Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí 2013

Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí 2013 17. – 18. dubna v Telči Sborník

Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí 2013

17. – 18. dubna v Telči Vydavatel: Národní centrum regionů, s.r.o. Adresa: Panská 361/13, 602 00 Brno Kontaktní osoba: Jiřina Nehybová, [email protected] Autor: Kolektiv autorů Jazyková úprava: Mgr. Pavlína Dočkalová Grafické zpracování: Petr Hanzlík Vydáno v květnu 2013 ISBN 978-80-260-4351-5 Za odbornou úroveň příspěvků odpovídají jednotliví autoři.


OBSAH Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí 2013.................................................................................... 4 Aktuality v oblasti zadávání veřejných zakázek ............................................................................................ 5 Územní plánování ....................................................................................................................................................... 7 Stručná charakteristika veřejných dražeb jako optimálního způsobu prodeje majetku

měst a obcí ..................................................................................................................................................................... 9

Efektivní komunikace obce s médii ...................................................................................................................11

Úspěšná žádost v posledním roce dotačního období 2007-2013 a prognóza 2014+ ..................12 Transparentní zpeněžování obecního majetku prostřednictvím dražby ..........................................14

Výběr judikatury z činnosti územních samospráv .....................................................................................16

17. – 18. dubna v Telči


Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí 2013 Již po třetí se uskutečnilo Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí v hotelu Antoň v Telči. Tým pořadatelů z Národního centra regionů pro ně připravil pestrý program, a proto se už ve středu 17. dubna téměř všichni účastníci dostavili na první neformální část programu. Na hosty čekala prohlídka města, zámku a vydařený společenský večer. Druhý den se pak už od rána v prostorách konferenčního sálu diskutovalo nad problematikou řízení, legislativy, hospodářství a rozvoje veřejné správy. Na konferenci vystoupila řada představitelů právě těchto oblastí. Účastníci se tak mohli dozvědět čerstvé novinky a připravované změny z první ruky. Věříme, že tento sborník, jako kvalitní odborný výstup, bude nejen příjemnou vzpomínkou, ale také využívaným zdrojem informací. Děkujeme všem vystupujícím za příspěvky.


tým Národního centra regionů http://narodni-regiony.cz/



Aktuality v oblasti zadávání veřejných zakázek Mgr. Pavel Herman specialista na problematiku veřejných zakázek Před téměř rokem nabyla účinnosti novelizace zákona o veřejných zakázkách vydaná pod č. 55/2012 Sb., která zavedla nová pravidla s cílem posílit transparentnost zadávání veřejných zakázek. Mezi tato nová pravidla patří také uveřejňovací povinnosti po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel tak musí od 1. 4. 2012 uveřejňovat na svém profilu:

a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, jimž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky (tj. u obcí zakázky na 50 mil Kč bez DPH) více než 5 %. Má-li subdodavatel formu akciové společnosti, je přílohou seznamu i seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě 90 dnů před dnem předložení seznamu subdodavatelů. Skutečnosti uvedené pod bodem b) a c) se uveřejňují do 90 dnů od splnění smlouvy a u dlouhodobých smluv také každý rok, nejpozději do 31. března. Do konce tohoto měsíce tedy musí zadavatelé poprvé uveřejnit cenu uhrazenou v roce 2012 a subdodavatele svých dlouhodobých smluv, a to včetně smluv uzavřených kdykoli v minulosti, pokud jejich plnění stále trvá. V případě informací o subdodavatelích mají přitom vycházet z údajů, které jim poskytnou dodavatelé veřejných zakázek, jímž tuto povinnost ukládá § 147a do 28. února (nebo do 60 dnů od splnění smlouvy). I když zadavatel nenese odpovědnost za včasnost a úplnost údajů poskytnutých dodavatelem, považuji za vhodné dodavatele na tuto novou povinnost upozornit, neboť si jí nemusí být vědomi. Další změny se týkají postupu zadavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení, v němž došlo k několika změnám, které zrychlují postup zadavatele. Mezi tyto změny patří i zjednodušené prokazovaní kvalifikace podle principu – v nabídkách se předkládají pouze čestná prohlášení, doklady předkládá jen vítěz. V této souvislosti však vzniklo několik závažných výkladových problémů, které komentuje výkladové stanovisko ÚOHS k prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejněné na adrese: http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html


