Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves

Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat

Výroční zpráva 2009

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat

Výroční zpráva Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat a dalších živočichů využívaných pro výživu, zemědělství a lesní hospodářství (Národní program zvířat) za rok 2009

Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves, v.v.i. Praha 10


Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor, Ing. Eva Němečková prof.Ing. Václav ŘEHOUT,CSc., doc.Ing. Karel KOŠVANEC,CSc. (česká červinka) Ing. František HŘEBEN, CSc., prof.Ing. Josef PŘIBYL, DrSc. (český strakatý skot) RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) Zdena DYKOVÁ (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc. (huculský kůň) Ing. Vladimír TEPLÝ, Blahoslav POLÍČEK (českomoravský belgik a slezský norik) Dr.Ing. Michal MILERSKI (valašská ovce) Ing. Antonín VEJČÍK, CSc. (šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) prof.Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Josef VILHELM, Jana KORBOVÁ, Ing. Jan KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Vlastislav MACHANDER, Ph.D. (drůbež) doc.Dr.Ing. Martin FLAJŠHANS (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)

3


Použité zkratky ABS CBD CHM ČMSCH ČZU EAAP EFABIS ERFP ET EVVO FAO FAO-DADIS GZ ICAR ID IS (ISK) JU MŠMT MZe MZLU MŽP NAZV NPZ NRS NSB PK, HPK RGŽZ SVÚ UNEP/GEF ÚŽFG AV VÚRH VÚŽV,v.v.i.

4

Access and Benefit Sparing (přístup ke genetickým zdrojům) Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti) Clearing House Mechanism (globální informační portál CBD) Českomoravský svaz chovatelů Česká zemědělská univerzita Praha European Association on Animal Production( Evropská asociace pro živočišnou výrobu) European Farm Animal Biodiversity Information Systém (informační systém o biodiverzitě živočišných genetických zdrojů) European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources (Evropské středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat) embryotransfer systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Food and Agriculture Organization of the United Nations (organizace pro výživu a zemědělství OSN) Food and Agriculture Organization – Domestic Animal Diversity Information Systém (informační systém FAO ) genetický zdroj International Committee for Animal Recording (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti) inseminační dávka inseminační stanice (inseminační stanice kanců) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství ČR Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno Ministerstvo životního prostředí Národní agentura pro zemědělský výzkum Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů hospodářských zvířat a dalších živočichů využívaných pro výživu a zemědělství Národní referenční středisko Národní strategie biodiverzity Plemenná kniha, Hlavní plemenná kniha Rada genetických živočišných zdrojů Státní veterinární ústav United Nations Environmental Protection – Global Environmental Facility (Pomocný úřad pro ochranu životního prostředí při OSN) Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeská univerzita v Čes. Budějovicích Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.


OBSAH Plánované aktivity Národního programu zvířat v roce 2009 ............................................................6 Činnost Národního referenčního střediska (NRS) ...........................................................................7 Propagace a veřejná informovanost .....................................................................................8 Revize chovů ......................................................................................................................9 Činnost ostatních subjektů.......................................................................................................9 Kryokonzervace ....................................................................................................................12 Pracoviště Kostelec nad Orlicí.............................................................................................12 Inventarizace kryomateriálu ...............................................................................................12 Přehled kryokonzervovaného biologického materiálu ............................................................13 Kryokonzervace spermatu GZ ryb v roce 2009 .....................................................................13 Finanční zajištění Národního programu ...................................................................................14 Stav ochrany a využití plemen zařazených do genetických zdrojů.......................................................16 SKOT...................................................................................................................................16 Česká červinka..................................................................................................................16 Český strakatý skot ...........................................................................................................18 Přeštické černostrakaté prase ................................................................................................22 KONĚ ..................................................................................................................................27 Starokladrubský kůň..........................................................................................................27 Chladnokrevná plemena koní (českomoravský belgik, slezský norik) .....................................30 Huculský kůň ....................................................................................................................36 OVCE...................................................................................................................................44 Šumavská ovce .................................................................................................................44 Valašská ovce ...................................................................................................................46 KOZY...................................................................................................................................49 Bílá krátkosrstá koza .........................................................................................................49 Hnědá krátkosrstá koza .....................................................................................................49 KRÁLÍCI...............................................................................................................................52 NUTRIE ...............................................................................................................................55 DRŮBEŽ...............................................................................................................................56 Česká slepice zlatě kropenatá, česká husa...........................................................................56 RYBY ...................................................................................................................................59 Včela medonosná kraňská .....................................................................................................62

5


Plánované aktivity Národního programu zvířat v roce 2009 Pro rok 2009 byly schváleny následující aktivity:

● vytvoření záchranného nukleu krav původního typu českého strakatého skotu ● pokračování v projektu regenerace u české červinky - odchov jalovic z embryotransferu

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

●

● ●

● ●

6

zahájení výroby nových embryí, odchov a výběr plemenných býčků z embryotransferu a umístění na inseminační stanici (účelové hospodářství VÚŽV v.v.i., ČZU Praha) návštěvy v chovech a konzultace pro chovatele v oblasti strategie a managementu ochrany a využití genetických zdrojů, rozvoji personálních kapacit a technické pomoci sběr a uskladnění dalších biologických vzorků pro molekulárně genetický popis plemen nově zařazených do genetických zdrojů zajištění kryokonzervace genetického materiálu české červinky ( inseminační dávky, embrya, somatické buňky ) kryokonzervace genetického materiálu přeštického prasete, obou plemen ovcí a koz (inseminační dávky prostřednictvím IS Kostelec nad Orlicí, somatické buňky z terénních sběrů) zajištění kryokonzervace inseminačních dávek starokladrubských koní - 4 hřebci ohrožených linií zajištění kryokonzervace inseminačních dávek ryb a jejich uskladnění v kryobankách zabezpečení provozu centrální banky genetických zdrojů v Bance semene ČMSCH a.s., v Hradištku ověřovací provoz propojené databáze vzorků zařazovaných do kryobank doplňování databanky genetických zdrojů a poskytování dat do navazujících databází EFABIS a FAO-DADIS zajištění systému řízeného připařování u drůbeže (centrální líhnutí, výměna plemeníků) pokračování v ověření modelových výkonnostních zkoušek vyššího typu pro chladnokrevné koně (3. rok) plnění mezinárodních povinností a zastupování ČR na pravidelných jednáních: workshop Národních koordinátorů v rámci konference EAAP – Barcelona, pravidelná jednání Steering Committee ERFP, spolupráce na přípravě evropských a globálních projektů FAO a ERFP, jednání komise genetických zdrojů při FAO, jednání odborných pracovních skupin pro ABS (Access and Benefit Sharing) v rámci CBD shromáždění žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel a jejich posouzení, návrh finančních sazeb na jednotlivé předměty podpory a projednání v Radě genetických živočišných zdrojů kontroly u vybraných příjemců podpor a u spolupracujících organizací zvyšování informovanosti veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (účast v systému EVVO) doplňování publikací, archivování fotodokumentace, vydávání informačních tiskovin a propagačních materiálů pro prezentaci zpracování výroční zprávy za rok 2009 o realizaci NP a její projednání v RGŽZ zpracování nové koncepce Národního programu v souladu s povinnostmi plynoucími z Globálního akčního plánu FAO pro živočišné genetické zdroje a navazujícího návrhu prováděcích metodik řízení genetických nukleů těchto zdrojů


Činnost Národního referenčního střediska (NRS) Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2009 se uskutečnila dvě zasedání Rady, z nich první (25.3.2009) projednala výsledky Národního programu za rok 2009 (výroční zprávu NP) a zajištění aktivit v roce 2009, další (27.10.2009) se zaměřila na plnění stanovených aktivit, projednání žádostí a návrh sazeb dotační podpory. Závěry jednání k jednotlivým plemenům jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Výroční zprávy.

Mezinárodní spolupráce a prezentace výsledků Národního programu Program genetických živočišných zdrojů FAO-OSN (UN-FAO Global Plan of Action for Animal Genetic Resources) Mezinárodní režim přístupu ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosu, který plyne z jejich využívání (UNEP- CBD Negotiations of the International Regime on ABS)

VÚŽV v.v.i. jako Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat přímo spolupracuje s organizací FAO – OSN na zajišťování Globálního akčního plánu pro genetické živočišné zdroje. Rok 2009 byl rokem pravidelného zasedání Komise pro genetické zdroje FAO. Z titulu předsednictví Evropské komise jsme tedy zajišťovali koordinaci aktivit a pozic pro jednání na tomto fóru, konaném v lednu a říjnu v ústředí FAO v Římě. Na lednovém zasedání pracovní skupiny pro živočišné zdroje (ITWGAnGR) byl mj. na vyžádání Komise představen národní systém průběžného monitorování a včasné reakce pro ohrožená plemena, na říjnovém jednání Komise byl mj. odsouhlasen dvouletý plán akcí a jeho financování, postup implementace Globálního Akčního Plánu a koordinace aktivit s Úmluvou o biologické rozmanitosti OSN ve věci Mezinárodního režimu přístupu ke genetickým zdrojům. Z uvedených jednání plyne povinnost v roce 2011 vypracovat první národní zprávu o implementaci GPA, tj. zpracování a plnění Národního akčního plánu. V září 2009 se národní koordinátor zúčastnil jako mezinárodní konzultant FAO pokračování projektu Podpora rozvoje národních kapacit – regionální centrum genetických živočišných zdrojů pro Střední Asii v Almaty (Kazachstán). V souvislosti s přípravou Mezinárodního režimu přístupu ke genetickým zdrojům VÚŽV z pozice Národního referenčního střediska zajišťovalo Národní středisko v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí na expertní úrovni i agendu těchto jednání.

7


Rok 2009 byl vzhledem k termínu očekávaného přijetí režimu (podzim 2010) ve znamení zvýšené frekvence jednání jak na úrovni EU v Bruselu, tak přímo na zasedání pracovní skupiny Úmluvy pro ABS v Paříži, která spadala do období koordinace aktivit EU Českou republikou v rámci jejího předsednictví.

Evropské regionální středisko pro genetické zdroje (ERFP) Národní koordinátor je zároveň členem Evropského regionálního střediska pro genetické zdroje (ERFP), v současné době vykonává i funkci zástupce zemí střední a východní Evropy v jeho Řídícím výboru. Jednání výboru v roce 2009 se spolu se specializovaným workshopem uskutečnila v květnu 2009 v Reykjavíku a v srpnu 2009 v rámci Výroční konference EAAP v Barceloně.

Propagace a veřejná informovanost Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech (Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz, Jezdectví, Koně apod.).

Výstavy a prezentace Národní program genetických zdrojů a jeho výsledky byly prezentovány na třech významných českých výstavách v rámci expozice MZe ČR: Zemědělec, Lysá nad Labem - březen 2009, Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky, Brno - červen 2009, Země živitelka, České Budějovice - srpen 2009. V expozicích VÚŽV,v.v.i. byla jednotlivá plemena zařazená do Národního programu prezentována formou letáků. Kromě informačních a propagačních materiálů pro odbornou a chovatelskou veřejnost to byly také materiály pro dětské návštěvníky, s cílem nejen informovat o chovu těchto hospodářských zvířat, ale i povzbudit zájem dětí o zemědělskou problematiku. Pro účely prezentační i výukové jsou každoročně inovovány a vydávány informační letáky o genetických zdrojích. Za rok 2009 tak byla využita sada 18 druhů letáků ke všem plemenům Národního programu genetických zdrojů a sada prezentující řešení výzkumné problematiky VÚŽV,v.v.i. aplikovatelné pro udržitelný rozvoj a ochranu agrobiodiverzity.

Další prezentace Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů, zajišťovaná NRS VÚŽV,v.v.i:

Přednáška „Genetické zdroje koní v ČR a aktuální problémy v jejich šlechtění“ na Mezinárodním setkání chovatelů starokladrubských koní v Kladrubech nad Labem, 21.2.2009

Přednáška „Chladnokrevná plemena koní v GZ“ - Seminář o orbě a veterině, Pěčín, 25.4.2009

Přednáška o GZ v rámci výukového vzdělávacího programu na SZeŠ Lanškroun, 22.5.2009

Účelové hospodářství VÚŽV, v.v.i Netluky : odborná exkurze SOŠ a SOU Horšovský Týn zaměřená na téma „Environmentálně šetrný chov hospodářských zvířat“ a návštěva Mateřské školy Semínko – o.p.s., během které byli žáci seznámeni mimo jiné i s kriticky ohroženým plemenem české červinky

8


Revize chovů Nezbytnou součástí činnosti NRS je revize chovů registrovaných v Národním programu. Předmětem průběžné kontroly těchto chovů je zjištění stavu genetického zdroje, na který je požadována dotace a dodržování podmínek chovu stanovených metodikou pro tento genetický zdroj ze strany účastníka Národního programu – příjemce veřejné finanční podpory. V roce 2009 bylo kontrolní skupinou (Ing. Věra Mátlová, Ing. Martina Kosová, Ing. Eva Němečková) uskutečněno celkem 8 kontrol, a to u čtyř chovatelů české červinky, u dvou chovatelů nutrií a jednoho chovatele valašských a šumavských ovcí, z toho jedna následná pro zjištění stavu splnění nápravných opatření. Výsledky všech kontrol byly zaznamenány do samostatných kontrolních protokolů předávaných na MZe ČR.

Činnost ostatních subjektů Sdružení SRAZ - Toulcův dvůr V rámci Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů nadále probíhá aktivní spolupráce s Centrem ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze Hostivaři, prostřednictvím sdružení SRAZ. Farma slouží k přímé prezentaci národních plemen a využívá se při výukových programech pro všechny typy škol - od MŠ po studenty škol vysokých. Stejně jako v předchozích letech i v roce 2009 pokračovaly programy pro školy všech stupňů zaměřené na hospodářská zvířata se zdůrazněním významu původních plemen a současně jejich odbornou prezentací. Pro informovanost veřejnosti (každoroční návštěva okolo 20 000 osob, zejména rodin s dětmi) je vybudována naučná stezka s informačními panely, které seznamují návštěvníky s národními plemeny hospodářských zvířat.

Seznam chovných zvířat českých plemen na farmě Toulcova dvora v roce 2009: Huculský kůň : 12 klisen, 2 hříbata odchov Česká červinka : 1 kráva ,1 jalovička Přeštické prase : 2 prasnice Ovce původní valaška : 1 beran, 4 bahnice Koza bílá krátkosrstá : 1 kozel a 2 kozy bílé, 1 koza hnědá krátkosrstá Králíci český černopesíkatý : 1 + 3 český strakáč : 1 + 1 český červený : 1 + 2 České husy : 1 houser, 2 husy Česká zlatá kropenatá slepice : 1 kohout , 15 slepic

Souhrnný přehled o aktivitách Sdružení SRAZ, Toulcův dvůr v roce 2009 : • • •

143 výukových programů, kterých se zúčastnilo 2.336 dětí, tj. celkem bylo realizováno 5569 účastníkohodin spolupráce s 304 studenty VŠ, kterým byli zajištěny odborné a učební praxe a semináře realizován byl jeden seminář pro pedagogy pro 5 osob

připraveno a realizováno bylo celkem 12 výchovných a osvětových akcí pro širokou veřejnost, kterých se zúčastnilo přes 5.000 osob 9

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Příloha: VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTA ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI č.

1

2

3

Název akce

A ta kráva Osvětová akce především pro rodiny s dětmi. Propagace mléko dává agrobiodiverzity (česká červinka, bílá a hnědá koza krátkosrstá) a welfare chovů hospodářských zvířat formou interaktivního odpoledne na statku (aktivity se zvířaty - komentovaná prohlídka farmy včetně přímého kontaktu se zvířaty, krmení, dojení, výroba čerstvého sýra a másla). Jak Osvětová akce z cyklu akcí pro veřejnost zeměřených na beránek o ochranu zvířat. Tentokráte s tématem ovce domácí rouno přišel propagace agrobiodiverzity (valašská ovce) a welfare chovů ovcí formou interaktivního odpoledne na statku (komentované stříhání ovcí profesionálním střihačem, tématické výtvarné aktivity s ovčí vlnou, komentovaná prohlídka farmy včetně přímého kontaktu se zvířaty). Den Země Celodenní osvětová akce, prohlídka farmy, agrobiodiverzita a propagace genových zdrojů.

Křtiny mláďat 4

5

6

7

8

9

10

11

***

10

Popis akce

Jak se u nás žije zvířatům

Osvětová akce z cyklu akcí pro veřejnost zeměřených na ochranu zvířat a agrobiodiverzitu, ochranu genofondu. Seznámení s narozenými mláďaty na statku, péče o zvířata a jejich mláďata, křtiny kůzlátek Romanky a Radky, setkání s adoptivními rodiči zvířat na Toulcově dvoře. Osvětová akce z cyklu akcí pro veřejnost zeměřených na ochranu zvířat. Seznámení s životem zvířat na welfare farmě, správná péče o zvířata, krmení a přímý kontakt se zvířaty, výtvarné činnosti k tématu. Osvětová akce z cyklu akcí pro veřejnost zeměřených na ochranu zvířat. Seznámení s životem zvířat na welfare farmě, správná péče o zvířata, krmení a přímý kontakt se zvířaty, výtvarné činnosti k tématu. Příměstský tábor, práce se zvířaty z farmy, seznámení s genovými zdroji a jejich využití, propagace českých genových zdrojů.

Počet účast.

Počet účast.xhodin

SEV Toulcův dvůr (Kubatova 32/1, 102 00 Praha 10 Hostivař)

22+22

44+44

SEV Toulcův dvůr (Kubatova 32/1, 102 00 Praha 10 Hostivař)

47

94

900

7200

50

100

45

90

35

70

24

240

2500

20000

38

76

491

3928

982

7856

5156

39742

Místo konání

SEV Toulcův dvůr (Kubatova 32/1, 102 00 Praha 10 Hostivař) SEV Toulcův dvůr (Kubatova 32/1, 102 00 Praha 10 Hostivař)

SEV Toulcův dvůr (Kubatova 32/1, 102 00 Praha 10 Hostivař) Jak se u SEV Toulcův dvůr nás žije (Kubatova 32/1, zvířatům 102 00 Praha 10 Hostivař) Letní škola SEV Toulcův dvůr malých (Kubatova 32/1, farmářů 102 00 Praha 10 Hostivař) Dožínky a Celodenní osvětová akce, prohlídka farmy, selská jízda SEV Toulcův dvůr biojarmark huculů. (Kubatova 32/1, 102 00 Praha 10 Hostivař) Čtyři koně Osvětová akce pro veřejnost zeměřená na propagaci SEV Toulcův dvůr ve dvoře genových zdrojů. Kůň domácí - propagace ohleduplného (Kubatova 32/1, (akce trvala přístupu ke koním a propagace huculských koní (plemena 102 00 Praha 10 2 hodiny) koní,anatomie a zvyky koní, péče o koně, tématické Hostivař) výtvarné aktivity, komentovaná prohlídka stájí včetně přímého kontaktu se zvířaty). Pomáháme Výstava všech dětských prací (celkem 300 prací) SEV Toulcův dvůr (Kubatova 32/1, zvířatům výtvarné soutěže na téma ochrany zvířat, 4. 10. 2007 v 10:30 hodin ocenění vítězů jednotlivých kategorií. 102 00 Praha 10 Hostivař) Den zvířat Osvětová akce pro rodiče a děti s programem (ochrana SEV Toulcův dvůr na Toulcově zvířat, propagace genových zdrojů, prohlídka farmy, (Kubatova 32/1, dvoře stříhání ovcí, vystoupení huculů a kladrubských koní aj.) 102 00 Praha 10 Hostivař)

***

***

CELKEM


Centrum rozvoje chovu slezského norika BEGAN MOVE V roce 2009 uskutečnilo Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany,o.s. ( dále Centrum ) alternativu soutěžního dne pro držitele chladnokrevných koní z řad hobby chovatelů - závody BEGAN MOVE . Ve startovním poli byli nahlášeni i junioři. Centrum vybavilo soutěže cenami.

Speciální výstava 27.6. 2009 Pořadatelé vytvořili kategorie: 2-3 letí koně, třída otevřená, třída pracovní, klisny s hříbaty, kolekce majitelů a show třída. Diváci měli možnost vidět fyzické odlišnosti plemen při předvedení koní v kroku, v klusu a v zootechnickém postoji. Pro výstavu bylo striktně vyžadováno propozicemi stanovené oblečení předvádějícího handlera pro zvýšení kultury a prestiže výstavy koní a chovatelství. Celá akce včetně doprovodného programu byla propagací vyspělosti chovu chladnokrevných plemen.

BEGAN 2009 - ověřovací ZV II. Stupně Letošní soutěžní den pro chladnokrevné koně se uskutečnil 25.7.2009. Do soutěží v těžkém tahu (TT), v ovladatelnosti (OVL) a ve formanských jízdách (FORM) a do Derby v těžkém tahu bylo přihlášeno 9 koní. Zástupci tří plemen s plemennými knihami v ČR byli dle Metodiky CRCHSN Hradčany přeměřeni před startem kvalifikovaným rozhodčím Ing. Martinou Kosovou v základních tělesných mírách a tyto byly zaznamenány do jejich Pracovních knížek. Kdykoliv je tedy možné dle zápisu porovnat tělesné vyspívání koní s prokázaným původem a s touto informací nakládat v cílené chovatelské práci. Technickým rozhodčím byl Ing. Jan Gallas.

