III.
Návrh věcného záměru zákona o veřejných výzkumných institucích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o veřejných výzkumných institucích) 1. PŘEHLED PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY A HLAVNÍ DOKUMENTY PRO VĚCNÉ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY 1.1. Právní předpisy a dokumenty vztahující se k výzkumu a vývoji České republiky 1. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 2. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 3. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). 4. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. 5. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. 6. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 9. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 10. Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb. 11. Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění vyhlášeno pod. č. 418/2002 Sb.). 12. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 13. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění zákona č. 210/2002 Sb., (úplné znění vyhlášeno pod č. 562/2002 Sb.). 14. Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb. 15. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 208/2002 Sb. 16. Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 17. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 18. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 19. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 20. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 21. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 22. Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. 23. Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 24. Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů. 25. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 26. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 27. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 28. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 29. Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 1
30. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 31. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 32. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 33. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů. 34. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. 35. Nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje. 36. Vyhláška č. 199/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o výzkumu a vývoji. 37. Vyhláška č. 200/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, pro určité druhy dohod o poskytování technologií. usnesení vlády vztahující se k předmětu úpravy 38. Usnesení vlády ze dne 17. dubna 2002 č. 400 o postupu přípravy nové právní úpravy státních příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a vývojem. 39. Usnesení vlády ze dne 12. září 2001 č. 900 o změně postupu přípravy návrhu zákona zabývajícího se veřejnými výzkumnými institucemi. 40. Usnesení vlády ze dne 10. května 2000 č. 460 o organizačním zajištění výkonu státní správy ve výzkumu a vývoji v návrhu zákona o výzkumu a vývoji a v návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích a o postupu přípravy těchto návrhů zákonů. 41. Usnesení vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16 o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky. 42. Usnesení vlády ze dne 5. června 1999 č. 563 o Analýze dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím. 1.2. Dokumenty o výzkumu a vývoji Evropských společenství 1. Smlouva o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy). 2. Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (uveřejněná pod č. 7/1995 Sb.). 3. Memorandum o porozumění mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími o přidružení České republiky k 6. rámcovému programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnosti přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002-2006) a Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (2002-2006). 4. Rozhodnutí Rady č. 2002/836/ES ze dne 30. září 2002 o specifickém programu výzkumu, vývoje, technologií a demonstrací (předvádění) (2002-2006) realizované Společným výzkumným zařízením, Úřední věstník L 294 ze dne 29. října 2002, (Celex: 32002D0836). 5. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ze dne 27. června 2002 o přijetí 6. rámcového programu Evropských společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací přispívající k budování Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002-2006), Úřední věstník L 232 ze dne 29. srpna 2002, (Celex: 32002D1513). 6. Nařízení Komise (ES) č. 2659/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývoji, Úřední věstník L 304 ze dne 5. prosince 2000, (Celex: 32000R2659). 7. Rozhodnutí č. 1/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 24. června 1998 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře uvedených v článku 64 (1) (iii) a (2), podle článku 64 (3) Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé, a v článku 8 (1) (iii) a (2) Protokolu 2 k této Dohodě o výrobcích ESUO (č. 225/1998 Sb.).
2
8. Nařízení Rady č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článku 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství u určitých kategorií horizontální státní pomoci (398R0994), Úřední věstník L 142 ze dne 14. května 1998. 9. Usnesení Rady ze dne 15. března 1996 o perspektivách mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a technologického rozvoje (96/C 110/01), Úřední věstník C 110 ze dne 16. dubna 1996, (Celex: 31996Y 0416). 10. Informace Komise o rámcovém vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj, Úřední věstník C 045 ze dne 17. února 1996, (Celex: 396Y0217(01), ve znění Sdělení Komise, které pozměňuje rámcové vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj, Úřední věstník C 048 ze dne 13. února 1998, (Celex: 31998Y0213(01), ve znění Sdělení Komise o prodloužení Rámce Společenství státních podpor pro výzkum a vývoj, (Celex: 52002XC0508/02). 11. Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, Úřední věstník L 312 ze dne 23. prosince 1995, (Celex: 31995R2988). 12. Nařízení Komise (ES) č. 2897/95 ze dne 15. prosince 1995 o provádění článku 1 rozhodnutí Rady č. 94/762/ES o pravidlech šíření výsledků výzkumu specifických programů Evropského společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací, Úřední věstník L 304 ze dne 16. prosince 1995, (Celex: 31995R2897). 13. Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o zřízení Evropského hospodářského zájmovém sdružení, Úřední list ES č. L 199 ze dne 31. července 1985, (Celex: 31985R2137).
2.
ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY, NEZBYTNOST PRÁVNÍHO STAVU A CÍLE NAVRHOVANÉ ÚPRAVY
ZMĚNY
2.1. Výsledky právní analýzy k navrhované právní úpravě Usnesením vlády ze dne 12. září 2001 č. 900 o změně postupu přípravy návrhu zákona zabývajícího se veřejnými výzkumnými institucemi bylo ministru školství, mládeže a tělovýchovy a předsedovi Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj uloženo zpracovat právní analýzu možných variant řešení problematiky veřejných výzkumných institucí a na základě této analýzy předložit vládě návrh postupu přípravy nové právní úpravy týkající se státních příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a vývojem, institucionálně podporovaných. Obsáhlou právní analýzu možných variant řešení problematiky veřejných výzkumných institucí v České republice zpracovala Vysoká škola ekonomická v Praze za účasti předních odborníků z vysokých škol, ústavů Akademie věd České republiky a dalších institucí. V analýze byly podrobně popsány všechny právní formy subjektů zabývajících se výzkumem a vývojem v České republice, analyzovány otázky vlastnictví majetku, předpokladů a omezujících podmínek pro vzájemnou spolupráci různých typů právnických osob. Dále byly posouzeny nároky vyplývající z postupného začleňování České republiky do Evropské unie a popsány hlavní právní formy v oblasti výzkumu a vývoje v Evropské unii, včetně specifických otázek komunitárního práva. Podrobněji byla posuzována otázka, zda zavést jedinou právní formu výzkumné instituce nebo zachovat jejich pluralitu. V analýze byla rovněž posouzena specifika výzkumu a vývoje a důsledky pro finanční hospodaření, vlastnictví majetku, práv k dosaženým výsledkům a otázky ochrany hospodářské soutěže, zejména s ohledem na právní aspekty postavení příspěvkových organizací. Výsledkem právní analýzy je závěr, že současná převládající forma příspěvkové organizace není pro výzkum a vývoj z dlouhodobého hlediska vhodná, a doporučení zavést pro oblast výzkumu a vývoje novou právní formu – veřejnou výzkumnou instituci s plnou právní subjektivitou, včetně vlastního majetku se stanovením podmínek pro nakládání s tímto majetkem, při zachování plurality právních forem výzkumných institucí. V souvislosti se zavedením nové organizačně-právní formy do právního řádu České republiky se předpokládá nezbytnost zpracovat novely některých souvisejících právních předpisů.
2.2. Důvody pro zavedení nové právní formy Důvody pro zavedení veřejné výzkumné instituce lze shrnout do následujících bodů: a) nemožnost změnit strukturu státních příspěvkových organizací (s výjimkou jejich zrušení) – obecně nelze podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, státní příspěvkové organizace slučovat, 3
rozdělovat, zřizovat nové ani je jinak měnit,1 pokud to nestanoví zvláštní právní předpis, např. zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.; v uplynulých deseti letech tak nevznikla prakticky žádná státní výzkumná instituce (např. na rozdíl od ústavů Maxe Plancka, kde každým rokem vzniká, zaniká nebo se slučuje několik organizací tak, aby svým zaměřením odpovídaly novým vědním trendům); naproti tomu je existence stávajících příspěvkových organizací labilní z důvodu oprávnění zřizovatele ji zrušit podle příslušných ustanovení rozpočtových pravidel bez ohledu na výsledky výzkumu a vývoje, b) omezená právní subjektivita příspěvkových organizací, které jsou převažující právní formou v oblasti výzkumu a vývoje - jako organizace bez vlastního majetku, s omezenou samostatností a značně limitovanými finančními zdroji nemá příspěvková organizace mezi právnickými osobami v členských zemích Evropské unie analogický protějšek; zejména v rámci přímé spolupráce se zahraničními vědeckými institucemi, účasti v konsorciích při řešení projektů rámcových programů Evropské unie a jiných aktivitách Evropského výzkumného prostoru není příspěvková organizace pro zahraniční účastníky standardním partnerem schopným ručit za své závazky, což v konečném důsledku snižuje návratnost prostředků vložených Českou republikou do těchto aktivit, (v zahraničí jde obvykle buď o samostatnou právnickou osobu se všemi s tím souvisejícími právy a povinnostmi, včetně vztahu k majetku, nebo o organizační složku příslušného státu), c) výrazné omezení spolupráce příspěvkových organizací s jinými právnickými osobami, zejména s vysokými školami a s podnikatelským sektorem, které brání rozvoji výzkumu a vývoje a uplatňování jeho výsledků - příspěvkové organizace byly zřízeny, aby především plnily úkoly v oboru působnosti zřizovatele; nyní je jejich hlavní činností vykonávaná činnost vymezená zvláštním zákonem jejich zřizovateli (popř. činnost vymezená jim, pokud byly zřízeny zvláštním zákonem), tomu odpovídají i omezení jejich spolupráce s jinými právnickými osobami, d) nedostatečná veřejná kontrola v institucích výzkumu a vývoje - stávající pravidla pro příspěvkové organizace a dotační pravidla umožňují ekonomický dohled zřizovatele(využití investičních, neinvestičních, mzdových a jiných prostředků), ale nikoliv veřejnou kontrolu nakládání s nestátními (neveřejnými) finančními prostředky, které mohou v budoucnu tvořit značnou část rozpočtu výzkumných institucí, a to jak ve státních, tak v nestátních výzkumných institucích; průhlednost nakládání s veřejnými i neveřejnými prostředky je jedním ze základních předpokladů pro účast soukromých investorů na financování výzkumu, e) nedostatečné řešení vnitřního uspořádání orgánů příspěvkové organizace, které svou obecnou neurčitostí spíše vystihuje potřeby různorodých subjektů státní či veřejné správy, ale neodpovídá specifickým potřebám výzkumu a vývoje; příspěvkové organizace jsou výrazněji omezeny ve své samostatnosti při rozhodování o zaměření své činnosti oproti ostatním právnickým osobám ve výzkumu a vývoji včetně veřejných vysokých škol. Některé z uvedených důvodů by bylo možné samostatně řešit změnou příslušných právních předpisů. Vedle řady dalších možností (např. opakování pokusů o zavedení obecného typu veřejnoprávní instituce, ale i výraznější úprava obchodního zákoníku podle modelu některých německých výzkumných organizací aj.) byla zvažována zejména výraznější novela zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 219/2000 Sb. Tato změna by však znamenala úpravu vzniku, slučování a zániku příspěvkových organizací ve výzkumu a vývoji, zavedení a vymezení působnosti jejich orgánů, podstatné změny v pravidlech jejich hospodaření atd. spojené se zavedením rozsáhlého kontrolního aparátu vynucujícího dodržování stanovených pravidel a omezujícího rozvoj výzkumu a využití jeho výsledků. Po provedení všech změn by se však již fakticky jednalo o právnickou osobu jiného druhu, což je dostatečný a přesvědčivý důvod, na základě kterého vláda svým usnesením ze dne 17. dubna 2002 č. 400 po řadě předchozích jednání schválila způsob řešení formou veřejných výzkumných institucí a uložila připravit návrh věcného záměru zákona. Závazek předložit návrh zákona o veřejných výzkumných institucích vyplývá nejen z výše citovaných usnesení vlády a požadavků Evropské unie, ale byl formulován i v usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 4. července 2001 č. 1663, kde Poslanecká sněmovna připomněla vládě její opakovaný slib (formulovaný mj. v Národní politice výzkumu a vývoje České republiky, předložené v rámci negociačních jednání Evropské unii) dokončit transformaci příspěvkových organizací výzkumu a vývoje na veřejné 1
§ 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 4
výzkumné instituce na obdobných principech jako u veřejných vysokých škol.