Na základě vyhodnocení zkušeností s aplikací nových pravidel zahájilo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky přípravné práce na technické novelizaci zákona o veřejných zakázkách, která patrně zmírní dopad ustanovení, která se v praxi ukázala jako problematická. Jedná se zejména o možnou výjimku z povinnosti rušit zadání veřejné zakázky, pokud zadavateli zůstane k hodnocení jediná nabídka. Uvažuje se rovněž o zachování horní hranice pro veřejné zakázky malého rozsahu na současných 3 mil. Kč bez DPH (tato hranice se měla od 1. 1. 2014 snižovat na 1 mil. Kč). Doporučení a zdroje:

Aktuality týkající se legislativy veřejných zakázek můžete sledovat na: http://www.portal-vz.cz/cs/Uvodni-strana



Územní plánování Ing.arch.Oldřich Prokeš AAA STUDIO s.r.o. architektonická kancelář Příspěvek seznámil přítomné s obecnými cíli územního plánování a prostředky jejich dosažení. Důraz byl kladen na možnosti interakce s občany, odbornou veřejností a politiky při vytváření a hodnocení strategického plánu rozvoje obce. Bylo naznačeno, jakým způsobem lze strategický plán dekomponovat do struktury (stromu) dílčích cílů, a následně při vážení a vzájemném porovnávání dospět k optimálnímu řešení. Mimo jiné, lze tímto procesem dosáhnout cílů politických, věcné diskuse s účastníky při hodnocení variant a v neposlední řadě vzájemných vazeb rozvoje, které při dílčím pohledu na jednotlivé problémy unikají pozornosti a nejsou brány v potaz. Doporučení a zdroje:


Jsem přesvědčen, že tematický okruh vytváření a hodnocení strategického plánu obce je nosný a pro představitele obce znamená výraznou možnost získat na svou stranu laickou i odbornou veřejnost. Proto byly na letošní rok vypsány dva termíny na celodenní semináře věnované pouze této problematice. První část semináře je zaměřena na základní seznámení posluchačů s problematikou fungování a územního rozvoje obce. Tato část postihuje seznámení se s podmínkami fungování obce - funkčním členěním; dopravními vztahy; prostorovým uspořádáním; vybavením, kvalitou a jedinečností životních podmínek v obci. Dále řeší vliv velikosti obce na stanovení cílů a na možnosti jejího rozvoje. Zmíněn bude vztah městských struktur s venkovskými a krajinou.

Druhá část semináře je zaměřena na modelaci stromu cílů a stanovení hlavního cíle, kterého má být dosaženo. Tato část postihuje problematiku hodnocení a řazení jednotlivých dílčích cílů – požadavků občanské veřejnosti, tzn., jakou chceme obec: fungující, bezpečnou, kulturní, bohatou, zdravou. Tato část se také věnuje zajištění komplexity celého stromu cílů pro objektivizaci hodnocení váhy jeho jednotlivých prvků nutných pro dosažení cíle. Nakonec dojde na vymezení rozsahu a charakteru analytických podkladů umožňující hodnocení a vážení.



Třetí část tvoří interaktivní modelace stromu cílů a jeho hodnocení účastníky semináře. V této závěrečné části se na praktické modelové ukázce obce pokusíme stanovit varianty jejího rozvoje, vytvořit strom cílů a zhodnotit, která z variant je pro obec optimální, popřípadě jak skloubit přínosy jednotlivých variant do výsledného návrhu. V případě, že některý účastník bude mít zájem na tom, aby jako modelový příklad sloužila jeho obec, ať zašle na adresu Národního centra regionů elektronicky ([email protected]) v dostatečném předstihu (10-14 dnů) své podklady. I tato Vámi zvolená obec může být použita jako modelový příklad pro hodnocení. Kontakt: Ing.arch.Oldřich Prokeš, E-mail: [email protected]

Čtyři roky práce ve VÚVA Brno (do roku 1989) na hodnocení variant rozvoje střediskových sídel a následně 10 roků zkušeností v komunální politice v pozici starosty MČ a následně předsedy Komise pro rozvoj města. Několik roků také garant změn územního plánu města Brna a autor několika regulačních plánů.



