Návrat ke kořenům Návrat ke kořenům Záblesky svítání nocí se prolomí převezmou nadvládu denicí spatřeny omamná vůně dne probouzí vědomí naplněn milostí vnímáš své kořeny Mysl se zatoulá k dědovi babičce na dvorek útulný kams kdysi jezdíval poklady schované na půdě v krabičce v laskavém objetí vlídně jsi dospíval Přemítáš potichu svoboden bez frází větvemi borovic prosvítá modř nebe zvědavá očička vykouknou zpod mlází chladivá rosa rán nohu tvou nezebe Všechno se vracívá úsměvy maminky myšlenky vděčnosti srdce tvé zaplaví všední dny zpřehází detaily vzpomínky tvrdosti postojů s léty se roztaví Vzácné jsou kořeny ze kterých vyrůstáš zpřítomní minulost moudrost ti přidají zodpoví otázky v kterých se nezeptáš závazky kořenů upřímnost žádají
–1–
CDS Motýl Centrum denních služeb Motýl se představuje Před více než jedním rokem, přesněji řečeno od 1. 1. 2013, se provozovatelem Centra denních služeb Motýl stal Domov seniorů Drachtinka. Proto si jistě zaslouží svůj prostor i na stránkách tohoto časopisu. V prvním příspěvku bych ráda naše centrum čtenářům představila a doufám, že v dalších číslech se budeme objevovat pravidelně se zprávami o zajímavých věcech, které se u nás udály. „Motýl“ fungoval již před datem, kdy byl sloučen s DSD. Nejprve jen některé dny v týdnu, ale jak zájem klientů rostl, začal svoje služby rozšiřovat a nyní je poskytuje od pondělí do pátku v době od 7.30 do 16 hodin. Sídlíme v Hlinsku na adrese Adámkova 654, v těsném sousedství Městské policie Hlinsko )bývalá školka Kary).
Ples CDS Motýl
–2–
časopis DRACHTINKA Cílovou skupinou našeho centra jsou osoby ve věku 11-64 let s mentálním nebo kombinovaným postižením, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc druhé osoby. Našim klientům pomáháme se zvládáním běžných denních činností s důrazem na rozvoj osobnosti každého z nich, s podporou při začleňování a zapojování do běžného života společnosti s ohledem na jejich individuální možnosti, schopnosti a zájmy. Služba není určena osobám, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení, osobám se stařeckou a ostatními typy demencí a osobám, které nejsou schopny pobytu v centru z důvodu infekční choroby. Také není určena pro osoby, které ohrožují nebo mohou ohrozit sebe či své okolí, a jejichž chování by závažným způsobem narušovalo soužití v kolektivu klientů centra. Personální obsazení tvoří tři pracovnice v sociálních službách na plný úvazek a jedna sociální pracovnice/vedoucí CDS na půl úvazk u. Také k nám docházejí dobrovolníci ze střediska Fokus. Vstup do „Motýla“ je bezbariérový, stejně tak koupelna se sprchovým koutem a WC. Kuchyň-
ka je vybavena základním vybavením a slouží jako zázemí pro výdej stravy a jako menší cvičná kuchyně. Hlavní místnost je rozdělená na část pracovní (probíhají zde rukodělné činnosti, nácvik kognitivních schopností, apod.), odpočinkovou (se sedací soupravou, rádiem s CD přehrávačem), a koutek pro nácvik práce na PC. K dispozici máme také klavír. Velmi aktuální Budova CDS Motýl je informace, že po úpravě vnitřních prostor máme nově vybudovanou krásnou Činnost našeho centra je velmi pestrá. relaxační místnost a vstupní šatnu s novýZa první čtvrtletí tohoto roku však musím mi skříňkami. Jsme také velmi rádi za nové zmínit především „Odpolední ples“, který vstupní dveře, které máme díky odboru inproběhl ve čtvrtek 20. 2. 