2.3. Navrhovaný postup při transformaci výzkumných institucí Z uvedených závěrů vyplývá, že veřejná výzkumná instituce je vhodnou variantou zejména pro změnu právní formy (transformaci) části resortních výzkumných ústavů, které v současné době mají formu státních příspěvkových organizací. Příspěvková organizace byla koncipována jako univerzální forma pro státní, později veřejnoprávní, zřizovatele, a to v zásadě pro všechny oblasti (vzdělávání, kultura, zdravotnictví, sociální věci apod.). Proto nemůže být tato forma změnou dosavadních právních předpisů upravena podrobněji a je tak omezena v řadě práv a povinností. Veřejná výzkumná instituce bude naopak účelovou formou dovolující podrobnější právní úpravu pro specifickou oblast výzkumu a vývoje. Předpokládá se, že na právní formu veřejné výzkumné instituce nebudou převedeny resortní výzkumné ústavy provádějící převážně výzkum zadávaný formou veřejných zakázek, jehož výsledky jsou určeny jen pro potřeby poskytovatele,2 a dále organizace s malým podílem činnosti ve výzkumu a vývoji. Nepřevedeným resortním výzkumným ústavům bude dočasně ponechána právní forma státních příspěvkových organizací, perspektivně mohou být zrušeny a pak zřízeny jakožto organizační složky České republiky, popřípadě privatizovány v souladu s právem Evropských společenství. Jinou možnost český právní řád neposkytuje. K možné obecné právní úpravě transformace příspěvkových organizací se vzhledem k různorodosti těchto institucí již deset let nedaří najít shodu na základních principech. Výzkumné ústavy, které mají formu organizační složky České republiky, nemohou být převedeny na veřejné výzkumné instituce změnou právní formy, neboť nemají právní subjektivitu. Změnit právní postavení těchto výzkumných institucí je možné za předpokladu, že organizační složka České republiky je zrušena a zřizovatel na jejím základě zřídí jinou osobu s právní subjektivitou. Navrhovaný zákon pak umožní zřídit tuto novou právnickou osobu jako veřejnou výzkumnou instituci. O změně právní formy příspěvkové organizace nebo zřízení nové veřejné výzkumné instituce rozhodne příslušný zřizovatel. V případě sporu o to, zda má být státní příspěvková organizace změněna na veřejnou výzkumnou instituci (např. při odlišném postoji zřizovatele a stávající výzkumné instituce), rozhodne vláda na návrh Rady pro výzkum a vývoj, zda bude změna právní formy provedena. Vzhledem k předpokládanému vyššímu počtu vznikajících veřejných výzkumných institucí a potřebě jejich budoucí průběžné obměny (obdobně jako v zahraničí) se na rozdíl od veřejných vysokých škol nepočítá s jejich zřízením zákonem. Návrh předkládaného věcného záměru zákona předpokládá stanovení obecných podmínek pro vznik a zánik veřejné výzkumné instituce, kde klíčovou roli hraje její zřizovatel. V přechodných ustanoveních jsou pak řešena specifika transformace ústavů Akademie věd České republiky, pro kterou budou platit všechny podmínky stanovené pro veřejné výzkumné organizace obecně. Úprava právního postavení Akademie věd České republiky a jejích ústavů bude v souladu s výše uvedeným usnesením vlády provedena změnou zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., jako součást návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích. Předpokládaný rozsah změny právní formy státních příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a vývojem na veřejnou výzkumnou instituci je uveden v příloze č. IV tohoto materiálu.
2.4. Cíle navrhované právní úpravy Protože jedním ze stěžejních cílů návrhu zákona je vymezit právní postavení veřejné výzkumné instituce jako nového typu právnické osoby obecným předpisem a umožnit vznik a zánik nových výzkumných institucí, neomezuje se v návrhu zákona okruh možných zřizovatelů pouze na organizační složky České republiky (dosavadní zřizovatele státních příspěvkových organizací), ale umožní se zřízení veřejné výzkumné instituce i jiným subjektům, tedy i veřejné vysoké škole, územnímu samosprávnému celku nebo jiné osobě. Návrh věcného záměru zákona je založen zejména na těchto principech: 1. Zákon umožní vznik nových veřejných výzkumných institucí obecně a upraví způsob jejich zániku, jak je tomu v členských zemích Evropské unie, tedy i jiným způsobem než transformací příspěvkových organizací. 2. Bude respektováno stávající rozdělení působností orgánů výzkumu a vývoje podle zákona o podpoře 2
Například § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 5
výzkumu a vývoje. 3. Doporučené řešení sleduje zlepšení organizačního uspořádání výzkumu a vývoje k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků a zlepšení podmínek pro rozvoj výzkumu a vývoje, zejména pružnějším způsobem jejich financování a samostatnějším hospodařením s majetkem. 4. Zákon umožní veřejným výzkumným institucím lépe realizovat spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje s českými a zahraničními právními subjekty a zejména spolupracovat s vysokými školami při realizaci studijních programů, případně zakládat společná výzkumná pracoviště. 5. Zákon zajistí, aby převedený majetek byl hospodárně využíván v souladu s veřejným zájmem.
3. NÁVRH VĚCNÉHO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY Navrhuje se řešit nedostatky současného postavení příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a umožnit vznik nových organizací zákonem o veřejných výzkumných institucích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o veřejných výzkumných institucích) (dále jen „zákon“), který upraví tyto oblasti: 1. předmět zákona a vymezení pojmů, 2. vznik a zánik veřejné výzkumné instituce, 3. působnost zřizovatele, 4. orgány veřejné výzkumné instituce, 5. vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce, 6. hospodaření veřejné výzkumné instituce, 7. sankce, 8. přechodná ustanovení - způsob změny právní formy příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a vývojem.
3.1. Předmět zákona a vymezení pojmů 3.1.1. Oblasti úpravy Cílem zákona je 1. vymezit právní postavení veřejné výzkumné instituce jako nového typu právnické osoby obecným předpisem umožňujícím vznik a zánik nových veřejných výzkumných institucí, jejichž hlavní činností bude výzkum, a které se budou moci zabývat i jinou činností za podmínek stanovených zákonem, 2. stanovit strukturu orgánů veřejné výzkumné instituce a podmínky jejich činnosti, 3. stanovit zásady hospodaření veřejné výzkumné instituce včetně podmínek pro provádění jiné činnosti, a 4. stanovit způsob změny právní formy příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a vývojem v působnosti ústředních správních úřadů a ústavů Akademie věd České republiky, popřípadě územních samosprávných celků, na veřejné výzkumné instituce při respektování stávajícího rozdělení působností orgánů výzkumu a vývoje podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Oblasti úpravy vycházejí ze zadání uloženého usnesením vlády ze dne 17. dubna 2002 č. 400, kterým vláda schválila postup přípravy nové právní úpravy státních příspěvkových organizací, popřípadě organizačních složek České republiky, zabývajících se výzkumem a vývojem, a uložila zpracovat na základě schválených principů návrh věcného záměru zákona o veřejných výzkumných institucích.
3.1.2. Vymezení pojmů Zákon vymezí základní odlišení veřejné výzkumné instituce od jiných institucí státních i soukromých, a to stanovením výzkumu jako hlavní činnosti, způsobem vzniku a zániku, vztahem k majetku, způsobem hospodaření, zařazením v rámci skupin účetních jednotek3 a způsobem řízení. Zákon pro tyto účely vymezí následující základní pojmy: a) Veřejná výzkumná instituce Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejíž hlavní činností je výzkum včetně jeho 3
§ 14 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 6
infrastruktury,4 která je financována zejména z veřejných prostředků podle střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje,5 která má ve svém vlastnictví majetek potřebný ke své činnosti, hospodaří stanoveným způsobem a je řízena samosprávným způsobem pod veřejnou kontrolou. Zákon vymezí veřejnou výzkumnou instituci jako nový typ právnické osoby a stanoví její právní postavení a hlavní znaky. Ve smyslu § 14 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, bude veřejná výzkumná instituce zařazena v rámci skupin účetních jednotek mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání. b) Zřizovatel Zřizovatelem je organizační složka České republiky, územní samosprávný celek nebo jiná právnická nebo fyzická osoba, která vydá zřizovací listinu a vloží do vznikající veřejné výzkumné instituce majetek. Postavení zřizovatele má i ten, na koho přejdou či budou převedena práva a povinnosti zřizovatele. Pojem“zřizovatel“ je vymezen pro účely návrhu zákona především z hlediska vztahu ke vkládanému majetku a z toho vyplývajících kompetencí vůči veřejné výzkumné instituci, vydávání zřizovací listiny či jejích změn. Bude-li zřizovatelem organizační složka České republiky, bude se jednat o ústřední správní úřad, resp. věcně příslušné ministerstvo, nebo o Akademii věd České republiky. Návrh počítá s tím, že kromě ústředních správních úřadů a Akademie věd České republiky, kterých se bude týkat změna právní formy stávajících státních příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem, bude moci být zřizovatelem nové veřejné výzkumné instituce i jiná právnická nebo fyzická osoba, například veřejná vysoká škola, územní samosprávný celek nebo akciová společnost. V dalších částech zákona bude stanoveno, které fyzické osoby budou moci být zřizovateli veřejné výzkumné instituce. c) Jiná činnost Jinou činností je činnost, která souvisí s hlavní činností veřejné výzkumné instituce, ale není výzkumem nebo jeho infrastrukturou,2 je prováděna za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce a takovým způsobem, aby nebyla ohrožena hlavní činnost, je odděleně účetně evidována a její předmět a podmínky jejího provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině. Jedná se (analogicky právní úpravě pro příspěvkové organizace i pro veřejné vysoké školy) o činnost, která doplňuje hlavní činnost a která je prováděna s cílem lepšího využití kapacit i lidských zdrojů a návazně na hlavní činnost nebo ve prospěch hlavní činnosti. Jiná činnost může být jednak podporovaná z veřejných prostředků – tzv. činnost ve veřejném zájmu (např. vzdělávání, poradenství, provoz vědeckých a odborných knihoven, zdravotní péče, zkušebnictví, uchování genofondu zvířat či rostlin), a jednak může jít o činnost prováděnou za účelem zisku. Výsledky výzkumu a vývoje dosažené veřejnou výzkumnou institucí bude možné realizovat touto institucí jako její jinou činnost buď podle podmínek stanovených zákonem o podpoře výzkumu a vývoje za předpokladu, že nebude tento postup příslušným ústředním orgánem státní správy6 posouzen jako obcházení předpisu o poskytování veřejné podpory (tj. výsledky musí být nabídnuty za stejných podmínek všem zájemcům), nebo v souladu s podmínkami tohoto zákona (zejména části 3.6.3. - tj. za tímto účelem musí být zřízena jiná právnická osoba). Zároveň jiná činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná výzkumná instituce zřízena. Pro označení jiné činnosti než hlavní je použit termín „jiná činnost“, neboť se v jiných právních předpisech používá i pro ostatní typy organizací (viz příspěvkové a jiné nevýdělečné organizace). Původní nejednotnost v terminologii a charakteristice této činnosti (doplňková, hospodářská, vedlejší, zdaňovaná) tím bude odstraněna.
