září 2009 Občasník Národního parlamentu dětí a mládeţe. Pro ţáky, učitele, koordinátory. Pro všechny, kteří se zajímají o dění kolem sebe.
OBSAH: SLOVO ÚVODEM
1
O NPDM
1
O NPDM
2, 3
AKCE DPM
4, 5
ROZHOVOR 6, 7 PRO VÁS
8, 9
NA KONEC
10
Národní parlament dětí a mládeže Slovo úvodem Váţení čtenáři, dostává se vám do rukou nulté číslo časopisu Národního parlamentu dětí a mládeţe - Parlamenťák. Proč vůbec něco takového vydáváme? Chceme vás, doposud neseznámené s existencí dětských a mládeţnických parlamentů, s nimi seznámit, chceme Vám dát rady, co například dělat, kdyţ parlament chcete zaloţit na Vaší škole, apod. Nabízíme Vám také moţnost vyměňovat si své ,,parlamenťácké" zkušenosti nebo čerpat ze zkušeností jiných parlametů prostřednictvím právě našeho časopisu. Doufám, ţe na následujících stránkách naleznete pro Vás zajímavé a přínosné informace. S přáním úspěšného začátku školního roku Tomáš Botlík I. Místopředseda NPDM
Máme společnou myšlenku Psal se rok 1997, kdy Národní parlament dětí a mládeţe (NPDM) v České republice zasedal poprvé. Takovéto setkání iniciovali lidé z Duhy, sdruţení dětí a mládeţe pro volný čas, přírodu a recesi, kteří se obdobnou participační myšlenkou zapojení mladých lidí do věcí veřejných inspirovali ve Francii. Vše se muselo upravit na podmínky naší země. Byly osloveny základní a střední školy, aby vyslaly jejich ţáky na několik dní do Prahy diskutovat a prezentovat názory mladých lidí. Pokud si to dobře pamatuji, tak diskuze byly na téma dětská práva, práva studentů a volný čas dětí a mládeţe. Děti diskutovaly a dospělí vše dů-
1 1
kladně pozorovali a zapisovali. Poté vytvořily návrh usnesení ze zasedání, o kterém opět diskutovaly, ale to uţ v prostorách Senátu Parlamentu ČR v oblecích a kostýmcích, jak si prostor onoho významu zasluhuje. Přijaté usnesení se po skončení zasedání prezentovalo novinářům, zasílalo poslancům a senátorům Parlamentu ČR, aby se mohli seznámit s názory dětí na daná témata. Další krok směřoval k iniciaci zakládání školních samospráv a rozšířit celý model i na obce (dětské/studentské parlamenty, dětské/studentské rady, zastupitelstva dětí a mládeţe…) . Do dalšího zasedání v roce 1998 se podařilo městská zastupitelstva dětí a mládeţe
zaloţit jen v 6 městech. Stálo opravdu mnoho úsilí vysvětlovat dospělým, ţe děti mají své názory na věci, které se dějí v jejich okolí, ţe je dobré se s těmito názory seznámit a s dětmi vést komunikaci. Postupem času docházelo k rozšiřování povědomí o projektu a zapojovalo se do něj čím dál více dětí, škol a jiných organizací. Došlo k sepsání metodiky, popisující způsoby, jak zakládat tyto dětské samosprávy. Byla vedena permanentní komunikace se školami a obcemi s tím, zda mají zájem se do projektu zapojit. Hledala se podpora u místních zastupitelů či poslanců - „dospěláků“. Pokračování na str. 2
O NPDM
Moje osobní zkušenost fórum“, kde školy a neziskové organizace volily s projektem Pokračování ze str.1
Sama si pamatuji, kdyţ ještě na základní škole přišla do třídy naše učitelka a řekla, abychom si zvolili svého třídního zástupce do školní samosprávy a rozdala nám malé lístečky k tajné volbě předsedy třídy. Myslím, ţe tenkrát byl zvolen nějaký premiant třídy, aby nás přeci dobře reprezentoval, jak nám radila učitelka. Město kde bydlím má okolo 20 tisíc obyvatel. Kaţdý rok se zde konalo „diskusní
Proč je to důležité?¨ Celý projekt je důleţitý hned ve dvou rovinách. Ta první je, ţe děti a mládeţ se učí dělat něco pro své vrstevníky (naslouchají jejich potřebám, hájí jejich zájmy, pořádají pro ně workshopy, diskuse, akce
své zástupce z řad dětí a mládeţe k diskuzím o věcech týkajících se města a ţivota v něm. A právě tak jsem se já dostala do dětského městského zastupitelstva, kdy jsem byla zvolena za Skauty na fórum a poté za členku zastupitelstva dětí a mládeţe. Tato činnost mě velmi bavila a motivovala. Postupem času jsem byla zvolena dětskou starostkou, krajskou hejtmankou a nakonec i předsedkyní Národního parlamentu dětí a mládeţe (dále jen NPDM). začínajících kapel aj.). Tou druhou je jejich činnost pro ně samotné, především získávání důleţitých zkušeností, které vyuţijí v budoucím ţivotě, ale také se vzdělávají, učí se vyjadřovat, organizovat atd. Tohle vše jim následně
usnadňuje přístup na trh práce či na vysokou školu.
