Narodila jste se v Montreálu, ale Vaši rodiče pocházejí z Tunisu. Nakolik to ovlivní tvorbu? Existuje něco jako imigrantská poezie?

Básně berberské královny Queen ka Napsal uživatel Kateřina Nechvílová Sobota, 16 Březen 2013 12:56 - Aktualizováno Pondělí, 18 Březen 2013 10:39

„Québečanům schází národní hrdost, kterou můžete mít Vy tady v Čechách" říká básnířka Queen Ka, která tento týden vystoupila v Praze. Malá snědá Kanaďanka s berberskými kořeny a silným hlasem mi vyprávěla o Tunisu, Kanadě a své poezii.

Narodila jste se v Montreálu, ale Vaši rodiče pocházejí z Tunisu. Nakolik to ovlivní tvorbu? Existuje něco jako imigrantská poezie?

Určitě existuje, ale není to můj případ, já imigrant nejsem. Myslím si ale, že něčím specifické je i umění od dětí imigrantů. Imigrant stráví celý život tím, že doufá, že se buď jednou vrátí domů, nebo na svou rodnou zemi zapomene. Jste-li dítě takových rodičů, cítíte neustále stesk po něčem, co reálně neznáte. Máte zároveň vazby na svou rodnou zemi, tam Vám ale stále připomínají, že k nim úplně nepatříte. Často to není míněno zle, ale stále se Vás někdo ptá: Odkud jsi? A já říkám: No z Québecu. Neustále žijete v této dichotomii, a to nemůže potom nemít vliv na to, co děláte. Lze se na to ale podívat i tak, že máte dvojí zázemí. Já jsem se pro toto rozhodla a cítím se teď o to silnější.

Ano, tak na mě působilo Vaše vystoupení v Café v Lese. Jako byste sebrala sílu a chtěla mluvit za všechny, kteří ji zrovna nemají.

Nechci mluvit za nikoho, myslím si, že každý má mluvit sám za sebe. Ale ten silný hlas pro postavu Queen Ka jsem zvolila záměrně. Cítím okolo sebe tolik tlaků, které se snaží mne oslabit, že raději křičím. Hledala jsem vlastní identitu tak dlouho, že teď už jí lze opravdu jen těžko otřást, ale stálo to hodně sil. Když cítím něco, co mě trápí, může to být jakkoli daleko a mě se to dotýká úplně stejně. Což možná právě plyne z toho, že nemám jen jednu vlast. Nesnáším, když cítím, že se někomu podráží nohy. Ale potom si ta vážná témata kompenzuji a píšu básníčky, které jsou třeba dost přitroublé a legrační.

Během vystoupení jste se zmínila o vysokém počtu sebevražd u mladých lidí v Québecu.

1/5


A dodala jste, že to bude asi tím sněhem...Vy přinášíte do Kanady horký vítr z pouště, to je to okouzlující na Queen Ka, ne?

Možná jste to trefila. Kanadská krajina se jeví na první pohled vůči té tuniské protikladně, ale mají i dost společného. Syrovost a rozlehlost. V Kanadě můžete jet pět hodin autem a neuvidíte nic než stromy a sníh.

Jaká je současná québecká poezie?

Poezie francouzské části Kanady je silně ovlivněna politickou situací. Québec je jediné frankofonní území v celé Americe. Dvakrát se zkoušeli osamostatnit a dvakrát se to nepodařilo. Je totiž dost těžké udělat revoluci, když máte děti, dům, auto a bazén. Québec je na tom ekonomicky dobře, ale komplex z této neschopnosti vymanit se z područí je ve společnosti latentně neustále přítomen. Cítíte prostě, že něco je špatně. Něco zůstává nevyřešeno. A tento pocit prostupuje minimálně celou jednou generací, což má samozřejmě obrovský vliv i na poezii.

Takže vysoké procento sebevražd není způsobeno jen zimou a sněhem.

V Kanadě existuje taková metafora na tuto situaci. Představte si, že žijete v domě svých rodičů, ale nedokážete vyjít s otcem, neboť vám neustále vnucuje svůj pohled na život. Matka je tam taky, neustále Vám připomíná, že jste tam doma, ale situace s otcem je něčím nesnesitelná. Pokoušíte se osamostatnit, ale máte strach. U rodičů Vám je vlastně dobře, máte u nich pohodlný život. A tak se nedokážete vzepřít ze strachu, že kdybyste odešla, možná nebudete mít kde bydlet. Jaký pocit byste potom ze sebe měla? Lidem v Québecu schází národní hrdost, kterou můžete mít třeba Vy tady v Čechách díky tomu, že jste se dokázali vzepřít nevyhovujícímu režimu.