3.2. Vznik a zánik veřejné výzkumné instituce 3.2.1. Vznik veřejné výzkumné instituce a způsob zřizování Zákon stanoví, že veřejná výzkumná instituce vznikne dnem zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí za podmínek stanovených tímto zákonem. Zákon vymezí způsoby zřízení veřejné výzkumné instituce, a to a) zřízením nové veřejné výzkumné instituce, b) splynutím nebo rozdělením existujících veřejných výzkumných institucí. 4
§ 2 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb. § 35 odst. 2 písm. g) zákona č. 130/2002 Sb. 6 Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 5
7
Zákon stanoví, kdo a jakým způsobem bude oprávněn jednat jménem veřejné výzkumné instituce v době od jejího zřízení do jejího vzniku a právní důsledky těchto jednání obdobně jako obchodní zákoník pro obchodní společnosti. V této části zákon stanoví, ve kterém okamžiku vznikne nová právnická osoba. Ke vzniku veřejné výzkumné instituce dojde dnem zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj. Vzniku veřejné výzkumné instituce bude předcházet proces, ukončený podáním žádosti zřizovatele o registraci zřizovací listiny a zápisem do rejstříku veřejných výzkumných institucí, a to jak při zřízení zcela nové instituce, tak i na základě změny právní formy (transformace) příspěvkové organizace způsobem stanoveným tímto zákonem. Způsob zřízení veřejné výzkumné instituce změnou právní formy (transformací) příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci je samostatně upraven v rámci přechodných ustanovení v části 4.1. věcného záměru zákona; specifika pro změnu právní formy ústavů Akademie věd České republiky jsou obsahem návrhu novely zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., v části 4.2.1. návrhu věcného záměru zákona. 3.2.1.1. Podmínky vzniku veřejné výzkumné instituce Zákon stanoví tyto podmínky vzniku nové veřejné výzkumné instituce: a) vydání zřizovací listiny zřizovatelem, b) registrace zřizovací listiny ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj stanoveným zvláštním právním předpisem7 a zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zákon stanoví, že žádost o registraci zřizovací listiny a o zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podává ústřednímu správnímu úřadu odpovědnému za výzkum a vývoj zřizovatel. Bude-li mít zájem zřídit jednu veřejnou výzkumnou instituci společně více zřizovatelů, musí se před vydáním zřizovací listiny dohodnout formou zřizovatelské smlouvy nebo zřizovatelského zápisu v případě, kdy zřizovatelé budou organizačními složkami České republiky, kdo z nich bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele a která práva a povinnosti budou zřizovatelé vykonávat společně, a to i pro případ zániku veřejné výzkumné instituce. Zákon rovněž vymezí podmínky, za kterých bude moci být fyzická osoba zřizovatelem veřejné výzkumné instituce. Zřizovatel v žádosti navrhne den zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zákon stanoví pro rozhodnutí ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj o žádosti lhůtu 30 kalendářních dnů od dne jejího doručení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj registraci na stejnopisu registrované zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce a přidělí veřejné výzkumné instituci identifikační číslo. Rozhodnutí o registraci se nevydává. Zákon stanoví, že ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj bude moci žádost o registraci zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce rozhodnutím zamítnout pouze, nebudou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo jiným zvláštním právním předpisem. Podmínky pro registraci zřizovací listiny budou platit i pro registraci změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce. Při řízení o registraci zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce nebo její změny se bude jinak postupovat podle obecného právního předpisu o správním řízení.8 Zákon upraví postup v případě, kdy zřizovatelem veřejné výzkumné instituce bude ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj. Zákon stanoví v tomto a následujících ustanoveních obecné podmínky pro vznik veřejné výzkumné instituce platné jak pro novou právnickou osobu (zcela novou výzkumnou instituci), tak pro změnu právní formy příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci. Vymezením podmínek, za kterých bude moci být fyzická osoba zřizovatelem, se rozumí např. stanovení podmínky zletilosti, bezúhonnosti, svéprávnosti apod. 7 8
§ 33 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 8
Oprávnění zřizovatele navrhnout den zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí je důležité jak pro zřizovatele nově vznikající veřejné výzkumné instituce a pro zahájení její činnosti, tak pro poskytovatele podpory z veřejných prostředků, který připravuje návrh rozpočtu. Jeho příprava probíhá na úrovni poskytovatelů – správců rozpočtových kapitol v první polovině roku předcházejícího poskytnutí podpory. Pro zvýšení průhlednosti procesu registrace stanoví zákon taxativně důvody, pro které může ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj zamítnout žádost o registraci zřizovací listiny. Z jiných důvodů nebude zamítnutí žádosti o registraci možné. Pro změnu právní formy (transformaci) příspěvkových organizací budou platit obecně stanovené podmínky pro vznik veřejné výzkumné instituce s tím, že specifika spojená s transformací jsou upravena zvlášť v rámci přechodných ustanoveních (část 4.1) tohoto návrhu věcného záměru zákona. 3.2.1.2. Obsah zřizovací listiny Zákon vymezí obsah zřizovací listiny takto: a) identifikační údaje o zřizovateli, b) název a sídlo veřejné výzkumné instituce, c) doba, na kterou je veřejná výzkumná instituce zřizována, d) účel, ke kterému se veřejná výzkumná instituce zřizuje, a tomu odpovídající předmět hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce, e) předmět, podmínky a rozsah jiné činnosti, má-li být veřejné výzkumné instituci povolena, f) vymezení rozsahu a předmětu vloženého majetku, práv k tomuto majetku a případné omezení pro nakládání s majetkem stanovené zřizovatelem, g) organizační struktura veřejné výzkumné instituce. Zákon stanoví, jaká omezení pro nakládání s majetkem může zřizovatel stanovit ve zřizovací listině. Zřizovací listina je nezbytný právní dokument, kterým bude veřejná výzkumná instituce zřízena. Rozsah údajů je minimální a je stanoven tak, aby údaje nebylo nutné měnit při jakékoliv drobné změně.
3.2.2. Rejstřík veřejných výzkumných institucí Zákon uloží ústřednímu správnímu úřadu odpovědnému za výzkum a vývoj vést veřejně přístupný rejstřík veřejných výzkumných institucí a do tohoto rejstříku bezodkladně po registraci zřizovací listiny zapisovat zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích. Zákon stanoví lhůtu pro registraci zřizovacích listin, údaje zapisované do rejstříku veřejných výzkumných institucí, podmínky vydávání výpisů z tohoto rejstříku, případně jejich zpoplatnění. Zákon rovněž stanoví, že součástí rejstříku veřejných výzkumných institucí bude sbírka listin, a stanoví její obsah. Sbírka listin bude obsahovat registrované zřizovací listiny a jejich změny, výroční zprávy o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce, účetní závěrky, doklady o jmenování, odvolání nebo o jiném ukončení funkce osoby, která je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce (ředitelem), a další listiny, o kterých tak stanoví zákon. Při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací se do rejstříku bude zapisovat vstup do likvidace a jméno, příjmení a bydliště likvidátora. Údaje uvedené v těchto dokumentech budou přístupné jakékoli osobě. Zákonem bude stanoveno, že proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Zavedením veřejně přístupného rejstříku veřejných výzkumných institucí bude zajištěna ochrana zájmů třetích osob, které budou vstupovat do právních vztahů s veřejnými výzkumnými institucemi a potřebují proto informace z objektivního zdroje, například případná omezení pro nakládání s majetkem a další nezbytné údaje.
3.2.3. Zrušení a zánik veřejné výzkumné instituce Zákon stanoví, že veřejná výzkumná instituce zanikne dnem výmazu veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj za podmínek jejího zrušení stanovených tímto zákonem. Zákon uloží ústřednímu správnímu úřadu odpovědnému za výzkum a vývoj bezodkladně vymazat zanikající veřejnou výzkumnou instituci z rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zákon stanoví, že zániku veřejné výzkumné instituce bude předcházet její 9
zrušení bez likvidace nebo s likvidací. Zákon vymezí tyto způsoby zrušení veřejné výzkumné instituce: a) sloučení, splynutí9 nebo rozdělení, b) uplynutí doby, na kterou byla veřejná výzkumná instituce zřízena, c) dosažení účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, d) zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku veřejné výzkumné instituce nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek veřejné výzkumné instituce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, e) rozhodnutí zřizovatele, anebo f) rozhodnutí soudu. Zákon upraví postup při zrušení veřejné výzkumné instituce zřízené subjektem soukromého práva tak, aby nemohlo dojít ke zneužití veřejných prostředků. Zákon stanoví v tomto a následujících ustanoveních podmínky zániku veřejné výzkumné instituce (krok analogický registraci zřizovací listiny), kterému musí předcházet její zrušení. Zákon upraví zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace a s likvidací. Souhlas rady veřejné výzkumné instituce se zrušením instituce bude vyžadován pouze v případě, půjde-li o zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace z jejího vlastního podnětu (sloučení, splynutí nebo rozdělení instituce). Při splynutí přejde jmění zaniklých institucí na instituci vzniklou splynutím, při sloučení přejde jmění zaniklé instituce na instituci, se kterou byla tato instituce sloučena. Určení osoby, která je povinna podat žádost o výmaz veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí, zabrání nejasnostem, kdo má tento nezbytný krok učinit. Při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací zaniká výzkumná činnost veřejné výzkumné instituce i její jiná činnost a majetek se vypořádává stanoveným způsobem. Tento postup odpovídá příslušným ustanovením (§ 70 a násl.) obchodního zákoníku. Protože důvody zániku s likvidací jsou nejčastěji ekonomické a jsou spojeny s vypořádáním pohledávek a se zvláštním režimem, který v tomto případě platí, je v souladu s obchodním zákoníkem nutné uložit likvidátorovi veřejné výzkumné instituce povinnost požádat o výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucí. Vypořádání poskytnuté účelové nebo institucionální podpory se v tomto zákoně neupravuje z důvodu, že je podrobně upraveno rozpočtovými pravidly a zákonem č. 130/2002 Sb., kde je tato úprava plně dostačující. 3.2.3.1 Zrušení bez likvidace Zákon stanoví, že veřejná výzkumná instituce bude moci být zrušena bez likvidace pouze sloučením, splynutím nebo rozdělením za podmínky souhlasu rady veřejné výzkumné instituce (dále jen „rada instituce“) a souhlasu zřizovatele a dále při zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, nemá-li žádný majetek. V případě zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace podá návrh na výmaz veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí ústřednímu správnímu úřadu odpovědnému za výzkum a vývoj zřizovatel. 3.2.3.2 Zrušení s likvidací Nepůjde-li o případy uvedené v bodu 3.2.3.1, bude moci být veřejná výzkumná instituce zrušena jen s likvidací. Zákon stanoví, že ve věcech, které nejsou tímto zákonem výslovně upraveny, se při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností s těmito výjimkami: a) vstup veřejné výzkumné instituce do likvidace a jméno likvidátora se zapisuje do rejstříku veřejných výzkumných institucí, b) likvidátora jmenuje zřizovatel, c) orgánem příslušným ke schválení zprávy o průběhu likvidace je zřizovatel, d) likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných výzkumných institucí na zřizovatele, popřípadě na poskytovatele veřejných prostředků. 9
§ 69a obchodního zákoníku. 10
Zákon stanoví formu a lhůty pro oznámení zániku veřejné výzkumné instituce, postup zřizovatele a ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj a postup v případě, kdy zřizovatelem nebude subjekt vlastnického práva, ale organizační složka České republiky. Návrh na výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucí v případě zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací rozhodnutím soudu podá zřizovatel. 3.2.3.3. Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací z rozhodnutí zřizovatele Zákon stanoví právo zřizovatele rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací. Zákon rovněž stanoví důvody, z jakých bude moci zřizovatel rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituce. Půjde o a) závažné ekonomické důvody na straně veřejné výzkumné instituce, nebo b) dlouhodobé neplnění účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena. Zákon umožní soudní přezkoumání rozhodnutí zřizovatele o zrušení veřejné výzkumné instituce. Konkrétní důvody zrušení veřejné výzkumné instituce z rozhodnutí zřizovatele stanoví zákon, takovým důvodem může být např. ztrátové hospodaření, které není instituce schopna ve stanovených lhůtách uhradit. 3.2.3.4. Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací z rozhodnutí soudu Zákon stanoví, že soud bude moci na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace, pokud veřejná výzkumná instituce po delší dobu nebo opakovaně závažným způsobem porušuje své právní povinnosti. V samostatné části zákona budou cestou novely příslušné procesní úpravy stanovena pravidla postupu řízení při rozhodování soudu o zrušení veřejné výzkumné instituce a jmenování likvidátora. Zřizovatel bude účastníkem tohoto řízení. Při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací z rozhodnutí soudu budou obdobně platit pravidla jako při zrušení obchodní společnosti soudem podle § 68 obchodního zákoníku. V rámci pravidel postupu řízení při rozhodování soudu bude stanoveno, že účastníkem tohoto řízení bude i zřizovatel, neboť je nezbytné, aby byl včas informován o případném vstupu instituce do likvidace.