Vzdělávací kurzy pro veřejnost, přednášky Ve spolupráci se hřebčínem Hradčany Centrum uskutečňovalo v průběhu roku individuální a hromadné vzdělávací kurzy. Hromadná soustředění byla zaměřená na nový sport bega cross a na formanské soutěže. 25.-26.4.2009 proběhl seminář o orbě koňským potahem a veterinární seminář. V prvém dni byl pozván jako lektor několikanásobný držitel titulů v orbě pan Oskar Sněhota, v druhém dni vedla seminář MVDr. Marta Kolmanová. Poslední akcí pro veřejnost byla „Expedice Zakletý 2009“, trekkingový výstup 7.11.2009 s chladnokrevnými koňmi na jeden z nejvyšších vrchů Orlických hor. Reportáž vyšla na www.equichannel.cz . Další prezentace plemene SN jako genetického zdroje uskutečnilo Centrum: -

-

publikace v odborném tisku – příspěvky v časopisech Jezdectví a Svět koní Královéhradecké krajské dožínky - v programu Královéhradeckých krajských dožínek 19.9.2009 v Šimkových sadech v Hradci Králové vystoupily s chladnokrevnými koňmi děti z Dětského domova Potštejn a Daniela Svobodová Dětský domov Potštejn - semináře a praktické lekce připravované Centrem pro děti z DD Potštejn

Děti se účastnily soutěží pro amatéry – Began move. I letos se staly partnery při trekkingové akci Expedice Zakletý 2009.

11


Kryokonzervace Kryokonzervace představuje ideální doplňkový způsob konzervace genofondu plemen zahrnutých do NP GŽZ. Uchováván je jak reprodukční materiál - inseminační dávky a embrya, tak materiál určený zejména pro charakterizaci a popis genetických zdrojů, monitoring změn v populacích a studium užitkových vlastností plemen na molekulárně-genetické úrovni, zejména krev, sliny, srst a další tkáně pro izolaci DNA. Pro předpokládaný rozvoj moderních reprodukčních biotechnologií se ve stále větší míře realizuje i konzervace somatických buněk.

Pracoviště Kostelec nad Orlicí V letošním roce bylo odebráno semeno od 16 plemenných kanců přeštického černostrakatého plemene, 6 plemenných beranů šumavské ovce a 3 berani valašské ovce. Celkově je zakonzervováno semeno 103 plemenných kanců PC (20-25% z celkového stavu kryomateriálu pochází z opakovaných odběrů), 8 plemenných kanců ČVM, 42 beranů S, 20 beranů V a 25 plemenných kozlů bíle a hnědé varianty. Liniová struktura populace PC je zakonzervovanými inseminačními dávkami zcela pokryta a umožňuje její dílčí revitalizaci. Obdobné závěry lze konstatovat u šumavské a valašské ovce. U plemenných kozlů z ryze provozních a organizačních důvodů nebyly v letošním roce provedeny žádné odběry. Částečné možnosti k obnově početního stavu zaniklých linií, ale pouze pro udržení jedinců in situ, dává nově uznaný šlechtitelský chov při VÚŽV v Kostelci nad Orlicí. Zde jsou využívány výhradně zmrazené inseminační dávky popřípadě embrya k rozšíření další populace.

Inventarizace kryomateriálu Tab. 1: Přehled kryokonzervovaného genetického materiálu Centrální kryobanka Hradišťko Plemeno česká červinka český strakatý skot starokladrubský kůň huculský kůň slezský norik českomoravský belgik přeštické prase koza bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá šumavská ovce

Embrya počet 81 952 0 0 0 0 0 0 0 0

Inseminační dávky počet počet plemeníků dávek 5 7145 22 12141 27 1102 5 291 7 443 8 436 33 159 ID + 434 pejet 6 143 9 202 12 357

Kryobanka Kostelec n.Orlicí Plemeno přeštické prase prase CVM koza bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá šumavská ovce valašská ovce

Embrya počet 0 0 0 0 0 0

Inseminační dávky počet počet plemeníků dávek 59 5450 pejet 8 670 pejet 8 128 1 12 41 650 20 325

Pro chovatele české červinky jsou dále k dispozici inseminační dávky (býci BRY 3, PO 4 a PO 5, UL 1, ANK 1) v depozitu Jihočeského chovatele v Homolích.

12


Přehled kryokonzervovaného biologického materiálu Tab. č. 2: Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV,v.v.i. Druh a plemeno

Počet vzorků

Skot : česká červinka německá (hessenská a vestfálská) červinka polská červinka český strakatý skot ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce valaška zušlechtěná valaška ostatní plemena (cigája, charollais, merinolandschaf, texel, suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná) Kozy: bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá koza ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine, anglonúbijská) Koně: starokladrubský kůň slezský norik českomoravský belgik huculský kůň Drůbež: česká zlatá kropenka česká husa ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, šumavka, česká krůta)

211 43 25 2493 4521 2470 276 241 717 906 510 220 445 172 273 212 620 160 253

Kryokonzervace spermatu GZ ryb v roce 2009 V roce 2009 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra Žďárského lysce, pstruha obecného f. potoční Šumavské populace a u pstruha duhového PdD 75. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanoví z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Tab. č. 3: Aktuální přehled kryokonzervovaných dávek v kryotubách podlejednotlivých plemen a linií, počty mlíčáků a počty zamražených dávek Druh

Plemeno / linie

Počet mlíčáků

Kapr obecný

Jihočeský lysec BV Pohořelický lysec Synt. linie C434 Synt. linie C435 Telčský lysec Třeboňský šupináč Jihočeský kapr šupinatý C73 Žďárský lysec Žď-L Milevský lysec MV Mariánskolázeňský kapr šupinatý ML

6 10 16 10 10 18 5 27 30 10

Počet dávek 84 100 164 100 100 180 50 668 300 100

Rok 1998, 1999, 2006 2001 1998, 2003, 2006 2002 2002 2001, 2003, 2006 2003 2004, 2009 2005, 2007 2005

13


Lín obecný

Sumec velký Jeseter malý Vyza velká Pstruh obecný f. potoční Pstruh duhový

Lín Velkomeziříčský Lín Hlubocký Lín Táborský Lín Modrý Lín Zlatý Lín Vodňanský Lín Mariánskolázeňský Sumec Hodonínský Sumec Vodňanský albinot. Sumec Vodňanský čistý druh čistý druh Šumavská populace PdD 75

42 50 73 6 12 15 14 9 2 2 51 1 43 20

90 59 106 25 85 34 7 90 20 20 510 40 413 200

1999, 2000, 1999, 2004 1998, 2004, 2000 2000 2007 2007 2000, 2004 2000 2000 1999, 2001, 2000 2005, 2006, 2009

2007 2007, 2008

2006, 2008 2008, 2009

Finanční zajištění Národního programu Administrace dotačních prostředků Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV, po jejich kontrole a sumarizaci navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly, tak aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k podpoře chovu.

Tab. č. 4: Náklady na realizaci programu Koordinace programu Činnosti zajišťované NRS - metodické vedení a koordinace, tvorba databází, evidence dat genetických zdrojů, analýzy programu jejich šlechtění, provoz genobank, molekulárně-genetická charakterizace plemen, regenerace české červinky, speciální testace plemen, posuzování a prověřování žádostí o dotační podporu a jejich kontrola, zajišťování náležité publikace a informovanosti, zajišťování úkolů vyplývajících z mezinárodních dohod a zastupování ČR v mezinárodním měřítku z titulu Národního referenčního střediska. Materiál a služby (propagační materiály, poštovné, IT atd. ) Cestovní náklady a doprava Projekt české červinky (odchov 3 plem. býků, produkce 2000 ID, produkce nových embryí) a ČESTR (embryotransfer) Poplatky (ERFP) Osobní náklady Vnitropodnikové náklady a režie Celkem Činnosti zajišťované dalšími subjekty formou kooperačních smluv

Celkem zajištění Národního programu

14

119 688 206 912 1 328 664 261 873 861 605 1 189 745 3 968 487 2 031 513

6 000 000

15 Tab. 5: Přehled podpor na chov genetických zdrojů v roce 2009 druh/plemeno SKOT červinky kráva KU mléč. užitkovost kráva BTPM jalovice od 7.měsíce plemeník v chovu plemeník nově zařazený jalovička - tele

počet

sazba

14 58 47 4 4 17

8 000 6 000 4 000 15 000 20 000 2 000

kozy bílé kozy hnědé KOZY

2 007 810

750 750

2 403 6 15

600 1 200 2 000

291 10

1 200 2 000

39 2

10 000 10 000

410 000 390 000 20 000

26 50 2

10 000 12 000 20 000

900 000 260 000 600 000 40 000

111 21

7 000 8 000

OVCE šumavka bahnice beran beran mladý valaška bahnie beran OVCE KONĚ klisny hřebec

hucul

starokladrubský klisny matky klisny v altern.připařování hřebec/max.3 nejlepší ČM belgik klisny matky klisny v altern. připařování slezský norik klisny matky klisny v altern. připařování hřebci ohrož. linií hřebec/max.3 nejlepší KONĚ

57 11 1 3

7 000 8 000 10 000 15 000

částka 822 000 112 000 348 000 188 000 60 000 80 000 34 000 1 505 250 607 500 2 112 750 1 479 000 1 441 800 7 200 30 000 375 200 349 200 20 000 1 854 200

960 000 777 000 168 000 542 000 399 000 88 000 10 000 45 000 3 090 000

druh/plemeno PRASE přeštické prasnice kanec

počet

sazba

245 36

4 200 15 000

121 70 161 315 172 126 24

230 260 180 160 180 350 450

120 74 38

600 600 800

česká slepice zlatě krop. česká husa DRůBEŽ

288 159

300 500

ryby kapr pstruh duhový pstruh potoční lín sumec síh maréna síh peleď jeseter vyza

43 19 4 3 8 2 1 2 3 1

93 000 200 000 160 000 72 000 115 000 112 950 114 000 115 000 120 000

včely plem.matka a plem.matka b plem.matka c plem.matka d plem.matka e CELKEM

43 64 60 71 149

3 700 1 200 600 430 300

králíci morav.bílý hn. český luštič morav. modrý český strakáč český albín český červený černopesíkatý nutrie standard stříbrná vícebarevná

částka 1 569 000 1 029 000 540 000 211 270 27 830 18 200 28 980 50 400 30 960 44 100 10 800 146 800 72 000 44 400 30 400 86 400 79 500 165 900 4 658 950 1 767 000 800 000 480 000 576 000 230 000 112 950 228 000 345 000 120 000 347 130 159 100 76 800 36 000 30 530 44 700 14 700 000


Stav ochrany a využití plemen zařazených do genetických zdrojů SKOT Česká červinka Stav populace Na konci roku 2009 bylo u 15 zařazených chovatelů jako genetický zdroj uznáno celkem 150 jedinců všech kategorií (krav, jalovic, jaloviček, býků), chovaných částečně jako ustájené a dojené, částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka (BTPM). Program uchování pokračoval podle metodiky schválené v roce 2007. JU České Budějovice Tab. č. 6: Stav populace GZ české červinky – chovy v garanci JU České Budějovice Chovatel

ŠZP JUČB Tomášek Haklovy Dvory Nové Hutě

Blažek Staré Hodějovice

Sikora Milíkov

Kostečková

Soběslav

Závodný Deštná BTPM

dojené

BTPM

dojené

BTPM

BTPM

BTPM

5

21

9

11

3

4

1

2

krávy jalovice

17

9

5

jalovičky 6měs.

6

2

3

býci plemenní

2

1

2

4 1

1

Chovy z odchovu ČZU Praha (IBR negativní) Tab. č. 7: Stav populace GZ české červinky – chovy v garanci ČZU Chovatel

ČZU

Abatis*

SRAZ

MEDITO

Holoubek

BTPM BTPM dojená BTPM BTPM 8 14 1 2 krávy jalovice 4 3 1 jalovičky 6měs. 3 1 býci plemenní 4 1 1 *Chov ABATIS ukončil na přelomu roku 2009/2010 svoji činnost.

Páchová

Dráb

Prašívka

BTPM 1

BTPM

BTPM

1

2

1

Největším chovem zůstává JU České Budějovice – Školní zemědělský podnik. Z hlediska plnění ozdravného programu v chovech české červinky je nadále postupováno podle schválené metodiky z roku 2006. Probíhá kompletní vakcinace stáda v termínech 1x za 6 měsíců včetně telat. Poslední termín vakcinace byl stanoven na listopad 2009. Nadále trvá předpoklad ukončení ozdravovacího procesu v roce 2011, kdy budou jednorázově zlikvidována všechna zvířata nacházející se v chovech před začátkem vakcinace. Z hlediska kontroly plnění metodiky chovu české červinky je v případě šlechtitelského procesu postupováno podle návrhu připařovacího plánu, který zpracoval doc. Ing. Karel Košvanec, CSc. V plemenitbě je využíváno inseminace semenem býků BRY 003 a nově zařazeného LACY – 830715. Pro přirozenou plemenitbu se využívá býk PPC – 007. Byl vybrán další potenciální plemenný býk ze současné samčí populace – 649749-031.

16


Byli vyřazeni téměř všichni přímí potomci býků PO 002, PO 003, PO 005 a ANK 001. Zůstávají pouze 3 plemenice po býku ANK 001. Nadále je v chovu prováděno vážení a měření telat pod dohledem inspektora kontroly užitkovosti masných plemen Ing. Čepeláka. Dne 10.12.2009 se uskutečnilo na ŠZP JU setkání Klubu chovatelů ČČ, kde bylo formulováno a projednáno několik důležitých bodů týkajících se opatření v dalších chovatelských postupech regenerace a záchrany kriticky ohroženého plemene české červinky. Jednalo se především o podmínkách zápisu zvířat do PK a tvorbě připařovacích plánů pro jednotlivé chovatele. Budou shromážděny podklady od jednotlivých chovatelů a zvířata zařazená v GZ by v dalším roce měla být rozdělena podle zastoupení původních genů do příslušných oddílů v PK ČČ. Kromě dokumentace zvířat bude posuzován i jejich exteriér. Chovatelé obdrží pro svá zvířata vypracované individuální připařovací plány. Na tomto setkání byl zvolen Ing. Karel Havelka novým předsedou KCHČČ.

Projekt regenerace plemene s využitím kryokonzervovaných embryí : Projekt revitalizace české červinky zahájený na účelovém hospodářství VÚŽV v Netlukách v roce 2007 (využití embryí konzervovaných v letech 1996-97 pro produkci nových plemenných býků s maximálním podílem genů původních „zakladatelek“ chráněné populace) pokračoval úspěšně i v roce 2009. Na účelovém hospodářství VÚŽV,v.v.i. v Netlukách bylo v roce 2009 odchováno celkem 14 kusů, 5 jalovic a 9 býků. Z odchovaných býčků byli tři vybráni jako plemenní, z nich dva umístěni na stanici pro odběr inseminačních dávek a jeden zařazen do přirozené plemenitby, čtyři odchované jalovice jsou v prvním reprodukčním cyklu využity pro produkci nových embryí pro genobanku, následně budou zapuštěny pro zisk a odchov potomků pro další chov. Ze šesti býků nezařazených do plemenitby a realizovaných jako jateční byly odebrány vzorky ušních tkání a následně nakultivovány somatické buňky na pracovišti genobanky Kostelec nad Orlicí. Z těchto tkáňových kultur bylo zakonzervováno 39 kryozkumavek. Další materiál určený ke kryokonzervaci jsou ID odebrané v roce 2009 od nových plemenných býků BRY 008 a BRY 009. Od každého 1 000 ID. Na konci roku 2009 se podařilo v rámci započatého projektu Produkce embryí od 4 jalovic plemene česká červinka získat v součinnosti s firmou Bovet a.s. 4 embrya vhodná k uložení v genobance. Úkol bude pokračovat i v roce 2010, kromě produkce embryí určených k uložení v genobance budou embrya nevhodná pro konzervaci aplikována vybraným příjemkyním pro případné rozšíření chovu na farmě Netluky. 1.Výběr zvířat Dárkyně – čtyři jalovice plemene CC narozené a odchované v účelovém hospodářství VÚŽV na farmě Netluky po embryotransferu v roce 2007. Ve čtyřech cyklech po sobě jdoucích jim budou po superovulaci a následné inseminaci odebírána embrya. Příjemkyně – současně s přípravou dárkyň se připraví vhodné příjemkyně ze stáda černostrakatých a červenostrakatých jalovic pro následný embryotransfer, ke kterému budou použita embrya nevhodná k zmrazení. Dárkyně i příjemkyně, které prošly zdravotními zkouškami a z hlediska stavu reprodukčních orgánů, tak i celkového zdraví mají mít předpoklad k vysoké úspěšnosti při získávání embryí, přenosu a řádnému vývoji potomků a jejich následné využití v plemenitbě.

17


2. Inseminační dávky ( ID ) – budou uvolněny z dávek genových rezerv uskladněných v bance spermatu. Jedná se o ID býka st. reg. PO 004 z genobanky Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. v Hradištku pod Medníkem a ID býka st. reg. BRY 003 z genobanky společnosti Jihočeský chovatel a.s., České Budějovice, ISB Homole. 3. Specifické činnosti – zajištění podmínek pro produkci embryí, zmrazení, embryotransfer 4 embryí jaloviček, popřípadě embryotransfer zárodků neschopných konzervace. Příprava dárkyň a příjemkyň – zajistí zootechnická služba Účelového hospodářství VÚŽV,v.v.i. podle požadavků firmy Bovet a.s. Sloupnice, která uskuteční na základě předem uzavřené smlouvy výplachy embryí, zhodnocení jejich kvality a kryokonzervaci. Kontrola kvality embryí, konzervace – zajistí firma Bovet. ET vybraných embryí a embryí nevhodných k uložení v genobance – zajistí firma Bovet Kontrolu zabřeznutí příjemkyň – zajistí zootechnická služba účelového hospodářství. Odchovaní jedinci obou pohlaví budou posouzeni pro využití v plemenitbě , výběr bude realizován podle pravidel stanovených PK ČČ.

Ostatní aktivity v roce 2009 -

Laboratorní rozbor vzorků masa z šesti jatečních býků ČČ ve spolupráci s oddělením chovu skotu VÚŽV, v.v.i.

-

Na webové stránky Svazu chovatelů českého strakatého skotu www.cestr.cz jsou přidávány aktuální informace týkající se chovu české červinky – řád plemenné knihy, šlechtitelský program, kontakty na členy KCHČČ aj.

Český strakatý skot Stav populace Původní projekt ochrany, z provozních a ekonomických důvodů realizovaný především konzervací embryí a spermatu od zvířat s minimálním podílem krve ČESTR 87,5%, byl v roce 2004 dočasně zastaven resp. omezen na uchování „in vitro“ (uložením cca 12 000 inseminačních dávek od 22 býků devíti nepříbuzných linií a 950 nesexovaných embryí), protože počet žijících jedinců v populaci se pohyboval v řádech stovek. Počátkem roku 2009 se situace vyvíjela tak, že v chovech zůstalo pouze cca sto plemenic, které by měly alespoň dvě generace zpět ze strany otce i matky zastoupeny pouze české linie (Brok, Cesar 590, Eben, Fanfán, Frajer, Hubert, Junek 1, Květouš, Laban, Lom, Lucián, Menelík, Mrak 5, Primus, Prut, Šohaj a Ulk), tj. původní genetický zdroj. Po konzultacích s PK ČESTR a ministerstvem zemědělství bylo rozhodnuto vykoupit zbývající vhodné plemenice, bezprostředně ohrožené brakací, a vytvořit konzervační nukleus pro další plánované aktivity Národního programu (detailní genetická charakterizace apod.) na účelovém hospodářství VÚŽV,v.v.i. v Netlukách.

