Námitka města Znojmo (K028) Námitka města Znojma, se sídlem Obroková 10/12, 669 22 Znojmo, zaevidovaná na podatelně Krajského úřadu Jihomoravského kraje dne 15.04.2011, pod č.j. JMK 52898/2011, sp.zn. S-JMK 24269/2011 OÚPSŘ, I. v části, ve které město Znojmo nesouhlasí s navrženým rozšířením NRBC Údolí Dyje nad rámec jeho hranic v platném ÚP města Znojma v lokalitách č. 2 a 3 v k.ú. Znojmo - Hradiště, v lokalitách č. 7, 8, 9, 10 a 11 v k.ú. Popice u Znojma a v lokalitě Gránické údolí včetně areálu Spáleného mlýna v k.ú. Znojmo - město, se vyhovuje, II. ve zbývající části, ve které město Znojmo nesouhlasí s navrženým rozšířením NRBC Údolí Dyje nad rámec jeho hranic v platném ÚP města Znojma v lokalitách č. 1 a 4 v k.ú. Znojmo - Hradiště, v lokalitách č. 5 a 6 v k.ú. Konice u Znojma, se zamítá. Odůvodnění: Předmětné podání města Znojma bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v § 39 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „stavební zákon“), podle kterého mohou námitky proti návrhu zásad územního rozvoje podat pouze obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále také „dotčené obce“) a zástupce veřejnosti, nejpozději při jeho veřejném projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Dotčená obec uplatnila proti 2. Návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále také„2. Návrh ZÚR JMK“) následující námitku: „Rada města Znojma příslušná podle ust. § 6 odst. 6 písm. d) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, uplatňuje námitku proti vymezení nadregionálního biocentra Údolí Dyje na správním území města Znojma, a to konkrétně na katastrálních územích Znojmo – Hradiště, Konice u Znojma a Popice u Znojma a Znojmo – město. Nesouhlasíme s navrženým rozšířením nadregionálního biocentra (NRBC) Údolí Dyje nad rámec jeho hranic vymezených v platném Územním plánu města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf – Sedlešovice a Suchohrdly a jeho změn (dále jen ÚP města Znojma). NRBC je rozšířeno na úkor obdělávaných zahrad, orné půdy, sadů a vinic v soukromém vlastnictví v blízkosti hranice NP Podyjí.“ Základem námitky proti rozšíření NRBC Údolí Dyje je obava, že stávající intenzivně zemědělsky obhospodařované plochy, pokud budou součástí NRBC, nebude možné takto nadále využívat, neboť v územních plánech by měly být začleněny do ploch přírodních. Jak je dále podrobně vysvětleno, v rámci upřesnění NRBC v územních plánech jednotlivých obcí je možné stávající pole, vinice, zahrady, sady a podobně, vymezit s funkcí podle současného využití a tím zajistit, aby jejich zemědělské obhospodařování nebylo ani do budoucna ohroženo i když budou umístěny v NRBC. MŽP ve svém stanovisku (k námitkám a připomínkám uplatněným ke 2. Návrhu ZÚR JMK) č.j. 46635/ENV/11 MŽP ze dne 21.07.2011 (dále jen „stanovisko MŽP“) k jednotlivým lokalitám uvádí: „… MŽP nesouhlasí s vypuštěním lokality č. 1 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje s ohledem na to, že jde o plochu extenzivně a různorodě využívaných zahrad, která je nepostradatelnou součástí pozvolného přechodu od přirozených (v tomto případě lesních) společenstev přes opuštěné zahrady a využívané zahrady k polním kulturám. Existence této přechodové zóny je podmínkou přežití mnoha druhů, zejména těch, které jsou typické pro panonskou provincii. Tato lokalita představuje okraj areálu výskytu uvedených druhů. Na okrajích areálu jsou druhy velmi zranitelné a každý zásah do jejich biotopu může znamenat významné ohrožení populace. Navíc podobné biotopy vyhledávají i evropsky významné druhy (např. pěnice vlašská, strakapoud jižní). Zachování takových biotopů v krajině je nezbytné pro udržení populací zmíněných druhů. Jde o druhy nadregionálního významu, plochy, které umožní jejich výskyt, proto musí být součástí NRBC. Dosavadní využití pozemků jako pole, sady, vinice a zahrady není v rozporu s funkcí NRBC, na pozemcích lze hospodařit jako dosud….