3.3. Působnost zřizovatele a)
b) c) d)
e) f) g) h) i) j)
Zákon stanoví, že zřizovatel vydává zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce, změny zřizovací listiny na základě návrhu rady instituce nebo z vlastního podnětu, žádá ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj o registraci zřizovací listiny a jejích změn a o zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí a o její výmaz z rejstříku, případně prokazuje splnění dalších podmínek pro registraci nebo zápis stanovených zvláštními právními předpisy, vkládá do veřejné výzkumné instituce majetek, který vlastní nebo k němu vykonává právo hospodaření podle zvláštního právního předpisu, může určit ve zřizovací listině další omezení pro nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce stanovená tímto zákonem, schvaluje právní úkony veřejné výzkumné instituce uvedené v části 3.4.3.1 písm. g), které se týkají nakládání s vymezenou částí majetku nebo založení jiné právnické osoby a k nimž udělila souhlas dozorčí rada veřejné výzkumné instituce (dále jen „dozorčí rada“), a to pod sankcí neplatnosti, rozhoduje o sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce za podmínky souhlasu rady instituce, v případě zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací podle části 3.2.3. písm. b) až e) jmenuje likvidátora a schvaluje zprávu o průběhu likvidace, jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituce na návrh rady instituce; popřípadě na návrh dozorčí rady nebo na základě vlastního rozhodnutí, navrhuje odvolání člena rady instituce v případě opakovaného neplnění povinností člena rady instituce, jmenuje a odvolává členy dozorčí rady, nebo schvaluje jednací řád dozorčí rady a jeho změny a zprávu o činnosti dozorčí rady.
11
Zákon stanoví, že práva a povinnosti přejdou na právního nástupce zřizovatele, a) zanikne-li zřizovatel a jeho jmění přejde na právního nástupce, b) zemře-li zřizovatel a jeho práva a povinnosti přejdou na jeho dědice v rámci dědictví, anebo na stát, zemře-li bez dědice. Zákon rovněž stanoví, na koho přejdou práva a povinnosti zřizovatele, zanikne-li zřizovatel bez právního nástupce. Dále zákon stanoví, kdo a jak bude oprávněn nakládat s právy a povinnostmi zřizovatele v období od jeho zrušení do jeho zániku, bude-li zrušen s tím, že zanikne bez právního nástupce. Zákonem bude stanovena závaznost návrhu rady instituce pro rozhodování zřizovatele a případná specifika v postavení zřizovatele fyzické osoby. Při procesu jmenování ředitele na návrh rady instituce se předpokládá možnost odmítnout návrh rady instituce. Ta pak předloží nový návrh na jmenování ředitele z téhož nebo z nového výběrového řízení.
3.4. Orgány veřejné výzkumné instituce Orgány veřejné výzkumné instituce budou a) ředitel, b) rada instituce, c) dozorčí rada. Zákon upraví způsob řízení veřejné výzkumné instituce v době od vzniku veřejné výzkumné instituce do ustavení jejích orgánů a stanoví, že do ustavení orgánů bude jejich práva a povinnosti vykonávat pověřený zástupce zřizovatele. Bude stanovena lhůta, ve které musí být orgány nově vzniklé veřejné výzkumné instituce ustaveny. Zákon stanoví způsob přijímání rozhodnutí rady instituce a dozorčí rady. Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů budou hrazeny z prostředků veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce bude mít standardně tyto orgány. Jejich úplným výčtem a stanovením jejich práv a povinností se zajistí vyvážení úlohy zřizovatele, poskytovatele a odborné veřejnosti i samosprávný vliv výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Kompetence orgánů veřejné výzkumné instituce budou vymezeny tak, aby se nepřekrývaly, ale doplňovaly.
3.4.1. Ředitel Zákon stanoví, že ředitel a) je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce, b) rozhoduje ve věcech veřejné výzkumné instituce, pokud zákon nestanoví jinak, c) je ze své činnosti odpovědný zřizovateli, d) předkládá dozorčí radě návrhy, které se týkají nakládání s majetkem veřejné instituce uvedeného v části 3.4.3.1. písm. g), e) předkládá radě instituce podstatné návrhy, které se týkají hospodaření veřejné výzkumné instituce, rozpočtu a jeho změn, a návrh vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituce, f) schvaluje a předkládá radě instituce a dozorčí radě účetní závěrku, po jejím ověření auditorem předkládá radě instituce a dozorčí radě návrh výroční zprávy o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce; po schválení radou instituce je předává do sbírky listin rejstříku veřejných výzkumných institucí, g) předkládá poskytovateli1 návrhy výzkumných záměrů a návrhy projektů výzkumu a vývoje projednané radou instituce. Ředitele bude jmenovat a odvolávat zřizovatel na základě návrhu rady instituce. Návrh na jmenování ředitele bude podávat rada instituce na základě výsledku výběrového řízení. Odvolání ředitele bude moci navrhnout i dozorčí rada nebo bude moci být odvolán na základě rozhodnutí zřizovatele. Zákon upraví postup při nepřijetí návrhu rady instituce nebo dozorčí rady zřizovatelem. V návaznosti na obecný právní předpis o podpoře výzkumu a vývoje10 budou stanoveny předpoklady 10
§ 18 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 130/2002 Sb. 12
pro výkon funkce ředitele a způsob prokázání jejich splnění. Funkce ředitele nebude slučitelná s členstvím v radě instituce a v dozorčí radě. Ředitel však bude oprávněn zúčastnit se jednání rady instituce a dozorčí rady, přičemž na jednání rady instituce bude mít hlas poradní. Délka funkčního období ředitele bude stanovena zákonem. Ředitel bude vykonávat tuto funkci v pracovním poměru. Zákon ponechává významnou úlohu při jmenování ředitele jako statutárního orgánu veřejné výzkumné instituce radě instituce. Konečné rozhodnutí však přísluší tomu, kdo do veřejné výzkumné instituce vkládá majetek, tj. zřizovateli. Určení ředitele jako statutárního orgánu ustanovuje jedinou zodpovědnou osobu za chod veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce zřízená podle tohoto zákona bude pod kontrolou veřejnosti prostřednictvím dozorčí rady a zveřejňováním výročních zpráv. Proto jmenování ředitele není pouze záležitostí zřizovatele. Stanovením podmínek pro výkon funkce ředitele zákon vytvoří prostředí pro to, aby statutární orgán veřejné výzkumné instituce splňoval požadavky na kvalifikační způsobilost podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje.
3.4.2. Rada instituce Zákon stanoví, že rada instituce je samosprávným orgánem veřejné výzkumné instituce. V této části zákon vymezí postavení rady instituce. Mezi orgány veřejné výzkumné instituce zaujímá rada instituce postavení samosprávné složky. 3.4.2.1. Působnost rady instituce Zákon stanoví tyto působnosti rady instituce: a) předkládá zřizovateli návrhy změn zřizovací listiny a vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny předloženým zřizovatelem, b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje, c) navrhuje jmenování ředitele veřejné výzkumné instituce na základě výsledku výběrového řízení a jeho odvolání, d) schvaluje vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, e) schvaluje rozpočet veřejné výzkumné instituce, střednědobý výhled jejího financování a podstatné návrhy týkající se hospodaření a rozpočtu veřejné výzkumné instituce a jeho změn, f) projednává návrhy výzkumných záměrů a návrhy projektů výzkumu a vývoje veřejné výzkumné instituce, g) projednává návrhy na sjednání smluv veřejnou výzkumnou institucí o zahraniční spolupráci veřejné výzkumné instituce nebo smluv o spolupráci s institucemi České republiky, h) projednává a schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce. i) navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce nebo se vyjadřuje k návrhu zřizovatele na sloučení, splynutí či rozdělení veřejné výzkumné instituce. V návaznosti na základní ustanovení o radě instituce zákon vymezí její kompetence v souladu s kompetencemi dalších orgánů veřejné výzkumné instituce. Ty jsou navrženy tak, aby rada instituce měla vliv na řešení dlouhodobých otázek (problémů) veřejné výzkumné instituce, ale nemohla zasahovat do operativního řízení, které patří do působnosti ředitele. Za podstatný návrh týkající se rozpočtu nebo hospodaření veřejné výzkumné instituce, který bude podléhat schválení radou instituce, bude považován např. návrh na nabytí nebo zcizení nemovitého či movitého majetku nad stanovenou výši, zatížení majetku zástavním právem, založení jiné právnické osoby nebo vklad do této či jiné právnické osoby. 3.4.2.2. Členství v radě instituce Zákon stanoví minimální počet členů rady instituce v poměru k celkovému počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, konkrétní počet členů rady instituce stanoví vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce. Bude stanoveno, že v radě instituce musí být vedle zaměstnanců dané veřejné výzkumné instituce 13
i odborníci z jiných výzkumných institucí nebo uživatelé výsledků výzkumu. Externí členové rady instituce budou tvořit nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. Zákon stanoví, kdo bude moci podávat návrhy na zvolení konkrétních osob členem rady instituce, a stanoví způsob volby. Členové rady instituce budou voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K platnosti voleb bude třeba nejméně třípětinové účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení bude potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely zákona o veřejných výzkumných institucích budou rozumět zaměstnanci této instituce, kteří se zabývají koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů nebo takové projekty řídí. Volby rady instituce budou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Délka funkčního období člena rady instituce bude stanovena zákonem. Předpoklady pro členství v radě instituce a způsob prokázání jejich splnění budou stanoveny zákonem. Členství v radě instituce bude úkonem v obecném zájmu11 a bude neslučitelné s členstvím v dozorčí radě téže veřejné výzkumné instituce. Zákon umožní poskytnutí odměny členům rady instituce a upraví postup pro její stanovení. Ostatní náležitosti činnosti rady instituce a povinnosti jejích členů stanoví vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce. Vzhledem k významným působnostem, které rada instituce bude mít, zákon podrobně upraví způsob jejího vzniku a složení. Veřejná výzkumná instituce se bude zabývat především výzkumem, a proto je právo volby omezeno jen na výzkumné pracovníky instituce. Způsob jednání rady instituce nebude zákon upravovat podrobně. Stanoví pouze hlavní zásady a vymezení dalších podrobností ponechá na jednací řád rady instituce. 3.4.2.3. Zánik členství v radě instituce Zákon stanoví, že členství v radě instituce zanikne a) uplynutím funkčního období, b) odstoupením, c) odvoláním, d) úmrtím. Zákon stanoví, že člen rady instituce bude moci být odvolán usnesením výzkumných pracovníků dané veřejné výzkumné instituce, přestane-li splňovat tímto zákonem o veřejných výzkumných institucích stanovené předpoklady pro výkon funkce člena rady instituce. Dále zákon stanoví způsob hlasování. Bude stanoveno, jakým způsobem a v jakých případech opakovaného neplnění povinností podá návrh na odvolání členů rady instituce ředitel nebo zřizovatel, kdy dojde k zániku funkce člena rady instituce ze zákona a kdy bude odvolání podléhat usnesení výzkumných pracovníků. Dále zákon stanoví lhůtu pro skončení funkčního období všech členů rady instituce v případě nečinnosti rady instituce. Bude stanoven způsob vyhlášení nové volby členů rady instituce. Zákon stanoví, jakým způsobem zanikne členství v radě instituce. Důvody zániku budou taxativně vyjmenovány. Pro správnou funkci rady instituce je důležité ustanovení o zániku členství všech členů rady instituce z důvodu nečinnosti. Toto řešení se navrhuje proto, že nelze pominout vliv rady instituce na dlouhodobé výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce.
