Návrh produktu pro oţivení náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi s vyuţitím tamních církevních památek

Návrh produktu pro oţivení náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi s vyuţitím tamních církevních památek

Bakalářská práce

Lucie Horčicová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-20 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor's Dissertation

Product proposal aimed at revival of religious tourism in the town of Stará Boleslav with the use of its ecclesiastic monuments

Lucie Horčicová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2016-04-20 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i , ţe jsem bakalářskou práci na téma Návrh produktu pro oţivení náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi s vyuţitím tamních církevních památek zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

………………… Lucie Horčicová V Praze dne ……………..

Abstrakt HORČICOVÁ, Lucie. Návrh produktu pro oţivení náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi s vyuţitím tamních církevních památek [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 56 s. V bakalářské práci se zabýváme náboţenským cestovním ruchem ve Staré Boleslavi a moţností rozvoje v dané destinaci. V první, teoreticko-metodologické části se zaměříme na cestovní ruch jako pojem, rozčleníme ho do několika tříd, které si následně vysvětlíme. Dále se zabýváme významem a historií poutí a poutního turismu ve světě a v České republice. V druhé, analytické části se seznámíme s destinací Stará Boleslav, významným poutním místem, analyzujeme primární a sekundární nabídku, potenciál destinace a pomocí dotazníkového šetření probíhajícího v letech 2014 a 2015 na Národní svatováclavské pouti analyzujeme poptávku po náboţenském cestovním ruchu ve Staré Boleslavi za obě období. V poslední části druhé kapitoly porovnáme výsledky analýzy z let 2014 a 2015 a určíme typického účastníka cestovního ruchu v destinaci, jeho potřeby a preference. Na zjištění naváţeme v poslední, návrhové části, kde sestavíme produkt pro náboţenský cestovní ruch podle výsledků ze zpracované analýzy v druhé části práce. Vyuţijeme přitom nejen místní přírodní a kulturní potenciál, ale v první řadě sakrální. Závěrem práce zhodnotíme primární i sekundární nabídku destinace v návaznosti na očekávání typického účastníka náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi a přiblíţíme význam propojení náboţenského turismu s dalším druhem cestovního ruchu. Následně doporučíme kroky a procesy, které by mohly zvýšit poptávku po destinaci Stará Boleslav. Klíčová slova náboţenský cestovní ruch, Národní svatováclavská, pouť, poutní místo, Stará Boleslav

Abstract In my Bachelor’s Dissertation, We are talking about a religious tourism in Stará Boleslav and a development opportunity in a given destination. At first, in a theoretical and methodical part, we will focus on the tourism as a concept and divide it into a few groups which will be explained later. Then I focused on a meaning and history of pilgrimage and pilgrimaged tourism in a world and The Czech Republic. In a second, analytic part, we will get to know destination Stará Boleslav, important pilgrimages place. We will be analyzing primary and secondary offer, therefore, potential of a destination and through questionnaire survey taken in years 2014 and 2015 at the National St.Wenceslaw’s pilgrimage, we will analyze inquiry after a religious tourism in Stará Boleslav during two periods. In the last part of a second chapter, I am comparing results of analyzation from years 2014 and 2015, and we will determine a typical member of the tourism in the destination, his needs, and preferences. The findings will be followed in a last part, which assembles a product of a religious tourism according to results of feasibility analyzation in a second part. Not only use we the local natural potential but mainly the cultural. At the conclusion, we will make results of a primary and secondary offer of a destination according to expectations of a typical member of a religious tourism in Stará Boleslav and will get closer to the importance of the connection between religious tourism and another kind of tourism. Then, we will recommend another steps and processes which would help to increase an inquiry after a destination of Stará Boleslav. Key words National St.Wenceslaw’s pilgrimage, pilgrimage, religious tourism, Sanctuary, Stará Boleslav

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................ 10 1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST ........................................................................ 12 1.1 Charakteristika cestovního ruchu ........................................................................................ 12 1.2 Pojmy spojené s cestovním ruchem .................................................................................... 12 1.3 Typy cestovního ruchu ........................................................................................................ 13 1.4 Náboženský cestovní ruch ................................................................................................... 15 1.5 Definice a vymezení náboženského cestovního ruchu ......................................................... 15 1.6 Poutní turismus a náboženský cestovní ruch ....................................................................... 16 1.7 Motivace k účasti na náboženském a poutním cestovním ruchu ......................................... 16 1.8 Poutě a poutní místa ........................................................................................................... 17 1.8.1 Historické pojetí poutí .................................................................................................... 17 1.8.2 Křesťanská poutní místa ve světě ................................................................................... 18 1.8.3 Křesťanská poutní místa v České republice .................................................................... 18

2 ANALYTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 20 2.1 Stručná historie Staré Boleslavi ........................................................................................... 20 2.1.1 Svatý Václav .................................................................................................................... 20 2.1.2 Paládium ......................................................................................................................... 20 2.2 Sakrální památky Staré Boleslavi......................................................................................... 21 2.2.1 Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie ........................................................................ 21 2.2.2 Basilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta ....................................................................... 21 2.3 Národní svatováclavská pouť .............................................................................................. 22 2.4 Analýza nabídky služeb ve Staré Boleslavi ........................................................................... 22 2.4.1 Primární nabídka destinace ............................................................................................ 22 2.4.2 Sekundární nabídka destinace ....................................................................................... 26 2.4.6 Propagace Staré Boleslavi jako destinace ...................................................................... 28 2.5 Analýza poptávky po Staré Boleslavi ................................................................................... 28 2.5.1 Cíle a metodika ............................................................................................................... 29 2.5.2 Charakteristika návštěvníka 2014 .................................................................................. 29 2.5.3 Důvod návštěvy Staré Boleslavi 2014 ............................................................................. 30 2.5.4 Charakteristika návštěvníka 2015 .................................................................................. 35

2.5.5 Důvod návštěvy Staré Boleslavi 2015 ............................................................................. 37 2.5.5 Komparace poptávky po náboženském cestovním ruchu ve Staré Boleslavi ................ 43 2.6 Výsledek analýzy poptávky po náboženském cestovním ruchu ve Staré Boleslavi ............... 48

3 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 49 3.1 Návrh produktu na oživení náboženského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi ................... 49 3.2 Význam Naučné stezky svatého Václava.............................................................................. 52

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 53 Literatura ...................................................................................................................... 55 Přílohy .......................................................................................................................... 58

Seznam tabulek Tab. 1

Vstupné Zámek Brandýs nad Labem

Tab. 2

Otevírací doba a vstupné Arnoldinovský dům

Tab. 3

Otevírací doba a vstupné brandýská synagoga

Tab. 4

Otevírací doba infocentra Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Tab. 5

Charakteristika respondenta 2014

Tab. 6

Ubytování a délka pobytu

Tab. 7

Volnočasové aktivity ve Staré Boleslavi

Tab. 8

Charakteristika návštěvníka 2015

Tab. 9

Ubytování ve Staré Boleslavi

Tab. 10

Volnočasové aktivity a atraktivity

Tab. 11

Motiv návštěvy

Tab. 12

Délka pobytu

Tab. 13

Poptávka po ubytovacích sluţbách

Tab. 14

Třídy ubytovacího zařízení

Tab. 15

Faktory ovlivňující výběr ubytovacího zařízení

Tab. 16

Poptávka po stravovacích zařízeních

Tab. 17

Poptávka po volnočasových aktivitách

Tab. 18

Chybějící sluţby/aktivity

Tab. 19

Celkové výdaje návštěvníka

Seznam grafů Graf 1

Věkové rozloţení dotazovaných

Graf 2

Druh výletu

Graf 3

Starou Boleslav jste navštívil/a

Graf 4

O Staré Boleslavi jste se doslechl/a z

Graf 5

Jaký způsob dopravy do Staré Boleslavi jste pouţil/a

Graf 6

Jaký typ stravovacího zařízení ve Staré Boleslavi preferujete

Graf 7

Druh výletu

Graf 8

Důvod návštěvy Staré Boleslavi

Graf 9

Navštívili jste Starou Boleslav i mimo Svatováclavskou pouť

Graf 10

Četnost návštěvy Staré Boleslavi

Graf 11

Délka pobytu

Graf 12

O Staré Boleslavi jste se doslechl/a z

Graf 13

Stravovací zařízení

Graf 14

Výdaje

na

osob

ÚVOD Náboţenský cestovní ruch, nebo-li poutní turismus je v České republice dosti opomíjeným odvětvím cestovního ruchu. I přes velký potenciál, vzhledem k velkému počtu poutních míst a sakrálních památek, není jeho vliv na turismus velký. Dnes je vnímán pouze jako druh turismu pro věřící část obyvatelstva. Přitom by tento druh cestování měl být brán spíše jako poznání naší historie, předků a budování národa. V této práci uvedeme příkladem poutní místo ve Staré Boleslavi. Je to místo se silnou návazností na historii Čech, krásnými památkami, kde ţil a byl zavraţděn Svatý Václav - patron naší země. I svou polohou má ideální podmínky pro rozvoj turismu, nachází se pár kilometrů od největší turistické destinace v České republice, jen 20 kilometrů od Prahy. Od roku 1960 je Stará Boleslav součástí souměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav a má 18 011 obyvatel (k 1.1.2015). Toto místo je vybráno z důvodu, ţe k němu má autorka osobní vztah - v blízkosti Staré Boleslavi strávila své dětství a proto by ráda přispěla k jejímu rozvoji a zvýšení poptávky po místních církevních památkách. Cílem práce je analyzovat poptávku po cestovním ruchu v destinaci Stará Boleslav. Pro účely práce jsou vyuţíváme metody analýzy, deskripce, komparativní analýzy dotazníkového šetření z let 2014 a 2015. V samotném závěru práce uţijeme metody syntézy, s jejíţ pomocí dojdeme k závěrům šetření a diskuse. Obsah práce je rozdělen do tří částí, v první části se budeme zabývat cestovním ruchem a jejími druhy. Nejdůleţitější pro účel práce je náboţenský cestovní ruch, do kterého patří stručné shrnutí historie jednotlivých náboţenství, poutní místa a významné památky. Poté následuje zhodnocení situace v České republice, charakteristika, význam a historie poutních míst, ale i poutí samotných. Ve druhé části bakalářské práce zhodnotíme Starou Boleslav jako destinaci cestovního ruchu, analyzujeme nabídku a poptávku po obci a popíšeme její potenciál. V poslední, návrhové části práce prezentujeme produkt na zvýšení návštěvnosti především rodin s dětmi v obci. Podle stanovené hypotézy H1 předpokládáme, ţe ubytovací zařízení během Národní svatováclavské strukturou neodpovídají poptávce. Podle stanovené hypotézy H2

10

předpokládáme, ţe náboţenský cestovní ruch je nutné zkombinovat z jinou formou turismu k prodlouţení doby pobytu návštěvníka.

11

1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST

1.1 Charakteristika cestovního ruchu Nejobecnější definice cestovního ruchu je cestování jedince či skupiny na místo, které není jeho obvyklým prostředím za účelem poznání nebo odpočinku. Z historického hlediska jsou zmínky o cestování jiţ ve starověku. Počátky novodobého turismu, tak jak ho známe dnes, jsou ovšem datovány do druhé poloviny 19. století a jsou spojeny s průmyslovou revolucí. (Palatková, Zichová, 2011, s.) „Cestovní ruch je sloţitý, košatý, vnitřně mnohočetný a bohatě strukturovaný sociálněekonomický jev (kategorie) tzn., ţe se jedná o souhrn ekonomických a sociálních aktivit souvisejících s uspokojováním lidských potřeb.“ (Nejdl, 2010, s. 6). Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje cestovní ruch jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší, neţ je 1 rok u mezinárodního cestovního ruchu, 6 měsíců u domácího cestovního ruchu, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Malá a kol., 2002). Z hlediska nabídky a poptávky se dá turismus definovat jako „komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s vyuţíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“ (Pásková a Zelenka, 2005, s. 45).

1.2 Pojmy spojené s cestovním ruchem V červenci 1991 se v Ottawě uskutečnila Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu pod záštitou Světové organizace cestovního ruchu (WTO). Jejím 12

cílem bylo představit dokument „Doporučení pro statistiku cestovního ruchu“, který byl následně v březnu 1993 schválen Statistickou komisí OSN. Obsahem souboru byly upřesňující a vázané definice pro všechny členské státy UNWTO pro lepší přehlednost a komunikaci. Stálý obyvatel V kontextu mezinárodního cestovního ruchu se jedná o osobu, která ţije v destinaci déle neţ jeden rok. V případě domácího cestovního ruchu je tato doba zkrácena na 6 po sobě jdoucích měsíců. Návštěvník Osoba, která cestuje do jiné lokality na dobu nepřekračující 12 měsíců. To platí pouze u mezinárodního cestovního ruchu, u domácího je to pohyb po téţe zemi, ve které má trvalé bydliště, ale maximálně na dobu 6 měsíců. U mezinárodního i domácího cestovního ruchu nesmí být hlavním účelem cesty výdělečná činnost. Turista V původním názvu „overnight visitor“. Jak jiţ z anglického názvu vyplývá, jedná se o návštěvníka, který v navštívené lokalitě stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení. Jednodenní návštěvník Jedná se o účastníka cestovního ruchu, který v dané lokalitě nestráví ani jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování.