MŽP souhlasí s vypuštěním lokality č. 2 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje v ZÚR JMK. Případné začlenění lokality do jiné hierarchické úrovně ÚSES, pokud bude nutné k propojení skladebných prvků nebo k zajištění další vhodné plochy pro rozmnožování druhů (dudek evropský, pěnice vlašská, pokřovní, hnědokřídlá, martináč hrušňový, otakárek ovocný a další), bude prověřeno v rámci zpracování příslušného územního nebo regulačního plánu. Využití jako intenzivně obhospodařovaný ovocný sad není v rozporu s funkcí ÚSES, na pozemcích bude i v případě začlenění do ÚSES možné hospodařit jako dosud …. MŽP souhlasí s vypuštěním lokality č. 3 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje v ZÚR JMK s ohledem na to, že se jedná především o zastavěné území, a to zahrad u stávajících rodinných domů – viz úvodní odůvodnění MŽP. Vzhledem k měřítku zpracování ZÚR JMK je vhodnější vymezit přesné hranice NRBC v této lokalitě až v rámci územního plánu města Znojma, který je v současné době rozpracován. Využití jako extenzívní zahrady však není v rozporu s funkcí ÚSES, na pozemcích lze hospodařit jako dosud …… MŽP nesouhlasí s vypuštěním lokality č. 4 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje s ohledem na to, že na uvedených pozemcích je identifikován zcela unikátní typ společenstva, který je zásadní pro přežití teplomilných druhů (často panonské provincie), pro něž je Podyjí nejzápadnější, nejsevernější, či jednou z vůbec posledních oblastí na okraji jejich areálu výskytu (třemdava bílá, růže bedrníkolistá, žebřice pyrenejská, lnice kručinkolistá, modrásek kozincový, užovka stromová). Plochy jsou významné i pro výskyt dalších druhů (tesařík broskvoňový, ťuhýk obecný, krutihlav obecný, mlynařík dlouhoocasý, plšík lískový). Ponechání či případně vypuštění lokality č. 4 jako součásti NRBC Údolí Dyje lze prověřit až při jeho upřesnění územním plánem. Jde o podrobnost nepostihnutelnou v měřítku zpracování ZÚR JMK. Využití jako zahrady není v rozporu s funkcí NRBC, na pozemcích lze hospodařit jako dosud … MŽP nesouhlasí s vypuštěním lokalit č. 5 a 6 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje s ohledem na to, že jde o cenná lemová společenstva, jejichž dostatečné zastoupení v krajině je nezbytné pro zachování populací významných druhů rostlin a živočichů (např. bělozářky větvité, prorostlíku srpovitého, plaménku přímého, žebřice pyrenejské, jasoně dymnivkového, ještěrky zelené a dalších), a částečně o sekundární suché trávníky jako důležitý biotop křivatce českého, koniklece velkokvětého, kudlanky nábožné, užovky hladké a dalších. Zbytky ovocných sadů v této lokalitě umožňují rozmnožování či migraci např. dudka evropského, strakapouda jižního, krasce třešňového, otakárka ovocného apod. Ponechání či případně vypuštění lokalit č. 5 a 6 jako součásti NRBC Údolí Dyje lze prověřit až při jeho upřesnění územním plánem. Jde o podrobnost nepostihnutelnou v měřítku zpracování ZÚR JMK. Využití jako vinice a zahrady není v rozporu s funkcí NRBC, na pozemcích lze hospodařit jako dosud … MŽP souhlasí s vypuštěním lokality č. 7 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje v ZÚR JMK s ohledem na to, že se jedná především o farskou zahradu (součást areálu fary a kostela). Vzhledem k měřítku zpracování ZÚR JMK MŽP považuje za vhodnější vymezit přesné hranice NRBC v této lokalitě až v rámci územního plánu města Znojma, který je v současné době rozpracován. Využití jako farská zahrada s rybníkem (součást areálu fary a kostela) a pastvina však není v rozporu s funkcí ÚSES, na pozemcích lze hospodařit jako dosud … MŽP souhlasí s vypuštěním lokality č. 8 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje v ZÚR JMK s ohledem na tvar a velikost pozemku. Doporučujeme zvážit začlenění lokality do nižší hierarchické úrovně ÚSES. MŽP souhlasí s vypuštěním lokality č. 9 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje v ZÚR JMK s ohledem na to, že se jedná především o plochu určenou územním plánem pro hřiště. MŽP souhlasí s vypuštěním lokalit č. 10 a 11 z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje v ZÚR JMK. Vzhledem k měřítku zpracování ZÚR JMK je vhodnější vymezit přesné hranice NRBC v těchto lokalitách až v rámci územního plánu města Znojma, který je v současné době rozpracován. Případné začlenění lokality do nižší hierarchické úrovně ÚSES za účelem propojení skladebných prvků či začlenění lokalit
