Manuál k finančnímu modelu pro vlastníky. a provozovatele vodohospodářské infrastruktury

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj

Manuál k ﬁnančnímu modelu pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

wwww.opzp.cz, [email protected] Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

Praha/březen 2008

Pro vodu, vzduch a přírodu

Manuál k Finančnímu modelu

Vypracování Finančního modelu a finanční poradenství

OBSAH 1.

ÚVOD...........................................................................................................................................3

2.

REGULAČNÍ PŘÍSTUP ...............................................................................................................3 2.1

Obecný přístup ..................................................................................................................3

2.1.1

Návratnost vloženého kapitálu versus zisk z obratu .............................................................................. 3

2.1.2

Přidělení ................................................................................................................................................ 5

2.1.3

Další metodické přístupy ....................................................................................................................... 5

2.2

Výpočet ReHoK provozovatele ........................................................................................6

2.2.1

Provozní majetek ................................................................................................................................... 8

2.2.2

Infrastrukturní majetek ........................................................................................................................... 8

2.2.3

Pracovní kapitál ..................................................................................................................................... 8

2.2.4

Předplacený nájem a úvěry poskytnuté vlastníkovi ............................................................................... 8

2.2.5

Očekávání ............................................................................................................................................. 9

2.2.6

Přidělování budoucích Očekávání ....................................................................................................... 10

2.2.7

Úprava o inflaci u výpočtu historické ReHoK ....................................................................................... 11

2.3

Výpočet požadovaného příjmu a tarifu .........................................................................12

2.4

Nastavení historické a regulační VaPNaK.....................................................................13

2.4.1

Úvod .................................................................................................................................................... 13

2.4.2

Přístup ................................................................................................................................................. 13

2.4.3

Klíčové prvky ....................................................................................................................................... 14

2.4.4

Výsledky .............................................................................................................................................. 24

3.

CÍLE MODELU...........................................................................................................................26

4.

STRUKTURA MODELU ............................................................................................................27

5.

POUŽÍVÁNÍ MODELU ...............................................................................................................28

6.

PRŮVODCE JEDNOTLIVÝMI LISTY ........................................................................................29 6.1

List „Info“.........................................................................................................................29

6.2

List „Vstupy“ ...................................................................................................................29

6.2.1

Časový rámec...................................................................................................................................... 29

6.2.2

Vodohospodářské údaje ...................................................................................................................... 30

6.3

List „ReHoK“ ...................................................................................................................34

6.4

List „ReHoK2“ .................................................................................................................45

6.5

List „Už. def. ReHoK“......................................................................................................45

6.6

List „Očekávání“ .............................................................................................................48

6.7

Listy „Provozní náklady VODNÉ a STOČNÉ“ ...............................................................50

6.8

Listy „Nájem VODNÉ a STOČNÉ" ..................................................................................52

6.9

Listy „VODNÉ a STOČNÉ“..............................................................................................60

6.10

List „Souhrn“...................................................................................................................62

7.

TISK VÝSTUPŮ MODELU.........................................................................................................64

8.

SEZNAM ZKRATEK A DEFINIC ...............................................................................................65

2


1.


ÚVOD

Finanční model (dále jen „Model“) byl vytvořen konzultanty společnosti Mott MacDonald Praha, spol. s .r.o. (dále jen „Konzultant“) na základě požadavku Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen „MŽP“) s ohledem na specifikované podmínky uvedené v dokumentu „Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 − 2013“ (dále jen “Podmínky přijatelnosti“) týkající se problematiky výpočtu ceny pro vodné a stočné. 1 Použití tohoto Modelu se předpokládá u Oddílného modelu provozování, 2 kde vlastníci vodohospodářské infrastruktury (dále jen „Vlastníci“ případně „Vlastník“) předpokládají čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí (dále jen „OP ŽP“) v letech 2007 - 2013. Tento manuál k Modelu (dále jen „Manuál“) slouží k vysvětlení koncepčních základů fungování Modelu a zároveň jako návod k jeho praktickému používání. První verze tohoto Manuálu byla vydána dne 22.1.2008. Následně byla tato verze částečně upravena na verzi 1.0.2 ze dne 5. února 2008, která byla poskytnuta Pracovní skupině pro řešení provozovatelských vztahů v rámci vodohospodářských projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU Ministerstva životního prostředí. Koncepční část tohoto Manuálu ze dne 10.3.2008 již byla zveřejněna na stránkách www.opzp.cz. Verze 3.0.2 Manuálu a Modelu z 26. března zahrnuje změny Modelu na základě testování Modelu na třech praktických příkladech. Po konzultacích s vybranými vlastníky a provozovateli byly provedeny další úpravy Modelu, jehož poslední aktuální verzí je tato (3.0.5).

2.

REGULAČNÍ PŘÍSTUP

Tento Model by měl sloužit jako nástroj ekonomické regulace smluv mezi vlastníky a provozovateli vodohospodářské infrastruktury. Pro pochopení tohoto Modelu je nezbytné pochopit jeho teoretické a metodické základy. První část této kapitoly tedy popisuje celkový teoretický základ Modelu, zatímco druhá část podrobněji popisuje konkrétní výpočtovou část modelu s důrazem na výpočet regulatorní hodnoty kapitálu pro provozovatele („ReHoK“).

2.1

Obecný přístup

2.1.1 Návratnost vloženého kapitálu versus zisk z obratu Tento regulační přístup, který je podstatou Modelu, je založen na požadavcích uvedených v „Podmínkách přijatelnosti“, které byly vyjednány mezi Českou republikou a Evropskou komisí v procesu vedoucím ke schválení OP ŽP na konci roku 2007. Primárním účelem tohoto Modelu je ex ante nastavit tarif, který lze účtovat po dobu cenové fixace v trvání nejméně pěti let. Je důležité zdůraznit, že tento Model nenastavuje skutečné tarify, které mají být účtovány po dobu pěti let (po období cenové fixace). Skutečná výše tarifů bude stanovena (ex post) na základě skutečných hodnot u vybraných položek, jakými jsou fakturované objemy, neovlivnitelné náklady, smluvní pokuty a vývoj

1

Příloha 7 Operačního programu Životní prostředí vyžaduje, aby u všech stávajících provozních smluv oddílného typu: „tarif [byl] stanovován tak, aby byla podporována kvalita služeb poskytovaných spotřebitelům a současně došlo k zajištění dlouhodobé udržitelnosti infrastruktury; přitom se zohlední smluvní závazky a přiměřený ekonomický zisk provozovatele (s ohledem na část A.1.1.b Návrhu [Podmínek přijatelnosti])“. Část A.1.1.b Podmínek přijatelnosti přičemž stanovuje pravidla pro výpočet ceny pro vodné a stočné a vyžaduje, aby,„podkladem pro výše uvedený výpočet ceny pro vodné a stočné uvedený v provozní smlouvě [byl] finanční model (obdobný k modelu, který je vyžadován jako součást koncesních projektů)“.

2

„Oddílný model“ ve vodním hospodářství označuje provozní smlouvy uzavírané mezi vlastníky veřejného vodohospodářského majetku a provozovateli (dále jen „Provozovatelé“ případně „Provozovatel“), ve kterém mají často soukromé subjekty většinový podíl. Tyto provozní společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti, nutné k zabezpečení provozování vodohospodářské infrastruktury dle platné legislativy.

3



cenových indexů. Většina údajů vyžadovaných k nastavení tarifu ex ante je založena přímo na vstupech uživatele (například provozní náklady provozovatele). Klíčovou inovací tohoto Modelu je nastavení výpočtu výše „přiměřeného zisku“ provozovatele pro účely kalkulace ceny pro vodné a stočné na základě řádně opodstatněného a kvantitativního přístupu. Podmínky přijatelnosti vyžadují, aby „výše kalkulačního zisku zahrnuta do finančního modelu (dále jen „průběžně definovaný kalkulační zisk“) byla zafixována na průběžné maximální hodnoty zaručující návratnost vloženého kapitálu, a to jak ve vztahu k dokumentovanému kapitálovému vkladu provozovatele realizovaném v minulosti, tak i ve vazbě na odůvodněné potřeby kapitálového vkladu do konce trvání provozní smlouvy.“ Kapitál investovaný provozovatelem ve vztahu k dané smlouvě se poměřuje prostřednictvím „Regulatorní hodnoty kapitálu“ pro provozovatele, neboli „ReHoK“. V další části je uveden podrobnější popis toho, jak se ReHoK provozovatele vypočítává v praxi. Předpokládaná úroveň zisku provozovatele po zdanění se v zásadě rovná váženým průměrným nákladům kapitálu („VaPNaK“) pro společnosti v daném sektoru násobeno ReHoK příslušné společnosti: Předpokládaný zisk po zdanění

=

(Regulační hodnota kapitálu) x (vážené průměrné náklady kapitálu) ......... [1]

VaPNaK je pro tento výpočet v podstatě nastaven Ministerstvem životního prostředí ČR jako de facto regulátorem smluv, které podléhají podmínkám pro účely čerpání prostředků z OP ŽP. Výše uvedený vztah [1] stanovuje plánovaný výnos z kapitálu provozovatele. Investoři také vyžadují návratnost svých investic. Tam, kde má kapitál formu investic do dlouhodobého majetku (ať již hmotného, nebo nehmotného), tam je návratnost investic zajištěna odpisy na základě běžné účetní praxe. Tam, kde investor provedl počáteční platbu, která odráží jeho očekávání budoucích zisků po dobu trvání smlouvy (dále jen „Očekávání“), spíše než investice do dlouhodobého majetku, tam musí být návratnost této investice zajištěna prostřednictvím zisku, nikoliv odpisů. Tato skutečnost je důležitá v praxi, zejména v případech, kde v minulých letech proběhla výběrová řízení na provozní smlouvy a kde ceny placené uchazeči často převyšovaly účetní hodnotu kupovaného majetku. Tato Očekávání na straně úspěšného uchazeče představují formu dohody či nepsané smlouvy, kterou musí respektovat jakýkoliv režim nastavující tarify. Takovéto Očekávání jsou významné zejména v minulosti vysoutěžených provozních smlouvách a uskutečněných transakcích do doby nastavení regulačního režimu, který definuje zda Očekávání mohou nebo nemohou být součástí kalkulace ceny za vodohospodářské služby. V budoucích výběrových řízeních, MŽP (v kontextu Podmínek přijatelnosti) nepřipustí zahrnutí Očekávání jako oprávněného prvku ReHoK (t.j. absence Očekávání v nově připravovaných výběrových řízeních na provozovatele je podmínka dotačního financování z OP ŽP). V případě, že Finanční model se používá do budoucnosti (tj. pro stanovení požadovaného příjmu provozovatele pro rok 2010 a později), proces zajištění návratnosti Očekávání musí být nastaven už od začátku roku 2009, bez ohledu na to, zda cena v daném roce skutečně byla tvořena s využitím Finančního modelu nebo nikoliv. Jinými slovy, rozhraní mezi historickým přístupem k Očekávání a přístupem do budoucnosti nesmí být později než přelom roku 2008 a roku 2009. To znamená, že pokud by došlo ke změně majoritního vlastníka po 1.1.2009, MŽP nepřipouští vznik nového Očekávání z titulu této transakce. Pokud chce přesto Provozovatel vyčíslit historické Očekávání, musí vycházet z podkladů dřívějšího vlastníka a údajů o jeho vstupu do společnosti. Historické Očekávání je tak přejímáno a změnou vlastnictví není ovlivněno. MŽP také rozhodlo poskytnout alternativní přístup k nastavení ex ante hodnoty přiměřeného zisku provozovatele po zdanění. Tento přístup je chápán jako „rezervní“ alternativa k přístupu založeném na ReHoK a vychází z nastavení zisku (po zdanění) jako procenta obratu, nebo jeho částí. Byla

4



provedena analýza dat poskytnutých Ministerstvem zemědělství ČR („MZe“) 3 a na jejich základě byly stanoveny prvky obratu a jejich hodnoty, které lze k tomuto účelu použít. Došlo k závěru, že nejvhodnější je vyčíslit zisk plynoucí z titulu nájemného a pak zbývající zisk po zdanění, vztažený k Úplným vlastním nákladům z regulované činnosti (bez nájemného). Průměrné hodnoty v odvětví vypočtené na základě použitého kapitálu a standardní hodnoty pro VaPNaK vedly ke stanovení sazby 1,32 % z nájemného a 5 % z ÚVN z regulované činnosti (bez nájemného). Přiměřený zisk je pak dán součtem těchto dvou částí. Takto definovaný alternativní přístup lze aplikovat pouze v případě úpravy stávajících provozních smluv, nikoliv v případě smluv uzavřených na základě výběrového řízení (z důvodu zachování zásady rovného zacházení). Dále lze použít pouze u provozních společností s ročním obratem (měřeno jako průměr za poslední tři roky) ve výši 100 mil. Kč nebo míň.

2.1.2 Přidělení Stávající regulační systém v ČR definuje nákladové položky spojené s poskytováním dané služby a vyžaduje, aby byla cena této služby nastavena tak, aby pokryla „oprávněné“ náklady plus „přiměřený“ zisk. Tento Model využívá nákladové kalkulační položky uvedené ve stávajícím systému a současně definuje kvantitativním způsobem výši „přiměřeného“ zisku. V mimořádných případech může provozovatel poskytovat jen jednu službu, např. dodávky pitné vody v jednom městě. V tomto případě náklady provozovatele – pokud jsou oprávněné – vytvářejí regulační nákladový základ pro kalkulaci výše tarifu. Běžnější je situace, kdy jeden provozovatel poskytuje komplexní vodohospodářské služby (dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod). V tomto případě stávající regulační systém vyžaduje rozdělení jeho oprávněných nákladů mezi tyto dvě služby. Někteří provozovatelé poskytují služby na základě velkého množství samostatných smluv s různými cenami (tarify). Tito provozovatelé již v současném systému musí rozlišovat mezi přímými náklady spojenými s těmito samostatnými smlouvami a rozdělením nepřímých nákladů (režie atd.) obhajitelným způsobem. Tento Model zohledňuje používaný přístup tím, že vyžaduje, aby byla ReHoK provozovatele přidělena k příslušné smlouvě, stejně jako u přidělení dalších částí požadovaného příjmu provozovatele k dané smlouvě. Celková ReHoK provozovatele se ale počítá ve vztahu k provozovateli jako společnosti, bez ohledu na skutečnost, že provozovatel může mít i další předměty podnikání, než poskytování vodohospodářských služeb, které podléhají cenové regulaci na základě současně platné legislativy. Tento přístup je použit pro účely jednoduchosti a transparentnosti a za předpokladu, že většina obchodních činností provozovatele se týká poskytování regulovaných vodohospodářských služeb. Viz oddíl 2.2 níže, který uvádí podrobný popis toho, jak je ReHoK provozovatele přidělena na příslušnou smlouvu.

2.1.3

Další metodické přístupy

Měna Tento Model funguje pouze v českých korunách. Proti euro koruna posílila z přibližně 33 až 34 Kč/EUR v době první vlny privatizace tohoto odvětví v roce 1993 na stávající hodnotu kolem 25 Kč/EUR – posílení o více než 30% (nejslabší kurz byl kolem 38 Kč/EUR v roce 1998). S ohledem na historický vývoj je možné konstatovat, že z důvodu kurzových rozdílů zahraniční investoři více získali než prodělali.

3

„Přehled o vývoji cen pro vodné a stočné a rozbor nákladů a zisku na základě kalkulací provozních společností pro rok 2006“ a výroční zprávy devíti nejvýznamnějších společností na trhu za tento rok.

5



Vlastnictví Tento Model primárně nerozlišuje, kdo vlastní vlastníka infrastruktury a kdo provozovatele infrastruktury – i když existuje výchozí předpoklad, že vlastníkem je převážně veřejný subjekt a provozovatelem je převážně soukromý subjekt. Základní VaPNaK pro vlastníky a provozovatele je ale uvažován jednotný (v souladu s regulační praxí v zemích, jakými jsou Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie a Irsko) – rozdílem v tomto Modelu je to, že se předpokládá, že provozovatel získá plný výnos z kapitálu, zatímco vlastník se může rozhodnout, že nebude mít žádný výnos z kapitálu investovaného do jeho vodohospodářské infrastruktury. S výjimkou uvedenou níže, vlastnictví provozovatele nemá vliv na jeho požadovaný výnos. (Instituční uspořádání kde má vlastník majetkový podíl v provozovateli je v České republice poměrně běžné, a proto je tato otázka důležitá.) Klíčovým předpokladem pro umožnění stejného výnosu pro vlastníky a pro provozovatele je skutečnost, že náklady na kapitál nezávisí na vlastnictví, ale na rizikovém profilu dané společnosti nebo smlouvy. Pokud existují rozdíly v některých rizicích mezi jednotlivými smlouvami, je možné toto zohlednit v nastavení VaPNaK (detailně se tomu věnuje kapitola 2.4 tohoto Manuálu). Z tohoto důvodu Model umožňuje zvyšování nebo snižování VaPNaK provozovatele v rámci nastaveného rozsahu, tak aby relevantní rizika spojená s danou smlouvou byla promítnuta. Výjimka k tomuto pravidlu se vztahuje na prvek „Očekávání“ ReHoK provozovatele (pro více podrobností viz níže). Tento prvek je definován jako rozdíl mezi cenou placenou dominantním 4 investorem za jeho podíl v podniku provozovatele a dalšími jasně definovanými prvky ReHoK. Odráží očekávání zisku investora, které má být vytvořeno během trvání smlouvy s provozovatelem. Pokud investor zakoupil pouze část podniku provozovatele a má právo na odpovídající definovanou část zisků provozovatele, potom musí provozovatel vytvořit zisky úměrné k Očekávání investora. Takže pokud dominantní investor vlastní 50% provozovatele a získá stejný podíl na zisku provozovatele, potom výnos a návratnost jeho Očekávání znamenají, že provozovatel musí zajistit dvakrát vyšší Očekávání investora – polovina z tohoto jde investorovi a druhá polovina ostatním vlastníkům provozovatele. Obecně: (Celkové Očekávání požadované po Provozovateli) = (Očekávání dominantního investora) / (Podíl dominantního investora v zisku Provozovateli) ............................................................................... [2]

2.2

Výpočet ReHoK provozovatele

Pro účely tohoto Modelu má ReHoK provozovatele pět prvků: (a) Provozní majetek (b) Infrastrukturní majetek (financovaný a odpisovaný provozovatelem) (c) Pracovní kapitál (d) Předplacené nájemné a úvěry poskytnuté vlastníkovi (e) Očekávání Tabulka 1 níže uvádí další podrobnosti o tom, jak jsou jednotlivé prvky oceňovány a zda je zajištěna návratnost z jednotlivých prvků.

