Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
NÁVRH MĚSTSKÉHO PROSTORU Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce
Vypracovala
Ing. Petr Hodonický, Ph. D.
Laura Kučerová
Lednice 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh městského prostoru vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v přiloženém seznamu zdrojů. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne …………………………….. Podpis ………………………………………
Poděkování V souvislosti s vytvářením této práce bych chtěla poděkovat panu Ing. Petru Hodonickému, Ph. D. za cenné rady a vedení bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat svému příteli a v neposlední řadě svým rodičům za veškerou podporu během studia.
OBSAH
8
ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 22
9
SOUHRN, RESUMÉ..................................................................................................................... 23
10
SEZNAM ZDROJŮ ...................................................................................................................... 24
11
SEZNAM VYOBRAZENÍ............................................................................................................ 25
1
ÚVOD .............................................................................................................................................. 6
2
CÍL PRÁCE .................................................................................................................................... 6
11.1
Seznam vyobrazení v textu ................................................................................................... 25
3
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................ 6
11.2
Seznam vyobrazení v příloze ................................................................................................ 25
4
LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................................... 7
11.3
Seznam tabulek v textu ......................................................................................................... 26
4.1
Historie a urbanistický vývoj Uherského Hradiště .................................................................... 7 4.1.1 Počátky osídlení .................................................................................................................. 7 4.1.2 Vznik pevnosti .................................................................................................................... 7 4.1.3 Vývoj ve 14. století ............................................................................................................. 7 4.1.4 Vývoj v 15. století .............................................................................................................. 8 4.1.5 Vývoj v 16. století .............................................................................................................. 8 4.1.6 Vývoj v 17. století .............................................................................................................. 9 4.1.7 Vývoj v 18. století .............................................................................................................. 9 4.1.8 Vývoj v 19. století ............................................................................................................ 10 4.1.9 Vývoj v 20. století ............................................................................................................ 11
5
4.2
Historický vývoj řešeného území............................................................................................. 11
4.3
Památková zóna ....................................................................................................................... 13
4.4
Přírodní poměry ....................................................................................................................... 13
ANALÝZY .................................................................................................................................... 15 5.1
Širší územní vztahy, lokalizace ............................................................................................... 15
5.2
Analýza vizuálních vztahů ....................................................................................................... 15
5.3
Doprava řešeného území .......................................................................................................... 16
5.4
Rozbor funkcí budov ............................................................................................................... 16
5.5
Dendrologický průzkum .......................................................................................................... 16
5.6
Inventarizace technických prvků ............................................................................................. 17
5.7
Územní plán města Uherské Hradiště ...................................................................................... 18
6
METODIKA PRÁCE ................................................................................................................... 18
7
NÁVRH ŘEŠENÍ.......................................................................................................................... 19 7.1
Východiska .............................................................................................................................. 19
7.2
Náplň náměstí .......................................................................................................................... 19
7.3
Návrh ....................................................................................................................................... 20
12
SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 26
1
3
ÚVOD
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Město královské. Město až do 18. století nedobytné. Město sevřené hradbami, které bránily útokům vojsk, ale i v rozrůstání sídla. Město na řece Moravě, jež byla součástí obrany i přírodních
Předmět: Návrh řešení městského prostoru
pohrom. Město s bohatou tradicí lidových zvyků. Město jako centrum kulturních akcí. Uherské
Kraj: Zlínský
Hradiště, město stromů.
Okres: Uherské Hradiště
Uherské Hradiště je městem s bohatou historií i současností. V průběhu dějin zde získávají na důležitosti veřejná prostranství, stávají se centrem politického, hospodářského i kulturního života.
Město: Uherské Hradiště
Politické mýtinky, trhy, vystoupení kočovných divadel i kejklířů mají tradici i v současnosti. Jednotlivá
Katastrální území: Uherské Hradiště (772844)
městská prostranství mají svoji zvláštní atmosféru, jsou odrazem minulosti, žijí přítomností, i jsou to
Místo: Palackého náměstí
místa s geniem loci, která budou sloužit i generacím budoucím a naplňovat jejich potřeby a přání.
Výměra: 10 216 m2
V sídlech se setkáváme s rozdílnými funkcemi jednotlivých ploch, jež jsou vytvářena pro lidi, pro jejich užívání. Náměstí jsou typická pro svůj rušný městský život, kde se lidé seznamují, zdraví se a
Parcelní čísla: 254/1, 137, 260, 655/1, 139
potkávají při různých příležitostech, parky slouží k relaxaci a uvolnění, oproštění se od městského
Vedoucí práce: Ing. Petr Hodonický, Ph. D.
shonu. Zahradně architektonická tvorba se snaží sledovat jak požadavky a nároky obyvatel tak i světové trendy ve vytváření specifických míst. Prostřednictvím městských prostorů vstupuje do města také duch
Autor: Laura Kučerová
přírody.
Datum: 2013
2
CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je navrhnout řešený městský prostor tak, aby plnil funkční, estetické i
kompoziční náležitosti prostředí a vyhovoval potřebám obyvatel, jež tento prostor budou využívat. Samotná práce je pro přehlednost členěna do několika kapitol, které se zabývají podklady a samotným návrhem prostoru. V následující kapitole je nastíněna lokalizace řešeného území a charakteristika základních údajů. Textová část byla vymezena kapitolou literární přehled, jenž je zaměřena na historický a urbanistický vývoj a provedené analýzy, jak v řešeném území, tak i v rámci širších vztahů. Zjištěné údaje byly převedeny i do přehledné grafické podoby, které se nacházejí v přílohách a zahrnují tedy celkovou analytickou část. Postup při tvorbě návrhu je popsán i v textové části, zbylé náležitosti návrhu jsou poté dokladovány v přílohách studií, perspektivami, axonometrií, řezopohledem a detaily.
6
4 4.1
Starého Města).4 Tak vznikla dvě náměstí – dnešní Masarykovo a Mariánské.5 Obě tato náměstí byla
LITERÁRNÍ PŘEHLED
charakteristická obdélníkovým půdorysem, kdy z každého rohu vycházely ulice pod pravým úhlem. Spojnicí mezi těmito náměstími byla ulice, která se zachovala do dnešní doby (- Prostřední ulice).6
Historie a urbanistický vývoj Uherského Hradiště
Zřizovaná pevnost získala atributy královského města až další listinou, která byla podepsána 23. 4.1.1 Počátky osídlení
května 1258, kde do vlastnictví města připadly vesnice Kunovice, Ostrožská Nová Ves a Míkovice.
Nejstarší osídlení na Uherskohradišťsku pochází z období doby kamenné, mladého paleolitu.
Mezi další významné aspekty listiny můžeme zahrnout udělení výročního trhu, přeložení obchodní
Tato úrodná oblast se stala křižovatkou pravěkých cest, na které navazovala i jantarová stezka. Během
cesty z Kunovic a v neposlední řadě udělení stejných městských práv, které mělo v oblasti jižní Moravy
pravěku se setkáme spíše sporadicky s osídlením přímo na území dnešního centra Uherského Hradiště.
doposud pouze Brno. V této listině se poprvé a naposledy setkáváme s názvem města Nový Velehrad.
