Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o

Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Červenec, 2008

MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Národní 15 110 00 Praha 1 Česká republika Telefon: +420 221 412 800 e-mail: [email protected]

Závěrečná zpráva


KONCESNÍ PROJEKT PRO VÝBĚR PROVOZOVATELE VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY SPOLEČNOSTI VST S.R.O.

Záznam o vydání a revizích

Jméno

Autor

Kontrolor

Schvalovatel

Mgr.Petr Dovolil

Ing. Jaroslav Glogar

RNDr. Miroslav Vykydal

28.5.2008

23.6.2008

31.7.2008

Tento dokument byl připraven pro jmenovaný projekt nebo jeho uvedenou část a nemůže být užit pro jakýkoliv jiný projekt bez provedení nezávislé kontroly jeho vhodnosti a bez získání předchozího písemného zmocnění firmou MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. (dále jen „MMD“). MMD nemůže přijmout odpovědnost za důsledky z užití tohoto dokumentu pro jiný účel než ten, pro který byl určen. Každá osoba, která použije tento dokument pro jiný účel, souhlasí a bude takovým použitím nebo odkazem zavázána potvrdit dohodu o poskytnutí náhrady firmě MMD za veškeré ztráty nebo škody z tohoto vyplývající. MMD nepřijímá odpovědnost za tento dokument žádné jiné straně nežli osobě objednatele, pro kterého byla tato zpráva připravena. © MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., 2008

abc


.


OBSAH OBSAH...........................................................................................................................................2 ZÁKLADNÍ INFORMACE...............................................................................................................6 MANAŽERSKÝ SOUHRN............................................................................................................10 ÚVOD ...........................................................................................................................................32 1

STRATEGICKÝ RÁMEC – IDENTIFIKACE A ZHODNOCENÍ POTŘEB A CÍLŮ ................36 1.1 Zhodnocení současné situace a minulých trendů ..................................................36 1.1.1 Rozsah a kvalita stávajících vodohospodářských služeb................................................ 36 1.1.2 Popis stavu a využití vodohospodářského majetku......................................................... 52 1.1.3 Posouzení stavu oddělenosti vodohospodářských funkcí............................................... 68 1.1.4 Posouzení ekonomické situace VST ve vztahu k Projektu ............................................. 68 1.2 Analýza trhu a tržní pozice VST ................................................................................70 1.2.1 Vymezení trhu.................................................................................................................. 70 1.2.2 Zhodnocení požadavků odběratelů, legislativy a strategií ČR a ES................................ 72 1.2.3 Rozbor stávající poptávky po vodohospodářských službách .......................................... 76 1.2.4 Prognóza poptávky a rizika vývoje poptávky................................................................... 78 1.3 Potřeby v oblasti majetku, provozu a služeb zákazníkům......................................80 1.3.1 Potřeby v oblasti majetku................................................................................................. 80 1.3.2 Potřeby v oblasti provozování.......................................................................................... 82 1.3.3 Potřeby v oblasti služeb zákazníkům .............................................................................. 83 1.4 Specifikace cílů ..........................................................................................................84 1.4.1 Identifikace politických cílů a strategií VST, Jihočeského kraje, MZe, ČR a ES ............. 84 1.4.2 Identifikace hospodářských cílů a podnikatelských záměrů VST.................................... 85 1.4.3 SWOT analýza pro Projekt .............................................................................................. 86 1.4.4 Formulace cílů pro Projekt............................................................................................... 88

2

VARIANTY ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB A DOSAŽENÍ CÍLŮ ........................................................91 2.1

Metodická východiska a postupy .............................................................................91

2.2 Popis variant - dlouhý seznam variant ....................................................................92 2.2.1 Nulová varianta (Varianta 0) ............................................................................................ 92 2.2.2 Varianty časového průběhu a rozsahu obnovy/investic .................................................. 92 2.2.3 Varianty technických charakteristik u klíčových vodohospodářských děl........................ 94 2.2.4 Varianty zvýšení spotřeby vody u klíčových odběratelů .................................................. 95 2.2.5 Varianty financování ........................................................................................................ 96 2.2.6 Varianty provozování a rozsahu správcovských činností .............................................. 102 2.2.7 Varianty zázemí správy a provozování vodohospodářského systému.......................... 106 2.2.8 Varianty rozsahu služeb zákazníkům ............................................................................ 108 2.2.9 Varianty měření a regulace............................................................................................ 108 2.2.10 Varianty vlastnictví..................................................................................................... 110

2

abc


.


2.3 Analýza variant - dlouhý seznam variant ..............................................................114 2.3.1 Úvod k analýze variant .................................................................................................. 114 2.3.2 Nulová varianta .............................................................................................................. 115 2.3.3 Varianty časového průběhu a rozsahu obnovy/investic ................................................ 117 2.3.4 Varianty technických charakteristik u klíčových vodohospodářských děl...................... 129 2.3.5 Varianty zvýšení spotřeby vody u klíčových odběratelů ................................................ 133 2.3.6 Varianty financování ...................................................................................................... 139 2.3.7 Varianty provozování a rozsahu správcovských činností .............................................. 151 2.3.8 Varianty zázemí správy a provozování vodohospodářského systému.......................... 159 2.3.9 Varianty rozsahu služeb zákazníkům ............................................................................ 167 2.3.10 Varianty měření a regulace ....................................................................................... 173 2.3.11 Varianty vlastnictví..................................................................................................... 181 2.3.12 Krátký seznam variant – vhodné „složené varianty“ ................................................. 191 3

OVĚŘENÍ PROVEDITELNOSTI VHODNÝCH "SLOŽENÝCH VARIANT“ DLE ZPŮSOBŮ REALIZACE........................................................................................................................193 3.1 Složená varianta I. ....................................................................................................193 3.1.1 Právní ověření proveditelnosti ....................................................................................... 193 3.1.2 Finanční ověření proveditelnosti.................................................................................... 194 3.1.3 Časové a organizační aspekty proveditelnosti .............................................................. 195

4

ANALÝZA ZPŮSOBŮ REALIZACE DOPORUČENÉ VARIANTY PROJEKTU .................197 4.1 Metodický postup.....................................................................................................197 4.1.1 Přehled postupu............................................................................................................. 197 4.1.2 Investiční náklady .......................................................................................................... 198 4.1.3 Provozní náklady ........................................................................................................... 198 4.1.4 Organizační náklady ...................................................................................................... 198 4.1.5 Rizika ............................................................................................................................. 198 4.2 Způsob realizace „PSC“ ..........................................................................................198 4.2.1 Popis scénáře „PSC“ ..................................................................................................... 198 4.2.2 Investiční náklady .......................................................................................................... 199 4.2.3 Provozní náklady ........................................................................................................... 199 4.2.4 Organizační náklady ...................................................................................................... 199 4.2.5 Rizika ............................................................................................................................. 200 4.3 Popis scénáře „A – Koncesní smlouva“ ................................................................200 4.3.1 Popis scénáře „A“ .......................................................................................................... 200 4.3.2 Investiční náklady .......................................................................................................... 200 4.3.3 Provozní náklady ........................................................................................................... 200 4.3.4 Organizační náklady ...................................................................................................... 200 4.3.5 Rizika ............................................................................................................................. 200 4.4 Popis scénáře „B – Kvazikoncesní smlouva“ .......................................................200 4.4.1 Popis scénáře „B“ .......................................................................................................... 200 4.4.2 Investiční náklady .......................................................................................................... 201 4.4.3 Provozní náklady ........................................................................................................... 201

3

abc


.


4.4.4

Organizační náklady ...................................................................................................... 201

4.4.5

Rizika ............................................................................................................................. 201

4.5 Závěry z finančního modelování .............................................................................201 4.5.1 Hlavní výstupy z finančního modelování ....................................................................... 201 4.5.2 Doporučený způsob realizace Projektu ......................................................................... 202 4.5.3 Hodnota ze peníze......................................................................................................... 203 4.5.4 Rizika ............................................................................................................................. 203 5

SPECIFIKACE SLUŽEB A PŘEDPOKLÁDANÝ HARMONOGRAM REALIZACE KONCESNÍ SMLOUVY.......................................................................................................205 5.1 Základní vymezení....................................................................................................205 5.1.1 Kategorizace služeb poskytovaných Provozovatelem................................................... 205 5.1.2 Rozsah pronajímaného vodohospodářského a souvisejícího majetku ......................... 209 5.1.3 Rozsah zázemí poskytovaného ze strany VST Provozovateli ...................................... 209 5.1.4 Rozhraní poskytování Služeb v rámci stávajícího vodohospodářského systému......... 210 5.1.5 Předpokládaný harmonogram realizace Koncesní smlouvy ......................................... 213 5.1.6 Předpokládané investiční aktivity VST .......................................................................... 214 5.1.7 Investiční aktivity Provozovatele požadované ze strany VST (smluvní investice) ........ 216 5.2 Fáze a etapy realizace Koncesní smlouvy .............................................................219 5.2.1 Činnosti Provozovatele před zahájením provozování ................................................... 219 5.2.2 Provozování ................................................................................................................... 222 5.2.3 Činnosti Provozovatele po ukončení provozování......................................................... 227 5.3 Specifikace činností a povinností Provozovatele..................................................227 5.3.1 Činnosti a povinnosti provozního charakteru................................................................. 227 5.3.2 Činnosti a povinnosti údržby pronajatého majetku ........................................................ 228 5.3.3 Zákaznické činnosti a povinnosti ................................................................................... 229 5.3.4 Komunikace, doručování a řešení sporů mezi smluvními stranami .............................. 231 5.3.5 Součinnost VST ............................................................................................................. 234 5.3.6 Ostatní základní parametry vztahu mezi VST a Provozovatelem ................................. 234 5.3.7 Základní formální parametry Koncesní smlouvy ........................................................... 251

6

7

NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM VST.......................................................................................253 6.1

Předání pronajatého majetku VST na počátku Koncesní smlouvy......................253

6.2

Nakládání s majetkem VST v průběhu provozování..............................................254

6.3

Převzetí pronajatého majetku VST na konci Koncesní smlouvy .........................255

6.4

Otázka změn pronajatého majetku v průběhu Koncesní smlouvy.......................255

PLATEBNÍ MECHANISMUS A FINANČNÍ TOKY MEZI VST A PROVOZOVATELEM.....257 7.1 Platební mechanismus – Služby.............................................................................257 7.1.1 Vstupní podmínky pro uplatnění platebního mechanismu ............................................ 257 7.1.2 Obecně k platebnímu mechanismu ............................................................................... 257 7.1.3 Návrh základních platebních podmínek Koncesní smlouvy .......................................... 259 7.1.4 Grafické znázornění plateb mezi VST a Provozovatelem ............................................. 259

4

abc


9


7.1.5

Platební podmínky mezi Provozovatelem a odběrateli.................................................. 260

7.1.6

Smysl a přístup k platebnímu mechanismu................................................................... 260

7.1.7

Zvýšení objemu dodávek pitné vody ............................................................................. 261

7.1.8

Platební mechanismus mezi VST a Provozovatelem v časovém členění..................... 262

7.1.9

Úrok z prodlení s plněním peněžitých závazků ............................................................. 263

7.1.10

8

.

Obsahové nastavení soutěže (Koncesního řízení) ................................................... 263

7.2

Platební mechanismus – Likvidace odpadních vod na individuálním základě...266

7.3

Finanční toky mezi VST a Provozovatelem............................................................267

EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ DŮSLEDKY – UKONČENÍ KONCESNÍ SMLOUVY ...............268 8.1

Ekonomické důsledky ukončení trvání Koncesní smlouvy..................................268

8.2

Právní důsledky ukončení trvání Koncesní smlouvy............................................269

STRATEGIE ZADÁNÍ KONCESNÍ SMLOUVY A HARMONOGRAM KONCESNÍHO ŘÍZENÍ 271 9.1

Cíle a přístupy ke stanovení strategie Koncesního řízení ....................................271

9.2 Vstupní předpoklady pro určení strategie Koncesního řízení..............................272 9.2.1 VST jako veřejný zadavatel dle Koncesního zákona..................................................... 272 9.2.2 Výběr Provozovatele z pohledu Koncesního zákona .................................................... 272 9.2.3 Varianty řešení zadání provozování vodohospodářského majetku VST....................... 273 9.2.4 Transparentnost jako základní zásada strategie Koncesního řízení............................. 273 9.3

Strategie Koncesního řízení ....................................................................................274

9.4

Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení.................................................280

10 PŘÍLOHY ............................................................................................................................282 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ .............................................................................283 SEZNAM ZKRATEK / REFERENCE .........................................................................................288

5

abc


.


ZÁKLADNÍ INFORMACE Název Projektu Zajištění správy a provozování vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o Název Zakázky Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST, s.r.o Klient Vodárenská společnost Táborsko, s.r.o. Adresa:

Tábor, Kosova 2894, PSČ 390 02

Registrace:

Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka 12029

Zástupce ve věcech smluvních:

Ing. Milan Míka

Zástupce ve věcech technických:

Ing. Milan Míka

IČ:

2609539

Klient

Konzultant: MOTT MACDONALD Praha, spol. s r. o. Adresa:

Národní 984/15, 110 00 Praha 1

Registrace:

Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 14051

Zástupce ve věcech smluvních:

Ing. Jiří Petrák, jednatel společnosti

Zástupce ve věcech technických:

Mgr. Petr Dovolil

IČ

48588733

Konzultant

Kontext VST je regionální vodohospodářskou infrastrukturní společností zaměřenou na správu vodohospodářské infrastruktury, přičemž provozování této infrastruktury je zajišťováno třetí osobou, kterou je VaK Jižní Čechy. VST pokrývá svou činností území regionu Tábor, Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí. Ve Výroční zprávě za rok 2006 VST se uvádí: „Města Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí jsou v současné době plně zásobována z vodárenské soustavy jižní Čechy, s centrálním zdrojem, kterým je úpravna vody Plav, odebírající surovou vodu z přehradní nádrže Římov na řece Malši. Podle údajů v této výroční zprávě je „délka vodovodní sítě Tábor včetně příměstských oblastí cca 144,48 km a ve spotřebišti je evidováno 4 867 vodovodních přípojek. Délka vodovodní sítě Sezimovo Ústí je cca 27,98 km a ve spotřebišti je evidováno 1 459 vodovodních přípojek. Délka vodovodní sítě Planá nad Lužnicí je cca 24,75 km a ve spotřebišti je evidováno 920 vodovodních přípojek.

6

abc


.


Města Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí jsou odkanalizována jednotnou stokovou soustavou, odvádějící odpadní vodu na centrální AČOV a ČOV Klokoty. Délka stokové sítě Tábor je cca 130,78 km. Délka stokové sítě Sezimovo Ústí je cca 22,37 km. Délka stokové sítě Planá nad Lužnicí je cca 23,59 km. V Táboře a příměstských částech je evidováno 4 629 kanalizačních přípojek, v Sezimově Ústí 1 323 kanalizačních přípojek a v Plané nad Lužnicí 765 kanalizačních přípojek.“ Záměrem VST je dlouhodobě, trvale udržitelně, efektivně, sociálně únosně a v souladu s platnými právními předpisy a povoleními vyřešit správu a provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou spotřebu ve svém vlastnictví, a to v návaznosti na skončení trvání Provozní smlouvy dle standardního smluvního rámce mezi VST a VaKem Jižní Čechy k 31.12.2007. 1 V této souvislosti a s ohledem na stávající charakter VST – společnost, která vlastní, ale nikoliv provozuje vodohospodářskou infrastrukturu – uvažuje VST o různých variantách zajištění provozování svého vodohospodářského majetku. VST se na základě této skutečnosti a v souladu s platnou právní úpravou v oblasti veřejného zadávání v ČR – zejména Zákona o veřejných zakázkách a Koncesního zákona - rozhodla zadat u Konzultanta zpracování koncesního projektu, a to v plném rozsahu dle § 3 a 4 Prováděcí vyhlášky ke Koncesnímu zákonu. V rámci tohoto koncesního projektu byly dále ve vztahu k nastavení a obsahu případného výběru nového Provozovatele respektovány obsahové požadavky vyplývající ze zvláštní podmínky uvedené v čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK týkající se finanční podpory Fondu soudržnosti na Projekt Táborsko, jakož i s ohledem na předpokládané spolufinancování Projektu AČOV z Fondu soudržnosti v rámci OP Životní prostředí specifické podmínky pro vztah mezi vlastníkem a provozovatelem vodohospodářské infrastruktury požadované tímto operačním programem (viz zejména Příloha č. 7 OP Životní prostředí, kterou tvoří Základní komentáře, a dokument Metodika pro žadatele) nebo na základě tohoto operačního programu jeho prováděcími dokumenty (viz zejména Základní komentáře). Tato Zpráva je závěrečnou zprávou v Zakázce tak, jak byl její rozsah definován VST v souladu s požadavky na koncesní projekty v České republice a zahrnuje následující tématické okruhy (viz § 3 Prováděcí vyhlášky ke Koncesnímu zákonu): (i)

identifikaci objektivních potřeb VST, včetně vymezení požadovaných cílů, které mají tyto potřeby uspokojit;

(ii)

popis možných způsobů zajištění potřeb VST, včetně rozpracování jednotlivých variant a jejich ekonomické posouzení;

(iii)

popis ekonomických a jiných důsledků pro případ, že by daná potřeba nebyla realizována vůbec;

(iv)

doporučení varianty, která se jeví po konzultacích s vedením VST pro tuto společnost jako nejvýhodnější a

(v)

analýzu způsobů realizace doporučované varianty.

1

Dodatkem č. 3/2007 byla Provozní smlouva v návaznosti na konzultace s MMR a ÚOHS upravena tak, že umožňuje její jednostranné ukončení ze strany VST ve lhůtě tří měsíců, přičemž její platnost končí nejpozdějí tři měsíce po uzavření smlouvy s vybraným provozovatelem. Jedná se tedy o „dočasné” provozování po dobu přípravy a realizace výběru nového provozovatele. .

7

abc


.


Vzhledem k doporučení Konzultanta vůči VST obsaženém v této Zprávě řešit na základě provedené analýzy způsobů realizace Projekt postupy dle Koncesního zákona obsahuje dále tato Zpráva řešení těchto záležitostí typických pro Koncesní smlouvu (viz § 3 Prováděcí vyhlášky ke Koncesnímu zákonu): (vi)

podrobný popis služby k poskytování ze strany Provozovatele a předpokládaný způsob jejího poskytování;

(vii) předpokládané finanční prostředky nezbytné pro realizaci předmětu Koncesní smlouvy, včetně popisu předpokládaných finančních toků v průběhu realizace předmětu Koncesní smlouvy, (viii) součet předpokládaných výdajů vynaložených na realizaci předmětu Koncesní smlouvy v jednotlivých letech po dobu předpokládané platnosti Koncesní smlouvy; 2 (ix)

vymezení způsobu nakládání s majetkem VST, je-li tento majetek určen k realizaci předmětu Koncesní smlouvy;

(x)

předpokládaný časový harmonogram realizace předmětu Koncesní smlouvy;

(xi)

předpokládané platební podmínky, zejména s ohledem na plnění závazků Provozovatele;

(xii) zhodnocení případných ekonomických a právních dopadů na smluvní strany při ukončení platnosti Koncesní smlouvy; a (xiii) předpokládaný časový harmonogram Koncesního řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že koncesní projekt je nutné chápat jako analytický dokument popisují stav k určitému bodu v čase, nelze zejména s ohledem na nedokončené procesy výběru zhotovitele či správce stavby na Projektu Táborsko či úvěru pro VST chápat jeho výstupy jako normativní, tj. zcela a bez výhrad závazné pro zpracování vlastního návrhu Koncesní smlouvy a provedení Koncesního řízení. 3 Jeho význam pro Projekt spočívá v prvé řadě v transparentní a demokratické legitimizaci postupu vedení VST při střednědobém a dlouhodobém plánování a provádění opatření k zajišťování rozvoje kvality vodohospodářských služeb v Aglomeraci Tábor za relativně nejnižších cen pro vodné a stočné (hodnota za peníze), a to jako vůči nositelům veřejné moci (zastupitelé měst jako společníci VST), tak i veřejnosti jako takové. Pokud se dále v textu používá vyjádření, že „doba provozování je od 1.1.2010 do 31.12.2019“, potom je nutné toto chápat s následujícím omezením a komentářem:

•

Primárním obsahovým cílem Zadavatele je dosáhnout nejlepší hodnoty za peníze, tj. dosažení efektivity provozování svého vodohospodářského majetku optimálním řízením nákladů, zajištěním kvality jejího provozování a podporou účelnosti a vhodnosti jednotlivých opatření dodavatele vybraného k provozování na základě výsledků Koncesního řízení (dále jen „Provozovatel“), který bude schopen zajistit provozování vodohospodářského majetku Zadavatele na dobu deseti let,a to dle předběžného předpokladu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2019.

•

Zahájení činnosti Provozovatele může být dřívějšího nebo pozdějšího data než 1.1.2010 s ohledem na dva faktory. Prvním faktorem je ukončení trvání stávající provozní smlouvy mezi Zadavatelem a společností Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s., která musí

2

Při výpočtu je postupováno podle Přílohy č. 1 k Prováděcí vyhlášce ke Koncesnímu zákonu (Předpokládaný příjem koncesionáře).

3

Viz § 22 odst. 2 KZ: „Schválený koncesní projekt je podkladem pro vypracování koncesní dokumentace.“ a § 22 odst. 4 KZ: „Nedodržení postupu podle odstavce 1 nebo 2 zadavatelem nemá vliv na platnost smlouvy.“

8

abc


.


skončit do tří měsíců, tak aby stávající provozní smlouva skončila svou účinnost posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícímu kalendářnímu měsíci, v němž nabude účinnosti nová provozní smlouva jako výsledek Koncesního řízení, přičemž počátek běhu lhůty pro ukončení stávající provozní smlouvy je prvého dne měsíce následujícího po podpisu Koncesní smlouvy. Druhým faktorem jsou možné prodlevy v Koncesním řízení, jejichž nastání nemůže Zadavatel předem vyloučit, např. z důvodu vydání předběžného opatření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ČR, případně soudu České republiky, které by znemožňovalo uzavřít koncesní smlouvu na základě Koncesního řízení, nabytí její účinnosti, případně nezaručovalo dostatečný čas (minimálně tři měsíce) na převzetí vodohospodářského majetku Zadavatele od stávajícího provozovatele (společnost Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s.) a jeho předání novému Provozovateli.

9

abc


.


MANAŽERSKÝ SOUHRN Konzultant dle zadání VST posuzoval možné varianty zajištění správy a provozování vodohospodářské infrastruktury VST. Na základě dostupných informací o potřebách VST identifikoval Konzultant následující cíle Projektu:

Cíl 1: Zajištění kvalitních dodávek pitné vody a následný sběr a čištění městských odpadních vod ze zájmového území VST pro obyvatelstvo a průmysl v souladu s legislativou, správními rozhodnutími, strategiemi a smluvními závazky VST Zajištění kvalitních dodávek pitné vody a následný sběr a čištění městských odpadních vod ze zájmového území VST v souladu: a) s platnými a účinnými právními předpisy a výhledovými požadavky legislativy ČR a ES; b) s obecnými principy poskytování vodohospodářských služeb obyvatelstvu (přístupnost, dostupnost, kontinuita, solidarita, sociální únosnost, trvalá udržitelnost, průhlednost, odpovědnost, kontrola apod.); c) se strategickými cíli VST danými jeho určením a celostátní oborovou strategií; a d) se smluvními závazky VST vůči stávajícímu provozovateli vodohospodářské infrastruktury v majetku VST.

Cíl 2: Stanovení a implementace střednědobé investiční a cenové strategie VST Vyhotovení (povinně do 31.12.2008) a implementace plánu obnovy dle § 8 odst. 11 Zákona o VaK v rozsahu dle požadavků Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK s přihlédnutím na zvláštní podmínku uvedenou v čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK, a konkretizovanými požadavky Komise (i s ohledem na pravidla dle Základních komentářů jako Přílohy č. 7 k OP Životní prostředí a Metodiky pro žadatele) a navazující nastavení Projektu, které by: a) respektovalo základní vztah mezi rozsahem investic a úrovní obnovy VaK, míře zdrojů z municipálních rozpočtů a cenové strategii směrem od současné úrovně k maximální hodnotě v rámci sociální únosnosti, a to s ohledem na zvláštní podmínku uvedenou v čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK, pravidly dle Metodiky pro žadatele a konkretizovanými požadavky Komise; b) přiměřeně respektovalo požadavky na vodohospodářských sítí ve vlastnictví VST;

zachování

trvalé

udržitelnosti

c) vytvářelo pro VST dostatečné zdroje s ohledem na finanční stabilitu VST v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém rámci.

Cíl 3: Nastavení a implementace Projektu v souladu s Rozhodnutím EK, OP Životní prostředí a platnými pravidly veřejného zadávání Určení a realizace Projektu v souladu s požadavky danými zvláštními podmínky dle čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK, OP Životní prostředí a navazujícími pravidly (např. obsah nové provozní smlouvy musí být v souladu s Podmínkami přijatelnosti, Základními komentáři, Metodikou pro žadatele a dalšími konkretizovanými požadavky Komise), jakož i české legislativy v oblasti veřejného zadávání.

10

abc


.


Cíl 4: Zajištění finanční stability VST s využitím vlastních a externích zdrojů a stanovení optimální délky realizace Projektu s ohledem na pravidla Komise Nastavení a realizace komplexní finanční struktury VST pro Projekt: a) s ohledem na potřeby finančních zdrojů VST (např. projekt rekonstrukce areálové ČOV) po celé výhledové období a zajištění zdrojů pro financování pro tomu odpovídající období realizace Projektu b) na předpokládanou výši a vývoj položek neovlivnitelných VST (tzv. pass-through nákladové položky).

Cíl 5: Zajištění efektivního provozování, správy vodohospodářského systému VST a zvyšování kvality služeb zákazníkům (odběratelům) v zájmové oblasti VST po dobu realizace Projektu Dosažení efektivního provozování a správy vodohospodářského systému VST po dobu realizace Projektu: a) nastavením optimálních procesních, kontrolních, monitorovacích a vynucovacích požadavků provozního charakteru a jejich efektivní prosazování; b) optimalizací výše a vývoje položek neovlivnitelných VST (tzv. pass-through položkové náklady); c) vytvořením optimálních vztahů (majetkových/nájemních) pro zázemí VST, případně budoucího provozovatele; d) nastavením optimálních procesních, kontrolních, monitorovacích a vynucovacích požadavků ve vztahu k systematickému zlepšování služeb zákazníkům (odběratelům) vodohospodářských služeb v zájmové oblasti VST.

Cíl 6: Získání podrobnějších informací o stavu a trendech vodohospodářské infrastruktury v zájmovém území VST Získání podrobnějších údajů o stavu a trendech (zejména opotřebení a životnosti) vodohospodářské infrastruktury v majetku VST v zájmovém území s ohledem na potřebu zlepšování plánu obnovy vodohospodářské infrastruktury VST v dlouhodobém horizontu. Cíle VST se odráží v první úrovni jako obecné vrcholové cíle vyplývající z národní strategie oboru VaK. Dále jsou definovány specifické cíle související s postojem a podmínkami Komise, a to zejména k problematice výběru nového Provozovatele a obsahu nové provozní (Koncesní) smlouvy. Vlastní interní strategie VST, zejména v oblasti zvýšení úrovně zákaznických služeb, kontroly činnosti provozovatele a získávání dalších informací o stavu VaK, je pak obsahem dalších cílů VST. Výběr nového Provozovatele bude primárně spojen s řešením míry přenosu rizika z vlastníka VaK (VST) na Provozovatele, popř. se jedná o úvahy o výhodnosti možného provozování ze strany VST („smíšený“ model provozování). Pozornost Konzultanta se soustředila na řešení vztahů v rámci tzv. oddílného způsobu provozování jako koncesní smlouvy dle § 16 KZ a výhodnosti tohoto způsobu realizace ve srovnání se „smíšenou“ společností a tzv. kvazikoncesní smlouvou dle § 156 ZVZ. To je významné z pohledu Zákona o veřejných zakázkách a Koncesního zákona.

11

abc


.


Tyto skutečnosti vyvolávají zejména povinnost zpracovat a schválit ve vztahu k Projektu tzv. koncesní projekt, 4 a to v plnohodnotném rozsahu, kterou představuje tato Zpráva. Obecně platí, že v rámci oddílného provozování jako Koncesní smlouvy dochází ke vzniku smluvních vztahů, ze kterých vzniká na straně provozovatele právo na vodné a stočné od odběratelů. Toto právo na vodné a stočné je přenášeno včetně souvisejícího rizika ze strany vlastníka na provozovatele, a to v souladu se Zákonem o VaK. V daném případě, bude konečné rozhodnutí o způsobu realizace Projektu provedeno v rámci schvalování tohoto koncesního projektu (rozhodování „kvazikoncese“ nebo „koncese“ nebo „smíšený model“). Vyhodnocení způsobů realizace Projektu provedené v této Zprávě směřuje k alternativě oddílného provozování s přenosem práva na vodné a stočné na provozovatele, tj. k uzavření provozní smlouvy dle Zákona o VaK jako koncesní smlouvy dle § 16 KZ a také dále dle požadavků a deklarovaných principů Komise na způsob výběru Provozovatele a obsah provozní vodohospodářské smlouvy v ČR. 5 Základním krokem VST k zajištění vysokého standardu realizace Projektu je kvalitní příprava koncesního projektu, který je svým obsahem velmi podobný obvyklým studiím proveditelnosti pro výběr nejvhodnější varianty při řešení způsobu dosažení určitého cíle. 6 V úvodní části této Zprávy (koncesní projekt) Konzultant identifikuje a popisuje co nejširší nabídku různých variant řešení. Záměrem Konzultanta není již předem vyloučit některé varianty, ale naopak se pokusit neopominout žádnou s ohledem na současný stav Projektu dostupnou variantu, i když s nízkou mírou předpokládané realizovatelnosti. Kdykoliv v průběhu realizace Projektu může vyvstat otázka, zda vybraná varianta řešení byla skutečně tou nejlepší a zda byly zváženy všechny alternativy. Z tohoto důvodu je potřebné se zabývat i variantami řešení, které se mohou jevit již na počátku procesu analyzování jako méně vhodné. Cílem Zprávy je popsat různé cesty, jakými se lze dobrat k výsledku, který představuje pro VST „nejlepší hodnotu za peníze“. Základem přístupu Konzultanta je identifikace „jednoduchých“ variant řešení z hlediska jednotlivých aspektů Projektu majících zásadní vliv na získání „nejlepší hodnoty za peníze“ v Projektu. Konkrétně je pak řešení posuzováno z hledisek:

•

časového průběhu a rozsahu obnovy/investic,

•

technických charakteristik u klíčových vodohospodářských děl,

•

možností zvýšení/snížení spotřeby vody u významných odběratelů,

•

financování,

•

provozování a rozsahu správcovských činností,

•

zázemí správy vodohospodářského systému,

•

rozsahu služeb zákazníkům,

•

měření a regulace a

4

Viz § 21 Koncesního zákona.

5

Oddílný model provozování je také určen de facto v podmínkách Rozhodnutí EK k již schválené dotaci z Fondu soudržnosti na Projekt Táborsko, neboť se očekává, že základní prostředí existující v době schválení žádosti o dotaci se nebude žádným zásadním způsobem měnit a navíc Rozhodnutí EK obsahuje specifickou podmínku ve vazbě na výběr Provozovatele, tj. i Komise zásadně předjímá pouze tuto formu zajištění provozování.

6

Ve Velké Británie je tento typ studie proveditelnosti označován jako tzv. outline business case.

12

abc


•

.


vlastnictví.

V dalších částech Zprávy jsou pak „jednoduché“ varianty získané na základě tzv. dlouhého seznamu variant vzájemně zkombinovány a předmětem analýzy jsou dále již jen vhodné „složené varianty“ (krátký seznam variant), které jsou po označení preferované „složené varianty“ podrobeny analýze způsobů realizace Projektu.

13

abc



Všechny v této Zprávě zkoumané varianty řešení jsou uvedené v níže uvedené tabulce sestavené z hlediska výše uvedených charakteristik (Tabulka 1). Tabulka 1: Seznam posuzovaných variant Rozlišovací znaky Nerealizace Projektu

0: Nulová varianta A2: Obnova:

A3: Obnova:

A4: Obnova:

A5: Obnova:

A6: Obnova:

100% časová realizace „definovaného plánu obnovy“ Investice:


100% časová realizace „definovaného plánu obnovy“

Pouze současný plán - Stoklasná Lhota, Hlinice, rekonstrukce AČOV

Omezený rozsah Stoklasná Lhota, Hlinice, rekonstrukce AČOV + ČOV Klokoty

Investice:

100% jen celkový finanční rozsah realizace „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě Investice:



(není další rozvoj)


+ další rozvoj


Omezený rozsah – Stoklasná Lhota, Hlinice, rekonstrukce AČOV + ČOV Klokoty

Současný plán Stoklasná Lhota, Hlinice, rekonstrukce AČOV + ČOV Klokoty



+ další rozvoj

A1: Obnova:

Časový průběh a rozsah obnovy/investic

Technické charakteristiky u klíčových vodohospodářských děl

B1: Převedení odpadních vod na A ČOV a její intenzifikace

Zvýšení/snížení spotřeby vody – významní odběratele

C1: Žádná podstatná pozitivní změna


B2: Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty nad rámec běžné obnovy plus další změna na síti C2: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“ + 4%

C3: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“ - 7%

14

abc



D1: Financování výlučně z vlastních zdrojů VST

D2: Financování jako kombinace vlastních zdrojů VST a úvěrového financování

D3: Dotace ve spojení ze zdroji VST: externí – úvěrové financování plus interní zdroje

D4: Výlučné úvěrové financování

Provozování a rozsah správcovských činností

E1: Plné provozování a plnohodnotné správcovské činnosti

E2: „Dispečerské“ provozování a plnohodnotné správcovské činnosti

E3: Plné provozování a částečně delegované správcovské činnosti

E4: „Dispečerské“ provozování a částečně delegované správcovské činnosti

Zázemí správy vodohospodářského systému

F1: Provozní budova v nájmu VST

F2: Provozní budova ve vlastnictví VST na počátku Projektu

F3: Provozní budova ve vlastnictví VST výhledově na konci Projektu

F4: VST nemá provozní budovu (jen zázemí pro VST)

Rozsah služeb zákazníkům

G1: Nonstop hlášení poruch; zákaznická linka; VaS na www

G2: G1+ zákaznické centrum; kvalita vody (rozbory)

G3: G2 + elektronické zasílání faktur; on-line zákaznická data, online kvalita vody; zasílání aktuálních informací (SMS)

H1: Dispečerský systém; nezbytný monitoring; bez informací z Vodárenské soustavy

H2: Dispečerský systém; nezbytný monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy

H3: Dispečerský systém; rozšířený online monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy

H4: Dispečerský systém; rozšířený online monitoring; online údaje z Vodárenské soustavy; simulační modely sítí

I1: Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST

I2: Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele

I3: Celý nový vodohospodářský majetek do dočasného vlastnictví provozovatele

I4: Nový a/nebo stávající vodohospodářský majetek do trvalého vlastnictví provozovatele

Financování

Měření a regulace

Vlastnictví

15

D5: PPP financování

D6: Strukturované financování

abc



Výše uvedené varianty (Tabulka 1) byly posouzeny s ohledem na potřeby a cíle VST v Projektu a výsledky jsou prezentovány v následující tabulce (Tabulka 2). Tabulka 2: Seznam posuzovaných variant - posouzení Rozlišovací znaky Nerealizace Projektu



A2: Obnova:

A3: Obnova:

A4: Obnova:

A5: Obnova:

A6: Obnova:

100% realizace „definovaného plánu obnovy“ standardní čas.průběh Investice:


100% realizace „definovaného plánu obnovy“ standardní čas.průběh

100% realizace „definovaného plánu obnovy“ snížení obnovy v první dekádě Investice:


Současný plán Stoklasná Lhota, Hlinice, AČOV (bez ČOV Klokoty +není další rozvoj)

Současný plán Stoklasná Lhota, Hlinice, AČOV + ČOV Klokoty (není další rozvoj)

Současný plán Stoklasná Lhota, Hlinice, rekonstrukce AČOV + ČOV Klokoty + další rozvoj




Investice:






B2: Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty nad rámec běžné obnovy plus další změna na síti C2: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“ + 4%

16

C3: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“ + 7%

abc


Financování





















H3: Dispečerský systém; rozšířený on-line monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy



17

D5: Výlučné PPP financování

H4: Dispečerský systém; rozšířený on-line monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy; simulační modely sítí

abc



I1: Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST – bez rozvoje Vlastnictví


I3: Celý nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele

I4: Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do trvalého vlastnictví provozovatele

„Zcela“ vhodná varianta

Nevhodná varianta

Částečně vhodná varianta

Varianta nebyla hodnocena

18

abc



Z výše uvedené tabulky (Tabulka 2) je patrné, že jedinou Konzultantem identifikovanou „zcela“ vhodnou „složenou variantou“ Projektu může být ta, která je založena na kombinaci těchto „jednoduchých variant“ (tzv. Složená varianta I.):

•

100% realizace obnovy dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě, přičemž investice by byly provedeny v rozsahu současného plánu – tj. včetně akcí Stoklasná Lhota, Hlinice, AČOV), a také včetně realizace akce ČOV Klokoty, ale bez dalších rozvojových investic (Varianta A5);

•

Převedení části odpadních vod z povodí ČOV Klokoty na AČOV Tábor a intenzifikace obou ČOV (prioritně AČOV Tábor) (Varianta B1 plus Varianta B2);

•

Žádná podstatná pozitivní změna ve zvýšení spotřeby vody (Varianta C1);

•

Financování zajištěno dotacemi ve spojení ze zdroji VST: externí – úvěrové financování plus interní zdroje (Varianta D3);

•

Plné provozování (externí provozovatel dle provozní smlouvy) a částečně delegované správcovské činnosti (Varianta E3);

•

Provozní budova ve vlastnictví VST výhledově na konci Projektu (Varianta F3);

•

Maximální možný rozsah služeb zákazníkům: nonstop hlášení poruch; zákaznická linka; VaS na www, zákaznické centrum; kvalita vody (rozbory), elektronické zasílání faktur; on-line zákaznická data, on-line kvalita vody; zasílání aktuálních informací (SMS) (Varianta G3);

•

Měření a regulace v rozsahu : dispečerský systém; rozšířený on-line monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy; simulační modely sítí (Varianta H4);

•

Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele (Varianta I2).

Jako vhodné mohou připadat i další „složené varianty“, a to zejména z hlediska odlišujícího znaku vlastnictví provozní budovy, popř. dalších dílčích variant. Tyto složené varianty se však zatím nejeví jako optimální. Vlastnictví provozní budovy na straně VST pro provozování vodohospodářské infrastruktury na počátku realizace Projektu není aktuální bezprostřední nutností VST. Tato investice není bilancována v rámci nutných investičních potřeb, skutečná realizace bude zásadně záviset na celkové finanční situaci VST. Tato skutečnost v žádném případě nezakládá závazek VST vybudovat v průběhu desetiletého trvání provozní areál (a nabídnout jej k pronájmu provozovateli). Nezakládá ani požadavek na investiční spoluúčast provozovatele s cílem vybudovat provozní areál. Je však třeba do budoucna zvážit všechny aspekty. Konzultant doporučuje VST zadat jednoduchou studii na řešení základní prostorové dispozice a kvalifikovaného odhadu investičních nákladů takové provozní budovy včetně posouzení možností využití budov a pozemků ve vlastnictví VST. Vlastnictví provozní budovy na konci období platnosti Koncesní smlouvy by dle názoru Konzultanta významně posílilo nezávislost VST na jakémkoliv provozovateli a vytvořilo optimálnější podmínky při opakování Koncesního řízení či realizace jiné vhodné formy řešení správy a provozování vodohospodářského majetku VST po uplynutí doby provozování dle Koncesní smlouvy, tj. od 1.1.2020.

19

abc



Ze strany Konzultanta bylo provedeno vyhodnocení několika způsobů realizace doporučené složené varianty. Analyzovány byly celkem tři způsoby realizace 7 Složené varianty I.:

•

VST jako provozovatel vodohospodářského majetku (Komparátor veřejného sektoru) zajištění provozu vlastními zaměstnanci VST (tzv. „způsob realizace ‚PSC‘“);

•

VST jako (pouze) vlastník vodohospodářského majetku - zajištění provozu na základě uzavřené Koncesní smlouvy s Provozovatelem dle Zákona o VaK, Provozovatel má uzavřené smlouvy s odběrateli vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, Provozovatel vybírá VaS na vlastní účet (tzv. „způsob realizace ‚A – Koncesní smlouva‘“);

•

VST jako vlastník vodohospodářského majetku - zajištění provozu na základě uzavřené smlouvy dle Zákona o VaK, ale VST má uzavřené smlouvy s odběrateli vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a současně VST vybírá VaS na vlastní účet (tzv. „způsob realizace ‚B – Kvazikoncesní smlouva‘“).

Jako nejvýhodnější doporučuje Konzultant způsob realizace spočívající v realizaci Koncesního řízení, jehož výsledkem bude uzavření Koncesní smlouvy na období provozování 10 let (od 1.1.2010 do 31.12.2019). Tabulka 3: Srovnání jednotlivých způsobů realizace PSC

A – Koncesní smlouva

B – Kvazikoncesní smlouva

Investiční náklady

Min. 50 mil. Kč

Žádné (neodkladné)

Min. 6 mil. Kč

Provozní náklady

Vyšší než při způsobu realizace A a B

Položka

Organizační náklady Rizika Celkové hodnocení

Vyšší než při způsobu realizace A a nižší než u PSC

Min. 8 mil. Kč

žádné

Min. 5 mil. Kč

Veškerá na straně VST (38 114 tis. Kč)

Podstatný přenos rizik z VST na Provozovatele (9 826 tis. Kč)

Jen částečný přenos rizik z VST na Provozovatele (12 173 tis. Kč)

Nejméně vhodný způsob

Optimální způsob

Rizikový způsob

Podrobnosti k hodnocení jednotlivých způsobů realizace Projektu jsou uvedeny v Kapitole 4 této Zprávy a v Příloze č. 3 k této Zprávě (Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy způsobů realizace Projektu a porovnání jednotlivých způsobů realizace Projektu).

•

Základní finanční informace ke zvolenému způsobu realizace Projektu obsahuje Příloha č. 5 této Zprávy (Model finančních toků, včetně vztahů mezi VST a Provozovatelem). Při prognózách předpokládá Konzultant základní úroveň inflace ve výši 3,5% ročně, dále pak zvýšenou hodnotu pro růst osobních nákladů ve výši 6% ročně a pro růst nákladů energií ve výši 10% ročně. 8 Informace o investičních nákladech byly převzaty z podkladů VST (viz Oddíl

7

Nebyl analyzován způsob realizace, ve kterém by provozování ze strany VST bylo zajištěno na základě jedné nebo více smluv na služby, přičemž VST by byla v postavení provozovatele podle Zákona o VaK, který prakticky nese veškerá rizika, uzavírá svým jménem a na svoji odpovědnost smlouvy s odběrateli a vybírá na svůj účet VaS. Tento způsob realizace je zjevně nejméně výhodný (vysoká míra rizika zůstává na straně VST) a s ohledem na rozsah provozovaného majetku není ani obvyklý v podmínkách ČR.

8

Tento diferencovaný přístup Konzultanta vychází z realističtějšího přístupu než Příloha č. 1 k Prováděcí vyhlášce ke Koncesnímu zákonu, která vývoj těchto položek předpokládá v neměnné jednotné výši reálné diskontní sazby 3% p.a.

20

abc



5.1.7 Zprávy) a dále bylo počítáno s předpokládanou výší obnovy majetku tak, jak byla navrhnuta Konzultantem. Je také provedeno srovnání s bilancí provedenou v r. 2005. Tabulka 4: Celkový přehled investic a obnovy (stav dle podkladů k 31.7.2008) Položka (tis. Kč)

2008

2005

Projekt Táborsko

750 000

438 953

AČOV Tábor

160 000

ČOV Klokoty

60 000

Zárybnická Lhota

53 000

Hlinice

28 300

Stohlasná Lhota

28 704

Projekty celkem

1 080 004

438 953

Projekty rozdíl

641 051

Obnova VaK

568 654

300 000

1 648 658

738 953

Celkem Projekty plus Obnova Rozdíl celkem

909 705

Informace o investičních nákladech Projektu Táborsko a Projektu AČOV byly převzaty z aktualizovaných rozpočtů. V případě Projektu Táborsko uvažuje Konzultant s aktuálně známými rozpočty kde projektant predikoval celkové náklady Projektu Táborsko ve výší 750 mil. Kč (bez DPH). Navýšení nákladů vyplývá ze zvýšení rozsahu Projektu Táborsko (19% z navýšení), jako důsledek nutných opatření dle generelu kanalizací (23% z navýšení) a dalších úprav podmínek realizace (58% z navýšení), např. požadavky na související investice nebo technická řešení plynoucí ze stavebních povolení, změny způsobené časovým odstupem projektů pro stavební povolení od tendrové dokumentace, změny plynoucí z výsledků podrobného geologického průzkumu, nárůst nákladů vlivem podrobnější specifikace stavebních objektů a technických řešení, změny bezvýkopových technologií na výkopové. V případě Projektu AČOV uvažujeme s aktuálně známými rozpočty tohoto projektu ve výši 160 000 tis. Kč. Pro rekonstrukci ČOV Klokoty jsou bilancovány předpokládané investiční náklady ve výši 60 000 tis. Kč. V případě dotací bylo počítáno s aktuálně schválenou dotací na Projekt Táborsko dle Rozhodnutí EK ve výši 54% ze způsobilých výdajů (maximální částka podpory 7 692 tis. EUR), což podle předpokladů Konzultanta bude představovat zhruba částku 169 240 tis. Kč. Dále v analýze Konzultant předpokládá dotaci na tento projekt ze SFŽP ve výši 21 370 tis. Kč. V případě Projektu AČOV je analýza založena na předpokladu získání podpory (dotace) z Fondu soudržnosti v rámci OP Životní prostředí ve výši 120 000 tis. Kč a dále v případě projektu vodovodu a kanalizace v Zárybničné Lhotě na získání podpory (dotace) ve výši 30 000 tis. Kč od MZe.

21

abc



K datu 31.12 2007 dlužila VST částku nesplacené jistiny investičních úvěrů ve výši 32 559 tis. Kč. Dále se pak VST financovala krátkodobými úvěry, a to kontokorentním úvěrem 9 ve výši 2 556 tis. Kč a revolvingovým úvěrem 10 ve výši 10 000 tis. Kč nesplacené jistiny. U stávajících investičních úvěrů 11 vycházel Konzultant z podkladů, které mu byly předány ze strany VST a které vycházejí z aktuální situace této společnosti. Do analýzy byly následně zahrnuty splátky těchto investičních úvěrů, a to za předpokladu jejich splacení v říjnu 2015. Konzultant dále předpokládá, že financování všech investičních projektů VST v průběhu výstavby - zejména pak Projektu Táborsko a Projektu AČOV a dále i částečně samotného provozu VST bude probíhat prostřednictvím kontokorentního účtu/úvěru, jehož prostřednictvím budou hrazeny všechny výdaje těchto investičních projektů, na které budou inkasovány všechny podpory (dotace), DPH vztahující se k projektům a vlastní zdroje společnosti určené na financování projektů v průběhu výstavby a případné aktuálně volné zdroje VST tak, aby bylo optimalizováno cash flow společnosti a především pak úrokové náklady společnosti. Konzultant uvažuje, že bude docházet k postupnému přefinancování nesplacené jistiny kontokorentního úvěru jednotlivými investičními úvěry, které tímto budou postupně přecházet do režimu pravidelného splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že maximální výše zůstatku kontokorentního úvěru dosáhne 693 745 tis. Kč (předpokládaný úrok 5% p.a.). Po úhradě všech výdajů souvisejících s Projektem Táborsko a po obdržení všech podpor dojde k přefinancování části kontokorentního úvěru úvěrem investičním (předpokládaná výše investičního úvěru 559 389 tis. Kč, 12 splatnost 15 let, měsíční splácení, předpokládaný úrok 5% p.a.) a k pravidelnému splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že k čerpání investičního úvěru a k přefinancování části kontokorentního úvěru dojde v srpnu 2011. Po úhradě všech výdajů souvisejících s Projektem AČOV a po obdržení všech podpor dojde k přefinancování části kontokorentního úvěru úvěrem investičním (předpokládaná výše investičního úvěru 40 000 tis. Kč, 13 splatnost 15 let, měsíční splácení, předpokládaný úrok 5% p.a.) a k pravidelnému splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že k čerpání investičního úvěru a k přefinancování části kontokorentního úvěru dojde v květnu 2012. Po úhradě všech výdajů souvisejících s Projektem rekonstrukce ČOV Klokoty a po obdržení všech podpor dojde k refinancování části kontokorentního úvěru úvěrem investičním (předpokládaná výše investičního úvěru 60 000 tis. Kč, splatnost 10 let, měsíční splácení, předpokládaný úrok 5% p.a.) a k pravidelnému splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že k čerpání investičního úvěru a k refinancování části kontokorentního úvěru dojde v říjnu 2014. Dále Konzultant předpokládá, že pro financování VST bude použit příjem ze záloh na zvýšení základního kapitálu VST od společníků ve výši 29 325 tis. Kč v období let 2009 až 2011.

9

1M PRIBOR + 0,5% p.a.

10


11

U investičních úvěru je dohodnuta pevná úroková sazba ve výši 3,55% p.a.

12

Je potřeba vzít do úvahy, že rozhodnutí ohledně způsobu vypořádání Projektu Táborsko, vývoj kurzu CZK/EUR, a dále na zvolená varianta zajištění se proti měnovému riziku, může mít významný vliv na výši úvěru.

13

Je potřeba vzít do úvahy, že přiznaná výše podpory Projektu AČOV může mít významný vliv na výši úvěru.

22

abc



Veškeré financování VST bylo nastaveno tak, aby do konce roku 2014 bylo kontokorentní financování splaceno a vzhledem k tomu, že v následujících letech probíhá pouze obnova majetku této společnosti, jsou tyto investice financovány pouze z vlastních zdrojů VST. Na základě těchto kritérií stanovených Konzultantem se došlo k závěrům, že v letech 2009 – 2014 bude muset růst nájemné tempem 20,5% ročně nad předpokládanou inflaci. Při prognózách vycházel Konzultant z úrovně inflace ve výši 3,5% ročně, což znamená, že za těchto podmínek se v letech 2009 – 2014 bude nájemné zvyšovat tempem 24% ročně. Od roku 2015 – 2019 Konzultant předpokládal, že nárůst nájemného bude korespondovat s předpokládanou inflací určenou Konzultantem, což znamená, že za těchto podmínek se v letech 2015 – 2019 bude nájemné zvyšovat tempem 3,5% ročně. V následujícím grafech (Graf 1a Graf 2 ) je prezentován předpokládaný vývoj meziročních změn (včetně inflace) u nájemného a dále cen pro vodné a stočné v letech 2009 – 2019, a to s porovnáním s historickými meziročními změnami. Jsou také uvedeny nominální hodnoty nájemného a cen pro vodné a stočné (bez DPH). Graf 1: Vývoj meziročních změn základních ukazatelů – A, v procentech – nájemné, cena pro vodné a stočné (bez DPH) Vývoj meziročních změn základních ukazatelů - způsob realizace A 30,00%

25,00% 24,00%

24,00%

24,00%

24,00%

24,00%

24,00%

23,04% 20,00% 20,19%

15,00%

13,83%

14,64%

15,45%

16,23%

16,99%

13,03%

14,99%

14,05% 13,19% 12,33%

10,00%

9,96% 7,82% 4,86%

5,00%

5,15% 4,91% 4,89%

4,90% 5,40% 5,30%

10,71% 8,43%

11,51% 9,10%

11,43% 9,83%

10,61%

5,04% 6,14% 5,04% 5,03% 4,95% 4,93%

4,10%

4,12% 3,90% 3,71%

3,50%

3,50%

4,15% 3,91% 3,72% 3,50%

4,18% 3,93% 3,73% 3,50%

4,21% 3,95% 3,97% 3,73%3,74% 3,50%

0,00% 2005

2006

2007

2008 Vodné

2009 Stočné

2010

2011

Vodné a stočné

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Změna nájemné infrastrukturního majetku včetně inflace

23

abc



Graf 2: Vývoj základních ukazatelů – nájemné (mil. Kč), cena pro vodné a stočné (Kč/m3 bez DPH) Vývoj základní obchodních ukazatelů bez DPH - způsob realizace A 180,00 Kč/m3

256 500 tis. Kč 161,42

160,00 Kč/m3

152,08 143,18 206 500 tis. Kč

134,54

140,00 Kč/m3

130,75

125,87 117,31

120,00 Kč/m3

109,51

107,82

112,03

116,41

125,77

120,99

156 500 tis. Kč

101,54 94,54

93,98

100,00 Kč/m3 86,39

83,53

78,79 80,00 Kč/m3

71,38

74,36 66,68

60,23 60,00 Kč/m3

40,00 Kč/m3

55,77

54,78

32,30

34,83

37,76

59,99

50,05

45,25

41,20

57,84

52,05

54,19

56,42

62,23

58,76

64,55

61,22

66,96

63,79

44,49

56 500 tis. Kč

38,28 20,00 Kč/m3

0,00 Kč/m3

22,48

25,41

28,92

106 500 tis. Kč

33,16

52 535

65 143

80 778

100 164

124 204

154 013

190 976

197 660

204 578

211 739

219 149

226 820

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Nájemné infrastrukturního majetku

Vodné

Stočné

Vodné a stočné

6 500 tis. Kč

Sociálně únosný tarif vodného a stočného (bez DPH)

Analýza zohledňuje všechny aktuálně známé skutečnosti a s nimi související finanční toky VST ve vyhodnocovaném období, které byly Konzultantovi známy. Kromě již zmiňovaného, je jedním z cílů analýzy i rámcově vyčíslit, jak se všechny očekávané skutečnosti projeví v tarifu vodného a stočného (cena pro vodné a stočného) v období provozování dle Koncesní smlouvy (1.1.2010 do 31.12.2019). Vzhledem k tomu, že nejsou aktuálně známy některé skutečnosti, jako například ceny stavebních prací na základě zadávacích řízení Projektu Táborsko 14 , které VST připravuje, přesná výše investičních nákladů Projektu AČOV a Projektu rekonstrukce ČOV Klokoty, dále jaká bude přiznaná výše podpory Projektu AČOV, je nutné vzít na zřetel, že v závislosti na takto změněných podmínkách a vstupech je nutné měnit i závěry a výstupy z analýzy, které jsou prezentovány v této Zprávě. Kapitoly 5 až 8 této Zprávy obsahují ve spojení s relevantními přílohami k této Zprávě podrobnosti řešení doporučované varianty Projektu (Složená varianta I.) dle nejvýhodnějšího způsobu realizace (způsob realizace „A – Koncesní smlouva) v rozsahu dle požadavků § 4 Prováděcí vyhlášky ke Koncesnímu zákoníku. Základními třemi fázemi činnosti Provozovatele dle Koncesní smlouvy budou: 14

Vzhledem k neustálé zhodnocení (apreciaci) měnového kurzu Kč/EUR se přiznaná výše podpory z Fondu soudržnosti v relativním vyjádření v Kč neustále snižuje, což zvyšuje tlak na zvýšení národního spolufinancování, zejména pak z vlastních prostředků žadatele (VST). V současné době, (dle veřejných informací z MŽP) jedná MŽP s EK o určité možnosti kompenzace snižování míry finanční podpory vyjádřené v Kč v důsledku neočekávané a výrazného zhodnocování (apreciaci) Kč. O výši a způsobu kompenzace by mělo být jasno přibližně do půlroku. Tato kompenzace by byla aplikována na projekty Fondu soudržnosti z období 2004 – 2006.

24

abc



•

fáze před zahájením provozování;

•

fáze plného provozování; a

•

fázek ukončení provozování.

Základní činnost Provozovatele před zahájením provozování lze stručně charakterizovat jako přípravu na zahájení celkového provozování VaK jako celku a dále na zahájení Projektu AČOV AČOV. 15 V případě AČOV se jedná o ČOV se strategickým významem pro zájmové území VST. Jedná se ČOV tzv. centrálního typu, její nefunkčnost by způsobila mimořádnou ekologickou i kritickou politickou situaci. Stavební činnost na Projektu AČOV bude probíhat za provozu, což bude nepochybně zvyšovat nároky kladené na Provozovatele. V tomto smyslu bude nezbytné podrobné seznámení Provozovatele s jednotlivými stavebními objekty a provozními soubory při jejich postupné realizaci (včetně částí AČOV, které nebudou předmětem rekonstrukce), sledování souladu (i případných odchylek) od realizační projektové dokumentace. Tento proces má velký význam nejen pro úspěšné zahájení provozování intenzifikované AČOV, ale také pro odhalování vad a nedodělků v rámci záruční doby po zahájení zkušebního provozu, popř. pro odpovídající realizaci údržby, popř. oprav AČOV. Mimořádnou důležitost má také účast Provozovatele při instalaci a zkouškách systému měření a regulace, popř. při testování softwarového systému pro řízení AČOV. Zahájení provozování VaK jako celku bude představovat proces, ve kterém je nutno dočasně zvýšit úroveň kontrolních činností, zvýšit frekvenci (i počet míst odběrů) provozních laboratorních rozborů pitných a odpadních vod. 16 V úplném začátku provozování bude nutné bez odkladu informovat odběratele o změně Provozovatele, podrobně a opakovaně informovat o systému zákaznických služeb nového Provozovatele (kontaktní místa, možnosti komunikace). V této souvislosti bude vhodné realizovat „zkušební“ fakturaci pro menší vzorek odběratelů, vyhodnotit průběh, přijmout popř. opatření k odstranění nedostatků apod. Ve vztahu k ukončení rekonstrukce AČOV, zejména v rámci zkušebního provozu („zahájení provozování po ukončení rekonstrukce“), bude Provozovatel postupovat zejména v souladu s podmínkami stanovenými pro zkušební provoz ze strany veřejnoprávních orgánů (zejména vodoprávního úřadu) a dle provozního řádu AČOV, popř. pokynů a návodů k obsluze jednotlivých částí AČOV. Podílí se také na sledování shody reálného provedení AČOV a technologických parametrů jednotlivých částí AČOV vůči původní projektové dokumentaci. Neshody indikuje včetně podrobného popisu tak, aby VST mohla úspěšně uplatnit právo na odstranění vad a nedodělků v rámci garancí a záruční doby uvedených ve smlouvě mezi VST a dodavatelem stavebních prací.

15

S vysokou pravděpodobností bude v tomto období probíhat intenzifikace AČOV nebo se bude připravovat její zahájení; plán předpokládá časový interval 2010 až 2011. Současně bude probíhat realizace Projektu Táborsko

16

Zejména bude nezbytné záhy realizovat převod aktuálních dat z oblasti odběratelů a převod dat z oblasti GIS předaných stávajícím provozovatelem. Současně budou zahájeny přípravné práce pro vlastní realizaci smluvní investice do oblasti ASŘTP.

25

abc



Ve fázi ukončování provozování Provozovatel provede závěrečnou údržbu na VaK, zejména však na všech ČOV a čerpacích stanicích v souladu se smluvními podmínkami uvedenými v Koncesní smlouvě, zkoušky a ověření úrovně stavu VaK, zejména všech ČOV a čerpacích stanic, před ukončením provozování (popř. za účasti externích expertů zastupujících zájmy VST) a kompletaci veškeré provozní dokumentace. Koncesní smlouva bude zásadně vylučovat, aby Provozovatel dal majetek, který je určen k realizaci předmětu Koncesní smlouvy do podnájmu či do jakéhokoliv jiného užívání třetích osob. Provozovatel tak nebude jakkoliv oprávněn poskytnout pronajatý majetek třetím osobám ke komerčnímu využití; popř. budou tyto situace řešeny na základě oboustranné dohody Provozovatele a VST (zejména s vymezením alokace výnosů a nákladů spojených s případným komerčním využitím – využití k reklamním účelům, umístění prvků přenosu dat apod.). Konečně, návrh Konzultanta a doporučení k Projektu a jeho dalšímu postupu ve formě „strategie Koncesního řízení“ jsou uvedeny v Kapitole 9 této Zprávy. Koncesní řízení se zahájí uveřejněním oznámení o zahájení Koncesního řízení v ISVZ a TED. Zároveň s tímto oznámením bude uveřejněna na internetových stránkách VST (s odkazem v uveřejněném formuláři) kvalifikační dokumentace ve smyslu 50 odst. 2 ZVZ, ve které budou podrobně specifikovány stanovené kvalifikační požadavky. Vzhledem k tomu, že realizace Projektu Táborsko má být financována z Fondu soudržnosti, je dle předpokladů třeba, aby kvalifikační dokumentace této koncese (Koncesní smlouvy) byla ex ante posouzena ze strany SFŽP s cílem dosažení „souhlasu“ nebo stanoviska „bez výhrad“. 17 Obligatorní náležitostí oznámení o zahájení Koncesního řízení, které není založeno na koncesním dialogu, je dle § 7 odst. 1, první část věty druhé KZ určení „dílčích kritérií pro hodnocení nabídek, včetně jejich vah“, a to v rámci jediného přípustného hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídek dle § 11 odst. 2 KZ. 18 Stanovení konkrétních hodnotících kritérií bude vycházet zejména z Metodiky pro žadatele (popř. doporučení zástupců či expertů EK), registru rizik uvedeném v Příloze č. 2 k této Zprávě (Registr rizik Projektu), z popisu platebního mechanismu Koncesní smlouvy uvedeném v Kapitole 7 této Zprávy a z nastavení výkonových parametrů na Provozovatele rámcově vymezených v Příloze č. 7 této Zprávě (Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů) tak, aby bylo dosaženo co nejlepší hodnoty za peníze pro VST. 19 Provozovatel bude vybrán na základě Koncesního řízení. Konzultantem je navrženo jako primární dílčí hodnotící kritérium v rámci hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky 20 kritérium (kritérium s nejvyšším váhovým zastoupením) spočívající ve výši ceny pro VaS za metr krychlový vody po Období 1 (první období cenové fixace: 5 let). 21 Sekundárním dílčí hodnotící kritéria jsou navržena dvě:

17

Totéž platí v dalším průběhu Koncesního řízení následně i o návrhu koncesní dokumentace Koncesního řízení a návrhu Koncesní smlouvy.

18

Konzultant předpokládá, že nastavení hodnotících kritérií bude podrobně popsáno již v příloze k oznámení o zahájení Koncesního řízení, v tzv. Komentáři k hodnotícím kritériím.

19

Více, viz zejména Kapitola 7 této Zprávy.

20

Viz § 78 odst. 5 ZVZ: „Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.“

21

Tato cena bude nejspíš vyjádřena jako diskontovaný příjem Provozovatele děleno diskontovaným objemem fakturovaným po dobu trvání Období 1.

26

abc



(1) Výše zajišťovacího instrumentu typu smluvních pokut, a to ve vyjádření hodnoty za jeden smluvní pokutový bod v závazně stanoveném rozsahu, 22 který má zajistit náležité plnění úkolu Provozovatele ve vztahu zejména ke kvalitě vodohospodářských služeb. (2) Výše zajišťovacího instrumentu typu bankovní záruky v závazně stanoveném rozsahu 23 která zajistí (zajišťovací nástroj) 24 v případě nastání kritické události (neschopnosti Provozovatele zajišťovat Služby dle standardu uvedeném v Koncesní smlouvě) méně závažné důsledky do provozování vodohospodářského majetku VST a do hospodářské situace VST, a to případným poskytnutím náhrady (kompenzace) ve prospěch VST ze strany banky, která nahradí VST alespoň v určitém rozsahu náklady vyvolané selháním Provozovatele. Případná další dílčí hodnotící kritéria („snížení nákupu pitné vody převzaté“ nebo „snížení nákladů na elektrickou energii“ – viz níže) by byla nadbytečná, protože jsou již zahrnutá do ceny pro vodné a stočné a jejich samostatné zahrnutí by tak deformovalo hodnocení nabídek dodavatelů v Koncesním řízení. Přestože bude v rámci podmínek výběru nového Provozovatele v Koncesním řízení i podmínka realizace smluvní investice (viz Oddíl 5.1.7 výše), není nutné zahrnout výši této smluvní investice jako samostatné dílčí hodnotící kritérium, a to ze stejného o důvodu, tj. že její vliv bude taktéž promítnut do ceny pro VaS. Také délka provozování dle Koncesní smlouvy je dle předpokladů srovnatelná s ekonomickou životností požadovaných investic. Z toho vyplývá, že dražší investice může v určitých případech nakonec vést k levnější finanční nabídce, pokud realizace smluvní investice povede ke snížení provozních nákladů a naopak. Na základě uveřejněného oznámení o zahájení Koncesního řízení budou dodavatelé podávat žádosti o účast v Koncesním řízení, jejichž součástí musí být povinně i doklady prokazující splnění kvalifikace. Lhůta pro podání žádosti činí dle Koncesního zákona minimálně 52 dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení Koncesního řízení (§ 7 odst. 2 KZ), přičemž je z důvodu zajištění dostatečné informovanosti o Koncesním řízení (zejména s ohledem na případné zahraniční zájemce) navrhována lhůta v délce 60 dnů. 25 Konzultant navrhuje v oznámení o zahájení Koncesního řízení stanovit zejména následující kategorie kvalifikačních kritérií: 26

•

základní kvalifikační kritéria podle § 53 ZVZ;

•

profesní kvalifikační kritéria podle § 54 ZVZ:

o

výpis z obchodního rejstříku,

22

To znamená od stanovené minimální až do stanovené maximální výše.

23


24

Viz § 313 a násl. Obchodního zákoníku.

25

V Příloze č. 6 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení) je tato lhůta v týdnech rovna 9 týdnům.

26

Konkrétní rozsah a parametry, zejména ekonomických a finančních a technických kvalifikačních předpokladů budou určeny v kvalifikační dokumentaci při respektování zásady relevance dle § 50 odst. 3 ZVZ („Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky“) a přiměřenosti/proporcionality dle § 50 odst. 3 ZVZ („Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.“). Smyslem bude nastavit parametry, které definují „způsobilého uchazeče“, který bude objektivně schopen dostát požadavkům na provozování vohospodářského majetku VST a v další fázi Koncesního řízení bude tak moci předložit svou nabídku (účastnit se vlastní hospodářské soutěže).

27

abc


•

o

oprávnění k podnikání – viz Oddíl 5.1.1, níže,

o

doklad o odborné způsobilosti – kvalifikace podle § 6 odst. 2, písm. c) Zákona o VaK;

ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady:

o •


údaj o obratu zájemce za poslední tři účetní období z provozování VaK;

technické kvalifikační předpoklady:

o

seznam významných služeb poskytnutých zájemcem za poslední tři roky ve vztahu k provozování VaK,

o

osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci zájemce,

o

certifikát ISO 9001 nebo ekvivalent,

o

certifikát ISO 14000 nebo ekvivalent.

S cílem podpořit v co největší míře hospodářskou soutěž při výběru Provozovatele, využije VST při výběru Provozovatele institut doplňování kvalifikace v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ a nebude omezovat počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky. V zájmu zamezení nekalých praktik dodavatelů bude VST v Koncesním řízení požadovat poskytnutí jistoty ve smyslu § 67 ZVZ. 27 Konkrétní výše bude určena ze strany VST v rámci mezní hranice do 2% předpokládaného příjmu koncesionáře v oznámení o zahájení Koncesního řízení. VST si dále vyhradí v oznámení o zahájení koncesního řízení kdykoliv zrušit Koncesní řízení, a to v souladu s § 6 odst. 2 KZ. 28 Mimo to platí pro zrušení Koncesního řízení rovněž příslušná ustanovení ZVZ, zejména pak § 84 ZVZ. Koncesní řízení bude moci být ze strany VST zrušeno zejména v případě, kdy nabídky dodavatelů v prvním dílčím hodnotícím kritériu – tj. dílčímu hodnotícímu kritériu cenové povahy, budou přesahovat maximální výši požadovanou ze strany VST. 29 Co se týče vlastní koncesní dokumentace, předpokládá se návrh koncesní dokumentace v rozsahu požadovaném v Koncesním zákoně a specifikovaném v Zákoně o veřejných zakázkách, přičemž přílohová část této dokumentace spočívající v jednotlivých relevantních

27

Viz § 67 odst. 1, věta první ZVZ („Zadavatel může u veřejné zakázky v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu.“) ve spojení s § 67 odst. 6 ZVZ („Poskytnutá jistota včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem připadá zadavateli v případech, kdy uchazeč v rozporu s tímto zákonem nebo zadávacími podmínkami zrušil nebo změnil nabídku nebo odmítl-li uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 2 a 3. Poskytnutá jistota včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem může připadnout zadavateli na základě jeho rozhodnutí rovněž, pokud uchazeč nesplnil povinnost poskytnout zadavateli řádnou součinnost k uzavření smlouvy podle § 82 odst. 3. Rozhodnutí musí zadavatel řádně odůvodnit a bezodkladně doručit příslušnému uchazeči.“

28

Mimo to platí pro zrušení Koncesního řízení rovněž příslušná ustanovení ZVZ, zejména pak § 84 ZVZ.

29

Již z povahy tohoto koncesní projektu vyplývá, že použití způsobu realizace typu koncesní smlouvy má pro VST přinášet větší přidanou hodnotu než tradiční formy veřejného zadávání. V tomto smyslu je plně legitimní a z hospodářského hlediska pro VST efektivní pokračovat v Koncesním řízení pouze tehdy, bude-li alespoň jedna nabídka v Koncesním řízení splňovat mezní přidanou hodnotu tohoto způsobu realizace (prostřednictvím Koncesní smlouvy) tak, jak je na základě objektivních skutečností aktuálně s přihlédnutím k tomuto koncesnímu projektu hodnocena ze strany VST.

28

abc



dokumentech bude zásadně (až na výjimky) 30 organizována jako elektronická Data Room s dálkovým přístupem. S ohledem na charakter zakázky (provozování bez zásadních prvků smluvní investice) a potřeby konzistentního vyhodnocení nabídek se v koncesní dokumentaci Koncesního řízení nebude připouštět možnost předložení variantní nabídky podle § 70 ZVZ. Následně VST– po předpokládaném odsouhlasení návrhu koncesní dokumentace Koncesního řízení a návrhu Koncesní smlouvy ze strany SFŽP – vyzve v souladu s § 7 odst. 5, písm. a) KZ všechny dodavatele, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek s tím, že o těchto nabídkách může dále jednat (§ 9 KZ) a zároveň upřesní, zdali s nimi bude jednat se všemi dodavateli současně nebo odděleně (§ 8 odst. 5 KZ). Lhůta pro podání nabídky musí dle § 8 odst. 1 písm. b) KZ činit minimálně 40 dnů od ode dne odeslání výzvy k podání nabídky. S ohledem na složitost předmětu Koncesního řízení je však navrhována lhůta v délce 80 dnů, 31 jež by měla umožnit všem dodavatelům, kteří splní kvalifikaci, zpracování a podání kvalitních nabídek. V rámci této lhůty bude VST organizovat prohlídku místa plnění ve smyslu § 49 odst. 4 ZVZ. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek bude provedeno jejich otevření za účasti dodavatelů, kteří podali nabídky; je možné připustit i další osoby – např. zástupce SFŽP, případně i veřejnost. Následuje proces posouzení a hodnocení nabídek, na který naváže rozhodnutí VST o výběru nejvhodnější nabídky. V rámci tohoto procesu se může uplatnit i institut mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 odst. 1 ZVZ, 32 a to z důvodu zamezení extrémně agresivních soutěžních strategií dodavatelů v Koncesním řízení doufajících v následnou renegociaci uzavřené Koncesní smlouvy. 33 V případně vhodnosti či nutnosti bude provedeno i jednání o nabídkách, a to dle stávajících předpokladů ve dvou fázích (kolech). Po posouzení a hodnocení nabídek v Koncesním řízení bude proveden výběr nabídky, která byla vyhodnocena jako nejvýhodnější. Následně odešle VST nejpozději do 5 dnů ode dne výběru Provozovatele koncesionáře všem dodavatelům, kteří nebyli vyloučeni z účasti v koncesním řízení, oznámení o výběru koncesionáře s obsahovým náležitostmi dle § 12 odst. 3 KZ. 34 Předpokladem platnosti Koncesní smlouvy uzavírané územním samosprávným celkem, jeho organizací či jinou obdobnou právnickou osobou je vyžádání si předchozího stanoviska MF podle § 30 KZ a Vyhlášky k náležitostem žádosti o stanovisko k uzavření koncesní smlouvy. Nejedná se přitom o schválení ze strany MF; případné negativní stanovisko nebrání VST jako zadavateli

30

Např. vlastní návrh Koncesní smlouvy (bez příloh).

31


32

„Při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.“

33

Takový přístup by v krajních případech mohl vést i ve snaze takového Provozovatele „vyvázat se“ z Koncesní smlouvy, což by vyvolalo nepochybně dodatečné náklady na straně VST a přispělo k neoptimálnímu a nestabilnímu řešení provozování jeho vodohospodářského majetku.

34

Nejen na základě tohoto oznámení mohou být uchazeči podány námitky dle § 110 a násl. ZVZ.

29

abc



v daném případě Koncesní smlouvu uzavřít. Toto stanovisko však musí být projednáno při schvalování Koncesní smlouvy orgánem příslušným dle § 23 KZ (viz níže). Vzhledem k tomu, že realizace Projektu Táborsko má být spolufinancována z Fondu soudržnosti v rámci programovacího období 2004-2006 a provedení Projektu AČOV je určeno ze strany VST ke spolufinancování z OP Životní prostředí, předpokládá se, že proces výběru Provozovatele bude před uzavřením Koncesní smlouvy přezkoumán ze strany SFŽP. Koncesní smlouva musí být dále před uzavřením schválena podle § 23 odst. 1, písm. d) KZ, tj. valnou hromadou VST. 35 Schválení Koncesní smlouvy je předpokladem nabytí jejích právních účinků. Všem výše uvedeným aspektům, které budou mít vliv na den, kdy bude možné po právu uzavřít Koncesní smlouvu, bude muset být přizpůsobena délka zadávací lhůty v Koncesním řízením. 36 Informace o provedeném Koncesní řízení se povinně uveřejňují v ISVZ. Konzultant doporučuje i dobrovolné uveřejnění v TED. Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení byl sestaven na těchto předpokladech:

•

obecné zásady zadávacích řízení dle Zákona o veřejných zakázkách, potažmo Koncesního zákona vycházející ze Smlouvy o ES a Směrnice 17/2004/ES, zejména zásady transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení;

•

minimální zákonné lhůty a pravidla Koncesního řízení dle Koncesního zákona;

•

získání dotace z OP Životní prostředí na Projekt AČOV a touto skutečností vyvolané předpokládané kontrolní kroky SFŽP ve vztahu k přípravě a realizaci Koncesního řízení předvídané v Metodice pro žadatele, včetně obvyklé lhůty pro vyjádření SFŽP v zadávacích řízeních na stavební práce a FIDIC inženýra (správce stavby) v rámci Fondu soudržnosti v minulosti (cca 4 týdny);

•

standardní praxe VST při konání valných hromad, kterým předchází dostatečné časové období na „předjednání“ bodů dané valné hromady na zastupitelstvech měst Tábora, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí v souladu s § 84 odst. 2, písm. f) Zákona o obcích; 37

•

připravenost VST realizovat přípravu Koncesního řízení v termínech dle Přílohy č. 6 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení);

•

objektivní potřeba dostatečného času na přípravu svým rozsahem, obsahem a odbornými požadavky na zpracování náročný a v podmínkách České republiky „průkopnický“ proces přípravy oznámení o zahájení Koncesního řízení, včetně příloh, a koncesní dokumentace (včetně návrhu Koncesní smlouvy s přílohami) a realizace Koncesního řízení na provozování vodohospodářské infrastruktury při respektování pracovní náplně a vytížení výkonných složek VST na jiných projektech a úkolech.

35

Právní posouzení otázky, který orgán má Koncesní smlouvu schvalovat, je uvedeno v Příloze č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů).

36

Dle § 43 odst. 1 ZVZ se zadávací lhůtou rozumí „..lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadávací lhůtu stanoví zadavatel zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky.“

37

„Zastupitelstvu obce je vyhrazeno: … f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast …“

30

abc



Podle návrhu předpokládaného časového harmonogramu Koncesního řízení budou jednotlivé dílčí činnosti probíhat v těchto termínech:

•

oznámení o zahájení Koncesního řízení – 9/2008;

•

konec lhůty pro podání žádosti o účast – 11/2008,

•

rozhodnutí VST o kvalifikaci – 12/2008,

•

odeslání výzvy k podání nabídek – 1/2009,

•

konec lhůty pro podání nabídek – 4/2009,

•

rozhodnutí o výběru Provozovatele – 4-5/2009,

•

stanovisko MF a přezkoumání ze strany SFŽP – 5-7/2009,

•

schvalování koncesní smlouvy – 6-8/2009

•

uzavření Koncesní smlouvy – 9/2009.

Tato Zpráva vychází z informací, které byly Konzultantovi zpřístupněni ke dni 31.7.2008.

31

abc



ÚVOD Cílem VST je uskutečnění nejvýhodnější varianty zajištění správy a provozování (včetně poskytování vodohospodářských služeb) vodohospodářské soustavy ve vlastnictví VST, která by současně mimo jiné splňovala požadavky dané zvláštní podmínkou uvedenou v Rozhodnutí EK o udělení podpory z Fondu soudržnosti na Projekt Táborsko a podmínky OP Životní prostředí pro Projekt AČOV. Cílem této Zprávy je identifikovat pro VST tuto variantu (tzv. doporučovaná varianta), provést srovnání různých způsobů získání „nejlepší hodnoty za peníze“ na Projektu, tj. zejména způsobu realizace, kdy by doporučovanou variantu zajišťoval kompletně nebo částečně soukromý sektor, respektive ve vztahu k provozování sama VST, a dále v případě, že nejvhodnějším způsobem realizace pro VST na Projektu je shledáno řešení v partnerství se soukromým sektorem, toto řešení blíže z věcných (technických, finančně-ekonomických a právních), jakož i z časových a organizačních aspektů specifikovat. Jako vstupní informace k hodnocení rizik Projektu je k této Zprávě připojena Příloha č. 2 (Registr rizik Projektu). Úkolem Konzultanta v této fázi Projektu a prostředkem k dosažení výše naznačeného cíle této Zprávy je zpracování části studie proveditelnosti, která na jedné straně zjistí a ověří objektivní potřeby VST a stanoví jim odpovídající cíle a na druhé straně odpoví na otázku, která z variant Projektu je pro VST nejvýhodnější, na základě vybrané varianty určí, zda-li je výhodné realizovat provozování vodohospodářského majetku VST formou koncesní smlouvy nebo veřejným sektorem (v daném případě VST) a blíže popíše doporučované řešení. Obsah této Zprávy se kryje s vymezením zpracování koncesního projektu dle Prováděcí vyhlášky. Konkrétně je tak dle této vyhlášky obsahem této analýzy:

•

identifikace objektivních potřeb VST ve vztahu ke správě a provozování vodohospodářského majetku VST, včetně vymezení požadovaných cílů, které mají tyto potřeby uspokojit;

•

popis možných způsobů zajištění potřeb VST, včetně jejich ekonomického posouzení, a doporučení varianty, která je pro VST nejvýhodnější; dále obsahuje popis ekonomických a jiných důsledků pro případ, že by daná potřeba nebyla realizována vůbec;

•

analýza způsobů realizace doporučené varianty; 38

a s ohledem na výsledky této analýzy (viz Kapitola 4 této Zprávy) dále:

38

•

podrobný popis služeb k poskytovaní Provozovatelem a předpokládaný způsob jejich poskytování;

•

předpokládané finanční prostředky nezbytné pro realizaci předmětu Koncesní smlouvy, včetně popisu předpokládaných finančních toků v průběhu realizace předmětu Koncesní smlouvy;

•

součet předpokládaných výdajů vynaložených na realizaci předmětu Koncesní smlouvy v jednotlivých letech po dobu předpokládané platnosti Koncesní smlouvy;

•

vymezení způsobu nakládání s majetkem VST v Koncesní smlouvě;

•

předpokládaný časový harmonogram realizace předmětu Koncesní smlouvy; Výsledkem této analýzy způsobů doporučené varianty je závěr, že provozování vodohospodářského majetku VST je nejvhodnější realizovat prostřednictvím osoby odlišné od VST jako profesionálního Provozovatele, a to jako koncesní smlouvu dle § 16 KZ.

32

abc



•

předpokládané platební podmínky, zejména s ohledem na plnění závazků Provozovatele v Koncesní smlouvě;

•

zhodnocení případných ekonomických a právních dopadů na smluvní strany při ukončení platnosti Koncesní smlouvy;

•

předpokládaný časový harmonogram Koncesního řízení.

Struktura této Zprávy je členěna na:

•

Manažerský souhrn, který obsahuje základní shrnutí výstupů této Zprávy;

•

tento Úvod,

•

Kapitolu 1: Strategický rámec – identifikace a zhodnocení potřeb a cílů, která označuje na základě určitých faktických předpokladů (stávající situace a trendy) a analýzy trhu a tržní pozice VST ve vztahu k Projektu objektivní potřeby Projektu z hlediska majetku, provozování a služeb zákazníkům, a těmto potřebám následně přiřazuje jednotlivé vrcholové cíle pro Projekt;

•

Kapitolu 2: Varianty zajištění potřeb a dosažení cílů, která s ohledem na stav přípravy Projektu, formuluje po popisu metodických východisek a nulové varianty jednotlivé „jednoduché varianty“ zajištění vrcholových cílů z pohledu:

o časového průběhu a rozsahu obnovy/investic, o technických charakteristik u klíčových vodohospodářských děl, o možností zvýšení/snížení spotřeby vody u významných odběratelů, o financování, o provozování a rozsahu správcovských činností, o zázemí správy vodohospodářského systému, o rozsahu služeb zákazníkům, o měření a regulace a o vlastnictví; a to nejdříve prostřednictvím tzv. dlouhého seznamu variant a po provedeném zhodnocení a vyřazení zcela nevhodných „jednoduchých variant“ i prostřednictvím tzv. krátkého seznamu variant, který je založen na kombinaci vhodných „jednoduchých variant“ z hlediska jednotlivých aspektů Projektu (např. časový průběh a rozsah obnovy/investic financování, provozování a rozsah správcovských činností, vlastnictví); •

•

Kapitolu 3: Ověření proveditelnosti vhodných variant, ve které jsou obsaženy výsledky ověřování těch „složených variant“ Projektu, které byly zařazeny na krátký seznam variant, a to ze tří hledisek proveditelnosti:

o

právních,

o

finančních a ekonomických,

o

časových a organizačních;

Kapitolu 4: Analýzu způsobů realizace doporučené varianty Projektu, ve které je provedeno finanční a ekonomické zhodnocení (ve vazbě na rizika Projektu) zhodnocení tří uvažovaných způsobů realizace Projektu: (a) VST jako provozovatel svého vodohospodářskho majetku (komparátor veřejného sektoru) - zajištění provozu vlastními zaměstnanci VST, (b) koncesní smlouva dle § 16 KZ a (c) veřejná zakázka (v daném případě kvalifikovaná veřejná zakázka podle § 156 ZVZ – tzv. kvazikoncese), přičemž

33

abc



harmonogramy, včetně souhrnného porovnání těchto posuzovaných způsobů realizace je uvedeno v Příloze č. 3 k této Zprávě (Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy způsobů realizace Projektu a porovnání jednotlivých způsobů realizace Projektu).

