Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Únor 2010

Obsah 1

Manažerský souhrn............................................................................................................................ 4

2

Základní vymezení tohoto dokumentu a projektu NIPEZ................................................................... 7 2.1

Účel dokumentu ............................................................................................................................ 7

2.2

Cíl NIPEZ ...................................................................................................................................... 7

2.3

Východiska pro návrh NIPEZ ........................................................................................................ 8

2.4

Co je NIPEZ .................................................................................................................................. 9 Analýza trhu veřejných zakázek v ČR a strategických dokumentů ČR a EU .................................. 11

3 3.1

Ekonomická analýza trhu veřejných zakázek.............................................................................. 11

3.2

Analýza strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ............................................. 16

3.3

Analýza strategického rámce v oblasti obecného eGovernmentu v ČR ..................................... 22

4

Procesní ohraničení NIPEZ – jaké procesy životního cyklu veřejné zakázky bude NIPEZ informačně podporovat .................................................................................................................... 26 4.1

Vymezení životního cyklu VZ pro účely NIPEZ ........................................................................... 26

4.2

Rámcový procesní model zadávacích procesů........................................................................... 29

4.3

Podporované zadávací postupy .................................................................................................. 33

4.4

Podporované rozsahy elektronizace ........................................................................................... 34

4.5

Hlavní funkční požadavky na NIPEZ........................................................................................... 35

5

Vstupy pro návrh a vyhodnocení variant.......................................................................................... 47 5.1

Vymezení vstupů pro řešení NIPEZ ............................................................................................ 48

5.2

Míra závaznosti ........................................................................................................................... 51

5.3

Standardizace komodit v NIPEZ ................................................................................................. 53 Variantní zpracování naplnění cílů NIPEZ prostřednictvím hlavních komponent z architektury řešení ......................................................................................................................................................... 61

6 6.1

Shrnutí variant ............................................................................................................................. 62

6.2

Míra závaznosti jednotlivých variant............................................................................................ 64

6.3

Varianta 1 .................................................................................................................................... 68

6.4

Varianta 2 .................................................................................................................................... 70

6.5

Varianta 3 .................................................................................................................................... 72

6.6

Varianta 4 .................................................................................................................................... 75

6.7

Varianta 5 .................................................................................................................................... 78

7

Zhodnocení variant .......................................................................................................................... 81 7.1

Kritéria kvalitativního hodnocení variant...................................................................................... 81

7.2

Socio-ekonomická analýza variant (kvantitativní zhodnocení) .................................................... 83

7.3

Doporučení nejvhodnější varianty ............................................................................................... 95

8

Detailní popis vybrané varianty........................................................................................................ 96 8.1

Koncepční architektura................................................................................................................ 98

8.2

Funkční architektura.................................................................................................................. 100

8.3

Datová architektura ................................................................................................................... 106

2

8.4

Technická architektura .............................................................................................................. 109

8.5

Rozhraní.................................................................................................................................... 114

9

Návrh obchodního modelu pro vybranou variantu ......................................................................... 124 9.1

Účastníci obchodního modelu NIPEZ ....................................................................................... 124

9.2

Parametry obchodního modelu pro zvolenou variantu NIPEZ .................................................. 125

10

Přílohy............................................................................................................................................ 129 10.1

Příloha č. 1 – Slovníček zkratek a pojmů .................................................................................. 129

10.2

Příloha č. 2 – Seznam tabulek a grafů ...................................................................................... 131

10.3

Příloha č. 3 – Navážení kvalitativních kritérií............................................................................. 133

10.4

Příloha č. 4 – Matice s kvalitativním hodnocením ..................................................................... 134

10.5

Příloha č. 5 – Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role.............................. 136

10.6

Příloha č. 6 – Data pro výpočet přínosů .................................................................................... 146

3

1 Manažerský souhrn Elektronické zadávání veřejných zakázek je jednou z hlavních priorit vlády ČR v oblasti zavádění služeb eGovernmentu. Hlavní strategické cíle a opatření související se zaváděním moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ schválila vláda ČR v Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 (dále jen „Národní plán“).1 Projekt „Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek" je realizován v souvislosti s opatřením J.9 Národního plánu2. Hlavním výstupem tohoto projektu je návrh Národní infrastruktury pro elektronické zakázky (NIPEZ). Projekt NIPEZ se zaměřuje primárně na rozvoj elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek (soutěž), který začíná uveřejněním oznámení/odesláním výzvy a končí podepsání smlouvy s vybraným uchazečem, který tvoří pouze část celkového investičního procesu v ČR. V jeho zájmu však stojí i procesy, které soutěži předchází i následují. Takto široký proces bývá označován jako Public eProcurement (dále též „eProcurement“) a pokrývá jak fáze plánování a přípravy VZ, tak i fáze následující po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem - tj. elektronické objednávání – eOrdering a elektronické zúčtování a platby - eInvoicing, na které se projekt NIPEZ zaměří v dalších fázích rozvoje. Cílem realizace NIPEZ je dosažení finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v ČR, zároveň zjednodušení systému jejich zadávání a zvýšení transparentnosti při jejich zadávání. Návrh NIPEZ je Objednateli předložen v této studii a jeho proveditelnost je zhodnocena ve studii proveditelnosti včetně zpracování cost-benefit analýzy, která je Objednateli předávána souběžně s touto studií. Struktura studie proveditelnosti vyplývá z nároků IOP, a to z důvodu zvažované možnosti podání žádosti o financování prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj EU. Následující tabulka shrnuje hlavní kapitoly, ve kterých se oba dokumenty odlišují: Tato závěrečná zpráva Studie proveditelnosti Případová studie k určení výčtu komoditní povinnosti Popis průřezového projektu a jeho etap v CPV kategorii Funkční požadavky spojené s prováděním jednotlivých úkonů v elektronické podobě Příloha s určením vah hodnotících kritérií Příloha s provedeným kvalitativním hodnocením Příloha s detailním výčtem úkonů v zadávacích řízeních ve vazbě na jednotlivé role

Management průřezového projektu a projektový tým Harmonogram realizace průřezového projektu Provedení citlivostní analýzy a propočet kriteriálních ukazatelů Zhodnocení rizik a vlivu projektu na životní prostředí a rovné příležitosti

Klíčovým úkolem Zhotovitele podmiňujícím úspěšný návrh NIPEZ bylo důkladná analýza trhu veřejných zakázek v ČR a strategického rámce v oblasti zadávání veřejných zakázek v ČR a EU. Zhotovitel navrhl řešení NIPEZ v pěti variantách, ze kterých na základě kvalitativních a kvantitativních parametrů vybral variantu nejvhodnější pro počáteční realizaci řešení NIPEZ. Vybraná varianta je založena na koexistenci národního elektronického nástroje a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení. Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: • Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ • Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM) •

Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní elektronický nástroj).

1

Viz usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010. 2 Viz usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008.

4

•

Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek)

NIPEZ nabídne v cílovém stavu ucelenou informační podporu pro celý životní cyklus VZ. Dosažení cílové funkcionality pro celý životní cyklus bude rozděleno do několika fází. Předmětem této závěrečné zprávy a návazné studie proveditelnosti je NIPEZ v rozsahu funkcionality od zahájení přípravy VZ až do okamžiku uzavření smlouvy. V dalších fázích budou řešeny funkcionality pro: • objednávání komodit na základě uzavřených smluv, •

platební a zúčtovací styk.

Protože si Zhotovitel uvědomuje politickou, legislativní, ale i praktickou náročnost jednorázového zavedení povinného používání NIPEZ všemi kategoriemi zadavatelů, navrhuje proto pro první fázi NIPEZ stanovení závaznosti pouze pro ústřední orgány státní správy, příp. rovněž pro vybrané podřízené organizace ÚOSS, kterým lze stanovit povinnost řídicím aktem vlády ČR (např. nařízením vlády). Po vyhodnocení první fáze provozu NIPEZ provede MMR hodnocení dosažených přínosů a navrhne další postup v používání NIPEZ (např. rozšíření používání NIPEZ i na ostatní kategorie zadavatelů formou stanovení povinnosti v ZVZ). Národní elektronický nástroj (NEN) jako klíčový prvek celé infrastruktury NIPEZ je v této studii podrobně rozpracováván, a to formou koncepční, funkční a datové architektury. Na základě analýzy cílené funkcionality Národního elektronického nástroje a okolních informačních systémů byly identifikovány jeho rozhraní, se kterými by z věcného a obsahového hlediska měla integrace význam. Na základě stanovených kritérií pro vyhodnocení jejich účelnosti (např. legislativní požadavek, stávající dostupnost informačních systémů, objem vyměňovaných dat, komplexita vyměňovaných datových struktur atd.) byly určeny priority jednotlivých rozhraní pro fáze budování NIPEZ. Klíčovým předpokladem pro masivnější zavedení elektronického zadávání VZ je provedení podrobné kategorizace a standardizace komodit, jež tvoří předměty VZ zadávaných v ČR. Je totiž nutno určit komodity, které jsou vhodné pro různé rozsahy elektronického zadávání (vč. plně elektronických zadávacích řízení využívajících automatickou metodu hodnocení). Z těchto důvodů hraje standardizace komodit v návrhu NIPEZ klíčovou úlohu. Až na drobné výjimky uvažuje Zhotovitel pro standardizované komodity používání plně elektronických zadávacích postupů, a to vč. e-aukce. Pro udržitelnost infrastruktury NIPEZ byl navrhnut obchodní model, který respektuje legislativní a další aspekty trhu veřejných zakázek v ČR. Obchodní model přirozeně navazuje na současný stav používání elektronických nástrojů v ČR a zajišťuje kontinuitu používaných elektronických nástrojů a strategií elektronizaci jednotlivých zadavatelů/resortů. Zároveň však navržený obchodní model přináší zcela novou kvalitu služby elektronického zadávání VZ. Závěrem je nutné konstatovat, že Objednateli je tímto předkládán model (rámec) fungování NIPEZ a posouzení proveditelnosti implementace tohoto rámce formou studie proveditelnosti včetně costbenefit analýzy. Výsledkem je prokázání proveditelnosti realizace NIPEZ a doporučení pro sestavení žádosti do Integrovaného operačního programu (IOP) pro financování vybudování Národního elektronického nástroje (NEN). Analyzovanou variantu doporučujeme realizovat také z hlediska značné celkové socio-ekonomické výhodnosti měřené následujícími kriteriálními ukazateli:

5

Finanční ukazatele Kumulativní čistá současná socio-ekonomická hodnota (ENPV) za prvních pět let provozu v Mld. Kč.

Vybraná varianta 3

17,03

Vnitřní výnosové procento (EIRR) 554%

Index ENPV/I 1918%

Doba návratnosti 2,29 roku

B/C 24,24

Význam ukazatele

Komentář

Čistá současná společenská hodnota je kumulována hodnota diskontovaných socioekonomických hotovostních toků v příslušném období. Diskontováním diskontní sazbou (5,5%) dojde k výpočtu reálné hodnoty budoucího hotovostního toku. Vnitřní výnosové procento je míra výnosnosti investice, vypočítaná iterací, tj. hledáním takové úrokové míry, pro kterou čistá současná společenská hodnota investiční varianty je rovna nule.

NIPEZ je socio-ekonomicky velmi výhodný, přičemž velkou část v rámci přínosu (přes 60%) tvoří „přímé finanční“ úspory (snížení nákupních cen).

Index rentability ENPV/I uvádí poměr čisté současné společenské hodnoty a investičních nákladů investiční varianty, udává vlastně socioekonomickou rentabilitu investice. Jako investiční náklady byly v tomto případě počítány všechny náklady projektu.

NIPEZ má vysokou rentabilitu tj. přínosy výrazně převyšují náklady.

NIPEZ je velmi výhodný v porovnání s alternativními investicemi.

Doba návratnosti je čas, za který se investice splatí V letech 2010 - 2011 se bude infrastruktura investovat s tím, že E-tržiště naběhnou již v roce z generovaného hotovostního toku. Počítá se od 2011. Výrazné benefity se tak začnou relaizovat od počátku realizace investice do jejího splacení. roku 2012. Tomu odpovídá doba návratnosti, která je v podstatě shodná se spuštěním NEN. Poměr přínosů a nákladů poměřuje sumaci dosažených nediskontovaných přínosů k sumaci nediskontovaných celkových nákladů varianty projektu.

Společensko-ekonomické přínosy projektu NIPEZ výrazně převyšují jeho náklady.

Tabulka 1: Kriteriální ukazatele vybrané varianty NIPEZ

6

2 Základní vymezení tohoto dokumentu a projektu NIPEZ 2.1

Účel dokumentu

Účelem tohoto dokumentu je: • Definovat předmět, rozsah a cíle projektu NIPEZ, •

Formulovat východiska projektu NIPEZ ve vztahu k aktuální situaci trhu veřejných zakázek a ve vztahu k aktuálnímu stavu elektronizace zadávání veřejných zakázek,

•

Prezentovat výstupy z ekonomické a strategické analýzy procesů zadávání veřejných zakázek v ČR a EU, Ohraničit funkcionalitu NIPEZ z pohledu podporovaných zadávacích postupů a dalších institutů zadávacího práva, Definovat varianty vytvoření a provozování jednotlivých modulů/komponent NIPEZ, a to zejména z pohledu,

• •

• •

centralizace či decentralizace vytvoření a provozování infrastruktury, míry závaznosti v používání funkcionality NIPEZ pro jednotlivé kategorie zadavatelů,

•

míry zachování konkurenčního prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů,

• •

možnosti zachování a provozování stávajících řešení elektronických nástrojů, potřeby novelizovat legislativu upravující zadávání veřejných zakázek.

•

Vyhodnotit jednotlivé varianty formou cost-benefit analýzy, tj. z pohledu ekonomických (kvantitativních) a neekonomických (kvalitativních) kritérií, a doporučit variantu, která bude podrobně rozpracována ve studii proveditelnosti,

•

Navrhnout detailní model trvale udržitelného fungování NIPEZ pro zvolenou variantu z technologického a obchodně-provozního hlediska,

•

Navrhnout další postup projektu, a to zejména ve vazbě na předpokládané podání žádosti do Integrovaného operační programu.

Tento dokument svým obsahem představuje „Úvodní studii“, přičemž výstupem projektu je popsaný model (rámec) NIPEZ a posouzení proveditelnosti implementace tohoto rámce (formou studie proveditelnosti, jež zahrnuje rovněž cost-benefit analýzu a která tvoří přílohu k této závěrečné zprávě). Závěry obsažené v této závěrečné zprávě a jejich přílohách budou využity jako podklady pro následující účely: • Manažerské rozhodování vedení MMR o obsahu a podobě projektu NIPEZ – pokračování projektu NIPEZ směrem k IOP je podmíněno schválením projektového záměru NIPEZ ze strany vedení MMR. Vhodně strukturované podklady pro rozhodování vedení MMR budou jedním z výstupů plnění této VZ, • •

Jednání s klíčovými partnery (stakeholdery) v rámci meziresortní definice projektu a vymezení vazeb mezi věcně příslušnými ústředními orgány státní správy, Sestavení žádosti do Integrovaného operačního programu (IOP) – MMR plánuje pro projekt NIPEZ (v případě prokázání jeho proveditelnosti) podat žádost o finanční podporu do IOP. Vytvoření NIPEZ je součástí rámcového projektu č. 36 „Podpora a rozvoj procesů zadávání veřejných zakázek“, který je uveden v Seznamu záměrů strategických projektů pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU v rámci Smart Administration (Příloha č. 3 Usnesení vlády ČR ze dne 14. května 2008 č. 536).

2.2

Cíl NIPEZ

Hlavní cíl projektu NIPEZ: •

Dosáhnout finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v ČR, a to •

Snížením cen nakupovaných komodit,

7

•

Snížením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání VZ na straně zadavatelů i dodavatelů.

Dílčí cíle projektu NIPEZ: •

Nabídnout všem kategoriím zadavatelů elektronický nástroj s ucelenou funkcionalitou pro podporou procesu zadávání VZ,

•

Dosáhnout naplnění cílů stanovených ve strategických dokumentech (EU i národních) upravujících zavádění moderních informačních a komunikačních technologií (dále též „ICT“) do procesů zadávání VZ,

• •

Významně podpořit transparentnost zadávání VZ, Zrychlit komunikaci v rámci životního cyklu VZ,

•

Zvýšit konkurenční prostředí mezi dodavateli za současného udržení standardů spolehlivosti a kvality dodávek, Zavést ucelenější evidenci VZ za účelem analytických a statistických vyhodnocení (např. výdajové analýzy), Zlepšit přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám.

• •

2.3

Východiska pro návrh NIPEZ

Projekt „Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek" je realizován v souvislosti s opatřením J.9 usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008. Potřebnost projektu NIPEZ je dána zejména těmito faktory: •

Velké zatížení úřadů veřejné správy agendou zadávání VZ. Zefektivnění této agendy je plně v souladu se Strategií realizace Smart Administration v období 2007–2015, zejména pak s jejím strategickým cílem „Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy“,

•

Pomalý postup ČR v elektronizaci zadávání VZ. Tento stav potvrdily závěry z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR, Potřeba naplnit strategii vlády ČR v oblasti zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ – cíle stanovené v Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 (dále jen „Národní plán“), nejsou plněny, protože zadavatelům není k dispozici adekvátní infrastruktura pro elektronické zadávání VZ. Tento stav potvrdily rovněž následující závěry z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR: • Veřejní zadavatelé a zadavatelé s malým objemem VZ téměř nepokročili se zaváděním elektronického zadávání veřejných zakázek,

•

•

Došlo k minimálnímu nárůstu počtu zadavatelů, kteří mají zpracovanou strategii zavádění elektronických nástrojů,

•

Zadavatelé nevyužívají elektronické nástroje pro realizaci všech úkonů v zadávacím řízení, ale využívají je zejména pro realizaci dílčích úkonů (např. pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách).

Záměrem úzce souvisejícím s projektem NIPEZ je zefektivnění činnosti úřadů veřejné správy, výrazné snížení finančních výdajů spojených s administrativní činností veřejné správy a zajištění transparentního a pružného výkonu veřejné správy. Projekt tak významně přispěje (v případě jeho realizace) k naplnění specifických cílů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), ze kterého je plnění této veřejné zakázky spolufinancováno, mezi které patří zejména: • •

Zlepšení kvality řízení a managementu ve správních úřadech Zvýšení transparentnosti a otevřenosti správních úřadů

Projekt NIPEZ bude vytvářen v několika fázích, které budou (spolu)financovány z různých finančních zdrojů. Struktura projektu NIPEZ z pohledu zdrojů jeho financování je znázorněna na následujícím schématu.

8

Úvodní studie NIPEZ 4.1 OP LZZ

Zpracování technické specifikace NIPEZ, vývoj NEN a realizace souvisejících činností

Školení uživatelů NIPEZ 4.1 OP LZZ

1.1 IOP

Provoz celého NIPEZ státní rozpočet

Graf 1: Projekt NIPEZ z hlediska financování Zadání projektu NIPEZ uvedené v tomto dokumentu směřuje primárně na ústřední orgány státní správy (dále též „ÚOSS“), jejich podřízené organizace, nicméně uchazeč bude zpracovávat návrh modelu NIPEZ a jeho posouzení v souvislostech i dalších kategorií zadavatelů (např. možnost používání infrastruktury NIPEZ územně samosprávnými celky).

2.4

Co je NIPEZ

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) je modulárně členěná soustava informačních systémů podporujících procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek. NIPEZ zahrnuje: • Moduly pro plnění zákonné povinnosti, •

zadavatelů v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz ustanovení § 146 ZVZ),

•

MMR v oblastech, • •

vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 125 a násl. ZVZ), vedení black listu (po novelizaci ZVZ),

•

•

vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 135 odst. 5 ZVZ), • zajištění statistických výstupů o veřejných zakázkách (zejména dle ustanovení zadávacích směrnic ES) Elektronické nástroje (národní a individuální),3 prostřednictvím nichž zadavatelé a dodavatelé provádějí úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě,

•

Další moduly, popř. informační systémy zajišťující definované funkce v rámci podpory životního cyklu VZ (zejména modul E-tržišť či výhledově objednávkový modul),4

•

Rozhraní na jiné interní a externí informační systémy, za účelem zajištění vazby na procesy, které předchází či následují po VZ a za účelem sdílení dat.

3

Tj. elektronické nástroje ve smyslu ustanovení § 149 odst. 2 ZVZ. Tyto další moduly/informační systémy již svou funkcionalitou neodpovídají definici elektronického nástroje, neboť zadavatelé ani dodavatelé prostřednictvím nich neprovádějí úkony v zadávacím řízení (zadávací řízení z pohledu ZVZ končí uzavřením smlouvy či zrušením zadávacího řízení). 4

9

Graf 2: Základní architektura projektu NIPEZ

10

3 Analýza trhu veřejných zakázek v ČR a strategických dokumentů ČR a EU 3.1

Ekonomická analýza trhu veřejných zakázek

Pro úspěšný návrh modelu NIPEZ je třeba rozumět základní struktuře a trendům na trhu veřejných zakázek. Mezi základní charakteristiky trhu VZ patří následující skutečnosti: 1.

Trh veřejných zakázek představuje přibližně 17,5 % HDP5,

2.

Trh veřejných zakázek je velmi koncentrovaný – poměrně malý počet zadavatelů zadává většinu VZ (co se týká počtu i finančního objemu VZ),

3.

Velkou část trhu VZ tvoří veřejné zakázky malého rozsahu, které nejsou statisticky sledovány a vyhodnocovány na národní úrovni,

4.

Většina veřejných zakázek je zadávána postupy pro veřejné zadavatele,

5.

Na národní úrovni doposud není používána informační podpora procesů zadávání VZ (s výjimkou Etržišť pro veřejnou správu – GEM, které však pokrývají pouze zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na informační a komunikační technologie ze strany správců rozpočtových kapitol).

Jednotlivé aspekty trhu veřejných zakázek jsou popsány v následujících grafech a tabulkách.

3.1.1 Koncentrovanost trhu veřejných zakázek Pro základní charakteristiku trhu veřejných zakázek jsme zvolili datový soubor, který zahrnuje zadavatele podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek uveřejněných v roce 2008 v IS ZVZ US. Seřadímeli zadavatele z tohoto souboru podle počtu zadaných veřejných zakázek a dle finančního objemu, ukáže se, že více než 90 % z celkového objemu veřejných zakázek (a více než 80 % z celkového počtu veřejných zakázek) je vytvářeno pouze skupinou 401 zadavatelů z celkového počtu 1605 (tedy jednou čtvrtinou, v grafu označenou jako Kvartil I). Všechny další velké skupiny zadavatelů pak již mají poměrně vyrovnaný podíl na celkovém počtu veřejných zakázek a klesající podíl na finančních objemech. Toto nerovnoměrné rozložení v rámci daného souboru zadavatelů znamená, že přibližně 75 % všech zadavatelů (kvartily II až IV) zadává pouze malý počet veřejných zakázek, které jsou navíc ve velmi malých finančních objemech vzhledem ke zbývajícím 25 % zadavatelů. Situace je znázorněna v následujícím grafu.

5

Odhad MMR vycházející z dokumentu “Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006“, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007.

11

91%

Kvartil I

83% 7% 8%

Kvartil II

Kvartil III

2% 5%

Kvartil IV

1% 5% 0

0,2

0,4

Objem VZ (v %)

0,6

0,8

1

Počet VZ (v %)

Graf 3: Rozložení souboru zadavatelů Z předchozího zjištění vyplývá, že základní charakteristiky trhu veřejných zakázek jsou dány zejména největšími zadavateli, a to co do počtu a finančního objemu veřejných zakázek. Výčet největších zadavatelů za rok 2008 uvádíme v následující tabulce. Pořadí

Název zadavatele

IČ

Objem VZ

% z celku

1

Ředitelství silnic a dálnic ČR

65993390

69 564 194 071

22,8%

2

OKD, a.s.

26863154

24 593 703 997

8,1%

3

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

70994234

22 374 648 382

7,3%

4

Lesy České republiky, s.p.

42196451

11 355 965 006

3,7%

5

České dráhy, a.s.

70994226

9 345 653 862

3,1%

6

Česká republika – Ministerstvo obrany

60162694

7 318 750 051

2,4%

7

ČEZ, a. s.

45274649

7 289 229 314

2,4%

8

Ministerstvo financí

00006947

6 186 218 044

2,0%

9

Středočeský kraj

70891095

5 462 833 174

1,8%

10

Česká republika – Ministerstvo vnitra

00007064

4 193 495 968

1,4%

11

Hlavní město Praha, odbor městského investora

00064581

3 924 201 571

1,3%

12

Fakultní nemocnice v Motole

00064203

3 539 480 404

1,2%

13

DIAMO, státní podnik

00002739

2 879 287 880

0,9%

14

Česká republika – Ministerstvo zemědělství

00020478

2 637 932 111

0,9%

15

ČEPS, a.s.

25702556

2 545 463 061

0,8%

16

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost

00005886

2 451 355 423

0,8%

17

ČD Cargo, a.s.

28196678

2 231 258 298

0,7%

18

ČEZ Distribuce, a. s.

27232425

2 162 779 600

0,7%

19

Ústecký kraj

70892156

2 160 299 620

0,7%

20

Statutární město Brno

44992785

1 941 082 785

0,6%

CELKEM prvních 20 zadavatelů

194 157 832 622

63,7%

CELKEM všichni zadavatelé za rok 2008

304 611 504 434

100,0%

Tabulka 2: 20 největších zadavatelů veřejných zakázek dle objemu VZ (za rok 2008)6

6

Zdroj MMR

12

3.1.2 Podíl VZMR na trhu veřejných zakázek Pro účely této charakteristiky bylo nutné rozšířit soubor zadavatelů rovněž o veřejné zakázky malého rozsahu. Postup rozšíření datového souboru byl následující: 1) Výchozí parametr byl následující: Trh veřejných zakázek představuje přibližně 17,5 % HDP7. Celkový objem HDP činil za rok 2008 3 689 mld. Kč včetně DPH8. Z toho připadá na celkový objem veřejných zakázek 646 mld. Kč včetně DPH, 2) Tento objem lze dále rozčlenit na: •

objem pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US – dle IS VZ US pro rok 2008: 350 mld. Kč včetně DPH (pro výpočet údaje s DPH byla použita sazba 15 %9),

•

objem nákupů na základě výjimek, který činí 20 %10 z rozdílu celkového objemu VZ a objemu pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US – 59 mld. Kč včetně DPH, objem veřejných zakázek malého rozsahu, který činí 80 %11 z rozdílu celkového objemu VZ a objemu pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US – 236 mld. Kč včetně DPH.

•

Konečná struktura trhu veřejných zakázek je znázorněna na následujícím grafu.

236 mld. Kč 37%

350 mld. Kč 54%

59 mld. Kč 9% Celkový objem pod/nadlimitních VZ zadaných v roce 2008 uveřejněných v IS VZ US (s DPH) Celkový objem nákupů na základě výjimek Celkový objem VZ malého rozsahu zadaných v roce 2008

Graf 4: Struktura trhu veřejných zakázek Z grafu vyplývá, že více než třetina zakázek spadá do kategorie veřejné zakázky malého rozsahu a nelze ji statisticky sledovat (zakázky nejsou evidovány v IS VZ US).

3.1.3 Postupy pro veřejné a sektorové zadavatele V souvislosti s implementací projektu NIPEZ je důležitou charakteristikou trhu rovněž kategorie zadavatele. Za předpokladu stejného rozložení kategorií zadavatelů jak u pod/nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US tak u VZMR byly dopočteny charakteristiky dle následujících kategorií (ve smyslu ustanovení § 2 ZVZ, o veřejných zakázkách dělí na): • Veřejné zadavatele, mezi které patří,

7

Odhad MMR vycházející z dokumentu “Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006“, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. 8 Zdroj: ČSÚ 9 V souladu s metodikou uvedenou v Příloze č. 5 Hodnocení dopadů regulace pro novelu ZVZ, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 10 V souladu s metodikou uvedenou v Příloze č. 5 Hodnocení dopadů regulace pro novelu ZVZ, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 11 V souladu s metodikou uvedenou v Příloze č. 5 Hodnocení dopadů regulace pro novelu ZVZ, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

13

• •

Česká republika (§ 2 odst. 2 písm. a)), státní příspěvková organizace (§ 2 odst. 2 písm. b)),

•

územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek (§ 2 odst. 2 písm. c)), jiná právnická osoba (§ 2 odst. 2 písm. d)),

• •

Sektorový zadavatel.

Podíl výše uvedených kategorií na celkovém objemu VZ je znázorněn na následujícím grafu. 29 mld. Kč 5% 75 mld. Kč 13%

ČR

60 mld. Kč 10%

Jiné právnické osoby

139 mld. Kč 24%

Státní příspěvkové organizace Územní samosprávné celky

108 mld. Kč 19%

Sektoroví zadavatelé

Veřejní zadavatelé vykonávající relevantní činnost

174 mld. Kč 29%

Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií zadavatelů na celkovém objemu VZ (2008) Z výše uvedeného grafu vyplývá, že státní příspěvkové organizace a ČR (tj. kategorie zadavatelů, které budou primárně dotčeny projektem NIPEZ) zadávají 39% veřejných zakázek. V menší míře budou projektem NIPEZ dotčeny i jiné právnické osoby (viz míra závaznosti popsaná v kapitole 5.2). Výše uvedené kategorie zadávají dle dvou rozdílných postupů daných ZVZ: • Postupy pro veřejné zadavatele, •

Postupy pro sektorové zadavatele.

Vazba mezi postupy a kategoriemi je uvedena v následující tabulce. Postupy pro veřejné zadavatele

ČR

Ministerstva Ostatní ÚOSS Ostatní OSS Jiné právnické osoby Státní příspěvkové organizace

Územní samosprávné celky

Kraje + Praha Statutární města Ostatní

Postupy pro sektorové zadavatele


Veřejní zadavatelé vykonávající relevantní činnost

Tabulka 3: Vazba mezi postupy a kategoriemi zadavatelů

14

Z níže uvedeného grafu vyplývá, že převažují veřejné zakázky, které byly zadány postupem pro veřejné zadavatele.

104 mld. Kč 18%

481 m ld. Kč 82% Postupy pro veřejné zadavatele


: Graf 6: Podíl na celkovém objemu VZ dle druhu postupu (2008)

3.1.4 Míra používání informační podpory procesů zadávání VZ Tato charakteristika trhu vychází ze sekundárních dat získaných v rámci pravidelných šetření mezi zadavateli veřejných zakázek. Tato šetření byla realizována na základě úkolu, jehož splnění uložila vláda ČR Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Národním plánu. Výsledky těchto šetření jsou uveřejňovány na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Aktuální výběrový soubor obsahoval 1334 zadavatelů, kteří v roce 2008 zadali alespoň jednu nadlimitní či podlimitní VZ. Z výsledků šetření vplývá, že v současnosti využívá elektronickou podporu zadávacího řízení 18 % zadavatelů. Z této skupiny respondentů počítá 16 % zadavatelů s dalším rozvojem elektronizace. Plán využívat elektronické nástroje v budoucnu uvedlo celkem 33 % zadavatelů. Používání elektronických nástrojů naopak vůbec nezvažuje 50 % zadavatelů (viz následující graf).

Již jsme implementovali a počítáme s dalším rozvojem 16%

Již jsme implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme 2% Plánujeme implementovat do 12 měsíců 8% Plánujeme implementovat do 3 let 17%

Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 50%

Plánujeme implementovat za více než 3 roky 7% N=329

Graf 7: Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009) Nejvíce zadavatelů, kteří uvedli, že v zadávacím řízení používají elektronické nástroje, je používá 1 – 3 roky (15 % zadavatelů). Delší dobu než 3 roky používá elektronické nástroje 9 % zadavatelů.

15

Méně než 1 rok 8% 1 – 3 roky 15% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujem e 50%

3 – 5 let 7% Více než 5 let 2% Nepoužíváme 18% N=329

Graf 8: Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2009) Nejvíce zadavatelů, kteří již elektronické nástroje implementovali či to plánují, používá či plánuje používat webový portál pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách malého rozsahu (75 % zadavatelů). Další nejpoužívanější elektronickou podporou jsou systémy pro dokumentaci jednotlivých úkonů v zadávacím řízení (používá či plánuje používat 63 % zadavatelů) a elektronická tržiště (používá či plánuje používat 59 % zadavatelů).

Elektronická tržiště

Aukční systémy

3%

17%

8%

16%

8%

14%

12%

7%

Systémy pro dokumentaci jednotlivých 4% 6% 8% úkonů v zadávacím řízení Webový portál pro uveřejňování informací o VZ malého rozsahu Jiné

25%

12% 3% 3% 6%

58%

37%

19%

26%

12%

41%

15%

12%

10%

25%

10%

18%

67%

Používáme vlastní systém

Používáme systém externího provozovatele

Plánujeme používat do 12 měsíců

Plánujeme používat do 3 let

Plánujeme používat za více než 3 roky

Nepoužíváme a neplánujeme používat

N=155

Graf 9: Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu

3.2

Analýza strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ

Strategický rámec elektronického zadávání v ČR vyplývá zejména z následujících strategických dokumentů, které jsou členěny dle úrovní, na kterých byly schváleny/vydány: •

Úroveň EU, •

Sdělení Evropské komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 „Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek“ (dále též „Akční plán EU“),

• •

Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb". Úroveň vlády ČR,

•

Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010,

16

•

Zprávy o plnění Národního plánu. • Usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008 • Usnesení vlády České republiky ze dne 16. dubna 2008 č. 412 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2007 •

•

Usnesení vlády České republiky ze dne 11. dubna 2007 č. 357 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2006

Úroveň ústředních orgánů státní správy – zejména tzv. individuální strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, které zpracovaly jednotlivé ústřední orgány státní správy na základě opatření J.2.2 Národního plánu.

Podrobná analýza strategického rámce elektronizace zadávání VZ je uvedena v následujících kapitolách.

3.2.1 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v EU Akční plán EU Komplexní rámec elektronického zadávání je upraven v evropských směrnicích 2004/17/ES12 a 2004/18/ES13 (dále též „zadávací směrnice ES“). Pro implementaci elektronického zadávání veřejných zakázek vydala Evropská komise sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 „Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek“. Evropská komise vychází v Akčním plánu EU z úsilí o modernizaci a větší otevřenost evropských trhů s veřejnými zakázkami, posílení konkurenčního prostředí, přičemž navrhuje opatření soustředěná do následujících oblastí: •

Zajistit fungující vnitřní trh EU při elektronickém zadávání veřejných zakázek,

• •

Zvýšit efektivitu zadávání veřejných zakázek a zlepšit veřejnou správu, Směřovat k mezinárodnímu rámci pro elektronické zadávání veřejných zakázek.

Zadávací směrnice byly transponovány vč. všech ustanovení upravujících elektronizaci zadávání VZ do ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům. Model NIPEZ je v plném souladu s Akčním plánem EU a navazuje na strategické cíle a opatření uvedené v Akčním plánu EU (viz následující tabulka). Cíle, opatření či deklarace Akčního plánu EU Kapitola 2.1.3 Pro zajištění hladkého fungování vnitřního trhu se jako vhodný jeví evropský systém založený na vnitrostátních systémech a tyto systémy integrující komunikační prostředky a nástroje používané v systémech elektronického zadávání veřejných zakázek nesmí být diskriminační, musí být všeobecně dostupné a interoperabilní a v žádném případě nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů k nabídkovému řízení. Absence široce rozšířených a interoperabilních elektronických objednávkových a fakturačních nástrojů na vnitřním trhu rovněž vytváří překážky rovným podmínkám účasti dodavatelů v přeshraničních nabídkových řízeních.

Vazba NIPEZ na Akční plán EU NIPEZ bude vyvíjen a provozován jako národní řešení v rámci ČR s tím, že bude kladen důraz na otevřenost celého řešení směrem k jeho možné integraci na jiné informační systémy zadavatelů i dodavatelů (tuzemských i zahraničních). Používání elektronických zadávacích řízení prostřednictvím NIPEZ (zahrnujících např. elektronické poskytování zadávací dokumentace a elektronické podávání nabídek) významně sníží transakční náklady zahraničních dodavatelů při účasti v zadávacích řízeních v ČR.

12

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (dále jen směrnice 2004/17/ES). 13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen směrnice 2004/18/ES).

17

Kapitola 2.2.1 Vlády jednotlivých členských států by měly věnovat zejména pozornost potenciální nadměrné či protiprávní centralizaci nákupu, neadekvátnímu používání elektronických dražeb a upřednostňování uzavřených nákupních systémů (např. rámcových dohod) před otevřenými systémy. Takové jednání by mohlo vyrušit přínos daný vyšší efektivitou.

NIPEZ bude kombinovat jak postupy zaměřené na centralizaci zadávání VZ (tam, kde existují významné úspory z rozsahu), ale zároveň i postupy pro operativní nákupy standardizovatelných komodit dle aktuálních potřeb zadavatelů (tam, kde je přínos z konkurenčního boje velkého počtu dodavatelů). Zvolená varianta NIPEZ viz kapitola 7 v sobě integruje jak prvky centralizace, tak prvky decentralizace, a to i z důvodu zachování přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám.

Kapitola 2.2.1 Vyšší efektivita závisí též na automatizaci některých druhů transakcí, jako jsou fakturace, vystavování objednávek a provádění plateb. Tento vývoj se v současné době nachází v rané fázi, nicméně je pravděpodobné, že dojde k jeho urychlení v důsledku normalizace a automatizace finančních a rozpočtových systémů. Na základě pověření Komise vyhodnotil CEN/ISSS požadavky na normalizaci a dokončuje podrobné pokyny k provádění směrnice 115/ES/2001 o elektronických fakturách. Kromě toho probíhá v rámci IDA projekt zaměřený na vývoj schémat XML pro elektronické zadávání zakázek, včetně elektronické fakturace a objednávek. Práce probíhající v této oblasti by měla pokračovat za účelem nalezení interoperabilních řešení. Kapitola 2.2.2 Další významnou otázkou je používání elektronických katalogů. Jejich zavedení je důležité zejména pro zapojení malých a středních podniků do procesu zadávání veřejných zakázek.

V první fázi NIPEZ bude kladen důraz na funkce spojené s fází eTenderingu. Nicméně už v této fázi budou okrajově podpořeny postupy vystavování objednávek u vybraných zadávacích postupů (pouze v případě zadávání VZ na základě rámcových smluv). V cílovém stavu bude NIPEZ podporovat i fáze eOrderingu a eInvoicingu, a to při zohlednění výstupů ze standardizačních iniciativ v rámci projektů IDABC a CEN/ISSS.

Elektronické katalogy budou významnou součástí infrastruktury NIPEZ a budou využívány v řadě zadávacích postupů (např. e-aukce, DNS, VZ zadávané na základě rámcové smlouvy, VZ zadávané na e-tržištích). Cílem MMR je standardizovat obsahové náležitosti (položky) a technologické varianty e-katalogu používaného v rámci NIPEZ tak, aby se dodavatelé nemuseli přizpůsobovat různým strukturám a technologiím e-katalogů v případě, že se účastní VZ zadávaných různými zadavateli prostřednictvím NIPEZ. Standardizace bude probíhat převzetím již používaných a spravovaných číselníků pro ty předměty VZ, pro které použitelné číselníky existují (např. číselník SÚKL pro léčiva, číselníky ÚRS pro stavební práce) či bude rozhodnuto o způsobu jejich vytvoření.

Tabulka 4: Vazba NIPEZ na akční plán EU Pro zjištění konkrétního obsahu jednotlivých opatření a cílů bude technická specifikace NIPEZ vycházet z výstupů ze standardizačních iniciativ zastřešených Evropskou komisí v rámci: • Projektu IDABC14 (Interoperable Delivery of European eGovernment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens) a jeho pokračování Projektu ISA15 (Interoperability solutions for European public administrations), •

CEN/ISSS16 (Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems).

14

Evropský parlament a Rada dne 21. dubna 2004 formálně přijaly rozhodnutí 2004/387/ES, kterým se zřizuje nový program IDABC. Tento program vychází z výsledků předcházejícího programu IDA a jeho cílem je počínaje rokem 2005 identifikovat, podporovat a propagovat rozvoj interoperabilních celoevropských služeb elektronické veřejné správy. 15 Evropská komise dne 29. Srpna 2008 předala odsouhlasený návrh na nový program ISA pro období 2010 – 15, který nahradí dosavadní program IDABAC a IDA (Interchange of data between administrations). Evropský parlament a Rada dne 16. září 2009 formálně přijaly rozhodnutí 922/2009/ES o novém programu ISA. 16 CEN/ISSS byl založen roku 1961 standardizačními orgány členských zemí ES a EFTA. CEN/ISSS vydává technické standardy, které jsou svou povahou doporučením (tj. nejde o povinné standardy) a jejich smyslem je podpora volného obchodu,

18

Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb" (dále jen „ministerské prohlášení) NIPEZ svou funkcionalitou přispěje k dosažení cílů uvedených ministerském prohlášení (viz následující tabulka). Cíle prohlášení ministerské konference o e-governmentu Do roku 2010 budou všechny orgány veřejné správy v Evropě schopny zadávat 100 % veřejných zakázek elektronicky, pokud to bude právně přípustné, čímž se vytvoří rovnější a průhlednější podmínky jednotného trhu pro všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost nebo umístění. Do roku 2010 bude alespoň 50 % veřejných zakázek přesahujících limit pro veřejné zakázky EU vypořádáno elektronicky.