1.3 Typy cestovního ruchu Jednotlivé formy turismu se dělí podle motivace k návštěvě. Ve většině případů se motivace k účasti prolínají. Podle UNWTO je uţíváno členění na osobní motivaci a obchodní a profesní turismus.

Osobní motivace Dovolená, volný čas a rekreace

13

Regenerace těla i mysli, součástí je aktivní i pasivní odpočinek. Rekreační turismus, kulturněpoznávací turismus, turismus zaměřený na přírodní atraktivity a sportovně orientovaný turismus. Většinou se prolínají jednotlivé formy cestovního ruchu. Návštěva příbuzných a známých U tohoto typu bývá nejmenší rozsah vyuţití ubytovacích a stravovacích sluţeb v cílové destinaci, proto mu není věnovaná příliš velká pozornost. Turismus se vzdělávacími motivy Záměrem je osobní rozvoj nebo získávání nových znalostí a dovedností. Zdravotně orientovaný turismus Dále dělíme na turismus medicínský, lázeňský a wellness. Jedná se především o rekonvalescenci, zdravotní terapii nebo změnu ţivotosprávy. Lázeňský cestovní ruch je přímo vázán na přírodní a léčivé zdroje. Náboženský a poutní turismus Motivem je návštěva posvátných míst, které jsou spjaty s historií náboţenských událostí nebo návštěva církevních památek. Nákupní turismus Forma cestovního ruchu, kterou významně ovlivňuje cenová hladina a cena prodávaného zboţí v dané lokalitě. Dále se jedná o specifické produkty pro cílovou zemi.

Obchodní a profesní turismus Bývá často označován zkratkou MICE. Zkratka z anglických slov meetings, incentives, congress a event, do češtiny přeloţeno jako setkání, motivační cestovní ruch, kongresy a konference, výstavy a akce. Tento typ turismu nebývá vykonáván ve volném čase účastníků, týká se uzavřené společnosti a jsou vyţadovány individuální přístupy ze strany organizátorů. Těší se vysokému zájmu turistických organizací vzhledem k

14

lukrativnosti tohoto typu cestovního ruchu a realizací mimo hlavní sezónu. Jedná se o pracovní setkání, motivační pobyty, kongresy a konference, výstavy a veletrhy.

1.4 Náboţenský cestovní ruch Vzhledem k zaměření této práce budeme nadále rozvádět konkrétní formu cestovního ruchu a to sice náboţenský turismus. Náboţenský cestovní ruch se v literatuře pojmenovává různě. Píše se jako o poutním, církevním, religiózním nebo sakrálním cestovním ruchu. U většiny autorů lze tyto pojmy chápat jako synonyma.

1.5 Definice a vymezení náboţenského cestovního ruchu Různí autoři se k vymezení náboţenského cestovního ruchu staví odlišně. Obecně se setkáme s názorem, ţe religiózní cestovní ruch je součástí kulturně-poznávacího turismu. Jiní jsou zastánci charakteristiky, ţe účastnící (zejména poutního turismu) mají odlišnou motivaci, potřeby a přístup ke sluţbám cestovního ruchu. Také tráví jiným způsobem svůj volný čas, proto jsou segment zcela odlišný od účastníků kulturněpoznávacího turismu. Jetmar definuje náboţenský cestovní ruch jako návštěvu posvátných a poutních míst, církevních památek a pamětihodností připomínající záznamné církevně náboţenské události. (Jetmar, 2007, s.13) Z církevních kruhů o cestovním ruchu poprvé promluvil papeţ Pius XI, kdyţ se v roce 1952 vyjádřil před zástupci italské turistické organizace takto: „Turismus přispívá ke

.“ (Dancák, 2005, s. 11-12) Od té doby se kaţdý papeţ během svého promlouvání k věřícím nezapomene zmínit o důleţitosti turismu v dnešním světě. Jsou toho názoru, ţe cestování je důleţitou 15

součástí ţivota kaţdého člověka, jelikoţ vede k poznání a porozumění jiných zemí a kultur. Osobně se ztotoţňuji s názorem a hlásáním papeţů, jelikoţ nejlépe poznáme kulturu, ať uţ svou nebo jiných národů, právě z historie. Proto by náboţenský cestovní ruch měl být součástí ţivota kaţdého z nás.

1.6 Poutní turismus a náboţenský cestovní ruch V pojetí náboţenského cestovního ruchu se setkáváme s nejednotným náhledem na problematiku. Často se religiózní turismus dělí na dvě části. První je širší pojem náboţenský cestovní ruch, kdy jeho účastníci nemusí být (a často nejsou) ţádného vyznání a jejich motivace spočívá pouze v navštívení sakrálních památek. Jedná se o kostely, kaple, katedrály nebo hřbitovy. Uţší skupina jsou věřící lidé, kdy cílem jejich cesty jsou poutní místa nebo absolvování poutě samotné. V takovém případě hovoříme o poutním turismu. (Pásková, Zelenka, 2012, s. 488). „Dnes se všeobecně mluví o náboţenské turistice. Navštívit chrám, klášter, svatyni není špatná forma trávení volného času. Putování ale není náboţenská turistika. Má vyšší cíl. Putování je pohyb na posvátná místa za náboţenským cílem.“ (Dancák, 2005, s. 34)

1.7 Motivace k účasti na náboţenském a poutním cestovním ruchu Motivace k účasti na náboţenském turismu zpravidla je: -

návštěva míst s významnými atraktivitami (přírodní, antropogenní) spojenými s určitým náboţenstvím

-

duchovní proţitek spojený s touto návštěvou

-

duchovní přiblíţení se k vrcholné církevní autoritě a komunikace s ní, například pomocí modlitby

-

meditace, touha po duševním odpočinku a načerpání duševní energie

-

zamyšlení se nad sebou samým, dosaţení pocitu pokory

-

pro některé dosaţení pocitu úlevy, poţehnání, odpuštění

16

-

v poutních místech zdravotní a očistný motiv - navrácení ztraceného duševního zdraví prostřednictvím zázraku (Studnička, 2011)

Výčet motivací ještě doplníme, jakým způsobem lze naplnit touhu po náboţenském cestovním ruchu: -

návštěva míst náboţenského významu

-

účast na náboţenských akcích a událostech (poutě, mše, mise)

-

účast na náboţenských obřadech v rámci uvedených akcí (poutní) nebo mimo jejich konání nebo na obřadech konaných na místech nespojených s náboţenskými událostmi

-

účast na vzdělávacích akcích (Studnička, 2011)

1.8 Poutě a poutní místa Z historického hlediska byly poutě vţdy významným aktem v ţivotě kaţdého věřícího. I cestovní ruch jako takový se zrodil právě z náboţenského základu, z potřeby putovat na místo historicky spjaté s významnou událostí, stavbou nebo okamţikem. Putování má své kořeny ve starověku. Zmínky o prvních poutích najdeme jiţ u starých Egypťanů, Řeků a Římanů. U všech významných náboţenství existují magická místa, lokality spojené s duchovní očistou, proţitkem nebo cíl ţivotní cesty. Důvodem cesty můţe být prosba za odpuštění, pokání, očista nebo prosba za poţehnání.

1.8.1 Historické pojetí poutí Středověkého poutníka bylo moţno poznat jiţ na první pohled, lišil se oděvem a vybavením. Poutník, který u sebe nosil poutníkův odznak, byl pod ochranou práva. Nikdo ho nemohl uvěznit, okrást nebo zatknout. Pokud bylo spácháno provinění proti poutníkovi, hrozilo pachateli vyhoštění z církve. Na dlouhých cestách přespávali putující v klášterech nebo hostincích. Cílem poutě bylo moci si sáhnout na ostatky světce. Jako památku za vykonanou pouť si poutníci odnesli předmět charakteristický pro navštívené místo. (Dancák, 2005, s. 26)

17

1.8.2 Křesťanská poutní místa ve světě „Být na cestě“ je častý výraz Svatého písma pro obraz křesťanského ţivota. Křesťan hledá Boha, má odvahu vykročit i do neznámé krajiny jako Abrahám, zbytečně se neohlíţí a hledí na konečný cíl. (Dancák, 2005, s. 16). Nejvýznamnější křesťanská poutní místa jsou spojena se zjevením Panny Marie. Nazývají se mariánskými poutními místy. Patří mezi ně francouzské Lurdy, kde se v roce 1858 zjevila Panna Marie mladé pastýřce. Na místě zjevení vytryskl pramen, který má podle věřících zázračné a léčivé účinky. Další významné místo je portugalská Fatima. Zde se zjevila Panna Marie třem pasáčkům a předala jim tzv. Fatimské Poselství. Panna Marie děti ţádala, aby se mimo jiné společně kaţdý den modlili růţenci. (Rýznarová, 2015, s. 36) Mimo mariánská poutní místa existují také cíle poutníků, které jsou spojeny s ostatky světců. Nejznámější je Svatojakubská cesta. Tato poutní cesta se skládá z dvanácti tras vedoucích ke hrobu svátého Jakuba, jednoho z dvanácti apoštolů, do španělského města Santiago de Compostela. Na pouť se vydávají poutníci nejen z Evropy, ale i Japonska, Argentiny a z Izraele. (Rýznarová, 2015, s. 26)

1.8.3 Křesťanská poutní místa v České republice Prvním velmi významným místem je poutní místo Velehrad nedaleko Uherského Hradiště. Jedná se o poutní místo, které je spojováno s centrem Velké Moravy, Veligradem. Nejvýznamnější poutí je Národní pouť na Velehradě, která se koná kaţdoročně 5. července, u příleţitosti svátku Cyrila a Metoděje. V roce 1990 navštívil Velehrad tehdejší papeţ Jan Pavel II. (infovelehrad.cz, 2016) Návštěvnost poutního místa je odhadována na 400 aţ 500 tisíc turistů ročně. (Ingr, 2013) Jen během Národní pouti na Velehrad v roce 2015 navštívilo poutní místo aţ 80 000 návštěvníků. (velehrad.eu, 2015) Nejstarším a nejvýznamnějším mariánským poutním místem v České republice je Svatá hora. Nachází se nedaleko města Příbram a jeho součástí je barokní areál. Počátky Svaté Hory se váţou s 13. stoletím, kdy zde byla postavena kaplička zasvěcená Panně 18

Marii za vyslyšení proseb na ochranu před loupeţníky. Počátky kultu Panenky Marie Svatohorské sahají do poloviny 14. století, kdy podle pověsti sošku vyřezal arcibiskup Arnošt z Pardubic z hruškového dřeva. (poutnimistavcr.cz, 2012) Na Svaté Hoře se koná nepřeberné mnoţství kulturních a náboţenských událostí a několik poutí ročně. Mše svaté se konají kaţdý den, o nedělích je vystavována soška Panenky Marie. Kaţdý rok přijede do Svaté Hory na 250 tis. návštěvníků. (fondyeu.krstradocesky.cz, 2012) Poutní místo Svatý Kopeček s barokním bazilikou Panny Marie je další významné mariánské poutní místo v České republice. Historie potního místa sahá do 17. století, kdy zde Jan Andrýsek nechal vybudovat kapli zasvěcenou Panence Marii. V průběhu let bylo toto místo spojováno s vyslyšením modliteb a od té doby je Panna Marie vyzývána jako Královna Moravy. Poutě se zde konají celoročně, v příkladu uvedeme Malou pouť za velké věci, která se uskutečňuje v datech 13. 3., 10. 4., 8. 5., 12. 6., 11. 9., 9. 10., 13. 11. a 11. 12., kdy se koná pěší pouť od dómu sv. Václava v Olomouci na Svatý Kopeček a vyvrcholením pouti je odpolední mše svatá na Svatém Kopečku. (svatykopecek.cz, 2005) V neposlední řadě je významným poutním místem Stará Boleslav, konkrétně poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie s Paládiem.

19

2 ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Stručná historie Staré Boleslavi Z okolí města jsou doloţeny historické nálezy jiţ z mladší doby kamenné. Vzhledem k jeho poloze, město se rozkládá na pravém břehu řeky Labe, byla oblast kolonizována prvními zemědělci jiţ v dávných dobách. Deváté století našeho letopočtu je spojeno s příchodem Slovanů. Během 9. a 10. století byly vystavěny hradby na ochranu Staré Boleslavi. Jedním z nejvýznamnějších dějinných událostí byl vznik staroboleslavské kapituly v roce 1052. Ta je nejstarší kapitulou na našem území. Během třicetileté války bylo město téměř srovnáno se zemí. Roku 1680 byla vybudována Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi, takzvaná Via Maria, jejíţ součástí je 44 kapliček ve vzdálenosti 400 metrů. V kapličkách najdeme vyobrazení sv. Václava a Panny Marie. Město se stalo významným mariánským místem, díky Paládiu1 - reliéfu Boţí Rodičky. (infocentrum-brandysko)

2.1.1 Svatý Václav Dle Kosmovy kroniky byl s největší pravděpodobností svatý Václav zabit dne 29. září roku 929 (resp. 935) na místě dnešní baziliky sv. Václava. Do dnešních dnů je toto místo významným poutním cílem České republiky.