Dalo mi to hodně Já sama povaţuji své několikaleté působení v tomto projektu za „školu ţivota“. Po ukončení střední školy, kdy mi končil mandát předsedkyně NPDM, jsem byla oslovena a byla mi nabídnuta moţnost stát se koordinátorkou celého projektu. Tuto nabídku jsem přijala. Asi největší zkušeností pro mě bylo najednou napsat projekt na činnost NPDM na Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy. Udělat rozpočet, napsat obsah projektu, závěrečnou zprávu atd. Pro někoho se to můţe zdát jednoduché, pro mě to bylo něco nového v 18 letech řešit takovéto věci. Další zkušenosti jsou převáţně komuni-
kační. Člověk najednou musí mluvit a prezentovat své názory. Dělat kompromisy, pokud se chce opravdu dohodnout. Navíc v parlamentech dětí a mládeţe máte nejrůznější zástupce skupin (myšleno společensky i demograficky) a se všemi musíte vyjít, domluvit se, zrealizovat projekty. Začnete se setkávat se zajímavými lidmi z nejrůznějších společenských vrstev. Najednou je vidíte jako lidi a ne jako medializované tváře z tisku či televize. Navíc jako kaţdý vedoucí máte v rukách výchovu a vzdělávání svých svěřenců. Snaţím se jít příkladem, naslouchat jim a přinášet objektivní informace. K tomu všemu se člověk musí snaţit zachovávat apolitičnost situace.
Parlamenty dětí a mládeţe a zákon Zákon č. 541/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Školský zákon § 21 Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků (1) Ţáci a studenti mají právo a) na vzdělávání a školské sluţby podle tohoto zákona, b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány ţáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, ţe ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat, e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záleţitostí jejich vzdělávání, přičemţ jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záleţitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona. (2) Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých ţáků. (3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých ţáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým ţákům a studentům plní vyţivovací povinnost. 2 2
O NPDM
Co parlamenty dětí veň se najdou témata, která jsou důleţitá, společná a mládeže běžně pro všechny. Právě pomořeší? cí této struktury má pak V České republice fu ng uj í d ět s ké/ mládeţnické samosprávy na školní, městské i krajské úrovni. A tyto všechny struktury zastřešuje Národní parlament dětí a mládeţe. Smysl takovéto struktury spatřuji zejména v tom, ţe jednotlivé samosprávy si řeší své vlastní, místní problémy, ale záro-
kaţdý moţnost se na těchto společných tématech podílet. Samosprávy dětí a mládeţe si prošly svým vývojem. Příliš bych nelhala, kdybych tvrdila, ţe kaţdý školní parlament jako první velký problém řeší chybějící zrcadla na dívčích toaletách. A to
byste měli vidět té radosti, kdyţ se jim jejich problém podaří vyřešit. Není to jen o větě: „My chceme !“. Je to o jednání s vedením školy, zda na zrcadla jsou peníze aj. Začne se na zrcadlech a přejde to dál. Dnes uţ parlamenty nejsou jen o říkání názorů. Děti dělají skvělé akce nejen pro své vrstevníky. Od soutěţí, workshopů, diskusí
na nejrůznější témata aţ po skvělé venkovní koncerty začínajících kapel. Jedním ze stěţejních témat je Úmluva o právech dítěte. Často zmiňovaná, ale přeci jen málo aplikovaná v praxi. My se snaţíme o ní informovat nejen děti a mládeţ zapojené do parlamentů, ale i ostatní děti a mládeţ, veřejnost.
Děti spolupracují i s ministerstvem Co se týká hájení práv dětí, tak máme své zástupce za NPDM v pracovní skupině k „Násilí na dětech“, která pracuje pod Ministerstvem pro lidská práva
Koncert pořádaný v Olomouci jedním z PDM
Anketa o školních uniformách Uskutečnili jsme celorepublikovou anketu ke školním uniformám. V Česku se dlouhodoběji vede diskuse, zda by ţáci měli mít školní uniformy, ale nikdo se ţáků nezeptal. Zástupci NPDM se rozhodli, ţe tak učiní oni. Místopředsedkyně NPDM zpracovala otázky k anketě. Oslovili jsme jednotlivé městské a krajské parlamenty, aby anketu uskutečnily ve školách a městech jejich regionu. Výsledky jsme zpracovali a zjistili, ţe ţáci by uniformy nosili, ale jen k účelům reprezentace školy. Na běţné nošení by je příliš nechtěli. Výsledky jsme prezentovali médiím, která o tom psala.
a menšiny, coţ vidím velmi pozitivně. Je správné, kdyţ mezi zástupci z jednotlivých ministerstev a organizací jsou i mladí lidé.