2014. Jednalo se vestic Města Hlinsko. Jedná se o bezdotykojiž o třetí ročník této snad již tradiční a obvé dveře, což velmi usnadnilo vstup osobám líbené kulturní akce v Hlinsku. Ples byl se sníženou pohyblivostí. Kolem budovy určen nejen pro klienty CDS, jejich rodiny, centra je prostorná zahrada, kterou využívápříbuzné, přátele a známé, ale byl otevřený me třeba pro venkovní posezení u táboráku i veřejnosti. Plesu se zúčastnili i zástupci či za hezkého počasí na hodinu canisterapie. výše zmíněných spřátelených organizací. Svojí návštěvou nás poctila paní starostka Prostory centra využívá také Svaz tělesně PhDr. Magda Křivanová a člen Rady Parpostižených dětí Hlinecka, který se zde dubického kraje pan Ing. Pavel Šotola. schází jednou za čtrnáct dní v odpoledních Každý měsíc se snažíme pro naše klienhodinách. V 1. patře budovy má svoje zázety připravit další zajímavé akce. Ráda vás mí Klub seniorů. o nich budu prostřednictvím časopisu opět Využíváme také prostory DSD, a to zejména informovat. Mgr. Klára Zelenková společenskou místnost s ruským kuželnívedoucí CDS Motýl, sociální pracovnice kem a tělocvičnu. Úzce spolupracujeme se ZŠ Klíč, nově jsme navázali spolupráci se Speciální základní školou Skuteč. V kontaktu jsme také s Domovem sociálních služeb ve Slatiňanech a Domovem na zámku Bystré, a to zejména v rámci společenských či sportovních akcí. –3–
Setkání dobrovolníků 2013 Vánoční setkání dobrovolníků Vánoční setkání dobrovolníků se konalo dne 13. 12. 2013 v odpoledních hodinách v přednáškovém sále DsD. Setkání se zúčastnilo
devět dobrovolníků. Při této příležitosti pan ředitel Bc. Marek Bíško přítomné dobrovolníky přivítal a poděkoval za spolupráci a čas, který věnují našim uživatelům.
Za sociální pracovnice Domova seniorů se setkání zúčastnila Hana Stejskalová, DiS, která je kontaktní osobou pro dobrovolní–4–
časopis DRACHTINKA ky, a Bc. Magdalena Stodolová – vedoucí sociální pracovnice. Obě sociální pracovnice rovněž poděkovaly za spolupráci všem dobrovolníkům a popřály klidné prožití vánočních svátků. Na závěr společného posezení si vzala slovo koordinátorka dobrovolníků paní Hana Chmelíková, která všem přítomným poděkovala za odvedenou práci a rovněž popřála klidné a radostné prožití vánočních svátků. Po slavnostním přípitku následovalo hudební vystoupení, o které se postarala slečna Anna Hájková svou hrou na housle za doprovodu pana Zdeňka Kašpara, který doprovázel na klávesy. Setkání probíhalo v klidné, přátelské a Vánocemi provoněné atmosféře. Účastníci vánočního setkání si při připraveném pohoštění vzájemně vyměnili své zkušenosti z dobrovolnictví a navázali vřelé vztahy. O občerstvení se postarali pracovníci kuchyně Domova seniorů Drachtinka.
Dobrovolnictví v Domově Vánoční posezení bylo využito k proškolení dobrovolníků na téma „Komunikace s klienty.“ Školitelem byla zaměstnankyně Domova paní Miluše Štiková. Touto cestou bych ráda poděkovala paní Štikové za dobře připravenou přednášku. Poděkování také patří všem zaměstnancům, kteří se podíleli na organizaci vánočního posezení.
Obyčejní lidé mohou jako dobrovolníci dělat neobyčejné věci. V současné době do Domova seniorů Drachtinka dochází 22 dobrovolníků. Dobrovolnictví rozdělujeme do dvou skupin podle doby trvání. První skupinu tvoří krátkodobé dobrovolnictví, které nepřesahuje svou délkou více než pár hodin v kalendářním roce. Jedná se například o pomoc při organizaci jednorázových akcí. Dlouhodobá dobrovolnická činnost je taková činnost, kdy dobrovolník do Domova dochází pravidelně. V roce 2013 bylo v první skupině krátkodobého dobrovolnictví na pomoc sjednáno sedm pracovníků, ostatní docházejí do Domova pravidelně.