3.4.3. Dozorčí rada Zákon stanoví, že dozorčí rada je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti a zřizovatele na kontrolu veřejné výzkumné instituce, správy jejího majetku a její činnosti a zachování účelu, pro který byla tato instituce zřízena. Dozorčí rada bude zodpovědná zřizovateli. 3.4.3.1. Působnost dozorčí rady Zákon stanoví, že dozorčí rada a) vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce a je za tím účelem oprávněna kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dokumentů této instituce a zjišťovat jejich stav, b) navrhuje odvolání ředitele zřizovateli, 11
§ 124 zákoníku práce. 14
c) d) e) f)
připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli, vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření, vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce, vyjadřuje se k návrhům výzkumných záměrů veřejné výzkumné instituce, její jiné činnosti a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel, g) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce tím, že vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům navrženým ředitelem, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá 1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek, nejde-li o nabytí vkladem, 2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož cena je vyšší, než stanovuje zvláštní právní předpis pro vyhlášení obchodní veřejné soutěže,12 nejde-li o nabytí vkladem, 3. zatěžovat movitý nebo nemovitý majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo, 4. založit jinou právnickou osobu, 5. provést peněžitý či nepeněžitý vklad do těchto a jiných právnických osob, h) předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti, i) vyjadřuje se k účetnictví a účetní závěrce za příslušné účetní období a k návrhu výroční zprávy o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce; své vyjádření předkládá řediteli a radě instituce, j) předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti, k) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je, l) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí či rozdělení veřejné výzkumné instituce. Zákon stanoví, že právní úkony uvedené v písmenu g) budou bez souhlasu dozorčí rady a bez schválení zřizovatelem neplatné. Zákon rovněž stanoví obecná kriteria pro udělování souhlasu, zejména ve vazbě na hlavní činnost veřejné výzkumné instituce. Zákon rovněž stanoví způsob zveřejnění stanovisek dozorčí rady. Ustanovení o dozorčí radě veřejné výzkumné instituce vymezuje postavení a funkci dozorčí rady a stanovuje její zodpovědnost vůči zřizovateli. Dozorčí rada veřejné výzkumné instituce a její působnost musí být zárukou, že veřejná výzkumná instituce využije vložený majetek a získané finanční prostředky k účelu, pro který byla zřízena a způsobem stanoveným platnými právními předpisy. Jedná se o úkony spojené s kontrolou a dohledem, nikoliv o úkony řídícího nebo strategického charakteru. Zákon zajistí, aby dozorčí rada měla přístup ke všem dokumentům o činnosti veřejné výzkumné instituce, mohla se vyjadřovat k podkladům hodnotícím dosavadní činnost a zdůvodňujícím nové záměry a cíle veřejné výzkumné instituce. Ve stanovených majetkových záležitostech je nutné předcházející projednání v dozorčí radě, a ve stanovených případech je nutný její souhlas. Zákon v dalších ustanoveních stanoví konkrétní podmínky nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce. 3.4.3.2. Členství v dozorčí radě Členy dozorčí rady bude jmenovat a odvolávat zřizovatel na návrh právnických osob nebo organizačních složek České republiky zabývajících se výzkumem a vývojem tak, aby v ní byli zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Zřizovatel bude moci jmenovat členem dozorčí rady svého zástupce. Bude-li zřizovatel fyzickou osobou, bude moci být členem dozorčí rady. Délka funkčního období člena dozorčí rady bude stanovena zákonem. Zákon stanoví minimální počet členů dozorčí rady v poměru k celkovému počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce. Zákonem bude stanoveno, že zaměstnanci veřejné výzkumné instituce nemohou být členy dozorčí rady téže veřejné výzkumné instituce. Předpoklady pro členství v dozorčí radě a způsob prokázání jejich splnění budou stanoveny zákonem. Členství v dozorčí radě bude úkonem v obecném zájmu.13 Členům dozorčí rady bude moci být za výkon funkce přiznána odměna. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady. Ředitel a jeho zástupce budou mít právo se účastnit zasedání dozorčí rady. Zákonem bude rovněž stanoveno, že na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. 12 13
§ 3 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. § 124 zákoníku práce. 15
Dále bude stanovena oznamovací povinnost dozorčí rady vůči zřizovateli. Ostatní náležitosti činnosti dozorčí rady stanoví vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce. Dozorčí rada je kontrolním nástrojem veřejnosti, zřizovatele nebo dalších osob vkládajících do veřejné výzkumné instituce svůj majetek. Tomu je podřízeno i navrhované složení dozorčí rady a neslučitelnost funkce člena dozorčí rady s funkcí ředitele téže veřejné výzkumné instituce a funkcí člena rady téže veřejné výzkumné instituce a s pracovně právním vztahem k této instituci. Konkrétní podmínky nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce zákon stanoví v dalších ustanoveních.
3.5. Vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce Zákon stanoví, že vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituce budou a) volební řád rady instituce, b) jednací řád rady instituce, c) jednací řád dozorčí rady, d) pracovní řád, e) organizační řád, f) další předpisy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpisy nebo zřizovací listina veřejné výzkumné instituce. Zákon stanoví, že vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce musí být v souladu s právními předpisy a že s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady patří do samosprávné působnosti veřejné výzkumné instituce a budou schvalovány radou instituce. Jednací řád dozorčí rady bude schvalovat zřizovatel. Vymezení základních vnitřních předpisů standardizuje podmínky pro činnost všech veřejných výzkumných institucí a usnadní jejich kontrolu veřejností. Schvalování vnitřních předpisů, s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, ponechává zákon na radě veřejné výzkumné instituce z důvodu principu samosprávnosti veřejných výzkumných institucí. Jednací řád dozorčí rady bude schvalovat zřizovatel. Zákon nepředpokládá, že náležitosti volebního řádu a jednacího řádu budou upraveny obecným právním předpisem, neboť nelze postihnout odlišnosti jednotlivých veřejných výzkumných institucí.
3.6. Hospodaření veřejné výzkumné instituce Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce bude tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a jiné činnosti. Zákon stanoví, že veřejná výzkumná instituce zajistí, aby na konci účetního období nebyla jiná činnost ztrátová nebo učiní opatření k ukončení takové činnosti před započetím dalšího účetního období. Půjde-li o závazky veřejné výzkumné instituce z její jiné činnosti, zákon stanoví, že peněžní prostředky, které získala veřejná výzkumná instituce z veřejných zdrojů, ani pohledávky veřejné výzkumné instituce týkající se veřejných zdrojů nebudou moci být předmětem výkonu rozhodnutí. Veškerý zisk z hlavní a jiné činnosti po zdanění bude veřejná výzkumná instituce využívat nejprve k případné úhradě ztráty z minulých období a dále pouze k podpoře výzkumné činnosti. Stát neručí za závazky veřejné výzkumné instituce. Úprava hospodaření je nezbytná pro zajištění plnění hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce, kterou je výzkum. V rámci části o hospodaření veřejné výzkumné instituce není výslovně upravena otázka kontroly hospodaření s veřejnými prostředky a daňové otázky, neboť se řídí obecně platnou právní úpravou (např. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon o podpoře výzkumu a vývoje, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, atd.).
3.6.1. Rozpočet Zákon stanoví, že veřejná výzkumná instituce bude sestavovat svůj rozpočet jako vyrovnaný a hospodařit podle něj. Veřejná výzkumná instituce bude sestavovat rozpočet na kalendářní rok.
16
Vyúčtování svého hospodaření provede veřejná výzkumná instituce po skončení kalendářního roku a předloží je zřizovateli v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Zákon předpokládá sestavení vyrovnaného rozpočtu (jinak by nemohly být rozpočtové prostředky čerpány). Při sestavování návrhu vyrovnaného rozpočtu se bude počítat již s prostředky dosaženými z jiné činnosti, které je třeba rovněž rozpočtovat. Povinnost sestavit vyúčtování svého hospodaření a předložit jej svému zřizovateli souvisí s celkovou úpravou hospodaření veřejné výzkumné instituce. Příjmy rozpočtu veřejné výzkumné instituce jsou omezeny pouze na zdroje jasně definované, které umožňují kontrolu, nemají spekulativní charakter a souvisí s činností veřejné výzkumné instituce. Příjmy veřejné výzkumné instituce budou zejména a) podpora výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu,14 b) dotace na jinou činnost z veřejných prostředků, c) podpora hlavní činnosti z jiných než veřejných prostředků (podpora výzkumu ze soukromých a zahraničních zdrojů), d) příjem z té části jiné činnosti, která není podporována z veřejných prostředků, e) výnosy z majetku, f) přijaté dary a dědictví. Příjmy veřejné výzkumné instituce budou tvořeny převážně podporou výzkumné (hlavní) činnosti z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Dotacemi z veřejných prostředků na jinou činnost se rozumí dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtů územních samosprávných celků (obcí a krajů). Dotací na jinou činnost z veřejných prostředků by mohla být např. úhrada ceny provedení veřejné zakázky podle příslušných právních předpisů nebo dotace na kulturní či vzdělávací činnost.
