Brusel 23.6.2000 COM(2000)382 final Návrh na
SMĚRNICI RADY týkající se Evropské dohody o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví, uzavřenou Asociací evropských aerolinií (AEA), Evropskou federací pracujících v dopravě (ETF), Evropskou asociací pracovníků „cockpitů” (pilotních kabin) (ECA), Evropskou asociací regionálních aerolinií (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA) (předloženo Komisí) Vysvětlující memorandum I. CÍL NÁVRHU 1. Účelem návrhu směrnice je zavést do života Evropskou dohodu o organizaci pracovní
doby mobilního personálu v civilním letectví, uzavřenou 22. března 2000 mezi organizacemi, představujícími management a práci v sektoru civilního letectví. 2. Když byla odeslána ”Bílá kniha o sektorech a činnostech, vyjmutých ze směrnice o
pracovní době”, byli sociální partneři požádáni, aby ji pojímali jako první kolo formálních konzultací, pokud jde o pracovní dobu v příslušných sektorech a činnostech. 31. března 1998 zahájila Komise na základě reakcí na Bílou knihu druhou fázi konzultací k obsahu předpokládaného návrhu. 3. Na základě druhé etapy konzultací organizace, představující management a práci na
evropské úrovni: AEA, (Association of European Airlines), ETF (European Transport Workers Federation), ECA (European Cockpit Association), ERA (European Regions Airline Association), a IACA (International Air Carrier Association) uzavřely Evropskou dohodu o organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví 22. března 2000. Předložily dohodu Komisi a požádaly ji o realizaci rozhodnutím Rady na návrh Komise v souladu s článkem 139 (2) Smlouvy o ES. II. PŘEZKOUMÁNÍ DOHODY 4. Ve svém sdělení ”Přijetí a podpora sociálního dialogu na úrovni Společenství” Komise
zdůraznila, že ”před jakýmkoliv předložením legislativního návrhu Radě Komise provede vyhodnocení zahrnující úvahy o reprezentativním postavení smluvních stran, jejich mandátu a legalitě každé klauzule dohody ve vztahu k právu Společenství a ustanovením, týkajícím se malých a středně velkých podniků". Reprezentativnost smluvních stran a jejich příslušné mandáty
1
5. Organizace, které jsou signatáři dohody, jsou AEA, ETF, ECA, ERA a IACA. Těchto pět
organizací se angažuje ve Společném výboru pro civilní letectví od jeho vzniku v roce 1987. Aktivity společného výboru vyústily v několik společných názorů, týkajících se problémů dopravy a sociální politiky. 6. Podle materiálu předloženého stranami - signatáři se názory vztahují k specifickému
sektoru a jsou organizovány na evropské úrovni. Navíc sestávají z organizací, které jsou samy integrální a uznávanou částí struktur sociálních partnerů členských států a které mají kapacitu projednávat dohody a jsou představiteli všech členských států. Posléze mají vhodné struktury k zajištění jejich efektivního podílení se na realizaci sociálních ustanovení smlouvy. 7. Všechny signatářské organizace předávaly informace o svém reprezentativním postavení.