Dříve byly osídlovány místa dnešních Mařatic, Míkovic, Jarošova a Sadů. Pravděpodobným důvodem,
Od 14. století je již vžitý název Hradiště, který lépe vystihoval funkci města.7 Přívlastek „Uherské“
proč centrum dnešního Uherského Hradiště nebylo osídlováno, mohou být zapříčiněny tehdejší přírodní
město získalo až v 16. století.8
podmínky. V pravěku totiž nebyl vytvořen ostrov, který známe ze středověku.1
4.1.3 Vývoj ve 14. století
V první polovině 6. století na území Pomoraví přichází Slované. Podle geologů v tomto období
Na počátku 14. století bylo vypleněno předměstí uherskými útočníky. Další část města se ale
zde vznikal „hradišťský ostrov“ a severněji od něj „ostrov rybárenský“. Až o dvě století později je
dokázala ubránit, i přestože bylo provizorně opevněno z dřevěných kůlů. Ke zlepšení obranného
teprve „hradišťský ostrov“ osídlen Slovany. V jižní části ostrova (teritorium dnešního Masarykova
systému přispěly daňové úlevy od panovníka, které byly podmíněny výstavbou kamenné zdi při řece
náměstí) byla vybudována duchovní dominanta – kaple sv. Jiří; proto se můžeme často setkávat i
Moravě. Tato listina z roku 1342 podpořila vznik kamenné fortifikace, vysoké kolem čtyř metrů, kdy
s označením tohoto místa jako ostrova sv. Jiří. I když postrádal fortifikaci, pyšnil se rozsáhlým
pískovcové kameny byly spojovány maltou. Hradby měly charakteristický předsunutý příkop, ze
osídlením. Naopak rybárenský ostrov byl obehnán rozsáhlým opevněním, které bylo v rámci svého
kterého vystupovalo sedm věží. Dvě hlavní brány (Kunovická a Staroměstská) umožňovaly kontakt
teritoria nejmocnějším na celém území Velké Moravy. Po zániku říše se ale fortifikace dlouho
města s okolím po dřevěných mostech. Později k těmto branám přibyla i menší brána. Tato forma
neudržela, díky častým záplavám a povodním řeky Moravy. Pád Velkomoravské říše pak zasáhl do
opevnění setrvala až do doby počátku třicetileté války.9
života na Uherskohradišťsku. Také sídliště v Rybárnách zaniklo a na ostrově sv. Jiří se osídlení nijak
Během 14. století došlo k několika požárům, které zničily velkou část dřevěných
zvlášť nerozvíjelo.2
a dřevohlinitých sídel. To byl podnět ke vzniku nové výstavby města, zvyšuje se počet kamenných a zděných domů.10
4.1.2 Vznik pevnosti Vznik města Uherské Hradiště spadá do období 13. století, kdy se tehdejší král Přemysl Otakar
Ve 2. polovině 14. století ve městě bydlelo celkem 1200 obyvatel, přičemž z toho bylo 83
II. rozhodl zřídit nové město. Z důvodů strategických, hospodářských a politických. Primárním cílem
řemeslníků a živnostníků. Můžeme proto říci, že v době předhusitské bylo město řemeslného a
byla obrana hranic proti častým vpádům cizích vojsk a současně s vybudováním střediska řemeslné
obchodního charakteru.11
výroby a obchodu kraje. Na doporučení se král rozhodl zvolit a umístit nové osídlení právě na ostrově
Ve městě se nacházelo několik významných objektů – mlýn, městský špitál, kaple sv. Alžběty a
dolního toku řeky Moravy, kde se nacházela kaple sv. Jiří. Důkazem dobře zvolené polohy města se
hřbitov. Díky uzavřenosti města fortifikací, nemělo město žádná předměstí, proto veškeré hospodářské
stala jeho nedobytnost až do 18. století.3
zázemí se přemisťovala do sousedních obcí.12
Ze zakládací listiny podepsané v Plasích 15. října 1257 vyplývá nařízení o tom, aby se zde
4
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 6 ZEMEK, M., 1977, s. 7 6 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 25 7 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 6 8 ZEMEK, M., 1977, s. 7 9 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 6-7 10 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 25-26 11 ZEMEK, J., 1977, s. 7-8 5
usadili královští poddaní z Kunovic, ale také klášterní poddaní z trhové vsi Velehradu (dnešního 1
ČOUPEK J., et al., 2007, s. 30-41 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 41-57 3 GÁBA, A., 1957, s. 7 2
7
4.1.4 Vývoj v 15. století
4.1.5 Vývoj v 16. století
Během husitských válek se město stalo oporou pro několik našich panovníků. Jmenujme
Do poloviny 16. století k Uherskému Hradišti patřilo dalších devět vesnic20 (z nichž
například Zikmunda Lucemburského, Jiřího z Poděbrad i Vladislava Jagellonského. Věrnost městu pak
nejvýznamnějšími byly: Staré Město, Jarošov, Kněžpole, Včelary a Popovice). Město spolu se všemi
byla splácena potvrzováním majetkových zisků z okolních vesnic. Matyáš Korvín pak měšťany ocenil i
obcemi vytvořilo městský velkostatek, jako hlavní zdroj hospodářského zabezpečení městské správy. 21
novým městským znakem.13 Těchto privilegií Hradiště využilo k tomu, aby se oprostilo od posledních
K rozvoji města přispělo i minimum vojenských útoků, jež umožnilo zdokonalení městského
zbytků závislosti na klášteru na Velehradě.14
opevnění.22
Obr. č. 1: Listina Matyáše Korvína z roku 1481 udělující městu znak15 V období klidu, které následovalo po husitských válkách, se ve městě rozvíjela řemesla,
Obr. č. 2: Nejstarší dochovaný pohled na město (1593)23
16
sdružená do cechů, zvýšila se i četnost výročních trhů, přebudovalo se i opevnění a další stavby. Jako stavební materiál se i začaly využívat cihly. Domy byly spíše jednopatrové s vysokými štíty, jejich
Šestnácté století je obdobím rozmachu renesance. Tento umělecký směr se dostává
výstavba se řídila dle uličních linií vycházejících ze středověkého jádra. Během 15. století byl nově
do Uherského Hradiště, ale s gotickým charakterem úzké ulice s úzkými jednopatrovými domy a
vybudován kostel sv. Jiří17, který stál napříč dnešního Masarykova náměstí, zachovával orientaci ke
vysokými štíty. Renesanční principy byly spíše uplatňovány na nových stavbách. Jedinou dochovanou
světovým stranám.18 Bylo započato s výstavbou františkánského kláštera, který byl dokončen až
renesanční stavbou je dům na dnešním Masarykově náměstí „U slunce“, který sice postupem času
v následujícím století.19
prošel několika úpravami, ale jeho renesanční vzhled mu zůstal.24 Celkový charakter města byl zachován téměř do konce století, neboť město bylo omezeno hradbami a okolní bažinaté plochy protkané meandry řeky Moravy neumožňovaly výstavbu za hradbami. K výraznějším stavebním změnám dochází až ve století následujícím.25
12
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 7 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 8 14 ZEMEK, M., 1977, s. 8 15 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 106 16 ZEMEK, M., 1977, s. 8 17 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 8-27 18 CRHÁK, F., HUBÁČEK, J., 19--?, s. 5-6 19 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 8-27 13
20
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 8 ZEMEK, M., 1977, s. 8 22 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 8-22 23 ZEMEK, M., 1977, příloha nestránkována 24 JŮZA, V., JŮZOVÁ, A., 2003, s. 20-22 25 JANČÁŘ, J., 1969, nestránkováno 21
8
4.1.6 Vývoj v 17. století Uherské Hradiště bylo městem katolickým i během období husitských válek. Změna náboženského vyznání započala pozvolna od 2. poloviny 16. století, kdy se začal prosazovat protestantismus. Vše vyvrcholilo v roce 1619, protestantská strana ovládla město a přidala se k protihabsburskému povstání. Avšak již v lednu 1621 před císařským vojskem generála Buquoye pevnost kapitulovala. Proces rekatolizace nyní mohl nabýt plné účinnosti. V roce 1644 byl založen jezuitský řád spolu s jezuitskou kolejí.26 Za dob třicetileté války bylo město nuceno vzdorovat ještě několika útokům uherských a švédských vojsk. Díky moderní vojenské taktice Švédů, zejména dělostřelectvu, proniklo nakrátko cizí vojsko do pevnosti, ale nakonec bylo vypuzeno. Tato událost byla výrazným podnětem pro obnovu hradeb, u hradišťské pevnosti totiž nadále hrozilo napadení Turky. Proto ji v roce 1655 císař Ferdinand III. prohlásil jako jednu z moravských zemských pevností a naplánoval nové, moderní bastionové opevnění. Na plánech nového opevnění se podílela řada italských architektů, přičemž všechny projekty byly finančně velice náročné. Proto stavba nové fortifikace trvala téměř sto let.27 Během 17. století došlo i k několika přírodním katastrofám. V roce 1629 řeka Morava podemlela fortifikaci natolik, že se zřítila i jedna z bašt.28 Další pohromou byly dva požáry v letech 1643 a 1681, kdy byl silně poškozen kostel sv. Jiří a shořela řada domů, špitál, františkánský klášter, jezuitská kolej a radnice. Během třicetileté války postihly město také dvě morové epidemie, které se Obr. č. 3: Veduta pevnosti z roku 167031
vrátily ještě na přelomu 17. a 18. století. Na tyto tragédie pak upomínají památky: morový sloup na Mariánském náměstí, kaple sv. Šebestiána na Palackého náměstí a kaple sv. Rocha nad Mařaticemi.