Přínos a význam dobrovolnictví spočívá v tom, že dobrovolníci věnují část svého osobního času k tomu, aby pomohli vyplnit volný čas našim klientům. Za tuto pomoc jsou naši klienti vděční. Mezi nejčastější aktivity patří předčítání z nejrůznějších knih a časopisů, luštění křížovek, vzájemné povídání, sledování televizních pořadů. Dobrovolníci hrají s obyvateli společenské hry, také docházejí do pracovní dílny na rukodělné práce, dále s našimi uživateli zpívají za doprovodu kláves jejich oblíbené písničky. Dobrovolnictví je činností, kterou darujeme svůj čas, svůj talent, své schopnosti, ale i svou sílu jako nezištnou pomoc druhým Ve výčtu samozřejmě nemohu opomenout pomoc dobrovolníků s organizací společenských akcí, velmi nápomocni byli dobrovolníci při organizaci Zahradní slavnosti. Nedílnou součástí pro výkon dobrovolnické činnosti v Domově seniorů Drachtinka je doložení trestní bezúhonnosti. Dle mého názoru má dobrovolnictví v Domově velký význam, jelikož dobrovolníci umožňují našim obyvatelům aktivně trávit svůj volný –5–
časopis DRACHTINKA čas jiným způsobem než jen zaběhnutým běžným režimem Domova. Dobrovolnictví pomáhá klientům poznávat nové lidi, navazovat nové sociální kontakty. Tím podporuje zprostředkování kontaktu obyvatele se společenským prostředím. Dobrovolnictví vnáší do Domova novou energii, dobrovolníci zde mohou plně využít svých znalostí a dovedností. Dobrovolníci našim obyvatelům naslouchají, tím jim zvyšují sebevědomí i pocit, že o ně i někdo jiný projevuje opravdový zájem. Dobrovolnictví v Domově je nenahraditelné. Dobrovolník je člověk, který se věnuje našim klientům ve svém osobním volnu, a to bez nároku na finanční odměnu, proto je třeba všem vyjádřit obrovské poděkování. Odměnou pro dobrovolníky jsou samotní obyvatelé Domova, jejich radost a těšení se na další společná setkání. Hmotným oceněním práce dobrovolníků je Křesadlo – cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Křesadlo je odpověď na snahu ocenit lidi, kteří nezištně vykonávají činnost k prospěchu druhých. Domov seniorů Drachtinka spolupracuje s dobrovolnickým centrem Fokus Vysočina, konkrétně se střediskem v Hlinsku, které je vysílající organizací. Před samotným výkonem dobrovolnické činnosti je uzavírána smlouva o dobrovolnictví. Fokus Vysočina je rovněž koordinátorem dobrovolníků, zastupuje ho paní Hana Chmelíková. –6–
Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti“ Tošner, Sozanská, 2002, s. 35
DŮLEŽITÝM krokem je osobní kontakt mezi dobrovolníkem a odpovědným pracovníkem Domova, kterým je sociální pracovnice Hana Stejskalová, DiS. S klienty konzultuje přítomnost dobrovolníka v Domově, sociální pracovnice zároveň vytipuje vyhovující dobrovolníky pro jednotlivé klienty. Od klientů získává zpětnou vazbu na konkrétní dobrovolníky. Každý dobrovolník po ukončení měsíce odevzdává měsíční výkaz činnosti dobrovolníka – popis činnosti dobrovolníka a časové vymezení. Velkým zdrojem dobrovolníků jsou známí klientů, kteří chodí na návštěvy, také studenti ze sociálních škol dělají klientům společníky v jejich volném čase. Nejčastějšími činnostmi jsou vycházky, povídání si nebo čtení na přání klienta. článek připravila Hana Stejskalová, DiS sociální pracovnice
Vždycky pomáhat?
Jednoho dne se v zámotku objevil malý otvůrek; člověk seděl opodál a několik hodin pozoroval mladého motýla, jak se usilovně snaží protlačit tělo tímto malým otvůrkem ven. Vypadalo to, jako by byl stále na jednom místě. Zdálo se, že se dostal tak daleko jak mohl, a že dále se už dostat nemůže. Člověk se tedy rozhodl motýlovi pomoci: vzal nůžky a zámotek rozstříhl. Motýl se z něj pak snadno dostal. Měl však scvrklé tělo, byl drobný a měl svraštělá křídla. Člověk pokračoval v pozorování, protože čekal, že se křídla každou chvíli rozevřou, zvětší a rozšíří, aby byla schopna nést tělo motýla a aby byla pevná. Nic z toho se však nestalo! Motýl ve skutečnosti strávil zbytek života lezením se scvrknutým tělem a svraštělými křídly. Nikdy nebyl schopen létat. Člověk ve své laskavosti a dobrém úmyslu nepochopil, že omezující zámotek a zápas nutný k tomu, aby se motýl dostal přes drobný otvůrek, je způsob, jakým příroda vytlačuje tekutinu z těla motýla do jeho křídel, aby byl schopný létat, až se jednou ze zámotku osvobodí. Někdy jsou zápasy přesně tím, co v životě potřebujeme. Pokud by nám bylo umožněno jít životem bez překážek, tak by nám to mohlo uškodit. Nebyli bychom tak silní, jak bychom mohli být. Nikdy bychom nebyli schopni létat.