Skutečnosti prokazují, že jsou v sektoru civilního letectví dostatečně reprezentativní pro mobilní personál. AEA představuje hlavně vlajkové dopravce států. Na jejich pobočky připadá celkem 75 % celkové zaměstnanosti v letectví. Zbytek pracujících je zaměstnán u charterových leteckých společností, organizovaných na evropské úrovni v IACA a Sdružení evropských regionálních aerolinií ERA. ERA reprezentuje evropské aerolinie, výrobce a letiště, poskytla však data jen za své letecké činnosti. Ze strany odborů byla dohoda podepsána ETF, která představuje kabinové posádky (cca 2/3 celkového počtu mobilních zaměstnanců) a ECA, která reprezentuje piloty a palubní inženýry. 8. Tabulka dále uvádí přehled zaměstnaných v civilním letectví, s odhadem dat o mobilním
personálu. Lze odhadnout, že na základě existujících čísel dosahuje celkový počet mobilních pracovníků v civilním letectví přibližně 95 000 osob. Na straně zaměstnavatelů členové tří signatářských stran zaměstnávají téměř 95% všeho mobilního personálu, z nichž členové AEA sami představují tři čtvrtiny zaměstnaných. ECA představuje více než 80% evropských pilotů a palubních inženýrů, zatím co ETF představuje cca 70 % kabinových posádek. zaměstnavatelé
zaměstnáno celkem
mobilní personál celkem
% mobilního personálu
AEA
263 200 (1)
69 400 (5)
73,05 %
IACA
51 360 (2)
12 840 (5)
13,52 %
ERA
26 621 (2)
7 205 (5)
7,58 %
celkem signatáři
243 381
89 445
94,15 %
sektor celkem
349 400 (3)
95 000 (6)
100,00 %
nesignatáři
6 019 (4)
5 555 (4)
5,85 %
odbory
mobilní personál
představují
% mobilního personálu
ECA
32 183 (7)
25 746 (2)
80,00 %
ETF
62 818 (8)
45 000 (2)
71,64 %
celkem
95 000
70 746
74,47 %
2
Zdroje: (1) Institute of Air Transport (ITA) 1997: Studie o sociálních efektech změn v sektoru civilního letectví, (2) Data poskytnutá organizacemi se vztahují k létům 1998 a 1999, (3) Viz ITA, s.141, (4) Čísla za nesignatářské organizace se vypočítaly jako rozdíl mezi odhadnutým celkovým počtem zaměstnaných a počty, udanými signatářskými stranami, (5) Viz ITA, s.4, (6) Odhaduje se, že mobilní personál dosahuje mezi 95 000 a 100 000 pracovníky, (7) Odhad na základě dat ECA, (8) Odhad na základě čísel ETF.
9. Organizace proto vyhovují kriteriím pro sociální partnery na evropské úrovni, jak je stanoveno ve sdělení Komise z roku 1993, a v důsledku toho byly zařazeny do seznamu organizací sociálních partnerů v příloze I ke sdělení Komise ”Úprava a podpora sociálního dialogu na úrovni Společenství”: AEA, IACA a ERA jako organizace zaměstnavatelů v sektoru, ETF jak oborový evropský výbor s pobočkou ETUC. Ustanovení týkající se malých a středně velkých podniků 10. Článek 137(2) Smlouvy o ES stanoví, že legislativa k sociální politice by se měla vyhnout ukládání správních, finančních a právních překážek způsobem, který by zpožďoval vytváření a rozvoj malých a středně velkých podniků. 11. Dohoda nečiní rozdíl mezi pracujícími malých a středně velkých provozovatelů letecké dopravy a ostatními pracovníky. Avšak minimum norem ochrany zdraví a bezpečnosti při práci by se nemělo vztahovat na velikost podniku. Nicméně ERA představuje 59 hlavně malých a středně velkých provozovatelů letecké dopravy, jejichž velikost se mění; spočívá na počtu zaměstnaných a podle nejnovější statistiky (leden 2000) mají od 28 do 2200 zaměstnanců. 12. Skutečnost, že je ERA stranou dohody, ukazuje, že zájmy malých a středně velkých provozovatelů letecké dopravy byly vzaty v úvahu. Navíc žádné z ustanovení dohody nelze posuzovat jako dotýkající se potenciálního vstupu na trh nových malých a středně velkých provozovatelů letecké dopravy. 13. Komise proto dochází k závěru, že je dohoda v souladu s ustanoveními, která se vztahují na ustanovení, vztahující se k malým a středně velkým podnikům. ”Legalita” klauzulí dohody 14. Komise pečlivě posuzovala každou z klauzulí dohody a nenalezla jakékoliv ustanovení v rozporu s právy Společenství. Závazky uložené členským státům se přímo neodvozují z dohody mezi sociálními partnery, ale od systémů pro uplatnění dohody podle směrnice. Partneři zamýšlejí, že s ohledem na mobilní personál v sektoru civilního letectví ustanovení této směrnice a dohody v příloze nahrazují obecnější ustanovení, obsažená ve směrnici Rady 93/104/ES, jak byla novelizována Evropským parlamentem a Radou směrnicí 2000/xxx/ES. Následující část obsahuje hodnocení obsahu dohody Komisí.