4.1.7 Vývoj v 18. století
Všechny tyto objekty byly vybudovány až v 18. století.29
Výstavba opevnění pokračovala dále v letech 1716-1737. Ve východní polovině pevnosti byla
Mnohá výše zmíněná neštěstí však měla vliv na nové utváření města. Baroko zasáhlo do
dosavadní část zemních pevnostních prvků vystavěna z cihel, zbylé části fortifikace zůstaly v zemním
středověkého rázu osídlení a během 17. a 18. století bylo Hradiště přebudováno nejen ve vyspělejší
provedení s palisádami na vrcholu. Díky výbuchu skladiště střelného prachu se začalo s budováním
pevnost, ale také v barokní město.30
vojenského arzenálu.32 Mnohé přírodní pohromy v předešlém století taktéž přispěly ke stavebnímu rozvoji města. Poškozené domy byly přestavovány v barokním slohu, na místech, kde domy lehly zcela popelem, byly vystaveny nové. Dříve gotický františkánský klášter byl přestavěn v novém slohu, komplex jezuitských budov byl znovu vybudován – koleje, kostel sv. Františka Xaverského a budova gymnázia. Bohužel kostel sv. Jiří musel být zbourán a tím se uvolnil centrální prostor Masarykova náměstí tak, jak ho známe nyní.33
26
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 8-9 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 107 28 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 107 29 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 10, 29, 31-33 30 JŮZA, V., JŮZOVÁ, A., 2003, s. 24-25 27
31
ČOUPEK J., et al., 2007, s. 186 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 107-112 33 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 28-33 32
9
Roku 1742 vstoupilo cizí vojsko krále Friedricha II. do té doby nedobytné hradišťské pevnosti. I
4.1.8 Vývoj v 19. století
když se město před tím připravovalo na příchod vojska, místní posádka dostala rozkaz neklást odpor.
I když byla Josefem II. zrušena pevnost, město si své hradby zachovalo až do poloviny 19. století. Řeky
Poté, co odešla pruská vojska, se nadále pokračovalo s opravou hradeb, poničených povodněmi, a
Morava a Olše byly dříve strategickým prvky pro nedobytnost města, ale nyní se staly spíše prvky
výstavbou opevnění. Nová fortifikace měla celkem 11 bastionů a 2 lunety (tzv. předhradí, které měly
problematickými. Náspy hradeb nyní chránily město před velmi častými záplavami.37
chránit městské brány), jedna z lunet se nacházela na místě dnešního Palackého náměstí.34
Hlavním problémem po zrušení hradišťské pevnosti bylo napojení na cestní síť, které se začalo realizovat ještě v 1. polovině 19. století. Jedna z prvních upravených komunikací byla směrem na Staré Město, zvýšením terénu a překonáním řeky dřevěným mostem. Mezi další silnice můžeme zahrnout do Mařatic a Kunovic, které byly lemovány topoly. Železniční síť vedla nejprve ze Starého Města (důvodem bylo budování dráhy pouze na pravém břehu řeky Moravy). Až v roce 1883 bylo uvedeno do provozu i nádraží v Uherském Hradišti.38
Obr. č. 4: Plán pevnosti z roku 174235 Turecké nebezpečí pominulo na přelomu 17. a 18. století a ohrožení českých zemí se přesunulo směrem na sever do pruského Slezska. Všechny tyto důvody vedly tehdejšího císaře Josefa II. ke zrušení pevnosti dekretem z 15. května 1782. Brzy byly hradby rozebírány a jejich materiál byl používán na stavbu a rozvoj města v 19. století.36
Obr. č. 5: Skica stabilního katastru z 19. století39
34
37
35
38
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 11-12, 24 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 113 36 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 114
JŮZA, V., JŮZOVÁ, A., 2003, s. 49-51 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 34-35 39 ČOUPEK J., et al., 2007, s. 171
10
Politická situace Bachova absolutismu výrazně ovlivnila dění ve městě. Po roce 1848 se
počinem byla spolu s elektrifikací i výstavba gravitačního vodovodu města. Po osvobození Sovětskou
Uherské Hradiště stalo okresním městem se sídlem okresních i krajských úřadů. Po pádu absolutismu
armádou bylo Uherské Hradiště pod vládou totalitního režimu. V tomto období se v regionu rozvíjí
nastal rozvoj života jak ve městě, tak na venkově. Došlo k výraznému stavebnímu rozvoji, vznikla řada
průmysl a vzniká řada podniků – Let v Kunovicích, textilní závod Slezan ve Starém Městě a podnik
nových objektů: Měšťanská beseda, synagoga, pivovar, městský pak (dnešní Smetanovy sady),
Mesit, vyrábějící měřicí přístroje pro letectví. Počet průmyslových závodů vzrostl i díky připojení
německé i české gymnázium, spořitelna, radnice a budova justičního paláce. Takto rozvíjející se
sousedních obcí (Staré Město, Mařatice, Sady, Kunovice, Jarošov, Míkovice a Vésky).44
výstavba umožnila vznik řady stavebních firem a výrobců stavebních materiálů. Počátky průmyslového
Polovina minulého století přinesla řadu výrazných změn, které přetrvávají až do současnosti.
podnikání byly v počátcích, řada potravinářských podniků byla otevřena až na samém konci 19. století,
Železobetonový most přes řeku Moravu byl vybudován v padesátých letech. První rozsáhlejší stavební
ale jejich rozkvět spadal až do století následujícího. Důležitou oporou města se stalo i zemědělství,
akcí bylo vybudování sídliště Mojmír s bytovými domy. V druhé polovině 19. století to pak vyrostla
které hrálo důležitou roli v obchodování. Pět výročních a dva týdenní trhy lákaly do města i cizí
sídliště V Tůních, Pod Svahy, Stará Tenice, Štěpnice, Východ a Jarošov-Louky.45
obyvatele.40
Po sametové revoluci město prohlédlo do krásy, historické domy byly postupně opraveny a
Důležitým aspektem v tomto století byla i sociálně politická skladba obyvatel v Uherském
rekonstruovány. V roce 1990 pak došlo k vyhlášení městské památkové zóny a osamostatnění čtvrtí
Hradišti. Zatímco v polovině 19. století zde bydlelo 2719 obyvatel, z nichž byl skoro stejný poměr
Staré Město a Kunovice. Přírodní katastrofa ve formě povodní postihla v roce 1997 celé město a široké
české a německé národnosti, na počátku 20. století se situace mění na 5174 obyvatel s velmi výrazným
okolí.46
poměrem Čechů.41 4.2 4.1.9 Vývoj v 20. století
Historický vývoj řešeného území Na počátku 18. století byla v prostoru dnešního Palackého náměstí postavena kaple
Jak již bylo zmíněno, zrušením opevnění tok řeky Moravy měl výrazný vliv na své okolí. Proto
sv. Šebestiána. Tato sakrální stavba byla vybudována v roce 1715 a vysvěcena 18. srpna 1716. Nad
již na počátku 20. století byly prováděny práce, které měly zamezit opakujícím se záplavám. Bylo
vchodem si můžeme přečíst nápis: „Za doby moru dle svého slibu dala zřídit císařská garnisona…“.
