo minerály, které děti potřebují.

Chtěla bych vás poprosit, až budete pro svoji ratolest vyrábět dortík na oslavu narozenin do školky, myslete na to, aby děti neměly po oslavě nějaké zažívací problémy. Tímto děkuji za všechny ve školce. Chtěla bych všem připomenout, že každý člověk (tudíž i dítě) je originál a každý je jiný. Někdo je masový někdo zeleninový, někdo polévkový, někdo sucháč. Dítě ve školce můžete 3

trošku tvarovat, s paní ředitelkou jsme domluvené, že všechny děti dostanou trochu na ochutnání u ryb, u luštěninových a zeleninových jídel. U některých jedinců se stane, že ochutnají a jdou si přidat. Mám radost, když mají rádi to určité jídlo. Chutě se mění a v dospívání se změní vše. Příkladem je můj syn, ve školce typický sucháč, dnes mu je 20 a ve 13 snědl ve ŠJ dvacet knedlíků ke svíčkové a neni to na něm vidět. Snažím se děti oslovovat jménem, aby se cítily jako doma. Za vše musí poděkovat, o vše poprosit. Musí dodržovat pravidla v jídelně (polévky si naliju, kolik sním, abych zbytek nevyléval po podlaze, pití a salát také – přidat si mohu kdykoliv). Zdravá mateřská školka neznamená, že děti dostávají horu zeleniny, ale je v ní kladený důraz na celkový přístup k dětem, jejich samostatnosti. Děti mají ke svačinkám spoustu ovoce a zeleniny, také v polévce, ke každému hlavnímu jídlu mají salát a třikrát do týdne 100% čistou ovocnou šťávu. Toto v jiné MŠ nenajdete. Naše MŠ splňuje spotřební koš nadprůměrně a paní hygienička je s jídelníčkem a naší prací spokojena. Důkazem jsou spokojené děti, paní učitelky a paní ředitelka. S pozdravem Blanka Šnorová

fotografie: vánoční stolování v jídelně

Z jednotlivých tříd

Žlutá třída

Vítejte u Žluťásků Mnozí z nás chápou podzim jako předzvěst končícího roku, nebo jako trpký začátek každodenní rutiny a možná rovněž jako barvami zalitou přírodu s předtuchou adventu a Vánoc. Pro naši Karolínku byl letošní podzim jen pokračováním léta a prázdnin. Dost tomu napomohlo i slunečné počasí. Karolínka se těšila na staré a nové kamarády. Svého brášku Ondru chytře poučovala, jak to ve školce chodí a funguje. Pro Ondru, jako maláska, to byl začátek nových přátelství a osamostatňování se. Nicméně příjemné prostředí školky, pevně daná pravidla – srdíčkové, želvičkové, rybičkové, klouzačkové a kytičkové – a úžasní učitelé – Péťa a Jára – postupně napomohli tomu, že nejen Ondra, ale i Kubík, Nikolka a ostatní malásci zvládli novou povinnost na jedničku a začali si užívat společných her a kolektivu. Je úžasné pozorovat ráno, když přijdeme ráno s Karolínkou a Ondrou do třídy, jak se atmosféra postupně mění, jak se nové děti zatmelují do kolektivu, jak velcí pomáhají malým, jak si zvykají být sami bez svých maminek a tatínků. Po cestě do školky hrajeme s dětmi takovou malou soukromou tipovací hru. Hádáme, který z učitelů nás uvítá ve třídě. Karolínka většinou čeká usměvavou a vlídnou Péťu a Ondra jednoznačně veselého Járu.


Nezvykle teplé počasí, které přetrvávalo téměř celý podzim, umožnilo dětem s Péťou a Járou objevování spousty dětských hřišť a také dnes již tradiční opékání v Ďáblickém lese. Na opékání se potkávají nové školkové děti s bývalými předškoláky, stejně tak rodiče mají možnost si popovídat mezi sebou a vyměnit si své zkušenosti. Opékání na podzim se může proměnit též v bobříka odvahy a ukázku orientačního smyslu, když ve tmě hledáte ohniště, protože jste přišli pozdě. Výprava

4

se stala velkým dobrodružstvím, když jsme potkali jiného tatínka s dětmi a psem, který také tápal. Společně jsme ostatní našli a děti se mohly rozeběhnout za kamarády. Musím přiznat, že špekáčky je začaly zajímat až v autě na cestě domů. Do té doby si užívaly lítání po lese s kamarády ve tmě a zpáteční cestu s lampiónky, kdy připomínaly malé svatojánské broučky, kteří se rojili lesem. Teprve tento rok mohu říct, že nám Karolínka svědomitě sděluje veškerá dění ve školce a Ondra ji u toho směle sekunduje. Tak se dozvídáme o narozeninových oslavách na třídě, různých výtvarných činnostech, výletech předškoláků za starou Prahou a divadlech, ať už v prostorách školky, nebo přímo na prknech divadel. Dárečky ve formě různých výrobků, které přinášejí domů, naposledy to byly otisky jejich rukou, keramický šnek a dřevěné korálky, jsou naprosto dokonalé. Putování Prahou Karolínku, určitě jako ostatní předškoláky, moc baví. Vypráví o malinkých domech ve Zlaté uličce, o korunovačních klenotech (tedy jen koruně) českého krále. Směje se, jak vojáci (vlastně hradní stráž) pochodovali, když se střídali. Rovněž Ondru zaujaly výlety předškoláků na „Prasklý“ hrad a velmi mu učaroval meč, kterým pasovali předškoláky ve třídě. Při prohlížení fotek pořízených Péťou nebo Járou se Kája s Ondrou nasmějí