3
Hodnocení dohody 15. Stanovením minimálních požadavků na pracovní dobu Evropská dohoda o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví zahrnuje body 7, 8 a 19 Charty základních sociálních práv Společenství nebo pracujících, zmíněných v článku 136 Smlouvy o ES. 16. Komise soudí, že přijatelnost, pružnost a organizace pracovní doby jsou klíčovými aspekty jak pokud jde o podmínky pracujících, tak pro dynamiku firem a hraje významnou úlohu při určování situace na trhu práce a vytváření zaměstnanosti. 17. V této souvislosti Komise plně schvaluje zaměření dohody o pracovní době, uzavřené mezi AEA, ETF, ECA, ERA a IACA a pokládá ji za důležitý krok ve třech aspektech. 18. Za prvé zavedení minimálních požadavků na pracovní dobu ve Společenství pro mobilní personál v civilním letectví představuje velký krok vpřed k vytvoření minimálního souboru základních práv pracujících. 19. Za druhé dohoda vytváří rovnováhu mezi potřebou zajistit přiměřenou ochranu zdraví a bezpečnosti při práci mobilního personálu v civilním letectví se zřetelem na pracovní dobu a bezpečnost mobilního personálu v civilním letectví a požadavky na umožnění přiměřené pružnosti provozu leteckých společností, pracujících v provozu komerčního letectví a zachování norem přiměřené bezpečnosti pro veřejnost. Z tohoto hlediska je dohoda v souladu se Sociálním akčním programem Společenství 1998 - 2000, Bílou knihou o sektorech a činnostech vyjmutých ze směrnice o pracovní době, Akčním programem Komise ke společné dopravní politice a sdělením Komise ”Modernizace organizace práce”. 20. Za třetí dohoda vytváří pozoruhodný výdobytek pro sektorový sociální dialog na úrovni Společenství, potvrzuje klíčovou úlohu evropských sociálních partnerů při předkládaní, doplňování a úpravě norem států k pracovním podmínkám na úrovni Společenství, a ilustruje úlohu, jakou mohou hrát sociální partneři v evropské strategii zaměstnanosti, dohodnuté na mimořádném lucemburském summitu v roce 1997 a v následných rezolucích Rady, zejména rezoluci Rady k směrnicím (návodům) k zaměstnanosti na rok 2000. 21. Komise věří, že se naplňují všechny podmínky pro předložení návrhu určeného k realizaci této dohody cestou rozhodnutí Rady. III. Návrh Komise 22. Ve svém sdělení ze 14. prosince 1993 Komise vyhlásila, že ”realizace dohody uzavřené na úrovni Společenství prostřednictvím rozhodnutí Rady na návrh Komise na společné vyžádání sociálními partnery by nedalo Radě příležitost novelizovat dohodu. Z tohoto důvodu Komise pouze navrhne po posouzení dohody mezi sociálními partnery přijetí rozhodnutí o dohodě, jak byla uzavřena.” V tomto případě je navrženým nástrojem směrnice. Proto obsahuje standardní klauzule, vztahující se k realizaci směrnice na úrovni státu. 23. Komise také dospěla k názoru, že ”rozhodnutí Rady musí být omezeno na vypracování závazných ustanovení o dohodě uzavřené mezi sociálními partnery, takže text dohody by nepředstavoval část rozhodnutí, ale byl by k němu přiložen.” 24. Posléze Komise oznámila, že ”jestliže Rada rozhodne v souladu s postupem stanoveným v posledním pododstavci článku 139(2) nerealizovat dohodu, jak byla uzavřena sociálními
4
partnery, Komise stáhne návrh rozhodnutí a posoudí ve světle provedené práce, zda by byl právní nástroj v posuzované oblasti přiměřený”. 25. Na základě výše uvedeného tedy Komise nezahrnula text dohody do svého návrhu, ale uvedla jej jednoduše v příloze. Navíc znovu zdůrazňuje, že jestliže Rada novelizuje dohodu uzavřenou mezi sociálními partnery, stáhne svůj návrh. Právní základ 26. Článek 139(2) Smlouvy o ES stanoví, že ”dohody uzavřené na úrovni Společenství se provádějí buď v souladu se zvyklostmi vlastními sociálním partnerům a členským státům, nebo v oblastech, na které se vztahuje článek 137, na základě společné žádosti signatářů na návrh Komise”. Dohoda o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví se vztahuje na zdraví a bezpečné prostředí pracujících, které spadá pod článek 137 (1) Smlouvy o Společenství. To je jedna z hlavních oblastí, kde může Komise jednat kvalifikovanou většinou. V důsledku toho je článek 139 (2) vhodným právním základem pro návrh Komise. 