Po letech máme pozitivní výsledky Po více jak deseti letech fungování projektu, Národní parlament dětí mládeţe, který se snaţí vychovávat mladé lidi k aktivnímu občanství, začíná mít své úspěchy. Pro „dospěláky (učitele, zastupitele, poslance, senátory, běţné občany)“ uţ není tak překvapující, ţe v jejich okolí je skupina mladých lidí, kteří si říkají parlament, pravidelně zasedají a řeší věci týkající se prostředí, ve kterém ţijí. Dokonce mnohdy chtějí znát jejich názory. Celkově bych řekla, ţe se parlamentům začíná více dařit na místní úrovni. Stávají se opravdovými partnery pro dospělé k problematice dětí a mládeţe. Jako cíl či snad spíše sen vidí mladí zástupci z Národního parlamentu dětí a mládeţe to, ţe by se Národní parlament dětí a mládeţe stal poradním orgánem Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy. Dokázat dospělým, ţe názory mladých lidí mohou být plnohodnotné, stejně jako ty jejich. Já osobně mám z celého projektu radost. Mladí lidé, kteří se stanou „parlamenťáky“ na sobě udělají velký kus práce. Jednou z nich nebudou běţní kritizující občané, ale lidé, kteří vědí, ţe 3 3
určitě věci potřebují svůj čas a jednání. Jiţ dnes z nich jsou zajímaví a perspektivní mladí lidé – studenti prestiţních škol v Česku či zahraničí, učitelé, fyzici, odborníci na evropská studia či média, právníci, koordinátoři projektů pro mládeţ, zastupitelé… Tak ať se nám daří! Třeba do budoucna nebudou muset vznikat parlamenty dětí a mládeţe, protoţe naslouchání názorů a zapojování dětí bude samozřejmá věc. Jana Votavová Koordinátorka NPDM
Jana Votavová
AKCE PDM
Kousek Ruska v Ostravě Kaţdý měsíc to samé, vymýšlet nové a nové aktivity pro mladé lidi v zahraniční komisi Parlamentu dětí a mládeţe města Ostravy. Kaţdý z nich by chtěl jet na nějakou úţasnou cestu do zahraničí a organizovat ohromné mezinárodní akce. Ale s naším momentálním stavem financí na úrovni nula to není tak jednoduché. Kdyţ parlament nemůţe jít do zahraničí, musí zahraničí za parlamentem. Stačilo se lépe poohlédnout po Ostravě a narazíte na Honorární konzulát Ruské federace. Na smluvené schůzce dne 12. ledna 2009 naši tříčlennou delegaci přivítal usměvavý pan Aleš Zedník. Usadil nás ve své pracovně, kde nás pozoroval ze stěny Medvěděv, na stole pár vlaječek, bonbóny a sklenice s vodou. První otázky směřovaly na teplotu v prostorách konzulátu, jelikoţ nám Rusové právě zastavili plyn. Dále nás seznámil s fungováním honorárního konzulátu i o.p.s. RČVKF, s ţivotem ruské komunity v Moravskoslezském kraji a studiu na MGIMO v Moskvě. Mimo téma jsme rozebrali vztahy pana Zedníka, jakoţto bývalého primátora města Ostravy, k představitelům města a jeho kariéru. Při odchodu vytvořit fotodokumentaci, získat pár upomínkových předmětů a mohli jsme jet domů. Doufám, ţe naší další zastávkou bude velvyslanectví nebo konzulát v Praze, jenţ nabízí širokou škálu moţností. Všechno je však otázkou peněz, a tak doufáme, ţe při příštím podávání grantů se na nás usměje štěstí. Zuzana Procházková PDM města Ostravy
Kiss of Summer Koncert městského zastupitelstva dětí a mládeže Olomouc Dne 19. června se v olomouckém U-klubu jiţ podruhé odehrál koncert mladých kapel s názvem Kiss of Summer II. Tato akce, pořádaná městským zastupitelstvem dětí a mládeţe Olomouc (MZDM), opět zpestřila páteční večer zejména středoškolským a vysokoškolským studentům. Vše zaštítil primátor statutárního města Olomouc Martin Novotný. V 19.00 začali přicházet první posluchači, ve 20.00 pak začal koncert samotný. Publikum nejprve jen
poslouchalo a podupávalo do rytmu, o dvě hodiny později uţ však většina lidí tančila před pódiem a uţívala si rock´n´rollové melodie jedné z kapel. Některé songy se ke konci i opakovaly, protoţe roztančené publikum si je neustále vytleskávalo. Oficiálně akce skončila kolem půlnoci, většina lidí včetně kapel však zůstala v místním baru. Aneta Skřebská Tajemnice MZDM Olomouc Tomáš „Vali“ Valent, hlavní hvězda večera
4 4
AKCE PDM
Ples studentského parlamentu gymnázia Hustopeče Letos šlo o Latinskou Ameriku. V tomto stylu se ubíral celý ples, včetně předtančení. Začínalo se pěkně s malým zpoţděním kolem 20 hodiny večerní. Venku? Lilo jak z konve. Na začátku tedy bylo jiţ zmiňované výborné předtančení lidí, kteří se Báře nahlásili a které tak dobře „vycvičila“. Bylo se nač koukat. Po předtančení uţ neměl ples aţ tak moc pevný řád, i kdyţ program jsme mohli všichni vidět na kaţdém stolu spolu se zašifrovaným seznamem poloţek tomboly. Od půl desáté, jestli se nepletu, se začaly prodávat losy do tomboly. První kámen úrazu – prodané nevýherní losy se začaly