fotografie: advent u Žluťáků


Žlutá třída

a povídají nám, kde byli a co tam dělali. Předvánoční čas si Karolínka a Ondra užili jen doma, neboť byli nemocní, zatímco Johanka, Rudík, Tomáš, Ondra, Kevin, Nikolka, Kubík a ostatní vybrali vánoční stromeček. Ve třídě ho pak společně ozdobili a těšili se na besídku. Dokonce se u nich zastavil i Ježíšek a nechal všem Žluťáskům dárek pod stromeček – krásnou knížku. K adventu patří i cukroví. Perníčky si děti napekly přímo ve školce a cukroví doma, ale byly moc hodné a přinesly do školky ochutnat. My jsme se moc těšili na zpívání vánočních koled, ale budeme si muset počkat do příštího roku. Jediné, co jsme stihli s Karolínkou, byla Vánoční cesta do Betléma v podání Divadelního souboru Víti Marčíka. To je vždy úžasným zážitkem a dokonalým naladěním na vánoční čas a připomenutím pravých hodnot. Někde jsem nedávno četla, že žlutá barva je nejjasnější teplou barvou s rozveselujícím účinkem. Je to barva změny a dere se dopředu za vším novým. Rovněž plní naději a očekávání. Ráda bych popřála, a to nejen Žluťáskům, aby ten nový rok 2016 byl vesele žlutý a přinesl spousty štěstí, lásky a zdraví a též splnil naše očekávání! Kateřina Zelená

Žlutá třída zažila po dlouhých letech opravdu velký nápor tříletých dětí, některé nastupovaly ještě před dovršením třetího roku. Nutno říci, že začátky nebyly snadné, adaptace byly vzhledem k počtu maličkých dětí náročné. Předškoláci se ale spontánně vpravili do role velkých pomocníků a kamarádů, na které se naši nejmenší obrací. K partě předškoláků nastoupil Tadeáš, kterého si děti oblíbily. K naší radosti malí kamarádi brzy získali důvěru a pocit bezpečí. Věděli, že do školky se mohou těšit a maminka /tatínek/ si pro ně vždycky přijde. Vznikla nám nová přátelství a většina dětí přichází do školky s úsměvem a příjemným očekáváním, co dnes s naší třídní partou zažije. Petra a Jára fotografie: na sněhu na zahradě a na kopci vedle školky

5

Žlutá třída


Modrá třída

V článku můžete nahlédnout do několika aktivit, které děti v Modré třídě prožívají: Vánoční trh v Modré třídě Na Vánočním trhu, který naše MŠ každoročně pořádá, jsme letos utržili 1478,- Kč. Peníze jsme s dětmi odnesli v prvním lednovém týdnu na Pražský hrad. Děti peníze vhodily do kasičky sbírky podporující SOS dětské vesničky. U vánočního stromu před bazilikou svatého Jiří, kde je vždy kasička umístěná, děti spontánně diskutovaly o dětech bez rodičů. Protože toho dne napadl sníh, děti zažily pravou zimní atmosféru Pražského hradu v tříkrálovém období. Po koulovačce na Loretánském náměstí si prohlédly jedinečný betlém v klášteře kapucínů.

hrou Hrajeme si s eTwinningem, která byla oslavou 10 let eTwinning v České republice. Smyslem hry bylo splnit 10 úkolů, které postupně zadávalo Národní podpůrné středisko eTwinning. Hra byla zakončena na Národní konferenci eTwinning v říjnu 2015. V listopadu 2015 jsme započali svou první mezinárodní spolupráci s vlastním projektem Putování k jesličkám – Putovanie k jasličkám. Účastníky byly čtyři mateřské školy (dvě z Čech a dvě ze Slovenska).

Obsahem projektu bylo společné prožití adventního času . Plnění zadaných a domluvených aktivit. Jedním z výstupů bylo vytvoření betlému, ve kterém byly postavičky nakreslené dětmi ze

všech zúčastněných mateřských škol. Náš společný betlém jste mohli vidět na chodbě v prvním patře. Spolupráce s dalšími mateřskými školami nás obohatila v poznávání světa, seznámení s dětmi, zvyky i jazykem blízkého sousedního státu.

Pakobylky indické Ve třídě chováme od září zajímavý hmyz – pakobylky indické. Děti mají možnost pozorovat jejich růst, pravidelné svlékání z kůže a brát je na vycházky po třídě. Děti se tak učí ohleduplnosti a vytváří si vztah k přírodě. Dochází tak k naplňování smyslu Kytičkového pravidla, které ve třídě máme. Pokud by měl někdo zájem, může se k nám přijít na pakobylky podívat. V případě opravdového zájmu, můžeme pakobylku i někomu věnovat (máme jich hodně). Putování k jesličkám – Putovanie k jasličkám Modrá třída se k platformě eTwinning připojila ve školním roce 2014/1015 Z jednotlivých tříd