Vy máte v poezii nějaké své osobní téma?

Nevím o tom, buď si toho nejsem vědomá, nebo ještě nepíšu dost dlouho, aby se objevilo.

2/5


Čím se živíte?

Já se žívím hraním, jsem vystudovaná herečka. Kombinuji to s vystupováním Queen Ka a vedu workshopy hraní a performance.

Chtěla byste se stát filmovou hvězdou?

Ne, myslím, že kdybych se jí stala, byla by to opravdu velká náhoda. Nyní mě dost naplňuje Queen Ka a jiné ambice nemám.

Myslíte si, že ambice mohou zabít kvalitní umění?

Ty přehnané určitě. Já se snažím poznat, kdy mám říct ne. Ale ta hranice mezi tím, co chcete říct, co potřebujete říct, a co říkáte proto, že nějak tušíte, že na to lidé budou reagovat, je někdy velmi tenká. Při mé práci je pro mě měřítkem respekt lidí z mého okolí, z mé komunity.

Queen Ka je postava básnířky, za kterou stojí muzikanti a výsledná performance je tedy společným dílem. Nevadí vám, že se tím oslabuje význam poezie? Tedy, že když ji neponecháte v její čisté formě, nemůžete vědět, jestli by působila i sama o sobě?

Já rozumím té otázce, ale my to máme trochu jinak. Když spojíme poezii s hudbou, jde nám o to, abychom jedním upozornili na kvality toho druhého. Snažíme se tím vytvořit jakousi třetí dimenzi. Celé vystoupení je neustále „ve vývoji". Probíhá mezi námi zčásti spontánní dialog.

U nás v Čechách se podobné propojování poezie s obrazem či hudbou tak často nevyskytuje, ale jinak se zdá, že jde o současný světový trend.

3/5


Rozhodně to ale není žádná novinka. Dělali to už beatnici a v šedesátých letech se objevil pojem „spoken word" (mluvené slovo). Jde o prezentaci poezie naživo a velmi často se toto mluvené slovo kombinuje právě s hudbou, divadlem, filmem či performance. Všimla jsem si, že lidé v Kanadě mají tendeci označit jakoukoli poezii na pódiu za slam. Slam je ale soutěž, u které navíc máte zákaz použít rekvizity, či si jakkoli jinak pomoci obrazem neno hudbou.

Vy ale děláte i poetry slam, ne?

Dělala jsem to dlouho a dost mě to bavilo, ale už jsem skončila. Stala jsem se v tom oboru profesionálkou, nevěděla jsem, kam se dál posouvat a v tu chvíli mi to přestalo dávat smysl. Musela jsem začít hledat zase nové cesty.

Ještě jste mi nevysvětlila, kde se vzal Váš pseudonym Queen Ka.

Moje jméno je Elkahna (El Kahina). El je člen, Kahina znamená v berberštině královna. Pseudonym Queen Ka tedy není úplný výmysl, je to jen přepis mého jména. Můj dědeček si přál, aby mě mí rodiče takto pojmenovali, když jsem se narodila v Kanadě, protože jméno Elkahna bylo v té době v Tunisu zakázané. Moje rodina má berberské kořeny. El Kahina je velmi staré jméno berberské královny, která bojovala proti Arabům, když dobývali Tunis. Jakmile pochopila, že se jí zemi nepodaří ubránit, začala vypalovat úrodné části země.

Vaše jméno je tedy v dnešním Tunisu symbolem zla?

Není to sice úplně jako kdyby se někdo u Vás jmenoval Adolf, ale když přijedu du Tunisu a celníci se podívají do pasu na mé jméno, tak kroutí hlavami. Dnešní Tunisané se o Kahině učí jako o ženě, která vypálila svou zem. Pro Berbery je to ale stále královna, která zoufale bránila vlast proti dobyvatelům.

4/5


Queen Ka vystoupila ve středu 13.3. v Café v Lese v rámci festivalu Dny frankofonie a ve čtvrtek 14.3. v Café Fra, kde proběhla s autorkou debata.

{youtube}TIy62b5LDQo{/youtube}

5/5

Narodila jste se v Montreálu, ale Vaši rodiče pocházejí z Tunisu. Nakolik to ovlivní tvorbu? Existuje něco jako imigrantská poezie?

Recommend Documents