S.M.Ä.D
č.27/2011
Měla jsem v plánu do dnešního čísla napsat úvodník. Úvodník o pocitu niternosti, který tady každoročně mám. Pár vět o tom, že si tu vždycky dobiju baterky nejmíň na půl roku. Taky tam mělo být něco málo o tom, že je parádní potkávat všechny vás, ať už jste úplně noví, nebo hodně staří (služebně šumpersky, samozřejmě). Nechyběl by výčet vtipných okamžiků, dojemných okamžiků a těch okamžiků, které si vůbec nepamatuju. A končilo by to asi větou, že pocit být někde „doma“ vytvářejí lidé a že se tu každý rok cítím přesně takhle. Ano, ano… máte pravdu. Je to dost patetické. Ale je vůbec možné napsat do posledního čísla nepatetický úvodník? Já to nezvládnu. Ani Milada ne, ptala jsem se jí ráno u cigára. A to spolu tvoříme jen 2,8 % účastníků. A co vy? Vyhnete se pathosu při loučení? milaBU
A BYLi T A D Y . . . Divadlo DNO a Šavgoč Hospodin aneb kdopak by se boha bar
V koutku vaší hospody, z kousků vaší hospody zahrajeme vám ty úplně nejstarší příběhy na světě. Proroci, konce světa, hříšníci, světci, zázraky. Představení se hraje nejlépe na baru nebo kdekoliv jinde, kde mají půllitry uši k naslouchání. Inscenace byla vybraná ze Šrámkova Písku 2011.
®
Jak dlouho spolu hrajete a jak jste se vůbec k sobě dostali? Zdenička: Čas moc nevnímám, takže hrajeme a známe se asi tak dva roky, tohle byla dvaatřicátá repríza, a potkali jsme se na baru, jak jinak, a z Boží milosti, jak jinak. Co nejoriginálnějšího, nejzajímavějšího, nejšílenějšího vám lidi dali předvést? Jirka: No, nejpříšernější věci jsme předváděli my prvních devět repríz, z toho jsme sami dost šíleli– a teď je to podle hesla, že čím horší, tím lepší. Takže se rádi necháme překvapovat. Nakolik je to divadlo improvizace a nakolik je to postavený? Matěj: Je to v podstatě postavený… celý na hlavu. A improvizace, to nevím, co je, tak… Jak se vám dneska hrálo? Z: Já jsem sie /výslovnost někde mezi „i“ a „e“/ dost zapařila… Tak, koukám, že to nebudeme moc řešit... Chystáte něco nového v téhle sestavě? J: Divadlo DNO určitě chystá, já bych zítra měl začít zkoušet idolové představení Idols – s Michaelem Daleckým a Johankou Vaňousovou, ale jinak... Určitě chystáme… Kde všude hrajete? Nejlepší odpověď je: Kam nás pozvou. My se opravdu nežinýrujeme skoro ničeho. Teď jedeme na Slovensko, na Divadelní Nitru. A Jirko, ty jsi tady kdysi byl, na Šumperku. Jako účastník? Ne, my jsme tady vždycky jenom hráli… Pamatuješ si, jak to tady tenkrát vypadlo? J: My jsme tady hráli Cyrana, v parku, a bylo to současně s nějakým folkloristickým festivalem, takže to bylo divoký, ale dobrý. A pak jsme tady hráli, a to je kuriozitka, asi před pěti čtyřma rokama, hráli jsme Epos a jeli jsme potom do Slovinska a před náma hrálo divadlo Motýlci a kozičky, a to byl Matěj… A to jsme se teda ještě neznali. Už jsme se potkali v Hronově, kde oni měli úspěch, zatímco nás vypískali. Tady jsme spolu seděli v hospodě ten večer… Matěji a co vy s představením Motýlků a koziček, jak se vám tu tehdy hrálo? M: Jo, tady to bylo vždycky takový divný. Ale to představení bylo taky divný, takže si to docela sedlo. Vlastně to bylo hodně homogenní, to představení byla taková nuda… Co byste doporučili všem účastníkům před představením, na co rozhodně nemají zapomenout? Z: Na vzdušný oděv. J: Hrát rychle a úderně. M: Homogenně. Na nic.