Chtěl jsem sílu … a dostal jsem potíže, aby mě posílily. Chtěl jsem moudrost … a dostal jsem problémy, abych je řešil. Chtěl jsem blahobyt … a dostal jsem mozek a sílu, abych mohl pracovat. Chtěl jsem odvahu … a dostal jsem překážky, abych je překonával. Chtel jsem lásku … a dostal jsem ztrápené lidi, abych jim pomáhal. Chtěl jsem výhody …a dostal jsem příležitosti. „Nedostal jsem nic z toho, co jsem chtěl, ale dostal jsem všechno, co jsem potřeboval.”
autor neznámý
Žij život beze strachu, postav se všem překážkám a věz, že jsi schopen je překonat.
–7–
Masopust na Hlinecku
časopis DRACHTINKA Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO 16. 11. 2010. Bylo tak završeno dlouhodobé úsilí Ministerstva kultury, Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a Souboru lidových staveb Vysočina. Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku se staly součástí světového kulturního dědictví pro svoji jedinečnost, která „Pečte šišky a kobližky, spočívá především v dodržování tradičního k tomu korbel piva …“ charakteru obyčeje. Masopustem se nazývá období, které zaMasopustní popěvek z Hlinecka, 19. století číná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý, jež předchází Popeleční středě. Tedy končí šest týdnů před Velikonocemi. Masopustní období končilo veselou a často rozpustilou obchůzkou průvodu maskovaných postav. Na Hlinecku máme doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů. Tradiční masopustní masky na Hlinecku se dělí do dvou skupin: na Červenou (též Pěknou) maškaru a na Černou (též Šerednou) maškaru. K Červené maškaře patří masky strakatého (rovněž zvaného laufr), ženušky a čtveřice tanečníků – turků. Černou maškaru tvoří postavy rasa s kobylou, kramářů – židů (pojmenování masky s ohledem na historickou zkušenost obyvatel zdejších vesnic), kominíků a slaměných. V některých vesnicích se ještě objevuje medvědář s medvědem (Blatno, Studnice). Každá maska má svoji tradiční podobu a funkci. Podoba je ustálená, za masky se většinou převlékají muži. Pouze v několika vesnicích, kde se nedodržuje tradiční uspořádání, se objevují v maskách i ženy, případně děti (Blatno). Jejich příprava je náročná a odehrává se před vlastní obchůzkou, kostýmy masek si každý z aktérů připravuje sám.
–8–
Průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Čtveřice turků zatančí před každým obydlím tzv. kolečko, podle tradice musí vysoko při tanci skákat, aby vyrostl vysoký len a vysoké obilí. Zástupci černé maškary dotírají na přihlížející a tropí s nimi různé rozvernosti. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy, chlebíčky a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje. Právě v kontaktu diváků a masek dochází k naplnění další významové roviny obyčeje (kult plodnosti, kult Země apod.). Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly (jedna z masek), v němž se završuje symbolika tohoto obyčeje. Konec obávané zimy a nový začátek (nadcházející jaro), protože po chvilce je maska kobyly opět probuzena k životu. Večer se koná taneční zábava. U většiny obyvatel je ve všeobecném povědomí původní význam obchůzky a poslání masek, i když v současnosti převládá především zábavná funkce. Vesnické masopustní obchůzky na Hlinecku neorganizuje žádný folklorní soubor, jejich pořádání pouze zaštiťuje Sbor dobrovolných hasičů příslušné obce.