3.6.2. Fondy Zákon stanoví podmínky pro tvorbu a) rezervního fondu, b) fondu reprodukce majetku, c) fondu účelových prostředků, d) fondu sociálního, e) případně ostatních fondů. Zákon stanoví zdroje jednotlivých fondů. Veřejná výzkumná instituce bude rozdělovat do fondů zisk z hlavní a jiné činnosti po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena ztráta minulých let. Zákon umožní veřejné výzkumné instituci po odsouhlasení zřizovatelem zřizovat další fondy. 3.6.2.1. Rezervní fond Rezervní fond bude tvořen a) ze zisku z hlavní a jiné činnosti po zdanění, b) z institucionálních prostředků státního rozpočtu, které nebylo možno efektivně a účelně profinancovat do konce kalendářního roku. Zákon umožní použít prostředků rezervního fondu k úhradě ztráty, k úhradě sankcí, k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady, k úhradě dalších potřeb veřejné výzkumné instituce v hlavní činnosti nebo k úhradě ztráty z jiné činnosti po odsouhlasení zřizovatelem podle části 3.6. Jeho použití k úhradě potřeb nezajištěných výnosy se bude zahrnovat do výnosů veřejné výzkumné instituce. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů veřejné výzkumné instituce se vrátí před zpracováním řádné účetní závěrky do rezervního fondu. Podmínky pro převod nespotřebovaných prostředků státního nebo veřejného rozpočtu v běžném roce do rezervního fondu a jejich maximální výše budou stanoveny zákonem. 14
Zákon č. 130/2002 Sb. 17
3.6.2.2. Fond reprodukce Fond reprodukce majetku bude tvořen a) z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, b) ze zisku z hlavní a jiné činnosti po zdanění, c) z darů určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, d) výnosy z prodeje majetku, e) prostředky poskytnutými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Prostředků fondu reprodukce majetku se používá na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku. 3.6.2.3. Fond účelových prostředků Fond účelových prostředků bude tvořen z přijatých peněžních darů, peněžních prostředků ze zahraničí a z nespotřebovaných účelových prostředků, které nemohly být efektivně vynaloženy v běžném roce. Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky se použijí v souladu s jejich určením. Podmínky pro převod prostředků státního nebo veřejného rozpočtu nespotřebovaných v běžném roce do fondu účelových prostředků a jejich maximální výše budou stanoveny zákonem. Ve fondu účelových prostředků budou soustředěny jednak finanční prostředky z projektů výzkumu a vývoje, které nemohly být efektivně využity v průběhu roku, jednak účelově přijaté prostředky a dary ze zahraničí. Prostředky fondu účelových prostředků budou při ukončení jednotlivých projektů výzkumu a vývoje odděleně zúčtovány. Zachována bude povinnost podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje vést pro každý projekt výzkumu a vývoje oddělenou evidenci o uznaných nákladech a v rámci této evidence výdaje nebo náklady hrazené z podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. 3.6.2.4. Sociální fond Sociální fond bude jako nákladová položka tvořen částkou úměrnou celkové výši vyplacených mezd. Jeho užití bude analogické nakládání upravenému zvláštním právním předpisem.15
3.6.3. Majetek Zákon stanoví podmínky a postup při vkládání majetku a stanoví rovněž, že majetek vymezený ve zřizovací listině přejde do vlastnictví veřejné výzkumné instituce dnem jejího vzniku. Zákon rovněž stanoví, že veřejná výzkumná instituce nebude moci bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady a schválení zřizovatelem činit právní úkony, na jichž základě má a) nabýt nebo zcizit16 nemovitý majetek, b) nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož cena je vyšší než stanovuje zvláštní právní předpis pro vyhlášení obchodní veřejné soutěže,9 nejde-li o nabytí vkladem, c) zatížit majetek zástavním právem, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo ve prospěch třetí osoby, d) založit jinou právnickou osobu, e) a provádět peněžité a nepeněžité vklady do těchto a jiných právnických osob. Zákon umožní nabývat movité a nemovité věci vkladem zřizovatele i bez písemného souhlasu dozorčí rady, a to při vzniku i v průběhu existence veřejné výzkumné instituce. Založení jiné právnické osoby veřejnou výzkumnou institucí nebo její peněžité či nepeněžité vklady do této či jiných právnických osob budou zákonem omezeny pouze na právnické osoby, jejichž činností je výzkum a vývoj, jejich infrastruktura nebo využívání výsledků výzkumu a vývoje. Zákon rovněž stanoví, že veřejná výzkumná instituce nebude moci zajišťovat závazky jiných osob. Zřizovatel bude moci stanovit další omezení nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce 15 16
Vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Občanský zákoník. 18
ve zřizovací listině v rozsahu a způsobem, které budou stanoveny zákonem. Návrh zajistí, aby finanční prostředky, které budou pocházet zejména z veřejných prostředků, a majetek veřejné výzkumné instituce vložený zřizovatelem nemohly být využity pro jiné než stanovené účely. Proto jsou navržena přísná omezení při vkládání majetku veřejné výzkumné instituce do jiných právnických osob nebo při užívání majetku ke společnému podnikání s jinou právnickou osobou. Zároveň však zákon umožní zřizovateli vkládat do vlastnictví veřejné výzkumné instituce majetek jak při vzniku, tak v průběhu její existence, neboť tak bude mít možnost podpořit činnost veřejné výzkumné instituce a ovlivňovat její schopnost ručit za vzniklé závazky. Navrhovaná úprava vychází ze zásady, že veškerý hmotný i nehmotný majetek veřejné výzkumné instituce musí sloužit především výzkumu, popřípadě jiné činnosti. Jeho využití však není omezeno do té míry, která by znemožnila veřejné výzkumné instituci provádět v rozsahu a za podmínek stanovených zřizovací listinou jinou činnost související s hlavní činností a získané prostředky opět využít ve prospěch hlavní činnosti. Při stanovení pravidel pro hospodaření vychází návrh z toho, že podstatnou část zdrojů financování veřejné výzkumné instituce budou tvořit veřejné prostředky a jejich užití se bude řídit obecně platnou právní úpravou, zejména rozpočtovými pravidly. Založení jiné právnické osoby veřejnou výzkumnou institucí za stanovených podmínek je umožněno z důvodu srovnatelnosti podmínek s obdobnými institucemi Evropské unie a umožnění operativního sdružování majetku s jinými výzkumnými institucemi, s výrobou i se zahraničím formou založení nového právního subjektu (neziskového, popř. podnikatelského) i formou sdružení bez právní subjektivity, popř. jen majetkové účasti v těchto formách sdružení (např. v Rakousku zákon o organizaci univerzit z r. 1993 umožňuje zřizování jiných právnických osob - výzkumných ústavů nebo meziuniverzitních výzkumných ústavů a společných zařízení; obdobná úprava je v SRN, Švýcarsku, Španělsku aj. zemích EU). Počet nových podniků založených univerzitami a výzkumnými centry bude jedním z indikátorů Evropské unie při hodnocení úspěšnosti výzkumu a vývoje. Tímto opatřením bude umožněna, resp. usnadněna spolupráce veřejné výzkumné instituce s dalšími subjekty v rámci výzkumné činnosti, ale zejména pro realizaci výsledků výzkumu dosažených veřejnou výzkumnou institucí.
3.6.4. Účetnictví, ověření účetní závěrky auditorem Zákon stanoví, že veřejná výzkumná instituce povede podvojné účetnictví podle zvláštních právních předpisů.17 Veřejná výzkumná instituce bude podle zákona povinna důsledně oddělit výnosy a náklady spojené s hlavní činností od výnosů a nákladů na jinou činnost. V hlavní činnosti musí rozlišit výnosy a náklady z činností podle zvláštních právních předpisů (např. z účelové nebo institucionální podpory). Zákon stanoví, že veřejná výzkumná instituce zajistí ověření účetní závěrky auditorem. Minimální úprava účetnictví veřejné výzkumné instituce vychází z toho, že účetnictví je podrobně upraveno zvláštním zákonem(zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). V souladu s právní úpravou podmínek poskytování institucionální podpory v zákoně o podpoře výzkumu a vývoje, je nutné vyžadovat oddělenou evidenci nákladů na všechny činnosti veřejné výzkumné instituce. Povinnost vést podvojné účetnictví vychází z potřeby srovnatelnosti hospodaření mezi jednotlivými veřejnými výzkumnými institucemi. Obdobně jako u jiných organizací se zavádí povinnost provádět audit účetní závěrky, neboť je nutné zajistit zákonem komplexní posouzení hospodaření veřejné výzkumné instituce, zejména případných převodů finančních prostředků mezi „hlavní“ a „jinou“ činností a současně poskytnout jejím orgánům, ale i třetím osobám (spolupracujícím subjektům, investorům ap.), jistotu, že veřejná výzkumná instituce hospodaří správně. Poskytovateli podpory z veřejných prostředků je sice uložena povinnost provádět finanční kontrolu využití těchto prostředků jinými zákony (rozpočtová pravidla, zákon o státní kontrole, zákon o finanční kontrole), jedná se však o vnější kontrolu prováděnou v delších časových intervalech. Každoroční audit prováděný akreditovaným auditorem je v obchodním styku zárukou finančního zdraví instituce.
17
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví.
19
3.6.5. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce Zákon uloží veřejné výzkumné instituci povinnost vypracovat a po schválení radou instituce zveřejnit každoročně výroční zprávu o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce (dále jen „výroční zpráva“), a to nejpozději do šesti měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím bude podle zákona kalendářní rok. První výroční zprávu o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku bude kratší než 6 měsíců, bude tato lhůta prodloužena o 1 rok. Výroční zpráva se bude zveřejňovat prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup.18 Zákon stanoví tyto náležitosti výroční zprávy: a) hodnocení hlavní činnosti vykonávané v účetním období, popřípadě hodnocení jiné činnosti, pokud byla tato zřizovatelem povolena, b) údaje z řádné účetní závěrky, c) výrok auditora k účetní závěrce, d) údaje o důležitých okolnostech, které se vztahují k řádné účetní závěrce, e) výklad o předpokládaném vývoji činnosti veřejné výzkumné instituce a o její finanční situaci, f) změny zřizovací listiny a složení orgánů veřejné výzkumné instituce a informace o jejich činnosti či jejich změny, k nimž došlo v průběhu hodnoceného období, g) opatření k odstranění nedostatků v hospodaření a zpráva, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce, h) další údaje stanovené radou instituce, zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj. Zákon stanoví, které údaje z účetní závěrky budou zveřejňovány a způsob schvalování výroční zprávy. Povinnost vypracovat a zveřejnit výroční zprávu vychází z požadavku umožnit veřejnosti kontrolu. Jde o mechanismus obvyklý v institucích veřejného nebo veřejnoprávního charakteru. Stanovení lhůty pro zpracování a zveřejnění výroční zprávy v délce 6 měsíců od konce hodnoceného období vychází z potřeby zpracovat účetní závěrku, ukončit vypořádání se státním rozpočtem v termínech daných předpisy navazujícími na rozpočtová pravidla, zpracovat výroční zprávu včetně případného vyjádření auditora a projednat ji v radě instituce, popřípadě se zřizovatelem. Ve lhůtě musí být i dostatečný časový prostor pro případné opravy.
3.6.6. Postavení zaměstnanců Zákon stanoví, že pro účely pracovněprávních předpisů je veřejná výzkumná instituce zaměstnavatelem, který neprovozuje podnikatelskou činnost. Zákon upraví podmínky pro financování stravování zaměstnanců veřejné výzkumné instituce a umožní veřejné výzkumné instituci financování vlastních zařízení ke vzdělávání a ubytování. Úprava podmínek pro financování stravování, vzdělávání a ubytování bude analogická úpravě v rozpočtových pravidlech.
3.7. Sankce Zákon stanoví, že v případech, kdy veřejná výzkumná instituce poruší ustanovení tohoto zákona, na něž se nevztahují zvláštní právní předpisy,19 bude moci zřizovatel omezit výkon působnosti orgánů veřejné výzkumné instituce, s výjimkou působnosti statutárního orgánu ve vztahu ke třetím osobám. Omezení provede v rozsahu a na dobu potřebnou ke zjednání nápravy. 18
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 19 Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2000 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 20
Na postup při uložení sankce se bude vztahovat správní řád. V případech, kdy nebude možné použít příslušná ustanovení správního řádu v plném rozsahu, použije se správní řád přiměřeně. Při porušení podmínek pro použití podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků se postupuje podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 130/2002 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů). V této části se neupravuje nejpřísnější sankce, kterou je zrušení veřejné výzkumné instituce z rozhodnutí soudu, neboť ta je upravena v části 3.2.3.4. Použití správního řádu se navrhuje proto, že je nutné upravit proces rozhodování o sankci.
4. ZPŮSOB PROMÍTNUTÍ VĚCNÉHO ŘEŠENÍ DO PRÁVNÍHO ŘÁDU
4.1. Přechodná ustanovení 4.1.1. Změna právní formy příspěvkových organizací Zákon obecně stanoví postup pro změnu právní formy příspěvkové organizace zabývající se výzkumem na veřejnou výzkumnou instituci s využitím úpravy uvedené v ustanovení § 69d a násl. obchodního zákoníku, s těmito výjimkami: a) příspěvkové organizace zabývající se výzkumem, které budou mít zájem o změnu právní formy na veřejnou výzkumnou instituci nebo kterým to jejich zřizovatel uloží, zpracují zřizovací projekt a předloží jej svému zřizovateli, b) o změně právní formy příspěvkové organizace zabývající se výzkumem na veřejnou výzkumnou instituci rozhodne její zřizovatel, c) zákon stanoví náležitosti rozhodnutí zřizovatele o změně právní formy, d) zřizovatel ve stanovené lhůtě požádá o zveřejnění záměru přijmout rozhodnutí o změně právní formy příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České republiky, e) právní účinky změny právní formy nastanou ke dni zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí za podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik veřejné výzkumné instituce, f) v případě, že zřizovatel neschválí zřizovací projekt rozhodne o dalším postupu vláda na základě stanoviska Rady pro výzkum a vývoj. Přechodná ustanovení upraví postup při změně právní formy (transformaci) stávajících příspěvkových organizací, obecně platný jak pro státní příspěvkové organizace v působnosti ústředních správních úřadů, tak pro státní příspěvkové organizace (ústavy) Akademie věd České republiky nebo příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Tato úprava se netýká organizačních složek České republiky (viz část 2.1 a 2.2). Změna právní formy příspěvkových organizací nebude povinná ze zákona, bude probíhat postupně podle rozhodnutí jednotlivých poskytovatelů, z tohoto důvodu se neupravuje pouze postup pro provedení této změny. Zvláštnosti postupu při transformaci ústavů Akademie věd České republiky budou dále upraveny formou pozměňovacích ustanovení k zákonu o Akademii věd České republiky, zvláštnosti postupu pro „resortní výzkumné ústavy“ budou upraveny formou pozměňovacích ustanovení k zákonům upravujícím postavení těchto organizací (např. rozpočtová pravidla).