Stručná charakteristika veřejných dražeb jako optimálního způsobu prodeje majetku měst a obcí Ing. Zdeňka Niklasová Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, ředitelka odboru veřejných dražeb • • • • • • •

Dražby v ČR Zpeněžení obecního majetku – prodej, veřejná dražba Hlavní rozdíl mezi prodejem a veřejnou dražbou Veřejné dražby obecně – připravovaná legislativa Obec jako navrhovatel Obec jako dražebník Postavení obce v procesu veřejné dražby

Veřejná dražba je nejtransparentnější forma zpeněžení majetku. Je to veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby. Dražba je konána na návrh navrhovatele. Ve veřejné dražbě se dosahuje ceny tržní, mnohdy i ceny vyšší než je tržní. Jedná se o rychlou formu prodeje, je možné ji uskutečnit po dohodě ihned po uplynutí zákonné lhůty 30 dnů. Při dodržení zákona je minimální možnost zneplatnění dražby.

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR) činí dle zákona dohled nad veřejnými dražbami, kontroluje, zda je dodržován zákon. Veřejné dražby se v České republice řídí několika právními normami, hlavní je zákon č. 26/2000 Sb., O veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o veřejných dražbách je „ dražebníkem osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění; jde-li o majetek územně samosprávných celků…, může být dražebníkem i územní samosprávný celek….“. Územní samosprávní celek v tomto případě nemusí splnit všechny povinnosti dražebníka, které určuje zákon č. 26/2000 Sb., O veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Povinností je jen písemně požádat MMR ČR o zápis do seznamu dražebníků na centrální adresu (základní identifikační údaje včetně statutárního zástupce) a dále postupovat dle zákona o veřejných dražbách. Obec si tedy může svůj zbytný majetek vydražit sama (výrazné ušetření nákladů) nebo se obrátit na dražebníka (osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné


živnostenské oprávnění). Obec se může také dostat do pozice účastníka dražby (účastní se dražby), dlužníka (draží se její majetek), nebo jako osoba mající k předmětu dražby právo (obec musí být o dražbě informována). Doporučení a zdroje:

Pro získání bližších informací, můžete navštívit následující stránky. www.mmr.cz http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Verejne-drazby http://www.centralniadresa.cz/cadr/ http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Verejne-drazby/Kontakty-aodkazy http://www.vasmajetek.cz/ Kontakty na odbor veřejných dražeb


Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1 Pracoviště: Na Příkopech 3, Praha 1

Tel.: +420 224 864 601 (ředitelka odboru), Tel.: +420 224 864 603 (sekretariát odboru) Fax: +420 234 154 604 Mail: [email protected] (ředitelka odboru), [email protected] (sekretariát odboru)


Efektivní komunikace obce s médii Milan M. Deutsch EMD consultants Komunikace volených zástupců s veřejností a s médii by se měla řídit pravidly a postupy, které pomohou dosažení stanoveného cíle – pozitivního mediálního a veřejného obrazu. Proto je nutné se připravit na pro-aktivní sdělení, na reaktivní vyjádření, na krizové situace. Existuje řada tipů, jak efektivně komunikovat, jak poskytovat rozhovor pro jednotlivé typy médií. Například u médií elektronických (TV a rozhlas) je největším nepřítelem „střih“, tedy krácení našich sdělení. U tištěných médií bývá problematický například titulek, ale často i otištěný obsah toho, co jsme novináři sdělili. Na všechny tyto situace se lze připravit. Doporučení a zdroje:


Pokud chcete být dobrým mluvčím a nastavit si dobré vztahy s médii, můžeme nabídnout komplexní mediální trénink s praktickým cvičením na kameru. Více informací naleznete na: www.emd-pr.cz

Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí

Úspěšná žádost v posledním roce dotačního období 2007-2013 a prognóza 2014+ Bc. Adam Michálek projektový manažer

2013

A. První část byla zaměřena na předpokládané výzvy o dotaci pro rok 2013. V této části byli přítomní seznámeni s tím, které výzvy budou v průběhu roku vyhlášeny a jaká je předpokládaná dotace, o kterou je možno žádat. A jaké projekty do té, které výzvy spadají nebo jaké dokumenty je potřeba brát pro projekt v potaz.