18


V listopadu 2009 byla takto vytvořená skupina 18 krav po karanténě zařazena do programu konzervace in vivo, s využitím uložených inseminačních dávek. V ostatních chovech zůstává cca 30 dalších krav a jalovic, které nebyly přesunuty kvůli nákazové situaci IBR. Graf 1. Býci genetického zdroje (min.75% podíl původních českých linií v rodokmenu) Býci genetického zdroje ČESTR zapsaní do PK v jednotlivých letech 18 15 12

N 9 6 3 0 1990- 1996

1997

1998

1999 2000

2001

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1995

2009

počet

Graf 2: Býci jediné původní české linie 5 Mrak zastoupeni osmi procenty Podíl linií býků strakatého plemene v inseminaci, 2005

Radi Honig Unaf Bavor Aimant 5 Mrak Morelo Bajer Egel Helios ostatní Balda Nicou Redkan Redez

Graf 3: V inseminaci býci linie 590 Cesar a Brok, méně než 2% (tj. v kategorii „ostatní“) Podíl linií býků strakatého plemene v inseminaci, 2007

Radi Honig Unaf Bavor Aimant 5 Mrak Morelo Bajer Egel Helios ostatní Balda Nicou Redkan Redez

Populace GZ ČESTR bude chována pod dozorem Rady GŽZ. Bude chována jako uzavřená bez přílivu genů z venčí. K tomu bude využívána každoročně inseminace co největším počtem plemeníků. V prvém období budou použity ID uložené v bance GŽZ. Pro účely GZ ČESTR budou připuštěny 19


všechny plemenice vykoupené do VÚŽV,v.v.i i ostatní plemenice v původních chovech. Pro navýšení stavu zvířat bude využit přenos zárodků do příjemkyň jiných plemen. Odchovávány budou všechny chovu schopné jalovice i býci. V prvních letech se předpokládá odchov přibližně do 8 býků a do 12 jalovic ročně. Vybraní býčci budou odchováni v uznané odchovně plemenných býků, nebo budou odchováni podobným způsobem u chovatele. Od každého k plemenitbě vybraného býka bude na inseminační stanici, nebo na schváleném odběrném místě, odebráno sperma pro vytvoření zásoby 1200 ID. Z této zásoby bude 1/3 uchovávána v bance GŽZ jako rezerva pro použití v následných letech a 2/3 budou použity k testovacímu připařování pro potřeby ohodnocení býků kontrolou dědičnosti ve smluvních chovech mimo GZ ČESTR. Plemenitba bude organizována tak, aby se zabránilo nejužší příbuzenské plemenitbě. Nicméně vzhledem k omezené velikosti populace, přestože počet plemeníků je dostatečný, se nebude možno určitému stupni příbuzenské plemenitby vyhnout. Zmíněná sub-populace má nižší užitkovost než ostatní běžně šlechtěná plemena. Cílem GŽZ je uchovat co největší genetickou proměnlivost pro případné využití v budoucích generacích pro obživu lidstva. Toto se týká všech hlavních užitkových vlastností. Lze proto dále předpokládat stále větší zpožďování za ostatními plemeny, což s sebou ponese nižší ekonomickou výkonnost a nároky na peněžní podporu. Podpora bude zaměřena na: -

Chov živých zvířat Rozšiřování stavu zvířat pomocí přenosu zárodků Odchov plemenných býků Odběr ID a chov plemenných býků na ISB Skladování ID a zárodků Inseminaci a kontrolu dědičnosti testovaných býků

Hlavním cílem je uchování GŽZ a pokud možno nalezení do budoucnosti takového způsobu využití a rozšíření, který umožní ekonomický chov i bez peněžní podpory. Graf 4: Nově testovaní býci v r. 2009 (žádný zástupce původních českých linií) Zastoupení linií otců býků v testaci 2009

20

Radi Honig Unaf Bavor Aimant Mrak Morelo Bajer Egel Helios ostatní Balda Nicou Redkan Redez Tartars Bach

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 8: Linie, které by mohly být uznány jako původní Linie

zkratka pro registr

Linie

zkratka pro registr

Brok

BO

Květouš

KV

590 Cesar

CSM

Laban

LB

Hubert

HB

Lom

LM

Menelík

ME

5 Mrak

MKM

Fanfán

FAN

Primus

PY

Lucián

LC

Prut

PR

Ulk

ULK

Šohaj

ŠJ

Frajer

FJ

Eben

EB

1 Junek

JUN

Kryokonzervace Koncem roku 2009 bylo započato v rámci zahájeného projektu ochrany GZ ČESTR s odběrem biologického materiálu ze skupiny odkoupených zvířat na Účelovém hospodářství Netluky VÚŽV,v.v.i. Odběr ušní tkáně z těchto vybraných jedinců a následná kultivace a uchování somatických buněk probíhá ve spolupráci s pracovištěm genobanky Kostelec nad Orlicí.

21


Přeštické černostrakaté prase Stav populace GZ Přeštické černostrakaté plemeno prasat (PC GZ) se chovalo v 6 chovech 6 zemědělských podniků (tab. č. 9). Koncem roku 2008 farma Buková ZD Merklín ukončila chov prasat, ale byly založeny dva nové chovy, a to „Horákova farma“ (Čejč) a v pracovišti Kostelec nad Orlicí ve VÚŽV,v.v.i. Došlo tak k nepatrnému snížení počtu prasnic (245), ale ke zvýšení počtu kanců (36), a tím se efektivní velikost populace PC GZ zvýšila z 85 na 125. Počet odchovaného potomstva je uveden v tab. č. 10. V průměru na jeden chov bylo odchováno (s testem vlastní užitkovosti) 31 a klasifikováno (s posouzením TKZ) 18 prasniček a odchováno 6,3 a klasifikováno 2,2 kanečků. Intenzita selekce při výběru plemenných zvířat do chovu z testovaných polním testem ve „starých chovech“ se pohybovala u prasniček od 0 do 54,2 % (průměr 40,5 %) a u kanečků od 0 do 78,6 % (průměr 48,4 %). U začínajících chovů byla intenzita selekce podstatně vyšší (v průměru u prasniček 61 %, u kanečků v průměru 76 %). Během sledovaných let dochází ke snižování počtu testovaných prasniček (od 1083 v roce 1998 do 184 v roce 2009), ale intenzita selekce se příliš neměnila, zvláště u prasniček. Ve sledovaných letech činila intenzita selekce v průměru 52,8 % u prasniček a 52,4 u kanečků. Počet prasnic plemenného jádra (PJ) a jejich věková struktura je uvedena v tab.11. U „starých chovů“ je věková struktura prasnic z hlediska mladých (prasnice na 1. a 2. vrhu) a starších prasnic (prasnice se 6. a vyšším počtem vrhů) celkem vyrovnaná, a to 33,6 % a 28,7 %. U začínajících chovů je 86,7 % prasnic na 1. a 2. vrhu. V průběhu sledovaných let tak došlo k snížení věku prasnic u populace PC GZ. Plemenné jádro prasnic tvoří 74 % z počtu prasnic PC GZ.

Úroveň znaků v kontrole užitkovosti Úroveň znaků v kontrole užitkovosti je uvedena v tab. č. 12. Přes jisté diference mezi chovy, se během sledovaných let průměrný počet živě narozených a dochovaných selat ve vrhu výrazně neměnil, rovněž průměrný denní přírůstek od narození do 90 kg u prasniček a do 100 kg živé hmotnosti u kanečků byl během posledních let přibližně na stejné úrovni. U podílu libového masa z živé hmotnosti 100 kg došlo k určitému zvýšení u prasniček a současně ke snížení průměrné výšky špeku (korigovaná na 90 kg živé hmotnosti). U kanců došlo k zvýšení podílu libového masa z živé hmotnosti 100 kg a k snížení výšky špeku (korigovaná na 100 kg živé hmotnosti) (tab. č. 18, grafy 5 až 8). Počet vrhů, podíl 1. vrhů z celkového počtu vrhů, podíl čistokrevných vrhů z celkového počtu vrhů a zabřezávání prasnic po prvém zapuštění celkem, v přirozené plemenitbě a při inseminaci v jednotlivých chovech je uveden v tab. č. 13. Podíl čistokrevných vrhů v jednotlivých chovech je značně rozdílný, což vychází ze strategie chovů (poptávka po hybridních prasničkách) a zajištění obnovy stáda, v průměru u PC GZ činila 48 %. Ukazuje se, že během sledování chovu PC GZ se tento podíl snižuje. Zabřezávání prasnic bylo na úrovní 77 % (v přirozené plemenitbě 78 %, v inseminaci 76 %). Během sledovaných let dochází k snižování zabřezávání prasnic po prvním zapuštění a zvyšování podílu inseminace z celkového počtu připouštění (tab. č. 19).

22

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 9: Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech k 31.8. 2009 Podnik Žihelský statek a.s. Kralovická zemědělská a.s. ZD Mladotice RESPO Tachov s.r.o. VÚŹV Horákova farma ISK Celkem

Chov V.Č. Hať Výrov Mladotice Velké dvorce (Částkov) Kostelec n.O. Čejč

Počet kanců 4 5 10 10

Počet prasnic 70 18 83 54

3 4 36

20 245

Tab. 10: Počet kanců a prasnic plemenného jádra (PJ) a počet odchovaných plemenných zvířat za rok 2009 Počet Kanců PJ 3 3 7 2 6 2 3 26

Chov V.Č. Hať Výrov Mladotice Velké dvorce Kostelec n.O. Čejč ISK Celkem

Prasnice PJ 55 16 57 24 6 20

Produkce prasniček Odchov VU Klas. TKZ 48 22 2 2 69 35 50 41 6 2 9 4

178

184

106

Produkce kanečků Odchov VU Klas. TKZ 14 3 5 5 6 2 6 2 7 1 38

13

Tab. 11: Charakteristika chovů za rok 2009 Počet prasnic PJ 55 16 57 24 6 20 178

Chov V.Č. Hať Výrov Mladotice Velké dvorce Kostelec n.O. Čejč Celkem

Pořadí vrhu (věková struktura v %) 1. a 2. 3. až 5. 6. a další 45,5 49,1 5,4 31,3 6,2 62,5 36,8 45,6 17,6 20,8 50 29,2 83,3 16,7 90 10 44,4 38,8 16,9

Počet vrhů za život 3,0 4,9 3,7 4,5 1,5 1,2 3,4

Tab. 12: Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v jednotlivých chovech za rok 2009 Chov

V.Č. Hať Výrov Mladotice V. dvorce Kostelec Čejč Průměr

Počet selat Hmotnostvrhu Mezidobí v kg živě dochov

10,0 12,0 10,0 9,5 8,0 8,3 9,9

9,3 11,4 8,7 9,2 7,6 8,0 9,2

55,5 52,1 53,7

154,7 174,6 156,3 163,8 224,8 161,3 160,1

Přírůstek v g pras. kan.

525 579 548 545 595 563 544

569 580 604 589 598 584

LM v % pras. kan.

59,0 64,6 60,8 58,6 59,8 59,2 59,7

60,5 58,3 58,4 57,1 59,8 59,2

Výška špeku cm pras. kan.

1,05 0,56 0,89 1,10 0,90 0,97 0,99

0,98 1,19 1,31 1,28 1,02 1,12

23

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 13: Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech za rok 2009 Chov V.Č. Hať Výrov Mladotice V. Dvorce Kostelec Čejč Průměr

Počet vrhů 124 33 161 104 10 19 451

1. vrhů v% 21,0 15,2 19,3 6,7 60,0 63,2 19,3

Čisto. vrhů % 10,5 24,2 64,6 62,5 100,0 89,5 48,1

celk. 169 41 205 106 25 43 589

% 79,3 69,4 82,4 75,6 61,1 56,0 77,1

Zabřezávání přír. % 14 92,9 23 42,9 137 84,0 68 81,1 23 46,2 6 20,0 271 78,1

ins. 155 18 68 38 2 37 318

% 77,8 86,4 79,4 54,2 100,0 65,0 76,2

Zajištění počtu kanců a jejich zastoupení v genealogických liniích Počet kanců působících v jednotlivých chovech během roku a zastoupení kanců v genealogických liniích popisují tab. č. 14 a 15. Počet kanců v jednotlivých chovech byl značně nevyrovnaný, a to od 1 do 10 (v průměru však 5 kanců). Rovněž zastoupení kanců v 11 genealogických linií bylo nevyrovnané, od jednoho (linie Amperor a Sokolík) do 7 (linie Viskont), v průměru 3,1 kanců. Tab. 14: Seznam kanců působících v jednotlivých chovech během roku 2009 Chov V.C. Hať Výrov Mladotice V. Dvorce Kostelec Čejč ISK (Salas) ISK (Radouš) Celkem

Kanec Akoga 29, Sokolík 293, Viskont, 183, Wiskont 28 Akoga 27, Apolón 229, 230, Pirát 20, Sáčko 150 Akoga 26, Mason 20, Pirátek 250, Sudet 43, 44, Viskont 179, Wiskont 26 Akoga 22, Amperor 23, Mason 18, Pirát 18, 19, Viskont 173, 174, 175, 181, 185 Pirátek 251, 252, Sáčko 149 Akoga 32 Akoga 25, 28, Wiskont 27 Akoga 23

Počet 4 5 7 10 3 1 3 1 34

Tab. 15: Seznam kanců podle genealogických linií v roce 2009 Linie Akoga Amperor Apolón Mason Pirát Pirátek Sáčko Sokolík Sudet Viskont Wiskont Celkem

Zkratka AKG ARR APN MSN PTT PIT SC SOK SDE VSN WSN

Kanec 22, 23, 25, 26, 27, 28, 29,32 23 229, 230 18, 20 18, 19, 20 250, 251, 252 149, 150 293 43, 44 173, 174, 175, 179, 181, 183, 185 26, 27, 28

Počet 8 1 2 2 3 3 2 1 2 7 3 34

Dne 6. června 2009 se uskutečnila porada vedoucích chovů prasat přeštického černostrakatého plemene - genetický zdroj, zástupců Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Chovservisu, a. s., Plzeň, na které byly projednány zprávy - Zhodnocení stavu chovu přeštického černostrakatého plemene (celá populace) v roce 2008 (p. Čiviš), - Zhodnocení stavu chovu přeštického černostrakatého plemene jako genetický zdroj v roce 2008 (Dr. Fiedler) a přednesena přednáška - Hodnocení chovu PC GZ za použití bioekonomického modelu (porovnání nákladů na chov v roce 2008 s rokem 2005) (Fiedler). 24


Tab. 16: Počet kanců, prasnic plemenného jádra a odchovaných plemenných zvířat v letech 1998 až 2009 Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet kanců 47 29 40 36 37 39 37 31 28 22 23 26

Prasnice PJ 293 232 261 264 265 237 229 248 227 239 189 181

Produkce prasniček odchov VU klas. 1083 679 870 824 401 757 376 854 673 231 607 242 497 197 436 192 297 142 255 121 184 106

Produkce kanečků odchov VU klas. 171 89 119 26 53 17 50 19 52 21 35 15 29 13 24 17 29 13 18 11 20 11 38 13

Tab. 17: Charakteristika chovu PC GZ v letech 1998 až 2009 Rok

Počet prasnic

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

293 232 261 264 265 237 229 248 227 239 189 178

Pořadí vrhu (věková struktura) 1–2 3–5 >5 14,0 51,2 34,8 14,6 49,6 35,8 15,3 45,6 39,1 24,6 43,2 32,2 23,0 44,9 32,1 18,1 46,8 35,0 26,2 45,9 27,9 30,2 45,6 24,2 24,7 42,7 22,5 30,1 43,5 26,4 32,8 40,2 27,0 44,4 38,8 16,9

Počet vrhů za život 4,9 4,7 4,9 4,3 4,5 4,7 4,4 4,0 4,1 4,0 3,9 3,4

Tab. 18: Užitkovost prasnic plemenného jádra v letech 1998 až 2009 Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet selat Hmotnost Mezidobí vrhu živě dochov. 11,0 9,9 55,0 172,1 11,1 9,5 53,6 169,9 11,0 9,6 53,4 161,6 10,9 9,7 58,6 158,7 10,9 9,8 59,4 161,2 11,0 9,7 58,6 161,5 11,0 9,5 55,8 159,4 10,5 9,4 58,3 160,8 10,3 9,4 58,4 160,1 9,9 9,2 56,5 158,9 10,1 9,4 57,5 159,2 9,9 9,2 53,7 160,1

Přírůstek pras. kan. 525 598 515 585 525 603 528 598 537 602 515 575 517 589 520 580 524 573 519 592 533 573 544 584

% LM pras. kan. 55,9 57,2 56,3 57,7 56,4 58,2 57,2 58,9 58,0 59,7 58,5 59,8 58,8 59,5 58,5 58,2 58,4 58,8 58,2 59,5 59,6 60,5 59,7 59,2

Výška špeku pras. kan. 1,32 1,32 1,29 1,28 1,26 1,23 1,20 1,14 1,13 1,09 1,07 1,07 1,05 1,12 1,10 1,26 1,11 1,18 1,13 1,08 1,00 1,01 0,99 1,12

25

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Graf 5 a 6 Velikost vrhu

Průměrný denní přírůstek

12 10 živě 6

g

Počet

8 doch.

4 2 0

620 600 580 560 540 520 500 480 460

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

pras. kan.

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Graf 7 a 8 Průměrná výška špeku

61 60 59 58 57 56 55 54 53

1,4 1,2 1 pras. kan.

cm

%

Průměrný podíl LM

0,8

pras.

0,6

kan.

0,4 0,2 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Tab. 19: Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra chovu PC GZ v letech 1998 až 2009

26

Rok

Počet vrhů

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

754 613 698 685 675 645 611 644 625 643 522 451

1. vrhů Čisto. v % vrhů % 7,4 7,8 7,0 12,4 11,0 8,2 11,2 15,1 10,2 16,0 14,9 19,3

68,8 67,4 66,9 63,4 67,5 70,5 71,7 53,9 57,4 53,3 54,0 48,1

celk. 913 730 739 772 808 701 757 791 735 754 659 589

% 80,3 79,9 85,6 85,7 83,4 84,5 83,6 81,0 81,0 82,4 79,1 77,1

Zabřezávání přír. % 643 82,8 499 82,2 512 87,0 493 89,1 531 85,7 515 87,5 488 88,1 409 88,5 402 87,8 332 86,0 312 82,9 271 78,1

ins. 270 231 227 279 277 186 269 382 333 422 347 318

% 72,4 75,7 82,9 79,8 79,9 76,5 74,4 73,7 71,9 79,5 76,2 76,2


KONĚ Starokladrubský kůň Rozsah chovu a struktura populace Tab. 20: Stav populace GZ v r.2009 ve srovnání s lety 1999-2008 a) - privátní chov : Rok Plem. hřebci v GZ Plem. klisny v GZ Plem. klisny celkem Počet (B + V) (B + V) (B + V) chovatelů 1999 12 (5 + 7) 100 (42 + 58) 151 (65 + 86) 56 2000 14 (7 + 7) 112 (48 + 64) 168 (70 + 98) 69 2001 18 (10 + 8) 121 (48 + 73) 184 (74 + 110) 84 2002 17 (9 + 8) 134 (56 + 78) 201 (90 + 111) 87 2003 18 ( 9 + 9) 160 (77 + 83) 237(121 + 116) 103 2004 16 (7 + 9) 186 (92 + 94) 260(138 + 122) 119 2005 17 (8 + 9) 187 (89 + 98) 272(144 + 128) 120 2006 18 (7 + 11) 192 (92 +100) 275(136 + 139) 134 2007 20 (10 + 10) 201 (92 +109) 287(138 + 149) 142 2008 17 (8 + 9) 204 (96 +108) 305(151 + 154) 150 2009 21 (10 +11) 217 (101 +116) 330(161 + 169) 157 b) - NH Kladruby n.L.,s.p.: Rok Plem. hřebci v GZ Plem. klisny v GZ Plem. klisny celkem (B + V) (B + V) (B + V) 1999 18 (9 + 9) 126 (60 + 66) 144 (74 + 70) 2000 22 (9 + 13) 125 (59 + 66) 138 (71 + 69) 2001 22 (12+ 10) 133 (64 + 69) 147 (72 + 75) 2002 21 (12 + 9) 133 (67 + 66) 150 (74 + 76) 2003 25 (14 +11) 140 (73 + 67) 155 (83 + 72) 2004 27 (15 +12) 143 (76 + 67) 157 (85 + 72) 2005 32 (19 +13) 139 (74 + 65) 153 (83 + 70) 2006 34 (21 +13) 147 (76 + 71) 162 (87 + 75) 2007 38 (21 +17) 143 (73 + 70) 159 (85 + 74) 2008 37 (19 +18) 136 (65 + 71) 152 (77 + 75) 2009 34 (17 +17) 127 (59 + 68) 138 (67 + 71)

Trend užitkových vlastností - výsledky bonitací a VZ Vyhodnocení užitkových vlastností stkl. koní a jejich podrobné rozbory za období let 1999-2004 byly uvedeny ve Sborníku (2004), který byl předán chovatelům v roce 2004. Byly zde uvedeny i další genetické rozbory, které jsou stále využívány při sestavování připařovacích plánů. V roce 2008 byl vydán Sborník (2007), který pokračuje v tématech rozborů užitkových vlastností, analýzách lineárního popisu, zbarvení stkl. koní, analýzou zkoušek výkonnosti, metod stanovení úrovně ejakulátu hřebců apod. Pro klisny zařazené do genetického zdroje byl opět zpracován "Alternativní připařovací plán stkl. klisen" na rok 2009 pro privátní chovatele, který byl zveřejněn na našich webových stránkách. Jeho využití bude na úvaze chovatelů. Chovatelé již v letech 2004 – 2008 tento plán zrealizovali a v letech 2005-2009 se narodila hříbata z tohoto doporučeného připáření. V letošním roce byl poprvé tento požadavek VÚŽV,v.v.i na zlepšení GZ MZe ČR akceptován a byl na tento bod vypsán dotační titul. Na základě požadavku metodiky chovu jsou od r.2006 zařazována do GZ pouze zvířata, splňující podmínku 87,5 % zastoupením daného plemene v rodokmenu, kdy příměs cizí (zušlechťující) krve 27


může být max. 12,5 %. Je vypracován počítačový program, který již u rodičů při sestavování připařovacích plánů tuto podmínku respektuje a nevhodné spojení (z hlediska rodokmenu) vyloučí. Alternativní připáření rodičovských párů pomocí počítače je schopno hlídat i pravidelné zastoupení kmenů a linií v rodokmenu a koeficient příbuzenské plemenitby Fx, který by neměl nepřesáhnout hodnotu 6,25. U všech čtyřletých koní je prováděn lineární popis exteriéru, který se každoročně zpracovává a vyhodnocuje se dle jednotlivých plemeníků. Analýza lineárního popisu u populace stkl.koně s ohledem na linie otců, rodiny klisen a otce potomků (za období let 1995-2005), kterou zpracoval kol.autorů (Jakubec, Volenec, Teplý, Dyková, Vostrý), je velmi důležitou pomůckou pro chovatele stkl. koní při sestavování rodičovských párů v připouštěcích sezónách. Tato práce se doplňuje hodnocením potomstva jednotlivých plemeníků a je modelovým vzorem pro další využití v jejich každoročním hodnocení. S výsledky těchto prací jsou chovatelé seznamováni na pravidelných únorových seminářích o starokladrubských koních a práce jsou publikovány ve Sborníku, který se na semináři předává chovatelům. Pro další vývoj stkl.koní je však nutné zachovat co nejširší základnu tohoto velmi málo početného plemene (bez možnosti importu). Je nutné více využívat ohrožených linií hřebců (počet hřebců v linii),a to: Favory (4), Rudolfo (2), Romke (4) a Siglavi Pakra (4). U těchto linií je nezbytné využít kryokonzervaci jejich spermatu a uchování dávek přímo ve VÚŽV,v.v.i. Uhříněves. Doporučuje se minimálně 5 hřebců v linii pro udržení variability plemene s nezvyšováním stupně příbuzenské plemenitby. V roce 2009 byly odebrány inseminační dávky 4 plemenných hřebců těchto linií, v majetku NH Kladruby n.L.,s.p., které byly předány do VÚŽV,v.v.i. Uhříněves. Dále je třeba podporovat testování užitkových vlastností plemenných hřebců a klisen zařazených do GZ formou zkoušek výkonnosti. V roce 2009 byla znovu tato podpora chovatelům vyplacena (po připomínkování na Radě GŽZ). Pro zkvalitnění výběru stkl.koní pro genové zdroje byly v ke konci r.2008 zřízeny 3 testační odchovny mladých hřebečků (2 v NH Kladruby n.L. a 1 v soukromém chovu p.Šimáčkové v Nebanicích). V r.2009 byly NH Kladruby n.L. uspořádány zkoušky výkonnosti hřebců (ve Slatiňanech) a dvoje zkoušky výkonnosti klisen (1x ve Slatiňanech a 1x v Kladrubech). Privátní chovatelé v r.2009 zkoušky výkonnosti neuspořádali. K předvýběrům hřebečků ročníku 2006 a starších se v letošním roce dostavili 4 hřebci (1 v majetku NH a 3 privátní), z nichž nebyl žádný doporučen ke zkouškám výkonnosti.