Vazba NIPEZ na cíle NIPEZ nabídne komplexní funkcionalitu pro elektronické zadávání VZ pro všechny kategorie zadavatelů. Všechny kategorie zadavatelů budou moci NIPEZ využívat, čímž dojde k naplnění tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení. Za stávající situace na trhu veřejných zakázek v ČR nelze tohoto cíle bez implementace robustního řešení na národní úrovni dosáhnout. NIPEZ v sobě bude kombinovat funkcionalitu pro elektronické zadávání VZ s povinností pro vybrané kategorie zadavatelů NIPEZ používat za účelem dosažení tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení v ČR.

Tabulka 5: Prohlášení z ministerské konference o e-governmentu a vazba na NIPEZ

3.2.2 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v ČR Národní plán V Akčním plánu EU vyzývá Evropská komise členské státy ke zpracování národních plánů zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek, které budou obsahovat strategii a měřitelné cíle zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek a které se stanou podkladem pro sestavení individuálních plánů významných zadavatelů. ČR zpracovala strategický dokument pro elektronizaci zadávání VZ a vláda ČR schválila tuto strategii usnesením vlády ČR ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010. Cíl obsažený v Národním plánu Kapitola 2.1 zadavatelé budou schopni elektronicky zadávat 100 % svých veřejných zakázek tam, kde je to legislativně umožněno

Aktuální stav naplnění cíle

Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle Viz výše – ministerská deklarace přijatá dne 24. 11. 2005 v Manchesteru

I přesto, že existují atestované elektronické nástroje, které podporují elektronické zadávání v rámci životního cyklu VZ, lze tento cíl považovat za nenaplněný. Žádný z dostupných nástrojů neobsahuje komplexní funkcionalitu pokrývající potřeby všech kategorií zadavatelů (viz příslušné kapitoly této závěrečné zprávy) Kapitola 2.1 Tento cíl není dle dostupných Viz výše – ministerská deklarace 50 % veřejných zakázek informací naplněn přijatá dne 24.11.2005 nadlimitních, podlimitních i malého v Manchesteru rozsahu včetně nákupů činěných dle výjimek ze ZVZ bude zadáváno elektronicky

bezpečnosti práce, interoperability sítí, ochrana životního prostředí, využití výsledků výzkumných a vývojových programů a podpora procesu zadávání veřejných zakázek.

19

Cíl obsažený v Národním plánu

Aktuální stav naplnění cíle

Kapitola 2.1 25 % zadavatelů bude zadávat zakázky elektronicky (tj. cca 500 zadavatelů)

Tento cíl není dle dostupných informací naplněn

Kapitola 3.2.1 bod I. (elektronická podpora uveřejňování informací o veřejných zakázkách) – do roku 2007: • Přechod na převážně elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění na národní úrovni (listinné formuláře budou výjimečné).

Tento cíl je naplněn. Elektronický způsob předávání podkladů k uveřejnění je legislativně i poplatkově zvýhodněn

Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle NIPEZ bude jako nástroj s komplexní funkcionalitou pro elektronické zadávání VZ přístupný všem kategoriím zadavatelů. Právě snadná dostupnost NIPEZ přispěje k dosažení cíle počtu zadavatelů zadávajících elektronicky NIPEZ bude mít vytvořeno plnohodnotné rozhraní na IS VZ US, tj. bude obsahovat funkcionalitu pro předávání vyhlášení provozovateli v IS VZ US v plně elektronické podobě

•

Přechod na plně elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění v Úředním věstníku EU Kapitola 3.2.1 bod I. (elektronické Tento cíl není naplněn podávání objednávek) – do roku 2010 20 % objednávek z uzavřených smluv o veřejných zakázkách bude předáváno elektronicky Kapitola 3.2.1 bod II. (elektronická Tento cíl není naplněn výměna účetních dokladů) – do roku 2010 75 % faktur za předměty veřejných zakázek bude předáváno elektronicky Kapitola 3.2.1 bod III. (elektronické Tento cíl není naplněn platby) – do roku 2010 Navázat elektronické platby na proces elektronického zúčtování v rámci informačních systémů zadavatelů Kapitola 5.2 (individuální plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek významných zadavatelů) Ministerstvo pro místní rozvoj sestaví seznam nejvýznamnějších zadavatelů v ČR, u nichž finanční objem zadaných veřejných zakázek v roce 2005 přesáhl 100 mil. Kč. Cílem je, aby do konce roku 2007 mělo 80 % nejvýznamnějších zadavatelů zpracováno individuální plány, tedy strategie pro implementace elektronizace pro své organizace

Individuální strategie elektronizace zpracovala na základě opatření J.2.2 většina ústředních orgánů státní správy (19 z 25 ÚOSS).

Vystavování objednávek prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality

Vystavování elektronických faktur prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality

Elektronické platby jsou součástí výhledové funkcionality

NIPEZ vyvolá významný tlak na zadavatele, aby strategicky přemýšleli o způsobu implementace informační podpory zadávacích postupů a aby svá strategická rozhodnutí formalizovali do strategických dokumentů. Tím se významně zvýší počet zadavatelů, kteří budou mít individuální plány zpracované. NIPEZ bude nutno zakomponovat do existujících strategických dokumentů zadavatelů (i těch zpracovaných na základě opatření J.2.2 Národního plánu)

Tabulka 6: Vazba NIPEZ na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek

20

3.2.3 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ významných zadavatelů Strategické dokumenty významných zadavatelů v ČR (zejména ústředních orgánů státní správy) jsou zpracovány v podobě tzv. individuálních strategií elektronizace, které v roce 2008 zpracovali ústřední orgány státní správy (a někteří další významní zadavatelé) na základě opatření J.2.2 Národního plánu. Individuální strategie obsahují zejména: • Cíle ústředních orgánů státní správy (dále též ÚOSS“) s ohledem na elektronizaci zadávacích procesů, • •

Stávající a plánovanou informační podporu procesů zadávání VZ v organizacích ÚOSS (vč. časového aspektu implementace informační podpory) a integraci této informační podpory na jiné IS zadavatelů, Přístupy k zavádění informační podpory v rámci resortu, tj. zda je zájmem ÚOSS používat informační podporu napříč resortem příslušného ÚOSS.

Pro rozbor individuálních strategií elektronizace byly podpůrně použity výsledky šetření elektronizace zadávání VZ, které MMR realizuje v pravidelných ročních cyklech a které vypovídají o stavu elektronizace zadávání VZ v ČR v jednotlivých letech.17 Hlavní závěry z vyhodnocení individuálních strategií elektronizace jsou uvedeny v následujícím přehledu: • Informační systémy pro podporu zadávacích postupů vznikají na resortním základě a dle specifik jednotlivých resortů – žádný z ÚOSS nesdílí s jiným ÚOSS informační podporu procesů zadávání VZ a ani neexistuje obecně používaný IS pro podporu zadávání VZ, který by ÚOSS implementovali a upravili pro své potřeby, •

•

•

Situace a přístup jednotlivých ÚOSS při zavádění informační podpory zadávacích postupů se významně liší, a to zejména z následujících pohledů: •

cílového konceptu informační podpory zadávacích postupů,

•

stavu implementace informační podpory – některé ÚOSS mají informační podporu v rutinním provozu, některé ÚOSS jsou ve stavu pilotu a některé ÚOSS jsou ve fázi analýz či pouze plánů.

Z pohledu komplexnosti jednotlivých informačních systému pro podporu elektronizace zadávání VZ lze ÚOSS rozdělit do 3 základních kategorií: •

ÚOSS, které zavádějí komplexní informační podporu zadávacích postupů – jde zejména o informační podporu s funkcionalitou pro procesní podporu uživatelů, provádění více úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě (nad rámec uveřejňování informací o VZ) atd.,

•

ÚOSS, které zavádějí jen dílčí nástroje za účelem zefektivnění procesů zadávání VZ – jde zejména o použití tabulkových procesorů pro evidenci VZ či o používání jednoduchých profilů zadavatele,

•

ÚOSS, které informační podporu zadávacích postupů nezavádějí.

Ucelenou informační podporu zadávacích postupů zavádí 6 ÚOSS. Jde o: •

Ministerstvo obrany – SEPO,

•

Ministerstvo financí – ISeVZ,

• •

Ministerstvo zemědělství – eŘÍZ, Ministerstvo dopravy – ISEVZ,

•

Ministerstvo pro místní rozvoj – E-ZAK,

•

Úřad vlády ČR – modul „veřejné zakázky“.

Tři ÚOSS, které zadaly největší objem veřejných zakázek (viz kapitola 2), tzn. Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství, zavádí či již mají zavedenou (Ministerstvo obrany) ucelenou informační podporu zadávacích postupů. • Žádný z používaných či plánovaných informačních systémů svojí komplexností neodpovídá cílovému stavu NIPEZ, tj. NIPEZ může ÚOSS nabídnout zcela novou kvalitu služeb spojených s elektronickým zadáváním VZ. Výše uvedené výstupy z analýzy strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ byly při návrhu modelu NIPEZ využity zejména pro následující účely:

17

Viz opatření Národního plánu „Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik“.

21

•

Popis rámce, do kterého byl celkový model NIPEZ zasazen. To se týká zejména strategických dokumentů vlády ČR, neboť NIPEZ je navrhován pro národní úroveň. Strategie ústředních orgánů státní správy byly vzaty v úvahu, pokud nebyly v rozporu s národní strategií či hlavními cíli, proč má být NIPEZ budován,

•

Rozhodnutí, jak postupovat v případě, kdy některé ÚOSS mají již k dispozici ucelenou či dílčí informační podporu zadávání VZ (tj. používají či připravují elektronický nástroj).

3.3

Analýza strategického rámce v oblasti obecného eGovernmentu v ČR

Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na Strategii „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“ (Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015, dále též „strategie SA“ schválená dne 11. 7. 2007 usnesením vlády č. 757/2007). Cíle strategie SA Charakteristika vazby projektu NIPEZ

Intenzita vazby

Racionalizace administrativní procedury s cílem zajistit větší efektivitu a transparentnost

90 %

Hlavním cílem projektu NIPEZ je zefektivnit proces zadávání veřejných zakázek a dosáhnout tak finančních úspor. V rámci projektu bude vytvořen funkční informační systém, který v cílovém stavu umožní: • uveřejňování informací o širším okruhu VZ, než je tomu v současném stavu, • provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě, •

procesní podporu zadávacích řízení veřejných zakázek,

•

přístup k registrům dodavatelů, komodit atd.,

•

přístup ke garantovaným informačním zdrojům IS VZ – klasifikace a číselníky, SKD, rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (black list),

•

přístup k základním referenčním registrům veřejné správy (výhledová funkcionalita), podávat závazné objednávky v elektronické podobě (výhledová funkcionalita),

•

Minimalizace byrokratických prvků uvnitř veřejné správy

• provádět elektronické zúčtování a platby (výhledová funkcionalita). Projekt NIPEZ umožní: • •

80 %

výrazné urychlení komunikace v průběhu zadávacích řízení, optimalizaci jednotlivých úkonů zadávacího řízení tak, aby je bylo možno činit plně elektronicky s podstatně nižšími transakčními náklady na straně veřejné správy i dodavatelů,

•

customizovatelnost zadávacích workflow (úprava zadávacích postupů dle potřeb zadavatele v mezích ZVZ). Zavedení systému V rámci projektu NIPEZ bude: 70 % strategického • vytvořena ucelená evidence zadávacích řízení v organizaci/resortu plánování ve zadavatele pro účely řízení, monitoringu, statistických rozborů, státní správě a analýz o skladbě prováděných nákupů, zajištění jeho • poskytnutí informační podpory zadavatelům při víceúrovňovém provázanosti na plánování veřejných zakázek a skupin veřejných zakázek (tj. finanční řízení plánování za resort, organizaci, jednotlivé útvary organizace). Vytvoření V rámci projektu NIPEZ bude: 80 % jednoduššího • rozšířena funkcionalita jednotného uveřejňovacího systému (IS VZ prostředí pro US), ve kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o podnikatele VZ, •

Realizace

u řady VZ budou podstatně sníženy formální požadavky na komunikaci a provádění dílčích úkonů v zadávacím řízení (např. možnost podávat nabídku v podobě elektronického katalogu), což povede ke snížení transakčních nákladů dodavatele souvisejících s jeho účastí v zadávacím řízení. Projekt NIPEZ přispěje v boji s korupcí následujícími aktivitami: 100 %

22

preventivních opatření v boji s korupcí

•

rozšíření funkcionality jednotného uveřejňovacího systému – na jednom místě bude uveřejňován širší okruh informací o VZ dle požadavků ZVZ,

•

v rámci IS VZ bude veden rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (tzv. black list), správně nastavené elektronické zadávací postupy jsou podstatně transparentnější, větší objem VZ bude zadáván v plně elektronických zadávacích řízeních, tj. s využitím automatické metody hodnocení, což významně sníží prostor pro manipulaci s výsledkem hodnocení.

• •

Tabulka 7: Vazba NIPEZ na Strategii realizace Smart Administration v období 2007–2015 V souvislosti se strategií „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby uvádíme rovněž charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na hexagon veřejné správy. Projekt NIPEZ ovlivní následující aspekty fungování veřejné správy (vrcholy hexagonu): •

Technologie – díky využití elektronických nástrojů se odstraní nadbytečné „papírování“ a ulehčí se styk občana (podnikatele) s veřejnou správou a také komunikace uvnitř veřejné správy,

•

Občan – veřejná správa se stane průhlednější. V rámci projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), kde občané získají přehledné informace o zadávacích řízeních,

•

Úředník – plánované elektronické nástroje v zadávacím řízení výrazně usnadní práci úředníků. Dojde k omezení chybovosti a zvýšení efektivity jejich pracovní činnosti. Projektem budou dotčení zejména úředníci, kteří participují na procesu zadávání veřejných zakázek, Organizace – dojde k přiblížení výkonu veřejné správy občanovi (resp. podnikatelům). V rámci projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), čímž se pro podnikatele (dodavatele) usnadní styk s úřady (zadavateli VZ), sledování výkonnosti a efektivnosti, subjektům profitujícím z šedé ekonomiky bude ztížena situace,

•

•

Finance – svým řešením projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení nákladové efektivnosti a lepší alokaci zdrojů, což povede k nižšímu zatížení rozpočtů,

•

Legislativa – nový zákon o ZVZ upravující elektronizaci je jednodušší a srozumitelnější, aplikací ZVZ projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení míry podpory a důvěry ve veřejné instituce,

Na strategii SA navazují následující strategické dokumenty, na které má projekt NIPEZ relevantní vazby: • Strategie rozvoje služeb pro informační společnost, •

Strategie implementace eGovernmentu v území.

Základním cílem Strategie rozvoje služeb pro informační společnost schválené Radou vlády pro informační společnost dne 7. 8. 2008. je transformovat postupy používané ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních ICT, což zásadním způsobem zjednoduší komunikaci firem a občanů s veřejnou správou i mezi subjekty veřejné správy navzájem. Současně se tím zvýší efektivita výkonu veřejné správy. Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. Cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost

Charakteristika vazby projektu NIPEZ

Vybudování robustní, bezpečné a efektivní infrastruktury, schopné zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dalšího rozvoje

V rámci projektu NIPEZ bude: •

•

Intenzita vazby % 80 %

zvýšen zásadně přístup zadavatelů a dodavatelů k robustní, bezpečné a efektivní infrastruktuře s komplexní funkcionalitou pro zadávání VZ, kterou mohou ihned (tj. minimálními vyvolanými náklady) používat, tuto infrastrukturu bude možno dále integrovat na jiné informační systémy zadavatelů a dodavatelů (prostřednictvím vytvořených rozhraní) s cílem sdílení dat a ucelené elektronizace a automatizace vedení agend.

23

Cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost


Vytvoření aplikací usnadňujících řešení podnikání a komunikaci se státní administrativou

Stát (a obecněji veřejná správa) je největším zákazníkem v ČR. Funkcionalita NIPEZ bude navržena a vyvinuta tak, aby se/si dodavatelé: •

Intenzita vazby % 80%

snadno dostali k informacím o zahajovaných zadávacích řízeních (vč. jednoduchého získání zadávací dokumentace),

•

mohli účastnit zadávacích řízení s nízkými transakčními náklady (souvisí zejména s elektronickou komunikací, vč. komunikace prostřednictvím datových schránek a elektronickým prováděním úkonů) • mohli na NIPEZ navázat svými informačními systémy (zejména ERP) a zautomatizovali řadu činností souvisejících s přípravou nabídky • mohli řídit účast ve velkém počtu VZ – týká se velkých dodavatelů, u kterých se v každém okamžiku účastní velký počet organizačních útvarů/ složek řady zadávacích řízení Snížení administrativních nákladů Vzhledem k vysokému objemu a počtu VZ 100 % spojených s chodem veřejné správy zadávaných v ČR (VZ tvoří 17,5 % HDP18) dosahují v souvislosti se zaváděním administrativní náklady spojené s prováděním eGovernmentu o 20% do roku 2013 zadávacích řízení řádu miliard Kč ročně. Ucelenou elektronizací zadávacích agend dojde k významnému poklesu administrativních (transakčních) nákladů (konkrétní propočty viz kap. 7) Tabulka 8: Vazba NIPEZ na Strategii rozvoje služeb pro informační společnost Strategie rozvoje služeb pro informační společnost bude implementována prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů; tyto projekty jsou rozděleny do pěti programových oblastí. Jednou z programových oblastí je i Správa majetkových hodnot státu a samospráv (zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace). Strategie implementace eGovernmentu v území má následující cíle: •

vytvořit na úrovni krajů a obcí technologické a personální zázemí pro fungování eGovernmentu

•

administrovat a propagovat eGovernment a SA na úrovni krajů a obcí,

•

vytvořit na úrovni krajů a obcí systém vzdělávání v oblasti eGovernmentu.

Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb projektu NIPEZ na jednotlivé části eGovernmentu (součástí eGONa – symbolu eGovernmentu – je Czech POINT, Komunikační infrastruktura veřejné správy, Zákon o eGovernmentu a Základní registry veřejné správy). Části eGovernmentu

Czech POINT


Intenzita vazby % 40 %

V rámci projektu NIPEZ se předpokládá využití asistovaného místa výkonu veřejné správy v situacích, které nastanou v průběhu zadávacího řízení a které vyžadují autorizovanou konverzi (převod z listinné do elektronické podoby a naopak) Komunikační infrastruktura veřejné správy V rámci projektu NIPEZ bude vytvořena 30 % (KIVS) infrastruktura pro elektronické zadávání VZ, která

18

Jedná se o odhad Ministerstva pro místní rozvoj založený na dokumentu „Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006“, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007.

24

Zákon o eGovernmentu (eGA)

může za definovaných podmínek rozšířit aplikační část technologických center na úrovni krajů a obcí V rámci NIPEZ budou plně využívány následující 90 % instituty zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů: •

Základní registry veřejné správy (ROB, ROS, RUIAN a RPP)

datové schránky,

• autorizovaná konverze dokumentů. V rámci projektu se předpokládá navázání 70 % evidencí, které budou součástí NIPEZ (např. SKD či tzv. black list) na základní registry veřejné správy. Zároveň je v současnosti zkoumána možnost využití registrů při prokazování splnění kvalifikace v rámci zadávacích řízení (zadavatel by si některé údaje, které je povinen dle zákona o VZ a požadavků zadavatele předložit, opatřil ze základních registrů). Realizace této alternativy by zřejmě vyžadovala zásah do platné legislativy, a to jak pokud jde o zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, tak ZVZ, příp. i další předpisy. Proto možnost ověřování z registrů při prokazování kvalifikace uvádíme pouze jako výhledovou funkcionalitu / (rozhraní závisející na podobě základních registrů a právních omezeních)

Tabulka 9: Vazba NIPEZ na Strategii implementace eGovernmentu v území

25

4 Procesní ohraničení NIPEZ – jaké procesy životního cyklu veřejné zakázky bude NIPEZ informačně podporovat 4.1

Vymezení životního cyklu VZ pro účely NIPEZ

NIPEZ bude obsahovat komplexní funkcionalitu pro fáze životního cyklu VZ od plánování po uzavření smlouvy, tj. pokrývá zejména rozsah upravený ZVZ. Z hlediska rozvoje NIPEZ se, vzhledem k legislativním a technickým omezením, počítá s funkcionalitami pro: •

Objednávání komodit na základě uzavřených smluv,

•

Platební a zúčtovací styk.

Určitou výjimkou z výše uvedeného rozsahu je zadávání VZ na základě rámcové smlouvy. Funkcionalita NIPEZ pro rámcové smlouvy bude obsahovat i funkce pro objednávání na základě zadaných rámcových smluv (viz např. ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ) či další postupy zadávání VZ na základě rámcových smluv. Struktura životního cyklu veřejné zakázky používaná pro účely návrhu modelu NIPEZ s výhledovou funkcionalitou je znázorněna na následujícím schématu. Chyba! Objekty nemohou být vytvořeny úpravami kódů polí. Graf 10: Životní cyklus veřejné zakázky v případě veřejného zadavatele19

19

V případě sektorového zadavatele existují v životním cyklu dílčí odlišnosti (sektorový zadavatel zadává v režimu ZVZ pouze nadlimitní VZ, jejichž předmět souvisí s výkonem relevantní činnosti, sektorový zadavatel nemůže postupovat ve vybraných zadávacích řízeních – ZPŘ, SD, ale na druhou stranu má větší rozhodovací volnost atd.). Na této makroúrovni je však životní cyklus veřejné zakázky v případě sektorového zadavatele totožný.

26

Interpretace životního cyklu VZ je následující: •

Plánování veřejné zakázky – fáze, ve které zadavatelé připravují plán VZ, které hodlají zadat v následujícím období (zpravidla v příslušném kalendářním roce, ale i v delším časovém výhledu). VZ mohou být např. plánovány ve vazbě na investiční akci, přičemž zadavatel plánuje, jaké VZ bude v budoucnu v souvislosti s příslušnou investiční akcí zadávat či ve vazbě na přípravu rozpočtu na následující rozpočtovací období. V případě plánování je z pohledu dalších fází důležité, zda bude uveřejněno předběžné oznámení (např. pro možnost využít zkrácení lhůt v zadávacím řízení). Plánované VZ mohou být přesunuty do další fáze či mohou zůstat ve stavu plánu (zadavatel nemá povinnost zahájit zadávací řízení u plánované VZ, a to ani v případě, že bylo uveřejněno předběžné oznámení),

•

Příprava veřejné zakázky,

•

•

•

specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek – v této fázi specifikuje zadavatel veřejnou zakázku a připraví dokumenty požadované ze strany ZVZ či vnitřního předpisu, které budou sloužit jako zadávací podmínky či jako dokumenty potřebné pro schválení VZ před zahájením zadávacího řízení. Specifikace VZ a příprava VZ je v organizacích zadavatelů nejčastěji rozdělena pro režim veřejných zakázek malého rozsahu a pro režim podlimitních a nadlimitních VZ. Připravené zadávací podmínky a související dokumenty směřují dále do schvalovacího procesu ze strany vedoucích pracovníků zadavatele (a ve specifických případech ze strany vlády ČR),

•

schválení zadávacích podmínek a VZ – tato fáze předchází samotnému zahájení zadávacího řízení. Postup schválení zadávacích podmínek, popř. VZ, je upraven ve vnitřních předpisech zadavatelů. To, že bude VZ zahájena, musí být ve vazbě na výši předpokládané hodnoty VZ schváleno vedoucím pracovníkem s příslušným oprávněním. Nejčastěji jsou v této fázi schvalovány formálně právní náležitosti a obchodní podmínky a rovněž je ustanovována hodnotící komise (pokud je to pro příslušnou VZ relevantní), a to ze strany příslušného vedoucího pracovníka zadavatele (dle rozsahu jeho oprávnění) či ze strany vlády ČR (pokud to ZVZ požaduje).

Zadání veřejné zakázky20, •

zadávací řízení – v této fázi je zahájeno příslušné zadávací řízení (určené ve fázi specifikace VZ a přípravy zadávacích podmínek), a to postupem požadovaným ze strany ZVZ či vnitřního předpisu. Zadávací řízení jsou rozdělena pro režim veřejných zakázek malého rozsahu a pro režim podlimitních a nadlimitních VZ. Výsledkem zadávacího řízení je výběr nejvhodnější nabídky či zrušení zadávacího řízení (v případě splnění stanovených podmínek),

•

zaplacení ceny – postup schválení smlouvy před jejím podpisem ze strany vedoucího pracovníka zadavatele, který má ve vazbě na příslušný finanční limit oprávnění jménem zadavatele smlouvu podepsat, je upraveno ve vnitřních předpisech zadavatele. ZVZ stanoví požadavky na lhůtu, do kdy má být smlouva uzavřena, a na požadovanou součinnost dodavatele.

Plnění smlouvy – v této fázi probíhá plnění jednotlivých smluv uzavřených na základě zadaných veřejných zakázek. V rámci plnění smluv může vzniknout požadavek na zahájení nové VZ (např. při využití opčního práva, při potřebě víceprací či při zadávání jednotlivých VZ na základě rámcové smlouvy). •

dodání předmětu VZ – podávání závazných objednávkových dokladů u komodit, které jsou předmětem veřejných zakázek, a to v souladu s uzavřenou smlouvou, potvrzení objednávky a následné plnění předmětu objednávky,

•

zaplacení ceny předmětu VZ – fáze vystavení faktury a zaplacení ceny za plnění předmětu veřejné zakázky.

Z výše uvedených fází životního cyklu pokrývá ZVZ svou úpravou pouze fázi zadávacího řízení a částečně fázi plánování (uveřejnění předběžného oznámení), schválení a podpisu smlouvy. Ostatní fáze jsou upraveny v organizacích zadavatelů ve vnitřních předpisech (tj. v řídicí dokumentaci).

20

Zadáváním VZ se v souladu s ustanovením § 17 písm. m) ZVZ myslí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

27

4.2

Rámcový procesní model zadávacích procesů

Dodavatelé

I.

V rámci současného návrhu NIPEZ

Ext. + interní syst./apliakce

NEN -Zadavatelé

Ext. + interní syst./aplikace

Fáze rozvoje NIPEZ

Smlouva o centr. zadávání

Plánování investic a dlouhodobé spotřeby (min. půl roční poptávka) Příprava rozpočtu Plánování operativní spotřeby (min. měsíční poptávka) Státní pokladna (výhledově) IS zadavatele - ERP funkcionalita (EKIS)

Bude poptávka agregovanárůzní zadav.

ANO

Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek

NE

Evidence smluv

Majoritně: Uveřejnění oznámení o zakázce v IS VZ US Alternativně: Odeslání výzvy k podání nabídky (ZPŘ) Odeslání výzvy k jednání (JŘBU) IS VZ US E-tržiště, Elektronické nástroje dle ZVZ Spisová služba, datové schránky

28

Dodavatelé Ext. + interní syst./aplikace NEN - Zadavatelé Ext. + interní syst./apliakce

II.

Majoritně: Příprava nabídky Alternativně: Příprava a odeslání žádosti o účast Jednání se zadavatelem

IS dodavatele - ERP funkcionalita (EKIS)

Odeslání nabídky

Elektronické nástroje dle ZVZ

E-tržiště

Příjem žádostí o účast (JŘSU, SD, UŘ) Otevření žádostí o účast (JŘSU, SD, UŘ) Posouzení kvalifikace (JŘSU, SD, UŘ) Om ezení počtu zájem ců (SD, UŘ) Jednání se zájem ci (JŘBU, SD) Odeslání výzvy k podání nabídky (UŘ, JŘSU, SD)

Příjem a evidence nabídek, příp. poskytování zadávací dokum entace, poskytování dodatečných inform ací, prohlídka m ísta plnění

Otevírání obálek s nabídkam i

Posouzení kvalifikace

Posouzení nabídek

Majoritně: Hodnocení nabídek, příp. využití eAukce Alternativně: Jednání o nabídkách (JŘSU)

Spisová služba, datové schránky E-tržiště, Elektronické nástroje dle ZVZ SKD/SCD Blacklist Základní registry (výhledově)

29


NEN - Zadavatelé

Příp. podání námitek

III. .

Fáze rozvoje NIPEZ

Podpis sm louvy Obdrží objednávku

Spisová služba, datové schránky

Vystavení elektronické faktury

Dodávka

IS dodavatele - ERP funkcionalita



IS dodavatele - ERP funkcionalita

NOT OK


Dodavatelé

V rámci současného návrhu NIPEZ

Výběr nejvhodnější nabídky

Podpis sm louvy

Uveřejnění oznám ení o zadání zakázky v IS VZ US

Vystavení objednávky

Příjem ka zboží (autom atická)

Příp. příjem nám itek

E-tržiště Elektronické nástroje dle ZVZ

Příjem elektronické faktury (automatické)

Ověření správnosti (automatické, příp. manuální)

IS VZ US

IS zadavatele - ERP funkcionalita (EKIS)


NOT OK

Státní pokladna (výhledově)

30

NEN - Zadavatelé


Dodavatelé

IV. .

Předání k proplacení

Ověření správnosti

OK Proplacení

OK


NOT OK

Státní pokladna (výhledově) IS zadavatele - ERP funkcionalita (EKIS)

Graf 11: Rámcový procesní model zadávacích postupů

31

4.3

Podporované zadávací postupy

V této kapitole je uvedeno ohraničení zadávacích postupů (až na úroveň dílčích úkonů), které bude NIPEZ svou funkcionalitou podporovat. ZADÁVACÍ POSTUPY DLE CHARAKTERU ZADAVATELE Z hlediska charakteru zadavatele bude NIPEZ podporovat: • Postupy veřejného zadavatele, •

Postupy sektorového zadavatele.

Pozn.: Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejných zakázek v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 ZVZ podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. Dotovaný zadavatel tak bude moci používat NIPEZ jako jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Případná specifika pro postup dotovaných zadavatelů bude možné jednoduše v NIPEZ nakonfigurovat. Z konkrétních postupů v ZVZ a KZ bude NIPEZ obsahovat funkcionalitu pro: • Veřejné zakázky – komplexní funkcionalita pro zadávání veřejných zakázek, • •

Soutěže o návrh – funkcionalita pro evidenci základních informací o soutěži o návrh,21 Koncesní řízení – funkcionalita pro evidenci základních informací o soutěži o návrh.22

ZADÁVACÍ POSTUPY DLE VÝŠE PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY Z hlediska výše předpokládané hodnoty NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu pro následující kategorie VZ: • Veřejné zakázky malého rozsahu, • • •

•

Zadávací řízení VZMR dle finančních limitů (např. 0 – 200 000 Kč bez DPH, 200 000 – 1 000 000 Kč bez DPH atd.), VZMR s využitím e-tržiště,

• VZMR zadávané na základě výjimky. Podlimitní VZ/nadlimitní VZ, •

Otevřené řízení,

• •

Užší řízení, Jednací řízení s uveřejněním,

•

Jednací řízení bez uveřejnění,

•

Soutěžní dialog,

• •

Zjednodušené podlimitní řízení, Podlimitní/nadlimitní VZ zadávané na základě výjimky.

Zvláštní postupy v zadávacím řízení využité dle výše předpokládané hodnoty v režimu pro VZMR nebo v režimu pro podlimitní/nadlimitní VZ. • VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s 1 uchazečem, ve které jsou veškeré podmínky vymezeny, • VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s 1 uchazečem, ve které nejsou veškeré podmínky vymezeny, • VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tzv. minitendr), •

VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s více uchazeči – výjimka dle § 92 odst. 2 ZVZ,

•

VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy v JŘBU (u sektorového zadavatele),

• •

Elektronická aukce, VZ zadávaná v dynamickém nákupním systému.

ZADÁVACÍ POSTUPY Z POHLEDU KONKRÉTNÍCH ÚKONŮ V ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍCH (ČI JINÝCH ZÁKONEM UPRAVENÝCH POSTUPŮ) 21

Vzhledem k nízkému počtu soutěží o návrh (v roce 2008 bylo uskutečněno 62 soutěží o návrh) nebude v NIPEZ vytvářena komplexní funkcionalita pro administraci soutěží o návrh. Komplexní funkcionalita může být předmětem rozvoje NIPEZ. 22 Vzhledem k nízkému počtu koncesních řízení (v roce 2008 bylo zahájeno 23 koncesních řízení) nebude v NIPEZ vytvářena komplexní funkcionalita pro administraci soutěží o návrh. Komplexní funkcionalita může být předmětem rozvoje NIPEZ.

32

Jednotlivé úkony podporované v rámci funkcionality NIPEZ jsou vymezeny v příloze č. 4 „Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role“. Výčet úkonů je zpracován pro: •

Veřejné zakázky podlimitní a nadlimitní, a to ve vazbě na jednotlivé druhy zadávacích řízení upravené v ZVZ (vč. soutěže o návrh, zadávání VZ na základě rámcové smlouvy a zadávání VZ v dynamickém nákupním systému),

•

Veřejné zakázky malého rozsahu ve vazbě na obvyklé způsoby zadávání VZMR, kterými jsou, • přímá objednávka plnění, •

uzavřená výzva k podání nabídky jednomu dodavateli,

•

uzavřená výzva k podání nabídky více dodavatelům – výzva k podání nabídek je odeslána stanovenému počtu dodavatelů a informace o příslušné VZ nejsou uveřejněny (tj. nabídku mohou podat pouze vyzvaní dodavatelé), otevřená výzva k podání nabídky více dodavatelům – výzva k podání nabídek je odeslána stanovenému počtu dodavatelů a zároveň jsou informace o příslušné VZ uveřejněny (tj. nabídku mohou podat rovněž dodavatelé, kteří nebyli vyzváni).

•

Výčet úkonů v zadávacích řízeních byl zpracován pro následující role: • Zadavatel,23 •

Dodavatel,

•

Provozovatel uveřejňovacího subsystému informačního systému o veřejných zakázkách dle ustanovení § 146 odst. 4 ZVZ (dále též „provozovatel IS VZ US“),

• •

Provozovatel Úředního věstníku EU – nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ,24 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rámci výkonu dohledové činnosti – nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ,

•

Elektronický nástroj při automatizovaném provádění úkonů v zadávacím řízení.

Předmětem výčtu úkonů jsou následující kategorie úkonů: • Úkony prováděné v elektronické podobě v rámci organizace zadavatele, •

Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel – dodavatel, • •

Úkony na straně zadavatele, Úkony na straně dodavatele.

•

Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel – provozovatel IS VZ US, a to pouze úkony na straně zadavatele (tj. úkony na straně provozovatele IS VZ US nejsou předmětem technické specifikace),

•

Automatizované úkony prováděné elektronickými nástroji.

4.4

Podporované rozsahy elektronizace

Z pohledu trhu VZ jako celku nelze předpokládat plnou elektronizaci všech VZ, a to z důvodu, že specifika předmětu VZ často plnou elektronizaci neumožňují (např. hodnocení kvalitativních hodnotících kritérií nelze algoritmizovat). Vzhledem k této skutečnosti, bude mít zadávání VZ nejčastěji kombinovanou podobu, tj. část úkonů bude uskutečňována v elektronické a část v listinné podobě. NIPEZ bude svou funkcionalitou podporovat následující rozsahy elektronizace: •

Evidenční nástroj, ve kterém budou zadavatelé evidovat jednotlivé úkony učiněné v zadávacím řízení a k jednotlivým úkonům budou uloženy související dokumenty (vyplývající ze ZVZ či vnitřních předpisů zadavatelů). Evidenční nástroje neumožňují provádění úkonů v zadávacím řízení. Úkony v zadávacím řízení jsou prováděny „klasicky“, tj. s využitím listinných dokumentů a v informačním systému jsou evidovány informace/dokumenty související s jednotlivými úkony. Evidenční nástroje NIPEZ bude mít dále následující funkcionalitu:

23

Mezi role, které se účastní zadávacího řízení lze zařadit rovněž členy komisí, neboť dle ustanovení ZVZ komise jedná nezávisle na zadavateli. Jednání komise ve vztahu k dodavatelům je však nutno považovat za jednání zadavatele (např. dle ustanovení § 74 odst. 1 platí, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony, činí tyto úkony jménem zadavatele). Z tohoto důvodu byly úkony komisí přiřazeny k roli zadavatel a pro členy komisí nebyla vytvořena samostatná role. 24 Jednou ze základních služeb provozovatele IS VZ US je, že provozovatel IS VZ US odesílá vyhlášení k uveřejnění v Úředním věstníku EU za zadavatele, pokud zadavatel uvede tento požadavek v objednávce. Zadavatel však může odeslat vyhlášení provozovateli Úředního věstníku EU samostatně (přímo), tj. nikoliv prostřednictvím provozovatele IS VZ US.

33

•

•

•

•

Procesní podpora řízení VZ v rámci jejich životního cyklu (tj. Podpora zadávacího i schvalovacího workflow),

• •

Plánování VZ, Generování dokumentů do přednastavených šablon atd.

Provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě – zadavatel vytipuje jeden či více úkonů v zadávacím řízení,25 které chce provádět v elektronické podobě, tj. prostřednictvím NIPEZ (např. za účelem zkrácení lhůt v zadávacím řízení). Všechny ostatní úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel „klasicky“, tj. za využití dokumentů v listinné podobě, Plně elektronická zadávací řízení – všechny veřejné zakázky, u nichž je to vhodné, jsou zadávány plně elektronicky prostřednictvím NIPEZ, který svou funkcionalitou pokrývá přípravu a administraci zadávacích řízení, online komunikaci s dodavateli, zabezpečené odesílání dokumentů a zabezpečenou realizaci jednotlivých úkonů zadávacího řízení v elektronické podobě. Pouze úkony, které nelze provádět elektronicky, jsou prováděny mimo systém. Mezi plně elektronické zadávací postupy lze počítat zejména, • •

Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy (např. elektronické minitendry), Zadávání VZMR formou elektronické aukce,

•

Zadávání VZ v dynamickém nákupním systému (dále též DNS),

•

Plně elektronizované druhy zadávacích řízení pro VZMR a pro podlimitní/nadlimitní VZ definované v ustanovení § 21 odst. 1 ZVZ.

Integrace s jinými informačními systémy zadavatele – systém pro elektronické zadávání je propojen s ekonomickým informačním systémem a dalšími systémy používanými v organizaci zadavatele (např. logistické systémy, systémy rozpočtování, personální systémy, elektronická podatelna atd.).

Více uvedené rozsahy elektronizace se budou nejčastěji v organizacích zadavatelů vyskytovat současně, a to dle specifik předmětů jednotlivých VZ.

4.5

Hlavní funkční požadavky na NIPEZ

4.5.1 Obecné legislativní požadavky spojené s prováděním úkonů v elektronické podobě Obecné legislativní požadavky na elektronické nástroje NEN a e-tržiště je z pohledu ustanovení § 149 odst. 2 ZVZ nutno považovat za elektronický nástroj, který bude atestován v souladu se ZVZ. Použití elektronických nástrojů zadavatelem je přípustné pouze za předpokladu, že: • Použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace, a •

Tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi.

Technologické platformy, na kterých bude řešení NEN a e-tržišť musí proto naplňovat výše uvedené požadavky. Obecné legislativní požadavky na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem Zadavatel poskytne dodavatelům, kteří mohou mít zájem účastnit se zadávacího řízení či soutěže o návrh, k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro komunikaci elektronickými prostředky, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast. Zadavatel je povinen zajistit, aby u elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je realizována elektronická komunikace byly zaručeny požadavky uvedené v následující kapitole tohoto dokumentu (u příjmu nabídek, žádostí o účast, plánů a projektů) a rovněž aby byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy. Obecné legislativní požadavky na archivaci dokumentace Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o elektronických úkonech podle § 149 po dobu 5 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zákon

25

Např. uveřejnění oznámení/odeslání výzvy, zaslání výzvy dodavatelům, poskytnutí zadávací dokumentace, poskytování dodatečných informací, posuzování a hodnocení nabídek

34

č. 499/2004 Sb.26 jinak. NIPEZ musí zadavateli umožňovat splnit požadavky na uchování dokumentace, a to jak z pohledu požadované doby uchování dokumentace, ale i z pohledu zachování právní validity dlouhodobě ukládaných elektronických dokumentů.

4.5.2 Funkční požadavky spojené s prováděním jednotlivých úkonů v elektronické podobě V této kapitole jsou uvedeny hlavní funkční požadavky na moduly „Administrace VZ“ (tj. národní elektronický nástroj) a modul „E-tržiště“. Funkční požadavky vycházejí zejména z legislativních požadavků na provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě, a to u podlimitních a nadlimitních VZ. Tyto funkční požadavky představují určité minimum, které musí být při návrhu a vývoji jednotlivých modulů/komponent NIPEZ dodrženo, aby zadavatel měl právní jistotu, že používáním NIPEZ neporuší jednotlivá legislativní ustanovení. Pro VZMR jsou funkční požadavky analogické tak, aby NIPEZ poskytoval stejnou úroveň bezpečnosti a komplexnosti funkcionality pro všechny VZ zadávané prostřednictvím jednotlivých modulů NIPEZ. Funkční požadavky k jednotlivým úkonům jsou uvedeny v následující tabulce. Úkony jsou členěny dle rolí, které příslušné úkony provádějí. Nejde o úplný výčet všech funkčních požadavků, ale výčet těch zásadních funkčních požadavků, podle kterých byl navžen model NIPEZ a dimenzováno celkové řešení.