Průběh masopustní obchůzky v současnosti V posledních čtyřiceti letech se postupně termín konání masopustní obchůzky na Hlinecku přesunul na nejbližší sobotu či neděli k Masopustnímu úterý. Masopustní průvod vychází časně ráno ze společného místa, které je předem domluveno. Masky kráčejí v průvodu v ustáleném pořadí. Za veselého vyhrávání muziky průvod masek kráčí k obydlí starosty požádat jej o povolení obchůzky. Jménem všech maškarádů žádá starostu o povolení maska zvaná laufr (strakatý), starosta povolení udělí. Po té se již maškarádi s veselou muzikou vydají na obchůzku vesnicí. V tento den je jim prominuta nejedna rozpustilost. U každého –9–
Masopustní průvod
časopis DRACHTINKA
domu zahrají, zazpívají a turci zatancují, aby se hospodáři vydařila úroda. Hospodář s hospodyní maškarády a muzikanty pohostí a přispěje určitým finančním obnosem do pokladničky. Obchůzka končí obyčejem, který představuje porážení masky zvané kobyla. Maškary obejdou celou vesnici, pak se shromáždí spolu s diváky na domluveném místě. Masky si stoupnou do kruhu, v jehož středu pobíhá maska kobyly s maskou rasa. Jedna z masek, obvykle je to ras, přečte testament obsahující domnělé hříchy, jichž se kobyla během roku dopustila. Text humornou formou reaguje na nejrůznější události ve vesnici i na události dotýkající se celé společnosti (stoupající ceny zboží a potravin, nezaměstnanost apod.). Po přečtení textu dostane ras pokyn, aby kobyle přetnul žílu. Kobyla se svalí na zem, ostatní masky kolem ní tančí kolo. Po chvilce dá ras kobyle napít nějakého alkoholu, ta vyskočí a tančí zvesela s ostatními maskami. Tímto okamžikem končí masopustní obchůzka a maškarádi pozvou všechny přítomné na taneční zábavu. Patří ke cti každého maškaráda, aby se večerní zábavy zúčastnil. Zpracovala: PhDr. Ilona Vojancová http://www.vesely-kopec.eu/vesnicke-masopustni-obchuzky-a-masky-na-hlinecku
Masopustní průvod kolem Drachtinky V úterý 4. března dopoledne procházel masopustní průvod celým městem Hlinskem. Toto dopoledne patřily ulice dětem z místních mateřských i základních škol, které pochodovaly v doprovodu svých učitelů. Vzhledem k množství účastníků masopustního průvodu vytvořily děti pestrobarevného hada, který se vinul a kroutil hlavními i vedlejšími ulicemi. Jako přípravu na tento průvod si v rámci výtvarné výchovy děti vytvořily svoje masky. Hlinecké ulice zcela zaplnil dav chlapců a dívek doprovázených kapelou Mrákotínka. – 10 –
Průvod mířil do svého cíle na Betlém, ale cestou se nezapomněl zastavit před naším Domovem seniorů Drachtinka a vesele pozdravil naše klienty.
Někteří klienti na masopustní průvod čekali venku, jiní veselé hemžení pozorovali ze svých balkónů nebo oken.
Postupně celý masopustní průvod prošel kolem našeho Domova, zastavil se a hudba zahrála několik písniček. Společně s klienty jsme se mohli vrátit do dětských let a zavzpomínat na dobu, kdy se mnozí z nás obdobných průvodů a setkání také aktivně zúčastňovali.
Organizátorům masopustního průvodu, jakož i všem účinkujícím, patří náš dík za to, že trasu průvodu stanovili okolo nás, zastavili se a klientům poskytli vítané zpestření.
Tak třeba příští rok znovu na viděnou! – 11 –
Velikonoční kvíz
časopis DRACHTINKA
Velikonoční kvíz Hnědá, či bílá vejce.
1. Tipněte si, co ovlivňuje barvu skořápky vejce a) barva peří nosnice b) krmivo c) stáří nosnice Slepice žila původně volně. Všechna plemena kura domácího (slepice) pochází pravděpodobně z kura bankivského, lesního kurovitého ptáka žijícího v jihovýchodní Asii. Domestikace proběhla před několika tisíci lety – kolem roku 3 200 př. n. l. byl kur bankivský chován v Asii, především v Indii. V 7. stol. př. n. l. již byly domestikované slepice chovány po celém světě, tedy i mnichy v Evropě pro vejce a maso. První domestikované slepice se však pravděpodobně chovaly hlavně pro kohoutí zápasy. Ve středověku slepice volně pobíhaly na dvorku statků, šlechta je chovala v parcích jako okrasnou zvěř. Kur domácí se chová hlavně kvůli produkci kuřecího masa a pro vejce.