válet snad všude. Nebyla totiţ ustanovena ţádná úklidová četa, která by se jimi zabývala. Losy prodávali účastníci předtančení. Kaţdý dostal klobouk a talíř a hned se kolem něj seběhla početná tlupa zákazníků. Po losech se jen zaprášilo. Po prodání všech losů se začaly výhry vydávat. Tentokrát byla tombola schovaná v zákulisí, takţe nebyl boj u pódia a výherci měli hodinu a půl na to, aby si ceny vyzvedli. Co se týče dalšího průběhu plesu, chtěl bych zde tak nějak „vyštípnout“ jeden z účelů plesu,
5 5
který se daří naplňovat. Jde totiţ o to, ţe kdyţ student gymnázia odmaturuje, málokdy se na výšce setká s nějakým svým spoluţákem. Ples má výhodu v tom, ţe koncentrace absolventů gymplu je tu opravdu vysoká, a tak je ples i místem setkání lidí, kteří se neviděli někdy i několik let. Na plese opravdu nebylo o zábavu nouze. Na podporu dobré nálady jistě poslouţila nejedna vyhraná láhev z tomboly, nebo pár kapek „óháčkové“ tekutiny z baru či z Pedra. Nálada byla dokonce tak bujará, ţe se komusi podařilo rozbít jedno sklo v předsálí. Jinak snad uţ není nic důleţitého, co bych opomněl. Pevně věřím, ţe na ples budou mnozí vzpomínat jen a jen v dobrém. Studentský parlament gymnázia Hustopeče
ROZHOVOR
Koordinátorka studentského parlamentu: „Reakce lidí z mého okolí jsou stoprocentně pozitivní“ Odpovědi Hany Potměšilové, koordinátory SPGH (Studentského parlamentu Gymnázia Hustopeče). Jak jste se k parlamentu dostala? Za jakých okolností? Koncem 90. let jsem jako neaprobovaná začala učit také společenské vědy. Jezdila jsem na různé semináře pro občankáře a začala jsem se v oblasti společenských věd vzdělávat na UPOL v Olomouci. Jeden ze seminářů se konal v Litomyšli, kde jsem poprvé slyšela o školních parlamentech a mluvila jsem s koordinátorkou dětského parlamentu ze ZŠ v Litomyšli. Váhala jsem jenom chvíli. Začala jsem v rámci výuky občanské nauky a společenských věd studenty motivovat – zkusili jsme vytvořit vlastní třídní ústavy, hledali jsme moţnosti, jak se spolupodílet na činnosti školy. Povedlo se – psal se rok 2000. V lednu roku 2001 jsme schválili Stanovy a postupně jsme naši činnost rozšiřovali. Neměli jsme ţádné zkušenosti, neměli jsme moţnost se radit – nevěděli jsme o ţádné střední škole na našem okrese, která by měla parlament. Hledali jsme aktivity, iniciativy, které by mohly naplňovat naši činnosti. Měli jsme zastání u pana ředitele. Vzal studenty jako partnery, pokud byly jejich poţadavky reálné a oprávněné, vyšel jim vstříc a vychází dodnes. Jaké vidíte v této činnosti přínosy a o co tím přicházíte? Dám vám příklad. Celá léta Sdruţení rodičů pořádalo školní plesy. Snaţili jsme se, stálo to mnoho úsilí jak rodičů, tak nás učitelů. Přesto návštěvnost klesala, uvaţovali jsme o tom, ţe plesy zrušíme. Pořádání plesu se tak ujal parlament. A situace se obrátila. Loni ples v duchu 60. – 80. let, letos v duchu rocku a rock´n´rollu, nabitý sál, krásná atmosféra, vzpomínky a další nové nápady. Odpověď je tedy jednoduchá. Motivace, vlastní cíle,
vlastní nápady, zodpovědnost, zapojení co největšího počtu studentů – to je největší přínos fungujícího parlamentu. Ptáte se, o co tím přicházím? Zase jednoduchá odpověď. Přicházím o spoustu času, které věnuji nejen osobním konzultacím, vyřizování oficiálností, schůzkám výborů, ale i komunikaci přes e-mail, ICQ. Práce koordinátora je velmi časově náročná. Jak to stíháte spolu s osobním životem? Musím. Máme dva dospělé syny a dceru v páté třídě ZŠ. S manţelem jsme oba časově dost vytíţení, máme své koníčky, povinnosti. Naštěstí bydlíme s rodiči, to je pro nás výhra. Jaké názory na parlamenty mají lidé ve vašem okolí? Ačkoli se akce našeho parlamentu snaţíme medializovat, nejsem si jistá, jak moc lidí zaregistrovalo jeho existenci. Pokud mohu hodnotit reakce lidí z mého okolí, jsou stoprocentně pozitivní. U vás funguje parlament již delší dobu. Čeho jste dosáhla ze svého postu koordinátora? Sloţení parlamentu se obměňuje tak, jak přicházejí a odcházejí studenti. Proto existuje funkce koordinátora z řad pedagogů. Nám se mj. podařilo adoptovat na dálku studenta z Indie, zaloţit studentský časopis Salamandr, děláme akce v době adventu – navázali jsme spolupráci s domem Naděje v Otrokovicích – domovem pro mentálně postiţené, zaloţili jsme studentský filmový klub, studentskou televizi, pořádáme ples … Rok od roku aktivit přibývá. Důleţitá jsou pro nás také zasedání NPDM v Praze. Naši zástupci zasedají jiţ několik let v orgánech NPDM. Váţíme si kontaktů s jinými parlamenty, nápadů a podnětů, se kterými studenti z Prahy přijíţdějí.