28

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 21: Výsledky zkoušek výkonnosti za období 2000 – 2009 Rok VZ 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Místo VZ

Předved. hřebců

Zařaz. hřebců

Předved. klisen

Kladruby Slatiňany Slatiňany-ZCH Nebanice-ZCH Kladruby Slatiňany Slatiňany-ZCH Benice-ZCH Kladruby Slatiňany Slatiňany-ZCH Nebanice-ZCH Kladruby Slatiňany Slatiňany-ZCH Benice-ZCH Kladruby Slatiňany Nebanice-ZCH Benice-ZCH Kladruby hřeb. Slatiňany Kladruby klis. Benice-ZCH Kladruby hřeb. Slatiňany-ZCH Slatiňany Kladruby klis. Kladruby hřeb. Slatiňany Kladruby klis. Slatiňany hř. Slatiňany Kladruby Slatiňany hř. Slatiňany Kladruby

10 4 2 1 3 4 3 4 2 2 7 7 3 1 8 18 1 1 10 1 10 6 2 8 4 -

1 2 1 2 2 2 1 1 1 2 2 1 1 2 5 1 4 1 5 1 3 1 -

11 10 9 6 4 8 9 4 2 8 12 7 11 6 19 14 10 20 7 10 1 20 11 9 6 10 15 15 10 18 4 11 21

Zařaz. klisen HPK-GZ PK-GZ 3 1 1 2 3 6 5 3 1 3 2 4 5 2 2 1 3 5 2 2 1 8 5 1 14 5 5 6 4 7 10 2 4 5 3 1 1 3 4 5 2 1 2 6 5 9 1 9 4 4 2 13 3 8 3 11

Veřejná informovanost a propagace plemene : - aktualizace internetových stránek www.nhkladruby.cz, 1x ročně - účast stkl.koní na výstavách a jiných veřejných akcích : Účast na večerním programu Mercedes CSI Show 2009 - Curych 22.-25.1.2009 Účast na světové výstavě koní Equitana v Essenu 14.-22.3.2009 Programové ukázky při návštěvě velvyslanců COREPER II – květen Týdenní hiporehabilitační pobyt-Roska, Kladruby 21.-27.6.2009 Učast na akci „Den koní“ v Trocnově 30.5.2009 Předvedení ukázky stkl.koní „Slavnosti koní na Kuksu“ 11.7.2009 Týdenní hiporehabilitační pobyt-Roska, Kladruby 16.-22.8.2009 Účast na výstavě „Země živitelka“ - Č.Budějovice 27.-1.9.2009 "Koně v akci",výstava koní Pardubice 4.-6.9.2009 29


-

-

"Kůň 2007" Lysá n.L. 18.-20.9.2009 Účast na Dožínkách v Hradci Králové 2009 Svatováclavské slavnosti Hradec Králové 28.9.2009 Účast na Hubertově jízdě (ukázky) – zámek Kačina 4.10.2009 Účast na akci Den koní – Nová Telib 13.10.2009 Účast dvou šestispřeží na Velké pardubické 11.10.2009 Vystoupení „Vánoční španělská škola“ Ostrava – ČEZ Aréna 5.-6.12.2009 chovatelské akce : Zkoušky výkonnosti stkl.hřebců Slatiňany 18.-19.5.2009 Jarní třídění koní Slatiňany 19.5.2009 Jarní třídění koní Kladruby n.L. 20.5.2009 Den koní, Kladruby a Slatiňany 24.5.2009 Výročí 430.let založení hřebčína Kladruby n.L. 24.5.2009 Velký jezdecký den ve Slatiňanech 27.6.2009 Zkoušky výkonnosti a třídění Kladruby n.L. 29.9.-1.10.2009 Zkoušky výkonnosti a třídění Slatiňany 6.-8.10.2009 publikace : Kalendář NH Kladruby n.L. na rok 2009 články v odborném tisku Jezdectví , časopisy Koně a Svět koní přednášky a semináře : Mezinárodní setkání chovatelů stkl.koní a prezentace stkl. plemeníků před sezonou 21.2.2009 Seminář jezdců spřežení (Ing.Kunát) ČR 28.3.2009 Seminář a zkoušky zákl.výcviku jezdce spřežení 28.-29.3.2009

Chladnokrevná plemena koní Českomoravský belgik (ČMB) Vývoj populací Tab. 22: Stav populace GZ ČMB v letech 1999-2009 Rok

Plem. hřebci v GZ

Plem. klisny v GZ

2005 2006 2007 2008 2009

40 43 47 52 61

290 313 351 369 425

Plem. klisny celkem zapsané v PK 1135 1130 1146 1107 1128

V roce 2009 byli po zkouškách výkonnosti do GZ nově zařazeni 4 hřebci a 36 klisen.

30

Počet chovatelů

842 937


Plemenní hřebci Z celkového počtu 63 plemenných hřebců je do GZ zařazeno 61 hřebců. Celkový počet plemenných hřebců v současné době je vyhovující. V příštích letech chce komise především stabilizovat počty v rámci linií. Tato snaha je patrná již v rozmístění plemenných hřebců na stanice a nákupu hřebečků do testačních odchoven. V předešlých letech se podařilo stabilizovat linii 50 Corale (B-C02). U ostatních ohrožených linií 396 Bourgogne de Monti (B-B03), 26 Miroš (B-M03) a 3998 Pandor (B-P01) se jejich udržení jeví nadějně neboť hřebci těchto linií zapouštěli v předešlých 2 letech poměrně velké množství klisen. K výkonnostním zkouškám byli vybráni 4 hřebci. Nejlépe hodnocen byl hřebec Maral (dříve Markýz), příslušník výše zmíněné linie 9 Marquis de Vraimont, celkovou známkou za výkonnost 8,4 bodu.

Plemenné klisny V roce 2009 bylo do PK zapsáno 55 klisen. 40 klisen absolvovalo zkoušky výkonnosti a 36 klisen bylo nově zařazeno do GZ. Současnou situaci, kdy počet klisen zařazených do GZ je vyrovnaný a celkový počet klesá dokresluje následující tabulka. Tab. 23: Vývoj počtů připuštěných klisen ČMB v období let 1995 - 2008 Rok přip.

ČMB n Celkem

n ČP

% ČP

1995

550 (277)

383 (201)

70

1996

524 (282)

396 (221)

76

1997

474 (254)

382 (217)

81

1998

363 (206)

294 (170)

81

1999

288 (154)

246 (142)

85

2000

286 (140)

240 (124)

84

2001

295 (137)

259 (127)

88

2002

326 (157)

295 (149)

90

2003

317 (150)

284 (142)

90

2004

266 (125)

248 (120)

93

2005

263 (107)

244 (102)

93

2006

267 (111)

253 (109)

95

2007

253 (110)

233 (106)

92

2008

277 (125)

265 (124)

96

Legenda: n Celkem - celkový počet připuštěných klisen n ČP - absolutní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby % ČP - relativní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby v závorce - klisny do 7 let stáří

Za posledních 14 let se počet zapouštěných klisen snížil na méně než polovinu. Naopak se výrazně zvýšilo procento čistokrevné plemenitby. Chovatelé tedy, především díky současné finanční podpoře, častěji zapouštějí kvalitní klisny zařazené do vyšších oddílů PK. Kvalita klisen v GZ se tak stále mírně zvyšuje a zároveň je vysoký podíl klisen zařazených do HPK.

31

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 24: Vývoj počtu zařazených klisen ČMB v období let 1995 - 2008 Rok

Celkem zapsáno

Zapsáno po ZV

1995

128

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

137 111 104 83 85 94 81 60 49 44 47 50 58 55

Oddíl plemenné knihy HPK

PK

PPK

1. PPK

2. PPK

2

23

41

-

37

27

23 24 35 31 30 44 34 36 26 34 33 36 41 36

34 30 25 27 25 36 28 25 16 26 28 26 40 31

31 26 33 25 30 36 20 15 15 12 12 19 13 16

6 7 5 5 8

43 29 25 20 18 10 23 6 12 -

29 26 21 11 12 12 10 8 6 -

Příbuznost klisen v GZ je obdobná jako v celé populaci. Průměrný koeficient příbuzenské plemenitby v současné době je 1,439 v rámci celé populace pak 0,898. Dlouhodobě se nám daří hodnotu F(x) udržovat na této poměrně nízké úrovni.

Chov GZ in situ Chov je velice roztříštěný, což má svá negativa především co se týká managamentu chovu, ale i jistá pozitiva, především z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. V roce 2009 nedošlo k žádným zásadním změnám ve struktuře chovatelů. Tab. 25: Přehled chovů s více než čtyřmi klisnami plemene ČMB ks 22 9 8 5 5 1-4

Majitel NA HRANICI spol. s r.o., Radvanice 19, 542 12 Vlach Josef st., Jetřichov 12, 549 83 Kodadová Daniela, Bulovka 85, Frýdlant 463 61 Kašpar Václav, Útušice 28, Štěnovice 332 09 Agria a.s., Nížkovice 74, Slavkov 684 01 932 majitelů

Okres Trutnov Náchod Liberec Plzeň-jih Vyškov

Kraj KVH KVH LIB PLZ JHM

Výkonnostní zkoušky Do GZ jsou zařazovány pouze klisny, které od r. 1997 absolvovaly výkonnostní zkoušky. V roce 2009 proběhly zkoušky výkonnosti klisen na 12ti místech. Zúčastnilo se jich celkem 99 klisen plemen ČMB, N a SN. Všech 40 klisen ČMB, které se zkoušek zúčastnily je úspěšně absolvovaly. Do GZ bylo zařazeno 39 klisen. Hřebci absolvovali 60ti denní test na farmě Vítkovské zemědělské s.r.o. na Klokočově. Zkouškou výkonnosti celý test úspěšně zakončili všichni 4 vybraní hřebci.

Kryokonzervace V r. 2009 neproběhla. U většiny hřebců soukromých majitelů je již kryokonzervace realizována. Doporučujeme vytvořit dávky od hřebců v majetku státních hřebčinců Písek a Tlumačov. Především se jedná o zástupce máločetných linií 396 Bourgogne de Monti a 3998 Pandor. 32


Školení posuzovatelů Školení posuzovatelů ČMB proběhlo 15.5.2009 v testační odchovně hřebečků p. Zdeňka Hrnčíře v Proseči p. Křemešníkem. Zúčastnili se jej členové RPK, inspektoři chovu a mnoho zájemců z řad chovatelů. Vyhodnocení školení včetně porovnání hodnocení vybraných posuzovatelů s fotografiemi předváděných koní proběhlo na jednání RPK dne 23.7.2009.

Veřejná informovanost a propagace plemene ČMB Veřejná informovanost a propagace je prováděna především prostřednictvím časopisu KONĚ, který vydává ASCHK ČR za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR. Dále prostřednictvím internetových stránek www.aschk.cz, příspěvky do komerčních časopisů a na výstavách, přehlídkách, soutěžích, schůzích a setkáních chovatelů. Na webových stránkách www.aschk.cz je zveřejněna plemenná kniha ČMB. Koně zařazení do Národního programu jsou v této databázi označeni písmeny GZ. Výstavy a soutěže 3. Mistrovství Evropy ve formanských soutěžích, se konalo 12.9.2009 na Klokočově (viz přiložené DVD). Na této akci ČR reprezentovalo 7 párů. Zúčastnili se i 2 plemenní hřebci zapsaní v PK ČMB. Mojmír Kubíček s plemenným hřebcem 2981 Sokol skončil na 3. místě a Pavel Reichl se hřebcem 2987 Mazut se umístil na místě pátém. Kromě této akce mezinárodního významu samozřejmě proběhl celý seriál soutěží a kvalifikací na úrovni národní, včetně MČR v těžkém tahu (Pardubice) a ovladatelnosti v kládě a formanské jízdě (Hradec n. Moravicí). Významné akce na území ČR byli především výstavy: Šampionát 3letých klisen proběhl 22.8.2009 ve Slatiňanech. Svaz chovatelů ČMB ve spolupráci s ASCHK ČR a Národním hřebčínem Kladruby připravil účastníkům velmi dobré zázemí, peněžní odměny za umístění a velkému množství diváků i zajímavý doprovodný program. Koně v akci na Pardubickém závodišti (6.-8.9.2009), se zúčastnilo na 60 chladnokrevných koní. Konalo se zde mimo jiné MČR v absolutním tahu a soutěž v orbě O ruchadlo bratranců Veverkových. Propet Brno 25. – 28.6.2009 hřebců a klisen ČMB bylo předvedeno na této velmi navštěvované akci na Brněnském výstavišti. Tlumačov (4.7.-5.7.2009) 30 koní především z oblasti Moravy. Kůň 2009 Lysá n. Labem (18.-20.9.2009). A velké množství dalších výstav a přehlídek oblastního, či místního významu.

Slezský norik ( SN ) Stav populace a management genetického zdroje SN v roce 2009 Tab. 26: Stav populace GZ SN v letech 1999-2009 Rok

Plem. hřebci v GZ

Plem. klisny v GZ

Plem. klisny celkem zapsané v PK

Počet chovatelů

2005

33

170

370

2006

35

186

420

2007

39

211

453

2008

39

235

438

296

2009

45

247

461

367

33


V roce 2009 bylo po zkouškách výkonnosti do GZ nově zařazeno 6 hřebců a 33 klisen. Vzhledem k tomu, že část koní byla především z důvodu úhynu vyřazena počet jedinců zařazených do GZ stoupl jen mírně.

Plemenní hřebci Z celkového počtu 47 plemenných hřebců je do GZ zařazeno 45 hřebců. V příštích letech chceme pokračovat ve stabilizaci v rámci linií. Po loňském zařazení 3 hřebců linie 419 Bravo (S-B01) lze tuto považovat za stabilizovanou a letošním zařazením dalších 2 hřebců linie 1350 Streiter Vulkan (S-S02) je tato linie již dostatečně četná. Neuspokojivá je situace v linii 2500 Ritz Vulkan VIII (S-R01). Zde se podařilo po posledním žijícím zástupci 2637 Ryo vykoupit 2 hřebečky do testačních odchoven. Nejproblematičtějším se tak jeví udržení linie 2526 Höllriegel (S-H01) jejíž poslední zástupce hřebec 2636 Hene má problémy se zabřeznutím klisen. K výkonnostním zkouškám bylo vybráno 6 hřebců. Nejlépe hodnocen byl hřebec Nippur zuberský, příslušník linie 1747 Neuwirt Diamant IX (S-N03), celkovou známkou za výkonnost 8,57 bodu.

Plemenné klisny V roce 2009 bylo do PK nově zapsáno 34 klisen. 34 klisen absolvovalo zkoušky výkonnosti a 32 klisen bylo nově zařazeno do GZ (2 starší klisny, splňující podmínky zařazení vykonali ZV a jedna klisna splňující požadavky – dříve nezařazená). Současnou situaci, kdy počet klisen zařazených do GZ mírně stoupá a celkový počet klesá dokresluje následující tabulka. Tab. 27: Vývoj počtů připuštěných klisen SN v období let 1995 - 2008 Rok připouštění 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

n Celkem 213 ( 97) 236 (110) 188 ( 81) 195 ( 97) 180 ( 92) 169 ( 94) 158 ( 92) 146 ( 78) 141 ( 72) 150 ( 72) 138 ( 67) 157 ( 78) 172 ( 80) 162 (70)

SL. NORIK n ČP 180 ( 90) 214 (104) 165 ( 71) 174 ( 87) 160 ( 88) 156 ( 91) 152 ( 90) 136 ( 74) 130 ( 66) 139 ( 69) 131 ( 65) 152 ( 76) 169 ( 80) 158 (70)

Legenda: n Celkem - celkový počet připuštěných klisen n ČP - absolutní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby % ČP - relativní počet klisen připuštěných v rámci čistokrevné plemenitby v závorce - klisny do 7 let stáří

34

% ČP 85 91 88 89 89 92 96 93 92 93 95 97 98 98


Za posledních 13 let se počet zapouštěných klisen snížil. Naopak se zvýšilo procento čistokrevné plemenitby. Chovatelé tedy, především díky současné finanční podpoře, častěji zapouštějí kvalitní klisny zařazené do vyšších oddílů PK. Kvalita klisen v GZ se tak stále mírně zvyšuje a zároveň roste podíl klisen zařazených do HPK. Tab. 28: Vývoj počtu zařazených klisen SN v období let 1995 – 2008 Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Celkem zapsáno 48 24 32 45 36 50 29 30 29 24 36 32 35 37 34

Zapsáno po ZV 17 13 25 38 23 40 18 18 12 20 28 25 25 21 32

HPK 32 22 24 36 28 36 21 19 12 18 23 22 21 21 24

PK 15 2 8 6 8 10 8 8 16 5 12 7 11 12 10

Oddíl plemenné knihy PPK 1. PPK 1 3 4 3 1 1 3 3 3 -

2. PPK -

Příbuznost klisen v GZ je obdobná jako v celé populaci. Průměrný koeficient příbuzenské plemenitby v současné době v rámci GZ je 1,825 v rámci celé populace pak 1,521. Dlouhodobě se nám daří hodnotu F(x) udržovat na této poměrně nízké úrovni.

Chov GZ in situ Chov je velice roztříštěný, což má svá negativa především co se týká managamentu chovu, ale i jistá pozitiva, především z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. Bohužel i v letošním roce pokračuje snižování stavů koní ve Vítkovské zemědělské s.r.o. resp. Františkův Dvůr s.r.o. který je naším největším chovem SN. Tab. 29:.Přehled chovů s více než čtyřmi klisnami plemene SN ks 21 6 5 1-4

Majitel Vítkovská zemědělská s.r.o., Klokočov 747 47 Král Gustav, Sentice 102, Tišnov 666 03 Holášek Josef, Sedlnice 60, 742 56 364 majitelů

Okres Opava Brno-venkov Nový Jičín

Kraj MSL JHM MSL

Výkonnostní zkoušky Do GZ jsou zařazovány pouze klisny, které od r. 1997 absolvovaly výkonnostní zkoušky. V roce 2009 proběhly zkoušky výkonnosti klisen na 12ti místech. Zúčastnilo se jich celkem 99 klisen plemen ČMB, N a SN. Všech 34 klisen SN, které se zkoušek zúčastnily je úspěšně absolvovaly. Hřebci absolvovali 60ti denní test na farmě Vítkovské zemědělské s.r.o. na Klokočově. Zkouškou výkonnosti celý test úspěšně zakončilo všech 6 vybraných hřebců.