27. Tento článek neuplatňuje konzultace s Evropským parlamentem na vyžádání, adresované sociálními partnery Komisi. Nicméně v souladu s iniciativou ve svém sdělení Komise Evropský parlament informovala o různých etapách konzultací se sociálními partnery. Předkládá také svůj návrh parlamentu, aby tak mohl poskytnout svůj názor Komisi a Radě, pokud si to přeje. Totéž platí pro Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Forma, která se volí pro nástroj 28. Termín ”rozhodnutí” v článku 139 (2) je míněn v obecném smyslu, aby se umožnila volba právního nástroje podle článku 249 Smlouvy o ES1. Je na Komisi, aby navrhla Radě nejvhodnější ze tří závazných nástrojů podle citovaného článku (nařízení, směrnice nebo rozhodnutí). V tomto případě s ohledem na podstatu a obsah dokumentu sociálních partnerů je jasné, že dohoda je zamýšlena k nepřímému uplatnění prostřednictvím ustanovení, která se transponují do práva členských států a/nebo sociálních partnerů. Odtud v tomto případě je nejvhodnějším nástrojem pro jeho uplatnění směrnice Rady. Navíc v souladu s daným předsevzetím Komise soudí, že by text dohody neměl být částí směrnice, ale měl by být k ní přiložen. 29. Komentář Komise ke článkům v návrhu jsou uvedeny dále. Článek 1
1
Článek 249 Smlouvy o ES: Ke splnění svých úkolů a za podmínek, stanovených v této smlouvě, Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení, směrnice a rozhodnutí a podávají doporučení nebo zaujímají stanoviska. Nařízení má obecnou závaznost. Je závazné ve všech svých částech a je určeno k bezprostřednímu uplatnění v každém členském státě. Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává orgánům státu. Rozhodnutí je závazné ve všech svých částech pro toho, komu je určeno. Doporučení a stanoviska nejsou závazná. 5
30. Tento článek se omezuje na uzavření závazné dohody mezi sociálními partnery, jejíž účel je podle Rozhodnutí Rady podle článku 139(2) Smlouvy o ES. Články 2 až 6 31. Článek 2(1) říká, že ustanovení směrnice předepisuje jen minimum požadavků a tím poskytuje členským státům možnost volby přijmout v příslušné oblasti přísnější opatření. 32. Článek 2(2) je ”neregresní” standardní klauzule, která se dotýká členských států, které mají v době přijetí směrnice vyšší úroveň ochrany, než jaká je zaručena dohodou. Tato klauzule znamená, že by nemělo docházet k snižování obecné úrovně ochrany pro pracovníky, když se přijímá směrnice. Nicméně nabízí členským státům možnost přijetí různých opatření předepsaných v dohodě. V každém případě je jasné, že prostor členských států pro manévrování se vztahuje jen na úroveň ochrany přesahující úroveň, jaká je garantovaná směrnicí. 33. Článek 3 zavazuje členské státy udělit sankce, které jsou efektivní, přiměřené narušení a představují dostatečné odstrašení. Při uplatňování práva Společenství je nezbytné, jako v každém právním systému, že jsou na jedné straně uložené závazky odvozené z tohoto zákona odrazující od narušování a na druhé straně, že ti, kdož nerespektují právo Společenství, jsou patřičně postihováni. 34. Články 4 až 6 obsahují obvyklá ustanovení ke transpozici do národního práva členských států. IV. Odůvodnění směrnice s ohledem na subsidiaritu 35. Návrh směrnice Rady týkající se Evropské dohody o organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví, uzavřené AEA, ETF, ECA, ERA a IACA, je v souladu se zásadou subsidiarity, pokud jde o její dva prvky, nezbytnosti a úměrnosti, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o ES. 36. Potřeba akce Společenství neplyne jen ze skutečnosti, že se sociální partneři na základě postupu stanoveného v článku 138 Smlouvy o ES shodli, že je nezbytné podniknout akci na úrovni Společenství, a požádaly o její realizaci dohodou na úrovni Společenství prostřednictvím rozhodnutí Rady spočívající na návrhu Komise podle článku 139 (2) Smlouvy o ES, ale také ze skutečnosti, že je letecká doprava vysoce integrovaný sektor s velkou konkurencí. 37. Směrnice Rady odpovídá požadavku úměrnosti potud, že definuje jen hlavní cíle, kterých by se mělo dosáhnout. V. Závěr 38. Rada se žádá přijmout návrh na směrnici Rady, týkající se Evropské dohody o organizaci práce mobilního personálu v civilním letectví, uzavřenou s AEA, ETF, ECA, ERA a IACA.