Čeho chcete do budoucna dosáhnout? Jaké máte vize? Rozhodně to nechám na studentech. Osobně by uţ stačilo, přece jenom, koordinujete, musíte o všem vědět, některé záleţitosti jsou jenom na vás. A já jsem a chci být na naší škole především učitelkou a výchovnou poradkyní. Dokud bude mít den 24 hodin, víc nezvládnu. Tudíţ - chci dosáhnout toho, aby studenti byli více samostatní, aby další a další generace těch, kdo budou chtít pro parlament pracovat přicházela s hotovými nápady, abych práci stále více jenom koordinovala a kontrolovala. Čas ukáţe. Na čem momentálně pracujete? Momentálně se chystá první vysílání studentské televize. Studenti zpracovávají materiál ze tří akcí – Mandarinkového dne – prodeje mandarinek, jehoţ výtěţek jsme věnovali domovu Naděje, návštěvy domova Naděje a kurzu ruského jazyka (proběhl o jarních prázdninách). K tomu budou přidávat záběry ze studentského plesu. Taky redakce Salamandru chystá nové číslo, které má zhodnotit ples. To znamená, ţe chystají dotazník, aby zjistili klady a zápory této akce. Samozřejmě shromaţďují další příspěvky. Co děláte ve volném čase, pokud vám nějaký zůstane? Máte pravdu v tom, ţe volného času moc nemám. Věnuji se práci v zastupitelstvu, jsem členkou školské rady. I tato činnost zabere dost volného času. K tomu rodina, domácnost, příprava do školy, mí maturanti, se kterými se budu po osmi letech loučit. Jako relax si nechávám keramiku a zpěv v rockové kapele. 6 6
ROZHOVOR
Co mi dal NPDM? nebolí), ale přesně si nevzpomenu na konkrétní témata, přeci jen uţ to nějaký pátek bude. Jindřiška určitě upřesní, a tak se, milí čtenáři, nebojte, ţe byste byli ochuzeni:-D (pozn. Školní řády, Evropská ústavní smlouva a podávaly se projekty výborů NPDM na ČNA Mládeţ)
jméno: Vítězslav Jarý bydliště: Rychnov nad Kněžnou momentálně: studuje v Praze
Co ti celkově dalo NPDM? NPDM mi dalo hrozně moc, počínaje okruhem výborných přátel a kolegů, přes spousty zahraničních akcí aţ po rétorickou průpravu. Opravdu je toho hrozně moc. Z kaţdé dílčí akce si člověk odnesl spousty námětů, myšlenek, vědomostí, motivací. NPDM mi hodně rozšířilo obzory, dalo mi netušené moţnosti vycestovat do zahraničí (např. Jednání Evropského studentského parlamentu v Polsku, sjezd studentů EU v Itálii...). Navíc mám dneska dobré známé a přátele po celé ČR, i mimo hranice, u kterých mám dveře otevřené.
Víťa patří k těm, kteří pracovali v Národním parlamentu dětí a mládeže od jeho nejranějších začátků.
Co ti vzalo NPDM? Nejsem si vědom ničeho, co by mě NPDM vzalo, myslím v tom pozitivním slova smyslu. Byl to – abych tak řekl velmi dobře proinvestovaný a proţitý kus mého ţivota.
Často kladená otázka: Jak si se k parlamentům vůbec dostal? Ahoj všem čtenářům a čtenářkám. K parlamentům jsem se dostal ve svém městě, Rychnově nad Kněţnou, kam jsem chodil na tamější gymnázium Františka Martina Pelcla. Tehdejší místostarostka – Mgr. Miroslava Němcová – přišla s projektem Dětského parlamentu na městské úrovni. Brzy po jeho zaloţení jsme narazili na kontakty vedoucí k NPDM a já se jako zvolený delegát vypravil na svou historicky první akci NPDM (odehrála se v Hořovicích). Pak uţ vše dostalo rychlý spád.
Existuje něco, co jsi získal nebo se naučil v NPDM a někdy se ti to hodilo? No určitě, například mně NPDM pomohlo naučit se rychle formulovat myšlenky a jasně a jednoznačně je interpretovat, coţ je na VŠ k nezaplacení. Všeobecný přehled, který mi NPDM značně rozšířil, se taky v ţivotě hodí. Dále jsem se naučil zbavit se strachu promluvit před davem lidí, coţ také není k zahození. Na co z toho celého „parlamentního“ období nejraději vzpomínáš? No, v mém srdci na vţdy zůstane akce Karlštejn :-) Ale říkám, kaţdá akce byla svým způsobem unikátní a vypíchnout tady jedno období, to by asi nešlo.