4

„Dominantní investor“ je definován jako investor s ovládajícím podílem v provozovateli, nebo v případě, že žádný subjekt nevlastní ovládající podíl, potom jako subjekt, který vlastní největší podíl v provozovateli. Ve vztahu k Modelu se nerozlišuje v této definici, zda je dominantní investor vlastněn soukromou nebo veřejnou společností. Je ovšem nutné poznamenat, že Podmínky přijatelnosti nastavují odlišná pravidla v závislosti na tomto kritériu.

6



Tabulka 1: Prvky ReHoK Prvek ReHoK

Provozní majetek

Infrastrukturní majetek

Pracovní kapitál

Předplacené nájemné a poskytnuté úvěry vlastníkovi

Očekávání

Metoda ohodnocení (pro počáteční vstup do Modelu)

Návratnost

Způsob přidělení

Účetní hodnota

ano Prostřednictvím odpisů na základě udávané průměrné životnosti majetku

ano Na základě historické ziskovosti současných smluv. Více informací je uvedeno v textu.

Účetní hodnota

ano Prostřednictvím odpisů na základě udávané průměrné životnosti majetku

Příslušný majetek přidělen přímo k dané smlouvě (pro pitnou vodu nebo odpadní vodu).

Na základě obratu a provozních nákladů, které se používají k výpočtu pohledávek a závazků na základě hodnot z benchmarkingu

ne Pracovní kapitál je dostupný pro investora a plně se vrátí na konci platnosti smlouvy

Na základě obratu a provozních nákladů na danou smlouvu

Zohlednění smluvních podmínek

ano (implicitně) Předplacené nájemné je uvažováno prostřednictvím zvýšení ReHoK pro provozovatele po dobu trvání předplaceného nájmu. Úvěry jsou ošetřeny stejným způsobem, ale požadovaný výnos pro provozovatele (prostřednictvím tarifů) je snížen o dohodnuté platby úroků vlastníkem.

Přidělené k příslušné smlouvě. Podíly přidělené na pitnou vodu a odpadní vodu lze libovolně nastavit

Rozdíl mezi zdokumentovanou placenou cenou a vlastním kapitálem. Více informací je uvedeno v textu.

ano Návratnost Očekávání je poskytnuta jako příspěvek k zisku po zdanění.

Na základě historické ziskovosti a délce stávajících smluv - více informací je uvedeno v textu.

ReHoK provozovatele lze vypočítat jedním z dvou následujících způsobů : 1. na základě historické investice provozovatele, která je každoročně aktualizována s ohledem na probíhající investice do společnosti; a 2. na základě nejnovější dostupné rozvahy provozovatele. Pouze první přístup umožňuje zahrnutí jakéhokoliv prvku Očekávání ReHoK. Podle historického přístupu jsou historické investice navýšené o inflaci – praxe, která je jinak v české účetní praxi neobvyklá. Na druhou stranu tento historický přístup také zohledňuje snížení ReHoK na základě skutečného historického zisku. Pokud skutečný zisk po zdanění provozovatele převýší částku, která je „přiměřená“ na základě historické ReHoK a historických VaPNaK, potom je hodnota ReHoK snížena tímto „výnosem nad Očekáváními“. V případech, kdy jsou „nadměrné“ zisky vytvořeny z jiných důvodů, jakými jsou zisky z efektivnosti, potom se provádí jiná úprava (více podrobností je uvedeno níže). Tento přístup by mohl v zásadě snížit ReHoK na nulu nebo dokonce pod nulu. V praxi by se provozovatel za těchto okolností rozhodl buď použít přístup založený na ReHoK, a to na základě nejnovější rozvahy provozovatele, nebo podíly zisku při přístupu na základě obratu tak, jak stanoví oddíl 2.1.1 výše. Následující oddíly podrobněji popisují jakým způsobem jsou počítány jednotlivé prvky ReHoK.

7



2.2.1 Provozní majetek Provozní majetek je přidělován na základě stejných hodnot historické ziskovosti, jaké se používají k přidělení budoucích Očekávání (viz níže) – ale bez odkazu na délku smluv. Tento přístup zahrnuje jak regulované, tak i neregulované obchodní činnosti. Jinými slovy, pokud neregulované činnosti přispívají k 20% zisku, potom se předpokládá, že činnosti využívají 20% provozního majetku. Pokud je zbývajících 80% zisku rozděleno stejným dílem mezi dvě další vodohospodářské smlouvy a mezi dodávku pitné vody a odkanalizování a čistění odpadních vod, potom je 20% hodnoty provozního majetku přiděleno na dodávky vody a 20% na odkanalizování a čistění odpadních vod pro obě smlouvy. Tento přístup má tu výhodu, že respektuje stávající rozložení ziskovosti a vychází z oficiálně vykazovaných údajů.

2.2.2 Infrastrukturní majetek Přidělení infrastrukturního majetku je v zásadě přímé. Majetek je přidělován (100%) podle své funkce – Model předpokládá, že je infrastrukturní majetek používán výhradně pro jednu smlouvu a s ohledem na typ služby (pitná nebo odpadní voda). 5

2.2.3 Pracovní kapitál Pracovní kapitál se počítá jako součet následujících tři prvků: •

pohledávky = X dní / 365 x roční obrat,

•

závazky = Y dní / 365 x roční provozní náklady (se záporným znaménkem)

•

zásoby (na základě stávajících a předpokládaných hodnot).

Pro účely výpočtu historických Očekávání se pracovní kapitál počítá samostatně pro regulované služby (dodávky vody a odvádění/čištění odpadních vod jako celek) a pro neregulované služby (další činnosti nepodléhající cenové kontrole, např. laboratorní služby, projekční služby, stavební práce). Pro výpočet plánované ReHoK se používá předpokládaný obrat a provozní náklady dané smlouvy. Hodnoty pro X a Y jsou založeny na benchmarkingu českých vodohospodářských společností a jsou nastavené jako průměrné hodnoty (stejné hodnoty se vztahují na všechny provozovatele). Tento přístup poté znamená, že jsou nadprůměrné společnosti odměňovány za jejich efektivní řízení pracovního kapitálu, zatímco podprůměrné společnosti jsou postihovány za špatné řízení pracovního kapitálu. Z tohoto důvodu je přístup založený na benchmarkingu upřednostňován před přístupem založeným pouze na rozvaze (pracovní kapitál definovaný jako oběžná aktiva mínus krátkodobé závazky) a také z důvodu, že přístup založený na rozvaze neměří pouze skutečný pracovní kapitál. V současnosti jsou hodnoty pro X a Y nastaveny na úrovni 90 a 15 pro regulované služby a 60 a 15 pro neregulované služby.

2.2.4 Předplacený nájem a úvěry poskytnuté vlastníkovi Přidělení předplaceného nájmu a dalších úvěrů je analogické k přístupu k infrastrukturnímu majetku a proto je v zásadě přímé: předplacený nájem a úvěry jsou přiděleny k příslušné smlouvě na základě předpokladu, že jsou vždy provázány s jednou stanovenou smlouvou. Existuje zde ale dodatečná otázka, jak přidělit tento prvek ReHoK mezi pitnou vodu a odpadní vodu. Pro tento účel si může

5

Pokud je majetek ve skutečnosti využíván ve více než v jedné smlouvě, potom se toto využití musí odrážet v zadaných hodnotách, tzn., že pokud má majetek hodnotu 100 mil. Kč a ve skutečnosti se rovnocenně využívá ve dvou smlouvách, potom musí být tento majetek zadán jednou jako infrastrukturní majetek v hodnotě 50 mil. Kč pro danou smlouvu, zatímco zbývajících 50 mil. Kč se vloží do kategorie “Infrastrukturní majetek – jiná infrastruktura”.

8



uživatel Modelu libovolně zvolit jakékoliv rozdělení. Toto rozdělení by mělo odrážet používání prostředků (za služby spojené s dodávkou pitné vody a odkanalizováním/čistěním odpadních vod).

2.2.5 Očekávání Počáteční Očekávání jsou definována jako rozdíl mezi cenou placenou za celou provozní společnost (nebo implicitně placenou cenou) a vlastním kapitálem 6 koupeného subjektu. V případě, že dominantní investor koupil pouze částečný podíl v provozní společnosti, potom je implicitně placená cena definována analogicky jako u rovnice [2] výše. Je také možné, že investor zřídí novou společnost a poté na ni převede aktiva (a pasiva). V tomto případě jsou Očekávání definována rozdílem kupní ceny a účetní hodnoty koupených aktiv, které jsou sníženy o položky cizích zdrojů. 7 Tento výpočet by měl být v zásadě použit v okamžiku transakce, Model ovšem funguje na ročním základě a tam, kde je to možné, na základě ověřitelných vstupních údajů. Z tohoto důvodu je použito k výpočtu Očekávání položky vlastního kapitálu na začátku roku, kdy došlo k transakci. Je také nutné modelovat nejen jednu úvodní transakci, ale i následné transakce. Každá transakce má příslušnou úroveň Očekávání (pozitivní, negativní nebo nulovou) zakomponovanou. Tento přístup modelování počátečních Očekávání je založen na váženém průměru těchto implicitních Očekávání. Pokud dominantní investor koupí 75% provozovatele za cenu 150 mil. Kč, zatímco vlastní kapitál provozovatele je 100 mil, Kč, potom to znamená, že implicitní cena provozovatele jako celku je 150 / 0.75 = 200 mil. Kč a hodnota Očekávání po této transakci je 200 – 100 = 100 mil. Kč. Pokud poté dominantní investor přistoupí ke koupi zbývajících 25% podílu provozovatele za 25 mil. Kč a vlastní kapitál provozovatele se nezmění a je 100 mil. Kč, potom stejné výpočty vedou k nulovým Očekáváním v této transakci. Na základě pouze tohoto vlivu je nová celková úroveň počátečních Očekávání (tzn. Očekávání spojená pouze s akvizicemi a odprodejem podílu v podniku provozovatele) na úrovni (0.75 x 100) + (0.25 x 0) = 75 mil. Kč. V případě, že dominantní investor prodá akcie v podniku provozovatele, bude stejná logika otočena (v Modelu stačí zadat zápornou kupní cenu a záporné koupené podíly). Jediným rozdílem je to, že Očekávání se nemohou zvyšovat jako výsledek prodeje s nízkou cenou (toto by zvýhodňovalo špatná investiční rozhodnutí); Očekávání je ale možné snížit jako výsledek prodeje s vysokou cenou (jinak by investoři mohli získat návratnost dvakrát – jednou přes prodej podílů a poté přes zisky od provozovatele). V případě, že má transakce formu zpětného odkupu podílů (akcií) provozovatele, použije se stejná logika. Jediná složitost je v tom, že počet akcií v provozní společnosti se snižuje v důsledku zpětného odkupu, a je zde proto potřeba upravit celkový podíl držený dominantním investorem. Řešení budoucích Očekávání 8 je založeno na předpokladu, že Očekávání se po dobu trvání smlouvy lineárně snižují. Jinými slovy, investor oprávněné předpokládá, že každý rok získá prvek návratnosti Očekávání jeho počáteční investice, který bude roven těmto celkovým zbývajícím Očekáváním (tak, jak je stanoveno na začátku období cenové fixace) děleným délkou smlouvy v letech. Toto je

6

Některé významné položky cizích zdrojů podle Českých účetních standardů (jako například rezervy, případně časové rozlišení či odložená daň; nejedná se o taxativní výčet), mohou být na základě individuálního posouzení kompetentního úřadu zahrnuty případně vyjmuty z počáteční hodnoty Očekávání.

7

Viz dřívější poznámka pod čarou.

8

„Budoucí očekávání“ v tomto kontextu představují nesplacenou hodnotu Očekávání z minulosti, nikoli Očekávání spojených s novými smlouvami v budoucnosti.

9


Vypracování Finančního modelu a finanční poradenství 9

řešení aplikované pro budoucí Očekávání v Modelu. Otázka přidělení předpokládaných Očekávání mezi různé smlouvy je řešena níže. Řešení Očekávání v minulosti je složitější. Základní princip je ten, že se ReHoK sníží o částku, o kterou skutečný historický zisk po zdanění (očištěn od jakéhokoliv zisku od dceřiných společností a finančních investic) převýší zisk, který by byl „oprávněně“ vytvořen z historické ReHoK v daném roce. Tento Model v zásadě nerozlišuje tak přesně, jak bychom si přáli, mezi ziskem po zdanění a odpisy v jakémkoliv daném roce, protože řešení odpisů je zjednodušeno (na základě průměrné životnosti) a v žádném případě neodráží daňová pravidla v ČR. Proto se pro účely minimalizace dopadu tohoto problému provádí porovnání mezi skutečným ziskem po zdanění plus skutečnými odpisy a součtem vypočtených hodnot těchto dvou proměnných. Pokud je skutečná hodnota vyšší, než vypočtená hodnota, potom dochází ke snížení Očekávání. Takovéto snížení nemusí nutně představovat „nadměrný zisk“, protože zahrnuje oprávněné návratnost Očekávání. Pokud byl ale provozovatel historicky schopen vytvářet zisky částečně díky úsporám z efektivnosti, potom je oprávněn tyto zisky ošetřit jiným způsobem. Stávající regulační systém bohužel neumožňuje jasné rozlišení mezi „přiměřeným“ ziskem a jakýmkoliv dodatečným ziskem vzniklým díky nákladovým úsporám provozovatele. Nejlepším použitelným vyjádřením úspor nákladů provozovatele je rozdíl mezi meziročními (ovlivnitelnými) provozními náklady, upravenými na základě skutečných objemů a reálné cenové úrovně. Pokud si uživatel přeje použít tento přístup, potom je třeba poskytnout údaje o historických provozních nákladech a vyfakturovaných objemech zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod provozovatelem. V tomto případě Model vypočítává jednotkové náklady za daný rok (vydělením celkových nákladů příslušným vyfakturovaným objemem), tyto náklady indexuje inflací a poté vypočítává předpokládané celkové náklady na následující rok za použití vyfakturovaného objemu za tento rok. Pokud jsou skutečné historické náklady nižší než tato hodnota na základě nákladů předchozího roku, potom se předpokládá, že tento rozdíl je úspora ze zefektivnění provozovatele. Taková úspora pak snižuje zisk, který se používá pro daný rok k úpravě výše Očekávání. V opačném případě – kde dochází k navýšení jednotkových nákladů ve stálých cenách – nedochází k žádné změně vykazovaného zisku při úpravě Očekávání, tzn. že provozovatel za tuto skutečnost není nijak postihován. Také stojí za zmínku, že Očekávání mohou během času narůstat i klesat. Například, pokud dominantní investor vydělá pouze skromné zisky, zatímco se zároveň účastní úspor jednotkových nákladů tak, jak je uvedeno výše, potom je možné, že dojde k nárůstu kladných Očekávání kvůli historickému nedostatečnému plnění (měřeno s ohledem na zisk po zdanění). Obecně ale Očekávání nemohou narůstat nad svou „počáteční“ úroveň, tzn. nad úroveň, kterou by měly na základě všech transakcí do podílů provozovatele (upraveno o inflaci), a to za předpokladu žádné návratnosti prostřednictvím zisků provozovatele. Toto pravidlo má dvě výjimky: za prvé, pokud jsou počáteční Očekávání záporná, mohou narůst na nulu, a za druhé, pokud může dominantní investor poskytnout dostatečné důkazy o explicitní dohodě (například s vlastníkem), která vyžaduje nižší zisky během omezeného období. Pro tento a další příklady tento Model uživateli také umožňuje zadávat výjimečné změny Očekávání. Změny Očekávání provedené uživatelem musí být v každém případě jasně vysvětleny a obhájeny.

2.2.6 Přidělování budoucích Očekávání 10 Výpočet minulých Očekávání vede k hodnotě pro provozovatele jako celku na základě nejnovějších dostupných historických údajů. Tato globální hodnota musí být přidělena transparentním, ověřitelným a spravedlivým způsobem na provozní smlouvu, která je předmětem Modelu. 9

10

Budoucí období cenové fixace by mělo jako výchozí bod vycházet z této odhadované lineární návratnost Očekávání, tzn. že nedostatečná výkonnost provozovatele by neměla být odměněna zvýšením Očekávání. Viz. poznámka pod čarou č. 8.

10



Tento proces přidělování se provádí ve dvou krocích; 1. Očekávání jsou přidělována na regulované služby stejným podílem, jako je podíl celkového zisku z regulovaných služeb. 2. Očekávání pro regulované služby jsou poté přidělována na danou smlouvu na základě délky a ziskovosti všech smluv provozovatele. Druhý krok předpokládá, že Očekávání jsou získávána rovnocenně za rok a jednotku (historického) zisku. Potom počítáme: (Průměrná Očekávaní za jednotku zisku za rok) = (Očekávání z regulovaných služeb ve výchozím roce) / ∑ [(zisk ve výchozím roce)n x (zbývající roky smlouvy)n] ...........................[3] Kde n je číslo dané smlouvy. Přidělení Očekávání pro danou smlouvu je poté: Přidělená Očekávání ve výchozím roce = (Průměrná Očekávání na jednotku zisku za rok) x (zisk ve výchozím roce) x (zbývající délka smlouvy) ........[4] V případě, že má provozovatel určité smlouvy na dobu neurčitou, potom by měl být zisk z těchto smluv připočten k zisku z neregulovaných činností. Tento přístup předpokládá, že časově omezené smlouvy jsou hlavním prvkem v obchodní činnosti provozní společnosti a v podstatě zajišťuje návratnost Očekávání spojenou s dalšími činnostmi provozovatele po stejné celkové časové období.