2.1.2 Paládium Legenda praví, ţe Paládium obdrţela sv. Ludmila od Metoděje při jejím křtu. Reliéf je odlit z korintské mědi, směsi kovů, která byla získána po vypálení řeckého města Korint. Po Ludmilině mučednické smrti zdědil reliéf Václav, který jej nosil stále u sebe. Skrz různé vojenské nepokoje v Českých zemích byl reliéf bezpečně uschován ve Vídni. Následně 8. září 1648 bylo Paládium vráceno do Staré Boleslavi a na počest návratu významné relikvie byla uspořádaná velkolepá pouť. Paládiu jsou připisovány zásluhy za ochranu českých zemí, ale i zázračná uzdravení a pomoc v dobách temných. Věří se, ţe právě reliéf je důvodem, proč během II. světové 1

Paládium - velmi významný a posvátný předmět, nejčastěji vyobrazení, reliéf nebo soška světce, která má stát, místo či město chránit před nebezpečím. V Čechách je nejznámější tzv. Paládium země české, které je uloţeno v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.

20

války byla Praha téměř naprosto ušetřena nepokojům a zničení historických částí, jako tomu bylo v ostatních evropských metropolích. (Pechta, 2006) Z rozhodnutí vlády bylo Paládium zařazeno na seznam Národních kulturních památek s účinností od 1. ledna 2016. (Hospodářské noviny, 2015)

2.2 Sakrální památky Staré Boleslavi Následující část textu čerpá z oficiálních webových stránek města Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Souměstí si bohuţel nevede statistiky návštěvnosti kulturních památek ani pouti. Z informačního centra jsme byli odkázáni na komisi pro kulturu a spolky souměstí, ovšem bez výsledku. Kvůli nezájmu o poskytnutí podrobných informací o obci, jsme nemohli dosáhnout poţadovaného výstupu z analýzy nabídky Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi.

2.2.1 Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie Tento barokní chrám je nejstarším poutním místem v České republice a je zde umístěno Paládium země české, kde je zobrazena Panna Marie s Jeţíškem. Původně zde stála kaple, vystavěna na počest nálezu ztraceného reliéfu. Hlavní oltář chrámu je vyzdoben sousoším od významného sochaře Matyáše B. Brauna.

2.2.2 Basilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta Basilika sv. Václava ve své románské kryptě chrání pozůstatky dřevěného kostelíku, kde byl zavraţděn Václav a zde se také nachází místo jeho prvního hrobu. Matyáš B. Braun umístil svůj výjev Václavovi smrti do tzv. Vrábské kaple, na místo vraţdy. Kníţecí kostel sv. Klimenta v sobě skrývá románskou freskovou výzdobu z první poloviny 12. století, která je nejstarší v Čechách. Je zasvěcen jednomu z prvních papeţů - sv. Klimentovi. Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, basilika sv. Václava a kostel sv. Klimenta jsou zařazeny mezi národní kulturní památky Staré Boleslavi.

21

2.3 Národní svatováclavská pouť V podobě jak jí známe dnes se poprvé konala v roce 2003, zásluhou římskokatolické církve. Od roku 1998 byla tato událost známá jako Svatováclavské slavnosti. Koná se ve dnech okolo data 28. září ve Staré Boleslavi. V tento den byl Václav zavraţděn svým bratrem Boleslavem, je to den pracovního klidu a zároveň Den české státnosti. Na pouť se pravidelně přiváţí z praţského chrámu sv. Víta Václavova lebka, aby se poutníci mohli jeho ostatkům poklonit. V roce 2009 přijel Starou Boleslav navštívit Svatý otec Benedikt XVI., podle neoficiálních statistik se přijelo na papeţovu mši na prostranství Proboštské louky podívat aţ 50 000 poutníků a diváků z celé Evropy. (Chtistnet.cz, 2013) Dnes je svatováclavská pouť úzce spojena se Svatováclavskými slavnostmi, které probíhají v historickém centru města a v areálu lázní Houštka, svým jak církevním tak kulturním programem slouţí široké veřejnosti. Město si bohuţel nevede statistiky, ale dle mého odhadu se během hlavního kulturního programu v roce 2015 na Mariánském náměstí a jeho přilehlém okolí pohybovalo okolo 3 000 návštěvníků, některé odhady hovoří aţ o 5 500 návštěvníku za jediný den.

2.4 Analýza nabídky sluţeb ve Staré Boleslavi Co se nabídky sluţeb ve městě týče, musíme brát v úvahu, ţe součástí Staré Boleslavi je i Brandýs nad Labem. Budeme tedy brát toho souměstí jako jeden celek, coţ administrativně je, a analyzujeme nabídku celé obce. Potenciál destinace si rozdělíme na primární a sekundární nabídku.

2.4.1 Primární nabídka destinace Primární nabídku destinace dělíme na přírodní, kulturně – historický potenciál a kulturně – společenské akce (Királová, 2003, s. 88).

Přírodní potenciál destinace Město leţí v polabské níţině na obou březích řeky Labe. K přírodním památkám můţeme zařadit přírodní rezervaci Hluchov, kde se nachází zbytky luţních lesů, které 22

v sobě skrývají zajímavé a chráněné druhy rostlin, ptáků, obojţivelníků a hmyzu. Les je protkán informačními tabulemi s informacemi o zajímavé fauně a flóře v oblasti. Rezervace se nachází prakticky v centru města, mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví, jeţ od sebe dělí řeka Labe. (SALVIA, 2013) Proboštská jezera Síť několika jezer vhodná ke koupání nebo rybaření. Jezera vznikla těţbou štěrkopísku.

Kulturně – historický potenciál Zámek Brandýs nad Labem Renesanční zámek, který byl původně plánován jako prezidentské letní sídlo. Nakonec prezident Masaryk upřednostnil Lány a brandýský zámek byl předán k uţívání státní správě lesů. Od roku 2004 je v objektu k vidění stálá historická expozice. Zámku náleţí i rozsáhlé zahrady taktéţ veřejnosti přístupné. Zámek je otevřen celoročně kromě pondělí v době od 10:00 do 17:00 hodin. K dispozici jsou také komentované prohlídky kaţdou hodinu od 10:00 do 16:00 hodin. Mimo hlavní sezónu (listopad – duben) jsou pravidelné prohlídky pouze o víkendech. Tab 1 Vstupné Zámek Brandýs nad Labem Plné vstupné Sníţené vstupné (děti do 15 let, studenti a senioři nad 65 let) Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti do 15 let) Zdroj: vlastní zpracování, brandyszamek.cz

80 Kč 50 Kč 180 Kč

Oblastní muzeum Praha-východ Spravuje čtyři stálé expozice: Arnoldinovský dům, Brandýská katovna, Zřícenina hradu Jenštejn a Památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny v Hrusicích. Prní dva objekty se nachází právě v souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Arnoldinovský dům je hlavním sídlem oblastního muzea a nachází se v původně měšťanském domě na Masarykově náměstí. Stálá expozice je zaměřená na region Brandýska, dále se zde nachází odborná knihovna určená pro badatelské sluţby veřejnosti.

23

Tab 2 Otevírací doba a vstupné Arnoldinovský dům Pondělí – středa Zavřeno Čtvrtek – pátek 10:00 – 12:30, 13:00 – 17:30 Sobota – neděle 10:00 – 12:30, 13:00 – 16:00 Vstupné – dospělí 40Kč, sníţené 15Kč, matky na mateřské dovolené 20Kč, rodinné 60Kč Zdroj: vlastní zpracování, muzeumompv.cz Brandýská katovna – stálá expozice věnovaná hrdelnímu a útrpnému právu. Katovna nabízí pracovní list pro školáky dostupném na webových stránkách k vytištění. Expozice je otevřena od dubna do září v čase 10:00 – 12:00 a 12:30 – 16:00 hodin. Židovský hřbitov a brandýská synagoga Ţidovský hřbitov v Brandýse nad Labem patří k nejstarším v Čechách, jeho vznik je datován k roku 1568. Brandýská synagoga byla do dnešní podoby přestavěna roku 1829, ovšem po II. světové válce byl její interiér zničen. V rámci projektu záchrany ţidovské kultury byla obnovena v roce 2014 a uvnitř se nachází muzeum ţidovské tradice a kulturní sál. Tab 3 Otevírací doba a vstupné – brandýská synagoga Plné vstupné 50Kč Sníţené vstupné (děti do 15 let, studenti 30Kč a senioři nad 65 let) Synagoga je přístupná od 1.5. do 31.10. denně od 10:00 do 17:00 hodin, klíče od ţidovského hřbitova jsou zapůjčeny oproti záloze v synagoze. Zdroj: vlastní zpracování, brandysko.cz Chrám Nanebevzetí Panny Marie Barokní kostel postavený na začátku 17. století. Uvnitř stavby je uschováno Paládium země české. Otevřeno je celoročně v sobotu a neděli od 11:00 do 17:00 hodin. Vstupné je dobrovolné. (kudyznudy.cz, 2016) Kostel sv. Klimenta Románský kostel, který je povaţován za kapli boleslavského hradu a dochoval se téměř ve stejné podobě. Patří k nejstarším chrámovým stavbám v Čechách. Otevírací doba je sobota – neděle, 11:00 aţ 17:00 hodin. Otevřeno je celoročně, vstupné dobrovolné. (kudyznudy.cz, 2016)

24

Bazilika sv. Václava Románská bazilika, která stojí na místě zavraţdění sv. Václava. Zde byl Václav za tři roky také pohřben. Bazilika je veřejnosti otevřena pouze v dny církevních oslav nebo po předchozí telefonické domluvě. (kudyznudy.cz, 2016)

Kulturně – společenské akce Svatováclavské slavnosti Informace o Národní svatováclavské pouti, viz. subkapitola 2.3 Národní svatováclavská pouť. Audience u císaře Karla I. Letošní ročník se koná 23. dubna 2016. Jedná se o tradiční kulturně-historickou (vojenskou) akci s počátky do roku 2002. Návštěvníci, kteří chtějí pokračovat v udrţování tradic a opěvování slavné minulosti střední Evropy přijíţdějí nejen z Čech a Moravy, ale i Rakouska, Slovenska, Německa, Rakouska, Itálie a Ukrajiny. Program audience se skládá ze čtyř částí. Nejprve je slavnostní nástup vojenských historických jednotek a skupin (za podpory armády České republiky), následuje průvod do Staré Boleslavi, mše u Paládia země české, poté Karolínské slavnosti na zámku v Brandýse nad Labem, kde uvidíme rytířské souboje historických spolků a nakonec večerní slavnostní koncert v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. (audiencebrandys.cz, 2016) Nanebevzetí Panny Marie - Slavnosti Paládia Poutníci od nepaměti přicházeli do Staré Boleslavi za účelem uctění Paládia země české. Podle liturgického kalendáře připadá slavnost na 15. srpna. Pokud toto datum není neděle, slaví ji zde dvakrát, poprvé 15. srpna a podruhé nejbliţší neděli k 15. srpnu. Oslavy se vţdy konají v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Dny modlitby za národ Nejen díky Paládiu je Stará Boleslav místem modliteb za národ. Od roku 1994 se kaţdou poslední sobotu v měsíci koná mše svatá v rámci modliteb za národ. Jednou ročně je hlavní den modlitby za národ. Přesné dny jsou předem určeny farností.

25

Mše svatá Mše svaté se v chrámu Nanebevzetí Panny Marie konají vţdy v pondělí, středu, sobotu a neděli od 9:00 hodin a v úterý a pátek od 18:00 hodin. V kostele sv. Václava jsou to neděle od 18:00 hodin.

2.4.2 Sekundární nabídka destinace Suprastruktura cestovního ruchu Ubytovací kapacity V obci a přilehlém okolí najdeme 11 ubytovacích zařízení, včetně dvou ubytoven, kempu, pensionu, hotelu a zařízení apartmánového typu. Ceny ubytování se pohybují od 130Kč za noc a osobu.

Bohuţel staroboleslavská kapitula nenabízí moţnost

ubytování pro poutníky ve svém areálu, jako to bývá obvyklé v ostatních poutních místech České republiky. Stravovací služby Podle webových stránek města se aktuálně v obci nachází 11 stravovacích zařízení pro veřejnost. Jejich celkovou kapacitu nelze zjistit, dle odhadu hovoříme o 500 místech pro potenciální návštěvníky souměstí.

Infrastruktura cestovního ruchu Kino Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Slouţí nejen k promítání filmů, ale i k pořádání nejrůznějších kulturních akcí - koncertů, vystoupení městských spolků, divadla aj. Celková kapacita čítá 300 míst k sezení. Naučná stezka „Krajinou Rudolfa II.” Stezka měří 65 kilometrů s je společným projektem tří měst - Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi, Benátek nad Jizerou a Lysé nad Labem. Její trasa vede z Brandýsa nad Labem do Lysé nad Labem a dále po levém břehu řeky Jizery do Benátek nad Jizerou, poté zpět do Brandýsa nad Labem po pravém břehu Labe. Naučná stezka nám ukáţe Rudolfa II. z jiného pohledu, jako milovníka zahrad, lesů a lovu. Provede nás

26

zámeckými zahradami a 17 dalšími zastávkami, jejíţ součástí jsou informační tabule s dobovými mapami, rytinami a informativním textem z historie. (Brandysko.cz, 2014) Matice staroboleslavská nabízí vzdělávací program „Tajemství chrámů“. Program je určen pro základní a střední školy i dospělé návštěvníky. „Účastníci rozšíří své znalosti v oblasti základních pojmů křesťanské kultury, uplatní své znalosti o architektuře duchovních staveb, poznají hlouběji některé obecně známé prvky křesťanského náboţenství a liturgie, seznámí se s některými novými pojmy uţívané mezinárodní terminologie, posílí povědomí o české kultuře v širším evropském kontextu.“ říká Mgr. Nina Nováková, autorka a koordinátorka projektu.