35


Kryokonzervace V roce 2009 neproběhla. U většiny hřebců soukromých majitelů je již kryokonzervace realizována. Doporučujeme vytvořit dávky od hřebců v majetku státních hřebčinců Písek a Tlumačov. Především se jedná o zástupce máločetných linií 2500 Ritz Vulkan a 2526 Höllriegel.

Školení posuzovatelů Školení posuzovatelů SN proběhlo 14.5.2009 v testační odchovně hřebečků p. Zdeňka Hrnčíře v Proseči p. Křemešníkem. Zúčastnili se jej členové RPK, inspektoři chovu a zájemci z řad chovatelů. Vyhodnocení školení včetně porovnání hodnocení vybraných posuzovatelů s fotografiemi předváděných koní proběhlo na jednání RPK dne 23.7.2009.

Veřejná informovanost a propagace plemene SN Veřejná informovanost a propagace je prováděna především prostřednictvím časopisu KONĚ, který vydává ASCHK ČR za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR. Dále prostřednictvím internetových stránek www.aschk.cz, příspěvky do komerčních časopisů a na výstavách, přehlídkách, soutěžích, schůzích a setkáních chovatelů. Na webových stránkách www.aschk.cz je zveřejněna plemenná kniha SN. Koně zařazení do Národního programu jsou v této databázi označeni písmeny GZ.

Výstavy a soutěže 3. Mistrovství Evropy ve formanských soutěžích, se konalo 12.9.2009 na Klokočově (viz přiložené DVD). Na této akci ČR reprezentovalo 7 párů. Zúčastnili se i 4 plemenní hřebci zapsaní v PK SN. Jan Blizňák s plemenným hřebcem 2868 Nacho Salazar-ZV zvítězil, Vladimír Hajtmar s hřebcem 2985 Gondor byl druhý, Mojmír Kubíček s plemenným hřebcem 2910 Biskup se umístil na 3 místě a Pavel Reichel který zapřahal v páru plemeníka 2986 Neron skončil pátý. S hřebcem 2868 Nacho Salazar-ZV se Jan Blizňák umístil na tradiční soutěží v těžkém tahu ve Stuttgartu, kde skončil na 3 místě a zvítězil na závodech v Polsku a na Slovensku. Kromě těchto akcí mezinárodního významu samozřejmě proběhl celý seriál soutěží a kvalifikací na úrovni národní, včetně MČR v těžkém tahu (Pardubice) a ovladatelnosti v kládě a formanské jízdě (Hradec n. Moravicí). Významné akce na území ČR byli především výstavy: Koně v akci na Pardubickém závodišti (4.-6.9.2009), se zúčastnilo na 60 chladnokrevných koní. Konalo se zde mimo jiné Národní přehlídka 3letých klisen SN, MČR v absolutním tahu a soutěž v orbě O ruchadlo bratranců Veverkových. Tlumačov (4.7.-5.7.2009) 30 koní především z oblasti Moravy. Kůň 2009 Lysá n. Labem (18.-20.9.2009). A samozřejmě velké množství přehlídek oblastního, či místního významu.

Huculský kůň Současný stav genetického zdroje Pokud jde o zařazení konkrétních genových zdrojů resp. koní do NP GZ, je třeba konstatovat, že ani v roce 2009 nedošlo k rozhodnutí MZe ČR o zařazení konkrétních koní, proto lze za genetické zdroje 36


zařazené do NP považovat pouze koně, kterým byla na základě žádostí majitelů o státní podporu od doby platnosti NP GZ, tj. od roku 2007, poskytnuta finanční dotace. Takovýchto koní je málo, konkrétně jde pouze o 87 matek a 3 plemeníky. Proto jsme pro zpracování výroční zprávy opět přistoupili k výběru a analýze stavu všech potenciálně zařaditelných hřebců a klisen huculského do NP GZ, ač z pohledu reality se do určité míry jedná o virtuální populaci, protože s uvedenými zvířaty může být majiteli libovolně nakládáno, případně obchodováno i mimo území republiky a nový majitel je do NP GZ nemusí přihlásit. Počet klisen a plemeníků takovéto populace se proti roku 2008 rozrostl jen o nově zařaditelné klisny po výkonnostních zkouškách konaných v roce 2009.

Plemeníci Z celkového počtu 26 plášťových plemeníků pro plemeno Hucul činil v letošním roce aktuální seznam hřebců zařaditelných do GZ NP osmnáct. V průběhu roku byl importován 1 rumunský plemeník z Maďarska (Hroby XXI –99 L), jeden byl licentován vzhledem ke genové skladbě z českého chovu (1384 Gurgul Ryn) a jeden uhynul ( 2849 Goral Bolek). K výkonnostním zkouškám byl po předvýběru předveden jeden hřebec (47/608 Goral Cézar), který vykonal zkoušky výkonnosti a pro sezónu 2010 může být zařazen do NP. V chovu GZ budou i nadále využíváni jen čistokrevní plemeníci se 100 % původních genů. Předpokládaný počet působících hřebců zařaditelných pro GZ v roce 2010 bude (po zařazení hřebce po zkouškách výkonnosti) 19 hřebců (17 hřebců 2008). Je však třeba i nadále věnovat zvýšenou pozornost předvýběru mladých hřebečků k odchovu, kteří by omladili věkový průměr, který u aktivních plemeníků pro NP GZ představuje 12,11 roků. Proti loňsku se stav v zásadě nezměnil (2008 = 11,58 r.), přičemž 2 hřebci stále mají věk nad 23 let (264 Goral XIII – 2 = 24 let a 407 Goral XIV - 9 -Nero = 23 let). Proti roku 2008 došlo k rozšíření podílu linie Goral a Hroby po jednom hřebci. Jinak se liniová skladba hřebců nezměnila. Tab. 30: Aktuální zastoupení genealogických linií v hřebčí populaci pro rok 2009 Linie

Goral

Gurgul

Oušor

Hroby

Pietrosu

Celkem

2008

8

3

3

2

1

17

% v aktivní populaci

2008

47,1

17,6

17,6

11,8

Počet hřebců

2009

9

3

3

3

% v aktivní populaci

2009

47,4

15,8

15,8

15,8

Počet hřebců

Rok

5,9 1 5,3

100,0 19 100,0

Mateřská část populace V roce 2009 bylo v rámci celé plemenné knihy Huculský kůň nově zařazeno do chovu pouze 22 klisen (2008 13 klisen). Z nich 14 vykonalo zkoušky výkonnosti, ale požadavky na zařazení do genetických zdrojů NP splňuje jen 8 klisen. V současném aktualizovaném seznamu potenciálně zařaditelných klisen do GZ je celkem 172 klisen, bez zohlednění reprodukční aktivity. Důvody malého počtu zařaditelných mladých klisen jsou především ve stále málo uspokojivé reprodukční aktivitě, která se řídí zejména odbytovou situací trhu, protože podpora plynoucí ze státní dotace zřejmě není dostačujícím podnětem (zde se zřetelně projevuje nižší potence užitkových vlastností ve srovnání s výkonnostními plemeny koní). To, že 37


pouhých 27 klisen z evidovaných 172 potenciálních klisen GZ NP splnilo svou reprodukční aktivitou v roce 2009 nárok na státní podporu NP GZ, tuto skutečnost jen potvrzuje (v roce 2008 celkem 27 matek; v roce 2007 celkem 47 matek). Změna zásad státní podpory pro rok 2009 se tak potvrzuje jako vysoce nutná, i když vzhledem k časové prodlevě odsouhlasení MZe ČR a tím možnosti akceptace chovateli nenabyla žádané účinnosti. Seznam klisen v GZ tak nadále zůstává do značné míry pouze evidencí potenciálních matek a v praxi jsou v řadě případů, jak jsme již zmínili v minulých letech, produkováni jedinci na úrovni užitkového koně. Jak plyne z uvedených hodnot v níže uvedené tabulce, věková struktura samičí části zařaditelné populace do GZ se i v roce 2008 zhoršuje. Negativní vývoj se projevuje zejména ve věkových kategoriích klisen do 7 let a od 15 let výše. Obraz je výsledkem výše uvedené nízké reprodukce zejména v posledních letech.

Tab. č. 31: Vývoj věkové struktury zařaditelných huculských klisen do GZ v posledních třech letech: Věk klisen 3 a 4 léta 5 6 7 8 9 10 11 12

Počet klisen 07 Počet klisen 08Počet klisen 09 % 2007 15 8 8 9 8 6 7 7 15

12 7 7 7 9 7 6 7 7

4 6 7 7 7 7 7 8 9

8,9 4,8 4,8 5,4 4,8 3,6 4,2 4,2 8,9

% 2008

% 2009

7,3 4,3 4,3 4,3 5,5 4,3 3,7 4,3 4,3

2,3 3,5 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,7 5,2

Genealogická příslušnost jedinců aktivní populace huculského koně v ČR: Jak jsme se již zmínili v minulých letech, požadavkem plného uznání původů huculských koní v rámci mezinárodní organizace HIF je zpracování genealogické příslušnosti jedinců aktivní populace ve všech členských státech až k zakladatelkám uznaných původních rodin. Podle rozhodnutí Rady PK a platného ŘPK je plemenná kniha huculských koní uzavřená a postupně ji budou tvořit jen jedinci, kteří přísluší k uznaným rodinám, kmenům a liniím. V souladu těmito závěry a s platnou metodikou ochrany GZ huculský kůň byla proto zpracována genealogická struktura zařaditelných klisen ČR do NP podle příslušnosti až k mezinárodně uznaným zakladatelkám rodin huculského koně. V České republice jsou v rámci celé PK chovány klisny 30 genealogických rodin. K rozšíření proti loňskému roku došlo importem několika rumunských klisen ze zahraničí. V současné populaci potenciálně zařaditelných klisen do NP GZ (bez importů) se vyskytuje i nadále potomstvo celkem 18 zakladatelek. Pouze jedna matka nemá doložitelný rodokmen k uznaným zakladatelkám. Rodiny jsou za pomocí navrženého softwaru zpracovány do podoby schémat, které jsou založeny u zpracovatele, tj. ACHHK.

38

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Graf. 9: Skladba aktuální populace klisen v GZ ČR podle zakladatelek rodin v roce 2009; n = 172

28

862 Dagmar (SK) Bukovina ( RUM)

27 21

Jméno zakladatelky rodiny huculského koně dle HIF

825 Agla (SK) 18 Barna

13

Valuta

10

111 Rumina (SK)

10 9

70 Sekačka (SK) 23 Klapta (SK)

10 7

6 Czeremosz 84 Hurka

6

17(170) Aglalia (Rum)

6 5

11 Zuza 4

882 Gelnica ( SK)

5

Sroczka (POL) 3

17 Paskana P Polanka (Pastuszka (POL))

3

108 Morža II

3

48 Mulica (SK)

1

Bez rodiny

1 0

5

10

15

20

25

30

V aktualizaci metodiky ochrany NP huculského koně bude třeba dořešit možnost několika rodin nově importovaných ze země původu, tj. Rumunska. Podíl klisen v oddílech plemenné knihy dle platného ŘPK huculského koně u aktuálně zařaditelné populace do NP GZ se v posledních šesti létech zásadě nezměnil.

Tab. 32: Podíl klisen v oddílech PK 2004 Oddíl PK HPK

2005

2006

2007

2008

2009

Klisen 127

% 77,9

Klisen 134

% 80,2

Klisen 141

% 80,6

Klisen 142

% 81,1

Klisen 132

% 80,5

Klisen 138

% 80,2

PK

36

22,1

33

19,8

34

19,4

33

18,9

32

19,5

34

19,8

Celkem

163

100,0

167

100,0

175

100,0

175

100,0

164

100,0

172

100,0

Aktuální samičí zařaditelná populace GZ je tvořena potomky 40 plemeníků (37 v roce 2008, 40 v roce 2007, 41 v roce 2006 a 40 v roce 2005), čtyř základních hřebčích genealogických linií a jedné zástupkyně polské linie. Zastoupení jednotlivých linií znázorňuje následující tabulka, která přináší srovnání posledních pěti let:

39

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 33: Zastoupení jednotlivých liníí Linie Počet klisen 2005 %v aktivní populaci Počet klisen 2006 %v aktivní populaci Počet klisen 2007 %v aktivní populaci Počet klisen 2008 %v aktivní populaci Počet klisen 2009 %v aktivní populaci

Gurgul

Goral

Oušor

Hroby

Polan

Celkem

65

54

36

11

1

167

38,9

32,3

21,6

6,6

0,6

100,0

67

60

36

11

1

175

38,3

34,3

20,6

6,3

0,6

100,0

67

61

36

10

1

175

38,3

34,9

20,6

5,7

0,6

100,0

65

55

33

10

1

164

39,6

33,5

20,1

6,1

0,6

100,0

66

58

35

12

1

172

38,4

33,7

20,3

7,0

0,6

100,0

Ze srovnání je zřejmé, že zastoupení genealogických hřebčích linií v mateřské části populace se výrazněji nezměnilo. Nejrozšířenější zůstává linie Gurgul a Goral. Nejméně zastoupená linie Hroby (pomineme-li jednu zástupkyni importované linie Polan) nepatrně posiluje 10 klisen. Podíl původních huculských genů aktuální zařaditelné populace klisen do GZ se nadále zvýšil (počítáno ze třetí generace předků). Vedle absolutního nárůstu stoprocentních klisen byl o necelá 2 % snížen podíl jedinců s nejnižším zastoupením genů původního plemene. Tab. 34: Podíl původních huculských genů v zařaditelné populaci % huculských genů

100%

93,80%

90,60%

87,50%

81,30%

Celkem

Klisen 2009 % Klisen 2008 % Klisen 2007 % Klisen 2006 %

112 65,12 103 62,05 101 57,71 98 56,00

31 18,02 33 19,88 33 18,86 33 18,86

10 5,81 10 6,02 10 5,71 10 5,71

19 11,05 20 12,05 31 17,71 34 19,43

0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00

172 100 166 100 175 100 175 100

Klisny zařazené před rokem 1998 nebyly u nás po určité období výkonnostním zkouškám podrobovány. Od uvedeného data jsou do GZ zařazovány pouze klisny s úspěšně vykonanou zkouškou výkonnosti. Aktuální samičí populace GZ má vykonány všestranné výkonnostní zkoušky podle platných pravidel typu „A“ ve 102 případech, tj. 59,3 % ze zařaditelných jedinců do NP GZ. (Proti minulému roku jde o jisté navýšení + 6 %). Zde je vhodné poznamenat, že počínaje současným rokem byly obnoveny jednostranné zkoušky typu „B“, které rozšiřují přezkoušení charakteru především pro klisny stojící mimo zařaditelnou část populace do NP GZ. Příbuznost zařaditelných klisen do NP GZ charakterizovaná průměrným koeficientem příbuzenské plemenitby činí v současné době F(x) = 3,93 (v roce 2008 F(x) = 3,47, v roce 2007 = 3,35). Hodnotu F(x) vyšší než 5 však dosahuje 26,74 % , tj. 46 klisen (v roce 2008 40 klisen; v roce 2007 42 klisen). Můžeme říci, že průměrná příbuznost populace klisen zařaditelných do GZ se nadále částečně zvýšila. Přijatá opatření v letošním roce, zejména v oblasti připouštění plemeníků, ekonomicky podporující pouze páření se vznikem potomků s nižším F(x) je proto jistě krokem správným směrem. Klisen pocházejících ze zcela nepříbuzné plemenitby je pouze 5 (n= 172). Podrobnější zastoupení plyne z níže uvedené tabulky. 40

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 35: Příbuznost klisen F (x)

méně než 3

3-5

5-7

7-9

9 - 11 11 - 13 13 - 15 Celkem klisen

Počet klisen 2009 %

78 45,35

48 27,91

15 8,72

22 12,79

3 1,74

3 1,74

3 1,74

172 100,00


84 51,22

40 24,39

20 12,20

12 7,32

6 3,66

0 0,00

2 1,22

164 100,00


94 53,71

39 22,29

20 11,43

13 7,43

6 3,43

1 0,57

2 1,14

175 100,00

Počet klisen 2006 % F(x)

97 55,43

37 21,14

19 10,86

13 7,43

6 3,43

1 0,57

2 1,14

175 100,00

Koncentrace chovu Chov klisen zařaditelných do NP GZ huculského koně ČR je stále realizován v podmínkách značné roztříštěnosti, což s sebou nese některá negativa. Jde nejen o způsob chovu, ale především obtížně zajistitelné žádoucí připouštění optimalizovaných kombinací rodičovských párů s ohledem na umístění plemeníků, kteří jsou v drtivé většině v majetku konkrétních chovatelů. Koncentraci v několika rozhodujících chovech, které především zasahují do pohybu kvality aktivního GZ přináší níže uvedená tabulka č. 36. Podíl chovatelů s chovem jedné až dvou klisen v aktuální zařaditelné populaci GZ v roce 2009 proti roku 2008 opět nevýrazně stoupl. Klisny prodané původně ze Zmrzlíku Praha do ZOO Praha se opět znovu převedl v rozhodující části na původního chovatele. Tab. 36: Koncentrace chovu Chov – lokalita

Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 klisen % Klisen % klisen % klisen % Klisen % klisen % klisen %

F. Hucul -J.Hora

21

13,5

23

15,0

27

16,2

30

17,1

31

17,7

26

15,9

25

14,5

Zmrzlík Praha ZOO Praha Ing. Tetzeli Březí Peter - Dubová Hora

16 0 12 10 7 5 4 81

10,3 0,0 7,7 6,4 4,5 3,2 2,6 51,9

19 0 11 13 7 5 4 71

12,4 0,0 7,2 8,5 4,6 3,3 2,6 46,4

17 0 10 13 7 5 4 84

10,2 0,0 6,0 7,8 4,2 3,0 2,4 50,3

17 0 14 13 10 4 4 83

9,7 0,0 8,0 7,4 5,7 2,3 2,3 47,4

9 8 13 11 10 7 4 82

5,1 4,6 7,4 6,3 5,7 4,0 2,3 46,9

0 8 11 11 13 5 4 86

0,0 4,9 6,7 6,7 7,9 3,0 2,4 52,4

14 1 10 13 12 4 4 89

8,1 0,6 5,8 7,6 7,0 2,3 2,3 51,7

Klein H. Slavkov

Vopravil - Cunkov Krecbach – Adršpach Ostatní 1 až 2 klisny Celkem ČR

156 100 153 100 167 100 175 100 175 100 164 100 172 100

Výkonnostní zkoušky: Výkonnostní zkoušky proběhly již tradičně v soustředění na Cunkově u Jistebnice v počtu 12 klisen a jeden hřebec. Do NP GZ bylo navrženo k zařazení kromě jednoho hřebce 8 klisen sedmi majitelů. Ve všech případech jde o zkoušky úrovně "A". Pro potřeby uchování genetického materiálu byly všem nově potenciálně zařaditelným koním odebrány vzorky krve a v souladu s kooperačními podmínkami smlouvy odevzdány do laboratoře VÚŽV,v.v.i Uhříněves včetně seznamů. Ostatní klisny, které již byly v GZ a je na ně požadována státní dotace, měly vzorky odebrány a předány na VÚŽV,v.v.i v dřívějších letech. Celkem bylo odevzdáno nově devět vzorků.

41


Postupná fyzická kontrola klisen zařazených v Genetickém zdroji Huculský kůň a tvorba fotobáze V souladu s kooperační smlouvou s VÚŽV,v.v.i. průběžně probíhá postupná kontrola klisen huculského plemene koní potenciálně zařazených do GZ. Současně s fyzickou kontrolou zvířat probíhá tvorba fotobáze, která je do aktuální doby v rozsahu 130 matek a 45 hřebců. Fotografie jsou pořizovány formou digitální technologie. Předpokládáme, že v uvedené činnosti bude pokračováno v roce 2010 od května. Fotografie jsou k dispozici u ACHHK.

Výpočet koeficientu příbuznosti F(x) pro predikci hypotetických rodičovských spojení: S přihlédnutím k velikosti a zamezení nežádoucího růstu příbuznosti populace huculských klisen zařaditelných do genetického zdroje bylo i v roce 2009 přistoupeno k vytvoření podkladů pro optimalizaci připařovacích plánů. Vytyčeným cílem platné metodiky ochrany NP pro toto nevýkonnostní plemeno v genetickém zdroji je vedle udržení genové rozmanitosti především zvýšení podílu původních genů, zachování dobrého zdraví, pevné konstituce a dobrých charakterových vlastnosti. (Proto stanoveny náročné charakterové zkoušky výkonnosti pro koně v NP GZ). Zvýšení homozygotnosti vlivem inbreedingu není v populaci žádoucím jevem. Aby bylo umožněno běžnému chovateli sledovat a cílevědomě řídit připařovací plán právě z aspektu zamezení vzestupu nežádoucí příbuznosti, zpracovali jsme obdobně jako v dřívějších letech pro všechny aktuálně zařaditelné klisny v GZ predikci všech možných potomků, vždy se všemi vybranými plemeníky (172 klisen x 19 plemeníků =3268 predikcí F(x)). Koeficient příbuznosti F(x) z páté generace předků byl vypočítán pro všechny kombinace podle Wrighta. Výpočty ve formě přehledů jsou k dispozici u ACHHK a budou poskytnuty všem hlavním chovům Genetického zdroje jako pomůcka při tvorbě připařovacích plánů pro rok 2010. Pro chovatele s jednou až třemi klisnami budou údaje poskytnuty obdobně jako v minulých letech formou konzultací při jejich vyžádání chovatelem. Informace o jejich nabídce k využití budou zveřejněny v členském „Zpravodaji“ a Internetu. Při využití nalezených hodnot k reálné optimalizaci stanovení rodičovských párů však výrazně komplikuje situaci již zmíněná značná prostorová roztříštěnost chovu matek v podmínkách reálné dislokace plemeníků, kteří jsou v převážné většině v majetku soukromých majitelů a ne státních zemských hřebčinců, jak by bylo žádoucí.