2.2.7 Úprava o inflaci u výpočtu historické ReHoK Následující údaje za historické roky jsou vstupy v běžných cenách : •

„Částka placená dominantním investorem“ v roce vstupu;

•

historické investice do nového provozního a infrastrukturního majetku;

•

příjem z historického odprodeje majetku;

•

historické údaje o obratu, provozních nákladech a zásobách, a

•

zisk (po zdanění), bez zisku z akcií v dceřiných společnostech a finančních investic a jakýchkoliv mimořádných položek.

Historické údaje se navyšují o inflaci následovně. Model nejdříve počítá čistou hodnotu příslušného majetku jako prvku ReHoK v cenové úrovni roku, kdy byl pořízen. Model poté zvýší tuto čistou hodnotu cenovým indexem za běžný rok, děleno cenovým indexem roku, kdy byl majetek pořízen. Tato korekce se týká pouze historických výpočtů – výpočty do budoucna v listu ReHoK jsou prováděny ve stálých cenách v cenové úrovni výchozího roku. Je ale také nutné zvýšit o inflaci odpisy historicky pořízeného majetku, který ještě nebyl zcela odepsán. Model provádí toto zvýšení stejným způsobem. Cenovým indexem používaným pro tyto korekce je index spotřebitelských cen, který zveřejňuje Český statistický úřad. Index spotřebitelských cen (spíše než index cen výrobců nebo jiné indexy) se používá proto, že poskytuje správnější korekci „kupní síly“ peněz, než ostatní indexy, a nejlépe tak slouží pro korekci hodnoty investice. Tento přístup je v souladu s regulačním postupem na základě udržování finančního kapitálu, což je standardní přístup v mnoho zemích a chrání investory proti rizikům technologických změn, zastarávání a „zamrzlých investic“ (angl. „stranded investments“). Ne všechny historické hodnoty vyžadují upravení o inflaci – jen ty, které se týkají koupě a odprodeje majetku. Není potřeba upravovat hodnoty pracovního kapitálu a zisku.

11


2.3


Výpočet požadovaného příjmu a tarifu

Tento Model vychází z „účetního“ přístupu k výpočtu celkových požadovaných příjmů, které následně ovlivňují požadovaný ex ante tarif. Tyto roční požadované příjmy jsou stanoveny jako součet následujících prvků: •

Provozní náklady

•

Nájemné pro vlastníka

•

Odpisy provozovatele

•

Výnosy z ReHoK provozovatele

•

Návratnost Očekávání provozovatele

•

Daně, které provozovatel zaplatil nebo zaplatí

V souladu s českou legislativou jsou požadované příjmy ze služeb spojených s dodávkou pitné vody a odkanalizováním a čištěním odpadních vod vypočítány samostatně (ve dvou samostatných kalkulacích). Následující tabulka vysvětluje původ každého z prvků požadovaných příjmů. Existují dva hlavní způsoby, jak je možné nastavit tarify na základě ročních požadovaných příjmů. Prvním je nastavení tarifů na základě očekávaných příjmů (a objemů) v daném roce. Druhým je výpočet čisté současné hodnoty (“NPV”) požadovaných příjmů po dobu cenové fixace – za použití VaPNaK jako diskontní sazby – a poté nastavení tarifů k získání stejné NPV. Tento přístup umožňuje zrušení vazby mezi tarify a ročními změnami a může být vhodný, pokud si vlastník například přeje zavést strategii konstantního ročního zvyšování tarifu v souladu s finanční analýzou předloženou jako součást žádosti o podporu z fondů EU. Proces diskontování za použití VaPNaK provozovatele jako diskontní sazby znamená, že jsou pro provozovatele v zásadě k dispozici odpovídající prostředky pro případ, kde vlastník vyžaduje větší nájem, než jsou vytvořené zdroje v daném roce. Tabulka 2: Prvky požadovaných příjmů Prvek požadovaných příjmů

Původ

Nájemné pro vlastníky

Výpočet na listu „Nájem VODNÉ“ a „Nájem STOČNÉ. Na každém listu je poskytnuto makro, takže výpočet celkové platby nájemného může být zcela v souladu s uživatelem definovanými hodnotami.

Provozní náklady

Vstup uživatele v listu “Provozní náklady VODNÉ“ a „Provozní náklady STOČNÉ“.

Odpisy provozovatele

Vypočteno v listu “ReHoK2” .

Výnosy z ReHoK provozovatele

Vypočteno jako součin průměrné ReHoK za dané období (tzn. aritmetický průměr počátečního a konečného zůstatku) a upravené VaPNaK. Úpravou VaPNaK se má zlepšit přesnost ročních výpočtů (více podobné průběžným výpočtům během roku).

Výnosy z předplaceného nájemného /poskytnutých úvěrů

Výnosy vyžadované z předplaceného nájemného a z poskytnutých úvěrů se počítají jako část celkových výnosů ReHoK provozovatele (viz předchozí položka v tabulce).

Návratnost Očekávání provozovatele

Tento výnos je ale snížen hodnotou plateb úroků z úvěrů ze strany vlastníka (protože tyto tvoří část výnosů provozovatele). Tyto platby úroků si ve skutečnosti stejně najdou cestu do požadovaných příjmů, a to přes jejich příspěvek do požadovaných příjmů z nájemného. Proces zúčtování historických Očekávání byl vysvětlen v oddíle 2.2.2 výše. Na začátku období cenové fixace je zůstatek přidělovaných Očekávání vydělen počtem let zbývajících v příslušné smlouvě. Předpokládá se, že Očekávání se naplní v rovnoměrných částkách v každém zbývajícím roce platnosti smlouvy tak, aby byl ke konci smlouvy zůstatek nulový. Stojí za zmínku, že Očekávání lze naplnit pouze prostřednictvím zisku po zdanění.

12



Tabulka 2: Prvky požadovaných příjmů Prvek požadovaných příjmů Daně, které provozovatel zaplatil nebo zaplatí

2.4

Původ Tento Model poskytuje možnost používání buď zjednodušeného výpočtu, nebo vstupu uživatele pro povinnost provozovatele ve vztahu k dani z příjmu právnických osob. Zjednodušený výpočet předpokládá, že výnos z provozovatelovi ReHoK a návratnost jeho Očekávání (případná) má formu zisků po zdanění. Daňová povinnost provozovatele je vypočtena na základě těchto zisků po zdanění a aktuální sazby daně z příjmu právnických osob. Srážková daň z vyplácených dividend není relevantní, podle platných právních předpisů není Provozovatel poplatníkem této daně, ale pouze plátcem.

Nastavení historické a regulační VaPNaK

2.4.1 Úvod Jedním ze dvou přístupů používaných pro nastavení „přiměřené“ výše zisku je přístup založený na výnosu z vloženého kapitálu. Tento přístup je založen na dvou prvcích – regulatorní hodnota kapitálu (ReHoK) a míra výnosu těchto aktiv, vypočtená jako vážené průměrné náklady kapitálu (VaPNaK). Tato kapitola Manuálu poskytuje aktualizovaný odhad VaPNaK pro české vodárenství – jedná se o rozšíření původní kapitoly v Manuálu publikované v lednu 2008. Je na něj ale stále třeba pohlížet jako na návrh ke konzultaci. Jsou nutné dvě sestavy výpočtů: •

poskytnutí benchmarku, proti kterému se budou předchozí úrovně zisku vyhodnocovat a proti kterému bude možné identifikovat jakýkoliv nadměrný zisk, a

•

stanovení základny pro nastavení cen na dalších pět let.

2.4.2 Přístup VaPNaK se tradičně počítá jako vážený průměr nákladů na cizí kapitál a nákladů na vlastní kapitál. Použitá váha je relativní směsí financování pomocí cizího a vlastního kapitálu ve struktuře kapitálu. Přístup k výpočtu VaPNaK, v situaci kdy jsou k dispozici jen omezené údaje, byl prezentován ve sdělení World Bank Institute v roce 1997, které nese název „A back of the envelope approach to assess the cost of capital for network regulators“ (jehož autoři jsou Alexander a Estache). 11 Tento přístup je použit pro účely nastavení VaPNaK v tomto Modelu. Základní vzorec, který je presentován ve jmenovaném dokumentu je následující:

VaPNaK = [(1 − g ) × re ] + [g × rd ] ............................................. [5] kde: g

je podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu společnosti (tj. cizí zdroje + vlastní zdroje)

rd

je cena dluhového financování. Tato cena je měřená jako bezrizikový výnos rf plus přirážku cizího kapitálu nad touto sazbou pd

re

je cena vlastního kapitálu.

11

http://www.regulationbodyofknowledge.org/documents/010.pdf

13



Dále: re = rf + β e (rm − rf ) ...................................................... [6]

kde: rf

je bezrizikový výnos;

ße

je koeficient beta (zadlužený);

rm

je výnos z trhu vcelku; a

rm - rf

je tržní riziková prémie.

2.4.3 Klíčové prvky Použití přístupu uvedeného citovaném článku vyžaduje informace o několika klíčových proměnných hodnotách, zejména o: 1.

bezrizikový výnos – uvážení výnosu při splatnosti českých vládních dluhopisů v příslušném období;

2.

přirážka cizího kapitálu – měřeno buď přímo prostřednictvím rozdílu výnosů při splatnosti obligací obchodních společnosti a vládních dluhopisů, nebo pomocí analýzy komparátoru;

3.

koeficient beta (zadlužený) – které je možné měřit přímo (pokud existují kotované společnosti) nebo prostřednictvím komparátorů (včetně možnosti nastavení hodnoty na tržní průměr 1);

4.

tržní riziková prémie (přirážka za oborové investorské riziko nebo za riziko investic do vlastního kapitálu v daném trhu) – dodatečná odměna (výnos) potřebná pro udržení celého trhu spíše než vládních dluhopisů. Toto je nejspornější bod, protože jeho měření není vůbec snadné.

Tyto výpočty se běžně provádějí ve stálých cenách, což znamená, že bezriziková sazba musí být upravena o inflaci (pokud nejsou k dispozici dluhopisy vázané na indexy). Otázka zdanění je řešena tak, že Model se zaměřuje na zisky po zdanění, spíše než na zisky před zdaněním. Více podrobností o každém z těchto prvků je uvedeno v další části tohoto oddílu.

14



Tabulka 3: Souhrn prvků VaPNaK Element

Hodnota

Poznámka

Bezriziková sazba

Na základě zveřejněných výnosů z vládních dluhopisů

Dostupnost dlouhodobých dluhopisů je problém. Od roku 2006 je použit 10-letý dluhopis.

Inflace

Index spotřebitelských cen poskytnutý Českým statistickým úřadem

Zpětně spíše než dopředu zaměřený.

Přirážka cizího kapitálu

50 až 150 bazických bodů

Toto je počáteční rozsah a závisí na čase. Zakládá se na analýze nákladů cizích zdrojů v podobě českých korporativních dluhopisů. Je vyšší, než sazba placená francouzskými a britskými vodárenskými společnostmi a odráží menší velikost a rizikovější postavení českých společností.

Koeficient beta

0.5 až 0.7

Tento rozsah je založen na: (i) a standardní zajišťovací pozici uvádějící, že společnosti jsou tak rizikové, jako celkový trh, což indikuje faktor beta majetku na úrovni 12 (ii) mezinárodních důkazech o faktoru beta 0.7; majetku vodárenské společnosti, které znamenají koeficient beta na úrovni 0.46 až 0.67.

Podíl cizího kapitá13 lu na celkovém kapitálu

35% až 45%

Toto je podíl dluhů v kapitálové struktuře. Tato čísla jsou založena na vzorku vodárenských společností a na nedávných regulačních rozhodnutích.

Tržní riziková prémie

5% až 7%

Na základě směsi dostupných údajů plus mezinárodního regulačního precedentu.

Bezriziková sazba

Výchozím bodem pro jakýkoliv výpočet se jako nejvhodnější jeví úroková sazba vládních půjček, která je považována jako bezriziková sazba a je stanovena jako výnos do splatnosti vládních dluhopisů. Z obchodních informačních zdrojů bylo shromážděno co nejvíce údajů do minulosti a využity byly i oficiální vládní zdroje pro získání relevantních informací. Obrázky 1 a 2 uvádějí odhady nominální bezrizikové sazby (včetně inflace) z různých zdrojů. Tyto výsledky jsou obecně srovnatelné, ale jsou určité malé rozdíly.

12

Za předpokladu tržní průměrné hodnoty mezi cizím a vlastním kapitálem na úrovni kolem 30%

13

Nejedná se o veškeré cizí zdroje v pojetí podle Českých účetních standardů, ale pouze o taxativně vymezené položky, které jsou uvedeny v další části textu.

15

r0

0

3 let

5 let

Zdroj: ARAD

16

10 let

sr p lis en to 07 pa d 07

10 let

sr p lis en to 06 pa d ún 06 or 07

8 let


5 let






ún o

15 let

Zdroj: Bloomberg

Obrázek 2: Výnos z českých vládních dluhopisů / 2 /

8

7

6

5

4

3

2

1

0 21/01/2008

21/09/2007

21/05/2007

21/01/2007

21/09/2006

21/05/2006

21/01/2006

21/09/2005

21/05/2005

21/01/2005

21/09/2004

21/05/2004

21/01/2004

21/09/2003

21/05/2003

21/01/2003

21/09/2002

21/05/2002

21/01/2002

21/09/2001

21/05/2001

21/01/2001

21/09/2000

21/05/2000

21/01/2000

21/09/1999

21/05/1999

21/01/1999

21/09/1998

21/05/1998

21/01/1998

21/09/1997

21/05/1997

21/01/1997

Manuál k Finančnímu modelu Vypracování Finančního modelu a finanční poradenství

Obrázek 1: Výnos z českých vládních dluhopisů / 1 / 18

16

14

12

10

8

6

4

2

0



Tabulka 4: Navrhované bezrizikové výnosy (%) Výnos do splatnosti

Inflace

Reálný výnos do splatnosti

1992

12.50

2.50

1993

19.00

2.50

1994

10.00

2.50

1995

9.10

2.50

1991

1996

8.80

2.50

1997

10.73

8.50

2.23

1998

12.24

10.70

1.54

1999

7.23

2.10

5.13

2000

6.41

3.90

2.51

2001

5.85

4.70

1.15

2002

4.61

1.80

2.81

2003

3.40

0.10

3.30

2004

3.97

2.80

1.17

2005

2.66

1.90

0.76

2006

4.03

2.50

1.53

2007

4.39

2.80

1.59

Zdroj: Vlastní výpočty

Při pohledu do budoucna by se zdálo vhodné použít bezrizikovou sazbu v rozsahu 0.5% až 2.0% (s upřednostněným odhadem na úrovni 1.75%), a to na základě nominálních výnosů ve výši 3.5% až 5.0% a odhadované inflace na úrovni 3%. Upřednostněný odhad je na horní hranici tohoto rozsahu, ale je nastaven v souladu s vysokou mírou nejistoty ohledně budoucího vývoje inflace a možného negativního pohybu vládních dluhopisů. Přirážka cizího kapitálu

Půjčky společností se běžně stanovují jako přirážka nad bezrizikovou sazbu. K dispozici jsou různé zdroje informací. Tyto zahrnují: •

ostatní regulační stanovení;

•

národní publikované zdroje týkající se přirážky za poskytování prostředků a

•

specifické údaje z porovnatelných společností.

Při uvážení elektrárenských a plynárenských společností v roce 2004/5 Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil, že rozmezí 50 bazických bodů je odpovídající hodnotou pro každý z těchto sektorů. Na národní úrovni, Bloomberg shromažďuje a publikuje údaje o portfoliu českých korporativních dluhopisů s ratingem ‘A’. Obrázky 3 a 4 uvádějí rozptyl (anglicky „spread“) ve vztahu k odhadu Bloomberg vládního komparátoru a obdobného odhadu ARAD. Stejně jako u bezrizikové sazby jsou rozdíly malé, ale je užitečné uvážit oba přístupy. I když se data hodně liší, lze sledovat určité trendy.

17



Obrázek 3: Rozptyl dluhopisů s ratingem A vydaných českými společnostmi ve srovnání s údaji Bloomberg 2.00

1.50

1.00

0.50

D a 08 t um /1 1 16 /01 /0 1/ 26 02 /0 3 03 /02 /0 6/ 09 02 /0 8 17 /02 /1 0/ 25 02 /1 2 04 /02 /0 3/ 12 03 /0 5 18 /03 /0 7 25 /03 /0 9 03 /03 /1 2/ 10 03 /0 2 19 /04 /0 4/ 25 04 /0 6 02 /04 /0 9/ 10 04 /1 1 18 /04 /0 1/ 28 05 /0 3 03 /05 /0 6/ 11 05 /0 8 19 /05 /1 0 27 /05 /1 2/ 06 05 /0 3 12 /06 /0 5/ 20 06 /0 7 27 /06 /0 9/ 05 06 /1 2 12 /06 /0 2/ 20 07 /0 4 28 /07 /0 6/ 05 07 /0 9 13 /07 /1 1 21 /07 /0 1/ 08

0.00

-0.50

-1.00 5let A

8let A

Zdroj: Bloomberg

Obrázek 4: Rozptyl dluhopisů s ratingem A, které jsou vydané českými společnostmi ve srovnání s údaji ARAD 3.50

3.00

2.50

2.00

1.50

1.00

0.50

I-0 8

I-0 7 IV -0 7 VI I -0 7 X07

I-0 6 IV -0 6 VI I -0 6 X06

I-0 5 IV -0 5 VI I -0 5 X05

I-0 4 IV -0 4 VI I -0 4 X04

I-0 3 IV -0 3 VI I -0 3 X03

I-0 2 IV -0 2 VI I -0 2 X02

1 VI I -0 1 X01

IV -0

I-0 1

0.00

-0.50 3roky A

5let A

7letA

10let A

15let A

Zdroj: Bloomberg

V neposlední řadě je možné uvážit rozsahy, kterých ve skutečnosti dosáhl ČEZ, a.s., největší elektrárenská společnost. Informace o třech specifických dluhopisech jsou k dispozici od Bloomberg. Tyto informace ukazují, že od období od roku 2005 jsou sazby většinou v rozmezí 50 a 100 bazických bodů – přestože tyto sazby byly v posledních šesti měsících dosti nestabilní. Tyto informace jsou uvedeny na obrázku 5.