nutných pro zachování lokálně významných populací druhů (divizna brunátná, křivatec český, topolovka bledá, kosatec nízký, pestrokřídlec podražcový, zlatohlávek Netocia hungarica, užovka hladká) lze prověřit až při jeho vymezování v územním plánu obce. Stávající využití pozemků jako vinice a orná půda není v rozporu s funkcí ÚSES, na pozemcích lze hospodařit jako dosud … MŽP souhlasí s vypuštěním lokality Gránické údolí včetně areálu Spáleného mlýna z navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje v ZÚR JMK s ohledem na to, že je využíváno k příměstské rekreaci s potenciálem rozšíření rekreačních aktivit dlouhodobě oslabujících ekologicko-stabilizační funkce. …“ Názoru uvedenému v odůvodnění námitky, že: „Navrhované řešení je v rozporu s jednou z priorit Návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje uvedené v kapitole A „Stanovení priorit územního plánování jihomoravského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území“, bod č. 10, písmeno d) – vytváření územních podmínek pro rozvoj zemědělství, vinařství a lesního hospodářství, s cílem zabezpečit jejich územní nároky“, nelze přisvědčit. V požadavcích na uspořádání území v textové části 2. Návrhu ZÚR JMK je uloženo chránit vymezené plochy a koridory pro ÚSES před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu (tj. stavu v době vydání ZÚR JMK), popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Z uvedeného důvodu rovněž nelze souhlasit s tím, že je návrh na rozšíření nadregionálního biocentra v rozporu s principy udržitelného rozvoje podle Politiky územního rozvoje (dále jen „PÚR ČR 2008“), neboť 2. Návrh ZÚR JMK rozvíjí a zpřesňuje cíle a úkoly územního plánování v souladu s PÚR ČR 2008. Odůvodnění námitky dále zpochybňuje nutnost navrhovaného rozšíření NRBC Údolí Dyje. Podle § 79 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o ochraně přírody a krajiny“), provádí vymezení a hodnocení nadregionálního územního systému ekologické stability MŽP. Jak je uvedeno v odůvodnění 2. Návrhu ZÚR JMK, rozsah nadregionálního biocentra Údolí Dyje (dle 2. Návrhu ZÚR JMK kód NRBC 07) byl na základě požadavku Správy NP Podyjí, podpořeného MŽP, oproti územně technickému podkladu „Regionální a nadregionální ÚSES ČR“ (1996) výrazně zvětšen a byl do 2. Návrhu ZÚR JMK zapracován podle grafického podkladu poskytnutého MŽP. Potřebu zvětšení NRBC Údolí Dyje MŽP odborně zdůvodnilo ve stanovisku MŽP takto: „K odůvodnění většiny námitek MŽP považuje za účelné sdělit tyto odborné důvody a vysvětlení revize vymezení NRBC č. 28 Údolí Dyje: Nadregionální biocentrum (dále jen NRBC) územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) č. 28 Údolí Dyje bylo vymezeno v původní koncepci nadregionálního (dále jen NR) a regionálního (dále jen R) ÚSES v územně technickém podkladu NR a R ÚSES (dále ÚTP NR a R ÚSES ČR) z roku 1996 jako pouze částečně reprezentativní z důvodu nedostatečně zastoupených biochor, tj. vyšších typologických (opakovatelných) jednotek členění území bioregionu. Biochora má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu 0,5—102 km2. Reprezentativnost je rozhodující pro vymezení nadregionálních biocenter a upřesňování jejich hranic. Reprezentativnost biocentra, tj. reprezentativnost jeho požadovaných 3 abiotických podmínek a potenciálních ekosystémů (přirozených i náhradních), je pro každé nadregionální biocentrum jiná a vychází z hodnocení potenciálních ekosystémů příslušného bioregionu, respektive ze zastoupení požadovaných typů biochor. NRBC č. 28 Údolí Dyje reprezentuje dva bioregiony, a to 1.23 (Jevišovský) a 4.1 (Lechovický), a nachází se ve dvou biogeografických podprovinciích, a to hercynské a panonské. V původně vymezeném NRBC nebyly dostatečně zastoupeny potenciální ekosystémy biochor -3BS, -3BQ, -3UQ, -3BS, -3RE, -2BE, 1BE, 1RE – viz níže uvedená tabulka:
kód
-3BS
klima stupeň reliéf - suchá 3 dubobukový B - rozřezané plošiny (s mělkými údolími)
-3BQ - suchá 3 dubobukový B - rozřezané plošiny (s mělkými údolími)
-3UQ -3BS -3RE -2BE 1BE 1RE
- suchá - suchá - suchá - suchá nesuchá nesuchá
3 dubobukový 3 dubobukový 3 dubobukový 2 bukodubový 1 dubový 1 dubový
U - údolí výrazná zaříznutá B - rozřezané plošiny (s mělkými údolími) R - plošiny B - rozřezané plošiny (s mělkými údolími) B - rozřezané plošiny (s mělkými údolími) R - plošiny
podloží S kyselé metamorfity Q "pestré" metamorfity (tj. kyselé metamorfity s vložkami bazických hornin, výjimečně i břidlice s vložkami bazických krystalických hornin) Q "pestré" metamorfity (tj. kyselé metamorfity s vložkami bazických hornin, výjimečně i břidlice s vložkami bazických krystalických hornin) S kyselé metamorfity E spraše a sprašové hlíny E spraše a sprašové hlíny E spraše a sprašové hlíny E spraše a sprašové hlíny
V biocentru chybělo také větší poměrné zastoupení ekosystémů přírodě blízkých náhradních. Z hlediska reprezentativnosti bylo hodnoceno NRBC (vymezení dle ÚTP NR-R ÚSES ČR) jako částečně reprezentativní, protože nezahrnovalo úplnou škálu požadovaných potenciálních přirozených, přírodě blízkých a antropogenně podmíněných ekosystémů. Pro zajištění plné reprezentativnosti, a tedy i plné funkčnosti NRBC, bylo nezbytné upřesnit jeho vymezení a zajistit dostatečné zastoupení všech požadovaných potenciálních ekosystémů. Toto bylo dopracováno na základě posouzení autorizovaného projektanta územních systémů ekologické stability v roce 2008 tak, aby revidované vymezení NRBC č. 28 Údolí Dyje zahrnovalo všechny požadované potenciální ekosystémy biochor a bylo zcela reprezentativní. Navíc má NRBC č. 28 Údolí Dyje specifický význam pro funkčnost celého systému NR ÚSES, protože významně doplňuje jako zdroj diaspor pouze částečně funkční NRBC č. 105 Karlov a NRBC č. 29 Jankovec, se kterými je propojeno biokoridory. Především NRBC č. 105 Karlov je problematické, s téměř minimálním prostorovým parametrem, a není možné jeho další rozšíření. Chybějící potenciální ekosystémy, které nejsou v NRBC č. 105 Karlov, bylo nezbytné doplnit právě v NRBC č. 28 Údolí Dyje a tím zvýšit reprezentativnost bioregionu 4.1, který reprezentuje. Zmiňované rozšíření NRBC bylo připraveno na základě odborného posouzení autorizovaným projektantem územních systémů ekologické stability, který měl za úkol vyřešit nedostatečnou reprezentativnost pro výše uvedené bioregiony, v kterých se biocentrum vymezuje. Vzhledem k potřebě zachování potenciálních podmínek území není důvodem revize vymezení snaha o zamezení rozvoji obcí případně omezování stávajícího využívání krajiny. Cílem je doplnit chybějící ekosystémy tak, aby bylo toto biocentrum reprezentativní a mohlo tak plnit zcela svou významnou funkci v daných bioregionech ve vazbě na celý provázaný systém NR ÚSES. V odůvodnění námitky je vyslovena obava, zda intenzivně obhospodařované plochy jsou slučitelné s funkcí NRBC. K tomu uvádíme, že podle ust. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále také „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), se za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny obvykle samostatně vymezují plochy přírodní. Podle odst. 2 téhož ustanovení se, mimo jiné, pozemky biocenter vymezují zpravidla jako plochy přírodní. Ze znění předmětného ustanovení je zřejmé, že ne vždy je nutné dotčené pozemky začlenit mezi plochy přírodní. Je však potřeba prostředky územního plánování, zejména podmínkami pro využití ploch, zajistit, aby nedocházelo ke snižování stávající ekologické stability a nezměnil se stav území tak, že by nemohl v současném využití plnit funkci biocentra. Plochy zemědělsky využívané (pole, vinice, zahrady, sady apod.), i když budou součástí biocentra, bude možné v územních plánech obcí vymezit s funkcí podle stávajícího využití. Výše uvedené bude zohledněno při stanovování podmínek využití těchto ploch při následném pořizování podrobnější územně plánovací dokumentace. Tento názor je podpořen i ve stanovisku MŽP, kde je uvedeno:
„V případě vymezování nadregionálních biocenter v územních plánech obcí není vždy možné dosáhnout stavu, aby pro tento typ biocentra požadované reprezentativní plochy, které zajistí správnou funkci NRBC, byly vymezeny jako plochy přírodní, a je tedy nezbytné vymezovat pro biocentra i jiné plochy. Vzhledem k jejich hlavní funkci, založené na vztahu abiotických podmínek a potenciálních ekosystémů, je možné do NRBC zahrnout i ornou půdu, vinice, další obdělávané plochy, pastviny, sady, zahrady, parky apod. K obavě obcí, že rozšíření NRBC způsobí výrazné omezení stávajícího způsobu využití pozemků v předmětných lokalitách, MŽP podotýká, že stávající zemědělské, vinařské, sadařské, pastevecké a lesnické hospodaření není v rozporu s funkcí NRBC a na pozemcích zahrnutých do NRBC lze hospodařit jako doposud. Při upřesnění vymezení NRBC v územních plánech dotčených obcí MŽP doporučuje zapracovat do podmínek pro přípustné využití vymezované plochy možnost stávajícího obhospodařování, tj. v rámci vymezeného NRBC je možné na pozemcích ponechat stávající funkční využití jako doposud, což bylo vzato v úvahu i při revizi vymezení NRBC.“ V odůvodnění námitky se dále uvádí: „… V ust. § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je ochrana systému ekologické stability deklarována jako povinnost všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. …“ Citované ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny sice označuje vytváření územního systému ekologické stability za veřejný zájem a jeho ochranu za povinnost všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ, neumožňuje však tuto povinnost vynucovat přímo, neobsahuje ani sankce za její nesplnění. Územní ochrana skladebných prvků ÚSES před změnou využívání dotčeného území, která by vedla ke snížení jeho ekologické stability oproti současnému stavu, je zajištěna prostřednictvím územně plánovací dokumentace. Úkolem zásad územního rozvoje je zajistit územní ochranu skladebných prvků ÚSES na nadregionální a regionální úrovni, úkolem územních plánů je zpřesnit prvky ÚSES vymezené vydanými ZÚR a zajistit územní ochranu ÚSES na lokální úrovni. V odůvodnění námitky se dále uvádí, že: „… NRBC Údolí Dyje je v současné podobě součástí Národního parku Podyjí, území s nejvyšší možnou ochranou přírody podle našeho právního řádu. Proto je nepřesvědčivé tvrzení, že NRBC Údolí Dyje je nutné rozšířit, neboť je ve špatném stavu. Pokud by to tak bylo, nesvědčilo by to o dobré práci Správy NP Podyjí, která území spravuje.“ MŽP ve výše zmiňovaném stanovisku MŽP uvádí následující odborné zdůvodnění: „Častou připomínkou je otázka, proč k ochraně přírody a krajiny v této oblasti nestačí ochrana zajištěná vyhlášením Národního parku Podyjí. Národní park je jako zvláště chráněné území zřízen k ochraně konkrétních rozsáhlých území jedinečných v národním a mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny a živočichové mají mimořádný vědecký a výchovný význam podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon). ÚSES je oproti tomu nástrojem obecné ochrany přírody a krajiny (podle části první zákona) a slouží k zajištění obecných podmínek zachování pestrosti druhů a společenstev v širokém území kulturní krajiny, lidskou činností již významně ovlivněné – jde o vzájemně propojenou síť prvků, které umožňují přežití a migraci druhů v rozsáhlém regionu (České republice), potažmo biogeografické provincii či světadílu. Národní park se speciálně zaměřuje na ochranu vybraných (pouze některých, výjimečných a unikátních) druhů a společenstev, ÚSES má sloužit k ochraně podmínek pro výskyt a přežití všech druhů a společenstev, jejichž přirozený areál výskytu zahrnuje dané území. ÚSES je jiným typem ochrany přírody a krajiny než kategorie národního parku, ale oba typy ochrany podle zákona mají vzájemně se doplňující význam pro ochranu přírody a krajiny v širším měřítku. Navíc vymezené NRBC č. 28 Údolí Dyje je podstatnou součástí celého systému nadregionálního ÚSES v celé ČR a nelze jej omezovat jen proto, že je ve stejné lokalitě již vymezen národní park.“ K pochybnostem vysloveným v odůvodnění předmětné námitky ohledně způsobu vymezování hranic NRBC v podrobnější územně plánovací dokumentaci je účelné sdělit, že hranice NRBC Údolí Dyje bude následně v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesněna územním plánem pro město
