Marginální rurální pohraničí – odepsaný prostor? Antonín VAISHAR, Petr DVOŘÁK, Jana ZAPLETALOVÁ, ÚSTAV GEONIKY AV ČR, v.v.i. Ostrava, Pobočka Brno Národní program výzkumu II
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Grant číslo 2D06001 Rozvojové zájmy českého pohraničí
METODIKA
Vyčleněno 110 mikroregionů (na bázi POÚ) Provedena kvantitativní analýza tří pilířů udržitelnosti (demografická (demografická, sociální, environmentální) Analyzovány SWOT analýzy MAS LEADER+ Hlavní vývojové trendy a scénáře Návrhy strategií
Ja bl R onn ok é yt v D ni P ě ce od čí na j eš n d tě Ji dí Č z er v e T e ro ný ru u Ko tno s v Ţa tel e m c b Je erk se Č Kra ník es v ký ař Tě e š U he Vs ín rs et ký ín B M rod Sl iku av lov N Ka o on šp vé ice er Hr sk ad Po é H y bě or ţo y vi ce Ú Ch st í n om Aš ad ut La ov be m
DEMOGRAFICKÁ UDRŢITELNOST Demografický vývoj 20022002-20 2010 10 – Bilance obyvatelstva ČSÚ 140,0
120,0
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
-20,0
-40,0
-60,0
VI.08
II.10
0,0
Ústí nad
Chomutov
Aš
Poběţovice
Kašperské
Nové Hrady
Slavonice
Mikulov
Uherský
Vsetín
Český
Kravaře
Jeseník
Ţamberk
Červený
Trutnov
Rokytnice
Jablonné v
Děčín
SOCIÁLNÍ UDRŢITELNOST
Míra nezaměstnanosti v červnu 2008 a únoru 2010 – Portál Ministerstva práce 30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
Ja bl R onn ok é yt v D ni P ě ce od čí na j eš n d tě Ji dí Č z er v e T e ro ný ru u Ko tno st v Ţa el e m c b J e e rk se K Č ra ník es v ký ař Tě e š U he Vs ín rs et ký ín B M rod Sl iku av lov N Ka o on šp vé ice er Hr sk ad Po é H y bě or ţo y vi ce C Ú st ho A ín m š ad ut La ov be m
ENVIRONMENTÁLNÍ UDRŢITELNOST
Koeficient ekologické stability – Městská a obecní statistika - ČSÚ 25,00
20,00
15,00
10,00
5,00
0,00
Nejhorších deset Demografická udrţitelnost
Sociální udrţitelnost
Environmentální udrţitelnost
Velká nad Veličkou
Vranov nad Dyjí
Hrušovany n. Jev.
Vejprty
Osoblaha
Kravaře
Rokytnice nad Jizerou
Hanušovice
Osoblaha
Hanušovice
Hrušovany n. Jev.
Bohumín
Orlová
Nové Město pod Smrkem
Jemnice
Rokytnice v Orlických horách
Slavonice
Znojmo
Vranov nad Dyjí
Brumov-Bylnice
Karviná
Králíky
Město Albrechtice
Veselí nad Moravou
Zlaté Hory
Velká nad Veličkou
Orlová
Teplice nad Metují
Karolinka
Opava
SWOT ANALÝZY
Využito existujících SWOT analýz MAS LEADER+
MAS v pohraničí Úsek Česko--saské Česko
MAS
SWOT
6
4
Česko– Česko –polské západ
10
5
Česko--polské východ Česko
5
5
Česko--slovenské Česko
8
4
Česko--rakouské Česko
6
5
Česko--bavorské Česko
6
4
41
27
Celkem
SWOT ANALÝZA
Hodnocení jednotlivých SWOT analýz Vyřazení individuálních problémů i problémů bez regionálního rozměru Pokus o shromáždění jednotlivých faktorů do logických skupin a utřídění podle významu Celkové SWOT analýzy jednotlivých úseků pohraničí Celková SWOT analýza pohraničí
SILNÉ STRÁNKY POHRANIČÍ
Relativně výborná kvalita životního prostředí Potenciál pro rozvoj diverzifikovaného zemědělství s produkcí biopotravin Blízkost hranic, umožňující výhodný obchod a dělbu funkcí „Mladé“ obyvatelstvo jako důsledek výměny populace po 2. světové válce Silné stránky jsou zpravidla druhými stranami mince slabých stránek nebo působí dočasně
SLABÉ STRÁNKY
Špatné dopravní napojení a související jevy Hospodářská slabost nebo strukturální postižení Nevýhodná struktura osídlení (malá sídla v důsledku horského charakteru) charakteru) Dosídlenecký charakter a slabší motivace obyvatel, problémy humánního kapitálu Slabé stránky jsou objektivní nebo historicky podmíněné, jejich náprava obtížná
PŘÍLEŢITOSTI
Možnost využití dotací EU, národních i regionálních Možnost rozvoje přeshraniční spolupráce (omezená)
OHROŢENÍ
Problémy, související s lidským kapitálem – nebezpečí odchodu mladých a vzdělaných obyvatel, zhoršení struktury populace, stárnutí Podfinancování rozvoje, nedostatek kapitálu, ztráta konkurenceschopnosti Konflikty mezi velkoplošnou ochranou přírody a rozvojovými záměry obcí i podnikatelů
STRATEGICKÉ MOŢNOSTI
SO strategie – posílení silných stránek využitím příležitostí ST strategie – využití silných stránek k eliminaci hrozeb WO strategie – minimalizace slabých stránek využitím příležitostí WT strategie – minimalizace slabých stránek vyloučením hrozeb
STRATEGIE POHRANIČÍ 1
S využitím dotací a přeshraniční spolupráce nastartovat aktivity ve sférách přírodně orientovaného cestovního ruchu a biologického zemědělství s navazujícím zpracováním produktů. Může fungovat v případě, že aktivity budou schopny pokračování i po vyčerpání příležitostí. Limit: nedostatek humánního kapitálu a chápání dotací jako cíle, ne jako prostředku.