Všeobecná infrastruktura Automobilová a autobusová doprava Město leţí přímo na dopravní tepně, dálnici D10, spojující Prahu s Libercem a cesta z hlavního města trvá okolo 15 minut. Ve městě jsou dvě placená parkoviště (Mariánské náměstí a Komenského ulice). Celkový počet placených parkovacích míst je 190 (dokument „Přehled parkování“ dostupný na oficiálních webových stránkách obce). Autobusové spojení zajišťují jak příměstské autobusy Dopravního podniku hlavního města Prahy, tak autobusové linky dvou soukromých dopravců. Železniční spojení Skrz Starou Boleslav vede ţelezniční trať 072 Lysá nad Labem - Ústí nad Labem, zastávka Stará Boleslav. (České dráhy, 2016) Letecké spojení Nejbliţší civilní letiště je praţské Letiště Václava Havla a je vzdáleno od obce přibliţně 45 km. Cyklostezky a cyklotrasy První nese název Polabská cyklostezka a vede po levém břehu řeky Labe. Slavnostně byla otevřena 19. dubna 2011, je dlouhá jedenáct kilometrů a vede obcemi Kostelec nad Labem - Záryby - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav - Zápy a Lázně Toušeň. Je vhodná nejen pro cyklisty, ale i in-line bruslaře a pěší procházky. Na stezce se nachází 27

odpočívadla a interaktivní mapy s hlasovým záznamem o historii a přírodních památkách. Labská cyklotrasa je dlouhá 1260km a vede od pramene Labe, konkrétně ze Špindlerova Mlýna aţ k ústí Labe do Severního moře v Německu (Cuxhaven) a také prochází skrz Starou Boleslav. (Brandysko.cz, 2015)

2.4.6 Propagace Staré Boleslavi jako destinace Informování široké veřejnosti o nabídkách jak kulturních tak církevních památek ve Staré Boleslavi není dostatečné. Infocentrum v části Brandýs nad Labem se nachází na Masarykově náměstí. V nabídce má pouze informační mapu souměstí a krátký letáček o pamětihodnostech v okolí. Dále nabízí propagační materiály blízkých měst, památek a volnočasových aktivit. Tab. 4 - Otevírací doba infocentra Brandýs nad Labem - Stará Boleslav květen - září po - ne: 9:00 - 17:00 ostatní měsíce po - pá: 9:00 - 17:00/ so: 9:00 - 13:00 Zdroj: vlastní zpracování, infocentrum-brandysko.cz, 2016 K největší propagaci města dochází během Národní svatováclavské pouti, kdy nejdůleţitější momenty z akce putují ţivě do vysílání České televize. Jedná se o okamţiky jako jsou mše nebo tradiční průvod svatého Václava. Na webových stránkách infocentrum-brandysko.cz najdeme stručný popis a fotogalerii památek, kulturních akcí, ale i ubytování a restaurace v městě. Co se týče poutníků, pro ně je určen web staraboleslav.com, kde je výčet poutí, mší, duchovně zaměřených akcí a historie poutního místa. O konání Národní svatováclavské poutě kaţdoročně informuje i portál CzechTourismu Kudy z nudy.

2.5 Analýza poptávky po Staré Boleslavi Subkapitola je zaměřena na poptávku účastníků náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi. Pomocí dotazníkového šetření v letech 2014 a 2015, na Národní svatováclavské pouti zjistíme aktuální potřeby účastníků.

28

2.5.1 Cíle a metodika Cílem dotazníkového šetření je analýza náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi během Národní svatováclavské poutě. Objektem zkoumání je destinace Stará Boleslav, subjektem zkoumání je poptávka po náboţenském cestovním ruchu. Při zpracování analýzy vyuţijeme primárních dat z dotazníkového šetření, konaného v letech 2014 a 2015 na Mariánském náměstí během Národní svatováclavské pouti. V roce 2014 šetření probíhalo dne 28. září a v roce 2015 v sobotu 26. září. Dotazníky byly distribuovány osobně a vzorek dotazovaných je náhodný. Dle stanovené hypotézy H1 předpokládáme, ţe 60 % respondentů za pobyt v destinací neutratí více neţ 1 500Kč a podle hypotézy H2 předpokládáme, ţe 50% odpovídajících navštívilo Svatováclavskou pouť poprvé.

2.5.2 Charakteristika návštěvníka 2014 V roce 2014 bylo rozdáno k vyplnění 130 tištěných dotazníků. Z tohoto počtu muselo být 5 odstraněno kvůli poničení nebo špatnému způsobu vyplnění. K analýze se tedy dostalo 125 dotazníků, kde odpovídalo 60 muţů a 65 ţen (48% muţů, 52% ţen), nejčastěji ve věku 21 – 40 let (73 respondentů, 58%), ve věku 41 – 60 let (27 respondentů, 21%), respondenti nad 61 let tvořili 13% a do 20 let 8% respondentů. Za rodiny s maloletými dětmi vyplňoval dotazník jeden rodič. Pro lepší ilustraci věkového rozloţení poslouţí následující graf 1. Graf 1 Věkové rozložení dotazovaných 13%

8%

21%

58%

méně než 20 let

21 - 40 let

41 - 60 let

Zdroj: vlastní zpracování

29

nad 61 let

Největší část respondentů bydlela v městě (77 osob, 61%), na vesnici sídlí 26 respondentů (21%), v příměstských lokalitách 22 respondentů (18%). Průzkumu v roce 2014 se zúčastnili především vysokoškolsky vzdělaní lidé I., II. a III. stupně (54 účastníků, 40%), středoškolsky vzdělaní (37 respondentů, 28%), zbytek s učňovským a základním vzděláním. Největší část respondentů tvořili pracující (63 respondentů, 50%), studenti (39 účastníků, 31%), zbytek byli důchodci, nezaměstnaní a ţeny na mateřské dovolené (19%). Z hlediska příjmové skupiny byl nejčastěji hrubý příjem respondenta do 15 000 Kč (48 % respondentů), od 15 001 do 20 000Kč vydělává 28% respondentů, nad 20 000 Kč 24% respondentů. Vysoké zastoupení respondentů s nízkým příjmem bylo způsobeno účastí studentů, důchodců a ţen na mateřské dovolené. Tab. 5 Charakteristika respondenta 2014 Otázka Bydliště

Vzdělání

Povolání

Měsíční příjmy

Odpověď Město Příměstská lokalita Venkovská lokalita Základní Učiliště Maturita Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské I. a II. stupně Vysokoškolské III. stupně Student Pracující Nezaměstnaný Mateřská/nemocenská dovolená Důchodce Pod 15 000Kč 15 001 - 20 000Kč 20 001 - 30 000Kč Nad 30 000Kč

% podíl 61% 18% 21% 7% 9% 28% 16% 35% 5% 31% 50% 1% 8% 10% 48% 28% 15% 9%

Zdroj: vlastní zpracování

2.5.3 Důvod návštěvy Staré Boleslavi 2014 Další část dotazníku se zabývala motivací k návštěvě destinace. Nejdříve nás zajímá druh výletu. 53 dotazovaných odpovědělo, ţe do Stará Boleslavi přijeli s rodinou (40%), ve 37 případech se jednalo o pouze individuální výlet (40%) a se svými přáteli cestovalo celkem 26 respondentů (19%). Procentuálně nejmenší zastoupení je u organizovaných 30

druhů výletů, ať cestovní kanceláří nebo farností a modlitebním společenstvím. Jasněji situaci nastíní následující graf 2. Graf 2: Druh výletu

individuální výlet 20%

28% rodinný výlet

12% organizovaný cestovní kanceláří

1%

organizovaný farností, modlitebným společenstvím

40%

skupina přátel

Zdroj: vlastní zpracování Důvodem návštěvy ve většině návštěvníci uvádějí právě pouť (97 respondentů, 68%). Dále návštěva organizované kulturní akce (18 respondentů, 13%) a návštěva kulturní památky (12, 8%). Kvůli rekreaci a sportovnímu vyţití nebo návštěvy přátel či rodiny přijelo pouze 11% všech dotazovaných. Vzhledem k výběru místa sběru dotazníků – Mariánské náměstí, je pochopitelně, ţe většina návštěvníků přijela právě kvůli pouti. Z hlediska organizace výletu si respondenti většinou organizovali cestu individuálně (109 respondentů, 87%), zájezd organizovaný farností nebo modlitebním společenstvím vyuţilo pouze 12% respondentů a cestovní kancelář pouze 1% dotazovaných. Další otázka se týkala četnosti návštěvy Staré Boleslavi. 70% respondentů navštívilo destinaci opakovaně, 48 dotazovaných navštívilo destinaci 2 – 4x, 40 respondentů víc jak 5x. Akce se zúčastnili i návštěvníci poprvé – 37 respondentů, 30%. Vysoký počet opakovaných návštěv je pro cílové místo pozitivní. Mezi věřícími má Svatováclavská pouť silnou tradici. Kladně lze hodnotit poměrně vysoký poměr respondentů, kteří akci navštívili poprvé.

31

Graf 3 Starou Boleslav jste navštívil/a

30%

32%

38%

poprvé

2 - 4 krát

více než 5 krát

Zdroj: vlastní zpracování Jak z předchozího grafu vyplynulo, 30% návštěvníků bylo v roce 2014 ve Staré Boleslavi poprvé. V návaznosti byla podána další otázka, z jakých zdrojů mají informace o destinaci. Nejčastější odpověď byla z internetu (34 respondentů, 23%), následují informace od rodiny (32, 21%) a přátel (29, 19%). Dle informací z informačního centra, Stará Boleslav připravuje reklamu formou rozhlasového vysílání. Návštěvnost by touto formou propagace mohla být podpořena, protoţe prozatím pouhých 5% respondentů získává informace pomocí rádiového přijímače. Graf 4 O Staré Boleslavi jste se doslechl/a z 40

34

35

32 29

30 25 20

18

16

14

15

7

10 5 0 náboženské literatury

časopisů

televize

internetu

rozhlasu

od přátel

od rodiny

Zdroj: vlastní zpracování Další série otázek byla zaměřena na dopravu, ubytování a stravování v destinaci. Nejdříve byla na místě otázka, jaký způsob dopravy návštěvník nejčastěji pouţívá. 32

Téměř polovina všech dotázaných uţívá vlastní automobil (49%, 62 respondentů). Autobusovou dopravu vyuţilo 26% dotázaných (33) a ţelezniční přepravu 16% respondentů (20). Pouti se zúčastnili také návštěvníci, kteří přišli do Staré Boleslavi pěšky (9%, 12). V tomto případě se nemusí jednat jen o poutníky, ale je pravděpodobné, ţe v mnoţině jsou obsaţeni i místní obyvatelé, kteří bydlí v docházkové vzdálenosti od místa konání pouti. Graf 5: Jaký způsob dopravy do Staré Boleslavi jste použil/a

9%

26%

16%

49%

autobus

vlak

vlastní automobil

pěšky

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky 3 lze vysledovat jednoznačný rozpor mezi odpověďmi respondentů, neboť nejčastěji odpovídali, ţe by rádi vyuţili ubytování v soukromí a v penzionech, ale do Staré Boleslavi přijeli na jeden den (86%). Pokud by ale všichni návštěvníci akce chtěli zůstat v destinaci přes noc, ubytovací kapacity rozhodně nestačí. K dispozici jsou tři hotely, jeden *** apartmán, několik pensionů a ubytovna. Nedostatečné ubytovací kapacity jsou rozhodně jedním z faktorů, který výrazně ovlivňuje návštěvnost destinace a délku pobytu turistů v destinaci. Respondenti uvedli, ţe za nejdůleţitější kritérium při výběru ubytovacího zařízení povaţují cenu (33% z nich) a kvalitu (27%). Nejčastěji návštěvník obce vyhledává ubytování v soukromí či pensionech, případně tříhvězdičkový hotel. Tab. 6 Ubytování a délka pobytu Otázka Způsob ubytování

Odpověď Ubytovna pro poutníky Hotel a turistická ubytovna 33

% podíl 15% 13%

Ubytování v soukromí, pension Hotel U přátel * ** Třída ubytovacího *** zařízení **** ***** Cena Kvalita sluţeb Čistota Image, světlost, atmosféra místa Faktory ovlivňující výběr Blízkost autobusového/vlakového ubytovacího nádraţí zařízení Dopravní dostupnost na dálnici Blízkost k poutnímu kostelu a areálu kapituly Lehká dostupnost/bezbariérovost Jednodenní výlet 2 denní/víkendový pobyt 3 – 5 dnů Délka pobytu Týdenní pobyt Více neţ týden Zdroj: vlastní zpracování

30% 24% 19% 6% 18% 49% 20% 7% 33% 27% 17% 5% 3% 2% 8% 5% 86% 8% 2% 2% 2%

Nejraději pak navštěvují restaurační zařízení nabízející českou kuchyni, zejména restaurace (29 %) a hospody (25 %). Významné zastoupení má i stravování z vlastních zásob, a to pětinové, jak je znázorněno v následujícím grafu 6. Graf 6 Jaký typ stravovacího zařízení ve Staré Boleslavi preferujete

20%

25%

12% 29%

9% 5%

hospoda s tradiční českou kuchyní

restaurace s českou kuchyní

restaurace s italskou kuchyní

restaurace s asijskou kuchyní

stánek/restaurace s rychlým občerstvením

stravování z vlastních zásob

Zdroj: vlastní zpracování 34

Následující dvě otázky se týkali volnočasových aktivit a atraktivit. Návštěvníky do obce nejčastěji přivádí světské kulturní památky (41 %) a turistika (34 %), důleţitá je pro obec i cyklostezka podél Labe (18 %). Dále respondenti vyplnili, ţe z volnočasových aktivit jim v obci schází adrenalinové (31 %) a sportovní (30 %) a právě ty by mohly být důvodem prodlouţení pobytu respondentů v dané destinaci. Tab. 7 Volnočasové aktivity ve Staré Boleslavi Otázka

Odpověď Cyklostezka Navštívené Vodní cesta volnočasové Turistika aktivity ve Staré Světské kulturní památky Boleslavi Rybaření, myslivectví Adrenalinové aktivity Sportovní vyţití Volnočasové Organizované kulturní a společenské aktivity, které ve akce Staré Boleslavi Organizované náboţenské akce, schází modlitební společenství Agroturistika Zdroj: vlastní zpracování

% podíl 18% 5% 34% 41% 2% 31% 30% 17% 13% 10%

Na základě výsledků průzkumu v roce 2014 můţeme typického účastníka Svatováclavské pouti určit jako ţenu nebo muţe od 21 – 40 let, obyvatele města se středoškolským vzděláním, s hrubým příjmem do 15 000Kč. Návštěvník se akce účastní opakovaně, cestu si organizuje sám.