Kdo to je? Pavel Khek - lektor třídy A
Pavel vystudoval režii na katedře činoherního divadla pražské DAMU. Učí na herecké VOŠce. Má rád Pink Floydy, The Doors a knihu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Herců si váží a jsou jedním z velkých důvodů, proč se divadlu věnuje. Rád by jednou měl stálý vlastní soubor. Kdykoliv ho potkám, tak se usmívá, a navíc – je gentleman. Jak ses dostal k divadlu? Jsem divadelník zvláštního druhu, dlouho jsem neměl o divadle ani ponětí a moc mě nezajímaly ani věci jako třeba literatura. Mým hlavním zájmem byl sport, konkrétně hokej. Někdy ve dvaadvaceti se staly věci, které ve mně dosavadní model převrátily. Chodil jsem v té době s holkou, která tancovala v různých muzikálech, a hlavně – viděl jsem Jesus Christ Superstar. Tenkrát to bylo opravdu neuvěřitelně našlápnuté, byla v tom neskutečná energie. Najednou mi bylo jasné, že jestli chci něco dělat, tak tohle. Má pro Tebe divadlo se sportem něco společného? Rozhodně. Vnímám, že je to hodně o té energii. Pokud to ošulíš a nejdeš do toho nejmíň na sto procent, tak to nestojí za moc a můžeš dostat pěkně na držku. Nebo vztah režiséra a souboru, ve kterém vnímám podobné mechanismy jako mezi týmem a trenérem. Obojí je kolektivní hra.
Místo
na poznámky a autogramy (jak kdo chce).
Když pracuješ, přicházíš za herci s přesnou představou, kterou mají naplnit, nebo jim dáváš volnost? Postupem času jsem zjistil, že je třeba se hodně důkladně připravit. Je sice parádní zažít si s herci to objevování, ale taky se Ti může stát, že nikam nedojdeš. Přicházím tedy s dost přesnou představou, ale hercům nic nenařizuji befelem. Nejraději jsem, když tu cestu procházíme spolu a oni si to objeví sami. Co od S.M.A.D.u očekáváš? Těším se, že strávím týden s lidmi, kteří chtějí na něčem pracovat. Očekávám, že si s nimi vzájemně předáme nějakou energii, čekám, že si užijeme nějakou zábavu. Proč sis zvolil za téma Shakespeara? Jsem jím okouzlený už od školy, a kdybych si mohl vybrat, budu dělat jenom jeho hry. Je neuvěřitelný v tom, že dává obrovskou svobodu, jak s jeho texty naložit. Jeho hry jsou navíc takovou bezednou studnou, je v nich možné stále hledat další a další vrstvy. Kterou jeho postavu máš nejraději? Mám rád všechny, ale teď aktuálně Puka. Díky.
Jaké to bylo? Dojmy
nováčka
- Pavel Khek Trieda G -
Obrovské nadšení z nadšení ostatních. Energie, kterou jinde nezažiješ. Hrůzné zjištění, že plánovaný tvar nemůžeme zvládnout. Panika. Ukrojili jsme si krajíc, který nemůžeme sníst. Dělíme ho napůl a stále je ho moc. Soukáme jej do sebe, žijeme s plnou pusou a on pomalu začne ubývat, aniž by se nám začal zajídat. Dny ubíhají velmi rychle, jako noc ve Snu noci svatojánské. Jsme vlastně pořád spolu, ale „ponorka“ se ne a ne dostavit. Dnes už nemá mrcha šanci – těšení se na večer a někde vzadu v mozku se vyrojil smutek, že už to končí…
Dielna B -
platforma plochy
Třída O -
bez smyslu
všechno se počíná Ondřej Lipovský
/