•

Kapitolu 5: Specifikace Služeb a předpokládaný harmonogram realizace Koncesní smlouvy, která obsahuje identifikaci služeb k poskytování ze strany Provozovatele vodohospodářského majetku VST, základní specifikaci předpokládaného smluvního rámce mezi VST a Provozovatelem k jejich poskytování a dále základní popis časového členění vztahu mezi VST a Provozovatelem, který je doplněn graficky obsahem Přílohy č. 3-2 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram způsobů realizace – způsob realizace „A - Koncesní smlouva“);

•

Kapitolu 6: Nakládání s majetkem VST, v níž jsou popsány v různých časových obdobích (počátek, průběh a ukončení provozování dle Koncesní smlouvy) zásady a pravidla pro nakládání s majetkem VST ze strany Provozovatele;

•

Kapitolu 7: Platební mechanismus a finanční toky mezi VST a Provozovatelem, ve které jsou na jedné straně popsány časové aspekty a struktura odměny Provozovatele a pravidla pro její určení (v Koncesním řízení i následně v průběhu trvání Koncesní smlouvy), na druhé straně ve vazbě na Přílohu č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem), popsány a prezentovány předpokládané finanční toky Projektu, včetně předpokládaných finančních toků mezi VST a Provozovatelem;

•

Kapitolu 8: Ekonomické a právní zhodnocení – ukončení Koncesní smlouvy, která obsahuje základní souhrn ekonomických a právních důsledků v případě ukončení provozování dle Koncesní smlouvy; a konečně

•

Kapitolu 9: Strategie zadání Koncesní smlouvy a harmonogram Koncesního řízení, která představuje základní rámec pro nastavení Koncesního řízení na základě určení zásad, přístupů a dílčích nastavení Koncesního řízení, a to s ohledem na předpokládaný časový průběh přípravy a realizace Koncesního řízení (viz v podrobnostech Příloha č. 6 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení) a navazujících kroků, včetně vztahů vyplývajících z předpokládané kontroly jednotlivých milníků Koncesního řízení ze strany SFŽP s ohledem na předpokládané financování investiční části Projektu AČOV z Fondu soudržnosti v rámci OP Životní prostředí a splnění zvláštní podmínky v Rozhodnutí EK (viz Oddíl 3.1.1 níže).

Tato Zpráva je dále doplněna o následující přílohy:

•

Přílohu č. 1, kterou tvoří „Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor“;

•

Příloha č. 2, kterou tvoří „Registr rizik Projektu“;

•

Příloha č. 3, kterou tvoří „Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy způsobů realizace Projektu a porovnání jednotlivých způsobů realizace Projektu“, a to pro všechny tři uvažované způsoby realizace „PSC“, „A - Koncesní smlouva“ a „B Kvazikoncesní smlouva“;

•

Příloha č. 4, kterou tvoří „Seznam pronajímaného majetku a přehledná situace“;

•

Příloha č. 5, kterou tvoří „Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem“;

•

Příloha č. 6, kterou tvoří „Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení“;

34

abc



•

Příloha č. 7, kterou tvoří dokument „Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů“;

•

Příloha č. 8, kterou tvoří „Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů“;

•

Příloha č. 9, kterou tvoří „Ekonomická due diligence“; a

•

Příloha č. 10, kterou tvoří „Organizační due diligence“.

Na základě této Zprávy má tak VST k dispozici aktuální podklad pro orientaci při rozhodování o dalším průběhu Projektu. Předpokladem závaznosti tohoto koncesního projektu je ve smyslu § 22 odst. 2 KZ 39 jeho odsouhlasení mimořádnou valnou hromadou VST, která by se dle předpokladů měla konat na konci července 2008.

39

§ 22 odst. 2 KZ: „Schválený koncesní projekt je podkladem pro vypracování koncesní dokumentace.”

35

abc



1

STRATEGICKÝ RÁMEC – IDENTIFIKACE A ZHODNOCENÍ POTŘEB A CÍLŮ

1.1

Zhodnocení současné situace a minulých trendů

1.1.1 Rozsah a kvalita stávajících vodohospodářských služeb (a)

Přehled vývoje řešení vodohospodářských služeb v Aglomeraci Tábor

První zmínky o zásobování Tábora vodou jsou z 15. století, kdy byla vybudována nádrž Jordán na Tismenickém potoce. V novodobých dějinách byl významný rok 1892, ve kterém se postavila Zavadilská vodárna zásobující stojánkový vodovod ukončený u pivovaru ze zdroje podzemní vody. Zárodek dnešního vodovodu pro město Tábor byl uveden do provozu v roce 1936 s jediným zdrojem pitné vody - úpravnou vody Rytíř a s odběrem z nádrže Jordán 25 l/s. Jeho kapacita brzy nestačila potřebám města. V poválečných letech byla pro rozvoj zejména průmyslového areálu v Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí, postavena úpravna tehdejšího podniku Silon s odběrem vody z Lužnice. Začátkem 70-tých let minulého století se začal stavět skupinový vodovod Veselí–Soběslav–Tábor s hlavním zdrojem, který představovala úpravna vody ve Veselí nad Lužnicí dokončená v roce 1967. V rámci vybudování tohoto skupinového vodovodu byla v městě Sezimovo Ústí postupně rekonstruována a přepojena vodovodní síť, kde byla zajišťována dodávka vody původně z domovních zdrojů a část města byla zásobena vodou z úpravny vody továrny MAS. Úpravna vody ve Veselí nad Lužnicí byla odstavena z provozu, ale části skupinového vodovodu, řady a vodojemy jsou využívány dodnes. Současná vodovodní síť ve Aglomeraci Tábor byla do trvalého provozu uvedena aktualizovaným rozhodnutím, vydaným dne 17.4.1982 odborem VLHZ Jihočeského krajského národního výboru v Českých Budějovicích, pod č.j.: Vod.3459/82-208/1-Kr. K úplnému vyřešení nedostatku v zásobování vodou došlo uvedením do provozu stavby „Zásobení Táborska pitnou vodou“ v roce 1993. Pitná voda je do Aglomerace Tábor dodávána z Vodárenské soustavy Jižní Čechy z cca 75 km vzdálené ÚV Plav. V Aglomeraci Tábor je vybudována (až na malé výjimky) jednotná kanalizační síť. Kanalizace v Sezimově Ústí byla v části města (Sezimovo Ústí II) původně vybudována továrnou MAS. Ve starší části nebyla soustavná kanalizační síť. Odpadní vody byly po předčištění v septicích vypouštěny do recipientu (Kozký potok). Po vybudování ČOV Klokoty v Táboře byly odpadní vody ze Sezimova Ústí odváděny spolu s odpadními vodami z Tábora na tuto čistírnu odpadních vod. Tato čistírna byla hydraulicky i látkově přetížena, takže nedosahovala na výusti do recipientu hodnot požadovaných vodohospodářským povolením. V roce 1993 byla uvedena do provozu AČOV, čímž došlo ke snížení odpadních vod přitékajících na ČOV Klokoty. Na tuto čistírnu odpadních vod jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí i odpadní vody z města Planá nad Lužnicí, jenž byla původně budována zejména v akci ”Z”. v letech 1999-2000 byla rekonstruována ČOV Klokoty. Na této čistírně odpadních vod je použita s ohledem na stísněné podmínky unikátní technologie deep-shaft (šachtové aktivace). V roce 2002 byla tato čistírna odpadních vod poškozena povodněmi, ale škody byly odstraněny a ČOV dále slouží svému účelu. V současné době jsou odpadní vody z průmyslové části Tábora a severovýchodní části Tábora spolu s odpadními vodami z Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí a průmyslových podniků v lokalitě Planá nad Lužnicí odváděny na AČOV. Ze zbývající části města Tábora a místní části města Tábora–Čekanice jsou odpadní vody odváděny na ČOV Klokoty. Zbývající splaškové vody (1,4%) jsou předčišťovány v septicích různých typů s přepady zaústěnými do jednotné kanalizace s vyústěním do recipientu.

36

abc



Do roku 1993 zajišťoval výrobu a dodávku pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod v oblasti jihočeského regionu státní podnik Vodovody a kanalizace Jižní Čechy České Budějovice, jehož privatizace byla v tomto roce schválena. Podle privatizačního projektu vodohospodářský infrastrukturní majetek - tj. úpravny vody, dálkové vodovodní řady, vodojemy a čerpací stanice, vodovodní sítě, kanalizace a čistírny odpadních vod - byl převeden do vlastnictví sdružení měst a obcí, popřípadě přímo jednotlivým městům a obcím. Provozní majetek - laboratoře, dílny, sklady, dopravní a speciální technika, projekční složky, apod. - byl vložen do společnosti VaK Jižní Čechy V rámci privatizace vznikl i JVS jako zájmové sdružení právnických osob s téměř stoprocentní členskou základnou tvořenou obcemi; do tohoto sdružení vstoupilo se svým vodohospodářským majetkem i město Tábor. V roce 1996 byly valnou hromadou přijaty stanovy JVS, které definovaly jeho majetek a způsob nakládání s ním. Majetek, který slouží k zásobování vodou nebo odvádění a čištění odpadních vod rozhodující mírou jedinému městu nebo obci a jeho ekonomické, provozní a funkční vyčlenění nebylo spojeno s neúměrnými provozními a technickými obtížemi a náklady, byl označen jako oddělitelný a stanovy JVS umožnily jeho vydání městům a obcím, které o něj požádaly. Majetek, který slouží společně více obcím, byl označen jako majetek nedělitelný a jeho vydání bylo označeno za nemožné. Jedná se zejména o systém zásobování pitnou vodou – Vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Vodárenská soustava Jižní Čechy se sestává zejména z úpraven vody, dálkových potrubních řadů, čerpacích stanic a vodojemů, předávacích a měrných objektů, řídících systémů s dispečinkem a obslužného majetku. Celková délka dálkových řadů dosahuje 368 km. Soustava slouží k zásobování území o rozloze 6 300 km2, s počtem zásobovaných obyvatel 536 tis. Roční objem dodané vody se pohybuje okolo 22 mil. m3. Vodárenská soustava Jižní Čechy tak pokrývá zhruba dvě třetiny spotřeby pitné vody v jihočeském regionu. V roce 1997 města Tábor, Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí založily sdružení právnických osob Vodárenská společnost Táborsko pro správu oddělitelného majetku, které vyňaly z JVS. Následně v roce 2003 tato města rozhodla jako tři společníci založit VST jako společnost s ručeními omezeným. Mezi VST a VaKem Jižní Čechy byla dne 26.6.2003 uzavřena Provozní smlouva, která byla doplněna Dohodou o převzetí práv a povinností ze dne 5.3.2004, která dokončila proces transformace vlastnických a nájemních vztahů k vodohospodářskému majetku v Aglomeraci Tábor ze sdružení právnických osob na společnost s ručením omezeným (VST). Předmětem pronájmu dle Provozní smlouvy je soubor nemovitostí a movitých věcí tvořící infrastrukturní vodohospodářský majetek nacházející se v Aglomeraci Tábor. VST rozhoduje o zásadních úpravách, plánovaných opravách, rekonstrukcích a rozvoji vodohospodářské infrastruktury, a stejně tak i o cenové politice – cenách VaS a výši nájemného, které slouží jako hlavní zdroj pro financování uvedených úprav (obnova a investice). V čele VST stojí ředitel, o chodu společnosti rozhodují jako statutární orgány tři jednatelé (každý zastupuje jedno ze zakládajících měst) a je ustanovena čtyřčlenná dozorčí rada. Obstarání správy a provozu vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu pro VST zajišťuje v současné době dle Provozní smlouvy VaK Jižní Čechy. Ten v současné době zajišťuje tyto služby i pro JVS, tj. provozuje i Vodárenskou soustavu Jižní Čechy.

37

abc


(b)


Výroba pitné vody a zásobování pitnou vodou v Aglomeraci Tábor

Zdroje pitné vody pro Aglomeraci Tábor VST v současné době není vlastníkem žádné infrastruktury k úpravě pitné vody. Zásobování pitnou vodou je v řešeno napojením na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z jejího centrálního zdroje ÚV Plav, která odebírá povrchovou vodu z nádrže Římov na řece Malši. ÚV Plav se nachází cca 10 km od Českých Budějovic a je napojena na okruhovou síť. Její východní větev vede z Českých Budějovic, odkud se voda čerpá do vodojemu Hosín a odtud do vodojemu Chotýčany, odkud se gravitačně přivádí voda dopravním řadem DN 1000 mm do Veselí nad Lužnicí a dále dopravním řadem DN 800 mm do VDJ Čekanice. Další VDJ Svatá Anna je napojen na odbočku z hlavního dopravního řadu východní větve vodárenské soustavy DN 500. Napojení na ÚV Plav z druhé strany přes západní větev vodárenské soustavy ( zásobující např. oblast Prachatice-Strakonice- Blatná- Písek, Jadernou elektrárnu Temelín) vede přes VDJ Hodušín, který je nejvyšším místem na trase vodovodního řadu Tábor–Milevsko. Z VDJ Hodušín se voda dopravuje gravitačně do VDJ Všechov. Tato trasa nemá kapacitu celkové spotřeby Tábora, ale zvyšuje provozní spolehlivost dodávky vody pro případ možných poruch a havárií. VDJ Všechov je plněn v běžném provozu téměř výhradně přes VDJ Čekanice, čerpáním z ČS Rytíř přes spotřebiště ve výši cca 58 l/s. Dodávka vody pro aglomerace Planá nad Lužnicí, včetně místní části Strov, je zajištěna odbočným řadem DN 300 ze skupinového vodovodu Veselí-Soběslav-Tábor–Milevsko, a to z přiváděcího řadu VDJ Zlukov – ČS Sezimovo Ústí. Přiváděcí řad je napojen přímo na skupinový vodovod. Na katastrálním území Tábora je ÚV Tábor – Rytíř, která byla zmodernizována tak, aby byla celoročně schopna upravit vodu z nádrže Jordán do ukazatelů pitné vody. ÚV Rytíř není běžně využívána, slouží pouze jako záložní zdroj pitné vody vodárenské soustavy. ÚV Rytíř a vodojemy Svatá Anna, Čekanice a Všechov jsou ve vlastnictví JVS. Předávací místa pitné vody jsou za VDJ. Některé podniky v Aglomeraci Tábor využívají vlastní zdroje vody. 40 Uvnitř vodovodního systému Aglomerace Tábor jsou ještě tři vodojemy patřící VST. Z vodojemu Svatá Anna je voda gravitačně dopravována přes spotřebiště (sídliště Nad Lužnicí) do VDJ Horky. Z něj jsou zásobovány převážně Čelkovice. Ve vodojemu je čerpací stanice, kterou se voda čerpá do VDJ Větrovy, ze kterého jsou zásobovány Staré i Nové Horky, dále se voda čerpá do VDJ Hýlačka a následně do věžového vodojemu; tento VDJ již není součástí vodovodu vlastněného VST a je určen pro zásobování obcí Slap a Radimovic. Vodovodní síť v Táboře je provozována dle provozního řádu, schváleného 1/2008. Platnost tohoto provozního řádu je do roku 2011. Vodovodní síť v Plané nad Lužnicí je provozována dle provozního řádu, schváleného 1/2008. Platnost tohoto provozního řádu je do roku 2017. Vodovodní síť v Sezimově Ústí je provozována dle provozního řádu, schváleného Platnost tohoto provozního řádu je do roku 2014.

40

1/2008.

Například potravinářský podnik MADETA a.s.

38

abc



V majetku VST jsou s ohledem na zpracovanou Majetkovou evidenci VaK a Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK následující položky: Inventurní seznam - vodovod:

•

rozvodná vodovodní sít’ Tábor (včetně ČS Klokoty, VDJ Horky, VDJ Větrovy, VDJ Hýlačka),

•

rozvodná vodovodní síť Sezimovo Ústí,

•

přiváděcí řad 1 V-S-T-M - RVS Planá nad Lužnicí,

•

přiváděcí řad 2 V-S-T-M - RVS Planá nad Lužnicí,

•

rozvodná vodovodní síť Planá nad Lužnicí.

V následujících tabulkách (Tabulka 5, Tabulka 6 a Tabulka 22) jsou uvedeny základní údaje převzaté z Majetkové evidence VaK 41 pro vodovod: Tabulka 5: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK – připojení obyvatelé Počet bydlících obyvatel v zásobených katastrálních územích

Počet obyvatel připojených na veřejný vodovod

Přípojky počet

Vodoměry počet

Planá nad Lužnicí

3 450

3 417

967

962

Sezimovo Ústí

7 273

7 273

1 465

1 459

Tábor

34 876

34 876

4 915

4 864

Název aglomerace

Tabulka 6: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK - infrastruktura Celková délka vodovodních rozvodů

VDJ počet

Přípojky počet

Vodoměry počet

ČS počet

V-S-T-M - RVS Planá n/L

0,407

0

0

0

0

PŘ 2 V-S-T-M - RVS Planá n/L

0,17

0

0

0

0

RVS Planá nad Lužnicí

24,19

0

967

962

0

RVS Sezimovo Ústí

27,98

0

1 465

1 459

0

RVS Tábor (včetně 3ks VDJ a ČS)

147,6

3

4 915

4 864

1

Název PŘ 1

Na obrázcích (Obrázek 1 a Obrázek 2) je schematicky znázorněno umístění hlavních VDJ.

41

Vybrané údaje z majetkové a provozní evidence jsou uvedeny v Příloze č 4-1.

39

abc



Obrázek 1: Hlavní vodojemy, Zakroužkovaná oblast viz Obrázek 2. Zdroj: Studie vodovodní sítě

Obrázek 2: Tlaková pásma zásobovaná z vodojemu Horky Zdroj: Studie vodovodní sítě

V následující tabulce (Tabulka 7) je přehled roční spotřeby elektrické energie na objektech vodovodní sítě v rámci VST.

40

abc



Tabulka 7: Přehled roční spotřeby elektrické energie – vodovodní síť spotřeba (kWh)

Název objektu Klokoty ČS

6 661

Zavadilka ČS

17 716

Horky HF

16 905

Větrovy VDJ

6 495

Větrovy ČS

6 170

Měšice ČS - Průhon

26 055

Tábor ČS Náchod

3 554

Planá ČS Ústrašická

5 433

Planá ČS ČSLA

25 540

Celkem

114 529

(c)

Odvádění odpadních vod v Aglomeraci Tábor

Odpadní vody z města Tábora včetně místních částí jsou odkanalizovány jednotnou kanalizací, na kterou je napojeno celkem 99% obyvatel. Kanalizace byla vybudována z betonových trub, kameninových trub, PVC a monolitických stok. Odpadní vody jsou s ohledem na rozvodí odváděny a likvidovány na dvou čistírnách odpadních vod. Před vybudováním a uvedením do provozu areálové čistírny odpadních vod Tábor (dále jen AČOV) byly odpadní vody z Tábora a Sezimova Ústí odváděny pobřežním sběračem A na ČOV Klokoty. Tato čistírna byla hydraulicky i látkově přetížena. Po realizaci a uvedení do provozu AČOV v roce 1993 byla kanalizace rozdělena na dvě povodí. Tím došlo ke snížení odpadních vod přitékajících na ČOV Klokoty. V současné době se připravuje v rámci probíhajícího Projektu Táborsko vybudování 835 m dlouhé štoly, která převede část průtoků odpadních a dešťových vod z povodí odkanalizovávaném sběračem Jordán (odvádí odpadní vody na ČOV Klokoty) do povodí AČOV, a tak se ještě více uvolní kapacita ČOV Klokoty pro rozvoj severní části Tábora. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce ČOV Klokoty a napojení místní části města Tábora – Čekanice kanalizačním sběračem B na tuto čistírnu. Odpadní vody z průmyslové části Tábora a severovýchodní části Tábora spolu s odpadními vodami z Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí a průmyslových podniků v lokalitě Planá nad Lužnicí jsou odváděny na AČOV. Zbývající splaškové vody (1,4%) jsou předčišťovány v septicích různých typů s přepady zaústěnými do jednotné kanalizace s vyústěním do recipientu; podle Majetkové evidence VaK se jedná o cca 100 obyvatel. ČOV Klokoty je v současné době látkově i kapacitně zcela vytížena. Částečným řešením je převedení části průtoků odpadních a dešťových vod z povodí odkanalizovávaném sběračem Jordán (odvádí odpadní vody na ČOV Klokoty) do povodí AČOV jak bylo zmíněno výše. Současně je ve fázi studie variantních řešení připravována intezifikace ČOV Klokoty tak, aby byla schopná čistit OV potřevbném rozsahu a kvalitě. Splaškové vody z místních částí města Tábor – Měšice, Stoklasná Lhota a Zárybničná Lhota jsou zaústěny do volných výústí.

41

abc



Součástí kanalizačního systému v katastrálním území Tábora jsou rovněž tři čerpací stanice odpadních vod – čerpací stanice Čelkovice (Q24=2,9 l/s, Qdešť=26 l/s, H=4,6 m), čerpací stanice Měšice (Q24=18,15 l/s, Qdešť=181,5 l/s, H=0,17 m) a čerpací stanice Náchod (část sítě je gravitační, část je tlaková, vede na ČOV Klokoty). Město Planá nad Lužnicí má jednotnou kanalizační síť, na kterou je napojeno 100 % obyvatel. Odpadní vody z města jsou likvidovány na AČOV. Dešťové vody (100%) jsou odváděny jednotnou kanalizací. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru uvádí ještě Plán rozvoje VaK Jihočeského kraje, že se v Plané nad Lužnicí vyskytuje ještě několik producentů většího množství odpadních vod. Bližší údaje o těchto producentech jsou obsaženy v níže uvedených tabulkách (Tabulka 8 a Tabulka 9).

42

abc



Tabulka 8: Producenti většího množství OV v Plané nad Lužnicí - ukazatele Poř. číslo

1

Název producenta

Počet Množ.O BSK5 NL CHSKCr N - celk. N - NH4+ P - celk. zam. V kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den m3/den

Charakter výroby

VSP-UNISTROJ strojní výroba a.s.

300

22,500

13,500 12,375 24,750

1,800

1,125

0,450

0,760

0,475

0,190

0

0

0

2

ELK a.s.-zam.

dřevovýroba, lakovna

325

14,250

5,700

3

ELK a.s.-prům.

dřevovýroba, lakovna

-

2,000

20,280 30,000 112,000

4

Lesy Tábor a.s.

administrativa

30

1,125

0,450

0,412

0,825

0,060

0,038

0,015

5

ÚKZÚZ Brno

admin. chemické laboratoře

51

1,913

0,765

0,701

1,403

0,102

0,064

0,025

6

ECS s.r.o.

výr.páry, el. energie, stlač. vzduchu

132

37,300

3,285

4,175

9,302

0,352

0,220

0,088

7

SILON a.s.

výr.plastových kompozitů

960

806,000 81,106 103,088 229,674 2,560

1,600

1,213

8

Maso Planá a.s.

masný průmysl

450

941,176 1374,64 148,489 2384,06 201,434 87,330

23,136

9

Jihoč.mlékárny MADETA a.s.

mlékárenská výroba

252

220,000 396,000 77,000 770,000 0,672

0,420

1,760

10

HOCHTIEF VSB a.s.

stavební

200

10,000

0,333

0,133

4,000

5,225

3,667

10,450

7,333

0,533

Dalším význačným producentem odpadních vod je rekreační zařízení Ministerstva vnitra umístěné na levém břehu; toto zařízení je však vybaveno vlastní ČOV. Tabulka 9: Producenti většího množství OV v Plané n. Lužnicí - způsob likvidace OV Poř. číslo

Název producenta

Způsob likvidace OV

1

VSP-UNISTROJ a.s.

napojení do kanalizace

2

ELK a.s. - zam.

bezodtoková jímka, odvoz kalu na AČOV

3

ELK a.s.- prům.

bezodtoková jímka, odvoz kalu na AČOV

4

Lesy Tábor a.s.


5

ÚKZÚZ Brno

splaškové vody do kanalizace, technologické vody do bezodtokové jímky s odvozem do chemického závodu (severní Čechy)

6

ECS s.r.o.


7

SILON a.s.


8

Maso Planá a.s.

předčištění flotací, napojení do kanalizace

9

MADETA a.s.


10 HOCHTIEF VSB a.s.


Splaškové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací do kanalizace Sezimova Ústí. Součástí kanalizačního systému jsou rovněž tři přečerpací stanice splaškových vod: první přečerpává odpadní vody z levého břehu řeky Lužnice do pravobřežního sběrače (Q24=16 l/s, H=6,0 m),

43

abc



druhá přečerpací stanice je na konci pravobřežního sběrače a přečerpává odpadní vody do kanalizace Sezimova Ústí ( Q24=11,0 l/s, Qdešť=55,0 l/s, H=20,3 m), třetí je na obytném souboru rodinných domů Na Břehách. Město Sezimovo Ústí má jednotnou kanalizaci, která byla zpočátku budovaná jednotlivě pro obě části. Ve starší části nebyla soustavná kanalizační síť. V Sezimově Ústí II byla kanalizace vybudována továrnou MAS. Odpadní vody byly po předčištění v septicích vypouštěny do recipientu (Kozký potok). Po vybudování ČOV Klokoty byly odpadní vody z obou částí pobřežním sběračem odváděny na tuto ČOV. Po vybudování AČOV byly tylo odpadní vody přepojeny na tuto čistírnu. Kanalizační síť v Sezimově Ústí byla postupně rozšiřována v souladu s územně plánovací dokumentací Kanalizace byla budována z trub betonových a kameninových. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru uvádí ještě Plán rozvoje VaK Jihočeského kraje, že se v Sezimově Ústí vyskytují ještě následující producenti většího množství odpadních vod. Bližší údaje o těchto producentech jsou obsaženy v níže uvedených tabulkách (Tabulka 10 a Tabulka 11). Tabulka 10: Producenti většího množství OV v Sezimově Ústí - ukazatele Poř. číslo

Název producenta

Charakter výroby

1

Prošek a.s.

výroba nábytku

2

KOVOSVIT a.s.

strojírenství

3

VS Bohem. a.s.ředitelství

administrativa

Počet Mnž.OV BSK5 NL CHSKCr N - celk. N - NH4+ P - celk. zam. m3/den kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den 30

0,080

0,050

0,020

1320 302,900 70,209 57,320 117,713 5,280

3,322

1,328

0,075

0,030

60

1,500

2,250

0,600

0,900

0,550

1,100

0,825

1,650

0,120

Tabulka 11: Producenti většího množství OV v Sezimově Ústí – způsob likvidace OV Poř. číslo

Název producenta

Způsob likvidace OV

1

Prošek a.s.


2

KOVOSVIT a.s.


3

VS Bohem. a.s.-ředitelství

napojeno do kanalizace, dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací.

V zájmovém území VST je jediná obec, která má samostatnou kanalizaci a vlastní ČOV. Jedná se o obec Záluží, která je vybavena oddílnou kanalizační sítí. Veškeré odpadní vody jsou svedeny gravitačně na ČOV Záluží. Splaškové vody jsou odváděny kanalizační sítí zhotovené z kameninových trub obetonovaných DN 200 a DN 300. Celková délka splaškové kanalizace je 1794 m. Na oddílnou splaškovou kanalizaci navazuje mechanicko – biologická ČOV typu BIO CLEANER BC 300. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Stříbrného potoka. Dešťové vody jsou odváděny sběračem Ad (DN 300, délka 605 m, železobeton) do stávající kanalizace pod obcí – DN 600 a následně do Stříbrného potoka. Do severní části města Tábor, včetně místních částí Čekanice, Čelkovice, Horky, Klokoty, Měšice a Náchod, zasahuje pásmo hygienické ochrany I.stupně (vodní nádrže Jordán – ochranné pásmo Jordán). V Aglomeraci Tábor vznikají odpadní vody vnikající do kanalizace:

•

v bytovém fondu („obyvatelstvo“);

•

při výrobní činnosti – průmyslová výroba, podniky, provozovny („průmysl“);

44

abc



•

v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti („městská vybavenost“);

•

srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací);

•

jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území).

Odpadní vody odváděné z odkanalizovávaného území:

•

Odpadní vody od obyvatelstva - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od 45 462 obyvatel bydlících trvale na území Aglomerace Tábor a napojených přímo na stokovou síť.

•

Odpadní vody od průmyslu - jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu:

o

vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků);

o

vody technologické (z vlastního výrobního procesu).

•

Odpadní vody z městské vybavenosti – jsou (kromě srážkových vod) vody zčásti splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody.

•

Dešťové vody – na ČOV je přivedena jen část srážkových vod. Při extrémních srážkových událostech dochází na stokové síti k odlehčení dešťových vod přes odlehčovací komory. Povolené ředící poměry se pohybují v rozmezí 1:2 až 1:120.

•

Balastní vody – v Generelu byl stanoven průměrný průtok hydrologických balastních vod 19 l/s.

V rámci Generelu bylo zpracována bilance množství odpadních vod. Vyhodnocení bylo provedeno na základe analýzy dlouhodobé (roční) simulace srážko-odtokového a transportního procesu v detailním modelu. Výsledky jsou zpracovány pro jednotlivé složky odpadních vod: splaškové a průmyslové vody, vody srážkové odvedené na ČOV a vody, které se dostanou do stokové sítě netěsnostmi z půdního horizontu. Tyto vody zpracovatel Generelu nazývá vodami hydrologickými balastními. V následujících tabulkách (Tabulka 12 a Tabulka 13) jsou uvedeny výsledky této bilance. Tabulka 12: Klíčové parametry produkce OV zjištěné z bilančního modelu pro průměrný rok Klíčový parametr

Symbol

Jednotky

Hodnota

h

[mm]

573

Počet obyvatel celkem

Ob.

[1]

47 100

Počet obyvatel připojených na kanalizaci

Ob.

[1]

46 300

A

[ha]

1 043

A nep.

[ha]

317

A frc

[ha]

263

Tc

[min]

Srážkový úhrn

Celková plocha povodí Celková nepropustná plocha povodí Celková efektivní nepropustná plocha povodí Doba dotoku Celkový objem všech odpadních vod

V prod.

7-20

3

4,390

3

[mil.m ]

Celkový objem hydrologických balastních vod

V src

[mil.m ]

0,605

Celkový objem srážkových odpadních vod

V frc

[mil.m3]

1,281

Celkový objem splaškových a průmyslových vod

V ff

45

3

[mil.m ]

2,504

abc



Tabulka 13: Klíčové parametry pro vyhodnocení transportu odpadních vod stanovených z bilančního modelu pro průměrný rok Klíčový parametr

Symbol

Jednotky

Hodnota

Celkový objem odpadních vod

V prf

[mil.m3]

4,39

Celkový objem hydrologických balastních vod

V src

[mil.m3]

0,605

3

V frc_OUT

[mil.m ]

1,281

V ff

[mil.m3]

2,504

Průměrný průtok odpadních vod

Q prf

[l/s]

139

Průměrný průtok hydrologických balastních vod

Q src

[l/s]

19

Průměrný průtok dešťových odpadních vod

Q frc

[l/s]

41

Průměrný průtok splaškových a průmyslových vod

Q ff

[l/s]

79

Celkový objem srážkových odpadních vod Celkový objem splaškových a průmyslových vod

Kanalizační síť v Táboře je provozována dle provozního řádu, schváleného dne 1.3.2001. Platnost provozního řádu je do roku 2011. Kanalizační síť v Plané nad Lužnicí je provozována dle provozního řádu, schváleného 1.1.1997. Platnost tohoto provozního řádu je do roku 2007. Dokončuje se nový provozní řád. Kanalizační síť v Sezimově Ústí je provozována dle provozního řádu, schváleného 1.1.1997. Platnost tohoto provozního řádu je do roku 2007. Dokončuje se nový provozní řád. Kanalizační řád pro Aglomeraci Tábor byl v roce 2006 aktualizován a schválen rozhodnutím Městského úřadu, odboru životního prostředí v Táboře dne 24.11.2006 pod č.j.: S-META 65523/2006/OŽP/Ja/3 . Platnost tohoto provozního řádu do roku 2010. Kanalizační síť v Záluží je provozována dle provozního řádu, schváleného 12/2007. Platnost tohoto provozního řádu je do roku 2017. V současné době jsou dokončovány nové provozní řády kanalizací. V majetku VST s ohledem na zpracovanou Majetkovou evidenci VaK a Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK jsou následující položky týkající se kanalizace: Inventurní seznam - kanalizace:

•

stoková síť páteřní Planá n/L-S.Ústí-Tábor (včetně ČSOV Planá n/L – VHL);

•

stoková sít’ Tábor (včetně ČSOV Čelkovice, ČSOV Náchod, ČSOV Malý Jordán);

•

AČOV Tábor;

•

ČOV Tábor/Klokoty;

•

stoková sít’ Tábor/Větrovy (včetně septiku a stabilizační nádrže);

•

stoková sít’ Tábor/Záluží;

•

přiváděcí stoka SS Tábor/Záluží - ČOV Tábor/Záluží;

•

ČOV Tábor/Záluží;

•

stoková síť Sezimovo Ústí; a

•

stoková síť Planá nad Lužnicí (včetně 2 ks ČSOV).

46

abc



V následující tabulce (Tabulka 14 a Tabulka 15) jsou uvedeny hodnoty převzaté z Majetkové evidence VaK 42 pro Aglomeraci Tábor. Tabulka 14: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK – připojení obyvatelé Počet bydlících obyvatel v odkanalizovaných katastrálních územích

Počet obyvatel připojených na stokovou síť – odvedeno na ČOV

Počet obyvatel připojených na stokovou síť – do volných výustí

Kanalizační přípojky počet


3 450

3 417

0

811

Tábor

34 586

34 486

100

4 646

Tábor - Větrovy

290

290

0

85

Tábor - Záluží

175

175

0

68

Sezimovo Ústí

7 295

7 295

0

1 335

Název aglomerace

Tabulka 15: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK – infrastruktura

Délka kanalizační sítě - celkem (km)

Kanalizační přípojky počet

Odlehčovací komory počet

Čerpací stanice OV počet

SS Planá nad Lužnicí

23,59

811

3

3

SS Tábor

130,65

4 646

28

3

SS Tábor/Větrovy (včetně septiku a stabil. nádrže)

3,719

85

0

0

SS Tábor/Záluží

1,435

68

0

0

SS Sezimovo Ústí

22,37

1 335

10

0

PS SS Tábor/Záluží - ČOV Tábor/Záluží

0,488

-

1

0

SS páteřní Planá n/L-S.Ústí-Tábor

17,963

-

13

1

Název

V následující tabulce (Tabulka 16) je přehled roční spotřeby elektrické energie na objektech stokové sítě v rámci VST. Tabulka 16: Přehled roční spotřeby elektrické energie – stoková síť spotřeba (kWh)

Název objektu Tábor ČSOV-Jordánská

500

Tábor Náchod ČSOV kemp

450

Svatá Anna-ČSOV-stylová

196

Tábor kalová pole

111 223

Planá ČSOV Soukenická+F98

262

Celkem

42

112 631


47

abc


(d)


Čištění odpadních vod v Aglomeraci Tábor

Kanalizací odváděné odpadní vody z Aglomerace Tábor jsou čištěny na jedné z tří ČOV, jež jsou ve vlastnictví VST. Jedná se o ČOV Klokoty, AČOV a ČOV Záluží.

ČOV Klokoty Výstavba původní ČOV Klokoty byla dokončena v roce 1966 a uvedena do trvalého provozu v roce 1970. Jednalo se o čistírnu mechanicko-biologickou určenou pro čištění odpadních vod především z centrální a historické části města. V roce 1997 se Město Tábor rozhodlo přistoupit k celkové rekonstrukci stávající ČOV. Tato rekonstrukce spočívala ve vybudování ČOV odlišné technologie na pozemku stávající čistírny odpadních vod s maximálním možným využitím objektů stávajícího areálu. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací. Součástí nitrifikačního stupně je technologie Deep Shaft (šachtová aktivace). V areálu kalového hospodářství, který je situován odděleně od vlastní ČOV, proběhla souběžně i realizace nového způsobu likvidace kalu. Směsný surový kal z ČOV je čerpán vřetenovými čerpadly do areálu kalového hospodářství, kde je zahušťován, mezofilně anaerobně vyhníván a odvodňován. Na část kalového hospodářství je zpracován samostatný návrh provozního řádu; zpracovatel je HDP České Budějovice, datum leden 2001.

AČOV Pro dosažení požadované vysoké účinnosti čištění byla areálová čistírna odpadních vod v Táboře navržena a realizována jako mechanicko-biologická s technologií čištění v následující skladbě:

•

hrubé předčištění a přečerpávání odpadních vod - zahrnuje: lapák štěrku, šnekovou čerpací stanici s odděleným čerpáním průmyslových a splaškových odpadních vod, jemné strojně stírané česle a dvoukomorový provzdušovaný lapák písku. Součástí tohoto souboru je dešťová zdrž pro retenci případného podílu dešťových a splaškových vod (sběrač A);

•

mechanicko-biologické čištění probíhá ve dvou provozně samostatných technologických linkách (koridorech) a každá z nich zahrnuje: usazovací nádrž, aktivační nádrž s denitrifikací a dosazovací nádrž.

Zpracování vyprodukovaného kalu z mechanického a biologického stupně je navrženo technologií anaerobního vyhnívání v mezofilní oblasti po předchozím zahuštění. Vyhnilý kal je odvodňován na síťových pásových lisech s použitím polyelektrolytu. Kalový plyn vyprodukovaný v procesu aerobního vyhnívání je jímán a akumulován v plynojemech. Následně je využíván pro vytápění objektů ČOV a pro zajištění technologického tepla v provozním souboru kalového hospodářství (ohřev kalu, krytí tepelných ztrát ve vyhnívacích nádržích). Kalová voda ze zahušťování, uskladňování a odvodňování kalu bude odváděna do technologické linky čištění odpadních vod.

ČOV Záluží Odpadní vody z obce Záluží jsou přiváděny kmenovou stokou „A“ na mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod. Nejprve procházejí mechanickým předčištěním a následně biologickou

48

abc



jednotkou. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Stříbrného potoka. Dešťové vody jsou do potoka vypouštěny samostatně. Původní technologické zařízení EC.D 300 EO (biokontaktory) bylo pro značnou poruchovost po dobu zkušebního provozu v roce 1997 nahrazeno technologií podle návrhu firmy ENVI-PUR spol.s r.o. Tábor – BIO CLEANER BC 300 (uvedení do trvalého provozu 13.9.1998). Proces čištění je navržen jako nízkozatěžovaná aktivace s úplnou aerobní stabilizací kalu.

Základní údaje ČOV V níže uvedených tabulkách (Tabulka 17 a Tabulka 18) jsou uvedeny základní údaje z Majetkové evidence VaK 43 a Provozní evidence VaK ve vztahu k čistírnám odpadních vod. Tabulka 17: Základní údaje o ČOV z Provozní evidence VaK

Název AČOV ČOV Zaluží ČOV Klokoty

Počet bydlících obyvatel v odkanal. KÚ

Počet ob. připojených na stokovou síť – odvedeno na ČOV

Počet EO připoje-ných na ČOV

Čištěné OV celkem (tis.m3/rok)

Cenové poplatky za vypouštění ČOV (tis.Kč)

28 156

28 023

73 999

4 419,734

442

175

175

121

9,214

0

17 175

17 175

16 535

1 731,272

173,1

Tabulka 18: Základní údaje o ČOV z Majetkové evidence VaK

Název

Recipient

Projektovaná kapacita Qd m3/den

AČOV

Lužnice

20 000

9 232

153 000

Stříbrný potok

56,3

18

300

Lužnice

8 386

1 803

30 000

ČOV Zaluží ČOV Klokoty

Projektovaná kapacita kgBSK5/den

Projektovaná kapacita EO

V následující tabulce (Tabulka 19) je přehled roční spotřeby elektrické energie, zemního plynu a chemikálií na ČOV v rámci VST. Tabulka 19: Přehled roční spotřeby energií a chemikálií – ČOV za rok 2005 Elektrická energie (kWh/rok)

Zemní plyn (m3/rok)

Síran železitý (kg/rok)

Flokulant (kg/rok)

AČOV

2 101 463

19 850

348 150

11 350

ČOV Klokoty

1 131 468

0

141 816

4 200

ČOV Zaluží

13 003

0

0

0

3 245 934

19 850

489 966

15 550

Celkem

43


49

abc


(e)


Nakládání s kaly

Veškerý vyprodukovaný kal z AČOV i ČOV Klokoty končí v kompostárně; kal z ČOV Záluží je dopravován v tekutém stavu na AČOV. Prováděné předepsané rozbory kalu na živiny i cizorodé látky dokazují, že veškerý kal dosud vyhovoval platné legislativě. Tabulka 20 obsahuje informace o produkci kalů, shrabků a bioplynu na ČOV ve vlastnictví VST v roce 2005. Tabulka 20: Produkce kalů, shrabků a bioplynu na ČOV za rok 2005 Produkce kalu (t/rok)

Sušina kalu (%)

Produkce shrabků (t/rok)

Produkce bioplynu (m3/rok)

AČOV

7 344

20

25

795 797

ČOV Klokoty

1 232

20

5*

76 547

ČOV Záluží

10

2

0,05*

0

(f)

Kritické body dalšího vývoje

Zásobování pitnou vodou •

Přiváděcí řad zásobující Planou nad Lužnicí je napojen přímo na skupinový vodovod, takže v případě poruchy na skupinovém vodovodu, není potřebná akumulace vody a je nutné zajišťovat náhradní zásobení. V Plánu rozvoje VaK Jihočeského kraje je ve výhledu uvedeno vybudování vodojemu.

•

Ovládání vodojemů napojených přímo na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy, které jsou ve vlastnictví JVS, může být do budoucna problematické. V současné době je Vodárenská soustava Jižní Čechy i vodovod v Aglomeraci Tábor provozován stejným provozovatelem (VaK Jižní Čechy), který je ovládá z centrálního dispečinku v Českých Budějovicích. V případě jiného Provozovatele, než je VaK Jižní Čechy, nelze předpokládat možnost přímého ovládání vodojemů v majetku JVS.

•

Optimalizace vodovodní sítě tak, aby byl možný další rozvoj Aglomerace Tábor.

Odvádění odpadních vod V oblasti odvádění odpadních vod z dotčených aglomerací byly identifikovány tyto kritické body dalšího vývoje:

•

kapacita sítě je téměř vyčerpaná – problém s napojováním nových rozvojových ploch.

Čištění odpadních vod •

volné výusti,

•

protipovodňová ochrana ČOV Klokoty.

Do budoucna je potřeba počítat s tím, že bude třeba respektovat také požadavky novely Nařízení vlády ČR 61/2003 Sb. z roku 2007 (viz Oddíl 1.2.2 níže), která nepochybně přinese zpřísnění limitů na vypouštění vyčištěné vody do recipientu, a to v návaznosti na uplatnění kombinovaného přístupu k povolování vypouštění pro dosažení dobrého stavu vod od konce roku 2015 vycházející z Rámcové směrnice o vodní politice. Národní strategie uplatnění zejména článku 10 Rámcové směrnice o vodní politice vztahující se k bodovým a difúzním zdrojům znečištění je obsažena v Metodickém pokynu MŽP, kde se uvádí:

50

abc



„Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona a do kanalizací podle § 16 odst. 1 vodního zákona (dále jen povolování) je třeba rozlišovat: a) emisní standardy - podle § 2 písm. d) nařízení, b) imisní standardy – podle § 2 písm. g) nařízení, c) emisní limity – podle § 2 písm. e) nařízení. Tento pojem se použije i v povolení k vypouštění do kanalizací. Emisní limity musí být plněny od nabytí právní moci povolení, resp. od termínu nabytí právní moci v povolení stanoveném, d) cílové emisní limity - emisní limity, které musí být plněny od data stanoveného v povolení. Obecně mohou být emisní limity stanoveny přísněji než jsou emisní standardy, vyžaduje-li to dosažení požadovaných imisních standardů a dalších jakostních cílů, avšak vždy v hodnotě z intervalu mezi emisním a imisním standardem v souladu s možnostmi nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod. Emisní standardy a emisní limity mohou být vyjádřeny čtyřmi možnými způsoby podle § 2 písm. f) nařízení. Imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení představují jakostní cíle směřující k dobrému chemickému stavu povrchových vod. Tabulka imisních standardů proto neplatí pouze pro regulaci emisí z bodových zdrojů znečištění, ale představuje hodnoty, kterých by mělo být dosaženo v tocích po zavedení programů opatření na všech zdrojích znečištění, tedy včetně zdrojů difúzních a plošných. Další požadavky na cílový stav jakosti vod jsou popsány v příloze č. 2 k nařízení. Důležitým pojmem nařízení jsou nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod definované § 2 písm. i) nařízení. Pro oblast komunálních čistíren je zpracována samostatná Metodika pro nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod jako příloha II k tomuto metodickému pokynu. Pro průmyslové vody, vypouštěné ze zdrojů (zařízení), které podléhají zákonu č. 76/2002 Sb. a mají integrované povolení, platí v oblasti zneškodňování odpadních vod z těchto zdrojů (zařízení) nejlepší dostupné techniky, resp. dokumenty BREF v oblasti nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny (podrobnosti viz. www.ippc.cz). Nařízení zavádí tzv. kombinovaný přístup (emisně-imisní princip) pro stanovení cílových emisních limitů. Pro tento přístup byla sepsána samostatná Metodika stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem jako příloha III k tomuto metodickému pokynu. Tento postup bude uplatňován, ve vazbě na posunutí účinnosti § 6 odst. 11 (§ 12) nařízení, až od 1.1.2010, a to tak, aby imisní standardy stanovené v tabulce 1 přílohy č. 3 k nařízení byly dosaženy nejpozději do 22.12.2015.“ Z tohoto popisu národního postupu vyplývá, že při návrhů parametrů pro rekonstrukce a rozšiřování čistíren odpadních vod je vhodné splňovat požadavky „nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod“ a současně musí návrhy koncepčně umožnit další technologický rozvoj. S ohledem na budoucí vývoj je nutné respektovat určitou „dočasnost“ nejvyššího možného požadavku na bodové zdroje znečištění, protože v Metodickém pokynu MŽP se výslovně uvádí: „Nejlepší dostupná technika ve výrobě a nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod představuje v kombinovaném přístupu zatím (v prvním cyklu plánů povodí, na 6 let, tj. do roku 2015) nejvyšší možný požadavek na bodový zdroj znečištění.“ Více k této problematice, viz Oddíl 1.2.2 níže.

51

abc



1.1.2 Popis stavu a využití vodohospodářského majetku Každý rok zpracovává VaK Jižní Čechy pro VST návrh plánu oprav a investic VaK pro daný rok, kde jsou všechny plánované investice a opravy, včetně jmenovitých oprav VaK Jižní Čechy. Jsou zde i akce, které se pravděpodobně nebudou realizovat, respektive realizovat se budou v případě, že nebude vyčerpána plánovaná položka na opravy v kalkulaci. Dále VaK Jižní Čechy jako provozovatel zpracovává vždy „Výroční technickou zpráva o provozu vodovodu a kanalizace měst TÁBOR – SEZIMOVO ÚSTÍ – PLANÁ NAD LUŽNICÍ“ za uplynulý rok“, kde informuje například o spotřebě, odběratelích, měření, neplatičích, ztrátách vody, kvalitě vody, provedených opravách a investicích a ekonomice provozu za minulý rok. V následující tabulkce (Tabulka 21) jsou uvedeny celkové prostředky investované do rekonstrukcí a nové výstavby vodohospodářského majetku v posledních osmi letech. Vak Jižní Čechy zpracoval posouzení stavu celé vodovodní sítě koncem roku 2006 metodou rizikové analýzy. Na základě těchto výsledků byl zpracován návrh Plánu financování a realizace obnovy VaK, a to na období 2009-2018, který je v současné době aktualizován na současné ceny a jenž VST musí v rozsahu dle Přílohy č. 18 k Prováděcí vyhlášce k Zákonu o VaK schválit do konce roku 2008. Do budoucna se v plánu obnovy, včetně investic počítá s náklady cca 50 mil. Kč ročně. Tabulka 21: Investice v Aglomeraci Tábor uskutečněné v letech 1999 až 2006 Rok

Nová výstavba (tis.Kč)

Rekonstruce (tis.Kč)

Celkem (tis.Kč)

1999

14 344

2 317

16 661

2000

3 611

2 733

6 344

2001

9 892

4 581

14 473

2002

11 021

14 162

25 184

2003

50 300

77 475

127 776

2004

4 091

2 430

6 521

2005

15 948

7 346

23 293

2006

24 207

19 368

43 576

Suma

133 415

130 412

263 827

(a)

Infrastruktura zásobování pitnou vodou

Koncepce Pro vodovodní síť měst Tábor a Sezimovo Ústí byl v roce 2004 zpracována Studie vodovodní sítě obsahující matematický model. Na základě tohoto modelu byla optimalizována její činnost a plánován budoucí rozvoj. VST je majitelem všech dat. Identifikace problematických míst byla v modelu zaměřena na nízké a vysoké tlaky, nestabilní tlakové poměry a ve Starém městě v Táboře na zbytkovou kapacitu sítě.

52

abc



Byly identifikovány tato problematická místa:

•

Pražské předměstí – nízké tlaky pro nejvyšší budovy,

•

východní část pásma Všechov – velké kolísání tlaků při režimu čerpání a při režimu gravitace,

•

z vodojemu Všechov,

•

oblast nejvyšších budov v ulici Jesenského – nízké tlaky,

•

nízké tlaky v nevyšších polohách a vysoké tlaky v nejnižších polohách pásma RV pro,

•

Měšice a Čekanice,

•

nízké tlaky v oblasti ulice Měšická v době odběru Frkalo,

•

vysoké tlaky v nejnižších oblastech gravitace vodojemu Horky,

•

nízké tlaky v oblasti Větrovy.

V rámci Studie vodovodní sítě byla provedena optimalizace tlakových poměrů ve vodovodní síti. Pro jednotlivé problematické lokality byly v rámci této studie navrženy opatření jak investičního rázu, tak i provozního charakteru. Z navržených opatření lze jmenovat:

•

Pražské předměstí – zprůchodnění sítě (alespoň v některých místech), opětovné ověření měrnou kampaní s hydrantovými testy;

•

gravitace Horky – návrh nového RV pro nejníže položené území;

•

pásmo RV Čekanice – návrh na rozdělení sítě na dvě redukovaná pásma: nový propoj do Záluží a nový RV v Měšicích;

•

oddělení řadu DN 300 od ostatní sítě ve východní části pásma Všechov pro stabilizaci tlakových poměrů;

•

přepojení oblasti Starého města - zde tato studie doporučuje zaprvé ponechat stávající systém zásobování a připravit podmínky pro přepojení na tlakové pásmo Čekanic odstraněním některých problémů identifikovaných v rámci kalibrace modelu; za druhé doporučuje přepojení realizovat pouze v případě rozsáhlejších plošných stížností na nedostatečný tlak, přičemž se snažit v případě problémů na přípojkách a vnitřní instalaci především o nápravu přímo v objektech; přepojení na Všechov lze doporučit pouze v případě, že dojde k vyřešení problému s vysokou rozkolísaností tlaku.

Problémy v oblasti Větrovy se musí řešit v širších souvislostech rozvoje území, a to nejen z hlediska řešení tlakových poměrů přímo ve stávající zástavbě lokality Větrovy, ale i v souvislosti s koncepcí rozvoje okolního území.

Provoz a údržba vodovodu K zajištění plynulého zásobení vodou se provádí především regulace na předávacích místech z Vodárenské soustavy Jižní Čechy. Průběžné sledování průtoků do jednotlivých oblastí se provádí telemetricky systémem VAE Controls s přenosem do dispečinku VaKu Jižní Čechy v Českých Budějovicích. Dispečer průběžně sleduje vývoj spotřeby a při podezření na výskyt poruchy bezprostředně vyjíždí četa k lokalizaci poruchy.

53

abc



Stav vodovodní sítě Ztráty vody způsobené netěsností potrubí a spojů, respektive únikem vody při vzniklých poruchách pro rok 2006 činí 21,5 % z celkové vody realizované. Na ztrátu vody má vliv i technický stav sítě. V roce 2006 byl technický stav sítě vykázaný jednotkovým únikem vody nefakturované 44 4,66 tis.m3/km/rok. V porovnání s rokem 2005 byl zaznamenán pokles o 0,64 tis.m3/km/rok. V následující tabulce (Tabulka 22) jsou shrnuty informace o poruchách na vodovodní síti za rok 2006. Tabulka 22: VST - poruchy na vodovodu za rok 2006 45 Popis závady

Počet poruch (ks) Tábor

vodovodní řady armatury, šoupata potrubí počet poruch/100km vodovodní sítě vodovodní přípojky armatury, šoupata potrubí počet poruch/celk. počet (%) vodoměry počet poruch/celk. počet (%)

Sezimovo Ústí

Planá n/L.

celkem

8 24

2 6

3 6

13 36

22.1

33.1

32.2

18.3

15 19 0.7 7 0.1

4 5 0.6 1 0.1

2 1 0.3 5 0.5

21 25 0.3 13 0.2

V následující grafech (Graf 3 až Graf 7) jsou uvedeny výsledky rizikové analýzy poskytující přehled o stavu vodovodní sítě v Aglomeraci Tábor. Bylo hodnoceno 9 kategorií rizik známkou 1 až 5. V garfu je uveden součet těchto známek.

44

Jednotkovým únik vody nefakturované (JÚVNF) je voda unikající z 1 km přepočtené délky vodovodní sítě na DN 150.

45

Zdroj: Výroční technická zpráva.

54

abc



Graf 3: Zastoupení podle použitých materiálu na vodovodní síti

Zastoupení materiálů - voda 70% 60% 50% 40%

Tábor

30%

Sezimovo Ústí

20%

Planá nad L.

10% 0% Ocel

Litina

Eternit

PE

Graf 4: Zastoupení podle stáří potrubí vodovodní sítě

podíl z celkové délky

Stáří sítě - voda 35% 30% 25%

Tábor

20%

Sezimovo Ústí

15%

Planá nad L.

10% 5% 0% do 10 let

10-20 let

20-30 let

30-40 let

55

40-50 let

50-60 let

nad 60 let

abc



Graf 5: Zastoupení podle dimenze potrubí vodovodní sítě


Dimenze - voda 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Tábor Sezimovo Ústí Planá n L.

do 80 mm 80-100 mm

100-150 mm

150-200 mm

nad 200 mm

Graf 6: Zastoupení podle teoretické životnosti potrubí vodovodní sítě

Teoretická životnost - voda


45% 40% 35% 30%

Tábor

25%

Sezimovo Ústí

20%

Planá nad L.

15% 10% 5% 0% do 20 % 20-40 % 40-60 % 60-80 %

56

80-100 %

nad 100 %

abc



Graf 7: Zastoupení podle celkového hodnocení rizikové analýzy potrubí vodovodní sítě.


Celkové hodnocení - voda 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Tábor Sezimovo Ústí Planá n L.

11

13

15

17

19

21

23

25

27

29

31

33

35

Kvalita vody v síti je dlouhodobě vysoce stabilní a ve všech sledovaných ukazatelích trvale odpovídá Vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou vodu

(b)

Infrastruktura odvádění odpadních vod

Koncepce Základním koncepčním nástrojem pro plánování investic do vodohospodářské infrastruktury kanalizace Aglomerace Tábor je Generel dokončený v roce 2007. Celý projekt Generelu je v digitálním stavu a je možné s ním pracovat „on line“. Pro tyto účely, ale musí být data projektu průběžně udržována a aktualizována, což se v současné době děje. Aktualizace Generelu s možností pružných a přehledných přepočtů odvodňovacího systému spočívá ve snaze o trvalém udržení kontinuity Generelu Základní cíle, Generelu jsou zejména: respektování státní a evropské legislativy, zejména Evropské charty o vodě a Vodního zákona; a

•

vytvoření podkladu pro dlouhodobá strategická investiční rozhodování.

V Generelu byl posouzen současný stav, návrh koncepce k časovému horizontu 2015 (stav po dobudování všech plánovaných investic a rekonstrukcí (Projekt Táborsko), včetně přepojení části povodí ČOV Klokoty do povodí AČOV. Obsahuje také návrh koncepce odvodnění k časovému horizontu 2050. Na základě vyhodnocení současné ho stavu navrhuje Generel tyto zásady pro návrh koncepce:

•

optimalizace transportní funkce celého stokového systému Aglomerace Tábor, zejména pak stokové sítě v katastrálním území Tábora, kde jsou největší problémy;

•

snaha minimalizovat kapacitní přetížení stok úpravou profilu potrubí pro zvolenou srážkovou událost (extrém) s rozlišením nutné rekonstrukce u významných přetížení a upozornění u přetížení nevýznamných byť překračujících zvolená kritéria;

57

abc



•

doporučení pro úpravu nevyhovujícího nátoku a nastavení spínacích hladin dešťového čerpadla na AČOV tak, aby se minimalizovalo časté vzdouvání hladiny v kmenové stoce A a v průmyslovém přivaděči;

•

nastavení přepadových hran odlehčovacích komor tak, aby se nezvýšilo zatížení vodních toku znečištěním z těchto komor a zároveň aby nebyla přetěžována stoková síť pod těmito odlehčovacími komorami; v některých případech (ochrana Tismenického potoka) bude nutné navrhnout dešťové usazovací nádrže; 

•

doporučení pro nastavení hran rozdělovacích komor, respektive regulace průtoku v jednotlivých částech sítě mezi stokou „A“ a „průmyslovým přivaděčem“ z hlediska optimalizace kapacitních možností stokové sítě; 

•

využití dostupných studií podaných městem Tábor pro získání podpory z FS a jejich posouzení, zda zapadají do zvolené koncepce.

Závěry posouzení výhledového chování stokové sítě v povodí Aglomerace Tábor Celkové posouzení funkce systému městského odvodnění v povodí Aglomerace Tábor pro výhledový stav bylo v Generelu provedeno s ohledem na ohraničující kritéria definovaná pro výhledové řešení. Jednalo se o:

•

zvýšení transportní funkce stokové sítě; a

•

redukce vnosu znečištění do vodních toku.

Z pohledu výše uvedených kritérií pro technický návrh odvodnění v povodí Aglomerace Tábor byly v Generelu konstatovány následující skutečnosti:

•

V povodí na katastrálním území Planá n/Lužnicí došlo k nárůstu vnosu znečištění do vodních toku o 38 500 m3 na celkových 68 800 m3 za průměrný rok, což je nárůst o 127%. Tento objem dešťových vod bude odlehčován z velké části na odlehčovací komoře OK2 PL z důvodu zkapacitnění velké části sítě nad touto odlehčovací komorou;

•

V povodí na katastrálním území Sezimovo Ústí došlo k nárůstu vnosu znečištění do vodních toku o 12 000 m3 na celkových 47 800 m3 za průměrný rok, což je nárůst o 33%. Tento objem dešťových vod bude odlehčován z velké části na odlehčovací komoře OK7 SE a to z důvodu regulace odtoku na této odlehčovací komoře;

•

V povodí na katastrálním území Tábor došlo ke snížení vnosu znečištění do vodních toku o 427 200 m3 na celkových 258 300 m3 za průměrný rok, což je snížení o 62%. Tento objem dešťových vod bude z velké části zachycen na nových dešťových nádržích (celkový objem 8 000 m3) a transportován na AČOV, respektive ČOV Klokoty;

•

V povodí Kozského potoka došlo ke zvýšení vnosu znečištění o 13 100 m3 na celkových 49 300 m3 za průměrný rok, což je nárůst o 36%. Tento objem dešťových vod bude odlehčován z velké části na odlehčovací komoře OK7 SE a to z důvodu regulace odtoku na této OK;

•

V povodí Tismenického potoka došlo ke snížení vnosu znečištění o 105 300 m3 na celkových 43 500 m3 za průměrný rok, což je snížení o 71%. Tento objem dešťových vod bude z velké části zachycen na nových dešťových nádržích DN3 a DN4 a transportován na ČOV Klokoty;

•

V povodí reky Lužnice došlo ke snížení vnosu znečištění o 284 400 m3 na celkových 264 400 m3 za průměrný rok, což je snížení o 52%. Tento objem dešťových vod bude

58

abc



z velké části zachycen na nových dešťových nádržích DN1 a DN2 a transportován na AČOV;

•

V nových rozvojových lokalitách je nutné z kapacitních důvodu omezovat odtok do stávající stokové sítě; limit odtoku by měl být okolo 10 l/s/ha celkové plochy;

•

Navrženými technickými úpravami došlo k odstranění zásadních kapacitních problému stokové sítě;

•

Průměrný denní nátok odpadních vod na ČOV Klokoty se přepojením povodí pomocí nové štoly sníží cca na 60% stávající hodnoty. Průměrný nátok tak bude ve výhledovém stavu cca 40 - 45 l/s; a

•

Průměrný denní nátok odpadních vod na AČOV se přepojením povodí pomocí nové štoly zvýší cca na 120% stávající hodnoty. Průměrný nátok tak bude ve výhledovém stavu cca 148 - 160 l/s.

VST je vlastníkem Generelu i všech souvisejících dat. V současné době nevlastní licenci k matematickému modelu. Aktualizaci dat a modelování provádí VaK Jižní Čechy.

Současný stav V následující tabulce (Tabulka 23) jsou shrnuty informace o poruchách na kanalizační síti za rok 2006. Tabulka 23: VST - poruchy na kanalizaci za rok 2006 46 Počet poruch (ks)

Popis závady Tábor stoková síť šachty potrubí

Sezimovo Ústí

Planá n/L.

celkem

8 9

0 1

2 4

10 14

počet poruch/100km stokové sítě

11,5

4,5

23

12,2

kanalizační přípojky potrubí počet poruch/celk. počet (%)

8 0,2

6 0,5

3 0,4

17 0,3

V následujících grafech (Graf 8 až Graf 12) jsou uvedeny výsledky rizikové analýzy poskytující přehled o stavu vodovodní sítě v Aglomeraci Tábor. Bylo hodnoceno 7 kategorií rizik známkou 1 až 5. V garfu je uveden součet těchto známek.

46

Zdroj: Výroční technická zpráva.

59

abc



Graf 8: Zastoupení podle použitých materiálu na kanalizační síti.

Zastoupení materiálů - kanalizace 100% 80%

Tábor

60%

Sezimovo Ústí

40%

Planá nad L.

20%

Zd ěn ý

C PV

PE

na Li ti

n py le

to n

ly pr o

Be

Po

Ka m en in a Sk lo la m in át

0%

Graf 9: Zastoupení podle stáří potrubí kanalizační sítě.


Stáří sítě - kanalizace 35% 30% 25%

Tábor

20%

Sezimovo Ústí

15%

Planá nad L.

10% 5% 0% do 10 let

10-20 let

20-30 let

30-40 let

60

40-50 let

50-60 let

nad 60 let

abc



Graf 10: Zastoupení podle dimenze potrubí kanalizační sítě.


Dimenze - kanalizace 70% 60% 50%

Tábor

40%

Sezimovo Ústí

30%

Planá nad l.

20% 10% 0% do 300 mm 300 - 400 mm

400 - 600 mm

600 - 900 mm

nad 900 mm

Graf 11: Zastoupení podle teoretické životnosti potrubí kanalizační sítě.

Teoretická životnost - kanalizace


40% 35% 30% 25%

Tábor

20%

Sezimovo Ústí

15%

Planá nad L.

10% 5% 0% do 20 % 20-40 % 40-60 % 60-80 %

61

80-100 %

nad 100 %

abc



Graf 12: Zastoupení podle celkového hodnocení rizikové analýzy potrubí kanalizační sítě.


Celkové hodnocení - kanalizace 30% 25% 20%

Tábor

15%

Sezimovo Ústí

10%

Planá nad L.

5% 0% 1

(c)

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

Infrastruktura čištění odpadních vod

ČOV Klokoty Tehdejší okresní úřad města Tábor vydal pro ČOV Klokoty „Vodoprávního povolení vypouštění odpadních vod do vod povrchových z ČOV Tábor-Klokoty“ s platností do 31.12.2010, č.j KUJCK 32442/2004 OZZL/Ryb. Tabulky (Tabulka 24 a Tabulka 25) obsahují limity uvedené v tomto povolení. Tabulka 24: Vodoprávní povolení – Maximální objem vypouštěných odpadních vod z ČOV Klokoty l/s

m3/měsíc

m3/rok

155

251 000

3 059 000

Tabulka 25: Vodoprávní povolení –limity pro vypouštěné OV z ČOV Klokoty Hodnota "p" mg/l

Průměr mg/l

Hodnota "m" mg/l

t/rok

BSK5

13

-

26

39

CHSKCR

50

-

100

152

NL

18

-

30

55

Nanorg

20*

-

30*

52

Pcelk

-

1,5

3

4

Ukazatel

* Viz Poznámka 8) k Tabulce 1a přílohy č.1 Nařízení vlády č.61/2003 Sb.: Při stanovení limitu pro dusík vzal vodoprávní úřad aglomeraci České republiky schválený vládou, na základě dohody ČR a EU o přechodném období pro implementování směrnice 91/271/ERHS, v rámci "Strategie financování implementace směrnice Rady91/271/EHS o čištění městských odpadních vod". V souladu s touto poznámkou standardu byl stanoven standard pro Nanorg místo pro standard pro Ncelk

62

abc



V následujících tabulkách jsou uvedeny skutečné objemy vypouštěných odpadních vod (Tabulka 26), parametry vody na přítoku na ČOV (Tabulka 27) a parametry vypouštěného znečištění (Tabulka 28) za roky 2006 a 2007. Tabulka 26: ČOV Klokoty - Roční objem vypouštěných odpadních vod

3

Objem odpadních vod (m /rok)

2006

2007

1 883 167

1 731 272

Tabulka 27: ČOV Klokoty - Průměrná roční koncentrace a množství znečištění na přítoku 2006

Ukazatel znečištění

2007

CHSKCr

průměr (mg/l) 449

bilance (t/r) 846

průměr (mg/l) 467

bilance (t/r) 809

BSK5

235

443

209

362

NL

211

397

200

345

N-NH4+

29,80

56,12

31,59

54,7

Nanorg

30,12

56,72

32,92

56,99

NC

43,64

82,17

39,50

68,39

PC

5,73

10,80

6,37

11,03

RAS

400

753

405

701

Cd

0,0010

0,0019

0,0010

0,0017

Hg

0,0009

0,0017

0,0001

0,0002

AOX

Tabulka 28: ČOV Klokoty - Průměrná roční koncentrace a množství vypouštěného znečištění 2006


2007

CHSKCr

průměr (mg/l) 29,55

bilance (t/r) 55,65


bilance (t/r) 68,31

BSK5

8,17

15,39

8,33

14,43

NL

9,09

17,12

9,37

16,22

N-NH4+

7,19

13,54

4,98

8,63

Nanorg

16,30

30,81

16,34

28,29

NC

22,35

42,09

21,88

37,87

PC

0,88

1,66

1,00

1,73

RAS

409

771

325

563

AOX

0,0635

0,1196

0,0678

0,1174

Cd

0,0010

0,0019

0,0010

0,0017

Hg

0,0001

0,0002

0,0001

0,0002

AČOV Na AČOV bylo vydáno „Vodoprávní povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z AČOV Tábor“ s platností do 30.4.2017, č.j KUJCK 9137/2007 OZZL/4 Ryb. Tabulky (Tabulka 29 a Tabulka 30) obsahují emisní limity uvedené v tomto povolení.

63

abc



Tabulka 29: Vodoprávní povolení – Maximální objem vypouštěných odpadních vod z AČOV l/s

m3/měsíc

m3/rok

674

600 000

5 000 000

Tabulka 30: Vodoprávní povolení – emisní limity pro vypouštěné odpadní vody z AČOV Hodnota "p" mg/l

Průměr mg/l

Hodnota "m" mg/l

t/rok

BSK5

15

-

30

90

CHSKCR

75

-

125

350

NL

20

-

40

90

Ncelk

-

15

20

70

Pcelk

-

1,5

3

7

Ukazatel

V následujících tabulkách jsou uvedeny skutečné objemy vypouštěných odpadních vod (Tabulka 31), parametry vody na přítoku na ČOV (Tabulka 32) a parametry vypouštěného znečištění (Tabulka 33) za roky 2006 a 2007. Tabulka 31: AČOV - Roční objem vypouštěných odpadních vod

Objem odpadních vod (m3/rok)

2006

2007

4 381 924

4 419 734

Tabulka 32: AČOV - Průměrná roční koncentrace a množství znečištění na přítoku 2006


2007

CHSKCr

průměr (mg/l) 775

bilance (t/r) 3396

průměr (mg/l) 793

bilance (t/r) 3503

BSK5

374

1640

367

1621

NL

289

1265

398

1757

N-NH4+

22,65

99,27

22,05

97,46

Nanorg

23,72

104

23,83

105

NC

32,93

144

34,00

150

PC

6,98

30,60

7,25

32,03

RAS

408

1786

588

2600

Cd

0,0010

0,0044

0,0010

0,0044

Hg

0,0001

0,0004

0,0007

0,0029

AOX

Tabulka 33: AČOV - Průměrná roční koncentrace a množství vypouštěného znečištění 2006


2007

CHSKCr


bilance (t/r) 147


bilance (t/r) 163

BSK5

8,36

36,62

8,00

35,36

NL

6,28

27,53

4,99

22,05

64

abc



2006


2007

N-NH4+


bilance (t/r) 24,23


bilance (t/r) 10,74

Nanorg

9,67

42,36

8,97

39,65

NC

17,23

75,50

13,29

58,75

PC

0,3596

1,58

0,3993

1,7646

RAS

459

2011

469

2074

AOX

0,0811

0,3553

0,0852

0,3764

Cd

0,0010

0,0044

0,0010

0,0044

Hg

0,0001

0,0004

0,0002

0,0007

ČOV Záluží Na ČOV Záluží bylo vydáno „Povolení k nakládání s vodami spočívající ve vypouštění odpadních vod pro vypouštění odp.vod z ČOV Záluží“ s platností do 31.12.2014, značka ŽP 8552/2/2004 Ja. Platnost povolení je do 30.4.2017. Tabulky (Tabulka 34 a Tabulka 35) obsahují limity uvedené v tomto povolení. Tabulka 34: Vodoprávní povolení – Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV Záluží prům. l/s

max. l/s

max. 3 m /měsíc

max. m3/rok

0,6

1,6

1 500

18 000

Tabulka 35: Vodoprávní povolení – kvalitativní parametry vypouštěných odpadních vod z ČOV Záluží Hodnota "p" mg/l

Hodnota "m" mg/l

t/rok

Ukazatel

BSK5

30

70

0,55

BSK5

CHSKCR

120

170

2,0

CHSKCR

NL

30

70

0,55

NL

N-NH4

30

50

0,55

N-NH4

Pc

5

7

0,1

Pc

Ukazatel

V následujících tabulkách jsou uvedeny skutečné objemy vypouštěných odpadních vod (Tabulka 36), parametry vody na přítoku na ČOV (Tabulka 37) a parametry vypouštěného znečištění (Tabulka 38) za roky 2006 a 2007. Tabulka 36: ČOV Záluží - Roční objem vypouštěných odpadních vod

3

Objem odpadních vod (m /rok)

65

2006

2007

13 694

9 214

abc



Tabulka 37: ČOV Záluží - Průměrná roční koncentrace a množství znečištění na přítoku 2006


2007

CHSKCr

průměr (mg/l) 698

bilance (t/r) 9,55

průměr (mg/l) 539

bilance (t/r) 4,96

BSK5

363

4,96

288

2,65

NL

363

4,96

236

2,17

N-NH4+

51,78

0,7090

75,88

0,6991

Nanorg

52,54

0,7195

76,50

0,7049

NC

64,25

0,8798

86,00

0,7924

PC

7,71

0,1056

9,24

0,0852

RAS

505

6,92

400

3,69

AOX

-

-

-

-

Cd

-

-

-

-

Hg

-

-

-

-

Tabulka 38: ČOV Záluží - Průměrná roční koncentrace a množství vypouštěného znečištění 2006


2007

CHSKCr


bilance (t/r) 0,60


bilance (t/r) 0,41

BSK5

9,00

0,12

13,83

0,13

NL

25,50

0,35

14,43

0,13

N-NH4+

7,68

0,11

6,67

0,06

Nanorg

8,96

0,12

19,00

0,18

NC

28,67

0,39

23,75

0,22

PC

3,20

0,04

2,40

0,02

RAS

513

7,03

405

3,73

AOX

0,1800

0,0025

0,0700

0,0006

Cd

0,0010

0,0000

0,0010

0,0000

Hg

0,0001

0,0000

0,0001

0,0000

Volné výusti V následující tabulce (Tabulka 39) jsou shrnuty parametry povolení k nadlimitnímu vypouštění odpadních vod „Povolení k nadlimitnímu vypouštění odpadních vod z volných vyústí kanalizace v místních částech města Tábor-Měšice, Zárybničná Lhota, Stoklasná Lhota do vod povrchových“ vydaného referátem životního prostředí okresního úřadu Tábor dne 4.7.2002.

66

abc



Tabulka 39: Vodoprávní povolení - kvalitativní parametry vypouštěných odpadních vod z volných vyústí

Volná výustí VK1 a VK4 v části obce Zárybničná Lhota do Chotovinského potoka v ř.km. 8,0 a 8,5. Platnost do 31.12.2008. Z volných výústí VK2 a VK3 v části obce Zárybničná Lhota do Chotovinského potoka v ř.km. 8,2 a 8,3. Platnost do 31.12.2008. Z volné výústi VK2 v části obce Měšice do PBP Chotovinského potoka v ř.km. 5,1. Platnost do 31.12.2008.

Množství Množství vypouštěných OV vypouštěných max l/s OV max. m3/rok 0,22

0,34

0,20

2,10

1,354

2,076

2,200

29,000

Z volné výústi VK3 v části obce Měšice do PBP Chotovinského potoka v ř.km. 5,1. Platnost do 31.12.2008.

Z volné výústi VK1 v části obce Stoklasná Lhota do LBP Košínského potoka v ř.km. 7,4. Platnost do 31.12.2010.

Z volných výústí VK2 a VK4 v části obce Stoklasná Lhota do LBP Košínského potoka v ř.km. 7,4. Platnost do 31.12.2010.

Z volné výústi VK3 v části obce Stoklasná Lhota do LBP Košínského potoka v ř.km. 7,4. Platnost do 31.12.2010.

0,81

0,05

4,458

256,000

Hodnota "p" mg/l

Hodnota "m" mg/l

t/rok

BSK5

220

300

0,41

CHSKCR

600

800

1,1

NL

180

250

0,35

N-NH4

35

50

0,012

Pc

6

9

0,012

BSK5

220

300

1,62

CHSKCR

600

800

0,7

NL

180

250

0,52

N-NH4

35

50

0,1

Pc

6

9

0,02

BSK5

320

400

0,88

CHSKCR

450

600

1,3

NL

160

200

0,44

N-NH4

45

60

0,13

Pc

6

9

0,019

BSK5

320

400

11,6

CHSKCR

600

600

17,4

NL

160

200

5,8

N-NH4

45

60

1,74

Pc

6

9

0,26

BSK5

180

250

1,11

CHSKCR

450

600

2,7

NL

160

250

1,11

N-NH4

15

25

0,11

Pc

5

7

0,03

BSK5

180

250

0,06

CHSKCR

450

600

0,2

NL

160

250

0,06

N-NH4

15

25

0,006

Pc

5

7

BSK5

180

250

0,38

CHSKCR

450

600

0,9

NL

160

250

0,38

N-NH4

15

25

0,04

Pc

5

7

0,01

Ukazatel

0,002 0,03

12 533,000

67

abc


1.1.3


Posouzení stavu oddělenosti vodohospodářských funkcí

Zajišťování vodohospodářských služeb je obecně spojeno s těmito dvěma funkcemi:

•

funkcí zajištění vybudování a trvale udržitelné obnovy a rozvoje technické infrastruktury, prostřednictvím níž jsou vlastní vodohospodářské služby poskytovány (funkce správy infrastruktury – funkce správcovská); a

•

funkcí zajištění provozu infrastruktury a vlastního poskytování vodohospodářských služeb, tj. zajištění provozuschopnosti pronajaté infrastruktury, organizace výroby pitné vody a její dodávky konečným odběratelům, odvádění odpadních vod od odběratelů a její čištění, a to v obou případech v celodenním nepřetržitém provozu, a poskytování souvisejících služeb (funkce provozování infrastruktury a poskytování vodohospodářských služeb – funkce provozní).

Funkce správy infrastruktury a funkce provozování infrastruktury a poskytování vodohospodářských služeb může být spojena ve vztahu ke konkrétní infrastruktuře v jedné osobě (tzv. smíšený model) nebo může být zajišťována dvěma osobami (tzv. oddílný či provozní model). 47 Zatímco smíšený model je stabilní co délky svého trvání, tj. vlastník infrastruktury současně infrastrukturu provozuje a má suverénní právo si provozování vlastní infrastruktury ponechat, je oddílný či provozní model co do délky svého trvání nestabilní, protože existuje předpoklad, že vlastník a originální nositel práva provozovat si může 48 právně souladným způsobem, tj. v mezích daných právními předpisy a smlouvou s provozovatelem, rozhodnout o tom, že si právo provozovat infrastrukturu ponechá nebo ji přenechá stávajícímu či jinému provozovateli, a to zpravidla s ohledem na veřejný zájem na zajišťování vodohospodářských služeb povinně dle závazného procesního postupu hospodářské soutěže. V současné době je provozování vodovodní a kanalizační sítě, která je výlučně ve vlastnictví VST, v Aglomeraci Tábor svěřeno společnosti VaK Jižní Čechy. Zásadní je, že VST na základě předběžné kalkulace cen pro vodné a stočné zpracované stávajícím provozovatelem určuje ceny pro vodné a stočné v aglomeraci V-S-T. Vodné a stočné vybírá VaK Jižní Čechy. Výhodnost oddělení jednotlivých vodohospodářských funkcí je předmětem posouzení v Kapitole 4 této Zprávy v rámci analýzy způsobů realizace Projektu. Technicky tomuto řešení v zásadě nic nebraní. Je však třeba respektovat stávající kogentní ustanovení právních předpisů o veřejném zadávání – zejména Zákon o veřejných zakázkách a Koncesní zákon – a veřejné podpoře. 49

1.1.4 Posouzení ekonomické situace VST ve vztahu k Projektu Cílem a záměrem této Zprávy je také provést celkové posouzení ekonomické situace VST, případně budoucího vývoje jeho hospodaření.

47

Tento případ je typický pro Českou republiku. Mohou však existovat i jiná uspořádání, kdy je zadáváno třetí osobě nejen provozování vodohospodářské infrastruktury a poskytování vodohospodářských služeb, ale i správa infrastruktury.

48

Běžně je tato možnost v právních předpisech označována nikoliv jen jako možnost zadavatele, ale také jako jeho povinnost.

49

Myšlen je zejména Zákon o veřejné podpoře a z evropské legislativy zejména Rozhodnutí Komise o použití pravidel státní podpory ve vztahu ke službám v obecném hospodářském zájmu a Rámec Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby.

68

abc



Základní posouzení finanční a ekonomické situace VST je souhrnně obsaženo v Příloze č. 9 k této Zprávě (Ekonomická due diligence). Za účelem komplexního vyhodnocení předpokládaného budoucího vývoje finanční situace VST ve vazbě na aktuálně známá očekávání zpracoval Konzultant finanční model, který je obsažen v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem). Výsledky těchto analýzy slouží v této Zprávě k nastavení struktury financování VST tak, aby byl optimálně nastaven poměr mezi vlastními a cizími zdroji společnosti, zjištěna potřebná budoucí hodnota cizích zdrojů společnosti (úvěrů) a připraveny podklady pro zadávací řízení na jejich zajištění, vyčíslena výchozí hodnota nájemného (základního veličiny pro financování VST) pro účely případného koncesního řízení, a dále vyčíslena rámcová výchozí hodnota ceny pro vodné a stočné pro účely koncesního projektu. V tomto kontextu je nutné, aby se VST systematicky a kontinuálně soustředila na řešení jednotlivých rizik, které se k Projektu váží, jako například:

•

riziko průběžného financování realizace Projektu;

•

schopnost splácet konečný investiční úvěr;

•

měnové riziko;

•

úrokové riziko,

a případně i posoudila zásadní investiční projekty formou podrobné cash flow analýzy jednotlivých investičních akcí. Smyslem těchto aktivit by bylo posouzení finančních toků, které jsou spojeny s danou investiční akcí, dále vyčíslení přesnější potřeby finančních prostředků pro jejich financování, a to oproti aktuální schopnosti VST jako investora dostát svým budoucím závazkům, popř. doporučení restrukturalizace závazků VST. Na základě těchto podkladů je pak nutné učinit kvalifikované rozhodnutí především ohledně způsobu financování jednotlivých podprojektů, v jakých měnách bude probíhat finanční vypořádání jednotlivých podprojektů; v jaké měně se uzavře smlouva s dodavateli a jak bude nastaveno financování z hlediska měnového (zejména pak u Projektu Táborsko spolufinancovaného z Fondu soudržnosti v programovém období 2004 -2006) a dále ohledně komplexního financování, případně finanční restrukturalizaci VST. Konzultant rámcově posuzoval ekonomickou situaci VST na základě výročních zpráv VST z roku 2006 a 2005, dále na základě dílčích informací z účetních závěrek z roku 2007 (předběžná závěrka) a dále 2006 a 2005 a na základě informací, které od VST obdržel v průběhu osobních konzultací a na základě e-mailové korespondence s VST. Je zřejmé, že pro financování investičních aktivit v následujících období bude nutné nalézt vhodný poměr mezi vlastními a cizími zdroji VST a vhodný nástroj případně nástroje finančního trhu, které umožní VST překlenout následující období intenzivní investiční činnosti tak, aby nebyla narušena finanční stabilita VST a zároveň, aby byly naplněny cíle v oblasti cenotvorby. Jak již bylo řečeno v předchozích odstavcích tohoto oddílu, je nezbytně nutné podrobně zhodnotit finanční možnosti VST po jednotlivých krocích, které byly popsány výše a učinit rozhodnutí, která následně povedou k vypsání zadávacího řízení na financování VST, případně na financování jednotlivých jeho podprojektů podle kvalifikovaně a dlouhodobě zvolené strategie. Základní

69

abc



výsledky jsou obsaženy v Příloze č. 5 této Zprávy (Model finančních toků, včetně vztahů mezi VST a Provozovatelem).

1.2

Analýza trhu a tržní pozice VST

1.2.1 Vymezení trhu Dosavadní vývoj Aglomerace Táborsko (zahrnující města Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí) ukazuje, že nelze do budoucna počítat s výrazným nárůstem počtu obyvatel a nelze předpokládat ani dramatické zvýšení průmyslové výroby, jakožto producenta průmyslových odpadních vod odváděných stávající kanalizací. Význam potenciálního napojení dalších obytných lokalit předmětné aglomerace na vodovodní a kanalizační síť se jeví jako minoritní. Hlavními příčinami této skutečnosti je téměř 100% napojení obyvatel Aglomerace Táborsko na vodovodní i kanalizační síť (viz Tabulka 40) Podobná situace je i v oblasti průmyslových odvětví, kde subjekty, které dosud nevyužívají veřejnou síť jsou, zejména z hlediska zabezpečení pitnou vodou, soběstační. Dle informace sdělené ze strany VST by na velikost trhu mělo významnější vliv napojení výrobny společnosti Madeta a.s. na veřejnou vodovodní síť. Dopad této skutečnosti je podrobněji rozebrán v Oddíle 1.2.4 níže. Dle Plánu rozvoje VaK Jihočeského kraje a strategie VST se v horizontu cca 10 let předpokládá vybudování kanalizační sítě v místních a příměstských oblastech - Stoklasná Lhota, Hlinice, Zárybničná Lhota (v součtu se jedná o cca 750 osob). Další potenciální rozšíření trhu spočívá v dobudování vodovodní a kanalizační sítě v jednotlivých částech uvnitř aglomerace, kde dosud chybí. Za tato „bílá místa“ byly ze strany VST na jednání dne 30.1.2008 označeny nerozlehlé lokality všech tří částí aglomerace: Blíže je odhad vývoje poptávky specifikována v Oddíle 1.2.4 této Zprávy. V následující tabulce (Tabulka 40) je uveden přehled trvale žijících obyvatel a počtu obyvatel připojených na vodovodní a kanalizační síť. Tabulka 40: Přehled trvale žijících obyvatel a počtu obyvatel připojených na vodovodní a kanalizační síť Počet trvale bydlících obyvatel

Počet obyvatel připojených na vodovodní síť

Počet obyvatel připojených na kanalizační síť

Táborsko - celkem

45 595

45 562

45462

Tábor, Větrovy, Záluží

35 006

35 006

34 906

Sezimovo Ústí

7 273

7273

7 273


3 316

3283

3 283

Název lokality

Přehled obsažený ve výše uvedené tabulce (údaje převzaty z majetkové a provozní evidence) potvrzuje předpoklad, že bez navýšení počtu trvale žijících obyvatel je potenciální rozšíření trhu nereálné.