Obsah přednášky byl tvořen dvěma základními částmi:

B. Druhá část byla zaměřena na postup vyhotovení projektové žádosti. Tato část si kladla za cíl seznámit přítomné s problematikou vyhotovení žádostí, povinnými přílohami a celkovou koordinací projektů, která povede ke kladnému hodnocení ze strany implementačního orgánu. Pomocí příkladů dobré praxe byli účastníci seznámeni s nejčastějšími chybami vč. návodu, jak chyby efektivně zpracovat či eliminovat. Na závěr byla představena koncepce dotačního období 2014+. • • • •

Česká republika se může v novém období 2014-2020 těšit na 500 mld. Kč Předpoklad uvolnit do oběhu celkem 957 miliard eur. Pro Českou republiku na rozvoj regionů bude vyčleněno 20,5 miliardy eur. Navrhovaný rozpočet nyní musí projít schválením Evropského parlamentu

Doporučení a zdroje:

Díky širokému rozsahu této problematiky je vytvořen speciální odborný vzdělávací program, který seznamuje účastníky školení krok za krokem s jednotlivými možnostmi čerpání dotací. Součástí tohoto vzdělávacího programu jsou praktické příklady dobré praxe, které řeší nejčastěji se vyskytující problémy a pochybení. Tento program je koncipován interaktivně a řeší aktuální dotační problematiku jednotlivých účastníků a jejich společností,

Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí

či úřadů. Program je akreditován MVČR, dle zákona podle zákona 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Program má zařazeno Národní centrum regionů, s. r. o. ve svém portfoliu vzdělávání a můžete se ho zúčastnit, nebo si jej vyžádat pro Váš úřad jako akci na zakázku. Kontakt:

2013


Bc. Adam Michálek Tel.: 733 549 483 Email: [email protected]



Transparentní zpeněžování obecního prostřednictvím dražby Mgr. Bc. Josef Machů dražebník a licitátor PROKONZULTA a.s.

majetku

PROKONZULTA patří mezi největší dražebníky v republice, provádí dražby dobrovolné i nedobrovolné. Do dnešního dne drží rekord, co se týče velikosti dražby (areál Zbrojovky Brno byl vydražen za 707 milionů korun). Firma získala titul Dražebník roku. Má bohaté zkušenosti také se zpeněžováním obecního majetku. A jak taková dražba vypadá? Nejdříve se musí navrhovatel dohodnout s dražebníkem na podmínkách, za jakou odměnu bude dražebník dražit, což je ošetřeno ve smlouvě o provedení dražby. Tam jsou rovněž stanoveny náklady dražby. Poté dražebník vyhotoví a rozešle dražební vyhlášku na místo, které mu předepisuje zákon – obecní nebo městský úřad, kde se nemovitosti nacházejí. Dále na internetový portál Centrální adresa, kde musejí být zaznamenány všechny nemovitosti a věci movité nad sto tisíc korun.

Před samotnou dražbou musí dražebník ze zákona připravit dvě prohlídky předmětu dražby a v den D se sejde před hodinou H neurčitý počet lidí na jednom místě, zapíší se do seznamu účastníků dražby, složí dražební jistotu a ve stanovenou dobu licitátor dražbu zahájí. Seznámí účastníky s informacemi z dražební vyhlášky a poté je vyzve, aby činili podání. Tím začíná samotné licitování (od letošního roku lze dražit i elektronicky, takže zájemci mohou z domu přihazovat přes internet). Tomu, kdo přihodí nejvíc, licitátor klepnutím kladívka udělí příklep. Stává se vydražitelem.