2.5.4 Charakteristika návštěvníka 2015 V roce 2015 bylo rozdáno 112 dotazníků, z toho ke zpracování bylo vyuţito 88. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 53 ţen (60%) a 35 muţů (40%) nejčastěji ve věku 19 - 40 let (58%), věk 41 - 60 let byl zastoupen 23 respondenty (26%), věk nad 61 let tvořilo 8 respondentů (7%) a ostatní mladiství, tedy do 18 let věku, 6 respondentů (7%). Za nezletilé respondenty odpovídali jejich rodiče. Více neţ polovina všech odpovídajících pocházela z města (47 respondentů, 53%), venkovská lokalita byla zastoupena 23 respondenty (26%) a nejméně navštívilo pouť osob z příměstské lokality 35

(18 respondentů, 21%). 12 odpovídajících (14%) bylo místních. Z hlediska hrubých příjmů nejvíce návštěvníků patřilo do skupiny s výdělkem do 15 000Kč měsíčně, a to 36 respondentů (46%), 15 001Kč - 20 000Kč vydělává 18 respondentů (23%), 20 001 - 30 000Kč 15 respondentů (19%). S příjmem nad 30 001Kč bylo 10 (13%). U této otázky byl konečný počet respondentů pouze 79, 9 respondentů nechalo otázku nezodpovězenou. Poměrně nízký příjem můţeme připsat faktu, ţe Svatováclavskou pouť navštívil velký počet důchodců, studentů a osob na mateřské nebo nemocenské dovolené a také nezaměstnaní, tato skupina celkově tvoří téměř 50% dotazovaných, druhá polovina jsou pracující. Co se vzdělání týče, nejčastějším dokončeným vzděláním je vysokoškolské I, II a III stupně (28 respondentů, 32%), následován maturitní zkouškou (26 respondentů, 30%), základní (11 respondentů, 13%), učiliště (13 respondentů, 15%) a vyšší odborné vzdělání u 9 respondentů (10%). Přehlednou charakteristiku respondenta ukazuje tabulka 8 níţe. Tab. 8 Charakteristika návštěvníka 2015 Otázka

Odpověď Muţ Pohlaví Ţena Méně neţ 18 let 19 – 40 let Věk 41 – 60 let Nad 61 let Město Příměstská lokalita Bydliště Venkovská lokalita Základní Učiliště Maturita Vzdělání Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské I. a II. stupně Vysokoškolské III. stupně Pod 15 000Kč 15 001 - 20 000Kč Měsíční příjmy 20 001 - 30 000Kč Nad 31 000Kč Student Pracující Nezaměstnaný Povolání Mateřská/nemocenská dovolená důchodce Zdroj: vlastní zpracování 36

% podíl 40% 60% 7% 58% 26% 9% 53% 20% 26% 13% 15% 30% 10% 26% 6% 46% 23% 19% 13% 20% 51% 6% 15% 8%

2.5.5 Důvod návštěvy Staré Boleslavi 2015 Ve vztahu k organizaci a druhu výletu, pouze 7 respondentů (8%) vyuţilo sluţeb CK nebo si návštěvu pouti nechalo zorganizovat farností. 92% všech účastníků dotazníkového šetření přijelo do Staré Boleslavi sami, spolu se svou rodinou nebo skupinou přátel. Graf 7 Druh výletu

10% 37% 33% 7%

12%

1% individuální výlet

rodinný výlet

dovolená

organizovaný CK

organizovaný farností

skupina přátel

Poznámka: CK – cestovní kancelář Zdroj: vlastní zpracování V případě samotného důvodu návštěvy Staré Boleslavi vyplynulo, ţe 37 respondentů (42%) přicestovalo pouze za poutí samotnou, s čímţ souvisí i návštěva organizované kulturní akce (12 odpovídajících, 14%), která byla součástí průběhu pouti. Jako druhotným motivem návštěvy byla Národní svatováclavská pouť u 21% respondentů, pro které je primárně důleţitá návštěva příbuzných či známých. Při rekreaci a sportovním vyţití (17%) můţeme najít souvislost s vyuţitým způsobem dopravy, kdy 13% respondentů uvedlo, ţe do Staré Boleslavi přicestovalo na kole a oslavy byly pouze sekundárním motivem.

37

Graf 8 Důvod návštěvy Staré Boleslavi

17% 42% 21% 14%

6%

pouť

návštěva kulturní památky

návštěva organizované kulturní akce

návštěva přátel, rodiny

rekreace a sportovní vyžití

Zdroj: vlastní zpracování 52% turistů navštěvují Starou Boleslav pouze během Svatováclavské pouti. Pro 48% respondentů můţe být motivace k návštěvě obce jiná neţ výše zmíněná poutní akce, protoţe destinaci navštívili i mimo Svatováclavské slavnosti. Graf 9 Navštívili jste Starou Boleslav i mimo Svatováclavskou pouť? 0%

0%

48% 52%

ano

ne

Zdroj: vlastní zpracování Nejvíce návštěvníků jiţ pouť v minulosti navštívilo a to 2 – 4 krát (45%). Úplně poprvé bylo v roce 2015 v destinaci 21% turistů. Tato skutečnost napomáhá faktu, ţe návštěvnost během poutní akce kaţdý rok stoupá.

38

Graf 10 Četnost návštěvy Staré Boleslavi 0% 21%

34%

45%

poprvé

2 krát až 4 krát

více než 5 krát

Zdroj: vlastní zpracování V případě 70% účastníků dotazníkového šetření je jedná pouze o jednodenní výlet bez přenocování. 6% respondentů (5) hodlá v destinaci strávit více neţ týden. V tomto případě musíme brát v úvahu přítomnost rezidentů, kteří zajisté také byly ve vybraném vzorku dotazovaných. Graf 11 Délka pobytu

7%

6%

6%

11% 70%

jednodenní výlet

2 denní/víkendový pobyt

3 - 5 dnů

týdenní pobyt

více než týden

Zdroj: vlastní zpracování Silným komunikačním kanálem mezi Starou Boleslaví a potenciálním návštěvníkem je internet. 25% respondentů uvedlo, ţe o městě, popřípadě Svatováclavské pouti se dozvěděli právě pomocí internetu. Součtem čísel hodnot z následujícího grafu vyplývá, 39

ţe 43% dotazovaných dostalo prvotní impulz k návštěvě od rodiny či přátel. Za televizní vysílání jako zdroj informací o Staré Boleslavi neoznačil ţádný respondent. Graf 12 O Staré Boleslavi jste se doslechl/a z 25 21

20

20 16 15 10 10

7

6 5

3 0

0 náboženské literatury

časopisů

televize

internetu

rozhlasu

od přátel

od rodiny

školy

Zdroj: vlastní zpracování Ubytovací zařízení je podle preferencí hotel, ubytování v soukromí nebo pension, s čistými pokoji a nízkou cenou. V kategorii hotelů jsou nejţádanější hotely s třemi hvězdičkami. Důleţitým kritériem pro respondenty je i blízkost k poutnímu kostelu a nabídka sluţeb pro děti. Tab. 9 Ubytování ve Staré Boleslavi Otázka

Způsob ubytování

Třída ubytovacího zařízení Faktory ovlivňující výběr ubytovacího zařízení

Odpověď Ubytovny pro poutníky Kemp a tábořiště Hostel a turistická ubytovna Ubytování v soukromí, pension Hotel Rodina, přátele Jsem místní * ** *** **** ***** Cena Kvalita sluţeb Čistota Image, atmosféra místa 40

% podíl 14% 9% 8% 19% 22% 13% 15% 9% 20% 33% 22% 16% 22% 8% 16% 8%

Blízkost autobusového/vlakového nádraţí Dopravní dostupnost na dálnici Blízkost k poutnímu kostelu Blízkost kulturních památek a sportovních atrakcí Lehká dostupnost a bezbariérovost Nabídka sluţeb pro děti Zdroj: vlastní zpracování

7% 7% 10% 6% 7% 9%

Téměř čtvrtinové (24%) preference má stravování z vlastních zásob. 23% respondentů si ţádá restauraci s českou kuchyní a naopak nejméně početně zastoupená je hospoda s tradiční českou kuchyní (9%). Graf 13 Stravovací zařízení hospoda s tradiční českou kuchyní 9%

24%

restaurace se českou kuchyní 23% restaurace s italskou kuchyní

12% restaurace s asijskou kuchyní 19%

13%

stánek/restaurace s rychlým občerstvením stravování z vlastních zásob

Zdroj: vlastní zpracování Další série dvou otázek se týká volnočasových aktivit a atraktivit ve Staré Boleslavi. Respondenti z 36% byly účastníci kulturního programu uspořádaného během Národní svatováclavské pouti. 4% odpovídajících navštívili vodní cestu nebo byli účastníci rybaření či myslivectví. Respondentům nejvíce chybí (21%) rozšířené sluţby a hřiště pro děti a sportovní aktivity (19%) pro dospělé. Tab. 10 Volnočasové aktivity a atraktivity Otázka Navštívené volnočasové

Odpověď Kulturní památky a kostely Kulturní program v rámci akce 41

% podíl 13% 36%

Náboţenský program a mše Cyklostezka Vodní cesta Turistika Rybaření, myslivectví Adrenalinové aktivity Sportovní vyţití Dětské hřiště a aktivity pro děti Volnočasové Letní kino aktivity, které ve Staré Boleslavi Organizované kulturní a společenské schází akce Organizované náboţenské akce Agroturismus Zdroj: vlastní zpracování aktivity ve Staré Boleslavi

18% 16% 4% 8% 4% 9% 19% 21% 16% 11% 13% 11%

Částku do 500Kč utratí během svého pobytu v destinaci 71% respondentů. Takto malá suma je také zapříčiněna faktem, ţe odpovídající ve většině případech v obci tráví pouze jeden den a nenocují v místních ubytovacích zařízeních. Další moţnou příčinou je i to, ţe téměř čtvrtina respondentů preferuje stravování z vlastních zásob, jak můţeme vidět v grafu 13. Nad 5 000Kč utratí v destinaci jen 3% dotazovaných. Graf 14 Výdaje na osobu 4%

3%

7% 15%

71%

do 500Kč

500 - 1 000Kč

1 501 - 2 500Kč

2 501 - 5 000Kč

nad 5 000Kč

Zdroj: vlastní zpracování Na základě dotazníkového šetření můţeme jako typického návštěvníka Národní svatováclavské pouti označit muţe nebo ţenu ve věkovém rozmezí 19 – 40 let, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaného, který do destinace přijíţdí z města spolu se skupinou přátel na jednodenní pobyt. 42

2.5.5 Komparace poptávky po náboţenském cestovním ruchu ve Staré Boleslavi Při komparaci poptávky po náboţenském cestovním ruchu ve Staré Boleslavi vycházíme z primárních průzkumů prováděných v letech 2014 a 2015, na vzorku 125 a 88

respondentů.

během

Národní

svatováclavské

pouti.