26

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

35

Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením Odesílání dokumentů v rámci organizace zadavatele Např.: • Oznámení o jmenování členem komise /poroty a pozvání na první/další jednání • Pověření pracovníka zadavatele k provedení vybraného úkonu v zadávacím řízení (např. k posouzení kvalifikace, novému posouzení a hodnocení nabídek atd.) • Pozvání na další jednání komise Jednání komisí/poroty u soutěže o návrh • Jednání zvláštní komise pro posouzení kvalifikace • Jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami/nabídek • Jednání hodnotící komise • Jednání poroty u soutěže o návrh

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě

•

•

• • •

Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení naskenované podoby dokumentu

• •

• • • • • •

Podpora vygenerování dokumentů vznikajících v souvislosti s jednáním komise dle přednastavených šablon Evidence informací o jednání komise, vč. přiložení souvisejících dokumentů (např. evidence vyřazených nabídek, evidence pořadí hodnocených nabídek atd.) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentů, které jsou odesílány dodavatelům v souvislosti s jednáním komise Možnost přiložení naskenované podoby dokumentů

Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpis“) Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu

ZVZ ani prováděcí právní předpisy nestanoví legislativní požadavky na formu jednání. Je tak možné provést jednání i bez fyzické přítomnosti jednotlivých účastníků, a to prostřednictvím elektronických prostředků (např. formou videokonference, chatu atd.).27 Jednotlivé úkony požadované legislativou (např. podpis prohlášení o nepodjatosti člena hodnotící komise) budou v tomto případě provádět členové komise/poroty v elektronické podobě. K takovému jednání komise/poroty musí být zadavatel schopen přidělit individuální přístupové oprávnění i pro jiné osoby (např. uchazeče, přizvané experty či jiné osoby zadavatele). Funkcionalita NIPEZ musí zajistit, aby: • • •

veškeré úkony členů komise/poroty měly podobu písemného právního úkonu, písemné právní úkony byly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem členů komise/poroty, kteří příslušné úkony provedli, docházelo k zaznamenání (logování) vzájemné komunikace mezi členy komise/poroty (např. zaznamenání průběhu

27

Takto nemůže zadavatel postupovat ve všech situacích. Pokud například jsou zadavateli podány nabídky jak v listinné podobě, tak nabídky podané elektronickými prostředky, nemůže zadavatel využít možnost stanovenou v § 72 odst. 4 a musí provést veřejné otevírání obálek s nabídkami.

36

Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením


Otevírání nabídek/ žádostí o účast/ • předběžných nabídek/ aukčních hodnot/ návrhů • • Otevírání nabídek (či částí kombinovaných nabídek28) • • Otevírání předběžné nabídky • Otevírání žádostí o účast • Otevírání nových aukčních hodnot • Otevírání návrhů v soutěži o návrh (plánů a projektů)

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě chatu).

Přípustná je i varianta kombinovaného provádění úkonů v listinné a elektronické podobě, kdy jednání komise bude probíhat „klasicky“, tj. za fyzické přítomnosti jednotlivých členů komise/poroty a některé úkony komise/porota provede v elektronické podobě (např. zápis z jednání komise bude pořízen v elektronické podobě a podepsán všemi členy komise s využitím zaručeného elektronického podpisu) Zadavatel nebo osoby oprávněné k otevírání nabídek zajistí Evidence informací o jednotlivých úkonech v souvislosti odtajnění obsahu nabídek s využitím soukromého klíče. otevíráním obálek s nabídkami/ žádostí o účast/ návrhů Podpora vygenerování dokumentů vznikajících v souvislosti Soukromý klíč určený k odtajnění nabídek musí zadavatel zajistit proti ztrátě a neoprávněnému přístupu po celou dobu s otevíráním obálek s nabídkami/ žádostí o účast/ návrhů platnosti odpovídajícího certifikátu veřejného klíče. NIPEZ musí Možnost přiložení naskenované podoby dokumentů obsahovat funkcionalitu pro zajištění, aby odtajnění nabídek s využitím soukromého klíče prováděly oprávněné osoby tak, aby: • odtajnění nabídek mohly provést vždy dvě nebo více oprávněných osob z jejich celkového počtu, • nebylo možné použít soukromý klíč k odtajnění nabídek jiným způsobem, než součinností oprávněných osob. • •

NIPEZ musí obsahovat funkcionalitu pro zajištění, aby: nebylo možné za vynaložení přiměřených prostředků soukromý klíč padělat, soukromý klíč byl chráněn proti neoprávněnému přístupu

NIPEZ musí obsahovat funkcionalitu pro zajištění, aby elektronický nástroj neumožnil odtajnění nabídky před lhůtou stanovenou k jejímu otevření. Čas odtajnění nabídky je NIPEZ povinen zaznamenat. Elektronická nabídka, po jejím otevření, přečtení, posouzení nebo hodnocení, musí zůstat uložena u zadavatele jen v její zašifrované podobě

28

Kombinovanou nabídkou je nabídka, která se skládá jak z listinných dokumentů doručených zadavateli jinak než elektronickými prostředky, tak i elektronických dokumentů doručených zadavateli elektronickými prostředky.

37



Vyřazení nabídky/žádosti • o účast/předběžné nabídky/návrhu, vyloučení zájemce/uchazeče • Vyřazení nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu • • Vyloučení zájemce/uchazeče • •

Podpora vygenerování dokumentu v souvislosti s vyřazením nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu a vyloučením zájemce/uchazeče dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení naskenované podoby dokumentu

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě NIPEZ bude obsahovat checklisty pro kontroly prováděné při otevírání nabídek •

• • • •

Omezení počtu zájemců v užším řízení (UŘ), jednacím řízení s uveřejněním (JŘSU) či soutěžním dialogu (SD), uchazečů v JŘSU, řešení v SD • Omezení počtu zájemců v UŘ, JŘSU či SD • Postupné omezování počtu uchazečů v JŘSU • Snížení počtu řešení v SD

• • • •

Posouzení kvalifikace, předběžných • nabídek, nabídek • Posouzení kvalifikace • Posouzení předběžných nabídek • Posouzení nabídek Hodnocení nabídek/návrhů v soutěži o • návrh

Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení neskenované podoby dokumentu

• • • • •

Podpora vygenerování dokumentu v souvislosti s vyřazením nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu a vyloučením zájemce/uchazeče dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu

Zaznamenání výsledku posouzení kvalifikace, předběžných nabídek, nabídek

Zaznamenání výsledku hodnocení

Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel – dodavatel Úkony na straně zadavatele Odesílání datových zpráv zadavatelem • Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené Např.: šablony

•

Automatická metoda hodnocení nabídek ve smyslu § 74 odst. 2 ZVZ

•

Podpora vygenerování dokumentu dle přednastavené šablony

38




• •

•

•

• •

Odeslání výzvy k jednání Odeslání výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení Odeslání oznámení o ukončení jednání v soutěžním dialogu a vyzvání k podání nabídek Odeslání výzvy k účasti v soutěžím dialogu

Poskytování zadávací dokumentace

• •

• •

Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Možnost přiložení naskenované podoby dokumentu

Možnost schvalovacího postupu (oběhu dokumentu) před jeho odesláním • Opatření písemného právního úkonu platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpis“) – povinnost vyplývá z § 149 odst. 4 ZVZ nebo § 3 odst. 2 vyhlášky č. 329/2006 Sb. • Odeslání dokumentu v elektronické podobě (zejména vypravení do systému spisové služby za účelem dalšího zpracování) • Evidence informací o odeslání a doručení dokumentu Poskytování zadávací dokumentace dálkovým přístupem Evidence informací o žádostech o poskytnutí zadávací bez předchozí žádosti dokumentace Evidence o poskytnutí zadávací dokumentace (vč. uhrazení Je-li zadávací dokumentace poskytována dálkovým přístupem bez předchozí žádosti, zadavatel musí zajistit, aby: poplatku, pokud je zadavatelem požadován) • se mohl každý ujistit o identitě zadavatele, případně o identitě provozovatele internetové adresy zadavatele, formou certifikátu veřejného klíče zadavatele vydaného k internetové adrese zadavatele, prostřednictvím které poskytuje zadávací dokumentaci, • zadávací dokumentace byla chráněna proti neoprávněné změně, • zadávací dokumentace byla ve stanovené lhůtě přístupná na internetové adrese zadavatele nepřetržitě. Poskytování zadávací dokumentace na základě písemné žádosti dodavatele Je-li zadávací dokumentace poskytována na základě písemné žádosti dodavatele, zadavatel musí zajistit, aby zadávací dokumentace byla: • poskytnuta jen na základě platně doručené žádosti dodavatele, jejíž zaručený elektronický podpis byl úspěšně ověřen, • chráněna proti neoprávněné změně, • opatřená zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby zadavatele nebo elektronickou značkou.

39


Poskytování dodatečných informací


Viz postup u poskytování zadávací dokumentace

Poskytování certifikátu veřejného klíče N/A

Jednání se zájemci/uchazeči • Jednání s uchazeči o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním • Jednání se zájemci v jednacím řízení bez uveřejnění • Jednání se zájemci v soutěžním dialogu

• •

Úkony na straně dodavatele Odesílání dokumentů (datových zpráv) N/A dodavatelem Např.: • Podání (odeslání) námitek proti úkonům zadavatele • Odeslání dodatečných informací či

29

Příprava dokumentů pro jednání jejich generováním do připravených šablon (např. prezenční listiny, protokoly z jednání atd.) Zaznamenání informací o jednání, vč. dokumentových příloh

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě Zadavatel poskytne zadávací dokumentaci formou: • odeslání na požadovanou elektronickou adresu dodavatele nebo • formou individuálního zpřístupnění zadávací dokumentace prostřednictvím internetové adresy zadavatele. Zadavatel musí zajistit, aby došlo k zaznamenání času poskytnutí zadávací dokumentace Viz postup u poskytování zadávací dokumentace Zadavatel je povinen dle ustanovení § 6 odst. 3 vyhlášky č. 329/2006 Sb. poskytnout dodavatelům prostřednictvím internetové adresy zadavatele nebo zasláním na základě vyžádání certifikát veřejného klíče, a to za účelem šifrování obsahu nabídky29 ZVZ ani prováděcí právní předpisy nestanoví legislativní požadavky na formu jednání se zájemci/uchazeči. Je tak možné vést jednání se zájemci/uchazeči i bez fyzické přítomnosti jednotlivých účastníků jednání, a to prostřednictvím elektronických prostředků (např. formou videokonference, chatu atd.). V takovém případě budou účastníci jednání provádět jednotlivé úkony požadované legislativou v elektronické podobě (např. podpis protokolu z jednání o nabídkách zadavatelem a uchazeči, kteří se jednání o nabídkách účastnili). K jednání může zadavatel přidělit individuální přístupové oprávnění i pro jiné osoby, které k tomu zadavatel oprávnil (např. přizvaní experti či jiné osoby zadavatele) ZVZ či prováděcí předpisy k ZVZ požadují po dodavateli, aby opatřil datové zprávy vyjmenované v § 149 odst. 4 ZVZ zaručeným elektronickým podpisem. Zadavatel může však v souladu s ustanovením § 149 odst. 4 ZVZ požadovat, aby dodavatel opatřil některé či všechny výše uvedené datové zprávy elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou

Nabídkou se pro účely tohoto legislativního požadavku myslí nabídka, předběžná nabídka, žádost o účast, aukční hodnota, návrh v soutěži o návrh.

40

Úkony v zadávacím řízení nebo Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti se zadávacím řízením v souvislosti s prováděním úkonu v listinné podobě předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace • Odeslání písemného vysvětlení nabídky/varianty nabídky od uchazeče • Odeslání písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny od uchazeče Podávání nabídek N/A • Podání nabídky (či částí kombinovaných nabídek) • Podání předběžné nabídky • Podání žádosti o účast • Podání nových aukčních hodnot • Podání návrhu v soutěži o návrh (plánů a projektů)

Prokazování splnění kvalifikace

N/A


NIPEZ musí obsahovat funkcionalitu, aby dodavatel mohl splnit své povinnosti: • opatřit nabídku či její část podávanou elektronickými prostředky platným zaručeným elektronickým podpisem, • podat nabídku či její část podávanou elektronickými prostředky na elektronickou adresu, kterou zadavatel uveřejnil v souladu s § 6 vyhlášky č. 329/2006 Sb. ve vyhlášení, případně ve výzvě, • chránit podanou nabídku či její část podávanou elektronickými prostředky před neoprávněným čtením formou šifrování jejich obsahu, a to certifikátem veřejného klíče, který je povinen poskytnout dodavatelům zadavatel.30 NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu, aby dodavatel mohl předložit zadavateli údaje nezbytné pro hodnocení nabídky též ve formě elektronického katalogu31 V souladu s ustanovením § 51 odst. 8 ZVZ může zadavatel stanovit, že dodavatelé budou prokazovat splnění kvalifikačních předpokladů pomocí elektronických prostředků podle § 149 ZVZ, ale pouze pokud je to vzhledem k povaze příslušných kvalifikačních předpokladů možné. Podle ustanovení § 57 ZVZ předkládá dodavatel doklady prokazující splnění kvalifikace v originále či v úředně ověřené kopii, pokud zadavatel nestanovil jinak (zadavatel může např.

30

Certifikát veřejného klíče zadavatel poskytuje prostřednictvím internetové adresy zadavatele nebo zasláním na základě vyžádání. Elektronickým katalogem se rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s imi související. Elektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro komunikaci elektronickými prostředky podle § 149 ZVZ. 31

41



Úkony prováděné v elektronické podobě mezi rolemi zadavatel – provozovatel IS VZ US Odeslání vyhlášení k uveřejnění, § Podpora vygenerování uveřejňovacího formuláře do odeslání požadavku na úpravu příslušného vzoru z dat o VZ uložených v databázi (zejména uveřejněného vyhlášení provozovateli možnost exportu dat v podobě XML dávky do 602 XML IS VZ US k uveřejnění elektronickými Filler) prostředky

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě stanovit, že část dokladů předloží dodavatelé v originále či úředně ověřené kopii a některé doklady předloží v prosté kopii) NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu, aby zadavatel odeslat vyhlášení nebo požadavky na úpravu vyhlášení zasílané provozovateli IS VZ US elektronickými prostředky, přičemž vyhlášení musí být doručena: • podepsaná platným zaručeným elektronickým podpisem, a to prostřednictvím elektronické pošty, nebo • prostřednictvím dálkového přístupu s přímým vyplněním vyhlášení v informačním systému; výstupem po vyplnění vyhlášení jsou data podepsaná platným zaručeným elektronickým podpisem

Příjem potvrzení od provozovatele IS § Evidence potvrzení od provozovatele IS VZ US VZ US • Příjem potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění (tj. potvrzení objednávky) • Příjem potvrzení o uveřejnění • Příjem vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno Automatizované úkony prováděné elektronickými nástroji (tj. NEN či e-tržiště) Příjem datových zpráv N/A • Příjem nabídek/ žádostí o účast/ předběžných nabídek/ aukčních hodnot/ návrhů podaných elektronickými prostředky – legislativní požadavky jsou popsány v samostatné části této kapitoly • Příjem potvrzení výzvy k poskytnutí plnění • Příjem žádosti o zadávací dokumentaci/soutěžní podmínky

•

Příjem nabídek/ žádostí o účast/

Při komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem nesmí být

N/A

Automatizované zpracování e-mailových potvrzení od provozovatele IS VZ US

Pokud byla datová zpráva opatřena zaručeným elektronickým podpisem, ověří zadavatel platnost zaručeného elektronického podpisu a výsledek ověření zaznamená k doručené datové zprávě. Se záznamem o ověření platnosti zaručeného elektronického podpisu se dále zachází jako s identifikátorem elektronické podatelny podle vyhlášky č. 496/2004 Sb., vyhláška o elektronických podatelnách

42

Úkony v zadávacím řízení nebo v souvislosti se zadávacím řízením předběžných nabídek/ aukčních hodnot/ návrhů podaných elektronickými prostředky • Příjem nabídky (či částí kombinovaných nabídek) • Příjem předběžné nabídky • Příjem žádosti o účast • Příjem nových aukčních hodnot • Příjem návrhu v soutěži o návrh (plánů a projektů)


Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu, aby zadavateli nebyl umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání. NIPEZ bude dále obsahovat funkcionalitu, aby: • byly splněny požadavky na elektronické podpisy vztahující se k nabídkám, žádostem o účast a k předávání plánů a projektů, uvedené v zákoně č. 227/2000 Sb., • mohl být přesně určen čas a datum doručení nabídek, žádostí o účast a předložení plánů a projektů, • bylo možné přiměřeně zajistit, že před stanovenými lhůtami nikdo nemůže mít přístup k údajům zaslaným v souladu s těmito požadavky, • v případě porušení zákazu přístupu podle předchozího bodu mohlo být přiměřeně zajištěno, že porušení bude spolehlivě zjistitelné, • pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů, • během různých fází zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob, • rozhodnutí oprávněných osob podle předchozího bodu mohlo umožnit přístup k předaným údajům až po předem stanoveném datu, • údaje doručené a zpřístupněné v souladu s těmito požadavky mohly zůstat přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, • byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob. Dle vyhlášky č. 329/2006 Sb. je zadavatel v souvislosti s podáváním nabídek dále povinen: • uveřejnit ve vyhlášení, případně ve výzvě, elektronickou adresu pro podávání nabídky, • poskytnout dodavatelům certifikát veřejného klíče, • zaznamenat čas podání nabídky.

43


Pořizování záznamů o elektronických úkonech


N/A

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě Po podání nabídky zadavatel ověří platnost zaručeného elektronického podpisu dodavatele a výsledek ověření zaznamená k doručené nabídce. Se záznamem o ověření platnosti zaručeného elektronického podpisu se dále zachází obdobně jako s identifikátorem elektronické podatelny. Stanovil-li zadavatel v souladu se ZVZ lhůtu pro podání nabídky, zajistí, aby nabídka podaná na elektronickou adresu stanovenou zadavatelem byla: • před uplynutím stanovené lhůty dále zpracována v souladu s vyhláškou č. 329/2006 Sb. a uložena v nezměněné podobě do doby jejího otevření. Zadavatel zároveň odešle dodavateli na jeho elektronickou adresu oznámení o jejím doručení a • po uplynutí stanovené lhůty označena jako nepřijatelná. Zadavatel v takovém případě odešle dodavateli na jeho elektronickou adresu oznámení o této skutečnosti NIPEZ bude automatizovaně vytvářet záznamy o provedených elektronických úkonech a veškerých dalších činnostech elektronického nástroje. Součástí těchto záznamů musí být alespoň: • určení elektronického úkonu nebo další činnosti nástroje, • čas provedení úkonu nebo činnosti, • identifikace osoby, která elektronický úkon provedla nebo činnost nástroje zahájila, • záznam o případném nestandardním výsledku úkonu nebo další činnosti nástroje. Kromě výše uvedených záznamů musí zadavatel zaznamenávat i informace o systémovém stavu elektronického nástroje a synchronizaci času (viz následující část). Veškeré zaznamenané údaje musí být chráněny proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení. Z těchto záznamů o elektronických úkonech musí být možno naplnit povinnosti zadavatele uvedené v ustanovení § 148 odst. 3 ZVZ, podle kterého je zadavatel povinen vést v souvislosti se

44



Zaznamenávání času

N/A

Základní funkční požadavek na funkcionalitu NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonu v elektronické podobě zadávacím řízením písemnou evidenci všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli, zadavatelem vůči dodavatelům, ÚOHS či Evropské komisi Vyžaduje-li vyhláška č. 329/2006 Sb. nebo ZVZ zaznamenání času elektronického úkonu (dále též "časová informace"), musí NIPEZ použít jako zdroj časové informace: • měřidlo času, které je kalibrované podle zákona č. 505/1990 Sb.32 nebo • musí být časová informace poskytovaná operačním systémem NIPEZ navázána na zdroj reprodukující světový koordinovaný čas UTC, například na státní etalon času a frekvence nebo pomocí přijímače Global Positioning System (GPS). Správce NIPEZ je povinen synchronizovat měřidlo času nebo čas měřený operačním systémem s koordinovaným světovým časem alespoň jedenkrát za 24 hodin v průběhu zadávacího řízení. Synchronizace musí být zadavatelem zajištěna i v případě výskytu přestupné sekundy. Měřidlo času musí být správcem NIPEZ chráněno proti neoprávněným zásahům, které by mohly změnit jeho technické nebo metrologické vlastnosti zajišťované kalibrací. Správce NIPEZ bude dokládat splnění výše uvedených požadavků kalibračním listem či dokumentem dokládajícím nejistotu, s níž je časová informace navázána na čas UTC, a to spolu s technickou dokumentací dokládající způsob tohoto navázání

Tabulka 10: Funkční požadavky k jednotlivým úkonům

32

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.

45

5 Vstupy pro návrh a vyhodnocení variant Funkčně má infrastruktura NIPEZ pokrýt celý životní cyklus veřejné zakázky do podpisu smlouvy33 (podrobné vymezení životního cyklu VZ viz kapitola 4.1), tj. postupy pro: • Plánování a přípravu všech VZ, • Realizaci zadávacích řízení až do okamžiku uzavření smlouvy, • Objednávání komodit na základě uzavřených smluv (výhledová funkcionalita pro fázi rozvoje NIPEZ), • Platební a zúčtovací styk (výhledová funkcionalita pro fázi rozvoje NIPEZ). Hlavním cílem spojeným s vytvářením NIPEZ je nabídnout zadavatelům komplexní funkcionalitu pro podporu procesů zadávání veřejných zakázek a dosáhnout tak nárůstu počtu a finančního objemu VZ zadávaných elektronicky (kombinovaně či plně elektronicky dle specifik předmětu VZ) u všech kategorií zadavatelů. Infrastrukturu pokrývající celý životní cyklus veřejné zakázky lze v podmínkách ČR realizovat ve více variantách. Všechny varianty však musí zajistit zadavatelů obsahově stejnou funkcionalitu. Funkcionalita NIPEZ je z tohoto důvodu ve všech variantách shodná s tím, že jednotlivé varianty se liší v následujících parametrech: • Centralizace či decentralizace vytvoření a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání VZ, •

Míra zachování konkurenčního prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů,

•

Možnost zachování a provozování stávajících řešení elektronických nástrojů – v rámci elektronizace VZ v ČR již byly zrealizovány investice do elektronické infrastruktury, např. e-tržiště pro veřejnou správu (GEM), existující elektronické nástroje (atestované i neatestované) atd. Cílem je proto při návrhu variant NIPEZ vycházet z tohoto stavu a uvážení celkové ekonomické efektivity,

•

Potřeba novelizovat legislativu upravující zadávání veřejných zakázek atd.

V této kapitole jsou vymezeny základní stavební kameny (tj. komponenty/ moduly NIPEZ), ze kterých jsou jednotlivé varianty sestaveny. Základní varianty zajištění příslušné infrastruktury jsou uvedeny v kapitole 6 této závěrečné zprávy. Zhodnocení variant z pohledu kvantitativních a kvalitativních kritérií je uvedeno v kapitole 7 této závěrečné zprávy.

33

Elektronizace se v praxi týká širšího procesu, než je samotný proces zadávání veřejných zakázek, který začíná uveřejněním oznámení/odesláním výzvy a končí podepsání smlouvy s vybraným uchazečem. Dochází například k širšímu využívání elektronických objednávkových systémů či elektronických zúčtovacích a platebních systémů. Takto široký proces bývá označován jako Public eProcurement (dále též „eProcurement“) a pokrývá jak fáze plánování a přípravy VZ, tak i fáze následující po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (tj. elektronické objednávání, elektronické zúčtování a platby). Obvyklé fáze eProcurementu jsou následující:

• •

Plánování veřejné zakázky, Příprava veřejné zakázky,

•

Enotification – uveřejňování zákonem stanovených informací o veřejné zakázce,

• •

Etendering – sestavení nabídek uchazeči a jejich podání zadavateli, Eawarding – fáze začínající sestavením komise pro otevírání obálek a následným otevřením obálek s nabídkami. Otevírání nabídek může být rovněž automatizováno. Je ukončeno výběrem nejvhodnější nabídky, Econtracting – uzavření smlouvy o veřejné zakázce s vybraným dodavatelem s využitím zaručeného elektronického podpisu,

• •

Eordering – fáze vystavování objednávek zadavatelem dle podmínek stanovených ve smlouvě. Dodávky mohou být jednorázové či dílčí. Objednávkové systémy budou využívány zejména v případě rámcové smlouvy, ale jsou využitelné i v případě jednorázových zakázek,

•

Einvoicing – fakturace ceny za dodávku předmětu veřejné zakázky dodavatelem.

46

Vymezení vstupů pro řešení NIPEZ

5.1

V této kapitole jsou vymezeny základní prvky NIPEZ, prostřednictvím nichž jsou obsahově definovány jednotlivé varianty vymezené v kapitole 6. Mezi tyto základní prvky NIPEZ patří: • Technická specifikace NIPEZ, •

Elektronické nástroje – národní, individuální,

•

E-tržiště pro veřejnou správu,

• •

Informační systém o veřejných zakázkách (IS VZ) ve smyslu ustanovení § 157 ZVZ, Míra závaznosti používání NIPEZ,

•

Vymezení rámcového přístupu ke standardizaci komodit.

Základní prvky NIPEZ jsou věcně vymezeny v následujících podkapitolách.

5.1.1 Technická specifikace Technickou specifikací NIPEZ je myšlen dokument, který bude obsahovat detailní požadavky na: •

Funkčnost modulů/komponent NIPEZ – ke každému z modulů budou zpracovány požadavky na funkčnost modulů, které budou odvinuty zejména od: •

Podporovaných režimů zadávacích řízení – do rozsahu funkcionality budou zařazena zadávací řízení upravená v ZVZ i zadávací řízení, která jsou mimo režim ZVZ (tj. půjde o zadávací řízení typicky používaná v organizacích zadavatelů upravená v jejich vnitřních předpisech),

•

• •

Podporovaných rozsahů elektronizace na škále evidence s procesní podporou, provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě až po plně elektronická zadávací řízení a integraci s jinými informačními systémy, Vazby na jiné moduly – rozsahy vyměňovaných dat, komunikace mezi moduly v průběhu životního cyklu VZ, Rozhraní na jiné IS (relevantní informační systémy pro eGovernment v ČR, vnitřní systémy zadavatelů) – rozsahy vyměňovaných dat, vztahy mezi všemi systémy atd.,

•

Shodu jednotlivých modulů/komponent NIPEZ s legislativními požadavky, příp. obecnými standardy pro životní cyklus informačních systémů

•

Zajištění změnových řízení ve vazbě na změny legislativy – vzhledem k častým změnám legislativy bude technická specifikace obsahovat požadavek na konfigurovatelnost NIPEZ.

Technická specifikace bude zohledňovat legislativní rámec pro zadávání veřejných zakázek, jeho případné změny a různorodost zadavatelů veřejných zakázek. Specifikace bude zpracována jako technologicky neutrální, tzn. že bude umožňovat využití/nasazení různých technologických platforem, pokud budou splněny požadavky dané specifikací. Technická specifikace bude zpracována pro následující moduly/komponenty NIPEZ: • •

Národní elektronický nástroj, IS VZ US,

•

E-tržiště pro veřejnou správu,

•

Individuální elektronické nástroje.

Technická dokumentace musí být dostatečně obecná, aby jí bylo možné použít jako hlavní část zadávacích podmínek k vývoji a provozu jednotlivých modulů/komponent NIPEZ (nesmí předurčit, zdali půjde o implementaci „balíkového“ SW nebo o vývoj na zakázku – nebude-li rozhodnuto jinak). Technická specifikace (pro jakýkoli IS, viz výše) bude obsahovat výstupy z analýzy funkčních a technických požadavků v následující struktuře: • Definice systému • •

Systémové požadavky Softwarové požadavky.

Část „Definice systému“ bude strukturována následujícím způsobem: • Záměry a cíle,

47

•

Předpoklady a omezení,

•

Konceptuální modely: •

Kontext IS, • •

Upřesnění a prohloubení popisu a klasifikace okolních systémů, Rozpracování rozhraní do většího detailu (např. identifikace atributů datových entit, které se budou rozhraním přenášet, upřesnění kdy a za jakých okolností se data budou přenášet, odhady objemu přenášených dat apod.).

•

Procesní model,

•

• Detailní procesní model postihující aspekty všech typů VZ. Základní stavební části IS. •

•

Rozpracování a upřesnění funkcionalit.

Konceptuální datový model. • Popis a znázornění vztahů mezi jednotlivými datovými entitami.

Část „Systémové požadavky“ bude obsahovat požadavky kladené na IS jako na celek. Systémové požadavky budou členěny na: • •

Požadavky na produkt – seznam a popis požadavků na systém, jako celek, Požadavky na procesy – omezení pro implementaci/vývoj (dána omezeními zadavatelů, uchazečů a třetích stran).

Část „Softwarové požadavky“ budou definovat uživatelské funkční a nefunkční požadavky. Softwarové požadavky budou zpracovány ve struktuře: • •

Definice softwarových požadavků – seznam a klasifikace funkčních a nefunkčních (tj. kvalitativní) požadavků (např. formát: ID požadavku, Název požadavku, kdo ho identifikoval, funkční oblast), Specifikace softwarových požadavků – seznam a klasifikace funkčních a nefunkčních požadavků. Navíc obsahuje popis požadavku a označení jeho priority.

5.1.2 Elektronické nástroje – národní či individuální Národní elektronický nástroj (modul „Administrace VZ“) Informační systém obsahující komplexní funkcionalitu zejména pro: • • • •

Plánování a přípravu všech VZ, vč. Procesní podpory zadavatele v průběhu přípravy a samotného zadávacího řízení, tj. Realizaci zadávacích řízení až do okamžiku uzavření smlouvy, Ucelenou evidenci zadávacích řízení v organizaci/resortu zadavatele pro účely řízení, monitoringu, statistický rozborů, analýz o skladbě prováděných nákupů, Možnost provádět vybrané či všechny úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě, Další podpůrné funkce (např. Možnost generování výstupních dokumentů VZ do přednastavených šablon, podporu oběhu dokumentů atd.).

Národní elektronický nástroj (NEN) vytvoří a bude provozovat MMR s tím, že NEN budou moci používat všechny kategorie zadavatelů. NEN budou používat především ti zadavatelé/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury nebo kteří nechtějí využívat elektronické nástroje komerčních provozovatelů. NEN bude podporovat všechny zadávací postupy a rozsahy elektronizace uvedené v kapitole 4.3 a 4.4. NEN bude vyvinut dle podrobných požadavků stanovených v technické specifikaci dle předchozí kapitoly. Individuální elektronické nástroje (modul „Administrace VZ“) Informační systémy s více či méně ucelenou funkcionalitou pro zadávání veřejných zakázek, které si vytvářejí ti zadavatelé (resorty), kteří nechtějí používat národní elektronický nástroj. Všechny posuzované varianty s výjimkou varianty V5, počítají s koexistencí národního elektronického nástroje a individuálních elektronických nástrojů jednotlivých zadavatelů/resortů. Zadavatelé, kterým bude uložena povinnost používat ve stanoveném rozsahu elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek, budou povinni vytvořit své elektronické nástroje či upravit stávající elektronické nástroje dle požadavků technické specifikace NIPEZ (viz kapitola 5.1.1).

48

5.1.3 E-tržiště pro veřejnou správu Definice e-tržiště pro veřejnou správu v rámci NIPEZ E-tržištěm se rozumí webová aplikace provozovatele, umožňující elektronické zadání veřejné zakázky v některém ze stanovených zadávacích řízení. E-tržiště je plně elektronický systém, tj. všechny úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel i dodavatel v elektronické podobě. Je důležité zdůraznit, že v rámci variant NIPEZ nejde o stávající model e-tržišť34 pro veřejnou správu, která jsou provozována na základě usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. Jde o model e-tržišť, jehož základní parametry budou podrobně vymezeny v souladu s opatřením J.6 Národního plánu s názvem “Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu”. E-tržiště budou v rámci nové strategie obsahově vymezeny: •

Rozsahem komodit, které budou prostřednictvím e-tržiště zadávány (půjde o standardizovatelné komodity ve smyslu kapitoly 5.3),

•

Konkrétními druhy zadávacích řízení, které budou e-tržiště podporovat,

• •

Dalšími funkcionalitami, které budou muset e-tržiště dle technické specifikace zajišťovat, Závaznými pravidly pro fungování E-tržišť stanovenými ze strany správce e-tržišť, tj. MMR.

Funkcionalita tržišť představuje podmnožinu funkcionality národního elektronického nástroje. Rolí E-tržišť je nabídnout zadavatelům prostředí pro střet nabídky s poptávkou s minimálními transakčními náklady. Z tohoto důvodu budou E-tržiště podporovat pouze plně elektronická zadávací řízení. Zadavatelům, kterým bude stanovena povinnost používat E-tržiště pro konkrétní předměty VZ, nebudou tyto VZ zadávat prostřednictvím národního elektronického nástroje (viz dále). Prostřednictvím e-tržiště budou VZ zadávány výhradně elektronicky, tj. VZ u nichž je možno hodnotit nabídky automatickou metodou hodnocení (ve smyslu ustanovení § 74 odst. 2 ZVZ). Půjde tedy o VZ, u nichž předmět umožňuje zejména: • Podávat nabídky s využitím elektronického katalogu ve smyslu ustanovení § 149 odst. 5 ZVZ, •

Využít elektronickou aukci.

Neexistují-li doklady k prokázání kvalifikace v elektronické podobě a ani tyto doklady nelze převést do elektronické podoby autorizovanou konverzí ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., předloží dodavatel zadavateli tyto doklady v listinné podobě ve lhůtě pro podání nabídek. E-tržiště budou vyvinuta v souladu s požadavky technické specifikace NIPEZ (viz kapitola 5.1.1). Podporované zadávací postupy v rámci e-tržiště V rámci funkcionality e-tržišť budou vytvořeny funkcionality pro následující zadávací postupy: • Veřejné zakázky malého rozsahu,

•

•

Plně elektronické zadávací řízení s oslovením více dodavatelů, vč. možnosti využití e-aukce v těchto zadávacích řízeních – více druhů zadávacího řízení dle výše limitů,

•

Zadání VZ formou e-aukce,

•

Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tj. minitendry) – jde o analogii se specifickým postupem dle § 92 ZVZ, i když se podle ZVZ nepostupuje.

Veřejné zakázky podlimitní. •

Plně elektronické zjednodušené podlimitní řízení,

•

Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tj. minitendry) – jde o specifický postup dle § 92 ZVZ.

Funkcionalita e-tržiště bude zahrnovat pouze ty druhy zadávacích řízení, ve kterých dochází k „soutěži“ mezi dodavateli. Přes e-tržiště nebudou zadávány VZ tzv. přímým zadáním (tj. při aplikaci výjimky dle ustanovení § 18 ZVZ nebo analogicky výjimky v případě VZMR).

34

K datu zpracování této závěrečné zprávy fungují v ČR následující e-tržiště pro veřejnou správu: § B2B Centrum, provozovatel B2B Centrum a.s., § AllyGeM, provozovatel ECONOMY.CZ, s.r.o.

49

Vazby e-tržišť na národní elektronický nástroj či individuální elektronické nástroje Zadavatelům, kterým bude uložena povinnost používat e-tržiště pro zadávání VZ budou postupovat následujícím způsobem: •

Zadavatel VZ založí do modulu „Administrace VZ“ (tj. do národního elektronického nástroje) nebo do individuálního elektronického nástroje,

•

V daném místě workflow vybere zadavatel provozovatele e-tržiště, prostřednictvím nějž bude VZ elektronicky zadána,

•

Modul „Administrace VZ“/individuální elektronický nástroj předá definovanou dávku dat do zvoleného e-tržiště prostřednictvím rozhraní, Po zadání VZ prostřednictvím e-tržiště, předá e-tržiště definovanou dávku dat do modulu „Administrace VZ“/individuálního elektronického nástroje, aby zadavatel mohl pokračovat v přednastaveném workflow dle kategorie konkrétní VZ.

•

Zadavatelé, kteří budou chtít VZ zadávat prostřednictvím e-tržiště dobrovolně, budou postupovat rovněž výše uvedeným způsobem.

5.1.4 Informační systém o VZ Informační systém o veřejných zakázkách je v souladu s ustanovením § 157 odst. 1 ZVZ informačním systémem veřejné správy. IS VZ obsahuje zejména funkcionalitu pro plnění zákonem stanovených povinností: • zadavatelů v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz ustanovení § 146 ZVZ), a to prostřednictvím uveřejňovacího subsystému IS VZ (IS VZ US). •

MMR v oblastech. • vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 125 a násl. ZVZ), •

vedení black listu (po novelizaci ZVZ),

• •

vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 135 odst. 5 ZVZ), zajištění statistických výstupů o veřejných zakázkách (zejména dle ustanovení zadávacích směrnic ES).

Z pohledu projektu NIPEZ je IS VZ US označováno jako „Jednotný uveřejňovací systém“, který je jednotným místem, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ. Jednotný uveřejňovací systém bude v cílovém stavu projektu NIPEZ zajišťovat následující funkce: •

Uveřejňování informací dle požadavků ZVZ (nyní je zajišťováno uveřejňovacím subsystémem IS VZ ve smyslu ustanovení § 146 odst. 4),

•

Vedení seznamu profilů zadavatelů ve smyslu ustanovení § 17 písm. G) ZVZ (vyžaduje novelizaci ZVZ), Vedení seznamu e-tržišť pro veřejnou správu s odkazem na seznam uveřejňovaných informací o VZ zadávaných na příslušném e-tržišti, Dobrovolné uveřejňování informací o VZ, u kterých ZVZ povinnost uveřejnění nestanoví (např. informace o VZMR).

• •

5.2

Míra závaznosti

Závazností se rozumí povinnost využívat infrastrukturu NIPEZ v definovaném rozsahu. Účelem závaznosti je rychlé rozšíření elektronických nástrojů do zadávací praxe a maximalizace přínosů vyplývajících z elektronizace. Pro podporu a rychlé rozšíření elektronických nástrojů do zadávací praxe je v jednotlivých variantách zváženo zavedení povinnosti používat informační a komunikační technologie při zadávání VZ pro vybrané či všechny kategorie zadavatelů. Kromě varianty plné centralizace (viz varianta V5 v kapitole 6) není povinné používání elektronických nástrojů vztaženo ke konkrétnímu nástroji (tedy ani národnímu elektronickému nástroji NIPEZ), ale bude stanoveno obecně, tj.: •

V technické specifikaci NIPEZ budou stanoveny minimální požadavky na funkcionalitu, kterou musí zadavatel, jemuž byla povinnost používat elektronický nástroj, zajistit (např.: kompletní evidence zadávaných VZ v organizaci zadavatele nad stanovenou „bagatelní“ částku),

50

•

Zadavatel/resort si zajistí vývoj elektronického nástroje dle požadavků technické specifikace a vnitřních předpisů zadavatele či použije národní elektronický nástroj (pokud v příslušné variantě existuje) nebo elektronický nástroj komerčního provozovatele, který bude splňovat požadavky stanovené v technické specifikaci NIPEZ,

•

Zadavatel může využít stávající elektronický nástroj, který používá s tím, že zajistí jeho případnou úpravu dle technické specifikace NIPEZ.

Konkrétní nastavení míry závaznosti vzhledem k NIPEZ je uvedeno v následujících kapitolách. Pro stanovení závaznosti používání infrastruktury NIPEZ či jejích částí je klíčová možnost vlády ovlivňovat (řídit) chod jednotlivých kategorií zadavatelů. V zásadě vláda ČR může uložit povinnost svým podřízeným složkám – zejména ústředním orgánům státní správy a nemůže zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, většiny dotovaných a sektorových zadavatelů NIPEZ je proto konstruován s následující mírou závaznosti (povinnosti): •

Povinnost může být stanovena ústředním orgánům státní správy a jejich vybraným podřízeným organizacím, a to na základě řídicího aktu vlády ČR (např. usnesením či nařízením vlády ČR). Pro ostatní zadavatele bude používání infrastruktury NIPEZ dobrovolné, tj. u těch úkonů, které lze elektronizovat, se budou moci rozhodnout, zda je budou provádět elektronicky, a to např. prostřednictvím národního elektronického nástroje (NEN). Komoditní požadavek ohledně používání e-katalogů, e-aukcí, DNS či jiných postupů se na tyto subjekty vztahovat nebude.

Výhledově se pro další fázi projektu může uvažovat následující míra závaznosti (povinnosti): •

Povinnost může být stanovena vybraným či všem kategoriím zadavatelů přímo ze zákona35. Zákonem lze zasahovat do působnosti všech kategorií zadavatelů.

Konkrétní nastavení míry závaznosti používání NIPEZ je uvedeno v kapitole 6.2.

35

V platném znění ZVZ je například stanovena zákonná povinnost pro všechny kategorie zadavatelů uveřejňovat stanovené informace o veřejných zakázkách v IS VZ US (viz § 146 ZVZ).