Zavzpomínej… Jaké aktivity jste v Rychnově s parlamentem podnikali? To bych tu mohl vzpomínat hodně dlouho:-D Za všechny připomenu zřízení schránek důvěry na všech ZŠ v Rychnově a participace na řešení problémů, které se ukázaly být aktuální právě prostřednictvím těchto schránek. Akce Květinka, v rámci které jsme prodávali obrázky nakreslené školáky a za vydělané peníze koupili hračky do dětského oddělení Orlické nemocnice. Dále tradiční besedy s ţáky základních škol, účast na jednání zastupitelstva města Rychnov nad Kněţnou. No opravdu bych tu byl dlouho.
Jakou školu teď studuješ? Opravdu chceš, aby to všichni věděli?:-D Studuji na Českém Vysokém Učením Technickém na fakultě Jaderné a Fyzikálně Inţenýrské, a to studijní program Aplikace přírodních věd, konkrétně jaderně-chemické inţenýrství. Co tě baví? Čím naplňuješ svůj volný čas? No, při studiu jaderky toho volného času zase tolik není, navíc musím vydělat nějaké ty peníze na běţné studentské potřeby. Ale často zajdeme na koncert, do kina, nebo jen do nějaké hospůdky nebo čajovny na pokec. Mrzí mě to, ale času na nějaké sebevzdělávání v jiných oborech sílu momentálně nemám:-) Jinak ti, co mě znají, vědí, ţe mým velkým zájmem a ţivotní láskou je hudba.
Ke konci své „parlamentní“ kariéry si zastával i posty nejvyšší, je to tak? Jaké to bylo? Čím se v té době NPDM zabývalo? No měl jsem to štěstí, ţe jsem byl u zrodu myšlenky zaloţení Rady NPDM. To bylo na jednání koordinátorů dětských parlamentů (v tu dobu jsem jiţ zastával funkci koordinátora Rychnovského dětského parlamentu) v Oldřichově v Hájích u Liberce. Pak jsem byl zvolen do Rady a dokonce i dle počtu hlasů na post historicky prvního předsedy NPDM. Tuto funkci jsem ale z důvodů časové tísně přenechal Kubovi Kedroňovi, který se jí zhostil v pravdě bravurně. A čím se NPDM v té době zabývalo? Asi budu působit skleroticky (ještě, ţe to
Jakýkoli vzkaz komukoli: Lidi, buďte originální, unikátní, inovativní. Nenechte se spláchnout vlnou davu. Jít vlastní cestou je sice těţší, ale sami to oceníte, věřte mi:-) Ať se Vám všem daří, a hlavně: Mějte se rádi;-) -jir7 7
PRO VÁS
Ptejte se Mohu založit parlament na škole? Ano, máš právo zaloţit školní parlament. Tento parlament ředitel školy nemůţe zakázat,ale naopak by vám měl naslouchat. Dle zákona je povinen brát vaše jednání na vědomí a zabývat se jimi. Přesněji dle odstavce d) §21 Školského zákona 561/2004 sb. říkající: Ţáci a studenti mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány ţáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, ţe ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samospráv věnovat. Jaký je účel parlamentů? Účelem parlamentů mimo velký osobní přínos je podílení se na věcech veřejných, coţ je jinak řečeno slovo participace. Umoţňuje to moţnost něco změnit. Nesmířit se jen s realitou, ale vzájemnou diskusí s významnými lidmi dosáhnout k lepšímu porozumění různých věkových vrstev lidí. Co mi přinese být v parlamentu? Přinese ti to mnoho zkušeností do budoucího ţivota. Naučí tě to komunikovat, jak jednat s různými lidmi. Přinese ti to spoustu nových informací z různých oblastí, kterými se tyto samosprávy týkají. Budeš mít moţnost diskutovat o věcech, které tě trápí s lidmi, kteří se těmito věcmi zabývají a díky tomu dostaneš moţnost toto změnit. Jaké existují druhy parlamentů? V České republice existují různé struktury pod různými organizacemi. Pokud to ale vezmeme celkově, existují u nás samosprávy na školní úrovni, městské, krajské a nad nimi parlament Národní. Jednotlivé parlamenty se od sebe liší svou strukturou, statuty, vedením, organizací nebo činností, ale základ je skoro vţdy na stejném principu.