4.1.2. Obsah zřizovacího projektu Zákon stanoví obsah zřizovacího projektu: a) identifikační údaje příspěvkové organizace, která žádá o změnu právní formy, b) návrh předmětu hlavní činnosti (oblast výzkumu), popřípadě návrh předmětu a rozsahu jiné činnosti zřizované veřejné výzkumné instituce, má-li být veřejné výzkumné instituci povolena, c) návrh způsobu financování hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti veřejné výzkumné instituce na období nejméně 3 let následujících po jejím předpokládaném vzniku, d) návrh zřizovací listiny podle části 3.2.1.2.,
21
e) návrh vymezení majetkového vkladu zřizovatele na základě účetního ocenění soupisu majetku,20 f) odůvodnění návrhu na změnu právní formy příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci a dlouhodobé cíle této instituce. Zřizovací projekt představuje základní dokument, jehož obsah umožní posouzení návrhu činnosti budoucí veřejné výzkumné instituce. Zřizovací projekt bude schvalovat zřizovatel. Kromě základních údajů bude obsahovat přehled a dokladování vlastnických vztahů ke vkládanému majetku, jeho soupis (ocenění) a návrh způsobu nakládání s ním i představu o financování veřejné výzkumné instituce. Zřizovací projekt by měl prokázat, že veřejná výzkumná instituce bude schopna při splnění předpokladů zřizovacího projektu plnit plánované funkce.
4.2. Pozměňovací ustanovení 4.2.1. Změna zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. Obsahem změny zákona o Akademii věd České republiky21 budou tyto změny a doplňky: 4.2.1.1. Postavení orgánů Akademie věd České republiky Změnou zákona budou ve struktuře orgánů Akademie věd České republiky a v jejich kompetencích výrazně odlišeny řídící orgány Akademie věd České republiky jako organizační složky České republiky (předseda Akademie věd České republiky a místopředsedové) od volených, samosprávných orgánů soustavy pracovišť Akademie věd České republiky (Akademický sněm, Akademická rada, Vědecká rada Akademie věd České republiky). Bude stanoveno, že předsedu Akademie věd České republiky jmenuje a odvolává prezident republiky z členů Akademického sněmu na návrh Akademického sněmu, který projednává vláda České republiky. Za výkon své funkce bude předseda Akademie věd České republiky odpovědný vládě České republiky. Bude výrazně rozšířena působnost předsedy Akademie věd České republiky. Potřeba této úpravy vyplynula již ze zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, na základě něhož se Akademie věd České republiky stala organizační složkou České republiky. S přechodem pracovišť Akademie věd České republiky na právní formu veřejných výzkumných institucí se tato úprava stává ještě naléhavější. Pro ujasnění právního vztahu Akademie věd České republiky jako organizační složky České republiky k ústředním orgánům státu22 je nutné nově založit jmenovací pravomocí prezidenta republiky vztah státního orgánu k předsedovi Akademie věd České republiky, osobně odpovědnému vládě za plnění úkolů Akademie věd České republiky. Uvedené změny si vyžádají úpravu § 5, 6, 8 a 10 zákona o Akademii věd České republiky. 4.2.1.2. Postavení pracovišť Akademie věd České republiky Změna zákona stanoví, že se právní forma pracovišť Akademie věd České republiky mění na veřejné výzkumné instituce úkony zřizovatele podle příslušných ustanovení zákona o veřejných výzkumných institucích. Akademie věd České republiky - organizační složka České republiky - bude nadále jako zřizovatel oprávněna zřizovat pracoviště Akademie věd České republiky jako veřejné výzkumné instituce a rovněž tyto veřejné výzkumné instituce slučovat, rozdělovat a rušit za podmínek stanovených zákonem o veřejných výzkumných institucích. Doplněním zákona bude rozšířen předmět činnosti pracovišť Akademie věd České republiky o zajišťování infrastruktury23 pro výzkum a vývoj. Právní postavení pracovišť Akademie věd České republiky jako veřejných výzkumných institucí, 20
Například vyhláška Ministerstva financí č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu. 21 Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. 22 § 29 odst.2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 23 § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb. 22
jejich vnitřní poměry, orgány a dispozice s jejich majetkem budou upraveny obecnými ustanoveními předchozích částí zákona o veřejných výzkumných institucích. Rozšíření předmětu činnosti pracovišť Akademie věd České republiky je v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a umožní, aby v rámci Akademie věd České republiky působila vedle vědeckých pracovišť v nezbytném rozsahu i pracoviště zajišťující výlučně nebo převážně infrastrukturu soustavy vědeckých pracovišť, tedy určité služby a společné činnosti. Provedení těchto změn si vyžádá úpravu § 3 a 6, § 12 až 15 a § 17 zákona o Akademii věd České republiky. 4.2.1.3. Přechodná ustanovení V přechodných ustanoveních novely bude stanoveno, že funkční období osob vykonávajících ke dni účinnosti novely podle dosavadních předpisů funkci předsedy Akademie věd České republiky, člena Akademického sněmu, člena Akademické rady nebo člena Vědecké rady Akademie věd České republiky není novelou dotčeno. V přechodných ustanoveních novely bude stanoveno, že funkční období osob vykonávajících ke dni účinnosti novely podle dosavadních předpisů funkci ředitele pracoviště Akademie věd České republiky nebo člena vědecké rady pracoviště Akademie věd České republiky není novelou dotčeno a že funkční období osob vykonávajících ke dni předcházejícímu dnu změny právní formy pracoviště Akademie věd České republiky na veřejnou výzkumnou instituci funkci ředitele pracoviště Akademie věd České republiky nebo funkci člena vědecké rady pracoviště Akademie věd České republiky skončí dnem předcházejícím dnu uvedené změny. Dále novela stanoví, že po změně právní formy pracoviště Akademie věd České republiky na veřejnou výzkumnou instituci budou vykonávat do doby ustavení jednotlivých orgánů veřejné výzkumné instituce v nezbytně nutném rozsahu jejich působnost osoby pověřené zřizovatelem. Rovněž bude stanovena lhůta, ve které bude třeba orgány veřejné výzkumné instituce ustavit. Navrhované změny umožní, aby přechod pracovišť Akademie věd České republiky na právní formu veřejných výzkumných institucí proběhl co možná plynule a aby jejich výzkumná činnost byla tímto opatřením co nejméně narušena. Vlastní postup této právní transformace včetně převodu majetku České republiky na pracoviště Akademie věd České republiky bude upraven předchozími obecnými ustanoveními tohoto zákona. Tato změna si vyžádá doplnění jednoho paragrafu do čtvrté části zákona o Akademii věd České republiky.
4.2.2. Změna zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) Budou doplněna ustanovení upravující podmínky pro poskytnutí institucionální podpory, zejména § 28 odst. 3, kde bude veřejná výzkumná instituce uvedena mezi uchazeči, kteří nemusí prokazovat splnění dalších podmínek způsobilosti k řešení výzkumného záměru, neboť veřejná výzkumná instituce je bude splňovat na základě zákona o veřejných výzkumných institucích. Dále bude doplněn § 18 o ustanovení, že v těch případech, kdy podmínky pro výkon funkce stanoví zákon, nemusí uchazeč o podporu z veřejných prostředků splnění těchto podmínek znovu prokazovat. Rovněž bude upraven § 4 odst. 3, který umožní poskytování institucionální podpory na výzkumný záměr veřejné výzkumné instituci jejím zřizovatelem, pokud jím bude organizační složka České republiky nebo územní samosprávný celek.
4.2.3. Změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů V zákoně o vysokých školách budou upraveny zejména a) některé pojmy z oblasti výzkumu a vývoje tak, aby byly v souladu s dalšími právními předpisy, b) postup při zřízení veřejné výzkumné instituce veřejnou vysokou školou, c) podmínka bezúhonnosti pro výkon funkce rektora s ohledem na ustanovení § 18 odst. 2 a 5 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, 23
d) obdobné podmínky pro tvorbu fondů jako u veřejné výzkumné instituce.
4.2.4. Všeobecná pozměňovací ustanovení Návrh věcného záměru zákona předpokládá provedení takových změn, aby veřejné výzkumné instituce měly ve vymezených oblastech práva obdobné právní postavení jako veřejné vysoké školy nebo obecně prospěšné společnosti. Půjde zejména o doplnění a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, c) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (§ 15 odst. 8, § 18 odst. 5 a 8, § 20 odst. 7 a 8 a § 24), e) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, f) zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), g) zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., h) zákoníku práce (§ 5), i) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (§ 2 písm. b) bod 1). V uvedených zákonech půjde převážně o doplnění výčtu o veřejnou výzkumnou instituci tak, aby veřejným výzkumným institucím byla poskytnuta úleva u daně z příjmu a aby byly v případě daně dědické, daně darovací, daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí od daní osvobozeny obdobně jako dosud taxativně uvedené osoby. Dále bude umožněno urychlené odepisování výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Novela zákona o státní statistické službě umožní přidělování identifikačního čísla veřejné výzkumné instituce ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj. Novela zákoníku práce umožní úpravu jmenování a odvolání ředitele veřejné výzkumné instituce odlišně od obecné úpravy. Novelou zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, bude v ustanovení § 2 písm. b) bodu 1 doplněn výčet zadavatelů o veřejnou výzkumnou instituci. Cílem úpravy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je sjednotit způsob zdanění veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy doplněním § 18 odst. 5 o veřejnou výzkumnou instituci. Doplněním § 18 odst. 8 budou veřejné výzkumné instituce zdaňovány jako ostatní neziskoví poplatníci, včetně poskytnutí daňové úlevy podle § 20 odst. 7. Úpravou zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), a zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), je potřeba zabezpečit zachování rovných podmínek institucí infrastruktury s veřejnými knihovnami při a) bezplatném půjčování dokumentů (viz § 38 autorského zákona), b) pořizování kopií dokumentů pro účely archivace a ochrany knihovních jednotek fondu (viz § 37 autorského zákona), c) zastupování Národní knihovnou ČR při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za využití autorských děl, d) správě knihovního fondu s využitím výjimek ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, e) využívání výhod meziknihovních služeb a výsledků dalších aktivit knihoven zařazených do systému např. regionálních, vzdělávacích a metodických a jiných služeb. Změnou zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., bude upraven postup pro případný převod zemědělských pozemků na veřejnou výzkumnou instituci obdobně jako u veřejných vysokých škol. 24
4.3. Společná ustanovení Společná ustanovení nejsou navržena, v případě potřeby budou doplněna do návrhu zákona.
4.4. Účinnost zákona Předpokládá se nabytí účinnosti zákona od 1. července 2004.