Nejmenší vejce
Nikoho asi nepřekvapí, že nejmenší vejce ze všech žijících ptáků, snáší kolibřík. 2. Tipněte si, kolik jeho vejce v průměru váží a) 25 gramů b) 0,25 gramu c) 2,5 gramů
3. Co nejvíce ovlivňuje chuť vejce a) žloutek b) bílek c) skořápka
– 12 –
4. Největší vejce snáší a) pštros dvouprstý b) kondor andský c) sova sněžná
Slovní spojení Kolumbovo vejce
5. Slovní spojení Kolumbovo vejce je známé, kterému přísloví je nejblíže a) kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá b) z louže pod okap c) po bitvě je každý generál Mořeplavec Kryštof Kolumbus byl po svém objevení Ameriky doma ve Španělsku oslavován a zván k významným lidem té doby. Na jedné oslavě se našel závistivec, zlehčující význam cesty. Není prý těžké doplout lodí do Ameriky. Kolumbus přitakal, že to nic není, ale že to byl on, kdo na to přišel. Poté s úsměvem vzal vejce a vyzval „chytráka“, aby je postavil na špičku. Po jeho marném snažení i pokusech několika jiných hostů, když se vejce vždy vrátilo do ležící polohy, vzal objevitel nového světadílu vejce, zlehka naťukl špičku a vejce postavil na stůl. Opět se ozvaly hlasy, že to přece nic není. Kolumbus se nebránil – opravdu je to prý hračka, ale jen na to přijít. Ozvaly se hlasy, že je to podvodník, ale Kolumbus řekl, že tak jako vejce naťukl on, mohl ho naťuknout i kdokoli jiný před ním.
Řešení Velikonočního kvízu naleznete na straně 20. Slepice snese sedmikilové vejce, to samozřejmě vzbudí zájem novinářů a ti se ptají kohouta: „Budete pokračovat a snažit se o ještě větší?“ Kohout nakvašeně odpoví: „NE!!!“ „A co tedy plánujete?“ „Rozbiju pštrosovi držku!“
Běží pejsek Saharou, běží, běží a běží, je smutnější a smutnější. Nakonec se rozpláče: „Jestli rychle nenajdu patník, tak se stane hrozný neštěstí.“
– 13 –
Toulky naším krajem Chlumětín
časopis DRACHTINKA .
Nejstarší zprávy o obci pocházejí z roku 1392. Vesnice patřila pod bývalé panství Rychmburk, k rychtě Herálec. Po obnovení fary ve Svratce patřil Chlumětín do svratecké farnosti. V okolí
jsou dodnes stopy po dolování železné rudy. U Krejcaru je naleziště rašeliny. Jméno Chlumětína je odvozeno od jména osobního Chluměta. Do roku 1821 bylo vyučováno po soukromých staveních, roku 1825 byla postavena nová škola. Jednou z nejstarších památek v obci je kaplička, která byla postavena při cestě vedoucí středem vesnice. Drobná pseudobarokní kaplička se zvoničkou zasvěcená Panně Marii pochází z roku 1892.
Dnes žije v obci 200 obyvatel. V obci se dodnes dochovaly i původní roubené a zděné chalupy. Chlumětín leží na svahu v nadmořské výšce 667 metrů. V zalesněných svazích nedaleko obce pramení Chlumětínský potok. Mezi zajímavosti v okolí obce patří Volákův Kopec u Kameniček, pramen řeky Chrudimky u Filipova, meteorologická stanice na vrcholu Otava u Svratouchu nebo lovecký zámeček Karlštejn u Svratouchu.