nutné znovu vybudovat most přes řeku do Starého Města. Tehdejší úpravy koryta však byly
Socha sv. Šebestiána, ochránce proti moru a živelným pohromám, byla později umístěna nad štítem
nedostačující. V letech 1910 a 1919 došlo k povodním, což vedlo k radikální regulaci řeky Olšavy, a to
kaple.47 Spolu s budovou justičního paláce je tato stavba řazena mezi kulturní památky města. 48
zaústěním do Moravy nad obcí Kostelany. Podobně bylo postupováno u řečiště Morávky, na jejímž břehu vznikla řada ulic.42 První světová válka znamenala hospodářský i společenský úpadek. Počet obyvatel se zdvojnásobil. Ve městě zůstávala řada uprchlíků. Po válce se začalo usilovně stavět, podoba města se měnila. Vzrůstající stavební aktivity bylo nutné korigovat, proto roku 1935 byl vydán definitivní zastavovací plán, kde byly navrženy plochy v oblasti údolní nivy k zastavení a anticipování dnešního sídliště Mojmír s charakteristickým obloukovým tvarem. Bohuslav Fuchs navrhl také ve svých regulačních plánech umístit nová sídliště do výše položených míst (oblast Mařatic a Sadů), neboť oblast údolní nivy byla při povodni v roce 1997 kompletně zaplavena.43 Výstavba nejen nového silničního okruhu, ale i řady budov ve slozích kubismu, secese i funkcionalismu přispěly k rozvoji města v období třicátých a čtyřicátých let. Dalším modernizačním 44
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 19-20, 40-44 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 44-45 46 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 20, 45 47 CRHÁK, F., HUBÁČEK, J., 19--?, s. 14 48 JANČÁŘ, J., HOLÝ, A., TITZ, P., 2002 s. 175
40
45
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 13-15 41 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 14 42 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 37-38 43 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 39-40
11
Severní stranu Palackého náměstí lemovaly tři měšťanské domy, stavěné v eklektickém slohu. Na jižní straně byl v roce 1900 postaven dům dle návrhu Josefa Schaniaka, jeho balkón podpírají plastiky obrů vytvořené sochařem Vlastimilem Amortem. Sousední budova hotelu Grand byla vybudována až v druhém desetiletí 20. století podle projektu Otakara Jaroše.52 Během 20. století došlo k několika výrazným změnám tohoto náměstí. Do roku 1983 sloužilo jako autobusové nádraží, které bylo později přemístěno mezi nákupní středisko Centrum a budovou věznice. Nevyužitý prostor severní části náměstí pak sloužil jako parkoviště pro osobní automobily. Kaple sv. Šebestiána se v polovině 20. století nacházela hluboko pod úrovní terénu silnice, která protínala náměstí. Proto roku 1969 byla kaple posunuta o 9 metrů od původního umístění. Na konci 20. století byl na rohu Všehrdovy ulice a Palackého náměstí zbourán Hüblerův dům, kde se roku 1998 začalo s výstavbou moderního objektu České spořitelny.53 Celkový historický vývoj území je zaznamenán v Příloze č. 3: Analýza – historický vývoj území a
Obr. č. 6: Prostor za městskými hradbami, kde bylo posléze vytyčeno Palackého náměstí (na
srovnání současného stavu s minulostí poté v Příloze č. 4: Porovnávací fotografie I a Příloze č. 5:
obrázku je patrná kaple sv. Šebestiána)49
Porovnávací fotografie II. Po zrušení hradišťské pevnosti se uvolnil prostor pro vytvoření Palackého náměstí, které své jméno získalo až v roce 1898 na počest stého výročí narození Františka Palackého. Po zrušení hradeb se v prostorách současného náměstí nacházela močálová louka, její terén byl vyrovnán pomocí materiálu ze zrušeného opevnění, a zde byl postaven novorenesanční justiční palác. Úroveň terénu se zvýšila na mnohých místech až o 2 metry.50
Obr. č. 8: Autobusové nádraží (polovina 20. století)54
Obr. č. 7: Pohled ze sedmdesátých let 19. století na dnešní Palackého náměstí51 49
52
50
53
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, příloha nestránkována JANČÁŘ, J., HOLÝ, A., TITZ, P., 2002 s. 175 51 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, příloha nestránkována
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 36-37 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, s. 53-54 54 ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B., 2008, nestránkováno
12
4.3
Památková zóna
4.4
Výše uvedené skutečnosti vypovídají o tom, že Uherské Hradiště je nejen městem s bohatou
Přírodní poměry
Geomorfologické poměry
národní historií, ale i architektonickou a uměleckou, což dokladují významné stavby a budovy. To
Území Uherského Hradiště je začleněné do systému Alpsko-himalájského, subsystému
vedlo představitele města k vyhlášení památkové zóny. Cílem programu, který byl zpracován
Západopanonské
architektem v roce 1992, bylo posílit úlohu historického jádra města, jako polyfunkčního útvaru,
pánve,
provincie
Vídeňské
pánve,
oblasti
Jihomoravské
pánve.
Celek
Dolnomoravského úvalu je charakteristický tvarem sníženiny, kterou tvoří široká niva řeky Moravy,
v rámci kterého budou respektovány urbanistické a architektonické principy pro projektování a
jenž navazuje na nivu řeky Dyje. Podcelek nacházející se v nejjižnější části Dolnomoravského úvalu
realizaci.55
představuje akumulační rovinu obou zmíněných řek. Tato Dyjsko-moravská niva se rozprostírá na celkové ploše 375 km2 se střední výškou 171,3 m.57 Klimatické poměry Dle Quitta se oblast Uherského Hradiště se nachází v nejteplejší oblasti ČR T4. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 9,0°C a kvůli blízkosti návětrného svahu Karpat jsou průměrné roční
řeka Morava
srážky 600 mm. Díky nivě řeky Moravy se zde můžeme setkat se slabými přízemními teplotními inverzemi.58
Mariánské náměstí
Masarykovo náměstí
Palackého náměstí
Smetanovy sady
Obr. č. 9: Vymezení hranic městské památkové zóny56
Počet letních dnů
60-70
Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více
170-180
Počet mrazových dnů
100-110
Počet ledových dnů
30-40
Průměrná teplota v lednu
-2- -3
Průměrná teplota v dubnu
9-10
Průměrná teplota v červenci
19-20
Průměrná teplota v říjnu
9-10
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm
80-90
Srážky úhrn ve vegetačním období
300-350
Srážky úhrn v zimním období
200-300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
40-50
Počet dnů zamračených
110-120
Počet dnů jasných
50-60
Tab. č. 1: Klimatická charakteristika oblasti T459
57
HRABEC, J., MIKULA, F., STRATIL, K., 1998, s. 11-15 CULEK, M., 1995, s. 340 59 HRABEC, J., MIKULA, F., STRATIL, K., 1998, s. 17
55
58
JANČÁŘ, J., HOLÝ, A., TITZ, P., 2002 s. 33-41 56 JANČÁŘ, J., HOLÝ, A., TITZ, P., 2002 s. 41
13
Geologické poměry Velká část území Uherské Hradiště pochází z období kvartéru, nejmladšího období holocénu. Konkrétněji se zde nachází fluviální písčito-jílovité sedimenty, písčité hlíny a písky. Východní část města pak pochází ze staršího období terciéru, pro které je typický magurský flyš s vápnitými jílovci a pískovci.60 Hydrogeologické poměry Hydrologicky náleží dané území do povodí řeky Moravy, přičemž přítok řeky Olšavy má taktéž patřičný vliv na hydrogeologické podmínky lokality. Průlinový kolektor je v těchto místech ovlivněn kvartérními písky, štěrky a hlinitými sedimenty údolních niv. Velkou roli hrají také přítoky Moravy: Stará Olšava, Zlechovský potok, Salaška a Březnice.61 Pedologické poměry V centrální části Uherského Hradiště se rozprostírá antropozem, která vznikla ze sutin budov a hradeb. Cílem bylo vyvýšit terén o několik metrů kvůli vysoké hladině podzemních vod. V okolních částech města se nachází fluvizem modální, ovlivněná tokem řeky Moravy. V okrajových místních částech se setkáváme i s hnědozemí, kambizemí a černozemí.62
60
ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA, 1997, nestránkováno ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV, 1995, nestránkováno 62 AOPK ČR, 2007, nestránkováno 61
14
5 5.1
ANALÝZY Širší územní vztahy, lokalizace Uherské Hradiště je okresním městem, které se nachází 23 kilometrů od krajského města Zlín.
Městem protéká řeka Morava, která zde svými naplaveninami vytvořila rovinný terén o nadmořské výšce 178 – 180 m.
Obr. č. 13: Masarykovo náměstí66 Obr. č. 10: Lokalizace v rámci ČR63
Obr. č. 11: Lokalizace v kraji 64
Uherské Hradiště je významným kulturním, vzdělávacím, sportovním a veřejnoprávním centrem.
Obr. č. 12: Lokalizace ve městě65
Připomeňme alespoň Slovácké divadlo a muzeum, galerie, kromě základního a středního vzdělávání se studentům nabízí i vzdělání umělecké a vysokoškolské. Sportovní hala, stadiony, aquacentrum zajišťují
Na teritoriu bývalého opevnění je soustředěno historické centrum města. Tvoří je v současnosti
občanům sportovní vyžití. Zázemí služeb a příslušných úřadů, např. bank, okresního soudu, státního
dvě náměstí propojené navzájem spojovací Prostřední ulicí. Obě náměstí jsou celoplošně dlážděná
zastupitelství nebo policie je situováno také do oblasti historické části města. Mnohé z významných
žulovými kostkami. Větší z nich, Masarykovo náměstí, je polyfunkční. Slouží jako parkovací zóna,
budov si můžeme povšimnout v Příloze č. 1: Analýza širší vztahy – funkce.
realizuje se zde řada kulturních akcí, vzpomeňme například Letní filmovou školu, Slavnosti vína a
Dopravní infrastruktura města je úzce napojená nejen na sousední obce, ale i na evropskou silnici
vánoční jarmark. Druhé, Mariánské náměstí, je kromě několika parkovacích míst také relaxační a
E 50, která spojuje francouzský přístav s Ruskem. Tato silnice I. třídy jižně lemuje město Uherské
odpočinkovou zónou. Příjemné posezení pod vzrostlými smrky umocňuje přítomnost kašna
Hradiště a tvoří významný obchvat města. Centrální částí osídlení pak dále prochází silnice I. třídy 55,
s vodotryskem.
rychlostní komunikace R 55 z Olomouce do Břeclavi, která se protíná se silnicí II. třídy č. 497 vedoucí z Uherského Hradiště do Zlína přes Březolupy. Město má dále vlastní autobusovou dopravu se 7 linkami a vlakové nádraží, které roku 2011 vyhrálo cenu o nejkrásnější nádraží v Česku. Celkový přehled dopravy města je patrný v Příloze č. 2: Analýza širší vztahy – doprava. 5.2
Analýza vizuálních vztahů Řešené náměstí je obklopeno souvislými řadami budov, které tvoří pomyslný obdélník. Severní
i jižní část jsou uzavřeného charakteru, odděluje je pouze pohledová bariéra z aleje lip, která lemuje příčnou osu náměstí - jednosměrnou komunikaci. V rámci celého prostoru jsou budovy zdobeny novorenesanční i funkcionalistickou fasádou. Pouze tři budovy nepůsobí esteticky.