4.5. Soulad s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, s právními akty Evropských společenství a s ústavním pořádkem České republiky 4.5.1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a její slučitelnost s právními akty Evropských společenství V primárním komunitárním právu Evropských společenství je výzkum a vývoj upraven v Hlavě XVIII (Výzkum a technologický rozvoj) Smlouvy o založení Evropského společenství ze dne 25. března 1957 (ve znění po přijetí Amsterodamské smlouvy) (čl. 163 až 173), vztahují se na něj však i obecná ustanovení o veřejných podporách. Tato ustanovení nepředpokládají sbližování legislativy členských zemí, pouze stanoví, že Společenství a členské státy koordinují svou činnost ve výzkumu a vývoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost svých národních politik a politiky Společenství (čl. 165). Proto také Národní politika výzkumu a vývoje České republiky (schválená usnesením vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16) v části V.2.1. stanovila jako jeden ze svých cílů dokončit transformaci státních organizací zabývajících se výzkumem na veřejné výzkumné instituce, a to na stejných principech, jako proběhla transformace vysokých škol. Evropská komise v kapitole 17 Věda a výzkum „Pravidelné hodnotící zprávy za rok 2000 Evropské komise o pokroku České republiky v procesu přistoupení“ konstatovala, že Národní politika výzkumu a vývoje České republiky je v souladu s legislativou Evropských společenství a požaduje jednak zvýšení finanční podpory vědy a výzkumu státem a jednak, aby „Legislativa týkající se veřejných výzkumných institucí specifikovala právní statut těchto institucí a regulovala jejich zřizování a likvidaci“. Tato legislativa by se podle Evropské komise měla týkat i organizací zcela či částečně financovaných ze státního rozpočtu. Základním nástrojem politiky Společenství v oblasti výzkumu a vývoje jsou pětileté rámcové programy. 5. Rámcového programu pro roky 1998 až 2002 se za podmínek určených Rozhodnutím č. 1/1999 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a Českou republikou ze dne 30. července 1999 účastnila i Česká republika. Dne 13. prosince 2002 podepsala Česká republika „Memorandum o porozumění mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími o přidružení České republiky k 6. rámcovému programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnosti přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002-2006) a Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (2002-2006)", tj. asociační dohodu o účasti na 6. Rámcovém programu, který byl přijat dne 27. června 2002 Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady s cílem přispívat k založení a fungování evropského výzkumného prostoru; hlavní aktivity jsou orientovány na tzv. Integrované projekty a Sítě excelence. Tendence dlouhodobého strategického usměrňování vědeckého výzkumu a vývoje a orientace na integrované projekty jsou dalšími důvody pro zavedení takové právní formy výzkumných institucí, která bude otevřená pro vnitrostátní i mezinárodní spolupráci. Z hlediska adresátů koordinované vědeckovýzkumné politiky Evropských společenství platí nediskriminační přístup bez ohledu na právní formu výzkumné instituce, a to za podmínek, že jejich výzkumné aktivity jsou z hlediska cílů zakládací smlouvy Evropských společenství nezbytné a jejich úsilí směřuje k dosažení vysoké úrovně v oblasti výzkumu a vývoje. Právo Evropských společenství zároveň však umožňuje, aby členské státy přiznaly zvláštní nebo výlučná práva veřejným ústavům, podnikům a zařízením. Zásadou rovného zacházení jsou ovládána pravidla účasti jednotlivých subjektů na financování výzkumu v rámci programů stanovících vědecké a technologické cíle Evropské unie. Tyto subjekty - ať již byly zřízeny na základě komunitárního, či vnitrostátního práva - musí mít plnou právní subjektivitu. Evropská unie rozhodnutím Rady č. 2137/85 zavedla do právního řádu Evropské unie novou a zatím jedinou právní formu evropské hospodářské zájmové sdružení. Jde o účelová dočasná zájmová sdružení za účelem společného provedení nějakého projektu (výzkumného, investičního, obchodního aj.). Proces 25
ustavení a registrace je značně zjednodušený. Podniky již nejsou odkázány na zdlouhavé vytváření společnosti podle práva země některého z účastníků. Evropská unie poskytuje těmto evropským hospodářským zájmovým sdružením možnost neomezené účasti na rámcových programech výzkumu a vývoje technologií za zcela rovných podmínek jako kterýmkoli právnickým osobám. V dokumentu Informace Komise o Rámcovém vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (396Y217(01), Úřední věstník C 045 ze dne 17. února 1996, ve znění Sdělení Komise, které pozměňuje rámcové vymezení Společenství státních příspěvků na výzkum a vývoj (31998Y0213 (01), Úřední věstník C 048 ze dne 13. února 1998, zaujímá Evropská Komise k podpoře výzkumu a vývoje příznivé stanovisko, neboť pravděpodobnost narušení podmínek trhu je malá. Vzhledem k ustanovení článku 92 Smlouvy o založení Evropského společenství vychází Komise z blízkosti konkrétního výzkumu nebo vývoje k trhu (čím bližší trhu, tím rušivější je efekt veřejných podpor). Za účelem určení blízkosti trhu a výše povolené podpory se rozlišují kategorie základní výzkum, průmyslový výzkum a předem oprávněná vývojová činnost (obdobně jsou tyto kategorie stanoveny v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje). Dalším kriteriem pro uplatnění článku 92 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství je však i typ příjemce veřejné podpory a způsob poskytování výsledků výzkumu a vývoje podnikům Společenství. To znamená, že se tento článek nevztahuje na veřejné financování činností výzkumu a vývoje prováděného veřejnými neziskovými vysokými školami nebo výzkumnými ústavy nebo na případy, kdy jsou výsledky veřejně financovaných projektů poskytnuty podnikům nediskriminačním způsobem. Současně se však požaduje co nejvyšší stupeň transparentnosti. Obdobně této úpravě přiznává navrhovaná úprava některé výhody nově zaváděnému typu právnické osoby – veřejné výzkumné instituci (přístup k institucionální podpoře výzkumu z veřejných prostředků, některá daňová zvýhodnění), návrh věcného záměru zákona však plně respektuje komunitární pravidla pro poskytování veřejné podpory, podle kterých veřejná podpora výzkumu a vývoje není předmětem žádné výjimky (článek 87 Smlouvy o založení Evropských společenství, článek 64 Evropské dohody mezi Evropskými společenstvími a Českou republikou a Rozhodnutí Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a Českou republikou ze dne 24. června 1998 č. 1/98 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře). Na podpory poskytované veřejným výzkumným institucím se tedy bude vztahovat zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, stejně jako zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, který upravuje mj. i podmínky zveřejnění informací o výzkumu a vývoji podporovaného z veřejných prostředků (požadavek transparentnosti), zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ad. Ve všech oblastech úprav je návrh věcného záměru plně slučitelný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a rovněž s uvedenými právními akty Evropských společenství.
4.5.2. Soulad s ústavním pořádkem České republiky Zákon je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4.6. Předpokládané náklady na realizaci zákona Veškeré správní úkony související se vznikem a zánikem veřejných výzkumných institucí bude zabezpečovat ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj v rámci předpokládaného nárůstu počtu zaměstnanců v souvislosti s novými působnostmi stanovenými zákonem o podpoře výzkumu a vývoje. Nepředpokládá se, že realizace zákona bude mít dopad na výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj, zejména proto, že změna právní formy výzkumných organizací nebude nařízena zákonem, ale budou o ní rozhodovat samotní zřizovatelé. Případný tlak na zvýšení podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu (resp. z veřejných rozpočtů) není a nebude dán změnou právního postavení výzkumných institucí, ale potřebou plnit závazky České republiky vůči Evropské unii. Naopak se předpokládá, že nová právní úprava umožní výzkumným institucím lépe a efektivněji využívat finanční prostředky a získávat i jiné zdroje pro financování výzkumu a vývoje např. dosažením zisku z jiné činnost, spolufinancováním ze soukromých zdrojů, účastí v zahraničních programech apod. Případné zvýšení požadavků na úhradu mezd v rámci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je omezeno poměrně striktní úpravou této oblasti právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (č. 130/2002 Sb. a jeho prováděcí předpisy).
26
OBSAH 1. PŘEHLED PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY A HLAVNÍ DOKUMENTY PRO VĚCNÉ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY.1 2. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY, NEZBYTNOST ZMĚNY PRÁVNÍHO STAVU a cíle navrhované úpravy..............................................................................................................................................................3 3. NÁVRH VĚCNÉHO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY .......................................................................................................6 3.1. Předmět zákona a vymezení pojmů..........................................................................................................................6 3.1.1. Oblasti úpravy ...................................................................................................................................................6 3.1.2. Vymezení pojmů ...............................................................................................................................................6 3.2. Vznik a zánik veřejné výzkumné instituce...............................................................................................................7 3.2.1. Vznik veřejné výzkumné instituce a způsob zřizování .....................................................................................7 3.2.1.1. Podmínky vzniku veřejné výzkumné instituce...........................................................................................8 3.2.1.2. Obsah zřizovací listiny ...............................................................................................................................9 3.2.2. Rejstřík veřejných výzkumných institucí ..........................................................................................................9 3.2.3. Zrušení a zánik veřejné výzkumné instituce .....................................................................................................9 3.2.3.1 Zrušení bez likvidace ................................................................................................................................10 3.2.3.2 Zrušení s likvidací .....................................................................................................................................10 3.2.3.3. Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací z rozhodnutí zřizovatele ................................................11 3.2.3.4. Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací z rozhodnutí soudu ........................................................11 3.3. Působnost zřizovatele.............................................................................................................................................11 3.4. Orgány veřejné výzkumné instituce .......................................................................................................................12 3.4.1. Ředitel .............................................................................................................................................................12 3.4.2. Rada instituce ..................................................................................................................................................13 3.4.2.1. Působnost rady instituce...........................................................................................................................13 3.4.2.2. Členství v radě instituce ...........................................................................................................................13 3.4.2.3. Zánik členství v radě instituce..................................................................................................................14 3.4.3. Dozorčí rada....................................................................................................................................................14 3.4.3.1. Působnost dozorčí rady ............................................................................................................................14 3.4.3.2. Členství v dozorčí radě.............................................................................................................................15 3.5. Vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce.........................................................................................................16 3.6. Hospodaření veřejné výzkumné instituce...............................................................................................................16 3.6.1. Rozpočet..........................................................................................................................................................16 3.6.2. Fondy ..............................................................................................................................................................17 3.6.2.1. Rezervní fond ...........................................................................................................................................17 3.6.2.2. Fond reprodukce.......................................................................................................................................18 3.6.2.3. Fond účelových prostředků ......................................................................................................................18 3.6.2.4. Sociální fond ............................................................................................................................................18 3.6.3. Majetek............................................................................................................................................................18 3.6.4. Účetnictví, ověření účetní závěrky auditorem.................................................................................................19 3.6.5. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce............................................................20 3.6.6. Postavení zaměstnanců....................................................................................................................................20 3.7. Sankce ....................................................................................................................................................................20 4. ZPŮSOB PROMÍTNUTÍ VĚCNÉHO ŘEŠENÍ DO PRÁVNÍHO ŘÁDU ..................................................................21 4.1. Přechodná ustanovení.............................................................................................................................................21 4.1.1. Změna právní formy příspěvkových organizací..............................................................................................21 4.1.2. Obsah zřizovacího projektu.............................................................................................................................21 4.2. Pozměňovací ustanovení........................................................................................................................................22 4.2.1. Změna zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.............22 4.2.1.1. Postavení orgánů Akademie věd České republiky ...................................................................................22 4.2.1.2. Postavení pracovišť Akademie věd České republiky ...............................................................................22 4.2.1.3. Přechodná ustanovení...............................................................................................................................23 4.2.2. Změna zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) ............................................................................23 4.2.3. Změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů ............................................................................................................23 4.2.4. Všeobecná pozměňovací ustanovení...............................................................................................................24 4.3. Společná ustanovení...............................................................................................................................................25 4.4. Účinnost zákona.....................................................................................................................................................25 4.5. Soulad s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, s právními akty Evropských společenství a s ústavním pořádkem České republiky ..................................................................................................................25 4.5.1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a její slučitelnost s právními akty Evropských společenství ...............................................................25 4.5.2. Soulad s ústavním pořádkem České republiky................................................................................................26 4.6. Předpokládané náklady na realizaci zákona...........................................................................................................26 27