18



Obrázek 5: Rozptyl 5-ti a 7-letých dluhopisů vydaných ČEZ, a.s. ČEZ, a.s. 1.400 1.200 1.000 0.800 0.600 0.400 0.200

8 I-0

7

7 XI -0

IX -0

7

VI I -0 7

V0

07

7

II I -

I-0

6

6 XI -0

IX -0

6

VI I -0 6

V0

06

5

6

II I -

I-0

5

XI -0

IX -0

5

VI I -0 5

V0

5

05

I-0

II I -

4

4

XI -0

IX -0

4 V0

-0.200

VI I -0 4

0.000

-0.400 -0.600 2004 7-letá splatnost

2007 5-ti letá splatnost

2006 7-letá splatnost

Zdroj: Bloomberg

Při shromáždění všech těchto informací je možné navrhnout rozsah přirážky za poskytnutí prostředků. Tento rozsah je uveden v tabulce 5. Tabulka 5: Navržené hodnoty přirážky cizího kapitálu

Vodárenský sektor Použitá hodnota

1991-1995

1996-2000

2001-2005

2006-2010

0.5 – 1.50

0.5 – 1.50

0.5 – 1.50

0.25 – 1.00

1.50

1.50

1.50

1.00

Koeficient beta

Koeficient beta odráží základní riziko obchodní činnosti, které je řízeno: •

vystavením makro-ekonomické situaci a

•

regulačním režimem.

Koeficient beta odstraňuje jakékoliv riziko finanční struktury vytvořené prostřednictvím volby poměru použitého financování z cizích a vlastních kapitálových zdrojů. Tam, kde je zahrnuto finanční riziko, máme koeficient beta (zadlužený). Zjednodušené vyjádření vztahu mezi těmito prvky je stanovena:

β a = β e × (1 − g ) β βe = a 1− g

kde : β a = koeficient beta

β e = koeficient beta (zadlužený) g = podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu =

D D+E

19



Obecně se rozumí, že základní obchodní riziko pro podniky veřejných služeb je relativně nízké. Toto je zdůrazněno nedávnými regulačními rozhodnutími v plynárenském a elektrárenském průmyslu v České republice – koeficienty beta použité ERÚ jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 6: Nedávná rozhodnutí ERÚ o Koeficientu beta Sektor

Přenos

Distribuce

Elektrárenství

0.25

0.35

Plynárenství

0.35

0.40

Zdroj: Různé zprávy ERÚ, prezentace a dokumenty

Jak lze vidět, hodnoty, které byly použity, jsou pod průměrem České republiky – průměr bude pravděpodobně kolem 0.7 až 0.8, v závislosti na celkové národní průměrné úrovni podílu cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Na základě makléřských zpráv je možné určit, že koeficient beta u telekomunikačních společnost je asi 0.88 – na základě koeficientu beta (zadlužený) 0.91 a financování z vlastního kapitálu na úrovni 97%. Pro koeficient beta jsou k dispozici i údaje o mezinárodních komparátorech. I když jsou použity údaje z 90. let, nejúplnější údaje, které jsou k dispozici, jsou ze studie Světové banky publikované v roce 1996. Klíčová tabulka poskytující komparativní údaje, je uvedena níže. Tabulka 7: Koeficienty beta podle sektoru a typu regulace Typ regulace

Elektrárenství

Plynárenství

Energetika

Vodárenství

Telekomunikace

Náročná

0.57

0.84

-

0.67

0.77

Střední

0.41

0.57

0.64

0.46

0.70

Volná

0.35

0.20

0.25

0.29

0.47

Zdroj: Tabulka 6.4, Regulační struktura a riziko: mezinárodní porovnání, Alexander, Mayer a Weeds, World Bank Working Paper Series, 1996

Toto by naznačovalo, že odpovídající koeficient beta bude pravděpodobně nad hodnotami používanými v plynárenství a elektrárenství – i přesto, že je známo, že koeficient beta ve vodárenství klesá od druhé poloviny 90. let, a to zejména ve Velké Británii. Finální přístup navržený konzultanty pracujícími společně se všemi britskými regulátory je takový, že koeficient beta (zadlužený) je 1 jako výchozí hodnota v případech, jestliže nejsou k dispozici žádné specifické tržní údaje. Celkově bychom navrhovali použití následujících rozsahů a hodnot tak, jak uvádí tabulka 8. Tabulka 8: Navrhované hodnoty koeficientu beta

Vodárenství Použitá hodnota

1991-1995

1996-2000

2001-2005

2006-2010

0.46 – 0.70

0.46 – 0.70

0.46 – 0.70

0.67 – 0.70

0.60

0.60

0.60

0.70

Podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu

Podíl cizího a vlastního kapitálu na celkovém kapitálu použitého společností nemá teoreticky žádný dopad na možný VaPNaK – vychází z teorie Miller-Modigliani. Když se ale používají různé zdroje financování, které jsou zdaňovány různými způsoby, potom tento předpoklad selhává a u VaPNaK záleží na volbě cizího nebo vlastního kapitálu. Společnosti v České republice mají tendenci mít nízký poměr mezi cizím kapitálem a vlastním kapitálem ve srovnání se společnostmi ve Velké Británii nebo v USA. Toto se odráží v nedávných regulačních rozhodnutích:

20



•

ERÚ předpokládá 20% financování z cizího kapitálu pro přenosovou síť a 30% na distribuční síť jak u plynárenského, tak i elektrárenského průmyslu; a

•

hlavní česká telekomunikační společnost je téměř úplně financována z vlastního kapitálu, méně než 5% je dluh, podle zpráv makléřů.

Při rozhodování o použití přístupu je zde volba mezi skutečnou hodnotou vztahu mezi cizím a vlastním kapitálem pro společnost, nebo “optimálnější” nebo průmyslová úroveň. Regulátoři většinou používají optimální úrovně, protože to vytváří správnou motivaci pro společnosti s cílem optimalizace jejich vlastní kapitálové struktury k využití daňových, úvěrových příležitostí atd. bez toho, aby byl regulátor nucen se účastnit podrobné obchodní analýzy každé společnosti. Zdá se, že tento přístup byl přijat ostatními regulátory v České republice a je základem Konzultantem navrhovaného přístupu. Údaje dostupné z vodárenských společností (na základě vzorku 13 společností) naznačují, že existuje tendence mít nižší podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu, než jaké povoluje ERÚ – spíše v rozmezí 35% až 45% dluh, i když existují významné výjimky. Jako takový bude vyšší rozsah 35% až 45% použit s nižší úrovní pro první roky, když se budují finanční struktury společnosti. Tabulka 9: Navrhované hodnoty podílu cizího kapitálu na celkovém kapitálu


1991-1995

1996-2000

2001-2005

2006-2010

35% - 45%

35% - 45%

35% - 45%

35% - 45%

35%

35%

40%

40%

21



Koeficient beta (zadlužený)

Při uvážení hodnot ze vztahu mezi cizím a vlastním kapitálem a koeficientem beta (zadlužený) je možné stanovit rozsahy a odpovídající hodnoty pro každé z časových období. Tabulka 10: Navrhované hodnoty koeficientu beta (zadlužený) 1991-1995

1996-2000

2001-2005

2006-2010

Podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu – vodárenství

35% - 45%

35% - 45%

35% - 45%

35% - 45%

Podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu – použitá hodnota

35%

35%

40%

40%

Koeficient beta – vodárenství

0.46 – 0.70

0.46 – 0.70

0.46 – 0.70

0.67 – 0.70

Koeficient beta – použitá hodnota

0.60

0.60

0.60

0.70

Koeficient beta (zadlužený) – vodárenství

0.71 – 1.27

0.71 – 1.27

0.71 – 1.27

1.03 – 1.27

Koeficient beta (zadlužený) – použitá hodnota

0.92

0.92

1.00

1.17

Tržní riziková prémie (přirážka za riziko investic do vlastního kapitálu)

Toto je nejrozpornější prvek výpočtu v rámci dané metodiky. Akademická a regulační debata na téma přiměřené hodnoty probíhá od začátku 90. let. I když se některé státy, například Velká Británie zaměřily na nižší sazby (přibližně 3% až 5%) oprávněné nedávnými akademickými argumenty, jiní regulátoři stále používají vyšší sazby (přibližně 5% až 7%). Tabulka 11 níže uvádí rychlý souhrn některých z nedávných a historických údajů. Když ERÚ v České republice provedla tuto analýzu, použila upravené důkazy z USA - úprava o dodatečné riziko investice v dané zemi. Toto by mělo být porovnáno s odhadem, který používají investiční banky a analytici zaměřující se více na údaje ze střední Evropy. Co lze vyčíst z výše uvedené tabulky je, že průměrný odhad tržní rizikové prémie v průběhu času klesá a že volba jediné hodnoty není vhodná. Konzultant navrhuje použít rozsah historických údajů, které pokrývají směs informací, které jsou uvedeny výše, plus rezervu pro dopad změn, kterými tento stát prošel v 90. letech.

22



Tabulka 11: Mezinárodní důkazy o tržní rizikové prémii Regulátor, stát a odvětví

1991-1995

1996-2000

2001-2005

2006-2010

ERÚ, Česká republika, elektrárenství

6.32%

ERÚ, Česká republika, plynárenství

6.32%

ČTÚ Česká republika, telekomunikace

5.96%

SocGen, Česká republika, elektrárenství a telekomunikace

5%

Raiffeisen, Česká republika, telekomunikace a elektrárenství

4.5%

Ofwat, VB, vodárenství Ofgem, VB, energetika

3.5 – 4.5%

3 – 4%

4– 5%

3.25 – 3.75%

4.8%

PostComm, VB, poštovní služby

4%– 5%

Oftel/Ofcom, VB, telekomunikace CAA, VB, letiště

4.0 – 5.0%

DTe, Holandsko, elek. distribuce

5%

4.5%

3.5 – 4.5%

2.5– 4.5%

4 – 7%

4 – 6%

Opta, Holandsko, poštovní služby

6%

CREG, Belgie, plynárenství distribuce

3.5%

Ficora, Finsko, mobile telekomunikace

4 – 6%

EMA, Finsko, plynárenství přenos

5%

ACCC, Austrálie, elektrárenství přenos

6%

Commerce Commission, Nový Zéland, plynárenství distribuce

7%

23



Tabulka 12: Navrhovaná hodnota přirážka za riziko investic do vlastního kapitálu (%)


1991-1995

1996-2000

2001-2005

2006-2010

6 – 8%

6 – 8%

5 – 7%

5 – 7%

8%

7%

6.5%

6%

2.4.4 Výsledky Historické sazby

Na základě výše uvedeného přístupu a údajů jsou v tabulce 13 níže uvedeny historické roční hodnoty VaPNaK. Tabulka 13: Navrhované hodnotu VaPNaK pro rok 1993 až 2007

Rok

Bezrizikový výnos

Inflace




VaPNaK

1993-1995

2.5*

1.50

0.92

8.00

8.10

1996

2.5*

1.50

0.92

7.00

7.46

1997

10.73

8.00

1.50

0.92

7.00

7.19

1998

12.24

9.70

1.50

0.92

7.00

6.50

1999

7.23

1.80

1.50

0.92

7.00

10.19

2000

6.41

3.90

1.50

0.92

7.00

7.47

2001

5.85

4.70

1.50

1.00

6.50

6.15

2002

4.61

1.90

1.50

1.00

6.50

7.81

2003

3.40

0.10

1.50

1.00

6.50

8.30

2004

3.97

2.80

1.50

1.00

6.50

6.17

2005

2.66

1.80

1.50

1.00

6.50

5.76

2006

4.03

2.50

1.00

1.17

6.00

6.74

2007

4.39

3.00

1.00

1.17

6.00

6.80

Hodnoty v tabulce 13 jsou pro střední odhad. Je jasné, že některé smlouvy mají v průměru jiný rizikový profil. Proto se navrhuje, aby bylo kolem tohoto středního odhadu povoleno pásmo (rozmezí), které by odráželo potenciál různých rizikových profilů smluv. Dopad různých rizikových profilů není exaktní vědou, a Konzultant proto navrhuje pragmatický přístup: střední odhad se může lišit o maximálně +/- 1%. To znamená, že smlouva s vyšším rizikovým profilem (např. s větším podílu průmyslu v celkovém spektru zákazníků, vyššími investičními požadavky, atd.) by mohla být hodnota VaPNaK až na úrovni 7.74% v roce 2006 nebo 8.47% v roce 2000. Otázkou zůstává, jak by měl být hodnocen rizikový profil společnosti. Některé ukazatele, které mohou pomoci, jsou uvedeny níže. Jejich výčet není vyčerpávající, ale slouží k indikaci typů otázek, které by měly být zváženy. Tyto indikátory mohou zahrnovat: •

podrobná smluvní ujednání – každá smlouva by měla nastavit alokaci rizik mezi smluvními stranami a tímto způsobem vyjádřit rizika, která nese provozovatel;

24



•

podíl zákazníků z řad domácností a průmyslu/obchodu – druhá jmenovaná skupina by mohla být více ovlivněna stavem ekonomiky, než první zmíněná skupina a tedy větší než průměrný podíl průmyslu/obchodu by mohl způsobit větší rizikovost společnosti, zatímco naopak relativně menší část může učinit společnost méně rizikovou;

•

typ prováděné investice – orientace na investice do obnovy/rekonstrukci je méně riziková, než orientace na investice ke splnění očekávané budoucí poptávky;

•

velikost investičního programu – protože jsou některé investiční náklady řízeny makroekonomickými faktory (náklady na potrubní systémy, stavební náklady atd.), potom by mohla větší než průměrná velikost investice vést k rizikovější společnosti a

•

charakter a relativní velikost investičního programu – tam, kde malá společnost realizuje malý počet velkých investic, to může být vnímáno rizikověji, než stejná společnost, která realizuje větší počet malých projektů. Portfoliový efekt počtu projektů je ztracen.

Je třeba mít na paměti, že nejde jen o riziko. Spíše se jedná o vystavení se tržnímu riziku, neboli riziko, které nelze zmírnit diverzifikací. Takže společnost může být riziková, ale pokud nejsou tato rizika spojená s tržním rizikem (tj. lze je zmírnit diverzifikací), potom by investoři neměli být odměňováni prostřednictvím povolené VaPNaK. 14 Pokud se ale rizika váží na stav ekonomiky, jako je například dopad makroekonomických změn ovlivňujících dostupnost a náklady na pracovní sílu (stavební profese), potom by to mělo být zohledněno. Prognóza sazby VaPNaK

Při úvahách o budoucích sazbách je důležité akceptovat, že zatímco „bodová” sazba je nejlepším odhadem tržních očekávání, může také podléhat nestálosti (výkyvům). Při nastavování budoucích sazeb tedy regulátoři často uvažují o rozsahu odhadů zahrnujících období historického zprůměrňování. Tabulka 14 poskytuje prognózu VaPNaK vč. přiměřeného rozsahu. Tabulka uvádí také vhodný střední odhad. Střední odhad Konzultanta je 6.4% s akceptovatelným rozsahem 5.4% až 7.4% – je nutné upozornit, že dolní hranice tohoto rozsahu uvedená v tabulce byla upravena z důvodu nepravděpodobnosti výskytu pouze nízkých hodnot. Stejně jako u historické analýzy, doporučujeme použití povoleného rozsahu pro stanovení skutečné výše povoleného VaPNaK dle rizikového profilu, který umožní nastavení povolených hodnot buď nad, nebo pod střední odhad, ale nikdy mimo navržený rozsah.

14

Tento postup vyplývá ze standardní finanční teorie. Viz např. „Principles of Corporate Finance“ (Brealey, Myers, Allen; 8. vydání z roku 2006). Koeficient beta (zadlužený) lze chápat jako vyjádření míry vystavení rizikům, která nelze zmírnit diverzifikací.

25



Tabulka 14: Prognóza sazby VaPNaK Prvek

Nízká

Vysoká

Odhad

Bezrizikový výnos

0.50%

2.00%

1.75%


0.25%

1.00%

1.00%

Cena cizího kapitálu

0.75%

2.50%

2.50%


1.03

1.27

1.17


5.00%

7.00%

6.00%

Cena vlastního kapitálu

5.65%

10.89%

8.77%

35%

45%

40%

4.02%

7.40%

6.36%

Podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu VaPNaK

Srovnání s rozhodnutími jiných regulátorů v ČR

Pokud se předpokládá inflace 3%, potom je střední odhad Konzultanta 9.4%. Tento střední odhad je vyšší, než hodnoty povolené v elektrárenství a plynárenství (5.5% to 6.3%), a těsně pod hodnotou pro telekomunikace pro rok 2008 (9,5% po zdanění).

3.

CÍLE MODELU

Primárním cílem tohoto Modelu je nastavit ex ante výchozí tarify vodohospodářských služeb po předdefinované období cenové fixace, a to v souladu s „Podmínkami přijatelnosti“. Na základě skutečnosti, že hlavní vstupy pro tento výpočet jsou definované uživatelem, se model zaměřuje nejvíce na kvantitativní a objektivní přístup nastavení „přiměřeného“ zisku provozovatele na základě přiměřeného výnosu vloženého kapitálu, tak jak to předpokládá česká legislativa. Tento Model také: •

umožňuje strategické plánování finančních potřeb vlastníka ve vztahu k nové i stávající infrastruktuře;

•

umožňuje dlouhodobou prognózu tarifů a jejich porovnání s limity sociální únosnosti; a

•

poskytuje samostatné plánování zákonem vyžadovaného plánu obnovy vodohospodářské infrastruktury a až 15 samostatných investičních programů, jak ve vztahu k financování majetku, tak i k jeho provozním nákladům.