Chceme školní uniformy? Školní uniformy? Možná se Vám tato otázka zdá stejně vzdálená jako děti z kouzelnické školy v Bradavicích, oděné do stejnokrojů. Připadá Vám to třeba jako dobrý nápad, nebo už dokonce i víte, kde všude se se školními uniformami můžeme setkat. Ale ať už zaujímáte jakýkoli postoj, jisté je jen to, že problematika stejnokrojů na českých školách se stává stále diskutovanějším tématem nejen mezi studenty. A proto se Národní parlament dětí a mládeže (NPDM) rozhodl zjistit, je-li vůbec o zavedení uniforem na českých školách zájem. Nejprve bylo potřeba vytvořit jednoduchý dotazník, který však nesměl obsahovat zavádějící odpovědi. Zároveň musel být jednoduše zpracovatelný a dostupný pro velké mnoţství respondentů. Proto se nakonec skládal z jediné otázky a sedmi různých odpovědí: Jaký je Váš názor na zavedení školních uniforem? a) Jsem pro jejich zavedení jak na základních, tak na středních školách b) Jsem pro jejich zavedení jen na ZŠ c) Jsem pro jejich zavedení jen na gymnáziích d)Jsem pro jejich zavedení, ale jen za reprezentačními účely (koncerty, dny otevřených dveří) e)Nevím, záleţelo by na ceně a vzhledu f) Jsem proti, nápad se mi nelíbí g) Jiná moţnost Pokračování na vedlejší stránce
8 8
PRO VÁS
Jednotlivé odpovědi se následně zapisovaly do přehledné tabulky, která obsahovala tyto údaje: jméno, rok narození, pohlaví, odpověď a podpis. S formuláři listu A4, kde bylo moţné zaznamenat aţ 36 odpovědí, se členové NPDM vydali mezi své vrstevníky. Celý výzkum probíhal ve více neţ pěti městech České Republiky a zúčastnilo se ho 1769 respondentů ve věku od deseti do šedesáti tří let. Nejpočetnější skupinu tvořili studenti narození mezi roky 1988 aţ 1994, tedy dnešní mládeţ. Ţeny pak počtem 1076, tedy 61% převaţovaly muţe, Pokud by se však měly uniformy zavádět, kteří tvořili zbylých 39%. Výsledky jsou dle většiny studentů by se toto opatření nemělo nejlépe vidět na následující tabulce a grafu. týkat jen základních škol. Snadnější orientaci . v názorech „pro“ a „proti“ nabízí graf „obecný názor“, kde jsou moţnosti a) aţ d) sloučeny celkový výsledek do moţnosti „pro“. 268 a-pro zavedení na zš, sš Zde uţ názor „pro“ převaţuje, i kdyţ ne 86 b-pro zavedení na zš o moc. Také nebyl potvrzen původní předpo168 c-pro zaved. na gymnáziích klad, ţe ţeny budou mít ohledně uniforem 237 na rozdíl od muţů značně odlišný názor. Naod-pro zavedení za rep. úč. pak, jejich odpovědi se téměř shodovaly, rozdíl 343 e-neví tvořil maximálně 5%. Z rozhovorů 599 f-proti s respondenty také většinou vyplynulo, ţe mají 68 g-jiná možnost strach především z pořizovacích cen uniforem. Podle některých by také bylo nejlepší, aby kaţdá škola zavedení stejnokrojů řešila individuálně, dle moţností svých studentů. Ať uţ je tedy názor kaţdého z nás jakýkoliv, vţdy se najde dost lidí, kteří zastávají podobný. Kdo ví, třeba jednou na ulicích začneme míjet studenty oděné v barvách školy. A moţná, ţe se i konečně podaří smazat sociální rozdíly …..Jak je patrné, názory mládeţe na nošení mezi jednotlivými spoluţáky, coţ je vlastně uniforem se poněkud liší. Za povšimnutí původním smyslem uniforem. stojí také devatenáctiprocentní zastoupení moţnosti „nevím“, na kterou se respondenAneta Skřebská ti odvolávali zejména v souvislosti s cenou II. Místopředsedkyně NPDM a vzhledem stejnokrojů. 9 9
NA KONEC První polovina mých prázdnin byla čistě pracovní. Učila jsem na příměstských táborech tančit děti, coţ byl občas boj o trpělivost, ale zase jsem nasbírala spoustu nových zkušeností. Ta druhá polovina se pak nesla ve znamení výletů, stanování, návštěv rodiny, kamarádů… A poslední týden uţ jsem věnovala parlamentům.