na dotek Ambícia Ako už z názvu vyplýva, centrom našej pozornosti mali byť vzťahy a ich analýza v kontexte osobnej skúsenosti. To všetko postavené na inšpiračnom podoryse hry Patricka Marbera – Closer. Nešlo o to inscenovať tú hru, ani nijaký jej fragment. A zároveň nešlo ani o to vytvoriť nejakú terapeutickú skupinu pre zlomené srdcia Resumé toho, čo bolo Vznikol ideový koncept pre divadelnú hru, který predčil všetky moje očakávania. Mimoriadny intelektuálny výkon celej triedy bol pre mňa veľkým zážitkom. Naša trieda v číslach 5 dní vírenie mozgov 2 dni priestorová vizualizácia konceptu 36 – autorských monológov 36 – inzerátov cca. 50 – hereckých etud 0 – počet mojich „strike zásahov“ v bowlingu Patrik Lančarič
Dílna H -
němá groteska
Němá groteska rozesmávala diváky celého světa po desetiletí. Nikdo nepotřeboval mluvené slovo, a přesto všichni chápali, co jim chce autor sdělit. Poslední roky však počítačová multimédia převálcovala potřebu tohoto žánru. Dnešní mladá generace už němohry nevyhledává a ani Chaplinovi se nesměje. Přesto má neverbálno i v televizi své místo. Pro mě byl vrcholem tohoto kumštu Mr. Bean. Jeho humor už však není o kopání se do zadků, ale každičký gag je perfektně vymyšlen, vygradován a stavba celého příběhu v závislosti na filmovém střihu musí být dokonale, až „počítačově“ vykalkulována. Pak se moderní divák i dnes zasměje. Nahlédnout do takovéto kuchyně bylo úkolem dílny „H“. Nahlédnout se povedlo. Časté hádky na téma, jestli to či ono gag zabije, nebo ho naopak podtrhne, jestli tam má být ten či onen záběr nebo střih, byly na denním pořádku. Takže jsme se nenudili. Výsledkem jsou tři filmečky, které jsou naprosto adekvátní časovým a technickým možnostem frekventantů. Z tohoto pohledu je musím všechny pochválit. Pracovali naplno a nelitovali obětovat noci k dokonání díla. Pouze boj s technikou práci trošku znervózňoval. Doba jde tak rychle dopředu, takže by se vedle naší dílny snesla paralelně fungující dílna počítačových ajťáků, kteří by pomáhali řešit naše spadlé programy. Ale i přes to všechno to „Háčkaři“ dokázali a za to jim patří můj hluboký dík a obdiv. Michal Hecht
®
Aké boli moje očakávania? Hlavne som bol zvedavý, čo sa mi podarí z tejto plochej témy vyťažiť. V hlave som mal len čistú bielu plochu, ktorá sa vznášala v prázdnom javiskovom priestore. Odpoveď na túto „povznášajúcu“ otázku mi mali dať moji frekventanti. Teraz, po týždňovom hraní sa, hľadaní a skúšaní, môžem spokojne povedať, že sme odpoveď našli. Čistá plocha o rozmeroch XY sa pre nás stala partnerom, rekvizitou, scénickým prvkom aj originálnym výrazovým prostriedkom. Objavili sme v nej formálny aj obsahový potenciál. Prekvapivo sa pre nás stala i nositeľom významu, emócie a medziľudských vzťahov. Moje frekventantky a frekventanti mali rozličný vek a divadelnú skúsenosť, no pri našom spoločnom stretnutí dokázali, že v rámci platformy bábkového, objektového a výtvarného divadla vedia tvorivo a hravo myslieť. Peter Kvieto Palik
bližšie od teba
®
Co
se děje... v
Šumperku?