51

5.3

Standardizace komodit v NIPEZ

Kapitola “Standardizace komodit v NIPEZ“ je rozdělena do dvou základních částí. V první (popisné a analytické) části je nastíněn současný stav v ČR. V druhé (návrhové) části je rámcově popsán přístup pro určení povinnosti vzhledem ke standardizovatelnosti komodit a vysvětlen postup, kterým bylo odvozeno % standardizovaných komodit pro účely návrhu NIPEZ. Pro první (popisnou a analytickou) část byl zvolen následující přístup: •

Popis a zhodnocení současného stavu standardizace v ČR

•

Rekapitulace opatření z Národního plánu

•

Popis a zhodnocení přístupů k taxonomii nákupu (národní a světová) vč. doporučení taxonomie pro stanovení výčtu povinných standardních komodit Pro druhou část (návrhovou) byl zvolen následující přístup: • Návrh definice standardní komodity • • •

Popis přístupu pro určení výčtu povinných standardních komodit z vybrané taxonomie Závěrečné doporučení pro práci s identifikovanými standardními skupinami komodit Určení % standardních komodit v rámci finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu a podlimitních VZ na straně jedné a nadlimitních VZ na straně druhé

5.3.1 Současný stav

Standardizace komodit v NIPEZ Standardizace komodit hraje v návrhu NIPEZ klíčovou úlohu, až na drobné výjimky jsou pro standardizované komodity předepsány plně elektronické zadávací postupy vč. e-aukce Cílem této kapitoly proto je:

•

Navrhnout přístup ke stanovení výčtu povinných standardních komodit • Určit % standardních komodit v rámci finančního objemu VZMR + podlimitu na straně jedné a nadlimitu na straně druhé. Řešitelé vycházeli z výsledků národních a světových taxonomií, vlastních znalostních databází a dat z IS VZ US. Přístup k řešení byl proveden ve dvou základních částech. Z provedené analýzy vyplývá následující: • Taxonomie zavedená EU – tzv. Common Procurement Vocabulary (CPV) je vhodná pro určení výčtu standardizovaných komodit • 25-35% z celkového finančního objemu v kategorii VZMR + podlimit je referenční benchmark připadající u veřejného zadavatele na standardizované komodity. • 13-23% z celkového finančního objemu v kategorii nadlimit je referenční benchmark připadající u veřejného zadavatele na standardizované komodity.

Veřejná správa má v nákupu povinnost používat klasifikaci vydanou Evropskou komisí, tzv. Common Procurment Vocabulary (CPV).36 Limity jejího současného využití jsou následující: • EK ukládá povinnost aplikovat CPV pouze pro nadlimitní VZ (zejména pro účely uveřejňování informací o VZ v TED). Český ZVZ rozšířil povinnost klasifikovat předmět VZ prostřednictvím klasifikace CPV i na podlimitní VZ, • •

neexistuje centrální metodická kontrola, zdali byl zadán detailní kód(y), který nejlépe popisuje nákup a nikoli pouze agregovaná kategorie, např. stavební práce, CPV klasifikace neslouží svému hlavnímu účelu – zvýšení přehledu jak pro dodavatele (jednoduší vyhledávání vhodných nákupních příležitostí), tak pro zadavatele (výdajová analýza, vhodný zadávací postup, resp. stanovení optimální nákupní strategie).

Jistý náhled na výdaje státu, byť ve velmi agregované podobě, poskytuje tzv. druhová skladba výdajů státního rozpočtu (třída 5 Běžné výdaje). Informace z tohoto názvosloví jsou nicméně díky své nízké vypovídající hodnotě pro praktické porozumění výdajům velmi málo vypovídající.

36

Nařízení Evropské komise č. 213/2008

52

5.3.2 Opatření z Národního plánu Národní plán elektronického zadávání VZ pro období 2006 – 201037 (dále jen Národní plán) uvádí kategorizaci komodit jako důležitý předpoklad pro dosažení úspor z elektronického zadávání. Konkrétně vyjmenovává potřebu následujícího: • •

Nasadit elektronické nástroje na co nejširší spektrum komodit, pro které je elektronické zadávání vhodné, Ustavit jednoho či více centrálních zadavatelů, kteří centrálně nakupují komodity vhodné pro elektronický nákup, přičemž základním předpokladem je stanovení komodit a jejich typů vhodných k centralizaci a následně elektronickému nákupu.

Na základě této potřeby vymezuje Národní plán následující opatření, která je nutno realizovat: • •

Vymezit komodity vhodné pro elektronický nákup a poskytnout zadavatelům cílenou podporu k přechodu na elektronické zadávání veřejných zakázek u těchto komodit – provedení kategorizace komodit a přiřazení vhodných elektronických postupů, Připravit pilotní projekt s centrálním zadavatelem zaměřený na elektronický nákup komodit v portfoliu centrálního zadavatele. Součástí pilotního projektu bude vznik metodiky standardizace komodit a agregace u vybraných komodit a návrh informačního systému pro agregaci poptávek zadavatelů.

V souladu s opatřeními Národního plánu je proto nutné provést kategorizaci komodit a přiřazení vhodných elektronických postupů pro všechny komodity (viz kap. 4.4 ). U jasně kategorizovatelných (nekomplexních) komodit pak aplikovat plně elektronické zadávací postupy, tj. elektronické katalogy a e-aukce.

5.3.3 Zhodnocení světových a domácích přístupů ke standardizaci Taxonomie popisující komodity jde z hlediska míry detailu rozdělit do dvou hlavních kategorií: • •

Taxonomie popisující komodity rámcově -> vhodné např. pro definici komoditní povinnosti nebo výdajovou analýzu, Taxonomie popisující komodity detailně (oborově specificky) -> určené pro přesný popis předmětu VZ, na jehož základě je nabízena cena.

Následující tabulka shrnuje vybrané přístupy ke standardizaci, které svým rozsahem mohou obsáhnout popis výdajů státního rozpočtu a umožnit stanovení národního výčtu komoditní povinnosti (rámcový popis viz níže):

37

Národní plán elektronického zadávání veřejných zakázek pro období 2006-20010, kap. 3.3 Podpora aktivit, které povedou ke zvýšení úspor z elektronického zadávání

53

Č.

Přístup

Nadnárodní/národní/soukromý

1

Druhová skladba státního rozpočtu (kap. 5 Běžné výdaje)

Národní - ČR

2

3

SKP

Národní - ČR

Klady

Zápory

Hodnocení

Zavedené v národním účetnictví

Velmi obecné Nepostačuje analýze výdajů

X

Přes 4500 položek v druhovém členění Vhodné pro veřejný sektor

Pouze národní názvosloví Není aplikován v soukromé sféře Menší míra detailu a popisnosti Aktualizace s dlouhou periodou Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU

X

Vytvořen konzultací s privátní sférou s ohledem na státní výdaje Aktualizace s dlouhou periodou Přes 9000 položek v druhovém Není příliš aplikovaný v soukromé členění a 1000 doplňkových Povinné používání pro nadlimitní VZ sféře v celé EU (český ekvivalent) Předpokládaný další rozvoj

CPV

EU

UNSPC

Globální - Spojené národy provozuje GS1 a slučuje se s č. 5

Rozsáhlé detailní druhové členění v 55 kategoriích, přes 19000 položek Globální kód Pravidelně aktualizované Široce používané v soukromé sféře

Neexistuje český ekvivalent Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU

?

GS1 čárové kódy

Globální

Členění v 36-ti segmentech v tzv. cihlové struktuře Globální kód - dominatní v maloobchodě, aplikace v soukromé sféře Pravidelně aktualizované

Neexistuje český ekvivalent Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU

X

6

eCl@ss

Národní iniciativa německého průmyslu (neziskové)

Neexistuje český ekvivalent Hierarchické členění Není možné používat pro plnění Vhodné pro e-katalogy a e-business informačních povinností vzhledem k Pravidelně aktualizované a široce EU využívané Méně vhodné pro veřejné výdaje

X

7

Ariba Sourcing Taxonomy

Neexistuje český ekvivalent Není možné používat pro plnění informačních povinností vzhledem k EU Méně vhodné pro veřejné výdaje

X

4

5

Soukromý

Hierarchické členění Vhodné pro analýzu u velkých společností a soukromých podniků Pravidelně aktualizované

Tabulka 11: Přístupy ke standardizaci a popisu výdajů Jako nejvhodnější taxonomii pro určení národní komoditní povinnosti považujeme CPV kód s tím, že je možné zvážit využití UNSPC kategorizace. Oproti CPV totiž UNSPC kód nabízí možnost zpodrobnit popis téměř jakékoli komodity. Na základě definované povinnosti odvozené od CPV kódu by měl každý zadavatel samostatně definovat konkrétní předmět VZ. To lze zajistit vlastním popisem nebo použitím všeobecně uznávaných oborově specifických komoditních číselníků, které detailně popisují předmět VZ, v ČR jedná se o následující: •

•

Číselník SÚKL je používaný v oblasti léků a léčivých přípravků nebo číselník ÚRS. Číselník SÚKL je veden Státním ústavem pro kontrolu léčiv a je v něm uveden seznam léčivých přípravků registrovaných v ČR, léčivých přípravků, pro něž byl schválen specifický léčebný program, a potravin pro zvláštní lékařské účely, Pro oblast stavebních prací se používá tzv. cenová soustava ÚRS, která obsahuje zejména Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP), Rozpočtové ukazatele (RUSO) a Ceníkové položky (HSV, PSV, M). Umožňuje tak přesně stanovit předmět plnění VZ pro stavební práce, nebo sestavit přesný položkový stavební rozpočet.

Oba tyto číselníky jsou všeobecně uznávané odbornou veřejností a zadavateli a budou součástí NIPEZ.

54

5.3.4 Přístup k určení výčtu komoditní povinnosti – vymezení standardizovatelné komodity Jako první krok jsme vymezili standardizovatelnou komoditu viz níže38 „Standardizovatelná komodita je zboží nebo služba, kterou lze jednoduše dodat a téměř okamžitě v její dodávce substituovat dodavatele. Neexistuje u ní nutnost udržovat strategické nebo dlouhodobé partnerství s dodavatelem a v případě selhání dodavatele nehrozí pro odběratele škody nebo dopady závažnějšího či podstatného charakteru. Společným znakem těchto komodit je dále to, že k jejich nákupu postačí nekomplexní technické specifikace produktů, případně nákresy, které většinou vycházejí z všeobecně uznávaných standardů nebo norem, příp. k jejich pochopení není nutné odborné vzdělání. K spolehlivému nacenění těchto komodit není nutná inspekce na místě nebo např. osobní jednání.“ Opakem standardizovatelných komodit jsou komodity atypické. Atypické komodity nebudou předmětem standardizace NIPEZ. Z hlediska výkonu veřejné správy je takovou atypickou komoditou např. veřejná zakázka na územně-plánovací dokumentaci, nebo územně plánovací podklady.

5.3.5 Přístup k určení výčtu komoditní povinnosti – práce s CPV kategoriemi Pro určení konkrétního výčtu komoditní povinnosti doporučujeme aplikovat na vybranou CPV nákupní taxonomii tzv. vylučující kritéria. V případě, že takové kritérium nabude negativní hodnoty, je komoditní skupina nebo komodita z celého souboru vyloučena. Mezi tato kritéria doporučujeme zařadit následující: •

Vhodnost výdaje pro veřejný sektor – Posouzení, zda je kategorie vhodná z hlediska spotřeby veřejného sektoru. Vyloučeny byly např. čistě průmyslové kategorie,

•

Soulad s definicí standardizovatelné komodity – Posouzení, zda je kategorie rámcově vhodná z hlediska definice standardizace viz předchozí kapitola.

Aplikaci těchto kritérií na CPV taxonomii lze shrnout do následujících kroků: 1. V rámci celého CPV souboru doporučujeme nejdříve identifikované hlavní komoditní kategorie (obsahují šest a více nul) a tyto kategorie rámcově posoudit tzv. vylučujícími kritérii. 2. U vhodných kategorií z bodu 1. (všechna vylučující kritéria kladná) posoudit vylučujícími kritérii dílčí podkategorie (obsahují čtyři a více nul) 3. U vhodných kategorií z bodu 2 (všechna vylučující kritéria kladná) posoudit vylučujícími kritérii dílčí podkategorie (obsahují tři a více nul) 4. V rámci kategorií z bodu 3 výčtově uvést povinné komoditní skupiny (obsahují dvě a více nul), a druhy produktů/služeb v rámci nich, které splňují všechny vylučující kritéria. Následující obrázek demonstruje výše popsanou aplikaci vylučovacích kritérií na CPV kódy.

38

Kritéria, která jsou v této slovní definici popsána jsou standardně ve výdajových analýzách exaktně kvantifikována, aby mohla být analyticky/maticově vyjádřena v korelaci s celým výdajem organizace a dalšími kritérii. Definice vychází jak z dostupné praxe, tak z analytického aparátu procurmentu např. tzv. Kraljic matice.

55

Počet základních CPV položek se postupně snižuje

Krok č. 1

Krok č. 2

Krok č. 3

Krok č. 4

Hlavní komoditní CPV kategorie (6 a více nul)

identifikované CPV podkategorie (čtyři a více nul)

identifikované CPV podkategorie (tři a více nul)

výsledné povinné CPV podkategorie ( základní položky dvě a méně nul)

Kategorie 1 Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie n

Kategorie 1 Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie n

Kategorie 1 Kategorie .. Kategorie n

Kategorie 1 Kategorie n

Míra detailu komodity se postupným vylučováním zpřesňuje od zastřešující kategorie (šest a více nul) na úroveňpo dílčí/základní položky (dvě a méně nul)

Graf 12: Přístup k určení výčtu standardizovatelných komodit v rámci CPV klasifikace Případová studie z následující kapitoly tento postup konkrétně demonstruje na Hlavní komoditní CPV kategorii “Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky program”.

5.3.6 Případová studie k určení výčtu komoditní povinnosti v CPV kategorii V rámci následujícího souboru všech hlavních komoditních CPV kategorií (šest a více nul) byla v prvním kroku identifikována kategorie „Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky program“, která splňuje obě vylučující kritéria viz tabulka níže.

56

Č.

CPV kód

1

03000000-1

2 3 4 5 6 7 8 9

09000000-3 14000000-1 15000000-8 16000000-5 18000000-9 19000000-6 22000000-0 24000000-4

10 30000000-9

Popis kategorie Produkty zemědělství, hospodářské produkty, produkty akvakultury, lesnictví a související produkty Ropné produkty, paliva, elektrická energie a ostatní zdroje energie Produkty těžebního průmyslu, kovové suroviny a související produkty Potraviny, nápoje, tabák a související produkty Zemědělské stroje Oděvy, obuv, brašnářské výrobky a doplňky Usně a textilie, plastové a pryžové materiály Tiskařské výrobky a související produkty Chemické výrobky Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky programů

11 31000000-6

Elektrické strojní zařízení, přístroje, zařízení a spotřební materiál, osvětlení

12 13 14 15

Rozhlas, televize, komunikace, telekomunikace a související zařízení Zdravotnické přístroje, farmaceutika a prostředky pro osobní péči Přepravní zařízení a pomocné výrobky pro přepravu Bezpečnostní, hasičské, policejní a ochranné vybavení Hudební nástroje, sportovní zboží, hry, hračky, materiál pro řemeslné a umělecké práce a příslušenství Laboratorní, optické a přesné přístroje a zařízení (mimo skel) Nábytek (včetně kancelářského), zařízení interiéru, domácí spotřebiče (mimo osvětlení) a čisticí prostředky Shromážděná a upravená voda Průmyslové stroje Stroje pro hlubinné a povrchové dobývání a stavební stroje Stavební konstrukce a materiály; pomocné výrobky pro konstrukce (mimo elektrické přístroje) Stavební práce Balíky programů a informační systémy Opravy a údržba Instalační a montážní služby (mimo programového vybavení) Pohostinství a ubytovací služby a maloobchodní služby Přepravní služby (mimo přepravu odpadů) Pomocné a doplňkové dopravní služby; provozování cestovních agentur Poštovní a telekomunikační služby Veřejné služby Finanční a pojišťovací služby Realitní služby Architektonické, stavební, technické a inspekční služby Informační technologie: poradenství, vývoj programového vybavení, internet a podpora Výzkum a vývoj a související služby Administrativa, ochrana a sociální zabezpečení Služby vztahující se k ropnému a plynárenskému průmyslu Zemědělské, lesnické, zahradnické služby a služby v oblasti akvakultury a včelařství Obchodní služby: právní, marketingové, poradenské služby, nábor zaměstnanců, tiskařské a bezpečnostní služby Vzdělávání a školení Zdravotní a sociální péče Kanalizace, odstraňování odpadu, čištění a ekologické služby Rekreační, kulturní a sportovní služby

32000000-3 33000000-0 34000000-7 35000000-4

16 37000000-8 17 38000000-5 18 39000000-2 19 41000000-9 20 42000000-6 21 43000000-3 22 44000000-0 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

45000000-7 48000000-8 50000000-5 51000000-9 55000000-0 60000000-8 63000000-9 64000000-6 65000000-3 66000000-0 70000000-1 71000000-8

35 72000000-5 36 73000000-2 37 75000000-6 38 76000000-3 39 77000000-0 40 79000000-4 41 42 43 44

80000000-4 85000000-9 90000000-7 92000000-1

45 98000000-3

Vhodné pro veřejný sektor

Odpovídá definici standardizovatelné komodity

Neposuzováno v rámci případové studie


Ano

Ano



Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům

Tabulka 11: Případová studie - analýza hlavních komoditních CPV kategorií (šest a více nul) V druhém kroku byly v rámci této kategorie identifikovány pod-kategorie se čtyřmi a více nulami a opět aplikována vylučující kritéria. Ta, která vyhovují oběma těmto kritériím, jsou zobrazeny v níže uvedené tabulce. Kategorie s pěti nulami „30100000-0 Kancelářské strojní zařízení a potřeby mimo počítače, tiskárny a nábytek“ není vybraná, neboť alespoň jedna její pod-kategorie nesplňuje obě vylučující kritéria.

57

Č.

CPV kód

1

30000000-9

Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky programů

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

30100000-0 30110000-3 30120000-6 30130000-9 30140000-2 30150000-5 30160000-8 30170000-1 30180000-4 30190000-7

Kancelářské strojní zařízení a potřeby mimo počítače, tiskárny Stroje na zpracování textu Zařízení pro fotokopírování a ofsetové tiskařské zařízení Zařízení pro pošty Počítací a účtovací stroje Psací stroje Karty se zabudovaným magnetickým proužkem Štítkovací stroje Stroje na razítkování a vypisování šeků Různé kancelářské zařízení a potřeby

Popis kategorie



Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano

Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ano

Tabulka 12: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (čtyři a více nul) V rámci třetího kroku byla vybrána podkategorie „30120000-6 Zařízení pro fotokopírování a ofsetové tiskařské zařízení“ a v té byla ve všech jejích podkategoriích (tři a více nul) identifikována shodnost obou kritérií (viz tabulka níže).

Č. 1 2 3 4 5 6

CPV kód

Popis kategorie

30120000-6

Zařízení pro fotokopírování a ofsetové tiskařské zařízení

30121000-3 30122000-0 30123000-7 30124000-4 30125000-1



Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano

Zařízení fotokopírování a termokopírování Kancelářské ofsetové tiskařské stroje Kancelářské stroje Části a příslušenství kancelářských strojů Části a příslušenství fotokopírovacích strojů

Tabulka 13: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (tři a více nul) V rámci čtvrtého kroku byla vybrána kategorie „30121000-3 Zařízení fotokopírování a termokopírování“ a v té byly všechny základní položky vyhodnoceny jako vhodné pro standardizaci. Tyto položky by měly být zařazeny do kategorie standardizovatelných vč. všech dalších aspektů, které z toho vyplývají.

Č. 1 2 3 4 5 6 7 8

CPV kód 30121000-3 30121100-4 30121200-5 30121300-6 30121400-7 30121410-0 30121420-3 30121430-6

Popis kategorie



Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Zařízení fotokopírování a termokopírování Fotokopírovací stroje Zařízení pro fotokopírování Rozmnožovací zařízení Rozmnožovací stroje Faxová přepínací zařízení Digitální přístroje na odesílání Digitální rozmnožovací stroje

Tabulka 14: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (dvě a více nul)

5.3.7 Doporučení pro práci se standardizovanými komoditami Všeobecně platí, že náročnost kategorizace, resp. standardizace vzrůstá úměrně s velikostí analyzovaného objemu (počet, druhová různost). Dále platí, že každá kategorizace musí být pravidelně aktualizována. Proto v národním návrhu není možné usilovat o přesný taxativní výčet, ale o výběr hlavních kategorií a uvedení názorného výčtu dílčích komodit v těchto kategoriích. Jedná se o definici povinnosti, nikoli předmětu VZ. Takováto míra detailu by zajistila, aby žádná z výčtových komodit nebyla soutěžena mimo zvláštní elektronické zadávací postupy (zejména e-aukce) a zároveň, aby názorný výčet pomohl i k rozšíření těchto postupů i na nevyjmenované komodity. Z hlediska naplánování je vhodné realizovat několik vln povinné standardizace, přičemž v první vlně by měly být zařazeny ty komodity, u kterých je největší zastoupení standardizovaných položek v rámci celého vzorku, např. kancelářské potřeby, počítače, úklid atd. V dalších vlnách lze postupovat na základě náročnosti posouzení dílčích položek v hlavních kategoriích. Zavedení každé vlny z hlediska dodržování stanoveného postupu, např. e-aukce, by mělo být pečlivě monitorováno.

58

5.3.8 Určení % standardních komodit v rámci finančního objemu VZ malého rozsahu a podlimitních a nadlimitních VZ Při určování % standardizovaných kategorií bylo analyzováno následující: • Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „dodávky“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (bez omezení), •

Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „služby“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (bez omezení),

•

•

Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „dodávky“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (nadlimitní), Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „služby“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (nadlimitní), Agregované výsledky reprezentativního vzorku výdajových analýz zpracovaných pro soukromý sektor,

•

Zastoupení standardizovatelných kategorií v rámci hlavních CPV kategorií (pět a více nul).

•

V rámci každé kategorie byl sečten objem finančních prostředků a určeno % finančních prostředků na standardizovatelné a nestandardizovatelné komodity. U neveřejných výdajů bylo posouzeno, zdali splňují vhodnost pro veřejný sektor. U CPV kódů bylo posouzeno, zdali splňují či nesplňují definici standardizovatelnosti. Posuzovaným kategoriím byly přiřazeny váhy s tím, že nejvyšší prioritu dostaly VZ na dodávky, následované službami, CPV kódem a výdajovými analýzami pro soukromý sektor. Závěr hodnocení je vyjádřen v následujících intervalech: •

25 – 35% z celkového finančního objemu v kategorii VZ malého rozsahu a podlimitních VZ je referenční benchmark připadající na standardizované komodity.

•

13 – 23% z celkového finančního objemu v kategorii nadlimitních VZ je referenční benchmark připadající na standardizovatelné komodity.

Tyto intervaly vyjadřují orientační hodnotu zastoupení standardizovatelných komodit na výdajích veřejných institucí. Intervaly vyjadřují rozmezí, v rámci kterého mají standardizovatelné komodity u veřejných institucí největší pravděpodobnost výskytu. Aktuální výše každého zadavatele závisí na celé řadě faktorů, jako např. charakter činnosti nebo sezónnost výdaje.

59

6 Variantní zpracování naplnění cílů NIPEZ prostřednictvím hlavních komponent z architektury řešení Kapitola zhodnocení je rozdělena do tří základních částí. Pro první část byl zvolen následující přístup: •

Shrnutí výsledných variant formou tabulky tak, aby bylo možné koncipovat navazující druhou část.

Pro druhou část byl zvolen následující přístup: • Definice parametrů, podle kterých byla závaznost určena, •

Konkrétní vymezení těchto parametrů formou tabulky.

Pro třetí část byl zvolen následující přístup: •

Popis každé varianty v následující struktuře: • Složení jednotlivých komponent / vstupů pro řešení NIPEZ, • Definice závaznosti z hlediska zadavatele pro tyto komponenty, • •

Hlavní rysy financování, Popis výčtu přínosů a záporů,

Variantní zpracování NIPEZ Vstupy pro řešení NIPEZ z předchozí kapitoly jsou v rámci této kapitoly seskupeny do jednotlivých variant. Jedinou výjimkou je popis závaznosti, která byla v předchozí kapitole zmíněna obecně, a proto je zde popsaná detailně. Cílem této kapitoly je: • Definovat závaznost NIPEZ • Popsat varianty řešení Při definici závaznosti vycházeli řešitelé zejména z legislativních omezení a zkušeností s provozem současných Etržišť. Při návrhu variant byl zohledněn současný stav a možné cesty k dosažení cílů NIPEZ. Z provedené analýzy vyplývá následující: •

Povinnost používat NEN (příp. individuální elektronické nástroje) a e-tržiště má všech 25 ústředních orgánů státní správy (ÚOSS).

•

ÚOSS zajistí, aby 50% výdajů na veřejné zakázky, které zadávají podřízené organizace jednotlivých ÚOSS také podléhalo povinnému zadávání prostřednictvím NEN a etržiště

•

Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje elektronicky alespoň evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH

•

Nástrojem závaznosti bude řídicí akt vlády ČR (např. nařízení vlády ČR)

60

6.1

Shrnutí variant

Následující tabulka shrnuje varianty detailně popsané v třetí části této kapitoly. #

Název varianty

Stručný popis varianty

Základní komponenty NIPEZ Jednotný uveřejňovací systém

Národní elektronický nástroj E-tržiště (NEN) provozovaný centrálně

NEN provozovaný rezorty replikovaně

Individuální elektronické nástroje zadavatelů

V1 Decentralizovaná Centralizace uveřejňovacích funkcí, výkon ostatních funkcí je decentralizován

§ Zachování stávajícího modelu uveřejňování § Obstarání (vývoj, nákup) elektronických nástrojů je na zadavatelích/ resortech (povinně či dobrovolně dle míry závislosti) § Současný model e-tržišť bude ukončen

ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný

NE

NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí individuálních elektronických nástrojů zadavatelů (např. „resortní tržiště“)

NE

ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové (podle technické specifikace NIPEZ). Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů)

V2 Smíšená Současný provoz národní infrastruktury a infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů

§ Zachování stávajícího modelu uveřejňování § Vytvoření národního elektronického nástroje, pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury § Ponechání možnosti provozovat elektronických nástrojů na úrovni zadavatel/resortů


ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ, nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury

NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí národního elektronického nástroje, příp. elektronických nástrojů zadavatelů (např. „resortní tržiště“)

NE

ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové

61

#

Název varianty

Stručný popis variant

Základní komponenty NIPEZ Jednotný uveřejňovací systém

Národní elektronický nástroj provozovaný centrálně

E-tržiště

NEN provozovaný rezorty replikovaně

Elektronické nástroje zadavatelů

V3

Smíšená s novým • Platí vše jako ve V2 modelem e-tržišť • Dodatečně se dle nové Centralizace uveřejňovacích strategie Národního plánu a vybraných vytváří nový model eTenderingových funkcí a provozu e-tržišť současný provoz individuální infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů



ANO NE Bude navržen nový model etržišť v rámci opatření J.6 Národního plánu. Předpokládáno zachování konkurence mezi provozovateli e-tržišť. E-tržiště budou regulována ze strany MMR

ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové

V4

Smíšená varianta § Platí vše jako ve V3 s replikací Národního § Dodatečně bude elektronického nástroje umožněna replikace Centralizace uveřejňovacích Národního elektronického a vybraných nástroje do lokalit eTenderingových funkcí jednotlivých zadavatelů – a současný provoz národní nebudou přistupovat do infrastruktury, centrální aplikace a infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů a provoz Národního elektronického nástroje jednotlivými rezorty



ANO Bude navržen nový model etržišť v rámci opatření J.6 Národního plánu. Předpokládáno zachování konkurence mezi provozovateli e-tržišť. E-tržiště budou regulována ze strany MMR.

ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů).

V5

Centralizovaná Centralizace provozu národní infrastruktury pro všechny kategorie zadavatelů



NE NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí národního elektronického nástroje

V rámci této varianty bude celá infrastruktura řešena centrálně. Současné el. nástroje a e-tržiště budou nahrazeny

ANO Zadavatelé/resorty si mohou naimplementovat standardní (tj. „krabicový“) nástroj odvozený od NEN pro vlastní potřebu. Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů).

NE Zadavatelé/resorty přestanou používat svá stávající řešení s výjimkou podpůrných IS (komplexní funkcionalita bude obsažena v národním elektronickém nástroji)

Tabulka 15: Shrnutí variant proveditelnosti NIPEZ

62

6.2 Míra závaznosti jednotlivých variant V této kapitole je uvedena konkrétní míra závaznosti používání elektronických nástrojů ze strany zadavatelů. Definice věcného rozsahu závaznosti je stejná pro varianty 1 – 5. Všechny zvažované varianty se v první fázi vztahují pouze na ústřední orgány státní správy, příp. rovněž na vybrané podřízené organizace ÚOSS. Po vyhodnocení rutinního provozu provede MMR hodnocení dosažených přínosů a navrhne další postup v používání NIPEZ (např. rozšíření používání NIPEZ i na ostatní kategorie zadavatelů formou stanovení povinnosti v ZVZ).

6.2.1 Parametry pro nastavení míry závaznosti (povinnosti) Povinnost používat elektronické nástroje bude pro vybrané či všechny kategorie zadavatelů nastavena s využitím níže uvedených parametrů. Závaznost bude formulována s využitím kombinace jednotlivých parametrů tak, aby v ČR začaly být při zadávání VZ ve větší míře používány moderní informační a komunikační technologie a zároveň aby byla zachována účelná autonomnost jednotlivých zadavatelů/resortů při stanovení strategií a konkrétních nástrojů elektronického zadávání VZ. Parametry pro vymezení závaznosti (povinnosti) používání elektronických nástrojů v ČR: • Kategorie zadavatele ve smyslu § 2 ZVZ – tento parametr definuje subjekty, kterým může být povinnost uložena, a to vzhledem ke kategoriím zadavatelů vymezeným v ZVZ. Možní příjemci povinnosti zahrnují následující kategorie zadavatelů. • Veřejní zadavatelé. •

Česká republika,

• •

Státní příspěvková organizace, Územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, Jiná právnická osoba.

•

•

•

•

Sektorový zadavatel,

•

Dotovaný zadavatel.

Rozsahy elektronizace – tento parametr definuje možné rozsahy elektronizace, vzhledem ke kterým může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Podrobné vymezení rozsahů elektronizace je uvedeno v kapitole č. 4.4, přičemž možné rozsahy elektronizace nabývají těchto základních hodnot. • Evidence VZ s procesní podporou zadávacího řízení, •

Provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení,

• •

Plně elektronická zadávací řízení, Integrace s jinými informačními systémy zadavatele.

Kategorie komodit39 – tento parametr definuje komodity, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena, přičemž z pohledu uložení povinnosti jsou komodity členěny na: • Standardizovatelné komodity (viz vymezení uvedené v kapitole 5.3.4), •

•

Zadávací postupy dle ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. – tento parametr definuje postupy, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena ZVZ a zákonem č. 139/2006 Sb. upravují následující postupy. • Veřejné zakázky, •

•

Nestandardizovatelné komodity.

Soutěže o návrh,

• Koncesní řízení. Kategorie VZ dle výše předpokládané hodnoty – tento parametr definuje kategorie VZ v členění dle finančních limitů, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Dle výše předpokládané hodnoty se VZ člení na: •

Veřejné zakázky malého rozsahu,

39

Parametr druh VZ (tj. dodávky, služby a stavební práce) nebyl použit z důvodu, že stejná stejná komodita může být například předmětem VZ na služby či stavební práce – viz např. ustanovení § 10 odst. 4 ZVZ.

63

• •

Podlimitní VZ, Nadlimitní VZ (regulováno zadávacími směrnicemi ES).

•

Druhy zadávacích řízení – tento parametr definuje druhy zadávacích, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Jde jak o druhy upravené v ZVZ (např. druhy upravené v ustanoveních § 21 odst.1, § 92 či § 95 ZVZ), ale i neupravené v ZVZ (např. druhy zadávacích řízení pro VZMR),

•

Objem zadávaných VZ – tento parametr definuje objem rozpočtových prostředků, u kterých budou vyjmenované subjekty používat elektronické nástroje v požadovaném rozsahu elektronizace (jde o finanční prostředky aktuálního rozpočtového období/fiskálního roku).

Pro nastavení míry závaznosti používání elektronických nástrojů byl rovněž zvažován parametr cenová hladina, a to jako referenční (benchmarková) hodnota stanovená na základě centralizovaného zadávání ve smyslu ustanovení § 3 ZVZ. Při využití benchmarkových cen by zadavatel mohl nakoupit daný předmět VZ samostatně pouze v těch případech, kdy je schopen dosáhnout ceny nižší než je cena benchmarková. V ostatních případech by nakupoval za cenu benchmarkovou od dodavatele vybraného v rámci centralizovaného zadávání.40 Zejména z důvodů neexistence instituce, která by V ČR centralizovaně zadávala VZ pro ostatní zadavatele a z důvodů obtížné specifikovatelnosti předmětu VZ, nebyl parametr benchmarkových cen pro účely nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR použit. Nicméně benchmarkové ceny, které budou vznikat v souvislosti s elektronickým zadáváním VZ (zejména v souvislosti s fungováním e-tržišť), budou zadavatelům sloužit pro rozhodování o aplikaci ustanovení ZVZ (zejména jako jeden ze způsobu průzkumu trhu pro účely stanovení předpokládané hodnoty VZ).

6.2.2 Konkrétní nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám Nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám NIPEZ je uvedeno v následující tabulce.

40

Viz model CONSIP v Itálii – Roli centrálního zadavatele plní v Itálii akciová společnost Consip (Concessionaria Servizi Informativi Pubblici – Public Information Services Agency), ve které je výhradním akcionářem ministerstvo pro ekonomiku a finance. Organizace byla založena v roce 1999. Zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv uzavřených Consipem je povinné pro ústřední orgány státní správy a dobrovolné pro ostatní instituce veřejného sektoru. Nákup bez využití Consipu je možný v případě, že poptávané dodávky nebo služby se liší svými parametry od dodávek či služeb, které jsou předmětem rámcových smluv. Orgány územní samosprávy nemají povinnost využívat služby Consipu, pokud nepřekročí cenové hranice dané Consipem, tj. pokud nakupují výhodněji. Pro zadavatele slouží rámcové smlouvy jako benchmark. V případě, že nezískají lepší cenu na trhu, než jsou ceny dosahované na základě rámcových smluv, jsou povinni využívat rámcových smluv, které uzavírá Consip.

64

Parametr pro vymezení závaznosti (povinnosti)

Varianta V1 – V5 Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém)

Modul administrace VZ, tj. národní elektronický nástroj nebo individuální elektronický nástroj

Elektronická tržiště (pouze u té varianty, ve které se vyskytuje, tj. V3)

1. Kategorie zadavatele ve Ze zákona povinné pro všechny kategorie zadavatelů smyslu § 2 ZVZ

Povinnost bude uložena všem 25-ti ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím NEN a e-tržiště, resp. individuálních elektronických nástrojů, bylo alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.)

Povinnost bude uložena všem 25-ti ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím NEN a e-tržiště, resp. individuálních elektronických nástrojů, bylo alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby tohoto cíle bylo dosaženo během pěti let.)

2. Rozsahy elektronizace Nebude nařízen konkrétní způsob předávání vyhlášení ve vazbě na kategorie k uveřejnění (elektronická podoba bude zvýhodněna komodit a objem z pohledu poplatků a lhůt) zadaných VZ u zadavatelů vymezených v bodě 1.

•

•

•

• 3. Zadávací postupy dle ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. u zadavatelů vymezených v bodě 1.

• • • •

Povinně jsou uveřejňovány zákonem stanovené informace o veřejných zakázkách, soutěžích o návrh a koncesních řízeních Povinně budou uveřejněny odkazy na profily zadavatelů

U všech komodit: •

Povinná evidence u všech zadávaných VZ, soutěží o návrh a koncesních řízení nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH

•

Povinné provádění vybraných elektronických úkonů u všech VZ nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH

U standardizovatelných komodit, zadávány přes e-tržiště:

41

U standardizovatelných komodit: •

Povinnost používat plně elektronická zadávací řízení u alespoň 90 % objemu rozpočtových 42 výdajů na standardizovatelné komodity

•

U 50 % z 90% uvedených v předchozím bodu bude povinnost použít e-aukci

které nebudou

•

Povinnost využívat plně elektronická zadávací řízení u alespoň 50 % objemu rozpočtových výdajů, a z těchto 50 % bude u 40 % povinnost použít e-aukci

•

U ostatních standardizovatelných komodit bude povinná evidence a provádění vybraných elektronických úkonů (viz výše)

Integrace na jiné IS zadavatele je dobrovolná

Povinnost je stanovena pro:


• • •

•

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky

Soutěže o návrh Koncesní řízení

Povinně budou uveřejněny odkazy na všechny VZ v rámci e-tržišt Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ

41

Vymezení standardizovatelných komodit viz kapitola 5.3. Pokud se zadavatel rozhodne, že nebude zadávat 100 % finančního objemu standardizovatelných komodit prostřednictvím e-tržiště, bude zbylé komodity zadávat prostřednictvím modulu administrace VZ nebo individuálního elektronického nástroje.

42

65

nespadajících výše (poslední 3 body vyžadují změnu vztahu s koncesionářem) 4. Kategorie VZ dle výše předpokládané hodnoty u zadavatelů vymezených v bodě 1.

•

•

5. Druhy zadávacích řízení a zvláštní postupy u zadavatelů vymezených v bodě 1.

• •

Povinně jsou uveřejňovány zákonem stanovené informace o podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách a soutěžích o návrh či koncesních řízeních, u nichž příjem koncesionáře dosahuje 20 mil. Kč Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ nespadajících výše (vyžaduje změnu vztahu s koncesionářem)

Povinně jsou uveřejňovány informace u zákonem stanovených zadávacích řízení Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ nespadajících výše (vyžaduje změnu vztahu s koncesionářem)


Povinnost je stanovena pro všechny:

•

•

• •

Veřejné zakázky malého rozsahu nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH Podlimitní VZ Nadlimitní VZ

veřejné zakázky malého rozsahu nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH,

•

podlimitní VZ, u nichž je předmětem standardizovatelná komodita.

VZ splňující podmínky pro využití e-tržiště, budou povinně zadávány prostřednictvím e-tržiště a nikoliv prostřednictvím modulu administrace VZ (v tomto modulu však budou VZ založeny a následně administrovány po zadání přes e-tržiště)

Povinnost není stanovena ke konkrétním druhům zadávacích řízení. Výběr vhodného druhu zadávacího řízení závisí na zadavateli (vč. plně elektronických zadávacích řízení) Ze zvláštních postupů v zadávacím řízení se povinnost týká používání e-aukce dle § 96 a násl. ZVZ či e-aukce v režimu VZMR

E-tržiště budou podporovat vymezené druhy plně elektronických zadávacích řízení – volba vhodného druhu zadávacího řízení bude na zadavateli

Tabulka 16:Nastavení závaznosti pro varianty NIPEZ

66

6.3 Varianta 1 Tato varianta předpokládá převážně decentralizovaný způsob vývoje a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání

6.3.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kap. 6.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V1 eGovernment / Efektivní VS

NIPEZ

ü

IS VZ

Datové schránky IS VZ US Základní a další registry

SKD a SCD, Black List

Číselníky a statistiky

IISSP

Národní elektronický nástroj (NEN)

ü

ARES

Individuální elektronické nástroje

IS zadavatele

SEPO

EU OJEU-S (TED)

E-tržiště E-tržiště 1

E-tržiště 2 Rámcové smlouvy

Administrace VZ E-ZAK

Nákupní objednávky

E-tržiště 3

(od přípravy po smlouvu) eŘíz

E-tržiště 4 Spisová služba Další IS Identity Manager

DMS

Administrace systému

Archivace

Workflow

Výkaznictví

E-tržiště 5

Identity Manager

Komoditní číselník SÚKL, ÚRS

Katalogy


Graf 13:Schéma komponent ve variantě 1 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: • Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, •

Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek).

6.3.2 Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap. 6.2. Jejím hlavním cílem je, prostřednictvím stanovení povinnosti vůči zadavatelům, dosažení maximalizace přínosů vyplývajících z elektronizace, tedy zejména cenové úspory a transakční efektivity. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti varianty č. 1 jsou následující: Pro koho

Od jaké částky

V jakém rozsahu

Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo

Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH.

Platí pro všechny VZ, koncese a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ

Způsob uložení povinnosti Usnesení/nařízení vlády ČR

67

zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.)

a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu

Tabulka 17: Závaznost pro Variantu 1 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky: Alespoň 50% El. Nástroje (individuální) –

Alespoň 40%

plně elektronická ZŘ Nadlimit VZ dle předpokládané hodnoty?

Nejvýše El. nástroje (individuální) – 60% standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně Nejvýše evidence VZ 50% Alespoň 50%

Alespoň 90%

Je komodita standardizovatelná? Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.

Ano

Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč

Ne

E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ

E-aukce

El. nástroje (individuální)*

Nejvýše 10% El. nástroje (individuální) –

El. nástroje (individuální) – standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.

standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ

Nejvýše 50%

Ostatní plně elektronická ZŘ

Uveřejnění informací o VZ na IS VZ US

Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci modulu E-tržišť v individ. el. nástrojích. Na IS VZ US link na individ. El. nástroje/ jejich E-tržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.

* Individuální elektronické nástroje obsahují funkcionalitu E-tržiště

Graf 14: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 1

6.3.3 Financování Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření vlastních elektronických nástrojů – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Prostředky budou rovnoměrně alokovány mezi zadavatele/resorty, které za projekty budou samostatně zodpovídat. MMR zažádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na technickou specifikaci – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů).