Tento Model neumožňuje ex post vyrovnání tarifů a dalších finančních toků na základě skutečných hodnot provozních nákladů, fakturovaných objemů, realizovaných investic, plnění provozovatele atd. Takové vyrovnání je ale základní prvek celkového přístupu. Nástroj, který pomáhá při provádění tohoto vyrovnávání bude potřebný u každé smlouvy, u které je použit přístup dle “Podmínek přijatelnosti”. V době přípravy tohoto dokumentu si MŽP a Konzultant vyjasňují smluvní podmínky, za kterých Konzultant připraví pro MŽP vzorový nástroj pro každoroční proces nastavování vlastních tarifů. Předpokládá se, že práce na tvorbě „Vyrovnávacího nástroje“ budou probíhat od března do května 2008.

26


4.


STRUKTURA MODELU

Tento Model je zpracován v softwaru Microsoft Excel. Je složen z následujících 15 listů. Tyto listy jsou popsány v Tabulce 15. Požadované vstupní údaje nejsou shromážděny na jednom listě a je nutné je zadat v různých listech. Tento přístup byl zvolen z důvodu, že: (a) rozsah požadovaných vstupních údajů je takový, že vstupní list by byl nezvladatelně velký, a (b) prezentování vstupních údajů v kontextu pomáhá pochopit fungování Modelu. Tabulka 15: Funkce listů v Modelu List

Účel

Krycí list

Poskytuje podrobnosti o vlastníkovi a provozovateli a základní informace o Modelu.

Info

Poskytuje základní informace o používání Modelu (zejména systému barevného označení).

Vstupy

List do kterého se zadávají klíčové vstupní údaje týkající se rozsahu Modelu v čase, včetně klíčových fyzických ukazatelů týkajících se služeb spojených s dodávkami pitné vody a odkanalizováním a čištěním odpadních vod. Zde se také zadává kraj ve kterém jsou vodohospodářské služby v rámci plnění smlouvy poskytovány (potřebný pro výpočet sociální únosnosti).

ReHoK

Vypočítává ReHoK provozovatele na základě historických hodnot poskytnutých uživatelem, včetně výpočtu Očekávání. Tento list také poskytuje odhad ReHoK provozovatele v budoucnosti (zejména v nastaveném období cenové fixace).

ReHoK2

Slouží k zadání údajů k odprodeji majetku provozovatele (rozsáhlý list, který je oddělen od listu ReHoK pouze z důvodu přehlednosti).

Už. def. ReHoK

Definuje stávající ReHoK provozovatele na základě nejnovějších dostupných údajů, a slouží jako alternativa k historickým výpočtům na listě ReHoK.

Očekávání

Přiděluje budoucí Očekávání na základě nejnovějších dostupných údajů o ziskovosti regulovaných a neregulovaných služeb, a dále na základě ziskovosti a délek jednotlivých smluv.

Provozní náklady VODNÉ

Zde uživatel zadává údaje o stávajících provozních nákladech spojených s dodávkami pitné vody ve formátu vyžadovaném právním předpisem. Tento list se také používá k zadávání budoucích změn provozních nákladů, které se váží na konkrétní investiční programy. Uživatel také v tomto listu nastavuje jaké nákladové položky se považují za ovlivnitelné, neovlivnitelné nebo částečně ovlivnitelné.

Provozní náklady STOČNÉ

Stejné, jako předchozí tabulka, ale ve vztahu k odvádění a čištění odpadních vod.

Nájem VODNÉ

Vypočítává nájem na základě pořizovací hodnoty majetku dle metodiky MZe a průměrné životnosti majetku a údajů o plánovaných investičních činnostech. Návratnost a výnosy majetku vlastníka může ale uživatel volně nastavovat (mezi 0 a 100% plné hodnoty) a makro umožňuje automatické nastavení nájmu tak, aby odpovídal vstupu uživatele. Tento list také umožňuje strategické modelování finančních zdrojů pro investiční programy (vlastní zdroje, dotační financování, úvěrové financování).

Nájem STOČNÉ

Stejné, jako předchozí list, ale ve vztahu k odvádění a čištění odpadních vod.

VODNÉ

Vypočítává požadované příjmy za služby spojené s dodávkou pitné vody, a to na základě přidělené ReHoK provozovatele a regulační VaPNaK, jeho provozních nákladů a nájemného placeného vlastníkovi infrastruktury. Na základě tohoto požadovaného příjmu se vypočítávají různé konstrukce prognózy tarifů. Je také možné zadat tarif definovaný uživatelem a ten se následně používá pro výpočet nájmu, který je konsistentní s tímto tarifem. Další možností je to, že si uživatel může zvolit nastavení „přiměřených“ zisků provozovatele jako podílu na různých částech obratu a na tomto základě se vypočítají celkové požadované příjmy a tarify .

STOČNÉ

Stejné, jako předchozí tabulka, ale ve vztahu k odkanalizování odvádění a čištění odpadních vod.

Souhrn

List shrnující klíčové vstupy a výstupy Modelu.

Slovník

Zajistí přepínání mezi českým a anglickým jazykem používanými v Modelu.

27


5.


POUŽÍVÁNÍ MODELU

Model lze rozdělit do pěti hlavních oblastí: 1. Odhad klíčových fyzických ukazatelů pro poskytované služby (nejdůležitější jsou vyfakturované objemy pro pitnou a odpadní vodu). 2. Odhad provozních nákladů a jejich provázání na investiční programy. 3. Analýza nájemného placeného provozovatelem vlastníkovi, provázaná na investiční plány provozovatele a pořizovací hodnotu jeho stávajícího majetku. 4. Výpočet regulatorní hodnoty kapitálu provozovatele, která stanovuje rozsah výnosu provozovatele který může oprávněně očekávat za poskytování svých služeb. 5. Výpočet požadovaných příjmů provozovatele a příslušných tarifů. Tento Model je možné používat jak pro účel stanovení výše tarifů jako součást zavedení přísnějšího přístupu k řízení tarifů, tak i jako nástroj při zadávání nových provozních smluv. Sestavení střednědobých a dlouhodobých investičních plánů a z toho vyplývajícího požadovaného nájemného je v zásadě odpovědností vlastníka. Stávající provozovatel bude mít nejlepší údaje o provozních nákladech a klíčových fyzických ukazatelích poskytovaných služeb. Rolí stávajícího provozovatele je vypočítat svou ReHoK za použití jednoho z předem definovaných přístupů a tuto ReHoK alokovat na příslušné smlouvy. Své výpočty by měl provozovatel vysvětlit vlastníkovi a příslušným státním orgánům. U stávajících smluv je nutné, aby se vlastník a provozovatel dohodli na společném plánu investic pro období cenové fixace, tzn. že je třeba se dohodnout na tom, jak se budou provozní náklady provozovatele měnit v důsledku plánovaných investičních činností vlastníka a výsledného ex ante plánu prognózy tarifů. Je pravděpodobné, že tento proces bude vyžadovat více opakovaných výpočtů tak, aby bylo dosaženo uspokojivého výsledku pro obě smluvní strany. U nových smluv se očekává, že vlastník poskytne částečně vyplněný Model jako základ pro zadávací řízení na výběr provozovatele vodohospodářských služeb. Vlastník pro takovouto soutěž poskytne jako minimum následující: •

podrobností o odhadovaných fyzických ukazatelích a o jeho investičních plánech;

•

stanovení jeho upřednostněného přístupu k přenosu rizika na provozovatele v podobě rozhodnutí o tom, zda jednotlivé nákladové položky jsou „ovlivnitelné“,„částečně ovlivnitelné“ nebo „neovlivnitelné“;

•

rozhodnutí, který přístup bude použit pro stanovení tarifu (ex ante) pro první období cenové fixace (například konstantní průměrný tarif ve stálých cenách, zvyšovaní založené na konstantním meziročním procentuálním růstu , atd. …); a

•

rozhodnutí o tom, zda dává přednost pevnému nastavení požadovaného příjmu z nájemného a soutěžení na výši tarifu na základě obdržených cenových nabídek nebo pevnému nastavení prognózy požadovaných tarifů a soutěžit na výši nájemného na základě obdržených cenových nabídek. V praxi je pravděpodobné, že postup k využití Modelu v rámci výběrového řízení v obou přístupech bude stejný – pokud ale vlastník chce docílit předem stanovený tarif, bude nutné kompenzační platba, který buď snižuje nebo zvyšuje jeho příjem.

Uchazeči doplní požadované vstupy do Modelu, zejména uvedou své provozní náklady a vlastní investiční plány, a to spolu s rozpisem jejich plánované ReHoK. Nabídky budou poté posouzeny za použití čisté současné hodnoty provozních nákladů provozovatele a plánované návratnosti a výnosů jeho kapitálu po dobu cenové fixace, což bude rozhodujícím kritériem (představujícím cenu provozovatele).

28


6.


PRŮVODCE JEDNOTLIVÝMI LISTY

Tato kapitola představuje podrobného průvodce jednotlivými listy, včetně požadovaných údajů.

6.1

List „Info“

Hlavní funkcí listu „Info“ je poskytnout informace k vývoji Modelu. Je zde uveden seznam změn uskutečněných v Modelu od jeho verze 3.0 ze dne 10.3.2008.

6.2

List „Vstupy“

Tabulka 17 představuje vstupní údaje požadované pro list „Vstupy“ spolu s poznámkami a předpokládaným zdrojem každého údaje.

6.2.1 Časový rámec V listu „Vstupy“ se nastaví celkový časový rámec pro Model. Obrázek 6 níže ukazuje vztah mezi roky a délkami, které se v tomto listu nastavují. Aktuální rok pro „Už. def. ReHoK“ je rok, pro který jsou zadány skutečné hodnoty z aktuální rozvahy provozovatele v případě, že uživatel nastaví výpočet ReHoK tímto přístupem. Barvy používané v obrázku jsou ve stejné barevné konvenci jako ty, které se používají všude v Modelu (viz. Tabulka 16). Roky v Modelu mohou být v zásadě hospodářské nebo kalendářní, ale musí být konzistentní po celé modelované období.

První rok cenové fixace

Už. def. ReHoK Výchozí rok (např. 2008)

Rok vstupu dominantního investora

"Aktuální rok" pro

Obrázek 6: Časový rámec Modelu

Délka trvání cenové fixace

Hodnocené období Délka smlouvy Modelované období

29



Tabulka 16: Barevná konvence v Modelu (viz list „Info“) Barva

Význam Uživatelský vstup Případný uživatelský vstup tam, kde uživatel chce přepisovat výchozí přístup Údaje mimo modelované období Rok, spadající do doby smlouvy mezi vlastníkem a provozovatelem Rok období cenové fixace Zbývající hodnocené období

6.2.2 Vodohospodářské údaje Tyto údajů jsou bezproblémové z hlediska popisu současného stavu (většinou vycházejí z povinné provozní evidence), je ovšem o něco náročnější je prognózovat pro celé hodnocené období. Finanční model pro vodohospodářské projekty OP ŽP (tj. model, kterým se určuje míra podpory z Fondu soudržnosti) 15 nicméně představuje komplexnější nástroj, který pomáhá s prognózou většiny potřebných údajů. Za situace, kde Model se používá pro projekty financované z OP ŽP, je zřejmé, že takový model musí být k dispozici a vstupní údaje pro Model by měly z něho vycházet. V opačném případě je potřeba vysvětlit a odůvodnit rozdíly. Je třeba chápat, že fyzické parametry vodohospodářskému systému jsou většinou požadovány z důvodu dokreslení celkové situace s tím, že do modelu vstupují pouze skutečně uhrazené objemy pitné vody a odpadní vody (vč. dešťové). Ukazatel „Průměrná spotřeba vody v domácnostech“ se navíc používá pro výpočty k stanovení výše sociálně únosnému tarifu (spolu s krajským indexem čistých příjmů domácností). V případě provozovatelů se složitější vodohospodářskou bilancí se postupuje stejným způsobem jako při vykazování povinné provozní evidence, například je potřeba samostatný Model pro výpočty ceny vody předané, a další Model pro výpočty ceny pro prodej přímo odběratelům. V takovém případě jsou listy „ReHoK“ a „Už. def. ReHoK“ stejné pro oba modely, protože se vztahují k stejnému provozovateli.

15

Stejně tak jako model pro vodohospodářské projekty Fondu soudržnosti v období 2004-6.

30



Tabulka 17: Požadované vstupní údaje pro list “Vstupy” Buňka(y)

Požadované vstupní údaje

Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Časový rámec , výběr kraje a případná úprava hodnoty VaPNaK C5

Rok vstupu dominantního investora

Rok

-

Zadává se informace k datu, kdy osoba, která nyní ovládá provozovatele (nebo která má největší vlastnický podíl v provozní společnosti – tzv. „dominantní investor“), získala první podíl v provozní společnosti.

Výkazy a účty provozovatele

C6

Délka smlouvy

Roky

-

Délka dle stávajícího znění smlouvy, která je předmětem Modelu (nebo dle uvažované změny).

Provozní smlouva

C7

Výchozí rok

Rok

-

Současný rok (např. 2008).

-

C8

Hodnocené období

Roky

-

Minimálně délka smlouvy s provozovatelem, lze ovšem Rozhodnutí vlastníka nastavit dle strategické úvahy vlastníka i více než na 30 let. Je nutno modelovat období až do roku, kdy je možné jak pro vodné, tak pro stočné, vytvořit nájemné ve výši plných odpisů (viz listy „Nájem VODNÉ“ a „Nájem STOČNÉ“). Doporučuje se modelovat období minimálně do roku 2030.

C9

První rok cenové fixace

Rok

-

Dle harmonogramu úpravy smlouvy, případně dle harmonogramu pro zadání nové smlouvy.

U nových smluv: stanovuje vlastník U stávajících smluv: dohoda mezi vlastníkem a provozovatelem

C10

Délka trvání cenové fixace

Roky

-

Minimálně pět let dle „Podmínek přijatelnosti“, může být ovšem delší (zvlášť v situacích, kde stávající provozní smlouva končí za 6 nebo 7 let).

Provozní smlouva

W10

Úprava hodnoty VaPNaK pro provozní společnosti z důvodu rizikového profilu

Bazické body (100 bazických bodů = 1%)

-

Jakoukoliv úpravu je potřeba odůvodnit ve smyslu kapitoly 2.4.4. Maximální odchylka je + / - 100 bazických bodů.

Argumentace provozovatele

C16

Výběr kraje

-

Celé hodnocené Kraj, kde se nacházejí odběratelé vodohospodářských služeb období (má vliv na čistý příjem domácností a tím na výši sociálně únosné ceny pro vodné a stočné). Lze i zadat uživatelský vstup.

Evidence provozovatele o odběratelích

AF6

Uživatelský vstup (pro výběr kraje)

-

Pokud odběratelé (v rámci předmětné smlouvy) se nacházejí ve více krajích, zde se zadá průměrný index za dané kraje, vážený dle počtu odběratelů v daných krajích.

Evidence provozovatele o odběratelích

31





Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Pitná voda řádek 27

Objem vody vyrobené

m3/rok

Celé hodnocené Tyto údaje se nacházejí i ve finanční analýze pro žádost do období Fondu soudržnosti / OP ŽP.

Evidence a prognóza provozovatele (vlastníka)

řádek 28

Objem vody převzaté

m3/rok



řádek 29

Objem vody předané

m3/rok



řádek 33

Fakturovaný objem - domácnosti

m3/rok



řádek 35

Fakturovaný objem – celkem

m3/rok



řádek 38

Počet vodovodních přípojek – domácnosti

#



řádek 39

Počet vodovodních přípojek – ostatní

#



řádek 40

Počet zásobovaných obyvatel

#



Odpadní voda řádek 50

Fakturovaný objem - domácnosti

m3/rok



řádek 52

Fakturovaný objem – odpadní voda

m3/rok



32





Jednotky 3

Období

Poznámky

Zdroj údajů

řádek 53

Fakturovaný objem – dešťová voda

m /rok

Celé hodnocené období


řádek 57

Voda vyčištěná (vlastní ČOV)

m3/rok



řádek 58

Voda vyčištěná (jiná ČOV)

m3/rok



řádek 62

Počet kanalizačních přípojek – domácnosti

#



řádek 63

Počet kanalizačních přípojek – ostatní

#



řádek 64

Počet obyvatel zásobovaných kanalizací

#



Celé hodnocené Volba, jak nastavit údaje o úspěšnosti provozovatele při období výběru pohledávek svých odběratelů

Rozhodnutí provozovatele

Úspěšnost výběru pohledávek (vodné/stočné) Přepínač v řádku 71

Volba mezi „Dle ročního zadání“ a „Pevné %“

-

C71, C72

Pevné % výběru pohledávek pro pitnou, resp. odpadní vodu

%

W71-BC71 W72-BC72

Roční zadání % výběru pohledávek pro pitnou, resp. odpadní vodu

%

Nejvíce specifický rok

Jedná se pouze o pohledávky, které nejsou nikdy inkasované, Účty provozovatele nikoliv o časovém prodlení při placení.

Celé hodnocené Jedná se pouze o pohledávky, které nejsou nikdy inkasované, Účty provozovatele období nikoliv o časovém prodlení při placení.