Aktualizace Šlechtitelského programu a Řádu PK Huculský kůň S přihlédnutím k novele metodiky k ochraně genetického zdroje Huculský kůň schválené 2007 a aktuálním potřebám plemene bylo přistoupeno k výrazné novelizaci ŠP a v některých opatřeních výrazně mění podmínky zařazení do jednotlivých oddílů PK systému hodnocení huculských koní. Změny byly schváleny MZe ČR v květnu 2009 realizovány v praktickém chovu.

12.července ŘPK, která a vlastního a jsou nyní

Katalog plemeníků GZ Huculský kůň pro rok 2009 Pro potřeby chovatelů matek v GZ byl v letošním roce, vedle seznamu působících hřebců v chovu, zpracován a vytištěn doplněk barevného katalogu plemeníků s fotografiemi. Cílem je opět umožnit chovatelům lepší orientaci při tvorbě požadovaného připařovacího plánu i pro rok 2010. V současné době je doplněk katalogu rozesílán chovatelům. 42


Kryokonzervace: V roce 2009 nebyla ze strany koordinátora VÚŽV,v.v.i. Uhříněves požadována z důvodu nedostatku finančního krytí. Jakmile to situace dovolí, doporučujeme, jak jsme již deklarovali v roce 2007 i 2008, vytvořit dávky od hřebců státních Zemských hřebčinců (od hřebce 2658 Oušor Míša - majitel ZH Tlumačov a hřebce 264 Goral XIII – 2, majitel ZH Písek).

Tvorba databáze zahraničních PK huculských koní: V souvislosti s tvorbou informačního systému biodiverzity v rámci huculského plemene koní v ČR bylo v roce 2003 přistoupeno k vytvoření elektronické databáze údajů klisen a hřebců z dostupných zahraničních plemenných knih Rakouska, Maďarska a Slovenska. Data jsou vytvořena v kompatibilním tvaru s naší databází českého chovu v ÚEK. Umožňují především získat přehled o rozsahu chovu ve sledovaných zemích, provést srovnání objektivní příbuznosti aktuálních zvířat a posoudit reálnou možnost případného budoucího importu plemenného, resp. genetického materiálu, ať již v živém či jiném stavu. Přínos takovéhoto přístupu se zřetelně projevil již při zmíněném letošním importu několika plemeníků a klisen ze zahraničí.V roce 2004 - 2008 však vzhledem k nereálnosti uzavření dohody se strany ÚEK Slatiňany (i přes záruky plného finančního krytí nákladů ACHHK) nebylo možno v realizaci zadávání dat pokračovat, což máme za značné negativum. Z tohoto aspektu považujeme současnou technickou úroveň software ÚEK za překonanou, protože neumožňuje samostatné zadávání a přístup k vlastním zadaným datům mimo lokalitu Slatiňan, což moderní technická zpracování databází samozřejmě dovolují. Po úspěšném jednání s novým vedením NH Kladruby nad L. se v letošním roce podařilo obnovit zadávání zahraničních koní z polského chovu v rozsahu 495 koní (včetně předků dle PK z roku 2004), což značně zvýšilo úspěšnost orientace v evropském měřítku a budoucí možnost vydání mezinárodních rodinových schémat huculských koní. Zadání údajů je provedeno zcela na náklady ACHHK.

Ostatní aktivity: Výstavy Ve dnech 2. - 4. září tohoto roku se v rakouském Stadl Paura konal mezinárodní chovatelský šampionát huculského koně. Tato akce byla již čtvrtou prezentací Genetického zdroje českých koní huculského plemene v zahraničí v posledních letech. Předveden byl jeden plemeník 1040 Hroby Bruno pana Ing. Tetzeliho, který se umístil na pátém místě a v kategorii hřebců 6-9 let. Dále byla předvedena jedna mladá klisna stejného chovatele – Energie, která se umístila na osmém místě. Publikace k problematice genetických zdrojů Informace chovatelské veřejnosti o stavu, vývoji a výsledcích huculského koně je pravidelně prováděna ve členském Zpravodaji ACHHK, který je rozesílán po celé ČR a na samostatných stránkách Internetu s názvem http:// www.hucul-achhk.cz . Mezinárodní organizace HIF Aktivní účast ACHHK na jednání prezidia a chovatelské komise 3.–4. dubna 2009 v NZ Topoľčianky.

43


OVCE Šumavská ovce Stav populace Populace šumavské ovce je v poslední dekádě konsolidovaná. V kontrole užitkovosti je průběžně zařazeno okolo 3500 bahnic, v roce 2009 to bylo 3 444 bahnic z toho 2 997 čistokrevných, další jsou kříženky s převážně masnými plemeny. K produkci masných hybridů se částečně využívá i čistokrevná mateřská populace.

Věková struktura Porovnáním populace zapsané v plemenné knize v roce 2000 a 2009 zjišťujeme, že zatímco před deseti lety byla převážná část ovcí ve věku do 2 let (39%) resp. mezi 2 – 5lety (38%), v roce 2009 ke největší podíl ovcí ve věku 6-10 let(47%) resp. 2-5 let (40%). Okolo 3% ovcí v obou obdobích je ve věku nad 10 let. Graf 10: Věková struktura čistokrevných šumavských ovcí zapsaných v PK v roce 2000 a 2009

100% 80% 60%

nad 10 let

40%

6-10

20%

2-5 do 2let

0% 2000, n=2385

2009, n=3730

Vlastní genetický zdroj (nukleové chovy) je udržován v rozsahu 2300 – 2500 reprodukčně aktivních bahnic resp. jehnic zařazených do reprodukce.

Tab. 37: Nukleové chovy GZ šumavské ovce Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

počet ovcí počet chovů

2734 27

2060 29

2325 31

2331 29

2438 29

2422 28

2409 24

4 7 5 4 6 3

2 7 5 7 5 3

2 7 4 4 6 3

2 7 3 4 3 5

do 5 6 - 20 21 - 50 51 - 100 101 - 200 nad 200

44

3 6 4 7 3 4

3 6 6 6 6 2

kapacita chovů: 4 5 8 6 5 3


Diverzita genetického zdroje Porovnání ukazatelů genetické diverzity za poslední dekádu naznačuje mírně nepříznivý trend, který koresponduje se skutečností, že přes vysoké početní stavy podporované populace se snižuje počet chovů produkujících plemenné berany a roste uniformita uvnitř velkých stád. Tuto skutečnost neovlivnila ani dotace na podporu odchovu mladých plemenných beranů, která v roce 2009 nebyla využita. Pro rok 2011 tedy bude navržena jako jedna z podmínek dotace pro stáda minimálně jednou za dva roky vyprodukování plemenných beranů. V roce 2000 bylo v PK z celkového počtu 2385 čistokrevných ovcí zařazených jako genetický zdroj pouze 1755 s úplným rodokmenovým záznamem (vzhledem k měnící se plemenářské legislativě se PK ovcí konsolidovala až po roce 2000), v roce 2009 to bylo 3410 z celkem 3730 ovcí. V roce 2000 tvořili populaci jedinci po 180 otcích 14 linií, v roce 2009 to byli potomci 220 otců 10 linií. Podíl otců s různým počtem potomků v populaci (1,2, 3-5, 6-10, 11-20, 20-40 a více něž 40 potomků po jednom otci) byl v roce 2000 mnohem vyrovnanější než v roce 2009, kdy největší podíl tvoří otcové se 6-20 potomky, ale vyskytují se i otcové s 80-180 potomky, snížil se i počet linií na 10. Graf 11: Podíl otců s různým počtem potomků v populaci

100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000 n=180 (14linií)

2009 n=220 (10linií)

nad 160 120-160 80-120 40-80 21-40 11-20 6-10 3-5 2 1

Při stejném hodnocení četnosti potomstva po matkách jsou změny za dekádu méně výrazné, korespondují s konsolidací populace GZ (nižší podíl matek s jediným potomkem, zvýšení počtu matek se 6 a více potomky). V roce 2000 populaci tvořili potomci 1085matek, v roce 2009 potomci 1760matek. Graf 12: Podíl matek s různým počtem potomků v populaci

100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000, n=1085

2009, n=1760

nad 10 6-10 3-5 2 1

45


Aktuální samčí populace V celé populaci šumavských ovcí, tzn. i pro ovce které nejsou zařazené do GŽZ, bylo v r. 2009 chováno celkem 129 beranů, do plemenitby bylo nově zařazeno 15 plemenných beránků. Poměr pohlaví je 22,05:1, věková struktura beranů je vyrovnaná, okolo 32% je v kategoriích do 2 let, 3-5 let a 6-10 let, několik beranů je starších deseti let. Meziročně došlo v r. 2009 k poklesu počtu plemenných beranů o 36, tj o 21,8%. Bylo by vhodné věnovat pozornost liniím Bright a Huť, kde počty plemenných beranů těchto linií poklesly pod 10 ks a na základě rozboru příbuznosti vytvořit případně nové linie beranů. Ve větší míře je nutné zajistit kryokonzervaci semenných dávek.

Užitkovost Užitkovost šumavských ovcí je v porovnání s ostatními kombinovanými plemeny nízká. V roce 2009 byla průměrná oplozenost 80,7%, plodnost na obahněnou 134,3 %, odchov 108,4 % , přírůstek 180 g/den a hmotnost jehňat ve 100 dnech 20,95 kg (data pochází od 2997 čistokrevných bahnic v KU), to je výrazně nižší než u porovnatelných kombinovaných plemen. Z těchto důvodů je třeba přinejmenším zachovat dosavadní výši dotace.

Valašská ovce Populace je ve fázi regenerace původního typu valašské ovce, s cílovým stavem minimálně 1000 bahnic v roce 2015. Je tvořena potomky výchozí skupiny, která obsahovala i část kříženek se zušlechtěnou valaškou (se 75 resp.87% podílem původní valašky), reintrodukovanými jedinci ze záchranného projektu valašky v Německu, kam byly poslední zbytky valašských ovcí z Beskyd vyvezeny v 80. letech minulého století, a jejich potomky odchovanými v ČR. Od roku 2006 probíhá i projekt rekonstrukce původní barevné varianty valašek (šedé, hnědé a černé zbarvení). Vývoj populace je patrný z následujícího grafu. Graf 13: Počty a věková struktura populace valašské ovce

100% nad 10 let

80%

6-10

60%

2-5

40%

do 2let

20% 0% 2000, n=98

2005, n=220

2009, n=370

Vlastní genetický zdroj (čistokrevné valašky) je v převážné míře umístěn v malých chovech tradiční oblasti Beskyd, větší stádo (v r.2009 má 91 jedinců) se vytvořilo v oblasti Novohradských hor.

46

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab 38: Chovy GZ valašské ovce Rok počet ovcí počet chovů kapacita chovů: do 5 6-10 11-20 21 - 50 nad 50

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

148 14

136 11

206 15

207 15

218 17

204 17

301 21

7 3 1 3 -

2 5 2 2 -

5 4 2 4 -

6 3 3 2 1

7 5 2 2 1

8 4 5 3 1

7 3 6 2 1

Diverzita genetického zdroje Genetická diverzita uvnitř populace je dána počtem potomků po jednotlivých beranech resp. bahnicích. Výchozí skupinu tvořili potomci 13 beranů čtyř linií a 49 matek. Vývoj četnosti potomstva po jednotlivých beranech a bahnicích je zřejmý z následujících grafů. Současnou čistokrevnou populaci tvoří potomci 47 beranů. 25% beranů má v populaci jediného potomka, 15% beranů má v populaci 2 resp. 3 až 5 potomků, 23% beranů mezi 6-10 potomky a 17% beranů víc než 10 potomků. 2 berani (tj. 4%) působící ve větších chovech mají v populaci 25 resp. 30 potomků. Počet linií se z původních 4 rozrostl na 11. Graf 14: Podíl otců s různým počtem potomků v populaci

100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000 n=13(4linie)

2005 n=44(7linií) 2009 n=47(11linií)

21-30 11-20 6-10 3-5 2 1

rok a počet otců zastoupených v populaci

Současnou čistokrevnou populaci tvoří potomci 185 matek Více než polovina z nich (53%) má v populaci jediného potomka, čtvrtina (26%) matek dva potomky, 17% má 3-5 potomků, Minimální počet matek (4%) jich má více než 6, maximum je 13 potomků. Graf 15: Podíl matek s různým počtem potomků v populaci

100% 80%

nad 10 6-10 3-5 2 1

60% 40% 20% 0% 2000, n=49

2005, n=112

2009, n=180

rok a počet matek zastoupených v populaci

47


V populaci v roce 2009 působilo 26 beranů, poměr pohlaví je z hlediska uchování genetické proměnlivosti příznivý (1:11,2). Do databáze KU bylo zaevidováno 399 jehňat valašské ovce narozených v období od 1.10.2008 do 30.9.2009. Bylo oklasifikováno 9 nových plemenných beranů valašské ovce. Dva berani byli zařazeni do výsledné třídy EA, 4 berani do třídy EB a 3 berani do třídy 1A. Většinu oklasifikovaných plemenných beránků tvořili nositelé alely ARR genu PrP, což je příznivé z hlediska genetické odolnosti populace vůči klusavce. Tab. 39: Plemenní berani valašské ovce oklasifikovaní v roce 2009 Číslo berana

Linie

Chovatel

Výsledná třída

Genotyp PrP

40342 031CZ 47818 031CZ 47827 031CZ 47841 031CZ 47846 031CZ 47850 031CZ 34377 081CZ 40538 081CZ 40529 081CZ

JURÁŠ JURÁŠ JURÁŠ JURKO JURKO JURKO JURÁŠ RADHOŠŤ RADHOŠŤ

J. Vejčík J. Vejčík J. Vejčík J. Vejčík J. Vejčík J. Vejčík M.Milerski R. Žitnik R. Žitnik

1A EB EB 1A EA EA EB 1A EB

ARR/ARR ARQ/ARQ ARR/ARR ARR/ARR ARR/ARQ ARR/ARR ARR/ARR ARR/ARR ARR/ARQ

Užitkovost V kontrole užitkovosti bylo v roce 2009 zařazeno 327 bahnic (z toho 291 čistokrevných), které dosáhly průměrného oplození 92.4%, plodnosti na obahněnou 150.6% a odchovu 127.1%, přírůstku 195g/den a hmotnosti jehňat ve 100 dnech 22,85 kg. Pro porovnání zušlechtěná valaška (údaje od 477 bahnic) dosáhla s výjimkou oplození ještě nižších výsledků – 129,4% plodnost, 121,6% odchov, 159g/den a 19 kg hmotnosti jehňat ve 100 dnech.

Kryokonzervace V roce 2009 byly v rámci dvou odběrových dnů odebrány a zamraženy inseminační dávky od 4 beranů valašské ovce. Na rok 2010 je plánováno získání a kryokonzervace embryí od vyřazovaných bahnic valašských ovcí.

48


KOZY Bílá krátkosrstá koza Hnědá krátkosrstá koza Vývoj stavu koz a populací GZ Podle údajů ČSÚ od roku 2007 stavy stagnují, v systému však roste počet farmových chovů. Roste také podíl koz z větších stád, na celkovém počtu koz zařazeních v kontrole užitkovosti, v roce 2009 bylo z téměř 6400 kontrolovaných koz ve farmových chovech 78%. V malých stádech (10 - 50) je to celkem ca 900 koz, ve stádech nad 50 celkem 1700 koz. Tento trend do budoucna to znamená změnu v produkci plemenných kozlů, zároveň se však zlepší podmínky pro objektivnější hodnocení pomocí standardních modelů odhadu plemenných hodnot. Užitkovost ve faremních chovech (tj. chovy nad 10 koz, hodnocení v rámci Svazu ovcí a koz) se udržuje na stabilní úrovni, mírné snížení průměrné hodnoty u hnědého plemene je dáno vysokým počtem nově zařazovaných koz na 1.laktaci. Do populace genetického zdroje bylo v roce 2009 zahrnuto 2007 bílých a 810 hnědých koz. Tab. 40: Počty koz v rámci ČR Rok Počet koz podle ČSÚ k 1.4. běžného roku

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

12 779

11 912

12 623

14 402

16 222

16627

16674

Tab. 41: Počty koz v KU rok

2001

2005

2007

2009

počet

koz

laktací

koz

laktací

koz

laktací

koz

laktací

Celkem KU

2275

1114

2980

1857

3160

1746

3592

2042

malochov

716

336

764

411

771

358

795

318

tj%

31,5

25,6

24,4

22,1

Mléko

1026

850

878

877

Bílk

2,88

3,15

3,14

3,18

Plodnost

201,4

178,4

171,8

178,6

velkochov

1559

tj%

68,5

778

2216

1446

74,4

2389

1388

75,6

2797

1724

77,9

Mléko

783

697

688

658

Bílk

2,73

3,02

3,05

2,96

Plodnost

173,4

161,4

168,6

170,4

Se zvyšováním rozsahu farmových chovů je spojeno další potenciální riziko pro obě zařazená plemena, protože z ekonomických důvodů stále stoupá využívání exotických plemen, a to jak čistokrevných, tak pro užitkové křížení pro potřeby faremní výroby sýrů. Například anglonubijské plemeno vykazuje v roce 2009 užitkovost mezi 745-1120 kg mléka s 3,68-5,97% tuku a 3,59 - 4,28 % (resp. 35-67 kg tuku a 29-42 kg bílkovin) za laktaci, údaje pochází od 40 koz v 6 chovech.

49


Tento trend je patrný z počtu nově zařazovaných plemeníků GZ. I když se po velkém poklesu z let 2005-7 jejich celkový počet opět začíná zvyšovat, relativní podíl kozlů plemen GZ klesá. Tab. 42: Počet nově zařazených kozlů do plemenitby plemeno bílé hnědé búrské anglonubijské celkem

2000 160 61 9 0 230

2001 182 74 7 0 263

2002 156 86 5 1 248

2003 190 99 5 1 295

2004 146 90 10 3 249

2005 90 53 21 5 169

2006 81 58 15 9 163

2007 76 55 25 9 165

2008 82 62 27 14 185

2009 97 67 30 10 214

Graf 16:

% podíl plemen

Zařazovaní plemeníci - relativní podíl plemen 80 70 60 50 40 30 20 10 0

B H BU AN

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

roky

Diverzita genealogických (otcovských) linií Celkový počet plemenných kozlů v populaci s rostoucí velikostí stád klesá, a zvyšuje se poměr mezi pohlavími. Kromě koz GZ jsou kozli využíváni i v užitkové populaci bez KU, takže reálný poměr (mimo velká stáda) lze odhadnout na 1: 8-10. Proti minulému období je patrný vyrovnanější poměr jednotlivých linií v obou populacích. Je to zejména výsledkem individuálních dohod PK s chovateli o reprodukci a odchovu konkrétních plemenných zvířat. Postupné vymizení linií se tak od roku 2005 podařilo zastavit, v současnosti je zastoupeno v chovu 23 bílých a 9 hnědých linií. U bílého plemene je to počet dostačující, nicméně je nutné zvýšit intenzitu kryokonzervace, která naráží na řadu technických problémů vzhledem k neexistenci odchoven nebo inseminačních stanic pro malé přežvýkavce. V roce 2009 se z nejen z těchto ale i z organizačních a administrativních důvodů nepodařili zakonzervovat žádný reprodukční materiál. U hnědého plemene s narůstajícím rozsahem chovu začíná být problém se zachováním žádoucího minimálního koeficientu příbuznosti, který bude nutné začít vhodným způsobem řešit.