Jaké výhody má dražba pro města a obce? Kromě toho, že je to ten nejtransparentnější způsob prodeje, tak má také další výhody. Konečná cena se licitací navýší a to někdy i několikanásobně oproti původní vyvolávací ceně. Z našich interních statistik vyplývá, že k navýšení vyvolávací ceny dojde ve více než 50 % všech našich dražeb, které organizujeme. Další ohromnou výhodou je to, že navrhovatel ušetří 4 % za daň z převodu nemovitostí, kterou musí ze zákona o veřejných dražbách 26/2000 Sb. platit vydražitel. A kolik taková příprava a organizace dražby vlastně stojí? Náklady za inzerci a centrální adresu a případně cestovné na prohlídky (ze zákona je povinnost před dražbou uskutečnit


dvě prohlídky nemovitostí, jednu prohlídku pokud se jedná o věci movité) se obvykle pohybují v rozmezí od 5 do 20 tisíc korun. Záleží, na kolik si navrhovatel přeje inzerovat. Odměna dražebníka není dána tabulkově jako u notářů nebo exekutorů, ale je to smluvní položka. Naše odměna bývá obvykle 1 až 5 % z konečné ceny dosažené vydražením. Čím vyšší cena, tím nižší odměna. Náklady dražby bývají zpravidla již součástí této odměny.

V minulosti jsme již několikrát pro města nebo městské části dražili a to například nedávno pro Prahu 10. Jednalo se o dva bytové domy a dražby byly velmi úspěšné. Cena dosažená vydražením v obou případech narostla o 30 % oproti původní vyvolávací ceně. V současné době pro tuto městskou část připravujeme elektronickou dražbu bytového domu a několika bytových jednotek. Pro Prahu 6 jsme zase dražili věci movité, šperky a umělecké předměty v řádech desítek tisíc a také tady došlo k nárůstu ceny dosažené vydražením oproti původní vyvolávací ceně o více než 30 %. Pro město Adamov v okrese Blansko, jsme dražili dva byty a budovu bývalé školy. Byty se při licitaci navýšily o 80 % (byla překonána cena ze znaleckého posudku, tento posudek si nechalo vyhotovit samo město). Budova školy se navýšila o 15 %. Doporučení a zdroje:


Více informací na www.prokonzulta.cz



Výběr judikatury z činnosti územních samospráv Ing. Marie Kostruhová Ministerstvo vnitra České republiky, ředitelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy 1. K existenci obecných principů nakládání s veřejným majetkem (Nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2012, sp. zn. IV. ÚS 1167/11) Je vyloučeno, aby obec, jakožto územní společenství občanů majících právo na samosprávu (článek 100 odst. 1 Ústavy) a jsoucí veřejnoprávní korporací (článek 101 odst. 3 Ústavy) hospodařila s jí vlastněným majetkem prostřednictvím svých volených orgánů tak, že by na prvý pohled pochybným charakterem tohoto hospodaření podlamovala důvěru občanů, kteří obec tvoří, v to, že její správa je správou ve prospěch obce a nikoliv ve prospěch jiných subjektů. Samostatné spravování obce zastupitelstvem (článek 101 odst. 1 Ústavy) neznamená, že by zvolené zastupitelstvo a představitelé obce stáli nad společenstvím těch, kteří je k výkonu samosprávy zvolili. Ti, kdo obec spravují, neměli by ztratit ani na okamžik ze zřetele, že nejsou majiteli obce a že správa obce není poručníkováním těch, kteří obec tvoří. Vymkne-li se správa obce z těchto ústavních mantinelů, pak byť by i byla formálně ve shodě se zákonem, nelze jí přiznat soudní ochranu; je naopak úkolem soudů, aby takové ve své podstatě proti skutečné samosprávě namířené a tudíž protiústavní chování zastupitelstva neaprobovaly. 2. K povinnosti zveřejnit záměr dispozice nemovitým majetkem též na elektronické úřední desce (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2373/2012) Tam, kde zákon stanoví povinnost zveřejnění záměru (výzvy k podávání nabídek) na úřední desce za účelem posílení hospodárnosti a transparentnosti majetkové dispozice, znamená nesplnění povinnosti zveřejnit takový dokument též na „elektronické úřední desce“ podle § 26 správního řádu takové porušení zákona, v důsledku něhož je uskutečněná majetková dispozice pro rozpor se zákonem podle § 39 občanského zákoníku neplatná.