70

abc



Pro vymezení trhu je nezbytné definovat seznam zařízení vodohospodářské infrastruktury, které je v Aglomeraci Tábor spravováno. Podrobný přehled je uveden v následujících tabulkách (Tabulka 41, Tabulka 42 a Tabulka 43). Tabulka 41: Tábor, Větrovy, Záluží – přehled infrastruktury Zařízení

Specifikace

Vodovodní řady

Rozvodná vodovodní síť Tábor

Stavba pro akumulaci vody

VDJ Horky VDJ Větrovy VDJ Větrovy - Hýlačka ČS Klokoty

Kanalizační stoky

Stoková síť Tábor Stoková síť Tábor/Větrovy Páteřní stoka stokové sítě Tábor/Záluží Stoková síť Tábor/Záluží Stoková síť páteřní Planá n/L – Sez. Ústí - Tábor

Čistírna odpadních vod

AČOV Tábor ČOV Tábor/Klokoty ČOV Tábor/Záluží

Čerpací stanice odpadních vod

ČSOV Čelkovice ČSOV Měšice ČSOV Náchod

Tabulka 42: Sezimovo Ústí – přehled infrastruktury Zařízení

Specifikace

Vodovodní řady

Rozvodná vodovodní síť Sezimovo Ústí

Kanalizační stoky

Stoková síť Sezimovo Ústí Stoková síť páteřní Planá n/L – Sez. Ústí - Tábor

Tabulka 43: Planá nad Lužnicí – přehled infrastruktury Zařízení

Specifikace

Vodovodní řady

Přívodní řad 1 V-S-T-M RVS Planá nad Lužnicí Přívodní řad 2 V-S-T-M RVS Planá nad Lužnicí Rozvodná vodovodní síť Planá nad Lužnicí

Kanalizační stoky

Stoková síť Planá nad Lužnicí Stoková síť páteřní Planá n/L – Sez. Ústí - Tábor

Čerpací stanice odpadních vod

ČSOV SS Planá nad Lužnicí

71

abc



Identifikace spravovaného zařízení je v souladu s Plánem financování a realizace obnovy VaK pro VST na období 2009 – 2018. Délka vodovodní sítě Tábor, včetně příměstských oblastí, je cca 144,48 km. Délka vodovodní sítě Sezimovo Ústí je cca 27,98 km. Délka vodovodní sítě Planá nad Lužnicí je cca 24,75 km. Města Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí jsou odkanalizovány jednotnou stokovou soustavou Délka stokové sítě Tábor, včetně příměstských oblastí, je cca 130,78 km. Délka stokové sítě Sezimovo Ústí je cca 22,37 km. Délka stokové sítě Planá nad Lužnicí je cca 23,59 km.

1.2.2 Zhodnocení požadavků odběratelů, legislativy a strategií ČR a ES Základním požadavkem odběratelů ve vztahu k Projektu je dle Zákona o VaK nepřetržité zajištění dodávek kvalitní pitné vody a následný ekologický sběr a čištění městských odpadních vod ze zájmového území VST pro obyvatelstvo a průmysl.Tento požadavek vyvolává na straně VST potřebu zajistit takový stav infrastruktury, který by umožňoval tyto dodávky takovým způsobem pro odgěratel realizovat (obnova), případně umožnil rozšíření těchto dodávek na další skupiny odběratelů (investice) v rozsahu, ve kterém to požaduje platná či výhledová legislativa. 50 Dále je možné jako určitý “nadstandard” uvažovat o širším rozsahu investic v oblasti vodohospodářské infrastruktury v dalších lokalitách, které však nejsou povinně vyžadovány platnými právními předpisy, ale z jiných důvodů se jeví jako vhodné (např. z důvodu zajištění připojení odlehlých zástaveb, které tvoří samostatné aglomerace). Jejich realizace, ale není-li pro VST ekonomicky neutrální, by neměla zásadně probíhat na úkor „povinné“ obnovy a investic. Opačný přístup by nebyl v souladu s principy trvalé udržitelnosti. Ve vztahu k samotným vodohospodářským službám neobsahuje česká ani komunitární legislativa 51 specifický výčet základních zásad poskytování vodohospodářských služeb jako služeb obecného hospodářského zájmu. Tyto základní zásady, kterými by se mělo řídit poskytování služeb obecného hospodářského zájmu však poměrně zdařile označila ETUC, a to ve svém vlastním návrhu na „Evropský rámec k zajištění a rozvoji služeb obecného hospodářského zájmu“ 52 jako přílohy k rozhodnutí Řídícího výboru ETUC „Směrem k rámcové směrnici o službách obecného (hospodářského) zájmu“ ze dne 20.9.2006. Mezi tyto „orientační“ základní zásady byly v tomto dokumentu zařazeny:

•

přístupnost (angl. accessibility),

•

dostupnost (angl. availability),

•

kontinuita (angl. continuity),

•

solidarita (angl. solidarity),

50

Např. dle § 116 odst. 3 Vodního zákona platí následující: „Obci, která nesplní povinnost stanovenou v čl. II bodě 6 zákona č. 20/2004 Sb., může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.“ Dle čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb., platí: „6. Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona , ve znění tohoto zákona.“

51

Myšlena je legislativa ES, tzv. acquis communautaire.

52

Angl. Draft European framework to Guarantee and Develop services of general economic interest. Základní postoj ETUC v otázce služeb obecného zájmu.

72

abc



•

sociální únosnost (angl. affordability), 53

•

univerzalita (angl. universality),

•

trvalá udržitelnost (angl. sustainability),

•

průhlednost (angl. transparency),

•

odpovědnost (angl. accountability),

•

demokratická kontrola (angl. democratic control),

•

nediskriminace a rovnost zacházení (angl. non-discrimination and equality of treatment).

Vodohospodářské služby svojí podstatou beze zbytku naplňují výše uvedené rámcové vymezení služeb obecného hospodářského zájmu. 54 Na Projekt se s ohledem na jeho povahu a vazbami na případnou budoucí provozní smlouvu se projevují v různé intenzitě. Zvláštní pozornost v oblasti požadavků stávající a výhledové legislativy představují zejména pravidla vyplývající ze směrnic ES v oblasti VODA, zejména pro oblast environmentální kvality vod. Jedná se zejména o závazek ČR splnit do roku 2010 požadavky dle Směrnice o čištění městských odpadních vod. Tyto však nepředstavují definitivní cílem v oblasti zvyšování kvality vod ve vodních tocích. Rámcová směrnice o vodní politice definuje jako základní cíl dosažení „dobrého stavu vod“ do roku 2015. 55 Tento cíl je závazný i pro ČR a může mít dopady i na technické parametry investic zamýšlených ze strany VST, jakož i na budoucí provozní náklady vodohospodářského systému. V časovém období od přijetí Rámcové směrnice o vodní politice v prosinci 2000 do konce roku 2009 byly nastaveny k implementaci ve stanovených lhůtách tato opatření:

•

transpozice Rámcové směrnice o vodní politice a vytvoření kompetentních orgánů – 12/2003;

•

zpracování charakteristik povodí, vyhodnocení vlivů a dopadů na stav vod, zpracování ekonomické analýzy, vytvoření registru chráněných území – 12/2004;

•

zavedení montovacích programů do praxe (základní, provozní a průzkumný pro povrchové vody, základní a provozní pro podzemní vody, monitoring chráněných území) – 12/2006;

•

stanovení referenčních podmínek pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod, environmentálních norem kvality pro hodnocení chemického stavu povrchových vod, prahových hodnot pro hodnocení chemického stavu podzemních vod – 12/2006;

•

stanovení environmentálních cílů pro povrchové vody, podzemní vody, chráněná území, zpracovat plány řízení oblastí povodí včetně programů opatření – 12/2008;

53

Dlouhodobým požadavkem odběratelů je sociální přiměřenost ceny za službu – odvádění a čištění odpadních vod. Tento veřejný zájem musí ve své strategii respektovat i VST (více viz Příloha č. 2 k této Zprávě) dotačních zdrojů a k objemu nezbytných investic pro splnění závazků ČR vyplývajících ze Směrnice o čištění městských odpadních vod.

54

Je však třeba konstatovat, že v současné podobě není v EU právní úprava služeb obecného hospodářského zájmu uspokojivě vyřešena. V tomto smyslu je otázka služeb obecného hospodářského zájmu „vyvíjející se koncept“, který nemá v mnoha směrech jednoznačná pravidla. Pozn.: V některých nejnovějších výstupech ES se původní jednotný koncept služeb obecného hospodářského zájmu rozštěpil na tzv. služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu v užším smyslu.

55

Rada ES například na konci roku 2007 schválila návrh Návrh Směrnice Evropského parlamentu Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky a změně směrnice 2000/60/ES, KOM(2006) 397 v konečném znění. O přijetí tohoto předpisu nyní bude rozhodovat Evropský parlament.

73

abc



•

schválení plánů řízení oblastí povodí a právně závazné vydání programů opatření – 12/2009;

•

zavedení programů opatření do praxe – 12/2012; a

•

prokázání dosažení dobrého stavu vod – 12/2015.

Zásadním pojmem dle Rámcové směrnice o vodní politice je „program opatření“, který bude právně závazným dokumentem s velmi krátkou dobou realizace. Rámcová směrnice o vodní politice uvádí obsah programů opatření v ustanovení článku 11: „1. Každý členský stát zajistí, se zřetelem na výsledky analýz požadovaných podle článku 5 a k dosažení cílů stanovených podle článku 4 pro každou oblast povodí, nebo část mezinárodní oblasti povodí ležící na jeho území, zpracování programu opatření. Tyto programy mohou odkazovat na opatření vyplývající z legislativy přijaté na národní úrovni a pokrývající celé území členského státu. Tam, kde je to účelné, může členský stát přijmout opatření uplatňovaná pro všechny oblasti povodí a/nebo pro všechny části mezinárodních oblastí povodí ležící na jeho území. 2. Každý program opatření musí obsahovat ”základní” opatření specifikovaná dále v odstavci 3 a tam, kde je to nutné, i ”doplňková” opatření. 3. ”Základní opatření” představují minimální požadavky, které mají odpovídat a sestávat z: a) takových opatření, která jsou vyžadována k implementaci právních předpisů Společenství pro ochranu vod, včetně opatření požadovaných právními předpisy uvedenými v článku 10 a v části A přílohy VI; … Příloha VI Seznam opatření, která mají být zahrnuta do programů opatření Část A Opatření požadovaná podle následujících směrnic: i. Směrnice o vodách určených ke koupání (76/160/EHS) 56 ; ii. Směrnice o ptácích (79/409/EHS) 57 ; iii. Směrnice o pitné vodě (80/778/EHS) ve znění směrnice (98/83/ES) 58 ; iv. Směrnice o velkých haváriích (Seveso) (96/82/ES) 59 ; v. Směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (85/37/EHS); vi. Směrnice o splaškových kalech (86/278/EHS) 60 ; vii. Směrnice o čištění komunálních odpadních vod (91/271/EHS); viii. Směrnice o prostředcích na ochranu rostlin (91/414/EHS) 61 ; ix. Směrnice o dusičnanech (91/676/EHS) 62

56

Tato směrnice byla zrušena a nahrazena Směrnicí Evropského parlamentu a rady 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a zrušení směrnice 76/160/EHS.

57

Směrnice Rady Evropských společenství 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.

58

Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

59

Směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek.

60

Směrnice Rady 86/278/EHS o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství.

61

Směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

74

abc



x. Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) 63 ; xi. Směrnice o sdružené prevenci a omezování znečišťování (96/61/ES) 64 . Příloha VII podrobně definuje nezbytný věcný obsah Plánů oblastí povodí.“ Z výše uvedeného vyplývá, že programy opatření nejsou totožné pouze se Směrnicí o čištění městských odpadních vod. K dosažení dobrého stavu vod bude nutné aplikovat kombinace požadavků celé řady směrnic ES majících vliv na kvalitu vod. Navíc bude třeba respektovat i velmi přísné požadavky na kvalitu vod vyplývající z Rybí směrnice. Základní stavební jednotkou systému pro Rámcovou směrnici o vodní politice je vodní útvar. Jeho vymezení vychází z koncepce totožné, jako bylo použito pro vymezení útvarů lososových a kaprových vod; jedná se tedy o první společný krok. Druhým krokem obou směrnic je uvést do provozu monitorovací programy. Standardní monitoring pro Rybí směrnici by již měl probíhat i s ohledem na plnění programu situačního monitoringu Rámcové směrnice o vodní politice; pro tento monitoring je žádoucí využít zkušeností ze zavádění monitoringu pro Rybí směrnici. Plány opatření pro lososové a kaprové vody se mají realizovat samostatně do roku 2009. Potom se stanou součástí realizace programů opatření podle Rámcové směrnice o vodní politice. Plány opatření pro lososové a kaprové vody v rámci povodí musí realizovány již částečně na principech Rámcové směrnice o vodě. Mnohé z programů opatření lososových a kaprových vod již vycházejí z komplexního přístupu k dosažení enviromentálního cíle – zajistit dosažení stavu bez nepříznivých vlivů na rybí populaci. Z výše uvedeného vyplývá, že práce na implementaci Rybí směrnice by měly být první příležitostí, jak si v menším měřítku vyzkoušet některé komplexní přístupy k hodnocení tekoucích vod, které v rámci EU komplexně řeší Rámcová směrnice o vodní politice. Z výše uvedeného je zřejmé, že stanovení požadavků na limity kvality vypouštěných odpadních vod z určitého bodového zdroje - v daném případě zejména pro AČOV a ČOV Klokoty - nebude triviální úlohou. Definice těchto limitů je významná zejména v případě intenzifikace AČOV a rekonstrukce ČOV Klokoty, jakož i z časového hlediska udržitelnosti technologické úrovně těchto ČOV s ohledem na možné zvyšování požadavků na úroveň čištění nejen v období do roku 2015, ale i pro další období. Rámcová směrnice o vodní politice totiž stanovuje nejméně tři základní plánovací cykly, a to až do roku 2027. Určení konkrétních limitů i jen v časovém horizontu do roku 2015 není v možnostech VST. První informace lze očekávat až v návrzích programů opatření v roce 2008. 65 Z publikovaných informací o praktickém provedení „výpočtů“ limitů vyplývá, že může jít i o velmi složitý simulační model vyžadující údaje z celé řady na sebe navzájem navazujících vodních útvarů. Nelze tedy pouze modelovat situaci v jediném vodním útvaru, ve kterém se nacházejí ĆOV ve vlastnictví VST.

62

Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeným dusičnany ze zemědělských zdrojů.

63

Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

64

Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC).

65

Konzultant provede pilotní pokusný výpočet dle kombinovaného přístupu pro ČOV ve vlastnictví VST v rámci konečné verze koncesního projektu.

75

abc



1.2.3 Rozbor stávající poptávky po vodohospodářských službách V Oddíle 1.1.1 výše je detailně popsán vývoj poskytovaných vodohospodářských služeb, včetně popisu řešení současné situace v Aglomeraci Tábor. Následující tabulka (Tabulka 44) dokumentuje současný stav uspokojení poptávky obyvatel po vodohospodářských službách. Z této tabulky je patrné, že celková poptávka obyvatel po vodohospodářských službách v dotčené aglomeraci je téměř kompletně uspokojena, a to jak z hlediska napojení na vodovodní, tak i kanalizační síť. Podobné charakteristiky vykazuje i průmyslová poptávka po napojení na vodovodní síť a odkanalizování odpadních vod. Průmyslové subjekty, které dosud nevyužívají veřejnou síť jsou, zejména z hlediska zabezpečení pitnou vodou, soběstační.

76

abc



Tabulka 44: Současná situace využívání vodohospodářské infrastruktury obyvatelstvem dle majetkové a provozní evidence Obyvatelé připojení na vodovodní síť

Obyvatelé připojení na kanalizační síť

Počet trvale bydlících obyvatel

Počet

% z trvale žijících obyvatel

Počet

% z trvale žijících obyvatel

Táborsko - celkem

45 595

45 562

99,9

45462

99,7


35 006

35 006

100

34 906

99,7

Sezimovo Ústí

7 273

7273

100

7 273

100


3 316

3283

99

3 283

99

Název lokality

V předmětné aglomeraci existují tzv. rozvojové plochy (zejména průmyslové povahy), které by mohly v budoucnosti mít pozitivní vliv na vývoj poptávky po vodohospodářských službách. V současné situaci nelze přesně určit povahu budoucích průmyslových investic v rozvojových plochách a jejich náročnost na zatížení vodohospodářské infrastruktury, zejména pak na odkanalizování odpadních vod. Vývoj počtu obyvatel v Aglomeraci Tábor za poslední dvě desetiletí naznačuje nepatrný pokles. Z dlouhodobého hlediska se dá stav počtu obyvatel označit za konstantní a vývoj za stagnující (viz Tabulka 45). Tento trend se dá předpokládat i v budoucnosti. Tabulka 45: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel – Aglomerace Tábor 1961

1970

1980

1991

2001

97 604

97 900

103 244

104 030

102 828

Tábor

24 528

27 181

31 867

36 342

36 557


2 123

2 325

3 078

2 901

3 043

Sezimovo Ústí

5 849

8 022

8 885

7 520

7 495

Okres celkem v tom obce:

Současná poptávka zabezpečuje VST, respektive VaKu Jižní Čechy následující objem fakturovaných finančních prostředků (vychází se ze skutečných údajů roku 2006 a 2007 v cenách bez DPH uvedených v kalkulaci VaS) (viz Tabulka 46) Tabulka 46: Poptávka po vodohospodářských službách - Aglomerace Tábor

rok

2006 2007

Objem fakturované vody pitné 3 (tis. m )

Kč/m voda pitná

2 460,8

28,24

2 445,2

3

20,75

Fakturace celkem voda pitná (tis. Kč)

Objem fakturovan é vody odpadní 3 (tis. m )

Kč/m voda odpadní

Fakturace celkem voda odpadní (tis. Kč)

Celková fakturace VaS

4 404,3

20,35

89 627,5

159 120,5

4 398,6

21,40

94 198

167 668

3

(tis. Kč)

69 493 73 470

77

abc



Významný pozitivní vliv na vývoj poptávky může mít pouze příliv trvale žijících obyvatel nebo napojení stávajících průmyslových a rozvojových oblastí (v případě, že doposud nejsou) na veřejnou vodovodní a kanalizační síť.

1.2.4 Prognóza poptávky a rizika vývoje poptávky Pro určení budoucí poptávky obyvatelstva po vodohospodářských službách, konkrétně po zajištění dodávek pitné vody a odvádění městských odpadních vod, je důležitý zejména odhad počtu trvale bydlících obyvatel, odhad počtu obyvatel napojených na vodovodní a kanalizační síť a odhad množství vyprodukované odpadní vody. Podstatný vliv na vývoj poptávky má také průmyslová výroba, respektive napojení průmyslových lokalit na veřejnou vodovodní a kanalizační síť, a to v případě, že dosud veřejnou síť nesdílejí. Dalším faktorem s pozitivním, nikoli však významným, vlivem na vývoj poptávky může být napojení obytných lokalit v předmětné aglomeraci, kde doposud není zavedena vodovodní či kanalizační síť nebo obojí, a které nejsou zahrnuty v plánu obnovy (viz Příloha č. 1 k této Zprávě: Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor). V následující tabulce (Tabulka 47) je uveden dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Aglomeraci Tábor. Tabulka 47: Počet trvale bydlících obyvatel podle druhu pobytu a podle obcí v Aglomeraci Tábor 1961

1970

1980

1991

2001

97 604

97 900

103 244

104 030

102 828

Tábor

24 528

27 181

31 867

36 342

36 557


2 123

2 325

3 078

2 901

3 043

Sezimovo Ústí

5 849

8 022

8 885

7 520

7 495

Okres celkem v tom obce:

Vývoj počtu obyvatel v Aglomeraci Tábor za poslední dvě dekády naznačuje nepatrný pokles. Z dlouhodobého hlediska se dá stav počtu obyvatel označit za konstantní a vývoj za stagnující. Tento trend se dá předpokládat i v budoucnosti. Potenciálním rizikem pro vývoj poptávky může být demografická struktura obyvatelstva. Konkrétně, dle vyjádření VST, je demografickou strukturou nejvíce negativně postiženo město Sezimovo Ústí, kde konstantně roste poměr obyvatel v důchodovém věku. Tato skutečnost by mohla v dlouhodobém časovém horizontu vést ke snížení počtu obyvatel předmětné aglomerace. V následující tabulce (Tabulka 48) jsou shrnuty údaje o vývoji obyvatelstva v jednotlivých částech Aglomerace Tábor, které jsou zpracovány podle dat ČSÚ, tak jak jsou uvedena v Plánu rozvoje VaK Jihočeského kraje. Lze předpokládat, že stagnace, respektive mírný pokles počtu obyvatel Aglomerace Tábor bude pokračovat i po roce 2015.

78

abc



Tabulka 48: Obyvatelstvo – výhled do roku 2015 Název lokality

Stav rok 2001

Výhled do roku 2015

Táborsko - celkem

Do 47 100 trvale bydlících obyvatel

Počet obyvatel se nebude dle předpokladůzvyšovat – stagnace, resp. mírný pokles


36 557 trvale bydlících obyvatel

Sezimovo Ústí




Pozitivní vliv na budoucí vývoj poptávky po vodohospodářských službách bude zajisté mít vybudování kanalizační sítě v místních a příměstských oblastech Stoklasná Lhota, Hlinice a Zárybničná Lhota tak, jak je definováno v Plánu rozvoje VaK Jihočeského kraje. Další, nicméně již minoritní vliv, by mělo potenciální zavedení vodovodní a kanalizační sítě do následujících ze strany VST identifikovaných místních částí předmětných měst, respektive místních lokalit, které nejsou doposud dostatečnou vodohospodářskou infrastrukturou vybaveny. Konkrétně VST identifikoval následující tzv. „bílá místa“: 66

•

Planá nad Lužnicí;

o •

Sezimovo Ústí;

o •

v centru města není dosud (v ulici Husova a oblasti „za střediskem“) zaveden vodovod, jedná se o obytnou zástavbu, cca 2 x 10 rodinných domů. cca 30 rodinných domů dosud není napojeno na kanalizační síť.

Tábor;

o o o

v místní části Smyslov není dosud zavedena vodovodní ani kanalizační síť; v místní části Všechov není dosud pro cca 20 - 30 rodinných domů vybudována kanalizační síť; v místní části Zahrádka není dosud pro cca 20 rodinných domů vybudována kanalizační síť.

Jako klíčový faktor s výrazným pozitivním vlivem na poptávku po dodávkách pitné vody lze považovat potenciální napojení výrobny společnosti MADETA a.s. v Plané nad Lužnicí na veřejnou vodovodní síť. Dle odhadu VST by k případnému napojení na veřejnou vodovodní síť mohlo dojít cca v horizontu 3 let a pravděpodobný průměrný odběr pitné vody by mohl dosahovat objemu cca 32,5 tis.m3 měsíčně. Potenciální dopad na budoucí poptávku je přehledně zpracován v následujících tabulkách (Tabulka 49 a Tabulka 50).

66

Počet obyvatel, kteří mohou představovat dodatečnou poptávku bude upřesněna ze strany VST v další etapě zpracování tohoto koncesního projektu.

79

abc



Tabulka 49: Potenciální odběr pitné vody společností MADETA a.s. (v cenách roku 2006 bez DPH) Objem fakturované 3 vody pitné (tis. m / měsíc)

Objem fakturované 3 vody pitné (tis. m / rok)

3 Kč/m voda pitná

Fakturace celkem voda pitná (tis. Kč / měsíc

Celková fakturace VaS za rok (tis. Kč)

32,5

390

28,24

917,8

11 013,6

Tabulka 50: Skutečný roční odběr vody aglomerace Táborsko za rok 2006 (bez DPH) Objem fakturované vody pitné 3 (tis. m )

Kč/m3 voda pitná

Fakturace celkem voda pitná (tis. Kč)

2 460,8

28,24

69 493

Objem fakturované vody odpadní 3 (tis. m )

3

Kč/m voda odpadní

4 404,3

20,35

Fakturace celkem voda odpadní (tis. Kč)

Celková fakturace VaS (tis. Kč)

89 627,5 159 120,5

Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že připojením provozovny společnosti MADETA a.s by došlo k navýšení odběru pitné vody téměř o 390 tis. m3 za rok, což v cenách roku 2006 představuje nárůst celkové fakturace o cca 11 mil. Kč, v procentním vyjádření o cca 7%. Výpočet byl proveden za předpokladu, že MADETA a.s. neuzavře s Provozovatelem vodohospodářské infrastruktrury smlouvu za zvýhodněných podmínek, čili za předpokladu, že bude odebírat pitnou vodu za „normální“ tržní cenu. Kromě výše uvedených akcí existují v předmětné lokalitě tzv. rozvojové plochy určené pro průmyslové investice. Konkrétní investiční akce nejsou doposud známy, ale dle vyjádření VST se nepředpokládá příchod investora, který by svou produkcí výrazně zatížil vodovodní, a zejména pak kanalizační síť. Předpokládají se investice povahy logistických center atd.. Jiná alternativní opatření než výše uvedená, která by mohla mít pozitivní či negativní vliv na vývoj poptávky, nebyla ze strany VST ani Konzultanta identifikována.

1.3

Potřeby v oblasti majetku, provozu a služeb zákazníkům

1.3.1 Potřeby v oblasti majetku V oblasti zásobování pitnou vodou lze identifikovat následující základní „technické“ potřeby ve vztahu k vodohospodářskému majetku v Aglomeraci Tábor:

•

zabezpečit nepřetržité zásobování pitnou vodou v příslušném území v působnosti VST;

•

optimalizovat systém řízení vodovodních sítí;

•

zajistit trvalou udržitelnost zásobování pitnou vodou za sociálně únosné ceny pro koncové uživatele (odběratele).

Dále lze identifikovat tři základní „technicko-provozní“ potřeby ve vztahu k vodohospodářskému majetku v Aglomeraci Tábor, které se týkají odvádění a čištění městských odpadních vod:

80

abc



•

zajišťovat kontinuální v působnosti VST;

•

trvale zajišťovat dostatečné čištění městských odpadních vod před jejich vypouštěním do vod povrchových v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění;

•

zajistit trvalou udržitelnost odvádění a čištění městských odpadních vod za sociálně únosné ceny pro koncové uživatele (odběratele).

odvádění

městských odpadních vod z příslušného území

Obecně pro obě oblasti VaK je společnou technickou potřebou zvýšení úrovně preventivní údržby a oprav a jejich monitoringu na vodohospodářské infrastruktuře VST. Vztaženo konkrétně k Projektu lze identifikovat tyto dílčí potřeby:

•

realizovat program měření průtoků a optimalizace ztrát vody;

•

vybudovat samostatný systém řízení vodovodních sítí;

•

vytvořit kontinuální systém měření kvality pitné vody na vstupu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy);

•

postupně realizovat závěry a doporučení vyplývající ze zpracované Studie vodovodní sítě;

•

zajišťovat kontinuální odvádění odpadních městských odpadních vod ze zájmové oblasti VST v takovém množství a kvalitě, která umožní jejich vyčištění na ČOV vybavených nejlepší dostupnou technologií tak, aby vyčištěné městské odpadní vody byly v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění;

•

nejpozději do 31.12.2010 zajistit odvádění městských odpadních vod kanalizačním systémem na takové ČOV, které budou schopné trvale zajišťovat dostatečné čištění městských odpadních vod před jejich vypouštěním do vod povrchových v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění, a to i v případě, že dojde k zpřísnění těchto podmínek od roku 2015, kdy bude uplatňován kombinovaný přístup, ke stanovení povolovaných limitů znečištění, respektive bude potřeba splnit limity odpovídající nejlepší dostupné technologii; kapacitně musí být tyto ČOV schopné zvládnout nejen současný, ale i výhledový stav počtu EO v dlouhodobém časovém horizontu;

•

vytvořit kontinuální systém měření jakosti odpadních vod před a po vyčištění;

•

postupně realizovat doporučení vyplývající ze zpracovaného Generelu;

•

snažit se získat co nejlepší „hodnotu za peníze“ při odvádění a čištění městských odpadních vod, aby bylo možné udržet sociálně únosné ceny pro koncové uživatele (odběratele);

•

vybudovat systém standardů pro preventivní údržbu a opravy technologických zařízení;

•

realizovat systém monitoringu realizace preventivní údržby;

•

vypracovat metodologii kontroly stavu vodovodních sítí a kanalizačních systémů.

Odpovídající cíle Projektu k dílčím potřebám VST v oblasti majetku jsou:

•

za aktivní účasti Provozovatele (včetně financování) - v případě volby pro způsob realizace založený na oddílném modelu - vytvořit systém měření a řízení vodárenských sítí s cílem postupného snižování ztrát vody a realizace HW a SW vybavení vodárenského dispečinku při dodržení obecně užívaných datových (a jiných) standardů;

81

abc



•

za aktivní účasti Provozovatele (včetně financování) - v případě volby pro způsob realizace založený na oddílném modelu - vytvořit systém měření kvality pitné vody na výstupu z Vodárenské soustavy Jižní Čechy, zajistit smluvní garanci kvalitativních parametrů vody převzaté, včetně sankcí;

•

na základě výstupů ze zpracované Studie vodovodních sítí a úvodní rizikové analýzy stavu vodovodů průběžně aktualizovat a stanovovat prioritní části vodovodů určené k obnově, aktualizovat míru rizika jednotlivých částí vodovodů v rámci aktualizací plánů financování obnovy VaK;

•

průběžné snižování podílu balastních vod přitékajících na ČOV na míru, která umožní reálně použitelné technologie splňující limity nejlepší dostupné technologie jejich vyčištění tak, aby vyčištěné odpadní vody, vypouštěné do recipientu splňovaly podmínky v té době aktuálně platného vodoprávního povolení k vypouštění;

•

koncepčně řešit odlehčování odpadních vod při zvýšených dešťových srážkách (např. úpravy přepadových hran a škrtících tratí na odlehčovacích komorách, dostavba odlehčovacích komor), připravit investiční plán pro řešení odlehčování do toku s ohledem na budoucí striktnější požadavky na ochranu vodních toků;

•

zajistit rekonstrukce stávajících ČOV, které potom budou schopné trvale zajišťovat dostatečné čištění městských odpadních vod z kanalizační sítě před jejich vypouštěním do vod povrchových v souladu s podmínkami stanovenými v budoucím povolení k jejich vypouštění, a to i v případě, že bude výhledově od roku 2015 uplatňován kombinovaný přístup ke stanovení povolovaných limitů, resp. bude potřeba splnit limity odpovídající nejlepší dostupné technologii. Kapacitně musí být tato ČOV schopna zvládnout nejen současný, ale i výhledový stav počtu EO v dlouhodobém časovém horizontu;

•

zajistit provozování VaK takovým způsobem, aby byla získána co nejvyšší „hodnota za peníze“, včetně zohlednění rizik s nakládáním s kaly, nouzovým zásobováním pitnou vodou zejména za mimořádných situacích (povodně);

•

vytvořit systém měření a indikace skutečného provádění standardů preventivní údržby a oprav, systém standardů pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat.

1.3.2 Potřeby v oblasti provozování Obecně lze definovat jako základní potřebu v oblasti provozování zajištění nepřetržitého provozuschopnosti VaK. Ve vztahu k postavení VST je specifickou potřebou přenos provozních rizik na jiný subjekt. Tato potřeba vyplývá z dlouhodobé strategie VST, který je vlastnickou společností v oboru vodovodů a kanalizací reprezentující zájmy municipalit v celém zájmovém území. S ohledem na vývoj legislativních požadavků v oboru kvality pitné vody a úrovně čištění městských odpadních vod se zvyšují také rizika spočívající v jejich porušování. Minimalizace těchto rizik vyžaduje přiměřený lidský potenciál na vysoké odborné úrovni, včetně využívání služeb externích expertů při řešení mimořádných situací. Odpovídající cíle Projektu k těmto potřebám v oblasti provozování jsou: •

přenos provozních rizik na jiný subjekt efektivním způsobem;

•

vysoká provozní odbornost Provozovatele;

82

abc


•


stanovení měřitelných kritérií pro posuzování úrovně provozování, včetně pravidel pro jejich monitoring a sankce. 67

1.3.3 Potřeby v oblasti služeb zákazníkům Základní potřebou VST ve vztahu k zákazníkům je zajištění ochrany zdraví člověka a životního prostředí v souvislosti s dodáváním pitné vody a následném odváděním a čištěním odpadních vod. Nezbytným prvkem této služby je její nepřetržitost bez reálného „nouzového“ náhradního technického řešení. Současně VST musí respektovat sociálně únosný rozměr ceny za vodohospodářské služby ve vztahu k zákazníkům ze sektoru obyvatelstvo (viz Příloha č. 2 k této Zprávě: Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor) Současně je nutná řádná informovanost a komunikace s odběrateli vodohospodářských služeb jako zákazníky, jakož i veřejnosti jako celku. Odpovídající cíle Projektu k těmto potřebám jsou:

•

nepřetržité dodávání pitné vody a odvádění městských odpadních vod z Aglomerace Tábor;

•

udržení sociálně únosné ceny vodohospodářských služeb, včetně sociálně únosného tempa meziročního nárůstu ceny;

•

kvalitní informovanost a komunikace s odběrateli;

o

nepřetržité hlášení poruch;

o

dostupnost informací na internetu (ceník VaS, informace o kvalitě vody atd.)

o

provoz zákaznického centra a tzv. zákaznické linky (call centrum);

o

možnost elektronického vyúčtování služeb a on-line prohlížení zákaznických dat;

o

profesionalita, odbornost a ochota pověřeného zástupce vlastníka/provozovatele.

Výše uvedené spektrum služeb je v současnosti považováno v podmínkách České republiky za standardní. Současnou situaci stávajícího provozovatele (VaK Jižní Čechy) přehledně popisuje následující tabulka (Tabulka 51). Tabulka 51: Přehled služeb zákazníkům poskytovaných současným provozovatelem (VaK Jižní Čechy) Dostupnost Nepřetržité Ceník informací na hlášení VaS na webu poruch webu VaK Jižní Čechy

X

X

X

Aktuální info o kvalitě vody na webu X

Provoz Provoz zákaznického call centra centra

X

On-line Elektronické prohlížení vyúčtování dat služeb zákazníka

X

-

Rozsah služeb poskytovaných v současné době zákazníkům společností VaK Jižní respektování skutečnosti, že služby uvedené v první a druhé odrážce jsou a nezbytnými aktivitami vlastníka/provozovatele vodohospodářské infrastruktury z předmětu činnosti) považuje Konzultant za dostačující a v podmínkách ČR

67

X

Čechy (při základními vyplývající standardní.

V případě eventuality provozování ze strany VST by se sankce z logiky věci neuplatnily.

83

abc



Spektrum těchto služeb v zásadě plně koresponduje i s mezinárodní situací, konkrétně se situací analyzovanou pilotně na vodohospodářském trhu v USA. 68 Při definování požadavků na vývoj, budoucí rozsah, úroveň a povahu služeb poskytovaných zákazníkům provozovatelem/vlastníkem vodohospodářské infrastruktury je nezbytné respektovat zejména dynamický vývoj v oblasti IS/IT, což v nejbližší budoucnosti umožní odběratelům (zákazníkům) vodohospodářských služeb řešení nastalých situací tzv. „na dálku“. Tímto obecným vývojem realizovaným konkrétními opatřeními Provozovatele dojde ke zvýšení komfortu při vyřizování individuálních záležitostí, snížení časové náročnosti vyřizování individuálních záležitostí a následně i k růstu spokojenosti odběratelů (zákazníků). V současné době se v této oblasti již zavádějí zákaznické služby jako např. elektronické vyúčtování poskytnutých služeb, včetně elektronického zasílání faktur a informování o výjimečných událostech prostřednictvím SMS. Tyto zákaznické služby nejsou v současné době ještě v portfoliu služeb nabízených odběratelům (zákazníkům) VaKem Jižní Čechy v Aglomeraci Tábor zahrnuty.

1.4

Specifikace cílů

1.4.1 Identifikace politických cílů a strategií VST, Jihočeského kraje, MZe, ČR a ES Společným politickým cílem je splnění závazků ČR v oblasti zvyšování kvality a ochrany vod. Tento cíl je obsahem všech zásadních dokumentů na celostátní 69 a krajské úrovni; je také součástí strategie a cílů VST. Závazky lze časově rozdělit na splnění požadavků dle Směrnice o čištění městských odpadních vod do roku 2010 a splnění programů opatření dle Rámcové směrnice o vodní politice do roku 2015. Druhý cíl je však nutno chápat jako kontinuální plnění požadavků různých směrnic ES v oblasti VODA se vztahem ke kvalitě a ochraně vod; tyto požadavky budou „pouze“ vyjádřeny v základní části programů opatření pro realizační období 2010 až 2012, popř. nejdéle do roku 2015, kdy dojde k vyhodnocení dosažení (nebo přiblížení se) dobrého stavu vod dle Rámcové směrnice o vodní politice. Specifickým cílem VST v oblasti zásobování pitnou vodou je smluvní zajištění především adekvátní kvality (a také přiměřeného množství) pitné vody, a to s ohledem na skutečnost, že VST nedisponuje žádnou vlastní kapacitou pro výrobu pitné vody, je závislý na externí vodárenské soustavě (Vodárenská soustava Jižní Čechy). Dalším politickým cílem v celkové zájmové oblasti VST je rozvoj regionu, což souvisí s posláním vodohospodářských služeb jako služeb v obecném hospodářském zájmu. Zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod jsou chápány jako základní předpoklad pro kvalitu lidského života. Přístup ke kvalitní pitné vodě a zajištění likvidace odpadních vod patří v evropském regionu k běžným požadavkům jeho obyvatel. Existence vodohospodářské infrastruktury a odpovídajících služeb je současně předpokladem dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální, státní i globální. Zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod je službou ve veřejném zájmu, 70 poskytovanou v prostředí blízkém přirozenému monopolu.

68

Rambo,, E., Baumgartner, R., Kleniv, C: Developing Customer Service Targets By Assessing Customer Perspective, Awwa Research Foundation, IWA Publishing, 2003, ISBN – 1-84339-8834.

69

Viz Koncepce VHP.

70

Veřejný zájem je charakterizován tak, že jde o zájem, který není zájmem soukromým, resp. jde o zájem, který je opakem zájmu soukromého. Jde tedy o zájmy veřejně prospěšné, jehož nositeli jsou jen rámcově

84

abc



Veřejné zájmy v oboru vodovodů a kanalizací nesouvisí pouze s plněním základní funkce zásobování obyvatelstva pitnou vodou (funkce zdravotní, hygienická) a čištění odpadních vod (funkce environmentální), případně s uplatněním řádného hospodaření ekonomických jednotek poskytující vodohospodářské služby, ale souvisí i s:

•

obecným rozvojem měst a obcí (funkce urbanistická – územního rozvoje);

•

řešením obecných krizových situací (funkce bezpečnostní a krizového managementu);

•

obecně s problematikou veřejných rozpočtů, inflace i s dotační politikou státu – (funkce finanční);

•

hospodářským rozvojem průmyslu a investiční činnosti na území daného státu – vodné a stočné jsou nákladem takřka všech hospodářských subjektů, „zasíťování“ může mít vliv na vstup zahraničních investorů (funkce obecně hospodářská);

•

v důsledku funkce obecného ekonomického rozvoje se zaměstnaností, s životní úrovní obyvatelstva – vzhledem k úplatám za vodohospodářské služby – a celkově s obecnou kvalitou života obyvatel (funkce sociální).

Základní prioritní veřejný zájem je však obvykle formulován jako základní cíl oboru vodovodů a kanalizací, tj. zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, a to za sociálně únosné ceny. Vždy je třeba hledat rovnováhu mezi nutností pokrývat provozní i investiční náklady v oboru vodovodů a kanalizací v rámci ceny pro vodné a stočné (míra sociálního zatížení obyvatel) a nutností poskytovat dotace z veřejných rozpočtů: stát, kraj, města a obce (míra solidárního přerozdělování z obecných daňových výnosů). Současně je také nutné dodržovat princip „znečišťovatel platí“, který je většinou realizován formou různých poplatků za vypouštění odpadních vod.

1.4.2 Identifikace hospodářských cílů a podnikatelských záměrů VST VST postupuje v souladu dle postupně formulovaných celostátních a krajských cílů s důrazem na maximálně možné využití dotačních zdrojů ČR a zejména EU pro zajištění přiměřené sociální úrovně ceny pro vodné a stočné v celkovém zájmovém území VST. VST má vypracovaný soubor nezbytných investičních opatření do roku 2010, která postupně realizuje a průběžně aktualizuje svoji investiční strategii s ohledem na možnosti financování. VST se profiluje trvale jako municipální vlastnická společnost v oboru vodovodů a kanalizací, která je přímo řízená politickou municipální reprezentací regionu v působnosti VST; jednateli společnosti jsou starostové tří měst: Tábor, Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí, která tvoří území působnosti VST.

determinované společenství osob – „veřejnost“, popř. jde o zájmy celé společnosti – celospolečenské zájmy. Veřejný zájem souvisí s režimem veřejného práva a také s postavením, posláním a úkoly orgánů veřejné moci. Posuzovat a kvalifikovaně prosazovat veřejné zájmy mohou pouze orgány veřejné moci. Obsah veřejného zájmu je potom třeba dovozovat ze vždy daných právních i faktických souvislostí případů a situací, pro něž právní úprava požaduje respektování či reflektování veřejného zájmu.

85

abc



Správa majetku VaK bydlení a podnikání).

a jeho rozvoj sleduje také podporu rozvoje regionu (kapacity v oblasti

V tomto kontextu je hlavním a prvořadým hospodářským cílem VST zajištění finanční stability VST jako obchodní společnosti v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu za současné realizace relevantních akcí v oblasti rozšiřování a obnovy vodohospodářské infrastruktury v Aglomeraci Tábor při zachování únosných cen pro vodné a stoční, jakož i vytvoření předpokladů pro čerpání dotací, zejména nikoliv však výlučně z Fondu soudržnosti.

1.4.3 SWOT analýza pro Projekt Silné stránky •

Přiměřené zkušenosti VST s komunikací vůči provozovatelskému subjektu VaK, zejména v technické oblasti.

•

Dostatečné zkušenosti na straně VST s organizací výběru zhotovitele pro stavební práce v rámci již několika realizovaných projektů v oboru VaK.

•

Využití zkušeností VST s řízením podobných investičních projektů v etapě výstavby a zkušebního provozu.

•

Možnost realizovat financování Projektu s využitím přiměřeně dobré bonity VST na bankovním trhu a to zejména s ohledem na nízkou současnáou „dluhovou službu“ VST.

•

Na poměry vodohospodářských společnosti „vlastnického typu“ v České republice (tohoto rozsahu jako VST) nadstandardně kvalifikovaný a zkušený ředitel VST se značnou znalostí a praktickou zkušeností se specifikami správy a současně i provozováním vodohospodářské infrastruktury.

•

Zkušenost s využíváním externích expertních dodavatelů zejména s oblasti projektování a řízení investic.

•

Investiční historie VST a jeho právních předchůdců v oblasti investic do vodohospodářské infrastruktury: poměrně kontinuální a na české poměry minimálně standardní výše vložených prostředků do obnovy a rozvoje VaK.

•

Na situaci v České republice poměrně značně popsané výhledové akce v oblasti infrastruktury VaK a dostupné základní systémové studie VaK (Generel a Studie vodovodní sítě).

•

Existence základního monitoringu sítě v majetku VST.

•

Stabilizovaná poptávka po vodohospodářských službách v zájmové oblasti VST.

•

Malý počet společníků VST, než je tomu u jiných obdobných vodohospodářských společností vlastnického typu v ČR, což vytváří předpoklady větší akceschopnosti VST.

•

Vyšší než v ČR standardní úroveň zákaznických služeb poskytovaná stávajícím provozovatelem (VaK Jižní Čechy).

Slabé stránky •

Nedostatek zdrojů pro zajištění plné samofinancovatelnosti obnovy vodohospodářské infrastruktury v majetku VST z vnitřních zdrojů bez dotací.

86

a

rozvoje

abc



•

Časově a na projektové řízení a kvalitu technického zpracování náročná příprava a realizace všech relevantních akcí předvídaných VST v dalším období, která bude vyžadovat vysokou míru koordinace na straně VST a pro které nemá VST v současné době dostatečné personální kapacity.

•

Neexistence zázemí provozní budovy v majetku VST.

•

Nezkušenost a nedostatečné personální zdroje pro nastavení, monitoring a kontrolu výkonových parametrů na straně VST tak, jak předvídá zvláštní podmínka v Rozhodnutí EK a Metodika pro žadatele ve vztahu k „nejlepší mezinárodní praxi“.

•

Poměrně značně nižší úroveň cen pro vodné a stočné v Aglomeraci Tábor, než je sociálně únosný tarif, která bude vyvolávat s ohledem na zajištění trvalé udržitelnosti celé vodohospodářské soustavy v majetku VST (požadavek Komise) a další připravované infrastrukturní akce VST pravděpodobně rychlejší růst cen pro vodné a stočné, než tomu bylo v uplynulých letech.

•

Zhoršená kvalita vodohospodářské infrastruktury v majetku VST pořízená zejména v 70. letech minulého století (nižší životnost vyvolávající potřebu rychlejší obnovy).

•

Minimální praktické zkušenosti VST s procesem výběru provozovatele vodohospodářské infrastruktury v hospodářské soutěži.

•

Neexistence smluvního vztahu VST a vlastníka „nadřazené“ vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy) upravující zejména problematiku stanovování výše ceny vody převzaté a její kvalitu, popř. řízení odběru vody z externí vodárenské soustavy včetně řízení a údržby zásobovacích vodojemů (nejsou ve vlastnictví VST).

•

Minimální, respektive omezené dlouhodobé finanční zdroje měst jako společníků VST pro spolufinancování obnovy a rozvoje VaK v Aglomeraci Tábor.

Příležitosti •

Získání lepší přidané hodnoty v oblasti správy a provozování pro VST, než je tomu v současné době.

•

Možnost ověření ceny a kvality služeb stávajícího provozovatele (VaK Jižní Čechy) v konkurenčním prostředí a získání detailnějšího rozkladu ceny (nikoliv po agregovaných položkách), a v této relaci i nižší ceny provozních nákladů.

•

Zvyšování stupně uplatnění principu trvalé udržitelnosti infrastruktury VaK a kvality vodohospodářských služeb, včetně zákaznických služeb, v zájmovém území VST.

•

Zlepšení informací o stavu a trendech infrastruktury VaK v majetku VST jako podklad pro další optimalizaci obnovy, investic a provozování celé sítě.

•

Získání dalších zkušeností pro členy interního odborného týmu a členy vedení VST zejména v oblasti procesu výběru Provozovatele při ukončení případné budoucí provozní smlouvy.

•

Ověření postupů a mechanismů vyžadovaných v rámci Koncesního zákona a Zákona o veřejných zakázkách.

87

abc



Hrozby •

Nestabilní externí legislativní prostředí ve vztahu k Rámcové směrnici o vodní politice (uplatnění kombinovaného přístupu), a zejména časovému termínu zveřejnění programů opatření až v druhé polovině roku 2008.

•

Nevyjasněné vazby a mezi oborovou legislativou a legislativou pro veřejné zadávání, koncese a veřejnou podporu, včetně nejednoznačné legislativní úpravy.

•

Nestabilní situace ve vztahu k požadavkům na obsah provozní smlouvy v souvislosti s požadavky orgánů ČR odvozených zejména z požadavků Komise v rámci OP Životní prostředí.

•

Limitující časový termín 31.12.2010 pro řádné ukončení Projektu Táborsko financovaného s dotací Fondu soudržnosti 2004 - 2006.

•

Nevyjasněná pozice České republiky ve vztahu k uplatnění derogace z principu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby dle čl. 9 Rámcové směrnice o vodní politice z důvodů sociálních (sociální únosnost cen pro vodné a stočné).

•

Minimální praktické zkušenosti s procesem výběru nového provozovatele vodohospodářské infrastruktury v hospodářské soutěži v České republice, u kterého bude nutnost komunikovat některé záležitosti s technickými poradci na straně Komise, jejichž zajištění není zatím jisté.

•

Nedostatečná asistence ve prospěch VST při přípravě realizace Projektu na straně orgánů ČR odpovědných za správu Fondu soudržnosti v České republice, minimálně ve vztahu k Projektu Táborsko. Dosud blíže nespecifikované požadavky Komise na proces výběru nového Provozovatele a obsah provozní smlouvy k případnému uplatnění ze strany VST pro Projekt, nemožnost přímé komunikace VST a Komise.

•

Rychlejší růst cen stavebních prací, případně inflace, než je v Projektu předvídáno.

•

Nižší skutečná míra dotačních prostředků na Projekt, než je v Projektu předvídáno, a to z nejrůznějších důvodů.

•

Vysoké riziko vzniku povodni z roku 1998.

•

Limitovaný potenciál k „odvážným“ rozhodnutím (s ohledem na délku volebního cyklu) o rychlejším meziročním růstu cen pro vodné a stočné v zájmovém území VST.

povodňové situace v zájmovém území VST podobné situaci při

1.4.4 Formulace cílů pro Projekt Konzultant na základě informací o aktuálním stavu Projektu, situaci a potřebách VST získaných rozhovory s managementem VST a Konzultantovi zpřístupněné dokumentace identifikoval tyto vrcholové cíle VST ve vztahu k Projektu:

Cíl 1: Zajištění kvalitních dodávek pitné vody a následný sběr a čištění městských odpadních vod ze zájmového území VST pro obyvatelstvo a průmysl v souladu s legislativou, správními rozhodnutími, strategiemi a smluvními závazky VST Zajištění kvalitních dodávek pitné vody a následný sběr a čištění městských odpadních vod ze zájmového území VST v souladu: a) s platnými a účinnými právními předpisy a výhledovými požadavky legislativy ČR a ES;

88

abc



b) s obecnými principy poskytování vodohospodářských služeb obyvatelstvu (přístupnost, dostupnost, kontinuita, solidarita, sociální únosnost, trvalá udržitelnost, průhlednost, odpovědnost, kontrola apod.); c) se strategickými cíli VST danými jeho určením a celostátní oborovou strategií; a d) se smluvními závazky VST vůči stávajícímu provozovateli vodohospodářské infrastruktury v majetku VST.

Cíl 2: Stanovení a implementace střednědobé investiční a cenové strategie VST Vyhotovení (povinně do 31.12.2008) a implementace plánu obnovy dle § 8 odst. 11 Zákona o VaK v rozsahu dle požadavků Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK s přihlédnutím na zvláštní podmínku uvedenou v čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK, a konkretizovanými požadavky Komise (i s ohledem na pravidla dle Základních komentářů jako Přílohy č. 7 k OP Životní prostředí a Metodiky pro žadatele) a navazující nastavení Projektu, které by: a) respektovalo základní vztah mezi rozsahem investic a úrovní obnovy VaK, míře zdrojů z municipálních rozpočtů a cenové strategii směrem od současné úrovně k maximální hodnotě v rámci sociální únosnosti, a to s ohledem na zvláštní podmínku uvedenou v čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK, pravidly dle Metodiky pro žadatele a konkretizovanými požadavky Komise; b) přiměřeně respektovalo požadavky na vodohospodářských sítí ve vlastnictví VST;

zachování

trvalé

udržitelnosti

c) vytvářelo pro VST dostatečné zdroje s ohledem na finanční stabilitu VST v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém rámci.

Cíl 3: Nastavení a implementace Projektu v souladu s Rozhodnutím EK, OP Životní prostředí a platnými pravidly veřejného zadávání Určení a realizace Projektu v souladu s požadavky danými zvláštními podmínky dle čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK, OP Životní prostředí a navazujícími pravidly (např. obsah nové provozní smlouvy musí být v souladu s Podmínkami přijatelnosti, Základními komentáři, Metodikou pro žadatele a dalšími konkretizovanými požadavky Komise), jakož i české legislativy v oblasti veřejného zadávání.

Cíl 4: Zajištění finanční stability VST s využitím vlastních a externích zdrojů a stanovení optimální délky realizace Projektu s ohledem na pravidla Komise Nastavení a realizace komplexní finanční struktury VST pro Projekt: a) s ohledem na potřeby finančních zdrojů VST (např. projekt rekonstrukce areálové ČOV) po celé výhledové období a zajištění zdrojů pro financování pro tomu odpovídající období realizace Projektu c) na předpokládanou výši a vývoj položek neovlivnitelných VST (tzv. pass-through nákladové položky).

Cíl 5: Zajištění efektivního provozování, správy vodohospodářského systému VST a zvyšování kvality služeb zákazníkům (odběratelům) v zájmové oblasti VST po dobu realizace Projektu Dosažení efektivního provozování a správy vodohospodářského systému VST po dobu realizace Projektu:

89

abc



e) nastavením optimálních procesních, kontrolních, monitorovacích a vynucovacích požadavků provozního charakteru a jejich efektivní prosazování; f)

optimalizací výše a vývoje položek neovlivnitelných VST (tzv. pass-through položkové náklady);

g) vytvořením optimálních vztahů (majetkových/nájemních) pro zázemí VST, případně budoucího provozovatele; h) nastavením optimálních procesních, kontrolních, monitorovacích a vynucovacích požadavků ve vztahu k systematickému zlepšování služeb zákazníkům (odběratelům) vodohospodářských služeb v zájmové oblasti VST.

Cíl 6: Získání podrobnějších informací o stavu a trendech vodohospodářské infrastruktury v zájmovém území VST Získání podrobnějších údajů o stavu a trendech (zejména opotřebení a životnosti) vodohospodářské infrastruktury v majetku VST v zájmovém území s ohledem na potřebu zlepšování plánu obnovy vodohospodářské infrastruktury VST v dlouhodobém horizontu.

90

abc



2

VARIANTY ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB A DOSAŽENÍ CÍLŮ

2.1

Metodická východiska a postupy

V tomto oddíle Zprávy Konzultant identifikuje a popisuje co nejširší nabídku různých variant řešení Projektu. Záměrem Konzultanta není již předem vyloučit některé varianty, ale naopak se pokusit neopominout žádnou s ohledem na současný stav Projektu reprezentativní variantu. 71 Předpokládané způsoby realizace Projektu, tj. např. provoz na základě koncesní nebo obdobné smlouvy nebo provozování vodohospodářského majetku samotným VST je řešeno v Kapitole 4 této Zprávy. Kdykoliv v průběhu realizace Projektu může vyvstat otázka, zda vybraná varianta řešení byla skutečně tou nejlepším a zda byly zváženy všechny alternativy. Z tohoto důvodu je potřebné se zabývat i variantami řešení, které se mohou jevit již na počátku procesu analyzování jako méně vhodné či dokonce nezpůsobilé. Cílem této části Zprávy je popsat různé cesty, jakými se lze přiblížit k výsledku, který představuje pro VST „nejlepší hodnotu za peníze“. Základem přístupu Konzultanta v této kapitole je identifikace „jednoduchých variant“ řešení z hlediska jednotlivých aspektů Projektu majících zásadní vliv na získání „nejlepší hodnoty za peníze“ v Projektu. Konkrétně je pak řešení posuzováno z hledisek:

•

časového průběhu a rozsahu obnovy/investic,

•


•


•

financování,

•


•


•


•


•

vlastnictví.

V dalších oddílech této kapitoly Zprávy jsou „jednoduché varianty“ získané na základě tzv. dlouhého seznamu variant vzájemně zkombinovány a předmětem analýzy jsou vhodné „složené varianty“ (krátký seznam variant). Nejvhodnější (doporučená) „složená varianta“ je následně v další kapitole této Zprávy podrobena analýze způsobů realizace Projektu. Logickým doplňkem k této identifikaci reálných variant je popis ekonomických a jiných důsledků pro případ, že by daná potřeba nebyla realizována vůbec (tzv. nulová varianta).

71

Je samozřejmé, že v detailu by mohlo být variant mnohem více (desítky až stovky).

91

abc


2.2


Popis variant - dlouhý seznam variant

2.2.1 Nulová varianta (Varianta 0) V nulové variantě by provozování vodohospodářské infrastruktury v majetku VST bylo realizováno dle stávajícího uspořádání na základě Dodatku č. 3/2007, tj. Provozní smlouva je v návaznosti na konzultace s MMR a ÚOHS upravena tak, že umožňuje její jednostranné ukončení ze strany VST ve lhůtě tří měsíců, přičemž její platnost končí nejpozdějí tři měsíce po uzavření smlouvy s vybraným provozovatelem. Tento stav by byl v podstatě na neurčito; případně by mohlo dojít k jinému zásahu ze strany MZe s de facto obdobnými účinky. 72 Absence řešení na straně VST – byť k zajištění provozování vlastními silami VST, na které by VST musela zajistit minimálně provozní budovu, provozní prostředky a lidské zdroje, případně učinit další opatření – by velmi pravděpodobně vedlo k nepřiznání/odebrání finanční podpory na Projekt Táborsko ve výši 7.692.753 Euro ze strany Komise, což by ohrozilo samotnou proveditelnost tohoto projektu 73 a mělo další negativní vlivy na vnitřní hospodářské poměry VST, stav výhledových zdrojů na další obnovu/investice na infrastrukturním majetku VST a ve svých důsledcích by mělo nepochybně i dlouhodobý a poměrně značný vliv na růst cen pro vodné a stočné v tarifové oblasti VST. S ohledem na potřebu VST realizovat další investice na své vodohospodářské infrastruktuře, u kterých se počítá se spolufinancováním z Fondu soudržnosti v rámci OP Životní prostředí, by v „nulové variantě“ byla významně ohrožena proveditelnost i těchto projektů.

2.2.2 Varianty časového průběhu a rozsahu obnovy/investic (a)

Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje a bez ČOV Klokoty (Varianta A1)

Tato varianta časového průběhu a rozsahu obnovy/investic neobsahuje rozvojové investice – dostavbu VaK v některých dílčích částech zájmového území VST. Jedná se zpravidla o izolované menší územní celky s dimenzí do 50 rodinných domů, kde dosud nedošlo k vybudování úplné infrastruktury VaK (zejména kanalizací) ,a to z technických, ale zejména ekonomických důvodů. Není také uvažována realizace významnější rekonstrukce ČOV Klokoty (nad rámec obvyklé obnovy). Plán obnovy je zde uvažován v plném rozsahu a ve standardním časovém průběhu, tj. bez přesunů finančních zdrojů pro obnovu mezi jednotlivými dílčími časovými úseky při zachování celkového finančního objemu.

72

Dle ustanovení § 22 odst. 1 Zákona o VaK má MZe pravomoc způsobilému provozovateli povinnost k veřejné službě: „Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, která a) přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, majetku a veřejného pořádku, nebo b) vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.“

73

Jedním z cílů Projektu Táborsko je dosáhnout splnění požadavků Směrnice o čištění městských odpadních vod do roku 2010. Případná nerealizace Projektu Táborsko, tj. i v úplnosti samotného tohoto Projektu - by tak navíc vyvolala druhotné sankční postihy na straně zúčastněných měst i na straně VST, které jsou uvedeny Vodním zákoně.

92

abc


(b)


Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje, ale s rekonstrukcí ČOV Klokoty (Varianta A2)

Tato varianta časového průběhu a rozsahu obnovy/investic neobsahuje rozvojové investice – dostavbu VaK v některých dílčích částech zájmového území VST. Jedná se zpravidla o izolované menší územní celky s dimenzí do 50 rodinných domů, kde dosud nedošlo k vybudování úplné infrastruktury VaK (zejména kanalizací), a to především z technických, ale zejména ekonomických důvodů. Je však uvažována (na rozdíl od Varianty A2) realizace významnější rekonstrukce ČOV Klokoty (nad rámec obvyklé obnovy). Plán obnovy je zde uvažován v plném rozsahu a ve standardním časovém průběhu (bez přesunů finančních zdrojů pro obnovu mezi jednotlivými dílčími časovými úseky při zachování celkového finančního objemu).

(c)

Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV a ČOV Klokoty, jakož i rozvojových investic ve standardním časovém průběhu (Varianta A3)

Tato varianta časového průběhu a rozsahu obnovy/investic obsahuje i rozvojové investice (na rozdíl od Variant A1 a A2) – dostavbu VaK v některých dílčích částech zájmového území VST. Jedná se zpravidla o izolované menší územní celky s dimenzí do 50 rodinných domů, kde dosud nedošlo k vybudování úplné infrastruktury VaK (zejména kanalizací), a to především z technických, ale zejména ekonomických důvodů. Je však uvažována (na rozdíl od Varianty A2) realizace významnější rekonstrukce ČOV Klokoty (nad rámec obvyklé obnovy). Plán obnovy je zde uvažován v plném rozsahu a ve standardním časovém průběhu (bez přesunů finančních zdrojů pro obnovu mezi jednotlivými dílčími časovými úseky při zachování celkového finančního objemu).

(d)

Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu (Varianta A4)

Tato varianta časového průběhu a rozsahu obnovy/investic neobsahuje rozvojové investice – dostavbu VaK v některých dílčích částech zájmového území VST. Jedná se zpravidla o izolované menší územní celky s dimenzí do 50 rodinných domů, kde dosud nedošlo k vybudování úplné infrastruktury VaK (zejména kanalizací), a to především z technických, ale zejména ekonomických důvodů. Není také uvažována realizace významnější rekonstrukce ČOV Klokoty (nad rámec obvyklé obnovy). Plán obnovy je zde uvažován v plném rozsahu, ale nikoliv ve standardním časovém průběhu; jsou uvažovány přesuny finančních zdrojů pro obnovu mezi jednotlivými dílčími časovými úseky při zachování celkového finančního objemu. Bude docházet k přesunu části financování obnovy z první dekády plánu obnovy 2009 – 2018 do druhé dekády 2019 až 2028, a to s ohledem na vysoké objemy nezbytných (a neodkladných) investic zejména v období 2009 – 2011.

93

abc


(e)


Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV i ČOV Klokoty ve standardním časovém průběhu bez rozvojových investic (Varianta A5)

Tato varianta i časového průběhu a rozsahu obnovy/investic neobsahuje rozvojové investice – dostavbu VaK v některých dílčích částech zájmového území VST. Jedná se zpravidla o izolované menší územní celky s dimenzí do 50 rodinných domů, kde dosud nedošlo k vybudování úplné infrastruktury VaK (zejména kanalizací), a to především z technických, ale zejména ekonomických důvodů. Je ale uvažována realizace významnější rekonstrukce ČOV Klokoty (nad rámec obvyklé obnovy). Plán obnovy je zde uvažován v plném rozsahu, ale nikoliv ve standardním časovém průběhu; jsou uvažovány přesuny finančních zdrojů pro obnovu mezi jednotlivými dílčími časovými úseky při zachování celkového finančního objemu. Bude docházet k přesunu části financování obnovy z první dekády plánu obnovy 2009 – 2018 do druhé dekády 2019 až 2028, a to s ohledem na vysoké objemy nezbytných (a neodkladných) investic zejména v období 2009 – 2011.

(f)

Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v omezeném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV, jakož i ČOV Klokoty a rozvojové investice ve standardním časovém průběhu (Varianta A6)

Tato varianta časového průběhu a rozsahu obnovy/investic obsahuje rozvojové investice – dostavbu VaK v některých dílčích částech částech zájmového území VST. Jedná se zpravidla o izolované menší územní celky s dimenzí do 50 rodinných domů, kde dosud nedošlo k vybudování úplné infrastruktury VaK (zejména kanalizací) a to především z technických ale zejména ekonomických důvodů. Je ale uvažována realizace významnější rekonstrukce ČOV Klatovy (nad rámec obvyklé obnovy). Plán obnovy je zde uvažován v plném rozsahu, ale nikoliv ve standardním časovém průběhu; jsou uvažovány přesuny finančních zdrojů pro obnovu mezi jednotlivými dílčími časovými úseky při zachování celkového finančního objemu. Bude docházet k přesunu části financování obnovy z první dekády plánu obnovy 2009 – 2018 do druhé dekády 2019 až 2028, a to s ohledem na vysoké objemy nezbytných (a neodkladných) investic zejména v období 2009 – 2011.

2.2.3 Varianty technických charakteristik u klíčových vodohospodářských děl (a)

Převedení odpadních vod na AČOV a její intenzifikace (Varianta B1)

Technické řešení ochrany severovýchodní části města Tábora před přívalovými dešti představuje převedení části průtoků odpadních a dešťových vod pomocí štoly z povodí Jordánu a kapacitně limitované ČOV Klokoty do povodí AČOV. Tím budou vytvořeny podmínky pro uvolnění kapacity ČOV Klokoty pro rozvoj severní části Tábora. Z levobřežního povodí nádrže Jordán bude umožněno převedení 1 988 m3/d odpadních vod do povodí AČOV, a tím bude uvolněno cca 40% bilanční látkové kapacity ČOV Klokoty. Průměrný nátok tak bude ve výhledovém stavu cca 40-45 l/s. Vybudováním štoly se vytvoří retenční objem 2 400 m3, a tím se umožní i využití retenčního objemu stávající štoly o velikosti 1 790 m3. Celkem tedy bude vytvořen retenční objem 4 190 m3. Průměrný denní nátok odpadních vod na AČOV se přepojením povodí pomocí nové štoly zvýší cca na 120% stávající hodnoty. Průměrný nátok tak bude ve výhledovém stavu cca 148-160 l/s. Celková délka vybudovaných štol 963 m. Štoly budou realizovány v převážné části tunelářským způsobem a budou mít průtočnou plochu 3,098 m2.

94

abc



Kapacita AČOV bude dostatečná i po přepojení povodí; v současnosti je kapacita AČOV naplněna pouze z 62%, jak vyplývá z vodoprávního povolení. Potřeba plnit požadavky na kvalitu vypouštěných vod po roce 2010 (2015) podle Nařízení vlády č. 61/2003 si vyžádá intenzifikaci a rekonstruki AČOV. Dojde k rozšíření areálu AČOV. Budou vybudovány nové dosazovací nádrže a provedeny další úpravy technologické linky za účelem snížení provozních nákladů. Celkové náklady na akci byly stanoveny na základě odborného odhadu vlastníka vodohospodářské infrastruktury VST. Výše investičních nákladů na rekonstrukci AČOV byla stanovena na hodnotu cca 160 mil. Kč

(b)

Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty (Varianta B2)

ČOV Klokoty je navíc umístěna na břehu řeky v úzkém údolí se strmými svahy, kde není prostor pro její další rozšíření. Z prostorových důvodů byl hlavní objem nitrifikace proveden systémem Deep Shaft (šachtová aktivace) a kalové hospodářství je umístěno v samostatném areálu umístěném nad údolím řeky. ČOV Klokoty je v současné době na hranici své kapacity. Funkce stávajícího aktivačního systému se jeví jako velmi nestabilní, a to především vzhledem k nitrifikaci v zimním období. Systém pracuje se stářím kalu pouze 4 dny, což je extrémně nízká hodnota i pro šachtovou aktivaci. Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty, na takovou úroveň aby dosahovala potřebné kapacity dané současným stavem a zároveň byla schopna plnit limitní ukazatele na kvalitu vypouštěných vod podle Nařízení vlády č. 61/2003 v aktuálním znění (po novele) i po roce 2010 (2015) vyžaduje úpravy technologické linky se zaměřením na stabilizaci procesů biologické nitrifikace a denitrifikace tak, aby bylo v ročním průměru dosaženo odtokové koncentrace Nc pod 15 mg.l-1 . Náklady na tuto akci byly ve studii „Rekonstrukce ČOV Tábor – Klokoty“ zpracované firmou PROVOD – inženýrská společnost, s.r.o., v roce 2006, stanoveny na cca 50-55 mil.Kč bez DPH. Z výše uvedeného vyplývá, že navýšení kapacity ČOV Klokoty na takovou míru, aby byl umožněn další rozvoj povodí odkanalizovaného na tuto ČOV by bylo technologicky velmi obtížné, možná i nerealizovatelné. Toto řešení by si určitě vyžádalo použití unikátních technologií a řešen s velkými investičními a provozními náklady. Efektivita takového řešení je více než sporná, proto také bylo přijato základní koncepční řešení – snížení nátoku na tuto ČOV (výstavba nové kanalizační stoky – viz výše bod (a) ). Současně je však nutné uvažovat o úpravách technologie i po snížení celkového zatížení (odvedení části odpadních vod na AČOV Tábor) a to s ohledem na zvyšující se požadavky na limity odpadních vod po roce 2010 v souvislosti s cílem dosažení dobrého stavu vod dle RSV. Proto je třeba bilancovat určité finanční zdroje na úpravu, popř. dostavbu této ČOV, Konzultant považuje na základě již existujících technických studií za při měřenou výši hodnotu 60 mil. Kč. Technické řešení bude nutné vypracovat ihned po snížení nátoku odpadních vod, např. aktualizací studie „Rekonstrukce ČOV Tábor – Klokoty“ zpracované firmou PROVOD – inženýrská společnost, s.r.o., v roce 2006. Pokud skutečné potřebné investiční náklady budou nižší než bilancovaných 60 mil. Kč, lze tuto rezervu využít pro realizaci části rozvojových investic.

2.2.4 Varianty zvýšení spotřeby vody u klíčových odběratelů (a)

Žádná podstatná pozitivní změna (Varianta C1)

Současný trend spotřeby vody v regionu VST odpovídá celostátnímu trendu, který vykazuje trvalou stagnaci bez známek významného oživení spotřeby. Proto je varianta nezměněné úrovně spotřeby vody u obyvatelstva nejvíce pravděpodobnou. U klíčových odběratelů lze očekávat další zavádění technologických opatření omezujících zvyšování spotřeby vody. Jedinou v době zpracování této Zprávy realistickou příležitostí ke zvýšení spotřeby je napojení výrobního areálu

95

abc



společnosti MADETA a.s. na vodovod pro veřejnou potřebu; dosud je celý areál tohoto potravinářského podniku zásobován pomocí úpravnou vody ve vlastnictví třetí osoby, 74 která nemá dle dostupných informací perspektivní technologické vybavení a využívá jako zdroj vody vodní tok Lužnice. Vzhledem k tomu, že potravinářská výroba je trvale kontrolována (zejména legislativně) a dosud nebylo signalizovány žádné potíže, lze považovat možnost zvýšení odběru pitné vody za spíše nejistou.

(b)

Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní - mimo obyvatelstvo“ o 4% (Varianta C2)

Pokud dojde ke zvýšení tlaku kontrolních externích institucí na zabezpečení kvalitní pitné vody (s minimálními kvalitativními riziky) pro potravinářskou výrobu, potom může dojít ke zvýšení odběru pitné vody s možností dodatečné poptávky po pitné vodě distribuované ze sítě ve vlastnictví VST. Současně lze předpokládat, že již došlo k technologickým změnám v procesech potravinářské výroby, což snížilo spotřebu pitné vody (jejíž objem byl známý v posledním desetiletí minulého století). Proto původně, ze strany VST, odhadované navýšení o 7% je v této variantě sníženo na úroveň 4%.

(c)


Tato varianta je totožná s Variantou C2, ale je založena navíc na předpokladu, že dodávka pitné vody z úpravny vody by nemotivovala k provedení technologických opatření ke snížení spotřeby vody, tj. celková poptávka po pitné vodě dodávané ze sítě ve vlastnictví VST by vzrostla o 7%.

2.2.5 Varianty financování Druhým aspektem realizace Projektu je aspekt finanční. V tomto oddíle Zprávy jsou popsány rámcové možnosti zajištění financování zejména ve vazbě na popsané varianty časového průběhu a rozsahu obnovy/investic Projektu. Opět je snaha o komplexní pohled, ačkoliv některé možnosti jsou již předem omezené. Základní skutečností je, že podstatnou část nákladů v každém případě ponese VST a finanční možnosti jsou jen různými formami rozložení tohoto dopadu do výdajů(nákladů) VST v čase, které se dále případně promítají do cen pro vodné a stočné v tarifové oblasti VST. Na různé typy financování se také vážou specifické možnosti přenosu rizik mezi soukromým a veřejným sektorem stejně tak jako různé transakční náklady a daňové vlivy. Ať již se VST přikloní k jakékoliv z variant financování Projektu, musí tak učinit až po velmi pečlivém zvážení svých finančních možností, a to na základě modelu svého budoucího cash flow a plánu hospodaření VST jako celku, tak aby byl schopen překlenout období intenzivní investiční činnosti a nedostal se do situace, kdy nebude schopen plnit své závazky. 75

74

Jedná se o společnost SILON s.r.o, která poskytuje teplárenské služby v Plané nad Lužnicí.

75

Tento model byl zpracován Konzultantem, viz § 4 písm. b) Prováděcí vyhlášky ke Koncesnímu zákonu: „Dojde-li na základě analýzy způsobů realizace doporučené varianty podle § 3 odst. 2 a 3 k doporučení řešení podle koncesního zákona, koncesní projekt dále obsahuje alespoň … b) předpokládané finanční prostředky nezbytné pro realizaci předmětu koncesní smlouvy, včetně popisu předpokládaných finančních toků v průběhu realizace předmětu koncesní smlouvy,“

96

abc



Vzhledem ke skutečnosti, že následující období a v něm předpokládané projekty obnovy a investiční záměry, jakým je například intenzifikace AČOV a ostatní chystané (např. Hlinice) a již k realizaci připravené investiční projekty VST (např. Stoklasná Lhota, Projekt Táborsko), jsou s ohledem na stávající příjmové toky do VST velmi finančně náročné, je třeba u každé jednotlivé akce zvážit financování s ohledem na budoucí finanční pozici VST jako celku v určité časové řadě. Je zřejmé, že v rámci druhé etapy koncesního projektu se bude muset VST vypořádat s problematikou měnového rizika.

(a)

Financování výlučně z vlastních zdrojů VST (Varianta D1)

Stejně tak, jako se na začátku tohoto oddílu Zprávy začínalo nulovou variantou, obsahuje první popsána varianta financování Projektu alternativu financování Projektu výlučně ze zdrojů VST, a to po celou dobu trvání tohoto Projektu. Těmito vlastními zdroji VST se rozumí zdroje VST, které jako obchodní společnosti pro něj vznikají z jeho podnikatelské činnosti, tj. zejména nájemné z pronájmu vodohospodářského majetku dle stávající Provozní smlouvy a z příjmů z budoucího nastavení systému správy a provozování vodohospodářské infrastruktury VST na základě schválení koncesního projektu a navazujících stupňů, a to dominantně prostřednictvím inkasa vodného a stočného v tarifové oblasti. V případě této varianty Konzultant předpokládá, že veškeré náklady Projektu budou průběžně hrazeny VST z vlastních zdrojů, tzn. že v čase výstavby jednotlivých investičních akcích by docházelo k enormnímu tlaku na cash flow VST. Celková roční potřeba zejména v období 2009 až 2011 přesahuje reálné možnosti VST s ohledem na sociální únosnost cen pro vodné a stočné (viz Příloha č. 1 k této Zprávě: Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor).

(b)

Financování jako kombinace vlastních zdrojů VST a úvěrového financování (Varianta D2)

Tato varianta financování Projektu počítá jak s financováním z vlastních, tak i z cizích zdrojů. Konzultant předpokládá, že VST vždy po dokončení stavební části Projektu bude splácet splátky investičního úvěru, který bude potřeba k dofinancování příslušné části Projektu (dané investiční akce). Po vyčerpání vlastních likvidních zdrojů VST na danou investiční akci v průběhu výstavby dochází k průběžnému financování stavební části Projektu formou kontokorentního úvěru, který je průběžně jak čerpán, tak i splácen v případě uvolnění dalších vlastních zdrojů VST, přičemž úroky z tohoto úvěru jsou spláceny VST na měsíční bázi. Aktuálně použitá úroková míra úvěru v modelu činí 5 % p.a. Stanovená úroková míra, která byla v modelu VST definována, byla nastavena na základě zkušeností ze získávání úvěrů na obdobné investiční akce a vzhledem k aktuálním možnostem VST a situaci na finančním trhu zohledňuje i jistou formu rezervy pro případný negativní vývoj úrokových sazeb na trhu. Na základě informací poskytnutých VST Konzultantovi je předpokládáno, že délka výstavby jednotlivých investičních akcí nepřesáhne dobu trvání 3 roky. Tato skutečnost koresponduje s úvěrovou politikou v modelu, která je nastavena po dobu výstavby (max. 3 roky) jako kontokorentní úvěr tzn. nedochází ke splácení jistiny úvěru, ale jsou pouze spláceny úroky z čerpaného úvěrového rámce.

97

abc



Po ukončení výstavby a vypořádání plateb na příslušnou investiční akci v rámci stavební části Projektu Konzultant dále předpokládá, že dojde k přefinancování nesplaceného kontokorentního úvěru na úvěr investiční, který bude splácen anuitní formu splácení. Aktuálně použitá úroková míra investičního úvěru v modelu činí také 5 % p.a. 76 s dobou splácení 15 let. Tato úroková míra byla stanovena s přihlédnutím k aktuálním možnostem VST a aktuální situaci na finančním trhu a již nezahrnuje žádnou případnou rezervu. Přestože úrokové míry a doba splácení vychází z obdobných realizovaných projektů, Konzultant doporučuje aktualizovat použité úrokové míry a dobu splácení úvěru na základě aktuální situace na finančním trhu.

(c)

Dotace ve spojení s ostatními zdroji VST (externí a interní) (Varianta D3)

Tato varianta financování spočívá v získání nevratné finanční podpory na jednotlivé investiční akce zařazené do Projektu z příslušných dotačních zdrojů. Tato varianta rozšiřuje variantu D1 a předpokládá získání spolufinancování formou nevratné finanční podpory z příslušného dotačního zdroje, což v důsledku znamená snížení nároku na financování ze strany VST. S ohledem na skutečnost, že je velmi obtížné zhodnotit výši skutečně získaných prostředků z dotačních zdrojů v následujícím období, stanovil Konzultant konzervativním přístupem možné dotace. V případě Projektu Táborsko uvažujeme s aktuálně známými rozpočty tohoto projektu kde projektant predikoval celkové náklady Projektu Táborsko ve výší 750 mil. Kč (bez DPH). Navýšení nákladů vyplývá ze zvýšení rozsahu Projektu Táborsko (19% z navýšení), jako důsledek nutných opatření dle generelu kanalizací (23% z navýšení) a dalších úprav podmínek realizace (58% z navýšení), např. požadavky na související investice nebo technická řešení plynoucí ze stavebních povolení, změny způsobené časovým odstupem projektů pro stavební povolení od tendrové dokumentace, změny plynoucí z výsledků podrobného geologického průzkumu, nárůst nákladů vlivem podrobnější specifikace stavebních objektů a technických řešení, změny bezvýkopových technologií na výkopové. .V případě Projektu AČOV uvažujeme s aktuálně známými rozpočty tohoto projektu ve výši 160 000 tis. Kč. V případě dotací bylo počítáno s aktuálně schválenou dotací na Projekt Táborsko dle Rozhodnutí EK ve výši 54% ze způsobilých výdajů (maximální částka podpory 7 692 tis. EUR), což podle našich předpokladů bude představovat zhruba částku 169 240 tis. Kč. 77 Dále v analýze předpokládáme s dotací na tento projekt ze SFŽP ve výši 21 370 tis. Kč. V případě Projektu AČOV předpokládáme v modelu s podporou z Fondu soudržnosti prostřednictvím OP Životní prostředí ve výši 120 000 tis. Kč a dále předpokládáme podporu projektu vodovodu a kanalizace v Zárybničné Lhotě ve výši 30 000 tis. Kč od MZe. Projekt Táborsko. Financování investiční akce Projekt Táborsko je založeno na Rozhodnutí EK o získání finanční podpory z Fondu soudržnosti (viz výše). Výše této investiční akce ve 76

Ve výchozích předpokladech a „cílení“ nejvhodnější finanční varianty je použito stejné sazby investičního úvěru jako u sazby kontokorentního úvěru. Je však pravidlem, že sazba kontokorentního úvěru je zpravidla v obdobných případech o cca do 1% nižší.

77

Bude záležet na rozhodnutí ohledně způsobu vypořádání Projektu Táborsko (z hlediska měnového) s ohledem na vývoj kurzu CZK/EUR a dále na zvolené variantě zajištění se proti měnovému riziku.

98

abc



způsobilých výdajích deklarovaná v Rozhodnutí EK je 14 245 840 Euro. Přidělená výše dotace na způsobilé výdaje z Fondu soudržnosti činí nejvýše 7 692 753 Euro, což představuje cca 54% míru dotace z uznatelných nákladů. 78 S ohledem na růst stavebních prací a výrazné posilování kursu české koruny vůči EUR došlo v mezidobí k reálnému snížením míry podpory a naopak k vzrůstu nákladů na tuto investiční akci. 79 V průběhu realizace projektů s podporou Fondu soudržnosti programového období 2004 - 2006, včetně jeho vyhodnocení a závěrečné refundace nákladů ze strany donátorů projektu dochází obecně k nesouladu peněžních toků, které je způsobeno předcházením plateb úhrad dodavatelům před jednotlivými platbami podpory ze zdrojů EU, SFŽP a ostatních příjmových plateb, dále omezením maximální úrovně pro průběžné a zálohové platby podpory ze zdrojů EU (zpravidla 80% z celkové přiznané podpory), a dále ještě časovou lhůtou pro závěrečné vyhodnocení projektu ze strany Evropské komise, která po tuto dobu zadržuje 20% přiznané podpory. Tento časový posun způsobuje poměrně značnou potřebu průběžného financování investiční akce a v případě investora s nedostatečnými finančními možnostmi je nutné řešit tuto situaci komerčním, zpravidla kontokorentním úvěrem. Příjemce dotace zasílá žádosti o proplacení výdajů projektu z prostředků státního rozpočtu na před-financování výdajů, které mají být kryty z prostředků Fondu soudržnosti, na implementační orgán ve lhůtách, které jsou stanoveny v Rozhodnutí o financování akce/Rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. měsíčně, čtvrtletně, po ukončení etapy projektu, po ukončení celého projektu). Žádost o proplacení výdajů projektu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými fakturami, což je prokázáno výpisy z účtu). Implementační orgán provede do 55 kalendářních dnů od obdržení žádosti o proplacení výdajů projektu kontrolu její věcné správnosti, kontrolu oprávněnosti fakturace a na základě provedených kontrol vystaví prohlášení o schválení a příkaz k proplacení prostředků státního rozpočtu na před-financování výdajů, které mají být kryty z prostředků Fondu soudržnosti, a informuje správce kapitoly státního rozpočtu, resp. finanční útvar realizující platby ze státního rozpočtu, o tom, že byly splněny podmínky pro uvolnění prostředků z výdajového účtu kapitoly státního rozpočtu ve prospěch příjemce dotace. Jak již bylo řečeno, v případě projektů spolufinancovaných z Fondu soudržnosti v plánovacím období 2004 – 2006 je měnové riziko poměrně významným ohrožení celé investiční akce a je nutné vyhodnotit všechny situace, které v této oblasti nastávají. Je třeba si uvědomit, že celková výše podpory z Fondu soudržnosti je přiznaná v měně EMU, tedy v EUR, 80 případná výše podpory z SFŽP je přiznaná v CZK, zúčtování DPH probíhá v CZK, a většina ostatních finančních transakcí investora a vedení jeho účetnictví je v CZK. V tomto smyslu je žádoucí věnovat analýze měnového rizika Projektu Táborsko zvýšenou pozornost, aby nedošlo v důsledku podcenění této problematiky ke zbytečným finančním ztrátám na straně VST.