63 http://www.golfovezpravy.cz/grafika/mapa-zlinsky-kraj.gif 64 http://www.poc-sluzba.cz/cms_obrazky/new-zlinsky-kraj.gif 65 http://www.mapy.cz/#x=17.469303&y=49.069439&z=12&c=2-3-8-15-25-H
66
15
autor, 2012
Na náměstí není výrazná dominanta, která by upoutala naši pozornost. Kaple je sice jedinou
stromů a 18 keřů. U stromů byly vyhodnoceny následující atributy: pořadové číslo jedince, taxon,
budovou, nacházející se v prostoru, ale okolní porost z rodu Taxus její silný výraz potírá. Průhledy z
pěstební tvar, výška, báze koruny, šířka, výčetní tloušťka, věkové stádium, stáří, vitalita, zdravotní stav
jednotlivých ulic jsou znázorněny na mapce Příloha č. 6: Analýza – vizuální vazby.
a sadovnická hodnota. Zvolená kritéria pro hodnocení keřů byly pak následující: pořadové číslo
5.3
jedince, taxon, pěstební tvar, výška, šířka, plocha a výsledná sadovnická hodnota.
Doprava řešeného území Východní strana náměstí navazuje na jednu z nejrušnějších křižovatek Uherského Hradiště.
Sadovnická hodnota
Silnice I. třídy se zde protíná se silnicí II. třídy č. 497. Na řešeném území se nachází několik místních
Je vyhodnocením několika aspektů rostliny. Vitality, stáří a zdravotního stavu jedince. To vše se
komunikací, z nichž jmenujme dvě významnější. První jednosměrná silnice náměstí osově protíná,
zohledňuje na taxon, který byl jedinci přiřazen. Sadovnická hodnota je taktéž brána z pohledu zahradní
druhá hraničí s východní zástavbu budov.
a krajinářské tvorby a vyjadřuje celkový potenciál rostliny. Na mapě v Příloze č. 9: Inventarizace
Na severním segmentu je vymezeno parkoviště pro 50 vozidel. Protější stranu náměstí
dřevin byly přiřazeny dle hodnot i dané barvy: 2 – modrá, 3 – zelená, 4 – hnědá.68
charakterizuje jednosměrná komunikace se 47 šikmými místy pro stání. Zbylých 19 podélných
„1
parkovacích míst se nachází v centrální části náměstí. 2
Vymezení cestní sítě a intenzity pěšího provozu je patrné v Příloze č. 7: Analýza – doprava. 5.4
Rozbor funkcí budov
3
V rámci zkoumaného území můžeme napočítat celkem 19 účelových staveb, přičemž mnohé z budov jsou polyfunkční (proto v následující tabulce procentuální zastoupení překračuje 100 %). V jižní
4
části náměstí se setkáváme zejména s bankami a hotelem. Obchody a školy se nachází na protější straně
5
náměstí. Historicky nejvýznamnější je nevzhledná budova bývalé komunistické věznice a kaple sv. Šebestiána, která je připomínkou morové epidemie. Pro lepší orientaci byla vytvořena mapa, která se
velmi hodnotný strom, zcela zdravý, plně vitální, typický habitus a charakteristické znaky příslušného taxonu, pěstebně plnohodnotný nadprůměrně hodnotný strom, plně odpovídající pěstebním a kompozičním potřebám, převládají charakteristické znaky příslušného taxonu, strom vitální, zdravý, případné nedostatky významně nesnižují jeho hodnotu, výjimečně i strom 3 věkového stadia průměrně hodnotný strom s předpokladem střední až dlouhodobé existence, případně se sníženou vitalitou a zdravotním stavem, pěstebně využitelný, všechny stromy 1 a 2 (3) věkového stadia – plně vitální, zdravé s typickými znaky taxonu podprůměrně hodnotný strom obvykle s předpokladem poměrně krátkodobé existence, pěstebně neperspektivní jedinec velmi málo hodnotný strom, jedinec odumírající nebo odumřelý, chybí předpoklady i pro krátkodobou existenci“69 Na řešeném území bylo zjištěno nejvíce průměrně hodnotných stromů – 8 a dále 6 podprůměrně
nachází v Příloze č. 8: Analýza – funkce budov.
hodnotných stromů, které mají sníženou vitalitu. Z taxonů zde převládají lípy, které tvoří souvislou linii podél místní komunikace. Pod touto alejí se nachází řada keřů se sníženou sadovnickou hodnotou. Mezi
Funkce budovy
Počet
% zastoupení
Bytová
7
36,8 %
nadprůměrně hodnotné keře patří dva taxony rodu Magnolia, které vytvářejí nádherný jarní aspekt.
Historická
2
10,5 %
Celkové hodnocení stromů a keřů zachycují následující tabulky:
Služby
9
47,4 %
Obchodní
4
21,1 %
Veřejnoprávní instituce
2
10,5 %
Celkem
19
Tab. č. 2 : Funkce budov67 5.5
Dendrologický průzkum Byl proveden dendrologický průzkum, který byl vyhodnocován dle metodiky Šimka (2009?),
která se nachází v Příloze č. 10: Metodika inventarizace dřevin. Na daném území se nachází celkem 17 68 67
69
autor, 2013
16
ŠIMEK, P., 2009?, s. 11 ŠIMEK, P., 2009?, s. 11
4
3 Pinus sylvestris 'Bayeri' R
2
0,5
4
8
4 40 - 50
3
2
4 vícekmen: 5 a 4 cm
4 Tilia cordata
R
8
2,8
7
25
4 40 - 50
2
1
3
5 Paulownia tomentosa
R
2,8
1,85
1
6
2
20
1
1
3
6 Paulownia tomentosa
R
3,2
1,9
0,6
8
2
20
1
1
3
7 Liriodendron tulipifera
R
14
1,85
8
63
4 120 - 150
2
1
2
8 Pinus sylvestris 'Bayeri' R
4,3
1,2
1,8
10
4 40 - 50
3
2
4
9 Picea pungens
R
13
2,5
4,5
38
4 80 - 90
1
2
3
10 Abies homolepis
R
3,5
0,2
1,8
12
3
1
1
3
11 Pinus sylvestris 'Bayeri' R
4
0,8
2
7
4 40 - 50
3
2
4 vícekmen: 5 a 4 cm
12 Tilia cordata
R
11
2,4
10
42
4 60 - 80
1
1
2
13 Tilia cordata
R
10
2,35
8
34
4 60 - 70
2
1
3
14 Tilia cordata
R
12
2,3
9
32
4 50 - 60
1
1
2
15 Tilia cordata
R
10
2,5
9
35
4 60 - 70
2
1
3
16 Tilia cordata
R
8
3,2
8
22
4 40 - 50
2
1
3
17 Pinus sylvestris 'Bayeri' R
2,3
0,3
6
7
4 40 - 50
3
2
4 vícekmen: 6 a 5 cm
20
Tab. č. 3: Inventarizace stromů
K7 K8 K9 K10 K11 K12 K13 K14 K15 K16 K17 K18
R R R R R R
3 4 5 5 0,5 0,4
5 8 6 5 6 6
9 40 28 24 10 10
2 3 3 3 4 4
R R R R
2 0,6 4,2 1
8 3 4 1,5
19,6 15 30 15
4 4 3 3
R R R R R R R R
2 0,4 3,5 2 5 4 5 7,5
3 4 9 4 6 5 12 12
48 24 30 16 28 17 50 80
Poznámka
1
Sadovnická hodnota
3
Plocha (m2)
4 100
Šířka (m)
85
Výška (m)
12
Magnolia stellata Taxus cuspidata Taxus cuspidata Taxus cuspidata Cotoneaster divaricatus Cotoneaster divaricatus Juniperus sabina 'Tamariscifolia' Cotoneaster divaricatus Pyracantha coccinea Spiraea japonica Juniperus sabina 'Tamariscifolia' Juniperus horizontalis 'Plumosa' Forsythia intermedia Berberis vulgaris Philadelphus pubescens Philadelphus pubescens Taxus cuspidata Magnoliax soulanfgeana
Pěstební tvar
2,9
Taxon
16
Pořadové číslo jedince
R
Poznámka
4
Sadovnická hodnota
1
Zdravotní stav
3
Vitalita
4 100
Stáří
Výčetní tloušťka (cm) 90
Věkové stádium
Šířka koruny (m) 14
Výška (m)
4,5
Pěstební tvar
14
Taxon
Báze koruny (m)
Pořadové číslo jedince
R
Aesculus 1 hippocastanum Aesculus 2 hippocastanum
K1 K2 K3 K4 K5 K6
3 3 4 4 4 4 4 2 vitální keř
Tab. č. 4: Inventarizace keřů71
70
5.6
Inventarizace technických prvků Technické prvky na řešeném území, především v severní části náměstí, jsou velmi různorodé.