3. K určení doby mezi sejmutím záměru z úřední desky a rozhodováním o právním úkonu v příslušném obecním orgánu (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011) Z odůvodnění: Zákon o obcích nestanoví žádnou lhůtu, v níž by po zveřejnění záměru (jeho sejmutí) měl být předmětný právní úkon učiněn. Obec sama může ve zveřejněném záměru stanovit lhůtu, v níž má být zamýšlený právní úkon učiněn. V takovém případě se uplatní závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010, v něm dovodil, že určení podmínek tzv. nabídkového řízení, není obligatorní náležitostí zveřejňovaného záměru, pokud však obec takové podmínky stanoví a zveřejní jako součást záměru o převodu nemovitostí, pak tyto podmínky jsou součástí zveřejněného záměru se všemi důsledky s tím spojenými a k platnosti právního úkonu podle § 39 odst. 1 zákona o obcích by bylo třeba, aby stanovená lhůta byla dodržena. Pokud obec dobu, v níž bude zveřejněný právní úkon po sejmutí z úřední desky projednán, ve svém záměru nestanoví, nemusí majetkový úkon ve svých orgánech projednat

bezprostředně po uplynutí minimální patnáctidenní lhůty stanovené v § 39 odst. 1 zákona o obcích. Aby však byl naplněn účel požadavku publikace záměru obce, musí být časová kontinuita mezi zveřejněním záměru a realizací zamýšleného právního úkonu (dispozice s majetkem obce) zachována. Není tedy vyloučeno, aby mezi publikací záměru a rozhodnutím obce uplynula delší doba, tato doba však nesmí být s ohledem na konkrétní povahu zamyšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Byl-li majetkoprávní úkon obce učiněn až po delším odstupu od sejmutí zveřejněného záměru z úřední desky obce, bude nutné vždy při úvaze, zda byla splněna podmínka platnosti právních úkonů obce podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, zvážit, zda mezi předmětnými projevy vůle je časová, věcná a logická návaznost. Bude záležet na individuálním posouzení všech konkrétních okolností, zejména zda se podstatným způsobem nezměnily podmínky, za nichž došlo ke zveřejnění záměru. Uplynuly-li však mezi zveřejněním záměru (jeho sejmutím z úřední desky) a projednáním tohoto záměru v orgánech obce více než dva roky, jde o dobu obecně nepřijatelnou. Byť tedy závěr odvolacího soudu, že vyvěšení záměru (jeho sejmutí) na úřední desce obce musí bezprostředně předcházet jeho projednání v orgánech obce, není správný, jeho závěr, že v souzené věci nelze podmínku stanovenou v § 39 odst. 1 zákona o obcích považovat za splněnou, obstojí.


4. K odpovědnosti volených funkcionářů za majetkové úkony (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2012, sp. zn. 11 Tdo 454/2011) Starosta obce odpovídá i trestněprávně za škodu vzniklou právním úkonem, který jménem obce učinil, a nemůže se odvolávat na neznalost zákona o obcích a základních principů nakládání s obecním majetkem (s tím, že není právník). Komentář: V soudem řešené věci uzavřela starostka vědomě smlouvu, jež byla v rozporu s jinou dříve uzavřenou smlouvou, a „nepomohl“ jí ani odkaz na neprávnické vzdělání ani to, že uzavření druhé smlouvy schválila rada obce (předkladatelem materiálu byla starostka, radní nebyli přesně informováni a neschvalovali přesný text smlouvy) ani to, že materiál i smlouvu „parafovali“ úředníci (parafa zde nepředstavovala potvrzení věcné správnosti, ale jen náležitostí). 5. K důsledkům porušení jednacího řádu zastupitelstva obce (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2012, č. j. 7 Ao 5/2011 - 100)