STRATEGIE POHRANIČÍ 2
Udržení mladých a vzdělaných lidí v pohraničí prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu a biologického zemědělství a prostřednictvím zlepšování image pohraničí jako místa s výbornou kvalitou životního prostředí. Limitem je velkoplošná ochrana přírody
STRATEGIE POHRANIČÍ 3
Prostřednictvím finanční podpory a přeshraniční spolupráce zlepšovat dopravní spojení a další infrastrukturu, zvýšit konkurenceschopnost, zlepšit parametry humánního kapitálu a řešit problematiku malých obcí. Tyto možnosti existují jen v některých úsecích pohraničí s výhodnými geografickými podmínkami.
STRATEGIE POHRANIČÍ 4
Využití individuálních strategických faktorů platných jen pro určité lokality a čas. Nezbytnou podmínkou je existence připravených lidských subjektů, schopných tyto možnosti identifikovat a využít
VÝVOJOVÉ TRENDY
Pokračující procesy suburbanizace a kontraurbanizace,, rozvoj amenitní migrace kontraurbanizace Druhý demografický přechod – zhoršování přirozeného pohybu obyvatelstva, stárnutí Další přesun pracovníků do terciéru Zvyšování významu volného času a ochrany přírody a krajiny Internacionalizace a globalizace
PRIMÁRNÍ AKTIVITY
Produkční zemědělství Zemědělství jako údržba krajiny Zemědělství v kombinaci s dalšími činnostmi Lesní hospodářství jako progresivní obor Rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů: biomasa, vodní, solární, větrná Odpadové hospodářství
BYDLENÍ
Budování infrastruktury pro bydlení a komunálního hospodářství Rozvoj spolkové činnosti v obcích Vztah obcí k chalupářům a chatařům Řešení problémů brownfields
CESTOVNÍ RUCH
Zatím především druhé bydlení Existující potenciály: přírodní, historický, architektonický, gastronomický, folklórní aj. Problémy: výrazná sezónnost, slabší infrastruktura zaměřená na chudší klientelu, dosud nízká připravenost lidí, marketing aj.
DALŠÍ SLUŢBY
Sociální služby, využívající klidového prostředí (dětské domovy, psychiatrické léčebny, léčebny dlouhodobě nemocných) Služby pro seniory včetně rehabilitační péče, využití volného času atd. Služby pro místní obyvatele Sluţby pro obyvatele sousedního státu
ROZVOJ POHRANIČNÍHO VENKOVA?
Mají všechny pohraniční mikroregiony předpoklady pro rozvoj? Chtějí obyvatelé pohraničního venkova vždy rozvoj? Přispívají všechny aktivity na venkově vždy rozvoji? Jaký je vztah velkoplošné ochrany krajiny a rozvoje venkova?
ROZVOJ NEBO ŘÍZENÝ ÚTLUM?
Řada pohraničních mikroregionů nemá předpoklady pro rozvoj v kvantitativním smyslu Plánování útlumu není politicky průchodné (viz kritiku soustavy střediskových obcí) Zaměřit se spíše na zlepšování kvality života místní populace
ROZVOJ A OBYVATELÉ VENKOVA
Věková a kvalifikační struktura obyvatel venkova Možné preference klidového prostředí Obavy z negativních vlivů rozvoje podporované často aktivisty různých nevládních organizací Při rozhodování brát v úvahu názory: participace, vyjednávání
AKTIVITY A ROZVOJ VENKOVA
Nedostatek kapitálu na venkově Investoři často z měst nebo ze zahraničí Aktivity často nezaměstnávají místní obyvatele ani nevyžadují participaci místních podnikatelů Obce jsou přesto povinny například odstraňovat odpad po návštěvnících
VENKOV A VELKOPLOŠNÁ OCHRANA KRAJINY
Napětí mezi obcemi a správami NP a CHKO Obavy podnikatelů minimálně z větší byrokracie Nereálnost využít atraktivit ochrany krajiny pro obce Typický problém konfliktu mezi soukromými a veřejnými statky O ochraně se rozhoduje centrálně, zatímco o rozvoji regionálně a lokálně
ZÁVĚR
Pohraniční venkov má objektivně nižší předpoklady pro rozvoj Ale nevýhody lze často obrátit v potenciály Ostatně: co je to rozvoj a čím jej měřit?
Děkujeme za pozornost