Před budovou Střední uměleckoprůmyslové školy se nachází řada výtvarných prvků, které spíše ve velkém prostoru celkově zanikají, naproti školy se na opačné straně komunikace nacházejí tři mobilní stánky z šedivých tvrzených umakartových desek. V jižní části náměstí je soustředěno posezení, zejména v blízkosti kaple. Další lavečky lemují chodníky a pohledy sedících nesměřují na žádný ústřední motiv. Negativním prvkem jsou také informační a reklamní tabule. Působí nevzhledně a roztříštěně. Bylo by vhodné jednotlivé prvky sjednotit.
70
71
autor, 2013
17
autor, 2013
Technický prvek
Počet
Dopravní značka
17
Informační prvek
7
6
METODIKA PRÁCE Před započetím bakalářské práce byl konzultován výběr modelového území tak, aby odpovídal
požadavkům uvedených v zadání.
(tabule, kulatý reklamní panel ) Krytý stánek
3
Po konkretizaci řešeného území, se začalo se sběrem, shromažďováním a diferenciací důležitých
Telefonní budka
2
informací. Publikace o Uherském Hradišti poskytla knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, knihy o
Pokladna pro parkoviště
3
architektonické tvorbě Knihovna Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, další nabyté
Otočné hodiny
1
Rozcestník, ukazatel
informace pochází z Městského úřadu Uherské Hradiště a Slováckého muzea. Jednotlivá data pak byla
2
Pouliční lampa
18
Koš
7
Samotným analýzám předcházel terénní průzkum, včetně zmapování teritoria. Opatřené údaje byly
Zábradlí - výška 40 cm
-
zakreslovány do specifických map a vyhodnocovány v rámci textové části Analýzy. Pro vyhodnocení
Umělecký prvek
8
inventarizace zeleně byla použita metodika dle Šimka (2009?), která byla zařazena do kapitoly Příloha
Stojan na kola
9
č. 10: Metodika inventarizace dřevin.
Zábrana proti vjezdu
4
Popelnice - velká
1
Závora
1
Lavička
14
tříděna a sepisována v rámci kapitoly Literární přehled.
Další kroky směřovaly k samotnému návrhu prostoru, který vychází z provedených šetření. Východiskem pro koncept byly komplexní vztahy a postupně se tvorba zaměřovala na detailnější segmenty a prvky. Celý tento postup byl ověřován průběžnými skicami návrhu prostoru, které byly posléze propracovány do finální podoby k odevzdání. Spolu s perspektivami vizualizaci náměstí taktéž
Tab. č. 5: Inventarizace technických prvků72
dokládá řezopohled. Detailní prvky jako mobiliář a dlažba byly vybrány jako poslední. Kapitoly Závěr a Souhrn byly vytvořeny až v poslední etapě bakalářské práce. 5.7
Územní plán města Uherské Hradiště Územní plán města byl vydán 12. září 2011 zastupitelstvem města Uherského Hradiště, tento plán
nabyl účinnosti dne 27. září 2011. Pořizovatelem plánu byl Městský úřad Uherské Hradiště. Na mapě územního plánu dopravy je znázorněna plánovaná výstavba parkovacích objektů vedle nákupního centra Billa, dále v ulici Sportovní, Kollárova, Štěpnická a v neposlední řadě je taktéž plánováno rozšíření parkovací plochy vedle ulice Sokolovská a ulice 1. máje. Na samotném modelovém území zatím nejsou plánovány žádné výrazné změny týkající se dopravní infrastruktury. Územní plán definuje v řešeném území plochy veřejného prostranství s převahou zpevněných ploch (PV). Mezi přípustné využití můžeme zahrnout stánkový prodej, prvky drobné architektury, mobiliář, zeleň, místní komunikace, parkovací plochy a technické prvky. Jiné využití na území Palackého náměstí by bylo v rozporu s územním plánem.
72
autor, 2013
18
spojovací zóna
NÁVRH ŘEŠENÍ
7 7.1
relaxační zóna komunikační prostor
Východiska
pracovně tvůrčí prostor pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště
Návrh řešení vychází z provedených analýz, které byly souhrnně zpracovány v Příloze č. 11:
Vzhledem k historickým i novodobým tradicím je vhodné teritoria náměstí využít i k různým akcím
SWOT analýza.
prakticky v průběhu celého kalendářního roku:
V centru města Uherské Hradiště se nachází několik komunikačních prostranství, například: náměstí Masarykovo, Mariánské a Palackého, v okrajových částech města to jsou parky. Smetanovy
Velikonoční jarmark (Zelený čtvrtek – Velikonoční neděle) - instalace mobilních dřevěných
sady, park u Obchodní akademie u vlakového nádraží. Masarykovo i Mariánské náměstí měla vždy
stánků s prezentací tradičních řemesel – řezbářství, pletení košíků a pomlázek, malování
charakter dlážděného prostoru, který lemují aleje stromů. Při tvorbě návrhu Palackého náměstí bylo
vajíček, prodej krajových velikonočních specialit, velikonoční dílny pro děti i dospělé, apod.
záměrem sloučit typickou současnou charakteristiku parků a náměstí Uherského Hradiště, se zřetelem
Prezentace závěrečných prací (květen) - v prostoru náměstí prezentovat práce studentů Základní umělecké školy a Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště, díla umístit na
na skutečnost, že vlastně Palackého náměstí je zároveň předměstím a vstupní branou do města.
mobilních panelech, popřípadě sochařské práce vhodně umístit do prostoru. Za památkami a historií královského města (červen) - putování po památkách historie vzniku města slavnostně zahájit symbolicky na Palackého náměstí jako na pomyslném předměstí bývalého opevnění. Vystoupení Slováckého divadla na ukončení herní sezóny pro veřejnost (začátek července) – vytvoření mobilního podia k divadelnímu představení v severní části Palackého náměstí Filmová škola (letní prázdniny) - umístění promítacího plátna nebo velkoplošné obrazovky v severní části Palackého náměstí. Slavnosti vína, otevření památek (září) - celý prostor náměstí k prezentaci tradic jednotlivých obcí regionu. Vánoční jarmark (advent) - v jižní části náměstí vhodně umístit živý betlém se zvířaty, dále
Obr. č. 14: Převážně dlážděné Mariánské náměstí73
využít severní část prostranství k realizaci předvánočních trhů, kde se mohou prezentovat drobní regionální soukromníci.
Uherské Hradiště je často označováno jako srdce Slovácka. Strategická poloha Palackého náměstí přímo vybízí k tomu, aby jako „vstupní brána“ do centra města dokázala nejen obyvatele, ale i návštěvníky oslovit a zaujmout. Jedním z východisek pro návrh řešení prostoru Palackého náměstí jsou i tradice této oblasti.
7.2
Náplň náměstí Využití Palackého náměstí je polyfunkční. Je dispozičně řešeno ke každodennímu využívání:
73
autor, 2012
19
byl zachován Liriodendron, v jehož blízkosti byly vysázeny tři shodné taxony, které podtrhují charakter sakrální stavby. Mezi další ponechané dřeviny patří i magnólie, která vytváří stín kruhovému posezení. Mezi navržené vykácené stromy řadíme borovice, které se nacházejí nyní v podrostu a jejich pěstební stav je nevyhovující. Jedle a paulovnie jsou sice čerstvě vysázenými stromy, ale se stávajícím smrkem nevyhovují návrhu řešení. Všechny keře kromě již zmíněné magnólie jsou v návrhu taktéž odstraněny.