Protoţe uplynulý školní rok byl můj zavádějící na střední škole a dal mi zabrat, tak jsem uţ tři dny před jeho koncem vyrazila s rodiči karavanem do země galského kohouta. Tam jsme se zúčastnili světové airshow v La Ferte nedaleko Paříţe, kde jsem u tatínkova stánku prodávala vrtule a zdokonalovala v angličtině. Pak následovala brigáda v zahradnictví, kde jsem se pěkně opálila do doslova propršené Anglie. Malebné městečko Keswic, leţící v oblasti Hadrianova valu, bylo po celý týden jedinou známkou civilizace. V tamějším outdoorovém středisku GlaraMara jsem se s dalšími dorosAneta Skřebská Právě skončily prázdniny, a jelikoţ i členotenci ze 7 států Evropy taktéţ zdokonalovala v angličtině a outdoro18 let vých sportech na Eurocampu. Poté následovaly další týdny vé NPDM jsou ţáky či studenty, zeptali brigád.Celá rodina jsme šli podpořit sestru na parkuroO těchto letních prázdninách jsem chtěla jsme se jich, jak probíhaly jejich vé závody, kde vstoupila do podvědomí jezdecněco udělat pro sebe a své vzdělání a proto jsem kých stálic. Nejlepší akce toho všeho byly narozeniny se rozhodla strávit pět týdnů na jazykovém pobytu známého Ve Znojmě, kde jsem dala průchod své fantaCo takový parlamenťák dělá o v Oxfordu. Ţila jsem v Indické rodině asi s deseti zii a překvapila ho i se svou"druţinou" historickým prázdninách uţ si můţete předalšími studenty. Kaţdý pracovní den jsem chodila do vystoupením. A po tomto náročném programu jsme školy a o volném čase jsme s kamarády z celého světa s rodiči a sestrou odletěli za odpočinkem číst sami :-) chodili do Arabských restaurací, poznávat krásy Oxfordu a do Turecké Antalye:-) do nočních podniků. Poslední týden jsem si udělala výlet Tereza Fialová do Manchesteru, kde jsem zhlédla fotbalový zápas Man16 let Prázdniny jsem trávil napůl pracovně chester United versus Valencia. Na této dovolené jsem a napůl relaxačně. Jelikoţ mám prázdniny měla moţnost zlepšit své jazykové dovednosti, poznat o měsíc delší, školu jsem ukončil maturitní různé kultury a získat přátele po celém světě. Zbytek Vezmeme-li to od začátku, . zkouškou jiţ na začátku června a na univerzitu prázdnin jsem zasvětila relaxování s rodinou a přáteli. první týden byl ve znamení autoškoly:) . nastupuji aţ koncem září. Počátkem mých prázdnin Hned napoprvé(čemuţ jsem moc nevěřila) . -začátek června-jsem proţil pracovně, přijímací zkoušky . Zuzka Procházková se mi podařilo získat řidičské oprávnění a mohla . na univerzitu, práce na filmovém festivalu ve Zlíně. Poté . 18 let jsem si začít naplno uţívat volna:). A pak to začalo. jsem odjel na deset dní do Chorvatska k moři. Vrátil jsem se .Proţila jsem nádherné dva měsíce po boku svého přítele a prázdniny se opět stali pracovními - odjel jsem na čtrnáctidenní a courali jsme od odpočinku aţ po nejrůznější akce:) . Letošní prázdniny tábor na Rusavu. Já a dalších dvanáct vedoucích jsme se starali Neminula nás ani podívaná na krásňoučké svatbě na zámjsem strávil jinak neţ jindy, o 84 dětí. Bylo to krásné a na jednu stranu uklidňující, na druhou ku (i kdyţ JÁ mám stále vysněnou svatbu na pláţi:-P ), na brigádu samozřejmě zase nebyl čas. - velká zodpovědnost a únava se dostavila hned po příjezdu. Poté nějaké výlety, srazy s přáteli… Hlavním cílem byla však Skoro celý červenec jsem strávil v Německu, jsem dva týdny levitoval doma, ale protoţe bydlím v baráčku společná dovolená u moře, a tak jsme stíhali i brigády… navštívil jsme několik velkých měst, zavítal jsem na vesnici, tak jsem se opravdu nenudil :D posekat trávu, a konečně, máme vyděláno a mě se můţe plnit sen : také na 2 dny do Paříţe a v závěru mého pobytu nasekat a nařezat dřevo, poklidit sad, uklidit stodolu atd. ,,Jupííí, letíme do EGYPTA :)“, věta plná nadšení, v Německu jsem obdivoval týden krásy Alp v Práce bylo dosti, ale ke konci srpna jsem jel na další která ze mě vylítla ihned po opuštění cestovní kanceláBavorsku. Bylo to pro mě velkým přínosem, neboť tentokráte týdenní tábor, opět jako vedoucí, byla veliká ře. Dovolenou snů jsme si náramně uţili na luxusním jsem si procvičil svojí němčinu a za druhé navštívil sranda a děti byly hodné. Vrátil jsem se před dvěma dny hotelu s parádními bazény a průsvitným azurovým různé památky, coţ je moje velká záliba. A srpen a uţívám klidu a míru. Za týden, jedeme na první mořem u hotelu, kde jsme obdivovali krásu korálových jsem strávil jako jiţ tradičně na naší chalupě na výjezdní zasedání našeho parlamentu, tak útesů:). A nenechali jsme si ujít výlet na pyramidky, jiţní Moravě, coţ je pro mě vţdycky velkým přípravy jsou v plném proudu. sfingu i Káhirské muzeum - nezapomenutelný záţitek odpočinkem a zrovna v poslední době, kdy uţ A za chvíli do školy ! :D na celý ţivot. Zakončení prázdnin proběhlo přestávám všechno stíhat. Jan Lerl na narozeninové oslavě na chaloupce . 20 let a šupky dupky zpět do školních lavic. . Tomáš Botlík
Co dělají parlamenťáci o prázdninách?
17 let
Bára Hávová 18 let
Parlamenťák, časopis Národního parlamentu dětí a mládeţe. Šíření Parlamenťáka povoleno i tištěnou formou. Národní parlament dětí a mládeţe je projekt, který v ČR funguje od roku 1997. Jeho realizátorem je základní článek sdruţení dětí a mládeţe DUHA, konkrétně duţina Participace – program Participace. Máte nějaké náměty, dotazy, zajímavé články z Vašeho PDM? Kontaktujte nás!
[email protected] 10 10
www.participace.cz