78

S ohledem na růst stavebních prací a výraznému posilování kursu české koruny vůči Euro došlo v mezidobí k reálnému snížením míry podpory a naopak k vzrůstu nákladů na tuto investiční akci o cca 90 mil. Kč. V současné době MF zvažuje, a to nejen ve vztahu k Projektu Táborsko, o určité kompenzaci „měnových ztrát“ projektů Fondu soudržnosti v programovacím období 2004-2006. Definitivní výsledek těchto aktivit MF nebyl ke dni vyhotovení této Zprávy Konzultantovi znám.

79

Přesnější odhad nákladů lze očekávat po dokončení podrobné projektové dokumentace v rámci zadávací dokumentace na dodavatele stavebních prací v tomto investičním projektu.

80

Viz Metodika finančních toků 2004-2006.

99

abc



AČOV - OP Životní prostředí. Financování investiční akce AČOV je založeno na (zatím) nejistém 81 získání finanční podpory z OP Životní prostředí v rámci Prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod. Na základě Implementačního dokumentu se u projektů spolufinancovaných z OP Životní prostředí předpokládá, že v rámci průběžné administrace žádostí o proplacení výdajů stavební části předkládá příjemce podpory (VST) faktury neuhrazené, a to ke kontrole jejich věcné, formální a finanční správnosti. Zprostředkující subjekt (SFŽP) pak na základě prověření věcné, finanční a formální správnosti dané fakturace poskytne současně podíl podpor (ERDF/FS, SFŽP, SR-MŽP) na bankovní účet příjemce podpory do 30 pracovních dnů od podání žádosti o platbu. Příjemce podpory poté nejpozději do 10 pracovních dnů od přijetí podpory poskytne Zprostředkujícímu subjektu bankovní výpisy dokládající kompletní úhradu dané fakturace dodavateli jak z prostředků podpory, tak i podíl vlastních. V zájmu urychlení administrace může příjemce podpory předložit faktury uhrazené, případně uhrazené částečně. Financování v období 2007 až 2013 probíhá již výhradně v Kč. VST tedy neponese kurzová rizika. 82 Zárybničná Lhota – MZe. Investiční akce byla zařazena do seznamu akcí v rámci dotačního programu MZe.

(d)

Výlučné úvěrové financování (Varianta D4)

Tato varianta financování Projektu počítá pouze s financováním z cizích zdrojů v období trvání inženýrské části Projektu a doby výstavby všech investičních akcí v Projektu (s výjimkou Projektu Táborsko, u něhož byla dotace již přidělena), přičemž ze strany VST jsou hrazeny pouze úroky z úvěru v období výstavby a VST je splácí na měsíční bázi. Konzultant předpokládá, že VST po dokončení stavební části příslušné investiční akce v Projektu bude splácet splátky investičního úvěru, který bude potřeba k dofinancování této části Projektu.

(e)

Výlučné PPP financování (Varianta D5)

Metoda spolupráce veřejného a soukromého sektoru v podobě koncese na stavební práce představující formu přenesení podstatné části rizika na soukromý subjekt nebyla dosud v České republice příliš rozšířená, nicméně základní podmínky jsou pro tento typ projektů vytvořeny. Byl schválen Koncesní zákon a nový Zákon o veřejných zakázkách je pro tento případ také použitelný. V klasické podobě se daného projektu v případě tzv. koncese na stavební práce již v rané fázi ujímá soukromý partner. Ten dohlíží na vhodné naplánování, ekonomickou rentabilitu i splnění očekávaných požadavků daného řešení. Se zadavatelem se vydefinují cílové parametry a měřitelné ukazatele daného projektu. Podle nich je upraven a realizován projekt na náklady soukromého partnera.

81

Nejistém v tom smyslu, že VST si nemůže nárokovat získání dotace, ale dotace je udělena na základě „volného“ rozhodnutí příslušného orgánu OP Životní prostředí. VST zatím žádost o dotaci na Projekt AČOV v rámci OP Životní prostředí nepodalo.

82

Viz Metodika finančních toků 2007-2013.

100

abc



Uzavřením koncesní smlouvy veřejný sektor udělí soukromému partnerovi dále právo na provozování projektu. Zpravidla jsou takové smlouvy uzavírány na delší období. V této době se zavazuje soukromý partner provozovat stavbu za předem definovaných podmínek. VST buď platí koncesionáři pravidelný poplatek stanovený na základě míry plnění požadavků 83 (např. je možné strhávat určité procento z poplatku za neplnění výkonových parametrů apod.) nebo přenechává koncesionáři právo vybírat poplatky od uživatelů dané stavby. 84 V prvním případě bývá obvyklý i poplatek vázaný na míru využití objektu třetími osobami, tj. bývá přeneseno riziko poptávky. Díky tomu, že projekt realizuje soukromý partner a stejně tak i provozování je na soukromé straně, je možné v mnohem větší míře přenášet rizika ze strany veřejného sektoru na soukromého partnera. Na druhé straně – po dobu provozování je soukromý partner na příjmové stránce omezen smlouvou a je jeho snahou tyto prostředky vynakládat co nejefektivněji – například vyhledáváním nejvýhodnějších podmínek nákupu energií, externích služeb, správy objektu apod. Při realizaci projektu formou PPP tohoto typu neplatí obecně veřejné sektor soukromému partnerovi poplatky formou nájmu, ale formou platby za služby, kdy placení začíná zahájením poskytování příslušných služeb, přičemž platba za služby by měla zahrnovat kapitálové výdaje soukromého partnera. Požadavkem je právní jistota, že majetek (zařízení), v němž se služby poskytují, připadne dříve či později zadavateli (veřejnému sektoru). Při skončení smlouvy z důvodu zavinění soukromého partnera je třeba dbát na to, aby příslušné zařízení bylo k dispozici pro případného nového smluvního partnera.

(f)

Strukturované financování (Varianta D6)

Strukturované financování je kombinovanou variantou různých typů zdrojů. V iniciační fázi stavby například může poskytnout úvěr dodavatel. Dodavatelské firmy takové úvěry poskytnou ochotně a bez větších problémů. Dodavatelské úvěry však jsou zásadně krátkodobé, většinou v průběhu stavby a na omezenou dobu po jejím dokončení. Podle orientačního ověření u významných stavebních firem se úvěr poskytuje zpravidla na pět let po dokončení výstavby. Jistě by bylo možné získat nabídku dodavatele na delší období. Cena takového úvěru by však byla vyšší než u komerční finanční instituce, neboť právě ta by dlouhodobý úvěr poskytla dodavateli, který by s velkou pravděpodobností získal úvěr za mnohem horších podmínek než VST, přičemž by dodavatel dále do ceny tohoto dále VST poskytnutého úvěru zahrnul i riziko splacení úvěru ze strany VST, což by bylo dalším významným faktorem zvyšující náklady této formy financování pro VST. Proto by po fázi krátkodobého dodavatelského úvěru mělo následovat refinancování, při kterém by dodavatelský úvěr odkoupila finanční instituce a dále by poskytovala úvěr ona. Pro takový případ platí vše již zmíněné v předchozím textu věnovaném úvěrovému financování. Jiný přístup ke strukturovanému financování může být tzv. „sale and lease-back“. V takovém případě by se stavba stavěla do majetku VST, který by ji po jejím dokončení odprodal leasingové společnosti. Ta by pak prostřednictvím leasingových splátek nemovitost poskytovala VST. Výhodou takového přístupu je, že by tento přístup nezatížil rozpočet úvěrem (tedy dluhem), ale pravidelnými splátkami za poskytovaný leasing nemovitosti.

83

Tento způsob úhrady tzv. služebného je tzv. poplatkem za dostupnost (angl. availability payment).

84

Tento způsob úhrady tzv. služebného je tzv. uživatelským poplatkem (angl. user payment).

101

abc



I pro strukturované financování platí stejná nevýhoda nemožnosti přenosu rizika na soukromý subjekt (poněkud volnější při metodě sale and lease-back) jako u úvěrového financování. Díky nenutnosti refinancování také vznikají dodatečné transakční náklady, které se mohou nepříznivě odrazit v celkové ceně.

2.2.6 Varianty provozování a rozsahu správcovských činností Předkládané varianty provozování a rozsahu správcovských činností se liší v míře plnění funkce provozování a funkce správcovské na straně VST (více k rozdělení těchto funkcí, viz Oddíl 1.1.3 výše), popř. na straně externích subjektů, včetně případného externího provozovatele VaK. Rozsah základních povinností a práv vyplývajících z těchto funkcí jsou stanoveny platnými právními předpisy a na ně navazujícími rozhodnutími správních, zejména vodoprávních orgánů a musí být tak či onak zajištěny. Není tak možné, aby nastala situace, že nejsou zajišťovány, zejména ve vztahu k provozovatelské funkci - žádným subjektem. 85 Důvodem pro tento postup je, že tyto služby musí být zajišťovány vždy, jinak by byla v lepším případě ohrožena, v horším případě skutečně poškozena kvalita poskytovaných vodohospodářských služeb, které jsou pro člověka v moderní společnosti do značné míry nezastupitelné. Podrobné rozdělení práv a povinností (činností/aktivit) mezi vlastníkem infrastruktury VaK a třetími subjekty má největším význam v provozním modelu, a to zejména v souvislosti s riziky, která na provozovatele, případně další osoby převádí či nepřevádí vlastník daného vodohospodářské díla. Z hlediska stávajícího rozdělení těchto funkcí u různých vlastníků VaK v České republice lze konstatovat, že od počátku období zásadní změny ve vlastnictví a provozování VaK v ČR (1993 – 1995) se postupně vyvíjely různé varianty tohoto rozdělení výkonu dvou základních funkcí. Výsledné varianty byly často závislé na rozsahu majetku VaK toho kterého vlastníka. Je patrný rozdíl mezi regionálními vlastníky (v rozsahu území okresu až kraje nebo velkých měst) a lokálními vlastníky (zpravidla v rozsahu pouze jedné obce, výjimečně dvou až pěti obcí). Tato postupně se vyvíjející se „koncentrace“ vlastníků a její rozměr určoval především rozsah vlastních odborných kapacit pro výkon správcovské role, rozsah delegování této činnosti na specializované externí dodavatele, platná pravidla dotačních zdrojů a nedostatečný legislativní rámec pro obor VaK v ČR. 86 Dalším významným faktorem v tomto vývoji bylo často počáteční politické rozhodnutí místních municipalit o formě provozování („privatizační projekt“), kdy od počátku existuje forma zásadního oddělení výkonu správcovské činnosti a výkonu provozování - vznik a existence dvou nezávislých právních subjektů („oddílný model“) a forma ponechání výkonu obou funkcí v rámci jediného právního subjektu („smíšený model“). Lokální vlastníci obvykle „kopírují“ tuto strategii. Zakládají vlastní „obecní/městské“ provozní vodárenské společnosti nepatrné kapacity (zejména personální), které většinu specializovaných služeb realizují formou dodávek od externích specializovaných subjektů.

85

Z tohoto důvodu je v ustanovení v § 1 odst. 2 Zákona o VaK uvedeno „Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.“ Nouzovým řešením je pak v Zákoně o VaK možnost MZe udělit ve vztahu k provozovatelské funkci povinnost způsobilému provozovateli k veřejné službě postupem dle § 22 odst. 2 Zákona o VaK: „Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“

86

Před 1.1.2002 platily v České republice pro obor VaK předpisy svým původem z období před rokem 1989, zejména č. 138/1973 o vodách (vodní zákon) a 144/1978 Sb. a vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

102

abc



Pokud nedochází k založení těchto municipálních lokálních provozovatelských subjektů, je provozování zajišťováno výhradně na základě externích dodavatelů služeb, kteří jsou vybíráni buď na základě předem uzavřených rámcových smluv („sazebník cen za jednotlivé dílčí služby“) nebo podle místní situace na trhu relevantních služeb a ad hoc dle potřeby. Odpovědnost za řízení těchto dodavatelů služeb, a tím i zejména za provozuschopnost infrastruktury VaK, je potom delegována na konkrétní fyzickou osobu (často na starostu obce). Tato osoba vykonává roli „dispečera“ pro řízení jednotlivých externích dodavatelů: objednává a kontroluje provedení činností, např. laboratorní rozbory pitné vody, úřední ověření přesnosti vodoměrů, údržbu čerpadel, odkalování vodovodů, likvidace kalů z ČOV, výkopové a montážní práce při odstraňování poruch a havárií, fakturace vodného a stočného, apod.). Převážná část činností „dispečera“ je kontrola, zda procesy probíhají ve standardních „hodnotách“, ovšem bez hlubšího porozumění podstatě provozních jevů. Každá anomálie, vybočení mimo popsaný „obvyklý“ průběh, vyvolává nutnost zapojení externího dodavatele určitých služeb. Obsluha je tedy pouze „dispečerem“ provozu bez dostatečné kompetence ke skutečnému samostatnému řízení VaK. V tomto smyslu je také (velmi) závislá na okamžité disponibilní kapacitě a kvalitě externích dodavatelů specializovaných služeb. Těmito dodavateli jsou v převažující míře vodárenské společnosti působící v nejbližším okolí. Zákon o VaK obsahuje základní úpravu vztahů mezi vlastníkem a provozovatelem vodohospodářské infrastruktury. Některé povinnosti jsou uloženy výslovně provozovateli, některé vlastníkovi, některé jsou ponechány na dohodě mezi smluvními stranami a některé jsou v nějaké míře přeneseny jak na vlastníka, tak i na provozovatele vodohospodářské infrastruktury. Následují varianty se mohou realizovat více či méně jak v tzv. oddílném (provozním) modelu, tak i vlastnickém modelu.

(a)

Plné provozování a plnohodnotné správcovské činnosti (Varianta E1)

Plné provozování je situace, která pro účely této Zprávy vykazuje znaky provádění de facto i de iure všech základních činností zahrnutých dle § 4 Zákona o VaK do povolení k provozování vodovodu a kanalizace, a to v zásadě jedním subjektem, tj. výkon provozovatelské funkce není dále až na výjimky delegován na třetí specializované subjekty. Plnohodnotné správcovské činnosti pak představují případ, kdy vlastník VaK de facto i de iure vykonává v jedné osobě v zásadě všechny základní činnosti, které může dle Zákona o VaK přenést na provozovatele, s výjimkou práva vybírat vodné a stočné, které může v rámci plnohodnotné správcovské funkce na provozovatele či jinou osobu přenést či nikoliv. Výčet těchto případů je uveden níže: •

Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není provozní smlouvou stanoveno jinak (§ 9 odst. 2).

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky na vodovod nebo kanalizaci hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace, pokud se nedohodnou jinak (8 odst. 5).

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních

103

abc



vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele (§ 8 odst. 6 a 7). •

Vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak (§ 8 odst. 8).

•

Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4 (§ 8 odst. 13).

•

Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4 (§ 8 odst. 13).

•

Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé neoprávněným odběrem vody z vodovodu, respektive neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud v provozní smlouvě není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis (§ 10 odst. 3).

•

Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody (§ 16 odst. 1).

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá z provozní smlouvy, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné (§ 22 odst. 8).

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv podle § 8 odst. 5 smluvně pověřen, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 5 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat (§ 36 odst. 2).

104

abc



•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, a to před uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6 o skutečnostnostech v rozsahu dle § 36 odst. 3 (více viz Kapitola 9, oddíl 9.2.6 této Analýzy).

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 8 zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle Zákona o cenách pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn. Vyúčtování je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu MZe (§ 36 odst. 5).

I v plnohodnotné správcovské činnosti se však obvykle nevytváří plnohodnotná kapacita pro projektování VaK. Pokud vůbec existuje na straně vlastníka, tak potom jen v rozsahu jednoduchých staveb, např. výstavba přípojek, rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí. Složitější projekční práce jsou pak zadávány specializovaným projekčním externím subjektům. Realizace plnohodnotné správcovské činnosti ve velkém rozsahu svých dílčích činností vyžaduje také přiměřené personální vybavení, které se vyznačuje požadavky na expertní znalosti z oboru projektování, řízení investic, řízení a dozoru stavebních prací, řízení financování investic a současně specializované znalosti z oboru vodovodů a kanalizací. Efektivita takového týmu (obvykle nejméně 10 specialistů) je možná pouze při přiměřeném rozsahu VaK. Minimální hranicí v České republice se jeví rozsah jednoho okresu.

(b)

„Dispečerské provozování“ a plnohodnotné správcovské činnosti (Varianta E2)

Jedná se o poměrně neobvyklou variantu rozdělení rolí provozování a správy, která v části „dispečerské provozování“ odpovídá v zásadě minimalistické verzi provozovatelského subjektu, který je držitelem příslušného povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace dle § 4 Zákona o VaK a v poměrně značném delegování jednotlivých činností do tohoto povolení zahrnutých (např. provádění oprav, rozborů vody, účetní funkce) smluvními prostředky na třetí subjekty. V dané variantě je pak plnohodnotná správcovská činnost (bez projektování staveb v oboru VaK) zpravidla realizována, pokud má vlastník VaK dostatečnou vlastní personální expertní kapacitu, kterou ovšem využívá i pro jiné účely. Často se může jednat o správu municipálního majetku v obecném rozsahu (místní komunikace, veřejná zeleň, školní budovy, sportovní zařízení, bytový fond apod.). Tuto variantu můžeme registrovat u obcí a měst, které nejsou součástí určitého vlastnického celku (sdružení obcí, akciová společnost vlastníků VaK). V České republice se jedná o města a obce v kategorii cca od 2 000 obyvatel do 10 000 obyvatel. Dispečerské řízení je potom zpravidla svěřeno určitému odborníku se znalostmi z oboru stavebnictví, výjimečně i z oboru VaK.

(c)

Plné provozování a částečně delegované správcovské činnosti (Varianta E3)

Jedná se převažující variantu v České republice (podle počtu zásobovaných obyvatel nebo velikosti území), která se uplatňuje zejména v tzv. oddílném (provozním) modelu (koncesní způsob) a v části „částečně delegované správcovské činnosti“ spočívá ve více či méně minimalistické podobě činnosti vlastníka. V této variantě vlastník de facto i de iure deleguje v zásadě všechny základní činnosti, které může dle Zákona o VaK přenést na provozovatele, s výjimkou práva vybírat vodné a stočné, které může v rámci plnohodnotné správcovské funkce

105

abc



na provozovatele či jinou osobu přenést či nikoliv (viz bod (a) výše), na třetí osoby (zpravidla provozovatele). Obvykle tato varianta zahrnuje uzavření provozní smlouvy dle Zákona o VaK s právem vybírat „poplatky“ od odběratelů (vodné a stočné), a tím také s přenosem rizika spojeného s právem vybírat „poplatky“ od odběratelů. Dále jsou přenášena veškerá obvyklá rizika spojená s provozováním VaK včetně hradit sankce vyplývající z porušení legislativní povinnosti (především dle Zákona o vodách a Zákona o VaK). Správcovská role je řešena formou delegování výkonu některých činností zpravidla na provozovatele – např. vedení majetkové a provozní evidence, příprava podkladů pro plán financování obnovy VaK. Část činností je zajišťována externími dodavateli, zejména z oblasti projektování v oboru VaK a specializovaného poradenství.

(d)

„Dispečerské“ provozování a částečně delegované správcovské činnosti (Varianta E4)

Tato varianta spočívá v kombinaci „dispečerského provozovávání“ popsaného v bodu (b) výše a „částečně delegovaných správcovských činností“ vymezených v bodu (c) výše. Tato varianta je typickou variantou pro vlastníka VaK, který nemá dostatečnou vlastní odbornou personální kapacitu a není součástí žádného „koncentrovaného“ vlastnického subjektu, který by za něj vykonával a realizoval obě role. Zpravidla je tato varianta používána u menších obcí (obvykle pod 1 000 obyvatel), které provozují VaK vlastním jménem a také na vlastní riziko a u nichž technologické řešení vodohospodářského systému není tolik náročné. Podle § 6 odst. 6 Zákona o VaK potom „… krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím nebo organizačním složkám státu, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.“

2.2.7 Varianty zázemí správy a provozování vodohospodářského systému Na úvod je třeba konstatovat, že problematika zázemí pro správu (sídlo pro řízení VST) a provozování (sídlo provozovatele) je jednou z nejvíce kritických z hlediska dodržení rovných podmínek pro všechny účastníky případného výběrového řízení na provozovatele. Může být snadno předmětem velmi oprávněných námitek účastníků řízení, což může časově komplikovat průběh výběrového řízení nebo může vést i k jeho opakování. Lze očekávat minimálně na počátku působení nového provozovatele (odlišného od stávajícího) určité potíže s kvalitou provozování i služeb zákazníkům. Podobně kritické však může být i zabezpečení prostor pro řízení VST jako sídla společnosti v případě neúspěchu VaKu Jižní Čechy ve výběrovém řízení na provozovatele.

(a)

Provozní budova v nájmu VST (Varianta F1)

V současné době VST nemá v majetku jakékoliv přiměřené a vyhovující nebytové prostory, který by mohl využít pro účely, ať již řízení své společnosti či které by mohl prostřednictvím nájemní smlouvy pronajmout případnému budoucímu provozovateli vodohospodářské infrastruktury VST, tj. s možností podnajmout tyto převážně nebytové prostory třetí osobě. VST sídlí v provozní budově ve vlastnictví VaKu Jižní Čechy, který se bude zřejmě – v případě realizace Projektu v oddílném modelu – ucházet i o pokračování provozovatelského vztahu s VST. V daném případě by tato varianta spočívala v uzavření nájemní smlouvy s VaKem Jižní Čechy zásadně na

106

abc



celou budovu a areál,87 včetně příslušenství v majetku VaKu Jižní Čechy nacházejícím se na adrese Tábor, Kosova 2894, PSČ 39002, a to nejpozději do konce zpracování tohoto koncesního projektu.88 V opačném případě by nebylo možné reálně parametrizovat jak délku případného výběrového řízení – ať už zadávacího či koncesního – ani předávací proces majetku, služby zákazníkům (zejména z časového hlediska) atd. Tato varianta by mohla spočívat i v nájmu jiné vhodné budovy od jiného vlastníka s totožným časovým omezením realizace.

(b)

Provozní budova ve vlastnictví VST na počátku realizace Projektu (Varianta F2)

Varianta F2 spočívá v odkoupení stávající provozní budovy v majetku VaKu Jižní Čechy ve prospěch VST nebo ze strany VST odkoupení jiné vhodné budovy v zásadě bezprostředně použitelné pro účely provozování vodohospodářské infrastruktury VST. Taktéž získání této budovy by muselo být z důvodů uvedených u Varianty F1 realizováno nejpozději do konce zpracování tohoto koncesního projektu.

(c) Provozní budova ve vlastnictví VST výhledově na konci realizace Projektu (Varianta F3) Varianta F3 by se v případě nejvýhodnějšího způsobu realizace dle PSC (VST provozovatelem – smíšený model) neuplatnila; provozní budovu dle tohoto způsobu realizace by musela VST zajistit na počátku Projektu. V případě nejvýhodnějšího způsobu realizace Projektu jako veřejné zakázky nebo koncese by bylo v zásadě na zájemci o provozování a vybraném uchazeči, aby si zajistili vlastní provozní budovu, přičemž podmínky soutěže by musely k jejímu získání a „zprovoznění“ poskytnout dostatečná přechodná období. Na konci realizace Projektu, spíše však v určité časové lhůtě před tímto koncem (cca 1-2 roky) by pak tato nová provozní buď přešla do majetku VST (alternativa 1), 89 anebo by VST vybudovala svým jménem a na vlastní účet tuto provozní budovu, kterou by vzápětí pronajala v dalším období provozování po roce 2019 dalšímu provozovateli, přičemž by si VST ponechala v užívání tu část budovy, kterou by potřebovala pro svoji činnost jako vlastník vodohospodářské infrastruktury (alternativa 2). S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o této variantě je možné realisticky přijmout na straně VST vzhledem ke stavu projektových příprav pouze ve vztahu k alternativě 2, která však předpokládá skutečné rozhodování přibližně až v období let 2015-2016, je tato varianta prezentována v této Zprávě jako možné výhledové řešení.

87

Lze však očekávat negativní postoj VaKu Jižní Čechy k možnosti pronájmu celého areálu ve prospěch VST, protože VaK Jižní Čechy bude i nadále využívat areál pro provozování dalších regionů (mimo region v působnosti VST) v blízkém okolí Tábora. Proto lze označit možnost pronájmu celého areálu ve prospěch VST jako vysoce nepravděpodobnou. Z toho vyplývá nutnost se urychleně zabývat variantou získání prostor v jiné nemovitosti, a to i pouze pro řízení VST. Za ideální a nejméně rizikovou by bylo získání takové nemovitosti do vlastnictví VST nebo alespoň do vlastnictví města Tábor.

88

V koncesním projektu by muselo být takové zázemí pro případného provozovatele poměrně podrobně popsáno.

89

Případně by v mezidobí měla VST zajištěn v tomto objektu nájemní vztah v dostatečném rozsahu s ohledem na své vnitřní provozní potřeby.

107

abc


(d)


VST nemá provozní budovu (jen zázemí pro VST) (Varianta F4)

Tato varianta by minimálně spočívala v dlouhodobém zajištění nájemního vztahu k jakékoliv budově, ať už ve vlastnictví VaKu Jižní Čechy nebo jiné, 90 a to pouze pro účely plnění správcovské funkce. Provozní budova pro účely provozování VaK by byla v případě nejvýhodnějšího způsobu realizace dle PSC (VST provozovatelem) zajištěna v nájemním či jiném vztahu dodatečně ze strany VST. V případě nejvýhodnějšího způsobu realizace Projektu jako veřejné zakázky nebo koncese by bylo v zásadě na zájemci o provozování a vybraném uchazeči, aby si zajistili vlastní provozní budovu, přičemž podmínky soutěže by musely k jejímu získání a „zprovoznění“ poskytnout dostatečná přechodná období. Tato varianta by měla podobné důsledky na průběh výběrového řízení a požadavky na nového provozovatele, jaké byly popsány ve Variantě F1.

2.2.8 Varianty rozsahu služeb zákazníkům (a)

Nonstop hlášení poruch, zákaznická linka, VaS na WWW (Varianta G1)

Tato základní varianta představuje rozsah služeb zákazníkům, který je dle pohledu Konzultanta „povinný“ a minimální, tj. nezbytný. Podrobný rozbor současné situace je popsán v Oddíle 1.3.3 výše.

(b)

Varianta G1 + zákaznické centrum, kvality vody (rozbory) (Varianta G2)

U této varianty došlo oproti předchozí Variantě G1, k rozšíření služeb zvyšující informovanost zákazníků (odběratelů) a zlepšující úroveň komunikace, zejména v zajištění osobního přístupu při řešení nastalých situací ve vztazích vůči odběratelům vodohospodářských služeb. Jedná se o standardní rozsah služeb; podrobněji je popsán v Oddíle 1.3.3 výše

(c)

Varianta G2 + elektronické zasílání faktur, on-line zákaznická data, on-line kvality vody, zasílání aktuálních informací (SMS) (Varianta G3)

Z pohledu Konzultanta s ohledem na podmínky a stávající situaci na straně VST nejvyspělejší varianta obsahující nejširší spektrum služeb zákazníkům (odběratelům) a respektující vývoj a trend v oblasti rozvoje IS/IT. V současné době se již mezi standardní služby pomalu zahrnuje elektronické vyúčtování poskytnutých služeb, včetně elektronického zasílání faktur a informování zákazníků (odběratelů) o výjimečných událostech prostřednictvím SMS. Konzultant navrhuje rozšíření současných služeb o výše uvedené, které zatím nejsou v portfoliu současně poskytovaných služeb ze strany VaKu Jižní Čechy, přičemž v této variantě by muselo být vytvořeno jisté přechodné období pro plné zprovoznění všech služeb. Tato varianta vychází z analýzy a následného doporučení uvedených v Oddíle 1.3.3 výše.

2.2.9 Varianty měření a regulace Na úvod je vhodné připomenout, že vodárenský (a často nyní i kanalizační) dispečink je jedním ze základních prvků centrálního řízení zejména rozsáhlých vodárenských soustav. Je tvořen souborem SW a HW prvků, které umožňují registrovat na uzlových místech sítě (vodojemy, čerpací stanice, předávací místa mezi páteřní a lokální sítí), základní údaje (stav hladiny ve 90

V současné době je situace taková, že zázemí VST v objektu provozní budovy VaKu Jižní Čechy je smluvně zajištěno na základě nájemní smlouvy k několika místnostem na dobu neurčitou, jejichž užívání může být výpovědí ze strany VaKu Jižní Čechy poměrně v krátkém časovém horizontu ukončeno.

108

abc



vodojemu, výkon čerpadla, průtok). Často jsou snímány i veličiny vypovídající o kvalitě pitné vody. Dálkový přenos dat umožňuje mít základní přehled o stavu sítě, ale také ovládat dálkově jednotlivé klíčové prvky; zejména čerpací techniku a uzavírací elementy. To představuje významný nástroj k řešení mimořádných havarijních situací a ke sledování chování vodovodní sítě v době minimálních odběrů. Tento nástroj poskytuje údajovou základnu pro analýzu možných příčin ztrát vody. Celý tento měřící a regulační systém je podporován simulačními modely a doprovázen obvykle velmi přehlednou a názornou vizualizací základních hodnot a stavů sítě. Podobně je možné měřit určité základní veličiny na kanalizační síti (minimálně nátok na ČOV) a některé primární údaje o provozu ČOV (stav čerpací techniky, hodnoty některých parametrů vypovídajících o průběhu technologických procesů). Dispečink snižuje rozsah negativních následků při vzniku havárie, snižuje kapacitu lidských zdrojů a poskytuje kontinuální informace o stavu sítě a klíčových prvků na ní. Získané údaje jsou vhodným podkladem pro simulační modely, často dochází k propojení s grafickým informačním systémem. Použití dispečinku však také vyžaduje pravidelné investice do obnovy jednotlivých jeho prvků, aktualizace a modernizace SW vybavení a zejména odborně kvalifikovanou obsluhu. Proto je vhodné jeho nasazení zvažovat jen u rozsáhlejších sítí, kde jsou náklady na investice a provoz dispečinku kompenzovány úsporami nákladů z důvodů ztrát vody a neřízeného průběhu poruch (zejména mimo běžnou pracovní dobu).

(a)

Dispečerský systém, nezbytný monitoring, bez informací z vodárenské soustavy (Varianta H1)

Tento rozsah měření a regulace je velmi omezený a neposkytuje příliš velký prostor pro optimalizaci provozování nebo pro program snižování ztrát vody. Vyznačuje se také nepřiměřeným rizikem s ohledem na absenci informací z vodárenské soustavy ve vlastnictví VST. Detekce poruch může být dle této varianty velmi obtížná, až nemožná.

(b)

Dispečerský systém, nezbytný monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy (Varianta H2)

Tento rozsah měření a regulace snižuje rizika v situacích vzniku mimořádných havárií a poruch. Stále však jeho rozsah a možnosti neposkytuje dostatečný zdroj informací pro optimalizaci provozování vodohospodářské infrastruktury nebo například pro program snižování ztrát vody.

(c)

Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy (Varianta H3)

Jedná se o standardní rozsah měření a regulace, který poskytuje poměrně optimální možnosti k řízení vodovodních systémů. Lze provádět rutinní sledování průběhu provozování vodovodních sítí. Nelze však simulovat různé možnosti budoucího vývoje provozních událostí, lze jen omezeně (často i obtížně) v přiměřeném čase realizovat opatření k optimalizaci provozování a například pro program snižování ztrát vody.

(d)

Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy, simulační modely sítí (Varianta H4)

Tento rozsah měření a regulace je optimální pro řízení optimalizace provozu a realizaci zejména programu snižování ztrát vody. Je však nutné hledat přiměřený rozsah měření, standardů

109

abc



přenosu dat a standardů SW vybavení. Vývoj v této oblasti je srovnatelný s obecným vývojem v oblasti IT; inovativní procesy u jednotlivých dodavatelů komponent pro měření a regulaci probíhá velmi dynamicky a je nutné přitom udržet kontinuitu. Nelze financovat v krátké době úplnou výměnu celého systému měření a regulace. Je však vždy nutné zajistit kompatibilitu „staršího“ vybavení ve vztahu k části již „nového“ vybavení. Zásadní význam mají pravidla standardizace a kompatibility pro datové přenosy a základní SW pro dispečink a simulaci. Musí být jednoznačně definovaný rozsah a struktura dat (provozní údaje, údaje ze zákaznického systému, data z čidel umístěných na sítích, výsledky simulací), které bude provozovatel pravidelně předávat VST.

2.2.10 Varianty vlastnictví Vlastnictví vodohospodářského majetku v souvislosti s realizací Projektu lze uvažovat zejména ve čtyřech základních variantách popsaných níže.

(a)

Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST (Varianta I1)

Tato varianta je běžným způsobem zajišťování vodohospodářské infrastruktury na straně VST i u jiných vodohospodářských společností správcovského typu v České republice. Do vlastnictví VST by připadl veškerý nový vodohospodářský majetek včetně nového majetku v oblasti dispečinku. Tento model v zásadě předpokládá i stávající Provozní smlouva. Provozovatel v této variantě přebírá provozní povinnosti vůči novému majetku. Jednotlivé nové investice by tak byly realizovány v rámci stávajícího modelu, kdy vlastníkem nové investice by se stal výlučně VST.

(b)

Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele (Varianta I2)

Alternativou ve vztazích mezi veřejným a soukromým sektorem jsou různé formy dočasného přenechání vlastnictví daného majetku jako výsledku realizace příslušného projektu z nejrůznějších důvodů a v nejrůznější míře soukromému partnerovi. V našem případě by veškerý nový majetek v oblasti dispečinku, financovaný provozovatelem – v případě zhodnocení tohoto způsobu realizace pro VST jako nejvýhodnějšího - zůstal v jeho dočasném vlastnictví, a to až do doby trvání provozní smlouvy. V praxi by k právnímu zajištění této varianty došlo na základě ujednání o závazku k uzavření budoucího závazku k odkoupení dispečinku v budoucí „komplexní“ provozní smlouvě, přičemž provozovatel by tak byl smluvně vázán k budoucím prodeji předmětného majetku VST poté, co by došlo k ukončení provozní smlouvy, a to ať již by k němu došlo z jakéhokoliv důvodu. V této provozní smlouvě by byl obsažen i platební mechanismu budoucí kupní ceny tohoto majetku v rámci převodu na VST.

(c)

Celý nový vodohospodářský majetek do dočasného vlastnictví provozovatele (Varianta I3)

Tato varianta je obdobou Varianty I.2, přičemž se liší pouze v rozsahu dočasného vlastnictví provozovatele. V tomto případě by veškerý nový majetek financovaný provozovatelem zůstal v jeho dočasném vlastnictví, a to až do doby trvání provozní smlouvy. V praxi by k právnímu zajištění této varianty došlo na základě obdobného schématu jako v případě Varianty I2.

110

abc


(d)


Nový a/nebo stávající vodohospodářský majetek do trvalého vlastnictví provozovatele (Varianta I4)

Možné jsou také různé formy privatizace vodohospodářského infrastrukturního majetku, tj. trvalého a „nevratného“ převodu majetku na soukromého partnera. Jednou z dílčích variant může být i převedení vodohospodářského majetku do trvalého vlastnictví soukromého subjektu (provozovatele), tj. situace, kdy by VST např. přenechal provozovateli pozemek k výstavbě nemovitosti vlastněné provozovatelem a zbavil se možnosti efektivně jakožto vlastník intervenovat prostřednictvím svých vlastnických práv do sféry dotčené tímto majetkem. Veškerý nový majetek, ať už movitý či nemovitý, by tedy trvale zůstal ve vlastnictví provozovatele. Je zřejmé, že takový krok by byl v rozporu se smyslem existence a „misí VST“ dle jejích zakladatelských dokumentů. S ohledem na charakter vodohospodářských služeb jako služeb obecného hospodářského zájmu je však nutné podotknout, že takový stav by byl v daném případě také velmi nehomogenní vůči stavu v celé oblasti mimo zájmovou oblast VST, kde naprostou většinu vodohospodářského majetku vlastní veřejnoprávní osoby nebo jejich korporace. Obecně ve vztahu ke službám obecného hospodářského zájmu platí, že veřejný sektor se nemůže zcela zbavit odpovědnosti za zajišťování těchto veřejných služeb a jakákoliv takováto byť jen částečná privatizace vodohospodářského majetku, vykazuje poměrně značný potenciál rizik, které nemůže veřejný sektor zpravidla efektivně řídit. Možné je v rámci této varianty uvažovat také o variantě založení specifické projektové akciové společnosti, 91 která by nový majetek vlastnila a provozovala a na níž by se v různé míře VST a soukromý partner. U všech těchto podvariant bude vždy základní problém v těchto oblastech:

•

Motivace provozovatele na kapitálovém vstupu do projektové společnosti - Soukromý kapitál je obecně investován s cílem dosáhnout zisk, což je samotným cílem podnikání. Provozovatel jako akcionář by tedy musel mít nějakou pravděpodobnost - v daném případě předpokládané velké angažovanosti s ohledem na investiční náklady v řádech stovek milionů Kč spíše jistotu - že se mu investice minimálně vrátí. Při držení menšinového podílu nemůže soukromý subjekt ovlivnit rozhodování o výplatě dividend z projektové společnosti. Zajisté by si soukromý subjekt přál i podíl na řízení projektové společnosti. Bez těchto atributů by se soukromý subjekt musel chovat iracionálně, nebyl-li by motivován nějakým vyšším strategickým cílem.

•

„Transakční náklady“ realizace této dílčí varianty – Je zřejmé, že v této dílčí variantě nejde „jen o smluvní uspořádání“, ale vzniká navíc nový subjekt trvalé povahy. Prvotní otázkou je výše nákladů na vyhotovení příslušného „privatizačního modelu“, příslušných znaleckých posudků vyžadovaných obchodním zákoníkem, náklady na svolání příslušných orgánů, které musejí o založení nové společnosti rozhodovat či toto rozhodování iniciovat, náklady transakčních a jiných dokumentů mezi akcionáři, náklady personální, administrativní atd. Zcela specifickou záležitostí je otázka finančních nákladů tj. otázka nastavené kapitálové vybavenosti projektové společnosti, která může být založena na externím financováním 92 nebo kapitálovými vstupy peněžitými, případně nepeněžitými VST či soukromým subjektem.

Přehled variant Projektu (dlouhý seznam) je uvedený v následující tabulce (Tabulka 52).

91

Roozumí se osoba odpovídající anglickému termínu Special Purpose Vehicle (zkr. SPV), která se uplatňuje nejenom ve vztazích PPP, ale běžně i v holdingových strukturách, např. u developerských společností.

92

V takovém případě, je ale zřejmé, že VST by si tuto záležitost mohla za lepších podmínek obstarat přímo úvěrem na své jméno a nebyl by důvod k tomu zakládat „dražší“ projektovou společnost.

111

abc



Tabulka 52: Přehled variant Projektu (dlouhý seznam) Rozlišovací znaky Nerealizace Projektu



A2: Obnova:

A3: Obnova:

A4: Obnova:

A5: Obnova:

A6: Obnova:



100% časová realizace „definovaného plánu obnovy“


Omezený rozsah Stoklasná Lhota, Hlinice, rekonstrukce AČOV + ČOV Klokoty

Investice:






+ další rozvoj


Omezený rozsah – Stoklasná Lhota, Hlinice, rekonstrukce AČOV + ČOV Klokoty




+ další rozvoj


D5: PPP financování

D6: Strukturované financování





Financování



B2: Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty nad rámec běžné obnovy plus další změna na síti C2: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“ + 4% D2: Financování jako kombinace vlastních zdrojů VST a úvěrového financování

C3: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“ - 7% D3: Dotace ve spojení ze zdroji VST: externí – úvěrové financování plus interní zdroje

112

abc



















H3: Dispečerský systém; rozšířený online monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy

H4: Dispečerský systém; rozšířený online monitoring; online údaje z Vodárenské soustavy; simulační modely sítí

I1: Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST


I3: Celý nový vodohospodářský majetek do dočasného vlastnictví provozovatele

I4: Nový a/nebo stávající vodohospodářský majetek do trvalého vlastnictví provozovatele


Vlastnictví

113

abc


2.3


Analýza variant - dlouhý seznam variant

2.3.1 Úvod k analýze variant V předchozí části Konzultant předložil co nejúplnější přehled možných řešení daného Projektu v dimenzi rozsahu a časového průběhu obnovy/investic, technické, ekonomické (poptávkové), finanční, provozní a správcovské, zákaznické, dispečersko-regulační a vlastnické. Cílem této kapitoly je analyzovat a posoudit vhodnost jednotlivých variant, jejich soulad s potřebami VST, financovatelnost i právní proveditelnost. Konzultant se s ohledem na stávající stav Projektu rozhodl nejdříve analyzovat varianty časového průběhu a rozsahu obnovy/investic na vodohospodářské infrastruktuře v majetku VST, které po provedeném rámcovém přezkoumání s využitím finančního modelu, podrobuje postupně posuzování v různých kombinacích dalších variant netechnické povahy, které byly popsány výše, tj. z hlediska:

•


•


•

financování,

•


•


•


•


•

vlastnictví.

Metodický přístup spočívá v postupném vyřazení všech nevhodných variant, které nesplňují definované potřeby VST a dále takových, které za stejných finančních dopadů mají menší přínos než srovnávaná varianta. Zbylé vhodné varianty jsou posouzeny s hlediska možného zajištění financí pro jejich realizaci. V této fázi jsou vyřazeny možnosti, které za stejného přínosu pro VST mají vyšší finanční nároky. Kombinací těchto jednotlivých „funkčních variant“ vznikají konečné „složené varianty“, které jsou kvalitativně a kvantitativně srovnány, a na základě tohoto srovnání doporučí Konzultant preferovanou „složenou variantu“ pro VST. Tato „složená varianta“ je v závěru této kapitoly podrobněji popsána. Prvním a základním posuzovaným parametrem každé varianty je, zda uspokojuje objektivní potřeby VST. Varianty, které nesplní tato kritéria, nejsou posouzeny v dalších krocích analýzy. U variant, které těmto podmínkám vyhoví se posoudí úroveň uspokojení dalších cílů. Dále se posoudí možná rizika, která mohou mít vliv na průběh realizace Projektu. Na konci každé tabulky je vyhodnocen soulad s potřebami VST. „Ne“ je indikátorem, že varianta není v dalším kroku analyzována.

114

abc



2.3.2 Nulová varianta (a)

Nulová varianta (Varianta 0)

Tabulka 53: Analýza Varianta 0 - Nulová varianta ( Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení

Současné a výhledové požadavky legislativy

Neřešení správy a provozování VaK by vedlo k zachování stávající situace, kdy provozovatel provozuje VaK de facto v provizorním režimu (vždy na další tři měsíce). Tento stav má potenciál vyvolat v mnoha směrech nesoulady s požadavky legislativy ČR.

Nesplňuje

Obecné principy vodohospodářských služeb

Obecné principy vodohospodářských služeb jsou založeny na prvku dlouhodobosti a stability zajištění jak správy, tak i provozování vodohospodářské infrastruktury. Délka provozního stavu vždy na další tři měsíce ohrožuje uplatnění obecných principů vodohospodářských služeb v zájmové oblasti VST.

Nesplňuje

Strategické cíle VST a oborová strategie

Současný provizorní režim v oblasti provozování nutně nevede k motivaci současného Provozovatele ke zlepšení vodohospodářských služeb a s ohledem na cíle VST v oblasti sociální úrovně cen pro VaS by stávající stav nevedl k získání/udržení dotačních prostředků z Fondu soudržnosti, tj. tento by mohl ohrozit splnění cíle dle čl. 3.2 Koncepce VHP „Zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod“

Nesplňuje

Smluvní závazky VST k VaKu Jižní Čechy

V nulové variantě (stávající situace) je zajištěno smluvní provozování Dodatkem č. 3 k Provozní smlouvě.

Splňuje

Respektování sociální únosnosti VaS ve vztahu k potřebám obnovy a investic

Nulová varianta soudržnosti.

z Fondu

Nesplňuje

Zachování přiměřené udržitelnosti VaK

S ohledem na skutečnost, že by nulová varianta nevedla k získání/udržení si dotačních prostředků z Fondu soudržnosti nebylo by možné zajistit udržitelnost VaK z vlastních zdrojů VST bez významnějšího nárůstu cen pro VaS.

Nesplňuje

Vytváření dostatečných zdrojů pro finanční stabilitu VST

Nulová varianta postrádá prvek detailnějšího plánování v oblasti potřeb a realistickou identifikaci tomu odpovídajících zdrojů pro zajištění zejména funkce správcovské. Zahájení nekoordinovaných a nesystematických akcí v oblasti obnovy/investic bez vazby na řešení příjmové stránky VST může vyvolat poměrně značné finanční problémy (zejména v toku hotovosti – cash flow), které by se mohly sekundárně přenášet do rozpočtů společníků VST, tj. obcí Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí

Nesplňuje

C3: Soulad s Rozhodnutím EK, platnými pravidly OP Životního prostředí a

Nulová varianta by byla v rozporu s čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK, platnými pravidly OP

Nesplňuje

C1: Soulad s legislativou, správními rozhodnutími, strategiemi a smluvními závazky VST

C2: Stanovení a implementace střednědobé investiční a cenové strategie VST

115

nevede

k získání/udržení

si

dotačních

prostředků

abc


veřejného zadávání


Životní prostředí a střednědobém a dlouhodobém horizontu i v rozporu s platnými pravidly veřejného zadávání v ČR.

C4: Finanční stabilita VST s využitím vlastních a externích zdrojů a stanovení optimální délky případné smlouvy s ohledem na pravidla Komise Financování potřeb VST po celé výhledové období, zejména po dobu realizace Projektu

Nulová varianta postrádá prvek detailnějšího plánování v oblasti potřeb a realistickou identifikaci tomu odpovídajících zdrojů pro zajištění zejména funkce správcovské.

Nesplňuje

Zajištění financování VST s ohledem na neovlivnitelné náklady a jejich vývoj

S ohledem na skutečnost, že nulová varianta postrádá prvek detailnějšího plánování potřeb a zdrojů na straně VST, nemůže být v nulové variantě ani obsaženo zohlednění vývoje neovlivnitelných nákladů.

Nesplňuje

V současné době (nulová varianta) se v zásadě ve smluvních vztazích k VaKu Jižní Čechy jako stávajícímu provozovateli neuplatňují výkonové parametry a smluvní sankce ve smyslu dle „nejlepší mezinárodní praxe.“ Vývoj neovlivnitelných položek není v současném stavu k VaKu Jižní Čechy jako provozovateli systematicky řešen.

Nesplňuje

Optimalizace pro zázemí pro VST, případně provozovatele

Nulová varianta konzervuje současný stav, kdy VST jako hlavní garant kontinuity vodohospodářských služeb je závislá na kapacitách provozní budovy třetího subjektu (v současné době VaK Jižní Čechy)

Nesplňuje

Zvyšování kvality zákaznických služeb

V současné době (nulová varianta) se v zásadě ve smluvních vztazích k VaKu Jižní Čechy jako stávajícímu provozovateli neuplatňují parametry služeb zákazníkům. Jejich plnění je nekoordinované a na dobrovolné bázi (rozpor se zásadou kontinuity).“

Nesplňuje

C6: Získání podrobnějších informací o stavu a trendech vývoje infrastruktury VaK

V nulové variantě není zajištěn dostatečný přístup VST k informacím o stavu sítě, které by bylo možné použít například pro lepší plánování obnovy.

Nesplňuje

C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům Dosažení efektivního provozování - výkonové parametry a sankce

Dosažení efektivního provozování s ohledem na neovlivnitelné náklady

Je varianta v souladu s potřebami VST?

Nesplňuje

NE

Závěr: Nulová varianta nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu.

116

abc



2.3.3 Varianty časového průběhu a rozsahu obnovy/investic (a)

Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje a bez ČOV Klokoty (Varianta A1)

Tabulka 54: Analýza Varianty A1 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje a bez ČOV Klokoty Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Existuje vysoké riziko sankcí za nedostatečnou úroveň čištění na ČOV Klokoty po roce 2010.

Nesplňuje


Není zajištěno úplné pokrytí celého území VST infrastrukturou VaK.

Splňuje s výhradou


Není zajištěn rozvoj VaK a rovnocenné podmínky vybavenosti celého území VST.

Splňuje částečně


---------------------

Nevztahuje se


Cenový vývoj v období 2009 až 2011 vykazuje skokový charakter jako důsledek nižšího tempa v minulosti.



Je dodržen plánový objem obnovy.

Splňuje


Zvyšuje se úvěrové zatížení, úvěr je využíván pro i pro financování ČOV Klokoty a zejména by bylo nutné nadměrně zvýšit úvěrové zatížení s ohledem na financování obnovy v první dekádě


C3: Soulad s Rozhodnutím EK, platnými pravidly OP Životního prostředí a veřejného zadávání

Splňuje princip udržitelnosti stavu VaK.

Splňuje

Financování potřeb VST po celé výhledové období, zejména po dobu realizace Projektu

Nelze financovat rozvoj VaK



---------------------

Nevztahuje se

Je zajištěna řádná obnova VaK

Splňuje



C4: Finanční stabilita VST s využitím vlastních a externích zdrojů a stanovení optimální délky případné smlouvy s ohledem na pravidla Komise


117

abc




---------------------

Nevztahuje se


---------------------

Nevztahuje se


Nejsou splněna očekávání zatím nenapojených obyvatel v několika menších lokalitách



---------------------

Nevztahuje se NE


Závěr: Varianta A1 nesplňuje cíle a potřeby VST zejména v oblasti udržení finanční stability a vysokého rizika sankcí po roce 2010 na ČOV Klokoty.

118

abc


(b)


Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje, ale s rekonstrukcí ČOV Klokoty (Varianta A2)

Tabulka 55: Analýza Varianty A2 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje, ale s rekonstrukcí ČOV Klokoty Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Neexistuje riziko sankcí za nedostatečnou úroveň čištění na ČOV Klokoty po roce 2010.

Splňuje








---------------------

Nevztahuje se






Splňuje


Zvyšuje se nadměrně úvěrové zatížení, úvěr je využíván pro financování obnovy v první dekádě

Nesplňuje



Splňuje


Nelze financovat rozvoj VaK.



---------------------

Nevztahuje se


Splňuje





119

abc




---------------------

Nevztahuje se


---------------------

Nevztahuje se


Nejsou splněna očekávání zatím nenapojených obyvatel v několika menších lokalitách.



---------------------

Nevztahuje se


NE

Závěr: Varianta A2 nesplňuje cíle a potřeby VST zejména v oblasti udržení finanční stability.

120

abc


(c)


Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV a ČOV Klokoty, jakož i rozvojových investic ve standardním časovém průběhu (Varianta A3)

Tabulka 56: Analýza Varianty A3 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV a ČOV Klokoty, jakož i rozvojových investic ve standardním časovém průběhu Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Neexistuje riziko sankcí za nedostatečnou úroveň čištění na ČOV Klokoty po roce 2010.

Splňuje


Je zajištěno úplné pokrytí celého území VST infrastrukturou VaK.

Splňuje


Je zajištěn rozvoj VaK a rovnocenné podmínky vybavenosti celého území VST.

Splňuje


---------------------

Nevztahuje se






Splňuje


Zvyšuje se nadměrně úvěrové zatížení, úvěr je využíván pro financování obnovy.

Nesplňuje



Splňuje


Lze financovat rozvoj VaK, ale za cenu vysokého a nereálného úvěrování.



---------------------

Nevztahuje se

Dosažení efektivního provozování - výkonové parametry a sankce

Je zajištěna řádná obnova VaK.

Splňuje


---------------------

Nevztahuje se


---------------------

Nevztahuje se


Jsou splněna očekávání zatím nenapojených obyvatel v několika menších lokalitách

Splňuje




C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům

121

abc




---------------------


Nevztahuje se NE


122

abc


(d)


Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu, ale bez dalšího rozvoje a bez rekonstrukcí ČOV Klokoty (Varianta A4)

Tabulka 57: Analýza Varianty A4 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Existuje vzsoké riziko sankcí za nedostatečnou úroveň čištění na ČOV Klokoty po roce 2010.

Nesplňuje








---------------------

Nevztahuje se






Splňuje


Úvěrové zatížení je vysoké, nutno dále analyzovat jeho reálnost, úvěr se používá pouze na nové investice nebo jako spolufinancování k dotaci.




Splňuje


Nelze financovat rozvoj VaK.



---------------------

Nevztahuje se


Je zajištěna řádná obnova VaK.

Splňuje


---------------------

Nevztahuje se





123

abc




---------------------

Nevztahuje se





---------------------

Nevztahuje se


ANO s výhradou

Závěr: Varianta A4 nesplňuje cíle a potřeby VST z důvodů vysokého rizika sankcí po roce 2010 na ČOV Klokoty.

124

abc


(e)


Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV i ČOV Klokoty ve standardním časovém průběhu bez rozvojových investic (Varianta A5)

Tabulka 58: Analýza Varianty A5 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV i ČOV Klokoty ve standardním časovém průběhu bez rozvojových investic Popis

Vyhodnocení

Splňuje


Neexistuje riziko sankcí za nedostatečnou úroveň čištění na ČOV Klokoty po roce 2010. Není zajištěno úplné pokrytí celého území VST infrastrukturou VaK.


Není zajištěn rozvoj VaK a rovnocenné podmínky vybavenosti celého území VST



---------------------

Nevztahuje se


Cenový vývoj v období 2009 až 2011 vykazuje skokový charakter jako důsledek nižšího tempa v minulosti



Je dodržen plánový objem obnovy

Splňuje


Zvyšuje se nadměrně úvěrové zatížení, úvěr je částečně v prvních třech letech využíván pro financování obnovy



Splňuje princip udržitelnosti stavu VaK

Splňuje


Nelze financovat rozvoj VaK



---------------------

Nevztahuje se



Splňuje


---------------------

Nevztahuje se

Kritérium posouzení C1: Soulad s legislativou, správními rozhodnutími, strategiemi a smluvními závazky VST Současné a výhledové požadavky legislativy





125

abc




---------------------

Nevztahuje se





---------------------

Nevztahuje se


NE

Závěr: Varianta A5 splňuje s výhradou cíle a potřeby VST, pozornost je třeba věnovat přípravě zajištění úvěrových zdrojů pro VST zejména s ohledem na udržení finanční stability.

126

abc


(f)


Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v omezeném rozsahu akcí Stohlasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV, jakož i ČOV Klokoty a rozvojové investice ve standardním časovém průběhu (Varianta A6)

Tabulka 59: Analýza Varianty A6 – Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v omezeném rozsahu akcí tohlasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV, jakož i ČOV Klokoty a rozvojové investice ve standardním časovém průběhu Popis

Vyhodnocení

Splňuje


Neexistuje riziko sankcí za nedostatečnou úroveň čištění na ČOV Klokoty po roce 2010. Je zajištěno úplné pokrytí celého území VST infrastrukturou VaK.


Je zajištěn rozvoj VaK a rovnocenné podmínky vybavenosti celého území VST.

Splňuje


---------------------

Nevztahuje se






Splňuje


Zvyšuje se nadměrně úvěrové zatížení, úvěr je využíván pro financování obnovy.

Nesplňuje


Splňuje princip udržitelnosti stavu VaK,.

Splňuje


Lze financovat rozvoj VaK, ale za cenu vysokého a nereálného úvěrování



---------------------

Nevztahuje se



Splňuje


---------------------

Nevztahuje se


---------------------

Nevztahuje se

Kritérium posouzení C1: Soulad s legislativou, správními rozhodnutími, strategiemi a smluvními závazky VST Současné a výhledové požadavky legislativy

Splňuje




127

abc




Jsou splněna očekávání zatím nenapojených obyvatel v několika menších lokalitách

Splňuje


---------------------

Nevztahuje se


NE


128

abc



2.3.4 Varianty technických charakteristik u klíčových vodohospodářských děl (a)

Převedení odpadních vod na AČOV a její intenzifikace (Varianta B1)

Tabulka 60: Analýza Varianty B1 – Převedení odpadních vod na AČOV a její intenzifikace Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Převedení odpadních vod na AČOV umožní lepší plnění legislativních limitů na ČOV Klokoty. Intenzifikace AČOV umožní čistit OV v požadovaném množství a kvalitě vyhovující zpřísněným limitům po roce 2010 resp.2015, stanovených dle kombinovaného přístupu (požadavky Rámcové směrnice o vodní politice). Bez kontrolního výpočtu dle kombinovaného přístupu, není však v tomto bodě možné učinit jednoznačný a konečný závěr o souladu.



Konzultant si není na základě jemu dostupných informací vědom nesouladu s těmito principy.

Splňuje


Konzultant si není na základě jemu dostupných informací vědom nesouladu s cíli VST, případně oborovou strategií s výhradou nejistoty ohledně vyhovění požadavků na odtoku z ČOV dle kombinovaného přístupu (požadavky Rámcové směrnice o vodní politice).



Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval

Splňuje

Obě akce jsou dlouhodobě plánovány VST.



C2: Stanovení a implementace střednědobé investiční a cenové strategie VST Respektování sociální únosnosti VaS ve vztahu k potřebám obnovy a investic

Převedení OV na AČOV je efektivní řešení jak vyřešit problémy kapacitně přetížené ČOV Klokoty. Vybudování potřebné infrastruktury bude provedeno v rámci Projektu Táborsko, Jedná se o jeden ze strategických cílů VST. Financování investiční akce AČOV je založeno na nejistém získání finanční podpory z OP Životní prostředí.Hrubým odhadem s ohledem na charakter této investiční akce (rekonstrukce ČOV s cílem zvýšit úroveň čištění odpadních vod) lze očekávat podporu ve výši cca 75% způsobilých výdajů. Dle VST je předpokládaná výše investice 60 mil. Kč . Realizace bez dotace by měla negativní dopad na financování ostatních potřeb VST a tím i na VaS. Zachování přiměřené udržitelnosti VaK

Rozsah akcí zajišťuje udržitelnost požadovaného rozsahu a souvisejících s odvádění OV i při dalším rozvoji Aglomerace Tábor.


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se

129

kvality

služeb

Splňuje

abc




Převedení OV na AČOV je součástí Projektu Táborsko s cca 54% míru dotace z uznatelných nákladů, S ohledem na růst stavebních prací a výrazné posilování kursu české koruny vůči EUR došlo v mezidobí k reálnému snížením míry podpory a naopak k vzrůstu nákladů na tuto investiční akci což má za následek vyšší zatížení na straně VST.


Financování investiční akce AČOV je založeno na nejistém získání finanční podpory z OP Životní prostředí v rámci Prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod. Hrubým odhadem s ohledem na charakter této investiční akce (rekonstrukce ČOV s cílem zvýšit úroveň čištění odpadních vod) lze očekávat podporu ve výši cca 75% způsobilých výdajů. Dle VST je předpokládaná výše investice 60 mil. Kč . Realizace bez dotace by měla negativní dopad na financování ostatních potřeb VST. Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval.

Splňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se

Zajištění financování VST s ohledem na neovlivnitelné náklady a jejich vývoj C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům

ANO s výhradami


Závěr: Varianta B1 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradami. Výhrady se týkají nejasnosti požadavků dle kombinovaného přístupu a nejistoty získání dotací na realizaci daných investičních akcí.

130

abc


(b)


Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty (Varianta B2)

Tabulka 61: Analýza Varianty B2 – Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Intenzifikace ČOV Klokoty umožní čistit OV v požadovaném množství a kvalitě vyhovující zpřísněným limitům po roce 2010 resp. 2015, stanovených dle kombinovaného přístupu (požadavky Rámcové směrnice o vodní politice). Bez kontrolního výpočtu dle kombinovaného přístupu, není však v tomto bodě možné učinit jednoznačný a konečný závěr o souladu.



Eliminace rizika sankcí za neplnění požadavků limitů po roce 2010. Je třeba znovu aktualizovat návrh technického řešení rekonstrukce po snížení nátoku.



Je třeba znovu aktualizovat návrh technického řešení rekonstrukce po snížení nátoku.



Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval.

Splňuje


Aktualizací původních technických řešení je nutné částečně elimitovat vysoké investiční a pravděpodobně i provozní náklady a také snížit negativní dopad na financování ze strany VST a následně i cenu pro VaS



Realizace rekonstrukce zvýší perspektivní technickou udržitelnost úrovně čištění odpadních vod. Aktualizací původních technických řešení je nutné částečně elimitovat vysoké investiční a pravděpodobně i provozní náklady a také snížit negativní dopad na financování ze strany VST a následně i cenu pro VaS



-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


Zvýší se celková potřeba úvěrových zdrojů a následně i splátky investičního úvěru.



-------------

Nevztahuje se





Bude nutné stanovit adekvátní výkonové parametry pro dosažení ovlivnitelných provozních nákladů.

131

snížení


abc




Vzhledem k netradičnímu řešení a použití speciálních technologií lze předpokládat nárůst neovlivnitelných nákladů na jednotkový objem čištěné vody oproti tradičnímu řešení ČOV.



-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


ANO s výhradou

Závěr: Varianta B2 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradami, zejména je třeba věnovat zvýšenou pozornost aktualizaci návrhu technického řešení po snížení nátoku odpadních vod.. Poznámka : Varianta B1 a B2 se vzájemně nevylučují, proto se pro další úvahy bude uvažovat pouze jediná „sloučená“ varianta, spočívajívající v realizaci Varianty B1 (prioritně) a současně Varianty B2 (na základě aktualizace technického řešení po snížení nátoku).

132

abc



2.3.5 Varianty zvýšení spotřeby vody u klíčových odběratelů (a)

Žádná podstatná pozitivní změna (Varianta C1)

Tabulka 62: Analýza Varianty C2 – Žádná podstatná pozitivní změna Kritérium posouzení

Popis


-------------


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se

-------------

Nevztahuje se


Stagnace spotřeby nemá žádný negativní dopad z hlediska současného stavu na cenu VaS, tj. příjmy VST.

Splňuje


Tato varianta nevede k poklesu příjmů VST, tj. i zdrojů VST.

Splňuje


Stagnace spotřeby nemá pozitivní dopad na vytváření dostatečných finančních zdrojů pro VST.

Splňuje


------------------

Nevztahuje se


Výše spotřeby se nemění. Žádný negativní vliv na finanční stabilitu VST.

Splňuje


Výše spotřeby se nemění. Žádný vliv na neovlivnitelné náklady VST.

Splňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


Vyhodnocení




133

abc




-------------

Nevztahuje se ANO


Závěr: Varianta C1 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu. Tato varianta představuje stagnaci poptávky, tj. realistický předpoklad dalšího vývoje poptávky v Aglomeraci Tábor.

134

abc


(b)



Tabulka 63: Analýza Varianty C2 - Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní - mimo obyvatelstvo“ o 4% Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se

-------------

Nevztahuje se


Zvýšení příjmů z nárůstu spotřeby o 4% má kladný vliv na cenu VaS, a to i přes možné počáteční investice související s dostatečnou kapacitou připojení. Toto navýšení vyvolané možným připojením potravinářského podniku MADETA a.s. se však dle nejnovějších informací jeví jako nereálné.



Zvýšení spotřeby o 4% umožní rychlejší rozvoj a obnovu infrastruktury VaK. Toto navýšení vyvolané možným připojením potravinářského podniku MADETA a.s. se však dle nejnovějších informací jeví jako nereálné.



Zvýšení spotřeby o 4% bez velkých investičních nákladů a nárůstu provozních nákladů bude mít kladné dopady pro finanční stabilitu VST. Toto navýšení vyvolané možným připojením potravinářského podniku MADETA a.s. se však dle nejnovějších informací jeví jako nereálné.



-------------

Nevztahuje se





Na výši čistých příjmů ze zvýšené spotřeby má významný vliv cena vody převzaté, kterou v současné době VST nemůže ovlivnit. Objem odebrané vody nemá vliv na 3 cenu za m .

Splňuje


Smluvní závazky VST k VaKu Jižní Čechy C2: Stanovení a implementace střednědobé investiční a cenové strategie VST



135

abc




Zvýšení spotřeby o 4% s minimálním nárůstem provozních nákladů bude mít kladné dopady na efektivitu provozování. Na výši čistých příjmů ze zvýšení spotřeby o 4% má významný vliv cena vody převzaté, Tuto cenu v současné době VST nemůže ovlivnit. Objem odebrané vody 3 nemá vliv na cenu za m .

Splňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se



Splňuje

ANO s výhradou

Závěr: Varianta C2 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu. Navýšení spotřeby vody o 4% vyvolané možným připojením potravinářského podniku MADETA a.s. se však dle nejnovějších informací jeví jako nereálné.

136

abc


(c)



Tabulka 64: Analýza Varianty C3 - Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní - mimo obyvatelstvo“ o 7% Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se

-------------

Nevztahuje se


Zvýšení příjmů z nárůstu spotřeby o 7% má kladný vliv na cenu VaS, a to i přes možné počáteční investice související s dostatečnou kapacitou připojen. Toto navýšení vyvolané možným připojením potravinářského podniku MADETA a.s. se však dle nejnovějších informací jeví jako nereálné.



Zvýšení spotřeby o 7% umožní rozvoj vodovodní sítě. Toto navýšení vyvolané možným připojením potravinářského podniku MADETA a.s. se však dle nejnovějších informací jeví jako nereálné.






-------------

Nevztahuje se





Na výši čistých příjmů ze zvýšené spotřeby má významný vliv cena vody převzaté, kterou v současné době VST nemůže ovlivnit. Objem odebrané vody nemá vliv na 3 cenu za m .


-------------

Nevztahuje se


Smluvní závazky VST k VaKu Jižní Čechy C2: Stanovení a implementace střednědobé investiční a cenové strategie VST



137

abc




-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


ANO s výhradou

Závěr: Varianta C3 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu. Navýšení spotřeby vody o 7% vyvolané možným připojením potravinářského podniku MADETA a.s. se však dle nejnovějších informací jeví jako nereálné.

138

abc



2.3.6 Varianty financování (a)

Financování výlučně z vlastních zdrojů VST (Varianta D1)

Tabulka 65: Analýza Varianty D1 - Financování výlučně z vlastních zdrojů VST Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Vlastní zdroje VST k tomuto splnění při zachování přiměřené výše cen pro VaS nestačí.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Dalším strategickým cílem je realizace obnovy a rozvoje vlastněné vodohospodářské infrastruktury. Ke splnění těchto cílů je třeba zajistit potřebné finanční prostředky v určitém souhrnu, ale i průběžně v čase (vyjádřeno prostřednictvím cash flow), Dle současné situace VST Konzultant nepředpokládá tak výrazný nárůst příjmů, resp. pozitivního cash flow, který by zajistil dostatečný objem finančních prostředků na realizaci finančně náročných investic v Projektu bez negativního vlivu na cenu pro VaS.

Nesplňuje



Splňuje


Respektování sociální únosnosti VaS je součástí strategických cílů VST. Zvýšení tarifu na úroveň zajišťující realizaci investiční akce obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury z vlastních zdrojů VST by toto pravidlo porušilo.

Nesplňuje


Udržitelnost VaK představuje průběžné dlouhodobé finančně náročné investice do obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Konzultant neidentifikoval možnost takového nárůstu tarifu VaS, popřípadě růst příjmů VST z ostatních činností, který by zajistil dostatek „vlastních“ finančních zdrojů.

Nesplňuje


Současný stav a předpokládaný vývoj v oblasti výše tarifů VaS jako hlavního příjmu VST při respektování stanovených omezení neumožňuje zajistit dostatečný objem finančních prostředků na zajištění realizace plánované obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury při zachování finanční stability VST.

Nesplňuje



Splňuje



139

abc




Konzultant považuje dle současného stavu a předpokládaného vývoje cash flow VST za nereálné a ekonomicky neudržitelné financování potřeb VST v Projektu pouze z vlastních zdrojů.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se



NE

Závěr: Varianta D1 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu.

140

abc


(b)


Financování jako kombinace vlastních zdrojů VST a úvěrového financování (Varianta D2)

Tabulka 66: Analýza Varianty D2 - Financování jako kombinace vlastních zdrojů VST a úvěrového financování Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Vlastní zdroje VST ani realisticky dostupné úvěrové zdroje k tomuto splnění při zachování přiměřené výše cen pro VaS nestačí.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Dalším strategickým cílem je realizace obnovy a rozvoje vlastněné vodohospodářské infrastruktury. Ke splnění těchto cílů je třeba zajistit potřebné finanční prostředky v určitém souhrnu, ale i průběžně v čase (vyjádřeno prostřednictvím cash flow), Dle současné situace VST Konzultant nepředpokládá tak výrazný nárůst příjmů, resp. pozitivního cash flow, který by zajistil dostatečný objem finančních prostředků na realizaci finančně náročných investic v Projektu bez negativního vlivu na cenu pro VaS, a to ani s využitím úvěrového financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat.

Nesplňuje



Splňuje


Respektování sociální únosnosti VaS je součástí strategických cílů VST. Zvýšení tarifu na úroveň zajišťující realizaci investiční akce obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury z vlastních zdrojů VST i v kombinaci s úvěrovým financováním by toto pravidlo porušilo.

Nesplňuje


Udržitelnost VaK představuje průběžné dlouhodobé finančně náročné investice do obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Konzultant neidentifikoval možnost takového nárůstu tarifu VaS, popřípadě růst příjmů VST z ostatních činností, který by zajistil dostatek „vlastních“ finančních zdrojů, případně úvěrových zdrojů ve výši a za cenu, kterou lze realisticky na trhu získat.

Nesplňuje


Současný stav a předpokládaný vývoj v oblasti výše tarifů VaS jako hlavního příjmu VST ani v kombinaci s úvěrovým financováním ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat, neumožňuje při respektování stanovených omezení zajistit dostatečný objem finančních prostředků na zajištění realizace plánované obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury při zachování finanční stability VST.

Nesplňuje



141

abc





Splňuje


Konzultant považuje dle současného stavu a předpokládaného vývoje cash flow VST za nereálné a ekonomicky neudržitelné možnost financování potřeb VST v Projektu z vlastních zdrojů v kombinaci s úvěry ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se




NE


142

abc


(c)


Dotace ve spojení s ostatními zdroji VST (externí a interní) (Varianta D3)

Tabulka 67: Analýza Varianty D3 - Dotace ve spojení s ostatními zdroji VST (externí a interní) Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení

C1: Soulad s legislativou, správními rozhodnutími, strategiemi a smluvními závazky VST Současné a výhledové požadavky legislativy

-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


Je v souladu se strategií VST i ČR využívat pro investice veškeré dostupné dotační zdroje na úrovni ČR a EU.

Splňuje


-------------

Nevztahuje se


Dotační spolufinancování snižuje tlak na zvyšování ceny skokovým způsobem.



-------------

Nevztahuje se


Míra dotace nezajišťuje zcela veškeré spolufinancování a bude nutné využívat úvěr, jeho výše je však limitována bonitou VST.



-------------

Nevztahuje se


Nutné další externí zdroje v podobě úvěrů budou omezovat zejména rozvojové investice.



-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se





ANO s výhradou

143

abc



Závěr: Varianta D3 splňuje potřeby a cíle VST ovšem s výhradou k možné limitaci rámce úvěrových zdrojů a možnému omezení rozvojových investic.

144

abc


(d)


Výlučné úvěrové financování (Varianta D4)

Tabulka 68: Analýza Varianty D4 - Výlučné úvěrové financování Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Realisticky dostupné úvěrové zdroje pro VST k tomuto splnění při zachování přiměřené výše cen pro VaS nestačí.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Dalším strategickým cílem je realizace obnovy a rozvoje vlastněné vodohospodářské infrastruktury. Ke splnění těchto cílů je třeba zajistit potřebné finanční prostředky v určitém souhrnu, ale i průběžně v čase (vyjádřeno prostřednictvím cash flow), Dle současné situace VST Konzultant nepředpokládá tak výrazný nárůst příjmů, resp. pozitivního cash flow, který by zajistil dostatečný objem finančních prostředků na realizaci finančně náročných investic v Projektu bez negativního vlivu na cenu pro VaS, a to ani s využitím úvěrového financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat.

Nesplňuje



Splňuje


Respektování sociální únosnosti VaS je součástí strategických cílů VST. Zvýšení tarifu na úroveň zajišťující realizaci investiční akce obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury z vlastních zdrojů VST i v kombinaci s úvěrovým financováním ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat, by toto pravidlo porušilo.

Nesplňuje


Udržitelnost VaK představuje průběžné dlouhodobé finančně náročné investice do obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Konzultant neidentifikoval možnost takového nárůstu tarifu VaS, popřípadě růst příjmů VST z ostatních činností, který by zajistil dostatek který by vedl k zajištění úvěrového financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat.

Nesplňuje


Úvěrové financování ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat, neumožňuje s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj v oblasti výše tarifů VaS jako hlavního příjmu VST zajistit dostatečný objem finančních prostředků na zajištění realizace plánované obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury při zachování finanční stability VST.

Nesplňuje



145

abc





Splňuje


Konzultant považuje dle současného stavu a předpokládaného vývoje cashflow VST za nereálné a ekonomicky neudržitelné možnost financování potřeb VST v Projektu z úvěrového financování ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se




NE


146

abc


(e)


Výlučné PPP financování (Varianta D5)

Tabulka 69: Analýza Varianty D5 - Výlučné PPP financování Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Realisticky dostupné výlučné PPP financování pro VST k tomuto splnění při zachování přiměřené výše cen pro VaS nestačí.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Dalším strategickým cílem je realizace obnovy a rozvoje vlastněné vodohospodářské infrastruktury. Ke splnění těchto cílů je třeba zajistit potřebné finanční prostředky v určitém souhrnu, ale i průběžně v čase (vyjádřeno prostřednictvím cash flow), Dle současné situace VST Konzultant nepředpokládá tak výrazný nárůst příjmů, resp. pozitivního cash flow, který by zajistil dostatečný objem finančních prostředků na realizaci finančně náročných investic v Projektu bez negativního vlivu na cenu pro VaS, a to ani s využitím výlučně PPP financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat.

Nesplňuje



Splňuje


Respektování sociální únosnosti VaS je součástí strategických cílů VST. Zvýšení tarifu na úroveň zajišťující realizaci investiční akce obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury s využitím výlučně PPP financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat, by toto pravidlo porušilo.

Nesplňuje


Udržitelnost VaK představuje průběžné dlouhodobé finančně náročné investice do obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Konzultant neidentifikoval možnost takového nárůstu tarifu VaS, popřípadě růst příjmů VST z ostatních činností, který by vedl k zajištění výlučně PPP financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat.

Nesplňuje


Výlučné PPP financování ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat, neumožňuje s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj v oblasti výše tarifů VaS jako hlavního příjmu VST zajistit dostatečný objem finančních prostředků na zajištění realizace plánované obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury při zachování finanční stability VST.

Nesplňuje



147

abc




Výlučné PPP financování by bylo minimálně ve vztahu k Projektu Táborsko v rozporu s čl. 9 Přílohy I. Rozhodnutí EK. Bylo by ho možné ale použít pro zajištění např. dispečinku, tj. nikoliv jako výlučného zdroje financování potřeb VST.

Nesplňuje


Konzultant považuje dle současného stavu a předpokládaného vývoje cashflow VST za nereálné a ekonomicky neudržitelné možnost financování potřeb VST v Projektu výlučně z PPP financování ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se




NE


148

abc


(f)


Strukturované financování (Varianta D6)

Tabulka 70: Analýza Varianty D6 - Strukturované financování Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Realisticky dostupné strukturované financování pro VST k tomuto splnění při zachování přiměřené výše cen pro VaS nestačí.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Jedním ze strategických cílů VST je bezesporu splnění všech stávajících i výhledových požadavků na zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění městských odpadních vod, a to v souladu s environmentální legislativou. Dalším strategickým cílem je realizace obnovy a rozvoje vlastněné vodohospodářské infrastruktury. Ke splnění těchto cílů je třeba zajistit potřebné finanční prostředky v určitém souhrnu, ale i průběžně v čase (vyjádřeno prostřednictvím cashflow), Dle současné situace VST Konzultant nepředpokládá tak výrazný nárůst příjmů, resp. pozitivního cashflow, který by zajistil dostatečný objem finančních prostředků na realizaci finančně náročných investic v Projektu bez negativního vlivu na cenu pro VaS, a to ani s využitím strukturovaného financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat.

Nesplňuje



Splňuje


Respektování sociální únosnosti VaS je součástí strategických cílů VST. Zvýšení tarifu na úroveň zajišťující realizaci investiční akce obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury s využitím strukturovaného financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat, by toto pravidlo porušilo.

Nesplňuje


Udržitelnost VaK představuje průběžné dlouhodobé finančně náročné investice do obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Konzultant neidentifikoval možnost takového nárůstu tarifu VaS, popřípadě růst příjmů VST z ostatních činností, který by vedl k zajištění strukturovaného financování ve výši a za cenu, kterou realisticky na trhu získat.

Nesplňuje


Strukturované financování ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat, neumožňuje s ohledem na současný stav a předpokládaný vývoj v oblasti výše tarifů VaS jako hlavního příjmu VST zajistit dostatečný objem finančních prostředků na zajištění realizace plánované obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury při zachování finanční stability VST.

Nesplňuje



149

abc




Strukturované financování by bylo minimálně ve vztahu k Projektu Táborsko v rozporu s čl. 9 Přílohy I. Rozhodnutí EK. Bylo by ho možné ale použít pro zajištění např. dispečinku, tj. nikoliv jako výlučného zdroje financování potřeb VST.

Nesplňuje s


Konzultant považuje dle současného stavu a předpokládaného vývoje cashflow VST za nereálné a ekonomicky neudržitelné možnost financování potřeb VST v Projektu ze strukturovaného ve výši a za cenu, kterou lze na trhu realisticky získat.

Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se




NE


150

abc



2.3.7 Varianty provozování a rozsahu správcovských činností (a)

Plné provozování a plnohodnotné správcovské činnosti (Varianta E1)

Tabulka 71: Analýza Varianty E1 - Plné provozování a plnohodnotné správcovské činnosti Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje


Obecnou základní strategií VST byla preference výhradně správcovské činnosti s maximálním rozsahem přenosu rizika na externí provozovatelský subjekt. VST však nemá podmínky (a důvody) k vytvoření komplexního vlastního odborného týmu zejména v oblasti projektování staveb v oboru VaK a řízení investic.

Splňuje



Splňuje


Splňuje


C2: Stanovení a implementace střednědobé investiční a cenové strategie VST Respektování sociální únosnosti VaS ve vztahu k potřebám obnovy a investic Zachování přiměřené udržitelnosti VaK


Splňuje



Splňuje



93

Splňuje



Splňuje



Splňuje

93

Pozn.: Obecnou podmínkou v Rozhodnutí EK (včetně obvyklého výkladu) je zachování základního nastavení vztahů po celou dobu realizace toho kterého projektu financovaného z FS a pět let po ukončení toho kterého projektu financovaného z Fondu soudržnosti. Zásadní změna role VST (mimo výkon správcovské role v oddílném modelu) by vyžadovala projednání a souhlas na straně Komise. Národní orgány Fondu soudržnosti a Komise navíc považují Projekt VST za „pilotní projekt“ pro výběr provozovatele dle zásad „nejlepší mezinárodní praxe.,“ V tomto smyslu nelze očekávat bezproblémový souhlas se zásadní změnou postavení VST – výkon role provozovatele.

151

abc




Oproti současném stavu by muselo dojít k poměrně podstatnému navýšení osob k plnění plnohodnotných správcovských činností na straně VST. V této variantě se jeví jako účelné přiměřené navýšení personální kapacity VST zaměřené na kontrolu výkonu provozovatele (v případě realizace oddílného modelu) nebo kapacity na de facto 100% výkon všech správcovských a provozních činností, včetně interní kontroly (v případě realizace smíšeného modelu).



Oproti současném stavu by muselo dojít k poměrně podstatnému navýšení osob k plnění plnohodnotných správcovských činností na straně VST V této variantě se jeví jako účelné přiměřené navýšení personální kapacity VST zaměřené na kontrolu výkonu provozovatele (v případě realizace oddílného modelu) nebo personální kapacity na de facto 100% výkon všech správcovských a provozních činností, včetně interní kontroly ( v případě realizace smíšeného modelu).












ANO částečně

Závěr: Varianta E1 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradami uvedenými výše. V této variantě se jeví jako účelné přiměřené navýšení personální kapacity VST zaměřené na kontrolu výkonu provozovatele (v případě realizace oddílného modelu) nebo kapacity na de facto 100% výkon všech správcovských a provozních činností, včetně interní kontroly (v případě realizace smíšeného modelu).

152

abc


(b)


„Dispečerské provozování“ a plnohodnotné správcovské činnosti (Varianta E2)

Tabulka 72: Analýza Varianty E2 - „Dispečerské provozování“ a plnohodnotné správcovské činnosti Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje


Obecnou základní strategií VST byla preference výhradně správcovské činnosti s maximálním rozsahem přenosu rizika na externí provozovatelský či jiný třetí subjekt. Oborová strategie tuto variantu nepodporuje, ale jako budoucí cílový stav preferuje úplný přenos odpovědnosti za provozování.

Nesplňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje


Obecnou podmínkou v Rozhodnutí EK (včetně obvyklého výkladu) je zachování základního nastavení vztahů po celou dobu realizace toho kterého projektu financovaného z FS a pět let po ukončení toho kterého projektu financovaného z Fondu soudržnosti. Zásadní změna role VST (mimo výkon správcovské role v oddílném modelu) by vyžadovala projednání a souhlas na straně Komise. Národní orgány Fondu soudržnosti a Komise navíc považují Projekt VST za „pilotní projekt“ pro výběr provozovatele dle zásad „nejlepší mezinárodní praxe.,“ V tomto smyslu nelze očekávat bezproblémový souhlas se zásadní změnou postavení VST – výkon role provozovatele.

Nesplňuje


V této variantě by VST převzala značnou část rizik neúměrné rozsahu infrastruktury v majetku VST, což by vyžadovala řešit jiným způsobem pokrytí rizik na straně vlastníků VST (města).

Nesplňuje



Nesplňuje výhradou




153

abc




V této variantě by muselo dojít k výraznému personálnímu posílení VST, vytvoření expertního „dispečerského“ týmu s přiměřeným vybavením. To by vyžadovalo výraznou počáteční investici ze strany vlastníků VST (města).















NE

Závěr: Varianta E2 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu.

154

abc


(c)


Plné provozování a částečně delegované správcovské činnosti (Varianta E3)

Tabulka 73: Analýza Varianty E3 - Plné provozování a částečně delegované správcovské činnosti Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje







Splňuje 94

Splňuje



Splňuje



Splňuje

C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům 94

Pozn.: Obecnou podmínkou v Rozhodnutí EK (včetně obvyklého výkladu) je zachování základního nastavení vztahů po celou dobu realizace toho kterého projektu financovaného z FS a pět let po ukončení toho kterého projektu financovaného z Fondu soudržnosti. Zásadní změna role VST (mimo výkon správcovské role v oddílném modelu) by vyžadovala projednání a souhlas na straně Komise. Národní orgány Fondu soudržnosti a Komise navíc považují Projekt VST za „pilotní projekt“ pro výběr provozovatele dle zásad „nejlepší mezinárodní praxe.,“ V tomto smyslu nelze očekávat bezproblémový souhlas se zásadní změnou postavení VST – výkon role provozovatele.

155

abc




V této variantě se jeví jako účelné přiměřené navýšení personální kapacity VST zaměřené na kontrolu výkonu provozovatele(v případě realizace oddílného modelu) nebo personální kapacity na de facto 100% výkon všech správcovských a provozních činností, včetně interní kontroly ( v případě realizace smíšeného modelu).