33


6.3


List „ReHoK“

Tabulka 8 představuje vstupní údaje požadované pro list „ReHoK“ spolu s poznámkami a předpokládaným zdrojem každého údaje. List je rozdělen do 11 hlavních oblastí: •

Počáteční vstup investora

•

Standardní měřítka pracovního kapitálu

•

Navýšení (snížení) kapitálového podílu dominantního investora v provozní společnosti

•

Odprodej majetku ve vlastnictví provozní společnosti v době vstupu investora

•

Nové investice

•

Pracovní kapitál (minulost a prognóza)

•

Historické úspory ze zvýšené účinnosti

•

Předplacené nájemné a úvěry poskytnuté vlastníkovi

•

Historický výpočet Očekávání

•

Kalkulace ReHoK

•

Výpočet budoucí ReHoK

Tabulka 18: Popis hlavních oblasti listu „ReHoK“ Oblast

Popis

Počáteční vstup investora

Definuje Očekávání související se vstupem dominantního investora, a dále definuje majetek ve vlastnictví provozovatele v době tohoto vstupu.

Standardní měřítka pracovního kapitálu

Zde jsou definována standardní měřítka pro pohledávky a závazky, nutné pro výpočet pracovního kapitálu (viz kapitola 2.2.3).

Navýšení (snížení) kapitálového podílu dominantního investora v provozní společnosti

Upravuje počáteční Očekávání z důvodu dalších transakcí s podíly (akciemi) provozní společnosti – jak koupě od třetích stran a prodej třetím stranám, tak i koupě vlastních akcií.

Odprodej majetku ve vlastnictví provozní společnosti v době vstupu investora

Upravuje Očekávání z důvodu výnosů realizovaných z odprodeje majetku, který byl v majetku provozní společnosti v době vstupu investora.

Nové investice

Modeluje veškeré investice do hmotného a nehmotného majetku ze strany provozovatele od doby vstupu investora – a to jak v minulosti, tak i v budoucnosti.

Pracovní kapitál (minulost a prognóza)

Zde se zadávají údaje pro výpočet pracovního kapitálu, jak v minulosti, tak i v budoucnosti (hlavně obrat, provozní náklady a zásoby).

Historické úspory ze zvýšené účinnosti

Počítá úspory na základě informací o historických fakturovaných objemech a provozních nákladech.

Předplacené nájemné a úvěry poskytnuté vlastníkovi

Lze modelovat poskytování úvěrů nebo předplaceného nájemného pro období až 10 let (které mohou být jak v minulosti, tak i v budoucnosti) – z důvodu úpravy o inflaci je nutné zadat každý rok poskytování (úvěru / zálohy na nájemném) samostatně.

Historický výpočet Očekávání

Zásadní část listu kde dochází k výpočtu výše Očekávání na základě m.j. výše historického zisku a účetních odpisů.

Kalkulace ReHoK

Celkový výpočet ReHoK v minulosti (a částečně i do budoucnosti). Zde uživatel zvolí přepínačem, zda chce vycházet z aktuální rozvahy (v listu „Už. def. ReHoK“) nebo z historických výpočtů.

Výpočet budoucí ReHoK

Výstup z listu v podobě celkového ReHoKu do budoucna i jeho jednotlivých prvků.

34



Tabulka 19: Požadované vstupní údaje pro list “ReHoK” Buňka(y)


Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Počáteční vstup investora E6

Částka placená dominantním investorem

Běžné ceny tis. Kč

Rok vstupu Tato částka se používá k výpočtu případných dominantního investora počátečních Očekávání – viz 2.1.3 (a 2.2.5). / provozovatele

(Účty) dominantního investora

E7

Koupený podíl základního kapitálu provozní společnosti

%

Rok vstupu Tato částka se používá k výpočtu případných dominantního investora počátečních Očekávání – viz 2.1.3 (a 2.2.5). / provozovatele

(Účty) dominantního investora

E9

Vlastní kapitál dle rozvahy (na konci roku PŘED KOUPÍ)


Na konci roku před Tato hodnota se používá k výpočtu případných vstupem dominantního počátečních Očekávání – viz 2.2.5. investora/provozovatele

Rozvaha v zákonem stanoveném formátu

E13

Dlouhodobý hmotný majetek – provozní


Na konci roku před Provozní majetek ve vlastnictví provozovatele ke konci vstupem dominantního roku před vstupem dominantního investora. investora/provozovatele

Účetní informační systém provozovatele (musí být konzistentní s rozvahou v zákonem stanoveném formátu)

G13

Průměrná zbývající životnost

Na konci roku před Vážený průměr pro majetek ve vlastnictví vstupem dominantního provozovatele ke konci roku před vstupem investora/provozovatele dominantního investora.

Účetní informační systém provozovatele

E14

Dlouhodobý nehmotný majetek – provozní

Na konci roku před Provozní majetek ve vlastnictví provozovatele ke konci vstupem dominantního roku před vstupem dominantního investora. investora/provozovatele


G14




E15


Na konci roku před Infrastrukturní majetek ve vlastnictví provozovatele ke vstupem dominantního konci roku před vstupem dominantního investora. investora/provozovatele


Roky


Roky


35





Jednotky

G15


Roky

E16


G16


E17


G17


Období

Poznámky

Zdroj údajů









Roky




Roky


Standardní měřítka pracovního kapitálu N7

Standardní měřítko pro pohledávky – regulované služby

Dny

Pro celou dobu analýzu Navržená hodnota je zatím prvotní odhad ke konzultaci a upřesnění.

(Bude pevně nastaven ze strany MŽP)

N8

Standardní měřítko pro závazky – regulované služby

Dny



N11

Standardní měřítko pro pohledávky – neregulované služby

Dny



36





N12

Standardní měřítko pro závazky – neregulované služby

Tlačítko P4:R5

Vyrovnat hodnoty obratu pro výpočet pracovního kapitálu

Jednotky Dny

-

Období

Poznámky

Zdroj údajů



(Od výchozího roku do konce modelovaného období)

Toto makro vyrovná hodnoty obratu pro účel přesného výpočtu pracovního kapitálu. Jeho použití je poměrně 16 časově náročné (desítky minut dle časového rozsahu modelu a výkonnosti počítače) a navrhuje se proto ho využít až model je jinak kompletní.

-

Navýšení (snížení) kapitálového podílu dominantního investora v provozní společnosti řádek 29

Částka zaplacená (obdržená) dominantním investorem v daném roce


Od začátku analýzy do výchozího roku

Částky placené průběžně pro koupi (nebo případně obdržené za odprodej) podílů v provozní společnosti. V případě odprodeje se zadává zápornou částkou. Zde se zadávají i případné částky placené provozní společností za koupi vlastních akcií. Tyto částky se používají pro výpočet případné změny ve výši počátečních Očekávání (viz kapitola 2.2.5).

(Účty) dominantního investora, případně provozovatele

řádek 30

Koupený podíl základního kapitálu provozní společnosti



Zde se zadávají podíly provozní společnosti průběžně koupené (nebo odprodané) – informace nutné k výpočtu případných změn ve výši počátečních Očekávání (viz kapitola 2.2.5). V případě prodeje, zde se zadává podíl se záporným znaménkem.


řádek 31

Vlastní kapitál dle rozvahy (na konci roku PŘED KOUPÍ)



Průběžné informace nutné k výpočtu případných změn ve výši počátečních Očekávání (viz kapitola 2.2.5) – je nutno zadat pouze v letech, kdy dochází k nějaké transakci (tj. v letech, kdy je vstup v řádku 29 nebo 30).


řádek 35

Koupě vlastních akcií? (PRAVDA nebo NEPRAVDA)



V případě, že daná transakce je v podobě koupě (Účty) dominantního vlastních akcií (podílů), zde se zadává „PRAVDA“, jinak investora, případně hodnota zůstává „NEPRAVDA“. V případě jak koupě provozovatele akcií (podílů) od jiných subjektů, tak i vlastních akcií (podílů), je potřeba speciální výpočet (tj. nástroj neumí automaticky modelovat tuto situaci).

16

Spuštěné Makro lze zastavit přidržením tlačítka „escape“ = „esc“

37





Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Odprodej majetku ve vlastnictví provozní společnosti v době vstupu investora řádek 43 řádek 51 řádek 59 řádek 67 řádek 75

Zůstatková hodnota odprodaného majetku


Od začátku analýzy do výchozího roku (případně do budoucnosti, pokud je další odprodej plánován)

Tyká se pouze odprodeje majetku, který již byl ve vlastnictví provozní společnosti v době vstupu dominantního investora.


řádek 81

Celkový příjem z prodeje majetku


Od začátku analýzy do výchozího roku (případně do budoucnosti, pokud je další odprodej plánován)

Tyká se pouze odprodeje majetku, který již byl ve vlastnictví provozní společnosti v době vstupu dominantního investora.


Běžné ceny v minulosti, Stálé ceny v budoucnosti tis. Kč

Všechny roky od vstupu investora

Investice do provozního majetku


Roky


Vážená průměrná životnost relevantního majetku.




Investice do provozního majetku


Roky






Investice do infrastrukturního majetku pro danou smlouvu.


Nové investice řádek 89


řádek 94

Průměrná životnost majetku

řádek 90

Dlouhodobý nehmotný majetek

řádek 95


řádek 98

Dlouhodobý hmotný majetek pitná voda pro danou smlouvu

38





Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

řádek 104


Roky




řádek 99

Dlouhodobý hmotný majetek odpadní voda pro danou smlouvu



Investice do infrastrukturního majetku pro danou smlouvu


řádek 105


Roky




řádek 100

Dlouhodobý hmotný majetek – ostatní



Investice do infrastrukturního majetku kromě pro danou smlouvu.


řádek 106


Roky




Pracovní kapitál (minulost a prognóza) řádek 112

Historický celkový obrat – regulované služby


Minulé roky

Nutný vstup pro výpočet historického pracovního kapitálu (viz kapitola 2.2.3). Údaje pouze pro regulované služby (zásobování pitnou vodou a odkanalizování / čištění odpadních vod).


řádek 117

Historický celkový obrat – neregulované služby


Minulé roky

Nutný vstup pro výpočet historického pracovního kapitálu (viz kapitola 2.2.3). Údaje pouze pro neregulované služby (tj. všechny činnosti mimo zásobování pitnou vodou a odkanalizování / čištění odpadních vod).


řádek 118

Historické celkové provozní náklady – neregulované služby


Minulé roky

Nutný vstup pro výpočet historického pracovního kapitálu (viz kapitola 2.2.3). Údaje pouze pro neregulované služby (tj. všechny činnosti mimo zásobování pitnou vodou a odkanalizování / čištění odpadních vod).


39





řádek 121

Celkové zásoby (pro provozní společnost jako celek)

řádek 128

Předpokládaný obrat pro danou smlouvu jako násobek předchozího řádku

řádek 132

Zásoby používané pro danou službu

řádek 137

Předpokládaný obrat pro danou smlouvu jako násobek předchozího řádku

řádek 141

Zásoby používané pro danou službu

Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů


Minulé roky

Nutný vstup pro výpočet historického pracovního kapitálu (viz kapitola 2.2.3).


(číslo)

Budoucí roky

Číslo, kterým se násobí předpokládaný součet nájemného, provozních nákladů a odpisů (pro danou službu) pro výpočet celkového obratu (pro danou službu). Doporučuje se nejdříve zadat ručně tak, aby hodnoty v řádcích 129 a 130 byly co možná nejblíže sobě rovny. Pak nakonec procesu vyplňování Modelu je nutné používat makro (tlačítko P4:R5 „Vyrovnat hodnoty obratu pro výpočet pracovního kapitálu“) pro přesné vyrovnání. Proces vyrovnání pomocí funkce makro může trvat i několik desítek minut.

(Nastaví uživatel)

Stálé ceny tis. Kč

Budoucí roky

Zásoby pro zásobování pitnou vodu (pro danou smlouvu).

Předpoklad provozovatele

(číslo)

Budoucí roky

Číslo, kterým se násobí předpokládaný součet nájemného, provozních nákladů a odpisů (pro danou službu) pro výpočet celkového obratu (pro danou službu). Doporučuje se nejdříve zadat ručně tak, aby hodnoty v řádcích 138 a 139 byly co možná nejblíže sobě rovny. Pak nakonec procesu vyplňování Modelu je nutné používat makro (tlačítko P4:R5 „Vyrovnat hodnoty obratu pro výpočet pracovního kapitálu“) pro přesné vyrovnání. Proces vyrovnání pomocí funkce makro může trvat i několik desítek minut.

(Nastaví uživatel)


Budoucí roky

Zásoby pro odkanalizování a čištění odpadních vod (pro danou smlouvu).

Předpoklad provozovatele

40





Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Roční provozní náklady: celkem za pitnou vodu - včetně neovlivnitelných nákladů Roční provozní náklady: celkem za odpadní vodu - včetně neovlivnitelných nákladů


Minulé roky

Hodnoty je třeba zadat za provozovatele jako celek (zvlášť pro pitnou a odpadní vodu), nejen za smlouvu regulovanou tímto Modelem. Tyto náklady zahrnují nájemné, ale nezahrnují odpisy a finanční náklady. Hodnoty se používají jak k výpočtu úspor ze zvýšené účinnosti, tak i k výpočtu pracovního kapitálu.

Historické údaje provozovatele – cenové kalkulace (skutečnost za daný rok)

Neovlivnitelné roční provozní náklady: celkem za pitnou vodu Neovlivnitelné roční provozní náklady: celkem za odpadní vodu


Minulé roky

Hodnoty je třeba zadat za provozovatele jako celek, (zvlášť pro pitnou a odpadní vodu), nejen za smlouvu regulovanou tímto Modelem. Neovlivnitelné náklady jsou pouze: • Nájemné • Náklady na odběr surové vody a podzemní vody • Náklady na vodu převzatou • Náklady na čištění u třetích osob

Historické záznamy provozovatele (skutečnost za daný rok)

m3

Minulé roky

Hodnoty je třeba zadat za provozovatele jako celek (zvlášť pro pitnou a odpadní vodu), nejen za smlouvu regulovanou tímto Modelem. Hodnoty se používají jak k výpočtu úspor ze zvýšené účinnosti.

Historické údaje provozovatele – cenové kalkulace (skutečnost za daný rok)

Historické úspory ze zvýšené účinnosti řádek 147

řádek 156

řádek 148 řádek 157

řádek 150 řádek 159

Roční objem pitné vody fakturované (celkem) Roční objem pitné vody fakturované (celkem)

41





Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Tento přepínač stanovuje , jak bude používána hodnota konkrétní částky předplaceného nájmu nebo poskytnutého úvěru. Pokud je přejímač nastaven na “Nerelevantní pro regulované smlouvy ”, potom se příslušné hodnoty používají k výpočtu celkové ReHoK provozovatele (používaná k výpočtu historické ReHoK provozovatele), ale neobjeví se v přidělené ReHoK provozovatele za danou smlouvu. Pokud je spínač na druhou stranu nastaven k alokaci částky předplaceného nájmu nebo poskytnutého úvěru na danou smlouvu, potom příslušné hodnoty neovlivňují jen celkovou ReHoK provozovatele, ale také vytvářejí část ReHoK pro příslušný tarif (pitné a odpadní vody). Pokud smlouva mezi provozovatelem a vlastníkem nestanoví, zda se příslušná částka předplaceného nájmu nebo poskytnutého úvěru týká pitné nebo odpadní vody, potom se může provozovatel rozhodnout, jak ji alokovat (v buňce D173 atd., viz níže).

Smlouva mezi provozovatelem a vlastníkem (nebo dodatek smlouvy)

Zde je prostor pro až deset ročních plateb záloh na nájemné nebo úvěrů – platba v každém roce je nutno zadat zvlášť (z důvodu správné úpravy o inflaci). Zálohy na nájemném jsou řešeny jako úvěr s nulovou úrokovou sazbou. Je možné sečíst platby v daném roce, pokud jsou buď pro danou smlouvu nebo pro ostatní smlouvy.

Smlouva mezi provozovatelem a vlastníkem (nebo dodatek smlouvy)

Předplacené nájemné a úvěry poskytnuté vlastníkovi přepínač řádek 168 atd.

Výběr mezi “Nerelevantní pro danou smlouvu (smlouvy)”, “Relevantní pro danou smlouvu (smlouvy)”

řádek 169 atd.

řádek 170 atd.

-

Týká se konkrétní částky předplaceného nájemného nebo poskytnutého úvěru

Částka předplaceného nájemného / úvěru (vložit do roku poskytnutí)


Rok, ve kterém je poskytnuto nájemné nebo úvěr

Harmonogram splacení


Roky splácení

42

Zde se uvádí částka úvěry splacená každým rokem, Smlouva mezi nebo částka, o kterou se každým rokem sníží záloha na provozovatelem a nájemném. vlastníkem (nebo dodatek smlouvy)





řádek 172 atd.

Úroky

D173 atd.

Poměr předplaceného nájemného/úvěru přidělené na vodné (pokud relevantní pro danou smlouvu)

Jednotky

Období


Roky splácení

%

Týká se konkrétní částky předplaceného nájemného nebo poskytnutého úvěru

Poznámky

Zdroj údajů

Částka úroků placených vlastníkem z neuhrazené částky úvěru v daném roce .

Smlouva mezi provozovatelem a vlastníkem (nebo dodatek smlouvy), s případnou prognózou

Tím může uživatel přidělit hodnotu daného úvěru (nebo předplaceného nájemného) mezi zásobování pitnou vodou a odkanalizování / čištění odpadních vod.


Jakákoliv úprava je potřeba odůvodnit ve smyslu kapitoly 2.4.4. Maximální odchylka je + / - 100 bazických bodů.


Historický výpočet Očekávání (tis. Kč) řádek 353

Historická úprava VaPNaKu z důvodu rizik

Bazické body (100 bazických bodů = 1%)

-

řádek 358

Skutečný historický zisk po zdanění


Minulé roky

Hodnoty je třeba zadat za provozovatele jako celek, nejen za smlouvy regulované tímto Modelem. Tyto hodnoty se používají k výpočtu celkové změny Očekávání.

Výkaz zisků a ztrát v zákonem požadovaném formátu (nebo daňové přiznání)

řádek 359

mínus: zisk z finančního majetku


Minulé roky

Je nutné vyplnit záporné číslo pro zisk z celkového finančního majetku provozovatele.