6

fotografie: naše pakobylky indické, projek eTwinning – před společným betlémem


Modrá třída

Edukačně stimulační skupina Edukačně stimulační skupiny byly vytvořeny Pedagogicko-psychologickou poradnou Brno, jako program rozvoje dětí v předškolním věku a příprava pro počátek školního vzdělávání. Cílem je snížení rizika specifických poruch učení a prevence školního neúspěchu. Důraz je kladen na rozvoj jednotlivých schopností dítěte potřebných pro úspěšné zvládnutí čtení, psaní a počítání, rozvoj myšlení, řeči, soustředění, ovládání emočních a volních procesů, sociální zrání. Program skupin je rozvržen do 10 lekcí. Každá lekce má svou strukturu, jednotlivé činnosti se střídají a navazují na sebe. Nutná je aktivní spoluúčast rodiče, pravidelná domácí příprava. V lednu 2016 jsme vytvořili ESS v Modré třídě. Každé úterý v 16:30 se scházíme s předškoláky a jejich rodiči. Věříme, že dětem i jejich rodičům přinese účast v ESS snadnější přechod do školy a příjemné zážitky. Rodičům děkujeme za jejich spolupráci. Lenka a Jana

fotografie: návštěva Národního zemědělského muzea

7

Modrá třída

Z jednotlivých tříd Nová parta Červenáků již spolu od září prožila několik měsíců společného života. Začátek školního roku byl letos trošku více uslzený a potřebovali jsme více času na adaptaci nových kamarádů, a to Terezky, Kendíka, Jůlinky, Laury, Borjana, Amálky, Máti, Nastěnky, Eliáše a Filípka. Pomocné ruce ostatních dětí byly opravdu zapotřebí. Naším společným tématem na školní rok 2015/2016 se stala „Planeta tisíce ostrovů“. Všechny ostrovy bychom však nestihli navštívit, proto jsme si pro naši plavbu vybrali ty, které nám přinesou dobrodružství, poznání sama sebe a ostatních kamarádů, bezpečí a klid. Prvním ostrovem, na který jsme lodí dorazili, byl Ostrov Pohody. Předem ušitý ostrov ze starých prostěradel děti obarvily oranžovou barvou (barva podzimního slunce, jak přirovnaly děti). Velké poděkování patří všem starším Červenákům, kteří podali pomocné ruce těm nejmladším kamarádům a společně jsme zvládli vytvoření party dětí a pohody kolem nás. Pomocí her, písniček, každodenního povídání v komunitním kruhu se děti navzájem více poznaly, seznámily se s pravidly, která se ve školce (možná i doma?) učí dodržovat. Získaly zkušenost a prostor pro samostatnost. Druhým ostrovem, kam naše loď zamířila, byl Ostrov Přátelství. Opět jsme předem ušitý ostrov z bílých látek obarvili, tentokrát na červeno (na přání dětí). Ostrov přátelství nás zavedl do světa vztahů, kamarádství a přátelství, navazování kontaktů, tradičních hodnot, jako jsou vztahy v rodině, ke svým nejbližším, ke kamarádům v MŠ, ale i k místu, kde žijeme, k přírodě, která je nedílnou součástí našeho života. Pomocí hry Na detektivy jsme na ostrově hledali předměty, které do přírody nepatří a seznámili jsme se se slovem Recyklace (a co to obnáší?), naučili jsme se poznávat potraviny, které jsou pro naše zdraví důležité, vytvořili jsme si několik znaků, které nám pomáhají při každodenním dorozumívání. Velkým překvapením na ostrově pro nás byla maminka Laury Eva, která nám všem dopoledne ukázala, co je možné vytvořit z „nepotřebného materiálu.“


Červená třída

Chtěli bychom jí moc poděkovat za všechny Červeňáky. Podzimní dny vstoupily mezi nás a společně jsme se sešli a připravovali se na plánovanou říjnovou Drakiádu v Ďáblickém lese.

Po zkušenostech z minulého roku jsme byli připraveni na každé počasí. Loni nám sluníčko hodně přálo a vítr ten den vůbec „nevstal z postele.“ Na letošní Drakiádě vyndal z podpeřiny alespoň nohy. Některým se dařilo pozdravit sluníčko, ostatní kamarádi vyndali bublifuky. Před tradičním opékáním vuřtů jsme si společně, děti a rodiče, zahráli fotbal. Děkujeme všem rodičům Červenáčků, kteří dorazili a pomohli vytvořit příjemnou atmosféru.

nám předpřipravil tatínek Zuzanky, pan Zbořil. Děti si vyzkoušely, jak se staví krmítko pro ptactvo. Za pomoci podrobného nákresu se nám dílo zdařilo. Až budete číst toto vydání Provázku, modré krmítko už bude viset na zahradě. Děkujeme za pomoc. Nedílnou součástí adventu se stalo Rozsvícení vánočního stromku ve třídě s rodiči. Společně vytvořená atmosféra díky kreativním rodičům, přinesenému vánočnímu cukroví z domácích zásob, dětmi uvařenému vánočnímu punči se skořicí je nezapomenutelná. U rozsvíceného stromku jsme si zazpívali koledy, zavzpomínali na kamarády, kteří jsou již ve škole, a popřáli jsme si poklidné adventní dny. V letošním roce jsme na Vánočních trzích získali 1800 Kč. Společným rozhodnutím dětí jsme korunky s dopisem a fotkami poslali Davídkovi. Děkujeme

všem ve školce, kteří nám pomáhají se sběrem víček. Nový rok a nové otázky od dětí „Na jaký ostrov doplujeme tentokrát? Co tam budeme dělat? Koho tam potkáme?“ Odpověd děti dostaly po odchodu Tří králů ze školky. Dopluli jsme na Kouzelný ostrov, kde se z nás stali umělci, herci, kteří dokáží rozdávat radost a umí se společně radovat z nově objevených věcí. Ostrov má barvu bílou (podle dětí je to sněhová vločka). Do nového roku přejeme všem dny plné pohody a úsměvu, radost z nově objeveného a zdraví. Z Kouzelného ostrova vás zdravíme a další informace přineseme na konci školního roku. Vaši kamarádi z Červené třídy

Adventní čas je dobou zklidnění, potkávání, povídání o časech minulých i o tom, co přijde, i o nadělování drobných dárků. Dárek, který nás potěšil, 8