Splňuje s dílčí výhradou


V této variantě se jeví jako účelné přiměřené navýšení personální kapacity VST zaměřené na kontrolu výkonu provozovatele (v případě realizace oddílného modelu) nebo personální kapacity na de facto 100% výkon všech správcovských a provozních činností, včetně interní kontroly ( v případě realizace smíšeného modelu).











ANO s dílčí výhradou


Závěr: Varianta E3 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu, s dílčí výhradou týkající se účelné přiměřeného navýšení personální kapacity VST zaměřené na kontrolu výkonu provozovatele.

156

abc


(d)


„Dispečerské“ provozování a částečně delegované správcovské činnosti (Varianta E4)

Tabulka 74: Analýza Varianty E4 - „Dispečerské“ provozování a částečně delegované správcovské činnosti Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje


Obecnou základní strategií VST byla preference výhradně správcovské činnosti s maximálním rozsahem přenosu rizika na externí provozovatelský subjekt či jiný třetí subjekt. Oborová strategie tuto variantu nepodporuje, ale jako budoucí cílový stav preferuje úplný přenos odpovědnosti za provozování

Nesplňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje


Obecnou podmínkou v Rozhodnutí EK (včetně obvyklého výkladu) je zachování základního nastavení vztahů po celou dobu realizace toho kterého projektu financovaného z FS a pět let po ukončení toho kterého projektu financovaného z Fondu soudržnosti. Zásadní změna role VST (mimo výkon správcovské role v oddílném modelu) by vyžadovala projednání a souhlas na straně Komise. Národní orgány Fondu soudržnosti a Komise navíc považují Projekt VST za „pilotní projekt“ pro výběr provozovatele dle zásad „nejlepší mezinárodní praxe.,“ V tomto smyslu nelze očekávat bezproblémový souhlas se zásadní změnou postavení VST – výkon role provozovatele.

Nesplňuje



Nesplňuje



Nesplňuje




157

abc



















NE

Závěr: Varianta E4 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu.

158

abc



2.3.8 Varianty zázemí správy a provozování vodohospodářského systému (a)

Provozní budova v nájmu VST (Varianta F1)

Tabulka 75: Analýza Varianty F1 - Provozní budova v nájmu VST Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje



Splňuje


VST v současné době nemá nájemní vztah k celé provozní budově VaKu Jižní Čechy (má nájemní vztah pouze k několika místnostem) ani k jiné obdobné způsobilé budově či areálu. Nelze dle názoru Konzultanta ani očekávat ochotu VaKu Jižní Čechy jeho provozní budovu v Táboře, včetně areálu ve prospěch VST pronajmout. Pozitivní změna by musela v tomto případě nastat do konce zpracování tohoto koncesního projektu, a nájemní vztah by musel být uzavřen na dobu určitou, a to minimálně na dobu trvání Projektu.

Nesplňuje s výhradou



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje


Dočasnost vztahu k provozní budově může mít negativní vliv (záleží na výši sjednaného nájemného) na výdajovou stránku VST než by bylo v případě vlastnictví provozní budovy.




Splňuje


Splňuje




159

abc




Položka nájemného za provozní budovu může představovat pro VST v jistém smyslu poměrně značný „neovlivnitelný“ náklad,



S ohledem na skutečnost, že nájemce nemůže dle obecné právní úpravy ani dle smluvních zvyklostí zcela podle svých představ a bez souhlasu pronajímatele provádět úpravy na předmětu nájmu, nemusí tato varianta zcela vyhovovat budoucím potřebám VST pro výkon správcovské funkce a zejména pro zajištění předpokladů pro kvalitní výkon funkce provozovatelské



Kvalita zákaznických služeb je dána v mnoha směrech, i přes rozvoj technologií na bázi IS/IT, na dlouhodobé stabilitě zázemí poskytovatele vodohospodářských služeb v podobě provozní budovy (např. pro funkčnost zákaznického centra). Je-li toto zázemí dočasné – případ nájemního vztahu – pak je třeba vždy při ukončení nájemního vztahu a přechodu na nový nájemní vztah řešit problematiku kontinuity rozsahu a kvality zákaznických služeb.



Získání podrobnějších informací o stavu a trendech vývoje infrastruktury VaK je dána v mnoha směrech, i přes rozvoj technologií na bázi IS/IT, na dlouhodobé stabilitě zázemí vlastníka infrastruktury VaK v podobě provozní budovy (např. pro funkčnost zákaznického centra). Je-li toto zázemí dočasné – případ nájemního vztahu – pak je třeba vždy při ukončení nájemního vztahu a přechodu na nový nájemní vztah řešit problematiku kontinuity měření a regulace, což minimálně vyvolá organizační opatření a dodatečné náklady.



NE s výhradou

Závěr: Varianta F1 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradou. VST nemá nájemní vztah k celé provozní budově VaKu Jižní Čechy ani k jiné obdobné způsobilé budově či areálu. Pozitivní změna by musela v tomto případě nastat do konce zpracování tohoto koncesního projektu, a nájemní vztah by musel být uzavřen na dobu určitou, a to minimálně na dobu trvání Projektu.

160

abc


(b)


Provozní budova ve vlastnictví VST na počátku realizace Projektu (Varianta F2)

Tabulka 76: Analýza Varianty F2 - Provozní budova ve vlastnictví VST na počátku realizace Projektu Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje



Splňuje


VST v současné době nevlastní způsobilou budovu a areál pro provozní zázemí. Nelze dle názoru Konzultanta ani očekávat ochotu VaKu Jižní Čechy jeho provozní budovu v Táboře, včetně areálu VST prodat. Pozitivní změna – uzavření příslušné kupní smlouvy nebo smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy - by musela v tomto případě nastat do konce zpracování tohoto koncesního projektu.




Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje


Zakoupení provozní budovy by vyvolal potřebu získání okamžitých zdrojů na odkoupení, pro něž nemá VST v takové krátké době vlastní zdroje, a to zejména s ohledem na potřebu spolufinancování Projektu Táborsko.




Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje




161

abc






Splňuje NE s výhradou

Závěr: Varianta F2 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradou, respektive splňuje pouze částečně. VST v současné době nevlastní způsobilou budovu a areál pro provozní zázemí. Nelze dle názoru Konzultanta ani očekávat ochotu VaKu Jižní Čechy jeho provozní budovu v Táboře, včetně areálu VST prodat. Pozitivní změna – uzavření příslušné kupní smlouvy nebo smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy by musela v tomto případě nastat do konce zpracování tohoto koncesního projektu. Navíc okamžité zakoupení provozní budovy by ve spojení s potřebou spolufinancovat Projekt Táborsko vyvolalo poměrně požadavky na finanční zdroje VST.

162

abc


(c)


Provozní budova ve vlastnictví VST výhledově na konci realizace Projektu (Varianta F3)

Tabulka 77: Analýza Varianty F3 - Provozní budova ve vlastnictví VST na konci realizace Projektu Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje



Splňuje


VST v současné době nevlastní způsobilou budovu a areál pro provozní zázemí. Nelze dle názoru Konzultanta ani očekávat ochotu VaKu Jižní Čechy jeho provozní budovu v Táboře, včetně areálu VST prodat. Do konce trvání Projektu je však dostatek času k vytipování a zakoupení takové provozní budovy, případně jejího vybudování ze strany VST.

Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje


Zakoupení provozní budovy by vyvolalo potřebu finančních zdrojů na straně VST k zaplacení kupní ceny za takovou budovu. Účinek tohoto výdaje by se ale dalo poměrně dobře rozložit v čase a pokud by se navíc podařilo zajistit pro renovaci či přizpůsobení takové budovy potřebám VST z dotačních zdrojů, např. z OP Podnikání a inovace v programovacím období 2007-2013 bylo by takové řešení minimálně v dlouhodobém řešení velmi výhodné.

Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje




163

abc





Splňuje



Splňuje



Splňuje


ANO s výhradou

Závěr: Varianta F3 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradou.

164

abc


(d)


VST nemá provozní budovu (jen zázemí pro VST) (Varianta F4)

Tabulka 78: Analýza Varianty F4 - VST nemá provozní budovu (jen zázemí pro VST) Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje



Splňuje


VST v současné době nemá nájemní vztah k celé provozní budově VaKu Jižní Čechy (má nájemní vztah pouze k několika místnostem) ani k jiné obdobné způsobilé budově či areálu. Současný nájemní vztah mezi VaKem Jižní Čechy a VST je však založen na smlouvě na dobu neurčitou, která může být v poměrně krátkém čase vypovězena. Bylo by vhodné zajistit nájemní na dobu určitou, a to minimálně na dobu trvání Projektu, což nebude ve vztahu k VaKu Jižní Čechy ani jiným nájemcům za současné volatilní situace na českém realitním trhu jednoduché. Krátkodobé zajištění prostor v Táboře, které se nabízí a je jistě v Táboře dostupné, bude vyvolávat dodatečné organizační a transakční náklady.




Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje


Dočasnost vztahu k provozní budově může mít negativní vliv (záleží na výši sjednaného nájemného) na výdajovou stránku VST, než by bylo v případě vlastnictví byť je objektu pro správu infrastruktury (dodatečné transakční organizační náklady).




Splňuje


Splňuje




165

abc




Položka nákladů za provozní budovu na straně provozovatele může představovat pro VST v jistém smyslu poměrně značný „neovlivnitelný“ náklad,



S ohledem na skutečnost, že nájemce nemůže dle obecné právní úpravy ani dle smluvních zvyklostí zcela podle svých představ a bez souhlasu pronajímatele provádět úpravy na předmětu nájmu, nemusí tato varianta zcela vyhovovat budoucím potřebám VST pro výkon správcovské funkce a zejména pro zajištění předpokladů pro kvalitní výkon funkce provozovatelské



Kvalita zákaznických služeb je dána v mnoha směrech, i přes rozvoj technologií na bázi IS/IT, na dlouhodobé stabilitě zázemí poskytovatele vodohospodářských služeb v podobě provozní budovy (např. pro funkčnost zákaznického centra). Je-li toto zázemí dočasné – případ nájemního vztahu – pak je třeba vždy při ukončení nájemního vztahu a přechodu na nový nájemní vztah řešit problematiku kontinuity rozsahu a kvality zákaznických služeb.



Získání podrobnějších informací o stavu a trendech vývoje infrastruktury VaK je dána v mnoha směrech, i přes rozvoj technologií na bázi IS/IT, na dlouhodobé stabilitě zázemí vlastníka infrastruktury VaK v podobě provozní budovy (např. pro funkčnost zákaznického centra). Je-li toto zázemí dočasné – případ nájemního vztahu – pak je třeba vždy při ukončení nájemního vztahu a přechodu na nový nájemní vztah řešit problematiku kontinuity měření a regulace, což minimálně vyvolá organizační opatření a dodatečné náklady.



NE s výhradou

Závěr: Varianta F1 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradou. VST nemá nájemní dlouhodobě stabilní vztah k nebytovým prostorům pro plnění funkce správcovské, natož pak k celé provozní budově VaKu Jižní Čechy ani k jiné obdobné způsobilé budově či areálu. Krátkodobé zajištění prostor v Táboře, které se nabízí a je jistě v Táboře dostupné, bude vyvolávat opakované dodatečné transakční organizační náklady.

166

abc



2.3.9 Varianty rozsahu služeb zákazníkům (a)

Nonstop hlášení poruch, zákaznická linka, VaS na WWW (Varianta G1)

Tabulka 79: Analýza Varianty G1 - Nonstop hlášení poruch, zákaznická linka, VaS na WWW Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje


Obecným principem je zvyšování služeb zákazníkům. V tomto smyslu by nedošlo ke zlepšení kvality vodohospodářských služeb v zájmovém území VST.

Nesplňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje




Nevztahuje se


Nevztahuje se


Nevztahuje se

C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům Nevztahuje se

Dosažení efektivního provozování - výkonové parametry a sankce Dosažení efektivního provozování s ohledem na neovlivnitelné náklady

Nevztahuje se


Nevztahuje se

167

abc




V této variantě se nejedná o rozšiřování či zlepšování služeb zákazníkům oproti současnému identifikovanému stavu ve vztahu ke službám zákazníkům ze strany VaKu Jižní Čechy, ale naopak představuje zhoršení stávající úrovně.

Nesplňuje



Splňuje


NE

Závěr: Varianta G1 nesplňuje vrcholové cíle pro Projekt v oblasti služeb poskytovaných zákazníkům, resp. v jejich zvyšování. Varianta představuje nižší rozsah a kvalitu služeb, než je poskytován v současnosti.

168

abc


(b)


Varianta G1 + zákaznické centrum, kvality vody (rozbory) (Varianta G2)

Tabulka 80: Analýza Varianty G2 - Varianta G1 + zákaznické centrum, kvality vody (rozbory) Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení

C1: Soulad s legislativou, správními rozhodnutími, strategiemi a smluvními závazky VST Současné a výhledové požadavky legislativy


Splňuje



Splňuje


Obecným principem je zvyšování služeb zákazníkům. V tomto smyslu by nedošlo ke zlepšení kvality vodohospodářských služeb v zájmovém území VST.

Nesplňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Nevztahuje se


Nevztahuje se


Nevztahuje se

C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům Nevztahuje se

Dosažení efektivního provozování - výkonové parametry a sankce Dosažení efektivního provozování s ohledem na neovlivnitelné náklady

Nevztahuje se


Nevztahuje se


V této variantě se nejedná o rozšiřování či zlepšování služeb zákazníkům oproti současnému identifikovanému stavu ve vztahu ke službám zákazníkům ze strany VaKu Jižní Čechy, ale naopak představuje zhoršení stávající úrovně.

169

Nesplňuje

abc






Splňuje NE

Závěr: Varianta G2 nesplňuje vrcholové cíle pro Projekt v oblasti služeb poskytovaných zákazníkům, resp. v jejich zvyšování. Varianta představuje nižší rozsah a kvalitu služeb, než je poskytován v současnosti.

170

abc


(c)


Varianta G2 + elektronické zasílání faktur, on-line zákaznická data, on-line kvality vody, zasílání aktuálních informací (SMS) (Varianta G3)

Tabulka 81: Analýza Varianty G3 - Varianta G2 + elektronické zasílání faktur, on-line zákaznická data, on-line kvality vody, zasílání aktuálních informací Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje


Obecným principem je zvyšování služeb zákazníkům. V tomto smyslu by došlo ke zlepšení kvality vodohospodářských služeb v zájmovém území VST.

Nesplňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje



Splňuje


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


-------------

Nevztahuje se


V této variantě se jedná o rozšiřování či zlepšování služeb zákazníkům oproti současnému identifikovanému stavu ve vztahu ke službám zákazníkům ze strany VaKu Jižní Čechy, který se jeví finančně únosný.

Nesplňuje





171

abc






Splňuje ANO

Závěr: Varianta G3 splňuje vrcholové cíle pro Projekt v oblasti služeb poskytovaných zákazníkům a v oblasti zvyšování kvality zákaznických služeb.

172

abc



2.3.10 Varianty měření a regulace (a)

Dispečerský systém, nezbytný monitoring, bez informací z vodárenské soustavy (Varianta H1)

Tabulka 82: Analýza Varianty H1 - Dispečerský systém, nezbytný monitoring, bez informací z vodárenské soustavy Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje


Oborová strategie - a také odvozeně musí i strategie VST - klade důraz na zvyšování kvality provozování a snižování ztrát vody. Tato varianta neposkytuje dostatek kvalitních informací pro VST za účelem efektivního plnění správcovské funkce.

Nesplňuje


Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě zatím neidentifikoval. Je však nezbytné specifikovat podrobně zařízení pro měření a regulaci ve vlastnictví jiných subjektů mimo VST a zajistit smluvní převzetí nezbytné části tohoto majetku nebo jeho náhradu.

Splňuje


Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Nesplňuje



Nesplňuje



Splňuje


Obecnou podmínkou v Rozhodnutí EK (včetně obvyklého výkladu) je zachování základního nastavení vztahů po celou dobu realizace Projektu a šest let po ukončení Projektu. Zásadní změna role VST (mimo výkon správcovské role) by vyžadovala projednání a souhlas na straně Komise. Národní orgány Fondu soudržnosti a Komise navíc považují Projekt VST za „pilotní projekt“ pro výběr provozovatele dle zásad nejlepší mezinárodní praxe, nelze očekávat bezproblémový souhlas se zásadní změnou postavení VST – výkon role provozovatele. Mimo jiné je kladen důraz na systém ukazatelů výkonnosti provozovatele, rozsah měření a regulace neposkytuje možnost orientace na ukazatele z oblasti ztrát vody a částečně i kvality provozování.



s výhradou



173

abc





Splňuje


Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečné informace pro optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Nesplňuje


Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy) . Nelze efektivně využívat výkonové parametry z oblasti ztrát vody.




Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Tato varianta neposkytuje dostatečnou podporu pro řešení poruch a havárií, které mají vazbu na kvalitu zákaznických služeb.

Nesplňuje



Nesplňuje



NE

Závěr: Varianta H1 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu.

174

abc


(b)


Dispečerský systém, nezbytný monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy (Varianta H2)

Tabulka 83: Analýza Varianty H2 - Dispečerský systém, nezbytný monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje


Oborová strategie - a také odvozeně musí i strategie VST - klade důraz na zvyšování kvality provozování a snižování ztrát vody. Tato varianta neposkytuje dostatek kvalitních informací pro VST za účelem efektivního plnění správcovské funkce.

Splňuje


Splňuje


Rozsah měření a regulace nezajišťuje úplné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Nesplňuje


Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečně úplné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy(Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Nesplňuje



Splňuje





Splňuje



částečně

s výhradou



175

abc



Rozsah měření a regulace zajišťuje jen částečné informace pro optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy(Vodárenská soustava Jižní Čechy).



Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava JižníČechy).. Nelze efektivně využívat výkonové parametry z oblasti ztrát vody.




Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Tato varianta neposkytuje dostatečnou podporu pro řešení poruch a havárií, které mají vazbu na kvalitu zákaznických služeb.

Nesplňuje



Nesplňuje

Zajištění financování VST s ohledem na neovlivnitelné náklady a jejich vývoj C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům


NE


176

abc


(c)


Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy (Varianta H3)

Tabulka 84: Analýza Varianty H3 - Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje



Splňuje


částečně

Oborová strategie nemá v tomto bodě zásadní preferenci, ale jako budoucí cílový stav preferuje „oddílný“ model provozování. Oborová strategie (a také odvozeně musí i strategie VST) klade důraz na zvyšování kvality provozování a snižování ztrát vody. Smluvní závazky VST k VaKu Jižní Čechy


Splňuje


Rozsah měření a regulace nezajišťuje úplné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Nesplňuje


Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečně úplné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Nesplňuje



Splňuje




s výhradou


177

abc





Splňuje


Rozsah měření a regulace zajišťuje jen částečné informace pro optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).



Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy). Nelze efektivně využívat výkonové parametry z oblasti ztrát vody.




Nesplňuje


-------------

Nevztahuje se


Tato varianta neposkytuje komplexní podporu pro řešení poruch a havárií, které mají vazbu na kvalitu zákaznických služeb.



Rozsah měření a regulace nezajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy)., je možné řešit částečně zapojením externích subjektů pro simulaci sítí (snížení operativní dostupnosti informací)




NE


178

abc


(d)


Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy, simulační modely sítí (Varianta H4)

Tabulka 85: Analýza Varianty H4 - Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy, simulační modely sítí Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje



Splňuje



Splňuje


Oborová strategie nemá v tomto bodě zásadní preferenci, ale jako budoucí cílový stav preferuje „oddílný“ model provozování. Oborová strategie (a také odvozeně musí i strategie VST) klade důraz na zvyšování kvality provozování a snižování ztrát vody. Smluvní závazky VST k VaKu Jižní Čechy


Splňuje


Rozsah měření a regulace zajišťuje úplné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Splňuje


Rozsah měření a regulace zajišťuje dostatečně úplné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Splňuje



Splňuje


Obecnou podmínkou v Rozhodnutí EK (včetně obvyklého výkladu) je zachování základního nastavení vztahů po celou dobu realizace Projektu a šest let po ukončení Projektu. Zásadní změna role VST (mimo výkon správcovské role) by vyžadovala projednání a souhlas na straně Komise. Národní orgány Fondu soudržnosti a Komise navíc považují Projekt VST za „pilotní projekt“ pro výběr provozovatele dle zásad nejlepší mezinárodní praxe, nelze očekávat bezproblémový souhlas se zásadní změnou postavení VST – výkon role provozovatele. Mimo jiné je kladen důraz na systém ukazatelů výkonnosti provozovatele, rozsah měření a regulace poskytuje možnost orientace na ukazatele z oblasti ztrát vody a i kvality provozování (preventivní údržba a opravy). Je nutné však doplnit systém měření a regulace pro


s výhradou


179

abc



oblast preventivní údržby a oprav. C4: Finanční stabilita VST s využitím vlastních a externích zdrojů a stanovení optimální délky případné smlouvy s ohledem na pravidla Komise Financování potřeb VST po celé výhledové období, zejména po dobu realizace Projektu


Splňuje


Rozsah měření a regulace zajišťuje informace pro optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).

Splňuje

Rozsah měření a regulace zajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy).. Lze efektivně využívat výkonové parametry z oblasti ztrát vody a také z oblasti kvality provozování (preventivní údržba a opravy). Je nutné však doplnit systém měření a regulace pro oblast preventivní údržby a oprav.

Splňuje


Rozsah měření a regulace zajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy.

Splňuje


Rozsah měření a regulace zajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy). Je nutné však doplnit systém měření a regulace pro oblast preventivní údržby a oprav.

Splňuje


Tato varianta poskytuje komplexní podporu pro řešení poruch a havárií, které mají vazbu na kvalitu zákaznických služeb.

Splňuje


Rozsah měření a regulace zajišťuje dostatečné informace pro plánování obnovy majetku a optimalizaci nákladů na převzatou vodu z externí vodárenské soustavy (Vodárenská soustava Jižní Čechy). Je nutné však doplnit systém měření a regulace pro oblast preventivní údržby a oprav.




s výhradou

s výhradou

ANO s výhradou

Závěr: Varianta H4 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradou. Je však nezbytné specifikovat podrobně zařízení pro měření a regulaci ve vlastnictví jiných subjektů mimo VST a zajistit smluvní převzetí nezbytné části tohoto majetku nebo jeho náhradu a dále zajistit doplnění systému měření a regulace pro oblast preventivní údržby a oprav.

180

abc



2.3.11 Varianty vlastnictví (a)

Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST (Varianta I1)

Tabulka 86: Analýza Varianty I1 - Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje


Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval. Koncentrace vlastnictví v rozsahu VST posiluje princip kontinuity vodohospodářských služeb, jakož i princip odpovědnosti, solidarity a demokratické kontroly. Ve svých důsledcích může mít tato varianta pozitivní vliv i na další principy (např. dostupnost, sociální únosnost atd.)

Splňuje


Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval. S ohledem na možnost získání dotací z veřejných zdrojů v nadcházejícím období je koncentrace vlastnictví vodohospodářské infrastruktury v majetku obchodní společnosti sdružující města jako subjekty představující veřejnou moc optimálním řešením.

Splňuje



Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí pro optimální rozsah poměru mezi výší cen pro VaS a výši realizace akcí v oblasti obnovy a investic VST v Projektu.

Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí, a to i s ohledem na naplnění minimálně přiměřené udržitelnosti VaK.

Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí, a to i s ohledem na finanční stabilitu VST. V ostatních oblastech - mimo infrastrukturu VaK či jiné části, kde nejsou poskytovány dotace - se však může jevit optimálnější pořízení určitého zařízení do dočasného vlastnictví provozovatele, a to s ohledem na jeho odborné kapacity.




Splňuje




181

abc




S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí i z hlediska finančních potřeb VST.

Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí i z hlediska zajištění financování VST s ohledem na neovlivnitelné náklady a jejich vývoj. Převodem vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, zejména na soukromé subjekty by mohlo dojít naopak k vzniku určitých dalších neovlivnitelných položek.

Splňuje

Splňuje


Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí i z hlediska efektivního provozování. Není nutné uzavírat množství „koordinačních dohod“ s dalšími vlastníky VaK dle § 8 odst. 3 Zákona o VaK. Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí i z hlediska minimalizace a „řízení“ neovlivnitelných nákladů. efektivního provozování. Převodem vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, zejména na soukromé subjekty by mohlo dojít naopak k vzniku určitých dalších neovlivnitelných položek.



Splňuje


Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí i z hlediska zákaznických služeb – jednotnost odpovědnosti za kvalitu sítě v jedné osobě.

Splňuje


Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí. Není nutné uzavírat množství „koordinačních dohod“ s dalšími vlastníky VaK dle § 8 odst. 3 Zákona o VaK k zajištění informací z funkčně související infrastruktury VaK

Splňuje



Splňuje

ANO částečně

Závěr: Varianta I1 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s částečně. U některých provozních zařízeních VaK, na které nejsou poskytovány dotace, může být jejich zakoupení a vlastnictví na straně provozovatele; ten je schopen zajistit co nejvyšší využití takového zařízení.

182

abc


(b)


Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele (Varianta I2)

Tabulka 87: Analýza Varianty I2: Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje


Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval. Koncentrace vlastnictví v rozsahu VST posiluje princip kontinuity vodohospodářských služeb, jakož i princip odpovědnosti, solidarity a demokratické kontroly. Ve svých důsledcích může mít tato varianta pozitivní vliv i na další principy (např. dostupnost, sociální únosnost atd.)

Splňuje


Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval. S ohledem na možnost získání dotací z veřejných zdrojů v nadcházejícím období je koncentrace vlastnictví vodohospodářské infrastruktury v majetku obchodní společnosti sdružující města jako subjekty představující veřejnou moc optimálním řešením.

Splňuje



Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí pro optimální poměru mezi výší cen pro VaS a objemem realizace akcí v oblasti obnovy a investic VST v Projektu.

Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí, a to i s ohledem na naplnění minimálně přiměřené udržitelnosti VaK.

Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí, a to i s ohledem na finanční stabilitu VST. V ostatních oblastech (mimo infrastrukturu VaK či jiné části, kde nejsou poskytovány dotace, tj. včetně dispečinku - se však může jevit optimálnější pořízení do dočasného vlastnictví provozovatele, a to s ohledem na jeho odborné kapacity.




Splňuje

S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí i z hlediska finančních potřeb VST.

Splňuje


C3: Soulad s Rozhodnutím EK, platnými pravidly OP Životního prostředí a veřejného zadávání C4: Finanční stabilita VST s využitím vlastních a externích zdrojů a stanovení optimální délky případné smlouvy s ohledem na pravidla Komise

183

abc




S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně VST žádoucí i z hlediska zajištění financování VST s ohledem na neovlivnitelné náklady a jejich vývoj. Převodem vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, zejména na soukromé subjekty by mohlo dojít naopak k vzniku určitých dalších neovlivnitelných položek.

Splňuje

Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí i z hlediska efektivního provozování. Není nutné uzavírat množství „koordinačních dohod“ s dalšími vlastníky VaK dle § 8 odst. 3 Zákona o VaK. Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí i z hlediska minimalizace a „řízení“ neovlivnitelných nákladů. efektivního provozování. Převodem vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, zejména na soukromé subjekty by mohlo dojít naopak k vzniku určitých dalších neovlivnitelných položek. Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval.

Splňuje


Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí i z hlediska zákaznických služeb – jednotnost odpovědnosti za kvalitu sítě v jedné osobě.

Splňuje


Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí. Není nutné uzavírat množství „koordinačních dohod“ s dalšími vlastníky VaK dle § 8 odst. 3 Zákona o VaK k zajištění informací z funkčně související infrastruktury VaK Koncentrace vlastnictví v osobě VST, zejména infrastruktury VaK na straně VST, je žádoucí. Není nutné uzavírat množství „koordinačních dohod“ s dalšími vlastníky VaK dle § 8 odst. 3 Zákona o VaK k zajištění informací z funkčně související infrastruktury VaK. U dispečinku je však nutné dostatečné smluvní mechanismu přístupu k informacím, jakož i zajištění jejich pravdivosti informací a stavu dispečinku při předání atd.

Splňuje

Zajištění financování VST s ohledem na neovlivnitelné náklady a jejich vývoj C5: Efektivní provozování, správa vodohospodářského majetku a zvyšování kvality služeb zákazníkům Dosažení efektivního provozování - výkonové parametry a sankce



Splňuje

Splňuje


ANO s výhradou


Závěr: Varianta I2 splňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu s výhradou. V této variantě je však nutné dostatečné smluvní mechanismu přístupu k informacím, jakož i zajištění jejich pravdivosti informací a stavu dispečinku při předání atd.

184

abc


(c)


Celý nový vodohospodářský majetek do dočasného vlastnictví provozovatele (Varianta I3)

Tabulka 88: Analýza Varianty I3 - Celý nový vodohospodářský majetek do dočasného vlastnictví provozovatele Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje


Přenechání nového vodohospodářského majetku do dočasného vlastnictví provozovatele je v zásadě překážkou pro čerpání dotačních zdrojů. V tomto případě by tato varianta byla v rozporu zejména s principy sociální únosnost a trvalé udržitelnosti vodohospodářských služeb.

Nesplňuje


S ohledem na možnost získání dotací z veřejných zdrojů v nadcházejícím období je přenechání nového vodohospodářského majetku do dočasného vlastnictví provozovatele v rozporu s možností čerpat dotační prostředky, zejména z FS.

Nesplňuje



Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta dočasného vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, na straně provozovatele nežádoucí z hlediska dosažení optimálního poměru mezi výší cen pro VaS a objemem realizace akcí v oblasti obnovy a investic VST v Projektu.

Nesplňuje


S ohledem na možnost získání dotací z veřejných zdrojů v nadcházejícím období je přenechání nového vodohospodářského majetku do dočasného vlastnictví provozovatele v rozporu s možností čerpat dotační prostředky, zejména z FS, tj. má výrazný negativní vliv na zachování přiměřené udržitelnosti VaK.

Nesplňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta dočasného vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně provozovatele nežádoucí, a to i s ohledem na finanční stabilitu VST. V ostatních oblastech - mimo infrastrukturu VaK či jiné části, kde nejsou poskytovány dotace - se však může jevit optimálnější pořízení určitého zařízení do dočasného vlastnictví provozovatele, a to s ohledem na jeho odborné kapacity.



Tato varianta by byla v rozporu se zněním čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK v rozsahu Projektu Táborsko.

Splňuje s výjimkou Projektu Táborsko




185

abc




S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta dočasného vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, na straně provozovatele nežádoucí i z hlediska finančních potřeb VST.

Nesplňuje


Konzultant žádný relevantní nesoulad v tomto bodě neidentifikoval. Smluvně lze ze strany VST zajistit pokrytí rizik kvalitním textem smluvního dokumentu mezi VST a provozovatelem.


















NE


Závěr: Varianta I3 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu.

186

abc


(d)


Nový a/nebo stávající vodohospodářský majetek do trvalého vlastnictví provozovatele (Varianta I4)

Tabulka 89: Analýza Varianty I4 - Nový a/nebo stávající vodohospodářský majetek do trvalého vlastnictví provozovatele Kritérium posouzení

Popis

Vyhodnocení



Splňuje


Přenechání nového vodohospodářského majetku do trvalého vlastnictví provozovatele je v zásadě překážkou pro čerpání dotačních zdrojů. V tomto případě by tato varianta byla v rozporu zejména s principy sociální únosnost a trvalé udržitelnosti vodohospodářských služeb,.

Nesplňuje


S ohledem na možnost získání dotací z veřejných zdrojů v nadcházejícím období je přenechání vodohospodářského majetku do trvalého vlastnictví provozovatele v rozporu s možností čerpat dotační prostředky, zejména z FS.

Nesplňuje



Splňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta trvalého vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, na straně provozovatele nežádoucí z hlediska dosažení optimálního poměru mezi výší cen pro VaS a objemem realizace akcí v oblasti obnovy a investic VST v Projektu.

Nesplňuje


S ohledem na možnost získání dotací z veřejných zdrojů v nadcházejícím období je přenechání vodohospodářského majetku do trvalého vlastnictví provozovatele v rozporu s možností čerpat dotační prostředky, zejména z FS, tj. má výrazný negativní vliv na zachování přiměřené udržitelnosti VaK.

Nesplňuje


S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta trvalého vlastnictví zejména infrastruktury VaK na straně provozovatele nežádoucí, a to i s ohledem na finanční stabilitu VST.



Tato varianta by byla v rozporu se zněním čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK v rozsahu Projektu Táborsko.

Splňuje s výjimkou Projektu Táborsko

S ohledem na stávající podmínky a dostupnost dotačních zdrojů je varianta trvalého vlastnictví, zejména infrastruktury VaK, na straně provozovatele nežádoucí i z hlediska finančních potřeb VST.

Nesplňuje




187

abc




Nesplňuje


Smluvně lze ze strany VST zajistit pokrytí rizik kvalitním textem smluvního dokumentu mezi VST a provozovatelem v takovém případě dlouhodobě jen s malou efektivitou; v praxi se nejeví uplatnění tohoto požadavku na tuto variantu jako realistické.

Nesplňuje



Nesplňuje



Nesplňuje



Nesplňuje



Nesplňuje



NE


Závěr: Varianta I4 nesplňuje vrcholové cíle spojené s potřebami VST v Projektu.

188

abc



Tabulka 90: Posouzení variant pro účely získání krátkého seznamu Rozlišovací znaky Nerealizace Projektu




Financování



A2: Obnova:

A3: Obnova:

A4: Obnova:

A5: Obnova:



100% realizace „definovaného plánu obnovy“ standardní čas.průběh









B2: Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty nad rámec běžné obnovy plus další změna na síti

D5: Výlučné PPP financování

Investice:

C2: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“ + 4%

C3: Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní – mimo obyvatelstvo“










+ 7%

189

abc






F3: Provozní budova ve vlastnictví VST na konci Projektu




G3: G2 + elektronické zasílání faktur; on-line zákaznická data, on-line kvalita vody; zasílání aktuálních informací (SMS)


H2: Dispečerský systém; nezbytný monitoring; online údaje z Vodárenské soustavy

H3: Dispečerský systém; rozšířený on-line monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy

H4: Dispečerský systém; rozšířený on-line monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy; simulační modely sítí

I1: Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST – bez rozvoje


I3: Celý nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele

I4: Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do trvalého vlastnictví provozovatele


Vlastnictví


„Zcela“ vhodná varianta

Nevhodná varianta

Částečně vhodná varianta

Varianta nebyla hodnocena

190

abc



2.3.12 Krátký seznam variant – vhodné „složené varianty“ (a)

Vhodné „složené varianty“

Z výše uvedené tabulky (Tabulka 90) je patrné, že Konzultant identifikoval ke dni zpracování této Zprávy jako zcela vhodnou „složenou variantu“ Projektu pouze jednu „složenou variantu“ (Složená varianta I.), která je založena na kombinaci těchto „jednoduchých variant“:

•

100% realizace obnovy dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě, přičemž investice by byly provedeny v rozsahu současného plánu – tj. včetně akcí Stoklasná Lhota, Hlinice, AČOV), a také včetně realizace akce ČOV Klokoty, ale bez dalších rozvojových investic (Varianta A5);

•

Převedení části odpadních vod z povodí ČOV Klokoty na AČOV Tábor a intenzifikace obou ČOV (prioritně AČOV Tábor) (Varianta B1 plus Varianta B2);

•

Žádná podstatná pozitivní změna ve zvýšení spotřeby vody (Varianta C1);

•

Financování zajištěno dotacemi ve spojení ze zdroji VST: externí – úvěrové financování plus interní zdroje (Varianta D3); 95

•

Plné provozování (externí provozovatel dle provozní smlouvy) a částečně delegované správcovské činnosti (Varianta E3);

•

Provozní budova ve vlastnictví VST výhledově na konci Projektu (Varianta F3);

•

Maximální možný rozsah služeb zákazníkům: nonstop hlášení poruch; zákaznická linka; VaS na www, zákaznické centrum; kvalita vody (rozbory), elektronické zasílání faktur; on-line zákaznická data, on-line kvalita vody; zasílání aktuálních informací (SMS) (Varianta G3);

•

Měření a regulace v rozsahu : dispečerský systém; rozšířený on-line monitoring; on-line údaje z Vodárenské soustavy; simulační modely sítí (Varianta H4);

•

Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele (Varianta I2).

Jako vhodné mohou připadat i další „složené varianty“, a to zejména z hlediska odlišujícího znaku vlastnictví provozní budovy. Tyto varianty se však nejeví jako optimální.

(b)

Metodika hodnocení vhodných „složených variant“

S ohledem na cíle této Zprávy a hlavní odlišující znak spočívající v rychlosti realizace plánu obnovy a objemu nových investic je metodika hodnocení „složených variant“ řešena pouze pro tyto „jednoduché“ varianty, ale při respektování všech ostatních kategorií „jednoduchých variant“. Metodika tohoto hodnocení, jakož i výstupy tohoto hodnocení jsou obsaženy v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem). Zásadním hodnotícím kriteriem je způsob financování, kde lze za jedinou použitelnou finanční variantu považovat Variantu D3. S ohledem na reálnost získání úvěrů na bankovním trhu by muselo dojít k „rovnoměrnějšímu“ rozložení součtu čerpání na významné investiční neodkladné akce a obnovu VaK a současně odloení některých rozvojových investic. Tuto strategii splňuje Varianta A4.

95

Viz Příloha č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem)

191

abc


(c)


Závěr: nejvhodnější „složená varianta“

Nejvhodnější „složenou variantou“ je Složená varianta I. Rozbor a zdůvodnění tohoto závěru ve vztahu k finančním aspektům jsou uvedeny v v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem). 96

96

Reálná dosažitelnost tam indikovaných úvěrů na bankovním trhu bude ověřena realizací zadávacího řízení na financující banku, které by mělo být v nejbližší době době vyhlášeno.

192

abc



3

OVĚŘENÍ PROVEDITELNOSTI VHODNÝCH "SLOŽENÝCH VARIANT“ DLE ZPŮSOBŮ REALIZACE

3.1

Složená varianta I.

3.1.1 Právní ověření proveditelnosti Konzultant neidentifikoval do dnešní doby žádnou smluvní či legislativní překážku, která by bránila VST v realizaci Složené varianty I. Provozní smlouva byla Dodatkem č. 3/2007 upravena tak, že umožňuje její jednostranné ukončení ze strany VST ve lhůtě tří měsíců, přičemž její platnost končí nejpozdějí tři měsíce po uzavření smlouvy s vybraným provozovatelem. Z toho vyplývá, že ať již se bude jednat o způsobu realizace dle Zákona o veřejných zakázkách nebo Koncesního zákona (oddílný model), anebo realizace způsobem zajištěným ze strany VST jako vlastníkem a současně provozovatelem (smíšený model), nebude na překážku současně existující vztah k jinému provozovateli (VaK Jižní Čechy). Z hlediska korektního nastavení a provedení případného výběrového řízení na provozovatele 97 je třeba zajistit ze strany VST informační vstupy od současného provozovatele (zejména v oblasti zákaznického systému a stávajících zaměstnanců VaKu Jižní Čechy, které by měly přecházet na nového provozovatele s ohledem na § 338 a násl. Zákoníku práce), které již byly VST ze strany Konzultanta identifikovány. Dále je nutné uspokojivě vyřešit problematiku případného přechodu práv a povinností z uzavřených smluv s odběrateli dle § 8 odst. 6 Zákona o VaK. Část z těchto záležitostí je řešena dopisem MZe o podpůrné výkladové stanovisko a část bude řešena dalšími konzultacemi s relevantními orgány ČR. Jako kritický bod se do budoucna dále jeví zajištění cílového sídla VST, a to minimálně pro plnění funkce správcovské. Zejména v zájmu úspěšné realizaci oddílného modelu však bude třeba zajistit také soulad s Rozhodnutím EK a jeho výkladem z pohledu Komise, včetně relevantních dokumentů OP Životní prostředí (zejména Základní komentáře a Metodika pro žadatele). Za tímto účelem bude třeba zajistit ze strany VST konzultace s poradci na straně Komise a Komisí jako takovou, 98 jakož i konzultace s relevantními orgány ČR (MŽP, MMR, případně i MZe a MF), aby nastavení výběru nového provozovatele bylo ozřejměno druhé straně, a toto nastavení bylo ze strany Komise i orgánů ČR akceptováno jako souladné s podmínkami OP Životní prostředí, jakož i se zvláštní podmínkou uvedenou v čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK: „S cílem naplnit záměr zlepšení kvality služeb poskytovaných uživatelům spolufinancované vodohospodářské infrastruktury a obzvláště způsob, jakým bude tato infrastruktura řízena a provozována do dokončení projektu, prováděcí orgány: -

vyhlásí, v dostatečném předstihu před koncem současné provozovatelské smlouvy, tedy před 31. prosincem 2007, otevřené zadávací řízení na provozování infrastruktury v souladu s odpovídající legislativou. Toto řízení určí volnou soutěží úroveň vodného a stočného.

-

zajistí, že nové provozovatelské smlouvy budou v souladu s nejlepší mezinárodní praxí a to pokud jde o délku jejich trvání (která bude proporcionálně odpovídat riziku, které na sebe bere provozovatel a nebude delší než je objektivně zdůvodnitelné), o výpočet nájmu a monitorovací a sankční ujednání vztahující se na výkonová kritéria.“

97

Viz výsledky analýzy způsobů realizace uvedené v Kapitole 4 níže.

98

VST učinila kroky v této věci iniciací konzultací s Komisí prostřednictvím MŽP a SFŽP již v listopadu 2007.

193

abc



Další souvislosti a podrobnější výklad vztahující se k posouzení právní proveditelnosti je obsažen v Příloze č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů). Závěr: Tato Složená varianta I. je z právních hledisek s výhradami uvedenými výše a dále obsaženými v Příloze č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů) proveditelná.

3.1.2 Finanční ověření proveditelnosti Za předpokladů a hypotéz uvedených v této Zprávě dospěl Konzultant za použití orientačního stanovení dle finančního modelu uvedeného v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem) k následujícím závěrům ve vztahu ke Složené variantě I.:

•

K datu 31.12 2007 dlužila VST částku nesplacené jistiny investičních úvěrů ve výši 32 559 tis. Kč. Dále se pak VST financovala krátkodobými úvěry, a to kontokorentním úvěrem 99 ve výši 2 556 tis. Kč a revolvingovým úvěrem ve výši 10 000 tis. Kč nesplacené jistiny.

•

U stávajících investičních úvěrů 100 vycházel Konzultant z podkladů, které mu byly předány ze strany VST a které vycházejí z aktuální situace této společnosti. Do analýzy byly následně zahrnuty splátky těchto investičních úvěrů, a to za předpokladu jejich splacení v říjnu 2015.

•

Konzultant dále předpokládá, že financování všech investičních projektů VST v průběhu výstavby - zejména pak Projektu Táborsko a Projektu AČOV a dále i částečně samotného provozu VST - bude probíhat prostřednictvím kontokorentního účtu/úvěru, jehož prostřednictvím budou hrazeny všechny výdaje těchto investičních projektů, na které budou inkasovány všechny podpory (dotace), DPH vztahující se k projektům a vlastní zdroje společnosti určené na financování projektů v průběhu výstavby a případné aktuálně volné zdroje VST tak, aby bylo optimalizováno cash flow společnosti a především pak úrokové náklady společnosti. Konzultant uvažuje, že bude docházet k postupnému přefinancování nesplacené jistiny kontokorentního úvěru jednotlivými investičními úvěry, které tímto budou postupně přecházet do režimu pravidelného splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že maximální výše zůstatku kontokorentního úvěru dosáhne 693 745 tis. Kč (předpokládaný úrok 5% p.a.).

•

Po úhradě všech výdajů souvisejících s Projektem Táborsko a po obdržení všech podpor dojde k přefinancování části kontokorentního úvěru úvěrem investičním (předpokládaná výše investičního úvěru 559 389 tis. Kč, 101 splatnost 15 let, měsíční splácení, předpokládaný úrok 5% p.a.) a k pravidelnému splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že k čerpání investičního úvěru a k přefinancování části kontokorentního úvěru dojde v srpnu 2011.

•

Po úhradě všech výdajů souvisejících s Projektem AČOV a po obdržení všech podpor dojde k přefinancování části kontokorentního úvěru úvěrem investičním (předpokládaná výše investičního úvěru 40 000 tis. Kč, 102 splatnost 15 let, měsíční splácení, předpokládaný úrok

99


100

U investičních úvěru je dohodnuta pevná úroková sazba ve výši 3,55% p.a.

101

Je potřeba vzít do úvahy, že rozhodnutí ohledně způsobu vypořádání Projektu Táborsko, vývoj kurzu CZK/EUR, a dále zvolená varianta zajištění se proti měnovému riziku, , a případná dodatečná podpora MF určená ke kompenzaci nepříznivého vývoje kurzu CZK/EUR, může mít významný vliv na výši úvěru.

102

Je potřeba vzít do úvahy, že přiznaná výše podpory Projektu AČOV může mít významný vliv na výši úvěru.

194

abc



5% p.a.) a k pravidelnému splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že k čerpání investičního úvěru a k přefinancování části kontokorentního úvěru dojde v květnu 2012.

•

Po úhradě všech výdajů souvisejících s Projektem rekonstrukce ČOV Klokoty a po obdržení všech podpor dojde k refinancování části kontokorentního úvěru úvěrem investičním (předpokládaná výše investičního úvěru 60 000 tis. Kč, splatnost 10 let, měsíční splácení, předpokládaný úrok 5% p.a.) a k pravidelnému splácení jistiny a úroků z úvěru. Konzultant předpokládá, že k čerpání investičního úvěru a k refinancování části kontokorentního úvěru dojde v říjnu 2014.

•

Dále Konzultant předpokládá, že pro financování VST bude použit příjem ze záloh na zvýšení základního kapitálu VST od společníků ve výši 29 325 tis. Kč v období let 2009 až 2011.

•

Veškeré financování VST bylo nastaveno tak, aby do konce roku 2014 bylo kontokorentní financování splaceno a vzhledem k tomu, že v následujících letech probíhá pouze obnova majetku této společnosti; tyto investice financovány pouze z vlastních zdrojů VST.

Další souvislosti a podrobnější výklad vztahující se k posouzení finanční proveditelnosti je obsažen v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem) a v Příloze č. 9 k této Zprávě (Ekonomická due diligence). Závěr: Tato Složená varianta I. je z finančního hlediska s výše uvedenou výhradou a dále s výhradami a předpoklady uvedenými v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem) a v Příloze č. 9 k této Zprávě (Ekonomická due diligence) proveditelná.

3.1.3 Časové a organizační aspekty proveditelnosti Časové aspekty této Složené varianty I. jsou v podstatě závislé na postoji VST jako osoby realizující Projekt. Zpracování koncesního projektu je pouze základem a podkladem pro provedení příslušného způsobu realizace doporučené Složené varianty I. Další postup v Projektu bude do značné míry dán po schválení Koncesního projektu, a to zejména s ohledem na identifikování nejvýhodnějšího způsobu realizace Projektu. Pro případ, že se společníci VST na mimořádné valné hromadě VST v druhé polovině července 2008 dojdou „většinově“ v souladu s pravidly hlasování dle stanov VST k závěru, že nejlepším způsobem realizace Projektu bude „oddílný model“ dle koncesní smlouvy na služby podle § 16 KZ, bude základním rámcem pro další postup při přípravě v Projektu představovat Příloha č. 6 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení). Celkovým rámcem pro vlastní realizaci Koncesní smlouvy pak bude představovat Příloha č. 3-2 k této Zprávě (Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy realizace Projektu - způsob realizace „A – Koncesní smlouva“). Úspěšné provedení Projektu závisí z časových a organizačních hledisek zejména na: •

dosažení skutečné věcné a rychlé komunikace s orgány Komise a národními orgány (zejména těmi odpovědnými za Fond soudržnosti);

•

zajištění stabilního zázemí VST pro plnění funkce správcovské;

•

rychlé převzetí zákaznických a provozních dat od VaKu Jižní Čechy a údaje o příslušných zaměstnancích VaKu Jižní Čechy, u kterých může být aplikován přechod zaměstnanců dle § 338 a násl. Zákoníku práce; 103

103

Více, viz Příloha č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů).

195

abc



•

řádné přípravě plánu řízení Projektu s využitím interních, případně externích zdrojů;

•

kvalitní přípravě příslušných projektových dokumentací a zadávacích řízení na akce v oblasti investic/obnovy infrastruktury VaK;

•

kvalitní přípravě příslušných žádosti investic/obnovy infrastruktury VaK; a

•

kvalitní přípravě a provedení zadávacího(ích) řízení (zadávacích řízení) na zajištění úvěrového financování pro VST k realizaci Projektu.

o

dotaci

na

identifikované

akce

v oblasti

Závěr: Tato Složená varianta I. je z časových a organizačních hledisek s výhradami uvedenými výše a v Příloze č. 10 k této Zprávě (Organizační due diligence) proveditelná.

196

abc



4

ANALÝZA ZPŮSOBŮ REALIZACE DOPORUČENÉ VARIANTY PROJEKTU

4.1

Metodický postup

4.1.1 Přehled postupu Analýza způsobů realizace Konzultantem doporučované Složené varianty I. byla provedena v souladu s požadavky Prováděcí vyhlášky ke Koncesnímu zákonu: Analyzovány byly podrobně tři způsoby realizace 104 Složené varianty I.:

•

VST jako provozovatel vodohospodářského majetku (Komparátor veřejného sektoru) zajištění provozu vlastními zaměstnanci VST (dále jen „způsob realizace ‚PSC‘“).

•

VST jako (pouze) vlastník vodohospodářského majetku - zajištění provozu na základě uzavřené Koncesní smlouvy s Provozovatelem jako provozní smlouvy dle § 8 odst. 2 Zákona o VaK, Provozovatel má uzavřené smlouvy s odběrateli vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a Provozovatel vybírá VaS na vlastní účet (dále jen „způsob realizace ‚A – Koncesní smlouva‘“).

•

VST jako vlastník vodohospodářského majetku - zajištění provozu na základě uzavřené Kvazikokoncesní smlouvy s Provozovatelem jako provozní smlouvy dle § 8 odst. 2 Zákona o VaK, ale VST má uzavřené smlouvy s odběrateli vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a současně VST vybírá VaS na vlastní účet (dále jen „způsob realizace ‚B – Kvazikoncesní smlouva‘“).

Analýza způsobů realizace preferované Složené varianty I. je založena na hodnocení následujících typů nákladů nebo položek:

•

investiční náklady – ostatní náklady na investice na straně VST (mimo investice do VaK) nutné na zajištění plnění funkcí VST;

•

provozní náklady – náklady na provoz VaK;

•

organizační náklady – náklady na změnu postavení (transformaci) VST; a

•

míra rizika – výše rizika v Kč (je dána jako součin hodnoty rizika a finančního základu) – podrobnosti viz Příloha č. 2 k této Zprávě (Registr rizik Projektu).

Pro základní rozhodnutí o výhodnosti výše uvedených způsobů realizace je použita metoda srovnávání relace výše uvedených čtyř kritérií pro tři specifikované způsoby realizace. Následující oddíly této Zprávy popisují tyto položky ve větší podrobnosti. Jednotlivé položky uváděné v Kč jsou, pokud není uvedeno jinak, uváděny bez DPH.

104

Nebyl analyzován způsob realizace, kdy by provozování ze strany VST bylo zajištěno na základě jedné nebo vice smluv na služby, přičemž VST by byla v postavení provozovatele dle Zákona o VaK, který prakticky nese veškerá rizika, uzavírá svým jménem a na svoji odpovědnost smlouvy s odběrateli a vybírá na svůj účet VaS. Tento způsob realizace je zjevně nejméně výhodný (vysoká míra rizika zůstává na straně VST) a s ohledem na rozsah provozovaného majetku není ani obvyklý v podmínkách ČR.

197

abc



4.1.2 Investiční náklady Investiční náklady jsou zde specifikovány jako případné investiční náklady na straně VST, které bude nutné vynaložit pro zajištění realizace funkce VST v postavení dle výše uvedených způsobů realizace. Jedná se o jednorázové investiční náklady na pořízení nezbytného zázemí (budovy), dopravních prostředků (osobní automobily, dodávkové automobily, nákladní automobily) a speciálních strojů (bagry, nakladače, kanalizační vůz) a dalšího vybavení (HW a SW pro administrativní činnosti, vybavení montérů nářadím a přístroji).

4.1.3 Provozní náklady Provozní náklady jsou chápány jako náklady na zajištění provozování VaK (bez nájemného a zisku). Tyto náklady nejsou pro účely srovnávací analýzy výhodnosti výše specifikovaných způsobů realizace vyčísleny v nominální hodnotě. Je stanoveno procentní navýšení nebo snížení provozních nákladů ve vztahu ke způsobu realizace „A – Koncesní smlouva“.

4.1.4 Organizační náklady Pro účely této analýzy se uvažují náklady jednorázového typu, které by bylo nutné vynaložit na změnu současného postavení VST (nyní pouze vlastnická společnost). Jedná se zejména o náklady na poradenskou podporu při vytvoření nezbytných firemních dokumentů (vnitřní předpisy odborně-technického, účetního a organizačního charakteru), získání všech formálních dokumentů při změně role VST (živnostenské listy, další rozhodnutí orgánů veřejné správy – především povolení k provozování VaK dle § 6 Zákona o VaK), podporu při implementaci SW prostředků apod.

4.1.5 Rizika Rizika jsou zahrnuta do srovnání způsobů realizace na základě číselného (finančního) odhadu jejich výše. Hlavní faktory při hodnocení rizik jsou:

•

pravděpodobnost rizika a

•

dopad na Projekt.

„Hodnota rizika“ je přitom definována jako součin „pravděpodobnosti“ a „dopadu“, kde dopad je vyjádřeno jako podíl ve „finančním základu rizika“, jako jsou například stavební nebo provozní náklady. Součin „hodnoty rizika“ a „finančního základu rizika“ dává „výši rizika“ v korunách. Způsob alokace rizik je vyjádřen jako podíl výše rizika, který přísluší VST. V rámci Projektu byl zpracován registr rizik Projektu - viz Příloha č. 2 k této Zprávě (Registr rizik Projektu). Tento registr rizik obsahuje rozdělení rizik do určitých kategorií a pro každé riziko jsou uvedeny významné položky, které toto riziko specifikují.

4.2

Způsob realizace „PSC“

4.2.1 Popis scénáře „PSC“ Způsob realizace „PSC“ je definován jako zabezpečení provozování zcela na základě kompetencí a odpovědnosti VST. VST zajistí provozování „vlastními silami“, tj. převážně vlastními

198

abc



zaměstnanci. V praxi to představuje v podmínkách ČR model provozování označovaný jako „smíšený model provozování“ nebo „smíšená společnost“. Tato společnost tedy musí disponovat vlastním vybavením a zázemím na standardní úrovni obvyklým pro provozování majetku VaK v zájmovém území VST. Je nezbytné také mít potřebný počet zaměstnanců s přiměřenou kvalifikací a s odpovídající délkou praxe, minimální počet je 60 zaměstnanců (z toho 35 v dělnických profesích). Rozsah majetku neumožní v některých případech 100% využití kapacit lidských zdrojů, a to zejména technických specialistů (např. technolog, vodohospodář). Externí zajištění trvalého výkonu činností technických specialistů přináší obvykle vyšší náklady a vyšší míru rizika jejich „nedostupnosti“ zpravidla za mimořádných provozních situací. Již nábor těchto zaměstnanců nebude jednoduchý, bude vyžadovat v řadě případů nutnost nabízet jako úvodní mzdovou úroveň hodnoty zvýšené nejméně o 20%, aby vznikla motivace ke změně zaměstnavatele (zejména u specialistů, obsluhy ČOV a montérů s praxí v oboru VaK); dle objektivních předpokladů nelze očekávat, že všechny tyto osoby budou získány způsobem dle Oddílu 5.3.6, písm. (u) níže.

4.2.2 Investiční náklady Základním úkolem bude získání budov pro zaměstnance, sklady a techniku. Výstavba těchto prostor by vyžadovala investiční náklady nejméně 20 mil. Kč, což je základní orientační odhad na dolní úrovni dle cen ÚRS pro objem obestavěných prostor v budovách a halách různého účelu použití. Podobně bude nutné ihned pořídit nezbytné technické vybavení především dopravními a speciálními mechanismy, což představuje investici nejméně 30 mil. Kč. 105 Celkové investiční náklady lze stanovit (na dolní hranici) ve výši minimálně 50 mil. Kč.

4.2.3 Provozní náklady Provozní náklady tohoto způsobu realizace budou celkem o 15% vyšší než při způsobu realizace „A – Koncesní smlouva“. Je to zapříčeno především vyšší úvodní úrovní mzdových nákladů (tuto úroveň základních mezd nebude možné snižovat), která je nezbytná pro získání klíčových zaměstnanců s přiměřenou praxí zejména v oboru VaK. Dále lze důvodně očekávat, že ceny materiálů a elektrické energie budou vyšší, protože VST bude jen obtížně získávat na trhu významné marže z objemu, a to na rozdíl celé řady potencionálních Provozovatelů při způsobu realizace „A – Koncesní smlouva“.

4.2.4 Organizační náklady Organizační náklady budou při tomto způsobu realizace významné. Představují náklady na přechod VST z čistě vlastnické společnosti na společnost „smíšeného“ typu. Jedná se zejména o náklady na poradenskou podporu při vytvoření nezbytných firemních dokumentů (vnitřní předpisy odborně-technického, účetního a organizačního charakteru), získání všech formálních dokumentů při změně role VST (živnostenské listy, další rozhodnutí orgánů veřejné správy – především povolení k provozování VaK dle § 6 Zákona o VaK), podporu při implementaci SW prostředků. Pro účely této analýzy není o organizačních nákladech uvažováno. Náklady na externí poradenství lze odhadnout (na dolní hranici) na nejméně 8 mil. Kč. 105

Jedná se o základní orientační odhad na dolní úrovni předpokládaných nákladů.

199

abc



4.2.5 Rizika Při tomto způsobu realizace nedochází prakticky k žádnému výraznému přenosu rizik z VST na jiný subjekt. Výše rizika bude ze tří analyzovaných způsobů jistě nejvyšší.

4.3

Popis scénáře „A – Koncesní smlouva“

4.3.1 Popis scénáře „A“ Způsob realizace „A – Koncesní smlouva“ je výsledkem zabezpečení provozování zcela na základě výsledku Koncesního řízení a uzavřené Koncesní smlouvy, kde je realizován maximální přenos rizik na Provozovatele. Provozovatel uzavírá smlouvy s odběrateli a vybírá VaS vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost. Na straně VST nejsou nutné žádné významné změny.

4.3.2 Investiční náklady Investiční náklady pro tento způsob realizace budou nulové, pokud neuvažujeme o vybudování vlastního zázemí včetně zázemí pro Provozovatele, což ovšem zde vystupuje pouze jako možnost nikoliv však jako neodkladná nutnost pro VST.

4.3.3 Provozní náklady Provozní náklady pro tento způsob realizace budou nižší než pro způsob realizace „PSC“. Postup, kterým byl odhadován tento rozdíl v provozních nákladech, je popsán v Oddílu 4.2.3 výše.

4.3.4 Organizační náklady Pro účely tohoto způsobu realizace není o organizačních nákladech uvažováno, protože nedochází k žádné změně v postavení VST oproti současnému stavu.

4.3.5 Rizika Ze všech tří způsobů realizace poskytuje způsob realizace „A - Koncesní smlouva“ největší prostor k přenosu rizik z VST na Provozovatele.

4.4

Popis scénáře „B – Kvazikoncesní smlouva“

4.4.1 Popis scénáře „B“ Způsob realizace „B“ je výsledkem zabezpečení provozování zcela na základě výsledku Kvazikoncesního řízení a uzavřené Kvazikoncesní smlouvy, kde je realizován maximální přenos rizik na Provozovatele s výjimkou ovšem přenosu části rizik z oblasti zákaznických služeb a výběru VaS. VST (nikoliv Provozovatel) uzavírá smlouvy s odběrateli a vybírá VaS vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost. Na straně VST jsou nutné určité významné změny v oblasti zajištění „správy“ odběratelských služeb a zákaznického servisu (zejména řešení reklamací a stížností).

200

abc



4.4.2 Investiční náklady Investiční náklady pro tento způsob realizace nebudou nulové, bude nutné zajistit přiměřené zázemí pro oblast zákaznických služeb; VST uzavírá smlouvy s odběrateli svým jménem a na svoji odpovědnost. I když řadu činností je možné zajistit „dodavatelsky“ (např. fakturaci VaS), nelze v této oblasti vše zajistit za stávajícího personálního a prostorového vybavení VST. Investiční náklady na vybudování prostorového zázemí budou nižší než při způsobu realizace „PSC“. Lze je stanovit na dolní hranici ve výši 6 mil. Kč.

4.4.3 Provozní náklady Provozní náklady se na straně Provozovatele sníží o 15% z položky režie stávající kalkulace (není zajišťován úplný zákaznický servis), ale na straně VST se zvýší o nejméně 50% z položky režie stávající kalkulace. VST bude zajišťovat z části zákaznický servis a nebude možné v této oblasti využívat „úspor z rozsahu“ oproti postavení Provozovatele.

4.4.4 Organizační náklady I když rozsah změn ve VST v tomto způsobu realizace není tak rozsáhlý jako ve způsobu realizace „PSC“, bude nutné uvažovat o jednorázových nákladech na poradenskou podporu ve výši nejméně 5 mil. Kč.

4.4.5 Rizika Rizika na straně VST jsou vyšší než při způsobu realizace „A - Koncesní smlouva“. Nedojde zejména k přenosu rizik z oblasti zákaznických služeb a vymáhání pohledávek při výběru VaS. Podstatnou část ostatních provozovatelských rizik bude možné převést na Provozovatele. Celková míra rizika bude tedy nižší než u způsobu realizace PSC.

4.5

Závěry z finančního modelování

4.5.1 Hlavní výstupy z finančního modelování Primárním výstupem – detailně popsaný v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem) – je vývoj cen pro vodné a stočné v rámci jednotlivých způsobů realizace (kvantitativní hodnocení). Není to ovšem jediné rozhodující kritérium, v úvahu je třeba vzít zejména rizika (kvalitativní hodnocení). Stručnou charakteristiku cenového vývoje uvádí následující tabulka a graf cenového vývoje. Tabulka 91: Základní přehled cenového vývoje PSC



2010

69,39

66,68

67,47

2013

106,08

94,54

94,82

2016

123,92

116,41

114,55

2019

126,52

130,75

128,32

Rok (cena pro vodné a 3 stočné v Kč/m – bez DPH)

201

abc



Vývoj základní obchodních ukazatelů bez DPH - způsob realizace A 180,00 Kč/m3

256 500 tis. Kč 161,42

160,00 Kč/m3

152,08 143,18 206 500 tis. Kč

134,54

140,00 Kč/m3

130,75

125,87 117,31

120,00 Kč/m3

109,51

107,82

116,41

112,03

120,99

125,77

156 500 tis. Kč

101,54 94,54

93,98

100,00 Kč/m3 86,39

83,53

78,79 80,00 Kč/m3

71,38

74,36 66,68

60,23 60,00 Kč/m3

40,00 Kč/m3

55,77

54,78

32,30

34,83

57,84

37,76

50,05

45,25

41,20

59,99

54,19

52,05

56,42

62,23

58,76

64,55

61,22

66,96

63,79

44,49

56 500 tis. Kč

38,28 20,00 Kč/m3

0,00 Kč/m3

22,48

25,41

28,92

106 500 tis. Kč

33,16

52 535

65 143

80 778

100 164

124 204

154 013

190 976

197 660

204 578

211 739

219 149

226 820

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Nájemné infrastrukturního majetku

Vodné

Stočné

Vodné a stočné

6 500 tis. Kč

Sociálně únosný tarif vodného a stočného (bez DPH)

Obrázek 3: Graf vývoje cen VaS v Kč/m3 (v reálných cenách bez DPH) pro způsoby realizace A

Z výše uvedených výstupů vyplývá následující porovnání jednotlivých hodnotících kritérií, podrobnější popis a zdůvodnění je uvedeno výše. V hodnocení „Rizika“ je v závorce uvedena hodnota diskontovaného součtu hodnot rizika. Tabulka 92: Srovnání jednotlivých způsobů realizace PSC



Investiční náklady

Min. 50 mil. Kč

Žádné (neodkladné)

Min. 6 mil. Kč

Provozní náklady

Vyšší o 15% než při způsobu realizace A

Položka

Organizační náklady

Rizika

Celkové hodnocení

Vyšší než při způsobu realizace A a nižší než u PSC

Min. 8 mil. Kč

žádné

Min. 5 mil. Kč

Veškerá na straně VST

Podstatný přenos rizik z VST na Provozovatele

(38 114 tis. Kč)

(9 826 tis. Kč)

Jen částečný přenos rizik z VST na Provozovatele

Nejméně vhodný způsob

Optimální způsob

(12 173 tis. Kč) Rizikový způsob

4.5.2 Doporučený způsob realizace Projektu Z výše uvedených výstupů vyplývá, že nejvhodnějším způsobem realizace je způsob realizace „A – Koncesní smlouva“.

202

abc



4.5.3 Hodnota ze peníze Z výsledků srovnávací analýzy vyplývá, že doporučený nejvhodnější způsob realizace přináší nejlepší hodnotu za peníze, jak je patrné z porovnání investičních, provozních, organizačních nákladů a také výše rizik zdržených na straně VST.

4.5.4 Rizika V rámci zpracování Projektu byl Konzultantem zpracován registr rizik. Pro identifikovaná rizika, u nichž se podíl daného rizika alokovaného na VST pro jednotlivé způsoby realizace liší, byl proveden číselný (finanční) odhad jejich výše. Na následujícím obrázku (Obrázek 4) je míra rizika v jednotlivých letech vyjádřená nárůstem cen pro VaS v Kč/m3 (ve stálých cenách). 3

Míra rizika v letech vyjádřená nárůstem VaS v Kč/m (ve stálých cenách) 0,90 0,80

nárůst VaS (Kč/m3)

0,70 0,60 PSC

0,50

A (koncese) 0,40

B (kvazikoncese)

0,30 0,20 0,10 0,00 2009 2010

2011 2012 2013

2014 2015 2016 2017

2018 2019

roky

Obrázek 4: Míra rizika v letech vyjádřená nárůstem VaS v Kč/m3 (ve stálých cenách)

Diskontovaný součet hodnot rizika v Kč pro jednotlivé způsoby realizace je uveden v následující tabulce (Tabulka 93). V pokračujícím životním cyklu Projektu, se mohou jednotlivé hodnoty u rizik měnit, a to včetně výskytu zcela nových, dosud neidentifikovaných rizik.

203

abc



Tabulka 93: Způsoby realizace - diskontovaný součet hodnot rizika Způsob realizace

Diskontovaný součet hodnot rizika

„PSC“

38 114 tis.Kč

„A“ (Koncese)

9 826 tis.Kč

„B“ (Kvazikoncese)

12 173 tis.Kč

Z pohledu rizikové analýzy pro VST vychází jako ekonomicky nejvýhodnější způsob realizace „A“ (Koncese).

204

abc



5

SPECIFIKACE SLUŽEB A PŘEDPOKLÁDANÝ HARMONOGRAM REALIZACE KONCESNÍ SMLOUVY

5.1

Základní vymezení

5.1.1 Kategorizace služeb poskytovaných Provozovatelem (a)

Základní služby poskytované Provozovatelem

Služby poskytované Provozovatelem v doporučené variantě Projektu dle nejvýhodnějšího způsobu realizace popsané v předchozích kapitolách této Zprávy by měly zahrnovat tyto základní podnikatelské aktivity na straně Provozovatele: 106

•

služby v oblasti dodávky pitné vody;

•

služby odvádění odpadních vod;

•

služby čištění odpadních vod v rozsahu dle Zákona o VaK; a

•

služby v oblasti nakládání s běžnými odpady dle Zákona o odpadech

(dále jen společně jako „Služby“). K zabezpečení minimálně těchto Služeb bude muset mít Provozovatel oprávnění k podnikání v souladu s platnými a účinnými právními předpisy. V rámci těchto podnikatelských aktivit (Služeb) bude Provozovatel zajišťovat pro VST tyto kategorie činností: (i)

provozní (čištění odpadních vod a likvidace odpadů vzniklých z tohoto čištění);

(ii)

údržby;

(iii)

zákaznické. 107

Jednotlivé povinnosti Provozovatele, jakož i další vztahy mezi VST a Provozovatelem jsou pro období poskytování Služeb dle Koncesní smlouvy (Fáze 2 - Provozování), jakož i další standardní fáze trvání vztahu mezi Provozovatelem a VST (Fáze 1 – Činnosti Provozovatele před zahájením provozování a Fáze 3 – Činnosti Provozovatele po ukončení provozování) popsány v Oddíle 5.2 níže.

(b)

Dodávky pitné vody

Provozovatel bude zabezpečovat svým jménem a na svůj náklad kompletní dodávku pitné vody, která: 106

Viz § 2 odst. 3 Zákona o VaK: „Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů 3a) , kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.“

107

Myšleny jsou veškeré činnosti ve vztahu k odběratelům dle Zákona o VaK, případně jiné činnosti nejmenované výslovně v Zákoně o VaK, které však mají vliv na spokojenost zákazníka ať již přímo či nepřímo s poskytováním dané vodohospodářské služby (např. on-line informace o kvalitě vod, informace o výluce služby, informace o haváriích, internetové účty, call centra atd.

205

abc



(i)

bude realizována vodovody v majetku VST a pronajatých Provozovateli (viz Oddíl 5.1.4 níže) v souladu s podmínkami nepřetržité provuzoschopnosti;

(ii)

musí splňovat požadavky kvalitativní povahy vyplývající z národní legislativy

(dále jen „Dodávka pitné vody”). Dodávka pitné vody pak procesně představuje zejména: •

provoz, údržbu a ochranu vodovodních sítí tvořících součást vodovodů včetně veškerých souvisejících objektů a zařízení;

•

kontrolu terénu nad potrubím;

•

kontrolu tlaku ve vodovodním potrubí;

•

kontrolu a údržbu armatur, armaturních šachet, hydrantů jejich částí včetně nátěrů kovových konstrukcí, promazávání uzávěrů apod.;

•

odvzdušňování, odkalování a dezinfekci vodovodních potrubí;

•

revizi těsnosti vodovodního potrubí,

•

vyhledávání skrytých poruch,

•

vytyčování potrubí;

•

provoz, údržbu čerpacích stanic a úpraven vod včetně nátěrů kovových zařízení, bílení, údržby oplocení, příjezdních cest, údržby technologických zařízení, zvedacích zařízení, tlakových nádob atd.;

•

provoz technologického zařízení úpraven vody dle postupů stanovených v příslušných provozních řádech, a to včetně dávkování, příp. výměny veškerých provozních hmot atd.;

•

dezinfekci vody při její výrobě a dopravě;

•

kontrolu jakosti vody při technologickém procesu výroby vody, upravené vody a při její dopravě ke spotřebiteli, tj. odběr, rozbory a vyhodnocování vzorků vody v četnosti a rozsahu dle platných předpisů;

•

sledování a vyhodnocování ztrát vody;

•

provoz a údržba systémů katodové ochrany kovových potrubí;

•

náhradní zásobování vodou při poruchách a haváriích;

•

provoz, údržbu a ochranu vodních zdrojů (a to zejména, vytyčování ochranných pásem vodních zdrojů; dozor nad činností v ochranných pásmech; údržbu porostů v ochranných pásmech I.stupně), údržbu oplocení a stavebních objektů včetně nátěrů; čištění zářezů, pramenních jímek a studní, ochranných příkopů; měření vydatnosti pramenů, měření hladin podzemních vod, vyhodnocování vydatnosti vodních zdrojů;.

•

údržbu vodojemů, včetně jejich armaturních komor, oplocení pozemků a příjezdních cest, zejména pak čištění, dezinfekci a kontrolu těsnosti nádrží;

•

periodické zdravotní prohlídky obsluhy a kontrolu dodržování všech bezpečnostních a hygienických předpisů;

•

evidenci a archivování veškeré dokumentace související s výstavbou, provozováním, opravami a změnami daného zařízení, včetně doplňování a novelizace dokumentace, která má být k dispozici pro provozování vodovodů, zejména směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

206

abc


(c)


Odvádění odpadních vod

Provozovatel bude zabezpečovat svým jménem a na svůj náklad kompletní odvádění odpadních vod, které: (i) bude realizováno kanalizacemi v majetku VST a pronajaté Provozovateli (viz Oddíl 5.1.4 této Zprávy) v souladu s podmínkami nepřetržité provozoschopnosti; (ii) musí respektovat podmínky kanalizačních řádů zejména s ohledem na ochranu životního prostředí (dále jen „Odvádění odpadních vod”). Odvádění odpadních vod pak procesně představuje zejména:

•

provoz, údržbu a ochranu kanalizačních sítí;

•

kontrolu terénu nad kanalizačním potrubím;

•

čištění kanalizačního potrubí včetně odstraňování ucpávek;

•

kontrolu a čištění šachet, odlehčovacích komor, shybek, výpustí a jiných objektů na kanalizační síti;

•

údržbu stok, šachet a objektů na kanalizační síti;

•

zkoušky těsnosti stok a objektů;

•

revize televizní kamerou;

•

kontrolu jakosti vod vypouštěných do kanalizací;

•

zjišťování původců vypouštění závadných látek;

•

periodické zdravotní prohlídky obsluhy a kontrolu dodržování všech bezpečnostních a hygienických předpisů; a

•

evidenci a archivování veškeré dokumentace související s výstavbou, provozováním, opravami a změnami daného zařízení, včetně doplňování a novelizace dokumentace, která má být k dispozici pro provozování kanalizací, zejména směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

(d)

Čištění odpadních vod

Provozovatel bude zabezpečovat svým jménem a na svůj náklad kompletní čištění odpadních vod, které: (i) budou odvedeny kanalizací způsobem dle písm. (c) výše na čistírny odpadních vod v majetku VST a pronajaté Provozovateli (viz Oddíl 5.1.4 této Zprávy) (dále jen „Čištění odpadních vod odvedených kanalizací“); (ii) další odpadní vody 108 převzaté k čištění na individuálním základě od odběratelů jiným způsobem než odvedením kanalizací, (viz Oddíl 5.1.4 písm. (c) výše této Zprávy) (dále jen „Likvidace odpadních vod na individuálním základě“). Čistění odpadních vod jako celek – tj. Čištění odpadních vod odvedených kanalizací a Likvidace odpadních vod na individuálním základě - pak procesně představuje zejména:

108

Takto sbírané a čištěné odpadní vody jsou správně terminologicky označovány jako odpady.

207

abc



•

řízení souhrnu technologických procesů pro odstraňování nebo zneškodňování znečištění v odpadních vodách a/nebo snížení jeho koncentrace; 109

•

nepřetržitý a spolehlivý provoz všech čistírenských zařízení s cílem dosáhnout optimálních a vyrovnaných technických a ekonomických, provozních parametrů;

•

zajištění řádné obsluhy ČOV a jejího seznámení s celým zařízením ČOV, jakož i jejího řádného vyškolení ve všech úkonech potřebných pro provozování ČOV, vedení denních provozních záznamů a vyškolení v předpisech o bezpečnosti práce a ochraně zdraví;

•

doplňování potřebných materiálů, chemikálií, nářadí, pracovních a ochranných pomůcek pro dané technologické a související procesy;

•

řádná likvidace vyprodukovaných hmot a zajištění jejich odvozu;

•

pravidelný odborný dohled a laboratorní kontrolu, revizi, údržbu a opravy všech zařízení a vybavení;

•

periodické zdravotní prohlídky obsluhy a kontrolu dodržování všech bezpečnostních a hygienických předpisů; a

•

evidenci a archivování veškeré dokumentace související s výstavbou, provozováním, opravami a změnami daného zařízení, včetně doplňování a novelizace dokumentace, která má být k dispozici v ČOV, zejména směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Tyto činnosti bude Provozovatel provádět v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, správními rozhodnutím a požadavky VST uvedenými jako povinnosti Provozovatele v Koncesní smlouvě (více, viz Oddíl 5.2 níže).

(e)

Likvidace odpadů

Provozovatel bude zabezpečovat svým jménem a na svůj náklad - a to i prostřednictvím třetích osob - kompletní likvidaci odpadů (ať již běžných či případně nebezpečných) vzniklých čištěním odpadních vod popsaným pod písm. (d) výše. Tato činnost likvidace odpadůprocesně představuje zejména: 110

•

shromažďování odpadů; 111

•

úpravu odpadů;

•

využívání odpadů;

•

odstraňování odpadů (výlučně mimo areál ČOV).

Taktéž tyto činnosti bude Provozovatel provádět v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, správními rozhodnutím a požadavky VST uvedenými jako povinnosti Provozovatele v Koncesní smlouvě (více, viz Oddíl 5.2 níže).

109

Převzato dle TNV 75 0161 Vodní hospodářství Názvosloví kanalizací

110

V případě ČOV se jedná zejména o kaly, shrabky, štěrk, písek a ostatní odpad vzniklý při čištění odpadních vod.

111

Shromažďování, úprava, využívání a odstraňování odpadů ve smyslu Zákona o odpadech.

208

abc



5.1.2 Rozsah pronajímaného vodohospodářského a souvisejícího majetku Předmětem pronájmu v Koncesní smlouvě budou tyto kategorie věcí v právním smyslu:

•

zásadně 112 všechny vodovody a kanalizace ve smyslu Zákona o VaK v majetku VST; 113

•

vybrané ostatní věci nemovité v majetku VST; a

•

vybrané ostatní věci movité v majetku VST.

Současně bude předmětem Koncesní smlouvy udělení práva užívání k některým nehmotným statkům 114 zejména softwarové povahy, které jsou nezbytné pro řádné provozování pronajatého majetku VST ze strany VST (např. softwaru ve vztahu k automatickým řídícím jednotkám), tzv. podlicence). 115 Konkrétní rozsah těchto věcí a práv, a to v obou případech včetně příslušenství, 116 které jsou popsány v Příloze č. 4 k této Zprávě (Seznam pronajímaného majetku a přehledná situace), byl zpracován na základě podkladů ze strany VST a bude upřesněn v průběhu přípravy návrhu Koncesní smlouvy. V rámci Koncesní smlouvy bude umožněno v průběhu doby provozování vodohospodářské infrastruktury rozšiřovat rozsah majetku pronajímaného Provozovateli k provozování o další vodovody a kanalizace ve smyslu Zákona o VaK (včetně jejich příslušenství a souvisejích práv), k nimž nabude vlastnické právo VST a které nebude současně zatíženo nájemním či jiným obdobným právním vztahem vůči třetí osobě než je Provozovatel, které by znemožňovalo udělení práva pronájmu Provozovateli.

5.1.3 Rozsah zázemí poskytovaného ze strany VST Provozovateli VST nebude poskytovat Provozovateli žádné jiné zázemí než to, které bylo popsáno v Oddíle 5.1.2 výše, tj. nebude poskytovat Provozovateli „provozní budovu“ k řízení provozování vodohospodářského majetku VST.

112

S výjimkou vodovodů a/nebo kanalizací vyloučených z pronájmu v Koncesní smlouvy tak, jak jsou uvedeny v Příloze č. 4 k této Zprávě (Seznam pronajímaného majetku a přehledná situace).

113

Dle § 2 odst. 1 Zákona o VaK platí: „Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.“ Dle § 2 odst. 2 Zákona o VaK platí: „Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.“

114

Viz § 1 odst. 3 Občanského zákoníku.

115

Viz § 48 Autorského zákona. Více, viz Příloha č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů).

116

Viz § 121 Občanského zákoníku.

209

abc



5.1.4 Rozhraní poskytování Služeb v rámci stávajícího vodohospodářského systému (a)

Dodávky pitné vody

Zásobování pitnou vodou Aglomerace Tábor je řešeno napojením na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z jejího centrálního zdroje ÚV Plav, která odebírá povrchovou vodu z nádrže Římov na řece Malši. Předávací místa pro města Tábor a Sezimovo Ústí jsou umístěna za vodojemy Sv. Anna, Čekanice a Všechov, jež jsou ve vlastnictví JVS. Rozvodná síť v Planné nad Lužnicí je napojena přímo na skupinový vodovod. Napojení na skupinový vodovod je řešeno ve vodovodních předávacích šachtách. Na následujícím obrázku (Obrázek 5) je zobrazeno schéma zásobení a předávek vody a v tabulce (Tabulka 94) jsou uvedeny počty a velikost jednotlivých předávacích míst pitné vody, včetně specifikace, o jakou zásobovanou oblast se jedná. Tabulka 94: Předávací místa pitné vody Předávací místa vody předané

řad DN

Zásobovaná oblast

Tábor – sv.Anna

500

Tábor

Tábor – sv.Anna

400

Tábor

Tábor – sv.Anna

300

Tábor

Cekanice - Mešice

200

Tábor

Cekanice – Tábor

300

Tábor

Všechov - Tábor

300

Tábor

Sezimovo Ústí – CS

300

Sezimovo Ústí

Sezimovo Ústí – garáže

250

Sezimovo Ústí


300

Planá n./L.

Planá nad Lužnicí - Unistroj

100

Planá n./L.

Planá nad Lužnicí – Strkov

200

Planá n./L.

Planá nad Lužnicí – Strkov /Rybári

100

Planá n./L.

Planá nad Lužnicí – LZ

100

Planá n./L.

V roce 2006 bylo v Táboře a příměstských částech evidováno 4 867 vodovodních přípojek; dodávka vody byla měřena vodoměry osazenými na 4 828 odběrných místech. U 6 odběrů byla spotřeba vody stanovena dle přílohy č. 12 Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK, 33 přípojek bylo uzavřeno a vodoměr odebrán. V Sezimově Ústí bylo 1 459 vodovodních přípojek, dodávka byla měřena na 1 451 odběrných místech. U 3 odběrů je spotřeba vody stanovena dle přílohy č. 12 Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK, 5 přípojek bylo uzavřeno a vodoměr odebrán. V Plané nad Lužnicí bylo 920 vodovodních přípojek, dodávka byla měřena na 917 odběrných místech. U 2 odběrů byla spotřeba vody stanovena dle přílohy č. 12 Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK, 1 přípojka byla uzavřena.

210

abc



Obrázek 5: Schéma zásobení a předávek vody – VST (objemy r. 2005)

Cejchovní výměna vodoměrů je prováděna dle harmonogramu v šestiletém cyklu dle typu vodoměru a předpisu výrobce. V roce 2006 bylo vyměněno 1 128 ks vodoměrů v Táboře a

211

abc



příměstských částech, 263 ks v Sezimově Ústí a 268 ks v Plané nad Lužnicí. Tabulka 95 obsahuje informaci o počtu vodoměrů s daným průměrem. Tabulka 95: Vodoměry průměr vodoměru

počet vodoměrů

(mm)

(ks)

13

1

20

6 427

30

469

40

39

50

105

80

61

100

11

200

2

(b)

Odvádění odpadních vod

Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v § 19 Zákona o VaK, a v § 29, 30 a 31 Prováděcí vyhlášky k Zákonu o VaK. Průmysl a městská vybavenost. Objemová produkce odpadních vod – průtok je zjišťován u vybraných odběratelů z údajů měřících zařízení odběratelů. U ostatních je stanovován z údajů fakturované vody a počítán s použitím údajů o srážkovém úhrnu a o odkanalizovaných plochách. Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách s odběrateli na odvádění odpadních vod. Měřící zařízení ke zjišťování okamžitého a kumulativního průtoku technologických odpadních vod používají tito odběratelé :

•

MASO Planá,a.s.; Průmyslová 499, 39111 Planá nad Lužnicí; IČ: 60071231

•

AES Bohemia spol. s.r.o.; Průmyslová 748, 39102 Planá nad Lužnicí; IČ: 25106481

•

UNIS-STROJ CZ, a.s. Planá nad Lužnicí; Chýnovská 535, 39111 Planá nad Lužnicí; IČ: 26100339

Obyvatelstvo (místní). Objemová produkce splaškových odpadních vod je zjišťována z údajů stočného.