Návrh na
6
SMĚRNICI RADY týkající se Evropské dohody o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví, uzavřenou s AEA, ETF, ECA, ERA a IACA (Text platí pro EHP) RADA EVROPSKÉ UNIE se zřetelem na
•
smlouvu o vytvoření Evropského společenství, zejména článku 139(2),
•
návrh Komise,
•
názor Evropského parlamentu,
•
názor Hospodářského a sociálního výboru,
•
názor Výboru regionů,
protože
1)
management a sociální partneři mohou v souladu s článkem 139(2) Smlouvy o ES společně požádat, aby byly dohody na úrovni Společenství realizovány rozhodnutím Rady na návrh Komise,
2)
Rada přijala směrnici 93/104/ES o určitých aspektech organizace pracovní doby,
3)
civilní letectví bylo jedním ze sektorů a činností vyloučených z uplatnění této směrnice,
4)
Komise v souladu s článkem 138(2) Smlouvy o ES konzultovala s managementem a sociálními partnery možný směr akcí vzhledem k sektorům a činnostem, vyloučeným ze směrnice 93/104/ES,
5)
Komise, která dospěla po konzultaci k závěru, že akce Společenství by byla žádoucí, ještě jednou znovu konzultovala management a sociální partnery na úrovni Společenství k podstatě předpokládaného návrhu v souladu s článkem 138(3) Smlouvy o ES,
6)
AEA, ETF, ECA, ERA a IACA informovaly Komisi o svém záměru zahájit jednání v souladu s článkem 138(4) Smlouvy o ES,
7)
řečené organizace uzavřely 22. března 2000 Evropskou dohodu o organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví,
8)
tato dohoda obsahuje společný požadavek na Komisi realizovat dohodu rozhodnutím Rady na návrh Komise, v souladu s článkem 139(2) Smlouvy o ES,
9)
Rada ve svém rozhodnutí z 13. března 2000 o návodech (směrnicích) pro zaměstnaneckou politiku členských států pro rok 2000 vyzvala sociální partnery na všech patřičných úrovních, aby projednali dohody k modernizaci organizace práce, včetně systémů pružné pracovní doby, s cílem učinit podniky produktivnější a konkurenceschopnější a k dosažení požadované rovnováhy mezi pružností a bezpečností,
7
10) tato směrnice a připojená dohoda stanoví specifičtější požadavky ve smyslu článku 14 směrnice Rady 93/104/ES, pokud jde o organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví, 11) vhodným nástrojem pro realizaci dohody je směrnice ve smyslu 249 Smlouvy o ES, která zavazuje členské státy, pokud jde o výsledek, kterého se má dosáhnout, přičemž na nich ponechává volbu formy a metod, 12) s ohledem na vysoce integrovanou povahu sektoru letectví a podmínky konkurence, které v něm převažují, cíle této směrnice chránit zdraví a bezpečnost nemohou být dostatečně dosaženy členskými státy, a proto se požaduje akce Společenství. Tato směrnice nejde za to, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, 13) s ohledem na podmínky používané v dohodě, které v ní nejsou specificky definovány, tato směrnice ponechává členským státům volnost definovat je v souladu s právem a praxí států, jak to platí pro ostatní směrnice k sociální politice, využívající obdobné podmínky, za předpokladu, že řečené definice jsou slučitelné s dohodou. 14) Komise zpracovala svůj návrh směrnice v souladu se svým sdělením z 20. května 1998 o přijetí a podpoře sociálního dialogu na úrovni Společenství s přihlédnutím k reprezentativnímu postavení stran - signatářů a legalitě každé klauzule dohody, 15) Komise zpracovala svůj návrh směrnice v souladu s článkem 137 (2) Smlouvy o ES, který stanoví, že směrnice v doméně sociální politiky by se měla vyhnout správním, finančním a právním překážkám způsobem, který by zdržel vytváření a rozvoj malých a středně velkých podniků.” 16) směrnice a přiložená dohoda představují minimální normy; členské státy a/nebo sociální partneři mohou zachovat nebo zavést příznivější ustanovení, 17) realizace této směrnice nesmí sloužit k odůvodnění jakékoliv regrese ve vztahu k situaci, která již existuje v každém členském státě, 18)
realizace dohody přispívá k dosažení cílů podle článku 136 Smlouvy o ES2.