50

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 43: Počty plemenných kozlů v populaci podle linií rok

2001

Kozy KU kozli poměr Bera Bernd Brit Bumsi Cesar Curt Emil Ferda Hektor Kardinal Karele Karli Kaspar Krasus Kumpel Lax Mohykán Molch Romeo Rudi Sambo Skokan Vesmír Zub Zuzek

1735 966 1,8 68 36 21 36 14 41 22 96 71 39 9 19 28 70 16 12 63 26 9 40 124 2 46 39 19

2003 2005 Linie B 1871 1979 835 870 2,2 2,3 44 40 23 14 27 36 35 34 14 18 37 40 17 23 103 108 60 63 27 33 18 30 16 36 23 31 48 34 4 2 16 22 44 41 28 37 16 18 35 27 92 84 0 0 52 39 29 24 27 36

2007

2009

rok

2001

1944 627 3,1 19 7 22 20 15 35 21 70 54 30 20 42 26 32 0 28 22 28 18 23 46 0 14 14 21

2233 545 4,1 18 7 10 10 18 35 16 57 31 25 15 58 21 16 0 20 24 23 18 26 32 0 26 22 17

Kozy KU kozli poměr Hansi Herman Hermes Javor Ještěd Othello Pauli Poldi Roklan

2003 2005 Linie H 544 792 293 425 1,9 1,9 31 56 6 16 26 37 64 76 24 38 63 71 21 36 17 40 41 55

417 260 1,6 26 8 20 48 25 61 24 5 43

2007 878 372 2,4 53 29 37 52 31 18 30 52 50

2009 891 376 2,4 54 48 34 33 36 45 39 38 49

Graf 17: rozložení otcovských linií v populaci – bílá koza 140 120 100 80 60 40 20 0 2001

2003

2005

2007

2009

Bera

Bernd

Brit

Bumsi

Cesar

Curt

Emil

Ferda

Hektor

Kardinal

Karele

Karli

Kaspar

Krasus

Lax

Mohykán

Molch

Romeo

Rudi

Sambo

Vesmír

Zub

Zuzek

Kumpel

Skokan

Graf 18: Rozložení otcovských linií v populaci – hnědá koza 80 60 40 20 0 2001 Hansi

Herman

2003 Hermes

2005 Javor

Ještěd

2007 Othello

2009 Pauli

Poldi

Roklan

51


KRÁLÍCI Do genetických zdrojů králíků v roce 2009 bylo zařazeno všech 7 národních plemen, tj. moravský modrý (Mm), český strakáč (Čs), český albín(Ča), moravský bílý hnědooký (MBh), český luštič (Čl), český černopesíkatý (Ččp) a český červený (Čč).

Tab. 44: Přehled za rok 2009 Plemeno Počet chovatelů Počet samců Počet samic Prům. hmot. dosp. 1,0 Prům. hmot. dosp. 0,1 Čs Mm Ča Mbh Čl Čč Ččp

29 19 19 13 10 23 8

94 55 54 43 33 28 5

221 106 118 78 37 98 19

3.60 6,60 4,60 3,40 3,70 3.10 3,20

3,50 5.80 4.50 3,40 3.70 2.90 3,10

Tab. 45: Přehled dle plemen za rok 2009 (n= počet samic, n> 10 pčet samic s odchovem nad 10ks) Plemeno Čs Mm Ča Mbh Čl Čč Ččp CELKEM Průměr

n 298 145 145 87 65 163 53 956

Naroz. 2523 1180 1124 499 406 924 311 6967

Průměr 8,47 8,14 7,76 5,73 6,25 5,67 5,87

Odchov. 1947 1053 1065 432 362 824 297 5980

7,29

Průměr 6,53 7,27 7,35 4,97 5,57 5,05 5,61

Registr. 842 833 788 283 321 626 246 3939

Průměr n> 10 2,83 62 5,75 32 5,43 24 3,26 3 4,94 5 3,85 5 4,65 2

6,25

% 20,81 22,07 16,56 3,45 7,70 3,07 3,78

4,13

Tab. 46: Přehled registrace do 12.listopadu za rok 2009 Plemeno

Počet narozených

Počet odchovaných

Počet registrovaných

Český albín Český červený Český černopesíkatý Český luštič Český strakáč Mor. bílý hnědooký Moravský modrý

1124 924 311 406 2523 499 1180

1065 824 297 362 1947 432 1053

788 626 246 321 842 283 833

Celkem

6967

5980

3939

Pro srovnání, za celý chovatelský rok 2008, který začíná 1.4. a končí 31.3. následujícího roku bylo registrováno 4 273 mláďat. V roce 2009 je za období od 1.4.2009 do 12.11.2009 registrováno mláďat 3939.

52


Hodnocení populací GZ na základě výsledků Centrální plemenné knihy králíků Klady: •

stabilizace celkového počtu registrovaných mláďat u většiny plemen

•

výraznější nárůst registrace u Ččp a Čl

•

vzhledem ke sledovanému časovému období, lze předpokládat vyšší počet registovaných mláďat králíků

Negativa: •

zatím mírný pokles registrace u Čč a ČSč

•

nižší intenzita reprodukce – v průměru pouze 7, 29 narozených mláďat na králici ( u většiny králic je registrován pouze 1 vrh)

•

z toho vyplývá i nízká intenzita plemenářské práce, malá výběrová základna, malá intenzita selekce

•

nejnižší počet registrovaných mláďat na samici je u ČS – 2,83 (to je ale odrazem prošlechtěnosti a kresebné náročnosti plemene a odpovídá realitě současného chovu ČS, zejména když je u většiny králic registrován pouze 1 vrh

Vystavování a propagace plemen Chovatelé zařazeni do programu genetických zdrojů se účastnili a propagovali národní plemena na řadě výstav místních, okresních, krajských a oblastních. Velice dobrá účast na 39. CVMK 11. - 13. 9. 2009 v Lysé nad Labem. Ve dnech 20. - 22. 11. 2009 byla úspěšně prezentována národní plemena králíků na XXVI. Evropské výstavě v Nitře.

Hodnocení krevního obrazu králíků Při řešení programu genetických zdrojů králíků v roce 2009 byl v rámci realizovaného pokusu s genetickými zdroji králíků hodnocen krevní obraz. Hematologické vyšetření poskytuje cenné informace pro objektivní zhodnocení zdravotního stavu, často je významné při odhalení zdravotních poruch nebo pro včasné zjištění stresových faktorů již v preklinickém stadiu. Hematologické hodnocení navazovalo na pokus z roku 2008, kdy bylo do pokusu zařazeno 112 králíků, tj. 16 ks z každého plemene. Králíčata byla odstavena ve 42 dnech a v tomto věku byla naskladněna do jednoetážové klece pro výkrm králíků. Pokus byl ukončen v 90 dnech věku. Při porážce králíků byly odebírány vzorky krve pro stanovení krevního obrazu. Krev byla odebrána od 42 králíků ve věku 90 dnů (šesti samců s průměrnou hmotností vybraných ze skupiny každého plemene) při porážce z vena jugularis, do 5 ml zkumavky s K2EDTA pro hematologické vyšetření. Hematologické vyšetření bylo provedeno ze vzorků stabilizované krve do 24 hodin po odebrání (vzorky byly skladovány při teplotě 4°C) na automatickém hematologickém analyzeru Coulter Model ZF (Coulter Electronics Ltd., UK). Stanoven byl počet erytrocytů a leukocytů), koncentrace hemoglobinu, hematokrit, byl vypočten střední objem erytrocytů (MCV).

53

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 47: Hematologické parametry jednotlivých plemen králíků Ukazatel

Mm -1

Erytrocyty (T.l ) 6,38 Hematokrit (%) 49,48 MCV (fl) 78,6ab Leukocyty (G.l -1) 4,55 -1 Hemoglobin (g.100ml ) 13,26abc

ČS

6,72 53,13 78,75ab 3,80 14,33a

ČL

6,36 51,25 80,5ab 3,75 13,85ab

Plemeno ČA

5,83 46,68 80,25ab 2,70 12,63bc

Čč

Mbh

Ččp

6,65 48,90 73,67b 2,62 13,30abc

6,17 48,03 77,5ab 2,60 13,48abc

5,78 47,93 83,00a 2,37 12,40c

Výsledky sledovaných hematologických parametrů jsou uvedeny v tabulce č. Jednotlivá plemena vykazovala v hematologických hodnotách statisticky významné diference v obsahu hemoglobinu a hodnotě MCV. Hodnoty hemoglobinu se pohybovaly v intervalu 12,4 až 14,33 g.l00 ml-1. Nejvyšší zjištěná hodnota hemoglobinu u českého strakáče je průkazně rozdílná pouze od hodnoty českého albína a českého černopesíkatého, který měl nejnižší hodnotu hemoglobinu. Hodnota MCV byla zjištěna průkazně nejvyšší u českého černopesíkatého 83,00 ± 2,0 fl a nejnižší u českého červeného 73,75 ± 3,27 fl, diference hodnot ostatních plemen nebyly průkazně rozdílné a pohybovaly se ve velmi úzkém rozpětí 77,5 až 80,5 ft. Meziplemenné diference hodnot erytrocytů, hematokritu a leukocytů nebyly statisticky průkazné. Nejnižší počet erytrocytů byl zjištěn u plemen ČA a Ččp 5,83 resp. 5,77 T.l-1, zatímco všechna ostatní plemena mají počet erytrocytů v rozmezí 6,20 až 6,68 T.l-1. Hematokrit se pohyboval v rozmezí 46,58 u ČA až po 53,04 l.l-1 u ČS a korespondoval s počtem erytrocytů. Počet leukocytů byl ve velmi úzkém rozpětí 2,06 až 3,68 G.l-1.

54


NUTRIE Celková nepříznivá situace v zemědělství se přenáší a rozšiřuje do všech odvětví, nepřímo i do chovatelství.

Standardní nutrie

má dosud stálou převahu proti ostatním rázům nejen v kvalitě, celkové

barevnosti, kontrastu i celkovém obrůstu těla, především na břiše, ale i v počtu chovatelů, chovaných nutrií i v chovatelské oblibě. Díky svému tmavému / hnědému / zbarvení není standardní nutrie příliš náročná na chovatelské prostředí, světlo či úzkostlivou hygienu, jako je tomu především u světlých barevných rázů.

Stříbrná nutrie

v posledních dvou letech stagnuje v kvalitě obrůstu těla, ale hlavně v celkové

barevnosti a také v počtu chovů a počtu chovaných nutrií. Právě u stříbrných nutrií platí zvýšené nároky na celkové prostředí i hygienu chovu, včetně redukce přímého slunečního záření. Začíná se projevovat poměrně úzká krevní základna a také poněkud horší selekce v základních chovech. Pro tyto zvýšené nároky se nedaří zvýšit počet chovatelů a počet chovaných stříbrných nutrií.

Přeštická vícebarevná nutrie

vlivem problémů v chovu s nejčetnější základnou poklesla

v celkovém stavu. Je dána roční šance, aby nedošlo k celkové devastaci chovu, neboť chovatelská cennost tohoto chovu je stále vysoká. Pro budoucnost se předpokládají další 2 chovatelé a v roce 2010 bude o nich rozhodnuto. Snahou je zvýšit počet chovů a chovaných zvířat, neboť nejen celková kvalita nutrií vícebarevných přeštických pro svoje originální zbarvení a tím i vysokou nebo tvrdou selekci, je velmi závislá na široké výběrové základně.

Hodnocení plodnosti nutrií V roce 2009 byla vyhodnocena plodnost nutrií u chovatelů genetických zdrojů. Plodnost byla hodnocena za rok 2006 a 2009, v 8 chovech standardních nutrií, ve 4 chovech stříbrných nutrií a ve 2 chovech nutrií přeštických. Výsledky byly podrobně zpracovány analýzou variance. Tab. 48: Počet vrhů za rok a počty narozených a odstavených mláďat u nutrií Plemeno Standardní nutrie Stříbrná nutrie Přeštická nutrie

Počet vrhů 2,25a 2,06b 2,12ab

Narozeno Na samici Na samici a vrh 9,98a 7,65b 7,12c

4,50 3,71 3,33

Odstaveno Na samici Na samici a vrh 9,48a 6,98b 6,43c

4,27a 3,39b 2,99c

Z výsledků plodnosti je zřejmé, že standardní nutrie dosáhla vyšších hodnot plodnosti ve srovnání se stříbrnou či přeštickou nutrií. Standardní nutrie měla signifikantně vyšší počet vrhů do roka a také počet narozených mláďat a počet odstavených na samici a vrh než stříbrná a přeštická nutrie. Průkazné rozdíly byly i v počtu mláďat mezi stříbrnou a přeštickou, kdy přeštická měla významně menší počet mláďat. Rozdíly mezi genotypy jsou dány genetickým založením. Současně je zřejmé, že proti předchozím letům byla nižší plodnost u přeštických nutrií, zatímco v předchozích letech měly stříbrné nutrie menší plodnost než přeštické.

Výstavní prezentace

po velmi úspěšné propagaci na Celostátní výstavě v Praze – Letňanech

začala tradiční výstavou koncem měsíce června v Přibyslavi, kde bylo vystaveno celkem 69 nutrií téměř všech barevných rázů. Z toho bylo 38 standardů od 17 chovatelů, 10 nutrií stříbrných od 6 chovatelů a 10 nutrií přeštických vícebarevných od 3 chovatelů. Do Přibyslavi jezdí vystavovat i slovenští chovatelé. Kvalita vystavených nutrií byla i přes toto letní období velmi dobrá a celková kolekce nutrií se těšila zájmu nejen vlastních chovatelů.

55


DRŮBEŽ Česká slepice zlatě kropenatá, česká husa Stav populací GZ V roce 2009 přibyl jeden nový chov českých slepic, přesto se celkový počet Čzk zařazených do Národního programu snížil. (Některé větší chovy omezily počty chovaných zvířat.) I nadále v populaci českých slepic zařazených do genetických zdrojů přetrvává vysoký počet vlastních sester či polosester. Navrhujeme opatření snížit dotaci na české slepice a zároveň zvýšit dotaci na české husy (náklady na chov české husy jsou vyšší než na chov české slepice.) Tab. 49: Vývoj početního stavu GZ ČZK Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet jedinců genového zdroje slepice kohouti celkem 460 45 505 228 28 256 309 28 337 285 22 307 284 21 305 230 16 246 296 21 317 385 25 360 303 22 325 276 22 298

Počet chovatelů 15 6 7 7 8 6 8 10 9 10

Tab. 50: Vývoj početního stavu GZ ČH (od r. 2003 součet české husy a české husy s chocholkou) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet jedinců genového zdroje husy houseři celkem 170 56 226 125 45 170 108 34 142 122 (101+21) 47 (36+11) 169 120 (94+26) 48 (35+13) 168 96 (80+16) 46 (37+9) 142 111 (90+21) 58 (44+14) 169 103 (84+19) 54 (43+11) 157 95 (74+21) 48 (37+11) 143 108(84+24) 51(39+12) 159

Počet chovatelů 24 24 22 23 22 21 24 23 21 22

Trend užitkových vlastností Výsledky kontroly užitkovosti (KU) dosažené v uznaných šlechtitelských a plemenných chovech drůbeže a v chovech s genetickými zdroji drůbeže v roce 2009, dle metodiky Plemenné knihy drůbeže. Užitkovost u českých slepic se nijak výrazně neliší oproti údajům z předešlých let. U hus je zajímavé, že užitkové vlastnosti u husy české chocholaté jsou výrazně lepší než u české husy. Nadále přetrvává rozdíl v užitkovosti vykazované drobnochovateli a zjištěné v Mezinárodní testovací stanici drůbeže v Ústrašicích. 56

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 51: Výsledky dosažené u jednotlivých chovatelů slepic v rámci kontroly užitkovosti ČSCH ukazatel

2009

2007/08

2006/07

2005/06

2004/05

2003/04

2002

2001

průměrná snáška (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%)

159,93 57,45 77,48

162,1 57,6 65,4

164,2 57,3 64,6

161,9 57,3 54,7

157,1 57,3 51

170 57 75

171,2 56,6 87,4

148 56,9 73,3

Pozn. Ukazatele od roku 2005 jsou sledovány za chovatelský rok – tedy do konce září, bez dopočítávání Tab. 52: Výsledky dosažené v MTD Ústrašice (vždy dvě syntetické skupiny a jedna skupina od individuálního chovatele). ukazatel

2009

2007/ 08

2005/ 06

2003/ 04

průměrná snáška (ks) průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%) průměrná hmotnost slepic na konci 500 denního testu (kg)

85,11 61,18 86

110 54,4 85

96 55 87 1,75

109 53 89 1,95

U českých hus přetrvává z dřívějších let nízká líhnivost, vcelku neuspokojivé jsou i údaje o průměrném počtu odchovaných housat na husu.

Tab. 53: Výsledky dosažené u jednotlivých chovatelů hus v rámci kontroly užitkovosti ČSCH Rok

2009

česká husa: průměrný počet vylíhlých housat na husu průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%) česká husa chocholatá: průměrný počet vylíhlých housat na husu průměrná hmotnost vajec (g) líhnivost (%)

2007/08 2006/07 2004/05 2003/04

2002

2001

5,47

6,5

7,0

5,3

5,7

9,3

10,4

166,43 57,47

161,5 59,8

165,9 64,7

159,5 51,6

161 98,5

162 82,1

160 83,0

7,37 174,46 63,07

7,0 164,6 59,9

7,7 175,6 59,2

6,6 176,3 77,8

5,9 166 68,1

8,3 162,0 86,8

6,8 160,5 80,0

Tab. 54: Výsledky dosažené v MTD Ústrašice (ž.hm. = živá hmotnost, 1= jednoleté a 2= víceleté husy) Rok 1 počet hus v testu snáška vajec (ks)

2009 2 27

1 9

2008 2 21

1 20

2007 2 16

1 18

2006 2 16

1 10

2005 2 39

25 21

21

26

18

26

16

25

17

24

z toho násadových (ks)

20

26

17

25

14

25

15

22

průměrná hmotnost vajec (g)

177

148

170

154

185

153

183

146

186

počet vylíhnutých housat (ks)

15

17

22

14,3

23,2

8

19,3

7,3

13,6

ž.hm. hus na konci snášky (kg)

4,75

4,25

4,42

3,79

4,25

4,30

4,53

3,94

4,94

ž.hm. houserů na konci snášky (g)

5,7

5,38

5,8

4,47

4,61

4,32

5,21

5,81

6,34

ž.hm. ve věku 56 dnů hus (g)

3,67

3,0

3,4

3,30

3,36

3,47

3,86

3,43

3,72

ž.hm. ve věku 56 dnů houserů (g)

3,48

3,52

4,1

3,77

4,28

3,97

4,21

4,22

4,07

spotřeba krmiva na 1kg ž.hm.(kg)

2,61

3,0

2,78

2,43

2,48

3,21

2,85

2,72

2,06

Pozn.: jednoleté nebyly testovány

57


Linie drůbeže hybridizačních programů, experimentální inbrední a outbrední linie kura Na základě žádosti podané Svazem chovatelů drůbeže České republiky jako Uznaného chovatelského sdružení byly rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR od 1.1.2008 zařazeny do Národního programu uzavřené výchozí linie drůbeže využívané v rámci Uznaných šlechtitelských chovů v ČR, celkem 19 linií nosného typu slepic, 7 liníí kachen a 5 linií hus, a také genetický zdroj 20 inbredních linií (CB,CC, CB.7, CB.R1, CC.R1, CC.R2, CC.13, CB.9, CB.15, CB.R4, CC.R4, CB.R5, CC.21, CB.ev17-, CC.ev17+, WA, M, L15B, H6, BLi ) a 3 outbredních linií ( BL, SH, P) kura na pracovišti Ústav molekulární genetiky AV ČR v.v.i Hlavním smyslem a účelem zařazení těchto populací do kategorie GZ je přetrvávající potencionální riziko výskytu nebezpečných onemocnění drůbeže a volně žijícího ptactva a měnící se strategie a management ochrany proti šíření těchto nákaz, který se neustále vyvíjí a zdokonaluje s vývojem a zvyšující se úrovní diagnostických metod ve veterinární vědě, výzkumu i praxi. U populací drůbeže hybridizačních programů v roce 2009 došlo ke změně majitele u genetického zdroje kachny pekingské TTH při zachování a plnění všech úkolů kladených na genetický zdroj linií drůbeže hybridizačních programů. Svaz chovatelů drůbeže ČR, jako uznané chovatelské sdružení v roce 2009 dokončil práce na webových stránkách www.svazchovateludrubeze-cr.cz, ve kterých je podána informace o jednotlivých uznaných šlechtitelských chovech v ČR a liniích zařazených do genetických zdrojů.

Veřejná informovanost a propagace Chovu genetických zdrojů drůbeže je věnována značná pozornost. Ve svazové ročence a na webových stránkách ČSCH jsou uvedeny kontaktní adresy na Klub chovatelů českých plemen slepic a Klub chovatelů českých hus a na majitele genetických zdrojů. Ve věstníkové části svazového časopisu Chovatel jsou zveřejňovány zprávy z jednání Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže a z jednání Rady PK drůbeže, součástí jsou informace o genetických zdrojích. Každoročně jsou vyhodnoceny a v časopise Chovatel zveřejněny výsledky kontroly užitkovosti plemen, jež jsou evidována PK drůbeže. V tomto časopise jsou zveřejňovány články o národních plemenech drůbeže. Na mnoha svazových výstavách jsou instalovány speciální expozice věnované genetickým zdrojům. Drůbež z genetických zdrojů je vystavována také na speciálních výstavách. Propagace plemen v roce 2009 proběhla hlavně na Evropské výstavě v Nitře, kde především Klub chovatelů českých hus předvedl hodně zvířat a to nejen v soutěžní části výstavy, ale také v tzv. selských dvorcích.