Převzato a upraveno z www.hlinecko.cz
Silnice ke Kameničkám – 14 –
Filmy nejen pro pamětníky Hádanka pro televizní diváky Tento český herec byl i vynikající sochař (vytvořil hlavu klauna, který je umístěn nad bočním vchodem pražského Vinohradského divadla), více ho ovšem přitahovalo herectví. Svým originálním, svérázným, drastickým a černým humorem, vypoulenýma očima a nápadnými zuby dokázal pobavit diváky. Začal hrát v již němých filmech a s příchodem zvukové éry mohl uplatnit v malých roličkách svůj neodolatelný a nenapodobitelný slovní projev. Holka nebo kluk? (komorník Alois), Protivný člověk (obchodník Fretka), Počestné paní Pardubické (katův pomocník), Hotel Modrá hvězda (opilec), či pro nás nejznámější role ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše (školník Peťule), to jsou role, které vám mohou napovědět jméno našeho herce, na kterého se ptáme. Naposledy se v československém filmu objevil těsně před osvobozením jako knížecí kočí pan Václav v komedii Prstýnek. Více mu nebylo umožněno, protože předčasně zemřel na vážné onemocnění 19. června 1947 v nedožitých 56 letech. Dnešní filmovou hádanku pro vás připravil Martin Ondráček – pracovník údržby našeho Domova. Svoje odpovědi můžete předat na recepci Domova do konce května 2014. Na výherce čeká drobná odměna. V prosincovém čísle 4/2014 časopisu Drachtinky jsme se Vás ptali na dva herce, kteří si společně zahráli ve filmu pro pamětníky Nebe a dudy. Hlavní role byla pan továrník Bartoš – přísný nepřípustný protiva, postrach všech zaměstnanců, který se setká se skalákem Fáberou. Továrník Bartoš se jmenoval Jaroslav Marvan, skalák Fábera se jmenoval Jindřich Plachta. Výherci, kteří byli vylosováni na Radě obyvatel, jsou: 1. místo paní Jaroslava Cempírková 2. místo paní Miloslava Kolářská 3. místo paní Marie Tlustá
PŘ O H BLA
E! M E EJ
– 15 –
Kuchyně v Drachtince
časopis DRACHTINKA
Velikonoční čas se blíží, proto jsem se zeptala Moniky Hanusové, která má na starosti provoz naší kuchyně, co pro naše klienty připravuje ve velikonočním období. Čeká nás nějaké tradiční velikonoční jídlo? Velikonoce v naší kuchyni
O Velkém pátku, kdy půst vrcholil, se na VyVelikonoce mají své kořeny v dávných posočině připravovala chlebová polévka nebo brambory s mlékem. hanských dobách. Jsou oslavou návratu sluneční síly a proNa Bílou sobotu potom hospodyně zadělávaly bouzející se přírody. Jsou to svátky prva pekly mazance na sváního jarního úplňteční dny. ku a jejich oslavám Na Boží hod velikonočpředcházel šestitýní se potom na Hlinecku denní půst. Neměla pekl svítek, tzv. „hlavička“. se připravovat tučná, masitá jídla, a vydatné jídlo se mělo podáVyvrcholením velikonočních svátků bylo Červené pondělí, kdy se chodilo a chodí vat pouze jednou denně. Postní jídla s pomlázkou na koledu v podobě zdobených vajíček. určovala tradice. Například na ZeleI zaměstnanci naší kuchyně se tedy nechávají chlebová polévka inspirovat tradicí a chystají pro Vás malé ný čtvrtek na stole nesmělo chybět kypřekvapení v podobě domácích jidášů a venuté pečivo růných tvarů, které se pojídalo likonoční „hlavičky“. A abychom trochu s medem. Medu byla přisuzována léčebná navnadili Vaše chuťové buňky a zpříjemnili čekání na jaro, předkládáme recepty na obě a ochranná moc. dobroty.
– 16 –
A nyní slíbené recepty, které budete moci ochutnat na zelený čtvrtek! JIDÁŠE Připrav kvásek z 20 g droždí, trošky mléka a cukru. Mezitím v míse smíchej 500 g mouky, trochu soli, přidej 100 g másla a 2 žloutky utřené do pěny. Vzešlý kvásek přidej do mísy a vypracuj hladké těsto a nech v teple kynout. Vzešlé těsto vyklop na vál a z válečků stáčej různé tvary Jidášů. Dej na pomaštěný plech, nech chvilku kynout a pak potři žloutkem. Upeč ve vyhřáté troubě do zlatova. Tak toto je recept, ze kterého byste si upekli doma svoje velikonoční Jidáše a teď pro zajímavost množství ingrediencí pro pečení Jidášů u nás v Domově seniorů Drachtinka. Na celý Domov potřebujeme: ■ 0,405 kg droždí ■ 2,7 l oleje ■ 4,5 l mléka ■ 1,8 ks medu ■ 1,8 kg cukru ■ 0,45 kg másla ■ 36 ks vajec ■ 9 kg mouky hladké
Velikonoce už jsou na zápraží, tak ať se Vám všem daří. Krásné dny plné sluníčka přeje kolektiv kuchyně.