PS: Kdybyste náhodou v nadcházejících dnech kdekoliv bloudili nebo vám bylo smutno, přijdte mezi nás, budeme rádi. Červená třída


Červená třída

Prožité společné akce – Mikuláš Pasování předškoláků Akce červené třídy 29.9. Divadlo v MŠ: Smolíček 6.10. Veletržní palác: V dálce svítí 22.10. Divadlo Minor: O Smolíčkovi 19.10. Divadlo v MŠ: O třech neposlušných kůzlátkách 18.11. Divadlo Minor: Libozvuky 24.11. Divadlo v MŠ: Vánoce aneb Cesta do Betléma 20.11. Anežský klášter: Řekla Káča Barce 11.12. Divadlo Jiskra: Vánoční příběh 16.12. Rodinné divadlo v kapli: Betlémský příběh Návštěva Jindřišské věže: Betlémy 6.1. Divadlo Minor: Naše rodina 12.1. Veletržní palác: Šelmě v patách 18.1. Divadlo v MŠ Obr Finn 26.1. Návštěva České televize 28.1. Návštěva Národního divadla


9

Červená třída

Z jednotlivých tříd Sebehodnocení rovná se uvědomění si Každým rokem přibývá zkušeností, každým rokem se posouváme o něco dále. Platí to jak u dětí, tak u dospělého člověka. I v naší třídě jsme zase v efektivitě působení na děti o kus dále. Efektivitu sebehodnocení jsme poznali a poznáváme při sledování videonahrávek, které si pořizujeme právě ke zkvalitnění práce s dětmi. Sebehodnocení, chcete-li sebereflexe, je důležitá dovednost, která pomáhá uvědomit si, popsat, vyhodnotit si, co umíme, v čem jsme dobří, co se nám daří, a naopak, co nám nejde, na čem je ještě potřeba zapracovat, … atd. Aby se člověk mohl sebehodnotit, musí mít ale nějaká kritéria, podle kterých potom své dovednosti vyhodnocuje. My jsme si taková kritéria pro sebehodnocení stanovili s pomocí dětí pro relaxaci předškoláků na patýrku. S dětmi jsme diskutovali o tom, co to je vlastně ta „relaxace“. Pracujeme s pěti kartičkami, na kterých jsou piktogramy znázorňující jednotlivé dovednosti relaxace.

Po skončení odpočinku si děti kartičky vezmou a individuálně se sebehodnotí, jakou z dovedností se jim povedlo, či nepovedlo dodržet. Zpočátku se většina dětí hodnotila samozřejmě v tom nejlepším světle, ale na tato nepravdivá tvrzení stačila jen naše zpětná vazba ve formě popisu „Ale já jsem viděla, že jsi dělal(a) tohle a ...“. Stačil opravdu jen týden a děti se díky tomu, že měly jasná kritéria, a že je nehodnotil nikdo jiný, než ony samy sebe, naučily pravdivě se sebehodnotit a uvědomit si, co mohou ještě zlepšovat. Používáním kartiček si potažmo děti zdokonalují i své verbální dovednosti (co se mi podařilo, co ne; proč myslím, že se mi Z jednotlivých tříd

Zelená třída

něco nepodařilo; co mohu příští den zlepšit …), dovednosti v rámci matematických představ (přiřazování; o kolik víc), vymýšlení piktogramů k určitým účelům. Musíme konstatovat, že oproti relaxaci v minulém roce ..., je to prostě skvělé! Půl hodiny relaxovat a dodržovat všech 5 kritérií je pro děti opravdu těžká dovednost, a proto jsme si řekli, že pokud těch zvládnutých dovedností sice nebude plný počet, ale třeba jen o jednu více než těch nezvládnutých, je to přeci úspěch a hodnotíme to společně jako zvládnutí. Nutno podotknout, že děti znají i tu skutečnost, že relaxují pro sebe, nikoli kvůli Daně nebo Pavle! Kartičky už se staly prostě neopomenutelnou součástí a společně se těšíme, až se nám to všem povede všechno najednou. Děti se snaží kritéria dodržovat a skutečně relaxují. Posunuly se opravdu o kus dále. Způsoby, jak se sebehodnotit, jsou různé. Předškoláci už zvládnou sebehodnocení s použitím kvantitativní hodnotící škály (např. kolik razítek, kostek, kuliček...). Začali pracovat se sebehodnotícími listy s piktogramy, které jsme si společně vytvořili v rámci „Co už umím, co bych se mohl(a) ještě naučit, co bych se chtěl(a) naučit?!“, kde využívají razítek – smajlíků. Naše menší i ty nejmenší děti začaly být velice samostatné. Moc a moc se snaží při oblékání v šatně (někdy je velice náročné si obléknout všechny ty zimní věci). Až na malé dopomoci to opravdu zvládnou. Jsou to prostě jedničky a též se umí sebehodnotit!

zvládl(a) jsem to, jsem dobrý(á)“, tudíž samy sebe hodnotí. V období od poloviny ledna se věnujeme tematickému celku „Podpora dodržování společně vytvořených a dohodnutých pravidel“, jehož cílem by mělo být zavedení průběžného sebehodnocení dětí s používáním různých sebehodnotících způsobů.