(c)

Čištění odpadních vod

AČOV Měření objemu přítoku na AČOV je umístěno v objektu hrubého předčištění. Měření objemu OV vyčištěných a odváděných do recipientu z AČOV je zajištěno s využitím Parshallova žlabu s ultrazvukovými sondami.

212

abc



ČOV Klokoty Měření objemu přítoku na ČOV Klokoty je umístěno v objektu hrubého předčištění. Měření objemu OV vyčištěných a odváděných do recipientu z ČOV Klokoty je zajištěno s využitím Parshallova žlabu s ultrazvukovými sondami. ČOV Záluží Měření objemu přítoku na této ČOV je umístěno v objektu hrubého předčištění. Měření objemu vypouštěnýh OV je prováděno ručně objemovým měřením kalibrovanou nádobou.

5.1.5 Předpokládaný harmonogram realizace Koncesní smlouvy VST předpokládá tento harmonogram realizace Koncesní smlouvy, 117 který zahrnuje dobu provozování vodohospodářské infrastruktury VST na deset let:

•

Fáze 1 - Činnosti Provozovatele před zahájením provozování - Příprava Provozovatele na provozování (zahájení činnosti Provozovatele) 118 (zejména přebírání pronajatého majetku atd.): 1.10.2009 119 – 31.12.2009;

•

Fáze 2 – Provozování – tj. doba, na kterou bude Koncesní smlouva uzavírána 120 ve smyslu § 32 odst. 2, písm. g) Koncesního zákona, která se člení na tyto tři etapy:

•

o

Etapa 1: Zahájení provozování: 1.1.2010 – 31.12.2010;

o

Etapa 2: Plné provozování: 1.1.2011 – 31.12.2017;

o

Etapa 3: Ukončení provozování: 1.1.2018 – 31.12.2019.

Fáze 3 - Činnosti Provozovatele po ukončení provozování – Vypořádání vzájemných smluvních vztahů: 121 1.1.2020 – 31.12.2020.

Výše uvedený harmonogram realizace Koncesní smlouvy je založen na předpokládaném harmonogramu realizace Koncesního řízení (viz Příloha č. 6 k této Zprávě) a je v podrobnosti uveden v Příloze č. 3-2 k této Zprávě (Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy realizace Projektu – způsob realizace „A Koncesní smlouva“). 117

Zahájení činnosti Provozovatele může být dřívějšího nebo pozdějšího data než 1.1.2010 s ohledem na dva faktory. Prvním faktorem je ukončení trvání stávající provozní smlouvy mezi Zadavatelem a VaKem Jižní Čechy, která musí skončit do tří měsíců, tak aby stávající provozní smlouva skončila svou účinnost posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícímu kalendářnímu měsíci, v němž nabude účinnosti nová provozní smlouva (Koncesní smlouva) jako výsledek Koncesního řízení, přičemž počátek běhu lhůty pro ukončení stávající provozní smlouvy je prvého dne měsíce následujícího po podpisu Koncesní smlouvy. Druhým faktorem jsou možné prodlevy v Koncesním řízení, jejichž nastání nemůže Zadavatel předem vyloučit, např. z důvodu vydání předběžného opatření ze strany ÚOHS, případně soudu České republiky, které by znemožňovalo uzavřít Koncesní smlouvu na základě Koncesního řízení, nabytí její účinnosti, případně nezaručovalo dostatečný čas (minimálně tři měsíce) na převzetí vodohospodářského majetku VST od stávajícího provozovatele (společnost VaK Jižní Čechy) a jeho předání novému Provozovateli

118

Přejímací zkoušky, přebírání pronajatého majetku atd.

119

Tento den zahájení činnosti Provozovatele bude určen jako pevné datum v Kvazikoncesní smlouvě, přičemž dojde-li ke zpoždění v uzavření Koncesní smlouvy tak, že uzavření nastane po 1.10.2009, bude za tento den zahájení činnosti Provozovatele považován den následující po uzavření Koncesní smlouvy.

120

Rozuměno doba, po kterou bude Provozovatel povinen provozovat a poskytovat Služby.

121

Myšleny je zejména ukončení vztahů vyplývajících z platebního mechanismu, aktualizace dat a výkazů k datu ukončení provozování a jejich předání VST, vypořádání vztahů vyplývajících z titulu zániku zajišťovacích instrumentů atd.

213

abc



Toto členění fází a etap doby trvání Koncesní smlouvy umožní odlišně upravit některé smluvní vztahy mezi VST a Provozovatelem, jenž jsou specifické pro tu kterou fázi či etapu. Platební mechanismus mezi smluvními stranami (viz Oddíl 7.1 níže) bude s ohledem na odlišné plynutí tzv. „období fixace“ členěn dílčím způsobem odlišně od výše uvedeného harmonogramu.

5.1.6 Předpokládané investiční aktivity VST VST připravuje v nadcházejícím období několik větších investičních akcí, které úplně nebo částečně přesahují rámec běžných oprav a obnovy, ketré jsou stručně popsány v následujících ostavcích. Celkový přehled investic včetně investic do obnovy obsahuje Tabulka 96. Tabulka 96: Celkový přehled investic a obnovy (stav dle podkladů k 31.7.2008) Položka (tis. Kč)

2008

2005

Projekt Táborsko

750 000

438 953

AČOV Tábor

160 000

ČOV Klokoty

60 000

Zárybnická Lhota

53 000

Hlinice

28 300

Stohlasná Lhota

28 704

Projekty celkem

1 080 004

438 953

Projekty rozdíl

641 051

Obnova VaK

568 654

300 000

1 648 658

738 953

Celkem Projekty plus Obnova Rozdíl celkem

909 705

Projekt Táborsko. Jedná se o největší z připravovaných investičních akcí. Projekt byl předložen v roce 2005 do komunitárního dotačního titulu Fondu soudržnosti. V závěru roku 2006 bylo vydáno Rozhodnutí EK o přidělení dotace pro tento Projekt Táborsko (přičemž výběr nového provozovatele je nutné realizovat s ohledem na zvláštní podmínku uvedenou v čl. 9 Přílohy I Rozhodnutí EK – viz Oddíl 3.3.1 výše). Výše této investiční akce ve způsobilých výdajích deklarovaná v Rozhodnutí EK je 14.245.840 Euro. Přidělená výše dotace na způsobilé výdaje z Fondu soudržnosti činí nejvýše 7.692.753 Euro, což představuje míru dotace cca 54% z uznatelných nákladů. S ohledem na růst stavebních prací a výrazné posilování kursu české koruny vůči EUR došlo v mezidobí k reálnému snížením míry podpory a naopak k vzrůstu nákladů na tuto investiční akci. Realizace tohoto projektu se předpokládá v letech 2009-2010. Projekt Táborsko byl sestaven tak, aby byly z hlediska odkanalizování a čištění odpadních vod v Aglomeraci Tábor řešeny aktuální problémy kanalizační soustavy a po realizaci akcí byl umožněn její bezporuchový provoz. Jedním z nejvýznamnějších důsledků řešení je však převedení odpadních vod z části povodí hydraulicky i látkově vytížené ČOV Klokoty na AČOV, čímž dojde k uvolnění kapacity na ČOV Klokoty a vytvoří se dle očekávání lepší podmínky pro čištění zbývajících přitékajících odpadních vod. V rámci Projektu Táborsko bude konkrétně:

•

vybudováno 5,905 km kanalizačních stok, z toho 0,963 km kanalizační štoly;

•

rekonstruováno 17,873 km kanalizačních stok, z toho 0,441 km kanalizační štoly;

214

abc



•

nově napojeno na kanalizaci s ČOV 2 060 obyvatel;

•

rekonstruováno 7,420 km vodovodních sítí;

•

vybudována akumulační kapacita 4 190 m3 na kanalizační síti.

Celkové náklady byly stanoveny na základě údajů VST ke dni 31.7.2008 na úrovni cca 750 mil. Kč. Navýšení nákladů vyplývá ze zvýšení rozsahu Projektu Táborsko (19% z navýšení), jako důsledek nutných opatření dle generelu kanalizací (23% z navýšení) a dalších úprav podmínek realizace (58% z navýšení), např. požadavky na související investice nebo technická řešení plynoucí ze stavebních povolení, změny způsobené časovým odstupem projektů pro stavební povolení od tendrové dokumentace, změny plynoucí z výsledků podrobného geologického průzkumu, nárůst nákladů vlivem podrobnější specifikace stavebních objektů a technických řešení, změny bezvýkopových technologií na výkopové. Výstavba kanalizace a vodovodu v obci Zárybničná Lhota. Lokalita Zárybničná Lhota je příměstskou částí Tábora a leží cca 2 km od východního okraje městské části Tábor–Měšice. Ve výhledu v roce 2010 se počítá s připojením 500 obyvatel. Odkanalizování obce je navrženo jako kombinace gravitační oddílné kanalizace na území obce a následného odvedení splaškových odpadních vod výtlačným řadem do městské kanalizační sítě v Táboře–Měšicích. Celková délka gravitačních stok je navržena na 4 403 m. Předpokládaná celková délka výtlačných řadů je 2 213 m. Vodovod je řešen napojením vodovodního přívodního řadu do stávajícího dálkového řadu DN 800. Celková délka přívodního řadu je 1708,80 m. Investiční náklady jsou odhadovány ve výši 53 mil. Kč na vodovod a splaškovou kanalizaci a 11,3 mil. Kč na dešťovou kanalizaci 122 . S realizací je počítáno v letech 2009-2010. Je uvažováno se získáním dotace z MZe. Akce „Vodovod –Zárybničná Lhota“ byla zařazena na seznam u žádostí o dotaci na Programu MZe 229 310 – podprogram 229 312 den 30.11.2007 a akce „Kanalizace –Zárybničná Lhota“ byl zařazen na seznam akcí Programu MZe 229 310 dne 6.12.2007 se zásadní omezující podmínkou akceptace akce (varováním): V případě, že dojde k dalšímu navýšení nákladů stavební a technologické části stavby (NSTČ) bude akce vyřazena z Programu 229 310, a to včetně akce „Vodovod – Zárybničná Lhota“. Výstavba kanalizace a vodovodu v lokalitách Hlinice a Stoklasné Lhotě. Obě zmíněné lokality se nachází v těsné blízkosti města Tábor, respektive jsou součástí města Tábor. Výhledově by mělo být připojeno cca 440 obyvatel na vodovodní i kanalizační infrastrukturu. Délka nově zbudované infrastruktury pro oblast vodovodů a kanalizací je samostatně rovna 4 380 m. Investiční náklady jsou odhadovány ve výši ve výší 28 mil. Kč, respektive 29 mil. Kč. 123 Je uvažováno se získáním dotace z MZe (Hlinice), popřípadě (Stoklasná Lhota) z OP Životní prostředí. Rekonstrukce a intenzifikace AČOV. V současné době je maximální kapacita biologického stupně, vzhledem k maximální hodnotě dešťového přítoku dle projektové dokumentace a platného vodohospodářského rozhodnutí, a tím celé AČOV, téměř vyčerpána. Navíc existuje potřeba plnit požadavky limitů na kvalitu vypouštěných vod po roce 2010 (resp. 2015 s ohledem na nutnost dosažení dobrého stavu vod dle Rámcové směrnice o vodní politice) podle Nařízení vlády č. 61/2003 v současném znění (po novele v roce 2007). Tyto skutečnosti si vyžádují intenzifikaci a rekonstrukci AČOV.

122

Nebude ve vlastnictví VST.

123

Investiční náklady byly stanoveny dle „Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací, Č.j.: 8114/200716000“.

215

abc



Areál AČOV bude v rámci Projektu AČOV rozšířen. Při intenzifikaci bude provedeno využití stávajících objemů jednotlivých částí aktivace a podélných dosazovacích nádrží. Stávající denitrifikační i nitrifikační sekce budou objemově rozšířeny. Vystavěny budou v každé lince nádrže regenerace kalu, do kterých bude zaústěn proud vratného kalu z příslušné dosazovací nádrže a řízeně připouštěna kalová voda. Systém bude vybaven interní recirkulací aktivační směsi z konce nitrifikace do denitrifikace. Vybudována bude dvojice nových kruhových dosazovacích nádrží o průměru 33 m a nová jímka kalové vody do které bude zaústěna kalová voda ze sítopásového lisu a kalová voda z uskladňovací nádrže. Celkové investiční náklady na Projekt Táborsko byly stanoveny na základě odborného odhadu vlastníka vodohospodářské infrastruktury VST. Výše investičních nákladů na rekonstrukci AČOV byla stanovena na hodnotu 160 mil. Kč. Realizace Projektu AČOV je předpokládána v období let 2010 a 2011. Je uvažováno se získáním dotace z OP Životní prostředí; v současné době je připravována žádost o dotaci na tento projekt; je nutné dořešit vlastnické vztahy k některým pozemkům určeným k rozšíření areálu AČOV. Rekonstrukce ČOV Klokoty. Existuje potřeba plnit požadavky na kvalitu vypouštěných vod po roce 2010 (resp. 2015 s ohledem na nutnost dosažení dobrého stavu vod dle Rámcové směrnice o vodní politice) podle Nařízení vlády č.61/2003 v současném znění (po novele v roce 2007). Tato skutečnost si vyžádá intenzifikaci a rekonstrukci ČOV Klokoty, která má platné povolení k vypouštění odpadních vod pouze do 31.12.2010. Úpravy technologické linky ČOV Klokoty jsou zaměřeny na stabilizaci procesů biologické nitrifikace a denitrifikace tak, aby bylo v ročním průměru dosaženo odtokové koncentrace Nc pod 15 mg.l-1. Je uvažováno se získáním dotace z OP Životní prostředí; žádost o dotace však ještě není připravena a není rozhodnuto o rozsahu rekonstrukce (viz vliv výrazného snížení nátoku na tuto ČOV po dokončení Projektu Táborsko). Rozvojové investice. Jedná se zpravidla o izolované menší územní celky s dimenzí do 50 rodinných domů, kde dosud nedošlo k vybudování úplné infrastruktury VaK (zejména kanalizací), a to nejen z technických, ale zejména i z ekonomických důvodů. Pro tyto investiční akce není v současné době k dispozici projektová dokumentace (ani v základní úrovni „studie“). Jedná se o tyto investiční akce (náklady jsou na úrovni základního odhadu ze strany VST v relaci k analogickým již realizovaným investičním akcím): •

dostavba vodovod Planá nad Lužnicí – lokalita „ul Husova, Za střediskem“ cca 20 RD (5 mil. Kč);

•

dostavba kanalizace Sezimovo Ústí - lokalita „Nad Placákem“ cca 30 RD (20 mil. Kč);

•

dostavba vodovod a kanalizace Tábor - lokalita „Smyslov“ cca 30 RD (celkem 10 mil. Kč);

•

dostavba kanalizace Tábor - lokalita „Zahrádka“ cca 20 RD (15 mil. Kč); a

•

dostavba kanalizace Tábor - lokalita „Všechov“ cca 30 RD (15 mil. Kč).

5.1.7 Investiční aktivity Provozovatele požadované ze strany VST (smluvní investice) VST bude v souvislosti s Projektem požadovat po Provozovateli investice do zařízení dispečinku a ASŘTP včetně vybudování informačního systému řízení oprav a údržby. Cílem investice bude:

•

vybudovat informační systém řízení oprav a údržby a

•

rozvoj ASŘTP včetně vybudování plnohodnotného dispečinku ve vlastnictví VST.

216

abc



Vybudovat informační systém řízení oprav a údržby. Systém bude zejména sloužit k plánování, sledování a zaznamenávání preventivních prohlídek a údržby určitých částí vodohospodářského majetku (zejména ČOV, čerpací stanice, apod.), průběh odstraňování poruch a havárií, řešení nestandardních provozních stavů na ČOV, a také umožňovat kontrolu průběhu realizace těchto činností. VST v současné době zpracovává za účasti externího expertního týmu studii, která vymezí (v určitém minimálním rozsahu) specifikaci této části požadované investice v rozsahu:

•

řešení systému údržby;

•

objektivizace určování technického stavu klíčových strojů;

•

strojní inspekce, jako nástroj průkaznosti údržby ČOV; a

•

mazací plány.

Rozvoj ASŘTP včetně vybudování plnohodnotného dispečinku ve vlastnictví VST. Nejpozději na konci Etapy 1 (Zahájení provozování) Fáze 2 (Provozování) (viz Příloha č. 3 k této Zprávě) by Provozovatel zprovoznil zařízení k řízení a monitoringem vodohospodářské infrastruktury, včetně plnohodnotného dispečinku, z něhož budou sledována a ovládána všechna vodohospodářská zařízení ve vlastnictví VST. Úroveň zařízení, jejich množství a funkčnost výše zmíněných systémů musí být minimálně na úrovni současného stavu, kdy jsou některé součásti ASŘTP ve vlastnictví současného provozovatele (VaK Jižní Čechy). Vybudovaný systém by měl do budoucna zajistit dostatečný sběr provozních údajů jednotlivých částí VaK tak, aby bylo možné zvyšovat efektivitu provozu např. s větším využitím simulačních modelů (viz Generel, Studie vodovodní sítě). ASŘTP bude budováno podle postupů uvedených v ČSN EN 123255-12, a to nejen ve vztahu k ČOV, ale i k ostatní vodohospodářské infrastruktuře VST. VST v současné době zpracovává za účasti externího expertního týmu studii, která vymezí (v určitém minimálním rozsahu) specifikaci této části požadované smluvní investice Provozovatele. Dispečink je ve své podstatě míněn datový sklad který strukturovaně shromažduje informace o činnostech které jsou spojeny s provozem vodárenské soustavy. Vedle efektivního řízení soustavy umožňuje majitelům účinně kontrolovat provozování soustavy. Základem je relační databáze ve zdokumentovaném formátu, aby byla zajištěna možnost jejich budoucího zpracování pomocí nezávislých nástrojů třetích stran. Systém musí dále umožňovat provázání s externím informačním systémem nebo jiným systémem, který by mohl využívat data aplikací komunikovaná a to opět pomocí některého z otevřených standardů pro výměnu dat. Otevřeným standardem budiž rozuměn samotný formát dat (XML, CSV) nebo způsob jejich komunikace (webové služby – SOAP, OPC), přičemž přístup k datům v reálném čase je jednoznačně preferován. Přičemž reálná doba odezvy se očekává v desítkách minut s možností posunu k jednotkám minut. Z důležitých vlastností jmenujme:

•

možnost správy, konfigurace a rozšiřování systému zaškolenými pracovníky, bez nutnosti součinnosti provozovatele;

•

možnost přístupu k centrálnímu dispečinku a jeho správa z klientských stanic;

•

možnost vzdáleného přístupu k dispečinku přes Internet;

•

licenční politika jednotlivých produktů nesmí omezovat další rozšiřování systému;

•

možnost rozlišit uživatele jménem/heslem a příslušným způsobem nastavit jejich oprávnění;

217

abc



•

ochrana dat nejméně trojnásobným zálohováním v oddělených prostorách s nezávislým přístupem;

•

jednou vložené údaje musí sloužit pro všechny potřeby (provázanost);

•

veškeré manipulace s daty ponesou identifikaci toho, kdo manipulace prováděl;

•

při jakékoliv úpravě dat bude možno dohledat původní údaje respektive celý proces; a

•

systém musí být ochráněn proti ztrátě dat, zneužití, pozměňování a ztrátě funkčnosti.

Součástmi dispečinku by měla být možnost:

•

provádění průběžných analýzy dat;

•

sledování poruch na soustavě jednak vlastní nahlášení, doba odstranění také jejich archivace s vazbou na GIS;

•

možnost vyvolání veškerých dokumentů a průběhů spotřeb odběrného místa (propojení na ZIS);

•

evidence a řízení metrologických informací jak stanovených tak nestanovených měřidel; a

•

průběžně ukládat výsledky měření kvality vody.

Základní požadavek na technické provedení Dispečinku je rozdělení na několik vrstev které budou propojeni komunikačním kanálem s definovaným protokolem, kterými je definováno rozhraní využívající některý z oborových standardů. Tímto rozdělením by mělo být dosaženo nezávislosti na konkrétním dodavateli/technologii na úrovni jednotlivých vrstev a měla by být zajištěna možnost postupné modernizace systému po jednotlivých úrovních. Hierarchie je následující: PLC --> komunikace přes internetovou síť --> otevřené rozhraní pro napojení informačního systému (IS). Dalším požadavkem na provedení je autonomie jednotlivých vrstev, tedy nezvyšovat požadavky na přenášené data, tedy je li požadováno řízení je třeba jej vyřešit v nejnižší možné úrovni. Přenášená data je třeba minimalizovat aby nebyly kladeny zbytečně veliké požadavky na technické parametry komunikačního kanálu. Velký důraz je kladen na využití otevřených systémů . Požadavky na autonomní řízení jsou :

•

aplikace hardware, který řeší místní podmínky a který není závislý na jiných systémech;

•

místní i dálkové ovládání stanice;

•

místní (lokální) i dálková správa dat;

•

místní i dálkové nastavování parametrů řízení;

•

místní i dálková kontrola;

•

zabezpečené uložení dat, nejlépe na nějaké běžné medium (paměťová karta);

•

místní i dálkové stahování naměřených dat;

•

schopnost dostatečně dlouhé loggovací doby;

•

odpovídat normám EZÚ a ČTU a Evropskému standardu, CE;

•

otevřenost systému, nahraditelnost; a

•

podmínky pro možné dodatečné vybavení alternativním napájením.

218

abc



Pro komunikaci systému s prvky na nižší úrovni by mělo být použito některého z obecně používaných protokolů (OPC, Modbus TCP/IP, BACnet/IP). Klíčová vodohospodářská zařízení (VDJ, ČS, ČSOV, ATS, ČOV atd.) budou vybaveny polní instrumentací tak, aby byla schopna plného automatického provozu a byla schopna dodávat veškerá potřebná data pro dispečink a informační systémy. Soubor signálů je dán technologickým zařízením, které bude provozováno:

•

signály pro sledování a diagnostiku technologie. Technická zařízení objektu budou monitorována, budou přenášeny chody, poruchy a případně další důležitě stavy zařízení a provozní hodiny;

•

signály pro sledování a diagnostiku sítě. Okamžité průtoky, tlaky, protečené množství, případně hodnoty charakterizující kvalitu vody, chlór, pH a pod.; a

•

signály pro sledování přístupu a zabezpečení. Pokud budou objekty vybaveny zabezpečovacím nebo přístupovým systémem výstupy z tohoto systému budou zavedeny do informačního systému. včetně možnosti identifikace pracovníka, času příchodu, času odchodu a vyhodnocení oprávněnosti vstupu.

5.2

Fáze a etapy realizace Koncesní smlouvy

5.2.1 Činnosti Provozovatele před zahájením provozování Základní činnost Provozovatele před zahájením provozování lze stručně charakterizovat jako přípravu na zahájení celkového provozování VaK jako celku a dále na zahájení Projektu AČOV AČOV. 124 V případě AČOV se jedná o ČOV se strategickým významem pro zájmové území VST. Jedná se ČOV tzv. centrálního typu, její nefunkčnost by způsobila mimořádnou ekologickou i kritickou politickou situaci. Stavební činnost na Projektu AČOV bude probíhat za provozu, což bude nepochybně zvyšovat nároky kladené na Provozovatele. V tomto smyslu bude nezbytné podrobné seznámení Provozovatele s jednotlivými stavebními objekty a provozními soubory při jejich postupné realizaci (včetně částí AČOV, které nebudou předmětem rekonstrukce), sledování souladu (i případných odchylek) od realizační projektové dokumentace. Tento proces má velký význam nejen pro úspěšné zahájení provozování intenzifikované AČOV, ale také pro odhalování vad a nedodělků v rámci záruční doby po zahájení zkušebního provozu, popř. pro odpovídající realizaci údržby, popř. oprav AČOV. Mimořádnou důležitost má také účast Provozovatele při instalaci a zkouškách systému měření a regulace, popř. při testování softwarového systému pro řízení AČOV. Pro zahájení zkušebního provozu je primárním dokumentem provozní řád AČOV, který je součástí dodávky stavebních prací na AČOV. Je nutné dosáhnout stavu, kdy předložený provozní řád ze strany dodavatele stavebních prací na AČOV (jako součást jeho plnění) bude splňovat legislativní požadavky stanovené na provozní řád. Nejde však pouze o formální splnění těchto požadavků, ale o skutečně přiměřeně konkrétní a podrobný popis všech aspektů pro činnost Provozovatele. Je velmi účelná účast Provozovatele při předávání tohoto dokumentu ze strany dodavatele stavebních prací na AČOV. Jako vhodná se jeví i určitá oficiální forma účasti Provozovatele

124

S vysokou pravděpodobností bude v tomto období probíhat intenzifikace AČOV nebo se bude připravovat její zahájení; plán předpokládá časový interval 2010 až 2011. Současně bude probíhat realizace Projektu Táborsko

219

abc



v procesu přípravy provozního řádu, např. vypracování připomínek pro VST k návrhu provozního řádu ze strany Provozovatele. Velký důraz je nutné klást na část popisující „havarijní plán“, která vymezuje činnost Provozovatele za mimořádné situace. Obvykle je nutné řešit stav nadměrného nátoku na AČOV zapříčiněného abnormálním přívalovým deštěm (často lokálního charakteru), stav povodňové situace (i když podle dokumentů z přípravy projektové dokumentace je opakovaně uváděno, že se lokalita AČOV nenachází v záplavovém území), situaci dlouhodobého výpadku v dodávce elektrické energie, závažnou havárii některého technologického zařízení AČOV (např. čerpací stanice, česle, kalová čerpadla), výskyt nadměrného pěnění nebo bytnění kalu. Jedním ze závažných „havarijních stavů“ je výpadek měřících a regulačních prvků, havárie hardwarového nebo softwarového vybavení pro řízení technologických procesů. Přechod na „ruční“ ovládání AČOV (částečné nebo i úplné) musí být kvalitně popsán tak, aby minimalizoval riziko přerušení čistících procesů a riziko ohrožení životního prostředí, zejména kvality vody ve vodním toku. Podrobnosti jsou v základní informační rovině uvedeny v Příručce SOVAK. 125 Provozovatel by měl být přítomen přejímacím zkouškám jednotlivých dílčích částí AČOV. Analogicky podle Červené knihy FIDIC lze specifikovat „Přejímací zkoušky“ takto: „Zhotovitel poskytne veškeré přístroje, asistenci, dokumenty a další informace, elektřinu, zařízení, pohonné hmoty, spotřební materiál, nástroje, pracovní sílu, materiál a vhodně kvalifikovaný a zkušený personál, tak jak je to nutné pro účinné provedení zkoušek. Zhotovitel spolu se Správcem stavby odsouhlasí čas a místo pro určené zkoušky toho kterého Technologického zařízení, Materiálů nebo jiných částí Díla. Správce stavby může změnit místo nebo detaily určitých zkoušek nebo vydat pokyn Zhotoviteli, aby provedl dodatečné zkoušky. Jestliže tyto pozměněné nebo dodatečné zkoušky prokáží, že zkoušené Technologické zařízení, Materiály nebo zpracování nejsou v souladu se Smlouvou, ponese náklady na provedení této Změny Zhotovitel, bez ohledu na jiná ustanovení Smlouvy. Správce stavby oznámí Zhotoviteli nejméně 24 hodin předem svůj úmysl zúčastnit se zkoušky. Jestliže se Správce stavby nedostaví na dohodnuté místo ve smluvený čas, může Zhotovitel přistoupit ke zkouškám, nedostal-li od Správce stavby jiné pokyny, o zkouškách se poté bude mít za to, že byly provedeny v přítomnosti Správce stavby.“ Účast budoucího Provozovatele v roli „pozorovatele“ v rámci přejímacích zkoušek nepochybně přispěje ke snížení rizika selhání Provozovatele v úvodních etapách zkušebního provozu nové AČOV . Provozovatel není součástí týmu správce stavby (FIDIC inženýra). Stojí však za zvážení, zda by mohl plnit roli „vhodně kvalifikovaného a zkušeného personálu“, a přímo se tak zúčastnit v týmu dodavatele stavebních prací tzv. přejímacích zkoušek. 126 Rozhodnutí o angažování „personálu“ je ovšem výhradním právem dodavatele stavebních prací a nelze klást v této oblasti žádné povinné podmínky; je nutné respektovat jeho rozhodnutí a popř. také výsledek vzájemné dohody dodavatele stavebních prací a Provozovatele. Personálně by měl být Provozovatel v této fázi reprezentován týmem složeným nejméně ze zkušeného technologa na úrovni experta na čištění odpadních vod; dalším členem by měl být budoucí vedoucí AČOV a potom specialista na měření a regulaci. Všichni členové týmu by měli mít praktické zkušenosti s přípravou na zkušební provoz podobné ČOV odpovídající kategorie; nejlépe i se zkušebním provozem zcela nové ČOV. Členové týmu Provozovatele musí dodržovat zejména veškeré předpisy z oblasti BOZP a ochrany životního prostředí, nesmí vykonávat žádné aktivity v rámci stavebních nebo montážních prací. Postavení členů týmu Provozovatele je 125

Viz zejména text na str. 145 až 146.

126

Určitě nelze pochybovat o zainteresovanosti Provozovatele na důkladném prověření jednotlivých částí ČOV.

220

abc



vhodné upravit jako součást „personálu VST, tj. personálu objednatele v rámci zvláštních podmínek Červené knihy FIDIC“, pokud nebudou na základě vzájemné dohody členy týmu dodavatele stavebních prací pro provádění zkoušek. Podle článků 2.3, 4.6, 4.8 a 4.18 Červené knihy FIDIC lze analogicky vymezit povinnosti Personálu VST ve vztahu k dodavateli stavebních prací takto: „Objednatel bude odpovídat za zajištění toho, že personál Objednatele na staveništi: podniká kroky podobné těm, které se požadují po Zhotoviteli k tomu, aby vyhověl především povinnosti Zhotovitele dodržovat veškeré aplikovatelné bezpečnostní předpisy, dbát na bezpečnost všech osob, které mají právo pobývat na staveništi, vynakládat rozumné úsilí k tomu, aby na staveništi nebyly zbytečné překážky, a tak se zabránilo ohrožení těchto osob, podniká kroky podobné těm, které se požadují po Zhotoviteli pro ochranu životního prostředí (jak na staveništi, tak mimo ně) a pro omezení škod a obtěžování lidí i majetku způsobeného znečištěním, hlukem a dalšími důsledky jeho činnosti. Přičemž podle toho, jak je uvedeno ve smlouvě o dílo, nebo podle pokynů správce stavby, Zhotovitel zajistí vhodné podmínky pro výkon práce personálu Objednatele.“ Jako vhodné se jeví také jednoznačná identifikace členů týmu Provozovatele, např. odlišným pracovním oděvem a viditelnými jmenovkami. Na základě průběžné činnosti týmu Provozovatele v rámci výstavby AČOV je možné, aby před zahájením vlastního provozování mohl Provozovatel realizovat postupně interní proškolení veškerého vlastního personálu obsluhy AČOV. O všech významných zpřístupněných skutečnostech ve prospěch Provozovatele, jeho účasti na přejímacích zkouškách, předaných dokumentech je nutné vést stručné a věcné protokoly, které budou následně součástí závěrečného předávacího protokolu VST a Provozovatele při zahájení zkušebního provozu. 127 Pro přípravu na provozování VaK jako celku bude nutná především podrobná prohlídka zařízení na místě. To je založeno na předpokladu, že nový Provozovatel měl v rámci Koncesního řízení k dispozici veškeré nezbytné dokumenty a informace o stavu a charakteru stávajících VaK a měl přiměřenou dobu na seznámení se z dokumentační stránkou VaK v působnosti VST (přístup k této dokumentaci bude na straně Provozovatele v rámci výzvy k podání nabídky již od ledna 2009). O prohlídkách na místě bude vhodné pořizovat zápisy obsahující zejména výhrady nového Provozovatele ke stavu VaK, nelze vyloučit ani provádění určitých testů a měření (popř. i za účasti externích expertů) ze strany nového Provozovatele. Zásadním bodem bude příprava na převzetí dokumentace (především smluv s odběrateli) z oblasti zákaznických služeb a údajů (zejména pro fakturaci VaS). Nový Provozovatel v součinnosti se stávajícím Provozovatelem (resp. i nezávisle) může realizovat mimořádné odečty vodoměrů a kontrolu jejich stavu. Zásadní bude ovšem definitivní nastavení všech nezbytných parametrů pro účely fixace a indexace ceny pro vodné a stočné. Především v souladu s nabídkou Provozovatele v rámci Koncesního řízení. Totožné či analogické postupy ze strany Provozovatele, respektive VST bude třeba respektovat i v Projektu Táborsko, případně jiných investičních akcí VST v rámci Koncesní smlouvy.

127

Vzory těchto předávacích protokolů budou součástí přílohy k návrhu Koncesní smlouvy.

221

abc



Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

5.2.2 Provozování (a)

Zahájení provozování

Zahájení provozování VaK jako celku bude představovat proces, ve kterém je nutno dočasně zvýšit úroveň kontrolních činností, zvýšit frekvenci (i počet míst odběrů) provozních laboratorních rozborů pitných a odpadních vod. Zejména bude nezbytné záhy realizovat převod aktuálních dat z oblasti odběratelů a převod dat z oblasti GIS předaných stávajícím provozovatelem. Současně budou zahájeny přípravné práce pro vlastní realizaci smluvní investice do oblasti ASŘTP. V úplném začátku provozání bude nutné bez odkladu informovat odběratele o změně Provozovatele, podrobně a opakovaně informovat o systému zákaznických služeb nového Provozovatele (kontaktní místa, možnosti komunikace). V této souvislosti bude vhodné realizovat „zkušební“ fakturaci pro menší vzorek odběratelů, vyhodnotit průběh, přijmout popř. opatření k odstranění nedostatků apod. Ve vztahu k ukončení rekonstrukce AČOV, zejména v rámci zkušebního provozu („zahájení provozování po ukončení rekonstrukce“), bude Provozovatel postupovat zejména v souladu s podmínkami stanovenými pro zkušební provoz ze strany veřejnoprávních orgánů (zejména vodoprávního úřadu) a dle provozního řádu AČOV, popř. pokynů a návodů k obsluze jednotlivých částí AČOV. Podílí se také na sledování shody reálného provedení AČOV a technologických parametrů jednotlivých částí AČOV vůči původní projektové dokumentaci. Neshody indikuje včetně podrobného popisu tak, aby VST mohla úspěšně uplatnit právo na odstranění vad a nedodělků v rámci garancí a záruční doby uvedených ve smlouvě mezi VST a dodavatelem stavebních prací. Dále bude Provozovatel provádět detailnější monitorování jednotlivých dílčích veličin v rámci technologických procesů na AČOV, v maximální míře využívat systému měření a regulace, ověřovat jednotlivé funkce softwaru pro řízení AČOV. Zvýšenou pozornost si nepochybně vyžádají provozní laboratorní rozbory stavu odpadních vod v různých bodech technologických postupů. Ze strany Provozovatele budou také ověřovány funkčnost a přesnost jednotlivých měřících „sond“. Pro případ selhání základních technologických procesů v rámci intenzifikace AČOV bude muset mít Provozovatel připraven postup obnovy procesu čištění. 128 Pro tyto procesy je nutné mít předem připravené různé technologické varianty k eliminaci pěnění, popř. bytnění kalů. Provozovatel by měl věnovat zvýšenou pozornost kvalitě čistírenského kalu na výstupu z kalové koncovky, a to zejména s ohledem na aplikovaný způsob dalšího používání tohoto kalu. Taktéž pro etapu zahájení provozování bude platit, že totožné či analogické postupy ze strany Provozovatele, respektive VST bude třeba respektovat i v Projektu Táborsko, případně jiných investičních akcí VST v rámci Koncesní smlouvy. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

128

Vlastní zahájení technologických procesů realizuje Provozovatel zpravidla formou aplikace aktivovaného kalu odpovídající kvality z jiné AČOV a podobně aplikuje také vhodný kal pro rychlý start kalové koncovky AČOV.

222

abc


(b)


Plné provozování

Provozovatel bude pro provozování VaK jako celku zejména:

•

sledovat údaje nezbytné pro vedení Majetkové evidence VaK a Provozní evidence VaK;

•

evidovat a vyhodnocovat mimořádné stavy na všech ČOV (např. přívalové deště v rámci příslušné stokové sítě, neobvyklé hodnoty některých veličin na nátoku do ČOV, anomální stavy některé technologické části ČOV);

•

sledovat kvalitu vody převzaté a výstupní kvalitu kalů z ČOV;

•

vykonávat veškeré činnosti „provozování VaK“ (viz Oddíl 5.1.1 výše).

Dále bude Provozovatel v plném rozsahu plnit informační povinnosti vůči VST, připravovat a poskytovat VST podklady pro implementaci finančního modelu pro stanovení (úpravy) kalkulace cen za čištění odpadních vod, vyhodnocovat a poskytovat VST údaje o plnění výkonových ukazatelů (monitoring výkonových ukazatelů ze strany VST) atd. Pro plné provozování AČOV se Provozovatel bude řídit zejména podmínkami vyplývajícími z rozhodnutí vodoprávního orgánu o uvedení AČOV do trvalého provozu a provozním řádem AČOV, který může být na základě výsledků zkušebního provozu patřičně upraven. Provozovatel bude zabezpečovat preventivní prohlídky a údržbu jednotlivých částí AČOV; v případě potřeby bude realizovat svým jménem a na svůj účet opravy dílčích závad, nebudou-li kryty ze záruky dodavatele stavebních prací. 129 Dále bude Provozovatel provádět legislativně nezbytné i další provozní odběry vzorků odpadních vod a jejich rozbory, vyhodnocovat výsledky těchto laboratorních rozborů, popř. realizovat úpravy v provozování AČOV (zásadnější změny bude řešit formou návrhu na změnu provozního řádu). Pro provozování zbylých ČOV ve vlastnictví VST a pro poskytování ostatních Služeb budou platit totožné, respektive analogické postupy jako v případě AČOV. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(c)

Ukončení provozování

Provozovatel provede závěrečnou údržbu na VaK, zejména však na všech ČOV a čerpacích stanicích v souladu se smluvními podmínkami uvedenými v Koncesní smlouvě, zkoušky a ověření úrovně stavu VaK, zejména všech ČOV a čerpacích stanic, před ukončením provozování (popř. za účasti externích expertů zastupujících zájmy VST) a kompletaci veškeré provozní dokumentace. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy. K ukončení provozování dle Koncesní smlouvy může dojít, zejména:

•

řádným ukončením, tj. uplynutím doby jejího trvání, nebo

•

předčasným ukončením z důvodů specifikovaných v Koncesní smlouvě, a to:

o

odstoupením ze strany VST, zejména: 130

129

V tomto případě musí Provozovatel postupovat v souladu s postupy pro uplatnění vad vůči dodavateli stavebních prací tak, aby je mohla VST efektivně vůči takovému dodavateli s úspěchem uplatnit.

130

Stanovení podrobností podmínek pro uplatnění odstoupení od Koncesní smlouvy ze strany VST, případně dalších důvodů pro odstoupení VST od Koncesní smlouvy bude provedeno v návrhu Koncesní smlouvy ve fázi přípravy koncesní dokumentace Koncesního řízení.

223

abc


o


z důvodu závažného nebo opakovaného neplnění povinností Provozovatele vyplývajících ze Zákona o VaK či dalších právních předpisů nebo vyplývajících z Koncesní smlouvy (např. neprovozování ČOV nebo opakované nedodržování smluvně dohodnuté úrovně kvality poskytovaných Služeb);

pokud dojde k podstatným změnám v nezbytných profesních či technických předpokladech Provozovatele pro plnění závazků podle Koncesní smlouvy, tedy k takovým změnám, které zásadním způsobem mohou ohrozit nebo znemožnit provozování vodohospodářského majetku VST pronajatého Provozovateli a poskytování Služeb;

pokud dojde k zásadní změně ve vlastnické struktuře Provozovatele, v jejímž důsledku může být ohroženo řádné provozování vodohospodářského majetku VST pronajatého Provozovateli a poskytování Služeb:

pokud se Provozovatel ocitne v úpadku, bude prohlášen konkurz na jeho majetek nebo bude vůči jeho majetku veden výkon rozhodnutí nebo exekuce;

pokud bude VST oznámeno orgánem veřejné správy, který postupuje v souladu s obecně závaznými právními předpisy, že je povinen provést nové Koncesní řízení nebo jiný typ výběru Provozovatele;

odstoupením ze strany Provozovatele, zejména 131

z důvodu prodlení VST s placením odměny Provozovatele podle Koncesní smlouvy po nepřiměřeně dlouhou dobu či opakovaně v určité časové lhůtě;

z důvodu opakovaného a závažného neposkytování součinnosti VST Provozovateli stanoveného Koncesní smlouvou;

o

odstoupením kterékoliv ze smluvních stran z důvodu vyšší moci, kvůli které není Provozovatel objektivně schopen plnit povinnosti stanovené Koncesní smlouvou (tzv. selhání Provozovatele);

o

odstoupením VST pro korupci Provozovatele, jakéhokoliv podílníka či osoby na straně Provozovatele;

o

výpovědí smlouvy ze strany VST;

o

dohodou smluvních stran.


(d)

Ochrana před povodněmi

V rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi bude Provozovatel povinen:

•

provádět ve spolupráci s příslušnými povodňovými orgány obcí a povodňovými orgány krajů povodňové prohlídky pronajatého majetku, zejména prověřit jejich stav připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a odstranit zjištěné závady;

•

zajistit pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na pronajatém majetku;

•

v době nebezpečí povodně zajistit dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřit připravenost těchto pracovníků;

131

Taktéž stanovení podrobností podmínek pro uplatnění odstoupení od Koncesní smlouvy ze strany Provozovatele, případně dalších důvodů pro odstoupení Provozovatele od Koncesní smlouvy bude provedeno v návrhu Koncesní smlouvy ve fázi přípravy koncesní dokumentace Koncesního řízení.

224

abc



•

sledovat na pronajatém majetku jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácep a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů;

•

účastnit se hlásné povodňové služby, informovat o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán příslušné obce s rozšířenou působností, správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky;

•

manipulovat s pronajatým majetkem v mezích schválených řádů tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom bude Provozovatel povinen dbát pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí;

•

k mimořádným manipulacím s pronajatým majetkem nad rámec schválených řádů si vyžádat souhlas povodňového orgánu příslušné obce s rozšířenou působností nebo kraje, v závislosti na možném dosahu vlivu takovéto manipulace;

•

provádět zabezpečovací práce na pronajatém majetku; a

•

zabezpečit dokumentování průběhu povodně na pronajatém majetku.

Bez zbytečného odkladu po povodni bude Provozovatel dále povinen:

•

provést prohlídku pronajatého majetku;

•

zjistit rozsah a výši povodňových škod;

•

posoudit účelnost provedených opatření a poskytnout povodňovému orgánu příslušné obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni; a

•

odstranit povodňové škody na pronajatém majetku, zejména je zabezpečit pro případ další povodně.

Případné další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(e)

Krizové situace

Provozovatel bude za krizové situace 132 povinen zajišťovat veřejnou službu, která byla Provozovateli uložena rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy, a to po dobu stanovenou v tomto rozhodnutí. Dále, pokud v průběhu doby provozování dojde ke krizové situaci, kterou nebude možné vyřešit běžným poskytováním Služeb podle Koncesní smlouvy, bude VST oprávněna dát Provozovateli pokyn, aby vynaložil veškeré možné úsilí k zajištění poskytování takových dodatečných nebo náhradních služeb, aby:

•

byla krizová situace vyřešena; a

•

bylo obnoveno normální poskytování Služeb v nejkratším možném čase ode dne skončení krizové situace,

132

Znamená mimořádnou událost, při níž je vyhlášen: (a) stav nebezpečí ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů; nebo (b) nouzový stav či stav ohrožení státu ve smyslu ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

225

abc



avšak pouze za předpokladu, že poskytnutí takových dodatečných či náhradních služeb nebude v rozporu s předmětem podnikání Provozovatele, a že Provozovatel bude mít k jejich poskytování dostatečnou kvalifikaci. Pokud bude Provozovatel poskytovat dodatečné či náhradní služby podle předchozího odstavce, uhradí mu VST:

•

přiměřené dodatečné náklady vynaložené Provozovatelem; a

•

realizované výnosy,

které vznikly Provozovateli v přímém důsledku poskytnutí takových dodatečných nebo náhradních služeb. Případné další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(f)

Zásah VST

VST bude oprávněn provést zásah do pronajatého majetku pouze po předchozím projednání s Provozovatelem, ledaže se VST bude důvodně domnívat, že v souvislosti s poskytováním Služeb hrozí vážné riziko škody na životě nebo zdraví, majetku nebo na životním prostředí nebo porušení zákonné povinnosti, včetně v případě krizové situace. K odstranění takového rizika bude Vlastník oprávněn provést přiměřený zásah do pronajatého majetku či poskytovaných Služeb i bez předchozího projednání s Provozovatelem. V případě, že bude VST zamýšlet využít svého výše uvedeného oprávnění, bude povinen písemně Provozovatele informovat o:

•

zásahu, který se chystá provést;

•

důvodech takového zásahu;

•

plánovaném termínu takového zásahu;

•

době, po kterou, podle názoru VST, bude takový zásah potřebný; a

•

dopadech na Provozovatele a jeho povinnost poskytovat Služby po dobu, po kterou bude zásah trvat.

Po předání výše uvedených informací bude moci VST provést zásah, o kterém Provozovatele informoval, a Provozovatel bude povinen poskytovat VST veškerou potřebnou součinnost. Pokud dojde k zásahu VST ve smyslu výše uvedeného textu:

•

v důsledku porušení povinností Provozovatele podle Koncesní smlouvy, budou VST náležet jakékoliv náklady VST související s tímto zásahem a tento zásah nebude považován za kompenzovanou událost, liberační událost ani událost vyšší moci; nebo

•

z jiných důvodů, nebudou VST náležet jakékoli náklady VST související s tímto zásahem a Provozovatel nebude po dobu tohoto zásahu povinen poskytovat Služby v rozsahu, v jakém jsou dotčeny, a to bez ohledu na možnost tvrzení Provozovatele, že zásah VST představuje kompenzovanou událost, liberační událost nebo událost vyšší moci.


226

abc



5.2.3 Činnosti Provozovatele po ukončení provozování Provozovatel zejména zajistí ukončení svých smluvních závazků (zejména finančních) vůči VST a také svým případným subdodavatelům. Dokončí zpracování Majetkové evidence VaK a Provozní evidence VaK za poslední rok provozování, bude zejména spolupracovat při vypořádání závazků VST jako vlastníka vodohospodářského majetku v oblasti „poplatků“ za vypouštění odpadních vod za poslední rok provozování dle aktuálního stavu legislativy v této problematice. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

5.3

Specifikace činností a povinností Provozovatele

5.3.1 Činnosti a povinnosti provozního charakteru Jednotlivé dílčí povinnosti budou pro Provozovatele vyplývat zejména z provozních řádů a rozhodnutí zejména vodoprávního úřadu a orgánů ochrany zdraví. Primárním cílem bude dosahování předepsaných (a povinných) hodnot kvality pitné vody a kvality odpadní vody na odtoku ze všech ČOV a jejich řádná evidence. Smluvně bude nutné zajistit informační povinnost Provozovatele vůči VST v této oblasti (viz Oddíl 5.3.4 písm. (a) níže). Zejména je třeba vyřešit informování o mimořádných stavech na odtoku z ČOV a popisu příčin těchto stavů (selhání technologie ČOV, selhání obsluhy ČOV, mimořádné hodnoty na nátoku ČOV). Tyto informace by měly být podávány postupně, a to s narůstajícím objemem podrobnosti a přesnosti informací. V nejkratší možné době by měla být VST ze strany Provozovatele informována o vzniku havarijní situace, která může způsobit závažné poškození stavu kvality vodního toku, zejména pokud může docházet k ohrožení živých organismů ve vodním toku. Postupně bude Provozovatel podávat informace o příčinách mimořádného stavu a také o opatřeních, která byla z jeho strany učiněna k eliminaci či snížení následků mimořádných situací. Provozovatel bude při vypouštění odpadních vod do vodního toku měřit objem vypouštěných odpadních vod a zjišťovat míru znečištění odpadních vod. Výsledky těchto měření a rozborů odpadních vod předávat VST a příslušným orgánům veřejné správy dle stavu platné aktuální legislativy, a to zejména vodoprávnímu úřadu, který vydal určitá rozhodnutí, příslušnému správci povodí a popř. na vyžádání MZe. Dále bude Provozovatel v souladu se závaznými předpisy zabezpečovat veškeré podklady z oblasti poplatků za vypouštění odpadních vod. 133 Analogicky bude Provozovatel postupovat ve vztahu k dodržování kvality pitné vody, zejména bude realizovat plán kontrol kvality pitné vody dle rozhodnutí orgánů ochrany veřejného zdraví. K měření kvality provozování Provozovatele budou sloužit výkonové ukazatele (viz Příloha č. 7 k této Zprávě (Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů)). Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

133

Podrobnosti těchto povinnosti jsou v obecné rovině obsaženy v Příručce SOVAKu, a to zejména na str. 142 až 151.

227

abc



5.3.2 Činnosti a povinnosti údržby pronajatého majetku Provozovatel bude realizovat plán preventivních prohlídek a údržby s využitím prostředků ASŘTP. Rozsah údržby VaK zejména však ČOV a čerpacích stanic musí být definován ve vymezené části provozního řádu ČOV, popř. popisu závazných činností na čerpacích stanicích. Bude se jednat nejen o popis dílčích činností, ale také o popis měřitelných veličin o výsledcích realizace údržby. Je nutné přitom v maximální míře (alespoň u významných činností údržby) využívat automatických prvků registrace úkonů údržby. Velký důraz bude třeba přitom klást na problematiku preventivních prohlídek stavu VaK zejména ČOV a čerpacích stanic, registraci výsledků této činnosti a popřípadě i možnost externí expertní kontroly stavu VaK ze strany VST (např. po prvních pěti letech provozování). Smluvně je nutné si zajistit rozsah informačních povinností Provozovatele vůči VST v oblasti údržby (viz Oddíl 5.3.6 písm. (s) níže). 134 Velkou pozornost je třeba ze strany Provozovatele věnovat preventivním prohlídkám zařízení, 135 a to často i v jednoduché formě vizuální kontroly. Je třeba vhodnou formou automaticky evidovat přítomnost personálu Provozovatele na určitých místech zejména ČOV, čerpacích stanic, klíčových místech vodovodní a kanalizační sítě (šachty, uzávěry) a výsledky preventivních prohlídek; tato data by měly být dána Provozovatelem k dispozici VST. V rámci informačních povinností Provozovatele bude vyžadován přehled o plnění plánu preventivních prohlídek, údržby a oprav a také komentář k nestandardním stavům a přijatým opatřením. V rámci provádění činností a plnění povinností v oblasti údržby pronajatého majetku bude Provozovatel povinen:

•

provozovat ho v souladu se závaznými předpisy, příslušnými řády, podmínkami stanovenými pro jejich provoz rozhodnutími orgánů veřejné správy a požadavky stanovenými Koncesní smlouvou;

•

zajistit plynulé a bezpečné provozování pronajatého majetku. 136

Pokud se bude VST domnívat, že Provozovatel porušuje povinnosti uvedené v Koncesním předchozím článku, bude VST oprávněna po předchozím písemném upozornění Provozovatele provést prohlídku pronajatého majetku a posoudit, zda jsou udržovány v souladu s pravidly obsaženými v Koncesní smlouvě. Při provádění prohlídky bude VST povinna postupovat tak, aby co nejméně zasahovala do poskytování Služeb. Provozovatel bude povinen na své náklady zajistit, aby byla VST poskytnuta potřebná součinnost při provedení prohlídky ze strany jeho zaměstnanců případně i třetích osob. V případě, že VST shledá, že Provozovatel neplní své povinnosti uvedené v Koncesní smlouvě článku, bude oprávněn písemně:

•

sdělit Provozovateli, v jakém ohledu stav pronajatého majetku neodpovídá požadavkům uvedeným v Koncesní smlouvě; a

•

poskytnout Provozovateli přiměřenou lhůtu k nápravě.

134

Podrobnosti těchto povinnosti jsou v obecné rovině obsaženy v Příručce SOVAKu, a to zejména na str. 52 až 104.

135

I na ČOV s vysokým stupněm měření, regulace a automatizace technologických procesů má kvalita preventivních prohlídek velký vliv na celkový stav ČOV.

136

Další specifikace povinností bude obsažena v návrhu Koncesní smlouvy.

228

abc



Provozovatel je v takovém případě povinen na své náklady a riziko v přiměřené lhůtě stanovené ze strany VST provést požadovanou nápravu. Pokud tak neučiní ani po dodatečné písemné výzvě VST, bude VST oprávněna provést příslušnou nápravu na náklady a riziko Provozovatele sama. Náklady na provedení výše uvedené prohlídky bude nést VST. Avšak v případě, že prohlídka prokáže, že Provozovatel neplní své povinnosti podle Koncesní smlouvy, nahradí VST tyto náklady Provozovatel. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

5.3.3 Zákaznické činnosti a povinnosti Zákaznické činnosti a povinnosti obecně představují jedny ze základních realizovaných činností provozovatele, respektive vlastníka vodohospodářské infrastruktury, pokud je současně provozovatelem ve smyslu § 6 Zákona o VaK. Základní rámec těchto činností je popsán v Oddíle 1.3.3 této Zprávy včetně definování základních odpovídajících cílů Projektu k těmto potřebám. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci Projektu bude nastaven budoucí přímý smluvní vztah Provozovatele se zákazníky (tzv. odběrateli dle Zákona o VaK), je nezbytné nastavit mechanismus přímé komunikace mezi Provozovatelem a odběrateli 137 a také mezi Provozovatelem a VST, při zajištění plnění veškerých stanovených povinností. Z hlediska zákaznických činností půjde zejména o nastavení komunikace a vyřizování tzv. provozních událostí, ke kterým dochází během provozování vodovodní a kanalizační sítě a které by mohly mít dopad na úroveň poskytovaných služeb odběratelům, kterým bude poskytovat Provozovatel vodohospodářské služby na základě Koncesní smlouvy. Provozní událostí se rozumí porucha, plánovaná oprava nebo stížnost. V rámci zákaznických činností se jedná zejména o stížnosti. VST jakožto vlastník pronajímané vodohospodářské infrastruktury a také nositel povinností vyplývajících z § 19 KZ by měl být o všech takovýchto událostech pravidelně informován. Konzultant navrhuje, aby Provozovatel zajistil pravidelnou informovanost VST on–line přístupem VST do softwarové aplikace vytvořené za účelem evidence těchto událostí od jejich vzniku až do úplného vyřešení. Kromě on-line přístupu toto opatření zajistí VST možnost kdykoliv nahlédnout do systému hlášení stížností a poruch a také monitorovat postup jejich vyřizování a odstraňování. Kromě přístupu do konkrétní aplikace, navrhuje Konzultant také pravidelné písemné zasílání reportů VST minimálně ve čtvrtletních intervalech. Cílem tohoto systému (minimální obsahová náplň softwarové aplikace) je, aby bylo možno u každé provozní události zjistit tyto základní údaje: •

kdy k události došlo;

•

kde se událost stala;

•

o jaký typ provozní události se jednalo (co se stalo);

•

celková doba řešení události; a

137

Navržené řešení ovšem musí respektovat platné znění Koncesního zákona, konkrétně s poukazem problematické ustanovení § 19 KZ „Za škodu způsobenou koncesionářem v přímé souvislosti s poskytování služby uživatelům odpovídá uživatelům služby zadavatel.“ V kontextu tohoto ustanovení se jeví jako nezbytné, aby vztah s odběrateli (uvolnění příslušných informací veřejnosti) byl přesně specifikován v rámci Koncesní smlouvy.

229

abc


•


aktuální stav řešení provozních událostí.

Další důležitou informací, kterou by výše uvedený systém měl nezbytně obsahovat je povaha provozní události. Konkrétně se musí rozlišovat, zda-li šlo: •

nahlášení provozní události;

•

reklamaci způsobu vyřízení; a

•

opakované hlášení.

Spektrum zákaznických činností a povinností by mělo z dlouhodobého hlediska vést k podporování dobrých vztahů se zákazníky a k růstu jejich spokojenosti. V oblasti podporování dobrých vztahů se zákazníky by měly Provozovatel při nastavování mechanismu respektovat standardní zásady v následujících oblastech: 138 Písemný kontakt •

vhodný způsob písemné komunikace umožňující zákazníkům získat odpověď v přiměřené době a stanovení maximální lhůty pro odeslání písemné odpovědi.

Telefonický styk •

přiměřená lhůta vyřízení hovoru (maximální čekací doba) a zajištění příslušných odpovědí (maximální doba reakce na telefonický kontakt);

•

stálá telefonická služba pro případy výskytu mimořádných událostí.

Osobní návštěva zákazníků v zákaznických centrech •

vhodná pracovní doba,

•

vhodné personální obsazení pro zajištění přiměřené čekací doby.

Návštěvy u zákazníků •

dodržování dohodnutých časů návštěv.

Žádosti, stížnosti a reklamace •

zejména vhodný způsob podání – písemně, telefonicky, e-mailem, faxem, osobně přímo v zákaznickém centru a osobně v průběhu návštěvy pracovníka u zákazníka atd.

Dalšími vhodnými oblasti standardizovaných postupů zákaznických činností jsou např. dostupnost informací o službách či oznamování různých omezení a přerušení dodávek služeb. Návrhy výkonových ukazatelů v oblasti zákaznických činnosti je uveden v Příloze č. 7 k této Zprávě (Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů). Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

138

Detailně je podporování dobrých vztahů se zákazníky upraveno v kapitole 5 normyISO/FDIS 24510 „Activities relating to dribling water and wastewater services – Guidlines for the assesment and for the improvement of the services to users.„

230

abc



5.3.4 Komunikace, doručování a řešení sporů mezi smluvními stranami (a)

Zástupci smluvních stran

Účelem specifické úpravy zástupců smluvních strany, je určit s ohledem na pružnost vztahů mezi smluvními stranami na každodenní bázi osoby (zástupce smluvních stran), kteří budou moci vystupovat jménem VST, respektive Provozovatele. 139 Zástupce VST. Zástupcem VST bude osoba, která bude zmocněná zastupovat VST v souvislosti s realizací práv 140 a povinností VST vyplývajících z uzavřené Koncesní smlouvy. Zástupcem VST bude osoba, kterou VST písemně určí při uzavření Koncesní smlouvy nebo jiná osoba tuto osobu nahrazující v souladu s pravidly pro změnu osoby zástupce VST. Zástupce VST bude oprávněn zmocnit i jinou osobu, aby zastupovala VST ve stanoveném rozsahu. Pokud bude Koncesní smlouva odkazovat na zástupce VST, bude tento odkaz platit i pro osobu zmocněnou zástupcem VST. VST bude oprávněna kdykoli změnit zástupce VST a tato změna bude vůči Provozovateli účinná okamžikem, kdy bude Provozovateli doručeno oznámení o této změně v souladu s postupy dle Koncesní smlouvy. Jednání nebo pokyny zástupce VST v rozsahu, v jakém budou předvídány Koncesní smlouvou, se budou považovat za jednání nebo pokyny VST a Provozovatel nebo zástupce Provozovatele bude povinen podle těchto jednání nebo pokynů postupovat. Zástupce Provozovatele. Zástupcem Provozovatele bude osoba, která bude zmocněná zastupovat Provozovatele v souvislosti s realizací práv 141 a plnění povinností Provozovatele vyplývajících z uzavřené Koncesní smlouvy. Zástupcem Provozovatele bude osoba, kterou Provozovatel určí písemně při uzavření Koncesní smlouvy nebo jiná osoba tuto osobu nahrazující v souladu s pravidly pro změnu osoby zástupce Provozovatele. Provozovatel bude oprávněn kdykoli změnit zástupce Provozovatele písemným oznámením VST, přičemž tato změna bude vůči VST účinná v okamžiku, kdy bude Provozovateli doručeno oznámení o této změně v souladu s postupy dle Koncesní smlouvy. Veškerá jednání nebo pokyny zástupce Provozovatele se budou považovat za jednání nebo pokyny Provozovatele, ledaže Provozovatel předem písemně upozorní VST, že konkrétní jednání nebo pokyn není/nebude jednáním nebo pokynem Provozovatele. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(b)

Doručování

Veškeré žádosti, oznámení či jiná sdělení, které budou doručovány podle Koncesní smlouvy nebo se budou týkat Koncesní smlouvy jednou ze smluvních stran Koncesní smlouvy druhé smluvní straně budou vyžadovat písemnou formu, musí být v českém jazyce a budou muset být doručeny některým ze způsobů specifikovaných v Koncesní smlouvě.

139

Viz § 15 odst. 1 Obchodního zákoníku: „Kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází.“

140

To znamená, že tento zástupce. nebude moci měnit tato práva (například podepisovat dodatek ke Koncesní smlouvě jménem VST), ale pouze realizovat práva a plnit povinnosti již vyplývající z platného a účinného znění Koncesní smlouvy.

141

To znamená, že tento zástupce. nebude moci měnit tato práva (například podepisovat dodatek ke Koncesní smlouvě jménem VST), ale pouze realizovat práva a plnit povinnosti již vyplývající z platného a účinného znění Koncesní smlouvy.

231

abc


(c)


Řešení a eskalace sporů prostřednictvím mediace a rozhodčího řízení

Obecně bude v Koncesní smlouvě platit, že jakýkoli spor mezi VST a Provozovatelem vzniklý z Koncesní smlouvy nebo v souvislosti s touto Koncesní smlouvou (dále jen „Spor“) bude řešen v rámci níže uvedeného mechanismu eskalace a řešení sporů, s výjimkou případů, kdy bude v Koncesní smlouvě dojednáno, že Spor bude eskalován a řešen prostřednictvím nezávislého experta (dále jen „Expert“); viz písm. (d) níže. Negociace. Zahájení Sporu bude smluvní strana, která Spor bude iniciovat, povinna písemně oznámit druhé smluvní straně s uvedením svého zástupce pověřeného jednáním o Sporu. Druhá smluvní strana bude povinna na oznámení první smluvní strany o zahájení Sporu písemně odpovědět do 5 (slovy: pěti) pracovní dnů ode dne doručení tohoto oznámení a v této odpovědi uvést svého zástupce pověřeného jednáním o Sporu. Zástupci smluvních stran mohou být pouze takové osoby, které se významným způsobem neúčastnily událostí, které předcházely Sporu do chvíle doručení oznámení o zahájení Sporu. Zástupci smluvních stran budou o Sporu jednat v dobré víře a s cílem nalézt řešení Sporu, které nejlépe vyhoví duchu a účelu Koncesní smlouvy. Pokud se zástupci smluvních stran na řešení Sporu nedohodnou do 18 (slovy: osmnácti) pracovních dnů od doručení oznámení o zahájení Sporu, může kterákoliv smluvní strana předložit Spor k řešení v rámci mediaci dle následujícího článku. Mediace. Pokud nebude Spor smluvních stran urovnán v rámci negociací podle předchozího článku, bude kterákoliv ze smluvních stran je oprávněna předložit Spor k řešení mediátorovi následujícím způsobem:

•

smluvní Strana, která bude Spor iniciovat, (1) písemně oznámí druhé smluvní straně zahájení řešení Sporu mediací s uvedením svého zástupce pověřeného vedením mediace; a (2) požádá osobu jmenovanou v Koncesní smlouvě 142 (dále jen „Jmenovaná osoba“) o jmenování mediátora pro konkrétní Spor; smluvní strany následně podniknou kroky, aby byl mediátor jmenován nejpozději do 10 (slovy: deseti) pracovních dnů od této žádosti;

•

druhá smluvní strana musí na oznámení první smluvní strany odpovědět do 5 (slovy: pěti) pracovních dnů s uvedením svého zástupce pověřeného vedením mediace; kopii tohoto oznámení je povinna zaslat Jmenované osobě;

•

smluvní strany vyvinou úsilí k tomu, aby byl Spor s pomocí mediátora urovnán vydáním doporučení mediátora nejpozději do 30 (slovy: třiceti) pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řešení Sporu mediací; 143

•

každá smluvní strana ponese své náklady v souvislosti s mediací; smluvní strany se zaváží podílet se na nákladech na služby mediátora (až do výše předem dohodnuté s mediátorem) rovným dílem bez ohledu na obsah mediátorova doporučení; a

•

pokud se smluvní strany na řešení Sporu nedohodnou do 10 (slovy: deseti) pracovních dnů ode dne, kdy je doporučení mediátora doručeno oběma smluvním stranám, nebo do 30 (slovy: třiceti) pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řešení Sporu mediací v případě, že doporučení mediátora učiněno nebylo, kterákoli ze smluvních stran bude oprávněna předložit Spor rozhodčímu soudu (viz níže).

Jako obecné pravidlo bude platit, že žádná smluvní strana nebude oprávněna předložit Spor k řešení mediátorovi předtím, než proběhly negociace podle předchozího článku. 142

Tato osoba bude vymezená funkcí, jako např. předseda toho či onoho orgánu.

143

Smluvní strany si budou vědomy skutečnosti, že mediátor není rozhodcem a jeho doporučení adresované smluvním stranám nebude pro smluvní strany právně závazné. Smluvní strany však toto doporučení mediátora zváží v dobré víře předtím, než Spor případně předloží rozhodčímu soudu (viz níže).

232

abc



Předložení Sporu rozhodčímu soudu. Pokud nebude Spor urovnán mediací podle předchozích pravidel, bude Spor předložen k rozhodnutí Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. 144 Žádná smluvní strana nebude oprávněna předložit Spor rozhodčímu soudu předtím, než proběhne mediace podle výše uvedených pravidel. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(d)

Řešení a eskalace Sporů prostřednictvím Experta

Negociace. Zahájení Sporu bude smluvní strana, která Spor bude iniciovat, povinna písemně oznámit druhé smluvní straně s uvedením svého zástupce pověřeného jednáním o Sporu. Druhá smluvní strana bude povinna na oznámení první smluvní strany o zahájení Sporu písemně odpovědět do 5 (slovy: pěti) pracovní dnů ode dne doručení tohoto oznámení a v této odpovědi uvést svého zástupce pověřeného jednáním o Sporu. Zástupci smluvních stran mohou být pouze takové osoby, které se významným způsobem neúčastnily událostí, které předcházely Sporu do chvíle doručení oznámení o zahájení Sporu. Zástupci smluvních stran budou o Sporu jednat v dobré víře a s cílem nalézt řešení Sporu, které nejlépe vyhoví duchu a účelu Koncesní smlouvy. Pokud se zástupci smluvních stran na řešení Sporu nedohodnou do 18 (slovy: osmnácti) pracovních dnů od doručení oznámení o zahájení Sporu, může kterákoliv smluvní strana předložit Spor k řešení prostřednictvím nezávislého experta dle následujícího článku. Předložení sporu Expertovi. Pokud nebude Spor urovnán negociací podle předchozích pravidel, bude Spor předložen ke konečnému rozhodnutí Expertovi, přičemž Expert bude jednat z titulu rozhodce podle § 4 Zákona o rozhodčím řízení. Okruh rozhodnutí, na které se bude vztahovat rozhodování Experta bude popsán v podrobnostech v Koncesní smlouvě. Obecně bude tento okruh rozhodnutí v Koncesní smlouvě určen zejména s ohledem na tato kritéria:

•

záležitost, ke které se bude vztahovat rozhodování Experta, bude dobře definována, omezená, co se týče rozsahu a jednoduše odlišitelná od jiných záležitostí;

•

bude v sobě zahrnovat významnou míru uvážení a z tohoto důvodu vyžadovat i vysokou úroveň technické nebo finanční odbornosti a dobrý, zralý a profesionální úsudek;

•

bude čistě technické a/nebo finanční povahy – otázky veřejné politiky by neměly vstupovat do rozhodování;

•

výsledek rozhodování by měl mít významný dopad na řešenou otázku; pro bagatelní Spory by mělo platit nějaké obecné pravidlo v Koncesní smlouvě;

•

mělo by se vztahovat zejména na ty případy, kdy řešení Sporu nelze časově odkládat, například při revizi odměny Provozovateli pro další období cenové fixace.


144

Hlavní výhodou tohoto rozhodčího orgánu ve srovnání s řešením sporů soudní cestou je mj. jeho relativní rychlost a soukromoprávní charakter. Na druhé straně rozhodčí nález může soud zrušit pouze ve velmi omezeném počtu případů zakotvených v § 31 Zákona o rozhodčím řízení. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu navíc nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu, s výjimkou případu, kdy povinná osoba požádá soud o odložení vykonatelnosti z důvodu, že by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

233

abc



5.3.5 Součinnost VST Z hlediska efektivního Provozování a plnění dalších povinností Provozovatele je nezbytné, aby VST poskytla Provozovateli minimálně nutnou součinnost při plnění závazků Provozovatele vyplývajících z Koncesní smlouvy, kterou lze od Provozovatele rozumně požadovat. Jako zásada by mělo platit, že VST se zdrží úmyslného vytváření překážek pro plnění závazků Provozovatele vyplývajících z Koncesní smlouvy. 145 Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

5.3.6 Ostatní základní parametry vztahu mezi VST a Provozovatelem (a)

Ujištění VST a Provozovatele a důsledky nepravdivých ujištění

Je běžné, že, že hospodářští partneři si ve smluvních vztazích poskytují navzájem určité informace, ohledně kterých poskytují druhé smluvní straně v příslušné smlouvě ujištění o jejich pravdivosti. Smysl těchto ustanovení je eliminovat, respektive snížit riziko výskytu určitých negativních skutečností na jedné či druhé smluvní straně, a to jak:

•

na počátku, tak i

•

v průběhu trvání

příslušného smluvního vztahu. V případě existence určitých negativních skutečností na straně Provozovatele, které by mu znemožňovaly uzavřít Koncesní smlouvu a/nebo plnit povinnosti v ní uvedené by dříve či později mohlo dojít uzavřením Koncesní smlouvy ke zpětným negativním důsledkům do hospodaření Provozovatele, které by se mohlo následně přenášet do finanční stability Provozovatele a kvality plnění povinností Provozovatele uvedených v Koncesní smlouvě. Naopak, určité nepravdivé informace poskytnuté ze strany VST Provozovateli by mohly vyvolat nepříznivé dopady do finanční sféry Provozovatele. Proto se navrhuje sankcionovat nepravdivost některých ujištění způsobem uvedeným pod písm. (b) níže (Důsledky nepravdivosti ujištění). V Koncesní smlouvě se proto k milníku uzavření Koncesní smlouvy navrhují zejména tato ujištění Provozovatele, respektive VST: Ujištění Provozovatele na počátku doby trvání Koncesní smlouvy. Provozovatel bude činit ve vztahu k počátku doby trvání Koncesní smlouvy tato ujištění v Koncesní smlouvě:

•

Provozovatel je subjektem řádně založeným a platně existujícím v souladu se závaznými předpisy (sledované riziko: riziko právně závadného založení či neexistence Provozovatele v právním smyslu ke dni uzavření Koncesní smlouvy).

•

veškeré skutečnosti týkající se Provozovatele uvedené ve výpisu z obchodního rejstříku předloženého při uzavření Koncesní smlouvy, jsou po všech stránkách úplné, přesné a pravdivé, a nebyl podán žádný návrh na provedení změny zápisu nebo výmazu všech či části těchto skutečností, ani nebyla přijata orgány Provozovatele žádná rozhodnutí, která by představovala změnu (a to i podmíněnou) skutečností uvedených v tomto výpisu z obchodního rejstříku, s výjimkou těch skutečností, kdy Provozovatel tyto změněné skutečnosti hodnověrně dokládá při uzavření Koncesní smlouvy (sledované riziko: riziko nepravdivosti základních informací o Provozovateli ke dni uzavření Koncesní smlouvy).

145

Více, viz např. Přílohy č. 10 ke Zprávě (Organizační due diligence).

234

abc



•

Provozovatel má či dnem zahájení provozování bude mít veškerá povolení (včetně interních), která jsou nezbytná pro poskytování Služeb podle Koncesní smlouvy a dodržuje veškeré podmínky stanovené těmito povoleními. Tato povolení jsou či dnem zahájení provozování budou platná a účinná, a neexistují žádné okolnosti, které by na tato povolení mohly mít negativní vliv (sledované riziko: riziko nedostatků oprávnění k podnikání či interních souhlasů na straně Provozovatele ke dni uzavření Koncesní smlouvy).

•

Závazky Provozovatele, které vyplývají z Koncesní smlouvy, představují platný a vynutitelný závazek Provozovatele (sledované riziko: riziko vědomí o neplatnosti či nevynutitelnosti závazků Provozovatele na straně Provozovatele).

•

Výkon práv a povinností Provozovatele vyplývajících z Koncesní smlouvy nepředstavuje porušení žádných závazných předpisů (sledované riziko: riziko nezákonnosti výkonu práv dle Koncesní smlouvy na straně Provozovatele ke dni uzavření Koncesní smlouvy). 146

•

Výkon práv a povinností Provozovatele vyplývajících z Koncesní smlouvy nepředstavuje porušení zakladatelských ani jiných interních dokumentů Provozovatele (sledované riziko: riziko nemožnosti výkonu práv a povinností dle Koncesní smlouvy na základě interních skutečností na straně Provozovatele po uzavření Koncesní smlouvy).

•

Výkon práv a povinností Provozovatele vyplývajících z Koncesní smlouvy nepředstavuje porušení žádné smluvní či správní povinnosti, která zavazují Provozovatele (sledované riziko: riziko výkonu práv a povinností dle Koncesní smlouvy na straně Provozovatele v rozporu se správními rozhodnutími 147 či smluvními závazky Provozovatele, při kterých by existovaly takové závazky na straně Provozovatele vůči třetí osobě, které by mu znemožňovaly plnit závazky vůči VST).

•

Provozovatel není účastníkem žádných soudních, rozhodčích, správních či jiných řízení nebo sporů řešených jiným způsobem, s výjimkou řízení uvedených v příslušné příloze Koncesní smlouvy a Provozovatel si při vynaložení řádné péče není vědom žádného probíhajícího nebo hrozícího sporu, který by mohl negativně ovlivnit schopnost Provozovatele plnit své závazky vyplývající z Koncesní smlouvy (riziko důsledků existujících či hrozících sporů, správních či obdobných řízení na straně Provozovatele na výkon jeho povinností dle Koncesní smlouvy).

•

Provozovatel:

•

a)

nevstoupil do likvidace; a/nebo

b)

na majetek Provozovatele nebyl prohlášen konkurs ani jeho prohlášení nehrozí; a/nebo

c)

na majetek Provozovatele nebyl podán návrh na soudní nebo mimosoudní vyrovnání ani na jiné podobné řízení týkající se majetku Provozovatele a žádné takové vyrovnání ani řízení nehrozí (riziko zrušení či zániku Provozovatele a jeho schopnost dostát svým závazkům).

Účetnictví Provozovatele bylo a je vedeno v souladu se závaznými předpisy (riziko neprůhledného či nesprávně vedeného účetnictví Provozovatele).

Ujištění Provozovatele ve vztahu k době trvání Koncesní smlouvy. Provozovatel bude činit ve vztahu k době trvání Koncesní smlouvy tato ujištění v Koncesní smlouvě: 146

Toto může být dáno zejména u zahraničních právnických osob podle pravidel závazných předpisů v domovské zemi, případně v jiné zemi v rámci koncernových vztahů Provozovatele.

147

Toto může být například způsobeno zákazem získávání podílů příslušného Provozovatele (zahraniční právnické osoby) jejími dozorovými orgány v domovské zemi na vodohospodářském trhu v České republice

235

abc



•

Jakmile se Provozovatel dozví, že probíhá nebo hrozí soudní, rozhodčí, správní či jiné řízení nebo spor řešený jiným způsobem, pokud by mohlo takovéto řízení nebo spor podstatným způsobem negativně ovlivnit schopnost Provozovatele plnit jeho závazky vyplývající z Koncesní smlouvy, oznámí tyto skutečnosti bezodkladně VST (riziko důsledků vzniku sporů, správních či obdobných řízení na straně Provozovatele na výkon jeho povinností dle Koncesní smlouvy);

•

Pokud dojde k převodu (jednorázově nebo prostřednictvím více transakcí), k pronájmu či k jiné dispozici s podnikem Provozovatele nebo jeho částí nebo jakékoli části aktiv Provozovatele v průběhu doby trvání Koncesní smlouvy, je Provozovatel povinen si vyžádat předchozí písemný souhlas VST s tímto převodem, pronájmem či dispozicí VST (riziko negativních důsledků prodeje, pronájmu či jiných obdobných dispozic s podnikem Provozovatele či jeho části, zejména na konci doby provozování dle Koncesní smlouvy).

•

Provozovatel bez předchozího písemného souhlasu VST nepřevede sídlo podniku Provozovatele nebo organizační složky Provozovatele, která má být odpovědná plnění Koncesní smlouvy mimo území České republiky, případně prostoru členských zemí ES (riziko nedostatečné komunikace a odlišné právní jurisdikce vzniklé přesunem sídla Provozovatele nebo jeho organizační složky mimo území České republiky, případně členských zemí ES);

•

Provozovatel bez předchozího písemného oznámení vůči VST nezaloží žádnou společnost ani nenabude akcie či podíly v žádné společnosti s výjimkou případů, kdy se bude taková společnost účastnit na poskytování vodohospodářských služeb (riziko vzniku finančních rizik systémové povahy na straně Provozovatele);

•

Provozovatel bez písemného souhlasu VST neposkytne půjčku, úvěr, ručení ani slib odškodnění žádné osobě ani nepřevezme (bez ohledu na to, zda bezplatně nebo za úplatu) žádný dluh jakékoliv osoby, s výjimkou případů uskutečněných v rámci běžného obchodního styku (riziko vzniku negativních důsledků na plnění povinností Provozovatele dle Koncesní smlouvy nestandardními transakcemi Provozovatele); a

•

Provozovatel neukončí ani neomezí své podnikání ani nezmění svůj předmět podnikání takovým způsobem, který by mohl ohrozit plnění jeho závazků Provozovatele vyplývajících z Koncesní smlouvy (riziko svévolného ukončení či omezení podnikání či předmětu podnikání Provozovatele majících vliv na plnění jeho povinností dle Koncesní smlouvy).

Ujištění VST. Pokud nebude v Koncesní smlouvě výslovně uvedeno jinak, nebude VST poskytovat Provozovateli žádná ujištění ohledně poskytnutých informací (výčet dokumentů, s kterými se bude moci Provozovatel seznámit před uzavřením Koncesní smlouvy v rámci Koncesního řízení bude uveden v příslušné příloze ke Koncesní smlouvě) ani žádných dalších informací (např. odpovědi na dodatečné informace v rámci Koncesního řízení zpřístupněných Provozovateli nebo informace poskytnuté v rámci prohlídky místa plnění) či skutečností, pokud jde o jejich správnost, úplnost či přesnost. VST nebude odpovídat za případnou škodu, která vznikne tím, že se ukáže, že poskytnuté informace či jiné informace jsou nesprávné, neúplné či nepřesné (riziko vzniku nároku na náhradu škody na straně Provozovatele vůči VST v důsledku nesprávných, neúplných či nepřesných informací poskytnutých ze strany VST Provozovateli). 148 Současně bude vždy platit, že pouhá skutečnost, že VST o jakékoliv záležitosti věděla, či tuto schválila, neznamená, že by VST nesla riziko s takovou záležitostí související. Vědomí či schválení jakékoliv záležitosti neznamená, že VST nemůže vůči Provozovateli uplatnit jakékoliv nároky. 148

Toto riziko bude do značné míry vyváženo zvolenou strategií Koncesního řízení (viz Kapitola 9 této Zprávy). VST zejména musí shromáždit a připravit relevantní informace s náležitou péčí a umožnit uchazečům o provozování svého vodohospodářského majektu v dostatečném rozsahu prohlídku místa plnění.

236

abc



Jak bylo naznačeno výše, VST a Provozovatel si budou navzájem poskytovat určité informace, ohledně kterých budou druhé smluvní straně poskytovat ujištění o jejich pravdivosti. Bude platit zásada, že tato ujištění budou považována za rozhodují pro uzavření Koncesní smlouvy. Aby se předešlo sporům ohledně platnosti či neplatnosti Koncesní smlouvy jako celku, bude platit pro řešení jednotlivých nepravdivých ujištění mírnější režim umožňující, aby smluvní strany nevyužily možností dle ustanovení stávajícího § 49a Občanského zákoníku o omylu 149 (neplatnost smlouvy) a řešily tyto záležitosti standardním způsobem podle ustanovení Koncesní smlouvy o selhání Provozovatele (v případě nepravdivosti ujištění Provozovatele), respektive o kompenzovaných událostech (v případě nepravdivosti ujištění VST). Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(b)

Prohlídky a průzkumy Provozovatele

Pokud nebude v Koncesní smlouvě výslovně uvedeno jinak, bude Provozovatel nést riziko spojené s předvídatelnými vlastnostmi pronajatých nemovitostí a staveb na něm vybudovaných. V této souvislosti se bude v Koncesní smlouvě předpokládat, že Provozovatel před uzavřením Koncesní smlouvy v dostatečném rozsahu a s uspokojivými výsledky:

•

provedl fyzikální a geofyzikální průzkum stavu a podloží pronajatých pozemků, staveb na nich vybudovaných a budovaných (včetně kanalizace, případně vodovodu) a jejich okolí, včetně jakýchkoliv staveb a sítí, které se nacházejí na pronajatých pozemcích, nad nimi či pod nimi;

•

přezkoumal stav pronajatých pozemků, staveb na něm vybudovaných a budovaných (včetně kanalizace, případně vodovodu), půdy i podloží, profil takových pozemků, takových staveb (včetně kanalizace, případně vodovodu) i jejich únosnost, rizika úrazů a poškození majetku a povahu materiálu, který má být z pronajatých pozemků, takových staveb (včetně kanalizace, případně vodovodu ) ještě vytěžen (zejména při realizaci smluvní investice – viz Oddíl 5.1.7 výše);

•

se seznámil s projektovou dokumentací k připravovaným projektům (Projekt Táborsko a Projekt AČOV), včetně charakteru materiálů a technologických postupů, které byly či ještě budou použity;

•

přezkoumal rozsah potřebného přístupu na pronajaté pozemky, stavby na nich vybudované a budované (včetně kanalizace, případně vodovodu);

•

přezkoumal riziko vlivu jakýchkoliv třetích osob (kromě VST, avšak včetně odběratelů a osob na straně VST) na poskytování Služeb, zejména s ohledem na práva vlastníků či uživatelů cizích pozemků, cizích staveb a sousedních nemovitostí; a

•

zjistil, jaká omezení budou nezbytná zejména s ohledem na čas a způsob poskytování Služeb, aby byly minimalizovány negativní dopady na třetí osoby,

s tím, že Provozovatel bude nést veškerá rizika související se shora uvedenými skutečnostmi. Pokud v souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi bude Provozovatel v rámci Koncesního řízení pracovat s průzkumy zajištěnými VST, bude se v Koncesní smlouvě předpokládat, že Provozovatel dostatečně přezkoumal odbornou způsobilost jejich autorů, výsledky a metodiku 149

„Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.”