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1
2
Článek 136: Společenství a členské státy, respektujíce základní sociální práva, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu 18. října 1961, v Chartě základních sociálních práv pracujících ve Společenství z roku 1989, sledují následující cíle: podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, náležitou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj potenciálu pracovních sil s ohledem na trvale vysokou úroveň zaměstnanosti a boj proti vylučování z trhu práce. Za tím účelem Společenství a členské státy provádějí opatření, která berou v úvahu rozmanitou vnitrostátní praxi, zejména ve smluvních vztazích, jakož i nutnost udržet konkurenceschopnost hospodářství Společenství. Soudí, že takový rozvoj bude výsledkem jak fungování společného trhu, který napomůže sladění sociálních systémů, tak postupů stanovených touto smlouvou a sbližování zákonů a jiných předpisů. 8
Účelem této směrnice je dát právní průchod připojené Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví, uzavřené 22. března 2000 mezi organizacemi, představujícími management a práci v civilním letectví Association of European Airlines (AEA), European Transport Workers Federation (EFT), European Cockpit Association (ECA), European Regions Airline Association (ERA) a International Air Carrier Association (IACA). Článek 2 1. Členské státy mohou zachovat nebo zavést mnohem příznivější ustanovení, než která
jsou stanovena v této směrnici. 2. Realizace této směrnice nevytváří za žádných okolností dostatečné základy pro
odůvodnění snížení obecné úrovně ochrany pracujících na poli, na které se vztahuje tato směrnice. Tím zůstávají nedotčena práva členského státu a/nebo managementu a sociálních partnerů stanovit ve světle měnících se okolností různé právní, regulační nebo kontraktační systémy ve vztahu k těm, které převažují v době přijetí této směrnice, pokud se vždy budou držet minimálních požadavků stanovených v této směrnici. Článek 3 Členské státy stanoví rozpětí sankcí, uplatňovaných při narušení ustanovení států, uplatněných při realizaci této směrnice a přijmou všechny nezbytné kroky k zajištění, že budou prosazeny. Sankce musejí být efektivní, úměrné narušení a musejí být dostatečně odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději k datu zmíněnému v článku 4 a oznámí včas všechny následné novelizace. Článek 4 Členské státy uvedou v platnost zákony, nařízení a správní ustanovení, nezbytná k uvedení do souladu s touto směrnicí do dvou let po jejím přijetí nebo zajistí, že nejpozději k tomuto datu přijmou management a sociální partneři nezbytná opatření podle dohody, požadující, aby členské státy přijaly jakákoliv nezbytná opatření, která by jim umožnila kdykoliv být v postavení zaručujícím výsledky stanovené touto směrnicí. Budou neprodleně informovat Komisi. Článek 5 Tato směrnice vstoupí v platnost dvacátý den po jejím zveřejnění v Official Journal of the European Communities. Článek 6 Tato směrnice je určena členským státům.
9
PŘÍLOHA Evropská dohoda o organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví, uzavřená mezi Association of European Airlines (AEA), European Transport Workers Federation (EFT), European Cockpit Association (ECA), European Regions Airline Association (ERA) a International Air Carrier Association (IACA) S ohledem na smlouvu o vytvoření Evropského společenství a zejména článků 138 a 139(2), protože článek 139 (2) Smlouvy o ES stanoví, že dohody uzavřené na Evropské úrovni mohou být
realizovány na společnou žádost signatářských stran rozhodnutím Rady na návrh Komise; signatářské strany tímto takovou žádost podaly; signatářské strany soudí, že ustanovení této smlouvy jsou ”specifičtější požadavky” ve
smyslu článku 14 směrnice Rady 93/104/ES, vztahující se k organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví; signatářské strany dohodly následující:
Klauzule 1 1. Dohoda se vztahuje na pracovní dobu mobilního personálu v civilním letectví. 2. Stanoví specifičtější požadavky ve smyslu článku 14 směrnice Rady 93/104/ES, vztahující
se k organizaci pracovní doby mobilního personálu v civilním letectví. Klauzule 2 1. ”Pracovní doba” znamená jakékoliv období, v jehož průběhu pracovník pracuje, je
k dispozici zaměstnavateli a provádí své aktivity nebo úkoly (povinnosti) v souladu se zákony nebo praxí členského státu. 2. ”Mobilní personál v civilním letectví” znamená členy posádky na palubě civilního letadla
zaměstnané podnikem ustaveným v členském státě. 3. ”Bloková doba letu” znamená dobu mezi prvním pohybem letadla z jeho parkovacího
místa pro účely vzletu, dokud nepřijede k odstavení na určenou parkovací polohu a než jsou všechny motory zastaveny. Klauzule 3 1. Mobilní personál v civilním letectví má právo na roční dovolenou nejméně čtyři týdny v souladu s podmínkami pro oprávnění a nebo poskytnutí takové dovolené stanovené legislativou nebo praxí státu. 2. Minimální období placené dovolené nesmí být nahrazeno náhradou v hotovosti s výjimkou toho, když je zaměstnanecký poměr ukončen.