řádek 363

Skutečné účetní odpisy


Minulé roky

Hodnoty je třeba zadat za provozovatele jako celek, nejen za smlouvy regulované tímto Modelem. Tyto hodnoty se používají k výpočtu celkové změny Očekávání.


43





řádek 383

Změna v Očekávání - uživatelský vstup

Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů


Minulé roky

-

Jednotná volba pro ReHoK vcelku

V případě volby „Výpočty“, dochází k využití modelované hodnoty majetku provozovatele (tj. vč. úpravy o inflaci) a k zahrnutí případných Očekávání (ať kladných nebo záporných). V opačném případě, dochází k využití hodnot z listu „Už. def. ReHoK“ a nelze započíst Očekávání do ReHoKu provozní společnosti.

U nových smluv: stanovuje vlastník U stávajících smluv: stanovuje provozovatel

Tato položka umožňuje nastavení historických Argumentace Očekávání na libovolnou hodnotu a lze využít pouze na provozovatele základě řádného odůvodnění (např. pokud může dominantní investor poskytnout dostatečné důkazy o explicitní dohodě (například s vlastníkem), která vyžaduje nižší zisky během omezeného období – viz kapitola 2.2.5).

Kalkulace ReHoK přepínač v řádku 449

Volba mezi „Výpočty“ a „Opr. Na základě skutečných hodnot“.

Výpočet budoucí ReHoK přepínač v řádku 483 a 496

Volba mezi „Fixní přidělování na základě historického zisku“ a „Přidělování na základě vstupu uživatele“

-

Jednotná volba pro budoucí léta (umožňuje rozdílné nastavení pro pitnou a odpadní vodu)

Výchozí nastavení je „Fixní přidělování na základě historického zisku“. Pokud uživatel nastaví „Přidělování na základě vstupu uživatele“, musí odůvodnit, proč historické hodnoty zisku nejsou relevantní pro budoucí období cenové fixace. V každém případě přidělování je na základě zisku, nikoliv obratu nebo jiného ukazatele.


řádek 484

Podíl provozního majetku přidělený na danou službu uživatelský vstup – vodné Podíl provozního majetku přidělený na danou službu uživatelský vstup – stočné

%

Budoucí roky

Nutno zadat pouze pokud přepínač je nastaven na „Přidělování na základě vstupu uživatele“. V tomto případě je nutno odůvodnit proč zisk v minulosti není nejspolehlivější způsob nastavení předpokládaného zisku do budoucna. V tomto případě je nutno doložit další výpočty, z kterých navržených hodnot vycházejí.


řádek 497

44


6.4


List „ReHoK2“

Tento list slouží pouze k zadání hodnot odprodaného a zlikvidovaného majetku nabytého do vlastnictví provozovatele v průběhu modelovaného období (majetku „nových investic“). Je potřeba zadat čistou účetní hodnotu odprodaného majetku podle typu a podle roku nabytí – viz tabulka níže.

Tabulka 20: Požadované vstupní údaje pro list „ReHoK2“ Buňka(y)

řádek 9 řádek 19 řádek 29 řádek 39 řádek 49 atd. do řádku 2446


Zbývající čistá účetní hodnota odprodaného majetku: • dlouhodobý hmotný provozní majetek • dlouhodobý nehmotný provozní majetek • infrastrukturní majetek pro danou smlouvu – pitná voda • infrastrukturní majetek pro danou smlouvu – odpadní voda • ostatní infrastrukturní majetek.

Jednotky

Běžné ceny, tis. Kč (cenová úroveň roku pořízení)

Období

Rok, ve kterém dojde k odprodeji

Poznámky

Údaje poskytnuté ve formě, ve které jsou v účetnictví provozovatele. Model poté tyto údaje opravuje o inflaci. Tyto údaje je nutné zadávat v roce odprodeje (tzn. do správného sloupce) ale také za rok, kdy došlo k pořízení majetku (nastaveno příslušným řádkem – tento rok je viditelný ve sloupci A, např. A364).

Zdroj údajů

Historické účty provozovatele

6.5

List „Už. def. ReHoK“

Zde provozovatel může zadat ReHoK na základě aktuální rozvahy. Jsou k dispozici dvě varianty – buď jsou zadané hodnoty majetku spolu s průměrnou zbývající životností a Model dopočítá odpisy nebo provozovatel zadá svůj odpisový plán k danému roku.

45



Tabulka 21: Požadované vstupní údaje pro list “Už. def. ReHoK” Buňka(y)


Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

-

Budoucí roky

„Vypočtené odpisy“ znamenají, že odpisy se provádějí na základě průměrné zbývající životnosti majetku (viz níže). „Uživatelem nastavené odpisy“ znamenají, že provozovatel může zadat svůj vlastní plán odpisů u majetku vlastněného v daném roce (viz níže). Budoucí majetek je zahrnut na listu ReHoK.

Volba provozovatele

Stávající stav rozvahy přepínač řádek 5

Volba mezi “Vypočtené odpisy” a “Uživatelem nastavené odpisy”

T5



Poslední rok, pro které jsou údaje k dispozici

Zadává se čistá účetní hodnota jako součást ReHoK.

Rozvaha v zákonem požadovaném formátu (+ účetní informační systém provozovatele)

T6






T7

Infrastrukturní majetek - pitná voda pro danou smlouvu





T8

Infrastrukturní majetek - odpadní voda pro danou smlouvu





T9

Infrastrukturní majetek - jiná infrastruktura



Zadává se čistá účetní hodnota jako součást ReHoK (i když ne pro danou smlouvu)


U5 U6 U7 U8 U9

Průměrná zbývající životnost majetku

roky


Používá se k výpočtu odpisů dlouhodobého hmotného majetku, které vytvářejí část ReHoK ve posledním známém roce – pokud uživatel zvolí „Vypočtené odpisy“ pomocí přepínače (jinak lze nechat prázdné).

Účetnictví provozovatele

46



Tabulka 21: Požadované vstupní údaje pro list “Už. def. ReHoK” Buňka(y)


T11

Skutečné hodnoty za rok

Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

rok

-

Jedná se o rok, pro který jsou poskytnuty údaje – poslední rok, pro který jsou k dispozici všechny výše uvedené údaje.

Poslední rok, pro který jsou k dispozici údaje

Oprávky (kumulativní odpisy) Řádek 33


Stálé ceny tis. Kč (skutečné hodnoty)

Od roku před posledním rokem, pro které jsou údaje k dispozici

Ruční zadání oprávek v případě nastavení přepínače na “Uživatelem nastavené odpisy”. Lze zadat oprávky oproti původní účetní hodnotě majetku (tj. oproti pořizovací ceně), není nutné změnit oprávky aby vycházely z čisté účetní hodnoty.


Řádek 34






Řádek 35

Infrastrukturní majetek - pitná voda pro danou smlouvu





Řádek 36

Infrastrukturní majetek - odpadní voda pro danou smlouvu





Řádek 37

Infrastrukturní majetek - jiná infrastruktura





47


6.6


List „Očekávání“

List „Očekávání“ slouží k přidělení Očekávání (a dále provozního majetku) dané smlouvě na základě přístupu popsaného v kapitole 2.2.6. Pro tento účel jsou zapotřebí údaje k historickým ziskům jak z regulovaných, tak i z neregulovaných obchodních činností provozovatele, a dále informace o délkách uzavřených provozních smluv.

48



Tabulka 22: Požadované vstupní údaje pro list “Očekávání” Buňka(y)


Jednotky

Období

-

Budoucí roky

Poznámky

Zdroj údajů

Číslo odkazuje na číslo smlouvy v části B27:B126. Může být teoretické jiné pro pitnou a odpadní vodu, v převážné většině případů ale číslo bude stejné pro obě.

Podle toho, jaká smlouva je předmětem Modelu.

Přidělování Očekávání E9 E10

Číslo relevantní smlouvy (1-100) pro pitnou vodu pro odpadní vodu

Údaje o historických ziscích z NEREGULOVANÝCH obchodních činností G19 – L19

Neregulované činnosti

tis. Kč

Poslední tři roky Celkový zisk z neregulovaných služeb za daný rok. Součet před výchozím zisku z regulovaných a neregulovaných služeb musí sedět rokem s hodnotou pro provozovatele jako celek. Zde se zadává i případný zisk ze smluv uzavřených na dobu neurčitou.


G20 – L20

Výnos z finančního majetku

tis. Kč

Poslední tři roky Celkový zisk z finančního majetku za daný rok před výchozím rokem

Výkaz zisků a ztrát

Údaje o historických ziscích z REGULOVANÝCH obchodních činností C27-C126

Referenční č.

-

D27-D126

Vlastník, pro kterého je majetek provozován

-

G27-L126

Zisk

O27-L126

Smlouva končí do konce roku

-

Referenční číslo provozovatele, pokud existuje

Záznamy provozovatele

Doba relevantní Název relevantního vlastníka smlouvy


tis. Kč

Historické roky

Skutečný zisk pro pitnou a odpadní vodu pro každou smlouvu


Rok

Aktuální stav

Rok, kdy končí každá smlouva. Zisky ze smluv na dobu neurčitou se započítává do zisku z neregulovaných činností.


49


6.7


Listy „Provozní náklady VODNÉ a STOČNÉ“

Model pro účel výpočtu výše vodného a stočného vyžaduje pouze celkovou částku provozních nákladů (zvlášť pro pitnou a odpadní vodu). Nicméně pro účel smluvní fixace ceny pro vodné a stočné je nutné mít transparentní a správně definovanou dohodu mezi vlastníkem a provozovatelem, která nastavuje vztah mezi realizací podrobně specifikovaných investičních programů vlastníka a očekávanými provozními náklady provozovatele. Proto tyto listy definují výši provozních nákladů s ohledem na investiční programy definované v listech „Nájem VODNÉ“ a „Nájem STOČNÉ“.

50



Tabulka 23: Požadované vstupní údaje pro listy “Provozní náklady VODNÉ” a “Provozní náklady STOČNÉ” Buňka(y)


Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Provozní náklady za předpokladu žádných investic ze strany vlastníka U10:V31

Skutečné provozní náklady


Poslední dva historické roky

Provozovatel zadává v podobě, jak to vyžaduje příloha č. 19 z Vyhlášky č. 515/2006 Sb. (pokud rok 2006 není k dispozici v daném formátu, zadá pouze data za rok 2007). Je ale navíc nutné vyčíslit odpisy ve výrobní režii a ve správní režii (v řádcích 29 a 31) jako částku se záporným znaménkem.

Provozní evidence (kromě odpisů v režii – z účetního informačního systému provozovatele)

W10:W31

Plánované provozní náklady


Současný rok

Provozovatel zadává v podobě, jak to vyžaduje příloha č. 19 z Vyhlášky č. 515/2006 Sb. dle platné cenové kalkulace. Je ale navíc nutné vyčíslit odpisy ve výrobní režii a ve správní režii (v řádcích 29 a 31) jako částku se záporným znaménkem.

Provozní evidence (kromě odpisů v režii – z účetního informačního systému provozovatele)

řádky 10-31 Plánované provozní náklady


Období cenové fixace

Přejímáno z Vyrovnávacího nástroje pro stanovení cen vodného a stočného.

U nových smluv: nabídka uchazeče U stávajících smluv: dohoda mezi vlastníkem a provozovatelem (na základě návrhu provozovatele)

řádky 10-31 Plánované provozní náklady


Roky od ukončení období cenové fixace

Přejímáno z Vyrovnávacího nástroje pro stanovení cen vodného a stočného.

U nových smluv: nabídka uchazeče U stávajících smluv: dohoda mezi vlastníkem a provozovatelem

Řádek 36


Hodnocené období

Přejímáno z Vyrovnávacího nástroje pro tvorbu cen vodného a stočného.

VN

Plánované provozní náklady

51


6.8


Listy „Nájem VODNÉ a STOČNÉ"

Obdobně jako u provozních nákladů, stačí pro účel stanovení vodného a stočného znát pouze celkovou výši nájemného pro vodovody a pro kanalizace (vč. čištění odpadních vod). Tento list má tři hlavní cíle: •

Definuje investiční programy vlastníka tak, aby bylo možné jejich propojení s plánovanými provozními náklady.

•

Srovnává celkovou výši nájemného s plnými odpisy stávajícího a budoucího majetku tak, aby bylo možné posoudit finanční udržitelnost systému.

•

Umožňuje vlastníkovi provést základní dlouhodobé investiční plánování ve vztahu k vývoji tarifů, včetně možnosti zadání úvěrového financování a sledování kumulované finanční pozice vlastníka na základě celkového součtu dosavadních nákladů a příjmů.

Pokud vlastník zná výši nájemného, kterou chce dosáhnout (alespoň v nejbližších letech), nemůže ji jenom zadat bez výpočtu implicitní míry odpisů, kterou nájemné v této výši může financovat. Tento výpočet je třeba spustit tlačítkem „Hledání řešení pro uživatelsky nastavené nájemné“, který nastavuje míru odpisů u stávajícího majetku (a případně i výnos z tohoto majetku) tak, aby výsledný nájem byl ve výši uživatelského zadání. Další dvě tlačítka slouží k automatickému převzetí výše nájemného pro případ, že vlastník chce nastavit výši nájemného na základě jím nastavených tarifů. V tomto případě je ovšem stále potřeba znovu využit tlačítko „Hledání řešení pro uživatelsky nastavené nájemné“, aby Model byl celkově vnitrně konzistentní. Předpokládá se, že finanční udržitelnost bude posuzována na základě dvou ukazatelů: •

Celková investice do obnovy stávajícího majetku musí být minimálně ve výši plánované v Plánu obnovy (jehož vypracování do konce roku 2008 je zákonná povinnost vlastníka). Celková investice do obnovy je spočítána v řádku 158. Model je přednastaven k tomu, aby spočítal výši možných výdajů do obnovy majetku v řádku 51 na základě uživatelem definovaného nájemného a za předpokladu, že tato obnova je průběžně financována z nájemného, tj. bez dotace a bez úvěru.

•

Odpisy (a splátky jistiny) dosáhnou výše plných odpisů (tj. hodnota majetku děleno její životností) v rámci modelovaného období. Řádek 3969 spočítá odpisy (a splátky úvěrů) jako procento plných hodnot a je nutno dosáhnout hodnoty 100%. Ve většině případů by mělo být možné dosáhnout tohoto stavu nejpozději v roce 2030.

Tabulka níže vysvětluje vstupní údaje listu ve větší podrobnosti. Je ovšem potřeba komentovat čtyři další výstupy z listu, v podobě „kontrolek“ v buňkách AA7 až 12: •

Přebytečné nájemné: Existuje teoretická možnost, že uživatelem stanovená výše nájemného (v řádku 3997) je natolik vysoká, že ji nelze odůvodnit při uplatnění plných odpisů a také plného výnosu z vloženého kapitálu. V tomto případě, hodnota této buňky je „Ano“ a buňka „svítí červeně“.

•

Záporný tok hotovosti: Model provádí jednoduchou kontrolu, zda spočítané nájemné (v řádku 3994) stačí k pokrytí výdajů. V opačném případě, tato buňka „svítí červeně“.

•

Už. nastavené nájemné v souladu s listem VODNÉ (nebo STOČNÉ): Pokud uživatel chce nastavit nájemné podle tarifů (bez vyrovnání), tato buňka by měla nakonec „svítit zeleně“ (není to ovšem podmínka pro správné fungování Modelu – uživatel může naopak nastavit tarify podle požadovaného výše nájemného).

•

Vypočtený nájem v souladu s už. nastaveným nájmem: Pokud uživatel chce nastavit nájemné podle ním zadaných hodnot (v řádku 3997) – vč. v případě nastavení nájemného dle

52



tarifů – měla by tato buňka „svítit zeleně“ (není to ovšem podmínka – uživatel může naopak nastavit nájemné podle požadované výše odpisů, např. z důvodu dosažení finanční udržitelnosti k určitému roku).

53



Tabulka 24: Požadované vstupní údaje pro listy “Nájem VODNÉ” a “Nájem STOČNÉ” Buňka(y)


Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Úvodní informace C4

Pořizovací cena stávajícího majetku - dle metodiky MZe

Cenová úroveň 2006 tis. Kč

Výchozí rok

Údaj dle „Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“ (Č.j.: 8114/2007-16000 MZe) pro majetek vlastníka, který je předmětem posuzované smlouvy.

Majetková evidence vlastníka

C5

Cenový index pro úpravu ze cenové úrovně 2006 k úrovni výchozího roku

(číslo bez jednotek)

Výchozí rok

Předpokládá se využití indexu stavebních děl vedeného Českým statistickým úřadem – „Vedení vody místní trubní“ (CZ-CC 2222) pro pitnou vodu a „Vedení kanalizace místní trubní“ (CZ-CC 2223) pro odpadní vodu. Hodnoty pro rok 2008 jsou přednastavené.

Český statistický úřad

C7

Průměrná životnost úvodního majetku

Roky

Výchozí rok

Jedná se o celkovou průměrnou životnost stávajícího majetku, Majetková evidence nikoliv jeho zbývající životnost. Měla by být spočítána jako vlastníka, příp. vážený průměr životností jeho hlavních prvků. i účetnictví vlastníka

C8

Hodnota nesplacené jistiny stávajících úvěrů (pokud jsou) nominální hodnota k začátku výchozího roku


Hodnota k začátku výchozího roku

C9

Rok maximální historické zadluženosti vlastníka

Rok

-

%

Období realizace investičních programů

Slouží k správnému modelování infrastrukturního majetku vlastníka.

Účetnictví vlastníka

Slouží k správné úpravě hodnoty nesplacené jistiny stávajících úvěrů o inflaci.

Účetnictví vlastníka

Zadávají se předpokládané zdroje financování: vlastní zdroje, dotace, úvěr (součet se musí rovnat 100%), podíl obnovy majetku a název programu. Podíl obnovy v investičních programů je stanoven na základě odborného odhadu, příp. výpočtů, vlastníka. Název programu slouží pouze pro vnitřní potřeby vlastníka (pro lepší orientaci v Modelu).