Obr.: Slavnosti vína v Uherském Hradišti na Masarykově náměstí74
7.3
Návrh Při samotném návrhu bylo nutné respektovat několik skutečností. Komunikace, která náměstí
osově protínají a dále lemují z východní strany. Jednosměrná místní komunikace z jižní strany byla Obr. č. 15: Typická alej lip u řeky Moravy se stala podnětem pro výběr taxonů75
zachována z důvodů potřebnosti jednotlivých budov. Významným počinem při tvorbě návrhu byla úprava parkovacích míst osobních automobilů. V severním teritoriu náměstí je navrženo kolmé parkování, z původních 50 parkovacích míst bylo zachováno 44 míst. V jižní části bylo redukováno 47
Severní část teritoria byla záměrně propojena průhledy přes siluety stromů. Se strohou fasádou
parkovacích míst na 34. Soukromé parkování a podélné parkování u místní komunikace III. třídy bylo
bývalého justičního paláce budou kontrastovat koruny lip, které nechají vyniknout monumentalitě
zachováno. 19 míst pro parkování bylo přesunuto na parkoviště u obchodního domu Billa a dále na
stavby. Okolí pomníku obětem komunistických vězňů bude zvýrazněno výsadbou trvalek a keřů,
nově vybudované záchytné parkoviště v blízkosti vlakového nádraží. V územním plánu města je taktéž
vhodných pro suchá a slunná stanoviště. Nevzhledná komunistická věznice bude částečně kryta zelení. Obě dílčí části městského prostoru byly ozvláštněny vodními prvky, které lákají k pobytu.
záměr vybudování parkovacích domů v prostoru u obchodního domu Billa. Současná lipová alej byla zachována a nově prodloužena podél uměleckoprůmyslové školy. Uvádí
Dynamické vodní střiky svou vodní hrou budou vybízet nejen děti, ale i dospělé k osvěžení v letních
nás při vstupu do centrální části města. Zároveň je potřeba podotknout, že východní část náměstí lemuje
dnech. V centrální části města se totiž nenachází žádný vodní prvek, který by byl v přímém kontaktu
linie jedinců rodu Tilia. Rastr stromů na bývalém parkovišti dodává v návrhu nový rozměr celkového
s obyvateli. Výhodou vodních prvků je především nenáročnost na prostor. V případě potřeby je možné
řešení prostoru. Protější strana prostranství přes hlavní komunikaci je v návrhu osázená katalpami a
střiky vypnout a prostor využít například k umístění mobilního pódia, stánků, či promítacího plátna.
kopíruje tak řešení prostoru severní části náměstí. Dřeviny jsou umístěny záměrně tak, aby nebránily
Toto místo pak dotváří ocelový mobiliář, lavičky budou umístěny pod korunami stromů a kovové židle
pohledům na zajímavé fasády domů a vytvářely tak i částečně otevřený prostor. U kaple sv. Šebestiána
74
75
autor, 2007
20
autor, 2007
je možno dle potřeby libovolně přemísťovat. To je zejména výhodou pro studenty střední školy při kresbě v plenéru. Na protější straně náměstí je v návrhu situován vodní prvek s posezením. Ze středu kruhové fontány vycházejí stylizované zůstatky hradeb, které v minulosti tvořily základ tohoto náměstí. Tento umělecký prvek by mohl být navržen a realizován studenty uměleckoprůmyslové školy. Myšlenka uspořádání tohoto vodního prvku koresponduje se symbolikou původního uspořádání a ohraničení bývalého pevnostního města řekou Moravou z období minulých let 17. století.
Obr.: Inspirace pro vodní prvek – město obklopené řekou Moravou76 Celkový charakter náměstí dotváří poté dlažba, která byla kombinována z betonových dlaždic a světlých žulových kostek. Vodní prvky jsou zvýrazněny jednolitou tmavě šedou žulovou dlažbou. Celkové detaily a mobiliář jsou patrné v Příloze č. 23: Dlažba, mobiliář.
76
ČOUPEK J., et al., 2007, s. 9
21
8
ZÁVĚR Proces bakalářské práce začínal terénními šetřeními územního teritoria, které splňovalo dané
požadavky, jejich aplikací až po samotný návrh řešení území. Řešený městský prostor se nachází ve Zlínském kraji v Uherském Hradišti a tvoří „vstupní bránu“ do centra města. V rámci historického vývoje královského města bylo zjištěno, jakou významnou úlohu hrála fortifikace spolu s řekou Moravou. Hradby chránily město nejen proti nepřátelským vojskům, ale i proti povodním řeky. Po zrušení pevnosti se město mohlo začít rozrůstat a dát vznik řešenému prostoru, ale zároveň neustále hrozilo nebezpečí záplav. Během provedených analýz Palackého náměstí byla zjištěna významná role dopravy. Na teritoriu prostoru se nachází 116 parkovacích míst, které byly v návrhu redukovány na 97. Z významných budov můžeme jmenovat: komunistickou věznici, Střední uměleckoprůmyslová školu v Uherském Hradišti, kapli sv. Šebestiána a sídlo městské policie. Celkový koncept vycházel z provedených analýz se zaměřením na každodenní a kulturní život ve městě. To se odrazilo při tvorbě náplně náměstí. Bylo respektováno provozní a funkční uspořádání, historie místa, ale i celková atmosféra Uherského Hradiště. V návrhu náměstí byla snaha vytvořit příznivé mikroklima pomocí vodních prvků a stromů.
22
9
This bachelor thesis deals with the actual solution of the urban space and also with
SOUHRN, RESUMÉ
the procedures, which preceded the solution. The urban space - the square in Uherske Hradiste was
Tato bakalářské práce se zabývá jak samotným řešením městského prostoru, tak i postupy, které
chosen to fulfil the requirements and tasks of the thesis.
tomuto návrhu předcházely. Městský prostor – náměstí v Uherském Hradišti bylo vybráno tak, aby
In the Literature review chapter, there was outlined not only historical and urbanistic
splňovalo požadavky a zadání práce.
development of the city, but also historical development of the designed urban space. This part of the
V kapitole Literární rešerše byl nastíněn nejen historický a urbanistický vývoj města,
work is also devoted to the heritage protection of the city and the natural conditions.
ale i historický vývoj řešeného území. Tato část práce se věnuje i památkové ochraně města a přírodním
The design itself was proceeded by several explorations, which were examined from different
podmínkám.
angles. These are summarised within the analysis dealing with present condition and the potential of the
Samotnému návrhu předcházelo několik šetření, které byly prověřovány z různých hledisek. Ty
Palacky square. Individual researches were described in the text part and clearly shown in the annexes.
jsou shrnuty v analýzách, které se zabývají jak současným stavem, tak i potenciálem Palackého
The obtained results were then used as a starting point of the design.
náměstí. Jednotlivé průzkumy byly popsány v textové části a názorně zobrazeny v přílohách. Zjištěné
Conclusion of this bachelor thesis is the garden-architectural space, which is both described in
výsledky pak byly použity pro východiska návrhu.
the text part and illustrated in the annexes together with the visualisations. The goal during the
Závěrem práce je zahradně - architektonický návrh prostoru, který je popsán jak v textové části, tak
processing of the thesis was to design the territory to fulfil requirements of the inhabitants, to be
i doložen v přílohách spolu s vizualizacemi. Cílem práce bylo navrhnout teritorium tak, aby splňovalo
spatially functional as well as to share the general character of the city.
požadavky obyvatel, bylo prostorově – funkční a taktéž vyhovovalo celkovému charakteru města. Key word: Klíčová slova:
design
návrh
urban space
městský prostor
Uherske Hradiste
Uherské Hradiště
square
náměstí
analysis
analýzy
23
JANČÁŘ, J., HOLÝ, A., TITZ, P. Královské město Uherské Hradiště: obnova historického jádra
10 SEZNAM ZDROJŮ
1990-2000. 1. vyd. Uherské Hradiště: Nadace pro obnovu městské památkové zóny, 2002. 202 s. JANČÁŘ, J. Uherské Hradiště. Uherské Hradiště: Okresní kulturní středisko, 1969. 46 s.
Publikace: CRHÁK, F., HUBÁČEK, J. Topografický vývoj města Uherského Hradiště a jeho výhledový stavební plán. s.l.: s. n., 19--?. 29 s.