10
Klauzule 4 1. a) Mobilní personál v civilním letectví je oprávněn k bezplatné zdravotní prohlídce před jeho zařazením a následně v pravidelných intervalech; b) mobilní personál v civilním letectví trpící zdravotními problémy, uznanými jako následek práce v noci, bude přeřazen, kdykoliv je to možné, na denní práci s pohyblivou nebo nepohyblivou pracovní dobou, k níž je vhodný. 2. Bezplatná zdravotní prohlídka zmíněná v odstavci 1 a) musí být provedena v souladu s důvěrností lékařských skutečností. 3. Bezplatná zdravotní prohlídka zmíněná v odstavci a) může být provedena v rámci národního zdravotního systému. Klauzule 5 1. Mobilnímu personálu v civilním letectví bude poskytována ochrana zdraví a bezpečnost při práci přiměřená povaze jeho práce. 2. Přiměřené služby ochrany a prevence nebo zařízení s ohledem na bezpečnost a zdraví mobilního personálu v civilním letectví budou kdykoliv dostupné. Klauzule 6 Přijmou se potřebná opatření, aby se zajistilo, že zaměstnavatel, který zamýšlí organizovat práci podle určitého rozvrhu, vezme zřetel na obecné principy úpravy práce pro pracovníka. Klauzule 7 Informace týkající se specifických pracovních rozvrhů mobilního personálu v civilním letectví by se měly poskytnout kompetentním orgánům, pokud o to požádají. Klauzule 8 1. Pracovní doba by měla být posuzována bez ohledu na jakoukoliv budoucí legislativu
Společenství k omezením doby letu a služby a požadavkům na odpočinek a ve spojení s národní legislativou k tomu přijatou; ta by se měla vzít v úvahu ve všech příslušných věcech. 2. Maximální roční pracovní doba, včetně zálohy (pohotovosti) pro přidělení služby, jak platí
podle platných zákonů, bude 2000 hodin, v nichž bude blok letové doby omezen na 900 hodin. 3. Maximální roční pracovní doba bude rozložena v průběhu roku tak rovnoměrně, jak je to
proveditelné. Klauzule 9 Nehledě na klauzuli 3, mobilní personál v civilním letectví bude mít dny volna bez jakýchkoliv povinností a záloh (pohotovostí), které se oznámí předem, takto: 11
a) nejméně 7 jednotlivých dnů v každém kalendářním měsíci, které zahrnou doby odpočinku
požadované podle zákona, a b) nejméně 96 jednotlivých dní v každém kalendářním roce, které mohou zahrnout jakékoliv
doby odpočinku požadované podle zákona. Klauzule 10 Strany přehodnotí výše uvedená ustanovení dva roky po skončení realizačního období, stanoveného v rozhodnutí Rady, jímž se tato dohoda uvádí do praxe.
Brusel 22. března 2000
Následují podpisy 2 až 3 představitelů každé ze signatářských organizací.
Zdroj: COM(2000)382 final, Brusel, 23. 6. 2000 Překlad: Antonín Peltrám
12
(dále je v originále uveden níže uvedený dodatek - uvádíme pouze výtah) DODATEK O HODNOCENÍ VLIVU NA MALÉ A STŘEDNĚ VELKÉ PODNIKY Opakují se některá zdůvodnění z memoranda, shrnuje se: cíl, na koho se vztahuje návrh, jak bude návrhem ovlivněno podnikání, jaké ekonomické efekty návrh předpokládá, zda návrh řeší specifika drobných a středně velkých podniků, s kým byl návrh prokonzultován.
13