Budeme samozřejmě rádi, když naši snahu o zlepšení dodržování pravidel podpoříte třeba právě průběžnými podněty k sebehodnocení dětí. Na závěr bychom chtěli dodat, že nemalou měrou k pravdivému sebehodnocení dětí přispívá i příklad pravdivého sebehodnocení nás dospělých. Zeleňáčkové a Dana s Pavlou

Velice dobré zkušenosti máme s neverbálním sebehodnocením, které děti velmi rády používají (plácnutí si tzv. „Give me five“) právě při sebeobsluze oblékání a svlékání v šatně. Přijdou si samy „plácnout“ a ony i my víme, že to znamená „Jsem převlečený(á), 10 10

Červená Zelená třída


Zelená třída

Veliké poděkování od Zeleňáčků patří mamince Rui Yana a Rui Xi, která dětem připravila prožitkový ČÍNSKÝ DEN, a mamince Samíka za prožitkový RUSKÝ DEN. DĚKUJEME MOC, MOC, MOC! BYLO TO PRÍÍÍÍMA! Děkujeme též mamince a tatínkovi Hlaváčovým za velké formáty papírů! Jsou nám velmi užitečné. Proběhnuté akce Zeleňáčků: • Divadlo v MŠ: Smolíček • Malostranská a Staroměstská mostecká věž • Národní galerie: V dálce svítí • Náprstkovo muzeum • Drakiáda • Divadlo v MŠ: O neposlušných kůzlátkách • Prašná brána a věž Orloje • Divadlo Minor: Libozvuky • Divadlo v MŠ: Vánoce, aneb Cesta do Betléma • Divadlo Jiskra: Vánoce za časů našich babiček • Betlémská kaple • Kostel Panny Marie Sněžné: Výstava betlémů • Divadlo Minor: Naše rodina • Divadlo v MŠ: Obr Finn

ČÍNSKÝ DEN


11

Zelená třída


Zelená třída

RUSKÝ DEN


12

Zelená třída

Z jednotlivých tříd Letošní školní rok v Bílé třídě přinesl opět mnoho změn. Přivítali jsme novou paní učitelku Katku a s ní i 12 nových dětí – 9 dětí tříletých, dvě čtyřleté a přibyla k nám i jedna předškolačka. Kolektiv dětí nám tímto velmi „omladil“ a zcela se nám proměnilo klima třídy. Celý podzim jsme proto věnovali adaptaci dětí na docházku do mateřské školy, osvojení si a hlavně zvnitřnění si dohodnutých pravidel. Také jsme posilovali děti v jejich samostatnosti, na kterou v naší školce klademe velký důraz. Pro některé děti to bylo velmi náročné, některé to zvládaly bez problémů. K naší velké radosti ale téměř nikdo během adaptace neplakal a koncem listopadu již všechny děti zvládaly docházku do školky bez potíží. Největším úkolem bylo pro děti zejména oblékání. Stále ještě pracujeme u některých dětí na tom, aby oblékání zvládaly naprosto samostatně a naučily se ukládat si složené věci zpět do skříňky. Věříme, že pokud si tento nelehký úkol dobře osvojí již nyní, budou mít později více prostoru pro jiné aktivity. Prosíme tedy rodiče, aby nás v tomto úkolu podpořili, a tím svým dětem pomohli i v jejich dalším rozvoji.

Bílá třída

I našich devět předškoláků mělo na podzim velký úkol, a to přijmout svou novou roli ve školce – být předškolák – se všemi výsadami, ale i povinnostmi, které tato role obnáší. Aby si svoje postavení užili, připravili jsme pro ně tradičně pasování předškoláků.

Nově jsme také zařadili spaní ve školce s loňskými předškoláky již na říjen. Bylo to moc příjemné setkání a měli jsme radost, že jsme se sešli v hojném počtu sedmnácti dětí. Společně jsme si přichystali večeři, hráli hry a děti také zvládly noční „bojovku“ po školce. S velkou radostí jsme sledovali, jaká přátelství mezi dětmi ve školce vznikla. Jak se na sebe děti těšily, a že se školákům chtělo vrátit se aspoň na chvilku zase do školky mezi své kamarády. Začátkem prosince již děti ve třídě tvořily sehraný kolektiv. Děti spojovaly společné zážitky ze zajímavých akcí, společně prožitých narozeninových oslav a vycházek mimo školku. Také si užívaly společné tvoření na téma Vánoc, při kterých děti vyráběly opravdu se zájmem. Obzvláště si oblíbily práci s keramickou hlínou a ukázaly tak sobě i ostatním, co všechno dokážou. Díky tomu jsme také na vánočních trzích utržili vysokou částku 2 300 Kč. Z námětů od rodičů vzešel nápad věnovat peníze zdravotním klaunům. Věříme, že tím uděláme radost jiným dětem, které si nemohou hrát s kamarády ve školce, ale musí trávit svůj čas v nemocnici a odolávat nepříjemným životním událostem. Děkujeme všem rodičům za jejich štědrost!


13

Bílá třída


Bílá třída

Příchod nových dětí je vždy doprovázen i příchodem nových rodin k nám do školky. Máme velkou radost ze spolupráce s rodiči. Děkujeme za vaši vstřícnost a respektování pravidel naší školky. Už velká účast rodičů na třídní schůzce začátkem září byla předzvěstí dobré spolupráce a my si toho velice vážíme. Doufáme, že nám svěřujete vaše děti s důvěrou, a víte, že se na nás můžete kdykoliv a s čímkoliv obrátit. Co nás čeká dále? S předškoláky navštívíme několik divadel, Národní galerii, Rudolfinum a proběhne také kurz plavání v bazénu Šutka. Na jaře se pak můžeme těšit na výlety do přírody v okolí Prahy a v Praze. Rádi uvítáme náměty dětí i rodičů. Témata, která nás čekají, budou vycházet z nápadů a námětů samotných dětí a sami se necháme překvapit, kam nás zavedou… Zdeňka a Katka