Hlavními

otázkami

dotazníkového šetření byla poptávka po stravovacích, ubytovacích a doplňkových sluţbách. Dále délka pobytu, organizace výletu a body zájmu návštěvníka. V neposlední řadě jsme zjistili průměrné výdaje, které respondenti během svého pobytu v destinaci utratí. Při zpracování vyuţíváme metody indukce, komparace, syntézy a grafického zpracování dat. Komparace let 2014 a 2015 je předloţena v tabulkách 11 – 20. Tab. 11 Motiv návštěvy 2014 Motiv návštěvy

Počet respondentů

Pouť Návštěva kulturní památky Návštěva organizované kulturní akce Návštěva přátel, rodiny Rekreace a sportovní vyţití Zdroj: vlastní zpracování

2015 v%

Počet respondentů

v%

97

68

37

43

12

8

5

6

18

13

12

14

9

6

18

21

7

5

15

17

V tabulce 11 porovnáváme motiv návštěvy účastníků. V obou letech byla primární motivace k návštěvě pouť sama a návštěva kulturní památky. V roce 2015 byla motivace spojena i s návštěvou přátel či rodiny a rekreací. Tab. 12 Délka pobytu 2014

2015

Délka pobytu

Počet respondentů

v%

Počet respondentů

v%

Jednodenní výlet

107

86

63

70

43

2 denní/víkendový pobyt 3 – 5 dnů

10

8

10

11

2

2

6

7

Týdenní pobyt

3

2

5

6

Více neţ týden

3

2

5

6

Zdroj: vlastní zpracování Vzhledem k délce pobytu bylo na vzorku respondentů se ukázalo, ţe Stará Boleslav je destinace pouze na jednodenní výlet (86% a 70%), nanejvýše na víkendový nebo 2 denní pobyt. Pokud by návštěvníci v destinaci přenocovali, následující tabulka 13 ukazuje, jaký druh ubytovacího zařízení by zvolili. Tab. 13 Poptávka po ubytovacích službách 2014 Druh ubytování

2015

Počet respondentů

v%

Počet respondentů

v%

18

15

11

15

16

13

7

10

36

30

15

21

29

24

17

24

23

19

22

31

Ubytovna Staroboleslavské kapituly Hostel a turistická ubytovna Ubytování v soukromí, penzion Hotel Rezidenti Zdroj: vlastní zpracování

Respondenti jeví zájem především o ubytování v soukromí nebo penzionu, popřípadě v hotelu. 15% procent by vyuţilo ubytování pro poutníky v areálu Staroboleslavské kapituly, kdyby tato moţnost byla k dispozici. Ačkoli by si návštěvníci vybrali ubytování niţší třídy jako jsou turistické ubytovny, ubytovny pro poutníky nebo ubytování v soukromí, co se očekávané kvality týče, převaţuje poptávka po ubytovacích zařízeních střední (50%, 33%) a vyšší třídy (20% a 22%).

Současná nabídka

ubytovacích zařízení v destinaci není velká, jsou k dispozici tři hotely, dva penziony, motel a turistická ubytovna s kapacitou 30 lůţek niţší třídy. Destinace není uzpůsobena většímu mnoţství turistů a v případě, ţe by návštěvníci během Svatováclavské pouti

44

chtěli zůstat na více dní, kapacity rozhodně nebudou dostačující pro dané mnoţství turistů. Tab. 14 Třídy ubytovacího zařízení 2014

2015

Třídy

Počet respondentů

v%

Počet respondentů

v%

*

7

6

8

9

**

22

18

18

20

***

63

50

29

33

****

25

20

19

22

*****

8

6

14

16

Zdroj: vlastní zpracování Kritérium, pro respondenty důleţité při vybírání ubytovacího zařízení (tab. 15), je nejčastěji cena (33%, 26%). Nepatrný rozdíl je u odpovědí z obou let v otázkách čistoty a kvality sluţeb. V roce 2014 byla kvalita sluţeb povaţována za velmi důleţitou (27%), v roce 2015 respondenti raději upřednostnili čistotu (19%) a vzdálenost k poutnímu místu a areálu kapituly (12%). Tab. 15 Faktory ovlivňující výběr ubytovacího zařízení 2014

2015

Faktory

Počet respondentů

v%

Počet respondentů

v%

Cena

72

33

22

26

Kvalita sluţeb

59

27

8

9

Čistota Image a atmosféra místa Blízkost autobusové/ţelezniční zastávky Dopravní dostupnost dálnice Vzdálenost k poutnímu kostelu a areálu kapitoly Lehká dostupnost, bezbariérovost

36

17

16

19

10

5

8

9

6

3

7

8

6

2

7

8

18

8

10

12

10

5

7

8

45

Zdroj: vlastní zpracování Většina respondentů upřednostňuje zařízení restauračního typu s českou kuchyní (29%, 23%). Výrazný rozpor je v případě hospody s tradiční českou kuchyní, kdy v roce 2014 byla ţádaná od čtvrtiny respondentů a v roce 2015 pouze u 9% odpovídajících. Nabídka stravovacích sluţeb v místě je srovnatelná s očekáváním respondentů. V destinaci se nachází hospoda i restaurace s českou kuchyní, italská restaurace i restaurace s rychlým občerstvením. Mezi nejčastějšími odpověďmi v kolonce dotazníku určený pro vlastní/jiné názory byla kavárna. Stravování z vlastních zásob (20%, 24%) je stále velmi oblíbenou moţností jak se stravovat v destinaci. Tab. 16 Poptávka po stravovacích službách 2014

2015

Typ stravovacího Počet zařízení respondentů Hospoda s tradiční 42 českou kuchyní Restaurace 49 s českou kuchyní Restaurace 16 s italskou kuchyní Restaurace 8 s asijskou kuchyní Stánek/restaurace s rychlým 20 občerstvením Stravování 34 z vlastních zásob Zdroj: vlastní zpracování

v%

Počet respondentů

v%

25

8

9

29

20

23

9

16

19

5

11

13

12

10

12

20

21

24

Spojení účasti na svatováclavské pouti s návštěvou kulturní památky vyuţívá ve sledovaných obdobích téměř polovina všech respondentů. Cyklistickou stezku vyuţilo v době návštěvy destinace více návštěvníků v roce 2015 (25%). Cyklostezka je také moţnou cestou, jak návštěvníci do obce přicestují. Polabská cyklostezka spojuje Starou Boleslav s Mělníkem a Kolínem, popřípadě i s Prahou. Rybářství a myslivectví (2%, 7%) není příliš oblíbenou aktivitou respondentů. Tab. 17 Poptávka po volnočasových aktivitách 2014 Sluţby/aktivity

Počet

2015 v% 46

Počet

v%

respondentů

respondentů

Cyklistický chodník

24

18

14

25

Vodní cesta

7

5

4

7

Turistika

45

34

7

12

Kulturní památky

54

41

28

49

Rybářství, lov

2

2

4

7

Zdroj: vlastní zpracování Respondentům velmi často v destinaci schází adrenalinové aktivity (31%, 15%) a sportovní vyţití (30%). Roce 2015 se zvýšila také poptávka po organizovaných církevních a náboţenských akcích. Pokud by současná nabídka aktivit a sluţeb byla dle preferencí návštěvníků navýšena, mohla by se destinace těšit z většího počtu účastníků cestovního ruchu, kteří v destinaci tráví více času neţ jeden den. Aktuální nabídka volnočasových aktivit je dle dotazovaných nedostatečná a je vhodná pouze pro jednodenní pobyt. Tab. 18 Chybějící služby/aktivity 2014 Chybějící sluţby/aktivity Adrenalinové aktivity Sportovní vyţití Organizované kulturní a společenské akce Organizované náboţenské akce Agroturistika

2015

Počet respondentů

v%

Počet respondentů

v%

22

31

7

15

21

30

14

30

12

17

8

17

9

13

10

21

7

10

8

17

Zdroj: vlastní zpracování Vzhledem k charakteristice typického respondenta, jsou výdaje na celý pobyt jednoho návštěvníka do 1 500Kč. Typický účastník v destinací tráví pouze jeden den, preferuje stravování z vlastních zásob a téměř v polovině případu je to student, ţena na mateřské dovolené nebo důchodce a jeho hrubý měsíční příjem je 15 000Kč za měsíc. K dispozici nejsou aktivity ani atraktivity, která by byly pro návštěvníka natolik zajímavé, aby si čas strávený v destinaci prodlouţil na více neţ jeden den. 47

Tab. 19 Celkové výdaje návštěvníka 2014

2015

Výdaje

Počet respondentů

v%

Počet respondentů

v%

Do 1 500Kč

91

73

77

86

1 501 – 2 500Kč

24

19

6

7

2 501 – 5 000Kč

8

6

4

4

Nad 5 001Kč

2

2

3

3

Zdroj: vlastní zpracování

2.6 Výsledek analýzy poptávky po náboţenském cestovním ruchu ve Staré Boleslavi Přes velký potenciál destinace a poutního místa Stará Boleslav, hlavně co se historického a kulturního potenciálu týče, není dostatečně vyuţíván. Nabídka destinace by měla být přizpůsobena poptávce a tak motivovat turistu k delšímu pobytu v destinaci. Typickým

účastníkem

náboţenského

cestovního

ruchu

je

muţ

nebo

ţena

v produktivním věku, povětšinou s dětmi. Sekundární nabídka proto musí směřovat na tento segment trhu, pro dokonalé vyuţití potenciálu, zatím není zcela připravena. Nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení by měla být alespoň během trvání pouti podpořena. Motivací k návštěvě Staré Boleslavi během Národní svatováclavské pouti je návštěva pouti samotné nebo s tím spojená návštěva kulturních památek, a návštěvníci přijíţdí opakovaně, coţ je jev pozitivní. Hypotéza H1, kdy jsme předpokládali, ţe 60% respondentů neutratí za pobyt v destinaci více neţ 1 500Kč je analýzou potvrzena. Ovšem hypotéza H2 byla vyvrácena v obou letech zkoumání, jelikoţ v roce 2014 pouze 30% respondentů a v roce 2015 jen 21% respondentů navštívilo Starou Boleslav poprvé.

48

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Předmětem bakalářské práce je navrhnout produkt k oţivení náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi. Z analýzy poptávky jsme zjistili, ţe nejčastějším účastníkem je muţ nebo ţena v produktivním věku 19 – 40 let a druhem výletu je výlet rodinný. Z hlediska času stráveného v destinaci, typický návštěvník zůstane pouze jeden den v místě a má zájem o aktivity určené pro děti. Definice typického návštěvníka nám pomůţe ve formulaci produktu k pozvednutí náboţenského cestovního ruchu. Ke zvýšení poptávky u rodin s dětmi, coţ je námi určený cílový segment trhu, je zapotřebí kombinace náboţenského cestovního ruchu s další formou turismu. Konkrétním produktem je zábavně – naučná volnočasová aktivita pro rodiny s dětmi, určena pouze na jednodenní výlet, sezóně neomezená a administrativně jednoduchá.

3.1 Návrh produktu na oţivení náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi Produkt je určen pro rodiny s dětmi předškolního a školního věku. Aktivita je rozdělena na dvě části – pro děti od 4 do 7 let věku a pro školní děti od 8 do 15 let. Jedná se o zábavně – naučnou stezku skrz Starou Boleslav za účelem poznání historických souvislostí, seznámení s kořeny země české a pochopení významnosti poutního místa. Stezka je rozdělena do šesti bodů, kaţdý z bodů se věnuje jinému pohledu na Václavův ţivot. Kromě informačních tabulí jsou k dispozici pracovní listy dvou typů. První jsou zaměřeny na předškolní děti, jejichţ úkolem je vybarvovat postavy spojené s Václavovým ţivotem. Ke kaţdé zastávce je určena jedna postava k vymalování. Aktivita rozvíjí motorické schopnosti dětí, podporuje všeobecné znalosti a přispívá k tvořivosti a kreativitě. Druhotným motivem je upoutání pozornosti a zabavení dětí předškolního věku. Druhý typ pracovních listů je určen pro děti školního věku od 8 do 15 let. Pracovní list přímo navazuje na informace vyobrazené na informačních tabulích. Hlavním motivem pracovního listu je v jeho řešiteli vyvolat zájem o danou problematiku a upoutat pozornost pomocí zábavného kvízu. Pracovní list se skládá ze série otázek a předem daných odpovědí, kdy řešitel musí vybrat právě jednu odpověď. Otázky jsou 49

koncipovány tak, aby přesně odpovídali informacím, které jsou na jednotlivých zastávkách stezky. Naučná stezka vede vesměs klidnou přírodou, je dlouhá 3,2 kilometrů a časově vymezená zhruba na dvě hodiny. Samozřejmě záleţí na věku dětí a rychlosti chůze. Počáteční informační tabule je situována před kostelem sv. Václava, kde byl zavraţděn svým bratrem. Lokaci jsme vybrali z důvodu, ţe v blízkosti se nachází parkoviště pro osobní automobily i autobusová zastávka. Posledním bodem stezky je poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, coţ je historické centrum města, kde najdeme obchody a restaurace. Rovněţ stezka tvoří nedokonalý okruh, takţe cílová zastávka je opět blízko k parkovišti a autobusům mířícím do Prahy. Obr. 1 Mapa trasy Stezky sv. Václava