58


RYBY Základním postupem, stejně jako v předchozích letech, zůstává uchování genetických zdrojů ryb in situ, tj. v živých genových bankách, formou tzv. kmenových hejn, chovaných registrovanými chovateli. Reprodukce a obnova kmenových hejn, značení jedinců a jejich genetická analýza probíhá podle schválené metodiky. V roce 2009 projednala a schválila Šlechtitelská rada pro chov ryb Rybářského sdružení České republiky (20.8. ve VÚRH JU ve Vodňanech) žádosti chovatelů o finanční podporu MZe ČR v rámci Programu 6, části B.1.16 Ryby na uchování genetických zdrojů ryb v živých genových bankách celkem u 9 druhů ryb (kapr obecný, lín obecný, pstruh duhový, pstruh obecný f. potoční, sumec velký, síh maréna, síh peleď, jeseter malý a vyza velká), u vyjmenovaných plemen a linií v celkem 43 kmenových hejnech, chovaných celkem u 12 subjektů. Rovněž pokračuje program uchování genetických zdrojů ryb ex situ, tj. kryokonzervace spermatu. V roce 2009 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra Žďárského lysce, pstruha obecného f. potoční Šumavské populace a u pstruha duhového PdD 75. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanoví z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x – 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací.

Genetické analýzy a genová banka V rámci schválené metodiky se pro analýzu struktury populací, jejich variability, genetické vzdálenosti/identity, čistoty populací (přítomnost kříženců), stanovení ploidie a původu používá biochemicko - genetická analýza polymorfních proteinů, analýza mitochondriální a jaderné DNA, stanovení ploidie, popřípadě cytogenetická analýza. V roce 2009 byly provedeny analýzy k ověření genetické čistoty a variability u těchto genetických zdrojů ryb: Tab. 55: Analýza chovů Genetický zdroj Kapr Žďárský šupináč Síh maréna

Síh peleď

Chovatel Rybářství Růžička, spol.s r.o. Rybářství Mariánské Lázně s.r.o. Rybářství Mariánské Lázně s.r.o.

Rybníkářství Kapr MariánskoPohořelice, lázeňský šupináč a.s.

Chov Bohdalov

Tisová

Tisová

Pohořelice

Datum Počet odběru/analýzy ryb 11/2008 12/2008

30

Navržené opatření 60% ryb nese Celé analyzované znaky ropšínského hejno vyřadit kapra z chovu Výsledek

11/2008+03/2009 chovné hejno je 30 + 30 03/2009 druhově čisté 03/2009 03/2009

04/2009 05/2009

Lze zařadit do chovu

31

chovné hejno je druhově čisté

Lze zařadit do chovu

50

Nezjištěna přítomnost genomu Lze zařadit asijského kapra; do chovu odpovídá dřívějším výsledkům

59

Národní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat Tab. 56: Odebrané vzorky tkání genetických zdrojů ryb do genové banky Druh

Síh maréna

Síh peleď

Rybářství Mariánské Lázně Rybářství Mariánské s.r.o. Lázně s.r.o. Tisová Tisová

Kapr obecný Mariánskolázeňský šupináč MLŠ Rybníkářství Pohořelice, a.s. Pohořelice

Plemeno - Genetický zdroj

čistý druh

čistý druh

B0079 - B0088

0001 - 0010

B0294 - B0303

Ploutev, embryo

embryo

Fixativum

ethanol

ethanol

Počet vzorků

10 + 10

10

krev TNES - Urea buffer; FTA™ classic card 10 + 10

Chovatel Chov Průběžné číslování v databázi vzorků Druh tkáně

Odběr vzorků byl proveden prostřednictvím Společného pracoviště „genetiky, fyziologie a reprodukce ryb“ ÚŽFG AV ČR, v.v.i. v Liběchově a VÚRH ve Vodňanech. Vzorky jsou deponovány v laboratoři genetiky ryb ÚŽFG AV ČR, v.v.i. v Liběchově.

Užitkové vlastnosti genetických zdrojů Podíl opracovaného těla je u lína hlavním hodnoceným parametrem, neboť představuje jedlou část. Zjištěné hodnoty POT se v tomto testu pohybovaly v rozmezí 85,9 – 86,9 %. Nejvyšší hodnota tohoto parametru byla zjištěna u plemene Táborského (86,9 %), což bylo průkazně více ve srovnání s plemenem Vodňanským a kontrolní zlatou skupinou. Mezi ostatními skupinami nebyly rozdíly průkazné. Samice vykazovaly u všech plemen průkazně nižší hodnoty tohoto znaku. U lína obecného byl tak zjištěn úplně opačný výsledek ve srovnání s kaprem obecným, který se odvíjí od hodnoty GSI. I přes horší ukazatele POT byl ale u samičího pohlaví zjištěn průkazně vyšší růst ve srovnání se samci. Plemeno Vodňanské – vykázalo výrazně nižší hmotnost ve srovnání s ostatními skupinami včetně zlaté kontroly, ve třetí vegetační sezóně srovnatelné přežití a ve srovnání s plemenem Táborským nižší hodnotu podílu opracovaného těla. V předchozích obdobích bylo přežití tohoto plemene většinou rovněž nižší. Z tohoto hlediska se plemeno ve srovnání s dalšími jeví jako nejméně zajímavé pro přímý produkční chov. Plemeno Velko-Meziříčské a Táborské – vykázaly průkazně vyšší růstové parametry oproti plemeni Vodňanskému o 37,2 resp. 35,1 %, ale nižší růst vůči plemeni Hlubockému. Korigované hodnoty přežití byly srovnatelné s ostatními skupinami, Táborské plemeno vykázalo průkazně vyšší hodnotu POT vůči plemeni Vodňanskému, vůči ostatním plemenům byly hodnoty srovnatelné. I v předchozích obdobích byly výsledky u růstu a přežití obdobné těm zjištěným na konci testu. Plemeno Hlubocké – vykázalo průkazně nejvyšší růstové schopnosti o 75,4 % vyšší oproti plemeni Vodňanskému a srovnatelné hodnoty přežití a ukazatele výtěžnosti s ostatními testovanými plemeny. I v předchozích obdobích vykazovalo toto plemeno dobré užitkové vlastnosti, zejména v hodnotách přežití, kdy vykazovalo zpravidla vyšších hodnot. Toto plemeno se zdá být proto nejvhodnější pro účely produkčního chovu, popřípadě pro další šlechtitelskou práci. Kontrolní zlaté plemeno – vykázalo překvapivě vyšší růstové ukazatele než plemeno Vodňanské (o 26,7 %), srovnatelné s plemeny Táborským a Velko-Meziříčským. Hodnoty přežití byly u této skupiny v průběhu třetí vegetační sezóny srovnatelné s ostatními, ale obecně nejnižší.

60


Veřejná informovanost a propagace plemen Propagace plemen 2009: •

Den otevřených dveří VÚRH JU Vodňany 16.5.2009 včetně propagace vybraných plemen.

•

Tisková konference VÚRH JU na líhni dne 16.4. 2009 při výtěru jeseterů.

•

Reportáž „Jeseteři z Vodňan“ na ČT2, vědecký magazín PORT dne 9.5.2009 v 11.50 (http://www.ceskatelevize.cz/program/port).

•

Reportáž o jeseterech „Host dne“ na TV Prima 22. a 23.10. 2009 v 17.40 v pořadu Minuty z regionu (RTA Jižní Čechy; mms://stream1.rta.cz/quality_high/119000/118739.wmv; mms://stream1.rta.cz/quality_high/119000/118752.wmv)

•

účast na 5. zasedání německého Odborného výboru pro vodní genetické zdroje na pozvání německého Spolkového ministerstva pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitelů, 29. - 30. dubna 2009 v prostorách Rybářského výzkumného pracoviště spolkové země BadenWürttemberg v Langenargen. Vyžádaná přednáška o českých zkušenostech s programem ochrany genetických zdrojů ryb (Flajshans, M.: Czech experience with fish genetic resources. Organization, legislation and conditions for support to live gene banks).

Ostatní aktivity •

Problematika genetických zdrojů ryb je výzkumně řešena i v rámci těchto projektů:

•

MSM 6007665809 Biologické, environmentální a chovatelské aspekty v rybářství

•

QH71057 - Monitoring výskytu koi herpesvirózy (KHV) v chovech kapra obecného v ČR a testování vnímavosti vybraných linií kapra ke KHV

•

GAČR 523/08/0824 - Vztahy mezi úrovní ploidie, velikostí genomu a buněk u modelových polyploidních ryb s cytologickými a fyziologickými dopady na jejich ochranu a chov.

•

GAČR: 524/07/0188 - Úloha imunitní investice v kontextu kompromisů: imunoekologické studium vztahů mezi reprodukcí, imunitou a parazitizmem u sladkovodních ryb

61


Včela medonosná kraňská Realizace programu chovu včely medonosné kraňské podle schválené metodiky V roce 2009, tak jako v minulých letech se dařilo pokračovat v realizaci programu. Nevyskytly se žádné enormní problémy v chovech s genovými zdroji. Stabilně je třeba věnovat pozornost varroáze, infekční tlak z okolí představuje také mor včelího plodu, který se objevil v blízkosti dvou chovatelů. Situace je pod trvalou kontrolou. Oblastní chovy zapojené do Národního programu nebyly vážněji zasaženy ani šířícími se virózami. Obávaní parazité Tropilaelaps claerae ani Aethina tumida nebyli v ČR ani okolních zemích hlášeni. Chovatelská práce je ČR organizačně zajištěna ve spolupráci s Českým svazem včelařů formou pyramidální struktury registrovaných, rozmnožovacích, uznaných a oblastních chovů včelích matek. V souladu s momentálně platnou legislativou se pracuje s číselníkem chovatelů a číselníkem stanovišť, do této databáze mají však přístup jen státní orgány. Pro potřeby realizace programu a další plemenářské práce a je možné využívat databázi ve spolupráci se Státní veterinární správou. Do aktivit podle metodiky Národního programu je zapojeno 7 oblastních chovů, které v roce 2009 rovněž uplatňují nárok na podporu.

Kontrolní a koordinační činnost v oblastních chovech Oblastní chov Skřivánek Aktuální situace V uplynulém roce byl chov v lokalitě Skřivánek v okrese Havlíčkův Brod již pod novým vedením. Podařilo se zajistit plynulou péči o genetický materiál a dvě inseminace provedené pracovníky pracoviště Dol. Pracoviště úzce spolupracuje s dalším šlechtitelským chovem na Kývalce. Chov je v dobrém stavu, nález varroázy i nosemózy je v normálních mezích. Zavedená desinfekce úlových nástavků horkým parafinem se osvědčila. Chov postupně obnovuje a rozšiřuje úlový park.

Celkové hodnocení chovu: Chov má plné předpoklady pro plemenářskou práci, GZ zde nejsou aktuálně ohroženy. Oblastní chov Liběchov Aktuální situace Práce v chovu je stabilizovaná. Inseminace byla i roce 2009 v oblastním chovu Liběchov provedena pracovníkem VÚVč Dol. Chov podle plánu rozšiřuje stav včelstev a rozsah testování, podílí se na křížových testech rezistence. Chov pokračuje v pokusech s testovanými liniemi s příznivým koeficientem BAR.

Celkové hodnocení chovu: Chov je na dobré úrovni, GZ zde nejsou aktuálně ohroženy. Oblastní chov Kývalka Aktuální situace Chov pokračuje v plnění úkolů v chovu bez problémů. Inseminaci provádí částečně vedoucí, dvě větší serie byly provedeny pracovníkem pracoviště Dol. Chov úzce spolupracuje s chovem na Skřivánku. 62


Na okrese Brno-venkov byla objevena ohniska moru, ale situace je pod dobrou kontrolou, vzhledem k plošnému vyšetření okolí. Testování včelstev probíhá podle metodiky Národního programu.

Celkové hodnocení chovu: Chov je stabilní, na dobré úrovni. GZ zde jsou v dobré péči, ale je třeba zvýšená opatrnost, protože v těsné blízkosti chovu jsou ochranná pásma ohnisek moru včelího plodu. Oblastní chov Přerov - Žeravice Aktuální situace Chov opět plně pracoval v lokalitě Přerov - Žeravice. Stanice využívá inseminaci, má dobré technické zázemí a dobrou spolupráci se včelaři i veterináři. Součástí pracoviště je akreditovaná diagnostická laboratoř. Zvýšenou pozornost stále vyžaduje výskyt ohnisek moru včelího plodu v bezprostřední blízkosti některých stanovišť včelstev oblastního chovu. Proto jsou i nadále v plánu aktivity zaměřené na preventivní opatření (raná diagnostika, dezinfekce, osvětové působení na chovatele v okolí). Tato situace vyžaduje i nadále mimořádnou péči a zvýšenou ostražitost při manipulaci se včelstvy a s včelařským materiálem a důkladnou osvětovou práci mezi okolními včelaři. Testování včelstev probíhá podle metodiky Národního programu. Celkové hodnocení chovu: Chov je na stabilní, velmi dobré plemenářské úrovni. GZ jsou částečně ohroženy výskytem moru v blízkosti. Oblastní chov Pekařov Aktuální situace Chov nemá aktuálně žádné zjevné problémy. Inseminace je v oblastním chovu prováděna v dostatečném rozsahu vedoucím chovu. Realizace plemenářského programu probíhá podle plánu. Pokračuje vývoj metody chovu skupin včelstev s matkami - sestrami jako zdrojem trubců pro získání dobré homogenity výsledků při volném páření odchovávaných mladých včelích matek. Pracoviště je vybaveno technikou pro morfometrické hodnocení exteriéru včel. Tato měření se provádějí pro vlastní potřebu a pro potřebu dalších chovů.

Celkové hodnocení chovu: Chov je na velmi dobré úrovni. GZ zde nejsou aktuálně ohroženy. Oblastní chov Zubří Aktuální situace Oblastní chov Zubří je typický podobně jako Pekařov vyšší polohou a tvrdšími klimatickými podmínkami. Nákazová situace v okolí chovu je poměrně dobrá. Potřebné diagnostické a profylaktické zásahy jsou na dobré úrovni. Inseminace je v oblastním chovu prováděna soustavně, vedoucí chovu zvládá inseminaci úspěšně.

Celkové hodnocení chovu: Chov je na velmi dobré úrovni. GZ zde nejsou aktuálně ohroženy. Oblastní chov Dol Aktuální situace Okolí chovu je v poměrně dobré nákazové situaci. Varroáza i nosema je pod pravidelnou kontrolou. Nejbližší ochranné pásmo moru plodu je stále v blízkosti Mlékojed. Proto je namístě velká ostražitost a opakovaná preventivní diagnostika celé oblasti. Tyto aktivity jsou prováděny v součinnosti s příslušnými inspektoráty SVS (Praha-východ a Mělník) za podpory MZe.

63


Inseminace je v oblastním chovu prováděna každoročně po celou chovatelskou sezónu. Produkce inseminovaných matek je nutná pro realizaci plemenářského programu, a část inseminovaných matek včely kraňské se zasílá dalším chovatelům. Chov je vybaven také zařízením pro výuku inseminace, v roce 2009 proběhly dva kurzy pro zájemce z naší republiky i ze zahraničí. Bude zde dále rozšiřován rozsah testování včelstev a rozsah inseminace v chovu

Celkové hodnocení chovu: Chov je na dobré úrovni. GZ zde nejsou aktuálně ohroženy.

Školení vedoucích chovů Ve dnech 20.-21.2.2009 proběhla tradiční porada vedoucích resp. zástupců vyšších chovů a chovů asociace AACHK ve Včelařském vzdělávacím středisku Českého svazu včelařů v Nasavrkách u Chrudimi. Porady se zúčastnilo přes 80 zástupců chovů. Účastníci porady byli seznámeni s výsledky činnosti jednotlivých šlechtitelských chovů, v roce 2008 bylo v ČR odchováno šlechtitelskými chovy celkem více než 40 000 matek. Díky možnosti dotace na matky je silná poptávka po plemenném materiálu, na druhou stranu dotační politika nenapomáhá dlouhodobé strategii vyrovnání ceny plemenných včelích matek v ČR s ostatními zeměmi (naše ceny jsou ve srovnání s Evropou tradičně hodně nízké). Situace s varroázou je stabilizována, téměř všechny vyšší chovy se účastní testů na rezistenci roztoče varroa destructor proti užívaným léčivům. Rezistence byla ohniskově zaznamenána, ale výskyt není zatím alarmující. Problémy však mohou přijít. Chovy byly vyzvány k dalšímu šlechtění zaměřenému na varroarezistenci a pravidelnému sledování spadu samiček roztočů. Chovy byly opětovně upozorněny na nezbytnost vedení předepsané formy dokumentace. Porada vedoucích oblastních chovů proběhla dne 11. 3. 2009 v Dole, porady se zúčastnili všichni vedoucí chovů, vědecký pracovník ing. V. Veselý, ředitel VÚVč, ing. Kamler a garant Národního programu za včely, ing. Titěra. Program byl věnován zopakování a prohloubení metodik kontroly užitkovosti a testování podle metodiky Národního programu. Byl sestaven předběžný plán inseminací v oblastních chovech, které využívají externí inseminační službu. S pracovníky byl probrán způsob vedení záznamů o včelstvech a souvisejících údajích. Vedoucí oblastních chovů byli též instruováni k sezónním aktivitám výzkumného projektu QH72144, mezinárodního projektu 6FP Beeshop a při monitorovacích pokusech na rezistenci Varroa destruktor.

Účast na odborných konferencích Ve francouzském Monpellier proběhl ve dnech 11.- 17.9.2009 světový včelařský kongres Apimondia. Nebezpečí masových úhynů v důsledku nemocí, spojených s komerčně motivovanými snahami nahradit chybějící včelstva včelami jakéhokoliv původu, je i nadále největším ohrožením genofondu včely medonosné. V Evropě i jinde tak dochází k živelné hybridizaci se všemi souvislostmi a důsledky, které byly popsány v předcházejících zprávách. Byly prezentovány výsledky o dlouhodobých pokusech s populacemi genových zdrojů ve Francii v souvislosti s hledáním řešení ochrany proti nemocem s minimalizací chemoterapie. Pro náš program ochrany včely kraňské mohou být případně využity zejména nové metodické 64


zkušenosti s diagnostikou virových nákaz včel, kterým se dříve nevěnovala pozornost, a které se pravděpodobně šíří pohlavní cestou.

Databáze NCC Předání aktualizovaných dat o genetickém zdroji včela kraňská určených do databáze NCC bylo realizováno v podobě datových souborů obsahujících z posledních 10 let přes 8000 záznamů o původu a přes 5000 záznamů o užitkovosti včelstev. Klasifikace a výběr zvířat do GZ vychází z udržovaných linií, přičemž data o výkonnostních testech se kombinují s výsledky testů odolnosti vůči nemocem tak, aby obě skupiny parametrů byly ve stanovených limitech.

Odběry tkání a provozování banky tkání Pro vývoj metodik uchování genofondu včely in-vitro byly pokusně odebrány další soubory tkání hrudních létacích svalů dělnic a trubců. Tyto vzorky jsou uchovávané v dehydratované formě za běžné laboratorní teploty (což je technicky i ekonomicky výhodnější, než kryokonzervace). Pro dlouhodobé sbírkové účely se osvědčily mechanicky odolné papírové tubusy opatřené dutými zátkami pro vložení desikačních silikagelových kuliček. Nadále platí, že praktické možnosti kryokonzervace spermatu nebo embryí včely medonosné stále ani ve světovém měřítku k dispozici nejsou, sledujeme budováním banky tkání definovaných vzorků včel tento záměr: rychlý rozvoj techniky sekvenace DNA umožní v budoucnu orientaci v genovém poolu i v hybridních populacích a může pomoci při záchraně a případné rekonstrukci genetických zdrojů. Tab. 57: Souhrnná žádost o podporu byla uplatněna na následující počty včelstev podle jednotlivých kategorií Kategorie matky

celkový počet v r. 2009

Plemenné včelí matky podrobené kontrole užitkovosti včetně testů na dcerách alespoň na dvou stanovištích

43

Plemenné včelí matky určené jako zdroj trubců

64

Včelí matky, jejíž dcery byly podrobeny testům

60

Inseminované plemenné včelí matky odchované v roce 2009 a usazené ve vlastním chovu

71

Plemenné včelí matky odchované v roce 2009 a usazené ve vlastním chovu

149

Ostatní aktivity Spolupráce se slovenskými, rakouskými a německými chovateli kraňky v roce 2009 pokračovala opět formou inseminační služby naším pracovníkem v rámci dlouhodobého projektu šlechtění na toleranci vůči nemocem. Inseminace proběhla tradičně v chovech pana Wurma (dlouhodobé pokusy s chovem na zmenšených buňkách), panů Zacha a Klause (uchování hodnotných linií kraňky). V roce 2009 proběhly kurzy inseminace pro zájemce z naší republiky, Švédska a Slovenska. V září 2009 se při příležitosti kongresu Apimondia v Montpellier konala závěrečná konference projektu 6FP - BEESHOP (koordinátor prof. Moritz, UNI Halle-Wittenberg, Německo). V roce 2009 byla opět provedena řada dalších morfometrických rozborů pro zahraniční zájemce o problematiku genofondu včel. O navázání spolupráce v oblasti genových zdrojů projevili zájem chovatelé z Ukrajiny. 65


Výroční zpráva byla projednána na Radě genetických zdrojů dne 30. března 2010.

66

Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat

Recommend Documents