14

Bílá třída

Představení a spolupráce se ZŠ Palmovka Představení Základní školy Palmovka Naše škola, ZŠ Palmovka, již několik let úzce spolupracuje s MŠ Sokolovská. Snažíme se zpříjemnit dětem přechod z MŠ do ZŠ. Paní učitelky budoucích prvňáčků chodí do školky za dětmi, navzájem se poznávají a po zápisu si předškoláci zvykají na školní prostředí v projektu Těšíme se na školu. Naše škola je rodinného typu, výhodou je, že se všichni známe, kamarádi se najdou napříč třídami. V rámci školních projektů starší děti spolupracují s mladšími, což je pro všechny velice přínosné. Od jara budeme moci využívat školní dvůr, který v letošním školním roce prošel rekonstrukcí a je připraven pro dopolední i odpolední využití. Máme širokou nabídku kroužků, každý si určitě vybere podle svých zájmů. Nabízíme např. keramický kroužek, výtvarný kroužek, míčové hry, hru na flétnu, kroužek dovedných rukou, aerobic, rytmiku, hudebně dramatický kroužek, kroužek Aj, pěvecký sbor … Některé kroužky vedou paní učitelky, některé jsou v rámci školní družiny a ty jsou hrazeny platbou za ŠD. Dále nabízíme např. hokejbal, který je pro naše děti zcela zdarma. ŠD mohou navštěvovat žáci 1.–5. třídy. Paní vy-

chovatelky vždy připraví celoroční hru, kde děti získávají řadu vědomostí, zkušeností, poznatků … Během školního roku navštěvujeme různá představení, jezdíme na výlety, chodíme na vycházky. Samozřejmostí jsou preventivní programy, při kterých často spolupracujeme s příslušníky Městské policie a různými organizacemi. Po celoroční práci si děti jezdí užít své kamarády na školu v přírodě, kde zažijí spoustu legrace a plní zábavné úkoly v celotýdenní hře. Mgr. Marcela Kyselá učitelka budoucí první třídy

Spolupráce se Základní školou Palmovka pro školní rok 2015/2016 V letošním školním roce pokračujeme ve spolupráci s nejbližší základní školou ZŠ Palmovka. Cílem je seznámit děti s prostředím školy, představit učitelku první třídy ZŠ Palmovka ve školním roce 2016/2017 a usnadnit dětem přechod z MŠ do ZŠ.

15

Spolupráce obsahuje: 1. Dvě setkání všech předškoláků s Mgr. M. Kyselou – třídní učitelkou budoucí 1. třídy ve školním roce 2016/ 2017 v Rodinném centru Sluníčko (výtvarná dílna 4. 12. 2015, hudební a pohybová dílna 6. 1. 2016) 2. Výtvarnou dílnu pro děti v doprovodu rodičů s Mgr. M. Kyselou (9. 12. 2015) 3. Vánoční představení v ZŠ a společné zpívání koled (18. 12. 2015) 4. Setkání rodičů s vedením ZŠ a Mgr. M. Kyselou (14. 1. 2016) 5. Návštěvy dětí v ZŠ Palmovka – od jara 2016 mohou předškolní děti v doprovodu svých učitelů docházet na vzorové hodiny do ZŠ. ZŠ připravila pro všechny děti zapsané do 1. třídy Přípravku budoucích prvňáčků. V případě zájmu ZŠ otevře přípravnou třídu (nultý ročník). Děkuji ZŠ za vstřícnost při spolupráci s námi. Lenka Bejšovcová

Pelmel informací pro rodiče Spolek přátel MŠ Děkujeme všem, kteří zaplatili příspěvky za první pololetí. Právě díky vám můžeme rozšířit nabídku činností a zážitků pro děti. Ti, kteří tak ještě neučinili, mohou kdykoliv zaplatit v jednotlivých třídách nebo peníze poslat na účet Spolku. Příspěvky na druhé pololetí by měly být uhrazeny do konce března.

Canisterapie v MŠ Původně zamýšlená forma canisterapie pro celou MŠ se z organizačních důvodů v letošním školním roce neuskuteční. V Modré třídě bude podle původního plánu, i když se zpožděním,

probíhat canisterapie – Návštěvní program i Prevence úrazů způsobených psem pro všechny děti. V ostatních třídách bude probíhat pouze program Prevence úrazů způsobených psem a zúčastní se ho pouze předškolní děti. Cílem je děti odpovídající formou seznámit se základy slušného a zodpovědného chování vůči psům. Naučit děti rozumět chování psa a předejít nepříjemným zážitkům. V lednu jsme uskutečnili v Modré třídě první setkání Potkávacího programu, jehož cílem je bezpečný kontakt se psem jednou týdně na 2 hodiny dopoledne. Canisterapii povede Lenka Bejšovcová (Modrá třída) s Amálkou (stafordšírský bulteriér). Stafordšírský bulteriér je bezproblémový, veselý pes s pevnými nervy, který má velmi otevřenou povahu. Jeho charakteristické rysy jsou bezmezná odvaha, houževnatost, inteligence a laskavost, zejména k dětem. Je to spolehlivý a velice milý společník. Rád si hraje a miluje děti. Zatímco se nemusí vždy snášet s jinými psy, je fixován na lidi – i z toho důvodu se mu dostalo přezdívky Baby Sistter Dog či Nanny Dog. Samozřejmně, že stafordšírský bulteriér nezapře vizáží svou zápasnickou minulost. Jeho úlohou bylo postavit se v aréně proti druhým psům, nikdy však nebyl používán a určen k útoku a napadání lidí. Toto plemeno je v současné době v canisterapii hojně využívané, protože má k tomuto využití všechny předpoklady.