Zdroj: Google Maps, 2016, vlastní zpracování

Naučná stezka svatého Václava Stanoviště č.1 – Kdo to byl svatý Václav? Na první zastávce je kladen důraz na celkové seznámení s naučnou stezkou a prvotními informacemi o ţivotě svatého Václava. Nachází se na náměstí sv. Václava, v přímé viditelnosti na kostel sv. Václava, ke kterému je na informační tabuli uveden 50

odkaz. K dalším prvkům informační tabule je grafické vyobrazení sv. Václava a mapa s vyznačenými stanovišti naučné stezky. V poslední části je odkaz na pracovní listy s instrukcemi na jejich vyplnění. Grafický návrh stanoviště č. 1 je uveden v příloze 1D. Stanoviště č. 2 – Václavova výchova Na druhém stanovišti se nachází informace o jeho výchově babičkou Ludmilou a vedení ke křesťanské víře. Nachází se v klidném prostředí přírodní památky Hluchov. Dále jsou uvedeny informace o ţivotě Ludmily a jejím svatořečení. Malým nástinem se zmíníme o Paládiu země české, protoţe tento reliéf nepochybně souvisí se ţivotem sv. Ludmily. Otázka Paládia zůstává otevřená a kontrolní otázky se týkají Ludmilina ţivota. V pracovním listu pro předškolní děti je k dispozici Ludmilin obrázek k vybarvení. Grafický návrh stanoviště č. 2 je přiloţen v příloze 1E této práce. Stanoviště č. 3 – Ţivot svatého Václava Podrobně rozebereme ţivot svatého Václava, jeho rodinu a rodinné příslušníky. Dále si ukáţeme jeho chování v běţném ţivotě a přínos jeho vlády. Následují vztahy se zahraničím a jeho postojům k válečným řešením konfliktů. Stanoviště se nachází v klidném prostředí aleje lemující cestu ze Staré Boleslavi do Houštky. V pracovním listě pro předškolní děti nalezneme Václava při pečování o vinnou révu nacházející se na první praţské vinici na dnešním Klárově. Pro školní děti je připravena série otázek k danému tématu. Stanoviště č. 4 – Kníţe Boleslav Obsahem čtvrtého stanoviště je vztah mezi dnešní Starou Boleslaví a kníţetem Boleslavem. Dozvíme se, proč nechal Boleslav svého bratra zavraţdit a co tím získal či ztratil. Pokračujeme ţivotem poddaných pod jeho vládou a způsobem řešení politických a vojenských konfliktů. Informační tabule se opět nachází v aleji mezi Starou Boleslaví a Houštkou. Předškolní děti mají za úkol vybarvit vyobrazení Boleslava v boji a pro školní děti je opět připravena série tří otázek. Stanoviště č. 5 – Význam svatého Václava dnes Následující informační tabule vypráví o přesahu svatého Václava do dnešní doby. Rozebírá patronství a ochranu českých zemí, déle zmiňuje legendu o blanických rytířích a jejich význam v českých dějinách. Nedílnou součástí pokračování tradice svatého 51

Václava je kaţdoroční konání Národní svatováclavské pouti právě ve Staré Boleslavi. Pokusíme se čtenářům vysvětlit její význam a důleţitost víry i v dnešních dnech. Stanoviště č.5 se nachází v ulici Lázeňská, na travnatém prostranství, kde je dostatek prostoru k prozkoumání informací a porozumění textu. Předškolní pracovní list poskytuje k této zastávce ilustraci Václava na koni na Václavském náměstí v Praze a pro děti školního věku jsou připraveny 3 otázky. Stanoviště č. 6 – Paládium země české Poslední stanoviště návštěvníkům objasňuje podstatu Paládia země české. Jeho původ a stručnou historii, kde vysvětlujeme, proč je kostel Nanebevzetí Panny Marie významným poutním místem v České republice a proč dodnes podstupují spousty poutníků cestu do Staré Boleslavi a Paládiu se pokloní. S touto souvislostí doporučujeme, aby se účastníci stezky šli na Paládium podívat. V dolní části informační tabule je uvedena otevírací doba poutního chrámu a telefonní kontakt na průvodce. Závěrečné stanoviště se nachází u pravé zdi chrámu Nanebevzetí Panny Marie a nabádá k návštěvě této sakrální památky. Na pracovním listu pro předškolní děti je ilustrováno Paládium země české a na děti školní čekají poslední tři otázky k vyplnění.

3.2 Význam Naučné stezky svatého Václava Dle analýzy poptávky po náboţenském cestovním ruchu ve Staré Boleslavi jsme si zvolili typického účastníka a tedy poţadovaný segment. Naučná stezka svatého Václava napomůţe k pozvednutí návštěvnosti právě námi vybraného segmentu rodin s dětmi. Poznávací cesta je určena pouze jako půldenní pobyt pro rodiče a jejich děti ve věku od 4 do 15 let. Se stezkou se zvýší poptávka po stravovacích sluţbách a sakrálních památkách v destinaci, jelikoţ je na informačních tabulích odkaz na historické památky Staré Boleslavi. K propagaci naučné stezky bychom vyuţili portál Kudyznudy.cz a oslovili základní školy v okolí s nabídkou dopoledního naučně – zábavného programu pro děti ve věku od 7 do 15 let. Dále zvýraznili naučnou stezku během konání Národní svatováclavské pouti za účelem zviditelnění destinace pro cílový segment a prodlouţení pobytu účastníků pouti.

52

ZÁVĚR Poutní místo ve Staré Boleslavi má národní aţ nadnárodní význam, ovšem do dnešní doby je to téměř neobjevená destinace ať jiţ u domácího nebo příjezdového cestovního ruchu. Stará Boleslaví je prakticky destinací jedné náboţenské akce – Národní svatováclavské pouti. Ačkoliv návštěvnost kaţdoročně stoupá, turisté zůstávají pouze na jeden den, protoţe pro ně v destinaci není připravena doplňková nabídka sluţeb. Návštěvníci neutratí za svůj pobyt více neţ 1 500Kč a primární podnět k návštěvě je pouť samotná. Osoby v produktivním věku 19 – 40 let jsou nejčastějšími účastníky náboţenského cestovního ruchu během konání pouti. Poptávka po stravovacích zařízeních je téměř totoţná s nabídkou, coţ je pro destinaci pozitivní jev. Kapacita ubytování nejen ţe nestačí počtu účastníků, ale i v očekávání kvality a typu se výrazně liší. V rámci svého pobytu v destinaci by se rádi zúčastnili kulturně – poznávacího cestovního ruchu nebo sportovních a adrenalinových aktivit. Z tohoto důvodu jsme navrhli kulturně – poznávací stezku nazvanou „Naučná stezka Svatého Václava“, cílenou právě na segment rodin s dětmi. K dalšímu rozvoji destinace je nutné rozšířit sluţby o sportovní a adrenalinové volnočasové aktivity k prodlouţení pobytu návštěvníka v obci. Hypotéza H1, kdy jsme předpokládali, ţe poptávka po ubytovacích zařízení se liší od struktury nabízené, je potvrzena, protoţe dle dotazníkového šetření návštěvníci poţadují ubytování v penzionu či v soukromí střední třídy. Aktuální nabídka je mimo jiné motel nebo ubytovna velmi nízké kvality. Hypotéza H2, kdy jsme předpokládali, ţe náboţenský cestovní ruch je nutné zkombinovat s jinou formou cestovního ruchu můţeme také potvrdit, jelikoţ dnešní typický účastník náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi je pouze jednodenní návštěvník. Pro udrţení turisty v destinaci déle neţ jeden den je tedy potřeba kombinace s jinými formami cestovního ruchu. Z hlediska přírodních atraktivit má Stará Boleslav velmi vysoký potenciál stát se víkendovou destinací. Ve spojení s okolními sportovními aktivitami, jako jsou golf, tenis nebo sportovní létání a potřebným rozvoje sekundární nabídky, by se destinace mohla stát velmi zajímavým cílem nejen pro domácí turisty. Potenciál vidíme i v lokaci Staré Boleslavi, která je vzdálená pouhých pár desítek kilometrů od nejnavštěvovanější destinace Prahy. Dopravní infrastruktura je na velice dobré úrovni, v tomto případě není 53

rozvoj nutný. Nutné je pouze zviditelnění destinace a to pomocí masových medií nebo spoluprací s praţskými kulturními památkami jako je katedrála sv. Víta, kde jsou uloţeny ostatky sv. Václava. Dosavadní propagace destinace není příliš silná, jediné vniknutí do podvědomí široké veřejnosti zaţívá během přímých přenosů z Národní svatováclavské pouti do veřejné televize, coţ jistě nestačí. Během tvorby bakalářské práce nám nebyla poskytnutá ţádná data od informačního centra nebo vedení města. Snaha o spolupráci byla několikrát ignorována a dotazy zůstaly bez odpovědi, coţ zkomplikovalo proces psaní práce a ani analýza nemohla být zcela dokonale zpracována bez primárních dat. Cílem bakalářské práce bylo navrhnout produkt na podpoření náboţenského cestovního ruchu ve Staré Boleslavi. Konkrétní produkt jsme představili pod názvem „Naučná stezka svatého Václava“, která je určena pro rodiny s dětmi. Reagovali jsme tak na výsledek analýzy dotazníkových šetření z let 2014 a 2015, kdy vyšlo najevo, ţe respondenti jsou nejčastěji v rodiny s dětmi, kteří hledají aktivity kulturně – poznávacího cestovního ruchu. Na tento fakt jsme reagovali naučnou stezkou pro děti, která má za úkol kromě seznámení s Václavovým ţivotem, vzbudit zájem o kulturní památky v obci. Tento okruh je rozdělen do dvou částí, první je vhodná pro děti předškolního věku a druhá pro děti školou povinné. Chtěli jsme tak rozšířit cílový segment o rodiny, které mají děti v rozmezí 4 a 15 let. Součástí stezky jsou pracovní listy, které jsou volně dostupné na internetu, takţe odpadá bariéra závislosti na otevírací době např. informačního centra. Všechny informační tabule jsou na veřejném prostranství, takţe jsou volně přístupné pro kaţdého, v jakýkoliv den. Jediným závislým bodem je otevírací doba kostelů, na které upozorňuje informace na tabuli. Naučná stezka svatého Václava si klade za cíl, vzbudit zájem po historii Staré Boleslavi a zábavnou formou děti informovat o stručné historii města, ţivotě svatého Václava a jejím přesahem do dnešních dnů. Dalším cílem je přilákání nových návštěvníků a prodlouţení doby pobytu v destinaci. Stezka nebyla realizována z důvodu nezájmu vedení souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.

54

Literatura [1] AUDIENCE BRANDYS. Audience u císaře Karla I. [online]. 2016 [cit. 2016-0401] Dostupné z: http://audience-brandys.cz [2] BRANDYS ZÁMEK, Zámek Brandýs nad Labem. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.brandyszamek.cz [3] BRANDYSKO. Ţidovský hřbitov a brandýská synagoga. [online]. 2016 [cit. 201604-01]

Dostupné

z:

http://brandysko.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=904&id=25480&n=zidovsky% 2Dhrbitov%2Da%2Dbrandyska%2Dsynagoga [4] ČESKÉ DRÁHY. Vyhledávač spojení. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.cd.cz/cd-online/default.htm [5] DANCÁK, František. Náboţenský turizmus. Prešov: Petra, 2005. ISBN 8089007-65-1 [6] GOOGLE MAPY: Vyhledávač tras. online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: https://www.google.cz/maps/@50.1113432,14.5047539,13z [7] HELLER, Jan a Milan MRÁZEK. Nástin religionistiky: uvedení do vědy o náboţenstvích [8] HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2012. 151 s. ISBN 978-80-210-5847-7. [9] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. [online]. 2009 [cit.

2016-04-04]

Dostupné

z:

http://hn.ihned.cz/c1-13930710-brandys-nad-

labem-stara-boleslav [10] HRČKA, Daniel. Hluchov - přírodní památka. [online]. 2013 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://salvia-os.cz/hluchov/ [11] INFOCENTRUM BRANDYSKO. Historie. [online]. 2016 [cit. 2016-04-04] Dostupné z: http://www.svatykopecek.cz/main/index.php?page_file=action [12] JETMAR, Marek. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2007. 122 s. ISBN 978-80-86578-65-1. [13] KAŠPER, Jan. Papeţ mezi námi. Christnet. [online]. 2009 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.christnet.cz/clanky/4284/papez_mezi_nami.url [14] KINO BRANDYS. Kino Brands nad Labem. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://kinobrandys.cz/?page_id=107 55

[15] KIRÁĽOVÁ, Alţbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. [16] KOKTAVÁ, Petra a Zdeňka PITRUNOVÁ. Poutní místa a duchovní památky. 1. vyd. Brno: CPress, 2013, 144 s. Kam v České republice (CPress). ISBN 978-80264-0144-5 [17] KUDY Z NUDY. Bazilika sv. Václava. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/bazilika-sv--vaclava-ve-stareboleslavi.aspx [18] KUDY Z NUDY. Chrám Nanebevzetí Panny Marie. [online]. 2016 [cit. 2016-0401]

Dostupné

z:

http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/chram-

nanebevzeti-panny-marie-ve-stare-boleslavi.aspx [19] KUDY Z NUDY. Kostel sv. Klimeta. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/kostel-sv--klimenta-ve-stareboleslavi.aspx [20] MALÁ, Vlasta a kol. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002. 98 s. ISBN 80-245-0439-1. [21] NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, 152 s. ISBN 978-808-7411-087. [22] OBLASTNÍ MUZEUM PRAHA - VÝCHOD. Arnoldovský dům. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.muzeumompv.cz/arnoldinovsky-dum/ [23] OBLASTNÍ MUZEUM PRAHA - VÝCHOD. Brandýská katovna. [online]. 2016 [cit. 2016-04-01] Dostupné z: http://www.katovna-brandys.cz [24] ORIEŠKA, Ján. Sluţby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. [25] PALATKOVÁ, Monika a ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. 262 s. ISBN 978-80-2473643-3. [26] PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4. [27] POUTNÍ MÍSTA V ČR. Svatá Hora. online]. 2012 [cit. 2016-04-10] Dostupné z: http://www.poutnimistacr.cz/poutni-mista/svata-hora.html [28] RÝZNAROVÁ, Miloslava. Kříţem kráţem Evropou. [Praha]: Martin Koláček - Eknihy jedou, [2015], ©2015. 289 stran. ISBN 978-80-7512-289-6.

