Návrh modelu sociální služby SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE
Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 3 projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK“, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
-
Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje: Osoba s duševním onemocněním je sociálně destabilizovaná a nezvládá běžné životní situace, protože míra vulnerability je u ní velká, vyřizování běžných záležitostí je pro ni stresem. Osoba s duševním onemocněním nemá dostatečné kompetence v nakládání s finančními prostředky, má problémy s udržením či získáním bydlení nebo zaměstnání. Osoba s duševním onemocněním má problémy zorganizovat si denní režim, nemá dostatečné návyky v oblasti zdravého životního stylu. Osoba s duševním onemocněním nedokáže uspokojivě trávit volný čas, není schopna zorganizovat si denní režim, nemá dostatečné návyky v oblasti zdravého životního stylu. Osoba s duševním onemocněním řeší problémy spojené s komunikací, nedokáže navazovat (nebo jen špatně) mezilidské vztahy. Osoba s duševním onemocněním je velmi snadno zneužitelná (dealeři, společnosti nabízející půjčky a produkty atd.) a snadno se může stát obětí podvodu nebo trestného činu. U osoby s duševním onemocněním se opakují akutní duševní potíže, musí dodržovat léčbu a pravidelně navštěvovat odborného lékaře – psychiatra. U osoby s duševním onemocněním se opakují hospitalizace ve zdravotnických zařízeních psychiatrické péče.
-
Specifikace potřeb, na které služba reaguje: Je pro nás velmi ošidné stanovovat potřeby z pohledu uživatelů, neboť riziko zkreslení je značné. Přesto jsme taxativně vymezili tyto potřeby v pořadí od nejčastější: schopnost při obstarávání osobních záležitostí, vztahy, seberealizace, bydlení, péče o zdraví, osobní hygiena, finance, bezpečí, stravování, komunikace, orientace v prostoru a čase.
-
Optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu: Na základě výsledků dotazníkového šetření a praktických zkušeností nejsme schopni odpovědně stanovit optimální počet uživatelů služby. Vzhledem k tomu, že v ambulantní formě služby následné péče se pracuje s uživateli pouze individuálně, je okamžitá kapacita dána počtem pracovníků v přímé péči, tj. 1 pracovník = 1 uživatel. Minimální celková kapacita služby 10 - 15 uživatelů na 1 pracovníka. Uvedené platí v případě, že s každým uživatelem se pracuje cca 60 – 90 minut 1x až 2x týdně + telefonické a e-mailové kontakty. V případě kombinované formy služby považujeme za optimální okamžitou kapacitu 4 uživatele na 1 úvazek pracovníka v přímé péči.
-
Optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu: Optimální počet pracovníků by měl být dán především poměrem k počtu uživatelů a s ohledem na cílovou skupinu služeb následné péče. Na jednoho pracovníka v přímé péči zaměstnaného na celý úvazek pro ambulantní formu služby by nemělo nikdy připadnout více než 4 - 5 uživatelů v jeden pracovní den a pro kombinovanou formu více než 4 uživatelé (okamžitá kapacita).
-
Optimální provozní doba: Optimální provozní doba by měla činit nejméně 6 hodin denně, každý pracovní den v týdnu u denní formy a nepřetržitý provoz u kombinované formy služby (jak již ve zprávě bylo uvedeno, nemusí být nepřetržitá provozní doba totožná s třísměnným provozem).
-
Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace) Optimální výsledek práce služby nelze zobecnit v modelovém příkladu, protože vždy bude souhrnem schopností uspokojit oprávněné konkrétní požadavky jednotlivých uživatelů uvedené v individuálních plánech a velmi záleží na míře duševního onemocnění konkrétní osoby. Kvantifikovat by bylo možné u kombinované formy služby snížení počtu hospitalizací, případně zkrácení doby hospitalizace a zvětšení intervalů mezi jednotlivými hospitalizacemi u konkrétních uživatelů služby následné péče, pokud služba trvá delší dobu. Ale pro zobecnění do modelového příkladu se necítíme být na základě výsledků tohoto dotazníkového šetření dostatečně kompetentní.