JŮZOVÁ, A., JŮZA, V. Uherské Hradiště: monografie o stavebním a uměleckém vývoji města. 2. rozšířené vyd. Uherské Hradiště: SPOLEK PŘÁTEL LITERATURY A KNIHOVNY BEDŘICHA
CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky. 1. vyd. Praha: ENIGMA, 1995.
BENEŠE BUCHLOVANA, 2003. 82 s. ISBN 80-903098-1-x
347 s. ISBN 80-85368-80-3. KRIST, J. M. Živá tradice lidových zvyků na Uherskohradišťsku. Jan Miroslav Krist. Uherské Hradiště: CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky, II díl. 1. vyd. Praha: AOPK ČR,
Okresní osvětový dům, 1967.
2005. 590 s. ISBN 80-86064-82-4. ŠIMEK, P. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu: Osnova učebního textu – koncept. [s.l.] : ČOUPEK, J. et al. Uherské Hradiště: dějiny města. 1. vyd. Brno: Blok, 1981. 630 s.
[s.n.], [2009?]. s. 11
ČOUPEK, J. et al. Uherské Hradiště: královské město na řece Moravě: 750. výročí založení města
ZEMEK, M., GREPL, J. Uherské Hradiště ve fotografii. 1. vyd. Brno: Blok, 1977. 35 s.
Uherské Hradiště. Uherské Hradiště: Město Uherské Hradiště, 2007. 492 s. ISBN 978-80-239-9873-3. Mapové zdroje:
ČOUPKOVÁ, J., RAŠTICOVÁ, B. Uherské Hradiště. 1. vyd. Praha: Paseka, 2008. 63 s. ISBN 978-80-
ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA. GEOLOGICKÁ MAPA ČR. List 25 – 33 Uherské Hradiště.
7185-943-7.
[mapa]. Soubor geologických a účelových map ČR. 1 : 50 000. Vydání první. Kutná Hora: LABEL spol. s r. o., 1997.
GÁBA, A. 700 let Uherského Hradiště 1257-1957. Uherské Hradiště: Městský národní výbor, 1957. 23 ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV. HYDROGEOLOGICKÁ MAPA ČR. List 25 – 33 Uherské Hradiště.
s.
[mapa]. Soubor geologických a účelových map. 1 : 50 000. Vydání první. Kutná Hora: LABEL spol. GEHL, J., Gemzoe, L. Nové městské prostory. 1. vyd. Šlapanice: ERA, 2002. 263 s. ISBN 80-86517-
s r. o. Kutná Hora, 1995.
09-8. AOPK ČR, 2007. PŮDNÍ MAPA ČR. List 25 – 33 Uherské Hradiště. [online mapa]. 2007 [cit. 2013GEHL, J. Život mezi budovami: Užívání veřejných prostranství. 1. vyd. Boskovice: Albert, 2000. 202 s.
03-18]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/pudy/?center=-538509,-1182436&scale=100000
ISBN 80-85834-79-0. Internetové zdroje: HRABEC, J., MIKULA, F., SRATIL, K. Chřiby: turistický průvodce. Uherské Hradiště: LVPrint,
Golfové zprávy. [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.golfovezpravy.cz/grafika/mapa-
1998. 232 s.
zlinsky-kraj.gif
24
Seznam.cz, a.s. Mapy.cz - mapa Evropy, České republiky, plány měst a obcí v ČR [online].
Obr. č. 7: Pohled ze sedmdesátých let 19. století na dnešní Palackého náměstí
c2005- 2009 [cit. 2013 -04-17]. Dostupné z: http://www.mapy.cz
Obr. č. 8: Autobusové nádraží (polovina 20. století) Obr. č. 9: Vymezení hranic městské památkové zóny
POČÍTAČOVÁ SLUŽBA S.R.O. CENTRUM-VZDĚLÁVÁNÍ.CZ [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z:
Obr. č. 10: Lokalizace v rámci ČR
http://www.poc-sluzba.cz/cms_obrazky/new-zlinsky-kraj.gif
Obr. č. 11: Lokalizace v kraji Obr. č. 12: Lokalizace ve městě
GOOGLE
EARTH,
Mapový
portál
[online]
2011
[cit.
2013- 04-17].
Dostupný
z:
Obr. č. 13: Masarykovo náměstí Obr. č. 14: Převážně dlážděné Mariánské náměstí
http://www.google.com/intl/cs/earth/index.html
Obr. č. 15: Typická alej lip u řeky Moravy se stala podnětem pro výběr taxonů SEZNAM.CZ, a.s. Mapy.cz. 1:47000. NAVITEQ. [online] 2011. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z:http://www.mapy.cz/#x=17.469303&y=49.069439&z=12&c=2-3-8-15-25-H
11.2 Seznam vyobrazení v příloze
Uherské Hradiště: oficiální portál města. HUBÁČEK PAVEL. [online]. 2012 [cit. 2013-04- 19].
Obr. č. 16: Pohled na severozápadní stranu náměstí
Dostupné z: http://www.mesto-uh.cz/Folders/57520-1-UH.aspx
Obr. č. 17: Palackého náměstí pod vodou, počátek 20. století Obr. č. 18: Pohled od bývalého justičního paláce na severní část náměstí
Uherské Hradiště: oficiální portál města. PARTYŠ FRANTIŠEK. Zpoplatněné parkování v centru
Obr. č. 19: Trh na Palackého náměstí kolem roku 1920
města [online]. 2011 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.mesto-uh.cz/Folders/1471-1-
Obr. č. 20: Pohled na jižní stranu náměstí
Zpoplatnene+parkovani+v+centru+mesta.aspx
Obr č. 21.: Jižní strana náměstí s prolukou, ve které byl roku 1927 postaven dům Obr. č. 22: Pohled od hotelu Grand na uměleckoprůmyslovou školu
Uherské Hradiště: oficiální portál města. PARTYŠ FRANTIŠEK. Plán kulturních a společenských akcí
Obr. č. 23: Pohlednice z 30. let 20. století
na rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.mesto-uh.cz/Folders/27632-1-
Obr. č 24: Pohled na východ
Kulturni+a+spolecenske+akce.aspx
Obr. č 25: Pohled na jih Obr. č 26: Pohled na západ Obr. č 27: Pohled na sever
11 SEZNAM VYOBRAZENÍ
Obr. č. 28: Kaple sv. Šebestiána Obr. č. 29: Parkování v severní části
11.1 Seznam vyobrazení v textu
Obr. č. 30: ,,Vstupní brána" do jádra města
Obr. č. 1: Listina Matyáše Korvína z roku 1481 udělující městu znak
Obr. č. 31: Atmosféra města
Obr. č. 2: Nejstarší dochovaný pohled na město (1593)
Obr. č. 32: Parkování v jižní části
Obr. č. 3: Veduta pevnosti z roku 1670
Obr. č. 33: Parková lavička s opěradlem VERA
Obr. č. 4: Plán pevnosti z roku 1742
Obr. č. 34: Venkovní židle
Obr. č. 5: Skica stabilního katastru z 19. století
Obr. č. 35: Detail dlažby
Obr. č. 6: Prostor za městskými hradbami, kde bylo posléze vytyčeno Palackého náměstí (na obrázku je patrná kaple sv. Šebestiána) 25
11.3 Seznam tabulek v textu Tab. č. 1: Klimatická charakteristika oblasti T4 Tab. č. 2 : Funkce budov Tab. č. 3: Inventarizace stromů Tab. č. 4: Inventarizace keřů Tab. č. 5: Inventarizace technických prvků
12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Analýza širší vztahy – funkce Příloha č. 2: Analýza širší vztahy – doprava Příloha č. 3: Analýza – historický vývoj území Příloha č. 4: Porovnávací fotografie I Příloha č. 5: Porovnávací fotografie II Příloha č. 6: Analýza – vizuální vazby Příloha č. 7: Analýza – doprava Příloha č. 8: Analýza – funkce budov Příloha č. 9: Inventarizace dřevin Příloha č. 10: Metodika inventarizace dřevin Příloha č. 11: SWOT analýza Příloha č. 12: Návrh Příloha č. 13: Návrh výsadby dřevin Příloha č. 14: Ptačí perspektiva I Příloha č. 15: Ptačí perspektiva II Příloha č. 16: Perspektiva 1 Příloha č. 17: Perspektiva 2 Příloha č. 18: Perspektiva 3 Příloha č. 19: Perspektiva 4 Příloha č. 20: Perspektiva 5 Příloha č. 21: Perspektiva 6 Příloha č. 22: Řezopohledy Příloha č. 23: Dlažba, mobiliář
26