HLAVIČKA Uvař zvlášť ½ kg uzeného a ½ kg vepřového nebo telecího masa. Poté maso usekej na hrubší kousky, spař vývarem z jednoho masa, přidej strouhanku, 6 vajec, česnek, sůl, kopřivy a pažitku, vše promíchej a pěkně upeč ve vymaštěném pekáči.
– 17 –
Hrátky s pamětí
časopis DRACHTINKA
Dvojí pohled: Vidíte dvě nebo tři mladé dámy? .........................................................................................................................................................................
Pojdme si pohrát s těmito hracími kostkami! Jedná se o tři naprosto shodné kostky – jenom se na každou díváte odjinud
Jejich výrobce neznal pravidlo o součtu protilehlých stěn, a tak vytvořil kostky podle svých představ. Na kterých číslech jednotlivé kostky stojí? Správnou odpověď naleznete v příštím čísle.
– 18 –
Kuličky v prostoru
Všimněte si kuliček na těchto dvou obrázcích – při prostorovém vnímání vidíme, že na prvním obrázku kuličky leží na podložce, zato na druhém obrázku se kuličky nad podložkou vznášejí. Pokud si však odmyslíme jimi vržené stíny, zjistíme, že na obou obrázcích jsou kuličky umístěny stejně. .........................................................................................................................................................................
V jednom království měl pan král tři dcery: Alžbětu, Bertu a Cecílii Alžběta mluvila vždy pravdu, Berta vždy lhala, Cecílie někdy mluvila pravdu a někdy lhala. Na dvůr přijel zámožný princ a chtěl si vzít pravdomluvnou Alžbětu. Král ho zavedl do trůnní místnosti, kde byly vedle sebe tři židle, a na každé z nich seděla princezna. Princ směl položit každé princezně pouze jednu otázku. Princ se každé zeptal stejně: „Jak se jmenuje princezna sedící uprostřed?“ Vlevo sedící řekla: „Alžběta“ Prostřední pravila: „Berta“ Vpravo sedící sdělila: „Cecílie“ Kde sedí pravdomluvná Alžběta? Řešení uvedene v příštím čísle. Převzato a upraveno z „Kniha hlavolamů“, M. Zapletal – 19 –
Pranostiky a řešení V únoru když skřivan zpívá, chudobný rok potom bývá. Masopust na slunci, pomlázka u kamen. Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno. Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.
Březen bez vody – duben bez trávy. Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku. Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá. (6.3.)
časopis DRACHTINKA Vydává: Domov seniorů Drachtinka Adresa redakce: Domov seniorů Drachtinka, Erbenova 1631, 539 01 Hlinsko Email:
[email protected] Šéfredaktor: Bc. Marek Bíško Zástupce šéfredaktora: Jana Malá Přispěvatelé: Bc. Marek Bíško, Alena Loubová, Zuzana Petrlíková, Hana Stejskalová, DiS., Jana Malá Tisk: DsD vlastními prostředky Vychází: Čtyřikrát do roka Autor obálky: Jana Malá Sazba, grafická úprava: Jana Malá
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši. (7.3.)
Veškeré příspěvky zasílejte na adresu redakce nebo na email:
[email protected].
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání. (25.3.) O svaté Balbíně je už po zimě. (31.3.)
Vydavatel si vyhrazuje právo příspěvky vrátit, případně upravovat tak, aby odpovídaly charakteru časopisu DsD.
Řešení: Velikonoční kvíz, správné odpovědi ze strany 18 – 19 jsou: 1. A, 2. B, 3. A, 4. A, 5. C
Fotografie, které nejsou konkrétně označeny jménem autora, jsou pro časopis poskytnuty autory, kteří pracují v DsD, nebo jsou získány z volně dostupných zdrojů i z internetových stránek.
– 20 –