6.3.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: • Zadavatelé/resorty mají větší prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, •

Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (organizační struktuře, procesům, používaným technologiím atd.),

•

Nedojde ke zmaření již realizovaných investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.

Zápory varianty: •

Bude docházet ke značné duplicitě a neefektivitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou,

•

Zadavatelé/resorty, které nechtějí investovat do vlastních řešení, nebudou mít k dispozici žádnou alternativu (za předpokladu, že žádný z komerčních provozovatelů nenabídne elektronický nástroj s funkcionalitou odpovídající technické specifikaci pro elektronické nástroje),

68

• •

Na základě dosavadních zkušeností s elektronizací zadávání VZ v ČR vede neexistence robustního řešení na národní úrovni k pomalému zavádění moderních ICT do procesů zadávání veřejných zakázek, Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů,

•

Resorty/zadavatelé nezajistí v odpovídajícím rozsahu čerpání z projektu č. 36 v rámci IOP,

•

Dojde k přerušení kontinuity současných E-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny.

6.4

Varianta 2

Tato varianta předpokládá zachování decentralizovaného způsobu vývoje a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání s tím, že současně bude vytvořen elektronický nástroj na národní úrovni (dále též „národní řešení“), který budou moci používat ti zadavatelé/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury nebo kteří nechtějí využívat elektronické nástroje komerčních provozovatelů.

6.4.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kap. 6.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V2 eGovernment / Efektivní VS

NIPEZ

ü

IS VZ

Datové schránky


IS VZ US Základní a další registry

IISSP


ü


ü

ARES


IS zadavatele

SEPO

EU OJEU-S (TED)





E-tržiště 3


E-tržiště 4 Spisová služba Další IS Identity Manager

DMS


Archivace

Workflow

Výkaznictví

Identity Manager


E-tržiště 5

IS dodavatele Katalogy


Graf 15:Schéma komponent ve variantě 2 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: •

Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace,

•

Elektronický nástroj pokrývající svou funkcionalitou celý životní cyklus VZ (tj. národní elektronický nástroj), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům, Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek).

•

69

6.4.2 Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap. 6.2. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 2 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho

Od jaké částky

V jakém rozsahu

Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let)


Platí pro všechny VZ, koncese a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu


Tabulka 18: Závaznost pro Variantu 2 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky:

Alespoň El. Nástroje (národní, 50%

Alesp oň 40%

individuální) – plně elektronická ZŘ

Nadlimit El. nástroje (národní, individuální) – standardní ZŘ

VZ dle předpokládané hodnoty?

Je komodita standardizovatelná? Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.

Ano

Nejvýše 60%

E-aukce


Nejvýše dle ZVZ, minimálně evidence 50%

VZ

Alesp oň 50%

Alespoň 90%


Ne

El. nástroje (národní, individuální) – standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.

El. nástroje (národní, individuální)* Nejvýše 10% El. nástroje (národní,

individuální) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ

Nejvýše 50%

E-aukce


Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US

Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci modulu E-tržišť v el. nástrojích. Na IS VZ US link na El. nástroje/ jejich E-tržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.

* Národní a individuální elektronické nástroje obsahují funkcionalitu E-tržiště Graf 16: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 2

6.4.3 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů).

70

6.4.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: •

Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky a technickou specifikací,

•

Zadavatelům/resortům je ponechán prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ,

•

Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám,

•

Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou stěžejního životního cyklu VZ (příprava, administrace),

•

Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.

Zápory varianty: • • •

6.5

Může docházet k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů), Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů (tj. národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů), Dojde k přerušení kontinuity současných E-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny.

Varianta 3

Tato varianta svým obsahem vychází z varianty popsané v kapitole 6.4 s tím, že na národní úroveň zavádí nový prvek, kterým jsou elektronická tržiště. I tato varianta je proto založena na koexistenci národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení (tj. jde decentralizovanou variantu).

71

6.5.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky 6.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V3 eGovernment / Efektivní VS

NIPEZ

ü

IS VZ

Datové schránky



IISSP


ü

EU


ü

ARES


IS zadavatele

SEPO

OJEU-S (TED)

E-tržiště

ü

E-tržiště 1




E-tržiště 3


E-tržiště 4 Spisová služba

Další IS Identity Manager

DMS


Archivace

Workflow

Výkaznictví

Identity Manager


E-tržiště 5



Graf 17: Schéma komponent ve variantě 3 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: • •

Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM).43,

•

Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní elektronický nástroj),

•

Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek).

43

Pod pojmem elektronické tržiště je nutno rozumět e-tržiště pro veřejnou správu ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie, příp. jiného dokumentu, který v budoucnu toto usnesení vlády nahradí.

72


Od jaké částky

V jakém rozsahu

Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.)




Tabulka 19: Závaznost pro Variantu 3 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky: Alespoň 50%

Nadlimit VZ dle předpokládané hodnoty?

Je kom odita standardizovatelná? Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.

Ano

Alespoň 40%

El. Nástroje (národní, individuální) – plně elektronická ZŘ El. nástroje (národní, individuální) – standardní ZŘ

Nejvýše 60 %

E-aukce


Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US

Nejvýše dle ZVZ, minim álně evidence 50% VZ Alesp oň 50%

Alespoň 90%


Ne

El. nástroje (národní, individuální,) – standardní ZŘ dle ZVZ podle zám ěru zadavatele, m inimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.

E-aukce

E-tržiště

Nejvýše 10% El. nástroje (národní,

individuální) - standardní ZŘ dle ZVZ, minim álně evidence VZ

Nejvýše 50%


Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci E-tržišť. Na IS VZ US link na E-tržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.


6.5.3 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Provoz E-tržišť je hrazen ze státního rozpočtu.


Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky,

73

•

Zadavatelům/resortům je ponechán prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ,

•

Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám,

•

V české zadávací praxi zůstane zachován institut e-tržišť pro veřejnou správu, který je v současnosti nejvíce spojován s elektronizací zadávání VZ v ČR,

•

E-tržiště pro veřejnou správu nabídne efektivní prostředí pro střetávání nabídky a poptávky po standardizovatelných komoditách (např. kancelářské potřeby, IT atd.) s možností podávat nabídky v podobě elektronického katalogu,

•

Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou stěžejního životního cyklu VZ (příprava, administrace),

•

Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.


Může docházet k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů),

•

Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů (tj. národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů), Mohou nastávat překryvy funkcionality e-tržišť s funkcionalitou národního nebo individuálních elektronických nástrojů.

•

6.6

Varianta 4

Tato varianta svým obsahem vychází z varianty 3 a je doplněna o možnost naimplementovat si replikované řešení NEN v rámci vlastní IT architektury (NEN), oproti jeho využívání formou služby. I tato varianta je proto založena na koexistenci národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení (tj. jde decentralizovanou variantu). Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky 6.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V4 eGovernment / Efektivní VS

NIPEZ

ü

IS VZ

Datové schránky



IISSP


ü

EU


ü

ARES


IS zadavatele

SEPO

OJEU-S (TED)

E-tržiště

ü

E-tržiště 1




E-tržiště 3




DMS


Archivace

Workflow

Výkaznictví

Identity Manager


E-tržiště 5



Graf 19: Schéma komponent ve variantě 4

74

Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: •

Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace,

• •

Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM).44, Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní řešení), Národní elektronický nástroj (NEN) replikovaný v rámci individuální IT architektury zadavatele (pokud bude tato možnost zadavateli poptávána), Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek).

• •

V případě poptávky zadavatele vznikne replikovaný NEN provozovaný rezorty jako funkční odvozenina Národního elektronického nástroje s tím, že bude uzpůsobena prostředí, podmínkám a požadavkům individuálních zadavatelů. Toto řešení se bude dodávat jako celek složený z hardware, operačních systémů, databáze, middleware a aplikací pro podporu životního cyklu VZ. Zadavatel si pak toto řešení bude parametrizovat dle konkrétních podmínek (tzn. implementovat), vyvine si potřebná rozhraní na vlastní IS, specifické sestavy a rozšíření. Zadavatel bude mít možnost využít všechny moduly standardního lokalizovaného řešení nebo jen ty komponenty, které nemá k dispozici (např. může být výhodnější nevyužívat komponentu DMS dodávanou se standardním lokalizovaným řešením, protože má zadavatel naimplementován již vlastní DMS).


Od jaké částky

V jakém rozsahu

Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.)




Tabulka 20: Závaznost pro Variantu 4

44

Pod pojmem elektronické tržiště je nutno rozumět e-tržiště pro veřejnou správu ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie, příp. jiného dokumentu, který v budoucnu toto usnesení vlády nahradí.

75

Následující schéma zobrazuje povinný postup zadavatele ve variantě č. 4: Alespoň 40% Alespoň El. Nástroje (národní, 50%

Nadlimit Nejvýše El. nástroje (národní, 50% replikované, individuální) -

Alespoň 50%

Alespo ň 90%

Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.

Ano

Ne

Nejvýše 60%


standardní ZŘ dle ZVZ, minim álně evidence VZ


Je komodita standardizovatelná?

E-aukce Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US

individuální, replikované) - plně elektronická ZŘ


El. nástroje (národní, individuální, replikované) – standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minim álně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.

E-aukce

E-tržiště

Nejvýše El. nástroje (národní, 10%

individuální, replikované národní) - standardní ZŘ dle ZVZ, m inimálně evidence VZ

Nejvýše 50%


Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci E-tržišť. Na IS VZ US link na E-tržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.


6.6.2 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Provoz E-tržišť je hrazen ze státního rozpočtu. Náklady na replikaci nesou zadavatelé.


Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky,

•

Zadavatelé/resorty mají větší prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ,

•

Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (organizační struktuře, procesům, používaným technologiím atd.),

•

V české zadávací praxi zůstane zachován institut e-tržišť pro veřejnou správu, který je v současnosti nejvíce spojován s elektronizací zadávání VZ v ČR,

•

E-tržiště pro veřejnou správu nabídne efektivní prostředí pro střetávání nabídky a poptávky po standardizovatelných komoditách (např. kancelářské potřeby, IT atd.) s možností podávat nabídky v podobě elektronického katalogu,

•

Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou celého životního cyklu VZ,

•

Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé. Zápory varianty: • Nutnost uzpůsobit a otestovat řešení NEN pro individuální zadavatele, •

Technologie použité v NEN mohou být v konfliktu s informační strategií rezortu, který se rozhodne pro implementaci tohoto řešení,

•

Implementace NEN v rezortu předurčuje implementačního partnera (bude stejný jako na národní úrovni), Řešení s nejvyššími investičními a provozními náklady. Každá nová instance Národního elektronického nástroje provozovaného rezortem znamená pro každého zadavatele dodatečné náklady na:

•

76

•

Hardware,

•

Licence na operační systémy,

•

Licence na databáze,

• •

Licence na integrační platformu, Licence na aplikaci pro zadávání VZ,

•

Implementaci.

•

Odhaduje se, že investiční náklady na jeden replikovaný NEN mohou dosáhnout výše 15 až 20% z celkové ceny NEN na národní, tj. centrální úrovni,

•

Časem nebude možné jednotné povyšování a aktualizace všech IS zadavatelů odvozených od centrálního NEN a standard de facto zanikne,

•

Bude docházet ke značné duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou, Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu individuálních a replikovaných elektronických nástrojů (úpravu nebude možné realizovat centralizovaně vzhledem k předpokládaným customizacím jednotlivých rezortů. Jakékoli přizpůsobení systému legislativním požadavkům bude pak pravděpodobně vyžadovat programování a rozsáhlé testování změny uživateli z rezortu),

•

•

Mohou nastávat překryvy funkcionality e-tržišť s funkcionalitou národního nebo individuálních elektronických nástrojů.

6.7

Varianta 5

Tato varianta předpokládá zavedení silné centralizace v oblasti elektronizace zadávání VZ. Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky 6.1 zobrazuje následující schéma. eGovernment / Efektivní VS

NIPEZ

ü

IS VZ

Datové schránky



IISSP


ü

ARES

IS zadavatele



EU OJEU-S (TED)


SEPO E-tržiště 2

Rámcové smlouvy



E-tržiště 3




DMS


Archivace

Workflow

Výkaznictví

Identity Manager


E-tržiště 5



Graf 21 :Schéma komponent ve variantě 5 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: • Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, • Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který budou závazně používat všichni vyjmenovaní zadavatelé,

77

•

Technická specifikace, která bude v této variantě zaměřena zejména na problematiku integrace NIPEZ na jiné informační systémy zadavatelů prostřednictvím rozhraní (v ostatních variantách tvoří popis rozhraní pouze část celkové technické specifikace),

Vyjmenovaní zadavatelé budou (mohou) nad rámec národního řešení NIPEZ používat „pomocné“ nástroje, prostřednictvím nichž dosáhnou lepší shody mezi vnitřními zadávacími a schvalovacími postupy zadavatele s funkcionalitou NIPEZ. Elektronické nástroje pro celý či část životního cyklu VZ, které doposud někteří ze zadavatelů/resortů používali, přestanou být dále používány a rozvíjeny.

6.7.1 Závaznost Závaznost byla obecně vymezena v kap. 5.2 a detailně v kap. 6.2. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 5 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Od jaké částky

Pro koho Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let)

V jakém rozsahu

Způsob uložení povinnosti Bagatelní částka, od Platí pro všechny VZ, Usnesení/nařízení které budou muset být koncese a soutěže o vlády ČR výdaje alespoň návrh, jejichž elektronicky evidovány, předpokládaná je 50 tis. Kč bez DPH. hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu

Tabulka 21: Závaznost pro Variantu 5 Následující schéma zobrazuje povinný postup zadavatele ve variantě č. 5:

Alesp oň 50% El. Nástroj (národní) - plně

Alespoň 40%

E-aukce Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US

elektronická ZŘ Nadlimit Nejvýše El. nástroj (národní) 50%

Alespoň 50%

Alespoň 90%

Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.

Ano

Ne


standardní ZŘ dle ZVZ, m inimálně evidence VZ


Je komodita standardizovatelná?

Nejvýše 60 %

E-aukce

El. nástroj (národní) *


Nejvýše El. nástroj (národní) 10%

El. nástroje (národní) – standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, m inimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.

standardní ZŘ dle ZVZ, m inimálně evidence VZ

Nejvýše 50 %


Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rám ci modulu E-tržišť v NEN. Na IS VZ US link na NEN, resp. m odul Etržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.

* Národní elektronický nástroj obsahuje funkcionalitu e-tržiště


78

6.7.2 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů).

6.7.3 Přínosy a zápory Přínosy varianty: • Nedochází k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů), •

Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou celého životního cyklu VZ,

•

Dojde k rychlé penetraci moderních ICT technologií do zadávacích postupů,

• •

Dojde k rychlému splnění většiny cílů Národního plánu, Při změně legislativy bude nutno upravovat pouze národní řešení.


Dojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé,

•

Tato varianta vyžaduje značný zásah do ZVZ, přičemž takováto změna ZVZ bude mít dopad na široký okruh subjektů,

•

Zadavatelům/resortům je ponechán velmi malý prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ,

•

Zadavatelům/resortům je ponechán omezený prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (přizpůsobení bude možno realizovat pouze v limitech, které umožní customizaci národního řešení),

•

Nevyhnutelná monopolizace trhu s elektronickými nástroji může vést k omezení rozvoje řešení směrem k potřebám jednotlivých uživatelů,

•

Dojde k přerušení kontinuity současných e-Tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny.

79

7 Zhodnocení variant Kapitola zhodnocení je rozdělena do dvou základních částí. Varianty jsou v první části zhodnoceny kvalitativně a v druhé kvantitativně. Pro první část byl zvolen následující přístup: • Popis kritérií, •

Navážení kritérií,

•

Provedení vyhodnocení.

Pro druhou část byl zvolen následující přístup: • • •

7.1

Identifikace beneficientů, Identifikace socio-ekonomických toků v jednotlivých letech, Provedení socio-ekonomické analýzy.

Kritéria kvalitativního hodnocení variant

Identifikovaná kritéria byla vybrána tak, aby postihla celou komplexitu posuzovaného problému. Záměrně byla vybrána i kritéria, která jsou vzájemně protichůdná (např. autonomnost zadavatelů vs. rychlost zavedení ucelené informační podpory), a to proto, aby dopady jednotlivých variant byly posouzeny z více relevantních pohledů Kvalitativní zhodnocení variant vytvoření a provozování NIPEZ bylo provedeno podle následujících kritérií: • Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ – posouzení, jak příslušná varianta přispěje k vytvoření ucelené informační podpory životního cyklu VZ. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího zavedení informační podpory pro celý životní cyklus VZ, •

Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ – posouzení, jak příslušná varianta přispěje k naplnění cílů Národního plánu a v jakém čase. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího dosažení cílů Národního plánu,

Zhodnocení variant Navržené varianty, které definují, jak je možné dosáhnout cíle NIPEZ z kap. 6, je nutné vyhodnotit z hlediska vybrání té nejlepší. Cílem této kapitoly proto je: • •

provést kvalitativní hodnocení provést socio-ekonomické hodnocení (kvantitativní)

V kvalitativním hodnocení použili řešitelé sadu definovaných kritérií, která byla prodiskutována s MMR. Při jejich vážení vycházeli z metody lineárního párového srovnání, tzv. Saatyho matice. V socioekonomickém hodnocení řešitelé použili metodiky EU, MMR, mezinárodní zkušeností ze soukromého i veřejného sektoru a vlastních zkušeností. Z provedené analýzy vyplývá následující: • •

Kvalitativně je nejvýhodnější varianta č. 3 (smíšená s novým modelem e-tržišť) Kvantitativně se varianty liší pouze marginálně, neboť přínosová stránka je díky závaznosti pro všechny stejná

•

Kvantitativně je nejlepší varianta č. 2

•

Váženým porovnáním kvality a socioekonomického efektu vyšla jako celkově nejvýhodnější varianta č. 3

•

Socio-ekonomická návratnost vybrané varianty je výrazně pozitivní. Kumulativní ENPV je během prvních pěti let provozu 16,99 mld. Kč

•

Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy – posouzení, jak bude v příslušné variantě operativní/proveditelné provádět změnová v řízení ve vazbě na změnu legislativy. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího dosažení shody mezi funkcionalitou informační podpory a legislativními požadavky,

•

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje – praxe v oboru ICT technologií potvrdila, že konkurenční prostředí je přínosné pro rozvoj řešení tak, aby bylo reagováno na potřeby uživatelů. V rámci tohoto kritéria je proto posuzováno, jak příslušná varianta zachovává konkurenční prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž zůstává zachován prvek konkurenčního prostředí, Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele – posouzení, jaké bude mít zadavatel možnosti nastavit si postupy elektronizace zadávání VZ dle potřeb své organizace/resortu. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž má zadavatel větší možnost volby při nastavování informační podpory ve vazbě na existující procesy.

•

80

•

Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku – posouzení, jaké dopady bude mít zvolení příslušné varianty na veřejné rozpočty. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž nedochází k duplicitnímu financování informační podpory se shodnou/obdobnou funkcionalitou ze strany více zadavatelů/resortů

•

Financovatelnost z IOP – posouzení, zda příslušná varianta je v souladu s podporovanými aktivitami IOP a zda vzniklé výdaje bude možné považovat za způsobilé. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž bude možno požádat o finanční podporu z IOP Dostupnost infrastruktury zadavatelům – posouzení, jak bude infrastruktura zadavatelům dostupná z pohledu náročnosti činností, které musí zadavatel realizovat, aby pro svou organizaci zajistil informační podporu, která bude v souladu s technickou specifikací vytvořenou v rámci projektu NIPEZ. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž má zadavatel na výběr, zda použije národní infrastrukturu (a tato infrastruktura bude pro zadavatele bez významnějších investic okamžitě použitelná) či zda si příslušnou infrastrukturu nechá zadavatel vyvinout/upravit dle stanovené technické specifikace

•

•

Potřeba novelizovat platnou legislativu – posouzení, zda příslušná varianta bude ve svých důsledcích vyžadovat novelizaci platné legislativy a zda je změna legislativy dílčí či zásadní. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž lze NIPEZ implementovat bez změn v platné legislativě, neboť komplikovanost legislativního procesu bude oddalovat spuštění NIPEZ (či jeho částí) do ostrého provozu.

7.1.1 Vážení kritérií Váhy jednotlivých kritérií byly stanoveny pomocí metody lineárního párového srovnání, tzv. Saatyho matice. Postup vážení byl následující: 1.

Byla sestavena matice kritérií

2.

Byla definována následující hodnotící stupnice párového vážení: 0-1 …………čím blíže k 0 tím, je kritérium hodnocené v řádku méně důležité než kritérium ve sloupci 1…………….kritérium v řádku je stejně důležité jako kritérium ve sloupci 1-7……….….kritérium hodnocené v řádku je více důležité než kritérium ve sloupci

3.

Každé kritérium bylo čtyřmi řešiteli samostatně ohodnoceno vůči ostatním kritériím dle stupnice

4.

Data byla konsolidována

5.

Automaticky byly normalizovány sloupce logikou Saatyho matice

6.

Automaticky byly normalizovány řádky logikou Saatyho matice

7.

Pro zbytková procenta byla provedena manuální normalizace (dopočtení do 100%) a vytvořeno pořadí kritérií

Dosažené pořadí kritérií: Pořadí Název kritéria 1 Financovatelnost z IOP 2 Dostupnost infrastruktury zadavatelům 3 Potřeba novelizovat platnou legislativu 4 Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ

Váha 20% 18% 13% 11%

5

Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku

11%

6

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ

9%

7 8 9

9% 5% 3%

Tabulka 22: Přidělení vah jednotlivým kvalitativním kritériím Konsolidovaná data Saatyho matice vytvořené v rámci lineárního párového srovnání jsou obsahem přílohy č. 2

81

7.1.2 Vyhodnocení kvalitativně nejlepší varianty Vyhodnocení nejlepší varianty probíhalo následovně: 1.

Každé variantě byla v rámci zvoleného kritéria přidělena hodnota od 1 do 9

2.

Výběr nejlepší varianty v rámci daného kritéria byl zdůvodněn

3.

Za každou variantu byly sečteny obdržené body vážené příslušnou hodnotou kritéria a sestaveno pořadí variant

Dosažené pořadí variant: Pořadí Název varianty

Počet bodů

1 2 3 4 5

656 621 598 566 397

V3 – Smíšená s novým modelem e-tržišť V2 – Smíšená V4 – Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V5 – Centralizovaná V1 – Decentralizovaná

Tabulka 23: Kvalitativní pořadí variant Varianta V1 byla v rámci kritéria „Financovatelnost z IOP“ ohodnocena nulou. Varianta je postavena na samostatných žádostech zadavatelů o finanční podporu IOP. Tento koncept odporuje pravidlům aktuální výzvy pro projekty Smart administration v rámci IOP. Varianta V5 byla velmi negativně hodnocena v rámci kritéria „Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje“. Vzhledem k doporučením Evropské komise viz kap.3 tak tuto variantu nelze doporučit k dalšímu posuzování. Matice s kvalitativním hodnocením je obsahem přílohy č. 3.

7.2

Socio-ekonomická analýza variant (kvantitativní zhodnocení)

Socio-ekonomické (kvantitativní) posouzení bylo provedeno následujícím postupem: • Identifikace beneficientů a kvantifikace jejich přínosů (přínosy, které nelze vyčíslit nebyly zahrnuty), • •

Identifikace nositelů újem a jejich kvantifikace (újmy, které nelze vyčíslit nebyly zahrnuty), Identifikace investičních nákladů a provozních nákladů,

•

Určení velikosti socio-ekonomických toků v korunách (přínosy – náklady – újmy),

•

Diskontování socio-ekonomických toků v korunách v prvních pěti letech provozu diskontní sazbou podle metodiky EK,

•

Sečtení diskontovaných socio-ekonomických toků, propočet čisté současné socio-ekonomické hodnoty za prvních pět let provozu a porovnání variant podle tohoto kritéria.

82

Níže popsané CBA variant shrnuje z hlediska kumulativní čisté současné socio-ekonomické hodnoty následující tabulka: V1

V2

V3

V4

V5

Kumulativní současná socioekonomická hodnota za prvních pět let provozu v Mld. Kč.

19,57

20,69

20,54

20,25

20,63

Kumulativní čistá současná socioekonomická hodnota (ENPV) za prvních pět let provozu v Mld. Kč.

16,24

17,16

17,03

16,77

17,09

V.

I.

III.

IV.

II.

0,3%

1,6%

0,4%

Pořadí varianty podle ENPV

% rozdíl oproti předchozí variantě podle pořadí (např. rozdíl mezi I. a II.)

3,2%

Tabulka 24: Určení pořadí variant na základě ENPV • Varianta V2 a V5 jsou téměř shodně výhodné. To vyplývá z faktu, že u V2 a V5 není placen provoz Etržišť. Mírný rozdíl V2 oproti V5 je dán tím, že v této variantě neexistuje újma vyplývající ze zmařené investice do stávajících individuálních elektronických nástrojů, • Varianta 1 je nejméně výhodná. To vyplývá z faktu, že u ní neexistuje přínos z bezplatného používání NEN, který převyšuje náklady na investice a provoz NEN, a proto zvýhodňuje V2-V5, které NEN mají, • Varianty 3 – 4 se liší mírou intenzity nákladů podle zastoupení jednotlivých komponent, např. V4 je oproti V3 znevýhodněna dodatečnými náklady na replikaci NEN.

7.2.1 Identifikace beneficientů a určení jejich přínosů V rámci analýzy byly identifikovaná následující hlavní skupiny dotčené projektem: • •

Beneficienti – ti, kteří profitují z přínosu projektu, Nositelé újmy – ti, kterých se projekt může nativně dotknout.

Rozdělení do těchto skupin je v souladu s metodikami EK a MMR a má zajistit, aby byl analyzován celý kontext projektu včetně jeho externalit. Určení beneficientů Na základě rozboru beneficientů lze specifikovat společenské skupiny beneficientů, kteří jsou projektem přímo dotčeni. Jsou to: • Zaměstnanci státní správy a samosprávy, • •

Ekonomičtí analytici a novináři, Občané,

•

Dohledový orgán – ÚOHS,

•

Malé a střední podniky,

• •

Velké podniky, Municipality,

•

Orgány veřejné správy,

• •

Stát, Ministerstvo pro místní rozvoj,

•

Dotovaní zadavatelé,

•

Stávající provozovatelé infrastruktury pro elektronizaci zadávání VZ,

Podle materiálů Integrovaného operačního programu45 a Ministerstva pro místní rozvoj ČR a metodik jím vydaných46 lze beneficienty obecně rozdělit na:

45

Instrukce ve výzvě k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu ze stránek MV (http://www.mvcr.cz/soubor/analyza-nakladu-a-vynosu-cba-pdf.aspx)

83

•

Obyvatele (domácnosti) – občané České republiky,

•

Podnikatele – subjekty vykonávající činnosti s cílem dosahovat zisku,

•

Municipality – obce, samosprávy a jimi zřízené složky,

• •

Orgány státní správy – exekutivní složky státní moci – vláda, ministerstva a jimi řízené orgány, Stát – Českou republiku jako právní subjekt, její zákonodárné a soudní moci,

Kombinací prvních dvou skupin byla stanovena skupina základních beneficientů projektu takto: •

Zadavatelé VZ využívající NIPEZ (veřejní, dotovaní, sektoroví),

• •

Dodavatelé VZ pro zadavatele užívající NIPEZ, Gestor ZVZ – MMR,

•

Dohledový orgán – ÚOHS,

• Veřejnost odborná a laická (občané). Určení nositelů újem Na základě dopadu NIPEZ byli určeni následující nositelé újem: •

Provozovatelé stávajících individuálních elektronických nástrojů,

•

Dodavatelé.

7.2.2 Popis ocenitelných a neocenitelných přínosů Přínosy pro beneficienty jsou shrnuty v následující tabulce. U každého přínosu je zhodnoceno, zdali má kvantitativní (ocenitelný) nebo kvalitativní (neocenitelný) charakter.

46

Analýza nákladů a přínosů, SROP, metodický pokyn verze 1.4, 2004

84

Zadavatelé VZ využívající NIPEZ

Beneficienti

Přínosy

Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK)

Úspora z nákupní ceny u standardizovaných komodit na úrovni 8% z historických cen vyplývající z aplikace zvláštních nákupních postupů, zejména e-aukcí.

Kvantitativní (CZK)

Úspora z nákupní ceny u nestandardizovatelných komodit na úrovni 2,5% z historických cen vyplývající z aplikace elektronických postupů. Úspora transakčních nákladů v rozsahu 2 % finančního objemu nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek a 1% finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu.



Vládní úřad pro obchod (Office of Government Commerce IT Auction programme) v UK dosáhl průměrné úspory 41% u standardizovaných IT nákupů v celkové hodnotě 52mil. liber. Město Edinburgh dosáhlo prostřednictvím e-aukcí kumulativních úspor 13% (180 mil GBP) z celkového výdaje 1.4 mld. GBP. U efektivně nakupovaných standardizovaných komodit (aktivní řízení dodavatelů vč. zahraničních, kvalitní zadávací ZD atd.) se prostřednictvím el. aukce v privátním sektoru spoří běžně okolo 15%, přičemž výjimkou nejsou ani úspory nad 40% (velký objem, zahraniční tendr). V privátní sféře je tento instrument používán také pro sofistikované služby a komodity. Úspora konzervativně převzata z Akčního plánu EU pro Implemetaci právního rámce veřejných elektronických nákupů, který předpokládá úsporu ve výši 5% v důsledku elektronického zadávání. Transakční úspora z Národního plánu elektronizace VZ spočívá zejména v: • Časových úsporách úředníků díky elektronickému zadávání (např. prostřednictvím DNS zcela odpadá nutnost usnesení hodnotící komise, opakované prokazování kvalifikace atd.) • Rychlejším dohledání informací o VZ • Elektronickém schvalovacím workflow • Elektronickém skladování a předávání informací

85

Beneficienti

Přínosy


Přínos z bezplatného užívání národního elektronického nástroje47


Jako báze pro výpočet byl použit náklad na implementaci elektronického nástroje a poptávka zadavatelské obce po elektronickém nástroji, pokud by byl bezplatný. Náklad na jednu implementaci el. nástroje byl odvozen od nástroje používaného MMR, a to na dolní nákladové hranici ve výši 5 mil. Kč. Poptávka byla vypočtena na základě dat z šetření elektronizace v roce 2009 (odpovědělo 329 zadavatelů). Zadavatelé byli rozděleni do kategorie pokrytých (již mají el. nástroj nebo jej v době průzkumu plánovali zavést do 12 měsíců), nepokrytých-jistá poptávka (plánují zavést el. nástroj do 3 let nebo více než 3 let) a nepokrytých-nejistá poptávka (neplánují zavést). U nejisté poptávky se kvalifikovaným odhadem vychází z toho, že třetina zadavatelů bude využívat bezplatný elektronický nástroj. Tyto kategorie pokrytí byly vyhodnoceny pro všechny zadavatele ve skupinách "lze nařídit usnesením vlády" (ministerstva ÚOSS atd) a "nelze nařídit usnesením vlády" (územní samosprávy atd.). Sektoroví zadavatelé byli pominuti a to díky jejich marginálnímu zastoupení ve zkoumaném vzorku a jejich speciální povaze. Celkem bylo v kvartilu č. 1 identifikováno 155 zadavatelů, kteří nemají el. nástroj a tvoří poptávku po bezplatném el. nástroji.

Administrace zadávacího řízení úředníkem Kvantitativní (CZK) s podporou elektronického nástroje bez nutnosti najímat externího poradce/administrátora.

Jako báze pro výpočet byly použity celkové roční náklady na zadavatele a počet zadavatelů, kteří využívají externího konzultanta pro administraci VZ. Zjištění obou nákladů se opírá o data z šetření elektronizace v roce 2009 (odpovědělo 329 zadavatelů). V šetření byly zjištěny průměrné roční náklady zadavatelů v následujících intervalech: Do 500 tis. Kč, 500 tis. – 1 mil. Kč, 1 mil. – 10 mil. Kč, 10 mil. – 30 mil. Kč, více než 30 mil. Kč. Za účelem získání konkrétní částky byly tyto intervaly fixně rozpůleny. Průměrné roční náklady kategorie zadavatele byly určeny jako vážený průměr (proměnné: počet institucí v intervalu a jeho půlená výše nákladového intervalu). Z dat šetření bylo dopočteno % zadavatelů, kteří využívají externího konzultanta a následně počet těchto zadavatelů, který se bude účastnit v NIPEZ. Výsledek byl určen součtem součinů průměrných ročních nákladů na administraci a počtem uživatelů NIPEZ využívajících externího administrátora. Dosavadní zkušenosti se zavedením elektronických zadávacích řízení (např. projekt SEPO na MO) ukazují, že elektronizace posílí angažovanost dodavatelů, kteří např. vznášejí více námitek. Tyto námitky jsou zároveň s využitím elektronických nástrojů jednodušeji vyřizovány.

Zjednodušené vyřizování námitek v rámci zadávacích řízení.

47

Kvalitativní (Q)

V souladu s Návodem EK pro cost-benefit analýzu investičních projektů ze Strukturálních fondů, Kohezního fondu a před-přístupových instrumentů

86

Dodavatelé VZ pro zadavatele užívající NIPEZ

Beneficienti

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Přínosy


Lepší přehled o veřejných zakázkách v rámci úřadu, včetně možnosti lépe provádět výdajové analýzy a optimalizovat nákup.

Kvalitativní (Q)

Procesní kontrola správnosti postupu při výběru Kvalitativní (Q) dodavatelů v rámci projektů financovaných či spolufinancovaných z fondů EU a eliminace rizika vrácení prostředků z důvodů nedodržení těchto postupů. Zjednodušený přístup a získání informací k téměř Kvantitativní (CZK) všem zakázkám uživatelů NIPEZ (nad „bagatelní“ částku, od které se zakázka bude evidovat v NIPEZ, např. 50 tis. Kč).

Úspora na poplatku placenému provozovatelům Kvantitativní (CZK) stávajících e-tržišť za zadání zakázky (VZMR ICT pro ÚOSS).

Informace o veřejných zakázkách zadavatel budou na jednom místě. Uvedený přínos je menší měrou zahrnut v kvantitativním vyjádření transakční úspory (úspora fondu pracovní doby spojené s vyhledáváním informací a dat o VZ). Systém prostřednictvím nastavení workflow přispěje k dodržení správných postupů v rámci administrace výdajů financovaných nebo spolufinancovaných EU.

Průměrný počet dodavatelů byl na základě analýzy zadavatelských dat pro VZMR na hodnotu 3. Počet VZMR byl odvozen na základě předpokladu, že na finanční objem ve výši 2 500 000 Kč připadají 3 VZMR. Průměrná doba úspory při vyhledávání informací o jedné VZ byla stanovena na 20 minut. Celkový absolutní počet vyhledávání je součin počtu VZMR v NIPEZ, který je dělen faktorem 4, jenž vyjadřuje úspory z rozsahu při hledání (opakovaně na jednom místě atd.). Průměrná hrubá mzda použitá pro výpočet nákladu byla převzata z ČSÚ ve výši 22 992 Kč. Celkový fond pracovní doby v minutách je 9600 (4x5x8x60). Podle zdrojů MMR byl celkový finanční objem VZMR pro ICT komodity za rok 2008 v rámci tržišť na úrovni 1,754 mld. Kč a průměrná provize činí 1% z tohoto objemu. Dodavatelé budou zbaveni povinnosti nést tento náklad.

Větší transparentnost zadávání – zejména u Kvalitativní (Q) standardizovaných komodit povinně zadávaných elektronicky v rámci míry závaznosti.

U standardizovaných komodit zadávaných elektronickými postupy bude dominantním hodnotícím kritériem cena. V případě e-aukce bude mít dodavatel záruku informace o pozici jeho ceny vůči zbytku trhu. Umocní se jeho ochota k participaci a zároveň bude posílena transparentnost, resp. zadání dodávky ekonomicky nejlepší nabídce.

Zjednodušený přehled o nabídkách vůči veřejným institucím podaných vůči uživatelům NIPEZ

Kvalitativní (Q)

Dodavatelé budou mít na jednom místě veškeré své nabídky vůči veřejné správě.

Zjednodušený přístup k zrealizovaným tendrům v rámci provádění dohledové činnosti

Kvalitativní (Q)

Kritérium má kvantitativní povahu, kontroloři ÚOHS nebudou muset např. do úřadů dojíždět a dohledová činnost bude celkově snazší. Uvedený přínos je menší měrou zahrnut v kvantitativním vyjádření transakční úspory (úspora fondu pracovní doby) pro veřejné zadavatele.

87

Beneficienti

Přínosy


Ministerstvo pro místní rozvoj

Efektivnější výkon agendy odboru veřejného investování

Kvalitativní (Q)

Veřejnost odborná a laická (občané)

Zlepšení informovanosti o zadávaných VZ

Kvalitativní (Q)

Zjednodušení: • provádění statistik • vyhodnocování elektronizace • metodického řízení zadávání VZ V rámci uveřejňovacího modulu bude k dispozici spektrum informací o VZ (objem, druh, zadavatel).

Tabulka 25: Popis přínosů pro cílové skupiny

88

7.2.3 Výpočet hodnoty přínosů a újem Jako základ pro výpočet přínosů byla použita data získaná z IS VZ US pro podlimitní a nadlimitní VZ za rok 2008. Tato data byla doplněna o údaje pro VZMR, které byly propočteny podle následujícího postupu: 1.

Určení celkové výše VZ na HDP v roce 200848

2.

Odečtení dat z IS VZ US (nadlimitní, podlimitní VZ)

3.

Odečtení celkového objem nákupů na základě výjimek49

Tento základ je přílohou č. 5 viz kap. 10.6 a pro účely výpočtu přínosů byl dále redukován následujícím způsobem: 1.

Zahrnutí pouze dodavatelů z Kvartilu I. Hlavním důvodem pro tuto redukci je zaměření na hlavní zadavatele, neboť ti zadávají 91 % finančního objemu VZ a 83 % počtu podlimitních a nadlimitních VZ (více viz také kapitola 3).

2.

Vyjmutí sektorových zadavatelů. Hlavním důvodem pro tuto redukci byl charakter sektorových zadavatelů (speciální postup dle ZVZ) a obtížnost jejich začlenění do závaznosti.

3.

Aplikace závaznosti NIPEZ – výpočet finančního objemu v NIPEZ. Výpočet finančního objemu zahrnutého v NIPEZ: • 90 % finančního objemu v kategorii ústřední orgány státní správy (ministerstva a ostatní ÚOSS).50 •

50% finančního objemu v kategorii ostatní OSS, jiné právnické osoby, státní příspěvkové organizace a územně samosprávné celky.

4.

Aplikace standardizovatelných komodit na objem zahrnutý do NIPEZ. Jako hodnota byla vybrána dolní hranice pro standardizované komodity z identifikovaného intervalu v rámci kap. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů., tj. 13% pro nadmilitní a 25% pro podlimitní zakázky a VZMR.

5.

Určení finančního objemu v elektronickém nástroji a e-tržištích – finanční objem pro standardizované komodity v rámci elektronických nástrojů a e-tržišť byl určen a sečten.

Výsledek toho postupu, resp. datová báze, se kterou se počítá v rámci CBA NIPEZ, je následující: Finanční objem Kvartil I vč. sektorových zadavatelů (v mld. Kč)

Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ (v mld. Kč)

585

237

Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ – elektronické nástroje (v mld. Kč)

208

Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ – E-tržiště (v mld. Kč)

Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ – plně elektronicky obchodované E-tržiště, El. nástroj (v mld. Kč)

Finanční objem v CBA NIPEZ – jinak než plně elektronicky - El. nástroj (v mld. Kč)

29

36

201

Tabulka 26: Finanční objem v NIPEZ

48 Podle metodiky MMR ve výši 17,5% 49 Podle Hodnocení dopadu regulace (RIA) ve výši 20% 50 Vzhledem k bagatelní částce 50 tis. Kč, která nebude zahrnuta do závaznosti a zahrnutí rizika úniku některých nadlimitních a podlimitních VZ ÚOSS, bylo konzervativně

počítáno s 90% finančního objemu ÚOSS (místo 100%)

89

Následující tabulka shrnuje kvantifikaci vyčíslitelných přínosů shodných pro varianty 2-5

Parametr

Hodnota v mld. Kč

Úspora z nákupní ceny u ne-standardizovatelných komodit na úrovni 2,5% z historických cen vyplývající z aplikace elektronických postupů (založeno na odhadu EK ve výši 5%, který byl redukován faktorem 2).

5,025

Úspora transakčních nákladů v rozsahu 2 % finančního objemu nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek a 1% finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu.

3,784

Úspora z nákupní ceny u standardizovaných komodit na úrovni 8% z historických cen vyplývající z aplikace zvláštních nákupních postupů, zejména e-aukcí.

2,870

Přínos z bezplatného užívání národního elektronického nástroje (spotřebitelský/uživatelský přebytek)

0,775

Administrace zadávacího řízení úředníkem s podporou elektronického nástroje bez nutnosti najímat externího poradce/administrátora.