Znojmo v souladu se stavebním zákonem (§ 43 odst. 3) a jeho prováděcími předpisy, tzn. s ohledem k podrobnějšímu měřítku, ve kterém se zpracovává a vydává územní plán. Dle § 13 odst. 2 vyhlášky č. 500/2066 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“), se výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy. Výkresy, které jsou součástí grafické části zásad územního rozvoje se dle § 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb. vydávají v měřítku 1 : 100 000. Ke zpřesňování ÚSES Ministerstvo životního prostředí ve výše jmenovaném stanovisku MŽP uvádí: „Do územních plánů by měla být upřesněna hranice podle vymezení v ZUR a to s ohledem na měřítko, a dále na hranice parcel či krajinných rozhraní s ohledem na dříve schválené zájmy v území – např. plochy určené pro čistírny odpadních vod, které zasahují do NRBC by měly být vyjmuty, aby bylo možné záměry uskutečnit a nedocházelo k rozporům vymezených funkcí NRBC.“ V souladu se stanoviskem MŽP stanovuje 2. Návrh ZÚR JMK v čl. (186) textové části požadavky na uspořádání a využití území a úkoly pro územní plánování na úrovni obcí pro následné zpřesňování skladebných částí nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (dále také „ÚSES“) v územních plánech, při dodržení principů projektování ÚSES (právní normy, metodiky). K tvrzení uvedenému v odůvodnění předmětné námitky, že: „Vymezení NRBC Údolí Dyje působí dojmem, že bylo zpracováno značně neprofesionálně, od stolu, bez detailní znalosti území. Nebyl vzat v úvahu způsob současného využití území a jeho vazby. Nejsou patrny ani náznaky snahy zpracovatele v rámci rozšíření ÚSES sladit stávající charakter využívání a obhospodařování krajiny a potřeby hospodařících subjektů se zájmy ochrany přírody“, je kromě výše uvedeného ve stanovisku MŽP uvedeno: „Zmiňované rozšíření NRBC bylo připraveno na základě odborného posouzení autorizovaným projektantem územních systémů ekologické stability, který měl za úkol vyřešit nedostatečnou reprezentativnost pro výše uvedené bioregiony, v kterých se biocentrum vymezuje. Vzhledem k potřebě zachování potenciálních podmínek území není důvodem revize vymezení snaha o zamezení rozvoje obcí případně omezování stávajícího využívání krajiny. Cílem je doplnit chybějící ekosystémy tak, aby bylo toto biocentrum reprezentativní a mohlo tak plnit zcela svou významnou funkci v daných bioregionech ve vazbě na celý provázaný systém NR ÚSES.“ K názoru vyslovenému v závěru odůvodnění námitky, cituji: „V případě vymezení NRBC Údolí Dyje jsou podle našeho názoru ZÚR Jm kraje v rozporu s cíli a úkoly územního plánování specifikovanými v ust. § 18 stavebního zákona, konkrétně s ust. § 18 odst. 2 stavebního zákona. Podle citovaného ustanovení má ÚP zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelnosti využití a prostorového uspořádání s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Tím se zpracovatel ZÚR Jm kraje nezabýval. Soukromý i společenský zájem v území je reprezentován zájmem na zachování intenzivně obhospodařovaných vinic, polností, pastvin a zahrad v současném využití i do budoucnosti.“ uvádíme: Jedním z nejdůležitějších cílů zásad územního rozvoje je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území kraje. K dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel (tři pilíře udržitelného rozvoje). 2. Návrh ZÚR JMK stanovují Priority územního plánování Jihomoravského kraje (v kapitole A textové části 2. Návrhu ZÚR JMK), které zohledňují požadavky na udržitelný rozvoj území podle platné PÚR ČR 2008 a konkretizují obecné cíle a úkoly územního plánování podle stavebního zákona, tj. i výše citovaný cíl dle § 18 odst. 2 stavebního zákona. 2. Návrh ZÚR JMK tedy koordinuje, s ohledem ke specifickým podmínkám území Jihomoravského kraje, veřejné zájmy (chráněné zvláštními právními předpisy a vyjadřované ve stanoviscích dotčených orgánů) a soukromé zájmy na využití území nalezením shody o přijatelných řešeních na uspořádání území.