Kateřina Crhová novou členkou souboru Divadla Šumperk Těsně před ukončením letošní dílny S.M.Ä.D. nabídl ředitel Divadla Šumperk René Sviderski frekventantce dílny O Kateřině Crhové angažmá v místním divadle. Podle slov René Sviderskeho je Kateřina typ herečky, jaký zoufale shání celou sezonu a za každou cenu. Kateřina Crhová nabídku přijala a od září začne zkoušet první inscenaci, jež bude koláží příběhů současných čínských autorů Cchao mei te pchin či lin, v režii Ondřeje Lipovského. Kateřina se představí i v dalších připravovaných inscenacích: Na hlavní silnici od A. P. Čechova, která vznikne na základě herecké metody Michaila Čechova v režii Václava Klemense. Revolúcia nebude v televizi (odnauč se říkat ne); Máte, co jste si zaplatili (role hlavní uklízečky) Luďová tradícia kontra moderný svet v režii Patrika Lančariča (přislíbená role - žena na vozíku) Neverbálno - režie Michal Hecht (neverbální postava) Butterflies and Huricanes – režie Patrik Lančarič (slíbená role – motýlí křídlo – levé dolní) Než slunce zapadne, nezůstane jediné oko suché, pokladnice plná a ničí život jistý... – scénická féerie Petra Nůska-Sachera (slíbená role – mořský vlk s dřevěnou nohou) Renesanční novely – režie Jozef Krasula Artuš, Merlin a ... Šeredi (o psu nemluvě) – režie Petr Nůsek-Sacher Romeo, neper se … bojuj! – režie Petr NůsekSacher Jevištní šerm a akční prvky na jevišti – režie Petr Nůsek-Sacher Divadlo akce a akce na divadle – režie Petr Nůsek-Sacher Vzhledem k preferenci oblastních divadel a nově navýšeným honorářům sl. Crhová přislíbila, že od příštího roku se bude podílet nejen na financování S.M.A.D.u, ale i kapes méně majetných frekventantů. Kateřině Crhové gratulujeme a provoláváme třikrát Hurá!
Ať už je Facebook neboli fejsbůk či obličejová kniha vychvalován či zatracován, stále existuje a většina z nás TAM JE! Tak upozorňuju na to, že byla vytvořena událost S.M.A.D. 2012 – a zatím to vypadá, že se zúčastním sám… ghoust Charlie
Pra.Se. s.n.a.d. chcíplo? (od našeho zvláštního zpravodaje) Po mohutném začátku a doslovném žadonění, aby mohly být ve zpravodaji S.M.A.D.u zveřejňovány informace o pochybné aktivitě Pra.Se. s.n.a.d. se zdá, že stejně jako mnoho jiných hnutí, stran a kroužků ani tito aktivisté nevydrželi a rozpadli se, nejspíše za ohlušujícího mlčení korupčních a sexuálních skandálů, rozkrádání majetku a jiných nepravostí. Paradoxem přitom zůstává, že právě tzv. s.n.a.d. se snažil nejvíce napadat a denunciovat legálnost našeho milého S.M.A.D.u i jeho lektory. Zdá se, že s.n.a.d. snad přejde do ilegality, proto vyzýváme všechny věrné (to se netýká osobních vztahů), aby si dávali veliký pozor, kam a komu píší své případné přihlášky a kam posílají své těžce vydřené korunky. Přesto i právě proto přejeme Pra.Se.Ti. (pražské sekci těžce ilegální) dlouhý život a veselou budoucnost. Snad jednou i s.n.a.d. najde cestu do jediného a božského šumperského S.M.A.D.u a do jeho výsostné neopakovatelnosti a nekopírovatelnosti.
O čem sní Tomáš H.
Jedna krátká zpráva určená pro člena, který ví, že se o něj jedná: ... Já vím, teď mi řekneš, že se vůbec nic nezměnilo. Že prostě přišlo to, co jsme si kdysi dávno vysnily... V pátek přijedu...
Tvoje klisna
ŠUM-PERSKO-ČESKO-SLOVENSKÝ slovník pro nováčky i pokročilé (v žádném případě neberte jako návod * slovenština se zárukou (L.T.))
Kerý to bou? - Kdo to byl? Keď som Vás zbadal/a úplne sa mi rozbúšilo srdce. – Muž/žena romantickým způsobem dává ženě/muži najevo, že se mu/jí líbí.. Buď ticho a šúchaj nohami. - Člověk říká jinému člověku, že má být raději zticha a má být rád, že je rád. Bandurky, ertepľe, krumple, zemáky, zemiaky - brambory Co si šaleny? - Jsi šílený? V zrkalle som vypadau inak. – V zrcadle jsem vypadal jinak (myšleno: krásnější). Pro propisku a dryják jsme bouhužel slovenský ekvivalent nenašli... t o t o č í s l o p ř i p r a v i l a r u d á a k c e - S. M. A. D. ■ k o p y r a j t ■ g h o u s t C h a r l i e, A c k a, M i l a B U a p l y n o v ý k ů ň ■ n e p r o d e j n é ■ 0 1 1