0,098

Beneficient

Zadavatelé VZ využívající NIPEZ

Zjednodušený přístup a získání informací (úspora času) k téměř Dodavatelé podávající nabídky všem zakázkám uživatelů NIPEZ (nad 50 tis. Kč). do VZ zadávaných Úspora na poplatku placenému provozovatelům stávajících e-tržišť prostřednictvím NIPEZ za vysoutěžení zakázky (VZMR ICT pro ÚOSS). Suma přínosů za rok

0,005 0,018 12,574

Tabulka 27: Kvantifikace přínosů S těmito přínosy se pojí následující předpoklady: • Přínosy vyplývají ze závaznosti, která stanovuje povinnost zadávat VZ elektronicky pro ÚOSS a jejich podřízené organizace (tzv. autonomní poptávka). Vzhledem k bagatelní částce 50 tis. Kč, která nebude zahrnuta do závaznosti a zahrnutí rizika úniku některých nadlimitních a podlimitních VZ ÚOSS, bylo konzervativně počítáno s 90% finančního objemu ÚOSS (místo 100%). •

Pro územní samosprávy (nepokryté závazností) se počítá s jejich účastí ve výši 50% finančního objemu a počtu organizací (dobrovolná, neboli odvozená poptávka).

•

Přínosy jsou generované v celé infrastruktuře NIPEZ tak, jak je popsaná v jednotlivých variantách (eaukce v NEN má stejný přínos jako e-aukce v individuálním elektronickém nástroji).

•

Přínosy jsou shodné pro variantu 2-5, u varianty 1 není započten přínos z bezplatného užívání NEN, neboť v této variantě se NEN nevyskytuje. Vzhledem k tomu, že úspory jsou největší na výdajích, které se ještě nezadávaly plně elektronicky a výše úspor se s opakovanými elektronickými ZŘ snižuje, a dále vzhledem k tomu, že nástup elektronizace bude postupný, byl zvolen následující konzervativní náběh přínosů:

•

•

v roce 2011 je realizována 1/20 z 8% úspory u standardizovaných komodit (neexistuje NEN);

• •

v roce 2012 je realizována 1/5 celkového přínosu; v roce 2013 je realizována 1/2 celkového přínosů;

•

v roce 2014 je realizován celý přínos;

V následujících letech (2015+) budou klesat přínosy vyplývající ze snížení nákupních cen a přínos bude konvergovat k transakčním úsporám vyplývajícím např. z úspory času nebo konverze papírových dokumentů do elektronické podoby. Pro monitorování a vyhodnocování úspor z nákupních cen bude v Technické specifikaci pro E-tržiště a elektronické nástroje vhodné stanovit závaznost zaznamenávání historických cen nakupovaných položek, a to alespoň u standardizovaných komodit.

90

Újmy v závislosti na variantách zobrazuje následující tabulka: Nositel újmy Provozovatelé stávajících Etržišť

Parametr

Zmařená investice díky ukončení prorovozu e-tržiště

Nutnost přizpůsobit vlastní individuální elektronické nástroje nové technické specifikaci.

Provozovatelé stávajících individuálních elektronických nástrojů

Hodnota V1

Hodnota V2

Hodnota V3 a V4

80 000 000 80 000 000

Nutnost pořídit si elektronický podpis

Suma újem celkem

Na základě zkušeností se současnými individuálními elektronickými nástroji pro administraci VZ se odhaduje, že pokrývají od cca 15% do 40% výhledové funkcionality NIPEZ, která bude upravena technickou specifikací. Aritmetický průměr je 28% pokrytí budoucí funkcionality. Újma pro dokončení této funkcionality byla určena jako 72% z nákladů na licence software a implementaci pro národní elektronický nástroj. Pro variantu 2 a 3 se počítá s upgradem poloviny existujících nástrojů. Ostatní nebudou upgradovány vzhledem k možnosti používat NEN.

124 560 000 66 266 268 62 280 000

Odchod stávajících klientů v důsledku zavedení bezplatného národního elektronického nástroje (kanibalizace).

6 507 786

Předpoklady výpočtu

80 000 000 Pro stanovení újmy se vycházelo ze zisku 4 mil. Kč a návratnosti investice 10 let.

6 507 786

Na základě dat z šetření elektronizace v roce 2009 (odpovědělo 329 zadavatelů) bylo stanoveno % "pokrytých" elektronickými nástroji v kategoriích zadavatelů. Toto % bylo aplikováno na počty zadavatelů v kvartliu I. Na základě počtu pokrytých v kvartlilu 1 byla stanovena následující míra kanibalizace NEN Ministerstva, Ostatní ÚOSS (20%), Ostatní OSS, Státní 6 507 786 příspěvkové organizace (10%), Jiné právnické osoby, Územní samosprávné celky (5%) a propočten počet zadavatelů, kteří budou kanibalizováni NEN. U druhého vstupu se vycházelo z toho samého nákladu jako při spotřebitelském užitku bezplatného užívání NEN - cena jedné implementace el. nástroje ve výši 5 mil. Kč, resp. 20% z ní jako ročního výnosu z poskytování nástroje. Pro stanovení velikosti újmy se na základě analýzy individuálních strategií elektronizace jednotlivých ústředních orgánů a pravidelných šetření mezi zadavvateli u pokrytých zadavatelů vycházelo ze zjištění, že rozdlění již učiněných investic mezi nástroje je následující: 282 000 000 -nástroje plně podporující elektronická zadávací řízení 15 mil. Kč/investice (10% všech současných el. nástrojů) -nástroje podporující některé úkony 3 mil. Kč/investice (25% všech současných el. nástrojů) -evidenční nástroje 2 mil. Kč/investice (65% všech současných el. nástrojů)

Zmařená investice díky nemožnosti používat individuální nástroje

Dodavatelé

Hodnota V5

5 272 690

5 272 690

5 272 690

Jako podklad byla použita cena "Certifikátu pro ověření elektronického 5 272 690 podpisu zaměstnance" České pošty ve výši 190 Kč. Počet dodavatelů byl určen vydělením celkového počtu vyhledávání faktorem 15.

209 832 690 158 046 744 74 060 476 373 780 476

Tabulka 28: Vyčíslení újem • Odchod stávajících klientů je újmou na každoročních příjmech provozovatelů individuálních elektronických nástrojů, pokud bude zaveden NEN, •

Nutnost přizpůsobit el. nástroj je jednorázovou újmou a počítá se z cen licencí NEN, a proto je hodnota V2 oproti V3 a V4 větší,

•

Nutnost přizpůsobit el. nástroj se ve variantě 1 týká o padesát procent více elektronických nástrojů než ve V2-V3, protože polovina elektronických nástrojů nebude dále upravována, V rámci V5 se počítá se zmařenou investicí, neboť bude nařízeno provozovat pouze NEN a individuální nástroje zaniknou, V rámci V1, V2 a V5 budou zrušena stávající E-tržiště a proto se počítá se zmařenou investicí stávajících provozovatelů E-tržišť.

• •

7.2.4 Identifikace investičních nákladů NIPEZ Hlavní investiční náklady projektu NIPEZ jsou spojené s vytvořením systému NEN. Pro odvození těchto investičních nákladů byly použity následující vstupy týkající se parametrů NEN: •

Počet zadavatelů: 401,

•

Počet uživatelů: 7778,

•

Ročně zobchodovaný objem (VZ nadlimitní a podlimitní a VZMR): 208 mld. Kč,

•

Roční počet VZ (VZ nadlimitní a podlimitní a VZMR): 50 000,

• •

Roční počet souborů dokumentace VZ: 743 340 ks, Roční objem dokumentace VZ: 371 670 MB.

Tato čísla vycházejí z odhadu velikosti trhu/poptávky pro NEN z CBA a dat popisujících zadavatelskou obec v roce 2008.

91

Pro odvození výše investičních nákladů NEN byly dále použity následující vstupy: • Zkušenosti z vývoje a implementace elektronických nákupních systémů u velkých klientů, •

Zkušenosti z vývoje a implementace jiných elektronických systémů ve veřejné správě,

•

Zahraniční zkušenosti z implementace velkých nákupních systémů, např. eHandel (Norsko) nebo Consip (Itálie).

Následující tabulka shrnuje investiční náklady u V3, které byly základem pro výpočet investičních nákladů pro další varianty. Varianta 3 Komentář:

Smíšená s novým provozem e-tržišť 1) INVESTIČNÍ NÁKLADY VLASTNÍHO ŘEŠENÍ NEN 2010 Licence software NEN Implementační náklady NEN Hardware

7 000 000

Celkem

7 000 000

2011 40 000 000 54 000 000 46 000 000

2012 40 000 000 9 000 000 9 500 000

2013

2014

140 000 000

58 500 000

0

0

2011

2012

2013

2014

2) NÁKLADY NA ÚPRAVU PROCESŮ A METODICKÉ ŘÍZENÍ NIPEZ

Technická specifikace (e-tržiště) Technická specifikace (el. nástroje, IS VZ US) Definice komoditní povinnosti I (E-tržiště) Definice komoditní povinnosti II (ostatní) Příprava legislativy E-tržiště Příprava legislativy NEN Příprava zadávací dokumentace E- tržiště Příprava zadávací dokumentace NEN a IS VZ US Dotační managment Externí audit Technický dozor NIPEZ Publicita Celkem

2010 3 800 000 31 200 000 3 800 000 10 000 000 2 400 000

5 000 000 2 400 000

2 400 000 3 700 000 800 000

800 000

4 000 000 1 000 000

14 000 000 3 500 000

800 000 2 400 000 2 000 000 500 000

63 100 000

25 700 000

5 700 000

0

0

2010 7 000 000 63 100 000

2011 140 000 000 25 700 000

2012 58 500 000 5 700 000

2013 0 0

2014 0 0

70 100 000

165 700 000

64 200 000

0

0

3) Celkové INVESTIČNÍ NÁKLADY

INVESTIČNÍ NÁKLADY VLASTNÍHO ŘEŠENÍ NÁKLDY NA ÚPRAVU PROCESŮ A METODICKÉ ŘÍZENÍ NIPEZ Celkem

Tabulka 29: Investiční náklady varianty 3

7.2.5 Identifikace provozních nákladů NIPEZ Provozní náklady se odvíjejí od komponent NIPEZ, které jsou v nich zastoupeny: •

Provoz NEN – Na základě náběhu uživatelů byl vyčíslen nárůst počtu operátorů systému, byla stanovena provozní režie a rozpuštěny náklady, které provozovatel ponese s vybavením call centra a pořízením centrální aplikace service desku.

•

Provoz IS VZ US – Vychází z Výroční zprávy ČP (současných nákladů).

•

Provoz Individuálních elektronických nástrojů – Vycházelo se z nákladové báze provozu NEN, a přiměřeného zisku.

•

Provoz E-tržišť – Na základě dat z MMR lze odvodit, že současná výše tržeb jednoho operátora je ve výši cca 8 mil. Kč. Vzhledem k zvýšenému objemu ve standardizovaných komoditách (cca 17 krát vyšší

92

objem) by současný model placení provize ve výši 1% z finančního objemu byl neudržitelný a nevýhodný. Proto se v CBA počítá s postupným náběhem s tím, že cílový stav provize provozovatelům E-tržišť je cca 80 mil Kč. Následující tabulka shrnuje provozní náklady u V3, které byly základem pro výpočet provozních nákladů pro další varianty. Varianta 3 Shrnutí kapitálových výdajů (Provozní náklady) Cíl: Určit provozní výdaje modelu

Komentář:

Smíšená s novým provozem e-tržišť 1) Provozní náklady NEN 2010

2011

Roční poplatky za SW licence Změnové požadavky Provoz NEN (centrální help desk/call centrum a monitoring provozu) Úpravy v HW řešení NEN

Celkem

2012 8 800 000 2 160 000 13 952 100

2013 8 800 000 2 160 000 19 565 400

2014 8 800 000 2 160 000 24 166 650

1 500 000

3 200 000

3 200 000

26 412 100

33 725 400

38 326 650

2012 25 000 000 27 904 200

2013 25 000 000 39 130 800

2014 25 000 000 48 333 300

52 904 200

64 130 800

73 333 300

2) Provozní náklady Individuální elektronické nástroje 2010

2011

Provize za provoz individuálních el. nástrojů Provoz ind.nástroje (centrální help desk/call centrum a monitoring provozu) Celkem

3) Provozní náklady E-tržiště

Poplatky provozovatelům e-tržišť (transakce)

2010

2011 41 000 000

2012 50 000 000

2013 60 000 000

2014 72 000 000

Celkem

41 000 000

50 000 000

60 000 000

72 000 000

2011

2012 12 000 000

2013 12 000 000

2014 12 000 000

12 000 000

12 000 000

12 000 000

2011 5 000 000

2012 14 000 000

2013 13 000 000

2014 8 000 000

5 000 000

14 000 000

13 000 000

8 000 000

2011

2012 26 412 100 52 904 200 50 000 000

2013 33 725 400 64 130 800 60 000 000

2014 38 326 650 73 333 300 72 000 000

12 000 000

12 000 000

12 000 000

5 000 000

14 000 000

13 000 000

8 000 000

46 000 000

155 316 300

182 856 200

203 659 950

4) Provozní náklady IS VZ US 2010 Náklady uveřejňování

5) Školení 2010 Školení NEN, E-tržiště

6) Provozní náklady Celkem

Provozní náklady NEN Provozní náklady Individuální elektronické nástroje Provozní náklady E-tržiště Provozní náklady IS VZ US Školení Celkem

Kdo hradí MMR Zadavatelé MMR/ Zadavatelé MMR/ Zadavatelé OPLZZ

2010

41 000 000

Tabulka 30: Provozní náklady varianty 3

93

7.3

Doporučení nejvhodnější varianty

Syntéza kvalitativního a kvantitativního hodnocení je uvedena v následující tabulce. Varianty V1 a V5 jsou přeškrtnuté, neboť byly kvalitativně vyloučeny. Zároveň miliardy Kč v ENPV mohou být převedeny na body. Kvalitativní hodnocení (vážené bodové ohodnocení)

Kvantitativní hodnocení (socio-ekonomické hodnocení)

Pořadí

Název varianty

Počet bodů

Pořadí Název varianty

Počet bodů

1

656

1

V2 - Smíšená

17,16

621 598

2 3

V5 - Centralizovaná V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť

17,09 17,03

4

V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť V2 - Smíšená V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V5 - Centralizovaná

566

4

16,77

5

V1 - Decentralizovaná

397

5

V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V1 - Decentralizovaná

2 3

16,24

Tabulka 31: Celkové porovnání variant 1 Po jejich vyloučení dostáváme následující tabulku: Kvalitativní hodnocení (vážené bodové ohodnocení)

Kvantitativní hodnocení (socio-ekonomické hodnocení)

Pořadí Název varianty

Pořadí

Název varianty

Počet bodů

1

V2 - Smíšená

17,11

5,3 %

2

3,7 %

3

V3 - Smíšená s novým 16,99 modelem e-tržišť V4 - Smíšená varianta 16,76 s replikací Národního elektronického nástroje

1 2 3

Počet Rozdíl v bodů pořadí %

V3 - Smíšená s novým 656 modelem e-tržišť V2 - Smíšená 621 V4 - Smíšená varianta s 598 replikací Národního elektronického nástroje

Rozdíl v pořadí %

0,3% 1,6%

Tabulka 32: Celkové porovnání variant 2 Varianta V2 je v rámci kvalitativního hodnocení o 5,3 % horší než varianta V3. Varianta V3 je v rámci kvantitativního hodnocení o 0,6 % horší než varianta V2. V4 se umístila na posledním místě v obou posuzovaných hlavních kritériích (kvalita a socio-ekonomický přínos). • V4 může být automaticky vyloučena, •

Pokud hodnotíme obě hlavní kritéria (kvalita i socio-ekonomcký přínos) stejně, přičemž kvalitativní hodnocení by v tomto případě mělo spíše převážit, je V3 vždy lepší volbou, a proto bude vybrána pro účely detailního hodnocení v rámci kap. 8 a 9.

94

8 Detailní popis vybrané varianty NIPEZ se ve vybrané variantě V3 skládá z následujících komponent: •

Informační systém o veřejných zakázkách,

• •

Národní elektronický nástroj, E-tržiště,

•


Informační systém o veřejných zakázkách uveřejňovací subsystém, Národní elektronický nástroj, E-tržiště a Individuální elektronické nástroje jsou vymezeny a popsány v kapitole 5 – „Vymezení komponent / modulů řešení v NIPEZ“. Ve variantě 3 bude NEN tvořen jedinou aplikací, která bude poskytována centrálně všem zadavatelům VZ. Zadavatelé a dodavatelé budou do NEN přistupovat přes webové rozhraní a budou pracovat s NEN jen pomocí webového prohlížeče, tj. bez nutnosti instalace jakékoli klientské aplikace na koncovém zařízení uživatele. Obchodní model poskytování služeb NEN lze charakterizovat jako SAAS (Software-as-a-Service), za jehož využití uživatel (resp. zadavatel a dodavatel) nic neplatí. Dle varianty V3 bude existovat jediný centrální IS VZ US, který bude provozován jediným koncesionářem. Součástí varianty V3 je i existence několika konkurenčních E-tržišť, na kterých se budou obchodovat vybrané (standardizované) komodity. E-tržiště budou provozována na základě koncese. Ve variantě V3 budou mít stávající zadavatelé možnost ponechat si své stávající nástroje pro elektronické zadávání VZ a nadále je využívat. V okolí NIPEZ se vyskytují informační systémy, které si z různých důvodů budou s částmi NIPEZ vyměňovat data. Tyto okolní IS lze seskupit do několika skupina okolních informačních systémů, které jsou popsány v kapitole č. 8.5 „Rozhraní“. Následující kapitoly se věnují technickému popisu NIPEZ. Hlavní pozornost je věnována detailnímu popisu NEN, který je hlavním výstupem projektu spolufinancovaným z IOP.

95

Graf 23: NEN a jeho submoduly a funkční bloky

96

Národní elektronický nástroj se skládá ze 2 základních částí: • Administrace VZ, •

Podpůrný submodul.

Administrace VZ umožňuje správu a řízení celého životního cyklu veřejné zakázky. Administrace VZ se skládá z následujících submodulů: • Příprava VZ, •

Zadávání VZ,

•

Plnění smlouvy.

Podpůrný submodul poskytuje funkcionalitu, kterou využívá jeden či více submodulů/funkčních bloků Administrace VZ a skládá se z následujících částí: •

Identity Manager,

• •

Workflow, Administrace systému,

•

DMS,

• •

Archivace, Výkaznictví.

V následujících částech se nejprve diskutují logické a posléze technické aspekty NIPEZ. V rámci logických aspektů je NIPEZ analyzován z různých úhlů pohledu, jako je: • Koncepční, •

Funkční a

•

Datový pohled.

Technické aspekty NIPEZ jsou analyzovány z: • Softwarového a následně, •

Hardwarového úhlu pohledu.

Kapitola koncepční architektura ukazuje základní principy řešení NIPEZ. Koncepční architektura v sobě integruje procesní, funkční, datový a provozní pohled. Kapitoly funkční a datová architektura popisují základní funkcionality a základní datové entity Národního elektronického nástroje. Pro zjednodušení není ve funkčním a datovém modelu znázorněn podpůrný submodul.

8.1

Koncepční architektura

Koncepční architektura podává zjednodušený, ale komplexní pohled na řešení NIPEZ, jeho vybrané stavební prvky (tj. moduly, submoduly, funkční bloky), uživatele, procesní kroky (tj. úkony/aktivity) a data, se kterými pracuje. Z důvodu zachování vysoké názornosti byla koncepční architektura rozdělena do dvou schémat: •

Schéma koncepční architektury pro VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity,

•

Schéma koncepční architektury pro nadlimitní VZ a ostatní VZ.

97

Graf 24: Koncepční architektura NIPEZ – VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity

98

Graf 25: Koncepční architektura NIPEZ – nadlimitní VZ Pro jednoduchost jsou zvažováni jen 2 základní uživatelé NIPEZ – zadavatel a dodavatel. Spojnice uživatele a funkčního bloku představují úkony (aktivity), které uživatel realizuje. Funkční blok, u kterého končí spojnice zakončená šipkou, je funkční blok, ve kterém je daný úkon aplikačně realizován. Funkční bloky obsahují vybraná data, která jsou nutná pro daný úkon nebo která daným úkonem vznikají. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony, resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. Šedé funkční bloky nejsou v rámci životního cyklu daného typu VZ využívány. Pro jednoduchost nebyl v modelu použit podpůrný submodul a Individuální elektronické nástroje. Stavební prvky, ze kterých se skládá koncepční architektura, jsou popsány v následujících kapitolách.

8.2

Funkční architektura

Tato kapitola podává základní přehled o funkcionalitách, které by měl NIPEZ poskytovat pro efektivní správu a řízení životního cyklu veřejné zakázky.

99

Graf 26: Model funkční architektury NIPEZ 100

Funkční model umožňuje dynamické zobrazení celého životního cyklu VZ od přípravy VZ až po její plnění skrze požadované aplikace a jejich funkcionality. Model pro popis funkční architektury vychází z jednotného rámce, který je tvořen na vertikální ose aplikacemi NIPEZ (NEN, IS VZ a E-tržiště) a na horizontální ose průběhem životního cyklu veřejné zakázky. Uprostřed modelu jsou obrazce znázorňující funkční bloky NEN. IS VZ a E-tržiště jsou znázorněny jen na úrovni modulu a nejsou dále členěny. V modelu funkční architektury jsou znázorněny moduly, submoduly, funkční bloky, funkcionality a základní data vyměňovaná mezi funkčními bloky NIPEZ. Spojnice mezi funkčními bloky představují toky dat, které jsou na jedné straně vstupy a na straně druhé výstupy z funkčních bloků. Funkční bloky obsahují seznam vybraných funkcionalit, které jsou nutné pro IT/IS podporu životního cyklu VZ. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. V modelu funkční architektury nejsou z důvodu zachování jednoduchosti modelu zobrazeny následující funkcionality, příp. moduly: • Funkcionality podpůrného submodulu, •

Méně významné funkcionality,

•


Seznam submodulů, funkčních bloků NEN a jejich popis obsahuje následující tabulka.

Plnění VZ

Zadávání VZ

Příprava VZ

Submodul Funkční blok

Popis

Příprava VZ

V této doméně jsou seskupeny funkcionality pro efektivní přípravu VZ. Funkcionality umožní založení VZ v NEN, její úpravu, naplánování, nastavení a schválení k publikaci. Pro podporu efektivní správy VZ budou existovat funkcionality pro vyhledání VZ, filtrování v seznamech a agregaci VZ se stejným předmětem plnění.

Zahájení ZŘ a podání nabídky

Funkcionality v této oblasti podporují úkony jak zadavatelů, tak dodavatelů. Zadavatelé budou pomocí dostupných funkcionalit oznamovat úmysl zadat VZ a poskytovat informace o VZ (vč. např. zadávací dokumentace a dodatečných informací). Dodavatelům bude umožněno pomocí příslušných funkcionalit se zaregistrovat, spravovat svůj profil a podat žádost o účast či nabídku na vyhlášenou VZ..

Jednání komisí

Tato skupina funkcionalit umožní otevírání obálek (s žádostmi o účast či nabídkami) za využití principu 4 očí, případné vyloučení zájemců, posouzení a hodnocení nabídek. Dostupné budou rovněž funkcionality pro soutěžení komodit, jejichž pořizování nebude nařízeno přes E-tržiště.

Jednání s dodavateli

Funkcionality budou podporovat jednání se zájemci v soutěžním dialogu, v jednacím řízení bez uveřejnění a v jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním.

Rozhodnutí o zadání VZ

V tomto funkčním bloku umožní dostupné funkcionality vyloučení nevyhovujících dodavatelů, výběr nejvhodnější nabídky a uvolnění peněžní jistoty.

Opravné prostředky

Opravné prostředky zajistí podporu NEN pro podání a vyřízení námitek.

Ukončení ZŘ

Funkcionality budou podporovat na jedné straně zrušení ZŘ a na druhé straně uzavírací činnosti pro úspěšně ukončené ZŘ a zadání VZ, jako je uzavření smlouvy, její evidence a komunikace výsledků ZŘ.

Plnění smlouvy

Funkcionality budou v budoucnu podporovat automatizované generování a komunikování objednávek a podporovat platební a zúčtovací transakce. Tyto funkce budou implementovány v další fázi rozvoje NIPEZ.

101

Identity management

V podpůrném submodulu Identity management bude možné spravovat seznam uživatelů NEN na straně zadavatele a dodavatele, uživatelských rolí a odpovědností (tj. vložit, aktivovat, změnit a deaktivovat uživatelský účet, změnit heslo, přiřadit roli a oprávnění apod.). Identity management bude rovněž umožňovat správu dalších dat, jako např. kontaktní údaje uživatele, jeho pozici, jeho nadřízeného a podřízeného atd. Data o uživatelích zadavatelů a dodavatelů budou využívána zejména pro: • Přidělování uživatelských oprávnění pracovníkům zadavatele a dodavatele, • Adresování úkonů konkrétním pracovníkům v rámci workflow, • Výběr pracovníků do komisí, příp. výběr pověřených pracovníků k provedení jednoho či více úkonů, • Plnění osobních a kontaktních údajů o pracovnících do šablon výstupních dokumentů. Data a funkcionalita tohoto funkčního bloku se budou využívat ve všech submodulech NIPEZ, příp. dalších aplikacích, kde je potřeba zajistit přístup jen pro oprávněné uživatele.

DMS

Tento funkční blok umožňuje uložení, uchování, správu a zpřístupnění souborů dokumentů (resp. veškerého elektronického obsahu vč. ověření elektronickým podpisem a značkou) vztahujících se k VZ. Tento funkční blok umožní také zpřístupnění souborů dokumentů kancelářským aplikacím vč. transformace do požadovaného formátu. DMS bude splňovat přísné požadavky na bezpečnost, důvěrnost, evidenci přístupu k dokumentům atd. DMS se využije v těch submodulech NIPEZ, které pracují s jakoukoli "nestrukturovanou" dokumentací týkající se VZ (např. soubory ZD, naskenovaná korespondence, elektronické soubory korespondence, naskenované nabídky, smlouvy atd.).

Podpůrný sumodul

Archivace

Tento funkční blok zajistí archivaci dokumentů, které již nejsou aktivně využívány, ale které z legislativních důvodů musí být po požadovanou dobu archivovány. Modul archivace bude splňovat přísné požadavky na bezpečnost, důvěrnost, evidenci přístupu k dokumentům atd. Funkcionalitu tohoto funkčního bloku využije podpůrný submodul DMS a příp. další moduly/aplikace, které budou zprostředkovávat přístup k archivovaným dokumentům.


Tento funkční blok umožní nastavení globálních parametrů aplikace NEN a správu všech číselníků, které jsou využívány v dalších modulech NIPEZ, příp. submodulech NEN. Správou číselníků je míněno poskytnutí podpůrného submodulu, který umožní přidání, aktivaci, deaktivaci, změnu a vymazání číselníku jako celku a položky číselníku. Součástí funkcionality bude i zpřístupnění číselníků ostatním submodulům NIPEZ, vyhledávání v číselnících a zobrazování. Systém umožní vyexportování číselníku do formátu zpracovaného v běžných kancelářských aplikacích. Pro hromadné načtení položek číselníku bude systém poskytovat rozhraní. K datům spravovaným tímto podpůrným submodulem budou přistupovat všechny submoduly NEN.

Workflow

Tento podpůrný funkční blok zajišťuje funkcionalitu výkonu workflow a funkcionalitu pro nastavení uživatelských workflow. Workflow bude využitelné pro interakce "aplikace – aplikace" (např. NEN – IS VZ US pro uveřejnění oznámení o VZ v IS VZ US) a "uživatel – aplikace" (např. schválení VZ schvalovatelem pro uveřejnění). Workflow (např. schvalování) může probíhat sériově (tj. po schválení jedním schvalovatelem schvaluje následující schvalovatel) a paralelně (tj. ke schválení je nutné schválení více schvalovateli současně). Součástí workflow bude i zasílání upozornění a možnost zpracovat workflow požadavky/úkony i mimo NIPEZ (např. schválení uveřejnění VZ z aplikace emailového klienta). V případě neprovedení požadované akce v požadovaném termínu, workflow provede předdefinovanou akci automaticky. Účastník workflow (např. schvalovatel) může schválení delegovat na jiného schvalovatele. Výběr schvalovatele v daném workflow může být proveden automaticky systémem nebo manuálně administrátorem VZ, kdy kritériem pro výběr schvalovatele je druh zadávacího řízení, částka plnění VZ a pozice, organizační jednotka a finanční limit schvalovatele. Nástroj umožní definici vlastního postupu schvalování a definici průběhu celého životního cyklu (např. příprava a zadávání) vybraných kategorií VZ, např. VZMR. Každý zadavatel bude mít možnost vybrat si předdefinované workflow či podle svých potřeb si jednoduchým způsobem nadefinovat vlastní workflow v oblastech, které mohou v souladu se ZVZ být přizpůsobeny potřebám jednotlivých zadavatelů. Funkcionalitu tohoto podpůrného modulu bude využívat většina hlavních modulů/submodulů.

Tabulka 33: Základní charakteristika submodulů a funkčních bloků NEN Seznam funkcionalit (včetně funkcionalit podpůrného submodulu) přiřazených k jednotlivým submodulům a funkčním blokům NEN obsahuje následující tabulka.

102

Funkční blok

Funkcionalita

Typ

Uživatel

Příprava VZ

Vložení, editace a smazání VZ

Vlastnost IS

Zadavatel

Plánování VZ

Vlastnost IS

Zadavatel

Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Agregace podobných VZ

Vlastnost IS

Zadavatel

Definice hodnotících kritérií

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Ustanovení komisí, jmenování a pozvání členů

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Schválení VZ

Vlastnost IS

Zadavatel

Uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v IS VZ US

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Poskytování zadávací dokumentace

Úkon dle ZVZ

Zadavatel


Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Prohlídka místa plnění

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Podání žádosti o zadávací dokumentaci, dodatečné informace, prohlídku apod.

Vlastnost IS

Dodavatel

Registrace účastníků a samoobslužná aktualizace jejich registračních dat

Vlastnost IS

Dodavatel

Podání nabídek/žádostí o účast/návrhů/předběžných nabídek

Vlastnost IS

Dodavatel

Příjem nabídek/žádostí o účast/návrhů/předběžných nabídek

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Otevírání obálek s žádostmi o účast

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Otevírání obálek s nabídkami

Úkon dle ZVZ

Zadavatel


Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Omezení počtu zájemců

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Posouzení nabídek

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Hodnocení nabídek

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Elektronická aukce

Úkon dle ZVZ

Dodavatel/Zadavatel

Nahlížení do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Jednání se zájemci v soutěžním dialogu

Úkon dle ZVZ

Dodavatel/Zadavatel

Jednání v jednacím řízení bez uveřejnění

Úkon dle ZVZ

Dodavatel/Zadavatel

Jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním

Úkon dle ZVZ

Dodavatel/Zadavatel

Vyloučení dodavatele

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Příprava VZ

Submodul

Zadávání VZ

Zahájení ZŘ

Jednání komisí


Rozhodnutí o zadání VZ

103

Výběr nejvhodnější nabídky

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Uvolnění peněžní jistoty

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Podání a přezkoumání námitek

Úkon dle ZVZ

Dodavatel/Zadavatel

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – ÚOHS

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Uzavření smlouvy

Úkon dle ZVZ

Dodavatel/Zadavatel

Evidence smlouvy

Vlastnost IS

Zadavatel

Zrušení zadávacího řízení

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Plnění smlouvy

Úkon dle ZVZ

Dodavatel

Příjem faktury

Úkon dle ZVZ

Zadavatel

Správa uživatelů zadavatelů a uživatelů (vč. kontaktů)

Vlastnost IS

Zadavatel

Správa rolí a odpovědností

Vlastnost IS

Zadavatel

Správa HR struktur

Vlastnost IS

Zadavatel

Nastavení uživatelského workflow

Vlastnost IS

Zadavatel

Sledování průběhu workflow

Vlastnost IS

Zadavatel

Upozorňování na termíny VZ

Vlastnost IS

Zadavatel

Automatické akce u VZ (např. změna stavu po uběhnutí definované doby apod.)

Vlastnost IS

Zadavatel

Delegace

Vlastnost IS

Zadavatel

Automatický výběr schvalovatele

Vlastnost IS

Zadavatel

Nastavení globálních parametrů aplikace

Vlastnost IS

Zadavatel

Přidání, aktivace, změna, deaktivace, odstranění číselníku

Vlastnost IS

Zadavatel

Přidání, aktivace, změna, deaktivace, odstranění položky číselníku

Vlastnost IS

Zadavatel

Dále obecné vlastnosti číselníků

Vlastnost IS

Zadavatel

Uložení, uchování a zpřístupnění dokumentů

Vlastnost IS

Zadavatel

Správa dokumentace

Vlastnost IS

Zadavatel

Archivace

Dlouhodobá archivace dokumentů

Vlastnost IS

Zadavatel

Výkaznictví

Vytvoření reportu

Vlastnost IS

Zadavatel

Spuštění, uložení a prohlédnutí reportu

Vlastnost IS

Zadavatel

Opravné prostředky

Plnění VZ

Ukončení ZŘ

Plnění smlouvy

Identity Manager

Podpůrný submodul

Workflow


DMS

Tabulka 34: Seznam vybraných funkcionalit NEN

104

Řada aplikačních stavebních prvků se bude v systému vyskytovat opakovaně v různých funkčních blocích a bude mít vždy podobné vlastnosti, např. NEN bude pracovat s aplikačním stavebním prvkem typu seznam. Seznam je výpis záznamů vyhovující vstupním kritériím, např. seznam všech VZ zadaných daným zadavatelem nebo seznam žádostí o účast v daném ZŘ. V obou případech bude NEN poskytovat stejné funkcionality pro práci se seznamem, jako je prosté zobrazení seznamu, vyhledání v seznamu, filtrování seznamu apod. Následující tabulka podává přehled obecných funkcionalit k základním aplikačním stavebním prvkům. Aplikační stavební prvek Seznam

Záznam o úkonech a činnostech v rámci VZ Zpráva, oznámení, vyrozumění, výzva, vysvětlení, protokol, potvrzení, návrh, zdůvodnění, apod.

Příklad užití

Funkcionalita

Seznam VZ daného zadavatele, Seznam žádostí o účast, Seznam nabídek, seznam uživatelů, jakýkoli číselník apod. Otevírání obálek, Posouzení kvalifikace, apod. Výzva k jednání, Rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu, Vyrozumění dodavatelů o termínu otevírání obálek apod.

Prosté zobrazení seznamu Výběr zobrazovaných sloupců seznamu Vyhledávání Filtrování dle zadaných kritérií Evidence Zpřístupnění Vytvoření zprávy ve zvoleném formátu Odeslání nebo předání do IS pro odeslání

Tabulka 35: Obecné funkcionality NEN

8.3

Datová architektura

Tato kapitola podává základní přehled o vybraných datových entitách, které budou vlastněny a používány v NIPEZ. Datová entita je datová struktura se skupinou popisných atributů, např. v NEN je základní datovou entitou „Veřejná zakázka“, která je popsána řadou atributů, jako předmět plnění, předpokládaná cena plnění, datum konce lhůty pro podání nabídek apod. Následující schéma ukazuje, která vybraná data budou vlastněna jednotlivými částmi NIPEZ a vybraná data, která budou v daném modulu replikována z jiných modulů NIPEZ.

105

Graf 27:Datová architektura NIPEZ Následující datový model umožňuje dynamické zobrazení celého životního cyklu VZ od přípravy VZ až po její plnění skrze požadované aplikace a data, se kterými tyto aplikace pracují. Model pro popis datové architektury vychází z jednotného rámce, který je tvořen na vertikální ose aplikacemi NIPEZ (NEN, IS VZ a E-tržiště) a na horizontální ose průběhem životního cyklu veřejné zakázky. Uprostřed modelu jsou obrazce znázorňující funkční bloky NEN. IS VZ a E-tržiště jsou znázorněny jen na úrovni modulu a nejsou dále členěny. V datovém modelu jsou znázorněny moduly, submoduly, funkční bloky, datové entity a základní data vyměňovaná mezi funkčními bloky NIPEZ. Spojnice mezi funkčními bloky představují toky dat, které jsou na jedné straně vstupy a na straně druhé výstupy z funkčních bloků. Funkční bloky obsahují seznamy vybraných datových entit, které využívají funkcionality funkčních bloků. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. V datovém modelu nejsou z důvodu zachování jednoduchosti modelu zobrazeny datové entity používané v následujících funkčních blocích, příp. modulech: • Podpůrný submodul, •


Datový model znázorňuje jen datové entity, které lze považovat za základní. Méně významné datové entity byly z modelu vynechány.

106

Graf 28: Datový model NIPEZ

107

Seznam vybraných datových entit NIPEZ je obsažen v následující tabulce: Název

Popis

Vybrané atributy

Veřejná zakázka

Data o veřejné zakázce

Název veřejné zakázky, druh výběrového řízení, předpokládaný objem plnění, data platnosti

Zadávací dokumentace

Data o zadávací dokumentaci

Přiřazená VZ, typ dokumentu, autor

Smluvní strana

Zadavatel, dodavatel

Název, IČO, DIČ, adresa, právní forma

Kontakt

Kontaktní informace o osobě zastupující zadavatele nebo dodavatele

Jméno, adresa, telefon, e-mail

Uživatel

Fyzická osoba, které má přístup do aplikací NIPEZ

Login, heslo, role, e-podpis

Nabídka

Návrh, předběžná nabídka nebo nabídka podaná Přiřazená VZ, smluvní strana, nabídnutá dodavatelem v zadávacím řízení cena

Jednání komisí

Evidence události jednání o podaných nabídkách Přiřazená VZ, smluvní strana, kontakt, předmět, obsah

Smlouva

Smlouva o plnění předmětu VZ nebo rámcová smlouva

Přiřazená VZ, smluvní strana, předmět, cena, platnost, obsah

Dodatečná informace

Otázky položené dodavatelem a odpovědi zadavatele v rámci poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám

Přiřazená VZ, smluvní strana, otázka, odpověď

Hodnotící komise

Hodnotící komise složená z kontaktů zadavatele

Kontakt, role

Žádost o účast

Žádost o účast podaná zájemcem

Přiřazená VZ, smluvní strana

Písemná zpráva zadavatele

Písemná zpráva zadavatele o nadlimitní veřejné zakázce

Přiřazená VZ, vybraná nabídka

Námitka

Námitka dodavatele podaná proti úkonu zadavatele

Přiřazená VZ, smluvní strana, obsah námitky

Návrh

Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele podaný Přiřazená VZ, smluvní strana, návrh dodavatelem

Zpráva

Výzva k podání nabídky, předběžné oznámení, upozornění, oznámení apod.

Přiřazená VZ, smluvní strana, předmět, obsah

Kvalifikace

Kvalifikace dodavatele

Přiřazená VZ, smluvní strana, vyhodnocení kvalifikace

Hodnocení nabídky

Hodnotící zpráva o nabídce

Přiřazená VZ, smluvní strana, nabídnutá cena, hodnoty hodnotících kritérií

Aukce

Definice elektronické aukce

Přiřazená VZ, typ aukce, smluvní strana, komodita, termíny


Datová entita obsahující atributy jednání s uchazeči

Přiřazená VZ, smluvní strana, kontakt, předmět, obsah

Přezkum

Přezkum námitky podané dodavatelem

Přiřazená VZ, smluvní strana, obsah přezkumu

Peněžní jistota

Peněžní jistota složená dodavatelem

Přiřazená VZ, smluvní strana, částka jistiny

Faktura

Faktura za dodané zboží, provedené služby či stavební práce v rámci plnění VZ

Objednávka, smluvní strana, položka, množství, cena

Objednávka

Objednávka plnění předmětu VZ

Smlouva, smluvní strana, položka, množství, cena

Kritéria

Kritéria definovaná pro hodnocení nabídek

Přiřazená VZ, název kritéria, váha kritéria, rozsah hodnot

Tabulka 36: Seznam a definice datových entit NIPEZ

8.4

Technická architektura

8.4.1 Softwarová architektura Tato kapitola pojednává o technických aspektech softwarové architektury. Architektura NEN je navržena s využitím následujících základních principů: •

3-vrstvá architektura (někdy také označovaná jako internetová architektura),

108

•

Servisně orientovaná architektura (dále také SOA).

3-vrstvá architektura (internetová architektura) je architekturou typu klient-server skládající se z následujících vrstev: •

Prezentační vrstva, • Tj. vrstva pro prezentaci informací. Prostředím pro prezentaci informací bude webový prohlížeč uživatele aplikace.

•

Aplikační vrstva, • Aplikační vrstva poskytuje business logiku a zajišťuje zpracování dat.

•

Datová vrstva. •

Datová vrstva je tvořena databázemi, které uskladňují a poskytují data.

Následující obrázek znázorňuje princip 3-vrstvé architektury (internetové architektury):

Graf 29: Internetová architektura

109

Rozhraní mezi NEN a okolními částmi NIPEZ/okolními IS budou postavena na principech servisně orientované architektury. Každý modul NEN bude poskytovat webové služby, které umožní propojení modulu jednak s jinými moduly NIPEZ, ale také i s informačními systémy zadavatelů, dodavatelů apod. Webové služby budou nabízeny pomocí standardu UDDI (platformě nezávislý XML registr pro publikaci a vyhledávání webových služeb přes Internet). Webové služby budou jednoznačně popsány pomocí standardu WSDL (jazyk pro popis webových služeb založený na XML). Pro komunikaci Žadatele o službu (tj. aplikace, která požaduje vzdáleně po NEN určitou operaci) s Poskytovatelem služby (tj. NEN) bude použit protokol SOAP (protokol pro výměnu strukturovaných informací webových služeb). Odchozí komunikace z NEN iniciovaná NEN bude realizována technickou součástí NEN – komponentami middleware. Příchozí komunikace do NEN bude iniciována a realizována technickými prostředky vlastníka daného software.