237

abc



těchto průzkumů, a bude akceptovat riziko jejich nesprávnosti, neúplnosti či nepřesnosti. Pokud by se ukázalo, že tyto průzkumy budou nesprávné, neúplné či nepřesné, nemůže Provozovatel namítat, že Koncesní smlouvu uzavřel v omylu, ani žádat jakoukoliv náhradu od VST. Oproti tomu, pokud nebude v Koncesní smlouvě výslovně uvedeno jinak 150 , bude VST nést riziko spojené s (1) nepředvídatelnými vlastnostmi jakéhokoliv pronajatého pozemku a staveb na něm vybudovaných a budovaných, (2) náklady na odstranění kontaminace půdy či povrchových vod nebo podzemních vod z takového pozemku a stavbách na něm vybudovaných a budovaných nebo pod takovým pozemkem a těmito stavbami; (3) náklady na likvidaci nebezpečných materiálů či látek na takovém pozemku a stavbách na tomto pozemku vybudovaných či budovaných; a (4) dalšími obdobnými vlivy souvisejícími s poskytováním Služeb. Vznik událostí, které povedou k projevení se rizika bude v Koncesní smlouvě považován za kompenzovanou událost, ledaže by skutečnosti, se kterými je spojeno riziko, budou zjevné z provedených průzkumů, ke kterým bude mít Provozovatel přístup před uzavřením Koncesní smlouvy. Výjimkou budou všechny situace, kde vznik určité skutečnosti, ke které se riziko vztahuje, vznikly činností Provozovatele, jeho subdodavatelů nebo osob, kterým umožnil přístup k pronajatému majetku. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(c)

Školení

Určité typy zaměstnanců Provozovatele budou muset v rámci Fáze 1, případně Etapy 1 Fáze 2 doby trvání Koncesní smlouvy absolvovat povinné školení obsluhy. Tato školení (jejich program a požadavky na školení) budou specificky upraveny v Koncesní smlouvě (její příloze) tak, aby se zamezilo nedorozuměním a sporům mezi smluvními stranami, zejména ve Fázi 2 (Provozování). Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(d)

Subdodavatelé

Provozovatel bude moci plnit část svých závazků podle Koncesní smlouvy až na výjimky výslovně jmenované v Koncesní smlouvě (např. obsluha technologických zařízení ČOV) prostřednictvím subdodavatele(ů) bez předchozího písemného souhlasu VST. Provozovatel však bude odpovídat za plnění svých závazků podle Koncesní smlouvy bez ohledu na to, že k jejich plnění bude užívat subdodavatele. Provozovatel bude dále vůči VST odpovědný za vznik jakýchkoliv škod, které VST nebo jakékoliv jiné osobě majících majetek na nemovitostech VST způsobí jakákoliv osoba na straně Provozovatele, včetně subdodavatele(ů) v souvislosti s činností Provozovatele podle Koncesní smlouvy. 151 Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

150

Výjimku budou tvořit všechny situace, kde vznik určité skutečnosti, ke které se riziko vztahuje, vznikly činností Provozovatele, jeho subdodavatelů nebo osob, kterým umožnil přístup k pronajatému majetku.

151

Jde i škody, které vzniknou jinak než porušením závazků z Koncesní smlouvy (např. krádeže majetku VST ze strany pracovníků subdodavatele), u kterých vzniká občanskoprávní, nikoliv obchodněprávní odpovědnost.

238

abc


(e)


Změna kontroly

Pokud dojde k převodu podílů či akcií v rámci vlastnické struktury Provozovatele nebo k jejich zastavení či jiné zajišťovací transakci vůči majetku Provozovatele, která by měla za důsledek změny kontroly nad Provozovatelem, v průběhu od počátku doby zahájení činnosti Provozovatele (Fáze 1) do skončení doby provozování (Fáze 2) a ukončení činností Provozovatele (Fáze 3), je Provozovatel povinen si vyžádat k takovým transakcím předchozí písemný souhlas. Žádost o písemný souhlas bude splňovat minimální požadavky stanovené v Koncesní smlouvě. Změna kontroly však nebude ze strany VST prostřednictvím předchozího písemného souhlasu umožněna v případě, že by VST nebyly poskytnuty předem totožné záruky poskytnuté VST na začátku trvání Koncesní smlouvy, například původní mateřskou společností Provozovatele při změně osoby této mateřské společnosti Provozovatele, a to novou mateřskou společností. V případě porušení této povinnosti ze strany Provozovatele bude jeho odpovědnost za toto porušení řešena v rámci ustanovení Koncesní smlouvy o selhání Provozovatele a VST bude oprávněna Koncesní smlouvu předčasně ukončit pro selhání Provozovatele odstoupením od Koncesní smlouvy, případně jiným vhodným právním instrumentem.

(f)

Důvěrnost

Smluvní strany nebudou zásadně povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech uvedených v Kncesní smlouvě nebo o kterých se dozví přímo či v souvislosti s plněním práv a povinností dle Koncesní smlouvy. 152 Provozovatel nebude oprávněn v rámci plnění práv a povinností dle Koncesní smlouvy označit jakoukoliv informaci za své obchodní tajemství či za důvěrnou informaci. V případě, že by VST umožnila Provozovateli předchozím písemným souhlasem považovat určitou informaci za „důvěrnou“ či za „obchodní tajemství“, nebude se povinnost zachovat důvěrnost vztahu na tato zpřístupnění informací:

•

takovým osobám a v takovém rozsahu, jaký je třeba k plnění povinností vyplývajících z Koncesní smlouvy;

•

které jsou veřejně dostupné, pokud se tak nestalo v důsledku porušení povinností podle Koncesní smlouvy;

•

při řešení sporů mezi smluvními stranami podle Oddílu 5.3.4 písm.(c) výše;

•

pokud to je vyžadováno závaznými předpisy nebo pravidly regulujícími veřejný trh s cennými papíry;

•

věřitelům nebo jejich poradcům a právním nebo pojišťovacím poradcům; a

•

v souvislosti s postupy vztahujícími se k platebnímu mechanismu.


152

Toto je dáno samotným Koncesním zákonem, který předpokládá, že Koncesní smlouva bude schvalována příslušným orgánem dle § 23 KZ, jakož i tím, že před uzavřením Koncesní smlouvy bude požádáno o stanovisko MF dle § 30 KZ. Také s ohledem na podmínky dotace z OP Životní prostředí není možné připustit jakékoliv utajování skutečností dle Koncesní smlouvy. Ani z jiných objektivních důvodů – zejména s ohledem na charakter vodohospodářských služeb jako služeb obecného hospodářského zájmu - není legitimní, aby údaje z této Koncesní smlouvy podléhaly zvláštnímu režimu utajení či zachování mlčenlivosti. Současně, nejedná se v daném případě o kvazikoncesi na stavební práce, tj. není důvodu uvažovat o zvláštní technologii soutěžitele, která by mohla ospravedlnit určitou míru utajení s ohledem na zajištění určité výhody konkurenceschopnosti v dalších obdobných projektech.

239

abc


(g)


Souběh smluvní pokuty a nároku na náhradu škody

Pokud nebude v Koncesní smlouvě stanoveno výslovně jinak, závazky smluvních stran k placení smluvní pokuty nebudou vylučovat nárok druhé smluvní strany na náhradu škody ve výši, v jaké škoda převyšuje zaplacenou smluvní pokutu. 153

(h)

Úplnost nároků z porušení

Pokud nebude v Koncesní smlouvě výslovně uvedeno jinak, bude Koncesní smlouva upravovat veškeré smluvní nároky smluvních stran pro případ porušení závazků druhou smluvní stranou vyčerpávajícím a výlučným způsobem a žádná smluvní strana nebude mít v souvislosti s porušením Koncesní smlouvy druhou smluvní stranou právo uplatnit jiný nárok než nárok výslovně upravený v Koncesní smlouvě.

(i)

Vyloučení sdružení a zmocnění

Koncesní smlouva nebude zakládat žádné sdružení 154 či obdobné vztahy solidárních závazků mezi smluvními stranami. Provozovatel nebude moci jednat či činit právní úkony jménem VST s výjimkou případů:

•

výslovně uvedených v Koncesní smlouvě nebo

•

v rozsahu zvláštní plné moci udělené ze strany VST v průběhu doby trvání Koncesní smlouvy.

(j)

Zákaz aktivního angažování pracovníků VST

Provozovatel se v Koncesní smlouvě zaváže, že nebude činit bez předchozího písemného souhlasu VST po celou dobu trvání Koncesní smlouvy až do 6 (slovy: šesti) kalendářních měsíců ode ukončení doby jejího trvání žádné kroky směřující k angažování jakéhokoliv zaměstnance VST. Za takové jednání se však nebude považován případ, kdy bude zaměstnanec VST reagovat na Provozovatelův inzerát, který bude prokazatelně nezávisle určen širší veřejnosti a takový zaměstnanec bude Provozovatelem angažován. Porušení této povinnosti ze strany Provozovatele bude předmětem smluvní pokuty určené v Koncesní smlouvě.

(k)

Předcházení škodám

Do Koncesní smlouvy bude zařazeno ustanovení určující povinnost obou smluvních stran k prevenci vzniku a omezení rozsahu škod. Každá smluvní strana tak bude povinna počínat si při realizaci práv a plnění povinností vyplývajících z Koncesní smlouvy tak, aby při vynaložení takového úsilí, které od ní lze rozumně požadovat, předešla či minimalizovala jakékoliv škody či důsledky, na jejichž náhradu od druhé smluvní strany bude mít podle znění Koncesní smlouvy nárok, a jakýkoli nárok na náhradu bude omezen pouze na takovou část škody či jiných důsledků, kterým příslušná smluvní strana rozumně předejít nemohla.

153

Toto řešení je vhodné přijmout zejména s ohledem na ustanovení § 545 odst. 2 Občanského zákoníku: „Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto.“

154

Myšleno je sdružení bez právní subjektivity podle § 829 a násl. Občanského zákoníku.

240

abc


(l)


Práva duševního vlastnictví

V rámci vztahů mezi VST a Provozovatelem budou nepochybně situace, kdy bude třeba jednoznačně umožnit využívání určitých práv druhé smluvní straně, které spadají do kategorie práv duševního vlastnictví, také označovaných jako tzv. práv k nehmotným statkům. Licence pro Provozovatele. VST udělí v Koncesní smlouvě Provozovateli licenci či podlicenci ke všem relevantním předmětům duševního vlastnictví, 155 k nimž má příslušná práva, které budou specificky určeny v příslušné příloze ke Koncesní smlouvě. Současně se VST zaváže poskytnout Provozovateli odškodnění za veškeré škody, které vzniknou Provozovateli v důsledku nároků třetích osob vznesených vůči nim v souvislosti s jejich užíváním. Licence pro VST. Provozovatel bude povinen udělit v Koncesní smlouvě VST licenci či podlicenci k veškerým předmětům duševního vlastnictví (např. k Majetkové evidenci VaK a Provozní evidenci VaK a k software ASŘTP), které jsou nezbytné pro poskytování Služeb, a pokud takovouto licenci nemá, zavazuje se tuto licenci pro VST zajistit, přičemž licence či podlicence bude udělena za následujících podmínek:

•

k poskytování Služeb;

•

v neomezeném časovém trvání od okamžiku, kdy začne být předmět duševního vlastnictví využíván pro poskytování Služeb;

•

nevýhradně, pokud jde o předmět duševního vlastnictví, který byl vytvořen nezávisle a pro plnění podle Koncesní smlouvy pouze licencován, 156 , nebo výhradně v případě, že předmět duševního vlastnictví byl pro plnění Koncesní smlouvy zvlášť vytvořen; a

•

převoditelně tím způsobem, že VST může udělit jiným osobám právo užívat předmět duševního vlastnictví, nebo své právo na jinou osobu zcela převést,

•

přičemž cena za udělení této licence bude zásadně bezplatná.

Slib odškodnění VST. Provozovatel se v Koncesní smlouvě zaváže poskytnout VST odškodnění za veškeré škody, které vzniknou VST či jeho subdodavatelům v důsledku nároků třetích osob vznesených vůči nim v souvislosti s jejich užíváním předmětů duševního vlastnictví, které bude muset Provozovatel obstarat pro VST (viz výše). Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(m)

Ochrana osobních údajů

V případě, že při plnění svých povinností vyplývajících z Koncesní smlouvy bude Provozovatel zpracovávat určité osobní údaje ve smyslu Zákona o ochraně osobních údajů, zaváže se Provozovatel v Koncesní smlouvě postupovat v souladu s tímto zákonem; v případě, že je v souvislosti se zpracováváním osobních údajů třeba souhlasu subjektů, jejichž osobní údaje jsou Provozovatelem zpracovávány, je Provozovatel povinen zajistit souhlas těchto subjektů dle Zákona o ochraně osobních údajů tak, aby tyto osobní údaje bylo možné předat VST. Porušení této povinnosti ze strany Provozovatele bude předmětem smluvní pokuty určené v Koncesní smlouvě.

155

Předměty duševního vlastnictví se rozumí jakékoliv právo v souvislosti s obchodním tajemstvím, know-how, autorským dílem, patentem, průmyslovým vzorem či jiným obdobným právem chráněným předmětem duševního vlastnictví, které je potřeba k poskytování Služeb.

156

Např. nákup běžné licence k již existujícímu softwaru.

241

abc




(n)

Pojištění

Vhodný typ pojištění, respektive pojistného programu je základním prostředkem dostatečného zajištění finančních prostředků pro realizaci Projektu v případě nastání pojistných událostí. 157 Pojištění je nezbytným nástrojem pro zajištění finančních prostředků pro odstranění následků těchto pojistných událostí a znovuobnovení bezproblémového a plného provozu. Pojistné smlouvy bude na svůj náklad povinen uzavřít Provozovatel a zajistit, aby pojištění na základě těchto smluv vzniklo a bylo udržováno po celou smluvní dobu provozování (Fáze 2). Konzultant navrhuje s ohledem na současný stav na trhu, 158 aby Provozovatel za účelem zajištění nejnižší ceny pojištění realizoval výběrové řízení na poskytovatele pojištění vybraného souboru majetku či rizik na ročním základě. Provozovatel by měl v oblasti pojištění vycházet z premisy, že je třeba na pojišťovnu přenést jen ta rizika, která mohou jeho činnost výrazně ovlivnit a kterým nelze vůbec zabránit, nebo zabránit za velmi vysokou cenu. Nad rámec výše uvedeného účelu pojištění je nutné použít pojištění také tam, kde to:

•

vyžaduje legislativa;

•

umožní efektivní přenesení administrativy a jiných činností na pojišťovnu; a

•

ochrání zaměstnance Provozovatele.

S ohledem na výše uvedené, se doporučuje následující struktura pojištění:

•

Majetkové pojištění. Majetkové pojištění je doporučeno koncipovat jako jeden celek pokrytý jedinou pojistnou smlouvou. Tato smlouva zajistí pokrytí zejména živelního pojištění, pojištění strojů, elektroniky a pojištění krádeže. Oprávněnou osobou z tohoto pojištění bude VST.

o

Živelní pojištění pronajatého nemovitého a movitého majetku – komplexní program zahrnující rizika požáru, úderu blesku, výbuchu, pádu letadla včetně pádu stromů, stožárů, sloupů a jiných předmětů, povodeň, záplavu, vichřici, krupobití, tíhu sněhu nebo námrazy, zemětřesení, sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin, laviny, náraz dopravního prostředku, vodovodní škody. 159

157

V této části tohoto oddílu Zprávy není řešena problematika pojištění ve fázi průběhu realizace připravovaných investičních akcí, ale až ve fázi jejich provozování. Konzultant předpokládá, že pojištění fáze výstavby bude dostatečně vyřešeno ze strany VST v rámci příslušných zadávacích dokumentací zadávacích řízení pro provedení stavebních prací příslušných projektů.

158

Provozovatel při volbě vhodného pojistného programu musí provést důkladnou analýzu rizik vyplývajících z provozování a podrobný průzkum trhu pojistných instrumentů, respektive disponibilních pojistných programů, aby tak zajistil nejvhodnější způsob pojištění a za nejnižší možné náklady. V současné době nabízejí pojišťovny různé konsolidované celky pojištění. Nasmlouvání individuálního pojistného programu pokrývajícího pouze veškerá identifikovaná rizika a žádná další je obvykle nadstandardní požadavek a je spojen s poměrně výrazným navýšením nákladů. Pojišťovací společnosti přizpůsobí nabídku svých produktů individuální poptávce, která je nad rámec standardních poskytovaných služeb, pouze za vyšší ceny. Dalším aspektem současné pojišťovací praxe je krátkodobé zajištění smluvních podmínek pojištění vybraných rizik vyplývající z podmínek zajištění pojišťoven.

159

Tento výčet zahrnuje standardní rizika pojistitelná na pojistném trhu. Pojištění s potenciálními výlukami některých rizik výše uvedených není na trhu obvykle dostupné a nebo jen za extrémně vysokou cenu

242

abc


•


o

Pojištění pro případ krádeže, loupeže a vandalismu – jedná se o případy krádeže pojistné věci, kde pachatel překonal překážky, loupež pojistné věci a vandalismus. 160

o

Pojištění strojů – pojištění zaručující tzv. všeobecné krytí (špatná manipulace, přepětí, indukce, zkrat atd.) kromě živelní události, odcizení nebo ztráty.

o

Pojištění elektroniky – viz předchozí odrážka.

Pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím stranám. V tomto případě se jedná o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetím osobám v souvislosti s provozování vodohospodářského majetku VST ze strany Provozovatele. Konzultant doporučuje co nejširší krytí dostupné na místním pojistném trhu, aby byly podchycena rizika pokud možno všech činností VST, Provozovatele a jeho subdodavatelů. Pojistné plnění i v tomto případě bude vždy náležet VST.

Další druhy pojištění (pojištění D&O 161 a pojištění pohledávek 162 atd.) se nejeví v případě Projektu jako účelná, případně efektivní. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(o)

Rozhodné právo

Koncesní smlouva se bude řídit právem České republiky, 163 přičemž bude spočívat na těchto třech hlavních zdrojích soukromoprávní úpravy:

•

úprava provozní smlouvy dle § 8 odst. 2 164 a dalších ustanovení Zákona o VaK;

•

úprava nájemní smlouvy dle § 663 a násl. Občanského zákoníku;

•

úprava obchodních závazkových vztahů dle části třetí Obchodního zákoníku, přičemž některá ustanovení Obchodního zákoníku budou z důvodu samostatného řešení v Koncesní smlouvě vyloučena z používání (např. § 326 týkající se odepření plnění; § 327 týkající se výběru způsobu plnění; § 332 týkající se plnění nabídnutého třetí osobou; § 356 a 357 týkající se zmaření účelu smlouvy; § 369a týkající se výše úroků z prodlení; a § 374 týkající se okolností vylučujících odpovědnost).

(p)

Události vyšší moci

Událost vyšší moci bude v Koncesní smlouvě znamenat jakoukoliv z níže uvedených událostí: 160

Toto pojištění lze považovat za doplňkové, protože možné škody nejsou dle názoru Konzultanta tak významné, aby mohlo dojít k ohrožení činnosti Provozovatele.

161

Tzv. Directors´ and officers´ lability insurance, česky „pojištění odpovědnosti manažerů a statutárních orgánů.“ Jedná se o pojištění proti škodám, které případně vzniknou jednáním manažerů, jednatelů a dalších členů statutárních orgánů. V současné době je na trhu dostatek pojistitelů v oblasti D&O, kteří jsou schopni poskytovat kvalitní služby, tudíž vzhledem ke konkurenčnímu prostředí by pro Provozovatele neměl být problém zajistit toto pojištění za optimální cenu. Jeho účel je však chránit v daném případě Provozovatele nebo člena jeho orgánu bez z přímé vazby na VST.

162

Provozovatel by se tímto pojištěním mohl jistit proti potenciálním neplatičům za odběr poskytovaných vodohospodářských služeb. Konzultant doporučuje, aby sjednání takového pojištění bylo na volním posouzení Provozovatele, tj. na dobrovolné bázi.

163

Rozhodné právo bude podpůrně do značné míry určovat práva a povinnosti smluvních stran v Koncesní smlouvě a bude ve spojení s vlastním textem Koncesní smlouvy základem pro její výklad.

164

„Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.“

243

abc



•

živelní pohroma;

•

dopad meteoritu;

•

válka, povstání, revoluce, občanská válka, ozbrojený konflikt nebo terorismus;

•

mezinárodní sankce;

•

ionizující záření;

•

znečištění životního prostředí, které přímo ani nepřímo nezpůsobil Provozovatel; nebo

•

tlakové vlny způsobené zařízeními pohybujícími se nadzvukovými rychlostmi;

která přímo způsobila podstatnou neschopnost kterékoli ze smluvních stran splnit její závazky vyplývající z Koncesní smlouvy. Důsledky vyplývající z nastání události vyšší moci, povinnosti ke zmírnění události vyšší moci, povinnosti smluvních stran bez doby trvání události vyšší moci, jakož i podmínky, za kterých může dojít k předčasnému ukončení Koncesní smlouvy bude stanoven v návrhu Koncesní smlouvy. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(q)

Změny předpisů

Obecná změna předpisů. Provozovatel bude nést veškeré náklady (investiční i operační) na provádění změn v důsledku obecných změn předpisů, 165 pokud ovšem provádění změn v důsledku obecných změn předpisů nebude představovat technické zhodnocení. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy. Kvalifikovaná změna předpisů. VST bude nést veškeré náklady (investiční i operační) na provádění změn v důsledku kvalifikovaných změn předpisů. 166 Pokud nastane kvalifikovaná změna předpisů, upozorní písemně kterákoliv smluvní strana druhou smluvní stranu na důsledky takové změny a specifikuje:

•

nezbytné změny Služeb, které nastanou v důsledku takové změny;

•

zda je třeba jakýmkoliv způsobem změnit Koncesní smlouvu případně další dokumenty (např. provozní dokumenty);

•

zda bude třeba Provozovateli poskytnout zproštění ve vztahu k některým závazkům Provozovatele vyplývajícím z Koncesní smlouvy;

•

zda v přímém důsledku implementace kvalifikované změny předpisů dojde ke zvýšení nákladů (investičních i operačních) či nedosažení výnosů Provozovatele;

•

jaké kapitálové investice bude nutné pro implementaci kvalifikované změny předpisů učinit či jaké budou ušetřeny;

•

jaká povolení budou potřeba pro implementaci kvalifikované změny předpisů; a

•

srovnání, jakým způsobem kvalifikovaná změna předpisů ovlivňuje ceny, které si účtují jiní dodavatelé služeb podobných Službám.

165

Znamená jakoukoliv jinou změnu závazných právních předpisů, s výjimkami uvedenými v návrhu Koncesní smlouvy.

166

Kvalifikovaná změna předpisů zejména znamená obecnou změnu předpisů, v důsledku které musí být během doby provozování dle Koncesní smlouvy učiněny kapitálové investice.

244

abc



Další podrobnosti úpravy vztahů mezi VST a Provozovatelem bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy. Obecně bude dále platit, že v případě jakékoli změny závazných předpisů či podmínek udělení dotace na Projektu Táborsko z Fondu soudržnosti či Projektu AČOV budou smluvní strany povinny změnit či doplnit Koncesní smlouv tak, aby odpovídala příslušné změně závazných předpisů či podmínek udělení dotace. Taktéž v tomto případě upraví další podrobnosti úpravy vztahů mezi VST a Provozovatelem návrh Koncesní smlouvy.

(r)

Slib odškodnění

Provozovatel se v Koncesní smlouvě zaváže nahradit škodu, která VST vznikne v důsledku jednání nebo opomenutí Provozovatele nebo jakýchkoliv osob na straně Provozovatele v souvislosti s tím, že vůči VST bude vznesen jakýkoliv nárok na základě § 19 odst. 3 Koncesního zákona. 167 Provozovatel se zejména zaváže nahradit jakoukoliv škodu, která VST vznikne v důsledku:

•

nároku na náhradu škody na životě nebo zdraví odběratele, který odběratel vznese vůči VST a který vyplývá nebo jakkoliv souvisí s poskytováním Služeb; a

•

nároku na náhradu škody na majetku odběratele, který odběratel vznese vůči VST a který vyplývá nebo jakkoli v souvisí s poskytováním Služeb, a to

s výjimkou případů, kdy byla škoda způsobena úmyslným jednáním VST nebo porušením závazků VST vyplývajících z Koncesní smlouvy, a v rozsahu, v jakém byla tato škoda takto způsobena. Provozovatel se dále v Koncesní smlouvě zaváže nahradit VST:

•

škodu, která vznikne v důsledku nároku na náhradu škody na majetku, životě nebo zdraví jakékoliv třetí osoby 168 , včetně pracovníků VST nebo osob na straně VST, který tato osoba vznese vůči VST, a který vyplývá z nebo jakkoliv souvisí s jednáním nebo opomenutím Provozovatele nebo jakýchkoliv osob na straně Provozovatele v souvislosti s poskytováním Služeb; a

•

škodu, která vznikne v důsledku povinnosti VST uhradit jakoukoliv zákonnou, smluvní nebo jinou sankci v souvislosti s jednáním nebo opomenutím Provozovatele nebo jakýchkoliv osob na straně Provozovatele v souvislosti s poskytováním Služeb, a to

s výjimkou případů, kdy byla škoda způsobena úmyslným jednáním VST nebo porušením závazků VST vyplývajících z Koncesní smlouvy a v rozsahu, v jakém byla tato škoda takto způsobena. Případné další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(s)

Záznamy Provozovatele

Provozovatel bude povinen v kterémkoli okamžiku doby trvání Koncesní smlouvy:

•

167

168

vést a udržovat úplné záznamy o skutečných a předpokládaných nákladech na Služby včetně nákladů na údržbu, provoz a financování;

§ 19 odst. 3 KZ: „Za škodu způsobenou koncesionářem v přímé souvislosti s poskytováním služby uživatelům odpovídá uživatelům služby zadavatel.“ Slib by bylo možné potenciálně i omezit určitou částkou.

245

abc



•

předložit VST záznamy uvedené v předchozím odstavci v takové formě a s takovými podrobnostmi, jaké může VST odůvodněně požadovat za účelem sledování plnění závazků Provozovatele vyplývajících z Koncesní smlouvy; 169 a

•

umožnit VST na jeho žádost přístup do místnosti, kde jsou takové záznamy uchovávány za účelem jejich přezkoumání.

Provozovatel bude povinen vést své záznamy v souladu se závaznými předpisy tak, aby tyto zobrazovaly mimo jiné:

•

stav zaměstnanců Provozovatele;

•

částky placené subdodavatelům;

•

další výdaje vynaložené v souvislosti s poskytováním Služeb; a

•

takové další údaje, které může VST odůvodněně vyžadovat pro provedení revize skutečných nákladů a předpokládaných nákladů pro účely ustanovení týkajících se platebního mechanismu mezi smluvními stranami.

Provozovatel bude dále povinen vést:

•

úplné záznamy o pracovních úrazech a porušeních předpisů bezpečnosti práce během doby trvání Koncesní smlouvy; a

•

záznamy o školení zaměstnanců ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

a tyto záznamy předložit na požádání VST k její kontrole. 170 Konečně, Provozovatel bude povinen umožnit VST provést kontrolu a zhotovení kopií všech záznamů uvedených výše a uchovávat tyto záznamy uvedené v souladu se závaznými předpisy. Po dni ukončení Koncesní smlouvy bude Provozovatel povinen splnit veškeré rozumné a přiměřené požadavky VST ohledně výše uvedených záznamů Provozovatele. 171 Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(t)

Nebezpečné materiály

Provozovatel bude v Koncesní smlouvě povinen:

•

zajistit, aby:

o

jakékoliv nebezpečné látky a nebezpečné přípravky, které jsou nebo kterých má být užito při poskytování Služeb, byly pod kontrolou Provozovatele a z hlediska bezpečnosti odpovídaly příslušným závazným předpisům a zavedené odborné praxi; a

169

Konkrétní výčet těchto záznamů a jejich znaků bude specifikován v příloze(hách) Koncesní smlouvy.

170

Soubor velmi četných povinných legislativních ukazatelů v oboru vodovodů a kanalizací prokazuje poměrně rozsáhlou informační legislativní povinnost vlastníků a zejména provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. To umožňuje obecně vlastníkovi VaK (ale i jiným subjektům) vyžadovat (na základě totožných legislativních údajů a informací) určité komplexní informace o provozování včetně stručných komentářů, např. k odchylkám od legislativně vyžadovaných standardů, odchylkám od obvyklých trendů z minulého období (tří až deseti let). Takovéto „zprávy o provozování“ je účelné zpravidla vyžadovat po uplynutí kalendářního roku; v průběhu roku mají vypovídací hodnotu pouze stručné komentáře o mimořádných jevech nebo výjimečných odchylkách od obvyklých trendů. Je možné sankciovat nepředání „roční zprávy“ nebo předání po uplynutí dohodnutého termínu.

171

Tyto požadavky mohou vyplývat například z důvodů cenové kontroly či kontroly jakéhokoliv poskytovatele dotace na projekty VST, zejména na Projekt Táborsko a perspektivně i Projekt AČOV.

246

abc


o


veškeré nebezpečné látky a nebezpečné přípravky byly zřetelně označeny;

•

neprodleně informovat VST o používání nebo uskladnění jakýchkoliv nebezpečných látek a nebezpečných přípravků na pronajatém majetku; a

•

dodržovat další přiměřené požadavky VST v souvislosti s nebezpečnými látky a nebezpečnými přípravky.


(u)

Vztahy k zaměstnancům

Personální otázky Provozovatele. Provozovatel bude při plnění Koncesní smlouvy povinen zajistit, aby pracovní podmínky všech pracovníků účastnících se poskytování Služeb odpovídaly závazným předpisům a zavedené odborné praxi, a to bez ohledu na to, zda jde o pracovníky Provozovatele či jeho subdodavatelů. Provozovatel je dále povinen zajistit, aby vůči těmto pracovníkům byly dodržovány všechny podmínky stanovené v závazných předpisech, zavedené odborné praxi i v Koncesní smlouvě. Porušení tohoto závazku bude považováno za porušení Koncesní smlouvy bez ohledu na to, zda je postiženo příslušným orgánem státního dozoru či nikoliv. Bezpečnostní a další předpisy. Provozovatel bude povinen zajistit, aby všichni pracovníci, kteří se podílejí na poskytování Služeb nebo vstupují na pronajaté pozemky dle Koncesní smlouvy, jakož i na jakékoliv stavby na těchto pozemcích umístěné, mimo jiné dodržovali povinnosti uvedené ve směrnicích VST, a to bez ohledu na to, zda jde o pracovníky Provozovatele, či jeho subdodavatelů. Provozovatel bude povinen vyhovět žádosti VST a učinit veškeré potřebné kroky vůči pracovníkovi (sám, či zajistit aby tyto kroky učinili subdodavatelé), který porušuje směrnice VST, zejména tohoto pracovníka upozornit na porušování pracovní kázně a v závislosti na závažnosti porušení zamezit tomuto pracovníku k dalšímu přístupu na tyto pronajaté pozemky a stavby na těchto pozemcích umístěné. Odmítnutí přístupu. Provozovatel je povinen průběžně informovat VST o identitě všech pracovníků (svých i subdodavatelů), kteří zajišťují poskytování Služeb. Přechod zaměstnanců na Provozovatele. Smluvní strany si budou v Koncesní smlouvě vědomy skutečnosti, že některá plnění podle ní mohou být považována za převod části zaměstnavatele, úkolů nebo činností zaměstnavatele z VST (respektive stávajícího provozovatle vodohospodářského majetku VST – VaK Jižní Čechy) na Provozovatele či jeho subdodavatele podle § 338 a násl. Zákoníku práce a jako taková způsobí přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů některých zaměstnanců bývalého provozovatele (VaK Jižní Čechy) či jeho dodavatelů na Provozovatele či jeho subdodavatele (dále jen „Přecházející zaměstnanci“). Za okamžik přechodu Přecházejících zaměstnanců považovat v Koncesní smlouvě považován den zahájení provozování (první den Fáze 2 Koncesní smlouvy). Bližší podmínky tohoto přechodu bude obsažen v návrhu Koncesní smlouvy. 172 Přechod zaměstnanců na VST či nového provozovatele při ukončení provozování dle Koncesní smlouvy. Smluvní strany si budou dle Koncesní smlouvy vědomy skutečnosti, že ukončení provozování Provozovatele dle Koncesní smlouvy (v důsledku řádného uplynutí doby provozování či v důsledku předčasného ukončení Koncesní smlouvy) může být považováno za převod či částečný převod zaměstnavatele, úkolů nebo činnosti zaměstnavatele z Provozovatele či jeho subdodavatelů na VST či nového provozovatele podle § 338 a násl. Zákoníku práce

172

Více viz Příloha č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů).

247

abc



a jako takové způsobí přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů některých zaměstnanců Provozovatele a/nebo jeho subdodavatelů na VST a/nebo nového provozovatele či dodavatele VST (dále jen „Zpět přecházející zaměstnanci“). Za okamžik přechodu Zpět přecházejících zaměstnanců bude v Koncesní smlouvě považován den ukončení provozování Provozovatele. Bližší podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(v)

Přenesení práv a povinnosti ze Zákona o VaK na Provozovatele

Zákon o VaK je založen na předpokladu, že prvotní povinnost provozovat vodovody a kanalizace náleží vlastníkovi příslušného vodovodu 173 nebo kanalizace. 174 Tato povinnost je mu dána přímo ustanovením § 8 odst. 1 tohoto zákona: „Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování.” Jestliže tedy vlastník vodovodu nebo kanalizace provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele (§ 8 odst. 2, věta druhá Zákona o VaK). Má však na zvážení, zdali uzavře tzv. smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s třetí osobou jako provozovatelem (§ 8 odst. 2 Zákona o VaK) a všechny nebo část svých „provozovatelských” práv a povinností přenese na svého smluvního provozovatele. Zákon o vodovodech a kanalizacích vymezuje povinnosti především provozovateli, a to ať již jde o osobu stejnou nebo odlišnou od vlastníka. S ohledem na Zákon o VaK se navrhuje toto základní řešení přenosu práva a povinností na Provozovatele v Koncesní smlouvě, a to ve vztahu k těm ustanovením Zákona o VaK, které takové dispozice vlastníkovi (v daném případě VST) umožňují:

•

Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není provozní smlouvou stanoveno jinak (§ 9 odst. 2 Zákona o VaK) – Provozovatel bude moci provést zásah bez souhlasu VST pouze v případech vymezených v Koncesní smlouvě (viz Kapitola 6 níže).

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky na vodovod nebo kanalizaci hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace, pokud se nedohodnou jinak (8 odst. 5 Zákona o VaK) - Provozovateli se v Koncesní smlouvě uloží (přenese) povinnost umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci.

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele (§ 8 odst. 6 a 7 Zákona o VaK) – Provozovatel bude moci uzavírat smlouvy s odběrateli s tím, že podmínky uplatnění tohoto „zmocnění” budou podrobně upraveny v Koncesní smlouvě.

173

§ 2 odst. 1 Zákona o VaK „Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.“

174

§ 2 odst. 2 Zákona o VaK „Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod 3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.“

248

abc



•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak (§ 8 odst. 8 Zákon o VaK) – VST bude moci provádět zásahy za podmínek blíže popsaných v Oddíle 5.2.2 písm. (f) výše.

•

Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20 Zákona o VaK). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4 (§ 8 odst. 13 Zákona o VaK) – Na Provozovatele bude v Koncesní smlouvě přeneseno po dobu provozování vodohospodářského majetku VST Provozovatelem právo na vodné. Vymezení podrobné úpravy tohoto práva a současně povinnosti Provozovatele bude podrobně upraveno v návrhu Koncesní smlouvy.

•

Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20 Zákona o VaK). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4 Zákona o VaK (§ 8 odst. 13 Zákona o VaK) – Na Provozovatele bude v Koncesní smlouvě přeneseno po dobu provozování vodohospodářského majetku VST Provozovatelem právo na stočné. Vymezení podrobné úpravy tohoto práva a současně povinnosti Provozovatele bude podrobně upraveno v návrhu Koncesní smlouvy.

•

Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé neoprávněným odběrem vody z vodovodu, respektive neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud v provozní smlouvě není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis (§ 10 odst. 3 Zákona o VaK) – Náhrada ztráty vzniklé neoprávněným odběrem vody z vodovodu, respektive neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace bude dle návrhu Koncesní smlouvy náležet Provozovateli.

•

Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody (§ 16 odst. 1 Zákona o VaK) - Na Provozovatele nebude v Koncesní smlouvě přeneseno právo určit alternativní způsob určení množství dodané vody.

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá z provozní smlouvy, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné

249

abc



a stočné (§ 22 odst. 8 Zákona o VaK) – Tuto povinnost bude mít v Koncesní smlouvě Provozovatel, nikoliv VST.

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv podle § 8 odst. 5 smluvně pověřen, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 5 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat (§ 36 odst. 2) – Tato povinnost se bude v Koncesní smlouvě vztahovat s ohledem na „zmocnění“ Provozovatele uzavírat smlouvy s odběrateli (viz výše) na Provozovatele.

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, a to před uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6 Zákona o VaK o skutečnostech v rozsahu dle § 36 odst. 3 Zákona o VaK - Tuto povinnost bude mít v Koncesní smlouvě Provozovatel, nikoliv VST.

•

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 8 zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle Zákona o cenách pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn. Vyúčtování je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu MZe (§ 36 odst. 5) Tuto povinnost bude mít v Koncesní smlouvě Provozovatel, nikoliv VST. Provozovatel však bude povinen zaslat identickou kopii tohoto vyúčtování zasílanou MZe současně VST.

Dále bude platit, že Provozovavatel bude vést za VST Majetkovou evidenci VaK a Provozní evidenci VaK a předávat ji VST v souladu s pravidly vedení záznamů Provozovatele (viz Oddíl 5.3.6 písm. (s) výše). Veškeré náklady za tyto povinnosti budou zahrnuty již do nabídky Provozovatele v Koncesním řízení a obsaženy v návrhu Koncesní smlouvy, tj. VST nebude platit Provozovateli z tohoto titulu žádné další odměny či náhrady. Další podrobnosti a upřesnění bude obsahovat návrh Koncesní smlouvy.

(w)

Zajišťovací instrumenty platebních povinností Provozovatele

Mezi VST a Provozovatelem bude docházet typicky k těmto finančním tokům směrem od Provozovatele k VST: •

nájemné,

•

smluvní pokuty,

•

částky vzešlé z mechanismu vyrovnání z finančního modelu (viz Kapitola 7 této Zprávy),

•

případné částky náhrady škody.

Konzultant navrhuje, aby k zajištění pozice VST vyplývající z výše uvedených finančních vztahů sloužila zejména na konci doby provozování dle Koncesní smlouvy finanční částka složená Provozovatelem předem na bankovní účet VST (dále jen „Jistota“). Důvodem pro zavedení Jistoty je zejména motivace Provozovatele k plnění všech jeho povinností v rámci výběru dalšího provozovatele majetku VST a k nezadržování oprávněných plateb příslušejících VST (nájemné, smluvní pokuta, vyrovnávací platba), tj. Jistota bude uvolněna ve prospěch Provozovatele až po vypořádání všech nevypořádaných plateb ze strany Provozovatele dle Koncesní smlouvy. Z tohoto důvodu bude výše Jistoty nižší na začátku Koncesní smlouvy a bude navýšena nepozději k datu zahájení Etapy 3 (Ukončení provozování) Fáze 2 doby trvání Koncesní smlouvy smlouvy o určitou částku, která bude určena při vypracování Koncesní smlouvy.

250

abc



Jistota bude sloužit jako pojistka předtím, než bude na straně VST Provozovatele získána příslušná částka z bankovní záruky (viz Oddíl 7.1.10, písm. (a) této této Zprávy)z titulu selhání Provozovatele, tj. v situaci, kdy bude nastupovat proces zrušení smluvního vztahu s Provozovatelem, případně v situaci vzniku práva na náhradu škody. Oproti tomu bankovní záruka dle 7.1.10, písm. (a) této Zprávy by sloužila výhradně ke kompenzaci VST v případě selhání Provozovatele nebo v případě, že částka Jistoty nebude dostačovat. Základní i navýšená částka Jistoty bude určena při vypracování Koncesní smlouvy na základě všestranného zhodnocení všech vztahů Provozovatele a VST a jejich předpokládaného vlivu na nabídku dodavatelů v Koncesním řízení, jakož i na základě zvolené konstrukce a rozmezí pro nabídku výše bankovní záruky dle Oddíl 7.1.10, písm. (a) této Zprávy. Při přípravě Koncesní smlouvy budou dále komplexně zváženy další zajišťovací nástroje k posílení pozice VST, a to zejména pro případ selhání Provozovatele, např. zajištění v podobě zástavního práva k pohledávkám, které bude mít Provozovatel ze smluv s odběrateli, zástavního práva k bankovním účtům, kde bude Provozovatel shromažďovat platby vodného a stočného od odběratelů atd. Výhodou tohoto zajištění je, že zásadně nepředstavuje pro Provozovatele další významné finanční náklady a nebude se tedy výrazně promítat do finančního modelu a nepovede v zásadě ke zvýšení cen. Další výhodou je, že pro banky financující VST může toto zajištění představovat snížení rizik na straně VST, protože se toto zajištění týká finančních prostředků Provozovatele, ze kterých bude VST splácet úvěr.

5.3.7 Základní formální parametry Koncesní smlouvy (a)

Postoupení

S výjimkou případů výslovně uvedených v Koncesní smlouvě nebude žádná ze smluvních stran oprávněna bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany postoupit kterékoliv z práv vyplývajících z Koncesní smlouvy třetí osobě. Koncesní smlouva se bude uzavírat výlučně v českém jazyce. Taktéž veškeré komunikace mezi smluvními stranami – ať již písemné nebo ústní - předvídané v Koncesní smlouvě budou v českém jazyce. Jakékoliv náklady na tlumočení či překlady půjdou na účet té smluvní strany, která jiný než český jazyk použije.

(b)

Stejnopisy

Koncesní smlouva bude vyhotovena v pěti stejnopisech v českém jazyce. Každá ze smluvních stran si ponechá dva stejnopisy Koncesní smlouvy v českém jazyce a pátý stejnopis bude určen pro účely uložení u notáře jako tzv. porovnávací stejnopis. Finanční model(y) budou uloženy na digitálním nosiči (nejspíše DVD). Každá smluvní strana Koncesní smlouvy obdrží po dvou těchto nosičích, přičemž pátý digitální nosič bude určen pro uložení do bankovní schránky jako tzv. porovnávací verze finančního(ích) modelu(ů). Podrobnosti budou stanoveny v Koncesní smlouvě.

(c)

Úplnost

Koncesní smlouva bude představovat úplnou dohodu smluvních stran ohledně jejího předmětu a bude nahrazovat veškerá předchozí písemná a ústní ujednání či prohlášení smluvních stran ohledně jejího předmětu.

251

abc


(d)


Oddělitelnost

S ohledem na účel (poskytování Služeb jako služeb obecného hospodářského zájmu) a obsah Koncesní smlouvy, je vhodné, aby byla její jednotlivá ustanovení oddělitelná, tj. v případě, že se jakékoli ustanovení Koncesní smlouvy stane neplatným či nevykonatelným, budou považovat smluvní strany ostatní ustanovení Koncesní smlouvy za platná a vykonatelná. Současně bude platit, že v okamžiku, kdy se smluvní strany dozví o neplatnosti či nevykonatelnosti určitého ustanovení Koncesní smlouvy, zavazují se nahradit bez zbytečného odkladu toto ustanovení jiným platným a vykonatelným ustanovením, jehož obsah a účel bude co možná nejbližší obsahu a účelu původního ustanovení Koncesní smlouvy.

(e)

Změny Koncesní smlouvy

Koncesní smlouvu bude možné s ohledem na ustanovení § 270 odst. 2 Obchodního zákoníku 175 měnit či doplňovat pouze písemnou dohodou smluvních stran, přičemž podpisy smluvních budou muset být připojeny na téže listině. 176

(f)

Náklady a výdaje smluvních stran

Jako základní pravidlo bude platit, že každá ze smluvních stran si bude nést veškeré náklady, které vynaložila v souvislosti s přípravou, uzavřením, změnou či doplněním Koncesní smlouvy. Specifické výjimky budou určeny v Koncesní smlouvě (např. notářské poplatky na úschovu porovnávacího stejnopisu Koncesní smlouvy, poplatky za užívání bankovních schránek pro účely uložení digitálního nosiče obsahující porovnávací verzi finančního(ích) modelu(ů).

(g)

Konflikt v případě existence více smluv

Nebude-li v Koncesní smlouvě výslovně stanoveno jinak, budou mít závazky smluvních stran vyplývající z Koncesní smlouvy vždy přednost před závazky smluvních stran vyplývajících z jakékoli jiné smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami před, současně se či po uzavření Koncesní smlouvy.

(h)

Nároky třetích stran

Koncesní smlouva nebude zakládat žádná práva třetích osob.

175

„Obsahuje-li písemně uzavřená smlouva ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, může být smlouva měněna nebo zrušena pouze písemně.“

176

Viz § 16 odst. 5 Koncesního zákona: „Koncesní smlouva musí být písemná a projevy vůle smluvních stran musí být na téže listině.“

252

abc



6

NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM VST

6.1

Předání pronajatého majetku VST na počátku Koncesní smlouvy

Předpokládaný harmonogram Projektu obsahuje proces přípravy na provozování a převzetí vodohospodářského majetku VST ze strany Provozovatele, a to v posledním čtvrtletí roku 2009. V této Fázi 1 (Činnost Provozovatele před zahájením provozování) by měl Provozovatel provádět a plánovat organizační opatření k hladkému převzetí provozování vodohospodářského majetku ve vlastnictví VST. Dále by měl smluvně zajišťovat dodávky energií, speciálních služeb (např. likvidace odpadů) a materiálů pro Fázi 2 (tj. od 1.1.2010), komunikovat v koordinaci s VST s odbory VaKu Jižní Čechy či zástupci zaměstnanců v souladu s ustanoveními Zákoníku práce, jakož i se stávajícím provozovatelem (VaK Jižní Čechy), připravovat zákaznická centra osobního kontaktu, atd. 177 Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností se uvádí, že Provozovatel bude užívat majetek VST na základě nájemních vztahů se subsidiárním uplatněním § 663 a násl. Občanského zákoníku; Koncesní smlouva bude v tomto směru smíšenou smlouvou 178 ve smyslu § 491 Občanského zákoníku. Veškerý majetek proto zůstane po celou dobu trvání Koncesní smlouvy majetkem VST, a to s případnou výjimkou smluvní investice Provozovatele popsané v Oddíle 5.1.7 této Zprávy, která bude mít svůj vlastní režim ve vztahu k řešení vlastnického práva v průběhu doby trvání Koncesní smlouvy. Pro úpravu vztahů k pronajatému majetku se proto zásadně uplatní ustanovení § 663 až 684 Občanského zákoníku, která upravují nájemní smlouvu, pokud však Koncesní smlouva nebude stanovovat jinak; vzhledem ke komplexnímu charakteru Koncesní smlouvy tomu tak často bude, připustí-li to dispozitivní povaha příslušného ustanovení. Předání majetku na počátku Koncesní smlouvy upravuje ustanovení § 664 Občanského zákoníku. 179 Koncesní smlouva bude v návaznosti na výše uvedené podrobně upravovat proces převzetí pronajímaného majetku (více, viz Oddíl 5.2.1 výše). Odlišně od citovaného ustanovení pak bude Provozovatel Koncesní smlouvou zavázán udržovat pronajatý majetek v plně provozuschopném stavu. Po zpřístupnění pronajímaného majetku a související dokumentace, kterou bude předvídat Koncesní smlouva ze strany VST směrem k Provozovateli, dojde k převzetí majetku ze strany Provozovatele od VST, a to ke dni zahájení provozování dle Koncesní smlouvy nebo ve stanoveném intervalu (nejvýše deset dnů) před nebo po tomto dnu s ohledem na součinnost potřebnou pro převzetí majetku a dokumentace, jak ze strany VST, tak i ze strany stávajícího provozovatele (VaK Jižní Čechy). Tento proces předání a převzetí bude dokumentován, a to na základě předávacích protokolů, ve kterých bude uveden výsledek srovnání skutečného stavu majetku a dokumentace s evidencí, která bude přílohou Koncesní smlouvy. Předáním pronajímaného majetku přejde na Provozovatele odpovědnost za škodu na tomto majetku, jež vznikne po jejím převzetí Provozovatelem až do jejího vydání zpět VST, ledaže ji Provozovatel nemohl odvrátit při vynaložení odborné péče.

177

Více, viz Příloha č. 10 k této Zprávě (Organizační due diligence) a Příloha č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů).

178

Smíšenou smlouvou se rozumí smlouva obsahující prvky různých smluv (tj. smluvních typů podle Občanského nebo Obchodního zákoníku). Na smíšenou smlouvu se podle § 491 odst. 3 Občanského zákoníku přiměřeně aplikují ustanovení zákona upravující příslušné smluvní typy, pokud smlouva sama nestanoví jinak.

179

Ustanovení § 664 Občanského zákoníku stanoví: “Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat”.

253

abc



Za škodu však nebude Provozovatel odpovídat, jestliže prokáže, že byla způsobena:

•

ze strany VST či jinými osobami (např. stávajícím provozovatele VaKem Jižní Čechy); nebo

•

vadou pronajatého majetku; na tuto vadu bude povinen bez zbytečného odkladu písemně upozornit VST a předat mu relevantní informace (zejména s ohledem na případné uplatnění vad ze strany VST v rámci záruky za dílo); nebo

•

vadou, na kterou písemně upozornil VST v předávacím protokole.

Podrobnosti procesu předání pronajatého majetku Provozovateli budou upraveny v příslušné příloze ke Koncesní smlouvě.

6.2

Nakládání s majetkem VST v průběhu provozování

Práva a povinnosti Provozovatele vztahující se k nakládání s pronajatým majetkem VST v průběhu provozování budou definovány v Koncesní smlouvě. Provozovatel bude povinen na své náklady provádět veškerou údržbu a opravy vodohospodářského majetku VST a na vlastní náklady zajistit její plnou provozuschopnost, a to v souladu se závaznými právními předpisy a technickými normami (seznam těchto norem bude jednou z příloh ke Koncesní smlouvě). Provozovatel nebude Koncesní smlouvou zavázán k provádění žádných investic do vodohospodářského majetku typu obnovy či rozšíření, a to s výjimkou smluvní investice popsané v Oddíle 5.1.7 výše. Koncesní smlouva proto bude obsahovat speciální úpravu ve vztahu k § 668 a 669 Občanského zákoníku, na jejímž základě bude povinnost provádění údržby a oprav pronajaté věci přenesena na Provozovatele, kterému bude rovněž Koncesní smlouvou udělen paušální souhlas VST s prováděním těchto změn; popřípadě budou vymezeny určité kategorie údržby a oprav, které bude Provozovatel realizovat s předchozím písemným souhlasem VST. Příloha Koncesní smlouvy bude obsahovat podrobné definice pojmů „oprava“, „údržba“, „technické zhodnocení“, „investice“ s ohledem především ke způsobu účetní evidence vodohospodářského majetku VST; bude řešena problematika pojmů „součást“ či „příslušenství“ majetku, vymezení „vlastností“ majetku s ohledem na rozlišení kategorií „technické zhodnocení“ nebo „oprava“. V případě potřeby bude tato příloha obsahovat určité typové příklady a postupy. Koncesní smlouva bude vylučovat, aby Provozovatel dal majetek, který je určen k realizaci předmětu Koncesní smlouvy do podnájmu či do jakéhokoliv jiného užívání třetích osob. Provozovatel tak nebude jakkoliv oprávněn poskytnout pronajatý majetek třetím osobám ke komerčnímu využití; popř. budou tyto situace řešeny na základě oboustranné dohody Provozovatele a VST (zejména s vymezením alokace výnosů a nákladů spojených s případným komerčním využitím – využití k reklamním účelům, umístění prvků přenosu dat apod.). Provozovatel bude však zásadně oprávněn uzavírat smlouvy se subdodavateli na zajištění jednotlivých činností v souvislosti s provozováním (viz Oddíl 5.3.6 písm. (d) výše). Provozovatel bude Koncesní smlouvou zavázán k tomu, aby uzavřel a po celou dobu platnosti Koncesní smlouvy udržoval pojištění, která jsou blíže popsána v Oddíle 5.3.6 písm. (n) výše. VST bude v souladu s § 684 Občanského zákoníku povinna učinit nezbytná právní opatření k ochraně pronajatého majetku, pokud by třetí osoba uplatnila k majetku nebo jeho části práva, která jsou neslučitelná s právy nájemce. VST bude rovněž povinen Provozovateli poskytnout potřebnou součinnost, pokud by došlo ze strany třetí osoby k zásahu do dalších práv (věcná práva k cizí věci, užívací práva apod.), která jsou nezbytná k provozování vodohospodářského majetku VST (například přístup na související pozemky apod.).

254

abc



Koncesní smlouva bude rovněž podrobně řešit otázky související s ochranou před povodněmi, krizovými situacemi a možností zásahu VST a jejich dopadů do majetkových vztahů VST a Provozovatele, a to v souladu s principy, které jsou popsány v Oddíle 5.2.2. písm. (d), (e) a (f) výše. Podrobnosti pravidel nakládání Provozovatele s pronajatým majetkem budou upraveny v příslušné příloze ke Koncesní smlouvě.

6.3

Převzetí pronajatého majetku VST na konci Koncesní smlouvy

Předání pronajatého majetku a související dokumentace Provozovatelem vůči VST se uskuteční ke dni ukončení provozování dle Koncesní smlouvy nebo ve stanoveném intervalu (nejvýše deset dnů) před nebo po tomto dnu s ohledem na součinnost potřebnou pro převzetí majetku a dokumentace ze strany VST od Provozovatele a jejich případné předání jinému provozovateli. Podrobnosti procesu převzetí pronajatého majetku budou upraveny v Koncesní smlouvě. Nejméně šest měsíců před ukončením provozování dle Koncesní smlouvy (k 31.12.2019) bude VST oprávněna na své náklady realizovat testy a měření v přiměřeném rozsahu za účelem ověření stavu majetku, Provozovatel bude povinen poskytnout k této činnosti VST patřičnou součinnost a dále bude povinen vypracovat k závěrům předběžného ověření stavu pronajatého majetku stanoviska (zejména ke zjištěním závadám či porušení Koncesní smlouvy). Předání pronajatého majetku spočívá zejména v:

•

odstranění věcí Provozovatele z pronajatého majetku, s výjimkou věcí, které VST od Provozovatele koupí (viz Oddíl 8.1 níže);

•

předání pronajatého majetku, včetně přírůstků a příslušenství a související dokumentace;

•

provedení inventarizace a fyzické předání vodohospodářského majetku VST, případně včetně smluvní investice (viz Oddíl 5.1.7 výše) a provedení specifikovaných testů a měření;

•

předání pronajatého majetku v řádném stavu, čímž se rozumí ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení a povinností oprav a údržby, které měl na pronajatém majetku provádět.

V souvislosti s předáním majetku VST se Provozovatel v Koncesní smlouvě zaváže bezplatně poskytnout VST součinnost, včetně potřebného přístupu k majetku, a to i pro třetí osoby (například při prohlídce místa plnění v rámci výběrového řízení provozovatele vodohospodářského majetku po roce 2019) a poskytnutí potřebných informací, a to průběžně s nejvyšším urychlením i opakovaně, a to v těchto případech:

•

v průběhu Etapy 3 Fáze 2 doby trvání Koncesní smlouvy (Etapa 3: Ukončení provozování);

•

kdykoliv po podání výpovědi druhé smluvní straně či jakýmkoliv jiným předčasným ukončením Koncesní smlouvy.

Podrobnosti procesu převzetí pronajatého majetku od Provozovatele budou podrobně upraveny v příslušné příloze ke Koncesní smlouvě. Ustanovení § 676 až 683 Občanského zákoníku upravující skončení nájmu se proto uplatní pouze subsidiárně v omezené míře.

6.4

Otázka změn pronajatého majetku v průběhu Koncesní smlouvy

Vzhledem k tomu, že předmětem Koncesní smlouvy není provozování výlučně nově vybudovaného majetku, předpokládají se po dobu jejího trvání podstatné změny pronajatého majetku.

255

abc



Koncesní smlouva bude tyto změny předvídat a bude obsahovat mechanismus jejich převzetí Provozovatelem (zejména ve vztahu k vodovodům a kanalizacím ve smyslu Zákona o VaK) tak, aby uvedené změny byly v souladu se ZVZ a Koncesním zákonem a nehrozilo nebezpečí eventuální ukončení Koncesní smlouvy či její části v důsledku těchto změn. V souladu s § 667 odst. 1 Občanského zákoníku bude Provozovatel oprávněn provádět změny majetku odlišné od kategorie “oprava“ či „údržba“ pronajatého majetku jen spředchozím písemným souhlasem VST; Provozovatel tedy nebude zásadně moci (bez výslovného předchozího písemného souhlasu VST) provádět změny pronajatého majetku představující z účetně-daňového hlediska technické zhodnocení. Koncesní smlouva bude rovněž řešit situaci, která by vznikla, pokud Provozovatel provedl určité změny pronajatého majetku bez souhlasu VST, včetně otázky úhrady nákladů či navrácení do původního stavu a souvisejících sankcí.

256

abc



7

PLATEBNÍ MECHANISMUS A FINANČNÍ TOKY MEZI VST A PROVOZOVATELEM

7.1

Platební mechanismus – Služby

7.1.1 Vstupní podmínky pro uplatnění platebního mechanismu Tato část Zprávy představuje návrh platebního mechanismu mezi vlastníkem vodohospodářské infrastruktury (VST) a jeho Provozovatelem, který bude vybrán na základě Koncesního řízení, 180 který bude v souladu s platnými právním předpisy a podmínkami financování projektů z OP Životní prostředí a Rozhodnutím EK. Mechanismus smluvních pokut za neplnění výkonových ukazatelů jako součásti celkového platebního mechanismu Koncesní smlouvy je rámcově popsán v Příloze č. 7 k této Zprávě (Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů). 181 Navržený platební mechanismus vychází ze stávajícího způsobu úhrady nájemného ze strany současného provozovatele (VaK Jižní Čechy) ve prospěch VST dle Provozní smlouvy (viz Příloha 4 současné Provozní smlouvy). V současné době je VaK Jižní Čechy povinen platit VST nájemné ve stejných měsíčních splátkách ve výši 1/12 dohodnutého ročního nájemného na účet VST, a to vždy do 20. dne daného měsíce za využívání pronajatého majetku vodohospodářské infrastruktury v tomto měsíci. Celé nájemné za běžný rok musí být uhrazeno vždy do 20. dne posledního měsíce kalendářního roku. Níže uvedený platební mechanismus nezahrnuje Služby spočívající v Likvidaci odpadních vod na individuálním základě zejména ve smyslu dopravy takových odpadních vod. Problematika Likvidace odpadních vod na individuálním základě je řešena samostatně v Oddíle 7.2 níže.

7.1.2 Obecně k platebnímu mechanismu Platební mechanismus je konstruován na následujících předpokladech a podmínkách v souladu s připravovaným standardním postupem pro provozní vodohospodářské smlouvy v rámci OP Životní prostředí. Dvě období cenové fixace

•

Dvě pětiletá období cenové fixace – první období dle předpokladu VST 182 od 1.1.2010 do 31.12.2014 a druhé období dle předpokladu VST 183 od 1.1.2015 do 31.12.2019 – umožňuje: (a) předání úspor z účinnosti opatření realizovaných v prvním období cenové fixace odběratelům v druhém období cenové fixace, (b) snížení rizik Provozovatele spojených s dlouhým obdobím fixace: v případě, že by došlo k prokazatelnému navýšení nákladů, které Provozovatel nemohl předvídat nebo řídit dojde k přesunutí těchto nákladů na konečného odběratele.

180

Viz § 16 Koncesního zákona.

181

Řešení smluvních pokut v Koncesní smlouvě jiného charakteru bude řešeno identickým či analogickým způsobem, jak je popsáno v Příloze č. 7 k této Zprávě (Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů).

182

Více, viz Oddíl 5.1.5 k této Zprávě.

183


257

abc



Dvě vyrovnání za rok

•

První vyrovnání v daném kalendářním roce (v dubnu) na základě auditovaných výsledků z předchozího kalendářního roku; druhé vyrovnání v daném kalendářním roce (v říjnu) na základě prognózy pravděpodobných výsledků za daný kalendářní rok.

•

V případě, že si Provozovatel „půjčí“ finanční prostředky od odběratelů, a to tak, že ať schválně či ne, špatně odhadne vývoj některých proměnných za daný rok v rámci druhého vyrovnání dle odhadu v říjnu (např. fakturovaného objemu), bude muset „vrátit“ tyto prostředky v podobě navýšení nájemného i s (navýšenými) úroky. Tento postup bude motivovat Provozovatele k tomu, aby stanovil své prognózy co nejpřesněji. Pokud naopak bude nutné „doplatit“ Provozovateli nějaké finanční prostředky - např. z důvodu méně příznivého vývoje určité cenové položky, která není předmětem cenového stropu - pak se cena pro VaS v dalším roce adekvátně zvýší a „dlužná“ částka Provozovateli bude „zaplacena“ včetně úroků.

Rozlišení mezi položkami „fixními“ a „variabilními“

•

Fixní položky nezávisí na fakturovaném objemu, výše variabilních položek je naopak nastavená ve vztahu k metru krychlovému fakturované pitné nebo odpadní vody. Tento přístup znamená, že Provozovatel nebude nést zbytečné riziko poptávky z důvodu toho, že struktura jeho nákladů má značné fixní položky, když jednosložková cena má pouze variabilní charakter, a je kombinována s vyrovnáním pro skutečný fakturovaný objem.

Diferencovaný přístup ke každé nákladové položce

•

Každá položka provozních nákladů (dle zákonné struktury těchto položek) 184 má způsob nakládání, který je předem daný z následujících hledisek:

o

Fixní nebo variabilní. Většina provozních nákladů ze svého charakteru v zásadě jednoznačně spadá buď do jedné, nebo druhé kategorie;

o

Pevná nebo dle skutečnosti. Pokud může Provozovatel značně ovlivnit výši dané položky (např. režie), výše položky je daná jako pevná částka, která je předmětem indexace. Pokud naopak je výše nákladů dána bez vlivu Provozovatele (např. cena vody převzaté), jednotková cena může být promítnutá přímo do cen pro vodné a stočné; a

o

Způsob indexace. Položky, které jsou pevně dané ex ante jsou předmětem indexace vhodnými indexy tak, aby Provozovatel nenesl riziko obecné změny cenové úrovně.

Jiný přístup k nákladům u nové infrastruktury než u stávající infrastruktury

•

184

Náklady spojené s provozem stávající vodohospodářské infrastruktury VST budou známé všem dodavatelům, kteří prokáží splnění kvalifikaci (viz Kapitola 9 níže), i na základě historických cenových kalkulací stávajícího provozovatele (VaK Jižní Čechy), a proto bude možné značnou část těchto nákladů soutěžit jako náklady pevné (po dobu prvního období cenové fixace). Náklady spojené s provozem nové infrastruktury VST vzniklé v průběhu

Viz Metodický výklad MZe č. 24142/2003-6000 „Pravidla pro stanovení výše vodného a stočného k § 36 odst. 5 a 7 zákona č. 274/2001 Sb.", ve znění pozdějších změn a doplnění (viz zejména Opatření obecné povahy „Pravidla pro členění položek při výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a ceny pro stočné včetně struktury jednotlivých položek“ 22402/2006-16330 ze dne 4.9.2006. Toto opatření bylo vydáno ve smyslu ustanovení § 29 odst. 3 písm. b) Zákona o VaK a v souladu s ustanovením § 171 Správního řádu.

258

abc



Koncesní smlouvy ovšem nebudou známé s velkou přesností dopředu, a proto lze přistoupit k fixaci výše těchto nákladů až po určitém období jejich provozování. Výše popsané zásady přístupu k platebnímu mechanismu vycházejí ze zásad uvedených a podrobně popsaných v Manuálu k vyrovnávacímu nástroji.

7.1.3 Návrh základních platebních podmínek Koncesní smlouvy Fakturační období. Základní veličinou platebního mechanismu bude měsíční fakturační období. Měsícem se v tomto případě rozumí měsíc kalendářní. Vysvětlivky: d – první den v měsíci, ve kterém Provozovatel využívá pronajímaný majetek vodohospodářské infrastruktury vlastněný VST. Příklad použití zkratky d: Využívání pronajatého majetku vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví VST Provozovatelem v měsíci lednu => VST vystaví fakturu Provozovateli nejpozději do 5. ledna (d+5). VST. VST nejpozději do 5. kalendářního dne měsíce, ve kterém Provozovatel využíval pronajatý majetek vodohospodářské infrastruktury VST (d+5) vystaví a předloží Provozovateli fakturu. Provozovatel. Provozovatel převede (zaplatí) fakturovanou částku na účet VST nejpozději do 20. kalendářního dne v měsíci, ve kterém fakturu obdržel (d+20); v případě, že na vystavené faktuře Provozovatel neidentifikuje nějakou nesrovnalost, která by bránila v jejím proplacení, např. nerespektováním zákonných požadavků na obsah faktury.

7.1.4 Grafické znázornění plateb mezi VST a Provozovatelem Základní platební podmínky pro platby mezi VST a Provozovatelem vodohospodářské infrastruktury jsou názorně zachyceny v následujícím obrázku.

Platební podmínky – za běžný kalendářní měsíc

Vystavení a předložení faktury (d+5) Provozovatel

VST

Platba (d+20)

259

abc



Obrázek 6: Navrhované platební podmínky VST versus Provozovatel

Výše popsaný návrh platebních podmínek zahrnuje pouze finanční toky mezi VST a Provozovatelem. Předmětem měsíční fakturace bude vždy 1/12 smluvního ročního nájemného. Nájemné představuje výši finančních prostředků placené Provozovatelem ve prospěch VST za využívání pronajatého majetku ve vlastnictví VST. 185 Výše nájemného je na počátku doby provozování stanovena pevně ex ante ze strany VST. VST bude mít zásadně možnost pružně zvýšit nájemné, a to v závislosti na finančních potřebách VST.

7.1.5 Platební podmínky mezi Provozovatelem a odběrateli Popis finančních vztahu mezi Provozovatelem a odběrateli není předmětem zpracování této Zprávy. Způsob nastavení tohoto systému by měl být primární záležitostí Provozovatele, Provozovatel na základě svých zkušeností a praxe by měl rozhodnout, zda-li dokáže zajistit efektivněji výběr VaS na čtvrtletní či měsíční bázi. V současné době je aplikován zálohový způsob plateb za VaS s variantním řešením četnosti zálohových plateb (měsíční nebo čtvrtletní). Záloha je splatná vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. VST v současné době nedisponuje informacemi o přesném vyčíslení fakturace v rozdělení na měsíční versus čtvrtletní periody. Tyto informace budou k dispozici po jejich předání ze ZIS. ZIS je jedinou aplikací, ze které lze přesně identifikovat přesné vyčíslení fakturovaných objemů v rozdělení využívání měsíčního či čtvrtletního fakturačního období. 186

7.1.6 Smysl a přístup k platebnímu mechanismu Navržený přístup k platebnímu mechanismu vychází z těchto zásad:

a) pečlivé přenášení pouze těch rizik na Provozovatele, která může on sám podstatně ovlivnit a řídit, b) nastavení jasných pravidel pro cenotvorbu (pro nastavení ceny pro VaS) po celé období trvání Koncesní smlouvy, c) aplikace principu „cenového stropu“ u vybraných nákladových položek, a to jako nástroj k podpoře efektivity Provozovatele, d) požadavek na smluvní investice ze strany Provozovatele, které mohou využít odbornost a zkušenosti Provozovatele a mají vysokou přidanou hodnotu pro VST z hlediska zkvalitňování správy a provozování vodohospodářské infrastruktury VST. Ad a) Rizika Provozovatel je schopen pouze minimálně ovlivnit riziko poptávky. Na druhé straně může Provozovatel ovlivnit míru ztrát ve vodovodní síti a navržený postup mu dává podnět ke zlepšení v této oblasti. Ostatní nákladové položky jsou pevně nastavené, a to tehdy, pokud je může Provozovatel ovlivnit (například režie atd.). V případě, že Provozovatel nebude moci vůbec, 185

V částce nájemného bude zahrnuta i úhrada za užívání smluvní investice Provozovatele (viz Oddíl 5.1.7) ze strany VST, tj. nebudou ze strany VST poskytovány Provozovateli žádné jiné platby, které by snižovaly výši nájemného, tj. jedinou platbou VST vůči Provozovatele z titulu smluvní investice Provozovatele dle Oddílu 5.1.7, bude platba na základě využití opčního práva (viz Oddíl 8.1 níže).

186

Konkrétní analytické údaje k současné struktuře fakturačních lhůt a záloh bude poskytnut ze strany VST v rámci koncesní dokumentace.

260

abc



nebo bude moci pouze minimálně ovlivnit nákladové položky (např. cena chemikálií atd.), jsou tyto položky promítnuty do ceny pro VaS. Ad b) Jasná pravidla Z požadavků OP Životní prostředí (i např. materiálů Světové banky) vyplývá, že meziroční tvorba cen pro VaS by měla být otázkou vývoje několika objektivně daných proměnných, nikoliv dlouhodobý proces bilaterálních jednání bez jasných pravidel. Komplexní revize tvorby ceny pro VaS se provádí pouze jednou v průběhu desetiletého trvání Koncesní smlouvy (k 31.12.2014), a to na základě obecně popsaných pravidel. Ad c) Cenový strop Princip „cenového stropu“ znamená, že výše vybraných nákladových položek je pevně dána ex ante. Princip „cenového stropu“ disponuje třemi základními výhodami: •

umožňuje smysluplnou hospodářskou soutěž;

•

poskytuje jistotu odběratelům, že některé náklady neporostou rychleji než růst předem daných indexů;

•

motivuje Provozovatele k dosažení úspor po období pětileté cenové fixace.

Ad d) Smluvní investice Investice do infrastrukturního majetku VST (viz Oddíl 5.1.7 výše) jsou navrženy tak, aby poskytovaly maximální přínos pro VST. Do soutěže jsou zahrnuty tak, aby je Provozovatel mohl maximálně využít ke zefektivnění provozování vodohospodářské infrastruktury. Ekonomická životnost předmětu smluvní investice (zařízení pro měření a regulaci) není zásadně delší než desetileté období provozování (více, viz Oddíl 5.1.7 výše a Oddíl 8.1 níže).

7.1.7 Zvýšení objemu dodávek pitné vody V rámci platebního mechanismu, resp. v podmínkách Koncesní smlouvy je nezbytné ošetřit případné podstatné zvýšení objemu dodávek pitné vody odběratelům. V rámci Projektu byla tato možnost identifikována ve vztahu k případnému napojení výrobny společnosti MADETA a.s. na veřejnou vodovodní síť. VST považuje tuto možnost na základě dostupných informací za realistickou; nelze však předikovat konkrétní termín realizace napojení a nelze ani vyloučit, že k realizaci do konce provozní doby dle Koncesní smlouvy za strany společnosti MADETA a.s vůbec nedojde. Konzultant navrhuje, aby za případné podstatné zvýšení objemu dodávek pitné vody bylo zvýšení o více než 5%. Toto navýšení by v praxi představovalo růst příjmů Provozovatele. Z hlediska platebního mechanismu připadají v úvahu dva důsledky vyvolané tímto zvýšením objemu, a to: •

navýšení nájemného; nebo

•

snížení ceny pro vodné.

Konzultant navrhuje, aby v případě překročení této stanovené limitní hranice došlo ke změně nastavení ex ante předpokladů (v důsledku změny objemu) ceny VaS. Toto opatření povede v konečném důsledku ke snížení ceny VaS (resp. snížení meziročního nárůstu ceny VaS) pro

261

abc



odběratele (lze označit za pozitivní jev), a to z titulu poklesu fixních nákladů na metr krychlový pitné vody.

7.1.8 Platební mechanismus mezi VST a Provozovatelem v časovém členění Pro obsahové nastavení soutěže (Koncesního řízení) a uplatnění výše popsaného platebního mechanismu je důležité jeho diferencované řešení pro různé fáze předpokládaného vztahu mezi VST a Provozovatelem (viz Oddíl 5.1.5 výše). Pro jednotlivé fáze desetiletého období provozování vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví VST platí různé podmínky.

•

Fáze 1 - Činnosti Provozovatele před zahájením provozování - VST nepředpokládá, že by Provozovatel v rámci realizace této fáze inkasoval nějaké platby od VST.

•

Fáze 2: Provozování

•

o

Období 1: První období cenové fixace: dle předpokladu VST 187 31.12.2014.

o

Období 2: Druhé období cenové fixace: dle předpokladu VST 188 od 1.1.2015 do 31.12.2019.

od 1.1.2010 do

Fáze 3 - Činnosti Provozovatele po ukončení provozování – Vypořádání vzájemných smluvních vztahů: 189 dle předpokladu VST 190 1.1.2020 – 31.12.2020.

Navržený platební mechanismus bude aplikován na celou dobu trvání provozování dle Koncesní smlouvy, včetně závěrečného vyúčtování (vyrovnání) po ukončení provozování dle podmínek uvedených v Koncesní smlouvě. Z hlediska Koncesního řízení na výběr nového Provozovatele je klíčové, že v rámci zpracování nabídek se jejich „pevná“ výše variabilních nákladů bude vztahovat pouze k Období 1 (tj. pro období od 1.1.2010 až do 31.12.2014). Na konci Období 1 bude provedeno přezkoumání těchto nákladů a stanovená pevná výše variabilních nákladů pro Období 2. Fixní náklady budou stanoveny pevně ex ante, a to také na první období cenové fixace (1.1.2010 – 21.12.2014). Toto opatření umožní přenos případných úspor na spotřebitele v Období 2 (1.1.2015 – 31.12.2019). 191 V rámci časového členění je důležitý jiný přístup k nákladům u nově vybudované infrastruktury než u infrastruktury stávající. V případě, že v rámci provozování vodohospodářského majetku VST dojde k zahájení provozování nové infrastruktury, nebudou u této infrastruktury známy (s dostačující přesností) provozní náklady. Vzhledem k této skutečnosti lze přistupovat k fixaci výše těchto nákladů až po určité době plného provozování takové nové infrastruktury. Jde 187


188


189

Myšleno je zejména ukončení vztahů vyplývajících z platebního mechanismu, aktualizace dat a výkazů k datu ukončení provozování a jejich předání VST, vypořádání vztahů vyplývajících z titulu zániku zajišťovacích instrumentů atd.

190


191

V případě, že by byly fixní náklady stanoveny pevně ex ante po celou desetiletou dobu provozování, zvyšovala by tato skutečnost riziko pro Provozovatele v případě zvýšení nákladů z objektivních příčin, a tím by docházelo k prodražení požadovaných Služeb.

262

abc



prakticky o přesun určitých nákladů, u nichž byla zjišťována jejich výše dle skutečnosti do skupiny nákladů „pevně daných“ ex ante.

7.1.9 Úrok z prodlení s plněním peněžitých závazků V případě prodlení kterékoli smluvní strany Koncesní smlouvy s plněním jakéhokoli peněžitého závazku vyplývajícího z Koncesní smlouvy, bude smluvní strana v prodlení povinna uhradit druhé smluvní straně úrok z prodlení ve výši dvoutýdenní repo sazby stanovené ČNB (2T Repo sazba), zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, bude výše úroků z prodlení závislá na výši 2 T Repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Prodlení bude vypočteno za období ode dne následujícího po dni splatnosti příslušného peněžitého závazku do dne jeho splnění. V případě zrušení 2T Repo sazby stanovené ČNB (předpokládá se zánik autonomní měnové politiky ČR po vstupu do Evropské měnové unie v důsledku začlenění ČNB do ECB) bude výše úroku z prodlení stanovena na základě sazby stanovené ECB. ECB místo 2T Repo sazby používá tzv. Main refinancing operations – Minimum bid rate. Tato sazba je stanovena na týdenní bázi a její aktuální platná výše je vždy publikována na internetových stránkách ECB. 192

7.1.10 Obsahové nastavení soutěže (Koncesního řízení) Jednou z nesporných teoretických výhod řešení prostřednictvím oddílného modelu provozování je možnost zavedení, resp. zvýšení konkurence do prostředí přirozeného monopolu, a to prostřednictvím pravidelných soutěží. Iniciační výše provozních nákladů je pak v případě kvalitně připravené a spravedlivě vedené hospodářské soutěže výsledkem výběrového řízení s hodnotícími kritérii nastavenými tak, aby byla daná služba co nejlevnější a nejkvalitnější pro odběratele, respektive zadavatele (tzv. nejlepší hodnota za peníze). Za účelem zajištění rovných podmínek všech dodavatelů 193 v Koncesním řízení bude prognóza poptávky pro účely vypracování nabídek v Koncesním řízení v jednotné podobě provedena ze strany VST v návrhu Koncesní smlouvy. Konzultant nevylučuje možnost dodavatele nabídnout VST odlišné prognózy pro samotnou Koncesní smlouvu.

(a)

Základní přístup k nastavení dílčích hodnotících kritérií cenové povahy

Provozovatel bude vybrán na základě Koncesního řízení. Konzultantem je navrženo jako primární dílčí hodnotící kritérium v rámci hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky 194 kritérium (kritérium s nejvyšším váhovým zastoupením) spočívající ve výši ceny pro VaS za metr krychlový vody po Období 1 (první období cenové fixace: 5 let). 195 Sekundárním dílčí hodnotící kritéria jsou navržena dvě:

192

Procentní hodnota Main refinancing operations – Minimum bid rate je uveřejňována na této internetové adrese zde: http://www.ecb.int/home/html/index.en.html

193

Pojem “dodavatel“ se v Koncesním zákoně používá místo pojmů „zájemce“ a „uchazeč“ dle Zákona o veřejných zakázkách (viz § 17 písm. j) a n) ZVZ).

194

Viz § 78 odst. 5 ZVZ: „Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.“

195

Tato cena bude nejspíš vyjádřena jako diskontovaný příjem Provozovatele děleno diskontovaným objemem fakturovaným po dobu trvání Období 1.

263

abc



(1) Výše zajišťovacího instrumentu typu smluvních pokut, a to ve vyjádření hodnoty za jeden smluvní pokutový bod v závazně stanoveném rozsahu, 196 který má zajistit náležité plnění úkolu Provozovatele ve vztahu zejména ke kvalitě vodohospodářských služeb. (2) Výše zajišťovacího instrumentu typu bankovní záruky v závazně stanoveném rozsahu 197 která zajistí (zajišťovací nástroj) 198 v případě nastání kritické události (neschopnosti Provozovatele zajišťovat Služby dle standardu uvedeném v Koncesní smlouvě) méně závažné důsledky do provozování vodohospodářského majetku VST a do hospodářské situace VST, a to případným poskytnutím náhrady (kompenzace) ve prospěch VST ze strany banky, která nahradí VST alespoň v určitém rozsahu náklady vyvolané selháním Provozovatele. Případná další dílčí hodnotící kritéria („snížení nákupu pitné vody převzaté“ nebo „snížení nákladů na elektrickou energii“ – viz níže) by byla nadbytečná, protože jsou již zahrnutá do ceny pro vodné a stočné a jejich samostatné zahrnutí by tak deformovalo hodnocení nabídek dodavatelů v Koncesním řízení. Přestože bude v rámci podmínek výběru nového Provozovatele v Koncesním řízení i podmínka realizace smluvní investice (viz Oddíl 5.1.7 výše), není nutné zahrnout výši této smluvní investice jako samostatné dílčí hodnotící kritérium, a to ze stejného o důvodu, tj. že její vliv bude taktéž promítnut do ceny pro VaS. Také délka provozování dle Koncesní smlouvy je dle předpokladů srovnatelná s ekonomickou životností požadovaných investic. Z toho vyplývá, že dražší investice může v určitých případech nakonec vést k levnější finanční nabídce, pokud realizace smluvní investice povede ke snížení provozních nákladů a naopak.

(b)

Výše ceny pro VaS

Konečná výše ceny pro VaS bude v sobě zahrnovat fixní a variabilní provozní náklady, přiměřený zisk Provozovatele a vliv smluvních investic prostřednictvím jak jejich dopadu do přiměřeného zisku, tak i z důvodu odpisů nutných k zajištění jejich návratnosti. Pro fixní provozní náklady jako první složku determinující výpočet ceny pro VaS se počítá s fixací cen po Období 1 (dle předpokladů VST 1.1.2010 – 31.12.2014). Tato fixace předpokládá každoroční indexaci cen. Fixní provozní náklady, které by měl Provozovatel zahrnout do svého návrhu, a předběžně navržené způsoby jejich indexace jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 97: Fixní provozní náklady a způsoby indexace Fixní provozní náklad

Použitý index

Ostatní materiál

Index cen průmyslových výrobců*

Ostatní energie (plyn, pevná a kapalná paliva)

Složený cenový index energie**

Mzdy a ostatní osobní náklady

Index spotřebitelských cen

Opravy infrastrukturního majetku (zčásti)

Index cen průmyslových výrobců*

Ostatní provozní náklady

Index cen průmyslových výrobců

Výrobní režie

Složený vážený index indexu spotřebitelských cen a indexu cen průmyslových výrobců, s váhou ISC

196


197


198

Viz § 313 a násl. Obchodního zákoníku.

264

abc



Fixní provozní náklad

Použitý index danou podílem personálních nákladů v celku (ex ante)

Správní režie

*

Složený vážený index indexu spotřebitelských cen a indexu cen průmyslových výrobců, s váhou ISC danou podílem personálních nákladů v celku (ex ante)

index 7003 - index cen průmyslových výrobců podle sekce a subsekce SKP, kód C,D,E = ÚHRN – určovaný ČSÚ

** index cen Elektřina, Plyn, Teplo podle sekce, subsekce, odst. a skupiny, součástí indexu cen průmyslových výrobců 7003, kód E 40 – určován ČSÚ

Provozovatel by měl při stanovení těchto nákladů vycházet z vlastního odhadu (založeného na historických hodnotách v cenových kalkulacích pro VaS) a vlastní zkušenosti. Variabilní provozní náklady určené na metr krychlový vody se stávají ze dvou složek, pevně stanovených ex ante a plně promítaných do ceny VaS Pro variabilní náklady pevně stanovené ex ante platí, že budou předmětem Koncesního řízení a tudíž budou určovány dodavateli, kteří prokáží kvalifikaci. Z výše uvedeného vyplývá, že budou stanoveny pevně (ex ante) pro Období 1 (5 let v rozmezí 1.1.2010 až 31.12.2014). Po tuto dobu budou tyto náklady podléhat každoroční indexaci, čímž bude zajištěna fixace reálných cen. Dle Manuálu k vyrovnávacímu nástroji se za tento typ nákladů považuje elektrická energie. Pro indexaci bude použit index cen elektřiny. 199 Určením ceny ex ante je pak Provozovatel motivován k vyhledávání dodavatele s nižší cenou. Druhou skupinou variabilních nákladů jsou náklady, jejichž výše je plně promítána do ceny pro VaS. Tyto náklady nepodléhají indexaci, jejich výše je plně promítnutá do ceny ex post a pro účely Koncesního řízení jsou stanoveny ze strany VST na základě skutečných historických hodnot z kalkulací dosavadního provozovatele (VaK Jižní Čechy). Tabulka 98: Variabilní náklady na m3 pitné a odpadní vody a způsoby indexace Variabilní náklad

Použitý index

Surová voda podzemní a povrchová

Žádný – cena s plným promítnutím nákladů

Pitná voda převzatá a odpadní voda předaná k čištění


Chemikálie


Elektrická energie

Index cen elektřiny*

Opravy infrastrukturního majetku (zčásti)


Poplatky za vypouštění odpadních vod


* index cen Elektřiny včetně rozvodů (součástí indexu cen průmyslových výrobců 7003) podle sekce, subsekce, odst. a skupiny SKP, kód E 401 – určován ČSÚ

Přiměřený zisk bude vypočítán na základě principů Finančního modelu MŽP. Z hlediska zásad se jedná o stanovení přiměřeného výnosu z kapitálu Provozovatele, přičemž míru tohoto výnosu představují VaPNaK (vážené průměrné náklady kapitálu). Podrobněji, viz manuál k Finančnímu modelu MŽP (ex ante).