Knihovna v přízemí MŠ U vstupu do herny v přízemí MŠ jsou na zdi dřevěné police. Naší ideou je vytvořit prostor pro komunitní knihovnu. Tedy místo, kam máte možnost odnést své knihy, které již doma nechcete a myslíte si, že udělají radost někomu dalšímu. Zda nám pomůžete tento záměr uskutečnit a knihovna bude fungovat, záleží i na vás. Pravidla jsou: - půjčte si knihu a po přečtení ji vraťte - přineste knihu a jinou si můžete odnést domů

fotografie: Amálka v Modré třídě

11 16

- v policích udržujte pořádek - knihovna může obsahovat knihy všech žánrů - do knihy na přední strany můžete napsat vzkaz, věnování čí poselství dalším čtenářům

eTwinning Je společenství evropských škol a největší komunita škol v Evropě. eTwinning je platforma, přes kterou mohou učitelé a jejich žáci z různých evropských zemí vzájemně komunikovat, spolupracovat, zapojovat se do projektů a sdílet své nápady. Aktivita eTwinning podporuje spolupráci evropských škol postavenou na používání informačních a komunikačních technologií. Účastníkům nabízí zázemí, nástroje a služby, díky kterým je krátkodobá či dlouhodobá spolupráce v rámci jakéhokoli předmětu jednodušší. Hlavním místem pro setkávání a spolupráci je eTwinningový portál (www. etwinning.net), který existuje ve 28 jazykových verzích. V současné době ho aktivně používá téměř 230 277 individuálních uživatelů a je v něm realizovano 5462 projektů škol. Pro používání eTwinningu byli v říjnu letošního školního roku proškoleni všichni učitelé naší MŠ.

fotografie: knihovna v přízemí

Jeden klik navíc dává smysl Během konference Mrkvička, která je určena pro mateřské školy se zájmem o envitomentální výchovu, se mi dostal do rukou letáček o podpoře neziskových organizací při nakupování přes internet. Věřím, že tyto informace mohou být zajímavé i pro vás. Přes tento portál je možné například podpořit Toulcův dvůr.

Co je GIVT? GIVT je internetový projekt, který umožňuje přímou podporu neziskových organizací. Vy nakupujete a my z vašeho nákupu zasíláme vámi zvolené organizaci část peněz z vaší útraty. Zvolte si svůj oblíbený sportovní klub, kulturní organizaci, charitu nebo zájmovou skupinu. Vyberte si na našich stránkách internetový obchod, kde běžně nakupujete. Z každého vašeho nákupu jde předem dané procento přímo na účet zvolené neziskové organizace! Odkud se berou peníze na podporu? Je to jednoduché. Internetové obchody nám platí za každý nákup zákazníka, kterého k němu přivedeme přes webovou stránku GIVT, 50 % a více z této sumy posíláme na podporu vámi zvolené organizace. více informaci na: www.givt.cz

Hliník nemusíte posílat až do Humpolce V letošním školním roce opět pokračujeme v třídění odpadu i na tenkostěnné hliníkové folie. Opravdu nemusíme vše odhodit do směsného odpadu. Ve třídách třídíme obaly od jogurtů, tvarohů a jiných potravin. A co vy? Máte doma nashromážděná hliníková víčka a nevíte kam s nimi? Jak poznat, co je z hliníku a co z jiného kovu? Sbírat i obaly, kde je hliník zastoupen okrajově? Vyplatí se třídění malých hliníkových obalů (od sýrů, jogurtů)? Hliník je třetím nejrozšířenějším prvkem na Zemi, kov, který se vyznačuje malou hustotou, výbornou tepelnou a elektrickou vodivostí, kujností, tažností a odolností vůči korozi. Pro tyto své vlastnosti našel uplatnění i v do-

Sbíráme hliník

mácnostech a v potravinářském průmyslu jako vhodný obalový materiál. V žádné z dostupných statistik se nedá dočíst, kolik přesně hliníku od každého obyvatele České republiky ročně skončí v komunálním odpadu. Odhaduje se, že by se mohlo toto číslo pohybovat u hodnoty 1,2 kg. Získávání hliníku z bauxitové rudy je velmi energeticky náročné. Kromě toho s sebou nese výroba – jako každá jiná – vypouštění škodlivin do životního prostředí. Zatímco se sběrem a opětným využitím hliníku ve formě větších kusů (kuchyňské nádobí, lyžařské tyčky apod.) není problém, spíše naopak: je žádaný v každém podniku zabývajícím se sběrem surovin, se sběrem a opětným uplatněním tenkostěnného hliníku (takové je odborné označení pro jogurtová víčka) obtíže jsou. Množství hliníku se dá minimalizovat, ale zcela vyloučit ne, je součástí mnoha obalů potravin. Je jen zdání, že hliníkové folie není kam odevzdat. V České republice existují firmy, které tenkostěnný hliník sbírají a zpracovávají. A jak hliníkový obal bezpečně poznáme? Hliníkový obal poznáme podle symbolu tří šipek, který doplňuje buď číslo 41 uvnitř, nebo označení ALU pod trojúhleníkem. K odlišení, zda je obal opravdu hliníkový, nám pomůže magnet (obal z železného kovu – magnetismus působí, či z hliníku – magnetismus se neuplatní). Hliník lze zmačkat do kuličky a tento tvar si obal drží.

Nesbírat Ne všechno, co se hliníkově třpytí, je možné sbírat: pokud při zmáčknutí obalu, který je hliníkově stříbrný, se po uvolnění obal opět vrátí do svého původního tvaru, je v něm zastoupení hliníku tak malé, že není možné tento 17

obal dále zpracovávat (např. obaly od kávy). Zpracovatelským firmám také pomůže, pokud obal očistíte od zbytku potravin i papírových nálepek. Nesbíráme folie spojené s papírem a plastem (obaly od žvýkaček, vnitřní obal cigaretové krabičky, pytlíky od kávy, polévek, obaly od sušenek, arašídů, mražených krémů, obaly od trvanlivého mléka v krabicích), nádoby nebo jiné předměty kombinované s železnými či jinými prvky apod.