Obecně platí, že v procesu územního plánování není nikdy možné zajistit rozvoj ku prospěchu všech za současné záruky dosavadních standardů života pro všechny, kterých se ZÚR JMK týkají. V souladu s bodem X. rozsudku NSS č. 6 Ao 6/2010 – 103 při pořizování krajských ZÚR JMK byla při hledání výsledného řešení obsaženého ve 2. Návrhu ZÚR JMK, vážena řada zájmů soukromých i veřejných postupem dle ust. § 18 odst. 3 stavebního zákona, cituji: „Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizující ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.“ Podatel spatřuje nenaplnění výše citovaného ustanovení stavebního zákona v tom, že ZÚR JMK nezajišťují využívání intenzivně obhospodařovaných vinic, polností a pastvin, které představují soukromý zájem v území, v současném využití i do budoucna. Jak již bylo výše vysvětleno, vymezením nadregionálního biocentra Údolí Dyje v ZÚR JMK není současné využití dotčeného území nijak omezeno. Textová část 2. Návrhu ZÚR JMK pro plánování a usměrňování územního rozvoje v plochách nadregionálního a regionálního ÚSES krajiny stanovuje v čl. (186) vymezené plochy a koridory pro ÚSES chránit před změnou ve využití území, která by znamenala snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a koridorů oproti současnému stavu, popř. by znemožnila založení vymezené skladebné části ÚSES v budoucnosti. Dále považujeme za účelné doplnit, že ÚSES na nadregionální úrovni a tedy i NRBC Údolí Dyje, byl vymezen v 2. Návrhu ZÚR JMK s využitím grafického podkladu, který poskytlo MŽP. Řešení bylo v rámci projednání 2. návrhu ZÚR dohodnuto s dotčenými orgány ve smyslu § 37 stavebního zákona. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) stanoví, že plán ÚSES, tj. vymezení místního, regionálního i nadregionálního ÚSES, je dle § 2 odst. 3 vyhlášky podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace (dále jen „ÚPD“). Jeho účinky nastávají až vymezením ve vydané ÚPD. Po nabytí účinnosti ZÚR JMK bude tedy vymezení nadregionální a regionální úrovně ÚSES závazné dle § 36 odst. 5 stavebního zákona pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Ve smyslu § 43 odst. 3 stavebního zákona, bude řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES zpřesněno v územních plánech dotčených obcí s ohledem na stav a specifické podmínky území při respektování podmínek stanovených ZÚR JMK. Žádosti o přizvání k řešení návrhu rozhodnutí o předmětné námitce pořizovatel ZÚR JMK vyhověl. K vypořádání námitek uplatněných k vymezení NRBC Údolí Dyje ve 2. Návrhu ZÚR JMK pořizovatel ZÚR JMK svolal jednání s MŽP, kterým byl přítomen buď přímo přestavitel příslušné obce nebo jím delegovaný zástupce. Vzhledem ke shora uvedenému bylo o námitce města Znojma rozhodnuto tak, jak je výše uvedeno.