199

Index cen Elektřiny včetně rozvodů (součástí indexu cen průmyslových výrobců 7003) podle sekce, subsekce, odst. a skupiny SKP, kód E 401 – určován ČSÚ.

265

abc



Minimální výši kapitálu zde představuje součet provozního majetku dodavatele, jeho pracovního kapitálu a výše smluvních investic. Provozním majetkem se rozumí dlouhodobý majetek s vyloučením finančního majetku. Ve Finančním modelu MŽP je pak pracovní kapitál počítán jako součet průměrných pohledávek a zásob, snížený o průměrné závazky. Takto vypočtený kapitál (tzv. ReHoK: Regulatorní hodnota kapitálu) je každoročně indexován a násobením VaPNaKem se získává nejdůležitější prvek výše přiměřeného zisku. Výsledná cena pro účel hodnocení nabídek v Koncesním řízení pak bude dána poměrem celkového diskontovaného požadovaného příjmu (bez nájemného) a diskontovaného objemu fakturované vody za Období 1 stanoveného ze strany VST.

(c) Zajišťovací instrument typu smluvní pokuty ve vyjádření hodnoty jednoho smluvního „pokutového bodu“ Výše smluvních pokut má jiný charakter než zbývající dvě dílčí hodnotící kritéria v tom smyslu, že náklady pro Provozovatele záleží na tom, do jaké míry skutečně pokuty zaplatí. Z tohoto důvodu jejich zahrnutí do hodnocení je vhodné (zvlášť za situace, kdy z časových a věcných důvodů nebude možné kalibrovat výši smluvních pokut v rámci koncesního dialogu), protože tím dodavatel, který prokáže kvalifikaci, má možnost vyjádřit svůj vlastní pohled na pravděpodobnost výskytu těchto pokut, což nelze prostřednictvím pouhé ceny zajistit (kvalitativní oproti kvantitavním aspektům nabídky dodavatele). S ohledem na potřebu jednoznačných pravidel hospodářské soutěže a získání nejlepší přidané hodnoty nabídky dodavatele, který předloží VST ekonomicky nejvýhodnější nabídku (měřeno komplexně v rámci celé nabídky), určí VST rozsah výše tohoto dílčího hodnotícího kritéria v intervalu hodnot. 200

(d)

Zajišťovací instrument typu bankovní záruky

Dalším dílčím kritériem bude výše bankovní záruky po celou dobu provozování dle Koncesní smlouvy. Navrhovaná minimální a maximální hodnota této záruky bude navržena opět v intervalu hodnot. 201 I s ohledem na požadavky rovné hospodářské soutěže budou dílčí hodnotící kritéria s konečnou platností určena a upřesněna – včetně váhového rozložení dílčích hodnotících kritérií – při přípravě oznámení o zahájení Koncesního řízení.

7.2

Platební mechanismus – Likvidace odpadních vod na individuálním základě

Specifickým případem je likvidace odpadních vod na individuálním základě – tj. likvidace odpadních vod ze septiků a jímek – již nepředstavuje obvyklé čištění komunálních odpadních vod. Tyto vody mají nejen zásadně odlišné složení, ale zejména jsou již legislativně považovány s jistou právní nejistotou za odpad. Mohou být za určitých omezujících podmínek likvidovány také na ČOV vlastněné VST.

200

Tento přístup má své metodické zdůvodnění i s ohledem na moderní právo soudu ve vztahu ke smluvní pokutě dle ustanovení § 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

201

Tento přístup má své metodické zdůvodnění i s ohledem na moderní právo soudu ve vztahu ke smluvní pokutě dle ustanovení § 301 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

266

abc



Likvidace „odpadních vod“ z individuálních zdrojů (septiky, jímky) musí být vymezena v provozním řádu příslušné ČOV, a to zejména s ohledem na podmínky stanovené orgány veřejné správy (především vodoprávní úřad, orgán kompetentní v oblasti nakládání s odpady). Zpravidla jsou definovány kvantitativní a kvalitativní parametry pro příjem těchto vod k likvidaci, způsob manipulace, evidence a popis postupu jejich likvidace s ohledem na technologii ČOV a charakter (a množství) městských odpadních vod na nátoku do ČOV. Všechny tyto podmínky jsou závazné pro Provozovatele, je možné je stanovit jako součást informační povinnosti Provozovatele poskytování pravidelného přehledu o likvidaci těchto „vod“, zejména informace o případech, kdy byla odmítnuta likvidace s uvedením důvodů a původce vod (resp. toho subjektu, který likvidaci požadoval). Vzhledem k tomu, že tato činnost nesouvisí se základním úkolem čistit odpadní vody odvedené kanalizací upravené Zákonem o VaK, nelze příjem z této činnosti zahrnovat do stočného; náklady na likvidaci těchto „vod“ lze stanovit pouze odborným odhadem (nejlépe na jednotku objemu těchto vod); tyto náklady nemohou být součástí nákladů v kalkulaci ceny pro stočné. V případě sporu rozhodne o výši úhrady Provozovateli Expert. Tato problematika není v této Zprávě detailně řešena. V zásadě však lze tuto situaci řešit formou „mandátního vztahu“ mezi VST a Provozovatelem, který by uzavíral jménem VST smlouvy na likvidaci tohoto tekutého odpadu a zabezpečoval by také fakturaci, a to na účet VST. VST by určovala cenu za likvidaci tohoto odpadu. Konzultant předpokládá, že tato specifická služba by nevstupovala do hlavního platebního mechanismu mezi VST a Provozovatelem a byla by realizována „izolovaným“ způsobem od základního provozování (Služeb). Z hlediska finanční bilance není tento „zisk“ VST (rozdíl mezi příjmem od uživatelů této služby a úhradou za tuto službu ve prospěch Provozovatele) natolik významný, aby mohl ovlivnit podstatně finanční toky VST. Proto se s touto položkou (náklady a výnosy) za likvidaci těchto „vod“ dále neuvažuje. Celá problematika bude upřesněna při přípravě návrhu Koncesní smlouvy.

7.3

Finanční toky mezi VST a Provozovatelem

Předpokládaná úplata za pronájem infrastrukturního majetku hrazená ze strany Provozovatele VST (tzv. nájemní) byla konstruována jako nutné příjmy VST tak, aby byly naplněny hlavní cíle VST vyplývající především v zajištění udržitelnosti a provozuschopnosti celého infrastrukturního vodohospodářského systému, což společnost zajišťuje mimo jiné i investicemi na obnovu a rozvoj celého systému. Hodnoty požadovaného nájemného budou tvořit zadání pro uchazeče a bude součásti Koncesní smlouvy. Ve finančním modelu, který byl vytvořen za účelem vyhodnocení jednotlivých způsobů realizace, byly vyčísleny předpokládané výnosy VST (náklady Provozovatele) za pronájem infrastrukturního majetku v letech 2010 – 2019 ve výši 1 345 014 tis. Kč. V těchto hodnotách je započteno i případné inflační očekávání tak, jak je toto specifikováno v Kapitole 4 výše. Podrobnější komentář a tabulkové přehledy k předpokládaným finančním tokům, včetně předpokládaných finančních toků mezi VST a Provozovatelem je uveden v Příloze č. 5 k této Zprávě (Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem).

267

abc



8

EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ DŮSLEDKY – UKONČENÍ KONCESNÍ SMLOUVY

8.1

Ekonomické důsledky ukončení trvání Koncesní smlouvy

Ukončení trvání Koncesní smlouvy jak standardním způsobem (řádným uplynutím provozní doby), tak i nestandardním způsobem (předčasné ukončení před řádný uplynutím provozní doby) má významný ekonomický dopad na obě smluvní strany. 202 Při standardním ukončení trvání Koncesní smlouvy dojde zejména k vypořádání vzájemných pohledávek a závazků mezi VST a Provozovatelem předvídaných v Koncesní smlouvě. Mechanismus ukončení trvání Koncesní smlouvy by z ekonomického hlediska měl v tomto případě fungovat jako prvek motivace předání pronajímaného majetku VST v dohodnutém stavu. Správné nastavení finančních sankcí (smluvních pokut vztažených jednak k prodlení s předáváním a dále k vadám na předaném majetku, přičemž je možné uvažovat o tom, že placení právě těchto pokut bude zajištěno bankovní zárukou uvedenou v Oddíle 7.1.10 výše) a jiných odpovědnostních režimů (slib odškodnění, náhrada škody) za nesplnění těchto podmínek sníží riziko předání majetku VST ve stavu, který by nově vybranému Provozovateli mohl ztížit provozování. Tento motivační systém bude obsažen v podrobnostech v návrhu Koncesní smlouvy. Zvláštní situace nastává v případě ukončení trvání Koncesní smlouvy nestandardním způsobem. Tato situace může nastat jak právním úkonem ze strany VST, tak i ze strany Provozovatele. Z ekonomického hlediska je podstatné, že ve většině případů předčasného ukončení Koncesní smlouvy je vyvolán vznik druhotné právní odpovědnosti většinou spočívající v určitých náhradách ve formě peněžních plnění – kompenzací (případně i ve smluvních pokutách jako zajišťovacích instrumentech), které jsou na rozdíl od standardního ukončení Koncesní smlouvy předvídány, ale neví se, kdy konkrétně nastanou a zda dojde k jejich naplnění. 203 Tyto kompenzace představují například nevypořádané vztahy ze smluvních investic či neuhrazené pohledávky ať té či oné smluvní strany, které vznikly porušením právní povinnosti jedné smluvní strany. V Koncesní smlouvě musí být a bude podrobně popsán způsob, jak bude výše těchto kompenzací určena a jaké budou podmínky jejich splatnosti a započtení. Negativní vliv na cash flow VST budou mít případné kompenzace vyplácené ve prospěch Provozovatele. Tyto mohou nastat při předčasném ukončení trvání Koncesní smlouvy z důvodu selhání ať už VST nebo Provozovatele i při dobrovolném ukončení Koncesní smlouvy dohodou smluvních stran. V případech ukončení Koncesní smlouvy vyvolaných ze strany VST bude VST (v souladu s podmínkami uvedenými v Koncesní smlouvě) povinna Provozovateli zaplatit určitou částku kompenzace. Kompenzaci dále zaplatí VST Provozovateli i v případech ukončení trvání Koncesní smlouvy například pro událost tzv. vyšší moci, a to opět ve výši stanovené či určitelné způsobem popsaným v Koncesní smlouvě. Zcela specifické ekonomické důsledky vyvolá případné předčasné ukončení trvání Koncesní smlouvy ve vztahu ke smluvní investici Provozovatele (viz Oddíl 5.1.7 výše). Vzhledem ke 202

Procesní způsob samotného finančního a ekonomického vyrovnání při ukončení trvání Koncesní smlouvy mezi smluvními stranami může mít značný dopad na konkurenční prostředí při případném následném výběru nového provozovatele. Nevhodně nastavený mechanismus ukončení trvání Koncesní smlouvy může zvýhodnit stávajícího Provozovatele, a tím tak vyvolat porušení rovných podmínek a znevýhodnění jiných potenciálních provozovatelů. Tato skutečnost může způsobit, že nebude zajištěno provozování pronajímaného majetku za nejvýhodnějších podmínek pro VST.

203

Důvody předčasného ukončení Koncesní smlouvy budou detailně popsány v samotném návrhu Koncesní smlouvy (více, viz Oddíl 5.2.2 písm. (d) výše).

268

abc



skutečnosti, že tato realizovaná smluvní investice by měla být 204 nejpozději ke konci provozní doby (do 31.12.2019) dle podmínek Koncesní smlouvy převedena do majetku VST, není otázka kompenzací zásadně relevantní pro standardní ukončení trvání Koncesní smlouvy. 205 Z tohoto důvodu se předpokládá vznik jednostranného opčního práva VST na koupi předmětného majetku za cenu, která bude rovna zůstatkové hodnotě předmětného majetku (smluvní investice) a která bude stanovena jako zůstatková hodnota podle Zákona o daních z příjmů, a to ve znění účinném pro zařazení a odepisování tohoto předmětného majetku, snížená o hodnotu pohledávek VST vůči Provozovateli. Doba pro uplatnění opčního práva bude do 3 měsíců od ukončení Koncesní smlouvy platnými způsoby stanovenými Koncesní smlouvou. V rámci procesu vypořádaní vztahů při ukončení Koncesní smlouvy bude Provozovatel povinen do 14 dnů od vyzvání VST prokázat pořizovací případně vstupní cenu majetku, zejména originálem kupní smlouvy, případně jinými doklady, na základě kterých tento majetek nabyl. V případě, že se pořizovací případně vstupní cena majetku bude odchylovat od ceny obvyklé v době nabytí bude částka určena Expertem. Na základě obdržených bezvadných podkladů předloží VST do 30 dnů Provozovateli kupní smlouvu a vyzve Provozovatele k prodeji předmětného majetku a předání majetku VST. 206 VST uhradí kupní cenu případně sníženou o své pohledávky do 30 dnů od uzavření smlouvy a převzetí majetku. Vlastnické právo ke smluvní investici bude přecházet již okamžikem samonosného uzavření kupní smlouvy mezi VST a Provozovatelem. Analogicky bude řešena situace, kdy smluvní investice (odepisovaná na straně Provozovatele) bude mít charakter „technického zhodnocení“ pronajatého majetku ve vlastnictví stále v plném rozsahu na straně VST, ale bude nutné kompenzovat ze strany VST ve prospěch Provozovatele část dosud neuplatněných daňových odpisů této smluvní investice. Koncesní smlouva bude v této části představovat budoucí smlouvu kupní, aby bylo zajištěno, že v případě nesoučinnosti Provozovatele bude mít VST požádat soud o uzavření kupní smlouvy. K tomu, aby bylo zaručeno, že VST získá neomezené vlastnické právo k převáděnému majetku, bude v Koncesní smlouvě stanoveno, že Provozovatel nesmí majetek jakýmkoliv způsobem zatížit nebo zřídit třetím stranám práva k tomuto majetku (předkupní atd.). Mechanismus plateb kompenzací bude v podrobnostech upraven v návrhu Koncesní smlouvy.

8.2

Právní důsledky ukončení trvání Koncesní smlouvy

Vzhledem k tomu, že předmětem Projektu není v zásadě vybudování vodohospodářské infrastruktury Provozovatelem (viz Oddíl 5.1.7 výše), ale v zásadě (s jednou výjimkou) pouze zajištění jejího provozu (jde tedy o Koncesní smlouvu na služby), není třeba při zániku (zejména předčasném) Koncesní smlouvy řešit otázku kompenzace Provozovatele v souvislosti s vynaloženými investičními náklady na vybudování infrastruktury; v daném případě se uplatní pouze řešení kompenzace vůči dodávce měřící a regulační techniky (viz Oddíl 5.1.7 výše). 204

Nelze ale předem vyloučit, že uchazeč bude nucen odepisovat příslušný majetek déle než do 31.12.2019. Daňově-účetní aspekty tohoto řešení budou upřesněny v návrhu Koncesní smlouvy.

205

Vzhledem k těmto skutečnostem dojde při přípravě návrhu Koncesní smlouvy k prověření pojistných smluv VST z pohledu, zda dostatečně pokrývají případnou odpovědnost VST, která může vzniknout při ukončení Koncesní smlouvy. V každém případě se bude po Provozovateli požadovat pojištění, které bude krýt jeho odpovědnost z Koncesní smlouvy a toto pojištění postupy popsanými v Koncesní smlouvě náležitě zkontrolováno (viz Oddíl 5.3.6 písm. (n) výše).

206

Podrobnosti této smlouvy upraví návrh Koncesní smlouvy.

269

abc



Zánikem Koncesní smlouvy tedy dojde k zániku práva užívání majetku, který je určen k realizaci předmětu Koncesní smlouvy, a tento majetek bude předán zpět VST (blíže viz Oddíl 0 výše). Předmětem vypořádání proto budou pouze vztahy vyplývající z provozování a související vztahy vůči odběratelům vodohospodářských služeb, zejména:

•

vypořádání vztahů vyplývajících z platebního mechanismu Koncesní smlouvy;

•

vypořádání vztahů vyplývajících z uplatnění zajišťovacích nástrojů Koncesní smlouvy – v případě vzniku škody v důsledku neplnění povinností Provozovatele týkajících se údržby, oprav a obnovy majetku (snížení hodnoty majetku nebo náklady na provedení údržby, oprav a obnovy ze strany VST);

•

předání veškeré dokumentace, výkazů a dat (vyplývajících ze Zákona o VaK, dalších právních předpisů a stanovených specificky v Koncesní smlouvě) v aktuální podobě VST;

•

řešení přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Provozovatele na VST, případně na nového provozovatele po ukončení provozování dle Koncesní smlouvy s ohledem na ustanovení § 338 a násl. Zákoníku práce (viz Oddíl 5.3.6 písm. (u) výše);

•

řešení přechodu práv a povinností ze smluv s odběrateli z Provozovatele na VST, případně na nového provozovatele po ukončení provozování dle Koncesní smlouvy, včetně předání všech aktuálních dat a údajů ze ZIS a informací o jakýchkoliv nedokončených opatření ze strany nebo vůči odběratelům ze strany Provozovatele;

•

případné kompenzace vůči daňově neodepsané hodnotě dodávky měřící a regulační techniky (investice v oblasti dispečinku) jako smluvní investice Provozovatele (viz Oddíl 5.1.7 výše), a to způsobem, který byl rámcově popsán v Oddíle 8.1 výše.

270

abc



9

STRATEGIE ZADÁNÍ KONCESNÍ SMLOUVY A HARMONOGRAM KONCESNÍHO ŘÍZENÍ

9.1

Cíle a přístupy ke stanovení strategie Koncesního řízení

Primárním procesním cílem VST je zajistit výběr Provozovatele vodohospodářského majetku ve vlastnictví VST transparentním způsobem v souladu s příslušnou legislativou ES a ČR, a to při dodržení všech podmínek stanovených v Rozhodnutí EK (viz Oddíl 3.1.1 výše) a s ohledem na předpokládaný zdroj spolufinancování Projektu AČOV i s pravidly OP Životní prostředí, případně se dalšími známými požadavky SFŽP. Závaznými dokumenty pro dosažení souladu s výše uvedenými podmínkami jsou příslušné dokumenty OP Životní prostředí, zejména Příloha č. 7 k OP Životní prostředí (Základní komentáře) a Metodika pro žadatele. 207 Primárním obsahovým cílem VST je dosáhnout nejlepší hodnoty za peníze, 208 tj. dosažení efektivity provozování svého vodohospodářského majetku optimálním řízením nákladů, zajištěním kvality jejího provozování a podporou účelnosti a vhodnosti jednotlivých opatření Provozovatele. Obecně platí, že nastavení mechanismu výběrových řízení je kompromisem mezi řízením procesu, jeho pružností a efektivitou. Nadměrným rigidním postupem řízení se ztrácí pružnost, a tím i prostor pro hospodářskou soutěž. Naopak, značnou pružností (volností) v soutěži 209 mohou být získány neefektivní výsledky. 210 Příliš složité postupy (řízení) výběrových postupů v daném případě dále nemusí být obhájeny cenou za poradenské služby vůči ziskům z efektivity získaných realizací takového výběrového řízení. Možností jak realizovat výběrové řízení je mnoho. Omezení pro tyto možnosti stanovuje zpravidla národní legislativa. Toto je i případ České republiky a všech členských zemí ES. 211 Další omezující pravidla mohou stanovovat i donátoři. V daném případě se jedná o analogické či identické použití podmínek uvedených v Základních komentářích a Metodice pro žadatele. S ohledem na tyto podmínky bude muset VST zajistit veškeré předpokládané 212 povinnosti plynoucí mu z Rozhodnutí EK, tj. zejména ex ante schválení ze strany SFŽP následujících kroků:

•

oznámení o zahájení Koncesního řízení, včetně všech příloh;

•

koncesní dokumentace, včetně návrh Koncesní smlouvy s přílohami;

207

S ohledem na skutečnost, že pro projekty z programovacího období 2004-2006 spolufinancované z Fondu soudržnosti v České republice není dostupná metodika obdobná Metodice pro žadatele je nutné postupovat v Projektu v zájmu obezřetnosti a náležité péče analogicky či identicky s postupy dle Metodiky pro žadatele.

208

Hodnota za peníze znamená, že veřejný sektor získává nejvyšší možnou a současně využitelnou hodnotu za jím vynaložené veřejné prostředky.

209

Například nedostatečnou specifikací podmínek realizace smlouvy na zakázku v podmínkách výběrového řízení.

210

Například uvolněním kvalifikace pro jakýkoliv subjekt prostřednictvím nepřiměřeně nízkých požadavků na kvalifikaci uchazečů o zakázku se může dosáhnout stavu, že je vybrán uchazeč s nejvýhodnější nabídku, ale tu není schopen v praxi vzhledem ke své finanční nestabilitě či odborné nedostatečnosti udržet po celou dobu trvání smlouvy v očekávané kvalitě.

211

V rámci ES se zejména uplatňují ustanovení Smlouvy o ES, Směrnice 2004/17/ES a Směrnice 2004/18/ES.

212

Konzultant založil tyto předpoklady na základě „logiky věci“ vyplývající ze současného znění Metodiky pro žadatele. Obdobné postupy jsou používány ze strany SFŽP i v zadávacích řízeních na provedení stavebních prací a FIDIC inženýra na Projekt Táborsko. Konzultant předpokládá, že podrobnější podmínky kontroly ze strany SFŽP budou uvedeny v tzv. implementační smlouvě se SFŽP, která zatím nebyla uzavřena.

271

abc


•


návrh Koncesní smlouvy určené k uzavření s Provozovatelem a (ověření) korektnosti výběru (procesní hlediska) nového Provozovatele.

Tyto předpokládané kontrolní úkony SFŽP jsou v rámci předpokládaného harmonogramu realizace Koncesního řízení časově vymezeny v Příloze č. 6 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení).

9.2

Vstupní předpoklady pro určení strategie Koncesního řízení

9.2.1 VST jako veřejný zadavatel dle Koncesního zákona VST je společností s ručením omezeným, jejímiž společníky jsou výhradně tři města (Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí) a jejímž předmětem činnosti je výstavba a správa vodohospodářské infrastruktury za účelem zásobování obyvatelstva pitnou vodou a za účelem odvádění a likvidace komunálních odpadních vod. Z tohoto důvodu VST splňuje zákonné podmínky pro zařazení do kategorie veřejného zadavatele – tzv. jiné právnické osoby podle § 2 odst. 1, písm. d) KZ.

9.2.2 Výběr Provozovatele z pohledu Koncesního zákona Služba spočívající v provozování vodohospodářské infrastruktury, kde vodné a stočné je příjmem Provozovatele, je v navrženém modelu z hlediska ZVZ a KZ koncesní smlouvou spadající do režimu § 16 KZ: „Koncesní smlouvou se koncesionář zavazuje poskytovat služby nebo i provést dílo a zadavatel se zavazuje umožnit koncesionáři brát užitky vyplývající z poskytování služeb nebo z využívání provedeného díla, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích.“ V daném případě je dále s ohledem na předpokládaný příjem Provozovatele jako koncesionáře ve výši 2 577 082 tis.Kč nutné postupovat dle Části čtvrté Koncesního Zákona (Významné koncesní smlouvy). 213 Vzhledem k výše uvedenému bude výběr Provozovatele proveden podle ustanovení Koncesního zákona platných pro významné koncesní smlouvy postupy dle Části druhé Koncesního zákona (Koncesní řízení) a zároveň se uplatní i následující ustanovení Koncesního zákona:

•

§ 16 až 19 KZ – některé obsahové náležitosti Koncesní smlouvy;

•

§ 21 KZ – povinnost vypracovat koncesní projekt;

•

§ 22 KZ – povinnost schválení koncesního projektu příslušným orgánem;

•

§ 23 KZ – povinnost schválení Koncesní smlouvy příslušným orgánem jako podmínka nastání jejich právních účinků;

•

§ 30 KZ – rozpočtový dozor MF – povinnost vyžádat si stanovisko k uzavření Koncesní smlouvy;

•

§ 32 KZ – zápis vybraných údajů z Koncesní smlouvy do rejstříku koncesních smluv vedeném MMR.

213

Viz § 20 odst. 2 písm. f) KZ: „Podle této části zákona postupuje jiný zadavatel, jestliže předpokládaný příjem koncesionáře činí nejméně 100 000 000 Kč.“

272

abc



9.2.3 Varianty řešení zadání provozování vodohospodářského majetku VST S ohledem na výše popsaný zákonný režim výběru Provozovatele bude VST postupovat výše uvedeným způsobem v transparentní hospodářské soutěži v Koncesním řízení podle Koncesního zákona. Procesním cílem VST v Koncesním řízení bude zajištění transparentního a efektivního Koncesního řízení, přičemž výběr Provozovatele bude proveden v souladu s právními předpisy ES a ČR i dalšími aplikovatelnými pravidly. Výsledkem Koncesního řízení bude výběr nabídky s „nejlepší hodnotou za peníze“, která bude realizována zkušeným, kvalitním a stabilním Provozovatelem, který bude schopen naplnit očekávání VST, zajistit provozování jeho vodohospodářského majetku na deset let, tj. dle předpokladů VST od 1.1.2010 do 31.12.2019 ve stanovené kvalitě a úspěšně implementovat požadovanou smluvní investici ze strany VST (viz Oddíl 5.1.7 výše). Právní proveditelnost realizace Koncesního řízení spočívá mimo jiné v přístupu ke všem smlouvám (a souvisejícím údajům, např. stavu odečtů vodoměrů) s odběrateli stávajícího provozovatele (VaK Jižní Čechy) vztahujícím se k vodohospodářskému majetku VST. K zajištění tohoto přístupu na základě výkladu § 8 odst. 6 Zákona o VaK 214 dala VST podnět na MZe (viz Příloha č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů)).

9.2.4 Transparentnost jako základní zásada strategie Koncesního řízení Jak již bylo uvedeno výše, cílem VST je provedení co nejtransparentnějšího Koncesního řízení. Tohoto cíle bude dosaženo jednak zajištěním co nejširší informovanosti potencionálních uchazečů o provozování vodohospodářského majetku VST a dále minimalizací formálního přístupu k provedení řízení. Příklady tohoto postupu je využití zákonných institutů doplňování kvalifikace a vysvětlení nabídky, 215 které budou minimalizovat vylučování dodavatelů 216 z formálních důvodů, nebo nevyužitím možnosti omezovat počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky, 217 což umožní VST získat co nejvíce nabídek, a tak vybrat Provozovatele ve skutečné hospodářské soutěži. Transparentnost řízení a informovanost potencionálních dodavatelů jako zájemců či uchazečů v Koncesním řízení bude mimo jiné zajištěna:

214

Viz § 8 odst. 6 Zákon o VaK: „Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.“

215

Viz § 59 odst. 4 ZVZ: „Veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem.“

216

V této Zprávě se užívá pojmu dodavatel místo pojmu zájemce (viz § 17 písm. n) ZVZ) nebo uchazeč (viz § 17 písm. j) ZVZ), který na rozdíl od Zákona o veřejných zakázkách používá až na jednu výjimku (§ 1 odst. 3 KZ) Koncesní zákon.

217

Viz § 7 odst. 4 KZ: „Zadavatel může omezit počet kvalifikovaných dodavatelů, pokud to uvedl v oznámení o zahájení koncesního řízení, včetně uvedení kritérií pro jejich omezení; k podání nabídky nebo k účasti v koncesním dialogu vyzve v tomto případě nejméně 3 dodavatele.“

273

abc



•

uveřejněním oznámení Koncesního řízení v ISVZ a TED; 218

•

uveřejněním oznámení o zahájení Koncesního řízení, včetně všech příloh také internetových stránkách VST;

•

zpřístupněním koncesní dokumentace a souvisejících dokumentů (elektronická Data Room) prostřednictvím vzdáleného přístupu;

•

provedením prohlídky místa plnění.

9.3

Strategie Koncesního řízení

Jak již bylo uvedeno v předchozím oddíle této Zprávy, podléhá výběrové řízení na Provozovatele vodohospodářského majetku VST jako Koncesní řízení ustanovením Koncesního zákona a současně s ohledem na níže uvedená ustanovení Koncesní zákona i Zákonu o veřejných zakázkách: •

§ 6 odst. 2 KZ (zrušení Koncesního řízení);

•

§ 7 odst. 3 KZ (posuzování kvalifikace dodavatelů a jejich vylučování);

•

§ 8 odst. 1, písm. a) KZ (požadavky na koncesní dokumentaci);

•

§ 8 odst. 3 KZ (zadávací lhůta, technické podmínky, klasifikace předmětu koncesní smlouvy, poskytování koncesní dokumentace dodavatelům, dodatečné informace k zadávacím podmínkám a prohlídka místa plnění;

•

§ 8 odst. 4 KZ (podání nabídek a jejich obsah);

•

§ 9 odst. 2 KZ (jednání o nabídkách a úprava návrhu Koncesní smlouvy);

•

§ 11 odst. 1 KZ (otevírání obálek s nabídkami a hodnotící komise);

•

§ 11 odst. 2 KZ (posouzení a hodnocení nabídek); 219

•

§ 12 odst. 4 KZ (podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru Provozovatele jako koncesionáře a proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v Koncesním řízení);

•

§ 12 odst. 5 KZ (postupy pro uzavření Koncesní smlouvy);

•

§ 31 KZ (uveřejňování oznámení o zahájení Koncesního řízení).

Prvním krokem VST, který musí předcházet vlastnímu Koncesnímu řízení, je vypracování tohoto koncesního projektu v rozsahu stanoveném § 21 KZ a § 3 a 4 Prováděcí vyhlášky ke

218

Směrnice 18/2004/ES a Směrnice 17/2004/ES přímo neupravují požadavky na koncese na služby a přenechávaj dodržování zásad provádění výběrových řízení na servisní koncese na náležitém výkladu zásad řádných výběrových řízení dle Smlouvy o ES (zejména zásady transparentnosti, zákazu diskriminace, rovného zacházení a vzájemného uznávání). V tomto smyslu na základě telefonické diskuse Konzultanta se zástupcem MMR doporučujeme postupovat při uveřejňování v TED analogickým použitím Přílohy č. 10 Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES nazvaném „Standardní formulář 10: ‚Koncese na stavební práce’“. V tomto oznámení pro TED musí být v případě Koncesního řízení uvedena výslovně a zřetelně zvláštní povaha Koncesního řízení, které ne zcela odpovídá použitému formuláři.

219

Hodnotícím kritériem pro výběr Provozovatele může být však v Koncesním řízení pouze ekonomická výhodnost nabídky.

274

abc



Koncesnímu zákonu a jeho následné schválení příslušným orgánem podle § 22 odst. 3, písm. d) KZ, tj. valnou hromadou VST. 220 VST, jako veřejný zadavatel dle Koncesního zákona, může s ohledem na zvolený způsob realizace spočívající v Koncesní smlouvě použít pouze jeden jediný postup pro zadání Koncesní smlouvy, a to postup Koncesního řízení podle § 4 a násl. Koncesního zákona. Postup Koncesního řízení dle § 4 a násl. Koncesního zákona probíhá ve dvou fázích tak, jak je to obvyklé i v mezinárodní praxi u obdobných projektů. Účelem první „kvalifikační“ fáze (tzv. oznámení o zahájení Koncesního řízení dle § 6 a násl. KZ) je prokázání splnění kvalifikace zájemců a případné omezení jejich počtu. V druhé fázi pak pouze kvalifikovaní a vyzvaní dodavatelé podávají nabídky (tzv. výzva k podání nabídek dle § 8 KZ). Jedním z možných postupů v rámci Koncesního řízení je použití tzv. jednání o nabídkách dle § 9 odst. 1 KZ. 221 Toto jednání o nabídkách spočívá v těchto postupech předepsaných v § 31 ZVZ, přičemž VST by musela vyzvat k tomuto jednání o nabídkách písemně všechny dodavatele, kteří nebyli vyloučeni z účasti v Koncesním řízení, k jednání o nabídkách (§ 9 odst. 1 KZ): •

Na každé jednání o nabídkách musí být uchazeč písemně pozván, nevzal-li termín a místo dalšího jednání na vědomí při předchozím jednání. Zadavatel stanoví v pozvánce den, hodinu a místo jednání (§ 31 odst. 1 ZVZ).

•

Z každého jednání o nabídkách vyhotovuje zadavatel protokol s uvedením všech ujednání, která mohou mít za následek změnu nabídky či návrhu smlouvy (dále jen "protokol z jednání"). Protokol z jednání podepisuje zadavatel a uchazeč či uchazeči, kteří se jednání o nabídkách účastnili (§ 31 odst. 2 ZVZ).

•

Podpisem každého protokolu z jednání se pro uchazeče stávají údaje a ujednání uvedená v protokolu z jednání závazná. Pozdější ujednání uvedené v podepsaném protokolu z jednání nahrazuje předchozí ujednání (§ 31 odst. 3 ZVZ).

•

Uchazeč je oprávněn nahlížet do protokolu z jednání, jehož byl účasten, a pořizovat z něj výpisy či opisy (§ 31 odst. 4 ZVZ).

•

Po ukončení každé fáze jednání o nabídkách stanoví zadavatel na základě výsledků jednání pořadí uchazečů. Pořadí uchazečů stanoví zadavatel na základě hodnotících kritérií podle § 29 odst. 4 písm. e) ZVZ, a to vždy za použití všech hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen o stanovení pořadí uchazečů vyhotovit protokol, v němž uvede výsledky hodnocení jednání o nabídkách, pořadí uchazečů a informaci o tom, se kterými uchazeči bude jednáno v další fázi (dále jen "protokol o konečném výsledku hodnocení") (§ 31 odst. 5 ZVZ).

•

Protokol o konečném výsledku hodnocení je zadavatel povinen doručit všem uchazečům, s nimiž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno, a to nejpozději do 5 dnů po ukončení každé fáze jednání (§ 31 odst. 6 ZVZ).

•

Zadavatel může před zahájením jakékoliv fáze jednání o nabídkách oznámit uchazečům, že jde o poslední fázi jednání o nabídkách; na této skutečnosti se může zadavatel se všemi uchazeči kdykoliv písemně dohodnout (§ 31 odst. 7 ZVZ).

220

Právní posouzení otázky, který orgán má koncesní projekt schvalovat, je uvedeno v Příloze č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů).

221

§ 9 odst. 1 KZ: „Pokud se zadavatel rozhodne o nabídkách dále jednat, vyzve písemně všechny dodavatele, kteří nebyli vyloučeni z účasti v koncesním řízení, k jednání o nabídkách.“

275

abc



Pro další postup po ukončení jednání o nabídkách platí tato ustanovení § 32 Zákona o veřejných zakázkách: •

Uchazeč, jenž se podle výsledků jednání o nabídkách umístil první v pořadí, doručí zadavateli do 7 dnů po doručení protokolu o konečném výsledku hodnocení upravený návrh smlouvy, pokud se nedohodne se zadavatelem na jiné lhůtě. Zadavatel je povinen tomuto uchazeči společně s protokolem o konečném výsledku hodnocení zaslat kopie veškerých protokolů z jednání o jeho nabídce (§ 32 odst. 1 ZVZ).

•

Upravený návrh smlouvy podle odstavce 1 musí odpovídat výsledkům jednání o nabídce tohoto uchazeče a musí zahrnovat kromě údajů, které již byly obsaženy v původní nabídce a nebyly dotčeny výsledky jednání, veškerá ujednání vyplývající z protokolů z jednání týkajících se tohoto uchazeče. Upravený návrh smlouvy nahrazuje původní návrh smlouvy obsažený v nabídce (§ 32 odst. 2 ZVZ).

•

Zadavatel může požadovat, aby k upravenému návrhu smlouvy byly v odůvodněných případech předloženy i další dokumenty (§ 32 odst. 3 ZVZ).

•

Zadavatel odmítne upravený návrh smlouvy, pokud neodpovídá výsledkům jednání o nabídce a neobsahuje ujednání uvedená v protokolech z jednání nebo obsahuje jiné údaje, než byly obsaženy v původní nabídce uchazeče, které nebyly dotčeny jednáním o jeho nabídce. V takovém případě stanoví zadavatel přiměřenou lhůtu k úpravě či doplnění návrhu smlouvy (§ 32 odst. 4 ZVZ).

•

Nepředloží-li vybraný uchazeč upravený návrh smlouvy ve lhůtě podle odstavce 1 nebo neupraví-li či nedoplní-li upravený návrh smlouvy podle odstavce 4, může zadavatel vyzvat k předložení upraveného návrhu smlouvy uchazeče umístěného podle výsledků jednání o nabídkách postupně na druhém, popřípadě na třetím místě. Odstavce 1 až 4 se použijí ve vztahu k těmto uchazečům obdobně (§ 32 odst. 5 ZVZ).

Výše uvedené postupy pro úpravu návrhu Koncesní smlouvy se nepoužijí, pokud na základě jednání o nabídkách nedošlo ke změně podmínek v návrhu Koncesní smlouvy dodavatele (uchazeče). Jednání o podaných nabídkách s kvalifikovaným dodavateli může probíhat se všemi dodavateli současně nebo odděleně; případné použití toho kterého postupu by musela VST určit nejpozději ve výzvě k podání nabídky (viz § 8 odst. 2, písm. a) KZ ve spojení s § 7 odst. 5, písm. a) KZ). Otázka, zdali bude vhodné či nutné, anebo naopak nevhodné či nadbytečné provádět jednání o nabídkách je do značné míry otázkou: a) jaká budou před odesláním výzvy k podání nabídek aktuální časová omezení pro provedení Koncesního řízení (např. v návaznosti na rychlost komunikace se SFŽP, případně Komisí); 222

222

V tomto postupu také hrozí rovněž větší riziko napadení některého z kroků ze strany uchazečů, kteří podají nabídku, což by mohlo mít s ohledem na § 111 odst. 5 ZVZ také potenciálně negativní vliv na termín uzavření Koncesní smlouvy a ve svém důsledku by mohlo nepřístupně zkrátit dobu trvání Fáze 1 Koncesní smlouvy (Činnosti Provozovatele před zahájením provozování): „Pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu nebo zrušit zadávací řízení se ruší dnem zastavení řízení.“ Alespoň minimální délka této Fáze 1 nutná, aby si mohl Provozovatel zajistit především provozní

276

abc



b) kolik žádostí o účast v Koncesním řízení, které budou splňovat podmínky oznámení o zahájení Koncesního řízení VST obdrží (zpravidla čím méně žádostí VST dosáhne, tím větší bude potřeba motivovat přímý jednání s dodavateli obdržení lepších nabídek). Z tohoto důvodu je v této Zprávě doporučován postup odložení rozhodnutí o použití či nepoužití jednání o nabídkách do doby, kdy by VST mělo vyzvat dodavatele, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek. Odlišnosti v časovém průběhu obou těchto legálních a legitimních postupů výběru Provozovatele jsou obsaženy dílčích harmonogramech uvedených v Příloze č. 6 k této Zprávě (Příloha č. 6-1: Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení – varianta s jednáním s dodavateli o nabídkách a Příloha č. 6-2: Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení – varianta bez jednání s dodavateli o nabídkách). Koncesní řízení se zahájí uveřejněním oznámení o zahájení Koncesního řízení v ISVZ a TED. Zároveň s tímto oznámením bude uveřejněna na internetových stránkách VST (s odkazem v uveřejněném formuláři) kvalifikační dokumentace ve smyslu 50 odst. 2 ZVZ, ve které budou podrobně specifikovány stanovené kvalifikační požadavky. Vzhledem k tomu, že realizace Projektu Táborsko má být financována z Fondu soudržnosti, je dle předpokladů třeba, aby kvalifikační dokumentace této koncese (Koncesní smlouvy) byla ex ante posouzena ze strany SFŽP s cílem dosažení „souhlasu“ nebo stanoviska „bez výhrad“. 223 Obligatorní náležitostí oznámení o zahájení Koncesního řízení, které není založeno na koncesním dialogu, je dle § 7 odst. 1, první část věty druhé KZ určení „dílčích kritérií pro hodnocení nabídek, včetně jejich vah“, a to v rámci jediného přípustného hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídek dle § 11 odst. 2 KZ. 224 Stanovení konkrétních hodnotících kritérií bude vycházet zejména z Metodiky pro žadatele (popř. doporučení zástupců či expertů EK), registru rizik uvedeném v Příloze č. 2 k této Zprávě (Registr rizik Projektu), z popisu platebního mechanismu Koncesní smlouvy uvedeném v Kapitole 7 této Zprávy a z nastavení výkonových parametrů na Provozovatele rámcově vymezených v Příloze č. 7 této Zprávě (Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů) tak, aby bylo dosaženo co nejlepší hodnoty za peníze pro VST. 225 Na základě uveřejněného oznámení o zahájení Koncesního řízení mohou dodavatelé podávat žádosti o účast v Koncesním řízení, jejichž součástí jsou i doklady prokazující splnění kvalifikace. Lhůta pro podání žádosti činí dle Koncesního zákona minimálně 52 dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení Koncesního řízení (§ 7 odst. 2 KZ), přičemž je z důvodu zajištění dostatečné informovanosti o Koncesním řízení (zejména s ohledem na případné zahraniční zájemce) navrhována lhůta v délce 60 dnů. 226 Konzultant navrhuje v oznámení o zahájení Koncesního řízení stanovit zejména následující kategorie kvalifikačních kritérií: 227 budovu či jiné zázemí pro provozování, které VST novému Provozovateli poskytovat nebude (viz Oddíl 5.1. 7 výše). 223

Totéž platí v dalším průběhu Koncesního řízení následně i o návrhu koncesní dokumentace Koncesního řízení a návrhu Koncesní smlouvy.

224

Konzultant předpokládá, že nastavení hodnotících kritérií bude podrobně popsáno již v příloze k oznámení o zahájení Koncesního řízení, v tzv. Komentáři k hodnotícím kritériím.

225

Více, viz zejména Kapitola 7 této Zprávy.

226


227

Konkrétní rozsah a parametry, zejména ekonomických a finančních a technických kvalifikačních předpokladů budou určeny v kvalifikační dokumentaci při respektování zásady relevance dle § 50 odst. 3 ZVZ („Veřejný

277

abc



•

základní kvalifikační kritéria podle § 53 ZVZ;

•

profesní kvalifikační kritéria podle § 54 ZVZ:

•

o

výpis z obchodního rejstříku,

o

oprávnění k podnikání – viz Oddíl 5.1.1 výše,

o

doklad o odborné způsobilosti – kvalifikace podle § 6 odst. 2, písm. c) Zákona o VaK;

ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady:

o •

údaj o obratu zájemce za poslední tři účetní období z provozování VaK;

technické kvalifikační předpoklady:

o

seznam významných služeb poskytnutých zájemcem za poslední tři roky ve vztahu k provozování VaK,

o

osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci zájemce,

o

certifikát ISO 9001 nebo ekvivalent,

o

certifikát ISO 14000 nebo ekvivalent.

S cílem podpořit v co největší míře hospodářskou soutěž při výběru Provozovatele, využije VST při výběru Provozovatele institut doplňování kvalifikace v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ a nebude omezovat počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky. V zájmu zamezení nekalých praktik dodavatelů bude VST v Koncesním řízení požadovat poskytnutí jistoty ve smyslu § 67 ZVZ. 228 Konkrétní výše bude určena ze strany VST v rámci mezní hranice do 2% předpokládaného příjmu koncesionáře v oznámení o zahájení Koncesního řízení. VST si dále vyhradí v oznámení o zahájení koncesního řízení kdykoliv zrušit Koncesní řízení, a to v souladu s § 6 odst. 2 KZ. 229 Mimo to platí pro zrušení Koncesního řízení rovněž příslušná ustanovení ZVZ, zejména pak § 84 ZVZ. Koncesní řízení bude moci být ze strany VST zrušeno zejména v případě, kdy nabídky dodavatelů v prvním dílčím hodnotícím kritériu – tj. dílčímu hodnotícímu kritériu cenové povahy, budou přesahovat maximální výši požadovanou ze strany VST. 230

zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky“) a přiměřenosti/proporcionality dle § 50 odst. 3 ZVZ („Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.“). Smyslem bude nastavit parametry, které definují „způsobilého uchazeče“, který bude objektivně schopen dostát požadavkům na provozování vohospodářského majetku VST a v další fázi Koncesního řízení bude tak moci předložit svou nabídku (účastnit se vlastní hospodářské soutěže). 228

Viz § 67 odst. 1, věta první ZVZ („Zadavatel může u veřejné zakázky v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu.“) ve spojení s § 67 odst. 6 ZVZ („Poskytnutá jistota včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem připadá zadavateli v případech, kdy uchazeč v rozporu s tímto zákonem nebo zadávacími podmínkami zrušil nebo změnil nabídku nebo odmítl-li uzavřít smlouvu podle § 82 odst. 2 a 3. Poskytnutá jistota včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem může připadnout zadavateli na základě jeho rozhodnutí rovněž, pokud uchazeč nesplnil povinnost poskytnout zadavateli řádnou součinnost k uzavření smlouvy podle § 82 odst. 3. Rozhodnutí musí zadavatel řádně odůvodnit a bezodkladně doručit příslušnému uchazeči.“

229

Mimo to platí pro zrušení Koncesního řízení rovněž příslušná ustanovení ZVZ, zejména pak § 84 ZVZ.

278

abc



Dále bude platit, že VST nebude hradit dodavatelům náklady související s jejich účastí v Koncesním řízení, popř. v souvislosti se zrušením Koncesního řízení v souladu s výše uvedeným. Délka zadávací lhůty v Koncesním řízení bude respektovat předpokládaný harmonogram Koncesního řízení tak, jak je uveden v Příloze č. 6 k této Zprávě, a to s časovou rezervou pro případné prodlevy v průběhu Koncesního řízení. Co se týče vlastní koncesní dokumentace, předpokládá se návrh koncesní dokumentace v rozsahu požadovaném v Koncesním zákoně a specifikovaném v Zákoně o veřejných zakázkách, přičemž přílohová část této dokumentace spočívající v jednotlivých relevantních dokumentech bude zásadně (až na výjimky) 231 organizována jako elektronická Data Room s dálkovým přístupem. S ohledem na charakter zakázky (provozování bez zásadních prvků smluvní investice) a potřeby konzistentního vyhodnocení nabídek se v koncesní dokumentaci Koncesního řízení nebude připouštět možnost předložení variantní nabídky podle § 70 ZVZ. Následně VST vyzve – po předpokládaném odsouhlasení návrhu koncesní dokumentace Koncesního řízení a návrhu Koncesní smlouvy ze strany SFŽP – v souladu s § 7 odst. 5, písm. a) KZ všechny dodavatele, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek s tím, že o těchto nabídkách může dále jednat (§ 9 KZ) a zároveň upřesní, zdali s nimi bude jednat se všemi dodavateli současně nebo odděleně (§ 8 odst. 5 KZ). Lhůta pro podání nabídky musí dle § 8 odst. 1 písm. b) KZ činit minimálně 40 dnů od ode dne odeslání výzvy k podání nabídky. S ohledem na složitost předmětu Koncesního řízení je však navrhována lhůta v délce 80 dnů, 232 jež by měla umožnit všem dodavatelům, kteří splní kvalifikaci, zpracování a podání kvalitních nabídek. V rámci této lhůty bude VST organizovat prohlídku místa plnění ve smyslu § 49 odst. 4 ZVZ. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek bude provedeno jejich otevření za účasti dodavatelů, kteří podali nabídky; je možné připustit i další osoby – např. zástupce SFŽP, případně i veřejnost. Následuje proces posouzení a hodnocení nabídek, na který naváže rozhodnutí VST o výběru nejvhodnější nabídky. V rámci tohoto procesu se může uplatnit i institut mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 odst. 1 ZVZ, 233 a to z důvodu zamezení extrémně agresivních soutěžních strategií dodavatelů v Koncesním řízení doufajících v následnou renegociaci

230

Již z povahy tohoto koncesní projektu vyplývá, že použití způsobu realizace typu koncesní smlouvy má pro VST přinášet větší přidanou hodnotu než tradiční formy veřejného zadávání. V tomto smyslu je plně legitimní a z hospodářského hlediska pro VST efektivní pokračovat v Koncesním řízení pouze tehdy, bude-li alespoň jedna nabídka v Koncesním řízení splňovat minimálně mezní přidanou hodnotu tohoto způsobu realizace (prostřednictvím Koncesní smlouvy) tak, jak je na základě objektivních skutečností aktuálně s přihlédnutím k tomuto koncesnímu projektu hodnocena ze strany VST.

231

Např. vlastní návrh Koncesní smlouvy (bez příloh).

232


233

„Při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.“

279

abc



uzavřené Koncesní smlouvy. 234 V případně vhodnosti či nutnosti bude provedeno i jednání o nabídkách, a to dle stávajících předpokladů ve dvou fázích (kolech). Po posouzení a hodnocení nabídek v Koncesním řízení bude proveden výběr nabídky, která byla vyhodnocena jako nejvýhodnější. Následně odešle VST nejpozději do 5 dnů ode dne výběru Provozovatele koncesionáře všem dodavatelům, kteří nebyli vyloučeni z účasti v koncesním řízení, oznámení o výběru koncesionáře s obsahovým náležitostmi dle § 12 odst. 3 KZ. 235 Předpokladem platnosti Koncesní smlouvy uzavírané územním samosprávným celkem, jeho organizací či jinou obdobnou právnickou osobou je vyžádání si předchozího stanoviska MF podle § 30 KZ a Vyhlášky k náležitostem žádosti o stanovisko k uzavření koncesní smlouvy. Nejedná se přitom o schválení ze strany MF; případné negativní stanovisko nebrání VST jako zadavateli v daném případě Koncesní smlouvu uzavřít. Toto stanovisko však musí být projednáno při schvalování Koncesní smlouvy orgánem příslušným dle § 23 KZ (viz níže). Vzhledem k tomu, že realizace Projektu Táborsko má být spolufinancována z Fondu soudržnosti v rámci programovacího období 2004-2006 a provedení Projektu AČOV je určeno ze strany VST ke spolufinancování z OP Životní prostředí, předpokládá se, že proces výběru Provozovatele bude před uzavřením Koncesní smlouvy přezkoumán ze strany SFŽP. Koncesní smlouva musí být dále před uzavřením schválena podle § 23 odst. 1, písm. d) KZ, tj. valnou hromadou VST. 236 Schválení Koncesní smlouvy je předpokladem nabytí jejích právních účinků. Všem výše uvedeným aspektům, které budou mít vliv na den, kdy bude možné po právu uzavřít Koncesní smlouvu, bude muset být přizpůsobena délka zadávací lhůty v Koncesním řízením. 237 Informace o provedeném Koncesní řízení se povinně uveřejňují v ISVZ. Konzultant doporučuje i dobrovolné uveřejnění v TED.

9.4

Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení

Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení je ve formě podrobné tabulky uveden v Příloze č. 6 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení), a to jak bylo naznačeno již výše ve dvou variantách postupu: •

postup s jednáním s dodavateli o nabídkách (Příloha č. 6-1: Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení – varianta s jednáním s dodavateli o nabídkách); a

•

postup bez jednání s dodavateli o nabídkách (Příloha č. 6-2: Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení – varianta bez jednání s dodavateli o nabídkách).

Navržené termíny vycházejí z optimálního průběhu Koncesního řízení, zejména při předpokládané flexibilitě VST a dalších osob zúčastněných na řízení, při neexistenci námitek a dalších opravných prostředků ze strany dodavatelů jako zájemců/uchazečů v Koncesním řízení. 234

Takový přístup by v krajních případech mohl vést i ve snaze takového Provozovatele „vyvázat se“ z Koncesní smlouvy, což by vyvolalo nepochybně dodatečné náklady na straně VST a přispělo k neoptimálnímu a nestabilnímu řešení provozování jeho vodohospodářského majetku.

235

Nejen na základě tohoto oznámení mohou být uchazeči podány námitky dle § 110 a násl. ZVZ.

236

Právní posouzení otázky, který orgán má Koncesní smlouvu schvalovat, je uvedeno v Příloze č. 8 k této Zprávě (Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů).

237

Dle § 43 odst. 1 ZVZ se zadávací lhůtou rozumí „..lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadávací lhůtu stanoví zadavatel zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky.“

280

abc



Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení byl sestaven na těchto předpokladech:

•

obecné zásady zadávacích řízení dle Zákona o veřejných zakázkách, potažmo Koncesního zákona vycházející ze Smlouvy o ES a Směrnice 17/2004/ES, zejména zásady transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení;

•

minimální zákonné lhůty a pravidla Koncesního řízení dle Koncesního zákona;

•

získání dotace z OP Životní prostředí na Projekt AČOV a touto skutečností vyvolané předpokládané kontrolní kroky SFŽP ve vztahu k přípravě a realizaci Koncesního řízení předvídané v Metodice pro žadatele, včetně obvyklé lhůty pro vyjádření SFŽP v zadávacích řízeních na stavební práce a FIDIC inženýra (správce stavby) v rámci Fondu soudržnosti v minulosti (cca 4 týdny);

•

standardní praxe VST při konání valných hromad, kterým předchází dostatečné časové období na „předjednání“ bodů dané valné hromady na zastupitelstvech měst Tábora, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí v souladu s § 84 odst. 2, písm. f) Zákona o obcích; 238

•

připravenost VST realizovat přípravu Koncesního řízení v termínech dle Přílohy č. 6 k této Zprávě (Předpokládaný harmonogram Koncesního řízení);

•

objektivní potřeba dostatečného času na přípravu svým rozsahem, obsahem a odbornými požadavky na zpracování náročný a v podmínkách České republiky „průkopnický“ proces přípravy oznámení o zahájení Koncesního řízení, včetně příloh, a koncesní dokumentace (včetně návrhu Koncesní smlouvy s přílohami) a realizace Koncesního řízení na provozování vodohospodářské infrastruktury při respektování pracovní náplně a vytížení výkonných složek VST na jiných projektech a úkolech.

238

„Zastupitelstvu obce je vyhrazeno: … f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast …“

281

abc


10


PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Studie sociální únosnosti cen pro vodné a stočné pro Aglomeraci Tábor Příloha č. 2: Registr rizik Projektu Příloha č. 3: Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy způsobů realizace Projektu a porovnání jednotlivých způsobů realizace Projektu Příloha č. 3-1: Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy realizace Projektu - způsob realizace „PSC“ Příloha č. 3-2: Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy realizace Projektu - způsob realizace „A – Koncesní smlouva“ Příloha č. 3-3: Analýza způsobů realizace: předpokládané harmonogramy realizace Projektu - způsob realizace „B – Kvazikoncesní smlouva“ Příloha č. 3-4: Tabulka porovnání jednotlivých způsobů realizace Projektu Příloha č. 4: Seznam pronajímaného majetku a přehledná situace Příloha č. 5: Model finančních toků Projektu, včetně toků mezi VST a Provozovatelem Příloha č. 5-1: Předpokládaný vývoj hospodaření VST Příloha č. 5-2: Předpokládané cash flow VST Příloha č. 5-3: Předpokládaný vývoj vodného a stočného Provozovatele Příloha č. 6: Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení Příloha č. 6-1: Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení – varianta s jednáním s dodavateli o nabídkách Příloha č. 6-2: Předpokládaný harmonogram realizace Koncesního řízení – varianta bez jednání s dodavateli o nabídkách Příloha č. 7: Zajištění kvality provozování a návrh základních výkonových ukazatelů Příloha č. 8: Právní due diligence, včetně seznamu základních právních předpisů Příloha č. 9: Ekonomická due diligence Příloha č. 10: Organizační due diligence

282

abc



SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek 1: Hlavní vodojemy, Zakroužkovaná oblast viz Obrázek 2. Zdroj: Studie vodovodní sítě ....................... 40 Obrázek 2: Tlaková pásma zásobovaná z vodojemu Horky Zdroj: Studie vodovodní sítě .................................... 40 Obrázek 3: Graf vývoje cen VaS v Kč/m3 (v reálných cenách bez DPH) pro způsoby realizace A...................... 202 Obrázek 4: Míra rizika v letech vyjádřená nárůstem VaS v Kč/m3 (ve stálých cenách) ....................................... 203 Obrázek 5: Schéma zásobení a předávek vody – VST (objemy r. 2005) ............................................................ 211 Obrázek 6: Navrhované platební podmínky VST versus Provozovatel ............................................................... 260 Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam posuzovaných variant ............................................................................................................ 14 Tabulka 2: Seznam posuzovaných variant - posouzení................................................................................... 16 Tabulka 3: Srovnání jednotlivých způsobů realizace ............................................................................................. 20 Tabulka 4: Celkový přehled investic a obnovy (stav dle podkladů k 31.7.2008) .................................................... 21 Tabulka 5: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK – připojení obyvatelé ................................................... 39 Tabulka 6: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK - infrastruktura ............................................................. 39 Tabulka 7: Přehled roční spotřeby elektrické energie – vodovodní síť .................................................................. 41 Tabulka 8: Producenti většího množství OV v Plané nad Lužnicí - ukazatele ....................................................... 43 Tabulka 9: Producenti většího množství OV v Plané n. Lužnicí - způsob likvidace OV ......................................... 43 Tabulka 10: Producenti většího množství OV v Sezimově Ústí - ukazatele .......................................................... 44 Tabulka 11: Producenti většího množství OV v Sezimově Ústí – způsob likvidace OV......................................... 44 Tabulka 12: Klíčové parametry produkce OV zjištěné z bilančního modelu pro průměrný rok .............................. 45 Tabulka 13: Klíčové parametry pro vyhodnocení transportu odpadních vod stanovených z bilančního modelu pro průměrný rok................................................................................................................................... 46 Tabulka 14: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK – připojení obyvatelé ................................................. 47 Tabulka 15: Vybrané záznamy z Majetkové evidence VaK – infrastruktura .......................................................... 47 Tabulka 16: Přehled roční spotřeby elektrické energie – stoková síť .................................................................... 47 Tabulka 17: Základní údaje o ČOV z Provozní evidence VaK............................................................................... 49 Tabulka 18: Základní údaje o ČOV z Majetkové evidence VaK ............................................................................ 49 Tabulka 19: Přehled roční spotřeby energií a chemikálií – ČOV za rok 2005........................................................ 49 Tabulka 20: Produkce kalů, shrabků a bioplynu na ČOV za rok 2005................................................................... 50 Tabulka 21: Investice v Aglomeraci Tábor uskutečněné v letech 1999 až 2006 .................................................. 52 Tabulka 22: VST - poruchy na vodovodu za rok 2006........................................................................................... 54 Tabulka 23: VST - poruchy na kanalizaci za rok 2006........................................................................................... 59

283

abc



Tabulka 24: Vodoprávní povolení – Maximální objem vypouštěných odpadních vod z ČOV Klokoty.................... 62 Tabulka 25: Vodoprávní povolení –limity pro vypouštěné OV z ČOV Klokoty ....................................................... 62 Tabulka 26: ČOV Klokoty - Roční objem vypouštěných odpadních vod................................................................ 63 Tabulka 27: ČOV Klokoty - Průměrná roční koncentrace a množství znečištění na přítoku.................................. 63 Tabulka 28: ČOV Klokoty - Průměrná roční koncentrace a množství vypouštěného znečištění ........................... 63 Tabulka 29: Vodoprávní povolení – Maximální objem vypouštěných odpadních vod z AČOV.............................. 64 Tabulka 30: Vodoprávní povolení – emisní limity pro vypouštěné odpadní vody z AČOV..................................... 64 Tabulka 31: AČOV - Roční objem vypouštěných odpadních vod .......................................................................... 64 Tabulka 32: AČOV - Průměrná roční koncentrace a množství znečištění na přítoku ............................................ 64 Tabulka 33: AČOV - Průměrná roční koncentrace a množství vypouštěného znečištění...................................... 64 Tabulka 34: Vodoprávní povolení – Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV Záluží .................................. 65 Tabulka 35: Vodoprávní povolení – kvalitativní parametry vypouštěných odpadních vod z ČOV Záluží............... 65 Tabulka 36: ČOV Záluží - Roční objem vypouštěných odpadních vod.................................................................. 65 Tabulka 37: ČOV Záluží - Průměrná roční koncentrace a množství znečištění na přítoku.................................... 66 Tabulka 38: ČOV Záluží - Průměrná roční koncentrace a množství vypouštěného znečištění ............................. 66 Tabulka 39: Vodoprávní povolení - kvalitativní parametry vypouštěných odpadních vod z volných vyústí............ 67 Tabulka 40: Přehled trvale žijících obyvatel a počtu obyvatel připojených na vodovodní a kanalizační síť........... 70 Tabulka 41: Tábor, Větrovy, Záluží – přehled infrastruktury .................................................................................. 71 Tabulka 42: Sezimovo Ústí – přehled infrastruktury .............................................................................................. 71 Tabulka 43: Planá nad Lužnicí – přehled infrastruktury......................................................................................... 71 Tabulka 44: Současná situace využívání vodohospodářské infrastruktury obyvatelstvem dle majetkové a provozní evidence ........................................................................................................................... 77 Tabulka 45: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel – Aglomerace Tábor................................................................ 77 Tabulka 46: Poptávka po vodohospodářských službách - Aglomerace Tábor ..................................................... 77 Tabulka 47: Počet trvale bydlících obyvatel podle druhu pobytu a podle obcí v Aglomeraci Tábor ...................... 78 Tabulka 48: Obyvatelstvo – výhled do roku 2015 .................................................................................................. 79 Tabulka 49: Potenciální odběr pitné vody společností MADETA a.s. (v cenách roku 2006 bez DPH) .................. 80 Tabulka 50: Skutečný roční odběr vody aglomerace Táborsko za rok 2006 (bez DPH)........................................ 80 Tabulka 51: Přehled služeb zákazníkům poskytovaných současným provozovatelem (VaK Jižní Čechy)............ 83 Tabulka 52: Přehled variant Projektu (dlouhý seznam) ....................................................................................... 112 Tabulka 53: Analýza Varianta 0 - Nulová varianta (............................................................................................. 115 Tabulka 54: Analýza Varianty A1 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje a bez ČOV Klokoty ................................. 117

284

abc



Tabulka 55: Analýza Varianty A2 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu bez dalšího rozvoje, ale s rekonstrukcí ČOV Klokoty. 119 Tabulka 56: Analýza Varianty A3 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ ve standardním časovém průběhu a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV a ČOV Klokoty, jakož i rozvojových investic ve standardním časovém průběhu........................... 121 Tabulka 57: Analýza Varianty A4 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v plném rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV ve standardním časovém průběhu..................................................................................................... 123 Tabulka 58: Analýza Varianty A5 - Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v rozsahu akcí Stoklasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV i ČOV Klokoty ve standardním časovém průběhu bez rozvojových investic............................................ 125 Tabulka 59: Analýza Varianty A6 – Obnova v rozsahu 100% dle „definovaného plánu obnovy“ se snížením obnovy v první dekádě a investice v omezeném rozsahu akcí tohlasná Lhota, Hlinice a rekonstrukce AČOV, jakož i ČOV Klokoty a rozvojové investice ve standardním časovém průběhu ...................................................................................................................................................... 127 Tabulka 60: Analýza Varianty B1 – Převedení odpadních vod na AČOV a její intenzifikace............................... 129 Tabulka 61: Analýza Varianty B2 – Intenzifikace a rekonstrukce ČOV Klokoty................................................... 131 Tabulka 62: Analýza Varianty C2 – Žádná podstatná pozitivní změna................................................................ 133 Tabulka 63: Analýza Varianty C2 - Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní - mimo obyvatelstvo“ o 4% 135 Tabulka 64: Analýza Varianty C3 - Zvýšení spotřeby pitné vody v kategorii „ostatní - mimo obyvatelstvo“ o 7% 137 Tabulka 65: Analýza Varianty D1 - Financování výlučně z vlastních zdrojů VST ................................................ 139 Tabulka 66: Analýza Varianty D2 - Financování jako kombinace vlastních zdrojů VST a úvěrového financování ...................................................................................................................................................... 141 Tabulka 67: Analýza Varianty D3 - Dotace ve spojení s ostatními zdroji VST (externí a interní)......................... 143 Tabulka 68: Analýza Varianty D4 - Výlučné úvěrové financování ....................................................................... 145 Tabulka 69: Analýza Varianty D5 - Výlučné PPP financování ............................................................................. 147 Tabulka 70: Analýza Varianty D6 - Strukturované financování............................................................................ 149 Tabulka 71: Analýza Varianty E1 - Plné provozování a plnohodnotné správcovské činnosti .............................. 151 Tabulka 72: Analýza Varianty E2 - „Dispečerské provozování“ a plnohodnotné správcovské činnosti ............... 153 Tabulka 73: Analýza Varianty E3 - Plné provozování a částečně delegované správcovské činnosti .................. 155 Tabulka 74: Analýza Varianty E4 - „Dispečerské“ provozování a částečně delegované správcovské činnosti ... 157 Tabulka 75: Analýza Varianty F1 - Provozní budova v nájmu VST ..................................................................... 159 Tabulka 76: Analýza Varianty F2 - Provozní budova ve vlastnictví VST na počátku realizace Projektu.............. 161 Tabulka 77: Analýza Varianty F3 - Provozní budova ve vlastnictví VST na konci realizace Projektu.................. 163 Tabulka 78: Analýza Varianty F4 - VST nemá provozní budovu (jen zázemí pro VST)....................................... 165 Tabulka 79: Analýza Varianty G1 - Nonstop hlášení poruch, zákaznická linka, VaS na WWW .......................... 167 Tabulka 80: Analýza Varianty G2 - Varianta G1 + zákaznické centrum, kvality vody (rozbory)........................... 169

285

abc



Tabulka 81: Analýza Varianty G3 - Varianta G2 + elektronické zasílání faktur, on-line zákaznická data, on-line kvality vody, zasílání aktuálních informací .................................................................................... 171 Tabulka 82: Analýza Varianty H1 - Dispečerský systém, nezbytný monitoring, bez informací z vodárenské soustavy........................................................................................................................................ 173 Tabulka 83: Analýza Varianty H2 - Dispečerský systém, nezbytný monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy........................................................................................................................................ 175 Tabulka 84: Analýza Varianty H3 - Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy........................................................................................................................................ 177 Tabulka 85: Analýza Varianty H4 - Dispečerský systém, rozšířený on-line monitoring, on-line údaje z vodárenské soustavy, simulační modely sítí .................................................................................................... 179 Tabulka 86: Analýza Varianty I1 - Vodohospodářský systém ve vlastnictví VST................................................. 181 Tabulka 87: Analýza Varianty I2: Nový vodohospodářský majetek v oblasti dispečinku do dočasného vlastnictví provozovatele................................................................................................................................ 183 Tabulka 88: Analýza Varianty I3 - Celý nový vodohospodářský majetek do dočasného vlastnictví provozovatele ...................................................................................................................................................... 185 Tabulka 89: Analýza Varianty I4 - Nový a/nebo stávající vodohospodářský majetek do trvalého vlastnictví provozovatele................................................................................................................................ 187 Tabulka 90: Posouzení variant pro účely získání krátkého seznamu .................................................................. 189 Tabulka 91: Základní přehled cenového vývoje .................................................................................................. 201 Tabulka 92: Srovnání jednotlivých způsobů realizace ......................................................................................... 202 Tabulka 93: Způsoby realizace - diskontovaný součet hodnot rizika ................................................................... 204 Tabulka 94: Předávací místa pitné vody.............................................................................................................. 210 Tabulka 95: Vodoměry ........................................................................................................................................ 212 Tabulka 96: Celkový přehled investic a obnovy (stav dle podkladů k 31.7.2008) ................................................ 214 Tabulka 97: Fixní provozní náklady a způsoby indexace .................................................................................... 264 Tabulka 98: Variabilní náklady na m3 pitné a odpadní vody a způsoby indexace................................................ 265 Seznam grafů Graf 1: Vývoj meziročních změn základních ukazatelů – A, v procentech – nájemné, cena pro vodné a stočné (bez DPH) ....................................................................................................................................... 23 Graf 2: Vývoj základních ukazatelů – nájemné (mil. Kč), cena pro vodné a stočné (Kč/m3 bez DPH) ................ 24 Graf 3: Zastoupení podle použitých materiálu na vodovodní síti ........................................................................... 55 Graf 4: Zastoupení podle stáří potrubí vodovodní sítě........................................................................................... 55 Graf 5: Zastoupení podle dimenze potrubí vodovodní sítě .................................................................................... 56 Graf 6: Zastoupení podle teoretické životnosti potrubí vodovodní sítě .................................................................. 56 Graf 7: Zastoupení podle celkového hodnocení rizikové analýzy potrubí vodovodní sítě...................................... 57 Graf 8: Zastoupení podle použitých materiálu na kanalizační síti.......................................................................... 60 Graf 9: Zastoupení podle stáří potrubí kanalizační sítě. ........................................................................................ 60

286

abc



Graf 10: Zastoupení podle dimenze potrubí kanalizační sítě................................................................................. 61 Graf 11: Zastoupení podle teoretické životnosti potrubí kanalizační sítě............................................................... 61 Graf 12: Zastoupení podle celkového hodnocení rizikové analýzy potrubí kanalizační sítě. ................................. 62

287

abc



SEZNAM ZKRATEK / REFERENCE AČOV

areálová čistírna odpadních vod v Táboře

Aglomerace Tábor

aglomerace ve smyslu Směrnice o čištění městských odpadních vod zahrnující území měst Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí

Aktualizace strategie financování implementace Směrnice o čištění městských odpadních vod aglomerací

usnesení vlády ČR č. 1391 ze dne 6. prosince 2006 „o Aktualizaci strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod

AOX

adsorbovatelné organické halogenidy

ASŘTP

automatický systém řízení technologických procesů

Autorský zákon

zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů

BACnet/IP

komunikační protokol

BAT

nejlepší dostupná technologie (angl. best available technology)

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

BSK5

biologická spotřeba kyslíku

Cd

kadmium

CE

Communauté Européenne

CSV

Comma-separated values (hodnoty oddělené čárkou) – jednoduchý souborový formát pro tabulková data

Červená kniha FIDIC

The Red Book FIDIC - Obchodní podmínky stavebních zakázek, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel - 1. vydání 1999, ve znění překladu do českého jazyka vydaném Českou asociací konzultačních inženýrů

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČNB

Česká národní banka

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČS

čerpací stanice

ČSN EN 12255-12

norma ČSN EN 12255-12 (756403): „Čistírny odpadních vod - Část 12: Automatizovaný systém řízení"

288

abc



ČSOV

čerpací stanice odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

ČTÚ

Český telekomunikační úřed

Dohoda o převzetí práv a povinností

Dohoda o převzetí práv a povinností ze smlouvy ze dne 5.3.2004 uzavřená mezi Vodárenskou společností Táborsko, VST a VaKem Jižní Ćechy

DPH

daň z přidané hodnoty

DSP

dokumentace pro stavební povolení 239

DÚR

dokumentace pro územní rozhodnutí 240

ESD

Evropský soudní dvůr

ECB

Evropská centrální banka

EHS

Evropské hospodářské společenství

EMU

Evropská měnová unie

EO

ekvivalentní obyvatelé

EP

Evropský parlament

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ES

Evropská společenství

ETUC

Evropská konfederace odborů (angl. European Trade Union Confederation)

Eurostat

Statistický úřad Evropských společenství

Evropská charta o vodě

Evropská charta o vodě vyhlášená dne 6. května 1968 ve Štrasburku

EZÚ

Elektrotechnický zkušební ústav

FIDIC inženýr

správce stavby (inženýr) dle Červené knihy FIDIC

Finanční model MŽP

model ve formátu MS Excel „Finanční model pro vlastníky a provozovatele VH infrastruktury“ vypracovaný Konzultantem pro MŽP, http://www.opzp.cz/sekce/357/financnimodel-pro-vlastniky-a-provozovatele-vhinfrastruktury/

239

Je používáno označení „dokumentace pro stavební povolení“, a to z důvodu jeho používání v praxi v ČR. Správné označení je však „dokumentace pro vydání stavebního povolení“; viz § 158 odst. 1 Stavebního zákona.

240

Je používáno označení „dokumentace pro územní rozhodnutí“, a to z důvodu jeho používání v praxi v ČR. Správné označení je však „dokumentace pro vydání územního rozhodnutí“; viz § 158 odst. 1 Stavebního zákona“.

289

abc



Finanční nařízení

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, ve znění pozdějších přepisů, zejména Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 z 13. prosince 2006

FS

Fond soudržnosti

Generel

dokument „Generel kanalizace aglomerace měst Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí“, DHI Hydroinform, a.s. 2007

GIS

geografický informační systém

Hg

rtuť

HW

hardware

CHSKCr

chemická spotřeba dichromanem)

Interpretační sdělení Komise k IPPP

Interpretační sdělení o použití komunitárního práva veřejných zakázek a koncesí na institucionalizovaná veřejně-soukromá partnerství (IPPP) ze dne 5. února 2008, C(2007) 6661 dokument

Interpretační sdělení Komise o koncesích

Interpretační sdělení Komise o koncesích podle práva Společenství(2000/C 121/02)

IPPP

institucionalizovaná veřejně-soukromá partnerství (angl. instituionalised public private partnerships)

IS

informační systém

ISC

index spotřebitelských cen vyhlašovaný ČSÚ

ISVZ

informační systém o veřejných zakázkách dle § 157 ZVZ – www.isvzus.cz

ISPA

nástroj ES pro podporu přistupujících členských zemí do EU v roce 2004 odpovídající svým zaměřením a pravidly Fondu soudržnosti (angl. Instrument for Structural Policies for Pre-Accession)

IWA

Mezinárodní vodohospodářská asociace (angl. International Water Association)

IWA výkonové ukazatele (odpadní voda)

Matos, R., Cardoso, A., Ashley, R., Duarte, P., Molinari, A., Schulz, A. – Performance Indicators for Wastewater Services”; IWA Publishing, 2003, ISBN – 1-900222-90-6, 174s.

290

kyslíku

(stanovená

abc



IWA výkonové ukazatele (pitná voda)

Alegre, H., Baptista, J.M., Cabrera Jr., E., Cubillo, F., Duarte, P., Hirner, W., Merkel, W., Parena, R. – “Performance Indicators for Water Supply Services – Second Edition”; IWA Publishing, 2006, ISBN – 1843390515, 289s.

JÚVNF

jednotkový únik vody nefakturované

JVS

Jihočeský vodárenský svaz, zájmové sdružení právnických osob, se sídlem ul. S.K.Neumanna č.19, České Budějovice, PSČ: 37001, IČ: 49031117

Komise nebo EK

Evropská komise

Kompetenční zákon

zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Koncepce VHP

dokument „Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období po vstupu do Evropské unie (2004-2010)“ schválená usnesením vlády ČR č. 617 ze dne 16. června 2004

Koncesní zákon nebo KZ

zákon č. 139/2006 Sb., o smlouvách a koncesním řízení

Konzultant

MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o., se sídlem: Národní 984/15, 110 00 Praha 1, IČ: 48588733, včetně jeho právních a technických subdodavatelů

Koncesní řízení

zadávací řízení veřejné zakázky podle § 6 a násl. Koncesního zákona, v němž má být Provozovatel

Koncesní smlouva

smlouva podle § 15 Koncesního zákona, která má být uzavřena s dodavatelem vybraným v Koncesním řízení jako Provozovatelem

Kvazikoncesní smlouva

v této zprávě hypoteticky uvažovaná smlouva na realizaci veřejné zakázky podle § 156 Zákona o veřejných zakázkách, která by byla uzavřena mezi VST a Provozovatelem (výběr VaS by zajišťovala VST)

Majetková evidence VaK

majetková evidence vodovodů a kanalizací dle § 5 odst. 1 Zákona o VaK

Manuál k vyrovnávacímu nástroji

dokument Manuál k vyrovnávacímu nástroji pro stanovení cen pro vodné a stočné, jehož aktuální platná verze je dostupná na internetových stránkách OP Životní prostředí

291

koncesních

abc



Metodický pokyn

dokument „Metodický pokyn MŽP (odbor ochrany vod) ze dne 14.9.2007 k Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. , o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech“

Metodika finančních toků 2004-2006

dokument „Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programovací období 2004 – 2006“ s platností od 1. ledna 2007, v aktuálním znění

Metodika finančních toků 2007-2013

dokument „Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programovací období 2007 – 2013“ s platností od 1. ledna 2007, v aktuálním znění

Metodika pro žadatele

dokument „Metodika pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 7 OPŽP: Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007-2013“ (verze 1.0)

MF

Ministerstvo republiky)

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj (státní orgán České republiky)

Modbus TCP/IP

komunikační protokol

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí (státní orgán České republiky)

MZd

Ministerstvo zdravotnictví (státní orgán České republiky)

MZe

Ministerstvo zemědělství (státní orgán České republiky)

MŽP nebo Ministerstvo

Česká republika prostředí

Nařízení vlády č. 61/2003

nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů

N-NH4+

amoniakální dusík

N-NO2-

dusitanový dusík

292

financí

-

(státní

orgán

Ministerstvo

České

životního

abc



N-NO3-

dusičnanový dusík

Nanorg

anorganický dusík

Nc

dusík celkový

NL

nerozpuštěné látky

Občanský zákoník

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Obchodní zákoník

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

OK

odlehčovací komora

OP Životní prostředí

dokument „Operační program Životní prostředí pro programovací období 2007-2013“ ve znění schváleném Komisí dne 20. prosince 2007

OPC

OPC je označením sady standardních komunikačních rozhraní založených na technice OLE/COM společnosti Microsoft (OLE for Process Control)

OV

odpadní vody

Pc

fosfor (celkový)

PD

projektová dokumentace

Plán rozvoje VaK

plán rozvoje vodovodů a kanalizací zpracovaný a schválený dle § 4 Zákona o VaK

PLC

programovatelný logický automat umožňující provádění automatizačních a řídících funkcí (Programmable Logic Controller)

Podmínky přijatelnosti

dokument „Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 − 2013“ (verze z 6.8.2007) zaslaná MŽP na DG Regio (EK)

PPP

partnerství veřejného a soukromého sektoru (angl. Public-Private Partnership)

Plán financování a realizace obnovy VaK

dokument „Plán financování a realizace obnovy vodovodu a kanalizace pro VODÁRENSKOU SPOLEČNOST TÁBORSKO s.r.o. na období 2009-2018 zpracovaný VaKem Jižní Čechy v roce 2007“

Projekt

projekt „Zajištění provozování vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o“, jež je předmětem této Zprávy

Projekt AČOV

projekt určený ke spolufinancování z Fondu soudržnosti v rámci OP Životní prostředí nazvaný „Tábor - Intenzifikace technologické linky AČOV"

293

abc



Projekt Táborsko

projekt určený ke spolufinancování z Fondu soudržnosti „Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko“

Prováděcí vyhláška ke Koncesnímu zákonu

vyhláška MMR č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Prováděcí vyhláška k Zákonu o VaK

vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů

Provozní evidence VaK

provozní evidence vodovodů a kanalizací dle § 5 odst. 1 Zákona o VaK

Provozní smlouva

Smlouva o pronájmu staveb a zařízení pro výrobu a dopravu pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod a obstarání správy a provozu vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu Vodárenské společnosti Táborsko uzavřená mezi VST a VaKem Jižní Čechy, a.s. ev. č. 414/2003 ze dne 26.6.2003 ve znění příloh Dodatku č. 1/2005 ze dne 1.6.2005, Dodatku č. 2/2006 ze dne 6.1.2006 a Dodatku č. 3/2007 ze dne 21.12.2007

Provozovatel

osoba, která bude provozovat vodohospodářskou infrastrukturu ve vlastnictví VST na základě provedeného Koncesního řízení a dle Koncesní smlouvy

Příručka SOVAK

Publikace „Příručka pro provozovatele čistírny odpadních vod, Ing. Vladimír Pytl a kolekt., SOVAK ČR, 2004

PSC

komparátor veřejného sektoru (angl. Public Sector Comparator), způsob zajištění realizace zakázky veřejným sektorem

RAS

rozpuštěné anorganické soli

Rámcová směrnice o vodní politice

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky

Rámec Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby

Rámec Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2005/C 297/04)

ReHoK

regulatorní hodnota kapitálu ve manuálu k Finančním modelu MŽP

Rozhodnutí EK

Rozhodnutí Komise ze dne 22.12.2006 o udělení pomoci z Fondu soudržnosti projektu „Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko“,CCI 2005CZ16CPE012

294

smyslu

abc



Rozhodnutí Eurostatu

Rozhodnutí Eurostatu ze dne 11. února 2004 (srov. tisková zpráva STAT/04/18) rozhodnutí týkající se vedení národních účtů ohledně smluv uzavřených vládními jednotkami (toto rozhodnutí specifikuje dopad vládního deficitu/přebytku a dluh).

Rozhodnutí Komise o použití pravidel státní podpory ve vztahu ke službám v obecném hospodářském zájmu

Rozhodnutí Komise č. 842/2005/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu K(2005) 2673

Rybí směrnice

Směrnice Rady 78/659/EHS z 18. července 1978, o jakosti sladkých povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení za účelem podpory života ryb

RV

redukční ventil

SFŽP

Státní fond životního prostředí České republiky

Směrnice 17/2004/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

Směrnice 2001/23/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů

Směrnice o čištění městských odpadních vod

Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod

SOAP

komunikační protokol (Simple Object Access Protocol)

Správní řád

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

SR

státní rozpočet

Stavební zákon

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Studie vodovodní sítě

dokument „Matematický model vodovodní sítě aglomerace Tábor-Sezimovo Ústí - Závěrečná zpráva“, DHI Hydroinform a.s., 2004

SW

software

295

abc



TED

databáze veřejných zakázek Tenders Electronic Daily)

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

ÚRS

ceník stavebních prací vydávaný společností ÚRS Praha, a.s.

ÚV

úpravna vody

VaK

vodovody a kanalizace ve smyslu § 2 odst.1, respektive 2 Zákona o VaK

VaK Jižní Čechy

společnost Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s., se sídlem: České Budějovice, Boženy Němcové 12, PSČ 37080, IČ: 60071371

VaPNaK

vážené průměrné náklady kapitálu ve smyslu manuálu k Finančnímu modelu MŽP

VaS

vodné a stočné

VDJ

vodojem

Vodárenská soustava Jižní Čechy

rozhodující úpravny vod a páteřní vodovodní síť, která slouží pro zásobování pitnou vodou převážné části jihočeského regionu ve vlastnictví JVS

Vodní zákon

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

VST

společnost Vodárenská společnost Táborsko, s.r.o., se sídlem Tábor, Kosova 2894, PSČ 39002, IČ: 26069539

VU

výkonový ukazatel

Vyhláška k náležitostem žádosti o stanovisko k uzavření koncesní smlouvy

vyhláška MF č. 238/2006 Sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona

Vyhláška o hygienických požadavcích na pitnou vodu

vyhláška MZd 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů

Výroční technická zpráva

dokument „Výroční technická zpráva, o provozu vodovodu a kanalizace měst Tábor Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí za rok 2006“, VaK Jižní Čechy, 2007

WWW

webové stránky

XML

eXtensible Markup Language – počítačový značkovací jazyk

296

ES

(angl.

abc



Zadání zásad územního rozvoje Ústeckého kraje

dokument „Zadání zásad územního rozvoje Ústeckého kraje“ schválený zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 7.11.2007

Základní komentáře

dokument „Základní komentáře Generálního ředitelství pro regionální politiku (DG REGIO) k ‘Podmínkám přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007-2013’ předložené EK 6. srpna 2007“ jako Příloha č. 7 OP Životní prostředí

Zákon o daních z příjmů

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon o DPH

zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Zákon o ochraně hospodářské soutěže

zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů

Zákon o veřejné podpoře

zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů

Zákon o veřejných zakázkách nebo ZVZ

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon o VaK

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Zákon o obcích

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

Zákoník práce

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

ZIS

zákaznický informační systém

Zpráva

tato zpráva „Závěrečná zpráva: Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o.“

Žádost FS

dokument „Fond soudržnosti: žádost o podporu projektu „Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko“, VST (verze předložená Komisi dne 28.7.2005)

297

abc

Koncesní projekt pro výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti VST s.r.o

Recommend Documents