56

[29] STUDNIČKA, Petr. Náboţenský a poutní cestovní ruch - terminologie. Pardubice:

Fórum

cestovního

ruchu

2011,

dostupné

na:

http://slideplayer.cz/slide/2630620/ [30] SVATÝ KOPEČEK. Poutě a akce. [online]. 2002 [cit. 2016-04-10] Dostupné z: http://www.svatykopecek.cz/main/index.php?page_file=action [31] VELEHRAD EU. Minulé ročníky [online]. 2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.velehrad.eu/dny-lidi-dobre-vule/minule-rocniky [32] VELEHRAD INFO. Velehrad - poutní místo. [online]. 2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.velehradinfo.cz/o-velehradu/ [33] VOKOLEK, Václav. Neznámé Čechy: posvátná místa Čech. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2009-2015. 7 svazků. ISBN 978-80-204-2079-4.

57

Přílohy Příloha 1A – Dotazník poptávky po náboženském cestovním ruchu 2014 1.

Důvod návštěvy Staré Boleslavi a) Pouť b) Návštěva kulturní památky c) Návštěva organizované kulturní akce d) Návštěva přátel, rodiny e) Rekreace a sportovní vyţití f) Jiné (prosím uveďte)………………………..

2.

Starou Boleslav jsem navštívil/a a) Poprvé b) 2 – 4 krát c) více neţ 5 krát

3.

Jak dlouhý pobyt ve městě plánujete? a) Jednodenní výlet b) 2 denní/víkendový pobyt c) 3 – 5 dnů d) týdenní pobyt e) více neţ týden

4.

O Staré Boleslavi jste se doslechl/a z a) Náboţenské literatury b) Časopisů c) Televize d) Internetu e) Rozhlasu f) Od přátel g) Od rodiny h) Jiné (prosím uveďte)………………………..

5.

Jaký způsob dopravy do Staré Boleslavi jste pouţil/a a) Autobus b) Vlak c) Vlastní automobil d) Pěšky e) Jiné (prosím uveďte)………………………..

6.

Jaký způsob ubytování byste ve Staré Boleslavi vyuţili a) Ubytovny pro poutníky v areálu Staroboleslavské kapituly b) Hostel a turistická ubytovna c) Ubytování v soukromí, penzion d) Hotel e) Rodina, přátelé f) Jiné (prosím uveďte)………………………..

58

Pokračování přílohy 1A 7.

Jakou třídu ubytovacího zařízení preferujete a) * b) ** c) *** d) **** g) ***** h) Jiné (prosím uveďte)………………………..

8.

Faktory ovlivňující výběr ubytovacího zařízení a) Cena b) Kvalita sluţeb c) Čistota d) Image, světlost a atmosféra místa e) Blízkost autobusového/vlakového nádraţí f) Dopravní dostupnost na dálnici g) Blízkost k poutnímu místu a areálu kapituly h) Lehká dostupnost/bezbariérovost i) Jiné (prosím uveďte)………………………..

9.

Jaký typ stravovacího zařízení ve Staré Boleslavi preferujete a) Hospoda s tradiční českou kuchyní b) Restaurace s českou kuchyní c) Restaurace s italskou kuchyní d) Restaurace s asijskou kuchyní e) Stánek/restaurace s rychlým občerstvením i) Stravování z vlastních zásob j) Jiné (prosím uveďte)………………………..

10. Jaké volnočasové aktivity a atraktivity jste ve Staré Boleslavi navštívili a) Cyklostezka b) Vodní cesta c) Turistika d) Světské kulturní památky e) Rybaření, myslivectví 11. Jaké volnočasové aktivity Vám ve Staré Boleslavi schází a) Adrenalinové aktivity b) Sportovní vyţití c) Organizované kulturní a společenské akce d) Organizované náboţenské akce, modlitební společenství e) Agroturistika 12. Jaké další sluţby Vám ve Staré Boleslavi schází? …………………………………………………………………………

59

Pokračování přílohy 1A 13. Vaše celkové výdaje na osobu během výletu činí v průměru (včetně ubytování, stravy a nákupů suvenýrů, BEZ dopravy) a) Do 1 500Kč b) 1 501 – 2 500Kč c) 2 501 – 5 000Kč d) nad 5 000Kč Charakteristika respondenta Pohlaví a) muţ b) ţena Věk a.) b.) c.) d.)

méně neţ 20 let 21 – 40 let 41 – 60 let nad 61 let

Měsíční hrubý příjem a.) pod 15 000Kč b.) 15 001 – 20 000Kč c.) 20 001 – 30 000Kč d.) nad 30 001Kč Bydliště a.) město b.) příměstská lokalita c.) venkovská lokalita Povolání a.) b.) c.) d.) e.)

student pracující nezaměstnaný mateřská/nemocenská dovolená důchodce

a.) b.) c.) d.) e.) f.)

základní učiliště maturita vyšší odborné vzdělání vysokoškolské I a II stupně vysokoškolské III stupně

Vzdělání

Druh výletu a.) individuální výlet b.) rodinný výlet c.) dovolená 60

Pokračování přílohy 1A d.) e.) f.) g.)

organizovaný cestovní kanceláří organizovaní farností, modlitebním společenstvím skupina přátel Jiné (prosím uveďte)………………………..

61

Příloha 1B – Dotazník poptávky po náboženském cestovním ruchu 2015 1. Důvod návštěvy Staré Boleslavi a) Pouť b) Návštěva kulturní památky c) Návštěva organizované kulturní akce d) Návštěva přátel, rodiny e) Rekreace a sportovní vyţití f) Jiné (prosím uveďte)................................................................ 2. Starou Boleslav jste navštívil/a a) Poprvé b) 2 – 4 krát c) více neţ 5 krát 3. Navštívili jste Starou Boleslav i mimo Svatováclavskou pouť? a) Ano b) Ne 4. Jak dlouhý pobyt ve městě plánujete a) Jednodenní výlet b) 2 denní/víkendový pobyt c) 3 – 5 dnů d) týdenní pobyt e) více neţ týden 5. O Staré Boleslavi jste se doslechl/a z: a) Náboţenské literatury b) Časopisů c) Televize d) Internetu e) Rozhlasu f) Od přátel g) Od rodiny h) Školy i) Jiné (prosím uveďte)................................................................ 6. Jaký způsob dopravy do Staré Boleslavi jste pouţil/a a) Autobus b) Vlak c) Vlastní automobil d) Kolo e) Jsem místní f) Jiné (prosím uveďte)................................................................ 7. Jaký způsob ubytování byste ve Staré Boleslavi vyuţili a) Ubytovny pro poutníky v areálu Staroboleslavské kapituly b) Kemp a tábořiště c) Hostel a turistická ubytovna d) Ubytování v soukromí, penzion 62

Pokračování přílohy 1B e) f) g) h)

Hotel Rodina, přátelé Jsem místní Jiné (prosím uveďte)................................................................

8. Jakou třídu ubytovacího zařízení preferujete a) * b) ** c) *** d) **** e) ***** 9. Faktory ovlivňující výběr ubytovacího zařízení a) Cena b) Kvalita sluţeb c) Čistota d) Image a atmosféra místa e) Blízkost autobusového / vlakového nádraţí f) Dopravní dostupnost na dálnici g) Blízkost k poutnímu kostelu a areálu kapituly h) Blízkost kulturních památek a sportovních atrakcí i) Lehká dostupnost a bezbariérovost j) Nabídka sluţeb pro děti k) Jiné (prosím uveďte)................................................................ 10. Jaký typ stravovacího zařízení ve Staré Boleslavi preferujete a) Hospoda s tradiční českou kuchyní b) Restaurace s českou kuchyní c) Restaurace s italskou kuchyní d) Restaurace s asijskou kuchyní e) Stánek / restaurace s rychlým občerstvením f) Stravování z vlastních zásob g) Jiné (prosím uveďte)................................................................ 11. Jaké volnočasové aktivity a atraktivity jste ve Staré Boleslavi navštívili a) Kulturní památky a kostely b) Kulturní program organizován v rámci akce c) Náboţenský program a mše organizovány v rámci poutě d) Cyklostezka e) Vodní cesta f) Turistika g) Rybaření, myslivectví h) Jiné (prosím uveďte)................................................................ 12. Jaké volnočasové aktivity Vám ve Staré Boleslavi schází a) Adrenalinové sporty b) Sportovní vyţití c) Dětské hřiště a aktivity pro děti 63

Pokračování přílohy 1B d) e) f) g) h)

Letní kino Organizované kulturní a společenské akce Organizované náboţenské akce, modlitební společenství Agroturismus Jiné (prosím uveďte)................................................................

13. Jaké další sluţby Vám ve Staré Boleslavi schází? ................................................................................................................... 14. Vaše celkové výdaje na osobu během výletu činí v průměru (včetně ubytování, stravy a nákupu suvenýrů, BEZ dopravy) a) Do 500 Kč b) 501 – 1000 Kč c) 1501 – 2500 Kč d) 2501 – 5000 Kč e) nad 5000 Kč Charakteristika respondenta Pohlaví a) muţ b) ţena Věk a) b) c) d)

méně neţ 20 let 21 – 40 let 41 – 60 let nad 61 let

Měsíční hrubý příjem a) pod 15 000Kč b) 15 001 – 20 000Kč c) 20 001 – 30 000Kč d) nad 30 001Kč Bydliště a) město b) příměstská lokalita c) venkovská lokalita Povolání a) b) c) d) e)

student pracující nezaměstnaný mateřská/nemocenská dovolená důchodce

Vzdělání a) základní 64

Pokračování přílohy 1B b) c) d) e)

učiliště maturita vyšší odborné zvdělání vysokoškolské I a II stupně

f) vysokoškolské III stupně Druh výletu a) b) c) d) e) f) g)

individuální výlet rodinný výlet dovolená organizovaný cestovní kanceláří organizovaní farností, modlitebním společenstvím skupina přátel Jiné (prosím uveďte)………………………..

65

Příloha 1C – Naučná stezka svatého Václava, Stanoviště č.1, informační tabule

Zdroj: vlastní zpracování

66

Příloha 1D –Naučná stezka svatého Václava, Stanoviště č.2 – Václavova výchova, informační tabule

Zdroj: vlastní zpracování

67

Příloha 1E – Naučná stezka svatého Václava, pracovní list pro předškolní děti

Zdroj: deti.vira.cz, 2016, upraveno

68

Příloha 1F – Naučná stezka svatého Václava, pracovní list pro děti od 7 do 15 let Stanoviště 1: Kdo to byl svatý Václav? 1. Svatý Václav byl před svatořečením nazýván: a) Václav I. b) Václav II. c) Václav III. 2. Svatý Václav byl zastáncem: a) židovské víry b) křesťanské víry

d) Václav IV.

c) pohanství

3. Bratr svatého Václava se jmenoval: a) Vladimír b) Bořivoj c) Karel

d) islámu

d) Boleslav

Stanoviště 2: Václavova výchova 4. a)

Svatá Ludmila byla Václavovou: matkou b) tetou c) babičkou

5. a)

Svatou Ludmilu nechala zavraždit její: snacha b) sestra c) matka

d) chůvou d) dcera

6. Paládium země české je: a) zlatá mince b) měděný reliéf c) královská koruna

d) cenný obraz

Stanoviště 3: Život svatého Václava 7. Svatý Václav pocházel z rodu: a) Slavníkovců b) Lucemburků c) Přemyslovců d) Jagellonců 8. a)

Svatý Václav vlastnoručně pěstoval: brambory a cibuli b) ječmen a chmel

c) jablka a hrušky

d) vinnou révu a obilí

9. a)

Svatý Václav nečinil: vykupování otroků b) stavbu kostelů

c) rozšiřování území

d) kázal křesťanství

Stanoviště 4: Kníže Boleslav 10. Kníže Boleslav nechal postavit hrad v dnešní: a) Mladé Boleslavi b) Staré Boleslavi c) Praze

d) na hoře Říp

11. Svého stratšího bratra Svatého Václava nechal zavraždit: a) při oslavě křtin b) u večeře c) ve spánku d) při cestě na mši 12. V čem nejvíce vynikal kníže Boleslav: a) v kázáních b) v boji c) v pomoci poddaným

d) ve znalosti jazyků

Stanoviště 5: Význam svatého Václava dnes 13. Svatý Václav není patronem: a) chudých b) junáků

c) českých zemí

Pokračování přílohy 1F 14. Svatý Václav je vyobrazen na mincích v hodnotě

69

d) míru

a)

5 Kč

b) 10 Kč

c) 20 Kč

d) 50 kč

15. Kdy ve Staré Boleslavi probíhá Národní svatováclavská pouť: a) na Vánoce b) na Nový rok c) okolo 28. září d) 1. května Stanoviště 6: Paládium země české 16. Z kterého města pocházela měď, ze které je dle pověstí Paládium odlito: a.) z Říma, Itálie b) z Korintu, Řecko c) z Vídně, Rakousko d) z Istanbul, Turecko 17. Kdo je vyobrazen na reliéfu? a) svatý Vojtěch b) Kazi, Teta a Libuše c) Cyril a Motoděj d) Panna Marie s Ježíškem 18. Jakou moc dle pověstí má? a) chrání české země b) chrání rolníky c) chrání české panovníky d) chrání Starou Boleslav Zdroj: Vlastní zpracování

70