Vyplatí se sbírání i hliníkových obalů Na omytí hliníkového víčka stačí studená voda a je to zdroj v podstatě obnovitelný. Energie na výrobu hliníku ze starého je jen cca 4 – 5 % z energie výroby „nového“ hliníku. Ostatně jediná správná prevence je nikdy nekupovat nic v hliníkových plechovkách (nápoje, kosmetika), podobně jako v tetrapackových obalech. Je však zřejmé, že někdy se hliníkovým víčkům neubráníme (např. víčku od jogurtu). Zkusme omezit množství všech obalů, i těch hliníkových. Tenkostěnný hliník sbírejte spolu s námi. Hliník můžete odevzdat v každé třídě. I v případě, že nedostaneme za sesbírané množství zaplaceno, bude nás hřát pocit, že hliník nepřijde vniveč a omezíme devastaci přírody. Modráci v loňském roce odnesli nasbíraný tenkostěnný hliník do Toulcova dvora, kde mají na tento druh tříděného odpadu popelnici. Odevzdání hliníku jsme spojili s prohlídkou ekocentra a prožili jsme příjemné dopoledne. Jana Cerhová zdroj a více informaci na: www.veronica.cz, www.ekolist.cz, www.jaktridit.cz

fotografie: nádoba na tenkostěnný hliník v Modré třídě

Jaké je to ne-slyšet Začalo to už téměř před třemi lety obyčejným povídáním „mezi dveřmi“ při předávání dítěte, co vlastně ta maminka od Zuzanky dělá. Je mi jasné, že tehdejší Zuzčino „Mamka učí studený rukama“ nebylo úplně snadno přeložitelné na „…učí studenty, kteří povídají rukama“, tzn. neslyšící, kteří komunikují znakovým jazykem. Paní učitelka Petra z Červené třídy se tématu hned chytla (a zatím nepustila…) a na jaře 2014 přišli do školky poprvé slyšící i neslyšící studenti VŠ oboru, který se zabývá komunikací neslyšících, a připravili pro děti program o znakovém jazyce a životě bez zvuků a mluvení. První setkání bylo zdařilé, kladné ohlasy byly jak u školkových dětí a učitelek, tak i u studentů, kteří si mohli vyzkoušet „osvětovou činnost“ i přímou práci s malými dětmi. Následovalo druhé setkání v dalším školním roce (na jaře 2015), studenti tentokrát přichystali dva navazující programy na míru předškolákům, které byly ještě doplněny návštěvou základní školy pro neslyšící v Praze-Radlicích a seznámením předškoláků s neslyšícími školáky. Předškoláci si tak mohli naživo zkusit, co se naučili na studentských programech ve školce (znaky pro pozdrav, prosím, děkuji, barvy, zvířata atp.), i zjistit, co je ve škole pro neslyšící stejné a co jiné, než sami znají (např. to, že neslyšící děti mají ve škole i své pokoje s postelemi,

Jaké je to ne-slyšet

protože tam jsou často už od malička celý týden na internátě). Návštěva v radlické škole byla zajímavá a přínosná nejen pro Červeňáky, ale i pro neslyšící školáky, kteří si pro děti připravili stručné představení života neslyšících i prohlídku školy, a museli se zamyslet nad tím, co je asi pro slyšící zajímavé, odlišné. V letošním školním roce už tedy lze říct, že pokračujeme v tradici a na jaro/ léto opět chystáme se studenty pro předškoláky z Červené program o neslyšících a znakovém jazyce. Spolupráce mezi školkou a oborem Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK ale nezůstala jen u programů pro děti. „Na oplátku“ paní ředitelka

18

vyšla vstříc zájmu studentů (i vyučujících) oboru a umožnila jim exkurzi ve školce, nahlédnutí do prostor i života MŠ, včetně seznámení se základními body programu Škola podporující zdraví (Zdravá MŠ). Pro studenty byla exkurze dobrým a cenným zážitkem – v rámci svého studia sice získají podrobnou představu o speciálním školství a neslyšících dětech, ale často ji nemají jak srovnat s výchovou a vzděláváním dětí bez handicapu. Reflexe studentek na exkurzi byly vesměs pozitivní – oceňovaly např. vedení k samostatnosti, třídní pravidla, prostor pro pohybovou aktivitu, možnost výběru činností, komunikaci učitelů s dětmi… Vybírám některé shrnující postřehy: „Popravdě jsem byla překvapená, že tato školka je státní – překvapila mě velká míra vybavenosti, kterou jsme ve speciálních školkách nezažili …“ „Paní ředitelka nám ukázala vše do posledního detailu (i mrazák :D).“ „Způsob, jakým se MŠ profiluje, by měl být dle mého názoru samozřejmostí i na ostatních MŠ.“ „Obecně mám pocit, že jsem konečně navštívila zařízení, kde ví, co dělají a proč to tak dělají a navíc se to nebojí ukázat i ostatním. Do této školky bych se nebála své dítě poslat.“ Jsem ráda, že vzájemná spolupráce mezi školkou – světem slyšení a naším oborem – světem neslyšení probíhá k oboustranné spokojenosti. Radka Zbořilová

Najdeš stejné nůžky?

Je víc žab nebo želv? 19

Najdeš 10 rozdílů?

20

Úvod Divadla v MŠ Perličky

Recommend Documents