Graf 30: Servisně orientovaná architektura

110

Graf 31: Softwarová architektura NEN

111

Softwarová architektura představuje základní softwarové technologie použité pro návrh NEN vč. jeho rozhraní. Softwarová architektura obsahuje následující komponenty: •

BPM/middleware,

• •

Aplikační servery, Databáze,

•

DMS.

BPM/middleware je platforma, která bude použita pro workflow a pro integraci s okolními IS. Aplikační servery poskytují prostředí pro běh aplikací NEN. V obrázku jsou vyobrazeny základní aplikace (submoduly NIPEZ) pro přípravu, zadávání a plnění VZ. Databáze bude obsahovat veškerá data, které bude NEN využívat pro svou funkci. DMS (Document Management System) je nástroj, kam se budou ukládat soubory dokumentů, se kterými se bude v NEN pracovat. Byly identifikovány následující vybrané technické požadavky na NEN jako celek: •

Podpora elektronického podpisu,

• •

Audit-trailling, Time-stamping,

•

Vícejazyčnost rozhraní NEN (vč. podpory regionálních nastavení, např. formátu dat a měn),

• •

Dostupnost vývojového, testovacího a produktivního prostředí, Možnost parametrizace,

•

Přístupnost (tzv. Accessibility, tj. umožnění přístupu lidem s jakýmikoli schopnostmi či handicapy),

•

Bezpečnost – šifrování dat a zabezpečení aplikace proti útokům a zneužití (např. šifrované přenosy dat),

•

Přístupová práva definovatelná na úrovni databázových záznamů,

• •

Využívání otevřených standardů, Využívání internetových standardů,

•

Využití principů servisně orientované architektury.

Technické požadavky vycházejí z následujících dokumentů: • •

State Of The Art Report – Case Studies On European Electronic Public Procurement Projects, IDABC, Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010, Vláda ČR,

• •

European Interoperability Framework For Pan-European eGovernment Services, IDABC, Architecture Guidlines For Trans-European Telematics Network For Administrations, IDABC,

•

Functional Requirements For Conducting Electronic Public Procurement Under The UE Framework, IDABC.

8.4.2 Hardwarová architektura 8.4.2.1 Servery Pro provoz řešení NEN jsou požadovány výkonné servery, které umožní dosažení vysoké dostupnosti. Vysokou dostupnost lze dosáhnout redundancí, volbou vhodných monitorovacích a samoopravných mechanismů, možností servisu za provozu atd. Nástrojem pro dosažení vysoké dostupnosti NEN je také clusterové řešení, které umožní v případě potřeby přenášet provoz aplikací mezi servery, a to jednak v případě výpadku serveru a nějaké jeho služby, nebo v případě potřeby provést load-ballancing zátěže. Dalším ze způsobů, jak snadněji zajistit splnění výše uvedených požadavků, je využití virtualizace na úrovni operačních systémů.

112

Zajištění výše uvedených požadavků lze zabezpečit pomocí následujícího HW: • 2ks fyzických serverů s 32 CPU taktovaných 3,66GHz a disponujících 256 GB RAM. „Produkční“ data a dokumenty budou uloženy v datových polích o celkové kapacitě 600 TB. Archivovaná data a dokumenty budou uloženy v datových polích o celkové kapacitě 2500 TB. Součástí řešení by měla být i řešení pro zálohování a obnovu dat a aplikací.

8.4.2.2 Bezpečnostní infrastruktura Pro důkladné zabezpečení řešení NEN je nutno vybudovat kvalitní bezpečnostní infrastrukturu, vedoucí k minimalizaci možných rizik a ztrát, způsobených bezpečnostními incidenty. Jedná se zejména o nasazení standardních bezpečnostních systémů pro ochranu před vnějšími útočníky (např. firewally, IDS/IPS systémy apod.)

8.4.2.3 Komunikační infrastruktura Řešení bude vyžadovat napojení, resp. propojení částí NEN na kvalitní a redundantní komunikační infrastruktury, která zabezpečí vysokou dostupnost řešení NEN.

8.5

Rozhraní

Životní cyklus veřejné zakázky nelze omezit jen na činnosti a aktivity vykonávané v rámci Národního elektronického nástroje. Životní cyklus VZ začíná identifikací potřeby pro nákup materiálu, produktu či služby daleko před vytvořením elektronického obrazu VZ v NEN. VZ během své části životního cyklu, který bude realizován v NEN, na jedné straně potřebuje pro svůj průběh informace z okolních IS a na druhou stranu vytváří informace a dokumenty, které se dále musí zpracovat v okolních IS. Po provedení posledního úkonu VZ v NEN nastává její plnění, které je pak podporováno v IS mimo rámec NIPEZ. Z důvodu opakované výměny velkého množství dat a dokumentů mezi NEN a okolními systémy je účelné identifikovat integrační vazby, které tyto výměny dat a dokumentů zautomatizují. Okolí NEN pro elektronické zadávání veřejných zakázek je tvořeno velkým množstvím heterogenních aplikací. Tuto heterogenní množinu aplikací lze seskupit do následujících typizovaných podmnožin okolních aplikací: • •

Informační systém o veřejných zakázkách, E-tržiště,

•


• •

eGovernment/Efektivní Veřejná správa, Oborové komoditní číselníky,

•

Informační systémy zadavatelů,

•

Informační systémy dodavatelů.

Vstupy pro řešení NIPEZ byly vymezeny v kap. 5. Za součást eGovernmentu a Efektivní Veřejné správy jsou považovány zejména následující informační systémy: •

Informační systém datových schránek (dále také ISDS nebo Datové schránky),

• •

Základní registry, Další registry,

•

Integrovaný Informační Systém Státní Pokladny (dále také IISSP),

•

Administrativní registr ekonomických subjektů (dále také ARES).

Datové schránky jsou informační systém fungující jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k doručování elektronických dokumentů od orgánů veřejné moci, k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a dodávání dokumentů fyzických i právnických osob mezi sebou. Základní a další registry jsou informační systémy prostřednictvím kterých je zajišťováno

113

sdílení dat mezi jednotlivými základními registry a agendovými informačními systémy, jako jsou: • Registr obyvatel (ROb), •

Registr osob (ROs),

•

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN),

•

Registr práv a povinností (RPP).

IISSP je informační systém pro efektivní a transparentní řízení veřejných financí. IISSP bude nabízet řešení pro účetní konsolidaci všech orgánů čerpajících ze státního rozpočtu (tzv. CSÚIS), dále nástroje pro přípravu (tzv. RISPR) a realizaci státního rozpočtu (tzv. RISRE). Výkaznictví na úrovni celých státních financí bude realizováno pomocí Manažerského informačního systému (tzv. MIS). ARES je informační systém, který umožňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry). ARES v koncepci NIPEZ nevystupuje jako referenční registr s ověřenými daty, ale jako podpůrný zdroj dat o dodavatelích, která jsou navržena pro zjednodušení registrace dodavatele v systému NEN a mají být vždy uživateli verifikována. Oborovými komoditními číselníky se rozumí informační systémy obsahující seznamy číselných identifikátorů používaných pro exaktní a podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky. Vedle CPV, který je výslovně zakotven v ZVZ a představuje komoditní číselník pro identifikaci plnění VZ, existují další, z hlediska úrovně obecnosti mnohem podrobnější komoditní číselníky identifikující komodity v jednotlivých oblastech lidské činnosti. Jako příklad lze uvést číselník SÚKL používaný v oblasti léků a léčivých přípravků nebo číselník ÚRS pro oblast stavebních prací. Číselník SÚKL je veden Státním ústavem pro kontrolu léčiv a je v něm uveden seznam léčivých přípravků registrovaných v ČR, léčivých přípravků, pro něž byl schválen specifický léčebný program, a potravin pro zvláštní lékařské účely. Tzv. cenová soustava ÚRS obsahuje zejména Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP), Rozpočtové ukazatele (RUSO) a Ceníkové položky (HSV, PSV, M). Umožňuje tak přesně stanovit předmět plnění VZ pro stavební práce, nebo sestavit přesný položkový stavební rozpočet. ÚRS PRAHA, a.s. je nástupnická organizace Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Informační systémy zadavatelů jsou informační systémy, které jsou typicky využívány pro podporu a zajištění nákupních činností subjektů, které jsou povinny postupovat při obstarání nákupů podle ZVZ. Typicky se jedná o podnikové informační systémy (tzv. ERP systémy), které automatizují a v rámci státní správy a samosprávy obvykle podporují agendu účetnictví, kontrolingu, přípravy a řízení projektů, nákupů a skladů. Dalším typickým informačním systémem využívaným ve státní správě a samosprávě jsou spisové služby pro zajištění příjmu, evidence, vypořádání a odeslání dokumentů. Dodavatelé (tj. subjekty zajišťující dodání materiálů, produktů a služeb, které jsou předmět jednotlivých realizovaných VZ) pro realizaci obchodních vztahů se svým okolím nejčastěji využívají podnikové informační systémy (tj. ERP), případně specializované objednávkové, zúčtovací a platební systémy. Tyto systémy podporují zpracování objednávek, skladové hospodářství, vystavené faktury a příchozí platby. Součástí bývají i aplikace pro přípravu, údržbu a publikaci katalogů nabízených materiálů, produktů a služeb.

114

Graf 32: NIPEZ a vybrané okolní informační systémy

8.5.1 Identifikace všech rozhraní Na základě analýzy cílené funkcionality Národního elektronického nástroje a okolních informačních systémů byla identifikována rozhraní, se kterými by z věcného a obsahového hlediska měla integrace význam. Následující tabulka podává přehled o takovýchto rozhraních mezi NEN a okolními systémy a vybraných vyměňovaných datech. Sloupeček „Data“ uvádí datové entity, které se v rozhraní budou vyměňovat mezi zdrojovým a cílovým informačním systémem. Sloupeček „Směr“ udává směr toku dat uvedených ve sloupečku „Data“ z pohledu NEN. Jedná se vždy pouze o tok dat hlavních datových entit, nikoli dalších dat nutných pro správnou transakční funkčnost rozhraní (např. potvrzení o přenosu dat, dotaz na zaslání dat apod.).

115

ID Název

Popis

Data

Směr

Ze systému Do systému

1 IS VZ US

NEN bude disponovat vlastním uveřejňovacím subsystém. Kromě uveřejnění ve vlastním uveřejňovacím systému, zajistí NEN automatické uveřejnění vyhlášení VZ v IS VZ US, jehož provozovatelem je do roku 2011 Česká pošta, s.p Integraci s TED/PEPO bude zajišťovat provozovatel IS VZ US na základě žádosti zadavatele uvedené ve vyhlášení VZ. NEN bude schopen zajistit uveřejnění všech vyhlášení (oznámení), u kterých je dle ZVZ stanovena povinnost jejich uveřejnění.

Informace o KR, SON a VZ

Odchozí

NEN – IS VZ US Administrace

2 E-tržiště

NEN bude obsahovat informace o všech VZ a VZMR. Vzhledem k tomu, že některé VZ budou realizovány v dalších IS – v individuálních elektronických nástrojích nebo E-tržištích, pak je nutné zabezpečit synchronizaci informací mezi těmito IS a NEN. Do této skupiny rozhraní patří 3 následující rozhraní: • 2a – Obousměrné rozhraní mezi NEN a každým E-tržištěm • 2b – Jednosměrné rozhraní mezi každým individuálním elektronickým nástrojem a NEN • 2c – Obousměrné rozhraní mezi každým individuálním elektronickým nástrojem a každým E-tržištěm

VZ, ZD, výsledek VZ, uživatel, smluvní strana

Obousměrný Tržiště, NEN NEN – – Administrace, Administrace Tržiště

Datová zpráva

Obousměrný NEN – Administrace , Datová schránka

Ad 2a: • Tržním mechanismem, který se používá pro realizaci VZMR a podlimitních VZ pro standardizované komodity bude elektronické tržiště. • Každá VZ a VZMR, která nebude realizována v individuálním elektronickém nástroji, bude připravena v administračním submodulu NEN. • V případě, že tržním mechanismem pro realizaci výše uvedené VZ a VZMRje elektronické tržiště, pak toto rozhraní zajistí přenos parametrů podlimitní VZ nebo VZMR pro standardizované komodity z NEN do E-tržiště pro založení a nastavení tržního nástroje (např. aukce) v elektronickém tržišti. • Součástí tohoto rozhraní je i synchronizace uživatelů a smluvních stran. Po ukončení a vyhodnocení aukce pak dojde k přenosu výsledků z E-tržiště zpět do NENu. Ad 2b: • Toto rozhraní slouží pro přenos informací o VZ a VZMR, které budou realizovány v individuálním elektronickém nástroji. • Informace o VZ a VZMR a jejich výsledcích, které budou realizovány v individuálním elektronickém nástroji, budou odeslány do NEN z důvodů možnosti agregace a pro konsolidované výkaznictví. Ad 2c: • Organizace, které budou využívat individuální elektronické nástroje, budou mít povinnost obchodovat dané standardizované komodity využitím VZMR či podlimitních VZ pomocí E-tržišť. • V takovémto případě si založí VZMR či podlimitní VZ ve vlastním individuálním elektronickém nástroji, který pak zabezpečí přenos jejich základních údajů do E-tržiště. Výsledek VZMR či podlimitní VZ bude následně přenesen z E-tržiště zpět do individuálního elektronického nástroje. 3 Datové schránky

Datové schránky lze využít pro většinu komunikace mezi zadavateli a dodavateli v rámci zadávání VZ s výjimkou datových zpráv obsahujících nabídku/žádost o účast v zadávacím řízení. NEN bude obsahovat funkcionalitu pro vytvoření obsahu datové zprávy a předání této zprávy ISDS k odeslání prostřednictvím datové schránky. NEN bude rovněž obsahovat funkcionalitu pro stažení obsahu datové zprávy z ISDS do NEN.

4 Spisová služba

Spisová služba zadavatele bude použita na oběh dokumentů, přidání spisového čísla, odeslání/příjem datové zprávy apod. Dokument, Obousměrné NEN/Spisov Spisová NEN bude obsahovat funkcionalitu pro vytvoření elektronického obsahu (např. vložený soubor, datová zpráva apod.) datová zpráva á služba služba/NEN a předání jeho obsahu spisové službě pro další zpracování (tj. evidenci, uložení, schválení a odeslání adresátovi apod.). a e-mail

5 ARES – dodavatelé

Potřeba zpracování seznamů dodavatelů a informací z profilů dodavatelů nastává v několika fázích životního cyklu VZ. Úplný seznam dodavatelů se správnými údaji je nutný pro správný a efektivní průběh VZ (např. přiřazení dodavatele k VZ, komunikace s dodavateli, zaslání výzev apod.). Toto rozhraní zajistí synchronizaci dodavatelů s externím informačním systémem ARES.

Dodavatel

Příchozí

ERP

Datová schránka, NEN – Administrace

NEN – el. tržiště

116

ARES není referenční registr a proto bude sloužit jako podpůrný nástroj pro automatizaci při vyplňování dat o dodavatelích. Kvalita těchto dat v NEN bude záviset na kvalitě dat v ARES a proto bude nutné je v každém kroku verifikovat. 6 EIS – Katalogy

V rámci aukce, DNS nebo rámcové smlouvy je obvyklým způsobem poskytnutí nabídky formou katalogu. Dodavatelský katalog může obsahovat až stovky položek poskytujících data o nabízených produktech, jeho vlastnostech a cenách. Nejefektivnější cestou načtení katalogu do NEN je vytvoření automatizovaného rozhraní pro import dodavatelských nabídek formou katalogu. Rozhraní lze realizovat publikací požadavků na strukturu katalogu a jeho položek. Dle těchto požadavků dodavatel vyexportuje ze svého ERP katalog a načte ho přes rozhraní do NEN

Dodavatel a položka (popis, množství a cena)

Příchozí

ERP


7 EIS – rámcové smlouvy

V případě, kdy rámcová smlouva dle §92 ZVZ je uzavřena s jedním dodavatelem a veškeré podmínky plnění jsou v ní konkrétně vymezeny, se čerpání rámcové smlouvy realizuje na základě výzvy k poskytnutí plnění. Z tohoto pohledu může být účelné přenést vysoutěženou rámcovou smlouvu z NEN do IS zadavatele pomocí automatizovaného rozhraní. Předpokladem této integrace je využívání rozhraní pro synchronizaci dodavatelů.

Rámcová smlouva

Příchozí

ERP


8 Identity management

Tato integrace zpřístupní uživatelské účty uložené v různých adresářových službách a HR systémech systému NEN. Zpřístupněním se rozumí poskytnutí přístupu k informacím o uživatelích zadavatele/dodavatele či jejich načtení a aktualizace do NEN.

Uživatel, pozice, nadřízený

Příchozí

HR

NEN – Administrace

NEN

Data o uživatelích (např. uživatelské jméno, heslo, pozice, nadřízený/podřízený, kontaktní informace apod.) lze do NEN vložit ručně nebo pomocí automatizovaného rozhraní. 9 CPV

Pomocí tohoto rozhraní se bude synchronizovat číselník v NIPEZ s číselníkem spravovaným v IS VZ.

Číselník CPV Příchozí

IS VZ

10 Oborové komoditní číselníky – SÚKL, ÚRS apod.

Pomocí tohoto rozhraní se budou synchronizovat oborové číselníky (např. číselníky SÚKL a ÚRS) v NIPEZ s číselníky spravovaným externími správci oborových komoditních číselníků.

Číselníky Příchozí SÚKL a ÚRS

IS externího NEN správce komoditního číselníku

11 EIS – nákupní Při využití nákupů na základě výběrů z katalogu či aukcí může být NEN vhodnou platformou pro automatické vygenerování Nákupní objednávky objednávky a integrační platformou pro přenos nákupních objednávek, jak do ERP zadavatele, tak i do ERP dodavatele. objednávka, výzva k V rámci např. VZMR si zadavatel vybere nejvhodnější nabídky poptávaných položek. Pro vlastní realizaci nákupu je nutné, plnění, avízo aby pak zadavatel ve svém ERP vytvořil nákupní objednávku, kterou pak pošle dodavateli. Dodavatel pak musí ručně vytvořit prodejní objednávku na základě obdržené nákupní objednávky.

Odchozí

NEN


Tento zdlouhavý a na chyby citlivý proces lze vyřešit integrací ERP systémů zadavatele a dodavatele přes NEN. NEN bude sloužit rovněž jako platforma pro zprostředkování elektronické komunikace týkající se objednávek, např. zaslání a obdržení elektronického potvrzení o dodání/plnění (avíza) objednávky, zaslání a obdržení změny či zrušení objednávky apod. Za nákupní objednávku je v duchu tohoto rozhraní považována i výzva k plnění (odvolávka na rámcovou smlouvu). 12 Základní a Základní registry by mohly poskytovat možnost ověření údajů účastníků VZ. NEN se připojí do základních registrů pro Právnická/fyzi Obousměrné Registr/NEN NEN/Registr další registry načtení dodatečných údajů k dodavatelům, příp. pro ověření údajů poskytnutých dodavateli. Realizace tohoto rozhraní bude cká osoba, vyžadovat provedení legislativních změn. status 13 Státní pokladna

Interakce s IISSP a NEN se v rámci životního cyklu VZ může uskutečňovat následujícím způsobem: Příprava VZ • V rámci zakládání VZ v NEN je možné automaticky ověřovat, zdali výdaj nepřesahuje odsouhlasenou alokaci v ISSP. • Existuje potenciál pro předstihové agregování poptávky (v momentu uskutečnění alokace výdajů v rámci modulu ISSP RISRE) a to zejména pro tzv. standardizovatelné komodity. Jeho naplnění se odvíjí od harmonizace nové skladby

Alokace, status alokace, zaplacená částka, číselník

Obousměrné IISSP NEN/IISSP RISRE/NEN RISRE

117

číselníků v ISSP a komoditní povinnosti v rámci NIPEZ, která bude postavená na bázi CPV klasifikace. Vyhodnocení a analýza VZ • Existuje potenciál pro vzájemnou provázanost v provádění rozsáhlé a detailní výdajové analýzy po proplacení státních výdajů. Realizace tohoto potenciálu opět závisí na slazení výdajových číselníků v ISSP a NIPEZ. 14 Další registry Pomocí tohoto rozhraní ověří NEN, že daný dodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění VZ. Pomocí tohoto – např. SKD, rozhraní by bylo možné také ověřovat splnění kvalifikace využitím údajů z SKD nebo SCD. Realizace ověřování splnění SCD a Black kvalifikace přístupem do SKD a SCD by však vyžadovala provedení legislativních změn. List

Dodavatel a Dodavatel je/není na black listu, SKD a SCD

15 Centrální Zadavatelé často disponují aplikací pro evidenci kupních smluv. V případě, že by NEN poskytoval funkcionalitu pro evidenci Smlouva registr smluv a vyjednání kupních smluv, pak by mohlo být účelné NEN s aplikacemi pro správu smluv integrovat. zadavatele 16 Schvalovací workflow

Pro případ, že nebude požadováno využití nativní workflow funkcionality NEN, bude NEN nabízet rozhraní, které umožní využití workflow funkcionality IS zadavatele. V takovémto případě NEN zpřístupní objekt ke schválení (vč. souvisejících dat nutných k realizaci workflow) pro externí workflow systém zadavatele. Vlastní workflow (např. schválení dokumentu) pak proběhne v IS zadavatele. Výsledky workflow budou předány zpět do NEN pro následující zpracování a evidenci.

Obousměrné NEN/IS VZ

Odchozí

IS VZ/NEN

NEN – ERP administrace

Dokument, Obousměrný NEN – NEN – informace o Administrace Administrace, VZ, informace , BPM, BPM, Spisová pro workflow Spisová služba služba

17 Synchronizac Proces přípravy VZ začíná dlouhou dobu před využitím NEN k evidenci VZ. Během této doby, ale také během přípravy VZ, Dokument, e dokumentů bude zadavatel vytvářet velké množství dokumentace. Tuto dokumentaci si bude sám uchovávat, v lepším případě metadata v některém z DMS/EMC systémů. Během přípravy VZ vznikne potřeba nahrát objemnou dokumentaci do NEN. V tomto dokumentu případě by bylo možné využít automatizované rozhraní, které by umožnilo nakopírování dokumentace z DMS/EMC zadavatele do NEN a jejich následnou automatickou synchronizaci.

Příchozí

DMS zadavatele

NEN – Administrace

Tabulka 37: Rozhraní NEN na okolní systémy

118

8.5.2 Vyhodnocení rozhraní z hlediska legislativní a technické možnosti jejich implementace Na základě stanovení kritérií a diskuze s MMR byly určeny priority jednotlivých rozhraní. Následující tabulka obsahuje seznam rozhraní s určenou účelností a zdůvodněním určené účelnosti. ID

Název

Účelnost

Zdůvodnění

1

IS VZ US

Ano

Využití ISVZUS je legislativně vyžadováno.

2

Informace o VZ

Ano

Toto rozhraní umožní značné administrativní úspory a umožní realizaci konsolidovaného reportingu nad všemi elektronicky realizovanými VZ a VZMR.

3

Datové schránky

Ano

Vzhledem k možnosti využití datových zpráv pro většinu komunikačních úkonů s dodavateli je účelné se dále zabývat integrací NEN a spisových služeb zadavatelů.

4

Spisová služba

Ano

Povinnost vykonávat spisovou službu je pro některé subjekty, které mají či mohou mít postavení zadavatele, dána zákonem č. 499/2004 Sb. Vzhledem k tomu, že v průběhu životního cyklu VZ vzniká celá řada dokumentů, se kterými musí být nakládáno v režimu spisové služby.

5

ARES – dodavatelé

Ano

Integrace s externími číselníky umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN.

6

EIS – Katalogy

Ano

Rozhraní pro načtení a aktualizaci katalogu umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN.

7

EIS – rámcové smlouvy

Ano

Automatizované rozhraní v případě potřeby přenosu velkého počtu vysoutěžených rámcových smluv z NEN do IS zadavatelů zrychlí a zkvalitní přenos.

8

Identity management

Ano

Proveditelnost se určí během dalších fází projektu.

9

CPV

Ano

Povinnost používat pro klasifikaci předmětu veřejné zakázky CPV vyplývá ze ZVZ.

Ano

Oborové komoditní číselníky umožní výstižněji (exaktněji) vymezit předmět veřejné zakázky.

10 SÚKL, ÚRS 11 EIS – nákupní objednávky

Další fáze

Integrace s externími objednávkovými systémy umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN.

12 Základní a další registry

Další fáze

Předpokládá se navázání evidencí, které budou součástí NIPEZ (např. SKD či tzv. black list) na základní registry veřejné správy. Zároveň je v současnosti zkoumána možnost využití registrů při prokazování splnění kvalifikace v rámci zadávacích řízení (zadavatel by si některé údaje, které je povinen dle ZVZ a požadavků zadavatele předložit, opatřil ze základních registrů). Realizace této alternativy by zřejmě vyžadovala zásah do platné legislativy, a to jak pokud jde o zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, tak ZVZ, příp. i další předpisy. Proto možnost ověřování z registrů při prokazování kvalifikace uvádíme pouze jako výhledovou funkcionalitu.

13 Státní pokladna

Další fáze

Integrace umožní snížení administrativních nákladů.

14 SKD, SCD a Black List

Další fáze

V případě black listů by propojení s NEN neměl být problém. Podle zákona č. 417/2009 Sb., který novelizoval ZVZ, je rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek veřejně přístupný a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Otázkou spíše je, zda je rejstřík součástí IS VZ. Novela tuto otázku výslovně neřeší, resp. vůbec ji neupravuje, což je s ohledem na znění § 157 odst. 2 diskutabilní. Ověřování kvalifikace z SKD a SCD by vyžadovalo zásah do legislativy (zejména změna ZVZ ).

15 Centrální registr smluv zadavatele

Ne

Vzhledem k tomu, že se smlouvy nebudou vytvářet v NEN, by toto rozhraní poskytovalo jen omezené využití.

16 Schvalovací workflow

Ne

Složitá proveditelnost, předpokládané omezené využití, doporučuje se dále nerozpracovávat.

17 Synchronizace dokumentů

Ne

Vzhledem k IT heterogenním prostředí zadavatelů, relativní nerozšířenosti DMS/EMC systémů v přípravě VZ a omezené možnosti využití se doporučuje dále toto rozhraní nerozpracovávat.

Tabulka 38: Seznam rozhraní NEN a jejich účelnost

119

8.5.3 Prioritizace rozhraní z hlediska splnění cílů NIPEZ a posouzení rámcové účelnosti rozhraní Na základě níže uvedených kritérií a diskuze s MMR byly určeny priority jednotlivých rozhraní. Základní kritéria pro stanovení priorit jsou následující: • Legislativní požadavek, •

Míra souladu se stávající legislativou,

•

Stávající dostupnost informačních systémů,

• •

Objem vyměňovaných dat, Periodicita vyměňovaných dat,

•

Komplexita vyměňovaných datových struktur,

•

Nároky na zajištění vysoké kvality vyměňovaných dat.

Vyšší prioritu získala rozhraní pro výměny dat, která jsou vyžadovaná platnou legislativou. Vyšší prioritu získala rozhraní, která lze ve výhledu roku 2010 vybudovat pro informační systémy, které jsou obsaženy v platné legislativě. Nejvyšší ohodnocení pro stanovení priority získaly informační systémy, které již fungují, nižší pak systémy, které se v roce 2009 implementovaly a nejnižší IS, jejichž implementace se připravovala nebo plánovala. Vyšší prioritu získala rozhraní, pomocí kterých se vyměňuje velké množství dat a dokumentů, rozhraní, která se používají častěji, a rozhraní, která zajišťují výměnu komplexních datových struktur. Vyšší prioritu obdržela také rozhraní, která zajišťují výměnu dat, u kterých je nutné zajistit vysokou kvalitu přenášených dat. ID 1 2 3 4 5 8 9 10 6 7 11 12 13 14

Název IS VZ US Informace o VZ Datové schránky Spisová služba ARES – dodavatelé Identity management CPV SÚKL, ÚRS EIS – Katalogy EIS – rámcové smlouvy EIS – nákupní objednávky Základní a další registry Státní pokladna SKD, SCD a Black List

Priorita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Tabulka 39: Seznam rozhraní NEN dle priority

8.5.4 Konečné zařazení rozhraní do základní funkcionality NIPEZ a do fází dalšího rozvoje Tato kapitola obsahuje schéma ilustrující všechna účelná rozhraní vč. jejich priorit a fází jejich realizace. Schéma vzniklo syntézou výsledků analýz popsaných v předchozích odstavcích.

120

eGovernment / Efektivní VS

NI PE Z

3

EU

IS VZ

Datové schránky


IS VZ US

12

Základní a další registry 1

14


OJEU-S (TED)

9

13

IISSP

ARES

5



IS zadavatele 7

Administrace VZ

Rámcové smlouvy 11


E-tržiště

SEPO

E-tržiště 1

E-ZAK

E-tržiště 2

2b


E-tržiště 3

4

Spisová služba

Identity Manager

Další IS

8

Identity Manager

E-tržiště 4

DMS 2c

IS dodavatele

E-tržiště 5

Komoditní číselník 10

SÚKL, ÚRS

2a


Archivace

Workflow

Výkaznictví

Rozhraní budou přenášet atributy následujících datových entit: Legenda: 1 ... Uveřejnění informací o SON a VZ 9 ... Číselník CPV 2 ... VZ, ZD, výsledek VZ, uživatel a smluvní strana 10 ... Číselníky SÚKL a ÚRS 3 ... Datová zpráva 11 ... Nákupní objednávka, výzva k plnění, avízo 4 ... Dokument, datová zpráva a e-mail 12 ... Právnická/fyzická osoba, status 5 ... Dodavatel 13 ... Alokace, status alokace, zaplacená částka, číselník 6 ... Dodavatel a položka(popis, množství a cena) 14 ... Dodavatel a Dodavatel je/není na black listu, SKD a 7 ... Rámcová smlouva SCD 8 ... Uživatel, pozice, nadřízený

6

Katalogy 11


Základní rozhraní NEN a dalších částí NIPEZ Volitelné rozhraní NEN a IS zadavatele/dodavatele Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z legislativních důvodů Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z technických důvodů Rozhraní na jinou část NIPEZ než NEN

Graf 33: Schéma NIPEZ a účelných rozhraní NEN se stanovenými prioritami

121

Následující text podává doplňující informaci ke kategorizaci rozhraní: • „Základní rozhraní NEN a dalších částí NIPEZ“ budou rozhraní, která budou kompletně implementována v rámci realizace projektu NIPEZ. • • • •

„Volitelné rozhraní NEN a IS zadavatele/dodavatele“ jedná se o rozhraní, pro které bude NIPEZ poskytovat webovou službu. Bude zodpovědností zadavatele/dodavatele upravit svůj IS tak, aby dokázal komunikovat s webovou službou NIPEZ/NEN. „Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z legislativních důvodů“ jsou rozhraní, která z legislativních důvodů nelze v roce 2009/2010 implementovat. „Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z technických důvodů“ jsou rozhraní, která z technických důvodů nelze v roce 2009/2010 implementovat, např. z důvodu neexistence funkcionality NIPEZ, která by toto rozhraní využívala, v první etapě implementace. „Rozhraní na jinou část NIPEZ než NEN“ jedná se o rozhraní aplikací třetích stran na jiné aplikace NIPEZ než je NEN, např. vazba individuálních elektronických nástrojů na IS VZ US.

122

9 Návrh obchodního modelu pro vybranou variantu V této kapitole je popsán obchodní model NIPEZ u vybrané varianty V3. Obchodní model byl navržen v souladu s: • Závaznými postupy výběru dodavatelů stanovenými v ZVZ, o veřejných zakázkách a v zákoně č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), • Obecnými principy výše uvedených zákonů, mezi které patří například, že každý účastník zadávacího řízení si nese vlastní náklady spojené s účastí v zadávacím řízení (má vliv na nastavený poplatkový model v rámci NIPEZ).

9.1

Účastníci obchodního modelu NIPEZ

Účastníci obchodního modelu NIPEZ jsou uvedeni v následující tabulce: Účastník obchodního modelu NIPEZ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – správce jednotlivých modulů/komponent NIPEZ

Vymezení role

Pod pojmem správce se rozumí subjekt, který určuje v jakém rozsahu a s jakými pravidly se bude systém provozovat, jak se bude měnit či přizpůsobovat. Správce jednotlivé moduly/komponenty NIPEZ metodicky řídí. Dodavatel národního elektronického Dodavatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu. nástroje (NEN, tj. modul „Administrace Tento dodavatel vytvoří NEN dle požadavků MMR stanovených VZ“) v technické specifikaci NIPEZ, která se stane základem zadávacích podmínek. Dodavatel NEN vytvoří takovou dokumentaci NEN, aby NEN mohl provozovat jiný provozovatel a za provoz převzít odpovědnost. Provozovatel NEN Dodavatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu. Tento dodavatel bude provozovat NEN dle požadavků MMR stanovených v SLA (Service Level Agreement). Provozovatel v rámci systému zajišťuje běžný provoz, např. správu uživatelů, help desk uživatelům, vybalancování zátěže systému atd. Provozovatelé e-tržišť pro veřejnou Provozovatelé, kteří budou vybráni ve zvoleném zadávacím správu postupu. Provozovatelé zajistí vytvoření e-tržiště dle požadavků MMR stanovených v technické specifikaci NIPEZ. Provozovatelé rovněž zajistí provoz e-tržiště dle požadavků MMR stanovených v SLA Provozovatel IS VZ US Provozovatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu po uplynutí doby, na kterou je uzavřena stávající koncesní smlouva (tj. rok 2011). Provozovatel zajistí vytvoření uveřejňovacího subsystému dle požadavků MMR. Provozovatel rovněž zajistí provoz uveřejňovacího subsystému dle požadavků MMR stanovených v SLA. Provozovatel IS VZ Provozovatelem IS VZ je MMR. Provozovatelé individuálních Zadavatelé nebo jiní provozovatelé (často komerční), kteří zajišťují elektronických nástrojů provoz elektronického nástroje za účelem zadávání VZ. Individuální elektronické nástroje budou používat ti zadavatelé, kteří nebudou mít zájem používat NEN či e-tržiště v NIPEZ (v případě e-tržišť nebude u vyjmenovaných zadavatelů volba možná). Vlastníci jednotlivých Pod pojmem vlastník se rozumí subjekt, kterému patří modul či jinak modulů/komponent NIPEZ definovaná součást NIPEZ. Předmět vlastnictví je jak nehmotný např. koncept návrhu řešení, jeho specifikace, zdrojový kód nebo grafické parametry řešení, tak hmotný např. serverové vybavení,

123

Účastník obchodního modelu NIPEZ

Zadavatelé

Dodavatelé

Vymezení role HW, síťové prvky atd. Vlastník zodpovídá za to, že řešení je provozuschopné a nemá právní vady (např. hradí licenční poplatky, zajišťuje upgrade řešení atd.). Zadavatelé používají jeden či více modulů/komponent NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonů v rámci životního cyklu veřejných zakázek (např. v souvislosti s plánováním VZ, uveřejňováním informací o VZ, zadáváním VZ prostřednictvím e-tržiště atd.). Dodavatelé zejména: § Používají uveřejňované informace o VZ, soutěžích o návrh a koncesních řízeních za účelem rozhodování o účasti v zadávacím řízení (či jiných zadávacích postupech) § Používají jeden či více modulů/komponent NIPEZ v souvislosti se svou účastí v zadávacím řízení či jiném zadávacím postupu (např. prostřednictvím NEN podávají nabídku, stahující si zadávací dokumentaci atd.)

Tabulka 40: Účastníci a role v obchodním modelu Vztahy mezi účastníky obchodního modelu NIPEZ, právní tituly pro vznik vztahů mezi účastníky a dílčí parametry/obchodní podmínky těchto vztahů jsou uvedeny v následující kapitole.

9.2

Parametry obchodního modelu pro zvolenou variantu NIPEZ

Obchodní model NIPEZ je parametrizován z pohledu následujících kritérií: • Kdo je správcem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ, •

Kdo je vlastníkem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ,

• •

Kdo je provozovatelem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ a jak bude provozovatel vybrán, Jakým způsobem bude provoz konkrétního modulu/komponenty NIPEZ financován.

Parametry obchodního modelu e-tržiště jsou ponechány variantně, a to z důvodu, že konkrétní parametry obchodního modelu budou stanoveny v rámci realizace opatření J.6 Národního plánu „Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu“. Výsledný obchodní model pro vybranou variantu V3 je schematicky znázorněn na následujícím obrázku a detailně popsán v navazující tabulce.

124

MMR správce *****

Dodavatelé

V Z

Dodavatel řešení NEN

NEN

NEN

IS VZUS

E – tržiště Provozovatel

El. tržiště

Provozovatel

Vlastní

IS VZ US

Provozovatel

Vlastní

Mimo centr. inf rastrukturu – hradí zadavatelé

Ind. E.nástr.

Provozovatel

Vlastní

* závisí na SW řešení ** alespoň první rok provozu stejná firma Zadavatelé *** např. údržba HW, service desk, školení uživatelů **** výkonová platba příp. v kombinaci s paušálem. Platí buď zadavatel, nebo správce. ***** v závislosti na velikosti výzvy je pilotní provoz komponent hrazen MMR z prostř. IOP

• • • • •

Vlastnictví Placené užívání Bezplatné užívání Koncese nebo VZ Vytváří

Graf 34: Znázornění obchodního modelu

125

Modul či jinak definovaná součást NIPEZ

Technická specifikace

Modul administrace VZ, tj. národní elektronický nástroj


IS VZ

Uveřejňovací subsystém Zbylé součásti (tj. jednotný uveřejňovací IS VZ (statistiky, systém) SKD, SSCD, black list atd.) Správce

MMR

MMR

MMR

MMR

MMR

Vlastník infrastruktury/součásti NIPEZ

MMR

MMR

Koncesionář (v případě koncesního řízení) NEBO Dodavatel (v případě VZ)

Koncesionář

MMR

Vytvoření příslušné části NIPEZ

Financování vytvoření z IOP

ANO

ANO

NE (v případě koncesního řízení) NEBO ANO (v případě VZ – závisí však na celkové výši alokace)

NE

Již existující infrastruktura. Rozvoj nebude financován z IOP

Způsob výběru dodavatele, který příslušnou část infrastruktury vytvoří

Samostatná VZ na Samostatná VZ na návrh Koncesní řízení – infrastrukturu každého vytvoření technické a vývoj modulu dle technické jednotlivého e-tržiště vytvoří koncesionář, příp. specifikace specifikace koncesionář vybere dodavatele v samostatné VZ. Koncesionář bude e-tržiště po stanovenou dobu provozovat NEBO Samostatná VZ na provoz Veřejná zakázka – infrastrukturu každého jednotlivého e-tržiště vytvoří dodavatel, který bude rovněž e-tržiště po stanovenou dobu provozovat

Infrastrukturu vytvoří koncesionář, příp. koncesionář vybere dodavatele v samostatné VZ. Koncesionář bude uveřejňovací subsystém po stanovenou dobu provozovat

MMR má uzavřenu servisní smlouvu zahrnující rozvoj IS VZ

-

10 let

-

Provozovatel Způsob výběru provozovatele

Doba, na kterou bude provozovatel vybrán

5 let

10 let

Provozovatelem je MMR

126

Modul či jinak definovaná součást NIPEZ

Technická Modul administrace VZ, tj. národní specifikace elektronický nástroj


Financování provozu

Provoz financován z IOP

-

NE NEBO ANO (pilotní provoz – závisí však na celkové výši alokace)

NE (v případě koncesního řízení) NEBO ANO (v případě VZ. Financovatelný je pilotní provoz – závisí však na celkové výši alokace). NE rutinní provoz

Kdo hradí provoz

-

MMR

Koncesionáři, kteří zadávají prostřednictvím Koncesionář e-tržiště (v případě koncesního řízení) NEBO MMR (v případě VZ)

Kdo hradí poplatky za užití

MMR

Zadavatelé nebo MMR (v případě koncesního řízení) NEBO MMR (v případě VZ)

MMR

Komu jsou poplatky hrazeny

Poplatky hradí MMR provozovateli

Poplatky hradí zadavatelé nebo MMR koncesionáři (v případě koncesního řízení) NEBO Poplatky hradí MMR provozovateli (v případě VZ)

Poplatky hradí MMR koncesionáři (zadavatelé uveřejňují bezplatně)

-

Jak jsou poplatky vypočítány

-

Kombinace paušální platby a výkonové platby za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ

Výkonová platba za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ (v případě koncesního řízení) NEBO Kombinace paušální platby a výkonové platby za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ (v případě VZ)

Pevná cena uveřejnění. Cena bude stanovena za všechna vyhlášení k celému životnímu cyklu VZ

-

Základna pro výpočet poplatků

-

§ Paušální platba bude stanovena na základě zadávacího řízení a nebude jakkoliv závislá na počtu či objemu VZ zadaných v NIPEZ § Výkonová platba bude závislá na počtu VZ zadaných v NIPEZ (tj. VZ, u kterých byla uzavřena smlouva). Cena za zadávací řízení/úkon bude stanovena a stupňována dle komplexnosti daného řízení/úkonu

§ Paušální platba bude stanovena na základě zadávacího řízení a nebude jakkoliv závislá na počtu či objemu VZ zadaných v NIPEZ § Výkonová platba bude závislá na počtu VZ zadaných v NIPEZ (tj. VZ, u kterých byla uzavřena smlouva). Cena za zadávací řízení/úkon bude stanovena a stupňována dle komplexnosti daného řízení/úkonu

Každý případ uveřejnění (cena může být členěna dle způsobů předání vyhlášení k uveřejnění)

-

IS VZ Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém)

Zbylé součásti IS VZ (statistiky, SKD, SSCD, black list atd.)