Z odůvodnění: Jednací řád, přijatý na základě § 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále též obecní zřízení), představuje vnitřní (interní) dokument zastupitelstva, který by měl zastupitelstvu pomoci předem vyřešit některé procesní otázky zasedání. Pokud zastupitelstvo postupuje v konkrétním případě v rozporu s jednacím řádem, ale v souladu s pravidly stanovenými v obecním zřízení, nezpůsobuje porušení jednacího řádu nezákonnost přijatého rozhodnutí a není to důvod pro zásah státu (srov. Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008, s. 513, Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P. Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář. 4. doplněné vydání, Praha: Linde, 2009, s. 337). Pokud tedy podle § 3 odst. 5 jednacího řádu mají být písemné materiály určené pro zasedání zastupitelstva doručeny členům zastupitelstva nejpozději 7 dní před dnem zasedání, ale některé z podkladů jsou členům zastupitelstva dodány ve lhůtě kratší, nemá tato okolnost sama o sobě vliv na zákonnost rozhodnutí přijatého na základě těchto podkladů. Porušení vnitřních pravidel jednání zastupitelstva nemělo vliv na zákonnost usnesení řádně přijatého zastupitelstvem.



6. Zastupování obcí a měst advokáty v soudních řízeních (Nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09) U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. 7. K poskytování informací o platech a odměnách tajemníka a vedoucích odborů obecního úřadu obce s rozšířenou působností (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2012, č. j. 1 As 169/2012-38) Z odůvodnění: Nejvyšší správní soud nicméně v nyní posuzovaném případě nevidí žádný důvod k odchýlení se od závěrů vyslovených v rozsudku č. j. 5 As 57/2010-79. Skutkový základ, na němž v nynější věci posuzuje otázku, zda je nutné poskytnout žalobcem požadované 1 As 169/2012-43 informace, je v zásadě shodný jako ve věci, o níž bylo u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn. 5 As 57/2010. V nynější věci se jedná o výši základního měsíčního platu a odměn tajemnice městského úřadu a vedoucích dvou odborů městského úřadu (odboru životního prostředí a odboru dopravy a správních agend), ve věci sp. zn. 5 As 57/2010 se jednalo o odměny poskytnuté vedoucímu oddělení informačních systémů Magistrátu města Zlína. V obou případech zároveň žadatelé o poskytnutí předmětných informací zdůvodňovali své žádosti tím, že v případě dotčených úředníků panují pochybnosti o tom, zda jsou jim vypláceny odměny z legitimních důvodů. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 57/2010-79 vyšel z velmi široké koncepce práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy, kdy pravidlem je, že takové informace by na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím měly být poskytnuty, přičemž výjimky z tohoto pravidla představují pouze v zákoně výslovně uvedené případy. Nejvyšší správní soud tedy v zásadě dovodil, že test proporcionality provedl již zákonodárce tím, že v citovaném zákoně stanovil okruh případů, v nichž je třeba poskytovat základní osobní informace o příjemcích veřejných prostředků, respektive taxativním způsobem vymezil výluku z jinak obecně platného pravidla, podle nějž je nutno poskytovat základní osobní informace o příjemcích veřejných prostředků. Jestliže příjemce veřejných prostředků, u nějž žadatel žádá o poskytnutí takových informací, do této výluky nespadá, pak je třeba žadateli tyto informace poskytnout. Tato kritéria přitom dotčení zaměstnanci městského



úřadu bezpochyby splňují, a tak byl závěr krajského soudu o nutnosti poskytnout žalobcem požadované informace na místě. Doporučení a zdroje:

Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstvo vnitra nám. Hrdinů 3, 140 21 Praha 4 Telefon: 974 816 411 Fax: 974 816 816 E-mail: [email protected] http://www.mvcr.cz/clanek/dokumenty-odk-odbor-dozoru-a-kontroly-verejne-spravy. aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D



Sponzoři akce

Národní shromáždění zastupitelů měst a obcí 2013

Recommend Documents