NÁVRH KONCEPCE DALŠÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK S VÝHLEDEM NA PĚTILETÉ OBDOBÍ
ANTONÍN KOSTLÁN
Předkládaný návrh koncepce dalšího rozvoje Archivu bezpečnostních složek (ABS) s výhledem na dobu nejbližších pěti let vychází z premisy, že tento ABS i Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) mají ve své dnešní podobě v české společnosti své opodstatnění, které souvisí především s jejich historicko-preventivním posláním, tak jak bylo zákonodárci vyjádřeno v první větě zákona č. 181/2007 Sb.: „Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Činnost ÚSTR a s ním spojeného ABS byla umožněna výše uvedeným zákonem z roku 2007, přičemž obě instituce začaly pracovat počátkem roku 2008, tedy před 2,5 roky. To je doba poměrně krátká na to, aby se mohl zvážit celkový přínos těchto institucí, avšak již dostatečná na to, aby se bylo možné zamyslet nad směrem, jakým po svém založení vykročily, a navrhnout přitom jisté korekce v jejich směřování.
Hlavní úkoly ABS v nejbližším pětiletí Dá se předpokládat, že v souladu se svým zákonným vymezením se bude ABS v nejbližším pětiletí zaměřovat především na plnění těchto úkolů: a) v oblasti styku s veřejností -
umožňovat nahlížení do archiválií podle zákona o archivnictví a spisové službě: tato jeho základní funkce bude probíhat především prostřednictvím jeho badatelen, jejichž kapacita by měla být průběžně posilována v závislosti na zájmu veřejnosti,
-
zpřístupňovat a zveřejňovat dokumenty a archiválie podle zákona o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti; v této oblasti lze navázat na dosud zavedenou praxi,
-
pokračovat v akviziční činnosti (tj. přijímat za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírat za Českou republiku příslušné smlouvy): v této oblasti si lze představit výrazně aktivnější činnost v budoucnu, avšak za předpokladu zásadní koordinace s dalšími pracovišti majícími zájem a akvizice na tomto poli (Národní archiv, archiv Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. aj.).
b) vůči jiným orgánům a institucím -
poskytovat pomoc a informace státním orgánům příslušným k bezpečnostnímu řízení, popř. k šetření podle zákona o ochraně utajovaných informací, zpravodajským
1
službám ČR k plnění jejich úkolů a orgánům činným v trestním řízení: v této oblasti lze navázat na dosud zavedenou praxi, -
vyhledávat dokumenty pro potřeby úřadů, právnických a fyzických osob, pořizovat jejich opisy a kopie; i v této oblasti lze navázat na dosud zavedenou praxi,
-
poskytovat odbornou pomoc a informace vedení a pracovníkům ÚSTR a vyhledávat dokumenty pro jejich potřebu: v této oblasti je zapotřebí přikročit k zásadní regulaci a stanovení pevných pravidel, protože ABS byl v minulosti často přetěžován ze strany ÚSTR požadavky na rešerše a přípravu materiálu k digitalizaci v takové míře, že jeho pracovníkům již nezbýval čas k plnění jeho jiných zákonem stanovených úkolů.
c) vůči odborné veřejnosti -
provádět vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a příbuzných vědných oborů; v tomto ohledu si lze představit podstatné zvýšení vkladu ABS na odborném poli, ovšem za předpokladu, že se podaří omezit jeho nadměrné pracovní zatížení požadavky kladenými ze strany ÚSTR,
-
vykonávat vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie; v tomto ohledu lze plně navázat na již existující vydavatelskou strukturu ABS (viz zejména renomovaný Sborník Archivu bezpečnostních složek).
d) z hlediska mezinárodní spolupráce -
plnit na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, resp. iniciovat nové mezinárodní smlouvy pro archivy s podobnou tematikou, jakou má ÚSTR, pokud se uzavírání takových smluv ukáže jako účelné.
Restrukturalizace Jakkoli byl při budování ABS zvolen v zásadě správný organizační model, jeví přece jen jeho vnitřní struktura některé známky příliš překotného růstu: je tu přemíra dílčích útvarů, jejichž kompetence nejsou přesně vyčleněny, a to zejména v „manažerských“ složkách ústavu, které
2
jsou navíc ve srovnání s jinými obdobnými institucemi i zjevně personálně naddimenzované; soudě podle výkazů činnosti řadu úkolů plní navíc ad hoc svolané týmy. Proto se jeví v průběhu nejbližších měsíců jako potřebné: -
dotvořit definitivní vnitřní strukturu ABS na základě kritérií přehlednosti, účelnosti a racionality,
-
podstatně redukovat ty útvary, které bezprostředně nepřispívají k plnění úkolů ABS, čímž se přispěje i k nemalým finančním úsporám,
-
racionalizovat vnitřní provoz i tím, že se zamezí – tam, kde to je dle zákona možné – zbytečnému dublování v činnostech ekonomických útvarů ÚSTR a ABS.
Z hlediska plnění svých úkolů vůči společnosti je třeba podstatným způsobem posílit roli jediného mimopražského pracoviště ABS. Bylo by zejména vhodné posílit možnosti jeho styku s veřejností – badatelna umístěná v objektu v Brně- Kanicích je přece jen z hlediska dopravní dostupnosti hodně znevýhodněná, a tak je třeba usilovat o možnost badatelského provozu v centru Brna, buď v součinnosti s ÚSTR v samostatných prostorách nebo v rámci dohody s některým zavedeným brněnským archivem. V zásadě by se měla restrukturalizace držet těchto zásad: -
podstatné zjednodušení řídící struktury zejména v horizontální podobě (dvoustupňová struktura místo třístupňové),
-
redukce pracovníků v sekretariátu a odboru ekonomiky a provozu,
-
účelná restrukturalizace dalších útvarů zejména s ohledem na uvažovaný přesun provádění digitalizace do ABS (k tomu viz dále).