NE

NE

-

Tabulka 41: Popis obchodního modelu

127

10 Přílohy 10.1 Příloha č. 1 – Slovníček zkratek a pojmů Pojem

Vysvětlení

ARES

Administrativní registr ekonomických subjektů

CAPEX

Investiční výdaje

CBA

Cost Benefit Analysis

CEN/ISSS

Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems

CPV

Common Procurement Vocabulary

CSÚIS

Centrálního systému účetních informací státu

CZK

Česká koruna

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DMS

Document Management System

DNS

Dynamický nákupní systém

DPH

Daň z přidané hodnoty

ECM

Enterprise Content Management

EIS

Ekonomický informační systém

EK

Evropská komise

ENPV

Kumulativní čistá současná socioekonomická hodnota

ERDF

Evropského fondu pro regionální rozvoj

ERP

Podnikový informační systém

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

GBP

Britská libra

HDP

Hrubý domácí produkt

HW

Hardware

ICT

Informační a telekomunikační technologie

IDABC

Interoperable Delivery of European eGovernment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens

IISSP

Integrovaný informační systém státní pokladny

IOP

Integrovaný operační program

IS

Informační systém

ISDS

Informační systém datových schránek

IS VZ

Informační systém o veřejných zakázkách

IS VZ US

Informační systém o veřejných zakázkách – uveřeňovací subsystém

IT

Informační technologie

JŘBU

Jednací řízení bez uveřejnění

KIVS

Komunikační infrastruktura veřejné správy

KR

Koncesní řízení

KZ

Koncesní zákon

MIS

Manažerský informační systém

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MS

Microsoft

MV

Ministerstvo vnitra

NEN

Národní elektronický nástroj

NIPEZ

Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek

OPEX

Provozní výdaje

OP LZZ

Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

OSS

Organizační složka státu

PMO

Project Management Office

128

RISPR

Rozpočtový informační systém – příprava rozpočtu

RISRE

Rozpočtový informační systém – realizace rozpočtu

RKS

Rejstřík koncesních smluv

ROB

Registr obyvatel

ROS

Registr osob

RPP

Registr práva a povinností

RUIAN

Registr územní identifikace a nemovitostí

RUSO

Rozpočtové ukazatele

SA

Smart Administration

SCD

Seznam schválených dodavatelů

SKD

Společná klasifikovaných dodavatelů

SLA

Service Level Agreement

SOAP

Simple Object Access Protocol

SON

Soutěž o návrh

s.p.o.

Státní příspěvková organizace

SUKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SW

Software

TCO

Celkové náklady vlastnictví

TSKP

Třídník stavebních konstrukcí a prací

TED

Tenders Electronic Daily

UDDI

Universal Description, Discovery and Integration

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

UNSPC

United Nations Standard Product and Services Classification

ÚOSS

ústřední orgány státní správy

ÚRS

Ústav racionalizace ve stavebnictví

VZ

Veřejná zakázka

VZMR

Veřejná zakázka malého rozsahu

WF

Workflow

WSDL

Web Services Description Language

XML

Extensible Markup Language

ZD

Zadávací dokumentace

ZŘ

Zadávací řízení

ZVZ

zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Tabulka 42: Zkratky

129

10.2 Příloha č. 2 – Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Kriteriální ukazatele vybrané varianty NIPEZ ................................................................................ 6 Graf 1: Projekt NIPEZ z hlediska financování ................................................................................................. 9 Graf 2: Základní architektura projektu NIPEZ................................................................................................ 10 Graf 3: Rozložení souboru zadavatelů .......................................................................................................... 12 Tabulka 2: 20 největších zadavatelů veřejných zakázek dle objemu VZ (za rok 2008) ................................ 12 Graf 4: Struktura trhu veřejných zakázek ...................................................................................................... 13 Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií zadavatelů na celkovém objemu VZ (2008) .......................................... 14 Tabulka 3: Vazba mezi postupy a kategoriemi zadavatelů ........................................................................... 14 Graf 6: Podíl na celkovém objemu VZ dle druhu postupu (2008).................................................................. 15 Graf 7: Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009) ........................................... 15 Graf 8: Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2009)............................................................................................................................................... 16 Graf 9: Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu.................................................................. 16 Tabulka 4: Vazba NIPEZ na akční plán EU................................................................................................... 18 Tabulka 5: Prohlášení z ministerské konference o e-governmentu a vazba na NIPEZ ................................ 19 Tabulka 6: Vazba NIPEZ na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek .............. 20 Tabulka 7: Vazba NIPEZ na Strategii realizace Smart Administration v období 2007–2015 ........................ 23 Tabulka 8: Vazba NIPEZ na Strategii rozvoje služeb pro informační společnost.......................................... 24 Tabulka 9: Vazba NIPEZ na Strategii implementace eGovernmentu v území .............................................. 25 Graf 10: Životní cyklus veřejné zakázky v případě veřejného zadavatele ..................................................... 26 Graf 11: Rámcový procesní model zadávacích postupů ............................................................................... 31 Tabulka 10: Funkční požadavky k jednotlivým úkonům ................................................................................ 45 Tabulka 11: Přístupy ke standardizaci a popisu výdajů................................................................................. 54 Graf 12: Přístup k určení výčtu standardizovatelných komodit v rámci CPV klasifikace ............................... 56 Tabulka 11: Případová studie - analýza hlavních komoditních CPV kategorií (šest a více nul) .................... 57 Tabulka 12: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (čtyři a více nul) .................................. 58 Tabulka 13: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (tři a více nul)...................................... 58 Tabulka 14: Případová studie - analýza komoditních CPV kategorií (dvě a více nul) ................................... 58 Tabulka 15: Shrnutí variant proveditelnosti NIPEZ........................................................................................ 62 Tabulka 16:Nastavení závaznosti pro varianty NIPEZ .................................................................................. 66 Graf 13:Schéma komponent ve variantě 1 .................................................................................................... 67 Tabulka 17: Závaznost pro Variantu 1........................................................................................................... 68 Graf 14: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 1................................................................. 68 Graf 15:Schéma komponent ve variantě 2 .................................................................................................... 69 Tabulka 18: Závaznost pro Variantu 2........................................................................................................... 70 Graf 16: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 2................................................................. 70 Graf 17: Schéma komponent ve variantě 3 ................................................................................................... 72 Tabulka 19: Závaznost pro Variantu 3........................................................................................................... 73 Graf 18: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 3................................................................. 73

130

Graf 19: Schéma komponent ve variantě 4 ................................................................................................... 74 Tabulka 20: Závaznost pro Variantu 4........................................................................................................... 75 Graf 20: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 4................................................................. 76 Graf 21 :Schéma komponent ve variantě 5 ................................................................................................... 77 Tabulka 21: Závaznost pro Variantu 5........................................................................................................... 78 Graf 22: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 5................................................................. 78 Tabulka 22: Přidělení vah jednotlivým kvalitativním kritériím ........................................................................ 81 Tabulka 23: Kvalitativní pořadí variant .......................................................................................................... 82 Tabulka 24: Určení pořadí variant na základě ENPV .................................................................................... 83 Tabulka 25: Popis přínosů pro cílové skupiny ............................................................................................... 88 Tabulka 26: Finanční objem v NIPEZ............................................................................................................ 89 Tabulka 27: Kvantifikace přínosů .................................................................................................................. 90 Tabulka 28: Vyčíslení újem ........................................................................................................................... 91 Tabulka 29: Investiční náklady varianty 3...................................................................................................... 92 Tabulka 30: Provozní náklady varianty 3....................................................................................................... 93 Tabulka 31: Celkové porovnání variant 1 ...................................................................................................... 94 Tabulka 32: Celkové porovnání variant 2 ...................................................................................................... 94 Graf 23: NEN a jeho submoduly a funkční bloky........................................................................................... 96 Graf 24: Koncepční architektura NIPEZ – VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity ................ 98 Graf 25: Koncepční architektura NIPEZ – nadlimitní VZ ............................................................................... 99 Graf 26: Model funkční architektury NIPEZ ................................................................................................. 100 Tabulka 33: Základní charakteristika submodulů a funkčních bloků NEN................................................... 102 Tabulka 34: Seznam vybraných funkcionalit NEN....................................................................................... 104 Tabulka 35: Obecné funkcionality NEN....................................................................................................... 105 Graf 27:Datová architektura NIPEZ............................................................................................................. 106 Graf 28: Datový model NIPEZ ..................................................................................................................... 107 Tabulka 36: Seznam a definice datových entit NIPEZ ................................................................................ 108 Graf 29: Internetová architektura................................................................................................................. 109 Graf 30: Servisně orientovaná architektura ................................................................................................. 110 Graf 31: Softwarová architektura NEN ........................................................................................................ 111 Graf 32: NIPEZ a vybrané okolní informační systémy................................................................................. 115 Tabulka 37: Rozhraní NEN na okolní systémy............................................................................................ 118 Tabulka 38: Seznam rozhraní NEN a jejich účelnost .................................................................................. 119 Tabulka 39: Seznam rozhraní NEN dle priority ........................................................................................... 120 Graf 33: Schéma NIPEZ a účelných rozhraní NEN se stanovenými prioritami ........................................... 121 Tabulka 40: Účastníci a role v obchodním modelu...................................................................................... 124 Graf 34: Znázornění obchodního modelu.................................................................................................... 125 Tabulka 41: Popis obchodního modelu ....................................................................................................... 127 Tabulka 42: Zkratky ..................................................................................................................................... 129 Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role ...................................................................... 135

131

10.3 Příloha č. 3 – Navážení kvalitativních kritérií

Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ

Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ

Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ

Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje

Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technickotechnologických potřeb zadavatele


Dostupnost Financovatelnos infrastruktury t z IOP zadavatelům

Potřeba novelizovat platnou legislativu

1

0,5

2

0,333333333

0,25

0,166666667

0,142857143

0,2

0,25

2

1

0,333333333

3

0,5

2

1

0,2

0,25

Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy 0,5

0,333333333 1

0,5

0,5

0,25

0,2

0,333333333 0,2

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje 3

2

2

1

0,5

1

0,5

1

1

0,5

2

2

1

1

0,5

1

0,5

1 5

4 5

1 2

1 2

1 2

0,5 1

1 0,25

0,5 1

4

3

1

1

1

4

1

4

1 9,333333333

2 10,25

2 9,416666667

1 8,042857143

0,25 1 5,283333333 8,783333333

Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 4 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku 6 Financovatelnost z IOP 7 Dostupnost infrastruktury zadavatelům 5 Potřeba novelizovat platnou legislativu 4 32,5

3 5 17,33333333 27

Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ -

Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ -

Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy -

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje –



Dostupnost Financovatelnos infrastruktury t z IOP zadavatelům


0,03

0,03

0,07

0,04

0,02

0,02

0,02

0,04

0,03

0,06

0,06

0,11

0,05

0,20

0,11

0,02

0,05

0,04


0,02

0,04

0,05

0,05

0,03

0,02

0,06

0,02

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje – 0,09

0,12

0,07

0,11

0,05

0,11

0,06

0,19

0,11

0,03

0,07

0,21

0,10

0,11

0,06

0,19

0,06

0,06 0,29

0,15 0,19

0,11 0,21

0,10 0,20

0,11 0,21

0,06 0,12

0,19 0,05

0,06 0,11

Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ -

Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 0,12 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku 0,18 Financovatelnost z IOP 0,22 Dostupnost infrastruktury zadavatelům 0,15 Potřeba novelizovat platnou legislativu 0,12

0,23

0,11

0,11

0,10

0,11

0,50

0,19

0,46

0,19

0,11

0,20

0,21

0,12

0,05

0,11

0,11

0,17 Manuální normalizace

Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ -

0,000000000000

3%


0,000000000020

6%

5%


3%

2%

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje – 0,000000000587

Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 0,000000000391 Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku

Financovatelnost z IOP

0,000000001173

0,000000068439

9%


20%

Dostupnost infrastruktury zadavatelům

18%


13%


11%


11%

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických

9%


9%

9%

10%

16%


0,000000187718

18%


0,000000011732

13% 88%

1%

4%

Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ 12,00%

5%

3% 100%

132

10.4 Příloha č. 4 – Matice s kvalitativním hodnocením Kritéria

Váha kritéria

V1

V2

V3

V4

V5

Decentralizovaná

Smíšená

Smíšená s novým modelem e-tržišť

Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje

Centralizovaná

K1

Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ

3

1

6

6

5

8

K2

Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ

12

3

7

7

6

8

K3

Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy

5

2

6

5

3

8

K4

Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje

9

9

5

7

5

3

K5


9

9

5

5

7

1

Poznámka

Při hodnocení záleželo na rychlosti zavedení informační podpory pro celý životní cyklus VZ. Nejlépe byla hodnocena V5, která nabízí centralizované řešení pokrývající celý životní cyklus VZ a lze tak předpokládat rychlé zavedení. V4 byla v tomto kritériu hodnocena hůře než V3 zejména z důvodů dvoufázového řešení implementace. Hodnocena byla rychlost naplnění jednotlivých cílů Národního plánu. Naplnění cílů Národního plánu nejlépe garantuje V5. V4 byla hodnocena hůře než V3, protože klade vysoké nároky (finanční a časové) na implementaci řešení. Hodnocena byla operabilita v provádění změnových řízení ve vazbě na změnu legislativy. Nerychlejšího dosažení shody mezi funkcionalitou informační podpory a legislativními požadavky umožňuje V5, neboť bude upravováno pouze jedno centrální řešení. Hodnocena byla míra regulace konkurenčního prostředí v oblasti elektronických nástrojů. Konkurenční prostředí je plně zachováno jen u V1. U V2 a V4 je míra regulace vyšší vzhledem k zakomponování E-tržišť do NEN. U V5 jde o "monopolizaci" trhuprovozování elektronických nástrojů. Hodnoceny byly lépe ty varianty, u nichž má zadavatel větší možnost volby při nastavování informační podpory ve vazbě na existující procesy. Největší možnost volby mají zadavatelé v případě V1. Druhou v pořadí je V4, kde mají zadavatelé možnost odvozovat vlastní řešení od NEN.

133

K6


11

3

4

6

3

6

K7


20

0

6

6

6

8

K8


18

2

8

8

8

8

K9


13

9

7

7

7

0

Výsledek Vážený výsledek

100 max. 900

38 397

54 621

57 656

50 598

50 566

5

2

1

3

4

Pořadí variant

Při hodnocení byly posuzovány tyto faktory: 1) Zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty 2) Duplicita ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou První faktor je nejvíce uplatněn u V5, kdy zadavatelé musí přestat používat svá stávající řešení. U V5 je však zároveň minimální riziko duplicit vynakládání veřejných zdrojů. Hodnocena byla míra způsobilosti projektových výdajů a shoda projektu s podporovanými aktivitami IOP. V5 nabízí nejvíce způsobilé řešení z hlediska pravidel IOP.V rámci projektu budou vytvořeny dva prvky infrastruktury, jejichž používání bude povinné ze zákona a bude zdarma. Je tak jasně garantována udržitelnost provozní částí projektu. Varianta V1 je nejméně způsobilá – jejím výstupem bude pouze jednotný uveřejňovací systém a technická specifikace NIPEZ. Pravidla IOP směřují spíše k vytvoření fungující infrastruktury (nikoliv jen technické specifikace). Hodnocena byla rychlost a použitelnost nabízeného řešení pro zadavatele. Kromě varianty V1 budou pro zadavatele připravena hotová řešení, která již nemusí dále dovyvíjet. Posuzovány lépe byly ty varianty, u nichž lze dané řešení implementovat bez změn v platné legislativě. Nejméně legislativních změn bude vyžadovat V1. Naopak největší zásahy do ZVZ bude vyžadovat V5.

134

10.5 Příloha č. 5 – Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role Výčet úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role ID

1 .

Úkon

Vhodnost úkonu pro elektronizaci

Související ustanovení ZVZ a prováděcích právních předpisů

O Ř

U Ř

JŘ SU

JŘ BU

S D

Z P Ř

RS, 1 uch., podm ínky vyme zeny

RS, 1 uch., podmí nky nevym ezeny

RS, více uch.

Zadá vání VZ v DNS

So utě žo náv rh

§ 75 odst. 1 – pozvání na jednání hodnotící komise, u ostatních komisí není upraveno v ZVZ; § 106 u soutěže o návrh Není upraveno v ZVZ Výskyt napříč celým ZVZ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Zejména § 75, § 106 u soutěže o návrh. U ostatních komisí analogicky § 71 – § 72, § 7 vyhlášky č. 329/2006 Sb.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

§ 59, § 149 odst. 5; § 106 u soutěže o návrh

x

x

x

x

x

x

ÚKONY PROVÁDĚNÉ V RÁMCI ORGANIZACE ZADAVATELE

1.1

Oznámení o jmenování členem komise a pozvání na první/další jednání. U soutěže o návrh jde o člena poroty

1.2

Pozvání na další jednání komise

1.3

Pověření pracovníka zadavatele k provedení vybraného úkonu v zadávacím řízení

1.4

Jednání komisí (zvláštní komise pro posouzení kvalifikace, komise pro otevírání obálek s nabídkami/nabídek, hodnotící komise, poroty u soutěže o návrh)

1.5

Otevírání nabídek/žádostí o účast/předběžných nabídek/aukčních hodnot/návrhů

1.6


x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

135

2 .

1.7

Posouzení předběžných nabídek

§ 94 odst. 3

x

1.8

Posouzení nabídek

§ 76 – § 77

x

1.9

Vyřazení nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu

1.10

Vyloučení zájemce/uchazeče

1.11

Hodnocení nabídek/návrhů v soutěži o návrh

1.12

Omezení počtu zájemců

1.13

Postupné omezování počtu uchazečů v JŘSU

Výskyt napříč celým ZVZ Výskyt napříč celým ZVZ § 79, § 106 u soutěže o návrh § 61 (veřejný zadavatel) či § 66 (sektorový zadavatel); § 104 u soutěže o návrh § 30 odst. 3

1.14

Snížení počtu řešení v soutěžním dialogu

§ 36 odst. 6

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

ÚKONY PROVÁDĚNÉ MEZI ROLEMI ZADAVATEL – DODAVATEL

2. a

Úkony na straně zadavatele

2.a.1

Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv ZVZ vyžaduje zaručený elektronický podpis)

2.a.2

Odeslání výzvy k jednání

§ 34 odst. 1

2.a.3

Odeslání výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení

2.a.4

Odeslání oznámení o ukončení jednání v soutěžním dialogu a vyzvání k podání nabídek

§ 28 odst. 2 nebo § 92 odst. 1 písm. b), § 95 § 37 odst. 1

2.a.5 2.a.6

Odeslání výzvy k účasti v soutěžním dialogu Odeslání oznámení o způsobu vyřízení námitek

§ 35 odst. 3 § 111 odst. 1

x

x

x

x

x x

x

2.a.7

Odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky

§ 81 odst. 2

x

x

x

x

x

x

2.a.8

Odeslání rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu

§ 107 odst. 1

2.a.9

Poskytování ZD/soutěžním podmínek v soutěži o návrh

§ 48 odst. 2, § 4 vyhlášky č. 329/2006

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

136

Sb.; § 105 odst. 1 u soutěže o návrh § 49 odst. 2, § 5 vyhlášky č. 329/2006 Sb.

2.a.10


x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.a.11

Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv – zaručený elektronický podpis není vyžadován ZVZ, ale je vyžadován vyhláškou č. 329/2006 Sb.)

2.a.12

Odeslání vyrozumění o nesplnění požadavku pro poskytnutí ZD/soutěžních podmínek v soutěži o návrh

§ 48 odst. 4

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.a.13

Odeslání vyrozumění o termínu losování

§ 61 odst. 4

2.a.14

Odeslání vyrozumění o podání nabídky/žádosti o účast/předběžné nabídky/návrhu po uplynutí lhůty

§ 71 odst. 6; § 105 odst. 4 u soutěže o návrh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.a.15

Odeslání vyrozumění o nepřípustném podání nabídky

§ 48 odst. 2

x

x

x

x

x

x

2.a.16

Odeslání vyrozumění uchazečů o termínu otevírání obálek

§ 71 odst. 5

x

x

x

x

x

x

x

2.a.17

Odeslání vyrozumění o tom, že se nebude otevírání obálek konat, protože byly doručeny pouze nabídky podané el. prostředky

§ 72 odst. 4

x

x

x

x

x

x

x

2.a.18

Odeslání výzvy uchazečům k účasti v eAukci

§ 97 odst. 2

x

x

x

x

x

2.a.19

§ 59 odst. 4

x

x

x

x

x

x

2.a.20

Odeslání žádosti o předložení dodatečných informací či předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace Odeslání žádosti o písemné vysvětlení nabídky/varianty nabídky

§ 76 odst. 4

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.a.21

Odeslání žádosti o písemné zdůvodnění výše ceny uchazeči

§ 77 odst. 1

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.a.22

Odeslání výzvy k účasti uchazeče na jednání HK/poroty u soutěže o návrh

x

x

x

x

x

x

x

2.a.23

Odeslání oznámení o vyloučení uchazeče/zájemce

x

x

x

x

x

x

x

2.a.24

Odeslání výzvy k účasti na jednání (sektorový zadavatel)

§ 77 odst. 3; § 106 odst. 7 u soutěže o návrh § 61 odst. 6, § 71 odst. 10, § 76 odst. 6; § 105 odst. 2 u soutěže o návrh § 33 odst. 1

x

x x

x

x

x

x

137

2.b

2.a.25

Odeslání oznámení o předběžném výsledku hodnocení a pozvání na první jednání o nabídkách

§ 30 odst. 1

x

2.a.26

Odeslání pozvání na další jednání o nabídkách

§ 31 odst. 1

x

2.a.27

Odeslání protokolu o konečném výsledku hodnocení všem uchazečům, s nimiž bylo jednání uskutečněno

§ 31 odst. 6

x

2.a.28

Odeslání všech protokolů z jednání a výzvy k úpravě návrhu smlouvy uchazeči na prvním místě, popř. na dalších místech

§ 32 odst. 1, § 32 odst. 5

x

2.a.29

Odeslání výzvy k upravení/doplnění upraveného návrhu smlouvy

§ 32 odst. 4

x

2.a.30

Odeslání návrhu na uzavření smlouvy

§ 82 odst. 2

x

x

x

x

x

x

2.a.31

Odeslání oznámení o uzavření smlouvy

§ 82 odst. 5

x

x

x

x

x

x

2.a.32

Odeslání výzvy k poskytnutí plnění

2.a.33

Odeslání oznámení o zrušení ZŘ/ soutěže o návrh

2.a.34

Poskytování certifikátu veřejného klíče pro šifrování obsahu nabídky

2.a.35

Příjem peněžní jistoty

§ 92 odst. 1 písm. a) § 84 odst. 8; § 108 u soutěže o návrh § 6 odst. 3 vyhlášky č. 329/2006 Sb. § 67 odst. 2

2.a.36

Jednání se zájemci/uchazeči

2.a.37 2.a.38

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

Uvolnění peněžní jistoty

§ 30 – § 31, § 34, § 36 § 67 odst. 2

x

x

x

x

x

Podpis smlouvy

§ 82 odst. 2

x

x

x

x

x

x

x

x

x

§ 69 odst. 5, § 6 vyhláška č. 329/2006

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Úkony na straně dodavatele

2.b.1

Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv ZVZ vyžaduje zaručený elektronický podpis)

2.b.2

Podání nabídky

138

Sb. 2.b.3

Podání předběžné nabídky

§ 94 odst. 2

2.b.4

Podání žádostí o účast

2.b.5

Podání nových aukčních hodnot

§ 28 odst. § 29 odst. § 35 odst. § 104 u soutěže o návrh § 97 odst.

2.b.6

Podání návrhu v soutěži o návrh

§ 104 odst. 2

2.b.7

Prokazování splnění kvalifikace

2.b.8

Podání námitek proti úkonům zadavatele

2.b.9

Odeslání žádosti o ZD/ soutěžních podmínek u soutěže o návrh

x

2, 2, 3;

x x

x

x

x

x

§ 51, § 149 odst. 5, § 106 odst. 3 u soutěže o návrh § 110 odst. 1, 2

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

§ 48 odst. 1; § 105 u soutěže o návrh § 49 odst. 1

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2

x

x

x

x

x x

2.b.10

Odeslání žádosti o dodatečné informace

2.b.11

Odeslání potvrzení výzvy k poskytnutí plnění

2.b.12

Odeslání dokumentů (v případě datových zpráv ZVZ nevyžaduje zaručený elektronický podpis)

2.b.13

Odeslání žádosti o nahlédnutí do protokolu o postupu při omezení počtu zájemců


2.b.14

Odeslání žádosti o prohlídku místa plnění

§ 49 odst. 4

x

x

2.b.15

Odeslání dodatečných informací či předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace


x

x

2.b.16

§ 76 odst. 3

x

2.b.17

Odeslání písemného vysvětlení nabídky/varianty nabídky od uchazeče Odeslání písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny od uchazeče

§ 77 odst. 1

x

2.b.18

Odeslání žádosti o nahlédnutí do protokolu z jednání

§ 31 odst. 4

x

2.b.19

Odeslání upraveného/doplněného upraveného návrhu smlouvy

§ 32 odst. 4

x

§ 92 odst. 1 písm. a)

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

139

2.b.20

Odeslání oznámení o vzdání se práva na podání námitek

§ 110 odst. 7

x

x

x

x

x

x

2.b.21

Odeslání žádosti o nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek

§ 80 odst. 3

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.b.22

Odeslání návrhu na uzavření smlouvy

§ 82 odst. 2

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.b.23

Příjem dokumentů/datových zpráv

2.b.24

Příjem výzvy k jednání

§ 34 odst. 1

2.b.25

Příjem výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení

x

x

x

x

x

2.b.26

Příjem oznámení o ukončení jednání v soutěžním dialogu a vyzvání k podání nabídek

§ 28 odst. 2, § 95 § 37 odst. 1

2.b.27

Příjem výzvy k poskytnutí plnění

2.b.28

Příjem vyrozumění o nesplnění požadavku pro poskytnutí ZD

§ 92 odst. 1 písm. a) § 48 odst. 4

2.b.29

Příjem vyrozumění o termínu losování

§ 61 odst. 4

2.b.30

Příjem výzvy k jednání v soutěžím dialogu

§ 35 odst. 3

2.b.31

Příjem vyrozumění o nepřípustném podání nabídky

§ 48 odst. 2

x

x

x

x

x

x

2.b.32

Příjem vyrozumění uchazečů o termínu otevírání obálek

§ 71 odst. 5

x

x

x

x

x

x

x

2.b.33

Příjem vyrozumění o tom, že se nebude otevírání obálek konat, protože byly doručeny pouze nabídky podané el. prostředky

§ 72 odst. 4

x

x

x

x

x

x

x

2.b.34

Příjem vyrozumění o podání nabídky po uplynutí lhůty

§ 71 odst. 6

x

x

x

x

x

x

2.b.35

Příjem žádosti o předložení dodatečných informací či předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace

§ 59 odst. 4

x

x

x

x

x

x

2.b.36

Příjem žádosti o písemné vysvětlení nabídky/varianty nabídky

§ 76 odst. 4

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.b.37

Příjem žádosti o písemné zdůvodnění výše ceny uchazeči

§ 77 odst. 1

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.b.38

Příjem výzvy k účasti uchazeče na jednání HK

§ 77 odst. 3

x

x

x

x

x

x

x

2.b.39

Příjem výzvy uchazečům k účasti v eAukci

§ 97 odst. 2

x

x

x

x

x

x

2.b.40

Příjem oznámení o vyloučení uchazeče/zájemce

x

x

x

x

x

x

x

x

2.b.41

Příjem výzvy k účasti na jednání (sektorový zadavatel)

§ 61 odst. 6, § 71 odst. 10, § 76 odst. 6; § 105 odst. 2 u soutěže o návrh § 33 odst. 1

2.b.42

Příjem oznámení o předběžném výsledku hodnocení a pozvání na první jednání o nabídkách

§ 30 odst. 1

x

2.b.43

Příjem pozvání na další jednání o nabídkách

§ 31 odst. 1

x

x

x

x x

x

x x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

140

3 .

2.b.44

Příjem protokolu o konečném výsledku hodnocení všem uchazečům, s nimiž bylo jednání uskutečněno

§ 31 odst. 6

x

2.b.45

Příjem všech protokolů z jednání a výzvy k úpravě návrhu smlouvy uchazeči na prvním místě, popř. na dalších místech

§ 32 odst. 1, § 32 odst. 5

x

2.b.46

Příjem výzvy k upravení/doplnění upraveného návrhu smlouvy

§ 32 odst. 4

x

2.b.47

Příjem oznámení o výběru nejvhodnější nabídky

§ 81 odst. 2

x

x

x

x

x

x

2.b.48

Příjem oznámení o způsobu vyřízení námitek

§ 111 odst. 1

x

x

x

x

x

x

2.b.49

Příjem rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu

§ 107 odst. 1

2.b.50

Příjem oznámení o zrušení ZŘ/soutěže o návrh

x

x

x

2.b.51

Složení peněžní jistoty


x

x

x

2.b.52

Příjem uvolněné peněžní jistoty

§ 67 odst. 2

x

x

x

x

2.b.53

Jednání se zadavatelem (v rámci jednání se zájemci/uchazeči)

§ 30 – § 31, § 34, § 36

x

x

x

2.b.54

Podpis smlouvy

§ 82 odst. 2

x

x

x

x

x

x

§ 147 odst. 8, § 7 vyhlášky č. 330/2006 Sb. § 146 a § 147 ZVZ, § 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb. Není upraveno v ZVZ § 146 odst. 3

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

§ 6 vyhlášky č. 330/2006

x

x

x

x

x

x

x

x

§ 147 odst. 8, § 7 vyhlášky č.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

ÚKONY PROVÁDĚNÉ MEZI ROLEMI ZADAVATEL – PROVOZOVATEL IS VZ US 3.a

3.b

Úkony na straně zadavatele

3.a.1

Odeslání vyhlášení k uveřejnění

3.a.2

Odeslání požadavku na úpravu uveřejněného vyhlášení

3.a.3

Příjem potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění

3.a.4

Příjem potvrzení o uveřejnění

3.a.5

Příjem vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno

Úkony na straně provozovatele IS VZ US

3.b.1

Příjem vyhlášení k uveřejnění

141

330/2006 b. 3.b.2

Příjem požadavku na úpravu uveřejněného vyhlášení

3.b.3

Odeslání potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění

3.b.4

Odeslání potvrzení o uveřejnění

3.b.5

Odeslání vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno

§ 146 a § 147 ZVZ, § 3 vyhlášky č. 330/2006 Sb. Není upraveno v ZVZ § 146 odst. 3

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

§ 6 vyhlášky č. 330/2006

x

x

x

x

x

x

x

x

4 .

ÚKONY PROVÁDĚNÉ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ MEZI ROLEMI ZADAVATEL – OFFICE FOR OFFICIAL PUBLICATIONS OF THE EUROPEAN COMMUNITIES (OPOCE)

5 .

AUTOMATIZOVANÉ ÚKONY PROVÁDĚNÉ ELEKTRONICKÝMI NÁSTROJI

Nebude řešeno v rámci funkcionality NIPEZ

5.1

Příjem datových zpráv

5.2

Příjem žádostí o účast

5.3

Příjem potvrzení výzvy k poskytnutí plnění

5.4

Příjem žádosti o ZD, o soutěžní podmínky u soutěže o návrh

5.5

Příjem žádosti o nahlédnutí do protokolu o postupu při omezení počtu zájemců

5.6

§ 28 odst. § 29 odst. § 35 odst. § 104 u soutěže o návrh § 92 odst. písm. a)

2, 2, 3;

x

x

x

x

Příjem žádosti o prohlídku místa plnění

§ 49 odst. 4

x

x

5.7

Příjem žádosti o dodatečné informace

§ 49 odst. 2

x

x

5.8

Příjem předběžných nabídek

§ 94 odst. 2

x

5.9

Příjem nabídek

§ 69 odst. 6, § 6 vyhlášky č. 329/2006 Sb. § 104 odst. 2

x

Příjem návrhu v soutěži o návrh

x

1


5.10

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

142

5.11

Příjem dokladů a informací prokazující splnění kvalifikačních předpokladů (tj. prokazování splnění kvalifikace elektronickými prostředky)

§ 68 odst. 2, § 149 odst. 5

x

x

x

x

x

x

x

5.12

Příjem dodatečných informací či dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace

§ 59 odst. 4

x

x

x

x

x

x

x

5.13

Příjem písemného vysvětlení nabídky/varianty nabídky od uchazeče

§ 76 odst. 4

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5.14

Příjem písemného zdůvodnění výše nabídkové ceny od uchazeče

§ 77 odst. 1

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5.15

Příjem nových aukčních hodnot

§ 97 odst. 2

x

x

x

x

x

5.16

Příjem žádosti o nahlédnutí do protokolu z jednání

§ 31 odst. 4

x

5.17

Příjem upraveného/doplněného upraveného návrhu smlouvy

§ 32 odst. 4

x

5.18

Příjem námitek proti úkonům zadavatele

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5.19 5.20

Příjem oznámení o vzdání se práva na podání námitek Příjem žádosti o nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek

§ 110 odst. 1, 2 § 110 odst. 7 § 80 odst. 3

x x

x x

x x

x x

x x

x x

x

x

x x

x

x

5.21

Příjem potvrzení o odeslání vyhlášení k uveřejnění

x

x

x

x

x

x

x

x

5.22

Příjem potvrzení o uveřejnění

Není upraveno v ZVZ § 146 odst. 3

x

x

x

x

x

x

x

x

5.23

Příjem vyrozumění, že vyhlášení nebude pro vady uveřejněno

§ 6 vyhlášky č. 330/2006

x

x

x

x

x

x

x

x

5.24

Vytváření záznamů o provedených elektronických úkonech a veškerých dalších činnostech elektronického nástroje

§ 8 odst. 2 vyhlášky č. 329/2006 Sb.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5.25

Záznam času provedení jednotlivých úkonů

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5.26

Automatizované generování výstupních dokumentů VZ do přednastavených šablon

§ 9 vyhlášky č. 329/2006 Sb. Výskyt napříč celým ZVZ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5.27

Archivace dokumentace

§ 155, u soutěže o návrh navíc § 109

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

6 .

ÚKONY PROVÁDĚNÉ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ MEZI ROLEMI DODAVATEL – ÚOHS

7 .

ÚKONY PROVÁDĚNÉ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ MEZI ROLEMI ZADAVATEL – ÚOHS

x

x



143

Legenda k výčtu úkonů v zadávacím řízení ve vazbě na jednotlivé role Úkony, u kterých je jejich elektronizace možná a žádoucí z pohledu potenciálu úspor (časových i finančních) Úkony, u kterých je jejich elektronizace možná, ale přínosy elektronizace nejsou jednoznačné (tj. někteří zadavatelé nebudou chtít tyto úkony elektonizovat) Úkony, u kterých není jejich elektronizace možná

Stávající rozsah zpracovaných úkonů:

Úkony upravené v ZVZ u podlimitních a nadlimitních VZ (u všech druhů zadávacích řízení) a soutěže o návrh

144

10.6 Příloha č. 6 – Data pro výpočet přínosů Kategorie zadavatele/Kategorie zadávacího postupu

ČR - lze nařídit usnesením vlády

veřejní zadavatelé Územní samosprávné celky - nelze nařídit usnesením vlády


Počet zadavatelů v 1. kvartilu (401 největších zadavatelů)

Veřejné zakázky malého rozsahu Objem VZ zadaných Počet VZ Určení objemu v roce 2008 v Kč s zadaných v roce DPH (zaokrouhlený zahruntého do NIPEZ 2008 na 10 000)

Podlimitní veřejné zakázky

% standardiz ovatelných komodit

Celkem standardizovaný objem NIPEZ

Objem VZ Počet VZ zadaných v roce zadaných v roce 2008 v Kč s DPH 2008

Určení objemu zahruntého do NIPEZ

Nadlimitní veřejné zakázky

Počet VZ Celkem % standardizovatel standardizovaný zadaných v roce 2008 objem NIPEZ ných komodit

Určení objemu zahruntého do NIPEZ

% standardizovateln ých komodit

Celkem standardizovaný objem NIPEZ

Objem VZ Počet VZ % Objem VZ Počet VZ zadaných v roce zadaných v roce standardizovatelných zadaných v roce zadaných v roce 2008 v Kč s DPH 2008 komodit 2008 v Kč s DPH 2008

Ministerstva

14

18 933

18 143 720 000

16 329 348 000

25,00%

4 082 337 000

538

4 700 820 000

4 230 738 000

25,00%

1 057 684 500

519

22 205 760 000

19 985 184 000

13%

2 598 073 920

263

Ostatní ÚOSS

11

411

393 700 000

354 330 000

25,00%

88 582 500

27

107 330 000

96 597 000

25,00%

24 149 250

41

476 510 000

428 859 000

13%

55 751 670

6

Ostatní OSS

32

3 438

3 295 140 000

1 647 570 000

25,00%

411 892 500

164

1 359 440 000

679 720 000

25,00%

169 930 000

118

3 527 150 000

1 763 575 000

13%

229 264 750

48

Jiné právnické osoby

89

52 897

50 692 710 000

25 346 355 000

25,00%

6 336 588 750

904

7 943 090 000

3 971 545 000

25,00%

992 886 250

1 183

67 232 660 000

33 616 330 000

13%

4 370 122 900

735

Státní příspěvkové organizace

36

66 541

63 768 470 000

31 884 235 000

25,00%

7 971 058 750

489

10 846 990 000

5 423 495 000

25,00%

1 355 873 750

303

83 719 700 000

41 859 850 000

13%

5 441 780 500

924

Kraje + Praha

14

17 850

17 106 130 000

8 553 065 000

25,00%

2 138 266 250

649

13 963 370 000

6 981 685 000

25,00%

1 745 421 250

132

11 404 500 000

5 702 250 000

13%

741 292 500

248

Statutární města

22

5 428

5 201 930 000

2 600 965 000

25,00%

650 241 250

381

5 744 050 000

2 872 025 000

25,00%

718 006 250

57

1 970 260 000

985 130 000

13%

128 066 900

75

Ostatní

25,00%

2 171 766 250

1 160

16 691 460 000

8 345 730 000

25,00%

2 086 432 500

164

9 073 840 000

4 536 920 000

13%

23 850 733 250

4 312

61 356 550 000

32 601 535 000

8 150 383 750

2 517

199 610 380 000

108 878 098 000

165

18 130

17 374 130 000

8 687 065 000

Celkem za postupy pro veřejné zadavatele

383

183 627

175 975 930 000

95 402 933 000


18

28 670

27 475 840 000

neuvažuje se z důvodu charakteru zadavatele

4

162 000 000

197

9

11 135

10 670 590 000


11

67 460 000

103


Veřejní zadavatelé vykonávající relevantní činnost Celkem za postupy pro sektorové zadavatele Celkem

27

39 805

38 146 430 000

410

223 432

214 122 360 000

Celkem VZ

Výjimky

Objem VZ zadaných v roce 2008 v Kč s DPH

neuvažuje se z hlediska standardizace neuvažuje se z hlediska standardizace neuvažuje se z hlediska 823 780 000 standardizace neuvažuje se z hlediska 12 673 180 000 standardizace neuvažuje se z hlediska 15 942 120 000 standardizace neuvažuje se z hlediska 4 276 530 000 standardizace neuvažuje se z hlediska 1 300 480 000 standardizace neuvažuje se z hlediska 4 343 530 000 standardizace

Určení celkového objemu zahruntého do NIPEZ

Celkový objem standardizovaných komodit v NIPEZ v Kč

4 535 930 000

20 253

49 586 230 000

40 545 270 000

7 738 095 420

98 420 000

485

1 075 960 000

879 786 000

168 483 420

3 768

9 005 510 000

4 090 865 000

811 087 250

55 718

138 541 640 000

62 934 230 000

11 699 597 900

68 257

174 277 280 000

79 167 580 000

14 768 713 000

18 879

46 750 530 000

21 237 000 000

4 624 980 000

5 941

14 216 720 000

6 458 120 000

1 496 314 400

589 799 600

252

19 705

47 482 960 000

21 569 715 000

4 847 998 350

14 154 152 740

2 550

43 993 970 000

193 006

480 936 830 000

236 882 566 000

46 155 269 740

40 583 830 000

398

6 868 960 000

29 270

75 090 630 000

15 756 700 000

155

2 667 650 000

11 403

29 162 400 000

15

229 460 000

300

56 340 530 000

553

9 536 610 000

40 673

104 253 030 000

4 327

61 586 010 000

2 817

255 950 910 000

3 103

53 530 580 000

233 679

585 189 860 000

145

Deloitte označuje jednu či více společností švýcarského sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 140 zemích má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. Více než 169 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality. Member of Deloitte Touche Tohmatsu © 2010 Deloitte Česká republika

Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Recommend Documents