Investiční plánování vlastníka

Způsob financování Investičních programů v % řádky 16-33 Způsob financování Investičních sloupce programů nových investic C, D, W, X, Y-AB

54





řádky 36-40 Parametry úvěrového financování sloupce C, D, W

Jednotky

Období

Roky, %

Období realizace investičních programů

Poznámky

Zdroj údajů

Předpokládané parametry případného úvěrového financování Investiční plánování pro až pět programů investic: obnova majetku, investiční vlastníka programy 1 až 3 (které mají být realizovány, byť pouze zčásti, v období cenové fixace), a další investice (k realizaci po ukončení období cenové fixace). Doby splatnosti zahrnují případné doby odkladu splátek. Úrokové sazby musí být zadané v reálných sazbách. Reálná sazba = [(1 + nominální sazba) / (1 + inflace)] - 1. Příklad: pokud banka nabízí fixaci za 5% a inflace je 3%, reálná sazba = [(1,05) / (1,03)] - 1= 1,94%.

Investiční programy - vstupní údaje: obnova majetku řádek 51

Celkem roční investice v dlouhodobém majetku

řádek 52

Životnost majetku

řádky 54-56 Způsob financování

17


Roky %

Celé hodnocené Při zadávání vstupních dat je třeba věnovat zvláštní pozornost období období cenové fixace. Zde se zadává pouze prvky Plánu obnovy, které nejsou jinde uvedeny, např. jako smluvní investici provozovatele nebo jako investiční programy 1.A-3.E vlastníka. Lze také nechat tyto hodnoty dopočítat, s využitím přednastaveného vzorce 17 . V tomto případě Model spočítá kolik je dispozici pro obnovu majetku, po uspokojení všech ostatních požadavků na tok hotovosti vlastníka a za předpokladu, že obnova je financován výlučně z vlastních zdrojů.

S ohledem na Plán obnovy a na dlouhodobou strategii vlastníka

Celé hodnocené Vážený průměr životnosti obnoveného majetku v daném roce. Majetková evidence období vlastníka Celé hodnocené Zadává se pro každý rok zvlášť. Je ovšem možné modelovat období pouze jeden úvěr pro případné financování tohoto procesu. Pro případné využití vzorce v řádku 51, je nutné nechat 100% financování z vlastních zdrojů.

Pro případné využití vzorce v řádku 51, je nutné nechat 100% financování z vlastních zdrojů (řádky 54-56).

55






Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Investiční programy - vstupní údaje: programy nových investic řádky 60, 63, 66, 69, 72

Investice do dlouhodobého majetku – Investiční program 1


Dle trvání investičních programů

Při zadávání vstupních dat je třeba věnovat zvláštní pozornost Investiční plánování období cenové fixace. vlastníka

řádky 61, 64, 67, 70, 73

Životnost majetku – Investiční program 1

Roky


Vážený průměr životnosti nového majetku.

řádky 88, 91, 94, 97, 100





řádky 89, 92, 95, 98, 101


Roky



řádky 116, 119, 122, 125, 128





řádky 117, 120, 123, 126, 129


Roky






Investiční programy - vstupní údaje: další nové investice řádek 143

Investice do dlouhodobého majetku

řádek 144

Životnost majetku



Všechny ostatní nové investice neuvedené v Investičních programech 1-3 po ukončení cenové fixace.

Dlouhodobá úvaha vlastníka

Roky




56





Jednotky

Období

řádky 146148

Způsob financování

%


Řádek 153

Celková roční investice ze strany provozovatele – z toho obnova majetku

%

Celé modelované období

Poznámky

Zdroj údajů

Zadává se pro každý rok zvlášť. Je ovšem možné modelovat pouze jeden úvěr pro případné financování tohoto procesu.


Zadává se očekávaný podíl obnovy v celkových investicích do Investiční plánování infrastruktury ze strany provozovatele. vlastníka (a provozovatele)

Návratnost investic a výnos z investic řádky 162164

Podíl plných odpisů pro: stávající majetek nový majetek financovaný vlastními zdroji, a nový majetek financovaný formou dotací

%

Celé hodnocené Nastavení těchto parametrů je otázka odpisové politiky Přednastavené – nebo období vlastníka. Ze zákona není možné zahrnout odpisy z dotací odpisová politika financovaného majetku do ceny – proto řádek 164 by měl být vlastníka nastaven na 0%, alespoň dokud nejsou uplatněny plné odpisy u ostatních kategorií majetku. Podíl plných odpisů pro stávající majetek lze nastavit pomocí tlačítko nahoře v listu „Hledání řešení pro uživatelsky nastavené nájemné“, který nastavuje řádek tak, aby výsledný nájem byl konzistentní s uživatelem definovaným nájemným. Doporučuje se nechat přednastavené hodnoty a vzorce v této části listu, a dále dopočítat řádek 162 pomocí makra (tlačítkem), pokud uživatel nemá dobrý důvod k jejich změně. V opačném případě je nutné vysvětlit a odůvodnit zvolený přístup. Součet uvedených hodnot by se neměl v zásadě rovnat 100%. 100% = uplatnění plných odpisů dle uvedených průměrných životností pro daný typ majetku.

57





řádky 168169

Podíl plného výnosu (dle VaPNaK) pro stávající majetek a nový majetek financovaný vlastními zdroji

Jednotky %

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Celé hodnocené Nastavení těchto parametrů je otázka rozhodnutí vlastníka. období Není možné zahrnout výnosy z dotací financovaného majetku do kalkulace ceny tarifů – proto není možnost uplatnění výnosu z tohoto majetku. Podíl plného výnosu pro stávající majetek lze nastavit pomocí tlačítko nahoře v listu „Hledání řešení pro uživatelsky nastavené nájemné“, který nastavuje řádek tak, aby výsledný nájem byl konzistentní s uživatelem definovaným nájmem. Výnosy jsou nastavené na hodnotu vyšší než 0 pouze pokud uživatelem definovaný nájem není dosažen ani při využití 100% plných odpisů pro stávající majetek. Doporučuje se nechat přednastavené vzorce v této části listu, a dále dopočítat řádek 168 pomocí maker (tlačítkem), pokud uživatel nemá dobrý důvod k jejich změně. V opačném případě je nutné vysvětlit a odůvodnit zvolený přístup. Součet uvedených hodnot by se neměl v zásadě rovnat 100%. 100% = uplatnění plného výnosu (rovná se hodnota majetku x VaPNaK).

Rozhodnutí vlastníka

Běžné ceny nebo stálé ceny dle volby přepínače tis. Kč

Celé hodnocené Provozní náklady bez odpisů vodohospodářského majetku, období dluhové služby a daní (může zahrnovat i náklady související spíše s vodárenskou infrastrukturou než s provozními činnostmi vlastníka, např. opravy vodoměrů atd.).

Prognóza vlastníka na základě současných nákladů

Výpočet nájemného řádek 3983

Provozní náklady vlastníka

řádek 3984

Stávající dluhová služba vlastníka


Celé hodnocené Pokud dluhová služba není pevně stanovená (tj. po určitém období období není fixace úrokových sazeb), je potřeba zadat odhad budoucího vývoje.

Prognóza vlastníka

řádek 3984

Stávající dluhová služba vlastníka - z toho jistina


Celé hodnocené Očekávané splátky jistiny dle splátkového kalendáře. období

Dle splátkového kalendáře

řádek 3987

Očekávané daňové povinnosti vlastníka

Celé hodnocené Prognóza. období

Prognóza vlastníka na základě současných nákladů


58





řádek 3997

Uživatelem nastavené celkové roční nájemné

Jednotky

Období

Poznámky

Zdroj údajů


Celé hodnocené S využitím tlačítek „Nastavit uživatelem definované nájemné období na základě ročních tarifů“ a „Nastavit uživatelem definované nájemné na základě ročních tarifů s vyrovnáváním“ lze automaticky nastavit celkovou výši nájemného tak, aby byl výpočet konzistentní s uživatelem nastaveným tarifem v listu „VODNÉ“ nebo „STOČNÉ“. V tomto případě musí být přepínač nastaven na „Stále ceny“. Jinak lze pochopitelně nastavit výši nájemného podle vlastní úvahy vlastníka.

Rozhodnutí / prognóza vlastníka

řádek 4005 Příspěvek vlastníka – stálé ceny


Celé hodnocené Umožňuje zachytit situaci, kdy jsou některé výdaje vlastníka období financovány z jiných zdrojů než z nájemného.

Rozhodnutí / prognóza vlastníka

W4006


Celé hodnocené Zadává se počáteční stav účtu hotovosti vlastníka. období

Evidence vlastníka

Stav účtu hotovosti vlastníka k počátku roku – stálé ceny

59


6.9


Listy „VODNÉ a STOČNÉ“

V těchto listech dochází k výpočtu potřebných celkových příjmů (vodné a stočné) a na základě předpokládaných objemů a následně k různým výpočtům ceny pro vodné a stočné (tarify). Uživatel nastavuje vybranou variantu pro očekávaný vývoj tarifů v listu „Souhrn“. Model pracuje pouze s průměrnou cenou pro vodné a stočné v případě aplikace dvousložkového tarifu. Výpočet umožňuje jak přístup na základě ReHoK provozovatele, tak i přístup na základě podílu zisku v obratu. Mezi těmito přístupy je třeba zvolit přepínačem v řádku 4. Pokud je použit přístup na základě podílu zisku v obratu a uživatel chce definovat nájemné, je nutno opakovaně použít makra pro výpočet nájemného v listech „Nájem VODNÉ a STOČNÉ“ dokud se v listech „VODNÉ“ a „STOČNÉ“ nevyrovnají Požadovaný příjem v ř. 60 s Příjmy za sledované období v ř. 95. Uživatel provádějící zjednodušený výpočet na základě podílu zisku v obratu (viz oddíl 2.1.1) má práci usnadněnou tím, že se nemusí zabývat listy ReHoK, ReHoK2, Už. def. ReHoK a Očekávání. Vyplní pouze jím definované odpisy v listech VODNÉ a STOČNÉ (řádek 53), zbytek výpočtu vychází z provozních nákladů a nájemného.

60



Tabulka 25: Požadované vstupní údaje pro listy „VODNÉ“ a „STOČNÉ“ Buňka(y)

Požadované údaje

Jednotky

Přepínač v řádku 4

Volba mezi „Přístup na základě ReHoK“ a „Přístup na základě zisku z obratu“

-

řádky 34, 58

Daň z příjmu právnických osob uživatelský vstup

D49:50

Přípustný podíl zisku na různých prvcích obratu provozovatele

řádek 53

Uživatelem definované odpisy

tis. Kč

W77

Roční nárůst tarifu nad inflaci

%

řádek 88

Průměrná cena pro vodné nebo stočné

Období

Poznámky

Zdroj údajů

Celé hodnocené Viz oddíl 2.1.1 tohoto Manuálu. období

Dle kritérií MŽP.

Stále ceny tis. Kč

Celé hodnocené Model počítá daň z příjmů právnických osob jednoduchým období způsobem. Tyto řádky umožňují zadání předpokládaného zdanění na základě podrobnějších údajů provozovatele. Je nutné zadat údaje pouze do řádku 37 v případě využití „Přístupu na základě ReHoK“ anebo do řádku 61 v případě „Přístupu na základě zisku z obratu“.

(Odůvodněná) prognóza provozovatele

%

Celé hodnocené Na základě analýzy odvětví MŽP stanovuje dané hodnoty – období viz oddíl 2.1.1 tohoto Manuálu.

Stanovuje MŽP

Celé hodnocené Zadává se odpisový plán ve stálých cenách. To znamená, že období skutečně plánované účetní odpisy (za předpoklad dalších investic ze strany provozovatele) by měly být upraveny (poníženy) pro jednotlivé roky o inflaci.

Stanovuje provozovatel

Období cenové fixace


Stále ceny Kč/m3

Pokud uživatel chce využít možnost prognózovat tarif na základě konstantního meziročního růstu, zadá požadovanou hodnotu růstu.

Celé hodnocené Lze nastavit tarif a spočítat nájem tak, aby výsledek byl období vnitřně konzistentní. V tomto případě se zadá příslušný požadovaný tarif, a používá se jedno z tlačítek v listu „Nájem VODNÉ“ nebo „Nájem STOČNÉ“ pro nastavení nájemného – viz předchozí oddíl. Tato možnost může být zvlášť užitečná tam, kde finanční analýza pro žádost do fondů EU předpokládá určitý vývoj tarifů.

61



6.10


List „Souhrn“

List shrnuje hlavní výstupy z Modelu – požadovaný příjem provozovatele a prvky, z kterých je složen vč. vstupů v podobě klíčových fyzických indikátorů. V dolní části také umožňuje posouzení sociální únosnosti tarifů (součet cen pro vodné a stočné vč. DPH) jako podílu v čistých příjmech domácností. Přístup v Modelu je stejný jako pro prognózy tarifů v rámci finanční analýzy pro OP ŽP (i pro dřívější žádosti do Fondu soudržnosti v období 2004-6). Na základě tohoto přístupu, podíl průměrného příjmu domácností na součtu cen pro vodné a stočné by neměl být vyšší než 2%. Model dále umožňuje posouzení sociální únosnosti s využitím standardní spotřeby, kterou zadává uživatel. Tento přístup může být zvlášť užitečný tam, kde skutečná spotřeba je nestandardně vysoká nebo nízká.

62



Tabulka 26: Požadované vstupní údaje pro list „Souhrn“ Buňka(y)


Přepínače v řádku 7

Volba mezi „1. Konstantní průměrná cena pro vodné ve stálých cenách (bez DPH)“, „2. Roční požadovaná cena pro vodné založená na účetním přístupu“, „3. Roční cena pro vodné založená na konstantním % růstu“ a „4. Uživatelem definovaný tarif“

X10

Standardizovaná specifická spotřeba pro účel výpočtu sociální únosnosti

X13

Čistý průměrný měsíční příjem domácnosti ve výchozím roce

Jednotky -

l/os/den

V cenové úrovni výchozího roku Kč

Období

Poznámky

Celé hodnocené Zadává se zde vybraná varianta tvorby tarifu (pro vodné a období stočné zvlášť). Vybrané varianty jsou pak porovnávané se sociálně únosným tarifem níže.

Zdroj údajů U nových smluv: stanovuje vlastník U stávajících smluv: dohoda mezi vlastníkem a provozovatelem

Celé hodnocené Pokud vlastník chce využít jinou než skutečnou spotřebu pro období výpočet sociální únosnosti, lze tady zadat jiné číslo. Tato varianta může být zvlášť užitečná tam, kde skutečná spotřeba je nestandardně vysoká nebo nízká. Předpokládá se, že tato hodnota bude v rozmezí 70 až 100 l/os/den. Výchozí rok

63

Dle aktuálního údaje Českého statistického úřadu ze „Statistiky rodinných účtů“, „Čisté peněžní příjmy celkem“ (za 3. čtvrtletí 2007 byl 10 339 Kč/osobu)

Český statistický úřad


7.

Vypracování finančního modelu a finanční poradenství

TISK VÝSTUPŮ MODELU

V současné době je Model nastaven tak, aby bylo možné tisknout výstupy tisknout vcelku. Nicméně aby tisk byl čitelný je žádoucí mít k dispozic možnost tisknout na formátu A3. Zamčení sešitu a jednotlivých listů nemá vliv na možnosti uživatele plně využít funkcí Excelu pro nastavení tisku, vč. nastavení oblasti tisku, opakování řádků nahoře / sloupců vlevo, měřítka tisku apod. Změna nastavení pro tisk může být zvlášť užitečné v případě tisku grafů. Tabulka 27: Seznam grafů v Modelu List

Graf

Vstupy

Zásobování pitnou vodou: objemy

Vstupy

Odkanalizování a čištění odpadních vod: objemy

Provozní náklady VODNÉ, Celkové provozní náklady STOČNÉ Provozní náklady VODNÉ, Celkové rozdělení provozních nákladů podle ovlivnitelnosti STOČNÉ Nájem VODNÉ, STOČNÉ

Návratnost majetku obou smluvních partnerů

Nájem VODNÉ, STOČNÉ

Výnos z majetku obou smluvních partnerů


Graf prvků požadovaného příjmu – nájemné


Čistá hodnota infrastrukturního majetku

VODNÉ, STOČNÉ

Prvky požadovaného příjmu provozovatele (bez DPH)

VODNÉ, STOČNÉ

Diskontované prvky požadovaného příjmu provozovatele v období cenové fixace (bez DPH)

VODNÉ, STOČNÉ

Prvky požadovaného příjmu provozovatele - za m3 skutečně uhrazeného objemu (vč. DPH)

Souhrn

Ceny pro vodné a stočné a sociální únosnost - stále ceny

Souhrn

Ceny pro vodné a stočné a sociální únosnost - běžné ceny

64


8.

Vypracování finančního modelu a finanční poradenství

SEZNAM ZKRATEK A DEFINIC

DPH

Daň z přidané hodnoty

Konzultant

Společnost Mott MacDonald Praha, spol. s r.o.

MF

Ministerstvo financí

Model

Finanční model pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury

MZe

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

Oddílný model provozování

Oddílným modelem provozování se rozumí případy, kdy provozní smlouvy jsou uzavřeny s provozními společnostmi s majetkovou účastí soukromých subjektů, jejíž provoz prostřednictvím svých prostředků zajišťují. Tyto společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti, nutné k zabezpečení provozování dle platné legislativy.

Podmínky přijatelnosti

Dokument „Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 − 2013“

Provozovatel

Provozovatel vodohospodářské infrastruktury (částečně nebo zcela vlastněný soukromým subjektem )

ReHoK

Regulatorní hodnota kapitálu

SFŽP

Státní fond životního prostředí

VaPNaK

Vážené průměrné náklady kapitálu

Vlastník

Vlastník vodohospodářské infrastruktury (obvykle veřejný subjekt, nebo obchodní subjekt, který je naopak vlastněn převážně veřejným sektorem )

65

Manuál k finančnímu modelu pro vlastníky. a provozovatele vodohospodářské infrastruktury

Recommend Documents