Některé změny ve struktuře budou zřejmě vyplývat i z potřeby důsledně dodržovat zákonný rámec pro činnost ústavu. Tak např. v oblasti digitalizace bude třeba důsledně rozlišovat mezi digitalizací dokumentů převzatých od jiných zahraničních i domácích subjektů (kterou by měl provádět ÚSTR podle zákona č. 181/2007 Sb., § 4, písm. d; z veřejně dostupných zdrojů nelze určit, zda a v jaké míře byla tato činnost již zahájena) a povinnou digitalizací archiválií Archivem bezpečnostních složek, kterou musí v souladu s archivním zákonem č. 499/2004 Sb. provádět tento archiv sám. Jeví se jako účelné, aby celý úsek digitalizace byl z ÚSTR převeden do ABS, kde se bude podrobovat předem stanovenému harmonogramu digitalizace na základě předem uváženého a dlouhodobého plánu.
3
Při jakémkoli dalším provádění digitalizace (ať již v rámci ÚSTR nebo ABS) je přitom třeba důsledně dbát: -
aby byly dodržovány standardní a v českém archivnictví dnes již běžně používané parametry z hlediska kvality pořizovaných digitálních kopií,
-
aby nedocházelo k poškozování archivního materiálu, který je digitalizován, a aby byl po pořízení kopií vracen okamžitě k archivnímu uložení ve stejném řazení, v jakém byl zapůjčen.
Vedle toho je třeba přispět i ke stabilizaci některých dalších úkolů ABS v oblasti spolupráce se státními orgány a ochrany dokumentů. Zde je zejména zapotřebí dosáhnout obnovení procesu lustrování v kvalitě, které dosahoval před r. 2008, a předcházení chybám a neúplnostem v lustračních výsledcích. Jeví se jako účelné, aby lustrační databáze měly k dispozici především ty útvary ABS, které je potřebují pro výkon své každodenní práce – jejich dosavadní vymístění do jiné budovy se jeví jako neúčelné a svým způsobem i odporující zdravému rozumu.
Stabilizace pracoviště V oblasti stabilizace pracovní činnosti ABS je třeba zaměřit se zejména na tyto oblasti: Personální oblast: -
zde je třeba do budoucna přispět k uklidnění situace v ABS, která byla v poslední době ovlivněna probíhajícími konfrontacemi mezi vedením ABS, resp. i vedením ÚSTR, a některými pracovníky,
-
je třeba zejména zabránit případnému odchodu profesionálních a s problematikou ABS důvěrně seznámených pracovníků.
Dislokace: -
v této oblasti je třeba rozlišovat mezi strategií krátkodobou (zajištění náhradních prostor pro dislokování pracoviště Praha – Kobylisy) a střednědobou, v jejímž rámci by se měla dotvořit infrastrukturu ABS do definitivní podoby
4
-
přitom je zapotřebí preferovat taková řešení, která nebudou odtrhávat archiv od každodenní práce s veřejností (otázka snadné dopravní dostupnosti budoucích badatelen) a pečlivého dodržování všech podmínek, stanovených pro archivní budovy v zákoně č. 499/2004 Sb. o archivnictví,
-
každopádně je třeba vyvarovat se megalomanských řešení a takových dislokačních výměn, v jejichž důsledku by se provoz ústavu a jeden z nejvýznamnějších domácích archivů mohl dostat pod kontrolu privátních a neprůhledných struktur.
Integrace do odborné obce: -
události posledních měsíců ukázaly, že spolupráce s dalšími odborníky v oblasti archivnictví je naprosto nezbytná, aby mohl ABS vykonávat vskutku pečlivě všechny své odborné úkoly a nedopouštěl se přitom pod tlakem ze strany „společenské objednávky“ neobvyklých vybočení ze zavedených postupů a norem,
-
v rámci toho je zapotřebí prohloubit spolupráci nejen s patřičnými odbory MV, ale zejména s Národním archivem a Českou archivní společností,
-
jeví se jako vhodné vybudovat v budoucnu Vědeckou radu ABS jakožto stálý poradní orgán, ve kterém budou moci být všechny složitější otázky bezprostředně konzultovány se zasvěcenými odborníky.
Získávání mimorozpočtových zdrojů ABS pracuje v režimu organizační složky státu, takže získávání mimorozpočtových zdrojů je pro něj velmi obtížné a lze jej docílit pouze se zvláštním souhlasem ministerstva financí; dalším limitujícím faktorem je probíhající ekonomická krize, v jejímž průběhu nelze počítat se zásadnější podporou zahraničních institucí. Za daných okolností lze pro získávání mimorozpočtových zdrojů volit tyto alternativy: -
využití strukturálních fondů EU pro vybudování moravské základny ABS, resp. celého ÚSTR (ve spolupráci s brněnskými VŠ a dalšími tamními institucemi)
5
-
pro dokumentační a osvětovou činnost ABS nad rámec zákona je zapotřebí se ucházet o podporu v rámci programů typu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI, garant ministerstvo kultury)
-
za předpokladu souhlasu ministerstva financí lze uvažovat i o jistých formách využívání grantové podpory z ČR i ze zahraničí.
[Délka textu 9 986 znaků včetně mezer]
6
